Identifikace dokumentu
Název projektu Akronym (zkratka projektu)
Variantní studie proveditelnosti, včetně varianty nulové, CBA a vymezení optimálního řešení. Studie byla zpracována především dle následujících dokumentů: Přílohy č.1 Příručky pro žadatele a příjemce finanční podpory v rámci IOP pro výzvu číslo 07 (verze příručky 1.0) Rukověti úspěšného žadatele v rámci výzvy 07 (verze rukověti 1.0 ze dne 23.12.2009) Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek NIPEZ
Celkový rozpočet projektu Z toho investiční výdaje
ČR – Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské nám. 932/6, 110 15 Praha 1 IČ: 66002222 DIČ: CZ66002222 RNDr. Jiří Svoboda Tel.: +420 234 154 307 Email:
[email protected] 300 mil. Kč 295 mil. Kč
Z toho neinvestiční výdaje
5 mil. Kč
Žadatel
Kontaktní osoba projektu Kontaktní údaje žadatele
Únor 2010
1
Obsah 1
Výchozí stav, zdůvodnění realizace průřezového projektu a analýza jeho potřebnosti ......................... 5 1.1 Problémy a nedostatky současného stavu.................................................................................... 5 1.2 Vymezení cílových skupin projektu a jejich přínosů ...................................................................... 7 1.3 Poptávka po realizaci průřezového projektu ................................................................................. 7 1.3.1 Poptávka po elektronizaci v závislosti na druhu zadávacího řízení.......................................... 9 1.3.2 Poptávka po elektronizaci v závislosti na druhu veřejných zakázek....................................... 10 1.3.3 Poptávka po elektronizaci v závislosti na úkonu zadávacího řízení ....................................... 10 1.3.4 Poptávka po elektronizaci v závislosti na velikosti zadavatelů ............................................... 12 1.3.5 Odhadované přínosy a úspory elektronického zadávání VZ .................................................. 12 1.3.6 Poptávka po elektronizaci na cílovém trhu NIPEZ.................................................................. 13 1.4 Návaznost na strategické dokumenty v oblasti elektronizace zadávání veřejných zakázek....... 15 1.4.1 Strategické dokumenty upravující elektronizaci zadávání VZ v EU........................................ 15 1.4.2 Strategické dokumenty upravující elektronizaci zadávání VZ v ČR ....................................... 17 1.4.3 Strategické dokumenty upravující elektronizaci zadávání VZ významných zadavatelů ......... 19 1.5 Návaznost na strategické dokumenty E-governmentu v ČR....................................................... 20 2 Popis průřezového projektu a jeho etap............................................................................................... 24 2.1 Charakteristika cílů průřezového projektu................................................................................... 24 2.2 Hlavní výstupy průřezového projektu .......................................................................................... 25 2.3 Služby, které budou díky průřezovému projektu poskytovány .................................................... 25 2.4 Hlavní etapy průřezového projektu.............................................................................................. 26 3 Management průřezového projektu a projektový tým .......................................................................... 29 3.1 Metodika řízení průřezového projektu......................................................................................... 29 3.2 Zjednodušený logický rámec průřezového projektu.................................................................... 30 3.3 Projektový tým............................................................................................................................. 31 4 Technické a technologické řešení průřezového projektu ..................................................................... 33 4.1 Rámcový procesní model zadávacích procesů........................................................................... 36 4.2 Vymezení vstupů pro řešení NIPEZ ............................................................................................ 40 4.2.1 Technická specifikace............................................................................................................. 41 4.2.2 Elektronické nástroje – národní či individuální........................................................................ 42 4.2.3 E-tržiště pro veřejnou správu.................................................................................................. 43 4.2.4 Informační systém o VZ.......................................................................................................... 44 4.2.5 Míra závaznosti....................................................................................................................... 44 4.2.6 Vymezení rámcového přístupu ke standardizaci komodit ...................................................... 45 4.3 Funkční dekompozice hlavních komponent řešení NIPEZ.......................................................... 47 4.4 Koncepční architektura................................................................................................................ 49 4.5 Funkční architektura.................................................................................................................... 51 4.6 Datová architektura ..................................................................................................................... 59 4.7 Technická architektura ................................................................................................................ 62 4.7.1 Softwarová architektura .......................................................................................................... 62 4.7.2 Hardwarová architektura......................................................................................................... 66 4.8 Rozhraní...................................................................................................................................... 67 4.8.1 Identifikace všech rozhraní ..................................................................................................... 69 4.8.2 Vyhodnocení rozhraní z hlediska legislativní a technické možnosti jejich implementace....... 73 4.8.3 Prioritizace rozhraní z hlediska splnění cílů NIPEZ a posouzení rámcové účelnosti rozhraní 74 4.8.4 Konečné zařazení rozhraní do základní funkcionality NIPEZ a do fází dalšího rozvoje......... 74
2
5
6
7 8
9
4.9 Provozní parametry pilotního a ostrého provozu......................................................................... 76 Způsob zajištění průřezového projektu ................................................................................................ 77 5.1 Základní charakteristika zvažovaných variant řešení.................................................................. 77 5.2 Míra závaznosti jednotlivých variant............................................................................................ 80 5.2.1 Parametry pro nastavení míry závaznosti (povinnosti)........................................................... 80 5.2.2 Konkrétní nastavení závaznosti používání elektronických nástrojů v ČR ve vztahu k jednotlivým variantám .......................................................................................................... 81 5.3 Varianta 0 .................................................................................................................................... 84 5.4 Varianta 1 .................................................................................................................................... 84 5.4.1 Komponenty NIPEZ ................................................................................................................ 84 5.4.2 Závaznost ............................................................................................................................... 85 5.4.3 Financování ............................................................................................................................ 85 5.4.4 Přínosy a zápory..................................................................................................................... 85 5.5 Varianta 2 .................................................................................................................................... 86 5.5.1 Komponenty NIPEZ ................................................................................................................ 86 5.5.2 Závaznost ............................................................................................................................... 87 5.5.3 Financování ............................................................................................................................ 87 5.5.4 Přínosy a zápory..................................................................................................................... 87 5.6 Varianta 3 .................................................................................................................................... 88 5.6.1 Komponenty NIPEZ ................................................................................................................ 88 5.6.2 Závaznost ............................................................................................................................... 89 5.6.3 Financování ............................................................................................................................ 89 5.6.4 Přínosy a zápory..................................................................................................................... 89 5.7 Varianta 4 .................................................................................................................................... 90 5.7.1 Komponenty NIPEZ ................................................................................................................ 90 5.7.2 Závaznost ............................................................................................................................... 91 5.7.3 Financování ............................................................................................................................ 92 5.7.4 Přínosy a zápory..................................................................................................................... 92 5.8 Varianta 5 .................................................................................................................................... 94 5.8.1 Komponenty NIPEZ ................................................................................................................ 94 5.8.2 Závaznost ............................................................................................................................... 95 5.8.3 Financování ............................................................................................................................ 95 5.8.4 Přínosy a zápory..................................................................................................................... 95 5.9 Postup kvalitativního hodnocení.................................................................................................. 96 5.9.1 Kritéria kvalitativního hodnocení variant ................................................................................. 96 5.9.2 Vážení kritérií.......................................................................................................................... 97 5.9.3 Vyhodnocení kvalitativně nejlepší varianty ............................................................................. 97 Zajištění investičního (dlouhodobého) majetku .................................................................................... 99 6.1 Struktura a výše pořizovaného dlouhodobého majetku .............................................................. 99 6.2 Úprava vlastnických vztahů k nemovitostem dle řídící dokumentace IOP .................................. 99 Harmonogram realizace průřezového projektu NIPEZ....................................................................... 100 7.1 Kompletní harmonogram průřezového projektu NIPEZ ............................................................ 100 Náklady průřezového projektu a jeho financování ............................................................................. 102 8.1 Položkový rozpočet v časovém rozlišení na fáze a roky........................................................... 102 8.2 Plán průběhu provozních a investičních nákladů ...................................................................... 104 8.3 Zhodnocení financování – investiční a provozní fáze ............................................................... 104 Ekonomická analýza .......................................................................................................................... 106 9.1 Cost benefit analýza (CBA)....................................................................................................... 107 9.1.1 Vymezení všech zainteresovaných subjektu a jejich členění ............................................... 107 9.1.2 Popis kvantitativně posuzovaných variant a nulové varianty................................................ 108
3
9.1.3 Popis ocenitelných a neocenitelných přínosů....................................................................... 108 9.1.4 Výpočet hodnoty přínosů a újem investičních variant........................................................... 113 9.1.5 Výpočet hodnoty přínosů a újem nulové varianty ................................................................. 116 9.1.6 Určení pořadí variant na základě ENPV ............................................................................... 116 9.1.7 Výběr celkově nejvýhodnější varianty (kvantitativně, kvalitativně) ....................................... 117 9.1.8 Strukturované porovnání nákladů a přínosů v čase pro vybranou variantu 3....................... 118 9.1.9 Provedení citlivostní analýzy ................................................................................................ 119 10 Hodnocení efektivity a udržitelnosti průřezového projektu ................................................................. 121 10.1 Zhodnocení vybrané varianty z hlediska efektivity .................................................................... 121 10.1.1 Ekonomická efektivita ........................................................................................................... 121 10.1.2 Efektivita právní úpravy ........................................................................................................ 121 10.1.3 Technologická efektivita ....................................................................................................... 121 10.2 Udržitelnost varianty – obchodní model vybrané varianty......................................................... 122 10.2.1 Účastníci obchodního modelu NIPEZ................................................................................... 122 10.2.2 Parametry obchodního modelu pro zvolenou variantu NIPEZ.............................................. 123 10.3 Zhodnocení udržitelnosti vybrané varianty................................................................................ 128 11 Analýza a řízení rizik .......................................................................................................................... 129 11.1 Identifikace rizik......................................................................................................................... 129 11.1.1 Přehled všech rizik................................................................................................................ 129 11.1.2 Hodnocení závažnosti rizik ................................................................................................... 129 11.1.3 Podrobná charakteristika jednotlivých rizik včetně návrhu opatření ..................................... 131 12 Vliv průřezového projektu na životní prostředí vliv a na rovné příležitosti .......................................... 135 12.1 Vliv průřezového projektu na životní prostředí .......................................................................... 135 12.2 Vliv průřezového projektu na rovné příležitosti.......................................................................... 135 13 Zhodnocení průřezového projektu na základě výsledků studie.......................................................... 136 14 Upozornění a doporučení vč. podmínek pro realizaci průřezového projektu ..................................... 137 15 Použité zdroje, pojmy a přílohy .......................................................................................................... 138 15.1 Použité zdroje............................................................................................................................ 138 15.2 Slovníček zkratek a pojmů ........................................................................................................ 138 15.3 Seznam tabulek a grafů ............................................................................................................ 140 15.4 Příloha č. 1 – Data použitá pro výpočet v CBA ......................................................................... 143
4
1 Výchozí stav, zdůvodnění realizace průřezového projektu a analýza jeho potřebnosti 1.1
Problémy a nedostatky současného stavu
Z analýz uvedených ve strategickém dokumentu Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby vyplývá, že veřejná správa v České republice potýká mj. s následujícími problémy: • •
nedostatečná výkonnost a efektivita, současný systém rozpočtování neobsahuje podněty pro úsporu nákladů,
•
neexistuje elektronizace komunikace ve státní správě (vše vedeno v papírové formě),
•
výrazné zatížení orgánů ústřední státní správy operativou (neexistuje mechanismus pro omezování nárůstu a pro redukci byrokracie),
•
nedostatečné využívání ICT (veřejná správa nesdílí data, což zbytečně zatěžuje podnikatele),
•
nedostatečná koncepční a metodická činnost státu, která se projevuje v nejednotném výkonu státní správy,
• •
netransparentní spravování veřejných financí (neprůhledná výběrová řízení), korupční prostředí, které snižuje efektivnost využití zdrojů a tím i ekonomickou výkonnost.
Stejné charakteristiky vykazuje i oblast zadávání veřejných zakázek. Je charakterizována zejména následujícími problémy: • •
•
Velké zatížení úřadů veřejné správy operativou zadávání VZ. Nedostatečné využívání ICT - Pomalý postup ČR v elektronizaci zadávání VZ. Tento stav potvrdily i následující závěry z Šetření o stavu elektronizace v ČR v roce 2008 realizovaného MMR: •
Veřejní zadavatelé a zadavatelé s malým objemem VZ téměř nepokročili se zaváděním elektronického zadávání veřejných zakázek
•
Došlo k minimálnímu nárůstu počtu zadavatelů, kteří mají zpracovanou strategii zavádění elektronických nástrojů
•
Zadavatelé nevyužívají elektronické nástroje pro realizaci všech úkonů v zadávacím řízení, ale využívají je zejména pro realizaci dílčích úkonů (např. pro uveřejňování informací o veřejných zakázkách)
Nepřipravenost informačních systémů na komplexnější informační podporu procesů zadávání VZ považuje za největší překážku většina ústředních orgánů státní správy (viz kap. 1.3.6).
Současný stav je analyticky vyjádřen v následující SWOT analýze: Silné stránky
Slabé stránky
•
Legislativně je zrovnoprávněno elektronické • zadávání veřejných zakázek s „klasickým“ postupem založeným na listinných dokumentech
•
Vláda ČR schválila strategický dokument zavádění moderních ICT do procesů zadávání VZ (viz Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 •
V praxi elektronické zadávání není stále plnohodnotnou alternativou „klasického“ zadávání, neboť některé oblasti nejsou technicky či legislativně dořešeny (např. problematika dlouhodobého ukládání a archivace elektronických dokumentů) Nedostatečná výkonnost a efektivita veřejné
1
Viz usnesení vlády ČR ze dne 26. června 2002 č. 683 o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie.
5
•
•
– 2010)
správy
V ČR funguje centrálně provozovaný informační • systém pro uveřejňování informací o veřejných zakázkách, ve kterém jsou uveřejňovány • informace o VZ
Současný systém rozpočtování neobsahuje podněty pro úsporu nákladů
V ČR jsou provozovány e-tržiště pro veřejnou správu1
Výrazné zatížení orgánů ústřední státní správy operativou (neexistuje mechanismus pro omezování nárůstu a pro redukci byrokracie)
•
Nedostatečné využívání ICT (veřejná správa nesdílí data, což zbytečně zatěžuje podnikatele)
•
Nedostatečná koncepční a metodická činnost státu, která se projevuje v nejednotném výkonu státní správy
•
Netransparentní spravování veřejných financí (neprůhledná výběrová řízení)
•
Často ne zcela transparentní prostředí, které snižuje efektivnost využití zdrojů a tím i ekonomickou výkonnost Velké zatížení úřadů veřejné správy operativou zadávání VZ
• •
Nedostatečné využívání ICT - pomalý postup ČR v elektronizaci zadávání VZ
•
Nepřipravenost informačních systémů na komplexnější informační podporu procesů zadávání VZ
Příležitosti
Hrozby
•
Vytvoření funkčního rámce elektronického zadávání VZ naplněním strategických cílů stanovených v Národním plánu
•
•
Počet elektronických nástrojů používaných zadavateli v rámci zadávacího procesu je zanedbatelný. Existuje tak velký prostor pro nová řešení na trhu veřejných zakázek. •
•
Zadavatelé budou stávající elektronické nástroje používat neefektivně (např. úkon, který provedou elektronicky, si následně vytisknou atd.), čímž se zvýší administrativní náklady celého zadávacího procesu či způsobem, který sníží transparentnost (např. výzvy k podání nabídek uzavřenému počtu dodavatelů prostřednictvím stávajících e-tržišť pro veřejnou správu) Některé oblasti nezbytné pro efektivní fungování elektronického zadávání VZ (např. problematika dlouhodobého ukládání a archivace elektronických dokumentů) se nepodaří uspokojivě dořešit a zadavatelé tak nebudou mít k elektronickému zadávání důvěru Zadavatelé nebudou ze své vůle implementovat elektronické nástroje (např. z důvodu, že nechtějí, aby jimi zadávané VZ byly evidovány v informačním systému a tedy snadněji kontrolovatelné)
Tabulka 1: SWOT analýza současného stavu
6
1.2
Vymezení cílových skupin projektu a jejich přínosů
Vymezení cílových skupin a přínosů průřezového projektu je uvedeno v následující tabulce. Cílová skupina Zadavatelé veřejných zakázek
Dodavatelé
Popis přínosů •
Zefektivnění agendy zadávání VZ
•
Snížení finančních nároků na chod administrativy
•
Úspora transakčních nákladů při zavedení moderních informačních a komunikačních technologií do procesů zadávání VZ
• •
Úspora materiálových nákladů při zavedení moderních informačních a komunikačních technologií do procesů zadávání VZ Větší autonomie při určování strategie zadávání VZ
•
Větší zohlednění specifických podmínek jednotlivých resortů
•
Zvýšení transparentního výkonu veřejné správy (snížení počtu námitek proti postupům zadavatele)
• •
Úspora transakčních nákladů Úspora materiálových nákladů (v důsledku používání elektronických dokumentů)
•
Úspora nákladů při používání elektronických tržišť (v důsledku odbourání poplatků pro dodavatele za provoz těchto tržišť) Zvýšení transparentnosti zadávacích řízení
•
Ministerstvo • Zvýšení efektivity při vykonávání agendy odboru veřejného investování (gestor ZVZ) pro místní rozvoj ČR Stávající • Zjednodušení vývoje elektronických nástrojů pro zadávání veřejných zakázek vzhledem provozovatelé k zpracované technické specifikaci, která bude dostupná zdarma infrastruktury Tabulka 2: Vymezení cílových skupin a jejich přínosů
1.3
Poptávka po realizaci průřezového projektu
Analýza poptávky po realizaci průřezového projektu vychází ze sekundárních dat získaných v rámci pravidelných šetření mezi zadavateli veřejných zakázek. Tato šetření byla realizována na základě úkolu, jehož splnění uložila vláda ČR Ministerstvu pro místní rozvoj ČR v Národním plánu. Výsledky těchto šetření jsou uveřejňovány na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích. Aktuální výběrový soubor obsahoval 1334 zadavatelů, kteří v roce 2008 zadali alespoň jednu nadlimitní či podlimitní VZ. Z výsledků šetření vyplývá, že v současnosti využívá elektronickou podporu zadávacího řízení 18 % zadavatelů. Z této skupiny respondentů počítá 16 % zadavatelů s dalším rozvojem elektronizace. Plán využívat elektronické nástroje v budoucnu uvedlo celkem 33 % zadavatelů. Používání elektronických nástrojů naopak vůbec nezvažuje 50 % zadavatelů (viz následující graf).
7
Plány zadavatelů na implementaci elektronického zadávání VZ (2009)
Již jsm e im plem entovali a počítám e s dalším rozvojem 16%
Již jsm e im plem entovali a s dalším rozvojem elektronizace nepočítám e 2% Plánujem e im plem entovat do 12 m ěsíců 8% Plánujeme implem entovat do 3 let 17%
Elektronickou podporu zadávacího řízení zatím vůbec nezvažujem e 50%
Plánujeme im plem entovat za více než 3 roky 7% N=329
Graf 1: Plány zadavatelů na implementaci elektronického zadávání VZ (2009) Nejvíce zadavatelů, kteří uvedli, že v zadávacím řízení používají elektronické nástroje, je používá 1 – 3 roky (15 % zadavatelů). Delší dobu než 3 roky používá elektronické nástroje 9 % zadavatelů. Doba používání elektronických nástrojů pro realizaci dílčích nebo všech úkonů v zadávacím řízení (2009) Méně než 1 rok 8% 1 – 3 roky 15% Elektronickou podporu zadávacího řízení zatím vůbec nezvažujeme 50%
3 – 5 let 7% Více než 5 let 2% Nepoužíváme 18% N=329
Graf 2: Používání elektronických nástrojů pro realizaci úkonů v zadávacím řízení Nejvíce zadavatelů, kteří již elektronické nástroje implementovali či to plánují, používá či plánuje používat webové portály pro uveřejňování informací o veřejných zakázkách malého rozsahu (75 % zadavatelů). Další nejpoužívanější elektronickou podporou jsou systémy pro dokumentaci jednotlivých úkonů v zadávacím řízení (používá či plánuje používat 63 % zadavatelů) a elektronická tržiště (používá či plánuje používat 59 % zadavatelů).
8
Používání elektronických nástrojů u VZ malého rozsahu
Elektronická tržiště
3% 17%
8%
16%
Aukční systémy
7% 8%
14%
12%
Systémy pro dokumentaci jednotlivých 4% 6% 8% úkonů v zadávacím řízení Webový portál pro uveřejňování informací o VZ malého rozsahu Jiné
12%
3%
12%
41%
58%
26%
25%
6%
15%
19%
12%
37%
18%
10%
10%
25%
67%
3% Používáme vlastní systém
Používáme systém externího provozovatele
Plánujeme používat do 12 měsíců
Plánujeme používat do 3 let
Plánujeme používat za více než 3 roky
Nepoužíváme a neplánujeme používat N=155
Graf 3: Používání elektronických nástrojů u VZ malého rozsahu Z výše uvedených dat vyplývá velký potenciál pro elektronizaci postupů v zadávacích řízeních. 32% zadavatelů plánuje implementovat zadávací řízení a 16% zadavatelů již má postupy částečně elektronizovány (využívají především webový portál pro uveřejňování informací o veřejných zakázkách malého rozsahu). Dále jsou zkoumány jednotlivé aspekty poptávky: •
Poptávka po elektronizaci v závislosti na druhu zadávacího řízení
• •
Poptávka po elektronizaci v závislosti na druhu veřejných zakázek Poptávka po elektronizaci v závislosti na úkonech zadávacího řízení
•
Odhadované přínosy a úspory elektronického zadávání VZ
•
Poptávka po elektronizaci na cílovém trhu NIPEZ
1.3.1 Poptávka po elektronizaci v závislosti na druhu zadávacího řízení Nejvíce zadavatelů, kteří již zadávací řízení alespoň z části elektronizovali či o tom uvažují, využívá či plánuje využívat elektronické nástroje v otevřeném řízení (do 3 let chce elektronické nástroje využívat 70 % zadavatelů) a zjednodušeném podlimitním řízení (do 3 let chce elektronické nástroje využívat více než 68 % zadavatelů).
9
Plány organizací na implementaci elektronického zadávání dle druhů zadávacích řízení (2009) Otevřené řízení
21%
4%
Užší řízení 2% 12% Jednací řízení s uveřejněním
2% 9%
Zjednodušené podlimitní řízení
12%
5% 8% 2%
24%
14%
23%
Jednací řízení bez 2% 7% 9% uveřejnění Soutěžní dialog
31%
14%
14%
35% 42%
13%
47%
10%
63%
17%
21%
14% 12%
22% 14%
16%
27%
18%
Již používáme v pilotním provozu
Již používáme v běžném provozu
Chceme začít používat do 12 měsíců
Chceme začít používat do 3 let
Chceme začít používat za 3 roky a více
Neplánujeme používat
14%
N=165
Graf 4: Plány organizací na implementaci elektronického zadávání dle druhů zadávacích řízení
1.3.2 Poptávka po elektronizaci v závislosti na druhu veřejných zakázek Plány zadavatelů ohledně využívání elektronických nástrojů pro zadávání jednotlivých druhů veřejných zakázek (tj. VZ na dodávky, služby a stavební práce) se dle druhů VZ příliš neliší. Plány organizací na implementaci elektronického zadávání dle druhů podlimitních a nadlimitních VZ (2009)
VZ na dodávky
VZ na služby VZ na stavební práce
4% 18%
16%
16% 3%
16% 19%
16%
27%
27%
30%
19%
20%
18%
16%
18%
15%
Již používáme v pilotním provozu
Již používáme v běžném provozu
Chceme začít používat do 12 měsíců
Chceme začít používat do 3 let
Chceme začít používat za 3 roky a více
Neplánujeme používat
N=165
Graf 5: Plány organizací na implementaci elektronického zadávání dle druhů podlimitních a nadlimitních VZ
1.3.3 Poptávka po elektronizaci v závislosti na úkonu zadávacího řízení Mezi úkony, které zadavatelé nejčastěji realizují elektronicky v běžném provozu, patří uveřejňování informací o veřejných zakázkách (používá 45 % zadavatelů), poskytování dodatečných informací k zadávacím podmínkám (používá 30 % zadavatelů), příprava veřejné zakázky (používá 27 % zadavatelů), poskytování zadávací dokumentace (používá 27 % zadavatelů) a odesílání výzev o zahájení zadávacího řízení (používá 27 % zadavatelů).
10
Používání elektronických nástrojů u podlimitních a nadlimitních VZ dle úkonů v zadávacím řízení (2009) Příprava veřejné zakázky Uveřejňování informací o VZ
9%
13%
27%
22%
45%
2% 9%
12%
19%
Odesílání výzev o zahájení 9% 15% 26% 27% zadávacího řízení Odesílání ostatních výzev 9% 16% 25% 26% v zadávacím řízení Poskytování zadávací 15% 24% 13% 27% dokumentace Poskytování dodatečných 10% 30% 15% 24% informací Příjem nabídek (žádostí o 15% 27% 17% 8% 6% účast) Otevírání nabídek (žádostí o 4%4% 15% 25% 16% účast) Posouzení splnění kvalifikace Posouzení nabídek
3%
15%
25%
18%
10%
8%
11%
11%
12%
11%
10% 10%
17%
36%
24%
17%
36%
Podpora hodnocení nabídek 3% 6%
14%
24%
18%
35%
Výběr nejvhodnější nabídky
15%
16%
35%
Sestavení zákonem požadovaných zpráv
4%
16%
Příjem a vyřízení námitek
5%
8%
12% 15%
Uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem
5%
6%
10%
Objednání předmětu VZ
6%
7%
10%
Zaplacení předmětu VZ
3%
18%
Dokumentace jednotlivých 4% 6% úkonů v zadávacím řízení
32%
12%
22%
8%
41%
15%
36% 35%
19% 30%
25%
19% 15%
26%
21%
15%
27%
19%
28%
Používáme v pilotním provozu
Používáme pouze občas
Používáme v běžném provozu
Zvažujeme, že budeme používat do 12 měsíců
Zvažujeme, že budeme používat do 3 let
Zvažujeme, že budeme používat za 3 roky a více
Nemáme zájem používat
10%
35%
15%
24%
11%
27%
3%6%
2% 7%
4%
N=165
Graf 6: Používání elektronických nástrojů u podlimitních a nadlimitních VZ dle úkonů v zadávacím řízení
11
1.3.4 Poptávka po elektronizaci v závislosti na velikosti zadavatelů Z šetření vyplývá, že kladný postoj k implementaci elektronického zadávání mají především velcí zadavatelé (tj. zadavatelé s ročním objemem zadaných VZ vyšším než 50 mil. Kč). Respondenti šetření dle celkového ročního objemu VZ zadaných v roce 2008
Plány zadavatelů na implementaci elektronického zadávání VZ
Celkem
Do 5 mil. Kč
40%
60%
100%
5 – 10 mil. Kč
40%
60%
100%
10 – 20 mil. Kč
45%
55%
100%
20 – 50 mil. Kč
48%
52%
100%
50 – 100 mil. Kč
68%
32%
100%
100 – 750 mil. Kč
66%
34%
100%
Více než 750 mil. Kč 70%
30%
100%
Již jsme elektronickou podporu Elektronickou podporu implementovali nebo počítáme zadávacího řízení zatím vůbec s její implementací nezvažujeme
Graf 7: Postoj k implementaci elektronického zadávání v závislosti na velikosti zadavatelů
1.3.5 Odhadované přínosy a úspory elektronického zadávání VZ Nejvíce zadavatelů vidí přínosy elektronického zadávání ve zrychlení komunikace v zadávacím řízení, zvýšení transparentnosti a ve zlepšení kontrolovatelnosti jednotlivých úkonů v zadávacím řízení. Naopak, elektronické zadávání nepřispěje dle názorů zadavatelů k omezení bariér pro zahraniční dodavatele při účasti na veřejných zakázkách v ČR, zvýšení vyjednávací síly zadavatelů a ke snížení jednotkových cen nakupovaných komodit. Odhadované přínosy zavedení elektronického zadávání VZ (2009) Zvýšení transparentnosti v zadávacím řízení
38%
Zlepšení kontrolovatelnosti jednotlivých úkonů v zadávacím řízení Omezení bariér pro zahraniční dodavatele 8% při účasti na veřejných zakázkách v… Zlepšení přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám Zvýšení vyjednávací síly zadavatele
45%
27%
56%
41%
50%
12%
35%
Snížení transakčních nákladů spojených se zadávacím řízením
17%
Snížení jednotkových cen nakupovaných předmětů veřejných zakázek
16% Rozhodně ANO
8%
28%
43%
38%
10% 2%
47%
Spíše ANO
8%
10%
50%
44%
4%
13% 4%
43%
13%
Zrychlení kom unikace v rám ci zadávacího řízení
13%
30%
32% Spíše NE
5%
8% Rozhodně NE N=165
Graf 8: Odhadované přínosy zavedení elektronického zadávání VZ
12
1.3.6 Poptávka po elektronizaci na cílovém trhu NIPEZ Všechny výše uvedené charakteristiky byly uváděny za celý trh veřejných zakázek. Základní jeho vlastností je však koncentrovanost – Více než 90% finančního objemu všech veřejných zakázek zadává relativně malý počet zadavatelů (cca 400 zadavatelů). Zbylých 10% objemu zadává početná skupina zadavatelů (nejčastěji obcí), kteří participují na celkovém objemu jednou či dvěma menšími veřejnými zakázkami. Rozložení souboru zadavatelů je patrné z následujícího grafu. Rozložení souboru zadavatelů
91%
Kvartil I
83% 7% 8%
Kvartil II
2% 5%
Kvartil III
1%
Kvartil IV
5% 0
0,2 Objem VZ (v %)
0,4
0,6
0,8
1
Počet VZ (v %)
Graf 9: Rozložení souboru zadavatelů do čtyř kvartilů Vzhledem ke zmiňované koncentrovanosti trhu, je v souvislosti s projektem NIPEZ definován cílový trh. Záměrem projektových aktivit bude ovlivňovat především tento cílový trh (tj. největší zadavatele). Cílovým trhem je I. kvartil zadavatelů, tj. 91% z celkového objemu zadaných VZ. Do cílového trhu byly dále zařazeny: •
Všechny ústřední orgány státní správy
• •
Všechny kraje Všechna statutární města
Nejlépe zmapovanou oblastí cílového trhu jsou ústřední orgány státní správy, které zpracovaly individuální strategie elektronizace na základě opatření J.2.2. Národního plánu. Z analýzy individuálních strategií vyplývají následující závěry: •
16 ústředních orgánů státní správy (dále též „ÚOSS“) z 19, které vypracovaly individuální strategii, spatřují jako hlavní krátkodobý cíl (k jeho naplnění by mělo dojít v horizontu 1 – 3 roků) elektronizace veřejných zakázek úplnou evidenci všech veřejných zakázek.
•
Jako dlouhodobý cíl (k jeho naplnění by mělo dojít v horizontu delším než 3 roky) uvedlo 12 ÚOSS zavést podporu plně elektronických zadávacích řízení (viz následující graf).
13
Dlouhodobé cíle Vytvoření profilu zadavatele
18
1
Provádění/rozšíření provádění el.úkonů
3
16
Provést kategorizaci komodit a určit komodity vhodné pro plně el. ZŘ
3
16
Evidence pod/nadlimitních VZ, které ÚOSS zadává
1
18
Zavedení systému agregace poptávek
1
18
Využívání el. Katalogu/eAukce/DNS
17
2
Plně elektronická ZŘ (vč. činností, které tomuto předchází) Propojení s ostatními IS
10
9
Im plementace systém u evidence VZ na podříz.org. Ano
7
12
15
4
Ne
Graf 10: Dlouhodobé cíle ÚOSS 10 ÚOSS považuje za největší vnitřní překážku nepřipravenost informačních systémů na komplexnější informační podporu procesů zadávání VZ (viz následující graf). Vnitřní překážky Nedůvěra či neochota pracovníků zadavatele využívat elektronické nástroje,
9
Nepřipravenost informačních systém ů na komplexnější informační podporu procesů zadávání VZ
10
Nepřipravenost nástrojů a dalších postupů v organizaci ÚOSS/resortu ÚOSS na elektronické obchodní praktiky (např. pracovníkům nejsou k dispozici zaručené elektronické podpisy)
9
Finanční náročnost použití elektronických nástrojů
Jiné překážky
Ano
7
5
10
9
10
12
14
Ne
Graf 11: Vnitřní překážky elektronizace mezi ÚOSS Z analýzy individuálních strategií vyplynuly následující závěry: •
žádný z používaných či plánovaných informačních systémů svojí komplexností neodpovídá cílovému stavu průřezového projektu NIPEZ, tj. NIPEZ může ÚOSS nabídnout zcela novou kvalitu služeb spojených s elektronickým zadáváním VZ
14
•
NIPEZ bude představovat významný prvek v ČR, který změní strategický rámec elektronizace zadávání VZ v ČR. Zavedení NIPEZ může mít vliv na rozhodování ÚOSS ohledně investic do rozvoje resortních řešení. MMR by mělo z tohoto důvodu poskytnout informace o navrženém modelu NIPEZ jednotlivým ÚOSS
Další závěry z analýzy individuálních strategií jsou uvedeny v kapitole Chyba! Nenalezen zdroj odkazů..
1.4
Návaznost na strategické dokumenty v oblasti elektronizace zadávání veřejných zakázek
Strategický rámec elektronického zadávání v ČR vyplývá zejména z následujících strategických dokumentů, které jsou členěny dle úrovní, na kterých byly schváleny/vydány: •
Úroveň EU • •
•
Úroveň vlády ČR • Usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2006 č. 500 o Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 • Zprávy o plnění Národního plánu • • •
•
Sdělení Evropské komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů č. SEK (2004) 1639 „Akční plán provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek“ (dále též „Akční plán EU“) Prohlášení ministrů přijaté jednomyslně dne 24. listopadu 2005 v Manchesteru ve Velké Británii při příležitosti ministerské konference o e-governmentu "Transformace veřejných služeb"
Usnesení vlády České republiky ze dne 4. května 2009 č. 574 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2008 Usnesení vlády České republiky ze dne 16. dubna 2008 č. 412 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2007 Usnesení vlády České republiky ze dne 11. dubna 2007 č. 357 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2006
Úroveň ústředních orgánů státní správy – zejména tzv. individuální strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek, které zpracovaly jednotlivé ústřední orgány státní správy na základě opatření J.2.2 Národního plánu
Podrobná analýza strategického rámce elektronizace zadávání VZ je uvedena v následujících kapitolách.
1.4.1 Strategické dokumenty upravující elektronizaci zadávání VZ v EU Akční plán EU Komplexní rámec elektronického zadávání je upraven v evropských směrnicích 2004/17/ES2 a 2004/18/ES3 (dále též „zadávací směrnice ES“). Pro implementaci elektronického zadávání veřejných zakázek vydala Evropská komise sdělení Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů č. SEK (2004) 1639 „Akční plán provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek“. Evropská komise vychází v Akčním plánu EU z úsilí o modernizaci a větší otevřenost evropských trhů s veřejnými zakázkami, a o posílení konkurenčního prostředí. K tomu navrhuje opatření soustředěná do následujících oblastí: • zajistit fungující vnitřní trh EU při elektronickém zadávání veřejných zakázek, •
zvýšit efektivitu zadávání veřejných zakázek a zlepšit veřejnou správu,
•
směřovat k mezinárodnímu rámci pro elektronické zadávání veřejných zakázek.
Zadávací směrnice byly transponovány vč. všech ustanovení upravujících elektronizaci zadávání VZ do ZVZ a zákona č. 139/2006 Sb. a prováděcích právních předpisů k těmto zákonům. Model NIPEZ je v plném souladu s Akčním plánem EU a navazuje na strategické cíle a opatření uvedené v Akčním plánu EU (viz následující tabulka).
2
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES, o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (dále jen směrnice 2004/17/ES). 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (dále jen směrnice 2004/18/ES).
15
Cíle, opatření či deklarace Akčního plánu EU Kapitola 2.1.3 Pro zajištění hladkého fungování vnitřního trhu se jako vhodný jeví evropský systém založený na vnitrostátních systémech a tyto systémy integrující komunikační prostředky a nástroje používané v systémech elektronického zadávání veřejných zakázek nesmí být diskriminační, musí být všeobecně dostupné a interoperabilní a v žádném případě nesmí omezovat přístup hospodářských subjektů k nabídkovému řízení. Absence široce rozšířených a interoperabilních elektronických objednávkových a fakturačních nástrojů na vnitřním trhu rovněž vytváří překážky rovným podmínkám účasti dodavatelů v přeshraničních nabídkových řízeních. Kapitola 2.2.1 Vlády [jednotlivých členských států] by měly věnovat zejména pozornost potenciální nadměrné či protiprávní centralizaci nákupu, neadekvátnímu používání elektronických aukcí a upřednostňování uzavřených nákupních systémů (např. rámcových dohod) před otevřenými systémy. Takové jednání by mohlo vyrušit přínos daný vyšší efektivitou.
Vazba NIPEZ na Akční plán EU NIPEZ bude vyvíjen a provozován jako národní řešení v rámci ČR s tím, že bude kladen důraz na otevřenost celého řešení směrem k jeho možné integraci na jiné informační systémy zadavatelů i dodavatelů (tuzemských i zahraničních). Používání elektronických zadávacích řízení prostřednictvím NIPEZ (zahrnujících např. elektronické poskytování zadávací dokumentace a elektronické podávání nabídek) významně sníží transakční náklady zahraničních dodavatelů při účasti v zadávacích řízeních v ČR.
Kapitola 2.2.2 Další významnou otázkou je používání elektronických katalogů. Jejich zavedení je důležité zejména pro zapojení malých a středních podniků do procesu zadávání veřejných zakázek.
Elektronické katalogy budou významnou součástí infrastruktury NIPEZ a budou využívány v řadě zadávacích postupů (např. e-aukce, DNS, VZ zadávané na základě rámcové smlouvy, VZ zadávané na e-tržištích). Cílem MMR je standardizovat obsahové náležitosti (položky) a technologické varianty e-katalogu používaného v rámci NIPEZ tak, aby se dodavatelé nemuseli přizpůsobovat různým strukturám a technologiím e-katalogů v případě, že se účastní VZ zadávaných různými zadavateli prostřednictvím NIPEZ. Standardizace bude probíhat převzetím již používaných a spravovaných číselníků pro ty předměty VZ, pro které použitelné číselníky existují (např. číselník SÚKL pro léčiva, číselníky ÚRS pro stavební práce) či bude rozhodnuto o způsobu jejich vytvoření.
NIPEZ bude kombinovat jak postupy zaměřené na centralizaci zadávání VZ (tam, kde existují významné úspory z rozsahu), ale zároveň i postupy pro operativní nákupy standardizovatelných komodit dle aktuálních potřeb zadavatelů (tam, kde je přínos z konkurenčního boje velkého počtu dodavatelů). Zvolená varianta NIPEZ (viz kapitola č. 5.6) v sobě integruje jak prvky centralizace, tak prvky decentralizace, a to i z důvodu zachování přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám. Kapitola 2.2.1 V první fázi NIPEZ bude kladen důraz na funkce Vyšší efektivita závisí též na automatizaci spojené s fází eTenderingu. Nicméně už v této fázi některých druhů transakcí, jako jsou fakturace, budou okrajově podpořeny postupy vystavování vystavování objednávek a provádění plateb. Tento objednávek u vybraných zadávacích postupů (pouze vývoj se v současné době nachází v rané fázi, v případě zadávání VZ na základě rámcových smluv). nicméně je pravděpodobné, že dojde k jeho V cílovém stavu bude NIPEZ podporovat i fáze urychlení v důsledku normalizace a automatizace eOrderingu a eInvoicingu, a to při zohlednění výstupů finančních a rozpočtových systémů. Na základě ze standardizačních iniciativ v rámci projektů IDABC a pověření Komise vyhodnotil CEN/ISSS požadavky CEN/ISSS. na normalizaci a dokončuje podrobné pokyny k provádění směrnice 115/ES/2001 o elektronických fakturách. Kromě toho probíhá v rámci IDA projekt zaměřený na vývoj schémat XML pro elektronické zadávání zakázek, včetně elektronické fakturace a objednávek. Práce probíhající v této oblasti by měla pokračovat za účelem nalezení interoperabilních řešení.
Tabulka 3: Vazba NIPEZ na Akční plán EU
16
Pro zjištění konkrétního obsahu jednotlivých opatření a cílů bude technická specifikace NIPEZ vycházet z výstupů ze standardizačních iniciativ zastřešených Evropskou komisí v rámci: • Projektu IDABC4 (Interoperable Delivery of European eGovernment Services to Public Administrations, Businesses and Citizens) a jeho pokračování Projektu ISA5 (Interoperability solutions for European public administrations) •
CEN/ISSS6 (Centre Européen de Normalisation/pracovní skupina Information Society Standardisation Systems).
Prohlášení ministrů přijaté jednomyslně dne 24. listopadu 2005 v Manchesteru ve Velké Británii při příležitosti ministerské konference o e-governmentu "Transformace veřejných služeb" (dále jen „ministerské prohlášení) NIPEZ svou funkcionalitou přispěje k dosažení cílů uvedených ministerském prohlášení (viz následující tabulka). Cíle prohlášení ministerské konference o e-governmentu Do roku 2010 budou všechny orgány veřejné správy v Evropě schopny zadávat 100 % veřejných zakázek elektronicky, pokud to bude právně přípustné, čímž se vytvoří rovnější a průhlednější podmínky jednotného trhu pro všechny společnosti bez ohledu na jejich velikost nebo umístění. Do roku 2010 bude alespoň 50 % veřejných zakázek přesahujících limit pro veřejné zakázky EU vypořádáno elektronicky.
