60. BĚH LETNÍ ŠKOLY SLOVANSKÝCH STUDIÍ
V roce 2016 v Praze na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy probíhá již
60. BĚH LETNÍ ŠKOLY SLOVANSKÝCH STUDIÍ.
KONTAKTY Letní škola slovanských studií Ústav bohemistických studií Filozofická fakulta UK nám. Jana Palacha 2 116 38 Praha 1 Česká republika
Summer school of slavonic studies Institute of Czech studies Faculty of Arts nám. Jana Palacha 2 116 38 Praha 1 Czech Republic
SeKreTAriáT ÚBS A LeTNí šKOLY SLOvANSKých STudií Secretary of the Institute of Czech Studies and Summer School of Slavonic Studies Místnost/Room č. 307 Fax: +420 221 619 381 Telefon: +420 221 619 381, +420 221 619 262 E-mail:
[email protected] Internet: http://ubs.ff.cuni.cz nebo http://lsss.ff.cuni.cz Ředitel LŠSS a zástupce ředitele ÚBS: PhDr. Jiří Hasil, Ph.D. Tajemnice LŠSS: Vlastimila Mikátová
LETNÍ ŠKOLA SLOVANSKÝCH STUDIÍ
....
....
Summer School of Slavonic Studies
PLATeBNí ÚdAje / PAYmeNT OPTiONS: Jméno a adresa majitele účtu / account name: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 Jméno a adresa banky / name and address of the bank: Komerční banka, Celetná 567/30, 110 00 Praha l swift code: KOMBCZPP číslo účtu / account number: 35-85631011/0100 variabilní symbol / payment type number: Letní škola / Summer school: 611000 IBAN FORMAT Komerční banka: CZ 6001000000350085631011
Čeština pro cizince / Czech for Foreigners Ústav bohemistických studií / Institute Of Czech Studies Filozofická fakulta / Faculty of Arts Univerzita Karlova v Praze / Charles University in Prague
60. běh Letní školy slovanských studií, nad nímž převzal záštitu rektor Univerzity Karlovy prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, organizuje Ústav bohemistických studií FF UK. Letní škola (zkratka LŠSS) je určena pro odborníky z oblasti slavistiky a bohemistiky, pro postgraduální a řádné studenty těchto oborů, pro překladatele i pro ostatní zájemce o český jazyk, literaturu, historii a kulturu. LŠSS poskytuje obraz o současném bohemistickém a slavistickém bádání, zejména o českém jazyce, literární historii a českých dějinách. Praktické jazykové kurzy, výběrové semináře a přednášky vedou členové učitelského sboru Univerzity Karlovy, pracovníci Akademie věd České republiky a kolegové z dalších školských institucí v České republice. O vědeckou úroveň a náplň školy pečuje ředitelství LŠSS, vedené PhDr. Jiřím Hasilem, Ph.D. S bohatou historií LŠSS zájemce seznamuje tato výstava, která je připravena jako programová součást VIII. mezinárodního sympozia o češtině jako cizím jazyku nazvaném „Čeština – jazyk evropský a světový?”, které se koná též jako součást oslav 700. výročí narození zakladatele Univerzity Karlovy českého krále Karla IV.
HISTORIE LŠSS JE BOHATÁ A ZAJÍMAVÁ. ODRÁŽEJÍ SE V NÍ I DĚJINY ČESKÉHO NÁRODA OD POLOVINY 20. STOLETÍ DO SOUČASNOSTI. Myšlenka uspořádat prázdninový kurz českého jazyka pro zahraniční zájemce se zrodila v hlavách pracovníků Slovanského ústavu v druhé polovině 30. let 20. století. Realizaci této myšlenky zabránila druhá světová válka. První běh LŠSS uspořádal Slovanský ústav spolu s Filozofickou fakultou UK až v roce 1948. Iniciátorem jeho uspořádání byl předseda Slovanského ústavu prof. Albert Pražák a na přípravách a průběhu první Letní školy se podílel historik Josef Polišenský spolu se zakladatelem oboru čeština pro cizince na UK Milošem Sovou a anglistou Vilémem Friedem. Kolektiv, který LŠSS připravoval, vedl Julius Dolanský. Druhý běh se uskutečnil v roce 1949 v době, kdy osudy tehdejšího Československa měla již pevně ve svých rukou komunistická strana. Ta v následujících letech pořádání LŠSS znemožnila. Československo se uzavřelo světu za železnou oponu. V roce 1958 se v Moskvě konalo jednání Mezinárodního slavistického kongresu, československou delegaci na něm vedl akademik Bohuslav Havránek, který po návratu do Prahy tlumočil přání sovětských slavistů, aby se činnost LŠSS v Praze obnovila.
