Měsíčník farnosti sv. Bartoloměje
7-8 2013
O církvi jako Kristově Těle Katecheze papeže Františka, nám. sv. Petra 19.6.2013 Když Ježíš vstoupil na nebe, nenechal nás jako sirotky, ale darem Ducha svatého se sjednocení s Ním stalo ještě intenzivnější. Druhý vatikánský koncil říká o Ježíši, že „když udělil svého Ducha bratřím povolaným ze všech národů, vytvořil z nich tajemným způsobem své tělo“ (Lumen gentium, 7). Obraz těla nám pomáhá pochopit spojení církve a Krista, které sv. Pavel rozvinul v prvním listu Korinťanům (srov. kap. 12). Tělo nás odkazuje na živou realitu. Církev není dobročinným, kulturním či politickým sdružením, nýbrž živým tělem, které putuje a působí v dějinách. Toto tělo má hlavu, Ježíše. Musíme dovolit Ježíši, aby nás Jeho slovo vedlo, Jeho eucharistická přítomnost nás oduševňovala a Jeho láska, aby dávala sílu naší lásce k bližním. Zůstávejme sjednoceni s Ježíšem, orientujme svůj život podle Jeho evangelia, živme se každodenní modlitbou, nasloucháním Božího Slova a účastí na svátostech. V církvi existuje rozmanitost, různost poslání a funkcí; není to povrchní jednotvárnost, nýbrž bohatství darů, které uděluje Duch svatý. Existuje však společenství a jednota. Všichni jsou ve vzájemném vztahu a všichni tvoří dohromady jediné živoucí tělo spojené s Kristem. Být součástí církve znamená být sjednocení s Kristem a přijímat od Něho božský život, který nám umožňuje žít jako křesťané. Zůstávat sjednocení s Papežem a biskupy a také se učit vzájemně se chápat; jedním slovem mít rád více Boha a lidi, kteří jsou blízko, v rodině, ve farnosti, ve sdruženích. Jednota je vždy nadřazena konfliktům! Konflikty, když se nevyřeší dobře, oddělují nás vzájemně i od Boha. Nechoďme cestou rozdělení a bojů mezi sebou. Buďme sjednoceni i při svých odlišnostech. Jednota je milost. Prosme Pána, aby nás osvobodil od pokušení rozdělovat, od sobectví a klevet. Kolik zla působí klevety! Nikdy nepomlouvat druhé! Kolik škod
zasazuje církvi rozdělení mezi křesťany, stranickost a přízemní zájmy! Proč rozdělovat? Musíme se modlit mezi sebou a také a s dalšími křesťany, aby nám Pán daroval jednotu. Jak ale dosáhneme jednoty mezi křesťany, když my katolíci nejsme schopni zůstat jednotní? Jednotní v rodině. Kolik rodin se sváří a rozděluje! Hledejte jednotu, která přichází od Ježíše Krista. On nám sesílá Ducha svatého, aby vytvořil jednotu. Prosme Boha, aby nám pomohl být vždy sjednocenými s Kristem; abychom Tělo církve nesužovali svými konflikty, svými rozděleními, sobectvím; abychom byli živými údy spojenými silou lásky, kterou Duch svatý vlévá do našich srdcí (Řím 5,5). (Z Radia Vaticana – kráceno).
Přeložil Milan Glaser
UDÁLOSTI VE FARNOSTI
Nová Pastorační rada farnosti Kyje a Černý Most. Předsedou pastorační rady je podle stanov farář P. Edward Walczyk.
Zvolení Havranková Anežka (z) Jelen Vladimir (z) Kubas Pavel (z) Polák Jiří (z) Weigrichtova Marie (z) za řeholní společenství za farní charitu varhaník
Jmenovaní p. farářem Kijonková Simona (d) Kubal Tomáš (d) Machanec Tomáš (d) Poláková Kateřina (d) Vlčko Jaroslav (d) Sestra Pavla Kateřina Brandýská Adolf Melichar
První jednání pastorační rady se uskuteční podle možností členů 14. 7. po mši sv. v Kyjích.
BUDE SE DÍT Svátek sv. Bartoloměje budeme slavit v Kyjích v sobotu 24. 8. 2013 v18 hod. mší sv. Následovat bude setkání na faře. V neděli 25. 8. bude v10 hod. slavnostní mše sv. k sv. Bartoloměji Po mši sv. bude následovat agapé na farní zahradě i na faře. Více bude na vývěsce v kostele a na www.farnostkyje.cz 2
Farní tábor se uskuteční od 18 do 24. 8. 2013 v Bozkově u Semil. Cena 1800 Kč.Více informací podá Renata Poláková.