Vazba NIPEZ na cíle
NIPEZ nabídne komplexní funkcionalitu pro elektronické zadávání VZ pro všechny kategorie zadavatelů. Všechny kategorie zadavatelů budou moci NIPEZ využívat, čímž dojde k naplnění tohoto cíle obsaženého v ministerském prohlášení. Za stávající situace na trhu veřejných zakázek v ČR nelze tohoto cíle bez implementace robustního řešení na národní úrovni dosáhnout. NIPEZ v sobě bude kombinovat funkcionalitu pro elektronické zadávání. Dále pomocí povinné závaznosti napomůže splnění tohoto cíle obsaženého v ministerském prohlášení. Tabulka 4: Prohlášení z ministerské konference o e-governmentu a vazba na NIPEZ
1.4.2 Strategické dokumenty upravující elektronizaci zadávání VZ v ČR Národní plán V Akčním plánu EU vyzývá Evropská komise členské státy ke zpracování národních plánů zavádění elektronického zadávání veřejných zakázek, které budou obsahovat strategii a měřitelné cíle zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do procesu zadávání veřejných zakázek a které se stanou podkladem pro sestavení individuálních plánů významných zadavatelů. ČR zpracovala strategický dokument pro elektronizaci zadávání VZ a vláda ČR schválila tuto strategii usnesením vlády ČR ze dne 10. května 2006 č. 500 o Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010.
4
Evropský parlament a Rada dne 21. dubna 2004 formálně přijaly rozhodnutí 2004/387/ES, kterým se zřizuje nový program IDABC. Tento program vychází z výsledků předcházejícího programu IDA a jeho cílem je počínaje rokem 2005 identifikovat, podporovat a propagovat rozvoj interoperabilních celoevropských služeb elektronické veřejné správy. 5 Evropská komise dne 29. Srpna 2008 předala odsouhlasený návrh na nový program ISA pro období 2010 – 15, který nahradí dosavadní program IDABAC a IDA (Interchange of data between administrations). Evropský parlament a Rada dne 16. září 2009 formálně přijaly rozhodnutí 922/2009/ES o novém programu ISA. 6 CEN/ISSS byl založen roku 1961 standardizačními orgány členských zemí ES a EFTA. CEN/ISSS vydává technické standardy, které jsou svou povahou doporučením (tj. nejde o povinné standardy) a jejich smyslem je podpora volného obchodu, bezpečnosti práce, interoperability sítí, ochrana životního prostředí, využití výsledků výzkumných a vývojových programů a podpora procesu zadávání veřejných zakázek.
17
Cíl obsažený v Národním plánu
Aktuální stav naplnění cíle
Kapitola 2.1 zadavatelé budou schopni elektronicky zadávat 100 % svých veřejných zakázek, tam, kde je to legislativně umožněno
Jak přispěje NIPEZ k naplnění cíle Viz výše - ministerská deklarace přijatá dne 24. 11. 2005 v Manchesteru
I přesto, že existují atestované elektronické nástroje, které podporují elektronické zadávání v rámci životního cyklu VZ, lze tento cíl považovat za nenaplněný. Žádný z dostupných nástrojů neobsahuje komplexní funkcionalitu pokrývající potřeby všech kategorií zadavatelů (viz příslušné kapitoly této závěrečné zprávy) Kapitola 2.1 Tento cíl není dle dostupných Viz výše - ministerská deklarace 50 % veřejných zakázek informací naplněn přijatá dne 24. 11. 2005 nadlimitních, podlimitních i malého v Manchesteru rozsahu včetně nákupů činěných dle výjimek ze ZVZ bude zadáváno elektronicky Kapitola 2.1 Tento cíl není dle dostupných NIPEZ bude jako nástroj s 25 % zadavatelů bude zadávat informací naplněn komplexní funkcionalitou pro zakázky elektronicky (tj. cca 500 elektronické zadávání VZ přístupný zadavatelů) všem kategoriím zadavatelů. Spolu s povinnou závazností pro vybranné kategorie zadavatelů tak přispěje k dosažení cíle počtu zadavatelů zadávajících elektronicky. Kapitola 3.2.1 bod I. (elektronická Tento cíl je naplněn. Elektronický NIPEZ bude mít vytvořeno podpora uveřejňování informací o způsob předávání podkladů k plnohodnotné rozhraní na IS VZ veřejných zakázkách) – do roku uveřejnění je legislativně i US, tj. bude obsahovat 2007: poplatkově zvýhodněn funkcionalitu pro předávání vyhlášení provozovateli v IS VZ US • Přechod na převážně v plně elektronické podobě elektronický způsob předávání informací o veřejných zakázkách k uveřejnění na národní úrovni (listinné formuláře budou výjimečné). •
Přechod na plně elektronický způsob předávání informací o veřejných zakázkách k uveřejnění v Úředním věstníku EU Kapitola 3.2.1 bod I. (elektronické Tento cíl není naplněn podávání objednávek) – do roku 2010 20 % objednávek z uzavřených smluv o veřejných zakázkách bude předáváno elektronicky Kapitola 3.2.1 bod II. (elektronická Tento cíl není naplněn výměna účetních dokladů) – do roku 2010 75 % faktur za předměty veřejných zakázek bude předáváno elektronicky Kapitola 3.2.1 bod III. (elektronické Tento cíl není naplněn platby) – do roku 2010 Navázat elektronické platby na proces elektronického zúčtování v rámci informačních systémů zadavatelů
Vystavování objednávek prostřednictvím NIPEZ je součástí výhledové funkcionality
Vystavování elektronických faktur prostřednictvím NIPEZ je součástí výhledové funkcionality
Elektronické platby jsou součástí výhledové funkcionality
18
Cíl obsažený v Národním plánu
Aktuální stav naplnění cíle
Jak přispěje NIPEZ k naplnění cíle Kapitola 5.2 (individuální plány Individuální strategie elektronizace NIPEZ vyvolá významný tlak na zavedení elektronického zadávání zpracovala na základě opatření zadavatele, aby strategicky veřejných zakázek významných J.2.2 většina ústředních orgánů přemýšleli o způsobu zadavatelů) státní správy (19 z 25 ÚOSS). implementace informační podpory Ministerstvo pro místní rozvoj zadávacích postupů a aby svá sestaví seznam nejvýznamnějších strategická rozhodnutí zadavatelů v ČR, u nichž finanční formalizovali do strategických objem zadaných veřejných zakázek dokumentů. Tím se významně v roce 2005 přesáhl 100 mil. Kč. zvýší počet zadavatelů, kteří Cílem je, aby do konce roku 2007 budou mít individuální plány mělo 80 % nejvýznamnějších zpracované. zadavatelů zpracováno individuální NIPEZ bude nutno zakomponovat plány, tedy strategie pro do existujících strategických implementace elektronizace pro dokumentů zadavatelů (i těch své organizace zpracovaných na základě opatření J.2.2 Národního plánu) Tabulka 5: Vazba NIPEZ na Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek
1.4.3 Strategické dokumenty upravující elektronizaci zadávání VZ významných zadavatelů Strategické dokumenty významných zadavatelů v ČR (zejména ústředních orgánů státní správy) jsou zpracovány v podobě tzv. individuálních strategií elektronizace, které v roce 2008 zpracovali ústřední orgány státní správy (a někteří další významní zadavatelé) na základě opatření J.2.2 Národního plánu. Individuální strategie obsahují zejména: • • •
Cíle ÚOSS s ohledem na elektronizaci zadávacích procesů Stávající a plánovanou informační podporu procesů zadávání VZ v organizacích ÚOSS (vč. časového aspektu implementace informační podpory) a integraci této informační podpory na jiné IS zadavatelů Přístupy k zavádění informační podpory v rámci resortu, tj. zda je zájmem ÚOSS používat informační podporu napříč resortem příslušného ÚOSS
Pro rozbor individuálních strategií elektronizace byly podpůrně použity výsledky šetření elektronizace zadávání VZ, které MMR realizuje v pravidelných ročních cyklech a které vypovídají o stavu elektronizace zadávání VZ v ČR v jednotlivých letech.7 Hlavní závěry z vyhodnocení individuálních strategií elektronizace jsou uvedeny v následujícím přehledu: •
Informační systémy pro podporu zadávacích postupů vznikají na resortním základě a dle specifik jednotlivých resortů – žádný z ÚOSS nesdílí s jiným ÚOSS informační podporu procesů zadávání VZ a ani neexistuje obecně používaný IS pro podporu zadávání VZ, který by ÚOSS implementovali a upravili pro své potřeby
•
Situace a přístup jednotlivých ÚOSS při zavádění informační podpory zadávacích postupů se významně liší, a to zejména z následujících pohledů: • cílového konceptu informační podpory zadávacích postupů, •
•
stavu implementace informační podpory – některé ÚOSS mají informační podporu v rutinním provozu, některé ÚOSS jsou ve stavu pilotu a některé ÚOSS jsou ve fázi analýz či pouze plánů. Z pohledu komplexnosti jednotlivých informačních systému pro podporu elektronizace zadávání VZ lze ÚOSS rozdělit do 3 základních kategorií: • ÚOSS, které zavádějí komplexní informační podporu zadávacích postupů – jde zejména o informační podporu s funkcionalitou pro procesní podporu uživatelů, provádění více úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě (nad rámec uveřejňování informací o VZ) atd., •
ÚOSS, které zavádějí jen dílčí nástroje za účelem zefektivnění procesů zadávání VZ – jde zejména o použití tabulkových procesorů pro evidenci VZ či o používání jednoduchých profilů zadavatele,
7
Viz opatření Národního plánu „Vytvoření adekvátního systému získávání informací o legislativních, technických a dalších aspektech souvisejících s elektronickým zadáváním veřejných zakázek a informací od jednotlivých zadavatelů ohledně přijímání elektronických obchodních praktik“.
19
•
• ÚOSS, které informační podporu zadávacích postupů nezavádějí. Ucelenou informační podporu zadávacích postupů zavádí 6 ÚOSS. Jde o: •
Ministerstvo obrany – SEPO
• •
Ministerstvo financí – ISeVZ Ministerstvo zemědělství – eŘÍZ
•
Ministerstvo dopravy – ISEVZ
• •
Ministerstvo pro místní rozvoj – E-ZAK Úřad vlády ČR – modul „veřejné zakázky“
ÚOSS, které zadaly největší objem veřejných zakázek (viz kapitola č. 1.3.6), tzn. Ministerstvo obrany, Ministerstvo financí a Ministerstvo zemědělství, zavádí či již mají zavedenou (Ministerstvo obrany) ucelenou informační podporu zadávacích postupů. • Žádný z používaných či plánovaných informačních systémů svojí komplexností neodpovídá cílovému stavu NIPEZ, tj. NIPEZ může ÚOSS nabídnout zcela novou kvalitu služeb spojených s elektronickým zadáváním VZ. Výše uvedené výstupy z analýzy strategického rámce v oblasti elektronizace zadávání VZ byly při návrhu modelu NIPEZ využity zejména pro následující účely: •
Popis rámce, do kterého byl celkový model NIPEZ zasazen. To se týká zejména strategických dokumentů vlády ČR, neboť NIPEZ je navrhován pro národní úroveň. Strategie ústředních orgánů státní správy byly vzaty v úvahu, pokud nebyly v rozporu s národní strategií či hlavními cíli, proč má být NIPEZ budován
•
Rozhodnutí, jak postupovat v případě, kdy některé ÚOSS mají již k dispozici ucelenou či dílčí informační podporu zadávání VZ (tj. používají či připravují elektronický nástroj)
1.5
Návaznost na strategické dokumenty E-governmentu v ČR
Následující tabulka obsahuje charakteristiku vazeb průřezového projektu NIPEZ na Strategii „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby“ (Strategie realizace Smart Administration v období 2007–2015) schválená dne 11. 7. 2007 usnesením vlády č. 757/2007). Cíle strategie SA Charakteristika vazby průřezového projektu NIPEZ
Intenzita vazby
Racionalizace administrativní procedury s cílem zajistit větší efektivitu a transparentnost
90 %
Hlavním cílem průřezového projektu NIPEZ je zefektivnění procesu zadávání veřejných zakázek a dosáhnutí finančních úspor. V rámci průřezového projektu bude vytvořen funkční informační systém, který v cílovém stavu umožní: •
uveřejňování informací o širším okruhu VZ, než je tomu v současném stavu,
•
provádění úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě,
•
procesní podporu zadávacích řízení veřejných zakázek,
•
přístup k registrům dodavatelů, komodit atd.,
•
přístup ke garantovaným informačním zdrojům IS VZ – klasifikace a číselníky, SKD, rejstřík dodavatelů se zákazem plnění VZ (black list), přístup k základním referenčním registrům veřejné správy (výhledová funkcionalita)
• •
Minimalizace byrokratických prvků uvnitř veřejné správy
podávat závazné objednávky v elektronické podobě (výhledová funkcionalita),
• provádět elektronické zúčtování a platby (výhledová funkcionalita). Projekt NIPEZ umožní: 80 % •
výrazné urychlení komunikace v průběhu zadávacích řízení,
•
optimalizaci jednotlivých úkonů zadávacího řízení tak, aby je bylo možno činit plně elektronicky s podstatně nižšími transakčními náklady na straně veřejné správy i dodavatelů,
20
•
customizovatelnost zadávacích workflow (úprava zadávacích postupů dle potřeb zadavatele v mezích ZVZ). Zavedení systému V rámci průřezového projektu NIPEZ bude: 70 % strategického • vytvořena ucelená evidence zadávacích řízení v organizaci/resortu plánování ve zadavatele pro účely řízení, monitoringu, statistických rozborů, státní správě a analýz o skladbě prováděných nákupů, zajištění jeho • zadavatelům poskytnuta informační podpora při víceúrovňovém provázanosti na plánování veřejných zakázek a skupin veřejných zakázek finanční řízení (tj. plánování za resort, organizaci, jednotlivé útvary organizace) Vytvoření V rámci průřezového projektu NIPEZ bude: 80 % jednoduššího • rozšířena funkcionalita jednotného uveřejňovacího systému (IS VZ prostředí pro US), ve kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace podnikatele o VZ, •
Realizace preventivních opatření v boji s korupcí
u řady VZ budou podstatně sníženy formální požadavky na komunikaci a provádění dílčích úkonů v zadávacím řízení (např. možnost podávat nabídku v podobě elektronického katalogu), což povede ke snížení transakčních nákladů dodavatele souvisejících s jeho účastí v zadávacím řízení Projekt NIPEZ přispěje v boji s korupcí následujícími aktivitami: 100 % • rozšíření funkcionality jednotného uveřejňovacího systému – na jednom místě bude uveřejňován širší okruh informací o VZ dle požadavků ZVZ, •
v rámci IS VZ bude veden rejstřík dodavatelů se zákazem plnění VZ (tzv. black list),
•
správně nastavené elektronické zadávací postupy jsou podstatně transparentnější,
•
větší objem VZ bude zadáván v plně elektronických zadávacích řízeních, tj. s využitím automatické metody hodnocení, což významně sníží prostor pro manipulaci s výsledkem hodnocení Tabulka 6: Vazba NIPEZ na Strategii realizace Smart Administration v období 2007–2015 V souvislosti se strategií „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby uvádíme rovněž charakteristiku vazeb průřezového projektu NIPEZ na hexagon veřejné správy. Projekt NIPEZ ovlivní následující aspekty fungování veřejné správy (vrcholy hexagonu): • technologie – díky využití elektronických nástrojů se odstraní nadbytečné „papírování“ a ulehčí se styk občana (podnikatele) s veřejnou správou a také komunikace uvnitř veřejné správy. • občan – veřejná správa se stane průhlednější. V rámci průřezového projektu NIPEZ bude vytvořen jednotný uveřejňovací systém (jedno uveřejňovací místo), kde občané získají přehledné informace o zadávacích řízeních •
úředník – plánované elektronické nástroje v zadávacím řízení výrazně usnadní práci úředníků. Dojde k omezení chybovosti a zvýšení efektivity jejich pracovní činnosti. Projektem budou dotčení zejména úředníci, kteří participují na procesu zadávání veřejných zakázek.
•
organizace – dojde k přiblížení výkonu veřejné správy občanovi (resp. podnikatelům). V rámci průřezového projektu NIPEZ bude vytvořen jednotný uveřejňovací systém (jedno uveřejňovací místo), čímž se pro podnikatele (dodavatele) usnadní styk s úřady (zadavateli VZ), sledování výkonnosti a efektivnosti, subjektům profitujícím z šedé ekonomiky bude ztížena situace
•
finance – svým řešením projekt NIPEZ přispěje ke zvýšení nákladové efektivnosti a lepší alokaci zdrojů, což povede k nižšímu zatížení rozpočtů. legislativa – nový zákon o ZVZ upravující elektronizaci je jednodušší a srozumitelnější, aplikací ZVZ projekt NIPEZ přispěje ke zvýšení míry podpory a důvěry ve veřejné instituce
•
Na strategii SA navazují následující strategické dokumenty, na které má projekt NIPEZ relevantní vazby: •
Strategie rozvoje služeb pro informační společnost
•
Strategie implementace eGovernmentu v území
Základním cílem Strategie rozvoje služeb pro informační společnost schválené Radou vlády pro informační společnost dne 7. 8. 2008. je transformovat postupy používané ve veřejné správě tak, aby
21
využívaly moderních ICT, což zásadním způsobem zjednoduší komunikaci firem a občanů s veřejnou správou i mezi subjekty veřejné správy navzájem. Současně se tím zvýší efektivita výkonu veřejné správy. Následující tabulka obsahuje charakteristiku vazeb průřezového projektu NIPEZ na cíle Strategie rozvoje služeb pro informační společnost. Cíle Strategie rozvoje služeb pro informační společnost
Charakteristika vazby průřezového projektu NIPEZ
Vybudování robustní, bezpečné a efektivní infrastruktury, schopné zprostředkovat přístup k datovým zdrojům s potenciálem dalšího rozvoje
V rámci průřezového projektu NIPEZ bude:
Intenzita vazby % 80 %
•
zásadně zvýšen přístup zadavatelů a dodavatelů k robustní, bezpečné a efektivní infrastruktuře s komplexní funkcionalitou pro zadávání VZ, kterou mohou ihned (tj. minimálními vyvolanými náklady) používat • možno tuto infrastrukturu dále integrovat na jiné informační systémy zadavatelů a dodavatelů (prostřednictvím vytvořených rozhraní) s cílem sdílení dat a ucelené elektronizace a automatizace vedení agend Vytvoření aplikací usnadňujících řešení Stát (a obecněji veřejná správa) je největším 80% podnikání a komunikaci se státní zákazníkem v ČR. Funkcionalita NIPEZ bude administrativou navržena a vyvinuta tak, aby se/si dodavatelé: • •
•
snadno dostali k informacím o zahajovaných zadávacích řízeních (vč. jednoduchého získání zadávací dokumentace), mohli účastnit zadávacích řízení s nízkými transakčními náklady (souvisí zejména s elektronickou komunikací, vč. komunikace prostřednictvím datových schránek a elektronickým prováděním úkonů) mohli na NIPEZ navázat svými informačními systémy (zejména ERP) a zautomatizovali řadu činností souvisejících s přípravou nabídky
•
mohli řídit účast ve velkém počtu VZ – týká se velkých dodavatelů, u kterých se v každém okamžiku účastní velký počet organizačních útvarů/ složek řady zadávacích řízení Snížení administrativních nákladů Vzhledem k vysokému objemu a počtu VZ 100 % spojených s chodem veřejné správy zadávaných v ČR (VZ tvoří 17,5 % HDP8) v souvislosti se zaváděním dosahují administrativní náklady spojené eGovernmentu o 20% do roku 2013 s prováděním zadávacích řízení řádu miliard Kč ročně. Ucelenou elektronizací zadávacích agend dojde k významnému poklesu administrativních (transakčních) nákladů (konkrétní propočty viz kap. 9.1.3) Tabulka 7: Vazba NIPEZ na Strategii rozvoje služeb pro informační společnost Strategie rozvoje služeb pro informační společnost bude implementována prostřednictvím řady vzájemně provázaných projektů; tyto projekty jsou rozděleny do pěti programových oblastí. Jednou z programových oblastí je i Správa majetkových hodnot státu a samospráv (zejména evidence majetku, rozpočtování, státní pokladna, nakládání s majetkem a penězi, veřejné zakázky, dotace). Strategie implementace eGovernmentu v území má následující cíle: •
vytvořit na úrovni krajů a obcí technologické a personální zázemí pro fungování eGovernmentu,
8
Jedná se o odhad Ministerstva pro místní rozvoj založený na dokumentu „Odhad velikosti trhu veřejných zakázek v České republice v roce 2006“, J. Pavel, F. Ochrana, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007.
22
• administrovat a propagovat eGovernment a SA na úrovni krajů a obcí, • vytvořit na úrovni krajů a obcí systém vzdělávání v oblasti eGovernmentu. Následující tabulka obsahuje charakteristiku vazeb průřezového projektu NIPEZ na jednotlivé části eGovernmentu (součástí eGONa – symbolu eGovernmentu – je Czech POINT, Komunikační infrastruktura veřejné správy, Zákon o eGovernmentu a Základní registry veřejné správy). Části eGovernmentu
Czech POINT
Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS) Zákon o eGovernmentu (eGA)
Charakteristika vazby průřezového projektu NIPEZ Intenzita vazby % V rámci průřezového projektu NIPEZ se předpokládá 40 % využití asistovaného místa výkonu veřejné správy v situacích, které nastanou v průběhu zadávacího řízení a které vyžadují autorizovanou konverzi (převod z listinné do elektronické podoby a naopak) V rámci průřezového projektu NIPEZ bude vytvořena 30 % infrastruktura pro elektronické zadávání VZ, která může za definovaných podmínek rozšířit aplikační část technologických center na úrovni krajů a obcí V rámci NIPEZ budou plně využívány následující 90 % instituty zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů: •
datové schránky
• autorizovaná konverze dokumentů Základní registry veřejné správy V rámci průřezového projektu se předpokládá 70 % (ROB, ROS, RUIAN a RPP) navázání evidencí, které budou součástí NIPEZ (např. SKD či tzv. black list) na základní registry veřejné správy. Zároveň je v současnosti zkoumána možnost využití registrů při prokazování splnění kvalifikace v rámci zadávacích řízení (zadavatel by si některé údaje, které je povinen dle ZVZ a požadavků zadavatele předložit, opatřil ze základních registrů). Realizace této alternativy by zřejmě vyžadovala zásah do platné legislativy, a to jak pokud jde o zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, tak ZVZ, příp. i další předpisy. Proto možnost ověřování z registrů při prokazování kvalifikace uvádíme pouze jako výhledovou funkcionalitu / rozhraní (závisející na podobě základních registrů a právních omezeních) Tabulka 8: Vazba NIPEZ na Strategii implementace eGovernmentu v území
23
2 Popis průřezového projektu a jeho etap Další aktivity byly rozděleny v závislosti na prioritách nositele projektu a možnostech úpravy legislativního rámce do následujících projektů: Projekt č.1 - Vytvoření a spuštění nové verze e-tržišť, NEN a ostatních modulů NIPEZ. V rámci tohotoprojektu budou realizovány následující aktivity: • Zpracování technické specifikace pro e-tržiště •
Zpracování kategorizace a standardizace komodit vhodných pro zadávání prostřednictvím e-tržiště
•
Příprava legislativy a metodických pokynů pro e-tržiště
• •
Příprava podkladů pro části zadávacích podmínek pro výběr provozovatelů e-tržišť Zpracování technické specifikace pro NEN (vč. rozhraní), IS VZ US a individuální elektronické nástroje
•
Zpracování kategorizace a standardizace pro ostatní komodity
• •
Příprava/novelizace legislativy v souvislosti s NEN a dalšími částmi NIPEZ (kromě e-tržišť) Vývoj NEN
•
Příprava dalších částí zadávacích podmínek (např. provozní řád apod.) pro výběr dodavatele a provozovatele NEN a provozovatele Uveřejňovacího subsystému IS VZ Průřezové aktivity:
•
• •
Technický dozor NIPEZ Dotační management
•
Publicita
•
Externí audit
• •
Pilotní provoz e-tržišť Provoz e-tržišť
•
Provoz NEN
•
Provoz IS VZ US
Projekt č. 2 – Školení uživatelů NIPEZ V rámci projektu č.1 bude prioritně řešena oblast E-tržišť pro standardizované komodity, kde byla indikována nejnaléhavější potřeba změnit současný stav, viz. kap. 1 a 5., a následně bude zadavatelské obci nabídnut robustní a bezplatný elektronický nástroj pro administraci úkonů v zadávacím řízení.
2.1
Charakteristika cílů průřezového projektu
Hlavní cíl průřezového projektu NIPEZ: • Dosáhnout finančních úspor elektronizací zadávání veřejných zakázek v ČR, a to •
Snížením cen nakupovaných komodit
•
Snížením transakčních nákladů spojených s procesy zadávání VZ na straně zadavatelů i dodavatelů
Dílčí cíle průřezového projektu NIPEZ: •
Nabídnout všem kategoriím zadavatelů elektronický nástroj s ucelenou funkcionalitou pro podporu procesu zadávání VZ
24
•
Dosáhnout naplnění cílů stanovených ve strategických dokumentech (EU i národních) upravujících zavádění moderních ICT do procesů zadávání VZ
•
Významně podpořit transparentnost zadávání VZ
• •
Zrychlit komunikaci v rámci životního cyklu VZ Zvýšit konkurenční prostředí mezi dodavateli za současného udržení standardů spolehlivosti a kvality dodávek Zavést ucelenější evidenci VZ za účelem analytických a statistických vyhodnocení (např. výdajové analýzy)
• •
Zlepšit přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám
2.2
Hlavní výstupy průřezového projektu
Výstupem průřezového projektu bude Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ). NIPEZ je modulárně členěná soustava informačních systémů podporujících procesy elektronizace zadávání veřejných zakázek. NIPEZ zahrnuje: • Moduly pro plnění zákonné povinnosti •
zadavatelů v oblasti uveřejňování informací o veřejných zakázkách (viz ustanovení § 146 ZVZ)
•
MMR v oblastech • vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů (viz ustanovení § 125 a násl. ZVZ), •
vedení black listu (po novelizaci ZVZ),
•
vedení seznamu systémů certifikovaných dodavatelů (viz ustanovení § 135 odst. 5 ZVZ),
•
zajištění statistických výstupů o veřejných zakázkách (zejména dle ustanovení zadávacích směrnic ES)
•
Elektronické nástroje (národní a individuální),9 prostřednictvím nichž zadavatelé a dodavatelé provádějí úkony v zadávacím řízení v elektronické podobě,
•
Další moduly, popř. informační systémy zajišťující definované funkce v rámci podpory životního cyklu VZ (zejména modul eTržišť či výhledově objednávkový modul),10
•
Rozhraní na jiné interní a externí informační systémy, za účelem zajištění vazby na procesy, které předchází či následují po VZ a za účelem sdílení dat.
Výstupy průřezového projektu jsou podrobně popsány v kapitole 4.
2.3
Služby, které budou díky průřezovému projektu poskytovány
Infrastruktura NIPEZ poskytne uživatelům ucelené služby elektronického zadávání veřejných zakázek a s tím související služby elektronické komunikace, uchování dokumentace atd. Hlavní služby NIPEZ jsou členěny dle uživatelů následovně: • Služby pro zadavatele •
Služby pro dodavatele
•
Služby pro MMR jako gestora ZVZ
Služby pro zadavatele • Služby pro provádění úkonů v zadávacích řízeních v různých rozsazích elektronizace (zejména plně elektronická zadávací řízení či provádění vybraných úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě) prostřednictvím • Národního elektronického nástroje • •
Elektronických tržišť – plně elektronická zadávací řízení
Služby pro automatizované uveřejňování informací o veřejných zakázkách v IS VZ US
9
Tj. elektronické nástroje ve smyslu ustanovení § 149 odst. 2 ZVZ. Tyto další moduly/informační systémy již svou funkcionalitou neodpovídají definici elektronického nástroje, neboť zadavatelé ani dodavatelé prostřednictvím nich neprovádějí úkony v zadávacím řízení (zadávací řízení z pohledu ZVZ končí uzavřením smlouvy či zrušením zadávacího řízení). 10
25
•
Služby pro sdílení dat, se kterými NIPEZ pracuje, s jinými informačními systémy - zejména informační systémy zadavatelů a informační systémy eGovernmentu v ČR – datové schránky, státní pokladna, základní a další registry atd. Podpůrné služby pro administraci zadávacích řízení např.
•
•
Hlídání lhůt
• •
Správa zastupování Generování dokumentů do přednastavených šablon atd.
•
Služby přístupu ke garantovaným klasifikacím a číselníkům přímo v NIPEZ
•
Služby pro vyhodnocování veřejných zakázek a skupin veřejných zakázek
Služby pro dodavatele •
Služby pro vyhledávání informací o zahájených zadávacích řízeních, vč. možnosti sestavení profilu dodavatele a automatizované upozorňování dodavatele o nových VZ
• •
Služby pro přípravu a podání nabídky Služby pro správu zadávacích řízení, kterých se dodavatel účastní - v detailu organizačních útvarů či složek dodavatele. Zahrnuje zejména •
Správu uživatelského účtu dodavatele – možnost nastavit organizační strukturu dodavatele tak, aby si organizační útvary/dceřiné a jiné společnosti dodavatele mohli spravovat své uživatele, VZ atd.
•
Správu nabídek dodavatele (identifikace VZ, u kterých dodavatel nezačal s přípravou nabídky, s rozpracovanou nabídkou, s podanou nabídkou atd.), a to i ve vazbě na organizační strukturu dodavatele (viz předchozí bod)
Služby pro MMR jako gestora ZVZ •
2.4
Statistické a analytické služby pro vyhodnocování informací o VZ zadávaných prostřednictvím NIPEZ
Hlavní etapy průřezového projektu
Etapy realizace průřezového projektu byly dekomponovány na dílčí projekty a vytvořeny zejména v závislosti na prioritě nositele projektu a to následovně: •
PROJEKT Č. 1 - Vytvoření a spuštění nové verze e-tržišť, NEN a ostatních modulů NIPEZ
•
PROJEKT Č. 2 – Školení uživatelů NIPEZ
Stručná charakteristika jednotlivých dílčích projektů včetně zdrojů jejich financování je uvedena v následujících tabulkách. Harmonogram realizace těchto etap je uveden v kapitole 7. Název projektu Dílčí fáze etapy projektu PROJEKT Č. 1 – Zpracování technické Vytvoření a specifikace NIPEZ pro Espuštění nové tržiště pro veřejnou správu verze e-tržišť, NEN a ostatních modulů NIPEZ
Stručný popis Definice systému, systémových požadavků a softwarových požadavků pro návrh, vývoj a provoz E-tržiště. Technická specifikace se stane základní součástí zadávacích podmínek pro výběr provozovatelů e-tržišť (formou veřejné zakázky nebo koncese)
Zpracování kategorizace a • standardizace komodit vhodných pro zadávání prostřednictvím e-tržiště (první vlna) •
•
Bude popsán přístup ke standardizaci komodit, resp. určení komoditní povinnosti v rámci NIPEZ
Zdroj financování IOP
IOP
Budou analyzovány existující oborové klasifikace a číselníky z hlediska vhodnosti pro klasifikaci předmětů VZ Bude provedena první vlna určení standardizovatelných komodit
26
Název projektu
Dílčí fáze etapy projektu Příprava legislativy (nařízení vlády ČR)
Stručný popis
Zdroj financování IOP
•
Bude připraveno znění nařízení vlády ČR pro první vlnu standardizovaných komodit v rámci E-tržišť, u kterého bude provedeno připomínkové řízení a komunikován dopad.
Příprava zadávacích podmínek pro výběr provozovatelů E-tržiště
•
Na základě technické specifikace budou definovány požadavky na provozovatele E-tržiště.
Pilotní provoz E-tržišť
•
E-tržiště zahájí realizaci úkonů v pilotním provozu, který bude trvat jeden rok.
Ostrý provoz E-tržišť
•
Kapitola státního E-tržiště budou plně rozpočtu - MMR provozuschopná podle nového obchodního modelu.
Zpracování technické specifikace pro NEN (vč. rozhraní), IS VZ US a Individuální elektronické nástroje
•
Definice systému, systémových požadavků a softwarových požadavků pro návrh, vývoj a provoz NEN a IS VZ US. Technická specifikace se stane základní součástí zadávacích podmínek pro výběr provozovatelů e-tržišť (formou veřejné zakázky nebo koncese)
IOP
Zpracování kategorizace a • standardizace komodit (druhá vlna)
Bude provedena druhá vlna (rozšířená) určení standardizovatelných komodit
IOP
IOP
Kapitola státního rozpočtu - MMR
•
Budou uzavřeny smlouvy se správci oborových klasifikací a číselníků (pokud jsou poskytovány na komerčním základě) Vývoj Národního Vývoj národního elektronického elektronického nástroje (NEN) nástroje dle požadavků technické specifikace NIPEZ, vč. zajištění akceptačních textů. Implementace NEN na hardwarové prostředky MMR. Na výstupu je NEN, který je připraven na rutinní provoz, a to způsobem, aby ho mohl provozovat jakýkoliv provozovatel, který bude splňovat stanovené požadavky (předpokladem je kvalitně zpracovaná dokumentace k NEN)
IOP
27
Název projektu
Dílčí fáze etapy projektu Stručný popis Národního Projektové řízení vývojového elektronického nástroje (NEN) týmu IT specialistů pro vývoj SW – projektové řízení a HW řešení NEN. Průběžným výstupem průřezového projektu budou zápisy z projektových týmů a status reporty. Hlavní cíl projektového řízení je efektivní dosažení plně funkčního NEN dle časového harmonogramu. Příprava/novelizace legislativy Bude připraveno znění nařízení vlády ČR pro druhou vlnu standardizovaných komodit v rámci E-tržišť a elektronických nástrojů, u kterého bude provedeno připomínkové řízení a komunikován dopad. Příprava dalších částí Na základě technické specifikace zadávacích podmínek (např. budou definovány požadavky na provozní řád apod.) pro výběr provozovatele E-tržiště a IS VZ dodavatele a provozovatele US. Národního elektronického nástroje a provozovatele Uveřejňovacího subsystému IS VZ Provoz NEN Bude financován provoz Národního nástroje (centrální help desk/call centrum, změnové řízení atd.) Provoz IS VZ US Bude financován provoz uveřejňování v rámci IS VZ US Vývoj
PROJEKT Č 2 – Školení uživatelů NIPEZ Uživatelé NEN a E-tržišť budou Školení uživatelů proškoleni NIPEZ Tabulka 9: Etapy průřezového projektu financovaného z IOP
Zdroj financování IOP
IOP
IOP
Kapitola státního rozpočtu - MMR
Kapitola státního rozpočtu - MMR OPLZZ
28
3 Management průřezového projektu a projektový tým Metodika pro řízení průřezového projektu a projektový tým jsou zpracovány podle všeobecně platných standardů a doporučených metodik. Jedná se zejména o následující: • Metodika „PRoject in Controlled Environments (PRINCE)“ a její druhá verze PRINCE2, která je de facto standardem řízení vládních a soukromých projektů v UK •
Metodika PrincEgon, která je pro potřeby řízení projektů Smart Administration odvozená od předchozí metodiky
•
Metodika Project Cycle Management s jádrovou metodikou Logical framework approach doporučovaná Evropskou komisí pro projektové řízení
3.1
Metodika řízení průřezového projektu
Metodika řízení průřezového projektu bude mít následující podobu:
Krok 1
Krok 2
Krok 3
Krok 4
Krok 5
Odstartování projektu
Ustavení projektu
Realizace projektu
Uzavření projektu
Realizace přínosů
Graf 12: Rámcová metodika řízení průřezového projektu V současné době se projekt nachází v kroku 1 a jsou prováděny následujcí aktivity: •
Zpracování návrhu cílového stavu průřezového projektu NIPEZ a rozčlenění průřezového projektu do dílčích projektů.
•
Zpracování studie proveditelnosti průřezového projektu NIPEZ
•
Zpracování žádostí o finanční podporu z ERDF na dílčí projekty
V případě, že žádosti o finanční podporu budou schváleny, budou v rámci kroku 2 prováděny následující aktivity: •
Detailní rozplánování harmonogramu z kapitoly 7 a to do úrovně úkolů jednotlivým pracovním skupinám
•
Stanovení termínů pravidelných pracovních schůzek
•
Přiřazení pracovních zdrojů MMR
•
Výběr dodavatelů dle pravidel stanovených v programové dokumentaci IOP (obsazení pracovních týmů a PMO)
V následném kroku 3 bude provedeno: •
Utilizování pracovních zdrojů
•
Pravidelné plánování a vyhodnocování výsledků práce a finanční pozice projektu
•
Monitorování a vyhodnocování rizik projektu
•
Předávání zpráv o postupu projektu Projektové radě a Hlavnímu sponsorovi projektu NIPEZ
•
Vyhodnocování odchylek a přijímání adekvátních opatření k řádnému průběhu projektových prací
•
Přizpůsobování projektových aktivit tak, aby výsledky projektu reagovaly na aktuální situaci a vývoj v e-governmentu v ČR.
•
Realizování všech poninností příjemců finančních prostředků v rámci IOP dle aktuální verze Příručky pro příjemce (propagace projektu, zajištění archivace, apod.)
29
V rámci kroku 4 bude provedeno: •
Vyhodnocení výstupů dílčích projektů a uzavření dílčích projektů dle Příručky pro příjemce
•
Vyhodnocení výstupů průřezového projektu (včetně monitorovacích indikátorů)
•
Zajištění provozování vzniklé infrastruktury
•
Zpracování návrhu na další rozvoj NIPEZ
V posledním kroku 5 bude pravidelně zajišťováno následující: •
Vyhodnocování přínosů projektu ze zdrojů uvedených v logickém rámci projektu
•
Zaznamenávání změnových požadavků k NIPEZ a jejich pravidelné vyhodnocování
3.2
Zjednodušený logický rámec průřezového projektu
Ke sledování a vyhodnocování průběhu průřezového projektu bude dále sloužit následující logický rámec projektu. Logický Základní Ukazatele Zdroje k ověření rámec charakteristika Cíle Objem finanční úspory Vyhodnocení Snížení cen dat/historických vs. nakupovaných komodit nových cen z elektronických nástrojů a E-tržišť Názor respondentů na efekty elektronizace Závěrečná zpráva z (procento kladných odpovědí na otázku šetření elektronizace zda elektronizace přispěla ke snížení zadávání VZ, které jednotkových cen nakupovaných předmětů MMR realizuje v VZ) pravidelných ročních cyklech Názor respondentů na efekty elektronizace Snížení transakčních (procento kladných odpovědí na otázku nákladů spojených s procesy zadávání VZ zda elektronizace přispěla ke snížení transakčních nákladů spojených se na straně zadavatelů zadávacím řízením) i dodavatelů Záměr
Očekávané výsledky
Elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek
Monitorovací indikátor č. 150112 - Podíl digitalizovaných dokumentů – podíl dokumentů převedených z listinné podoby do digitální s důrazem na jejich zpřístupňování Počet vytvořených a spuštěných modulů NIPEZ
Vytvoření modulárně členěné soustavy informačních systémů podporujících jednotlivé procesy elektronizace zadávání veřejných zakázek Tabulka 10: Logický rámec průřezového projektu
Monitorovací zprávy průřezového projektu
Monitorovací zprávy průřezového projektu
30
3.3
Projektový tým
Uspořádání projektového týmu zobrazuje následující schéma:
Hlavní sponsor projektu NIPEZ (MMR) Zodpovědný za projekt, řídí Projektovou radu, podporuje PMO v řízení projektu, řídí strategické aspekty projektu, jedná ze stakeholdry
Řídící úroveň Realizační úroveň
Projektový manažer – PMO NIPEZ (určí MMR)
Projektová rada
Zodpovědný za ko-ordinaci projektových týmů a naplnění jejich časových harmonogramů
Specialisté
(exekutivní vedení MMR, seniorní zástupci MV, seniorní zástupci budoucích uživatelů NIPEZ, akademická sféra)
(nezávislí experti na e-Government a eprocurement, zástupci MV pro základní registry a efektivní státní správu, zástupci MF pro SP)
Odsouhlasuje postup projektu, určuje hlavní směr, konzultuje ve strategických rozhodnutích
Konzultuje PMO v odborných záležitostech
Projektové týmy E-tržiště a školení k E-tržištím
NEN, IS VZ US a školení k NEN
HW Infrastruktura
E-government a efektivní státní správa
Graf 13: Organizace projektového týmu Následující tabulka shrnuje stálé role v řízení průřezového projektu: Název role Hlavní sponsor průřezového projektu
Kompetence Nároky průřezového projektu Zkušený expert na seniorní úrovni Projekt bude vytěžovat max. 20% v rámci MMR. fondu pracovní doby této pozice Zaštiťuje projekt v rámci MMR i navenek (např. odborná jednání, konference). Projektový manažer PMO NIPEZ Zkušený expert v projektovém Projekt bude vyžadovat jednoho řízení, který má za sebou experta na plný úvazek. úspěšnou realizaci komplexních projektů s účastí subdodavatelů. Má autoritu pro řízení interních týmů a delegování pracovních úkolů. Vedoucí projektových týmů Pracovník s odbornou expertízou Pro každý projektový tým je nutné v dané oblasti, příp. zkušený vyčlenit jednoho vedoucího. projektový manažer, který dokáže Vytížení fondu pracovní doby této řídit tým subdodavatelů pro danou pozice se předpokládá na min. věcnou oblast. 60%. Tabulka 11: Stále role v řízení průřezového projektu a jejich kompetence
31
Vedle těchto permanentních pracovních pozic budou v průřezovém projektu s podstatně menší intenzitou zapojeny pracovní pozice, které budou účelově nominovány. Jedná se o následující: Název role Kompetence Nezávislí experti na e-Government Experti, kteří se v e-Government průřezově orientují a odborně v něm působí (např. publikační, poradenská činnost) Nezávislí experti na e-procurement Experti, kteří poskytují služby eprocurement třetím stranám, ideálně ve veřejné sféře, např. se jedná o implementace těchto řešení nebo konzultační činnost. Zástupci Ministerstva vnitra pro Odborníci veřejné správy pro tuto základní registry a efektivní oblast veřejnou správu Zástupci Ministerstva financí pro Odborníci veřejné správy pro tuto státní pokladnu oblast Exekutivní zástupci MMR Vedení ministerstva Seniorní zástupci MV Vedení MV, ideálně z oblasti základních registrů a efektivní veřejné správy, příp. z oblasti evropských fondů. Seniorní zástupci budoucích Seniorní zástupci cílových skupin, uživatelů NIPEZ kteří budou zodpovědní za implementaci NIPEZ, kterým ideálně podléhají mj. útvary pro zadávání veřejných zakázek. Akademická sféra Nezávislí akademičtí experti, ideálně z oblasti nákupu nebo eprocurementu. Tabulka 12: Nominované pracovní pozice s menší pracovní účastí
Nároky průřezového projektu Účast na setkání skupiny specialistů jednou za cca 2 měsíce
Účast na Projektové radě jednou za čtvrtletí
32
4 Technické a technologické řešení průřezového projektu NIPEZ bude obsahovat komplexní funkcionalitu pro fáze životního cyklu VZ od plánování po uzavření smlouvy, tj. pokrývá zejména rozsah upravený ZVZ. Z hlediska rozvoje NIPEZ se vzhledem k legislativním a technickým omezením, počítá s funkcionalitami pro: •
Objednávání komodit na základě uzavřených smluv,
•
Platební a zúčtovací styk.