Akademik Havránek byl jmenován předsedou vědecké rady LŠSS a ředitelem prof. Jaromír Bělič, do vedení LŠSS dále byli jmenováni prof. Josef Polišenský a doc. Vilém Fried; v sekretariátu LŠSS pracovali Miroslav Hroch, Ivan Lutterer, Jaroslav Porák a sekretářky Ludmila Blažková a Vlasta Škubalová. Jako lektoři jazykových kursů působili Iza Šaunová, Miloš Sova, Jan Petr, Miroslav Jindra, Karel Mára a další, mezi nimi také slovakista z bratislavské univerzity PhDr. Ján Štibraný, který vedl kurzy slovenského jazyka. III. běhu LŠSS, jenž se konal v roce 1959, se zúčastnilo 66 řádných účastníků ze SSSR, NDR, Bulharska, Polska, Švédska, Francie, Velké Británie, USA, Kanady, Japonska, Itálie, Norska a Indie. Počínaje rokem 1959 se LŠSS koná nepřetržitě každý rok. Účastníci LŠSS tak spolu s československými občany prožili i invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, zásah československých ozbrojených sil proti demonstrantům v srpnu 1969 a následující roky normalizace. LŠSS zaznamenala i změnu politického systému v Československu po sametové revoluci v roce 1989 a rozdělení Československa v roce 1993. A její účastníci na vlastní kůži zažili i zničující povodeň, která zasáhla Česko v roce 2002.
OKUPACE V SRPNU 1968
HISTORIE LŠSS JE BOHATÁ A ZAJÍMAVÁ. ODRÁŽEJÍ SE V NÍ I DĚJINY ČESKÉHO NÁRODA OD POLOVINY 20. STOLETÍ DO SOUČASNOSTI. POVODNĚ V ROCE 2002
LŠSS SE ZA ŠEDESÁT LET ZÚČASTNILO (BEZ 60. BĚHU) CELKEM 7 109 INTERNÍCH A 1 592 EXTERNÍCH, CELKOVĚ TEDY 8 701 ÚČASTNÍKŮ. Byli mezi nimi i významní slavisté a bohemisté, kteří šířili a šíří znalost českého jazyka, české literatury, kultury a historie fakticky po celém světě – od Japonska, Koreje, Číny, Indie, přes Austrálii, Afriku, země bývalého Sovětského svazu, přes země evropské až do USA, Kanady a Jižní Ameriky. Jmenovat všechny významné lingvisty nelze, připomeňme alespoň některé z nich. Byli to Eiichi Chino z Japonska, Čou Mej-žu z Číny, Sun-Bee Yu z Jižní Koreje, David Murphy, Marry Lou Štika, Louise B. Hammer, Masako Ueda z USA, Mahammed el Balshi el Oleimi a Abdel Sattar Mohammed Shabrawi z Egypta, Valerij Mokienko, Alexandra Širokova, Jevgenija Rogovskaja, Galina Něščimenko, Irina Syrkova, Nelly Rejzema, Sergej Skorvid z Ruska, Olga Palamarčuk, Anna Neruš, Oleksandr Medovnikov, Ivan Těpljakov z Ukrajiny, Janusz Magnuszewski, Janusz Siatkowski, Mieczysław Basaj, Teresa Zofia Orloś, Danuta Rytel-Schwarz z Polska, Janko Bačvarov, Margareta Mladenova, Ivan Kucarov, Ginka Bakardžieva z Bulharska, Tiberiu Pletter, Sorin Paliga z Rumunska, Robert Pynsent, James Naughton z Velké Británie, François Esvan z Francie, Monika Zielinski z Německa, Dubravka Sesar z Chorvatska, Tora Hedin ze Švédska, Jens Skov-Larsen z Dánska a mnoho dalších. Celá řada významných osobností byla i mezi literárními vědci a historiky: Alfred Frensh z Austrálie, Kim Kyuchin, Ja-iel Kwon z Jižní Koreje, Sergej Nikolskij, Igor Inov, Irina Poročkina, Ljudmila Titova z Ruska, Volodymir Motornyj, Volodymir Žitnik z Ukrajiny, Wolfgang Friedrich Schwarz, Manfred Jähnichen, Ilse Seehaze z Německa, Alexandra Toader z Rumunska, Veličko Todorov, Žoržeta Čolakova z Bulharska,
4.1
4.3
4.7
