Zdravotní pojištění
6 Zdravotní pojištění 6.1 Účast zaměstnanců na pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za zaměstnance označovány osoby, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s výjimkou: ■■ osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, ■■ žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku, ■■ osoby činné na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši více než 10.000 Kč. Od 1. 1. 2015 se pro účely účasti na zdravotním pojištění posuzuje součet odměn vyplacených zaměstnanci v kalendářním měsíci na základě více dohod o provedení práce uzavřených s jedním zaměstnavatelem (příjmy zúčtované zaměstnavatelem v jednom kalendářním měsíci na základě DPP se sčítají), pracovněprávním vztahu ■■ člena družstva, který není v k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu, ■■ osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu (ve výši rozhodné pro účast na nemocenském pojištění). Příjmy zúčtované zaměstnavatelem v jednom kalendářním měsíci na základě DPČ se pro tento účel sčítají (obdobně jako u DPP). ■■ dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (rozhodného pro účast na nemocenském pojištění), ■■ člena okrskové volební komise při volbách do Parlamentu České republiky, Evropského parlamentu a zastupitelstev územních samosprávných celků.
6.2 Vyměřovací základ zaměstnance Vyměřovací základ zaměstnance je úhrnem příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním; zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.
285
Zdravotní pojištění
Poznámky - stanoven v § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění - na rozdíl od vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení není podmínkou, aby dané zaměstnání zakládalo účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění - vyměřovací základ zaměstnance s pracovněprávním vztahem uzavřeným podle cizích právních předpisů je definován odlišně (u pojistného na sociální zabezpečení nikoliv) - nevyžaduje se také formální vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (např. pracovní poměr) – postačuje vyplácení příjmů považovaných dle zákona o daních z příjmů za příjmy ze závislé činnosti - pro zaměstnance zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením, kterému byl přiznán invalidní důchod, je vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát
Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu (obecně minimální mzda k prvnímu dni měsíce, ve kterém se pojistné platí). Tato zásada platí i v případě, kdy bylo zaměstnanci po celý kalendářní měsíc poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, nebo po celý kalendářní měsíc trvala neomluvená nepřítomnost v práci. Do konce roku 2014 bylo nutné v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu nebo trvání neomluvené nepřítomnosti v práci navyšovat vyměřovací základ pro pojistné o poměrnou část minimální mzdy za počet dnů, po které pracovní volno nebo nepřítomnost trvaly. Od ledna 2015 se tato zásada mění – pokud bude měsíční vyměřovací základ zaměstnance (tj. de facto jeho příjem) roven výši minimální mzdy nebo bude ještě vyšší, doplatek se neprovádí. Jen v případě, že bude příjem zaměstnance v měsíci, v němž bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady mzdy nebo trvala neomluvená absence, nižší než měsíční minimální mzda a zaměstnanec nepatří mezi osoby, u nichž není povinností dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu, je nutné vyměřovací základ pro pojistné navýšit a pojistné v min. výši uhradit. Doplatek pojistného hradí zaměstnanec. Pouze v případě, že by doplatek pojistného vznikl z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, je povinností uhradit rozdíl na pojistném na zaměstnavateli.
Minimální vyměřovací základ neplatí pro zaměstnance, který:
■■ má pracovní volno bez náhrady příjmů, během kterého vy-
konává veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele, a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
286
Zdravotní pojištění
■■ se dlouhodobě zdržuje v cizině, je v cizině zdravotně pojitěn a učiní o těchto skutečnostech zdravotní pojišťovně písemné prohlášení; po návratu musí předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, ■■ je osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení, ■■ dosáhl věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání, ■■ je zároveň OSVČ a jako OSVČ odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro OSVČ, ■■ je osobou, za kterou je plátcem pojistného stát, ■■ celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Poznámka Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.
Maximální vyměřovací základ zaměstnance Platnost pro období
Výše1)
rok 2012
1.809.864 Kč
rok 2013
nepoužívá se
rok 2014
nepoužívá se
rok 2015
nepoužívá se
Poznámka výpočet: 72 × průměrná mzda 2) používání pozastaveno zákonem č. 500/2012 Sb. zrušen zák. č. 267/2014 Sb.