Určitou výjimkou z výše uvedených funkcionalit určených pro další rozvoj NIPEZ je zadávání VZ na základě rámcové smlouvy. Tato funkcionalita NIPEZ pro rámcové smlouvy bude integrální součástí základního řešení a bude obsahovat i funkce pro objednávání na základě zadaných rámcových smluv (viz např. ustanovení § 92 odst. 1 písm. a) ZVZ) či další postupy zadávání VZ na základě rámcových smluv.
33
Struktura životního cyklu veřejné zakázky používaná pro účely návrhu modelu NIPEZ s výhledovou funkcionalitou je znázorněna na následujícím schématu.
Graf 14: Životní cyklus veřejné zakázky v případě veřejného zadavatele11 Interpretace životního cyklu VZ je následující:
11
V případě sektorového zadavatele existují v životním cyklu dílčí odlišnosti (sektorový zadavatel zadává v režimu ZVZ pouze nadlimitní VZ, jejichž předmět souvisí s výkonem relevantní činnosti, sektorový zadavatel nemůže postupovat ve vybraných zadávacích řízeních – ZPŘ, SD, ale na druhou stranu má větší rozhodovací volnost atd.). Na této makroúrovni je však životní cyklus veřejné zakázky v případě sektorového zadavatele totožný.
34
•
Plánování veřejné zakázky – fáze, ve které zadavatelé připravují plán VZ, které hodlají zadat v následujícím období (zpravidla v příslušném kalendářním roce, ale i v delším časovém výhledu). VZ mohou být např. plánovány ve vazbě na investiční akci, přičemž zadavatel plánuje, jaké VZ bude v budoucnu v souvislosti s příslušnou investiční akcí zadávat či ve vazbě na přípravu rozpočtu na následující rozpočtovací období. V případě plánování je z pohledu dalších fází důležité, zda bude uveřejněno předběžné oznámení (např. pro možnost využít zkrácení lhůt v zadávacím řízení). Plánované VZ mohou být přesunuty do další fáze či mohou zůstat ve stavu plánu (zadavatel nemá povinnost zahájit zadávací řízení u plánované VZ, a to ani v případě, že bylo uveřejněno předběžné oznámení),
•
Příprava veřejné zakázky • Specifikace VZ a příprava zadávacích podmínek – v této fázi specifikuje zadavatel veřejnou zakázku a připravují dokumenty požadované ze strany ZVZ či vnitřního předpisu, které budou sloužit jako zadávací podmínky či jako dokumenty potřebné pro schválení VZ před zahájením zadávacího řízení. Specifikace VZ a příprava VZ je v organizacích zadavatelů nejčastěji rozdělena pro režim veřejných zakázek malého rozsahu a pro režim podlimitních a nadlimitních VZ. Připravené zadávací podmínky a související dokumenty směřují dále do schvalovacího procesu ze strany vedoucích pracovníků zadavatele (a ve specifických případech ze strany vlády ČR), •
•
•
Schválení zadávacích podmínek a VZ – tato fáze předchází samotnému zahájení zadávacího řízení. Postup schválení zadávacích podmínek, popř. VZ je upraven ve vnitřních předpisech zadavatelů. To, že bude VZ zahájena, musí být ve vazbě na výši předpokládané hodnoty VZ schváleno vedoucím pracovníkem s příslušným oprávněním. Nejčastěji jsou v této fázi schvalovány formálně právní náležitosti a obchodní podmínky a rovněž je ustanovována hodnotící komise (pokud je to pro příslušnou VZ relevantní), a to ze strany příslušného vedoucího pracovníka zadavatele (dle rozsahu jeho oprávnění) či ze strany vlády ČR (pokud to ZVZ požaduje),
Zadání veřejné zakázky12 • Zadávací řízení – v této fázi je zahájeno příslušné zadávací řízení (určené ve fázi specifikace VZ a přípravy zadávacích podmínek), a to postupem požadovaným ze strany ZVZ či vnitřního předpisu. Zadávací řízení jsou rozdělena pro režim veřejných zakázek malého rozsahu a pro režim podlimitních a nadlimitních VZ. Výsledkem zadávacího řízení je výběr nejvhodnější nabídky či zrušení zadávacího řízení (v případě splnění stanovených podmínek), • Zaplacení ceny – postup schválení smlouvy před jejím podpisem ze strany vedoucího pracovníka zadavatele, který má ve vazbě na příslušný finanční limit oprávnění jménem zadavatele smlouvu podepsat, je upraveno ve vnitřních předpisech zadavatele. ZVZ stanoví požadavky na lhůtu, do kdy má být smlouva uzavřena, a na požadovanou součinnost dodavatele, Plnění smlouvy – v této fázi probíhá plnění jednotlivých smluv uzavřených na základě zadaných veřejných zakázek. V rámci plnění smluv může vzniknout požadavek na zahájení nové VZ (např. při využití opčního práva, při potřebě víceprací či při zadávání jednotlivých VZ na základě rámcové smlouvy). • •
Dodání předmětu VZ – podávání závazných objednávkových dokladů u komodit, které jsou předmětem veřejných zakázek, a to v souladu s uzavřenou smlouvou, potvrzení objednávky a následné plnění předmětu objednávky, Zaplacení ceny předmětu VZ – fáze vystavení faktury a zaplacení ceny za plnění předmětu veřejné zakázky.
Z výše uvedených fází životního cyklu pokrývá ZVZ svou úpravou pouze fázi zadávacího řízení a částečně fázi plánování (uveřejnění předběžného oznámení), schválení a podpisu smlouvy. Ostatní fáze jsou upraveny v organizacích zadavatelů ve vnitřních předpisech (tj. v řídicí dokumentaci).
12
Zadáváním VZ se v souladu s ustanovením § 17 písm. m) ZVZ myslí závazný postup zadavatele podle ZVZ v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení.
35
4.1
Rámcový procesní model zadávacích procesů
Následující rámcový procesní model shrnuje v detailu životní cyklus veřejné zakázky vč. zapojení informačních systémů zadavatele a dodavatele.
Dodavatelé
I. V rámci současného návrhu NIPEZ
Ext. + interní syst./apliakce
NEN -Zadavatelé
Ext. + interní syst./aplikace
Fáze rozvoje NIPEZ
Smlouva o centr. zadávání
Plánování investic a dlouhodobé spotřeby (min. půl roční poptávka) Příprava rozpočtu Plánování operativní spotřeby (min. měsíční poptávka) Státní pokladna (výhledově) IS zadavatele - ERP funkcionalita (EKIS)
Bude poptávka agregovanárůzní zadav.
ANO
Specifikace VZ a příprava zadávacích podmínek
NE
Evidence smluv
Majoritně: Uveřejnění oznámení o zakázce v IS VZ US Alternativně: Odeslání výzvy k podání nabídky (ZPŘ) Odeslání výzvy k jednání (JŘBU) IS VZ US E-tržiště, Elektronické nástroje dle ZVZ Spisová služba, datové schránky
36
Dodavatelé Ext. + interní syst./aplikace NEN - Zadavatelé Ext. + interní syst./apliakce
II.
Majoritně: Příprava nabídky Alternativně: Příprava a odeslání žádosti o účast Jednání se zadavatelem
IS dodavatele - ERP funkcionalita (EKIS)
Odeslání nabídky
Elektronické nástroje dle ZVZ
E-tržiště
Příjem žádostí o účast (JŘSU, SD, UŘ) Otevření žádostí o účast (JŘSU, SD, UŘ) Posouzení kvalifikace (JŘSU, SD, UŘ) Om ezení počtu zájem ců (SD, UŘ) Jednání se zájem ci (JŘBU, SD) Odeslání výzvy k podání nabídky (UŘ, JŘSU, SD)
Příjem a evidence nabídek, příp. poskytování zadávací dokum entace, poskytování dodatečných inform ací, prohlídka m ísta plnění
Otevírání obálek s nabídkam i
Posouzení kvalifikace
Posouzení nabídek
Majoritně: Hodnocení nabídek, příp. využití eAukce Alternativně: Jednání o nabídkách (JŘSU)
Spisová služba, datové schránky E-tržiště, Elektronické nástroje dle ZVZ SKD/SCD Blacklist Základní registry (výhledově)
37
Ext. + interní syst./aplikace
NEN - Zadavatelé
Příp. podání námitek
III. .
Fáze rozvoje NIPEZ
Podpis sm louvy Obdrží objednávku
Spisová služba, datové schránky
Vystavení elektronické faktury
Dodávka
IS dodavatele - ERP funkcionalita
Spisová služba, datové schránky
Spisová služba, datové schránky
IS dodavatele - ERP funkcionalita
NOT OK
Ext. + interní syst./aplikace
Dodavatelé
V rámci současného návrhu NIPEZ
Výběr nejvhodnější nabídky
Podpis sm louvy
Uveřejnění oznám ení o zadání zakázky v IS VZ US
Vystavení objednávky
Příjem ka zboží (autom atická)
Příp. příjem nám itek
E-tržiště Elektronické nástroje dle ZVZ
Příjem elektronické faktury (automatické)
Ověření správnosti (automatické, příp. manuální)
IS VZ US
IS zadavatele - ERP funkcionalita (EKIS)
Spisová služba, datové schránky
NOT OK
Státní pokladna (výhledově)
38
NEN - Zadavatelé
Ext. + interní syst./aplikace
Dodavatelé
IV. .
Předání k proplacení
Ověření správnosti
OK
Proplacení
OK
Ext. + interní syst./aplikace
NOT OK
Státní pokladna (výhledově) IS zadavatele - ERP funkcionalita (EKIS)
Graf 15: Rámcový procesní model zadávacích postupů
39
NIPEZ je nutné ohraničit rovněž z hlediska zadávacích postupů. Z hlediska charakteru zadavatele bude NIPEZ podporovat: • •
Postupy veřejného zadavatele Postupy sektorového zadavatele
Pozn.: Dotovaný zadavatel postupuje při zadávání veřejných zakázek v souladu s ustanovením § 2 odst. 5 ZVZ podle ustanovení ZVZ platných pro veřejného zadavatele. Dotovaný zadavatel tak bude moci používat NIPEZ jako jakýkoliv jiný veřejný zadavatel. Případná specifika (nad rámec ZVZ) pro postup dotovaných zadavatelů bude možné jednoduše nakonfigurovat. Z konkrétních postupů v ZVZ a KZ bude NIPEZ obsahovat funkcionalitu pro: • Veřejné zakázky – komplexní funkcionalita pro zadávání veřejných zakázek, •
Soutěže o návrh – funkcionalita pro evidenci základních informací o soutěži o návrh13,
•
Koncesní řízení – funkcionalita pro evidenci základních informací o soutěži o návrh14.
Z hlediska výše předpokládané hodnoty NIPEZ bude obsahovat funkcionalitu pro následující kategorie VZ: • Veřejné zakázky malého rozsahu,
•
•
•
Zadávací řízení VZMR dle finančních limitů (např. 0 – 200 000 Kč bez DPH, 200 000 – 1 000 000 Kč bez DPH atd.),
•
VZMR s využitím E-tržiště,
• VZMR zadávané na základě výjimky. Podlimitní VZ/nadlimitní VZ, •
Otevřené řízení,
• •
Užší řízení, Jednací řízení s uveřejněním,
•
Jednací řízení bez uveřejnění,
• •
Soutěžní dialog, Zjednodušené podlimitní řízení,
•
Podlimitní/nadlimitní VZ zadávané na základě výjimky.
Zvláštní postupy v zadávacím řízení využité dle výše předpokládané hodnoty v režimu pro VZMR nebo v režimu pro podlimitní/nadlimitní VZ, • VZ zadávaná na základě rámcové smlouvy s 1 uchazečem, ve které jsou veškeré podmínky vymezeny, • VZ zadávaná na základě rámcové smlouvy s 1 uchazečem, ve které nejsou veškeré podmínky vymezeny, • VZ zadávaná na základě rámcové smlouvy s více uchazeči (tzv. minitendr), •
VZ zadávaná na základě rámcové smlouvy s více uchazeči - výjimka dle § 92 odst. 2 ZVZ,
•
VZ zadávaná na základě rámcové smlouvy v JŘBU (u sektorového zadavatele),
•
Elektronická aukce,
•
VZ zadávaná v dynamickém nákupním systému.
4.2
Vymezení vstupů pro řešení NIPEZ
V této kapitole jsou vymezeny základní prvky NIPEZ, prostřednictvím nichž jsou obsahově definovány jednotlivé varianty vymezené v kapitole č. 5. Mezi tyto základní prvky NIPEZ patří: • Informační systém o veřejných zakázkách (IS VZ) ve smyslu ustanovení § 157 ZVZ •
Technická specifikace NIPEZ
13
Vzhledem k nízkému počtu soutěží o návrh (v roce 2008 bylo uskutečněno 62 soutěží o návrh) nebude v NIPEZ vytvářena komplexní funkcionalita pro administraci soutěží o návrh. Komplexní funkcionalita může být předmětem rozvoje NIPEZ. 14 Vzhledem k nízkému počtu koncesních řízení (v roce 2008 bylo zahájeno 23 koncesních řízení) nebude v NIPEZ vytvářena komplexní funkcionalita pro administraci soutěží o návrh. Komplexní funkcionalita může být předmětem rozvoje NIPEZ.
40
•
Elektronické nástroje – národní, individuální
•
E-tržiště pro veřejnou správu
•
Míra závaznosti používání NIPEZ
•
Vymezení rámcového přístupu ke standardizaci komodit
Základní prvky NIPEZ jsou věcně vymezeny v následujících podkapitolách.
4.2.1 Technická specifikace Technickou specifikací NIPEZ je myšlen dokument, který bude obsahovat detailní požadavky na: • Funkčnost modulů/komponent NIPEZ – ke každému z modulů budou zpracovány požadavky na funkčnost modulů, které budou odvinuty zejména od: • Podporovaných režimů zadávacích řízení – do rozsahu funkcionality budou zařazena zadávací řízení upravená v ZVZ i zadávací řízení, která jsou mimo režim ZVZ (tj. půjde o zadávací řízení typicky používaná v organizacích zadavatelů upravená v jejich vnitřních předpisech), • Podporovaných rozsahů elektronizace na škále evidence s procesní podporou, provádění vybraných úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě až po plně elektronická zadávací řízení a integraci s jinými informačními systémy, • • • •
Vazby na jiné moduly – rozsahy vyměňovaných dat, komunikace mezi moduly v průběhu životního cyklu VZ, Rozhraní na jiné IS (relevantní informační systémy pro eGovernment v ČR, vnitřní systémy zadavatelů) – rozsahy vyměňovaných dat, vztahy mezi všemi systémy atd., Shodu jednotlivých modulů/komponent NIPEZ s legislativními požadavky, příp. obecnými standardy pro životní cyklus informačních systémů, Zajištění změnových řízení ve vazbě na změny legislativy – vzhledem k častým změnám legislativy bude technická specifikace obsahovat požadavek na konfigurovatelnost NIPEZ.
Technická specifikace bude zohledňovat legislativní rámec pro zadávání veřejných zakázek, jeho případné změny a různorodost zadavatelů veřejných zakázek. Specifikace bude zpracována jako technologicky neutrální, tzn. že bude umožňovat využití/nasazení různých technologických platforem, pokud budou splněny požadavky dané specifikací. Technická specifikace bude zpracována pro následující moduly/komponenty NIPEZ: • Národní elektronický nástroj, •
IS VZ US,
• •
E-tržiště pro veřejnou správu, Individuální elektronické nástroje.
Technická dokumentace musí být dostatečně obecná, aby jí bylo možné použít jako hlavní část zadávacích podmínek k vývoji a provozu jednotlivých modulů/komponent NIPEZ (nesmí předurčit, zda-li půjde o implementaci „balíkového“ SW nebo o vývoj na zakázku – nebude-li rozhodnuto jinak). Technická specifikace (pro jakýkoli IS, viz. výše) bude obsahovat výstupy z analýzy funkčních a technických požadavků v následující struktuře: •
Definice systému,
•
Systémové požadavky,
•
Softwarové požadavky.
Část „Definice systému“ bude strukturována následujícím způsobem: •
Záměry a cíle,
•
Předpoklady a omezení,
•
Konceptuální modely: •
Kontext IS, • Upřesnění a prohloubení popisu a klasifikace okolních systémů,
41
•
•
Rozpracování rozhraní do většího detailu (např. identifikace atributů datových entit, které se budou rozhraním přenášet, upřesnění kdy a za jakých okolností se data budou přenášet, odhady objemu přenášených dat apod.). Procesní model, •
Detailní procesní model postihující aspekty všech typů VZ.
•
Základní stavební části IS, • Rozpracování a upřesnění funkcionalit.
•
Konceptuální datový model. •
Popis a znázornění vztahů mezi jednotlivými datovými entitami.
Část „Systémové požadavky“ bude obsahovat požadavky kladené na IS jako na celek. Systémové požadavky budou členěny na: •
Požadavky na produkt – seznam a popis požadavků na systém, jako celek
•
Požadavky na procesy – omezení pro implementaci/vývoj (dána omezeními zadavatelů, uchazečů a třetích stran).
Část „Softwarové požadavky“ budou definovat uživatelské funkční a nefunkční požadavky. Softwarové požadavky budou zpracovány ve struktuře: • Definice softwarových požadavků - seznam a klasifikace funkčních a nefunkčních (tj. kvalitativní) požadavků (např. formát: ID požadavku, Název požadavku, kdo ho identifikoval, funkční oblast) • Specifikace softwarových požadavků - seznam a klasifikace funkčních a nefunkčních požadavků. Navíc obsahuje popis požadavku a označení jeho priority.
4.2.2 Elektronické nástroje – národní či individuální Národní elektronický nástroj (modul „Administrace VZ“) Informační systém obsahující komplexní funkcionalitu zejména pro: • Plánování a přípravu všech VZ, vč. procesní podpory zadavatele v průběhu přípravy a samotného zadávacího řízení, tj. realizaci zadávacích řízení až do okamžiku uzavření smlouvy, • Ucelenou evidenci zadávacích řízení v organizaci/resortu zadavatele pro účely řízení, monitoringu, statistický rozborů, analýz o skladbě prováděných nákupů, • •
Možnost provádět vybrané či všechny úkony v zadávacím řízení v elektronické podobě, Další podpůrné funkce (např. možnost generování výstupních dokumentů VZ do přednastavených šablon, podporu oběhu dokumentů atd.).
Národní elektronický nástroj (NEN) vytvoří a bude provozovat MMR v rámci dílčího projektu č. 1 s tím, že NEN budou moci používat všechny kategorie zadavatelů. NEN budou používat především ti zadavatelé/resorty, kteří nechtějí investovat do vlastní infrastruktury nebo kteří nechtějí využívat elektronické nástroje komerčních provozovatelů. NEN bude podporovat všechny zadávací postupy a rozsahy elektronizace uvedené v kapitole č. 4. NEN bude vyvinut dle podrobných požadavků stanovených v technické specifikaci dle předchozí kapitoly. Individuální elektronické nástroje (modul „Administrace VZ“) Informační systémy s více či méně ucelenou funkcionalitou pro zadávání veřejných zakázek, které si vytvářejí ti zadavatelé (resorty), kteří nechtějí používat národní elektronický nástroj. Všechny posuzované varianty s výjimkou varianty V5, počítají s koexistencí národního elektronického nástroje a individuálních elektronických nástrojů jednotlivých zadavatelů/resortů. Zadavatelé, kterým bude uložena povinnost používat ve stanoveném rozsahu elektronické nástroje pro zadávání veřejných zakázek, budou povinni vytvořit své elektronické nástroje či upravit stávající elektronické nástroje dle požadavků technické specifikace NIPEZ (viz kapitola č. 4.2.1).
42
4.2.3 E-tržiště pro veřejnou správu Definice E-tržiště pro veřejnou správu v rámci NIPEZ E-tržištěm se rozumí webová aplikace provozovatele, umožňující elektronické zadání veřejné zakázky pro určité komodity v některém ze stanovených zadávacích řízení. E-tržiště je plně elektronický systém, tj. všechny úkony v zadávacím řízení provádí zadavatel i dodavatel v elektronické podobě. Je důležité zdůraznit, že v rámci variant NIPEZ nejde o stávající model e-tržišť15 pro veřejnou správu, která jsou provozována na základě usnesení vlády ČR ze dne 26. června 2002 č. 683 o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie. Jde o model e-tržišť, jehož základní parametry budou podrobně vymezeny v rámci dílčího projektu č. 2 v souladu s opatřením J.6 Národního plánu s názvem “Strategie používání E-tržiště pro veřejnou správu”. E-tržiště budou v rámci nové strategie obsahově vymezeny: •
Rozsahem komodit, které budou prostřednictvím E-tržiště zadávány (půjde o standardizovatelné komodity ve smyslu kapitoly č. 4.8),
•
Konkrétními druhy zadávacích řízení, které budou E-tržiště podporovat,
• •
Dalšími funkcionalitami, které budou muset E-tržiště dle technické specifikace zajišťovat, Závaznými pravidly pro fungování E-tržišť stanovenými ze strany správce e-tržišť, tj. MMR.
Funkcionalita tržišť představuje podmnožinu funkcionality národního elektronického nástroje. Rolí e-tržišť je nabídnout zadavatelům prostředí pro střet nabídky s poptávkou s minimálními transakčními náklady. Z tohoto důvodu budou E-tržiště podporovat pouze plně elektronická zadávací řízení. Zadavatelům, kterým bude stanovena povinnost používat E-tržiště pro konkrétní předměty VZ, nebudou tyto VZ zadávat prostřednictvím národního elektronického nástroje (viz dále). Prostřednictvím E-tržiště budou VZ zadávány výhradně elektronicky, tj. VZ u nichž je možno hodnotit nabídky automatickou metodou hodnocení (ve smyslu ustanovení § 74 odst. 2 ZVZ). Půjde tedy o VZ, u nichž předmět umožňuje zejména: • Podávat nabídky s využitím elektronického katalogu ve smyslu ustanovení § 149 odst. 5 ZVZ •
Využít elektronickou aukci.
Neexistují-li doklady k prokázání kvalifikace v elektronické podobě a ani tyto doklady nelze převést do elektronické podoby autorizovanou konverzí ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb., předloží dodavatel zadavateli tyto doklady v listinné podobě ve lhůtě pro podání nabídek. E-tržiště budou vyvinuta a provozována v souladu s požadavky technické specifikace NIPEZ (viz kapitola 4.2.1). Podporované zadávací postupy v rámci E-tržiště V rámci funkcionality e-tržišť budou vytvořeny funkcionality pro následující zadávací postupy: •
Veřejné zakázky malého rozsahu • Plně elektronické zadávací řízení s oslovením více dodavatelů, vč. možnosti využití e-aukce v těchto zadávacích řízeních – více druhů zadávacího řízení dle výše limitů • •
•
15
Zadání VZ/hodnocení formou e-aukce Elektronické zadávání VZ na základě rámcové smlouvy s více uchazeči (tj. minitendry) – jde o analogii se specifickým postupem dle § 92 ZVZ, i když se podle ZVZ nepostupuje Veřejné zakázky podlimitní
•
Plně elektronické zjednodušené podlimitní řízení
•
Elektronické zadávání VZ na základě rámcové smlouvy s více uchazeči (tj. minitendry) – jde o specifický postup dle § 92 ZVZ
K datu zpracování této závěrečné zprávy fungují v ČR následující e-tržiště pro veřejnou správu: Ø B2B Centrum, provozovatel B2B Centrum a.s., Ø AllyGeM, provozovatel ECONOMY.CZ, s.r.o.
43
Funkcionalita E-tržiště bude zahrnovat pouze ty druhy zadávacích řízení, ve kterých dochází k „soutěži“ mezi dodavateli. Přes E-tržiště nebudou zadávány VZ tzv. přímým zadáním (tj. při aplikaci výjimky dle ustanovení § 18 ZVZ nebo analogicky výjimky v případě VZMR). Vazby e-tržišť na národní elektronický nástroj či individuální elektronické nástroje Zadavatelé, kterým bude uložena povinnost používat e-tržiště pro zadávání VZ budou, po zprovoznění NEN, postupovat následujícím způsobem: •
Zadavatel VZ založí do modulu „Administrace VZ“ (tj. do národního elektronického nástroje) nebo do individuálního elektronického nástroje
•
V daném místě workflow vybere zadavatel provozovatele E-tržiště, prostřednictvím nějž bude VZ elektronicky zadána
•
Modul „Administrace VZ“/individuální elektronický nástroj předá definovanou dávku dat do zvoleného etržiště prostřednictvím rozhraní Po zadání VZ prostřednictvím e-tržiště, předá E-tržiště definovanou dávku dat do modulu „Administrace VZ“/individuálního elektronického nástroje, aby zadavatel mohl pokračovat v přednastaveném workflow dle kategorie konkrétní VZ
•
Zadavatelé, kteří budou chtít VZ zadávat prostřednictvím e-tržiště dobrovolně, budou postupovat rovněž výše uvedeným způsobem.
4.2.4 Informační systém o VZ Informační systém o veřejných zakázkách je v souladu s ustanovením § 157 odst. 1 ZVZ informačním systémem veřejné správy. IS VZ obsahuje zejména funkcionalitu pro plnění zákonem stanovených povinností: • Zadavatelů v oblasti uveřejňování informací o veřejných zakázkách (viz ustanovení § 146 ZVZ), a to prostřednictvím uveřejňovacího subsystému IS VZ (IS VZ US). •
MMR v oblastech • Vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů (viz ustanovení § 125 a násl. ZVZ), •
Vedení black listu (po novelizaci ZVZ),
• •
Vedení seznamu systémů certifikovaných dodavatelů (viz ustanovení § 135 odst. 5 ZVZ), Zajištění statistických výstupů o veřejných zakázkách (zejména dle ustanovení zadávacích směrnic ES).
Z pohledu průřezového projektu NIPEZ je IS VZ US označováno jako „Jednotný uveřejňovací systém“, který je jednotným místem, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace o VZ. V rámci dílčího projektu č. 2 vznikne nová technická specifikace pro IS VZ US a bude vybrán nový koncesionář (současná smlouva je uzavřená do roku 2012). Jednotný uveřejňovací systém bude v cílovém stavu průřezového projektu NIPEZ zajišťovat následující funkce: •
Uveřejňování informací dle požadavků ZVZ (nyní je zajišťováno uveřejňovacím subsystémem IS VZ ve smyslu ustanovení § 146 odst. 4),
•
Vedení seznamu profilů zadavatelů ve smyslu ustanovení § 17 písm. g) ZVZ (vyžaduje novelizaci ZVZ),
•
Vedení seznamu e-tržišť pro veřejnou správu s odkazem na seznam uveřejňovaných informací o VZ zadávaných na příslušném e-tržišti,
•
Dobrovolné uveřejňování informací o VZ, u kterých ZVZ povinnost uveřejnění nestanoví (např. informace o VZMR).
4.2.5 Míra závaznosti Závazností se rozumí povinnost využívat infrastrukturu NIPEZ v definovaném rozsahu. Účelem závaznosti je rychlé rozšíření elektronických nástrojů do zadávací praxe a maximalizace přínosů vyplývajících z elektronizace. Pro podporu a rychlé rozšíření elektronických nástrojů do zadávací praxe je v jednotlivých variantách zváženo zavedení povinnosti používat informační a komunikační technologie při zadávání VZ pro vybrané či všechny kategorie zadavatelů. Kromě varianty plné centralizace (viz varianta V5 v kapitole č. 5.8) není povinné používání elektronických nástrojů vztaženo ke konkrétnímu nástroji (tedy ani národnímu elektronickému nástroji NIPEZ), ale bude stanoveno obecně, tj.:
44
• •
•
V technické specifikaci NIPEZ budou stanoveny minimální požadavky na funkcionalitu, kterou musí zadavatel, jemuž byla povinnost používat elektronický nástroj, zajistit (např.: kompletní evidence zadávaných VZ v organizaci zadavatele nad stanovenou „bagatelní“ částku), Zadavatel/resort si zajistí vývoj elektronického nástroje dle požadavků technické specifikace a vnitřních předpisů zadavatele či použije národní elektronický nástroj (pokud v příslušné variantě existuje) nebo elektronický nástroj komerčního provozovatele, který bude splňovat požadavky stanovené v technické specifikaci NIPEZ, Zadavatel může využít stávající elektronický nástroj, který používá s tím, že zajistí jeho případnou úpravu dle technické specifikace NIPEZ.
Pro stanovení závaznosti používání infrastruktury NIPEZ či jejích částí je klíčová možnost vlády ovlivňovat (řídit) chod jednotlivých kategorií zadavatelů. V zásadě vláda ČR může uložit povinnost svým podřízeným složkám – zejména ústředním orgánům státní správy a nemůže zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, většiny dotovaných a sektorových zadavatelů. NIPEZ je proto konstruován s následující mírou závaznosti (povinnosti): •
Povinnost může být stanovena ústředním orgánům státní správy a jejich vybraným podřízeným organizacím, a to na základě řídicího aktu vlády ČR (např. usnesením či nařízením vlády ČR). Pro ostatní zadavatele bude používání infrastruktury NIPEZ dobrovolné, tj. u těch úkonů, které lze elektronizovat, se budou moci rozhodnout, zda je budou provádět elektronicky, a to např. prostřednictvím národního elektronického nástroje (NEN). Komoditní požadavek ohledně používání ekatalogů, e-aukcí, DNS či jiných postupů se na tyto subjekty vztahovat nebude
Výhledově se pro další fázi průřezového projektu NIPEZ může uvažovat následující míra závaznosti (povinnosti): Povinnost může být stanovena vybraným či všem kategoriím zadavatelů přímo ze zákona16. Zákonem lze zasahovat do působnosti všech kategorií zadavatelů. Konkrétní nastavení míry závaznosti vzhledem k NIPEZ je uvedeno v kapitole 5.
4.2.6 Vymezení rámcového přístupu ke standardizaci komodit Pro určení konkrétního výčtu komoditní povinnosti se doporučuje aplikovat na CPV nákupní taxonomii Evropské komise tzv. vylučující kritéria. V případě, že takové kritérium nabude negativní hodnoty, je komoditní skupina nebo komodita z celého souboru vyloučená. Mezi tato kritéria doporučujeme zařadit následující: • Vhodnost výdaje pro veřejný sektor – Posouzení, zda je kategorie vhodná z hlediska spotřeby veřejného sektoru. Vyloučeny mají být např. čistě průmyslové kategorie. •
Soulad s definicí standardizovatelné komodity – Posouzení, zda je kategorie rámcově vhodná z hlediska definice standardizace.17
Aplikaci těchto kritérií na CPV taxonomii lze shrnout do následujících kroků: 1. V rámci celého CPV souboru doporučujeme nejdříve identifikované hlavní komoditní kategorie (obsahují šest a více nul) a tyto kategorie rámcově posoudit tzv. vylučujícími kritérii. 2. U vhodných kategorií z bodu 1. (všechna vylučující kritéria kladná) posoudit vylučujícími kritérii dílčí podkategorie (obsahují čtyři a více nul)
16
V platném znění ZVZ je například stanovena zákonné povinnost pro všechny kategorie zadavatelů uveřejňovat stanovené informace o veřejných zakázkách v IS VZ US (viz § 146 ZVZ). „Standardizovatelná komodita je zboží nebo služba, kterou lze jednoduše dodat a téměř okamžitě v její dodávce substituovat dodavatele. Neexistuje u ní nutnost udržovat strategické nebo dlouhodobé partnerství s dodavatelem a v případě selhání dodavatele nehrozí pro odběratele škody nebo dopady závažnějšího či podstatného charakteru. Společným znakem těchto komodit je dále to, že k jejich nákupu postačí nekomplexní technické specifikace produktů, případně nákresy, které většinou vycházejí z všeobecně uznávaných standardů nebo norem, příp. k jejich pochopení není nutné odborné vzdělání. K spolehlivému nacenění těchto komodit není nutná inspekce na místě nebo např. osobní jednání.“ Kritéria, která jsou v této slovní definici popsána jsou standardně ve výdajových analýzách exaktně kvantifikována, aby mohla být analyticky/maticově vyjádřena v korelaci s celým výdajem organizace a dalšími kritérii. Definice vychází jak z dostupné praxe, tak z analytického aparátu procurmentu např. tzv. Kraljic matice.Opakem standardizovatelných komodit jsou komodity atypické. Atypické komodity nebudou předmětem standardizace NIPEZ. Z hlediska výkonu veřejné správy je takovou atypickou komoditou např. veřejná zakázka na územně-plánovací dokumentaci, nebo územně plánovací podklady. 17
45
3. 4.
U vhodných kategorií z bodu 2 (všechna vylučující kritéria kladná) posoudit vylučujícími kritérii dílčí podkategorie (obsahují tři a více nul) V rámci kategorií z bodu 3 výčtově uvést povinné komoditní skupiny (obsahují dvě a více nul), a druhy produktů/služeb v rámci nich, které splňují obě vylučující kritéria.
Počet základních CPV položek se postupně snižuje
Následující obrázek demonstruje výše popsanou aplikaci vylučovacích kritérií na CPV kódy. Krok č. 1
Krok č. 2
Krok č. 3
Krok č. 4
Hlavní komoditní CPV kategorie (6 a více nul)
identifikované CPV podkategorie (čtyři a více nul)
identifikované CPV podkategorie (tři a více nul)
výsledné povinné CPV podkategorie ( základní položky dvě a méně nul)
Kategorie 1 Kategorie .. Kategorie .. Kategorie .. Kategorie .. Kategorie .. Kategorie .. Kategorie .. Kategorie n
Kategorie 1 Kategorie .. Kategorie .. Kategorie .. Kategorie n
Kategorie 1 Kategorie .. Kategorie n
Kategorie 1 Kategorie n
Míra detailu komodity se postupným vylučováním zpřesňuje od zastřešující kategorie (šest a více nul) na úroveňpo dílčí/základní položky (dvě a méně nul)
Graf 16: Přístup k určení výčtu standardizovatelných komodit v rámci CPV klasifikace Pro určení % standardizovatelných komodit na veřejných výdajích, které ve Studii proveditelnosti vstupuje zejména do CBA, byly analyzovány následující kategorie výdajů: • Náhodný vzorek 300 veřejných zakázek v kategorii „dodávky“ vygenerovaný IS VZ US pro všechny typy zadavatelů (bez omezení), • Náhodný vzorek 300 veřejných zakázek v kategorii „služby“ vygenerovaný IS VZ US pro všechny typy zadavatelů (bez omezení), •
Náhodný vzorek 300 veřejných zakázek v kategorii „dodávky“ vygenerovaný IS VZ US pro všechny typy zadavatelů (nadlimitní),
•
Náhodný vzorek 300 veřejných zakázek v kategorii „služby“ vygenerovaný IS VZ US pro všechny typy zadavatelů (nadlimitní),
•
Agregované výsledky reprezentativního vzorku výdajových analýz zpracovaných pro soukromý sektor,
•
zastoupení standardizovatelných kategorií v rámci hlavních CPV kategorií (pět a více nul).
V rámci každé kategorie byl sečten objem finančních prostředků a určeno % finančních prostředků na standardizovatelné a nestandardizovatelné komodity. U neveřejných výdajů bylo posouzeno, zdali splňují vhodnost pro veřejný sektor. U CPV kódů, bylo posouzeno, zdali splňují či nesplňují definici standardizovatelnosti. Posuzovaným kategoriím byly přiřazeny váhy s tím, že nejvyšší prioritu dostaly VZ na dodávky, následované službami, CPV kódem a výdajovými analýzami pro soukromý sektor. Závěr hodnocení je vyjádřen v následujících intervalech: • 25 – 35% z celkového finančního objemu v kategorii VZ malého rozsahu a podlimitních VZ je referenční benchmark připadající na standardizované komodity. •
13 – 23% z celkového finančního objemu v kategorii nadlimitních VZ je referenční benchmark připadající na standardizovatelné komodity.
Tyto intervaly vyjadřují orientační hodnotu zastoupení standardizovatelných komodit na výdajích veřejných institucí. Intervaly vyjadřují rozmezí, v rámci kterého mají standardizovatelné komodity u veřejných institucí největší pravděpodobnost výskytu. Aktuální výše každého zadavatele závisí na celé řadě faktorů, jako např. charakter činnosti nebo sezónnost výdaje
46
4.3
Funkční dekompozice hlavních komponent řešení NIPEZ
Od této kapitoly až do konce kapitoly 4, resp. 4.9 jsou popisovány architektonické aspekty řešení NIPEZ a zejména NEN, neboť ten je hlavním výstupem z dílčího projektu č. 2 spolufinancovaným z IOP. Detailně je rozebrána ta varianta NIPEZ, která byla z hlediska proveditelnosti kvalitativně a kvantitativně vyhodnocena jako nejvýhodnější, tedy varianta V3 - Smíšená s novým modelem e-tržišť (kvalitativní posouzení variant je provedeno v rámci kap. 5.9, kvantitativní posouzení variant včetně celkového hodnocení v rámci kap. 9.1.7). Tato varianta se skládá z následujících komponent: • •
Informační systém o veřejných zakázkách, Národní elektronický nástroj,
•
E-tržiště,
•
Individuální elektronické nástroje.
Informační systém o veřejných zakázkách uveřejňovací subsystém (dále také IS VZ US), Národní elektronický nástroj (dále také NEN), E-tržiště a Individuální elektronické nástroje jsou vymezeny a popsány v kapitole 5 – „Způsob zajištění průřezového projektu“. Ve variantě 3 bude NEN tvořen jedinou aplikací, která bude poskytována centrálně všem zadavatelům VZ. Zadavatelé a dodavatelé budou do NEN přistupovat přes webové rozhraní a budou pracovat s NEN jen pomocí webového prohlížeče, tj. bez nutnosti instalace jakékoli klientské aplikace na koncovém zařízení uživatele. Obchodní model poskytování služeb NEN lze charakterizovat jako SAAS (Software-as-a-Service), za jehož využití uživatel (resp. zadavatel a dodavatel) nic neplatí. Dle varianty V3 bude existovat jediný centrální IS VZ US, který bude provozován jediným koncesionářem. Součástí varianty V3 je i existence několika konkurenčních E-tržišť, na kterých se budou obchodovat vybrané (standardizované) komodity. E-tržiště budou provozovány na základě koncese. Ve variantě V3 budou mít stávající zadavatelé možnost ponechat si své stávající nástroje pro elektronické zadávání VZ a nadále je využívat. V okolí NIPEZ se vyskytují informační systémy, které z různých důvodů si budou s částmi NIPEZ vyměňovat data. Tyto okolní IS lze seskupit do několika skupina okolních informačních systémů, které jsou popsány v kapitole č. 4.10 „Rozhraní“. Následující kapitoly se věnují technickému popisu NIPEZ. Hlavní pozornost je věnována detailnímu popisu NEN, který je hlavním výstupem průřezového projektu spolufinancovaným z IOP.
47
Graf 17: NEN a jeho submoduly a funkční bloky
48
Národní elektronický nástroj se skládá ze 2 základních částí: • Administrace VZ, •
Podpůrný submodul.
Administrace VZ umožňuje správu a řízení celého životního cyklu veřejné zakázky. Administrace VZ se skládá z následujících submodulů: • Příprava VZ, •
Zadávání VZ,
•
Plnění smlouvy.
Podpůrný submodul poskytuje funkcionalitu, kterou využívá jeden či více submodulů/funkčních bloků Administrace VZ a skládá se z následujících částí: •
Identity Manager,
• •
Workflow, Administrace systému,
•
DMS,
• •
Archivace, Výkaznictví.
V rámci logických aspektů je NIPEZ analyzován z různých úhlů pohledu, jako je: • Koncepční, •
Funkční,
•
Datový pohled.
Technické aspekty NIPEZ jsou analyzovány z: • Softwarového a následně, •
Hardwarového úhlu pohledu.
Kapitola koncepční architektura ukazuje základní principy řešení NIPEZ. Koncepční architektura v sobě integruje procesní, funkční, datový a provozní pohled. Kapitoly funkční a datová architektura popisují základní funkcionality a základní datové entity Národního elektronického nástroje. Pro zjednodušení není ve funkčním a datovém modelu znázorněn podpůrný submodul.
4.4
Koncepční architektura
Koncepční architektura podává zjednodušený, ale komplexní pohled na řešení NIPEZ, jeho vybrané stavební prvky (tj. moduly, submoduly, funkční bloky), uživatele, procesní kroky (tj. úkony/aktivity) a data, se kterými pracuje. Z důvodu zachování vysoké názornosti byla koncepční architektura rozdělena do dvou schémat: • •
Schéma koncepční architektury pro VZMR a podlimitní VZ pro standardizované komodity, Schéma koncepční architektury pro nadlimitní VZ.
49
Graf 18: Koncepční architektura NIPEZ – VZMR a podlimitní VZ pro standardizované komodity
50
Graf 19: Koncepční architektura NIPEZ – nadlimitní VZ Pro jednoduchost jsou zvažováni jen 2 základní uživatelé NIPEZ – zadavatel a dodavatel. Spojnice uživatele a funkčního bloku představují úkony (aktivity), které uživatel realizuje. Funkční blok, u kterého končí spojnice zakončená šipkou, je funkční blok, ve kterém je daný úkon aplikačně realizován. Funkční bloky obsahují vybraná data, která jsou nutná pro daný úkon nebo která daným úkonem vznikají. Zelené spojnice resp. funkční bloky se zeleným písmem představují úkony resp. bloky funkcionalit, které bude možné v NIPEZ realizovat až po dokončení následující etapy implementace. Šedé funkční bloky nejsou v rámci životního cyklu daného typu VZ využívány. Pro jednoduchost nebyl v modelu použit podpůrný submodul a Individuální elektronické nástroje. Stavební prvky, ze kterých se skládá koncepční architektura, jsou popsány v následujících kapitolách.