Sergio Corduas, Giuseppe Dell´ Agata, Giuseppe Dierna z Itálie, Gertraude Zand z Rakouska a další. Mezi účastníky byly i další osobnosti, např. velvyslanec Evropské unie v ČR Ramiro Cibrián, Alan Soubigou, historik z Francie, španělský dirigent Robert Ferrer, estonský spisovatel a překladatel Leo Metsar, španělská básnířka a překladatelka Clara Janés, arménský překladatel Valerij-Hovhannes Harutjunjan, maďarský disident a překladatel György Varga, finský spisovatel a překladatel Eero Balk, japonský germanista Satoshi Hashimoto, německý rusista a bohemista Urs Heftrich, důstojníci rakouské armády a bohemisté Georg Podlipny a Josef Ernst, ředitelka Rakouského kulturního fóra v Praze a kulturní rada Rakouského velvyslanectví v Praze Natascha Grilj, česká dokumentaristka chorvatského původu Andrea Majstorović, rakouský novinář Gerald Schubert, americký novinář Alan Levy, česko-rakouská novinářka Barbara Coudenhove-Kalergi a dlouhá řada dalších. I také ti, kteří zůstávají v anonymitě, ale pro dobré jméno české kultury v zahraničí vykonali mnoho. 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7
Mezi členy – plavací skupiny Vlasty Škubalové- byla i Dubravka Sesar a Ivan Kucarov, 1980 Zakladatelé egyptské bohemistiky Dr. Balshi a dr. Shabrawi 1979 v roce zahájení linky A metra byl i Sorin Paliga 1979 Clara Janés, Hov. Harutunjan, T. Nikolaeva Doc. Hrdlička a jeho kurs Cibrian Ramiro, vyslanec EU v ČR Svetlana Lebeď MGU
4.2
4.4
4.5
4.6
5.1
PŘEDNÁŠEJÍCÍ NA LŠSS Nedílnou součást LŠSS tvoří přednáškové cykly. Obvykle bývají tři, jeden lingvistický, druhý literárněvědný a kulturněhistorický. Třetí cyklus bývá přednášen v angličtině nebo v němčině bývá věnován českým dějinám a kultuře. Tento cyklus je určen těm účastníkům, kteří ještě neovládají praktický český jazyk tak, aby mohli sledovat vysokoškolskou přednášku v češtině. V šedesátých letech 20. století byl pravidelně otevírán i cyklus rusistický, v němž se účastníkům prezentovala tehdejší pražská rusistika, jež byla tehdy bezpochyby jednou z nejlepších v Evropě. A v první polovině šedesátých let měli účastníci možnost vyslechnout i přednášky slovakistické, v nichž se představili přední slovenští odborníci (později, po vzniku dceřiné instituce v Bratislavě – Studia Academica Slovaca – se slovakistický cyklus nerealizoval).
5.3
5.2
5.4
5.5
5.6
K přednáškám byly a jsou zvány skutečné osobnosti českých humanitních věd a cykly dokumentují vysokou úroveň české široce chápané bohemistiky. Proto i v dobách nesvobody na LŠSS přednášeli i ti, kteří na Filozofické fakultě UK českým studentům mohli přednášet jen velmi omezeně. Na každém běhu LŠSS odezní přibližně třicet přednášek. Mezi přednášejícími se účastníkům představila dlouhá řada českých lingvistů, jmenovat zde můžeme pouze některé. Byli to například Milan Romportl, František Trávníček, Jaromír Bělič, Bohuslav Havránek, Alexander Isačenko, Vladimír Šmilauer, Karel Horálek, Karel Hausenblas, Vladimír Skalička, Petr Sgall, František Daneš, Alexandr Stich, , Jarmila Panevová, Eva Hajičová, Jaroslav Porák, Ivan Lutterer, Jiří Kraus, Emil Skála, Jan Kořenský, Jiří Hronek, Alena Macurová, František Čermák, Světla Čmejrková, Helena Běličová, Jan Petr, Jiří Marvan, Petr Mareš, Ivana Bozděchová a další.