Maximální vyměřovací základ zaměstnance byl tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťoval. 2) Za průměrnou mzdu se pro účely maximálního vyměřovacího základu považovala částka, která se vypočetla jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předcházel kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťovala, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhlovala na celé koruny nahoru. 1)
287
Zdravotní pojištění
6.3 Vyměřovací základ OSVČ Vyměřovací základ – část příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů Rok
2003 a dříve
2004
2005
od 2006 dosud
Výše
35 %
40 %
45 %
50 %
Pravidla ■■ platí pro OSVČ i její spolupracující osoby, každá z nich si
uplatní příslušný podíl na příjmech a výdajích
■■ u OSVČ účtující v hospodářském roce se příjem ze samo-
statné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení zúčtované v hospodářském roce zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů
Maximální vyměřovací základ OSVČ pro zdravotní pojištění je obdobný jako u zaměstnance, tj. od r. 2013 se nepoužívá. Minimální vyměřovací základ OSVČ je dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy, za kterou se považuje částka vypočtená jako součin všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu, které stanoví nařízení vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje (zaokrouhluje se na celé koruny nahoru). Poznámky Minimální vyměřovací základ se poměrně sníží u osoby, která: - nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celé rozhodné období - měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ; za pobírání nemocenského se považuje i období prvních tří kalendářních dnů neschopnosti, po které se nemocenské neposkytuje, účastní-li se daná osoba nemocenského pojištění OSVČ, - stala-li se osobou, pro niž neplatí minimální vyměřovací základ, pokud tyto skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc.
Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:
■■ s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postiže-
ním, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení, ■■ která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání, ■■ která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, 288
Zdravotní pojištění
■■ která je současně i zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, ■■ za kterou je plátcem pojistného stát. Pokud tyto skutečnosti netrvají po celé rozhodné období, minimální základ se poměrně sníží.
Minimální vyměřovací základ OSVČ Předpis
Údaj za rok
Průměrná Použije mzda se pro období
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ
č. 208/2014 Sb.
2013
26.611 Kč
2015
13.305,50 Kč
č. 296/2013 Sb.
2012
25.942 Kč
2014
12.971,00 Kč
č. 324/2012 Sb.
2011
25.884 Kč
2013
12.942,00 Kč
č. 286/2011 Sb.
2010
25.137 Kč
2012
12.568,50 Kč
6.4 Vyměřovací základ pojistného u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát Platnost Od
Do
Vyměřovací Pojistné Na základě základ předpisu
1. 7. 2014
neomezeně
6.259 Kč
845 Kč zák. č. 109/2014 Sb.
1. 11.2013
30. 6. 2014
5.829 Kč
787 Kč
zák. opatř. senátu č. 344/2013 Sb.
1. 1. 2010
31. 10. 2013
5.355 Kč
723 Kč
§ 3c zákona č. 592/1992 Sb.
Pravidla pro určení vyměřovacího základu od 1. 1. 2010: Vyměřovací základ je stanoven přímo zákonem ve výši na kalendářní měsíc. Částku může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. 1. roku následujícího; přihlíží přitom k vývoji průměrné mzdy zveřejňované ČSÚ, k možnostem státního rozpočtu a k vývoji finanční bilance veřejného zdravotního pojištění.
289
Zdravotní pojištění
6.5 Vyměřovací základ u osoby bez zdanitelných příjmů
Vyměřovacím základem u osoby, která po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni plátcem pojistného stát, je minimální mzda (viz tabulka 4.1). Tato osoba musí hradit následující pojistné: Vývoj měsíčního pojistného osoby bez zdanitelných příjmů Období
od 1. 1. 2007
od 1. 1. 2013
od 1. 7. 2013
od 1. 1. 2015
Minim. pojistné
1.080 Kč
1.080 Kč
1.148 Kč
1.242 Kč
6.6 Výše, výpočet a splatnost pojistného a záloh Výše pojistného
■■ 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období ■■ pro zaměstnance a zaměstnavatele je rozhodným obdobím
kalendářní měsíc
■■ pro OSVČ je rozhodným obdobím kalendářní rok, avšak
OSVČ může mít povinnost odvádět měsíčně zálohy
■■ pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru ■■ pojistné za zaměstnance hradí
- z jedné třetiny zaměstnanec, tj. 4,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období - ze dvou třetin zaměstnavatel, tj. 9 % z vyměřovacího základu za rozhodné období
Plátce
Splatnost pojistného
zaměstnavatel1)
měsíčně, od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce2)
OSVČ