4.5
Funkční architektura
Tato kapitola podává základní přehled o funkcionalitách, které by měl NIPEZ a zejména NEN poskytovat pro efektivní správu a řízení životního cyklu veřejné zakázky.
51
Graf 20: Model funkční architektury NIPEZ 52
Funkční model umožňuje dynamické zobrazení celého životního cyklu VZ od přípravy VZ až po její plnění skrze požadované aplikace a jejich funkcionality. Model pro popis funkční architektury vychází z jednotného rámce, který je tvořen na vertikální ose aplikacemi NIPEZ (NEN, IS VZ a E-tržiště) a na horizontální ose průběhem životního cyklu veřejné zakázky. Uprostřed modelu jsou obrazce znázorňující funkční bloky NEN. IS VZ a E-tržiště jsou znázorněny jen na úrovni modulu a nejsou dále členěny. V modelu funkční architektury jsou znázorněny moduly, submoduly, funkční bloky, funkcionality a základní data vyměňovaná mezi funkčními bloky NIPEZ. Spojnice mezi funkčními bloky představují toky dat, které jsou na jedné straně vstupy a na straně druhé výstupy z funkčních bloků. Funkční bloky obsahují seznam vybraných funkcionalit, které jsou nutné pro IT/IS podporu životního cyklu VZ. Zelené spojnice resp. funkční bloky se zeleným písmem představují úkony resp. bloky funkcionalit, které bude možné v NIPEZ realizovat až po dokončení následující etapy implementace. V modelu funkční architektury nejsou z důvodu zachování jednoduchosti modelu zobrazeny následující funkcionality, příp. moduly: • Funkcionality podpůrného submodulu, •
Méně významné funkcionality,
•
Individuální elektronické nástroje.
Seznam submodulů, funkčních bloků NEN a jejich popis obsahuje následující tabulka.
Plnění VZ
Zadávání VZ
Příprava VZ
Submodul
Funkční blok
Popis
Příprava VZ
V této doméně jsou seskupeny funkcionality pro efektivní přípravu VZ. Funkcionality umožní založení VZ v NEN, její úpravu, naplánování, nastavení a schválení k publikaci. Pro podporu efektivní správy VZ budou existovat funkcionality pro vyhledání VZ, filtrování v seznamech a agregaci VZ se stejným předmětem plnění.
Zahájení ZŘ a Funkcionality v této oblasti podporují úkony, jak zadavatelů, tak dodavatelů. podání nabídky Zadavatelé budou pomocí dostupných funkcionalit oznamovat úmysl zadat VZ a poskytovat informace o VZ (vč. např. zadávací dokumentace a dodatečných informací). Dodavatelům bude pomocí příslušných funkcionalit umožněno zaregistrovat se, spravovat svůj profil a podat žádost o účast a nabídku pro vyhlášenou VZ. Jednání komisí Tato skupina funkcionalit umožní otevírání obálek (s žádostmi o účast a nabídkami) za využití principu 4 očí, případné vyloučení zájemců, posouzení a hodnocení nabídek. Dostupné budou rovněž funkcionality pro soutěžení komodit, jejichž pořizování nebude nařízeno přes E-tržiště. Jednání s Funkcionality budou podporovat jednání se zájemci v soutěžním dialogu, v dodavateli jednacím řízení bez uveřejnění a v jednání o nabídkách v jednacím řízení s uveřejněním. Rozhodnutí o V tomto funkčním bloku umožní dostupné funkcionality vyloučení zadání VZ nevyhovujících dodavatelů, výběr nejvhodnější nabídky a uvolnění peněžní jistoty. Opravné Opravné prostředky zajistí podporu NEN pro podání a vyřízení námitek. prostředky Ukončení ZŘ Funkcionality budou podporovat na jedné straně zrušení ZŘ a na druhé straně uzavírací činnosti pro úspěšně ukončené ZŘ a zadání VZ, jako je uzavření smlouvy, její evidence a komunikace výsledků ZŘ. Plnění smlouvy Funkcionality budou v budoucnu podporovat automatizované generování a komunikování objednávek a podporovat platební a zúčtovací transakce. Tyto funkce budou implementovány v další fázi rozvoje NIPEZ.
53
Submodul
Funkční blok
Popis
Identity management
V podpůrném submodulu Identity management bude možné spravovat seznam uživatelů NEN na straně zadavatele a dodavatele, uživatelských rolí a odpovědností (tj. vložit, aktivovat, změnit a deaktivovat uživatelský účet, změnit heslo, přiřadit roli a oprávnění apod.). Identity management bude rovněž umožňovat správu dalších dat, jako např. kontaktní údaje uživatele, jeho pozici, jeho nadřízeného a podřízeného atd. Data o uživatelích zadavatelů a dodavatelů budou využívána zejména pro: • Přidělování uživatelských oprávnění pracovníkům zadavatele a dodavatele, • Adresování úkonů konkrétním pracovníkům v rámci workflow, • Výběr pracovníků do komisí, příp. výběr pověřených pracovníků k provedení jednoho či více úkonů, • Plnění osobních a kontaktních údajů o pracovnících do šablon výstupních dokumentů.
Podpůrný sumodul
DMS
Data a funkcionalita tohoto funkčního bloku se budou využívat ve všech submodulech NIPEZ, příp. dalších aplikacích, kde je potřeba zajistit přístup jen pro oprávněné uživatele. Tento funkční blok umožňuje uložení, uchování, správu a zpřístupnění souborů dokumentů (resp. veškerého elektronického obsahu vč. ověření elektronickým podpisem a značkou) vztahujících se k VZ. Tento funkční blok umožní také zpřístupnění souborů dokumentů kancelářským aplikacím vč. transformace do požadovaného formátu. DMS bude splňovat přísné požadavky na bezpečnost, důvěrnost, evidenci přístupu k dokumentům atd.
Archivace
DMS se využije v těch submodulech NIPEZ, které pracují s jakoukoli "nestrukturovanou" dokumentací týkající se VZ (např. soubory ZD, naskenovaná korespondence, elektronické soubory korespondence, naskenované nabídky, smlouvy atd.). Tento funkční blok zajistí archivaci dokumentů, které již nejsou aktivně využívány, ale které z legislativních důvodů musí být po požadovanou dobu archivovány. Modul archivace bude splňovat přísné požadavky na bezpečnost, důvěrnost, evidenci přístupu k dokumentům, atd.
Administrace systému
Funkcionalitu tohoto funkčního bloku využije podpůrný submodul DMS a příp. další moduly/aplikace, které budou zprostředkovávat přístup k archivovaným dokumentům. Tento funkční blok umožní nastavení globálních parametrů aplikace NEN a správu všech číselníků, které jsou využívány v dalších modulech NIPEZ, příp. submodulech NEN. Správou číselníků je míněno poskytnutí podpůrného submodulu, který umožní přidání, aktivaci, deaktivaci, změnu a vymazání číselníku jako celku a položky číselníku. Součástí funkcionality bude i zpřístupnění číselníků ostatním submodulům NIPEZ, vyhledávání v číselnících a zobrazování. Systém umožní vyexportování číselníku do formátu zpracovatelného v běžných kancelářských aplikacích. Pro hromadné načtení položek číselníku bude systém poskytovat rozhraní. K datům spravovaným tímto podpůrným submodulem budou přistupovat všechny submoduly NEN.
54
Submodul
Funkční blok
Popis
Workflow
Tento podpůrný funkční blok zajišťuje funkcionalitu výkonu workflow a funkcionalitu pro nastavení uživatelských workflow. Workflow bude využitelné pro interakce "aplikace - aplikace" (např. NEN – IS VZ US pro uveřejnění oznámení o VZ na IS VZ US) a "uživatel - aplikace" (např. schválení VZ schvalovatelem pro uveřejnění). Workflow (např. schvalování) může probíhat sériově (tj. po schválení jedním schvalovatelem schvaluje následující schvalovatel) a paralelně (tj. ke schválení je nutné schválení více schvalovateli současně). Součástí workflow bude i zasílání upozornění a možnost zpracovat workflow požadavky/úkony i mimo NIPEZ (např. schválení uveřejnění VZ z aplikace emailového klienta). V případě neprovedení požadované akce v požadovaném termínu, workflow provede předdefinovanou akci automaticky. Účastník workflow (např. schvalovatel) může schválení delegovat na jiného schvalovatele. Výběr schvalovatele v daném workflow může být proveden automaticky systémem nebo manuálně administrátorem VZ, kdy kritériem pro výběr schvalovatele je druh zadávacího řízení, částka plnění VZ a pozice, organizační jednotka a finanční limit schvalovatele. Nástroj umožní definici vlastního postupu schvalování a definici průběhu celého životního cyklu (např. příprava a zadávání) vybraných kategorií VZ, např. VZMR. Každý zadavatel bude mít možnost vybrat si předdefinované workflow či podle svých potřeb si jednoduchým způsobem nadefinovat vlastní workflow v oblastech, které mohou v souladu se ZVZ být přizpůsobeny potřebám jednotlivých zadavatelů.
Funkcionalitu tohoto podpůrného modulu bude využívat většina hlavních modulů/submodulů. Tabulka 13: Základní charakteristika submodulů a funkčních bloků Seznam funkcionalit (včetně funkcionalit podpůrného submodulu) přiřazených k jednotlivým submodulům a funkčním blokům NEN obsahuje následující tabulka.
55
Funkční blok
Funkcionalita
Typ
Uživatel
Příprava VZ
Vložení, editace a smazání VZ
Vlastnost IS
Zadavatel
Plánování VZ
Vlastnost IS
Zadavatel
Specifikace VZ a příprava zadávacích podmínek
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Agregace podobných VZ
Vlastnost IS
Zadavatel
Definice hodnotících kritérií
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Ustanovení komisí, jmenování a pozvání členů
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Schválení VZ
Vlastnost IS
Zadavatel
Uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v IS VZ US
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Poskytování zadávací dokumentace
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Poskytování dodatečných informací
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Prohlídka místa plnění
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Podání žádosti o zadávací dokumentaci, dodatečné informace, prohlídku apod.
Vlastnost IS
Dodavatel
Registrace účastníků a samoobslužná aktualizace jejich registračních dat
Vlastnost IS
Dodavatel
Podání nabídek/žádostí o účast/návrhů/předběžných nabídek
Vlastnost IS
Dodavatel
Příjem nabídek/žádostí o účast/návrhů/předběžných nabídek
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Otevírání obálek s žádostmi o účast
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Otevírání obálek s nabídkami
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Posouzení kvalifikace
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Omezení počtu zájemců
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Posouzení nabídek
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Hodnocení nabídek
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Elektronická aukce
Úkon dle ZVZ
Dodavatel/Zadavatel
Nahlížení do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Jednání se zájemci v soutěžním dialogu
Úkon dle ZVZ
Dodavatel/Zadavatel
Jednání v jednacím řízení bez uveřejnění
Úkon dle ZVZ
Dodavatel/Zadavatel
Jednání o nabídkách v jednacím řízení s uveřejněním
Úkon dle ZVZ
Dodavatel/Zadavatel
Příprava VZ
Submodul
Zadávání VZ
Zahájení ZŘ
Jednání komisí
Jednání s dodavateli
56
Submodul
Funkční blok
Funkcionalita
Typ
Uživatel
Rozhodnutí o zadání VZ
Vyloučení dodavatele
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Výběr nejvhodnější nabídky
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Uvolnění peněžní jistoty
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Podání a přezkoumání námitek
Úkon dle ZVZ
Dodavatel/Zadavatel
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele - ÚOHS
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Uzavření smlouvy
Úkon dle ZVZ
Dodavatel/Zadavatel
Evidence smlouvy
Vlastnost IS
Zadavatel
Zrušení zadávacího řízení
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Plnění smlouvy
Úkon dle ZVZ
Dodavatel
Příjem faktury
Úkon dle ZVZ
Zadavatel
Správa uživatelů zadavatelů a uživatelů (vč. kontaktů)
Vlastnost IS
Zadavatel
Správa rolí a odpovědností
Vlastnost IS
Zadavatel
Správa HR struktur
Vlastnost IS
Zadavatel
Nastavení uživatelského workflow
Vlastnost IS
Zadavatel
Sledování průběhu workflow
Vlastnost IS
Zadavatel
Upozorňování na termíny VZ
Vlastnost IS
Zadavatel
Automatické akce u VZ (např. změna stavu po uběhnutí definované doby apod.)
Vlastnost IS
Zadavatel
Delegace
Vlastnost IS
Zadavatel
Automatický výběr schvalovatele
Vlastnost IS
Zadavatel
Nastavení globálních paramE-trů aplikace
Vlastnost IS
Zadavatel
Přidání, aktivace, změna, deaktivace, odstranění číselníku
Vlastnost IS
Zadavatel
Přidání, aktivace, změna, deaktivace, odstranění položky číselníku
Vlastnost IS
Zadavatel
Dále obecné vlastnosti číselníků
Vlastnost IS
Zadavatel
Uložení, uchování a zpřístupnění dokumentů
Vlastnost IS
Zadavatel
Správa dokumentace
Vlastnost IS
Zadavatel
Dlouhodobá archivace dokumentů
Vlastnost IS
Zadavatel
Opravné prostředky
Plnění VZ
Ukončení ZŘ
Plnění smlouvy
Identity Manager
Podpůrný submodul
Workflow
Administrace systému
DMS
Archivac
57
Submodul
Funkční blok
Funkcionalita
Typ
Uživatel
Výkaznictví
Vytvoření reportu
Vlastnost IS
Zadavatel
Spuštění, uložení a prohlédnutí reportu
Vlastnost IS
Zadavatel
Tabulka 14: Seznam vybraných funkcionalit NEN
58
Řada aplikačních stavebních prvků se bude v systému vyskytovat opakovaně v různých funkčních blocích a bude mít vždy podobné vlastnosti, např. NEN bude pracovat s aplikačním stavebním prvkem typu seznam. Seznam je výpis záznamů vyhovující vstupním kritériím, např. seznam všech VZ zadaných daným zadavatelem nebo seznam žádostí o účast v daném VŔ. V obou případech bude NEN poskytovat stejné funkcionality pro práci se seznamem, jako je prosté zobrazení seznamu, vyhledání v seznamu, filtrování seznamu apod. Následující tabulka podává přehled obecných funkcionalit k základním aplikačním stavebním prvkům. Aplikační stavební prvek Seznam
Příklad užití
Funkcionalita
Seznam VZ daného zadavatele, Seznam žádostí o účast, seznam nabídek, Seznam uživatelů, jakýkoli číselník apod.
Prosté zobrazení seznamu
Záznam o úkonech a činnostech v rámci VZ
Otevírání obálek, Posouzení kvalifikace, apod. Zpráva, oznámení, Výzva k jednání, vyrozumění, výzva, Rozhodnutí o vysvětlení, protokol, nejvhodnějším návrhu, potvrzení, návrh, Vyrozumění dodavatelů o zdůvodnění, apod. termínu otevírání obálek apod. Tabulka 15: Obecné funkcionality NEN
4.6
Výběr zobrazovaných sloupců seznamu Vyhledávání Filtrování dle zadaných kritérií Evidence Zpřístupnění Vytvoření zprávy ve zvoleném formátu Odeslání nebo předání do IS pro odeslání
Datová architektura
Tato kapitola podává základní přehled o vybraných datových entitách, které budou vlastněny a používány v NIPEZ. Datová entita je datová struktura se skupinou popisných atributů, např. v NEN je základní datovou entitou „Veřejná zakázka“, která je popsána řadou atributů, jako předmět plnění, předpokládaná cena plnění, datum konce lhůty pro podání nabídek apod. Následující schéma ukazuje, která vybraná data budou vlastněna jednotlivými částmi NIPEZ a vybraná data, která budou v daném modulu replikována z jiných modulů NIPEZ.
59
Graf 21: Datová architektura NIPEZ Následující datový model umožňuje dynamické zobrazení celého životního cyklu VZ od přípravy VZ až po její plnění skrze požadované aplikace a data, se kterými tyto aplikace pracují. Model pro popis datové architektury vychází z jednotného rámce, který je tvořen na vertikální ose aplikacemi NIPEZ (NEN, IS VZ a E-tržiště) a na horizontální ose průběhem životního cyklu veřejné zakázky. Uprostřed modelu jsou obrazce znázorňující funkční bloky NEN. IS VZ a E-tržiště jsou znázorněny jen na úrovni modulu a nejsou dále členěny. V datovém modelu jsou znázorněny moduly, submoduly, funkční bloky, datové entity a základní data vyměňovaná mezi funkčními bloky NIPEZ. Spojnice mezi funkčními bloky představují toky dat, které jsou na jedné straně vstupy a na straně druhé výstupy z funkčních bloků. Funkční bloky obsahují seznamy vybraných datových entit, které využívají funkcionality funkčních bloků. Zelené spojnice resp. funkční bloky se zeleným písmem představují úkony resp. bloky funkcionalit, které bude možné v NIPEZ realizovat až po dokončení následující etapy implementace. V datovém modelu nejsou z důvodu zachování jednoduchosti modelu zobrazeny datové entity používané v následujících funkčních blocích, příp. modulech: • Podpůrný submodul, •
Individuální elektronické nástroje.
Datový model znázorňuje jen datové entity, které lze považovat za základní. Méně významné datové entity byly z modelu vynechány.
60
Graf 22: Datový model NIPEZ 61
Seznam vybraných datových entit NIPEZ je obsažen v následující tabulce: Název
Popis
Vybrané atributy
Veřejná zakázka
Data o veřejné zakázce
Název veřejné zakázky, druh výběrového řízení, předpokládaný objem plnění, data platnosti
Zadávací dokumentace
Data o zadávací dokumentaci
Přiřazená VZ, typ dokumentu, autor
Smluvní strana
Zadavatel, dodavatel
Název, IČO, DIČ, Adresa, právní forma
Kontakt
Kontaktní informace o osobě zastupující zadavatele nebo dodavatele
Jméno, adresa, telefon, e-mail
Uživatel
Fyzická osoba, které má přístup do aplikací NIPEZ
Login, heslo, role, e-podpis
Nabídka
Návrh, předběžná nabídka nebo nabídka podaná Přiřazená VZ, smluvní strana, nabídnutá dodavatelem v zadávacím řízení cena
Jednání komisí
Evidence události jednání o podaných nabídkách Přiřazená VZ, smluvní strana, kontakt, předmět, obsah
Smlouva
Smlouva o plnění předmětu VZ nebo rámcová smlouva
Přiřazená VZ, smluvní strana, předmět, cena, platnost, obsah
Dodatečná informace
Otázky položené dodavatelem a odpovědi zadavatele v rámci poskytování dodatečných informací k zadávacím podmínkám
Přiřazená VZ, smluvní strana, otázka, odpověď
Hodnotící komise
Hodnotící komise složená z kontaktů zadavatele
Kontakt, role
Žádost o účast
Žádost o účast podaná zájemcem
Přiřazená VZ, smluvní strana
Písemná zpráva zadavatele
Písemná zpráva zadavatele o nadlimitní veřejné zakázce
Přiřazená VZ, vybraná nabídka
Námitka
Námitka dodavatele podaná proti úkonu zadavatele
Přiřazená VZ, smluvní strana, obsah námitky
Návrh
Návrh na přezkoumání úkonů zadavatele podaný Přiřazená VZ, smluvní strana, návrh dodavatelem
Zpráva
Výzva k podání nabídky, předběžné oznámení, upozornění, oznámení apod.
Přiřazená VZ, smluvní strana, předmět, obsah
Kvalifikace
Kvalifikace dodavatele
Přiřazená VZ, smluvní strana, vyhodnocení kvalifikace
Hodnocení nabídky
Hodnotící zpráva o nabídce
Přiřazená VZ, smluvní strana, nabídnutá cena, hodnoty hodnotících kritérií
Aukce
Definice elektronické aukce
Přiřazená VZ, typ aukce, smluvní strana, komodita, termíny
Jednání s dodavateli
Datová entita obsahující atributy jednání s uchazeči
Přiřazená VZ, smluvní strana, kontakt, předmět, obsah
Přezkum
Přezkum námitky podané dodavatelem
Přiřazená VZ, smluvní strana, obsah přezkumu
Peněžní jistota
Peněžní jistota složená dodavatelem
Přiřazená VZ, smluvní strana, částka jistiny
Faktura
Faktura za dodané zboží, provedené služby či stavební práce v rámci plnění VZ
Objednávka, smluvní strana, položka, množství, cena
Objednávka
Objednávka plnění předmětu VZ
Smlouva, smluvní strana, položka, množství, cena
Kritéria
Kritéria definovaná pro hodnocení nabídek
Přiřazená VZ, název kritéria, váha kritéria, rozsah hodnot
Tabulka 16: Seznam a definice datových entit NIPEZ
4.7
Technická architektura
4.7.1 Softwarová architektura Tato kapitola pojednává o technických aspektech softwarové architektury NEN, který je hlavním výstupem spolufinancovaným z IOP. Architektura NEN je navržena s využitím následujících základních principů: • 3-vrstvá architektura (někdy také označovaná jako internetová architektura),
62
•
Servisně orientovaná architektura (dále také SOA).
3-vrstvá architektura (internetová architektura) je architekturou typu klient-server skládající se z následujících vrstev: •
Prezentační vrstva, • Tj. vrstva pro prezentaci informací. Prostředím pro prezentaci informací bude webový prohlížeč uživatele aplikace.
•
Aplikační vrstva, • Aplikační vrstva poskytuje business logiku a zajišťuje zpracování dat.
•
Datová vrstva. •
Datová vrstva je tvořena databázemi, které uskladňují a poskytují data.
Následující obrázek znázorňuje princip 3-vrstvé architektury (internetové architektury):
Graf 23: Internetová architektura NEN
63
Rozhraní mezi NEN a okolními částmi NIPEZ/okolními IS budou postavena na principech servisně orientované architektury. Každý modul NEN bude poskytovat webové služby, které umožní propojení modulu jednak s jinými moduly NIPEZ, ale také i s informačními systémy zadavatelů, dodavatelů apod. Webové služby budou nabízeny pomocí standardu UDDI (platformě nezávislý XML registr pro publikaci a vyhledávání webových služeb přes Internet). Webové služby budou jednoznačně popsány pomocí standardu WSDL (jazyk pro popis webových služeb založený na XML). Pro komunikaci Žadatele o službu (tj. aplikace, která požaduje vzdáleně po NEN určitou operaci) s Poskytovatelem služby (tj. NEN) bude použit protokol SOAP (protokol pro výměnu strukturovaných informací webových služeb). Odchozí komunikace z NEN iniciovaná NEN bude realizována technickou součástí NEN – komponentami middleware. Příchozí komunikace do NEN bude iniciována a realizována technickými prostředky vlastníka daného software.
Graf 24: Servisně orientovaná architektura
64
Graf 25: Softwarová architektura NEN
65
Softwarová architektura představuje základní softwarové technologie použité pro návrh NEN vč. jeho rozhraní. Softwarová architektura obsahuje následující komponenty: •
BPM/middleware,
• •
Aplikační servery, Databáze,
•
DMS.
BPM/middleware je platforma, která bude použita pro workflow a pro integraci s okolními IS. Aplikační servery poskytují prostředí pro běh aplikací NEN. V obrázku jsou vyobrazeny základní aplikace (submoduly NIPEZ) pro přípravu, zadávání a plnění VZ. Databáze bude obsahovat veškerá data, které bude NEN využívat pro svou funkci. DMS (Document Management System) je nástroj, kam se budou ukládat soubory dokumentů, se kterými se bude v NEN pracovat. Na NEN jako celek byly identifikovány následující vybrané technické požadavky: •
Podpora elektronického podpisu,
• •
Audit-trailling, Time-stamping,
•
Vícejazyčnost rozhraní NEN (vč. podpory regionálních nastavení, např. formátu dat a měn),
• •
Dostupnost vývojového, testovacího a produktivního prostředí, Možnost parametrizace,
•
Přístupnost (tzv. Accessibility, tj. umožnění přístupu lidem s jakýmikoli schopnostmi či handicapy),
•
Bezpečnost – šifrování dat a zabezpečení aplikace proti útokům a zneužití (např. šifrované přenosy dat),
•
Přístupová práva definovatelná na úrovni databázových záznamů,
• •
Využívání otevřených standardů, Využívání internetových standardů,
•
Využití principů servisně orientované architektury.
Technické požadavky vycházejí z následujících dokumentů: • •
State Of The Art Report – Case Studies On European Electronic Public Procurement Projects, IDABC Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010, Vláda ČR
• •
European Interoperability Framework For Pan-European eGovernment Services, IDABC Architecture Guidlines For Trans-European Telematics Network For Administrations, IDABC
•
Functional Requirements For Conducting Electronic Public Procurement Under The UE Framework, IDABC
4.7.2 Hardwarová architektura 4.7.2.1 Servery Pro provoz řešení NEN jsou požadovány výkonné servery, které umožní dosažení vysoké dostupnosti. Vysokou dostupnost lze dosáhnout redundancí, volbou vhodných monitorovacích a samoopravných mechanismů, možností servisu za provozu atd. Nástrojem pro dosažení vysoké dostupnosti NEN je také clusterové řešení, které umožní v případě potřeby přenášet provoz aplikací mezi servery, a to jednak v případě výpadku serveru a nějaké jeho služby, nebo v případě potřeby provést load-ballancing zátěže. Dalším ze způsobů, jak snadněji zajistit splnění výše uvedených požadavků je využití virtualizace na úrovni operačních systémů. Zajištění výše uvedených požadavků lze zabezpečit pomocí následujícího HW:
66
•
2ks fyzických serverů s 32 CPU taktovaných 3,66GHz a disponujících 256 GB RAM.
„Produkční“ data a dokumenty budou uloženy v datových polích o celkové kapacitě 600 TB. Archivovaná data a dokumenty budou uloženy v datových polích o celkové kapacitě 2500 TB. Součástí řešení by měla být i řešení pro zálohování a obnovu dat a aplikací.
4.7.2.2 Bezpečnostní infrastruktura Pro důkladné zabezpečení řešení NEN je nutno vybudovat kvalitní bezpečnostní infrastrukturu, vedoucí k minimalizaci možných rizik a ztrát, způsobených bezpečnostními incidenty. Jedná se zejména o nasazení standardních bezpečnostních systémů pro ochranu před vnějšími útočníky (např. firewally, IDS/IPS systémy apod.)
4.7.2.3 Komunikační infrastruktura Řešení bude vyžadovat napojení, resp. propojení částí NEN na kvalitní a redundantní komunikační infrastrukturu, která zabezpečí vysokou dostupnost řešení NEN.
4.8
Rozhraní
Životní cyklus veřejné zakázky nelze omezit jen na činnosti a aktivity vykonávané v rámci Národního elektronického nástroje. Životní cyklus VZ zakázky začíná identifikací potřeby pro nákup materiálu, produktu či služby daleko před vytvořením elektronického obrazu VZ v NEN. VZ během své části životního cyklu, který bude realizován v NEN, na jedné straně potřebuje pro svůj průběh informace z okolních IS a na druhou stranu vytváří informace a dokumenty, které se dále musí zpracovat v okolních IS. Po provedení posledního úkonu VZ v NEN nastává její plnění, které je pak podporováno v IS mimo rámec NIPEZ. Z důvodu opakované výměny velkého množství dat a dokumentů mezi NEN a okolními systémy je účelné identifikovat integrační vazby, které tyto výměny dat a dokumentů zautomatizují. Okolí NEN pro elektronické zadávání veřejných zakázek je tvořeno velkým množstvím heterogenních aplikací. Tuto heterogenní množinu aplikací lze seskupit do následujících typizovaných podmnožin okolních aplikací: • •
Informační systém o veřejných zakázkách, E-tržiště,
•
Individuální elektronické nástroje.
• •
eGovernment/Efektivní Veřejná správa, Oborové komoditní číselníky,
•
Informační systémy zadavatelů,
•
Informační systémy dodavatelů.
Vstupy pro řešení NIPEZ byly vymezeny v kap. 4.2. Za součást eGovernmentu a Efektivní Veřejné správy jsou považovány zejména následující informační systémy: •
Informační systém datových schránek (dále také ISDS nebo Datové schránky),
• •
Základní registry, Další registry,
•
Integrovaný Informační Systém Státní Pokladny (dále také IISSP),
•
Administrativní registr ekonomických subjektů (dále také ARES).
Datové schránky jsou informační systém fungující jako elektronické úložiště speciálního typu, které je určeno k doručování elektronických dokumentů od orgánů veřejné moci, k provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci a dodávání dokumentů fyzických i právnických osob mezi sebou.
67
Základní a další registry jsou informační systémy, prostřednictvím kterých je zajišťováno sdílení dat mezi jednotlivými základními registry a agendovými informačními systémy, jako jsou: •
Registr obyvatel (ROb),
• •
Registr osob (ROs), Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN),
•
Registr práv a povinností (RPP).
IISSP je informační systém pro efektivní a transparentní řízení veřejných financí. IISSP bude nabízet řešení pro účetní konsolidaci všech orgánů čerpajících ze státního rozpočtu (tzv. CSÚIS), dále nástroje pro přípravu (tzv. RISPR) a realizaci státního rozpočtu (tzv. RISRE). Výkaznictví na úrovni celých státních financí bude realizováno pomocí Manažerského informačního systému (tzv. MIS). ARES je informační systém, který umožňuje vyhledávání nad ekonomickými subjekty registrovanými v České republice. Zprostředkovává zobrazení údajů vedených v jednotlivých registrech státní správy, ze kterých čerpá data (tzv. zdrojové registry). ARES v koncepci NIPEZ nevystupuje jako referenční registr s ověřenými daty, ale jako podpůrný zdroj dat o dodavatelích, která jsou navržena pro zjednodušení registrace dodavatele v systému NEN a mají být vždy uživateli verifikována. Oborovými komoditními číselníky se rozumí informační systémy obsahující seznamy číselných identifikátorů používaných pro exaktní a podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky. Vedle CPV, který je výslovně zakotven v ZVZ a představuje komoditní číselník pro identifikaci plnění VZ, existují další, z hlediska úrovně obecnosti mnohem podrobnější komoditní číselníky identifikující komodity v jednotlivých oblastech lidské činnosti. Jako příklad lze uvést číselník SÚKL používaný v oblasti léků a léčivých přípravků nebo číselník ÚRS pro oblast stavebních prací. Číselník SÚKL je veden Státním ústavem pro kontrolu léčiv a je v něm uveden seznam léčivých přípravků registrovaných v ČR, léčivých přípravků, pro něž byl schválen specifický léčebný program, a potravin pro zvláštní lékařské účely. Tzv. cenová soustava ÚRS obsahuje zejména Třídník stavebních konstrukcí a prací (TSKP), Rozpočtové ukazatele (RUSO) a Ceníkové položky (HSV, PSV, M). Umožňuje tak přesně stanovit předmět plnění VZ pro stavební práce, nebo sestavit přesný položkový stavební rozpočet. ÚRS PRAHA, a.s. je nástupnická organizace Ústavu racionalizace ve stavebnictví. Informační systémy zadavatelů jsou informační systémy, které jsou typicky využívány pro podporu a zajištění nákupních činností subjektů, které jsou povinny postupovat při obstarání nákupů podle ZVZ. Typicky se jedná o podnikové informační systémy (tzv. ERP systémy), které automatizují a v rámci státní správy a samosprávy obvykle podporují agendu účetnictví, kontrolingu, přípravy a řízení projektů, nákupů a skladů. Dalším typickým informačním systémem využívaným ve státní správě a samosprávě jsou spisové služby pro zajištění příjmu, evidence, vypořádání a odeslání dokumentů. Dodavatelé (tj. subjekty zajišťující dodání materiálů, produktů a služeb, které jsou předmět jednotlivých realizovaných VZ) pro realizaci obchodních vztahů se svým okolím nejčastěji využívají podnikové informační systémy (tj. ERP), případně specializované objednávkové, zúčtovací a platební systémy. Tyto systémy podporují zpracování objednávek, skladové hospodářství, vystavené faktury a příchozí platby. Součástí bývají i aplikace pro přípravu, údržbu a publikaci katalogů nabízených materiálů, produktů a služeb.
68
Graf 26: NIPEZ a vybrané okolní informační systémy
4.8.1 Identifikace všech rozhraní Na základě analýzy cílené funkcionality Národního elektronického nástroje a okolních informačních systémů byly identifikovány rozhraní, se kterými by z věcného a obsahového hlediska měla integrace význam. Následující tabulka podává přehled o takovýchto rozhraních mezi NEN a okolními systémy a vybraných vyměňovaných datech. Sloupeček „Data“ uvádí datové entity, které se v rozhraní budou vyměňovat mezi zdrojovým a cílovým informačním systémem. Sloupeček „Směr“ udává směr toku dat uvedených ve sloupečku „Data“ z pohledu NEN. Jedná se vždy pouze o tok dat hlavních datových entit, nikoli dalších dat nutných pro správnou transakční funkčnost rozhraní (např. potvrzení o přenosu dat, dotaz na zaslání dat apod.).
69
ID Název
Popis
Data
Směr
Ze systému Do systému
1 IS VZ US
NEN bude disponovat vlastním uveřejňovacím subsystém. Kromě uveřejnění ve vlastním uveřejňovacím systému, zajistí NEN automatické uveřejnění vyhlášení VZv IS VZ US, jehož provozovatelem je do roku 2011 Česká pošta, s.p. Integraci s TED/PEPO bude zajišťovat provozovatel IS VZ US na základě žádosti zadavatele uvedené ve vyhlášení VZ. NEN bude schopen zajistit uveřejnění všech vyhlášení (oznámení), u kterých je dle ZVZ stanovena povinnost jejich uveřejnění.
Informace o KR, SON a VZ
Odchozí
NEN IS VZ US Administrace
2 E-tržiště
NEN bude obsahovat informace o všech VZ a VZMR. Vzhledem k tomu, že některé VZ budou realizovány v dalších IS – v individuálních elektronických nástrojích nebo E-tržištích, pak je nutné zabezpečit synchronizaci informací mezi těmito IS a NEN. Do této skupiny rozhraní patří 3 následující rozhraní: • 2a – Obousměrné rozhraní mezi NEN a každým E-tržištěm • 2b – Jednosměrné rozhraní mezi každým individuálním elektronickým nástrojem a NEN • 2c – Obousměrné rozhraní mezi každým individuálním elektronickým nástrojem a každým E-tržištěm
VZ, ZD, výsledek VZ, uživatel, smluvní strana
Obousměrný Tržiště, NEN NEN Administrace, Administrace Tržiště
Datová zpráva
Obousměrný NEN Administrace , Datová schránka
Ad 2a: • Tržním mechanismem, který se používá pro realizaci VZMR a podlimitních VZ pro standardizované komodity bude elektronické tržiště. • Každá VZ a VZMR, která nebude realizována v individuálním elektronickém nástroji, bude připravena v administračním submodulu NEN. • V případě, že tržním mechanismem pro realizaci výše uvedené VZ a VZMRje elektronické tržiště, pak toto rozhraní zajistí přenos parametrů podlimitní VZ nebo VZMR pro standardizované komodity z NEN do E-tržiště pro založení a nastavení tržního nástroje (např. aukce) v elektronickém tržišti. • Součástí tohoto rozhraní je i synchronizace uživatelů a smluvních stran. Po ukončení a vyhodnocení aukce pak dojde k přenosu výsledků z E-tržiště zpět do NENu. Ad 2b: • Toto rozhraní slouží pro přenos informací o VZ a VZMR, které budou realizovány v individuálním elektronickém nástroji. • Informace o VZ a VZMR a jejich výsledcích, které budou realizovány v individuálním elektronickém nástroji, budou odeslány do NEN z důvodů možnosti agregace a pro konsolidované výkaznictví. Ad 2c: • Organizace, které budou využívat individuální elektronické nástroje, budou mít povinnost obchodovat dané standardizované komodity využitím VZMR či podlimitních VZ pomocí E-tržišť. • V takovémto případě si založí VZMR či podlimitní VZ ve vlastním individuálním elektronickém nástroji, který pak zabezpečí přenos jejich základních údajů do E-tržiště. Výsledek VZMR či podlimitní VZ bude následně přenesen z E-tržiště zpět do individuálního elektronického nástroje. 3 Datové schránky
Datové schránky lze využít pro většinu komunikace mezi zadavateli a dodavateli v rámci zadávání VZ s výjimkou datových zpráv obsahujících nabídku/žádost o účast v zadávacím řízení. NEN bude obsahovat funkcionalitu pro vytvoření obsahu datové zprávy a předání této zprávy ISDS k odeslání prostřednictvím datové schránky. NEN bude rovněž obsahovat funkcionalitu pro stažení obsahu datové zprávy z ISDS do NEN.
Datová schránka, NEN Administrace
4 Spisová služba Spisová služba zadavatele bude použita na oběh dokumentů, přidání spisového čísla, odeslání/příjem datové zprávy apod.. Dokument, Obousměrné NEN/Spisov Spisová NEN bude obsahovat funkcionalitu pro vytvoření elektronického obsahu (např. vložený soubor, datová zpráva apod.) a datová zpráva á služba služba/NEN předání jeho obsahu spisové službě pro další zpracování (tj. evidenci, uložení, schválení a odeslání adresátovi apod.). a e-mail 5 ARES – dodavatelé
Potřeba zpracování seznamů dodavatelů a informací z profilů dodavatelů nastává v několika fázích životního cyklu VZ. Úplný seznam dodavatelů se správnými údaji je nutný pro správný a efektivní průběh VZ (např. přiřazení dodavatele k VZ, komunikace s dodavateli, zaslání výzev apod.). Toto rozhraní zajistí synchronizaci dodavatelů s externím informačním systémem ARES.
Dodavatel
Příchozí
ERP
NEN - el. tržiště
70
ID Název
Popis
Data
Směr
Ze systému Do systému
6 EIS - Katalogy V rámci aukce, DNS nebo rámcové smlouvy je obvyklým způsobem poskytnutí nabídky formou katalogu. Dodavatelský katalog může obsahovat až stovky položek poskytujících data o nabízených produktech, jeho vlastnostech a cenách. Nejefektivnější cestou načtení katalogu do NEN je vytvoření automatizovaného rozhraní pro import dodavatelských nabídek formou katalogu. Rozhraní lze realizovat publikací požadavků na strukturu katalogu a jeho položek. Dle těchto požadavků dodavatel vyexportuje ze svého ERP katalog a načte ho přes rozhraní do NEN
Dodavatel a položka (popis, množství a cena)
Příchozí
ERP
NEN - el. tržiště
7 EIS – rámcové V případě, kdy rámcová smlouva dle §92 ZVZ je uzavřena s jedním dodavatelem a veškeré podmínky plnění jsou v ní smlouvy konkrétně vymezeny, se čerpání rámcové smlouvy realizuje na základě výzvy k poskytnutí plnění. Z tohoto pohledu může být účelné přenést vysoutěženou rámcovou smlouvu z NEN do IS zadavatele pomocí automatizovaného rozhraní. Předpokladem této integrace je využívání rozhraní pro synchronizaci dodavatelů.
Rámcová smlouva
Příchozí
ERP
NEN - el. tržiště
8 Identity management
Uživatel, pozice, nadřízený
Příchozí
HR
NEN – Administrace
NEN
ARES není referenční registr a proto bude sloužit jako podpůrný nástroj pro automatizaci při vyplňování dat o dodavatelích. Kvalita těchto dat v NEN bude záviset na kvalitě dat v ARES a proto bude nutné je v každém kroku verifikovat.
Tato integrace zpřístupní uživatelské účty uložené v různých adresářových službách a HR systémech systému NEN. Zpřístupněním se rozumí poskytnutí přístupu k informacím o uživatelích zadavatele/dodavatele či jejich načtení a aktualizace do NEN. Data o uživatelích (např. uživatelské jméno, heslo, pozice, nadřízený/podřízený, kontaktní informace apod.) lze do NEN vložit ručně nebo pomocí automatizovaného rozhraní.
9 CPV
Pomocí tohoto rozhraní se bude synchronizovat číselník v NIPEZ s číselníkem spravovaným v IS VZ.
Číselník CPV Příchozí
IS VZ
10 Oborové komoditní číselníky SÚKL, ÚRS apod.
Pomocí tohoto rozhraní se budou synchronizovat oborové číselníky (např. číselníky SÚKL a ÚRS) v NIPEZ s číselníky spravovaným externími správci oborových komoditních číselníků.
Číselníky Příchozí SÚKL a ÚRS
IS externího NEN správce komoditního číselníku
11 EIS – nákupní Při využití nákupů na základě výběrů z katalogu či aukcí může být NEN vhodnou platformou pro automatické vygenerování Nákupní objednávky objednávky a integrační platformou pro přenos nákupních objednávek, jak do ERP zadavatele, tak i do ERP dodavatele. objednávka, výzva k V rámci např. VZMR si zadavatel vybere nejvhodnější nabídky poptávaných položek. Pro vlastní realizaci nákupu je nutné, plnění, avízo aby pak zadavatel ve svém ERP vytvořil nákupní objednávku, kterou pak pošle dodavateli. Dodavatel pak musí ručně vytvořit prodejní objednávku na základě obdržené nákupní objednávky.