5.7
5.10
5.8
5.11
5.9
5.12
Účastníkům LŠSS se představili například tito literární vědci a historici: Jan Mukařovský, Julius Dolanský, František Svejkovský, Eduard Goldstücker, Jiří Brabec, Jaroslava Janáčková, Jiří Marek, Radko Pytlík, Miroslav Červenka, Vladimír Macura, Martin Hilský, Ivan Klíma, Rudolf Chmel, Jiří Hošna a jiní. O české historii a kultuře přednášeli Mirko Očadlík, František Kavka, Milan Machovec, Václav Husa, Josef Polišenský, Vladimír Kašík, Věra Olivová, Zdeněk Fiala, Jiří Sláma, Josef Petráň, Robert Kvaček, Jan Havránek, Theodor Syllaba, František Černý, Jan Kopecký, František Šmahel, Miroslav Hroch, Jiří Spěváček, Petr Eben, Anna Skýbová, Jaromír Homolka, Zdeněk Zbořil, Otto Urban, Ivan Hlaváček, Eduard Maur, Jaroslav Pánek, Jan Kuklík st., Jan Kuklík ml., Eduard Stehlík, Jan Jirák, Jan Royt, Erazim Kohák, Václav Pavlíček, Stanislav Štech, Miroslav kardinál Vlk, Jan Blahoslav Lášek, Ivan Klimeš, Josef Herman, Vladimíra Dvořáková, Jarmila Gabrielová, Vlasta Reittererová a další. V cyklu rusistickém to byli Vladimír Barnet, Radegast Parolek, Miroslav Drozda, Světla Mathauserová, Zdeněk Mathauser, Jiří Franěk, Milan Hrala, Vladimír Hrabě, Mikuláš Zatovkaňuk, Přemysl Adamec… Mezi přednášejícími byli v nedávné minulosti i odborníci zahraniční, například Milan Fryscak a Thomas Svatos z USA či Alain Soubigou z Francie.
5.13
5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7
Prof. Eduard Goldstücker Stich Alexandr Čermák František Polišenský Josef Prof. Milan Fryscak Mareš Petr Jiří Marek
5.8 5.9 5.10 5.11 5.12 5.13
Mukařovský Jan Havránek Bohuslav Jiří_Brabec 2011 Eben Petr Čechová Marie Royt Jan
6.2
6.1
6.3
6.4
6.5
6.8
6.9
6.6
6.7
LEKTOŘI PRAKTICKÝCH JAZYKOVÝCH KURZŮ Práce lektora praktických jazykových kurzů na LŠSS je velmi náročná a odpovědná, navíc se koná v době letních prázdnin. Ne každý je proto ochoten se této práci věnovat. Za dobu své existence na LŠSS působila celá řada skvělých lektorů, pro něž se působení na LŠSS stalo bez nadsázky posláním. Od 3. do 59. běhu se na LŠSS vystřídalo celkem 273 lektorů (mnozí z nich ale na LŠSS působili opakovaně).
Mezi lektory LŠSS byla i dlouhá řada skutečných osobností, které významným způsobem posunuly českou široce chápanou bohemistiku, uveďme například: Františka Čermáka, Marii Bořek-Dohalskou, Hanu Gladkovou, Evu Hošnovou, Jiřího Hošnu, Josefa Hrbáčka, Hanu Hrdličkovou, Jaroslavu Janáčkovou, Ivana Lutterera, Vladimíra Macuru, Alenu Macurovou, Věru Menclovou, Petra Mareše či Jaroslava Poráka.
Přehled lektorů, kteří na LŠSS učili více než patnáctkrát:
Na LŠSS vedli praktické jazykové kurzy i ti bohemisté, kteří celý svůj život zasvětili oboru čeština pro cizince. Byli to kupříkladu Ana Adamovičová, Jana Bischofová, Antonín Bytel, Helena Confortiová, Kamila Filipová, Jan Holub, Milan Hrdlička, Alois Krušina, Jiří Hronek, Darina Ivanovová, Jiří Pešička, Miloš Sova, Ilona Starý Kořánová, Milan Šára, Alena Trnková, Emil Vejvoda a další.