záloha splatná 3) od 1. dne kalendářního měsíce, na který se platí, do 8. dne kalendářního měsíce následujícího (viz dále) doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného je splatný do 8 dnů po podání přehledu za uplynulý kalendářní rok
osoba bez zdanitelných příjmů
pojistné je splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce
stát
do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce
290
Zdravotní pojištění Termín shodný jak pro odvod částky placené zaměstnavatelem, tak pro odvod částky sražené zaměstnancům ze mzdy/platu. 2) Platí od platby pojistného za měsíc leden 2010. Do konce roku 2009 bylo pojistné splatné v den určený jako výplatní termín; nebyl-li určen, bylo splatné do 8 dnů po uplynutí příslušného kalendářního měsíce. 3) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. 1)
Zálohy na pojistné (OSVČ)
■■ Zálohy se neplatí
- za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa - je-li OSVČ současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů ■■ V prvním kalendářním roce je OSVČ povinna platit měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší; netýká se těch OSVČ, za které je plátcem pojistného i stát ■■ Ve druhém roce a dalších letech se výše zálohy stanoví jako 13,5 % z měsíčního vyměřovacího základu: tj. z průměru vyměřovacího základu za předcházející kalendářní rok připadajícího na jeden kalendářní měsíc (přihlíží se jen k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána alespoň po část tohoto měsíce), zároveň: - minimální výše zálohy (je-li povinnost ji hradit) činí 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu, zaokrouhleného na Kč nahoru (přehled minimálních záloh viz následující tabulka), - takto vypočtené zálohy se poprvé zaplatí za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled, - naposledy se takto vypočtené zálohy zaplatí v dalším kalendářním roce za kalendářní měsíc předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled, - snížení záloh na základě žádosti OSVČ na dobu nejdéle tří měsíců (viz § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění), - maximální měsíční zálohy nejsou z důvodu zrušení maximálního vyměřovacího základu od r. 2013 stanovovány. Rok
2012
2013
2014
2015
1.697 Kč
1.748 Kč
1.752 Kč
1.797 Kč
Maximální měsíční 20.361 Kč záloha
x
x
x
Minimální měsíční záloha
291
Zdravotní pojištění
Poznámka Minimální měsíční zálohu určenou pro daný rok je nutné platit vždy od měsíce ledna (nikoliv až po podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné).
6.7 Vybrané povinnosti ve vztahu k zdravotnímu pojištění Koho se týká
Povinnost
Lhůta
zaměstnavatel hlášení identifikač- do 8 dnů ních údajů a jejich změn, vstupu do likvidace, ukončení činnosti apod.
Úprava zákonem § 25 zákona č. 592/1992 Sb.
zaměstnavatel hlášení nástupu zaměstnance, ukončení pracovního poměru, změny pojišťovny, skutečností rozhodných pro povinnost státu platit pojistné
do 8 dnů § 10 zákona od vzniku č. 48/1997 Sb. skutečnosti
zaměstnavatel podání přehledu o platbách pojistného (součet vyměřovacích základů zaměstnanců u příslušné zdravotní pojišťovny, celková výše pojistného a počet zaměstnanců)
v den splatnosti pojistného
OSVČ
oznámení zahájení a ukončení činnosti nebo spolupráce, změny pojišťovny, skutečností rozhodných pro povinnost státu platit pojistné
do 8 dnů § 10 zákona od vzniku č. 48/1997 Sb. skutečnosti
OSVČ
informování o podávání přiznání za uplynulý kalendářní rok v prodlouženém termínu
do 30. 4.
292
§ 25 zákona č. 592/1992 Sb.
§ 24 zákona č. 592/1992 Sb.
Zdravotní pojištění
OSVČ
podání přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok, pokud je povinnost podat daňové přiznání
do 1 měsíce ode dne, kdy byla povinnost přiznání podat
§ 24 zákona č. 592/1992 Sb.
OSVČ
úhrada nedoplatku na pojistném za uplynulý rok
do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl mít podán přehled
§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb.
OSVČ
podání přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok, pokud není povinnost podat daňové přiznání
do 8. 4.
§ 24 zákona č. 592/1992 Sb.
OSVČ
podání opravného do 8 dnů § 24 zákona od změny č. 592/1992 Sb. přehledu o příúdajů jmech a výdajích
OSVČ
úhrada dlužného pojistného na základě opravného přehledu
do 30 dnů § 24 zákona od změny č. 592/1992 Sb. údajů
6.8 Číselník zdravotních pojišt´oven – stav k 1. 1. 2015 Kód
Zdravotní pojišťovna
111
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR
201
Vojenská zdravotní pojišťovna ČR
205
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
207
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví
209
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda
211
Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR
213
Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna
300
samoplátce
293