Odchozí
NEN
NEN - el. tržiště
Tento zdlouhavý a na chyby citlivý proces lze vyřešit integrací ERP systémů zadavatele a dodavatele přes NEN. NEN bude sloužit rovněž jako platforma pro zprostředkování elektronické komunikace týkající se objednávek, např. zaslání a obdržení elektronického potvrzení o dodání/plnění (avíza) objednávky, zaslání a obdržení změny či zrušení objednávky apod. Za nákupní objednávku je v duchu tohoto rozhraní považována i výzva k plnění (odvolávka na rámcovou smlouvu). 12 Základní a další registry
Základní registry by mohly poskytovat možnost ověření údajů účastníků VZ. NEN se připojí do základních registrů pro Právnická/fyzi Obousměrné Registr/NEN NEN/Registr načtení dodatečných údajů k dodavatelům, příp. pro ověření údajů poskytnutých dodavateli. Realizace tohoto rozhraní bude cká osoba, vyžadovat provedení legislativních změn. status
13 Státní pokladna
Interakce s IISSP a NEN se v rámci životního cyklu VZ může uskutečňovat následujícím způsobem: Příprava VZ • V rámci zakládání VZ v NEN je možné automaticky ověřovat, zdali výdaj nepřesahuje odsouhlasenou alokaci v ISSP. • Existuje potenciál pro předstihové agregování poptávky (v momentu uskutečnění alokace výdajů v rámci modulu ISSP
Alokace, status alokace, zaplacená
Obousměrné IISSP NEN/IISSP RISRE/NEN RISRE
71
ID Název
Popis
Data
Směr
Ze systému Do systému
RISRE) a to zejména pro tzv. standardizovatelné komodity. Jeho naplnění se odvíjí od harmonizace nové skladby částka, číselníků v ISSP a komoditní povinnosti v rámci NIPEZ, která bude postavená na bázi CPV klasifikace. číselník Vyhodnocení a analýza VZ • Existuje potenciál pro vzájemnou provázanost v provádění rozsáhlé a detailní výdajové analýzy po proplacení státních výdajů. Realizace tohoto potenciálu opět závisí na slazení výdajových číselníků v ISSP a NIPEZ. 14 Další registry – Pomocí tohoto rozhraní ověří NEN, že daný dodavatel není veden v rejstříku osob se zákazem plnění VZ. Pomocí tohoto např. SKD, rozhraní by bylo možné také ověřovat splnění kvalifikace využitím údajů z SKD nebo SCD. Realizace ověřování splnění SCD a Black kvalifikace přístupem do SKD a SCD by však vyžadovala provedení legislativních změn. List
Dodavatel a Dodavatel je/není na black listu, SKD a SCD
15 Centrální registr smluv zadavatele
Zadavatelé často disponují aplikací pro evidenci kupních smluv. V případě, že by NEN poskytoval funkcionalitu pro evidenci Smlouva a vyjednání kupních smluv, pak by mohlo být účelné NEN s aplikacemi pro správu smluv integrovat.
16 Schvalovací workflow
Pro případ, že nebude požadováno využití nativní workflow funkcionality NEN, bude NEN nabízet rozhraní, které umožní využití workflow funkcionality IS zadavatele. V takovémto případě NEN zpřístupní objekt ke schválení (vč. souvisejících dat nutných k realizaci workflow) pro externí workflow systém zadavatele. Vlastní workflow (např. schválení dokumentu) pak proběhne v IS zadavatele. Výsledky workflow budou předány zpět do NEN pro následující zpracování a evidenci.
Obousměrné NEN/IS VZ
Odchozí
IS VZ/NEN
NEN ERP administrace
Dokument, Obousměrný NEN NEN informace o Administrace Administrace, VZ, informace , BPM, BPM, Spisová pro workflow Spisová služba služba
17 Synchronizace Proces přípravy VZ začíná dlouhou dobu před využitím NEN k evidenci VZ. Během této doby, ale také během přípravy VZ, Dokument, dokumentů bude zadavatel vytvářet velké množství dokumentace. Tuto dokumentaci si bude sám uchovávat, v lepším případě v metadata některém z DMS/EMC systémů. Během přípravy VZ vznikne potřeba nahrát objemnou dokumentaci do NEN. V tomto dokumentu případě by bylo možné využít automatizované rozhraní, které by umožnilo nakopírování dokumentace z DMS/EMC zadavatele do NEN a jejich následnou automatickou synchronizaci.
Příchozí
DMS zadavatele
NEN Administrace
Tabulka 17:Rozhraní NEN na okolní systémy
72
4.8.2 Vyhodnocení rozhraní z hlediska legislativní a technické možnosti jejich implementace Na základě stanovení kritérií a diskuze v rámci řešitelského týmu byly určeny priority jednotlivých rozhraní. Následující tabulka obsahuje seznam rozhraní s určenou účelností a zdůvodněním určené účelnosti. ID
Název
Účelnost
Zdůvodnění
1
IS VZ US
Ano
Využití ISVZUS je legislativně vyžadováno.
2
Informace o VZ
Ano
Toto rozhraní umožní značné administrativní úspory a umožní realizaci konsolidovaného reportingu nad všemi elektronicky realizovanými VZ a VZMR
3
Datové schránky
Ano
Vzhledem k možnosti využití datových zpráv pro většinu komunikačních úkonů s dodavateli je účelné se dále zabývat integrací NEN a spisových služeb zadavatelů.
4
Spisová služba
Ano
Povinnost vykonávat spisovou službu je pro některé subjekty, které mají či mohou mít postavení zadavatele, dána zákonem č. 499/2004 Sb. Vzhledem k tomu, že v průběhu životního cyklu VZ vzniká celá řada dokumentů, se kterými musí být nakládáno v režimu spisové služby.
5
ARES – dodavatelé
Ano
Integrace s externími číselníky umožní značné administrativní úspory a zvýší kvalitu dat v NEN.
6
EIS - Katalogy
Ano
Rozhraní pro načtení a aktualizaci katalogu umožní značné administrativní úspory a zvýší kvalitu dat v NEN.
7
EIS – rámcové smlouvy
Ano
Automatizované rozhraní v případě potřeby přenosu velkého počtu vysoutěžených rámcových smluv z NEN do IS zadavatelů zrychlí a zkvalitní přenos.
8
Identity management Ano
Proveditelnost se určí během dalších fází průřezového projektu.
9
CPV
Ano
Povinnost používat pro klasifikaci předmětu veřejné zakázky CPV vyplývá ze ZVZ.
10 SÚKL, ÚRS
Ano
Oborové komoditní číselníky umožní výstižněji (exaktněji) vymezit předmět veřejné zakázky.
11 EIS – nákupní objednávky
Další fáze
Integrace s externími objednávkovými systémy umožní značné administrativní úspory a zvýší kvalitu dat v NEN.
12 Základní a další registry
Další fáze
Předpokládá se navázání evidencí, které budou součástí NIPEZ (např. SKD či tzv. black list) na základní registry veřejné správy. Zároveň je v současnosti zkoumána možnost využití registrů při prokazování splnění kvalifikace v rámci zadávacích řízení (zadavatel by si některé údaje, které je povinen dle ZVZ a požadavků zadavatele předložit, opatřil ze základních registrů). Realizace této alternativy by zřejmě vyžadovala zásah do platné legislativy, a to jak pokud jde o zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, tak ZVZ, příp. i další předpisy. Proto možnost ověřování z registrů při prokazování kvalifikace uvádíme pouze jako výhledovou funkcionalitu.
13 Státní pokladna
Další fáze
Integrace umožní snížení administrativních nákladů.
14 SKD, SCD a Black List
Další fáze
V případě black listů by propojení s NEN neměl být problém. Podle zákona č. 417/2009 Sb., který novelizoval ZVZ, je rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek veřejně přístupný a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Otázkou spíše je, zda je rejstřík součástí IS VZ. Novela tuto otázku výslovně neřeší, resp. vůbec ji neupravuje, což s ohledem na znění § 157 odst. 2 je diskutabilní. Ověřování kvalifikace z SKD a SCD by vyžadovalo zásah do legislativy (zejména změna ZVZ ).
15 Centrální registr smluv zadavatele
Ne
Vzhledem k tomu, že se smlouvy nebudou vytvářet v NEN, by toto rozhraní poskytovalo jen omezené využití.
16 Schvalovací workflow Ne
Složitá proveditelnost, předpokládané omezené využití, doporučuje se dále nerozpracovávat.
17 Synchronizace dokumentů
Vzhledem k IT heterogenním prostředí zadavatelů, relativní nerozšířenosti DMS/EMC systémů v přípravě VZ a omezené možnosti využití se doporučuje dále toto rozhraní nerozpracovávat.
Ne
Tabulka 18: Seznam rozhraní NEN a jejich účelnost
73
4.8.3 Prioritizace rozhraní z hlediska splnění cílů NIPEZ a posouzení rámcové účelnosti rozhraní Na základě níže uvedených kritérií a diskuze s MMR byly určeny priority jednotlivých rozhraní. Základní kritéria pro stanovení priorit jsou následující: • Legislativní požadavek, •
Míra souladu se stávající legislativou,
•
Stávající dostupnost informačních systémů,
• •
Objem vyměňovaných dat, Periodicita vyměňovaných dat,
•
Komplexita vyměňovaných datových struktur,
•
Nároky na zajištění vysoké kvality vyměňovaných dat.
Vyšší prioritu získaly rozhraní pro výměny dat, které jsou vyžadovaná platnou legislativou. Vyšší prioritu získala rozhraní, která lze ve výhledu roku 2010 vybudovat pro informační systémy, které jsou obsaženy v platné legislativě. Nejvyšší ohodnocení pro stanovení priority získaly informační systémy, které již fungují, nižší pak systémy které se v roce 2009 implementovaly a nejnižší IS, jejichž implementace se připravovala nebo plánovala. Vyšší prioritu získala rozhraní, pomocí kterých se vyměňuje velké množství dat a dokumentů, rozhraní, která se používají častěji a rozhraní, která zajišťují výměnu komplexních datových struktur. Vyšší prioritu obdržela také rozhraní, která zajišťují výměnu dat, u kterých je nutné zajistit vysokou kvalitu přenášených dat. ID
Název
Priorita
1
IS VZ US
1
2
Informace o VZ
2
3
Datové schránky
3
4
Spisová služba
4
5
ARES – dodavatelé
5
8
Identity management
6
9
CPV
7
10
SÚKL, ÚRS
8
6
EIS – Katalogy
9
7
EIS – rámcové smlouvy
10
11
EIS – nákupní objednávky
11
12
Základní a další registry
12
13
Státní pokladna
13
14
SKD, SCD a Black List
14
Tabulka 19: Seznam rozhraní NEN dle priority
4.8.4 Konečné zařazení rozhraní do základní funkcionality NIPEZ a do fází dalšího rozvoje Tato kapitola obsahuje schéma ilustrující všechna účelná rozhraní vč. jejich priorit a fází jejich realizace. Schéma vzniklo syntézou výsledků analýz popsaných v předchozích odstavcích.
74
eGovernment / Efektivní VS
NI PE Z
3
EU
IS VZ
Datové schránky
SKD a SCD, Black List
IS VZ US
12
Základní a další registry 1
14
Číselníky a statistiky
OJEU-S (TED)
9
13
IISSP
ARES
5
Národní elektronický nástroj (NEN)
Individuální elektronické nástroje
IS zadavatele 7
Administrace VZ
Rámcové smlouvy 11
Nákupní objednávky
E-tržiště
SEPO
E-tržiště 1
E-ZAK
E-tržiště 2
2b
(od přípravy po smlouvu) eŘíz
E-tržiště 3
4
Spisová služba
Identity Manager
Další IS
8
Identity Manager
E-tržiště 4
DMS 2c
IS dodavatele
E-tržiště 5
Komoditní číselník 10
SÚKL, ÚRS
2a
Administrace systému
Archivace
Workflow
Výkaznictví
Rozhraní budou přenášet atributy následujících datových entit: Legenda: 1 ... Uveřejnění informací o SON a VZ 9 ... Číselník CPV 2 ... VZ, ZD, výsledek VZ, uživatel a smluvní strana 10 ... Číselníky SÚKL a ÚRS 3 ... Datová zpráva 11 ... Nákupní objednávka, výzva k plnění, avízo 4 ... Dokument, datová zpráva a e-mail 12 ... Právnická/fyzická osoba, status 5 ... Dodavatel 13 ... Alokace, status alokace, zaplacená částka, číselník 6 ... Dodavatel a položka(popis, množství a cena) 14 ... Dodavatel a Dodavatel je/není na black listu, SKD a 7 ... Rámcová smlouva SCD 8 ... Uživatel, pozice, nadřízený
6
Katalogy 11
Nákupní objednávky
Základní rozhraní NEN a dalších částí NIPEZ Volitelné rozhraní NEN a IS zadavatele/dodavatele Rozhraní NEN navržené pro další fázi NIPEZ z legislativních důvodů Rozhraní NEN navržené pro další fázi NIPEZ z technických důvodů Rozhraní na jinou část NIPEZ než NEN
Graf 27: Schéma NIPEZ a účelných rozhraní NEN se stanovenými prioritami
75
Následující text podává doplňující informaci ke kategorizaci rozhraní: • „Základní rozhraní NEN a dalších částí NIPEZ“ budou rozhraní, která budou kompletně implementována v rámci realizace průřezového projektu NIPEZ. • • • •
4.9
„Volitelné rozhraní NEN a IS zadavatele/dodavatele“ jedná se o rozhraní, pro které bude NIPEZ poskytovat webovou službu. Bude zodpovědností zadavatele/dodavatele upravit svůj IS tak, aby dokázal komunikovat s webovou službou NIPEZ/NEN. „Rozhraní NEN navržené pro další fázi NIPEZ z legislativních důvodů“ jsou rozhraní, které z legislativních důvodů nelze v roce 2009/2010 implementovat. „Rozhraní NEN navržené pro další fázi NIPEZ z technických důvodů“ jsou rozhraní, které z technických důvodů nelze v roce 2009/2010 implementovat, např. z důvodu neexistence funkcionality NIPEZ, která by toto rozhraní využívala, v první etapě implementace. „Rozhraní na jinou část NIPEZ než NEN“ jedná se o rozhraní aplikací třetích stran na jiné aplikace NIPEZ než je NEN, např. vazba individuálních elektronických nástrojů na IS VZ US.
Provozní parametry pilotního a ostrého provozu
Následující tabulka ukazuje provozní parametry náběhu a plného chodu NEN. Parametr
Popis
Hodnota parametru První rok provozu NEN
Počet zadavatelů
Počet unikátních 100 zadavatelů, kteří ve sledovaném období využili NEN alespoň pro jednu VZ. Počet dodavatelů Počet unikátních 6750 dodavatelů, kteří ve sledovaném období využili NEN alespoň pro jednu VZ. Počet registrovaných Počet zaregistrovaných 1945 uživatelů unikátních uživatelů na straně zadavatelů. Počet současně Počet uživatelů na straně 175 pracujících uživatelů zadavatelů a dodavatelů, kteří se současně přihlásí do NEN. Počet zrealizovaných VZ Počet VZ, které byly 26000 kompletně realizovány v NEN během sledovaného období (vč. případného využití Etržiště). Datový objem zadávací Datový objem zadávací 93 dokumentace dokumentace VZ, které byly kompletně realizovány v NEN během sledovaného období. Dostupnost NEN Procentní dostupnost 0.97311828 NEN v měsíci. Doba odezvy Počet sekund pro <2 zobrazení libovolného formuláře/stránky NEN. Tabulka 20: Parametry náběhu a plného provozu NEN
Ostrý provoz NEN 401
27 000
7 778
700
104 000
372 TB/rok
0.994623656 <1
Výše uvedené parametry jsou odhady na základě dostupných informací a mohou se v případě detailní analýzy změnit.
76
5 Způsob zajištění průřezového projektu V této kapitole je uvedena charakteristika jednotlivých variant řešení a jejich kvalitativní hodnocení. Kvantitativní (ekonomické) hodnocení variant je obsahem kapitoly 9.1.
5.1
Základní charakteristika zvažovaných variant řešení
Funkčně má infrastruktura NIPEZ pokrýt celý životní cyklus veřejné zakázky18 (podrobné vymezení životního cyklu VZ viz kapitola č. 4.1), tj. postupy pro: • •
Plánování přípravu všech VZ, Realizaci zadávacích řízení až do okamžiku uzavření smlouvy,
•
Objednávání komodit na základě uzavřených smluv (výhledová funkcionalita pro fázi rozvoje NIPEZ),
•
Platební a zúčtovací styk (výhledová funkcionalita pro fázi rozvoje NIPEZ).
Hlavním cílem spojeným s vytvářením NIPEZ je nabídnout zadavatelům komplexní funkcionalitu pro podporu procesů zadávání veřejných zakázek a dosáhnout tak nárůstu počtu a finančního objemu VZ zadávaných elektronicky (kombinovaně či plně elektronicky dle specifik předmětu VZ) u všech kategorií zadavatelů. Infrastrukturu pokrývající celý životní cyklus veřejné zakázky lze v podmínkách ČR realizovat ve více variantách. Všechny varianty však musí zajistit zadavatelů obsahově stejnou funkcionalitu. Funkcionalita NIPEZ je z tohoto důvodu ve všech variantách shodná s tím, že jednotlivé varianty se liší v následujících parametrech: • •
Centralizace či decentralizace vytvoření a provozování infrastruktury pro elektronické zadávání VZ, Míra zachování konkurenčního prostředí mezi provozovateli elektronických nástrojů,
•
Možnost zachování a provozování stávajících řešení elektronických nástrojů - v rámci elektronizace VZ v ČR již byly zrealizovány investice do elektronické infrastruktury, např. e-tržiště pro veřejnou správu (GEM), existující elektronické nástroje (atestované i neatestované) atd. Cílem je proto při návrhu variant NIPEZ vycházet z tohoto stavu a uvážení celkové ekonomické efektivity,
Stručná charakteristika variant vytvořených dle výše uvedených parametrů je uvedena v následující tabulce. V následujících podkapitolách je uvedena podrobná charakteristika jednotlivých variant
18
Elektronizace se v praxi týká širšího procesu, než je samotný proces zadávání veřejných zakázek, který začíná uveřejněním oznámení/odesláním výzvy a končí podepsání smlouvy s vybraným uchazečem. Dochází například k širšímu využívání elektronických objednávkových systémů či elektronických zúčtovacích a platebních systémů. Takto široký proces bývá označován jako Public eProcurement (dále též „eProcurement“) a pokrývá jak fáze plánování a přípravy VZ, tak i fáze následující po uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem (tj. elektronické objednávání, elektronické zúčtování a platby). Obvyklé fáze eProcurementu jsou následující: • plánování veřejné zakázky, • příprava veřejné zakázky, • eNotification – uveřejňování zákonem stanovených informací o veřejné zakázce, • eTendering – sestavení nabídek uchazeči a jejich podání zadavateli, • eAwarding – fáze začínající sestavením komise pro otevírání obálek a následným otevřením obálek s nabídkami. Otevírání nabídek může být rovněž automatizováno. Je ukončeno výběrem nejvhodnější nabídky, • eContracting – uzavření smlouvy o veřejné zakázce s vybraným dodavatelem s využitím zaručeného elektronického podpisu, • eOrdering – fáze vystavování objednávek zadavatelem dle podmínek stanovených ve smlouvě. Dodávky mohou být jednorázové či dílčí. Objednávkové systémy budou využívány zejména v případě rámcové smlouvy, ale jsou využitelné i v případě jednorázových zakázek, • eInvoicing – fakturace ceny za dodávku předmětu veřejné zakázky dodavatelem.
77
#
Název varianty
Stručný popis varianty
Základní komponenty NIPEZ Jednotný uveřejňovací systém
V1
Decentralizovaná Centralizace uveřejňovacích funkcí, výkon ostatních funkcí je decentralizován
• •
•
V2
Smíšená • Současný provoz národní infrastruktury a • infrastruktury jednotlivých zadavatelů/resortů
•
Národní elektronický nástroj (NEN) provozovaný centrálně
E-tržiště
NEN Individuální elektronické provozovaný nástroje zadavatelů rezorty replikovaně
Zachování stávajícího modelu uveřejňování Obstarání (vývoj, nákup) elektronických nástrojů je na zadavatelích/ resortech (povinně či dobrovolně dle míry závislosti) Současný model etržišť bude ukončen
ANO NE Jednotné místo pro uveřejňování informací o VZ na národní úrovni ČR. Bude zachován stávající stav, tj. samostatný systém centralizovaně provozovaný
NE Stávající model e-tržišť není v souladu se stávající legislativou a bude výhledově ukončen. Funkcionalita e-tržišť bude součástí individuálních elektronických nástrojů zadavatelů (např. „resortní tržiště“)
NE
ANO Zadavatelé/resorty mohou nadále používat stávající elektronické nástroje či vyvíjet nové (podle technické specifikace NIPEZ). Zadavatelé/resorty budou v této variantě moci požádat o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření el. nástroje (až do výše 100 % způsobilých výdajů)
Zachování stávajícího modelu uveřejňování Vytvoření národního elektronického nástroje, pro zadavatele/resorty, kteří nechtějí investovat do vlastní infrastruktury Ponechání možnosti provozovat elektronických nástrojů na úrovni zadavatel/resortů
ANO Jednotné místo pro uveřejňování informací o VZ na národní úrovni ČR. Bude zachován stávající stav, tj. samostatný systém centralizovaně provozovaný
NE Stávající model e-tržišť není v souladu se stávající legislativou a bude výhledově ukončen. Funkcionalita e-tržišť bude součástí národního elektronického nástroje, příp. elektronických nástrojů zadavatelů (např. „resortní tržiště“)
NE
ANO Zadavatelé/resorty mohou nadále používat stávající elektronické nástroje či vyvíjet nové
ANO Centrálně provozovaná infrastruktura s komplexní funkcionalitou pro administraci VZ,nabídka pro zadavatele/resorty, kteří nechtějí investovat do vlastní infrastruktury
78
#
Název varianty
Stručný popis variant
Základní komponenty NIPEZ Jednotný uveřejňovací systém
Národní elektronický nástroj provozovaný centrálně (NEN)
E-tržiště
NEN provozovaný rezorty replikovaně
Elektronické nástroje zadavatelů
V3
Smíšená s novým • modelem e-tržišť • Centralizace uveřejňovacích a vybraných eTenderingových funkcí a současný provoz individuální infrastruktury jednotlivých zadavatelů/resortů
Platí vše jako ve V2 Dodatečně se dle nové strategie Národního plánu vytváří nový model provozu e-tržišť
ANO Jednotné místo pro uveřejňování informací o VZ na národní úrovni ČR. Bude zachován stávající stav, tj. samostatný systém centralizovaně provozovaný
ANO Centrálně provozovaná infrastruktura s komplexní funkcionalitou pro administraci VZ,nabídka pro zadavatele/resorty, kteří nechtějí investovat do vlastní infrastruktury
ANO NE Bude navržen nový model etržišť v rámci opatření J.6 Národního plánu. Předpokládáno zachování konkurence mezi provozovateli e-tržišť. Etržiště budou regulována ze strany MMR
ANO Zadavatelé/resor ty mohou nadále používat stávající elektronické nástroje či vyvíjet nové
V4
Smíšená varianta • s replikací Národního • elektronického nástroje Centralizace uveřejňovacích a vybraných eTenderingových funkcí a současný provoz národní infrastruktury, a infrastruktury jednotlivých zadavatelů/resortů a provoz Národního elektronického nástroje jednotlivými rezorty
Platí vše jako ve V3 Dodatečně bude umožněna replikace Národního elektronického nástroje do lokalit jednotlivých zadavatelů – nebudou přistupovat do centrální aplikace
ANO Jednotné místo pro uveřejňování informací o VZ na národní úrovni ČR. Bude zachován stávající stav, tj. samostatný systém centralizovaně provozovaný
ANO Centrálně provozovaná infrastruktura s komplexní funkcionalitou pro administraci VZ,nabídka pro zadavatele/resorty, kteří nechtějí investovat do vlastní infrastruktury
ANO Bude navržen nový model etržišť v rámci opatření J.6 Národního plánu. Předpokládáno zachování konkurence mezi provozovateli e-tržišť. Etržiště budou regulována ze strany MMR.
ANO Zadavatelé/resor ty mohou nadále používat stávající elektronické nástroje Zadavatelé/resor ty budou v této variantě moci požádat o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření el. nástroje (až do výše 100 % způsobilých výdajů).
V5
Centralizovaná Centralizace provozu národní infrastruktury pro všechny kategorie zadavatelů
V rámci této varianty bude celá infrastruktura řešena centrálně. Současné el. nástroje a e-tržiště budou nahrazeny NENem.
ANO Jednotné místo pro uveřejňování informací o VZ na národní úrovni ČR. Bude zachován stávající stav, tj. samostatný systém centralizovaně provozovaný
ANO Centrálně provozovaná infrastruktura s komplexní funkcionalitou pro administraci VZ,nabídka pro zadavatele/resorty, kteří nechtějí investovat do vlastní infrastruktury
NE NE Stávající model e-tržišť není v souladu se stávající legislativou a bude výhledově ukončen. Funkcionalita e-tržišť bude součástí národního elektronického nástroje
ANO Zadavatelé/resorty si mohou naimplementovat standardní (tj. „krabicový“) nástroj odvozený od NEN pro vlastní potřebu. Zadavatelé/resorty budou v této variantě moci požádat o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření el. nástroje (až do výše 100 % způsobilých výdajů).
NE Zadavatelé/resor ty přestanou používat svá stávající řešení s výjimkou podpůrných IS (komplexní funkcionalita bude obsažena v národním elektronickém nástroji)
Tabulka 21: Varianty možného řešení NIPEZ
79
5.2
Míra závaznosti jednotlivých variant
V této kapitole je uvedena konkrétní míra závaznosti používání elektronických nástrojů ze strany zadavatelů. Definice věcného rozsahu závaznosti je stejná pro varianty 1 – 5. Všechny zvažované varianty se v první fázi vztahují pouze na ústřední orgány státní správy, příp. rovněž na vybrané podřízené organizace ÚOSS. Po vyhodnocení rutinního provozu provede MMR hodnocení dosažených přínosů a navrhne další postup v používání NIPEZ (např. rozšíření používání NIPEZ i na ostatní kategorie zadavatelů formou stanovení povinnosti v ZVZ).
5.2.1 Parametry pro nastavení míry závaznosti (povinnosti) Povinnost používat elektronické nástroje bude pro vybrané či všechny kategorie zadavatelů nastavena s využitím níže uvedených parametrů. Závaznost bude formulována s využitím kombinace jednotlivých parametrů tak, aby v ČR začaly být při zadávání VZ ve větší míře používány moderní informační a komunikační technologie a zároveň aby byla zachována účelná autonomnost jednotlivých zadavatelů/resortů při stanovení strategií a konkrétních nástrojů elektronického zadávání VZ. Parametry pro vymezení závaznosti (povinnosti) používání elektronických nástrojů v ČR: • Kategorie zadavatele ve smyslu § 2 ZVZ – tento parametr definuje subjekty, kterým může být povinnost uložena, a to vzhledem ke kategoriím zadavatelů vymezeným v ZVZ. Možní příjemci povinnosti zahrnují následující kategorie zadavatelů, • Veřejní zadavatelé, •
Česká republika,
• •
Státní příspěvková organizace, Územní samosprávný celek a příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, Jiná právnická osoba.
•
•
•
•
Sektorový zadavatel,
•
Dotovaný zadavatel.
Rozsahy elektronizace – tento parametr definuje možné rozsahy elektronizace, vzhledem ke kterým může být povinnost vyjmenovaným subjektům uložena. Podrobné vymezení rozsahů elektronizace je uvedeno v kapitole č. 4, přičemž možné rozsahy elektronizace nabývají těchto základních hodnot, • Evidence VZ s procesní podporou zadávacího řízení, •
Provádění vybraných úkonů v zadávacím řízení,
• •
Plně elektronická zadávací řízení, Integrace s jinými informačními systémy zadavatele.
Kategorie komodit19 – tento parametr definuje komodity, u kterých může být povinnost vyjmenovaným subjektům uložena, přičemž z pohledu uložení povinnosti jsou komodity členěny na, • Standardizovatelné komodity (viz vymezení uvedené v kapitole č. 4.4), •
•
•
Nestandardizovatelné komodity.
Zadávací postupy dle ZVZ a zákona č. 139/2006 Sb. - tento parametr definuje postupy, u kterých může být povinnost vyjmenovaným subjektům uložena. ZVZ a zákon č. 139/2006 Sb. upravují následující postupy, •
Veřejné zakázky,
•
Soutěže o návrh,
•
Koncesní řízení.
Kategorie VZ dle výše předpokládané hodnoty – tento parametr definuje kategorie VZ v členění dle finančních limitů, u kterých může být povinnost vyjmenovaným subjektům uložena. Dle výše předpokládané hodnoty se VZ člení na, •
Veřejné zakázky malého rozsahu,
19
Parametr druh VZ (tj. dodávky, služby a stavební práce) nebyl použit z důvodu, že stejná stejná komodita může být například předmětem VZ na služby či stavební práce – viz např. ustanovení § 10 odst. 4 ZVZ.
80
• •
Podlimitní VZ, Nadlimitní VZ (regulováno zadávacími směrnicemi ES).
•
Druhy zadávacích řízení – tento parametr definuje druhy zadávacích řízení, u kterých může být povinnost vyjmenovaným subjektům uložena. Jde jak o druhy upravené v ZVZ (např. druhy upravené v ustanoveních § 21 odst.1, § 92 či § 95 ZVZ), ale i neupravené v ZVZ (např. druhy zadávacích řízení pro VZMR),
•
Objem zadávaných VZ – tento parametr definuje objem rozpočtových prostředků, u kterých budou vyjmenované subjekty používat elektronické nástroje v požadovaném rozsahu elektronizace (jde o finanční prostředky aktuálního rozpočtového období/fiskálního roku).
Pro nastavení míry závaznosti používání elektronických nástrojů byl rovněž zvažován parametr cenová hladina, a to jako referenční (benchmarková) hodnota stanovená na základě centralizovaného zadávání ve smyslu ustanovení § 3 ZVZ. Při využití benchmarkových cen by zadavatel mohl nakoupit daný předmět VZ samostatně pouze v těch případech, kdy je schopen dosáhnout ceny nižší než je cena benchmarková. V ostatních případech by nakupoval za cenu benchmarkovou od dodavatele vybraného v rámci centralizovaného zadávání.20 Zejména z důvodů neexistence instituce, která by V ČR centralizovaně zadávala VZ pro ostatní zadavatele a z důvodů obtížné specifikovatelnosti předmětu VZ, nebyl parametr benchmarkových cen pro účely nastavení závaznosti používání elektronických nástrojů v ČR použit. Nicméně benchmarkové ceny, které budou vznikat v souvislosti s elektronickým zadáváním VZ (zejména v souvislosti s fungováním e-tržišť), budou zadavatelům sloužit pro rozhodování o aplikaci ustanovení ZVZ (zejména jako jeden ze způsobu průzkumu trhu pro účely stanovení předpokládané hodnoty VZ).
5.2.2 Konkrétní nastavení závaznosti používání elektronických nástrojů v ČR ve vztahu k jednotlivým variantám Nastavení závaznosti používání elektronických nástrojů v ČR ve vztahu k jednotlivým variantám NIPEZ je uvedeno v následující tabulce.
20
Viz model CONSIP v Itálii - Roli centrálního zadavatele plní v Itálii akciová společnost Consip (Concessionaria Servizi Informativi Pubblici - Public Information Services Agency), ve které je výhradním akcionářem ministerstvo pro ekonomiku a finance. Organizace byla založena v roce 1999. Zadávání veřejných zakázek na základě rámcových smluv uzavřených Consipem je povinné pro ústřední orgány státní správy a dobrovolné pro ostatní instituce veřejného sektoru. Nákup bez využití Consipu je možný v případě, že poptávané dodávky nebo služby se liší svými parametry od dodávek či služeb, které jsou předmětem rámcových smluv. Orgány územní samosprávy nemají povinnost využívat služby Consipu, pokud nepřekročí cenové hranice dané Consipem, tj. pokud nakupují výhodněji. Pro zadavatele slouží rámcové smlouvy jako benchmark. V případě, že nezískají lepší cenu na trhu, než jsou ceny dosahované na základě rámcových smluv, jsou povinni využívat rámcových smluv, které uzavírá Consip.
81
Parametr pro vymezení závaznosti (povinnosti)
Varianta V1 – V5 Uveřejňovací subsystém (tj. jednotný uveřejňovací systém)
Modul administrace VZ, tj. národní elektronický nástroj nebo individuální elektronický nástroj
Elektronická tržiště (pouze u té varianty, ve které se vyskytuje, tj. V3)
1. Kategorie zadavatele ve Ze zákona povinné pro všechny kategorie zadavatelů smyslu § 2 ZVZ
Povinnost bude uložena všem 25-ti ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) a jejich podřízeným organizacím (zejména OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím NEN a etržiště, resp. individuálních elektronických nástrojů bylo alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle 50 % bylo dosaženo během pěti let)
Povinnost bude uložena všem 25-ti ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) a jejich podřízeným organizacím (zejména OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím NEN a etržiště, resp. individuálních elektronických nástrojů bylo alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle tohoto cíle bylo dosaženo během pěti let)
2. Rozsahy elektronizace ve vazbě na kategorie komodit a objem zadaných VZ u zadavatelů vymezených v bodě 1.
•
U všech komodit: • Povinná evidence u všech zadávaných VZ, soutěží o návrh a koncesních řízení nad stanovenou bagatelní částku 50 tis. Kč bez DPH • Povinné provádění vybraných elektronických úkonů u všech VZ nad stanovenou bagatelní částku 50 tis. Kč bez DPH 21 • U standardizovatelných komodit, které nebudou zadávány přes e-tržiště: • Povinnost využívat plně elektronická zadávací řízení u alespoň 50 % objemu rozpočtových výdajů, a z těchto 50 % bude u 40 % povinnost použít e-aukci • U ostatních standardizovatelných komodit bude povinná evidence a provádění vybraných elektronických úkonů (viz výše) • Integrace na jiné IS zadavatele je dobrovolná
§
Povinnost je stanovena pro: • Veřejné zakázky • Soutěže o návrh • Koncesní řízení
Povinnost je stanovena pro: • Veřejné zakázky
Nebude nařízen konkrétní způsob předávání vyhlášení k uveřejnění (elektronická podoba bude zvýhodněna z pohledu poplatků a lhůt)
3. Zadávací postupy dle • ZVZ a zákona č. 139/2006 Sb. u zadavatelů vymezených v bodě 1. • • •
Povinně jsou uveřejňovány zákonem stanovené informace o veřejných zakázkách, soutěžích o návrh a koncesních řízeních Povinně budou uveřejněny odkazy na profily zadavatelů Povinně budou uveřejněny odkazy na všechny VZ v rámci e-tržišt Dobrovolně budou uveřejňovány informace o VZ nespadajících výše (poslední 3 body vyžadují změnu vztahu s koncesionářem)
U standardizovatelných komodit: • Povinnost používat plně elektronická zadávací řízení u alespoň 90 % objemu rozpočtových 22 výdajů na standardizovatelné komodity • U 50 % z 90% uvedených v předchozím bodu bude povinnost použít e-aukci
21
Vymezení standardizovatelných komodit viz kapitola č. 4.4. Pokud se zadavatel rozhodne, že nebude zadávat 100 % finančního objemu standardizovatelných komodit prostřednictvím e-tržiště, bude zbylé komodity zadávat prostřednictvím modulu administrace VZ nebo individuálního elektronického nástroje.
22
82
Parametr pro vymezení závaznosti (povinnosti)
Varianta V1 – V5 Uveřejňovací subsystém (tj. jednotný uveřejňovací systém)
4. Kategorie VZ dle výše • předpokládané hodnoty u zadavatelů vymezených v bodě 1. •
5. Druhy zadávacích řízení • a zvláštní postupy u zadavatelů vymezených • v bodě 1.
Modul administrace VZ, tj. národní elektronický nástroj nebo individuální elektronický nástroj
Elektronická tržiště (pouze u té varianty, ve které se vyskytuje, tj. V3)
Povinně jsou uveřejňovány zákonem stanovené informace o podlimitních a nadlimitních veřejných zakázkách a soutěžích o návrh či koncesních řízeních, u nichž příjem koncesionáře dosahuje 20 mil. Kč Dobrovolně budou uveřejňovány informace o VZ nespadajících výše (vyžaduje změnu vztahu s koncesionářem)
Povinnost je stanovena pro: • Veřejné zakázky malého rozsahu nad stanovenou bagatelní částku 50 tis. Kč bez DPH • Podlimitní VZ • Nadlimitní VZ
Povinnost je stanovena pro všechny: • veřejné zakázky malého rozsahu nad stanovenou bagatelní částku 50 tis. Kč bez DPH, • podlimitní VZ, u nichž je předmětem standardizovatelná komodita.
Povinně jsou uveřejňovány informace u zákonem stanovených zadávacích řízení Dobrovolně budou uveřejňovány informace o VZ nespadajících výše (vyžaduje změnu vztahu s koncesionářem)
Povinnost není stanovena ke konkrétním druhům zadávacích řízení. Výběr vhodného druhu zadávacího řízení závisí na zadavateli (vč. plně elektronických zadávacích řízení) Ze zvláštních postupů v zadávacím řízení se povinnost týká používání e-aukce dle § 96 a násl. ZVZ či e-aukce v režimu VZMR
VZ splňující podmínky pro využití e-tržiště, budou povinně zadávány prostřednictvím e-tržiště a nikoliv prostřednictvím modulu administrace VZ (v tomto modulu však budou VZ založeny a následně administrovány po zadání přes e-tržiště)
E-tržiště budou podporovat vymezené druhy plně elektronických zadávacích řízení – volba vhodného druhu zadávacího řízení bude na zadavateli
Tabulka 22: Nastavení závaznosti používání elektronických nástrojů
83
5.3
Varianta 0
Tato varianta předpokládá zachování stávajícího stavu. Stávající stav je charakterizován následovně: • MMR spravuje Informační systém o veřejných zakázkách - uveřejňovací subsystém (IS VZ US), který na základě koncese provozuje Česká pošta, s.p. Informace uveřejňované v IS VZ US jsou pro uživatele volně přístupné a zdarma na adrese: www.isvzus.cz. Pravidla přístupu a užívání systému jsou podrobně popsána v provozním řádu dostupném na adrese www.isvzus.cz., • Zadavatelé provozují vlastní systémy pro realizaci dílčích úkonů v zadávacích řízeních, •
Fungují dvě elektronická tržiště, která vznikla na základě Usnesení vlády České republiky č. 683 ze dne 26. června 2002, o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie pro subjekty veřejné správy pro objednávky a nákupy informačních a komunikačních technologií do výše 2 mil. Kč. Jsou dostupná na následujících adresách: gem.b2bcentrum.cz, www.allygem.cz.
S realizací této varianty jsou spojeny všechny nedostatky uvedené v kapitole 1.1, v níž je uvedena charakteristika výchozího stavu. Pokračování této varianty je neudržitelné. Přínosem je značná autonomie, která je zadavatelům ponechána pro nastavení strategie elektronizace zadávání VZ a její následnou realizaci. Rovněž nedojde ke zmaření již realizovaných investic do existujících elektronických nástrojů, které vynaložili zadavatelé/resorty či komerční poskytovatelé.
5.4
Varianta 1
Tato varianta předpokládá převážně decentralizovaný způsob vývoje a provozování infrastruktury pro elektronické zadávání
5.4.1 Komponenty NIPEZ Způsob uspořádání komponent NIPEZ z tabulky v kapitole č. 5.1 zobrazuje následující schéma. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) – V1 eGovernment / Efektivní VS
NIPEZ
ü
IS VZ
Datové schránky IS VZ US Základní a další registry
SKD a SCD, Black List
Číselníky a statistiky
IISSP
Národní elektronický nástroj (NEN)
ü
ARES
Individuální elektronické nástroje
IS zadavatele
SEPO
EU OJEU-S (TED)
E-tržiště E-tržiště 1
E-tržiště 2 Rámcové smlouvy
Administrace VZ E-ZAK
Nákupní objednávky
E-tržiště 3
(od přípravy po smlouvu) eŘíz
E-tržiště 4 Spisová služba
Další IS Identity Manager
DMS
Administrace systému
Archivace
Workflow
Výkaznictví
Identity Manager
Komoditní číselník SÚKL, ÚRS
E-tržiště 5
IS dodavatele Katalogy
Nákupní objednávky
Graf 28: Schéma komponent ve Variantě 1
84
Na národní úrovni (a tedy centralizovaně) vzniknou, příp. budou provozovány následující prvky NIPEZ: •
Jednotný uveřejňovací systém jako jednotné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace
•
Technická specifikace - zadavatelé při vývoji či úpravě elektronických nástrojů zajistí splnění požadavků této technické specifikace (půjde o minimální požadavek)
5.4.2 Závaznost Závaznost byla vymezena v kap. 4.2.5. Jejím hlavním cílem je prostřednictvím stanovení povinnosti vůči zadavatelům dosáhnout maximalizace přínosů vyplývajících z elektronizace, tedy zejména cenové úspory a transakční efektivity. Parametry pro stanovení závaznosti, resp. povinnosti varianty č. 1 jsou následující: Pro koho
Od jaké částky
V jakém rozsahu
Povinnost bude uložena všem 25 ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) a jejich podřízeným organizacím (zejména OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím individuálních elektronických nástrojů bylo zadáno alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle 50 % bylo dosaženo během pěti let)
Bagatelní částka, od které budou muset být výdaje alespoň elektronicky evidovány, je 50 tis. Kč bez DPH
Platí pro všechny VZ, koncese, Usnesení/nařízení vlády ČR a soutěže o návrh, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne 50 tis. Kč bez DPH. Od této hodnoty se výdaje minimálně v el. nástrojích evidují. Použití jednotlivých modulů NIPEZ a institutů ZVZ je znázorněno na následujícím schématu
Způsob uložení povinnosti
Tabulka 23: Závaznost pro Variantu 1 Následující schéma rozvádí stanovení závaznosti z předchozí tabulky: Alespoň 50% El. Nástroje (individuální) –
Alespoň 40 %
plně elektronická ZŘ Nadlimit VZ dle předpokládané hodnoty?
Nejvýš e El. nástroje (individuální) – 60% standardní ZŘ dle ZVZ podle zám ěru zadavatele, m inimálně Nejvýše evidence VZ 50% Alespoň 50%
Alespoň 90%
Je komodita standardizovatelná?
Zadavatel, na kterého se vztahuje závaznost viz. tab. výše.
Ano
Podlimit + VZMR nad 50 tis. Kč
Ne
E-aukce Ostatní plně elektronická ZŘ
E-aukce
El. nástroje (individuální)*
Nejvýše 10% El. nástroje (individuální) –
El. nástroje (individuální) – standardní ZŘ dle ZVZ podle zám ěru zadavatele, m inimálně evidence VZ. Individuální uveřejnění inf. o VZMR, jinak uveřejnění na IS VZ US.