Jméno, příjmení Jan Holub Jiří Pešička Marie Poledníková Ana Adamovičová Helena Confortiová Helena Hasilová Jitka Kramářová Alena Trnková Zdena Tošovská Alena Macurová Zora Macků Marie Bořek-Dohalská Hana Hejlová Milan Hrdlička ml.
počet běhů LŠSS 28 24 24 21 20 19 19 19 19 18 17 16 16 16
Působení LŠSS si není možné představit bez spolupráce s externími lektory. Rovněž mezi nimi je celá řada výrazných pedagogických osobností: Přemysl Adamec, Dagmar Brčáková, Jan Daněk, Hana Diringerová, Vladimíra Gebhartová, Eva Hájková, Helena Hasilová, Jiří Kostečka, Hana Lincová, Vladimír Mach, Emilie Němečková, Marie Poledníková, Miroslav Pravda, Zdeňka Smetanová, Martin Skřivan, Karel Šprunk, Zdena Tošovská… 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5
Ana Adamovičová Poledníková Marie Helena Confortiová Dr. Kramářová Jitka Pešička Jiří
6.6 6.7 6.8 6.9
Holub Jan Hasilová Helena Holub, Kuklík, Škubalová, Hasil Jan Holub 1975
UČEBNICE ČEŠTINY PRO CIZINCE
Neodmyslitelnou součást kurzů na Letní škole slovanských studií představovaly a představují učební materiály. Za ta dlouhá desetiletí jich bylo použito nepřeberné množství. Rádi konstatujeme, že mnohé z pestré palety výukových titulů vznikly primárně pro potřeby účastníků letních kurzů, např. skriptum Jana Holuba Czech for beginners, Jaroslava Poráka Učebnice češtiny na základě ruštiny aj. Setkaly se s velmi pozitivním ohlasem a byly hojně užívány celými generacemi zahraničních bohemistů. Na vzniku mnohých učebnic češtiny pro cizince se podíleli interní členové Ústavu slovanských (dnes bohemistických) studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. O jejich kvalitě výmluvně svědčí skutečnost, že se používaly nejen na LŠSS a v kurzech pořádaných ÚBS, ale i na dalších pracovištích v České republice i v zahraničí. Jako malou ukázku přinášíme výběr z učebních materiálů staršího data i učebnic vydaných v několika posledních letech.
KULTURNÍ A SPOLEČENSKÝ PROGRAM LŠSS Integrální součástí LŠSS je program kulturní a společenský, který navazuje na program výukový a přednáškový. Tvoří ho nejen odpolední vycházky po Praze a návštěvy pražských pamětihodností, ale především sobotní a nedělní exkurze a výlety po České republice seznamující účastníky LŠSS s turisticky zajímavými lokalitami i s místy českého kulturního místopisu. Pro účastníky jednotlivých běhů jsou pravidelně pořádány koncerty komorní hudby a návštěvy výstav a divadel a jsou také organizovány akce v klubovně na koleji – poslechové večery české hudby, promítání českých filmů, zpívání českých písní apod. O kulturním a společenském programu LŠSS nejlépe vypovídají fotografie z těchto akcí.
MEZINÁRODNÍ SYMPOZIA S rozvojem oboru čeština pro cizince postupně vyvstávala potřeba rozpracovat ho i po stránce odborné. Užitečnou platformou se stala pravidelně pořádaná sympozia, na nichž se v rámci LŠSS setkávali čeští i zahraniční odborníci. Na těchto setkáních (v rámci letošního běhu LŠSS probíhá již osmé) docházelo vždy k přínosné výměně poznatků a zkušeností i k navazování nových pracovních kontaktů. Cenným výstupem jsou rovněž tištěné sborníky, o něž je mezi odbornou veřejností značný zájem a které vycházejí ve sborníkové řadě Čeština jako cizí jazyk Mezinárodní sympozia se konala v letech 1976, 1979, 1986, 2001, 2006, 2011 a 2013.