FARNÍ CHARITA Farní charita Kyje – Černý Most a dobrovolnická činnost Jsme zvyklí podporovat Charitu finančními dary. Je zde také velký prostor pro dobrovolnické aktivity, ve kterých je příležitost pomáhat. Pomoc dobrovolníků je pro činnost naší charity nezbytná. Dobrovolníky uvítáme v jakékoliv oblasti, ať už přímo při práci s lidmi (realizace projektu, výuka českého jazyka, poradna, hlídání dětí, pomoc při organizaci seminářů, nárazových akcí, např. charitativních koncertů …), tak pomoc s administrativní činností (tvorba projektů, návrhy plakátů na různé akce, psaní článků na web či do časopisu …), až po odborné poradenství (propagace, grafika, právní poradenství, získávání finančních prostředků a potenciálních dárců …). V případě, že se rozhodnete nás podpořit svou činností nebo byste rádi více informací, napište nám na email:
[email protected] nebo se domluvte osobně přímo ve farní charitě v Oáze na Černém Mostě nebo třeba po nedělní bohoslužbě.
3
DUCHOVNÍ STRÁNKA V. HOSPODINE, STVOŘITELI NESČETNÝCH KRÁS... Hospodine, Stvořiteli nesčetných krás a podivuhodností, ve smutku a zoufání spontánně se Tě člověk domáhá, snáze svým srdcem k Tobě volá, k jedinému Pomocníku, poslední i první záštitě. Ty však právem požaduješ také vděčnost za každé nadechnutí a uznalý obdiv za dílo svých rukou. Věru je tomu tak, že jsem potěšován Tvým uměním! A jakkoli slepnu v neonech reklam a vtíravém záření obrazovek, má duše vždy bude tíhnout k Tvé nanejvýš originální tvorbě, v níž zjevuješ svůj Majestát. Hospodine, jistě jsou tajemné pouště a póly, jistě jsou úchvatné pralesy tropů a štíty velehor, hemžení bizarních tvorů v mořských hlubinách. A nade všechna pomyšlení jsou Tvé galaxie, myriády hvězd. Ale já Tě chci nyní chválit za tu část země, kterou od dětství důvěrně znám, v níž spočinuly kosti mých předků, jimž rovněž byla domovinou, líbeznou i tvrdou. Vnímám jako dar, Hospodine, že jsou zde čtyři roční období. – Vždy mne rozradostní čerstvý sníh a mihotání vloček, velebné ticho běloskvoucí krajiny zmírňuje můj neklid, ojíněné větve stromů či na sklech květy mrazivé k úžasu vybízejí – cožpak dokázala by to lidská ruka? Hospodine, nejednou jsi mne spatřil poskakovat jako mládě a nabírat do dlaní tu krásu seslanou z Tvých nebes, modelovat alespoň malé sněhuláky, klouzat se po zamrzlých kalužích. Chválím Tě, Hospodine, i za Tvé předjaří a jaro, kdy mám chuť proběhnout se, křepčit a přičichávat k prvním květinám. Jak veliký zázrak je život sám, jenž se Tvým dechem obnovuje! Ulicí jdu či pěšinou a velebím Tě za Tvé Slunce, milé a hřejivé, které jsi dokonale umístil při stvoření světa. Viděl jsi mne, Hospodine, jak nákupní tašky položil jsem na chodník, když mimoděk zahlédl jsem čilého ptáčka v křovinách; poletoval a zpíval, na hnízdě pracoval, bylo to tak úchvatné, že nemohl jsem od něj odvrátit zrak. 4
Zahrady, sady a osetá pole hovoří o tom, že lidské práci je třeba Tvého požehnání – a že Ty čekáš na lidské přičinění. Hospodine, pamatuješ na nás také svým létem! Jak blažené je kráčet prašnou cestou a pozorovat zrající klasy, vdechovat všechny vůně nesčetných bylin, sledovat poletování křehkých motýlů a pilných včel, ulehnout do trávy a chlácholit broučky, učit se od mravenců… Hospodine, sotva Ti mohu dostatečně poděkovat za klid letních podvečerů, kdy u piva či jiskrného vína rozmlouvat smím se svými přáteli. Miluji i navštívení Tvé životodárné vody v průtržích mračen. Nevyslovitelný Bože, kolik krásy je v barvách podzimu! Jak skvělým výtvorem jsou stromy, z nichž břízy jsem si nejvíce oblíbil. Jsi to Ty, kdo se slábnoucí silou slunečních paprsků každému listu dodává červeň či žluť, kdo nechá zšednout traviny a teplomilné ptáky k jihu nasměruje. Hospodine – již dlouho se domnívám, že podzimní vichry mají za úkol provětrat naše touhy. Hospodine, Panovníku věčný a svrchovaný, já ale musím myslet také na Tvé pustošivé živly, na nečekaná a drastická ukončení pozemských putování v dusivých vlnách, když nezadržíš valící se vody, v troskách zřícených domů, když necháš pukat zemskou kůru, v tajfunech, požárech a žhavých lávách… Vyslyš mou modlitbu za všechny oběti katastrof, nepřipravené na setkání s Tebou. Věřím, že je neponecháváš v odpůrcově moci, věřím ve Tvou Prozřetelnost a spoléhám na Tvé milosrdenství. Co jiného zbývá, Hospodine?! Petr Střešňák (ze sbírky Hospodin,.edice Alpa 2011)
5
REFLEXE
K Jubileu příchodu sv. Cyrila a Metoděje. Po smrti sv. Cyrila se jeho bratr vracel na Moravu, vysvěcen na biskupa a vyslán jako papežský legát do Panonie, která byla součástí Velkomoravské říše. Ale návrat mu trval téměř 3 roky, protože byl v Bavorsku uvězněn. Arcibiskup Metoděj byl odsouzen nepravomocným synodem salcburským, pasovským a frízinským. Až na osobní zásah papeže Jana VIII. byl Metoděj Propuštěn a pasovský věznitel, biskup Hermanarik dán do klatby do doby, než se dostaví k papežskému soudu. Do úřadu arcibiskupa pak Metoděje uvedl papežský legát Pavel v sídle Svatopluka. Arcibiskupu Metoději byla pak podřízena nejméně tři biskupství a to nitranské, olomoucké a vislanské (zřejmě Krakov). Do roku 884 – 885 se datuje křest knížete Bořivoje a sv. Ludmily. Když se Bořivoj znovu ujal vlády v Čechách (ne celých), nevrátil se na Budeč, ale začal budovat sídlo v Praze, kde vystavěl kostel k poctě Matky Boží, jak slíbil, když byl ve vyhnanství. Ze „Života sv. Metoděje“ a dalších pramenů.