Nejv ýše 50%
standardní ZŘ dle ZVZ podle zám ěru zadavatele, m inimálně evidence VZ
Ostatní plně elektronická ZŘ
Uveřejnění informací o VZ na IS VZ US
Inf. o standardizovaných VZMR uveřejněné v rám ci m odulu E-tržišť v individ. el. nástrojích. Na IS VZ US link na individ. El. nástroje/ jejich E-tržiště. Uveřejnění: • podlim itních VZ na IS VZ US, • nestandardizovaných VZMR je individuální.
* Individuální elektronické nástroje obsahují funkcionalitu E-tržiště
Graf 29: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě 1
5.4.3 Financování Zadavatelé/resorty budou v této variantě moci požádat o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření vlastních elektronických nástrojů – projekt č. 36 (až do výše 100 % způsobilých výdajů). Prostředky budou rovnoměrně alokovány mezi zadavatele/resorty, které za projekty budou samostatně zodpovídat. MMR zažádá o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na technickou specifikaci – projekt č. 36 (až do výše 100 % způsobilých výdajů).
5.4.4 Přínosy a zápory Přínosy varianty: •
Zadavatelé/resorty mají větší prostor pro nastavení autonomní strategie elektronizace zadávání VZ, 85
•
Zadavatelům/resortům je ponechán značný prostor, aby elektronické zadávací postupy maximálně přizpůsobili svým specifickým podmínkám (organizační struktuře, procesům, používaným technologiím atd.), Nedojde ke zmaření již realizovaných investic do existujících elektronických nástrojů, které vynaložili zadavatelé/resorty či komerční poskytovatelé.
•
Zápory varianty: •
Bude docházet ke značné duplicitě a neefektivitě ve vynakládání veřejných zdrojů v souvislosti s vývojem elektronických nástrojů s obdobnou funkcionalitou,
•
Zadavatelé/resorty, které nechtějí investovat do vlastních řešení nebudou, mít k dispozici žádnou alternativu (za předpokladu, že žádný z komerčních provozovatelů nenabídne elektronický nástroj s funkcionalitou odpovídající technické specifikaci pro elektronické nástroje),
•
Na základě dosavadních zkušeností s elektronizací zadávání VZ v ČR vede neexistence robustního řešení na národní úrovni k pomalému zavádění moderních ICT do procesů zadávání veřejných zakázek, Při změně legislativy bude muset dojít k úpravě velkého počtu elektronických nástrojů.
•
5.5
•
Resorty/zadavatelé nezajistí v odpovídajícím rozsahu čerpání z projektu č. 36 v rámci IOP,
•
Dojde k přerušení kontinuity současných E-tržišť a zmaření investic, které do nich byly učiněny.
Varianta 2
Tato varianta předpokládá zachování decentralizovaného způsobu vývoje a provozování infrastruktury pro elektronické zadávání s tím, že současně bude vytvořen elektronický nástroj na národní úrovni (dále též „národní řešení“), který budou moci používat ti zadavatelé/resorty, kteří nechtějí investovat do vlastní infrastruktury nebo kteří nechtějí využívat elektronické nástroje komerčních provozovatelů.
5.5.1 Komponenty NIPEZ Způsob uspořádání komponent NIPEZ z tabulky v kapitole č. 5.1 zobrazuje následující schéma. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) – V2 eGovernment / Efektivní VS
NIPEZ
ü
IS VZ
Datové schránky
SKD a SCD, Black List
IS VZ US Základní a další registry
IISSP
Národní elektronický nástroj (NEN)
ü
Číselníky a statistiky
ü
ARES
Individuální elektronické nástroje
IS zadavatele
SEPO
EU OJEU-S (TED)
E-tržiště E-tržiště 1
E-tržiště 2 Rámcové smlouvy
Administrace VZ E-ZAK
Nákupní objednávky
E-tržiště 3
(od přípravy po smlouvu) eŘíz
E-tržiště 4 Spisová služba Další IS Identity Manager
DMS
Administrace systému
Archivace
Workflow
Výkaznictví
Identity Manager
Komoditní číselník SÚKL, ÚRS
E-tržiště 5
IS dodavatele Katalogy
Nákupní objednávky
Graf 30: Schéma komponent ve variantě 2 Na národní úrovni (a tedy centralizovaně) vzniknou, příp. budou provozovány následující prvky NIPEZ: • Jednotný uveřejňovací systém jako jednotné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace, 86
•
Elektronický nástroj pokrývající svou funkcionalitou celý životní cyklus VZ (tj. národní elektronický nástroj), který bude k dispozici k používání jednotlivým zadavatelům/resortům,
•
Technická specifikace - zadavatelé při vývoji či úpravě elektronických nástrojů zajistí splnění požadavků této technické specifikace (půjde o minimální požadavek).
5.5.2 Závaznost Závaznost byla vymezena v kapitole č. 4.2.5. Parametry pro stanovení závaznosti, resp. povinnosti pro variantu č. 2 jsou stejné, jako pro variantu č. 1, tedy následující: Pro koho
Od jaké částky
V jakém rozsahu
Povinnost bude uložena všem 25 ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) a jejich podřízeným organizacím (zejména OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím individuálních elektronických nástrojů bylo zadáno alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle 50 % bylo dosaženo během pěti let)
Bagatelní částka, od které budou muset být výdaje alespoň elektronicky evidovány, je 50 tis. Kč bez DPH
Platí pro všechny VZ, koncese, Usnesení/nařízení vlády ČR a soutěže o návrh, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne 50 tis. Kč bez DPH. Od této hodnoty se výdaje minimálně v el. nástrojích evidují. Použití jednotlivých modulů NIPEZ a institutů ZVZ je znázorněno na následujícím schématu
Způsob uložení povinnosti
Tabulka 24: Závaznost pro Variantu 2 Následující schéma rozvádí stanovení závaznosti z předchozí tabulky:
Alespoň El. Nástroje (národní, 50%
Alesp oň 40%
individuální) – plně elektronická ZŘ
Nadlimit El. nástroje (národní, individuální) – standardní ZŘ
VZ dle předpokládané hodnoty?
Je komodita standardizovatelná? Zadavatel, na kterého se vztahuje závaznost viz. tab. výše.
Ano
Nejvýše 60%
E-aukce
Ostatní plně elektronická ZŘ
Nejvýše dle ZVZ, minimálně evidence 50%
VZ
Alesp oň 50%
Alespoň 90%
Podlimit + VZMR nad 50 tis. Kč
Ne
El. nástroje (národní, individuální) – standardní ZŘ dle ZVZ podle záměru zadavatele, minimálně evidence VZ. Individuální uveřejnění inf. o VZMR, jinak uveřejnění na IS VZ US.
El. nástroje (národní, individuální)* Nejvýše 10% El. nástroje (národní,
individuální) - standardní ZŘ dle ZVZ, minimálně evidence VZ
Nejvýše 50%
E-aukce
Ostatní plně elektronická ZŘ
Uveřejňování informací o VZ na IS VZ US
Inf. o standardizovaných VZMR uveřejněné v rámci modulu E-tržišť v el. nástrojích. Na IS VZ US link na El. nástroje/ jejich E-tržiště. Uveřejnění: • podlimitních VZ na IS VZ US, • nestandardizovaných VZMR je individuální.
* Národní a individuální elektronické nástroje obsahují funkcionalitu E-tržiště Graf 31: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě 2
5.5.3 Financování MMR požádá o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření NEN, Technické specifikace a koordinaci a založení celé struktury NIPEZ – projekt č. 36 (až do výše 100 % způsobilých výdajů).
5.5.4 Přínosy a zápory Přínosy varianty: •
Zadavatelé/resorty mají přístup k robustnímu řešení na národní úrovni, u kterého MMR zajišťuje (garantuje) shodu funkcionality elektronického nástroje s legislativními požadavky a technickou specifikací, 87
•
Zadavatelům/resortům je ponechán prostor pro nastavení autonomní strategie elektronizace zadávání VZ,
•
Zadavatelům/resortům je ponechán značný prostor, aby elektronické zadávací postupy maximálně přizpůsobili svým specifickým podmínkám, Do zadávací praxe v ČR bude rychle zaveden elektronický nástroj s podporou stěžejního životního cyklu VZ (příprava, administrace), Nedojde ke zmaření investic do existujících elektronických nástrojů, které vynaložili zadavatelé/resorty či komerční poskytovatelé.
• •
Zápory varianty: •
Může docházet k duplicitě ve vynakládání veřejných zdrojů v souvislosti s vývojem elektronických nástrojů s obdobnou funkcionalitou (na národní úrovni a na úrovni jednotlivých zadavatelů/resortů),
•
Při změně legislativy bude muset dojít k úpravě velkého počtu elektronických nástrojů (tj. národního řešení a řešení jednotlivých zadavatelů/resortů). •
5.6
Dojde k přerušení kontinuity současných E-tržišť a zmaření investic, které do nich byly učiněny.
Varianta 3
Tato varianta svým obsahem vychází z varianty popsané v kapitole 5.5 s tím, že na národní úroveň zavádí nový prvek, kterým jsou elektronická tržiště. I tato varianta je proto založena na koexistenci národního řešení a řešení jednotlivých zadavatelů/resortů, kteří z nejrůznějších důvodů nebudou mít zájem o používání národního řešení (tj. jde decentralizovanou variantu).
5.6.1 Komponenty NIPEZ Způsob uspořádání komponent NIPEZ z tabulky v kapitole č. 5.1 zobrazuje následující schéma. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) – V3 eGovernment / Efektivní VS
NIPEZ
ü
IS VZ
Datové schránky
SKD a SCD, Black List
IS VZ US Základní a další registry
IISSP
Národní elektronický nástroj (NEN)
ü
EU
Číselníky a statistiky
ü
ARES
Individuální elektronické nástroje
IS zadavatele
SEPO
OJEU-S (TED)
E-tržiště
ü
E-tržiště 1
E-tržiště 2 Rámcové smlouvy
Administrace VZ E-ZAK
Nákupní objednávky
E-tržiště 3
(od přípravy po smlouvu) eŘíz
E-tržiště 4 Spisová služba
Další IS Identity Manager
DMS
Administrace systému
Archivace
Workflow
Výkaznictví
Identity Manager
Komoditní číselník SÚKL, ÚRS
E-tržiště 5
IS dodavatele Katalogy
Nákupní objednávky
Graf 32: Schéma komponent ve variantě 3 Na národní úrovni (a tedy centralizovaně) vzniknou, příp. budou provozovány následující prvky NIPEZ: • Jednotný uveřejňovací systém jako jednotné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace, •
Elektronická tržiště, která naváží na stávající systém e-tržišť pro veřejnou správu (GEM).23,
23
Pod pojmem elektronické tržiště je nutno rozumět e-tržiště pro veřejnou správu ve smyslu usnesení vlády ČR ze dne 26. června 2002 č. 683 o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie, příp. jiného dokumentu, který v budoucnu toto usnesení vlády nahradí. 88
• •
Národní elektronický nástroj (NEN) pokrývající svou funkcionalitou stěžejní životní cyklus VZ (příprava, administrace), který bude k dispozici k používání jednotlivým zadavatelům/resortům (tj. národní elektronický nástroj), Technická specifikace – zadavatelé při vývoji či úpravě elektronických nástrojů zajistí splnění požadavků této technické specifikace (půjde o minimální požadavek).
5.6.2 Závaznost Závaznost byla vymezena v kap. 4.2.5. Parametry pro stanovení závaznosti, resp. povinnosti pro variantu č. 3 jsou stejné, jako pro variantu č. 1, tedy následující: Pro koho
Od jaké částky
V jakém rozsahu
Povinnost bude uložena všem 25 ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) a jejich podřízeným organizacím (zejména OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím individuálních elektronických nástrojů bylo zadáno alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle 50 % bylo dosaženo během pěti let.)
Bagatelní částka, od které budou muset být výdaje alespoň elektronicky evidovány, je 50 tis. Kč bez DPH
Platí pro všechny VZ, koncese, Usnesení/nařízení vlády ČR a soutěže o návrh, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne 50 tis. Kč bez DPH. Od této hodnoty se výdaje minimálně v el. nástrojích evidují. Použití jednotlivých modulů NIPEZ a institutů ZVZ je znázorněno na následujícím schématu
Způsob uložení povinnosti
Tabulka 25: Závaznost pro Variantu 3 Následující schéma rozvádí stanovení závaznosti z předchozí tabulky: Alespoň 50%
Nadlimit VZ dle předpokládané hodnoty?
Je kom odita standardizovatelná? Zadavatel, na kterého se vztahuje závaznost viz. tab. výše.
Ano
Alespoň 40%
El. Nástroje (národní, individuální) – plně elektronická ZŘ
El. nástroje (národní, individuální) – standardní ZŘ Nejvýše dle ZVZ, minim álně evidence 50% VZ
Alesp oň 50%
Alespoň 90%
Podlimit + VZMR nad 50 tis. Kč
Ne
El. nástroje (národní, individuální,) – standardní ZŘ dle ZVZ podle zám ěru zadavatele, m inimálně evidence VZ. Individuální uveřejnění inf. o VZMR, jinak uveřejnění na IS VZ US.
Nejvýše 60 %
E-aukce
Ostatní plně elektronická ZŘ
E-aukce
E-tržiště
Nejvýše 10% El. nástroje (národní,
individuální) - standardní ZŘ dle ZVZ, minim álně evidence VZ
Nejvýše 50%
Uveřejňování informací o VZ na IS VZ US
Ostatní plně elektronická ZŘ
Inf. o standardizovaných VZMR uveřejněné v rámci E-tržišť. Na IS VZ US link na E-tržiště. Uveřejnění: • podlimitních VZ na IS VZ US, • nestandardizovaných VZMR je individuální.
Graf 33: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě 3
5.6.3 Financování MMR požádá o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření NEN, Technické specifikace a koordinaci a založení celé struktury NIPEZ – projekt č. 36 (až do výše 100 % způsobilých výdajů). Provoz Etržišť je, vyjma pilotního provozu financovaného z IOP, hrazen ze státního rozpočtu.
5.6.4 Přínosy a zápory Přínosy varianty: •
Zadavatelé/resorty mají přístup k robustnímu řešení na národní úrovni, u kterého MMR zajišťuje (garantuje) shodu funkcionality elektronického nástroje s legislativními požadavky,
•
Zadavatelům/resortům je ponechán prostor pro nastavení autonomní strategie elektronizace zadávání VZ, Zadavatelům/resortům je ponechán značný prostor, aby elektronické zadávací postupy maximálně přizpůsobili svým specifickým podmínkám,
•
89
•
V české zadávací praxi zůstane zachován institut e-tržišť pro veřejnou správu, který je v současnosti nejvíce spojován s elektronizací zadávání VZ v ČR,
•
E-tržiště pro veřejnou správu nabídne efektivní prostředí pro střetávání nabídky a poptávky po standardizovatelných komoditách (např. kancelářské potřeby, IT atd.) s možností podávat nabídky v podobě elektronického katalogu,
•
Do zadávací praxe v ČR bude rychle zaveden elektronický nástroj s podporou stěžejního životního cyklu VZ (příprava, administrace),
•
Nedojde ke zmaření investic do existujících elektronických nástrojů, které vynaložili zadavatelé/resorty či komerční poskytovatelé.
Zápory varianty: •
Může docházet k duplicitě ve vynakládání veřejných zdrojů v souvislosti s vývojem elektronických nástrojů s obdobnou funkcionalitou (na národní úrovni a na úrovni jednotlivých zadavatelů/resortů), Při změně legislativy bude muset dojít k úpravě velkého počtu elektronických nástrojů (tj. národního řešení a řešení jednotlivých zadavatelů/resortů), Mohou nastávat překryvy funkcionality e-tržišť s funkcionalitou národního nebo individuálních elektronických nástrojů.
• •
5.7
Varianta 4
Tato varianta svým obsahem vychází z varianty 3 a je doplněna o možnost naimplementovat si replikované řešení NEN v rámci vlastní IT architektury (NEN), oproti jeho využívání formou služby. I tato varianta je proto založena na koexistenci národního řešení a řešení jednotlivých zadavatelů/resortů, kteří z nejrůznějších důvodů nebudou mít zájem o používání národního řešení (tj. jde decentralizovanou variantu).
5.7.1 Komponenty NIPEZ Způsob uspořádání komponent NIPEZ z tabulky v kapitole č. 5.1 zobrazuje následující schéma. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) – V4 eGovernment / Efektivní VS
NIPEZ
ü
IS VZ
Datové schránky
SKD a SCD, Black List
IS VZ US Základní a další registry
IISSP
Národní elektronický nástroj (NEN)
ü
EU
Číselníky a statistiky
ü
ARES
Individuální elektronické nástroje
IS zadavatele
SEPO
OJEU-S (TED)
E-tržiště
ü
E-tržiště 1
E-tržiště 2 Rámcové smlouvy
Administrace VZ E-ZAK
Nákupní objednávky
E-tržiště 3
(od přípravy po smlouvu) eŘíz
E-tržiště 4 Spisová služba
Další IS Identity Manager
DMS
Administrace systému
Archivace
Workflow
Výkaznictví
Identity Manager
Komoditní číselník SÚKL, ÚRS
E-tržiště 5
IS dodavatele Katalogy
Nákupní objednávky
Graf 34: Schéma komponent ve variantě 4 Na národní úrovni (a tedy centralizovaně) vzniknou, příp. budou provozovány následující prvky NIPEZ: •
Jednotný uveřejňovací systém jako jednotné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace, 90
• • • •
Elektronická tržiště, která naváží na stávající systém e-tržišť pro veřejnou správu (GEM).24, Národní elektronický nástroj (NEN) pokrývající svou funkcionalitou stěžejní životní cyklus VZ (příprava, administrace), který bude k dispozici k používání jednotlivým zadavatelům/resortům (tj. národní řešení), Národní elektronický nástroj (NEN) replikovaný v rámci individuální IT architektury zadavatele (pokud bude tato možnost zadavateli poptávána), Technická specifikace – zadavatelé při vývoji či úpravě elektronických nástrojů zajistí splnění požadavků této technické specifikace (půjde o minimální požadavek).
V případě poptávky zadavatele vznikne replikovaný NEN provozovaný rezorty jako funkční odvozenina Národního elektronického nástroje s tím, že bude uzpůsobena prostředí, podmínkám a požadavkům individuálních zadavatelů. Toto řešení se bude dodávat jako celek složený z hardware, operačních systémů, databáze, middleware a aplikací pro podporu životního cyklu VZ. Zadavatel si pak toto řešení bude parametrizovat dle konkrétních podmínek (tzn. Implementovat), vyvine si potřebná rozhraní na vlastní IS, specifické sestavy a rozšíření. Zadavatel bude mít možnost využít všechny moduly standardního lokalizovaného řešení nebo jen ty komponenty, které nemá k dispozici (např. může být výhodnější nevyužívat komponentu DMS dodávanou se standardním lokalizovaným řešením, protože má zadavatel naimplementován již vlastní DMS).
5.7.2 Závaznost Závaznost byla vymezena v kapitole č. 4.2.5. Parametry pro stanovení závaznosti, resp. povinnosti pro variantu č. 4 jsou stejné, jako pro variantu č. 1, tedy následující: Pro koho
Od jaké částky
V jakém rozsahu
Povinnost bude uložena všem 25 ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) a jejich podřízeným organizacím (zejména OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím individuálních elektronických nástrojů bylo zadáno alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle 50 % bylo dosaženo během pěti let.)
Bagatelní částka, od které budou muset být výdaje alespoň elektronicky evidovány, je 50 tis. Kč bez DPH
Platí pro všechny VZ, koncese, Usnesení/nařízení vlády ČR a soutěže o návrh, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne 50 tis. Kč bez DPH. Od této hodnoty se výdaje minimálně v el. nástrojích evidují. Použití jednotlivých modulů NIPEZ a institutů ZVZ je znázorněno na následujícím schématu
Způsob uložení povinnosti
Tabulka 26: Závaznost pro Variantu 4 Následující schéma rozvádí stanovení závaznosti z předchozí tabulky:
24
Pod pojmem elektronické tržiště je nutno rozumět e-tržiště pro veřejnou správu ve smyslu usnesení vlády ČR ze dne 26. června 2002 č. 683 o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie, příp. jiného dokumentu, který v budoucnu toto usnesení vlády nahradí. 91
Alespoň 40% Alespoň El. Nástroje (národní, 50%
Nadlimit Nejvýše El. nástroje (národní, 50% replikované, individuální) -
Alespoň 50%
Alespoň 90%
Zadavatel, na kterého se vztahuje závaznost viz. tab. výše.
Ano
Ne
Nejvýše 60%
Ostatní plně elektronická ZŘ
standardní ZŘ dle ZVZ, minimálně evidence VZ
VZ dle předpokládané hodnoty?
Je komodita standardizovatelná?
E-aukce Uveřejňování informací o VZ na IS VZ US
individuální, replikované) - plně elektronická ZŘ
Podlimit + VZMR nad 50 tis. Kč
El. nástroje (národní, individuální, replikované) – standardní ZŘ dle ZVZ podle záměru zadavatele, minimálně evidence VZ. Individuální uveřejnění inf. o VZMR, jinak uveřejnění na IS VZ US.
E-aukce
E-tržiště
Nejvýše El. nástroje (národní, 10%
individuální, replikované národní) - standardní ZŘ dle ZVZ, minimálně evidence VZ
Nejvýše 50%
Ostatní plně elektronická ZŘ
Inf. o standardizovaných VZMR uveřejněné v rámci E-tržišť. Na IS VZ US link na E-tržiště. Uveřejnění: • podlim itních VZ na IS VZ US, • nestandardizovaných VZMR je individuální.
Graf 35: Schéma závaznosti z pohledu zadavateleve variantě 4
5.7.3 Financování MMR požádá o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření NEN, Technické specifikace a koordinaci a založení celé struktury NIPEZ – projekt č. 36 (až do výše 100 % způsobilých výdajů). Provoz Etržišť je, vyjma pilotního provozu financovaného z IOP, hrazen ze státního rozpočtu. Náklady na replikaci nesou zadavatelé.
5.7.4 Přínosy a zápory Přínosy varianty: •
Zadavatelé/resorty mají přístup k robustnímu řešení na národní úrovni, u kterého MMR zajišťuje (garantuje) shodu funkcionality elektronického nástroje s legislativními požadavky,
•
Zadavatelé/resorty mají větší prostor pro nastavení autonomní strategie elektronizace zadávání VZ, Zadavatelům/resortům je ponechán značný prostor, aby elektronické zadávací postupy maximálně přizpůsobili svým specifickým podmínkám (organizační struktuře, procesům, používaným technologiím atd.),
• •
V české zadávací praxi zůstane zachován institut e-tržišť pro veřejnou správu, který je v současnosti nejvíce spojován s elektronizací zadávání VZ v ČR,
•
E-tržiště pro veřejnou správu nabídne efektivní prostředí pro střetávání nabídky a poptávky po standardizovatelných komoditách (např. kancelářské potřeby, IT atd.) s možností podávat nabídky v podobě elektronického katalogu,
•
Do zadávací praxe v ČR bude rychle zaveden elektronický nástroj s podporou celého životního cyklu VZ,
•
Nedojde ke zmaření investic do existujících elektronických nástrojů, které vynaložili zadavatelé/resorty či komerční poskytovatelé.
Zápory varianty: • Nutnost uzpůsobit a otestovat řešení NEN pro individuální zadavatele, •
Technologie použité v NEN mohou být v konfliktu s informační strategií rezortu, který se rozhodne pro implementaci tohoto řešení,
•
Implementace NEN v rezortu předurčuje implementačního partnera (bude stejný jako na národní úrovni), Řešení s nejvyššími investičními a provozními náklady. Každá nová instance Národního elektronického nástroje provozovaného rezortem znamená pro každého zadavatele dodatečné náklady na: • Hardware,
•
•
Licence na operační systémy, 92
•
• •
Licence na databáze, Licence na integrační platformu,
•
Licence na aplikaci pro zadávání VZ,
• Implementaci. Odhaduje se, že investiční náklady na jeden replikovaný NEN mohou dosáhnout výše 15 až 20% z celkové ceny NEN na národní, tj. centrální úrovni,
•
Časem nebude možné jednotné povyšování a aktualizace všech IS zadavatelů odvozených od centrálního NEN a standard de facto zanikne,
•
Bude docházet ke značné duplicitě ve vynakládání veřejných zdrojů v souvislosti s vývojem elektronických nástrojů s obdobnou funkcionalitou,
•
Při změně legislativy bude muset dojít k úpravě velkého počtu individuálních a replikovaných elektronických nástrojů (úpravu nebude možné realizovat centralizovaně vzhledem k předpokládaným customizacím jednotlivých rezortů. Jakékoli přizpůsobení systému legislativním požadavkům bude pak pravděpodobně vyžadovat programování a rozsáhlé testování změny uživateli z rezortu),
•
Mohou nastávat překryvy funkcionality e-tržišť s funkcionalitou národního nebo individuálních elektronických nástrojů.
93
5.8
Varianta 5
Tato varianta předpokládá zavedení silné centralizace v oblasti elektronizace zadávání VZ.
5.8.1 Komponenty NIPEZ Způsob uspořádání komponent NIPEZ z tabulky v kapitole č. 5.1 zobrazuje následující schéma. Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) – V5 eGovernment / Efektivní VS
NIPEZ
ü
IS VZ
Datové schránky
SKD a SCD, Black List
IS VZ US Základní a další registry
IISSP
Národní elektronický nástroj (NEN)
ü
Číselníky a statistiky
ARES
Individuální elektronické nástroje
IS zadavatele
SEPO
EU OJEU-S (TED)
E-tržiště E-tržiště 1
E-tržiště 2 Rámcové smlouvy
Administrace VZ E-ZAK
Nákupní objednávky
E-tržiště 3
(od přípravy po smlouvu) eŘíz
E-tržiště 4 Spisová služba
Další IS Identity Manager
DMS
Administrace systému
Archivace
Workflow
Výkaznictví
Identity Manager
Komoditní číselník SÚKL, ÚRS
E-tržiště 5
IS dodavatele Katalogy
Nákupní objednávky
Graf 36: Schéma komponent ve variantě 5 Na národní úrovni (a tedy centralizovaně) vzniknou, příp. budou provozovány následující prvky NIPEZ: •
Jednotný uveřejňovací systém jako jednotné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace,
•
Národní elektronický nástroj (NEN) pokrývající svou funkcionalitou stěžejní životní cyklus VZ (příprava, administrace), který budou závazně používat všichni vyjmenovaní zadavatelé, Technická specifikace, která bude v této variantě zaměřena zejména na problematiku integrace NIPEZ na jiné informační systémy zadavatelů prostřednictvím rozhraní (v ostatních variantách tvoří popis rozhraní pouze část celkové technické specifikace).
•
Vyjmenovaní zadavatelé budou (mohou) nad rámec národního řešení NIPEZ používat „pomocné“ nástroje, prostřednictvím nichž dosáhnou lepší shody mezi vnitřními zadávacími a schvalovacími postupy zadavatele s funkcionalitou NIPEZ. Elektronické nástroje pro celý či část životního cyklu VZ, které doposud někteří ze zadavatelů/resortů používali, přestanou být dále používány a rozvíjeny.
94
5.8.2 Závaznost Závaznost byla vymezena v kapitole č. 4.2.5. Parametry pro stanovení závaznosti, resp. povinnosti pro variantu č. 5 jsou stejné, jako pro variantu č. 1, tedy následující: Pro koho
Od jaké částky
V jakém rozsahu
Povinnost bude uložena všem 25 ústředním orgánům státní správy (ÚOSS) a jejich podřízeným organizacím (zejména OSS, s.p.o.) tak, aby prostřednictvím individuálních elektronických nástrojů bylo zadáno alespoň 50 % z finančního objemu VZ zadávaných podřízenými organizacemi ÚOSS (je počítáno s postupným náběhem tak, aby cíle 50 % bylo dosaženo během pěti let.)
Bagatelní částka, od které budou muset být výdaje alespoň elektronicky evidovány, je 50 tis. Kč bez DPH
Platí pro všechny VZ, koncese, Usnesení/nařízení vlády ČR a soutěže o návrh, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne 50 tis. Kč bez DPH. Od této hodnoty se výdaje minimálně v el. nástrojích evidují. Použití jednotlivých modulů NIPEZ a institutů ZVZ je znázorněno na následujícím schématu
Způsob uložení povinnosti
Tabulka 27: Závaznost pro Variantu 5 Následující schéma rozvádí stanovení závaznosti z předchozí tabulky:
Alesp oň 50% El. Nástroj (národní) - plně
Alespoň 40%
E-aukce Uveřejňování informací o VZ na IS VZ US
elektronická ZŘ Nadlimit Nejvýše El. nástroj (národní) 50%
standardní ZŘ dle ZVZ, m inimálně evidence VZ
VZ dle předpokládané hodnoty?
Alespoň 50%
Alespoň 90%
Je komodita standardizovatelná? Zadavatel, na kterého se vztahuje závaznost viz. tab. výše.
Ano
Ne
Nejvýše 60 %
Ostatní plně elektronická ZŘ
E-aukce
El. nástroj (národní) *
Podlimit + VZMR nad 50 tis. Kč
Nejvýše El. nástroj (národní) 10%
El. nástroje (národní) – standardní ZŘ dle ZVZ podle záměru zadavatele, m inimálně evidence VZ. Individuální uveřejnění inf. o VZMR, jinak uveřejnění na IS VZ US.
standardní ZŘ dle ZVZ, m inimálně evidence VZ
Nejvýše 50 %
Ostatní plně elektronická ZŘ
Inf. o standardizovaných VZMR uveřejněné v rám ci modulu E-tržišť v NEN. Na IS VZ US link na NEN, resp. m odul Etržiště. Uveřejnění: • podlimitních VZ na IS VZ US, • nestandardizovaných VZMR je individuální.
* Národní elektronický nástroj obsahuje funkcionalitu e-tržiště
Graf 37: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě 5
5.8.3 Financování MMR požádá o finanční podporu z oblasti podpory 1.1 IOP na vytvoření NEN, Technické specifikace a koordinaci a založení celé struktury NIPEZ – projekt č. 36 (až do výše 100 % způsobilých výdajů).
5.8.4 Přínosy a zápory Přínosy varianty: •
Nedochází k duplicitě ve vynakládání veřejných zdrojů v souvislosti s vývojem elektronických nástrojů s obdobnou funkcionalitou (na národní úrovni a na úrovni jednotlivých zadavatelů/resortů),
• •
Do zadávací praxe v ČR bude rychle zaveden elektronický nástroj s podporou celého životního cyklu VZ, Dojde k rychlé penetraci moderních ICT technologií do zadávacích postupů,
•
Dojde k rychlému splnění většiny cílů Národního plánu,
•
Při změně legislativy bude nutno upravovat pouze národní řešení. 95
Zápory varianty: • Dojde ke zmaření investic do existujících elektronických nástrojů, které vynaložili zadavatelé/resorty či komerční poskytovatelé, • Tato varianta vyžaduje značný zásah do ZVZ, přičemž takováto změna ZVZ bude mít dopad na široký okruh subjektů, •
Zadavatelům/resortům je ponechán velmi malý prostor pro nastavení autonomní strategie elektronizace zadávání VZ,
•
Zadavatelům/resortům je ponechán omezený prostor, aby elektronické zadávací postupy maximálně přizpůsobili svým specifickým podmínkám (přizpůsobení bude možno realizovat pouze v limitech, které umožní customizaci národního řešení),
•
Nevyhnutelná monopolizace trhu s elektronickými nástroji může vést k omezení rozvoje řešení směrem k potřebám jednotlivých uživatelů.
•
Dojde k přerušení kontinuity současných E-tržišť a zmaření investic, které do nich byly učiněny.
5.9
Postup kvalitativního hodnocení
Implementace NIPEZ bude mít dopady do řady oblastí národního hospodářství. Tyto dopady, které se významně liší dle jednotlivých posuzovaných variant, je nutno posoudit jednak v ekonomických termínech (kvantitativní hodnocení – viz kapitola 9.1), ale i neekonomických termínech (kvalitativní hodnocení). Postup kvalitativního zhodnocení variant byl následující: 1. Byla stanovena hodnotící kritéria 2. Jednotlivým kritériím byly pomocí metody lineárního párového srovnání přiděleny váhy (Saatyho matice) 3. Byla vyhodnocena nejlepší varianta
5.9.1 Kritéria kvalitativního hodnocení variant Jednotlivé varianty byly hodnoceny dle následujících kritérií: • Rychlost zavedení ucelené informační podpory životního cyklu VZ - posouzení, jak příslušná varianta přispěje k vytvoření ucelené informační podpory životního cyklu VZ. Posuzovány lépe jsou ty varianty, ve kterých bude dosaženo rychlejšího zavedení informační podpory pro celý životní cyklus VZ, •
Dosažení cílů obsažených ve strategii vlády ČR elektronizace zadávání VZ – posouzení, jak příslušná varianta přispěje k naplnění cílů Národního plánu a v jakém čase. Posuzovány lépe jsou ty varianty, ve kterých bude dosaženo rychlejšího dosažení cílů Národního plánu,
•
Zajištění souladu funkcionality informační podpory s legislativními požadavky při změnách legislativy - posouzení, jak bude v příslušné variantě operativní/proveditelné provádět změnová v řízení ve vazbě na změnu legislativy. Posuzovány lépe jsou ty varianty, ve kterých bude dosaženo rychlejšího dosažení shody mezi funkcionalitou informační podpory a legislativními požadavky,
•
Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje – praxe v oboru ICT technologií potvrdila, že konkurenční prostředí je přínosné pro rozvoj řešení tak, aby bylo reagováno na potřeby uživatelů. V rámci tohoto kritéria je proto posuzováno, jak příslušná varianta zachovává konkurenční prostředí mezi provozovateli elektronických nástrojů. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž zůstává zachován prvek konkurenčního prostředí,
•
Zachování autonomnosti zadavatele pro nastavení efektivních postupů elektronizace zadávání VZ dle organizačních, procesních, technicko-technologických potřeb zadavatele – posouzení, jaké bude mít zadavatel možnosti nastavit si postupy elektronizace zadávání VZ dle potřeb své organizace/resortu. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž má zadavatel větší možnost volby při nastavování informační podpory ve vazbě na existující procesy, Efektivita vynaložení veřejných prostředků z pohledu veřejných rozpočtů jako celku – posouzení, jaké dopady bude mít zvolení příslušné varianty na veřejné rozpočty. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž nedochází k duplicitnímu financování informační podpory se shodnou/obdobnou funkcionalitou ze strany více zadavatelů/resortů,
•
•
Financovatelnost z IOP – posouzení, zda příslušná varianta je v souladu s podporovanými aktivitami IOP a zda vzniklé výdaje bude možné považovat za způsobilé. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž bude možno požádat o finanční podporu z IOP,
96
•
•
Dostupnost infrastruktury zadavatelům – posouzení, jak bude infrastruktura zadavatelům dostupná z pohledu náročnosti činností, které musí zadavatel realizovat, aby pro svou organizaci zajistil informační podporu, která bude v souladu s technickou specifikací vytvořenou v rámci průřezového projektu NIPEZ. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž má zadavatel na výběr, zda použije národní infrastrukturu (a tato infrastruktura bude pro zadavatele bez významnějších investic okamžitě použitelná) či zda si příslušnou infrastrukturu nechá zadavatel vyvinout/upravit dle stanovené technické specifikace, Potřeba novelizovat platnou legislativu – posouzení, zda příslušná varianta bude ve svých důsledcích vyžadovat novelizaci platné legislativy a zda je změna legislativy dílčí či zásadní. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž lze NIPEZ implementovat bez změn v platné legislativě, neboť komplikovanost legislativního procesu bude oddalovat spuštění NIPEZ (či jeho částí) do ostrého provozu.
5.9.2 Vážení kritérií Váhy jednotlivých kritérií byly stanoveny pomocí metody lineárního párového srovnání, tzv. Saatyho matice. Postup vážení byl následující: 1. 2.
Byla sestavena matice kritérií, Byla definována následující hodnotící stupnice párového vážení: • •
0-1 1
čím blíže k 0, tím je kritérium hodnocené v řádku méně důležité než kritérium ve sloupci kritérium v řádku je stejně důležité jako kritérium ve sloupci
•
1-7
kritérium hodnocené v řádku je více důležité než kritérium ve sloupci
3.
Každé kritérium bylo čtyřmi řešiteli samostatně ohodnoceno vůči ostatním kritériím dle stupnice,
4.
Data byla konsolidována,
5.
Automaticky byly normalizovány sloupce logikou Saatyho matice,
6.
Automaticky byly normalizovány řádky logikou Saatyho matice,
7.
Pro zbytková procenta byla provedena manuální normalizace (dopočtení do 100%) a vytvořeno pořadí kritérií.
Dosažené pořadí kritérií: Pořadí Název kritéria
Váha
1 2 3 4 5
Financovatelnost z IOP Dostupnost infrastruktury zadavatelům Potřeba novelizovat platnou legislativu Dosažení cílů obsažených ve strategii vlády ČR elektronizace zadávání VZ Efektivita vynaložení veřejných prostředků z pohledu veřejných rozpočtů jako celku
20% 18% 13% 11% 11%
Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje 7 Zachování autonomnosti zadavatele pro nastavení efektivních postupů elektronizace zadávání VZ dle organizačních, procesních, technicko-technologických potřeb zadavatele 8 Zajištění souladu funkcionality informační podpory s legislativními požadavky při změnách legislativy 9 Rychlost zavedení ucelené informační podpory životního cyklu VZ Tabulka 28: Přidělení vah jednotlivým kvalitativním kritériím í
9%
6
9% 5% 3%
5.9.3 Vyhodnocení kvalitativně nejlepší varianty Vyhodnocení nejlepší varianty probíhalo následovně: 1. Každé variantě byla v rámci zvoleného kritéria přidělena hodnota od 1 do 9 2. Výběr nejlepší varianty v rámci daného kritéria byl zdůvodněn 3. Za každou variantu byly sečteny obdržené body vážené příslušnou hodnotou kritéria a sestaveno pořadí variant 97
Dosažené pořadí variant: Pořadí Název varianty
Počet bodů
1 2 3 4
V3 - Smíšená s novým modelem e-tržišť V2 - Smíšená V4 - Smíšená varianta s replikací Národního elektronického nástroje V5 - Centralizovaná
656 621 598 566
5
V1 - Decentralizovaná
397
Tabulka 29: Kvalitativní pořadí variant Varianta V1 byla v rámci kritéria „Financovatelnost z IOP“ ohodnocena nulou. Varianta je postavena na samostatných žádostech zadavatelů o finanční podporu IOP. Tento koncept odporuje pravidlům aktuální výzvy pro projekty Smart administration v rámci IOP. Varianta V5 byla velmi negativně hodnocena v rámci kritéria „Zachování konkurenčního prostředí provozovatelů elektronických nástrojů s cílem zajištění kontinuálního vývoje“. Vzhledem k doporučením Evropské komise tak tuto variantu nelze doporučit k dalšímu posuzování. Varianta V0 hodnocena nebyla – většina kritérií při hodnocení této varianty nedává smysl, jelikož posuzují realizaci určitých aktivit (s nulovou variantou není spojena realizace žádných projektových aktivit).
98
6 Zajištění investičního (dlouhodobého) majetku V rámci této kapitoly je popisována pouze vybraná varianta - V3 - Smíšená s novým modelem e-tržišť.
6.1
Struktura a výše pořizovaného dlouhodobého majetku
V rámci vybrané varianty V3 bude v rámci dílčího projektu 1 nutné vynaložit finanční prostředky na zajištění dlouhodobého majetku jen u následující komponenty NIPEZ: Národní elektronický nástroj (NEN) pokrývající svou funkcionalitou stěžejní životní cyklus VZ (příprava, administrace), který bude k dispozici k používání jednotlivým zadavatelům/resortům (tj. národní řešení). Přehled výše nákladů na pořízení dlouhodobého majetku a způsob jeho zajištění je uveden v následující tabulce. Specifikace pořizovaného dlouhodobého majetku
2010
2011
2012
Celkem
Způsob zajištění Pořízení majetku
Software
40 000 000
40 000 000
Hardware
46 000 000
9 500 000
Celkem
86 000 000
49 500 000
80 000 000 Finanční prostředky na pořízení majetku budou součástí žádosti o 55 500 000 dotaci z ERDF v rámci výzvy č.7 Integrovaného operačního programu 135 500 000
Obnova majetku
Obnova majetku bude hrazena z rozpočtových prostředků správce NEN (MMR)
Tabulka 30: Zajištění dlouhodobého investičního majetku Pořizovaný software je charakterizován následovně: Softwarová architektura bude obsahovat následující komponenty: • •
BPM/middleware - platforma, která bude použita pro workflow a pro integraci s okolními IS, Aplikační servery - prostředí pro běh aplikací NEN,
•
Databáze - bude obsahovat veškerá data, které bude NEN využívat pro svou funkci,
•
DMS (Document Management System) je nástroj, kam se budou ukládat soubory dokumentů, se kterými se bude v NEN pracovat.
Pořizovaný hardware je charakterizován následovně: Pro provoz řešení NEN jsou požadovány výkonné servery, které umožní dosažení vysoké dostupnosti. Vysokou dostupnost lze dosáhnout redundancí, volbou vhodných monitorovacích a samoopravných mechanismů, možností servisu za provozu atd. Nástrojem pro dosažení vysoké dostupnosti NEN je také clusterové řešení, které umožní v případě potřeby přenášet provoz aplikací mezi servery, a to jednak v případě výpadku serveru a nějaké jeho služby, nebo v případě potřeby provést load-ballancing zátěže. Zajištění výše uvedených požadavků lze zabezpečit pomocí následujícího HW: • •
2ks fyzických serverů s 32 CPU taktovaných 3,66GHz a disponujících 256 GB RAM, Datová pole o celkové kapacitě 600 TB pro uložení „produkčních“ dat a dokumentů,
•
Datová pole o celkové kapacitě 2500 TB pro uložení archivovaných dat a dokumentů,
•
Zařízení pro zálohování a obnovu dat a aplikací,
•
Komunikační infrastruktura.
6.2
Úprava vlastnických vztahů k nemovitostem dle řídící dokumentace IOP
V souvislosti s projektem NIPEZ nebude probíhat žádná úprava vlastnických vztahů k nemovitostem. 99
7 Harmonogram realizace průřezového projektu NIPEZ 7.1
Kompletní harmonogram průřezového projektu NIPEZ
Kompletní harmonogram je přiložen na následující straně.