Kromě toho se LŠSS spolupodílela na organizování První metodologické konferenci o češtině jako cizím jazyku v roce 1983 a světového kongresu Pocta zahraničních bohemistů 650. výročí založení Univerzity Karlovy, který se konal v roce 1998. Všechna tato setkání přispěla k propagaci dobrého jména Univerzity Karlovy a její Filozofické fakulty mezi světovou slavistickou a bohemistickou veřejností. Ústav bohemistických studií a Letní škola slovanských studií i jejich zásluhou získaly prestižní postavení mezi světovými akademickými bohemistickými pracovišti.
OSOBNOSTI LŠSS 1 Za šedesát let se ve vedení LŠSS vystřídala dlouhá řada předních odborníků působících v oblasti českých humanitních věd – bohemistů, slavistů, rusistů, anglistů i historiků. Všichni se trvale zapsali do historie LŠSS i do historie FF UK a české vědy. O převážné většině z nich můžeme odpovědně tvrdit, že byli navíc i osobnostmi respektovanými mezinárodní odbornou veřejností. Ředitelé LŠSS 1948–1949 1959–1961 1962–1970 1971–1975 1976–1989 1990–2009 2009 – dosud
10.1
Julius Dolanský Jaromír Bělič Antonín Dostál Jaromír Bělič Jaroslav Tax Jan Kuklík Jiří Hasil
Prof. PhDr. Julius Dolanský, DrSc., člen korespondent ČSAV (23. 11. 1903 – 26. 4. 1975) Profesor jugoslávských jazyků a literatur Julius Dolanský významně odborně a organizačně zasahoval i do rusistiky, srovnávacího studia slovanských jazyků a literatur a do bohemistiky jazykovědné i literárněhistorické. Prof. PhDr. Jaromír Bělič, DrSc., člen korespondent ČSAV (24. 3. 1914 – 6. 12. 1977) Jaromír Bělič, profesor českého jazyka, se věnoval nejen jazykovědné bohemistice, ale i bohemistice literárněhistorické, svými pracemi zasahoval i do slovakistiky a slavistiky. Nejzávažnější jsou jeho práce dialektologické (Nástin české dialektologie), jeho hluboká znalost nespisovných útvarů ho vedla k poznání a analýze národního jazyka v celé jeho šíři. Svými pracemi o městské mluvě se stal v Československu zakladatelskou osobností sociolingvistiky. Zasahoval i do teorie spisovného jazyka a do poznání vývoje českého jazyka. Zahraniční účastníci LŠSS obdivovali jeho vpravdě renesanční rozhled po české i světové historii a kultuře. Prof. PhDr. Antonín Dostál, DrSc. (24. 5. 1905 – 29. 3. 1997) Profesor staroslověnské filologie a srovnávací slovanské jazykovědy, byzantolog Antonín Dostál svým vědeckým dílem již koncem padesátých let vzbudil zaslouženou pozornost (Studie o vidovém systému v staroslověnštině) české odborné veřejnosti a v šedesátých letech i za hranicemi Československa. Prof. Dostál v této době působil jako hostující profesor v Německé spolkové republice a na počátku normalizace emigroval do USA, kde dlouhá léta působil jako byzantolog a slavista na Brown University. Zemřel v New Yersey.
10.2
Prof. PhDr. Jaroslav Tax, CSc. (14. 9. 1921) J. Tax byl jmenován profesorem české literatury, svůj odborný zájem zaměřil na českou literaturu první poloviny 20. století, věnoval se tvorbě především Karla Čapka, Vladislava Vančury a zvláště Marie Pujmanové. Zajímal se i o tzv. muzikalizaci prózy a o otázky spojené s prezentací české literatury zahraničním studentům.
10.3
Prof. PhDr. Jan Kuklík, CSc. (23. 6. 1940 – 22. 8. 2009) Přední český historik J. Kuklík se zabýval problematikou českých dějin 20. století. Soustředil se především na období tzv. druhé republiky a protektorátu Čechy a Morava. Své práce věnoval i nekomunistickému odboji a dějinám sociální demokracie. Byl znalcem české kultury, především literatury, výtvarného umění a architektury. Zajímal se též o výuku češtiny pro cizince a o české reálie. Jako ředitel LŠSS vědomě navazoval na odkaz J. Běliče.