6
FARNÍ KNIHOVNA
BARTOLOMĚJKA Do naší farní knihovny jsme dostali darem knihu „Směju se a sténám“ - korespondence básníků Vladimíra Holana a Stanislava Zedníčka. Editoři této knihy Miloš Doležal a Petr Střešňák. Počátek 50. Let, dusivý stalinský teror a všudypřítomný strach, vlezlý do kuchyní i duší. Vladimíra Holana jistě znáte. Oceňovaný doma i v zahraničí, překládaný, uznávaný. Stanislav Zedníček, vězeň komunistického režimu, plachý, andělsky čistý, jenž za života vydal jen čtyři útlé sbírky a jeho podstatná část stále čeká na vydání. Oba básníky spojilo bratrské přátelství. Smáli se i sténali. Byli si navzájem jako světlonoši v temné noci, kteří si na cestu křesají jiskry. Zedníček ono intenzivní bratrství výstižně popsal: Z temnot jsme vycházeli při našich hovorech světýlko rozžíhali že zhasnout je moh dech … I náruč Boží byla tak blízko na dosah že již již strašná síla nás chtěla strhnout z drah tam kde je známo přesně každičké tajemství (tehdy nás jenom těsně míjelo šílenství) Použito z doslovu Miloše Doležala Díky daru Petra Střešňáka, (jezdí k nám s Pavlem Fialou, který graficky upravuje všechna čísla Natanaela k tisku).přispěvatele do Natanaela i Katolického týdeníku, kterého většinou znáte, můžete nahlédnout do světa dvou přátel, kteří prožili dobu dvou totalitních režimů.
7
NABÍZÍM, HLEDÁM, ZVU
Český dokument se představí v Rio de Janeiru Dokumentární film Moniky Höferové Bemba: Čekání na Godota bude promítán na filmovém festivalu, který se uskuteční během červencového Světového setkání mládeže v Riu de Janeiro. Jde o historicky první český film, který byl vybrán do této světové přehlídky. „Dokument ukazuje setkání dvou kultur, dvou pohledů na svět a na život. Lidé z Evropy odjeli pomáhat s výukou do Afriky. Díky tomuto rozhodnutí získali nové zkušenosti, prozkoumali své hodnoty, udělali zkušenost s místními lidmi i sami se sebou. Měli možnost zakusit konfrontaci evropského a afrického světa,“ charakterizuje svůj film jeho autorka Monika Höferová. Světové dny mládeže je světové setkání mladých pořádané katolickou církví a hostitelskou zemí. Poprvé pozval mladé k setkání papež Jan Pavel II. v r. 1984. Celosvětové setkání se koná jednou za 2-3 roky vždy střídavě v Evropě a jinde ve světě. Letošní setkání se uskuteční v Brazílii v Riu de Janeiro 23. - 28.7. V rámci Světových dnů mládeže se koná i Festival mládeže. Skládá se z mnoha kulturních akcí a vystoupení - koncertů, výstav, divadel, tance a filmového festivalu. Pro filmový festival bylo letos vybráno na 50 filmů. Jedním z nich je i dokumentární film Moniky Höferové Bemba: Čekání na Godota Převzato z www.katolicka cirkev CR.cz.
Natanael vychází vždy první neděli v měsíci. Náklad 60ks. Za příspěvek na pokrytí nákladů děkujeme. Své příspěvky do příštího čísla posílejte na e-mail
[email protected] do 25.8.2013. Technicky zajišťují: P.Fiala, J.Höfer a H.Rošická. ● Další informace o farnosti na www.farnostkyje.cz.