100
Rok Měsíc
2
3
4
5
6
2010 7
2011 8
9
Projekt 1: Vytvoření a spuštění nové verze E-tržiště Projekt 1: Vytvoření a spuštění nové verze NEN a IS VZ US
1
Příprava ZD a výběr dodavatele technické spec. I.
Tvorba technické specifikace I.
12
1
2
3
4
5
6
2012 7
8
9
10
11
12
1
2
2013 3
4
1
2
2014 3
4
1
2
1
Příprava ZD a výběr dodavatelů pro provoz E-tržiště
1
E-tržiště
11
D okonč ení technic ké s pecifikac e E-tržiště
Milníky
Technická specifikace (e-tržiště)
10
2
Přizpůsobení E-tržišť a jejich pilotní provoz
2
3
Metodické a procesní aspekty
1
Legislativa
1
Technické specifikace (NEN a IS VZ US)
1
NEN
1
IS VZ US
1
Metodické a procesní aspekty
1
Vybraní noví provoz ovatelé E-tržišť, z ahájení pilotního provozu
Ostrý provoz E-tržišť
Určená k omoditní povinnos t I
Příprava ZD a výběr dodavatele standardiz. I
Tvorba standardizace komodit I.
3 4
1
Příprava nařízení vlády I.
Příprava ZD a výběr dodavatele technické specifikace II. pro NEN, IS VZ US
Tvorba technické specifikace II.
4
5
Nařízení vlády I
D okonč ení technic ké s pecifikac e NEN, IS VZ US
Příprava ZD a výběr dodavatele a provozovatele NEN pro první rok
Návrh
Příprava ZD a výběr provozovatele/koncesionáře IS VZ US
Příprava ZD a výběr dodavatele standardizace komodit II.
Tvorba standardizace / komoditní povinnosti II.
Test
Vývoj
6
Produkce/provoz NEN
Vybrán nový k onces ionář
Provoz IS VZ US podle nového obchodního modelu
Určen á k omoditní povinnos t II
7
Novelizace ZVZ (připojení k transpozicím směrnic EU)
Legislativa N aříz ení vlády II
Příprava nařízení vlády II.
Projekt 2: Školení uživatelů NIPEZ
Projekt 1: Společné aktivity
2
Propagace
1
Metodické a procesní aspekty
2
Příprava ZD a výběr dodavatele propagace
Příprava ZD a výběr dodavatele pro technický dozor NIPEZ
1
Monitoring dodržování závaznosti
8
Realizace propagace
Řízení projektu NIPEZ
Školení E-tržiště
Školení 2
Školení NEN
Kombinace financování IOP a státní rozpočet Financováno z IOP Financováno MMR Financováno Z OPLZZ
Graf 38: Harmonogram realizace průřezového projektu
101
3
4
8 Náklady průřezového projektu a jeho financování 8.1
Položkový rozpočet v časovém rozlišení na fáze a roky
Rozpočet vyjádřený následující tabulkou vyjadřuje finanční požadavky, které jsou nutné pro vybudování národní infrastruktury NIPEZ jako celku (NEN, E-tržiště, technické specifikace, standardizace) a zejména pak národního elektronického nástroje (NEN). V současné době je ze státního rozpočtu (zadavateli) hrazen pouze uveřejňovací subsystém (ISVZ US), který je nákladově pouze zanedbatelnou částí celého řešení. Provoz celého NIPEZ bude hrazen státním rozpočtem, nicméně bez iniciální investice vyjádřené níže uvedeným rozpočtem nebude možné projekt v celé jeho šíři spustit a realizovat tak značné přínosy z něj vyplývající viz. kapitola 9 Ekonomická analýza.
ROZPOČET PROJEKTU NIPEZ Oblast podpory: 1.1 IOP - projekt č. 36 Název projektu: Infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek - NIPEZ Název žadatele: MMR Celkové náklady průřezového projektu (v CZK)
Projekt č. 1
1.0
1.1
Typy nákladů Hlavní způsobilé výdaje dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Nákup dlouhodobého hmotného majetku - Hardwarová infrastruktura pro NEN (servery, PC)
1.2
Nákup dlouhodobého nehmotného majetku - Licence SW pro NEN
2.0
Hlavní způsobilé výdaje - řízení projektu
2.1
Nákup služeb na řízení projektu technický dozor NIPEZ
3.0
Hlavní způsobilé výdaje - nákup služeb. Náklady na poradenství finanční, technické, ekonomické, právní aj.
3.1 3.2 3.3
3.4
Implementační náklady NEN Zpracování technické specifikace pro E-tržiště Zpracování technické specifikace pro El. nástroje, IS VZ US Zpracování kategorizace a standardizace komodit vhodných pro zadávání prostřednictvím e-tržiště
2010
2011
2012
Celkové náklady 135 500 000
46 000 000
9 500 000
55 500 000
40 000 000
40 000 000
80 000 000 20 000 000
4 000 000
14 000 000
2 000 000
20 000 000
139 500 000 7 000 000
54 000 000
9 000 000
70 000 000
3 800 000
3 800 000
31 200 000
31 200 000
3 800 000
3 800 000
102
(kategorizace I)
3.5
Zpracování kategorizace a standardizace ostatních komodit (kategorizace II)
10 000 000
3.6
Příprava legislativy a metodických pokynů E-tržiště
2 400 000
3.7
3.8
Příprava legislativy a metodických pokynů NEN a další části NIPEZ (kromě Etržišť) Příprava zadávací dokumentace a výběr provozovatele E- tržiště
5 000 000
15 000 000
2 400 000
2 400 000
2 400 000
2 400 000
2 400 000
3.9
Příprava zadávací dokumentace a výběr dodavatele/provozovatele NEN a IS VZ US
3 700 000
3 700 000
3.10
Dotační managment
800 000
3.11
Externí audit
4.0
Hlavní způsobilé výdaje publicita
4.1
Náklady na publicitu
5.0
Způsobilé výdaje celkem
300 000 000
6.0
Nezpůsobilé výdaje celkem
0
6.1
DPH, kdy je nárok na odpočet na vstupu (vyplní jen plátce DPH)
0
0
0
0
6.2
Ostatní nezpůsobilé výdaje
0
0
0
0
7.0
Příjmy získané během realizace projektu plynoucí z činností, které jsou dotovány
0
0
0
0
8.0
Celkové náklady projektu bez příjmů
800 000
800 000
2 400 000
2 400 000
2 400 000 5 000 000
1 000 000
3 500 000
500 000
5 000 000
300 000 000
Celkové náklady projekt č. 1 - vytvoření a spuštění nové verze e-tržišť, NEN a ostatních modulů NIPEZ (hrazené z IOP)
300 000 000
DODATEČNĚ K AKTIVITÁM PROJEKTU Č. 1 FINANCOVANÝM Z IOP VIZ. VÝŠE BUDE REALIZOVÁN PROJEKT Č.2 - ŠKOLENÍ, KTERÝ BUDE FINANCOVÁN Z OPLZZ (NIKOLI IOP)
Projekt č. 2 Typy nákladů Školení uživatelů NIPEZ
2011
2012
2013
5 000 000
14 000 000
13 000 000
Celkové náklady projekt č. 2 - školení uživatelů (hrazené z OPLZZ) CELKOVÉ NÁKLADY NA PROJEKT Č. 1 a 2
2014
8 000 000 40 000 000 340 000 000
103
Pozn.: Osobní náklady příjemce projektu (vč. odvodů soc. a zdrav. pojištění), které jsou vyčíslené jako plat 4 jeho zaměstnanců na plný úvazek, jsou rozpuštěné v nákladech kategorie 2.0 a 3.0 viz rozpočet. Výše těchto nákladů je celkem 6 468 212 Kč a byla odvozena ze statistiky výdělků ISPV vedené MPSV, kategorie projektanti a analytici výpočetních systémů (nepodnikatelská sféra).
Tabulka 31: Rozpočet průřezového projektu financovaný z IOP
8.2
Plán průběhu provozních a investičních nákladů
Následující tabulka shrnuje plán průběhu nákladů rozpočtu z předchozí kapitoly: Investiční náklady 2010 Projekt č. 1
69 100 000
Projekt č. 2
Provozní náklady
2011
2012
162 200 000
2010
63 700 000
2011
1 000 000
2012
3 500 000
500 000
N/A- projekt zaměřen výhradně na školení
Tabulka 32: Rozdělení nákladů rozpočtu IOP na investiční a provozní •
Jedinými provozními náklady jsou náklady na propagaci.
• •
Veškeré ostatní náklady projektu mají investiční charakter Ostatní provozní náklady, např. drobný spotřební materiál jsou marginální a rozpuštěné v rámci běžných provozních nákladů příjemce projektu nebo dodavatelů
V souladu s tím, že NIPEZ bude rozsáhlý národní projekt, tak nelze, vzhledem k výši podpory z IOP, počítat s tím, že by bylo možné pokrýt vlastní náklady na provoz jednotlivých komponent řešení a proto budou provozní náklady hrazeny z kapitoly státního rozpočtu.
Projekt
2011
2012
2013
2014
41 000 000
50 000 000
60 000 000
72 000 000
27 052 100
34 365 400
38 966 650
52 904 200
64 130 800
73 333 300
12 000 000
12 000 000
12 000 000
41 000 141 956 170 496 000 300 200 Tabulka 33: Provozní náklady financované nefinancované z IOP • Náklady nabíhají od roku 2012 do roku 2014 podle růstu počtu uživatelů • Provozní náklady individuálních elektronických nástrojů nebudou hrazeny centrálně (MMR) • Provozní náklady na E-tržiště nově přejdou na kapitolu státního rozpočtu • Provozní náklady jsou od roku 2014 konstantní po zbytek provozu NIPEZ
196 299 950
Projekt č. 1
Projekt č. 2
Typ Kdo hradí nákladů MMR/ Provozní Zadavatelé náklady na E-tržiště MMR Provozní náklady na NEN Zadavatelé Provozní náklady na Individuální elektronické nástroje MMR/ Provozní Zadavatelé náklady na IS VZ US N/A- projekt zaměřen výhradně na školení
Celkem
8.3
2010
0
Zhodnocení financování – investiční a provozní fáze
Financování NIPEZ bude probíhat třemi zdroji: •
Prostředky IOP,
104
•
Prostředky OPLZZ,
•
Státním rozpočtem - zejména MMR,
Finance z IOP umožní vybudování infrastruktury NIPEZ , zejména pak NEN. Jejich čerpání tak bude omezené na investiční fázi. Provoz celého NIPEZ bude, vyjma pilotního provozu E-tržišť, financován státním rozpočtem a okrajově z prostředků OPLZZ (školení uživatelů). Struktura financování průřezového projektu je udržitelná a stabilní, neboť NIPEZ není závislý na půjčkách na finančním trhu nebo příjmech z provozované činnosti (neexistují). Systém financování je zobrazen na níže uvedeném schématu. Přesné zobrazení projektových aktivit financovaných z IOP je možné vysledovat v harmonogramu v kap. 7. Úvodní studie NIPEZ 4.1 OP LZZ Zpracování technické specifikace NIPEZ, vývoj NEN a realizace souvisejících činností 1.1 IOP
Školení uživatelů NIPEZ 4.1 OP LZZ
Provoz celého NIPEZ státní rozpočet
Graf 39: Struktura financování průřezového projektu
105
9 Ekonomická analýza V rámci této kapitoly byly varianty popsané v kapitole 5 a zejména kapitole 5.3 - 5.8 socio-ekonomicky kvantitativně porovnány (CBA) a kombinací s kvalitativními kritérii viz. kap. 5.9 byla vybrána nejvýhodnější varianta, tj. varianta 3 (smíšená s novým modelem E-tržišť). Tato varianta byla detailně popsána z hlediska nákladů a přínosů v čase a je u ní provedena citlivostní analýza. Kriteriální ukazatele vybrané varianty č. 3 jsou znázorněny v následující tabulce: Finanční ukazatele Kumulativní čistá současná socio-ekonomická hodnota (ENPV) za prvních pět let provozu v Mld. Kč.
Vybraná varianta 3
17,03
Vnitřní výnosové procento (EIRR) 554%
Index ENPV/I 1918%
Doba návratnosti 2,29 roku
B/C 24,24
Význam ukazatele
Komentář
Čistá současná společenská hodnota je kumulována hodnota diskontovaných socioekonomických hotovostních toků v příslušném období. Diskontováním diskontní sazbou (5,5%) dojde k výpočtu reálné hodnoty budoucího hotovostního toku. Vnitřní výnosové procento je míra výnosnosti investice, vypočítaná iterací, tj. hledáním takové úrokové míry, pro kterou čistá současná společenská hodnota investiční varianty je rovna nule.
NIPEZ je socio-ekonomicky velmi výhodný, přičemž velkou část v rámci přínosu (přes 60%) tvoří „přímé finanční“ úspory (snížení nákupních cen).
Index rentability ENPV/I uvádí poměr čisté současné společenské hodnoty a investičních nákladů investiční varianty, udává vlastně socioekonomickou rentabilitu investice. Jako investiční náklady byly v tomto případě počítány všechny náklady projektu.
NIPEZ má vysokou rentabilitu tj. přínosy výrazně převyšují náklady.
NIPEZ je velmi výhodný v porovnání s alternativními investicemi.
Doba návratnosti je čas, za který se investice splatí V letech 2010 - 2011 se bude infrastruktura investovat s tím, že E-tržiště naběhnou již v roce z generovaného hotovostního toku. Počítá se od 2011. Výrazné benefity se tak začnou relaizovat od počátku realizace investice do jejího splacení. roku 2012. Tomu odpovídá doba návratnosti, která je v podstatě shodná se spuštěním NEN. Poměr přínosů a nákladů poměřuje sumaci dosažených nediskontovaných přínosů k sumaci nediskontovaných celkových nákladů varianty projektu.
Společensko-ekonomické přínosy projektu NIPEZ výrazně převyšují jeho náklady.
Tabulka 34: Kriteriální ukazatele ekonomického hodnocení pro vybranou variantu
106
9.1
Cost benefit analýza (CBA)
9.1.1 Vymezení všech zainteresovaných subjektu a jejich členění V rámci CBA byly identifikovány následující hlavní skupiny dotčené projektem: • •
Beneficienti – ti, kteří profitují z přínosu průřezového projektu, Nositelé újmy – ti, kterých se projekt může negativně dotknout.
Rozdělení do těchto skupin je v souladu s metodikami EK a MMR a má zajistit, aby byl analyzován celý kontext průřezového projektu včetně jeho externalit. Určení beneficientů Na základě rozboru beneficientů lze specifikovat společenské skupiny beneficientů, kteří jsou projektem přímo dotčeni. Jsou to: •
Zaměstnanci státní správy a samosprávy,
• •
Ekonomičtí analytici a novináři, Občané,
•
Dohledový orgán – ÚOHS,
• •
Malé a střední podniky, Velké podniky,
•
Municipality,
• •
Orgány veřejné správy, Stát,
•
Ministerstvo pro místní rozvoj,
• •
Dotovaní zadavatelé, Stávající provozovatelé infrastruktury pro elektronizaci zadávání VZ.
Podle materiálů Integrovaného operačního programu25 a Ministerstva pro místní rozvoj ČR a metodik jím vydaných26 lze beneficienty obecně rozdělit na: • •
Obyvatele (domácnosti) – občané České republiky, Podnikatele – subjekty vykonávající činnosti s cílem dosahovat zisku,
• •
Municipality – obce, samosprávy a jimi zřízené složky, Orgány státní správy – exekutivní složky státní moci – vláda, ministerstva a jimi řízené orgány,
•
Stát – Česká republika jako právní subjekt, její zákonodárné a soudní moci.
Kombinací prvních dvou skupin byla stanovena skupina základních beneficientů průřezového projektu takto: • •
Zadavatelé VZ využívající NIPEZ (veřejní, dotovaní, sektoroví), Dodavatelé VZ pro zadavatele užívající NIPEZ,
•
Gestor ZVZ – MMR,
• •
Dohledový orgán – ÚOHS, Veřejnost odborná a laická (občané).
Určení nositelů újem Na základě dopadu NIPEZ byli určeni následující nositelé újem:
25
Instrukce ve výzvě k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu ze stránek MV (http://www.mvcr.cz/soubor/analyza-nakladu-a-vynosu-cba-pdf.aspx) 26 Analýza nákladů a přínosů, SROP, metodický pokyn verze 1.4, 2004
107
•
Provozovatelé stávajících individuálních elektronických nástrojů a e-tržišť,
•
Dodavatelé.
9.1.2 Popis kvantitativně posuzovaných variant a nulové varianty Varianty posuzované v CBA jsou detailně popsány v kapitole č. 5 Způsob zajištění průřezového projektu.
9.1.3 Popis ocenitelných a neocenitelných přínosů Přínosy pro beneficienty jsou shrnuty v následující tabulce. U každého přínosu je zhodnoceno, zdali má kvantitativní (ocenitelný) nebo kvalitativní (neocenitelný) charakter.
108
Zadavatelé VZ využívající NIPEZ
Beneficienti
Přínosy
Kvalitativní (Q) Dodatečný popis /Kvantitativní (CZK)
Úspora z nákupní ceny u standardizovaných komodit na úrovni 8% z historických cen vyplývající z aplikace zvláštních nákupních postupů, zejména e-aukcí.
Kvantitativní (CZK)
Úspora z nákupní ceny u nestandardizovatelných komodit na úrovni 2,5% z historických cen vyplývající z aplikace elektronických postupů.
Kvantitativní (CZK)
Úspora transakčních nákladů v rozsahu 2 % finančního objemu nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek a 1% finančního objemu veřejných zakázek malého rozsahu.
Kvantitativní (CZK)
Vládní úřad pro obchod (Office of Government Commerce IT Auction programme) v UK dosáhl průměrné úspory 41% u standardizovaných IT nákupů v celkové hodnotě 52mil. liber. Město Edinburgh dosáhlo prostřednictvím e-aukcí kumulativních úspor 13% (180 mil GBP) z celkového výdaje 1.4 mld. GBP. U efektivně nakupovaných standardizovaných komodit (aktivní řízení dodavatelů vč. zahraničních, kvalitní zadávací ZD atd.) se prostřednictvím el. aukce v privátním sektoru spoří běžně okolo 15%, přičemž výjimkou nejsou ani úspory nad 40% (velký objem, zahraniční tendr). V privátní sféře je tento instrument používán také pro sofistikované služby a komodity. Úspora konzervativně převzata z Akčního plánu EU pro Implemetaci právního rámce veřejných elektronických nákupů, který předpokládá úsporu ve výši 5% v důsledku elektronického zadávání. Transakční úspora z Národního plánu elektronizace VZ spočívá zejména v: Časových úsporách úředníků díky elektronickému zadávání (např. prostřednictvím DNS zcela odpadá nutnost usnesení hodnotící komise, opakované prokazování kvalifikace atd.) Rychlejším dohledání informací o VZ Elektronickém schvalovacím workflow Elektronickém skladování a předávání informací
109
Beneficienti
Přínosy
Kvalitativní (Q) Dodatečný popis /Kvantitativní (CZK)
Přínos z bezplatného užívání národního elektronického nástroje27
Kvantitativní (CZK)
Administrace zadávacího řízení úředníkem Kvantitativní (CZK) s podporou elektronického nástroje bez nutnosti najímat externího poradce/administrátora.
27
Jako báze pro výpočet byl použit náklad na implementaci elektronického nástroje a poptávka zadavatelské obce po elektronickém nástroji, pokud by byl bezplatný. Náklad na jednu implementaci el. nástroje byl odvozen od nástroje používaného MMR, a to na dolní nákladové hranici ve výši 5 mil. Kč. Poptávka byla vypočtena na základě dat z Šetření o stavu elektronizace v ČR v roce 2008 realizovaného MMR a popsaného v kapitole 1 (odpovědělo 329 zadavatelů). Zadavatelé byli rozděleni do kategorie pokrytých (již mají el. nástroj nebo jej v době průzkumu plánovali zavést do 12 měsíců), nepokrytých-jistá poptávka (plánují zavést el. nástroj do 3 let nebo více než 3 let) a nepokrytých-nejistá poptávka (neplánují zavést). U nejisté poptávky se kvalifikovaným odhadem vychází z toho, že třetina zadavatelů bude využívat bezplatný elektronický nástroj. Tyto kategorie pokrytí byly vyhodnoceny pro všechny zadavatele ve skupinách "lze nařídit usnesením vlády" (ministerstva ÚOSS atd) a "nelze nařídit usnesením vlády" (územní samosprávy atd.). Sektoroví zadavatelé byli pominuti a to díky jejich marginálnímu zastoupení ve zkoumaném vzorku a jejich speciální povaze. Celkem bylo v kvartilu č. 1 identifikováno 155 zadavatelů, kteří nemají el. nástroj a tím pádem tvoří poptávku po bezplatném el. nástroji. Jako báze pro výpočet byly použity celkové roční náklady na zadavatele a počet zadavatelů, kteří využívají externího konzultanta pro administraci VZ. Zjištění obou nákladů se opírá o data z Šetření o stavu elektronizace v ČR v roce 2008 realizovaného MMR a popsaného v kapitole 1 (odpovědělo 329 zadavatelů). V šetření byly zjištěny průměrné roční náklady zadavatelů v následujících intervalech: Do 500 tis. Kč, 500 tis. - 1 mil. Kč, 1 mil. - 10 mil. Kč, 10 mil. - 30 mil. Kč, více než 30 mil. Kč. Za účelem získání konkrétní částky byly tyto intervaly fixně rozpůleny. Průměrné roční náklady kategorie zadavatele byly určeny jako vážený průměr (proměnné: počet institucí v intervalu a jeho půlená výše nákladového intervalu). Z dat šetření bylo dopočteno % zadavatelů, kteří využívají externího konzultanta a následně počet těchto zadavatelů, který se bude účastnit v NIPEZ. Výsledek byl určen součtem součinů průměrných ročních nákladů na administraci a počtem uživatelů NIPEZ využívajících externího administrátora.
V souladu s Návodem EK pro cost-benefit analýzu investičních projektů ze Strukturálních fondů, Kohezního fondu a před-přístupových instrumentů
110
Dodavatelé VZ pro zadavatele užívající NIPEZ
Beneficienti
Přínosy
Kvalitativní (Q) Dodatečný popis /Kvantitativní (CZK)
Zjednodušené vyřizování námitek v rámci zadávacích řízení.
Kvalitativní (Q)
Lepší přehled o veřejných zakázkách v rámci úřadu, včetně možnosti lépe provádět výdajové analýzy a optimalizovat nákup.
Kvalitativní (Q)
Procesní kontrola správnosti postupu při výběru Kvalitativní (Q) dodavatelů v rámci projektů financovaných či spolufinancovaných z fondů EU a eliminace rizika vrácení prostředků z důvodů nedodržení těchto postupů. Zjednodušený přístup a získání informací k téměř Kvantitativní (CZK) všem zakázkám uživatelů NIPEZ (nad „bagatelní“ částku, od které se zakázka bude evidovat v NIPEZ, např. 50 tis. Kč).
Úspora na poplatku placenému provozovatelům Kvantitativní (CZK) stávajících e-tržišť za zadání zakázky (VZMR ICT pro ÚOSS).
Dosavadní zkušenosti se zavedením elektronických zadávacích řízení (např. projekt SEPO na MO) ukazují, že elektronizace posílí angažovanost dodavatelů, kteří např. vznášejí více námitek. Tyto námitky jsou zároveň s využitím elektronických nástrojů jednodušeji vyřizovány. Informace o veřejných zakázkách zadavatel budou na jednom místě. Uvedený přínos je menší měrou zahrnut v kvantitativním vyjádření transakční úspory (úspora fondu pracovní doby spojené s vyhledáváním informací a dat o VZ). Systém prostřednictvím nastavení workflow přispěje k dodržení správných postupů v rámci administrace výdajů financovaných nebo spolufinancovaných EU.
Průměrný počet dodavatelů byl na základě analýzy zadavatelských dat z ISVZUS určen pro VZMR na hodnotu 3. Počet VZMR byl odvozen na základě předpokladu, že na finanční objem ve výši 2 500 000 Kč připadají 3 VZMR. Průměrná doba úspory při vyhledávání informací o jedné VZ byla stanovena na 20 minut. Celkový absolutní počet vyhledávání je součin počtu VZMR v NIPEZ, který je dělen faktorem 4, jež vyjadřuje úspory z rozsahu při hledání (opakovaně na jednom místě atd.). Průměrná hrubá mzda použitá pro výpočet nákladu byla převzata z ČSÚ ve výši 22 992 Kč. Celkový fond pracovní doby v minutách je 9600 (4x5x8x60). Podle zdrojů MMR byl celkový finanční objem VZMR pro ICT komodity za rok 2008 v rámci tržišť na úrovni 1,754 mld. Kč a průměrná provize činí 1% z tohoto objemu. Dodavatelé budou zbaveni povinnosti nést tento náklad.
Větší transparentnost zadávání – zejména Kvalitativní (Q) u standardizovaných komodit povinně zadávaných elektronicky v rámci míry závaznosti.
U standardizovaných komodit zadávaných elektronickými postupy bude dominantním hodnotícím kritériem cena. V případě e-aukce bude mít dodavatel záruku informace o pozici jeho ceny vůči zbytku trhu. Umocní se jeho ochota k participaci a zároveň bude posílena transparentnost, resp. zadání dodávky ekonomicky nejlepší nabídce.
Zjednodušený přehled o nabídkách vůči veřejným institucím podaných vůči uživatelům NIPEZ
Dodavatelé budou mít na jednom místě veškeré své nabídky vůči veřejné správě.
Kvalitativní (Q)
111
Beneficienti
Přínosy
Kvalitativní (Q) Dodatečný popis /Kvantitativní (CZK)
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Ministerstvo pro místní rozvoj
Zjednodušený přístup k zrealizovaným tendrům v rámci provádění dohledové činnosti
Kvalitativní (Q)
Efektivnější výkon agendy odboru veřejného investování
Kvalitativní (Q)
Veřejnost odborná a laická (občané)
Zlepšení informovanosti o zadávaných VZ
Kvalitativní (Q)
Kritérium má kvantitativní povahu, neboť kontroloři ÚOHS nebudou muset např. do úřadů dojíždět a dohledová činnost bude celkově snazší. Uvedený přínos je menší měrou zahrnut v kvantitativním vyjádření transakční úspory (úspora fondu pracovní doby) pro veřejné zadavatele. Zjednodušení: provádění statistik vyhodnocování elektronizace metodického řízení zadávání VZ V rámci uveřejňovacího modulu bude k dispozici spektrum informací o VZ (objem, druh, zadavatel).
Tabulka 35: Popis přínosů pro cílové skupiny
112
9.1.4 Výpočet hodnoty přínosů a újem investičních variant Jako základ pro výpočet přínosů byla použita data získaná z IS VZ US pro podlimitní a nadlimitní VZ za rok 2008. Tato data byla doplněna o údaje pro VZMR, které byly propočteny podle následujícího postupu: 1. Určení celkové výše VZ na HDP v roce 200828 2. Odečtení dat z IS VZ US (nadlimitní, podlimitní VZ) 3. Odečtení celkového objem nákupů na základě výjimek29 Tento základ je přílohou č. 1 viz. kap. 15.4 a pro účely výpočtu přínosů byl dále redukován následujícím způsobem: 1. Zahrnutí pouze dodavatelů z Kvartilu I. Hlavním důvodem pro tuto redukci je zaměření na hlavní zadavatele, neboť ti zadávají 91 % finančního objemu VZ a 83 % počtu podlimitních a nadlimitních VZ (více viz také 1.3.4). 2. Vyjmutí sektorových zadavatelů. Hlavním důvodem pro tuto redukci byl charakter sektorových zadavatelů (speciální postup dle ZVZ) a obtížnost jejich začlenění do závaznosti. 3. Aplikace závaznosti NIPEZ – výpočet finančního objemu v NIPEZ. Výpočet finančního objemu zahrnutého v NIPEZ: • 90 % finančního objemu v kategorii ústřední orgány státní správy (ministerstva a ostatní ÚOSS).30 •
4.
5.
50% finančního objemu v kategorii ostatní OSS, jiné právnické osoby, státní příspěvkové organizace a územně samosprávné celky. Aplikace % zastoupení standardizovatelných komodit na objem zahrnutý do NIPEZ. Jako hodnota byla vybrána dolní hranice pro standardizované komodity z identifikovaného intervalu v rámci kap. 4.2.6, tj. 13% pro nadmilitní a 25% pro podlimitní zakázky a VZMR. Určení finančního objemu v elektronickém nástroji a e-tržištích – finanční objem pro standardizované komodity v rámci elektronických nástrojů a e-tržišť byl určen a sečten.
Výsledek toho postupu, resp. datová báze, se kterou se počítá v rámci CBA NIPEZ, je následující: Finanční objem Kvartil I vč. sektorových zadavatelů (v mld. Kč)
Finanční objem zahrnutý v CBA NIPEZ (v mld. Kč)
585
237
Finanční objem zahrnutý v CBA NIPEZ – elektronické nástroje (v mld. Kč)
208
Finanční objem zahrnutý v CBA NIPEZ – E-tržiště (v mld. Kč)
Finanční objem zahrnutý v CBA NIPEZ – plně elektronicky obchodované E-tržiště, El. nástroje (v mld. Kč)
Finanční objem v CBA NIPEZ – jinak než plně elektronicky - El. nástroje (v mld. Kč)
29
36
201
Tabulka 36: Finanční objem v NIPEZ
28 Podle metodiky MMR ve výši 17,5% 29 Podle Hodnocení dopadu regulace (RIA) ve výši 20% 30 Vzhledem k bagatelní částce 50 tis. Kč, která nebude zahrnuta do závaznosti a zahrnutí rizika úniku některých nadlimitních a podlimitních VZ ÚOSS, bylo konzervativně
počítáno s 90% finančního objemu ÚOSS (místo 100%)
113
Následující tabulka shrnuje kvantifikaci vyčíslitelných přínosů shodných pro varianty 2 – 5
Parametr
Hodnota v mld. Kč
Úspora z nákupní ceny u ne-standardizovatelných komodit na úrovni 2,5% z historických cen vyplývající z aplikace elektronických postupů (založeno na odhadu EK ve výši 5%, který byl redukován faktorem 2).
5,025
Úspora transakčních nákladů v rozsahu 2 % finančního objemu nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek a 1% finančního objemu veřejných zakázek malého rozsahu.
3,784
Úspora z nákupní ceny u standardizovaných komodit na úrovni 8% z historických cen vyplývající z aplikace zvláštních nákupních postupů, zejména e-aukcí.
2,870
Přínos z bezplatného užívání národního elektronického nástroje (spotřebitelský/uživatelský přebytek)
0,775
Administrace zadávacího řízení úředníkem s podporou elektronického nástroje bez nutnosti najímat externího poradce/administrátora.
0,098
Beneficient
Zadavatelé VZ využívající NIPEZ
Zjednodušený přístup a získání informací (úspora času) k téměř Dodavatelé podávající nabídky všem zakázkám uživatelů NIPEZ (nad 50 tis. Kč). do VZ zadávaných Úspora na poplatku placenému provozovatelům stávajících e-tržišť prostřednictvím NIPEZ za vysoutěžení zakázky (VZMR ICT pro ÚOSS). Suma přínosů za rok
0,005 0,018 12,574
Tabulka 37: Kvantifikace přínosů S těmito přínosy se pojí následující předpoklady: • Přínosy vyplývají ze závaznosti, která stanovuje povinnost zadávat VZ elektronicky pro ÚOSS, resp. jejich podřízené organizace – povinnost zadávat 90%, resp. 50% finančního objemu elektronicky (tzv. autonomní poptávka), • Pro územní samosprávy (nepokryté závazností) se počítá s jejich účastí ve výši 50% finančního objemu a počtu organizací (dobrovolná, neboli odvozená poptávka), • Přínosy jsou generované v celé infrastruktuře NIPEZ tak, jak je popsaná v jednotlivých variantách (eaukce v NEN má stejný přínos jako e-aukce v individuálním elektronickém nástroji), •
Přínosy jsou shodné pro variantu 2-5, u varianty 1 není započten přínos z bezplatného užívání NEN, neboť v této variantě se NEN nevyskytuje,
•
Vzhledem k tomu, že úspory jsou největší na výdajích, které se ještě nezadávaly plně elektronicky a výše úspor se s opakovanými elektronickými ZŘ snižuje, a dále vzhledem k tomu, že nástup elektronizace bude postupný, byl zvolen následující konzervativní náběh přínosů: • V roce 2011 je realizována 1/20 z 8% úspory u standardizovaných komodit (neexistuje NEN), •
V roce 2012 je realizována 1/5 celkového přínosu,
•
V roce 2013 je realizována 1/2 celkového přínosů,
•
V roce 2014 je realizován celý přínos.
V následujících letech (2015+) budou klesat přínosy vyplývající ze snížení nákupních cen a přínos bude konvergovat k transakčním úsporám (např. konverze papírových dokumentů do elektronické podoby, úspora času). Pro monitorování a vyhodnocování úspor z nákupních cen bude v Technické specifikaci pro E-tržiště a elektronické nástroje vhodné stanovit závaznost zaznamenávání historických cen nakupovaných položek v E-tržištích a elektronických nástrojích, a to alespoň u standardizovaných komodit.
114
Újmy v závislosti na variantách zobrazuje následující tabulka: Nositel újmy Provozovatelé stávajících Etržišť
Parametr
Zmařená investice díky ukončení prorovozu e-tržiště
Nutnost přizpůsobit vlastní individuální elektronické nástroje nové technické specifikaci.
Provozovatelé stávajících individuálních elektronických nástrojů
Hodnota V1
Hodnota V2
Hodnota V3 a V4
80 000 000 80 000 000
Nutnost pořídit si elektronický podpis
Suma újem celkem
Na základě zkušeností se současnými individuálními elektronickými nástroji pro administraci VZ se odhaduje, že pokrývají od cca 15% do 40% výhledové funkcionality NIPEZ, která bude upravena technickou specifikací. Aritmetický průměr je 28% pokrytí budoucí funkcionality. Újma pro dokončení této funkcionality byla určena jako 72% z nákladů na licence software a implementaci pro národní elektronický nástroj. Pro variantu 2 a 3 se počítá s upgradem poloviny existujících nástrojů. Ostatní nebudou upgradovány vzhledem k možnosti používat NEN.
108 000 000 57 986 268 54 000 000
Odchod stávajících klientů v důsledku zavedení bezplatného národního elektronického nástroje (kanibalizace).
6 507 786
Předpoklady výpočtu
80 000 000 Pro stanovení újmy se vycházelo ze zisku 4 mil. Kč a návratnosti investice 10 let.
6 507 786
Na základě dat z šetření elektronizace v roce 2009 (odpovědělo 329 zadavatelů) bylo stanoveno % "pokrytých" elektronickými nástroji v kategoriích zadavatelů. Toto % bylo aplikováno na počty zadavatelů v kvartliu I. Na základě počtu pokrytých v kvartlilu 1 byla stanovena následující míra kanibalizace NEN Ministerstva, Ostatní ÚOSS (20%), Ostatní OSS, Státní 6 507 786 příspěvkové organizace (10%), Jiné právnické osoby, Územní samosprávné celky (5%) a propočten počet zadavatelů, kteří budou kanibalizováni NEN. U druhého vstupu se vycházelo z toho samého nákladu jako při spotřebitelském užitku bezplatného užívání NEN - cena jedné implementace el. nástroje ve výši 5 mil. Kč, resp. 20% z ní jako ročního výnosu z poskytování nástroje. Pro stanovení velikosti újmy se na základě analýzy individuálních strategií elektronizace jednotlivých ústředních orgánů a pravidelných šetření mezi zadavvateli u pokrytých zadavatelů vycházelo ze zjištění, že rozdlění již učiněných investic mezi nástroje je následující: 282 000 000 -nástroje plně podporující elektronická zadávací řízení 15 mil. Kč/investice (10% všech současných el. nástrojů) -nástroje podporující některé úkony 3 mil. Kč/investice (25% všech současných el. nástrojů) -evidenční nástroje 2 mil. Kč/investice (65% všech současných el. nástrojů)
Zmařená investice díky nemožnosti používat individuální nástroje
Dodavatelé
Hodnota V5
5 272 690
5 272 690
5 272 690
Jako podklad byla použita cena "Certifikátu pro ověření elektronického 5 272 690 podpisu zaměstnance" České pošty ve výši 190 Kč. Počet dodavatelů byl určen vydělením celkového počtu vyhledávání faktorem 15.
193 272 690 149 766 744 65 780 476 373 780 476
Tabulka 38: Vyčíslení újem S těmito újmami se pojí následující předpoklady: • Odchod stávajících klientů je újma na každoročních příjmech provozovatelů individuálních elektronických nástrojů, pokud bude zaveden NEN • Nutnost přizpůsobit el. nástroj je jednorázová újma, která se počítá z cen licencí NEN a proto je hodnota V2 oproti V3 a V4 větší • Nutnost přizpůsobit elektronický nástroj se ve variantě 1 týká o padesát procent více elektronických nástrojů než ve V2-V3, protože polovina elektronických nástrojů nebude dále upravována •
V rámci V5 se počítá se zmařenou investicí do individuálních elektronických nástrojů, neboť bude nařízeno provozovat pouze NEN a tyto nástroje zaniknou
•
V rámci V1, V2 a V5 budou zrušena stávající E-tržiště a proto se počítá se zmařenou investicí stávajících provozovatelů E-tržišť
115
9.1.5 Výpočet hodnoty přínosů a újem nulové varianty Jediným přínosem u nulové varianty je elektronický nákup veřejných zakázek malého rozsahu v oblasti ICT viz. následující tabulka. Beneficient
Parametr
Hodnota v mld. Kč
Zadavatelé VZ využívající Úspora z nákupní ceny u VZMR ICT na úrovni 0,070 NIPEZ 4% z historických cen vyplývající z aplikace zvláštních nákupních postupů, zejména e-aukcí. Přínos byl oproti standardizovaným komoditám ponížen faktorem 2 vzhledem k tomu, že v současnosti nejsou závazně předepsané plně elektronické zadávací postupy, např. e-aukce.
Předpoklady výpočtu Podle zdrojů MMR byl celkový finanční objem VZMR pro ICT komodity za rok 2008 v rámci tržišť na úrovni 1,754 mld. Kč.
Tabulka 39: Kvantifikace přínosů pro nulovou variantu Nulová varianta nemá žádné újmy.
9.1.6 Určení pořadí variant na základě ENPV Následující tabulka uvádí srovnání kumulativní čisté současné společenské hodnoty všech variant V1
V2
V3
V4
V5
Kumulativní současná socioekonomická hodnota za prvních pět let provozu v Mld. Kč.
19,57
20,69
20,54
20,25
20,63
Kumulativní čistá současná socioekonomická hodnota (ENPV) za prvních pět let provozu v Mld. Kč.
16,24
17,16
17,03
16,77
17,09
V.
I.
III.
IV.
II.
0,3%
1,6%
0,4%
Pořadí varianty podle ENPV
% rozdíl oproti předchozí variantě podle pořadí (např. rozdíl mezi I. a II.)
3,2%
Tabulka 40: Určení pořadí variant na základě ENPV •
Nulová varianta je oproti investičním variantám extremně nevýhodná. Důvodem je neexistence závaznosti, standardizace a přínosů spojených s NEN. Vzhledem k těmto skutečnostem není vhodné tuto variantu dále uvažovat.
•
Varianta V2 a V5 jsou téměř shodně výhodné. To vyplývá z faktu, že u V2 a V5 není placen provoz Etržišť a ve variantě V2 neexistuje újma vyplývající ze zmařené investice do stávajících individuálních elektronických nástrojů. Varianta 1 je oproti V2 – V5 nejméně výhodná. To vyplývá z faktu, že u ní neexistuje přínos z bezplatného používání NEN, který převyšuje náklady na investice a provoz NEN, a proto zvýhodňuje V2-V5, které NEN mají. Varianty 3 – 4 se liší mírou intenzity nákladů podle zastoupení jednotlivých komponent, např. V4 je oproti V3 znevýhodněna dodatečnými náklady na replikaci NEN.
• •
116
9.1.7 Výběr celkově nejvýhodnější varianty (kvantitativně, kvalitativně) Po získání kvantitativního hodnocení variant vyjádřeného ENPV je možné provést celkové hodnocení, které je syntézou kvalitativního a kvantitativního hodnocení viz. tabulka níže. Varianty V1 a V5 jsou přeškrtnuté, neboť byly kvalitativně vyloučeny. Nulová varianta byla kvalitativně i kvantitativně přímo vyloučena a není proto dále uváděna. Kvalitativní hodnocení (vážené bodové ohodnocení)
Kvantitativní hodnocení (socio-ekonomické hodnocení)
Pořadí
Název varianty
Počet bodů
Pořadí Název varianty
Počet bodů31
1
V3 – Smíšená s novým modelem e-tržišť V2 - Smíšená
656
1
V2 - Smíšená
17,16
621
2
V5 - Centralizovaná
17,09
V4 - Smíšená varianta s replikací Národního elektronického nástroje V5 - Centralizovaná
598
3
V3 - Smíšená s novým modelem e-tržišť
17,03
566
4
16,77
397
5
V4 - Smíšená varianta s replikací Národního elektronického nástroje V1 - Decentralizovaná
2 3
4
5 V1 - Decentralizovaná Tabulka 41: Celkové porovnání variant 1
16,24
Po jejich vyloučení dostáváme následující tabulku: Kvalitativní hodnocení (vážené bodové ohodnocení)
Kvantitativní hodnocení (socio-ekonomické hodnocení)
Pořadí Název varianty
Pořadí
Název varianty
Počet bodů
1
V2 - Smíšená
17,16
5,3 %
2
3,7 %
3
V3 - Smíšená s novým 17,03 modelem e-tržišť V4 - Smíšená varianta s 16,77 replikací Národního elektronického nástroje
1 2 3
Počet Rozdíl v bodů pořadí %
V3 – Smíšená s novým 656 modelem e-tržišť V2 - Smíšená 621
V4 - Smíšená varianta s 598 replikací Národního elektronického nástroje Tabulka 42: Celkové porovnání variant 2
Rozdíl v pořadí %
0,3% 1,6%
Varianta V2 je v rámci kvalitativního hodnocení o 5,3 % horší než varianta V3. Varianta V3 je v rámci kvantitativního hodnocení o 0,3 % horší než varianta V2. V4 se umístila na posledním místě v obou posuzovaných hlavních kritériích (kvalita a socio-ekonomický přínos) a proto může být automaticky vyloučena. Pokud hodnotíme obě hlavní kritéria (kvalita i socio-ekonomický přínos) stejně, přičemž kvalitativní hodnocení by v tomto případě mělo spíše převážit, je V3 vždy lepší volbou a proto bude vybrána pro účely detailního hodnocení v rámci studie proveditelnosti.