10.4
10.5
PhDr. Jiří Hasil, Ph.D. (18. 5. 1957) Bohemista J. Hasil celý svůj profesní život spojil s LŠSS (od r. 1978 na LŠSS působil jako doprovodný tlumočník, tajemník, lektor i přednášející) a s obory čeština pro cizince a čeština jako cizí jazyk. Zabývá se českými reáliemi, vývojem českého jazyka, českou morfologií a lingvodidaktickými otázkami výuky češtiny pro cizince. Věnuje se i dějinám LŠSS a oboru čeština pro cizince. 10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7
10.6
10.7
Prof. PhDr. Antonín Dostál, DrSc. Prof. PhDr. Antonín Dostál, DrSc. Prof. PhDr. Jaroslav Tax, CSc. Prof. PhDr. Jaromír Bělič, DrSc., člen korespondent ČSAV Prof. PhDr. Julius Dolanský, DrSc., člen korespondent ČSAV Prof. PhDr. Jan Kuklík, CSc. PhDr. Jiří Hasil, Ph.D.
OSOBNOSTI LŠSS 2 Na vytváření profilu LŠSS se podílelo mnoho výrazných osobností, které zastávaly funkce tajemníků, vedoucích tajemníků či zástupců ředitele. Všichni tajemníci se natrvalo zapsali do historie LŠSS a patřili i k výrazným pedagogům Filozofické fakulty UK. Byli to Vilém Fried, Miroslav Hroch, Anna Skýbová, Marta Čížková, Milan Hlavačka, Václav Drška, Martin Nejedlý, Petr Mareš, Josef Polišenský, Ludvík Patera, Eugen Pauliny, Květa Mejdřická, Zdeněk Urban, Svatopluk Cenek, Jana Bischofová, Darina Ivanovová a další. Mezi nimi vynikli: Doc. PhDr. Václav Huňáček, CSc. (15. 1. 1931) Rusista Václav Huňáček na LŠSS pracoval jako tajemník pro kulturní a společenský program. Jako nedostižný znalec českých a evropských reálií a teoretik průvodcování byl oblíbeným vedoucím poznávacích výletů a exkurzí. Prof. PhDr. Jan Petr, DrSc., člen korespondent ČSAV (23. 9. 1931 – 13. 12. 1989) Jan Petr, nesporně respektovaný slavista (polonista, sorabista, bulharista, bohemista), jako zástupce ředitele J. Taxe a exponent normalizační politiky na FF UK ovlivňoval celkové působení LŠSS od poloviny 70. let do roku 1989. LŠSS si ale i v této době uchovala svůj charakter instituce otevřené relativně svobodné výměně názorů, kde se setkávali slavisté a bohemisté z východu i západu.
11.1
Doc. PhDr. Jaroslav Porák, DrSc. (23. 5. 1931 – 6. 7. 1985) Jaroslav Porák se věnoval především vývoji českého jazyka a historické mluvnici češtiny, byl i editorem staročeských památek. Na LŠSS působil jako vedoucí tajemník odpovědný za praktickou jazykovou výuku a výběr lektorů. Je autorem několika učebnic češtiny pro cizince a ruštiny pro Čechy. PhDr. Jan Holub (6. 12. 1937) Celý svůj pracovní život věnoval výuce češtiny pro cizince, Je autorem úspěšné učebnice Czech for Beginners a jedním ze spoluautorů Slovníku české frazeologie a idiomatiky. Na LŠSS pracoval jako lektor, vedoucí lektorského sboru i zástupce ředitele a ovlivnil především podobu praktických jazykových kurzů. Svou činností tak tvůrčím způsobem navázal na působení J. Poráka.
11.2
11.3
11.4
PaedDr. Antonín Bytel (17. 6. 1935 – 4. 6. 2001) Antonín Bytel byl vynikajícím učitelem, působil nejen na FF UK a na Ústavu jazykové a odborné přípravy UK, ale i na četných zahraničních bohemistických pracovištích (nejdéle na Hankuk University v Soulu v Jižní Koreji). Na LŠSS jako vedoucí tajemník a lektor ovlivnil především praktické jazykové kurzy a vstupní testování účastníků. Doc. PhDr. Milan Šára (29. 10. 1932) Milan Šára se celý svůj aktivní život věnoval výchově a výuce zahraničních bohemistů. Je autorem řady osvědčených učebnic, zabýval se především syntaxí a lingvodidaktickými otázkami výuky češtiny pro cizince. Je též spoluautorem Slovníku české frazeologie a idiomatiky. Na LŠSS působil jako zástupce ředitele. Doc. PhDr. Vladimír Blažek, CSc. (26. 10. 1939 – 18. 12. 2007) Rusista Vladimír Blažek dlouhá léta pracoval jako tajemník pro ubytování a stravování. Kromě toho se podílel i na kulturním a společenském programu jako vedoucí sobotních a nedělních výletů a exkurzí.
11.5
11.8
11.1 11.2 11.3 11.4 11.5 11.6 11.7 11.8 11.9
11.6
11.7
11.9
Prof. PhDr. Jan Petr, DrSc., člen korespondent ČSAV organizační tajemnice LŠSS Vlasta Škubalová PaedDr. Antonín Bytel Doc. PhDr. Jaroslav Porák, DrSc., Doc. PhDr. Vladimír Blažek, CSc. Doc. PhDr. Václav Huňáček, CSc. Doc. PhDr. Milan Hrdlička, CSc. organizační tajemnice LŠSS Mgr. Hana Futerová Doc. PhDr. Milan Šára PhDr. Jan Holub
Doc. PhDr. Milan Hrdlička, CSc. (16. 10. 1960) Bohemista Milan Hrdlička, autor několika učebnic češtiny pro cizince a řady lingvodidaktických, bohemistických a translatologických monografií, se do historie LŠSS zapsal jako přednášející a lektor praktických jazykových kurzů. Na řízení LŠSS na počátku 21. století se podílel jako ředitel Ústavu bohemistických studií. V neposlední řadě se do dějin LŠSS zapsaly i organizační tajemnice LŠSS, byly to v letech 1959–1996 legendární Vlasta Škubalová, 1997–2006 Mgr. Hana Futerová a od r. 2007 Vlastimila Mikátová. I mezi doprovodnými tlumočníky byla řada těch, kteří se ve svém dalším profesním životě prosadili, např. na FF UK (František Čermák, Martin Hilský, Miroslav Jindra, Luboš Kropáček, Jean Jacques Radosa, Petr Mareš, Milan Hrdlička, Jiří Pešička, Jiří Hasil, Vratislav Doubek), na FSV UK (Jan Jirák), v Akademii věd ČR (Milena Švehlová, Světla Čmejrková, Kamila Karhanová, Jiří Hoppe), či jako novináři (Jan Čulík, Vladimír Blažek ml., Vlastimil Ježek, Markéta Maurová) a ministerští úředníci (Eduard Stehlík a Lydie Hrušková).
OHLASY V MÉDIÍCH
OHLASY V MÉDIÍCH
PODĚKOVÁNÍ
ZÁVĚR
ZÁVĚR Námět: Doc. PhDr. Milan Hrdlička, CSc., PhDr. Jiří Hasil, Ph.D. Scénář: Texty: doc. PhDr. Milan Hrdlička, CSc., PhDr. Jiří Hasil, Ph.D. Statistická data: Vlastimila Mikátová, PhDr. Jiří Hasil, Ph.D., Jana Koliášová Výběr fotografií a archiválií: Vlastimila Mikátová, PhDr. Jiří Hasil, Ph.D. Fotografie: Jiří Stibor archiv Letní školy slovanských studií a Ústavu bohemistických studií Zdroje: • archiv Letní školy slovanských studií a Ústavu bohemistických studií • osobní archiv PhDr. Jiřího Hasila, Ph.D. • Josef Kurz, Felix Vodička, Zdeňka Havránková (eds.), Slovanská filologie na Univerzitě Karlově, Praha, Univerzita Karlova 1968 • Zdeněk Pousta, Miluše Havránková, Seznam osob Univerzity Karlovy v Praze, Praha, Karolinum 1998 • Jiří Hasil, 55 let pražské Letní školy slovanských studií, in: Jiří Hasil, Milan Hrdlička (eds.), Čeština jako cizí jazyk VI. Materiály z VI. mezinárodního sympozia o češtině v zahraničí, Praha, Univerzita Karlova v Praze v nakladatelství Euroslavica 2012 • Wikipedie