31
Miliardy Kč pro ENPV z předchozí varianty byly převedeny na body.
117
9.1.8 Strukturované porovnání nákladů a přínosů v čase pro vybranou variantu 3 Strukturované porovnání nákladů a přínosů po fázích životního cyklu průřezového projektu je náplní následující tabulky. Položky
0 2010
1 2011
2 2012
3 2013
4 2014
Přínosy přínosy NIPEZ
Přínosy celkem Újmy
0 Kč 2010
143 512 327 Kč
2 514 750 424 Kč
6 286 876 061 Kč
12 573 752 122 Kč
143 512 327 Kč
2 514 750 424 Kč
6 286 876 061 Kč
12 573 752 122 Kč
2011
2012
2013
2014
újmy
65 780 476 Kč
11 780 476 Kč
11 780 476 Kč
Újmy celkem
65 780 476 Kč
11 780 476 Kč
11 780 476 Kč
Náklady Náklady projektu
Náklady celkem Rozdíl přínosů, nákladů a újem
2010
2011
2012
2013
2014
70 100 000 Kč
211 700 000 Kč
219 516 300 Kč
182 856 200 Kč
203 659 950 Kč
70 100 000 Kč
211 700 000 Kč
219 516 300 Kč
182 856 200 Kč
203 659 950 Kč
-70 100 000 Kč
-68 187 673 Kč
2 229 453 649 Kč
6 092 239 385 Kč
12 358 311 696 Kč
Tabulka 43: Náklady, přínosy a újmy v čase pro vybranou variantu Finanční ukazatele vybrané varianty č. 3 jsou opětovně shrnuty v následující tabulce.
Finanční ukazatele
Varianta 3
Čistá současná hodnota 17,03 (ENPV) v mld. Kč Vnitřní výnosové procento 554% (EIRR) Index ENPV/I 1918% Doba návratnosti (roky) 2,27 B/C 24,24 Tabulka 44: Kriteriální ukazatele pro vybranou variantu
118
9.1.9 Provedení citlivostní analýzy Postup pro provedení citlivostní analýzy byl následující: • •
Byly identifikovány signifikatní proměnné, které mají největší dopad na socio-ekonomický výsledek průřezového projektu, Byly stanoveny scénáře jejich možného vývoje (sensitivity),
•
Byly určeny pravděpodobnosti těchto scénářů,
• •
Byl vypočten ENPV pro scénáře scénáře možného vývoje, Bylo vypočteno ENPV pro scénáře možného vývoje s pravděpodobnostmi,
•
Možné scénáře vývoje s a bez rizika byly okomentovány.
Signifikantní proměnné, které vyplývají z charakteru průřezového projektu a zhodnocení rizik provedeného v kapitole 11, jsou zobrazené v následující tabulce. Proměnná
Popis
Pokles dobrovolné (derivované) poptávky
Samosprávy a podřízené organizace ÚOSS nebudou participovat na NIPEZ (
Pokles autonomní poptávky
ÚOSS nebudou participovat na NIPEZ (NEN, E-tržiště) v očekávaném objem
Vzrostou celkové náklady průřezového projektu Vzrostou např. náklady na implementace nebo HW, nebude dodržen rozpoče Tabulka 45: Signifikantní proměnné v analýze sensitivity Zobrazení hodnot těchto proměnných, které mohou ve třech identifikovaných scénářích možného vývoje nabývat, je zobrazené v níže uvedené tabulce. Scénáře byly záměrně zvolené jako negativní (neuvažovalo se se zlepšením proměnných), aby bylo možné porovnat konzervativní výsledky. U derivované poptávky se hodnota se zhoršujícím scénářem zhoršuje větším mezním přírůstkem než v případě poklesu dobrovolné poptávky. Důvodem pro tento předpoklad je fakt, že autonomní poptávka bude nařízená závazností. Východiskem pro stanovení hodnot sensitivity byly zkušenosti z ekonomického posuzování investičních projektů zasané do kontextu průřezového projektu NIPEZ. Proměnná
Mírně pesimistický Pesimistický scénář scénář
Velmi pesimistický scénář
Pokles dobrovolné (derivované) poptávky ve výši 50% finančního objemu
pokles o 10% (na 40%)
pokles o 30% (na 20%)
pokles o 40% (na 10%)
Pokles autonomní poptávky ve výši 90% finančního objemu
pokles o 5% (na 85%)
pokles o 10 % (na 80%)
pokles o 25% (na 65%)
Vzrůst celkových nákladů průřezového projektu
o 20 %
o 50%
o 100%
Tabulka 46: Scénáře sensitivity možného negativního vývoje pro signifikatní proměnné
119
Následující tabulka udává hodnotu pravděpodobnosti výskytu jednotlivých scénářů. Hodnoty byly stanovené konsenzem v rámci týmu řešitelů a konzultacemi s řešiteli implementací obdobných IT projektů. Proměnná
Pravděpodobnost Pravděpodob Pravděpodob Mírně pesimistický nost nost Velmi scénář Pesimistický pesimistický scénář scénář
Pokles dobrovolné (derivované) poptávky ve výši 50% finančního objemu
80%
60%
30%
Pokles autonomní poptávky ve výši 90% finančního objemu
60%
30%
15%
Vzrůst celkových nákladů průřezového projektu
60%
40%
10%
Tabulka 47: Pravděpodobnost výskytu scénářů sensitivity Následující tabulka udává hodnotu ENPV pro vybrané scénáře při jejich plné realizaci bez rizika (100% se realizuje daný scénář) a pro jejich realizaci v případě rozhodování za rizika (pravděpodobnostní interval se dělí mezi daný scénář a variantu č.3). Mírně pesimistický scénář
Pesimistický scénář
Velmi pesimistický scénář
bez rizika
bez rizika
bez rizika
s rizikem
s rizikem
s rizikem
Kumulativní čistá současná 9,82 10,24 5,52 8,10 2,92 8,01 socio-ekonomická hodnota (ENPV) za prvních pět let provozu v Mld. Kč. Tabulka 48: Výsledek na ekonomiku průřezového projektu pro dané scénáře sensitivity (s a bez rizika) • •
I v případě plné (100%) realizace nejhoršího scénáře vykazuje NIPEZ ve vybrané variantě signifikantní čistou současnou ekonomickou hodnotu ve výši 2,92 mld. Kč Díky distribuci pravděpodobnosti je (za rizika) pesimistický scénář téměř shodný jako velmi pesimistický scénář, který má menší pravděpodobnost výskytu
Dodatečně k výše uvedenému hodnocení sensitivity byla modelována varianta zcela minimálního přínosu NIPEZ spočívajícího pouze v přínosu z bezplatného používání NEN a to za předpokladu poklesu poptávky dle optimistického scénáře a neměnných nákladů. I po této téměř úplné redukci přínosů vykazuje projekt NIPEZ kladnou kumulativní ENPV za pět let provozu ve výši 202 mil. Kč. Výše uvedené tak potvrzuje předchozí závěry ekonomického hodnocení ve smyslu extrémně vysokého celkového socio-ekonomického přínosu průřezového projektu NIPEZ.
120
10 Hodnocení efektivity a udržitelnosti průřezového projektu 10.1 Zhodnocení vybrané varianty z hlediska efektivity 10.1.1 Ekonomická efektivita Finanční ukazatelé této varianty dosahují oproti alternativním investicím extrémně vysoké hodnoty socioekonomické návratnosti. To vyplývá zejména z reálné podstaty průřezového projektu a jeho hlavního cíle dosáhnout úspory z nakupovaných cen. Ekonomická efektivita byla detailně prokázána v rámci předchozí kapitoly č. 9.
10.1.2 Efektivita právní úpravy Varianta V3 byla vybrána i s ohledem na její efektivitu právní úpravy. Součástí kvalitativního hodnocení všech variant (viz kapitola 5.9) bylo posouzení i dle následujících kritérií: • Potřeba novelizovat platnou právní úpravu – posouzení, zda příslušná varianta bude ve svých důsledcích vyžadovat novelizaci platné právní úpravy a zda je změna právní úpravy dílčí či zásadní. Posuzovány lépe jsou ty varianty, u nichž lze NIPEZ implementovat bez změn v platné právní úpravě, neboť komplikovanost legislativního procesu bude oddalovat spuštění NIPEZ (či jeho částí) do ostrého provozu, • Zajištění souladu funkcionality informační podpory s legislativními požadavky při změnách právní úpravy - posouzení, jak bude v příslušné variantě operativní/proveditelné provádět změnová řízení ve vazbě na změnu právní úpravy. Posuzovány lépe jsou ty varianty, ve kterých bude dosaženo rychlejšího dosažení shody mezi funkcionalitou informační podpory a požadavky na právní úpravu. Z pohledu právní úpravy bude Varianta V3 vyžadovat „pouze“ vydání Nařízení vlády, kterým bude stanovena povinnost používat následující komponenty NIPEZ: •
Modul administrace VZ, tj. národní elektronický nástroj nebo individuální elektronický nástroj,
•
Elektronická tržiště, která odpovídají technické specifikaci pro nákup standardizovatelných komodit.
10.1.3 Technologická efektivita Následující 3 principy garantují technologickou efektivitu navrhovaného řešení: • •
Využití otevřených standardů, Využití principů servisně orientované architektury,
•
Využití technologií, které umožní škálovatelnost hardwaru.
Otevřené standardy pro technologické komponenty jsou standardy nezávislé na konkrétním dodavateli a jsou uznávané napříč celým odvětvím. Podpora napříč celým odvětvím zaručuje rozvoj daných otevřených standardů i v budoucnosti. Servisně orientované architektura umožňuje rychlý, jednoduchý a relativně levný způsob integrace aplikací. Díky škálovatelnosti hardwaru lze zvýšit výkon řešení jen s minimálními dodatečnými náklady, bez nutnosti vybudovat nové řešení.
121
10.2 Udržitelnost varianty – obchodní model vybrané varianty V této kapitole je popsán obchodní model NIPEZ u vybrané varianty V3, který má zajistit dlouhodobou udržitelnost této varianty. Obchodní model byl navržen v souladu se: • Závaznými postupy výběru dodavatelů stanovenými v ZVZ a v zákoně č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), •
Obecnými principy výše uvedených zákonů, mezi které patří například, že každý účastník zadávacího řízení si nese vlastní náklady spojené s účastí v zadávacím řízení (má vliv na nastavený poplatkový model v rámci NIPEZ).
10.2.1 Účastníci obchodního modelu NIPEZ Účastníci obchodního modelu NIPEZ jsou uvedeni v následující tabulce: Účastník obchodního modelu Vymezení role NIPEZ Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – správce jednotlivých modulů/komponent NIPEZ
Pod pojmem správce se rozumí subjekt, který určuje v jakém rozsahu a s jakými pravidly se bude systém provozovat, jak se bude měnit či přizpůsobovat. Správce jednotlivé moduly/komponenty NIPEZ metodicky řídí Dodavatel národního Dodavatel, který bude vybrán ve zvoleném zadávacím postupu. Tento elektronického nástroje (NEN, dodavatel vytvoří NEN dle požadavků MMR stanovených v technické tj. modul „Administrace VZ“) specifikaci NIPEZ, která se stane základem zadávacích podmínek. Dodavatel NEN vytvoří takovou dokumentaci NEN, aby NEN mohl provozovat jiný provozovatel a za provoz převzít odpovědnost Provozovatel NEN Dodavatel, který bude vybrán ve zvoleném zadávacím postupu. Tento dodavatel bude provozovat NEN dle požadavků MMR stanovených v SLA (Service Level Agreement). Provozovatel v rámci systému zajišťuje běžný provoz, např. správu uživatelů, help desk uživatelům, vybalancování zátěže systému atd. Provozovatelé e-tržišť pro Provozovatelé, kteří budou vybráni ve zvoleném zadávacím postupu. veřejnou správu Provozovatelé zajistí vytvoření E-tržiště dle požadavků MMR stanovených v technické specifikaci NIPEZ. Provozovatelé rovněž zajistí provoz E-tržiště dle požadavků MMR stanovených v SLA Provozovatel IS VZ US Provozovatel, který bude vybrán ve zvoleném zadávacím postupu po uplynutí doby, na kterou je uzavřena stávající koncesní smlouva (tj. rok 2011). Provozovatel zajistí vytvoření uveřejňovacího subsystému dle požadavků MMR. Provozovatel rovněž zajistí provoz uveřejňovacího subsystému dle požadavků MMR stanovených v SLA Provozovatel IS VZ Provozovatelem IS VZ je MMR Provozovatelé individuálních Zadavatelé nebo jiní provozovatelé (často komerční), kteří zajišťují provoz elektronických nástrojů elektronického nástroje za účelem zadávání VZ. Individuální elektronické nástroje budou používat ti zadavatelé, kteří nebudou mít zájem používat NEN či E-tržiště v NIPEZ (v případě e-tržišť nebude u vyjmenovaných zadavatelů volba možná) Vlastníci jednotlivých Pod pojmem vlastník se rozumí subjekt, kterému patří modul či jinak modulů/komponent NIPEZ definovaná součást NIPEZ. Předmět vlastnictví je jak nehmotný např. koncept návrhu řešení, jeho specifikace, zdrojový kód nebo grafické parametry řešení, tak hmotný např. serverové vybavení, HW, síťové prvky atd. Vlastníka zodpovídá za to, že řešení je provozuschopné a nemá právní vady (např. hradí licenční poplatky, zajišťuje upgrade řešení atd.) Zadavatelé Zadavatelé používají jeden či více modulů/komponent NIPEZ v souvislosti s prováděním úkonů v rámci životního cyklu veřejných zakázek (např. v souvislosti s plánováním VZ, uveřejňováním informací o VZ, zadáváním VZ prostřednictvím E-tržiště atd.)
122
Účastník obchodního modelu Vymezení role NIPEZ Dodavatelé Dodavatelé zejména: • Používají uveřejňované informace o VZ, soutěžích o návrh a koncesních řízeních za účelem rozhodování o účasti v zadávacím řízení (či jiných zadávacích postupech) • Používají jeden či více modulů/komponent NIPEZ v souvislosti se svou účastí v zadávacím řízení či jiném zadávacím postupu (např. prostřednictvím NEN podávají nabídku, stahující si zadávací dokumentaci atd.) Tabulka 49: Účastníci a role v obchodním modelu Vztahy mezi účastníky obchodního modelu NIPEZ, právní tituly pro vznik vztahů mezi účastníky a dílčí parametry/obchodní podmínky těchto vztahů jsou uvedeny v následující kapitole.
10.2.2 Parametry obchodního modelu pro zvolenou variantu NIPEZ Obchodní model NIPEZ je parametrizován z pohledu následujících kritérií: • •
Kdo je správcem konkrétního modulu/komponenty NIPEZ, Kdo je vlastníkem konkrétního modulu/komponenty NIPEZ,
•
Kdo je provozovatelem konkrétního modulu/komponenty NIPEZ a jak bude provozovatel vybrán,
•
Jakým způsobem bude provoz konkrétního modulu/komponenty NIPEZ financován.
Parametry obchodního modelu E-tržiště jsou ponechány variantně, a to z důvodu, že konkrétní parametry obchodního modelu budou stanoveny v rámci realizace opatření J.6 Národního plánu „Strategie používání E-tržiště pro veřejnou správu“. Výsledný obchodní model pro vybranou variantu V3 je schematicky znázorněn na následujícím obrázku a detailně popsán v navazující tabulce.
123
MMR správce *****
Dodavatelé
V Z
Dodavatel řešení NEN
NEN
NEN
IS VZUS
E – tržiště Provozovatel
El. tržiště
Provozovatel
Vlastní
IS VZ US
Provozovatel
Vlastní
Mimo centr. inf rastrukturu – hradí zadavatelé
Ind. E.nástr.
Provozovatel
Vlastní
* závisí na SW řešení ** alespoň první rok provozu stejná firma Zadavatelé *** např. údržba HW, service desk, školení uživatelů **** výkonová platba příp. v kombinaci s paušálem. Platí buď zadavatel, nebo správce. ***** v závislosti na velikosti výzvy je pilotní provoz komponent hrazen MMR z prostř. IOP
• • • • •
Vlastnictví Placené užívání Bezplatné užívání Koncese nebo VZ Vytváří
Graf 40: Znázornění obchodního modelu
124
Modul či jinak definovaná součást NIPEZ
Technická specifikace
Modul administrace VZ, Elektronická tržiště tj. národní elektronický nástroj
IS VZ
Uveřejňovací subsystém (tj. jednotný uveřejňovací systém) Správce MMR Vlastník infrastruktury/součásti NIPEZ MMR
MMR MMR
Vytvoření příslušné části NIPEZ
ANO
Financování vytvoření z ANO IOP
Způsob výběru dodavatele, který příslušnou část infrastruktury vytvoří
Provozovatel Způsob výběru provozovatele Doba, na kterou bude provozovatel vybrán
Samostatná VZ na vytvoření technické specifikace
-
-
MMR MMR Koncesionář (v případě koncesního řízení) Koncesionář NEBO Dodavatel (v případě VZ) NE (v případě koncesního řízení) NE NEBO ANO (v případě VZ – závisí však na celkové výši alokace)
Zbylé součásti IS VZ (statistiky, SKD, SSCD, black list atd.) MMR MMR
Již existující infrastruktura. Rozvoj nebude financován z IOP Samostatná VZ na návrh Koncesní řízení - infrastrukturu každého Infrastrukturu vytvoří MMR má a vývoj modulu dle jednotlivého E-tržiště vytvoří koncesionář, koncesionář, příp. uzavřenu technické specifikace příp. koncesionář vybere dodavatele koncesionář vybere servisní v samostatné VZ. Koncesionář bude Edodavatele smlouvu tržiště po stanovenou dobu provozovat v samostatné VZ. zahrnující NEBO Koncesionář bude rozvoj IS VZ Veřejná zakázka infrastrukturu každého uveřejňovací subsystém Samostatná VZ na provoz Provozovatelem jednotlivého E-tržiště vytvoří dodavatel, po stanovenou dobu je MMR který bude rovněž E-tržiště po stanovenou provozovat dobu provozovat 5 let (příp. 1 rok 10 let 10 let bezprostředně po dodání)
125
Modul či jinak definovaná součást NIPEZ
Technická Modul administrace VZ, tj. národní specifikac elektronický nástroj e
Elektronická tržiště
IS VZ
Uveřejňovací subsystém (tj. jednotný uveřejňovací systém)
NE NEBO ANO (pilotní provoz – závisí však na celkové výši alokace)
NE (v případě koncesního řízení) NE NEBO ANO (v případě VZ. Financovatelný je pilotní provoz – závisí však na celkové výši alokace). NE rutinní provoz
Kdo hradí provoz -
MMR
Koncesionář
Kdo hradí poplatky za užití
MMR
Komu jsou poplatky hrazeny
Poplatky hradí MMR provozovateli
Koncesionáři, kteří zadávají prostřednictvím E-tržiště (v případě koncesního řízení) NEBO MMR (v případě VZ) Zadavatelé nebo MMR (v případě koncesního řízení) NEBO MMR (v případě VZ) Poplatky hradí zadavatelé nebo MMR koncesionáři (v případě koncesního řízení) NEBO Poplatky hradí MMR provozovateli (v případě VZ)
Jak jsou poplatky vypočítány
Kombinace paušální platby a výkonové platby za jednotlivá zadávací řízení/úkony, které zadavatelé provedou v NIPEZ
Výkonová platba za jednotlivá zadávací řízení/úkony, které zadavatelé provedou v NIPEZ (v případě koncesního řízení) NEBO Kombinace paušální platby a výkonové platby za jednotlivá zadávací řízení/úkony, které zadavatelé
Pevná cena uveřejnění. Cena bude stanovena za všechna vyhlášení k celému životnímu cyklu VZ
Financování Provoz provozu financován z IOP
Zbylé součásti IS VZ (statistiky, SKD, SSCD, black list atd.) NE
-
MMR
Poplatky hradí MMR koncesionáři (zadavatelé uveřejňují bezplatně)
-
126
Modul či jinak definovaná součást NIPEZ
Technická Modul administrace VZ, tj. národní specifikac elektronický nástroj e
Elektronická tržiště
IS VZ
Uveřejňovací subsystém (tj. jednotný uveřejňovací systém)
Základna pro výpočet poplatků
Paušální platba bude stanovena na základě zadávacího řízení a nebude jakkoliv závislá na počtu či objemu VZ zadaných v NIPEZ Výkonová platba bude závislá na počtu VZ zadaných v NIPEZ (tj. VZ, u kterých byla uzavřena smlouva). Cena za zadávací řízení/úkon bude stanovena a stupňována dle komplexnosti daného řízení/úkonu
provedou v NIPEZ (v případě VZ) Paušální platba bude stanovena na Každý případ uveřejnění (cena základě zadávacího řízení a nebude může být členěna dle způsobů jakkoliv závislá na počtu či objemu VZ předání vyhlášení k uveřejnění) zadaných v NIPEZ Výkonová platba bude závislá na počtu VZ zadaných v NIPEZ (tj. VZ, u kterých byla uzavřena smlouva). Cena za zadávací řízení/úkon bude stanovena a stupňována dle komplexnosti daného řízení/úkonu
Zbylé součásti IS VZ (statistiky, SKD, SSCD, black list atd.) -
Tabulka 50: Popis obchodního modelu
127
10.3 Zhodnocení udržitelnosti vybrané varianty Udržitelnost varianty vyplývá zejména následujícího: • Finanční zdroje na její investice a provoz jsou z veřejných rozpočtů (EU, státní rozpočet), •
Obchodně-provozní model je přesně definován,
• •
Projekt má robustní a periodickou poptávku vyplývající z charakteru veřejných zakázek, Autonomní poptávka po průřezovém projektu bude zaručena Nařízením vlády (povinnost využívat NIPEZ pro definované standardizované komodity) a tím pádem nehrozí nízká utilizace vybudované infrastruktury,
•
Derivovaná poptávka po průřezovém projektu byla odvozena z exaktního šetření mezi zadavateli šetření, Projekt je po všech stránkách efektivně navržen (legislativně, technicky a ekonomicky) s cílem usnadnit a zefektivnit zadávání VZ, Uživatelé budou moci jednoduše využívat službu přes webové rozhraní při zajištění a garanci dostatečné bezpečnosti a soukromí jejich dat. Uživatelé nebudou nuceni do dodatečných investic, nákladů nebo pro ně nevýhodných transakcí.
• •
128
11 Analýza a řízení rizik V této kapitole jsou uvedena identifikována rizika, která jsou spojena s realizací průřezového projektu NIPEZ v rozsahu vybrané varianty. V dalším textu jsou charakterizována jednotlivá rizika a jsou navržena opatření směřující k omezení dopadu rizika či k úplné eliminaci rizika. Rovněž je uvedeno, kdo bude odpovídat za monitorování rizika, posuzování rizika a provádění opatření.
11.1 Identifikace rizik 11.1.1 Přehled všech rizik V rámci průřezového projektu NIPEZ byla identifikována následující rizika: • Nedostatečná poptávka po výstupech průřezového projektu, • •
Výstupy průřezového projektu nebudou v souladu s právní úpravou upravující zadávání VZ a zadavatelé nebudou chtít systém používat, Psychologické překážky pro používání ICT v zadávacích postupech,
•
Architektura systému bude špatně navržena a časté změny právní úpravy budou mít za následek nutnost přeprogramovat značné části řešení,
•
Nedodržení času a rozpočtu průřezového projektu,
• •
Integrace systémů zadavatelů na NIPEZ bude nákladná, Kategorizace a standardizace komodit nebude provedena v dostatečném rozsahu či nebude adekvátně spravována,
• •
Náklady na implementaci strategie převáží přínosy ze zavedení, Zadavatelé budou nevhodně používat jednotlivé funkcionality (instituty zadávacího práva) v NIPEZ
•
Pro úspěšnost průřezového projektu NIPEZ je klíčová kontinuální podpora vedení MMR, potažmo vlády ČR, Provoz NIPEZ si vyžádá v budoucnu finanční nároky, které nebude možno zajistit v rámci státního rozpočtu, Kompetenční spory v rámci obchodního modelu.
• •
V dalším textu jsou rizika ohodnocena z hlediska jejich závažnosti navržena opatření směřující k omezení dopadu rizika či k úplné eliminaci rizika.
11.1.2 Hodnocení závažnosti rizik U výše uvedených rizik byly hodnoceny následující charakteristiky: •
Dopad rizika – byl hodnocen dle následující škály, 1 = Nízký; minimální dopad na subjekty zadávacího řízení 2 = Střední; podstatný dopad na subjekty zadávacího řízení 3 = Vysoký; neakceptovatelný dopad na subjekty zadávacího řízení
•
Pravděpodobnost výskytu rizika – byla hodnocena dle následující škály: 1 = Nízká; výskyt rizika do 1 roku je nepravděpodobný 2 = Střední; určitá pravděpodobnost výskytu rizika do 1 roku 3 = Vysoká; vysoká pravděpodobnost výskytu rizika během 1 roku
•
Závažnost rizika – součin dopadu a pravděpodobnosti rizika. Výsledná hodnota byla interpretována následovně: • 1 – 2: nebudou prováděna žádná opatření, • •
3 – 4: opatření budou provedena, ale nemají vysokou prioritu ve vazbě na finance a kapacity pracovníků, 5 – 9: opatření je nutno provést, a to s vysokou prioritou.
129
č.
Název rizika
Posouzení rizika Dopad (D)
Pravděpodobnost rizika (P)
Závažnost rizika (D*P)
1
Nedostatečná poptávka po výstupech průřezového projektu
3
3
9
2
Výstupy průřezového projektu nebudou v souladu s legislativou 3 upravující zadávání VZ a zadavatelé nebudou chtít systém používat
2
6
3
Psychologické překážky pro používání ICT v zadávacích postupech 2
2
4
4
Architektura systému bude špatně navržena a časté změny legislativy budou mít za následek nutnost přeprogramovat značné části řešení
2
2
4
5
Nedodržení času a rozpočtu průřezového projektu
2
3
6
6
Integrace systémů zadavatelů na NIPEZ bude nákladná
2
1
2
7
Kategorizace a standardizace komodit nebude provedena v dostatečném rozsahu či nebude adekvátně spravována
3
2
6
8
Náklady na implementaci strategie převáží přínosy ze zavedení
2
2
4
9
Zadavatelé budou nevhodně používat jednotlivé funkcionality (instituty zadávacího práva) v NIPEZ
1
3
3
10
Pro úspěšnost průřezového projektu NIPEZ je klíčová kontinuální podpora vedení MMR, potažmo vlády ČR
3
2
6
11
Provoz NIPEZ si vyžádá v budoucnu finanční nároky, které nebude 3 možno zajistit v rámci státního rozpočtu
2
6
12
Kompetenční spory v rámci obchodního modelu
1
3
3
Tabulka 51: Vyhodnocení rizik projektu
130
11.1.3 Podrobná charakteristika jednotlivých rizik včetně návrhu opatření Podrobná charakteristika jednotlivých rizik je uvedena v následující tabulce. č.
Název rizika
Popis rizika
Opatření ke snížení/ eliminaci rizika:
1
Nedostatečná poptávka po výstupech průřezového projektu
Poptávka bude generována ze dvou základních zdrojů: • Ze strany zadavatelů, kteří budou mít používání jednotlivých modulů/komponent NIPEZ nařízeno. Realizace rizika u této skupiny zadavatelů souvisí zejména s následujícími skutečnostmi • MMR se nepodaří prosadit úpravy či vydání příslušných legislativních předpisů (zákon či nařízení vlády) či interních řídicích aktů vlády ČR (usnesení vlády) • legislativní předpisy či interní řídicí akty vlády ČR budou sice vydány či novelizovány, ale nebude v nich zakotven dostatečný kontrolní mechanismus • Ze strany zadavatelů, kteří budou moduly/komponenty NIPEZ používat dobrovolně. Realizace rizika u této skupiny zadavatelů souvisí zejména s tím, že zadavatelé nezačnou používat jednotlivé moduly/komponent NIPEZ vůbec nebo je budou používat pouze dílčím způsobem, čímž se nedostaví zamýšlené přínosy uvedené v CBA
Opatření pro eliminaci rizik: MMR • Povinné používání NIPEZ - Zpracovat podrobnou důvodovou zprávu k jednotlivým navrhovaným právním předpisům (novelám i novým předpisům), ve které budou vyčísleny dopady neschválení příslušného předpisu • Dobrovolné používání NIPEZ – Zpracovat rozsáhlý systém podpory uživatelů (metodické i technické), který výrazně zjednoduší postup implementace NIPEZ v organizacích zadavatelů
2
Výstupy Realizace tohoto rizika souvisí zejména s fází: průřezového • Vytvoření technické specifikace NIPEZ – do technické specifikace budou projektu nebudou nedostatečně zapracovány legislativní požadavky na provoz jednotlivých v souladu modulů/komponent NIPEZ, s legislativou • Vývoje jednotlivých modulů/komponent NIPEZ – dodavatel, který bude vývoj upravující zadávání jednotlivých modulů/komponent NIPEZ zajišťovat, bude primárně vycházet VZ a zadavatelé s možností softwarové platformy a těmto možnostem bude přizpůsobovat nebudou chtít zadání, tj. zadání bude „ohýbáno“ možnostem platformy. systém používat
Opatření pro eliminaci rizik: Zavést postup oponentur u významných MMR výstupů v rámci průřezového projektu NIPEZ, které budou provádět odborné subjekty nezávislé na řešitelích jednotlivých projektů. Pověřit projektovou kancelář NIPEZ odpovědností za zajištění oponentur/testování klíčových výstupů. Používat informační podporu pro zaznamenání jednotlivých chyb/neshod a průběžné sledování jejich odstraňování (např. formou bug trackingu).
3
Psychologické překážky pro používání ICT v zadávacích postupech
Jde např. o skutečnost, že data o VZ příslušného zadavatele budou umístěna na serverech mimo sféru vlivu zadavatelů. Rovněž zadavatelé mají své interní postupy založeny na používání dokumentů v listinné podobě (vč. oběhu listinných referátníků) a přechod na elektronický způsob vedení agend si vyžádá novelizaci vnitřních předpisů zadavatelů. Takové změny mohou zadavatelům připadat příliš komplexní a časově náročné. Realizace tohoto rizika souvisí zejména s tím, že zadavatelů budou hledat zástupné důvody, aby NIPEZ nemuseli používat.
Opatření pro eliminaci rizik: Připravit podrobný popis, jak NIPEZ naplňuje MMR jednotlivé požadavky ZVZ a prováděcích právních předpisů na elektronické nástroje. Připravit příklady dobré praxe používání rozsáhlých agentových informačních systémů v rámci eGovernmentu (vč. hostovaných řešení). Zpracovat rozsáhlý systém podpory uživatelů (metodické i technické), který výrazně zjednoduší postup implementace NIPEZ v organizacích zadavatelů.
4
Architektura systému bude špatně navržena a časté změny
ZVZpodléhá častým novelám. Stejné je tomu v případě vnitřních předpisů zadavatelů upravujících zadávání VZ. Realizace tohoto rizika souvisí zejména s tím, že časté změny legislativy budou znamenat finančně náročné úpravy NIPEZ, což může výrazně zvyšovat provozní náklady celého řešení.
Opatření pro eliminaci rizik: NIPEZ musí být dostatečně customizovatelný, aby každá změna nutně neznamenala potřebu náročného změnového požadavku (týká se např. správy finančních limitů, lhůt k jednotlivým druhům zadávacích řízení atd.). Parametry
Subjekt odpovědný za monitoring rizika
MMR
131
č.
Název rizika
Popis rizika
legislativy budou mít za následek nutnost přeprogramovat značné části řešení 5
Nedodržení času a rozpočtu průřezového projektu
Opatření ke snížení/ eliminaci rizika:
Subjekt odpovědný za monitoring rizika
customizovatelnosti NIPEZ budou podrobně popsány v technické specifikaci NIPEZ. Kontrola, zda řešení NIPEZ splňuje požadavky na customizovatelnost, budou součástí plánu testů.
Realizace tohoto rizika souvisí zejména s tím, že vzhledem k značné komplexitě celého řešení NIPEZ se systém či jeho části nepodaří nasadit do pilotního a rutinního provozu včas a důsledkem bude tlak na navýšení finančních prostředků nutných pro dokončení průřezového projektu.
Opatření pro eliminaci rizik: Navrhnout pravidla projektového řízení, která MMR budou adekvátní rozsahu průřezového projektu NIPEZ a vynucovat jejich dodržování. Pověřit projektovou kancelář NIPEZ odpovědností za dodržení schválených parametrů průřezového projektu.
Vzhledem k tomu, že spouštění NIPEZ je nutno koordinovat s dalšími aktivitami (např. příprava či novelizace právních předpisů), může nastat situace, že právní předpisy budou zadavatelům ukládat povinnost, ale nebude existovat nástroj, prostřednictvím nějž by zadavatelé tuto povinnost mohli plnit. 6
Integrace systémů zadavatelů na NIPEZ bude nákladná
Podstatných snížení transakčních nákladů souvisejících s prováděním zadávacích řízení bude dosaženo při propojení NIPEZ na ostatní systémy zadavatelů (ale i dodavatelů). NIPEZ bude mít vystavena směrem k zadavatelům rozhraní, přičemž náklady spojené s integrací ponesou zadavatelé (příp. dodavatelé). Realizace tohoto rizika souvisí zejména s tím, že bude zvolena nevhodná technologie rozhraní a zadavatelé budou mít potíže se na NIPEZ napojit (např. z pohledu příliš vysokých nákladů na integraci). Stejná situace může nastat v případě, kdy budou v NIPEZ prováděny časté úpravy, které budou znamenat, že zadavatelé budou muset rozhraní přenastavovat.
Opatření pro eliminaci rizik: Při zpracování technické specifikace bude kladen důraz na návrh vhodné technologie rozhraní. Dodržení formulovaných požadavků na technologii rozhraní bude striktně vyžadováno na dodavatelích jednotlivých modulů/komponent NIPEZ. Kontrola splnění požadavků bude předmětem plánu testů.
MMR
7
Kategorizace a standardizace komodit nebude provedena v dostatečném rozsahu či nebude adekvátně spravována
Správně provedená kategorizace a standardizace komodit je předpokladem pro: • Správné nastavení povinnosti zadavatelům používat modul NIPEZ, potažmo plně elektronická zadávací řízení • Účinnou klasifikaci předmětů veřejných zakázek, zejména tam, kde budou používány instituty jako e-aukce, DNS, elektronický katalog
Opatření pro eliminaci rizik: Zavést postup oponentur u významných výstupů v rámci průřezového projektu NIPEZ, které budou provádět odborné subjekty nezávislé na řešitelích jednotlivých projektů. Pověřit projektovou kancelář NIPEZ odpovědností za zajištění oponentur výstupů týkajících se kategorizace a standardizace komodit.
MMR
Kategorizace a standardizace musí být provedena tak, aby byla pro zadavatele použitelná (s přihlédnutím ke značné různorodosti subjektů v rámci celkové zadavatelské obce). Zároveň dodavatelé musí být schopni používat vzniklé číselníky (katalogy) položek pro účely přípravy a podání nabídek. Realizace tohoto rizika souvisí zejména s tím, že standardizace nebude provedena na dostatečně podrobné úrovni a zadavatelům nepřinese dostatečný nástroj pro jednoznačnou klasifikaci předmětu veřejných zakázek (tj. bude použitelná stejně jako stávající klasifikace CPV – popisuje sice předmět VZ, ale příliš obecně a zadavatel by si musel sám jednotlivé kódy zpodrobňovat). I v případě správného provedení kategorizace a standardizace komodit existuje riziko, že vzniklé číselníky (katalogy) položek nebude žádný subjekt správně spravovat (zejména vkládat nové položky, odstraňovat duplicity či již nepoužívané položky atd.).
132
č.
Název rizika
Popis rizika
Opatření ke snížení/ eliminaci rizika:
8
Náklady na implementaci strategie převáží přínosy ze zavedení
Implementace informační podpory schvalovacích a zadávacích postupů je časově a finančně náročná. V případě, že zavedení informační podpory nepovede ke změně v postupech práce (tj. postupy práce budou odpovídat stávajícímu stavu vedení zadávacích agend a nikoliv tomu, že je nutno řadu agend elektronizovat a automatizovat), nemusí dojít k poklesu transakčních nákladů. Naopak může k nárůstu transakčních nákladů ve spojení s tím, že do informačního systému budou pasivně vkládány informace/dokumenty vytvořené mimo systém.
Vytvořit pro zadavatele metodickou podporu, která bude obsahovat MMR příklady dobré praxe, jak automatizovat a elektronizovat jednotlivé agendy, aby byl využit potenciál použitých informačních a komunikačních technologií.
9
Zadavatelé budou nevhodně používat jednotlivé funkcionality (instituty zadávacího práva) v NIPEZ
Zvažované přínosy se dostaví pouze v případě, že zadavatelé dokáží správně používat jednotlivé funkcionality NIPEZ umožňující zejména plně elektronická zadávací řízení (e-aukce, DNS a další). Ani elektronizace nepřinese žádné úspory, pokud bude zadavatel používat uzavřené druhy zadávacích řízení (tj. oslovení vybraných dodavatelů bez možnosti účasti dalších dodavatelů). Možné úspory na transakčních nákladech mohou být v těchto případech negativně vyváženy zvýšenými cenami za předmět takto zadávaných VZ.
Vytvořit pro zadavatele metodickou podporu, která bude obsahovat MMR příklady dobré praxe, jak automatizovat a elektronizovat jednotlivé agendy, aby byl využit potenciál použitých informačních a komunikačních technologií.
10
Pro úspěšnost průřezového projektu NIPEZ je klíčová kontinuální podpora vedení MMR, potažmo vlády ČR
Uvedení NIPEZ do rutinního provozu je složitý inženýrský problém, nicméně úspěšnost průřezového projektu NIPEZ ještě více závisí na „měkkých“ aspektech projektu. Výstupy průřezového projektu bude nutno prosadit ve vládě a je nutno počítat s odporem řady resortů. Bude nutno správně odkomunikovat záměry a cíle průřezového projektu, bude nutno poskytovat rozsáhlou uživatelskou podporu napříč všemi kategoriemi zadavatelů.
Pravidelně informovat vedení MMR o postupu průřezového projektu. Aktualizovat Národní plán o zvolený model NIPEZ a prodloužit termín účinnosti Národního plánu za rok 2010 (minimálně po dobu realizace průřezového projektu NIPEZ). Připravit strategii komunikace k průřezovému projektu NIPEZ s cílem správně nastavit očekávání stakeholderů projektu.
Subjekt odpovědný za monitoring rizika
MMR
Prosazování výstupů průřezového projektu NIPEZ předpokládá zapojení nejvyššího vedení MMR. Realizace tohoto rizika souvisí zejména s tím, že v souvislosti se změnami ve vedení MMR může projekt NIPEZ ztratit část či celou podporu vedení MMR. 11
Provoz NIPEZ si vyžádá v budoucnu finanční nároky, které nebude možno zajistit v rámci státního rozpočtu
V rámci navrženého obchodního modelu NIPEZ dojde k přenesení placení řady poplatků na MMR (např. v současnosti platí poplatky za uveřejňování vyhlášení dle § 146 ZVZ zadavatelé, poplatky za používání e-tržišť pro veřejnou správu platí dodavatelé). Soustředěním všech poplatků na jedno místo dojde na jedné straně ke zvýšení transparentnosti nákladů na danou službu (nyní jsou poplatky za uveřejňování rozptýleny mezi zadavatele a nikdo s výjimkou provozovatele IS VZ US nezná jejich celkovou výši), na druhé straně však budou z rozpočtu MMR plynout výdaje, které v něm nejsou nyní nijak rozpočtovány.
S předstihem nárokovat finanční prostředky do kapitoly státního rozpočtu MMR MMR. Připravit názorné ekonomické zdůvodnění výše nárokovaných provozních výdajů, vč. poukázání na skutečnost, že poplatky za provoz NIPEZ již nejsou hrazeny z jiných kapitol státního rozpočtu (potažmo veřejných rozpočtů), tj. došlo k soustředění všech nákladů na poplatky do kapitoly státního rozpočtu MMR.
V případě, že se nepodaří navýšit kapitolu státního rozpočtu MMR o prostředky na provoz jednotlivých modulů NIPEZ, bude zásadně ohrožena udržitelnost navrženého obchodního modelu. Kompetenční spory Pokud nebudou jasně vymezena závazná pravidla pro jednotlivé účastníky v rámci obchodního obchodního modelu, může docházet ke kompetenčním sporům. Zároveň může být zpochybňována role jednotlivých účastníků obchodního modelu, zejména pak 12 modelu role MMR jako správce jednotlivých modulů/komponent NIPEZ.
Pravidla fungování NIPEZ musí být jasně vymezena a musí být závazná. MMR Role MMR jako správce NIPEZ je legislativně ukotvena v ZVZ (MMR jako správce IS VZ), v Národním plánu (odpovědnost MMR za vývoj NEN) a v Usnesení vlády ČR ze dne 16. září 2009 č. 1184 k převodu správy elektronického tržiště pro subjekty veřejné správy (odpovědnost
133
č.
Název rizika
Popis rizika
Opatření ke snížení/ eliminaci rizika:
Subjekt odpovědný za monitoring rizika
za správu e-tržišť). Podobným způsobem je nutné legislativně ukotvit i správu NEN.
Tabulka 52: Popis rizik a opatření k jejich eliminaci
134
12 Vliv průřezového projektu na životní prostředí vliv a na rovné příležitosti 12.1 Vliv průřezového projektu na životní prostředí Cílem průřezového projektu NIPEZ je provádět převážnou část úkonů spojených se zadáváním veřejných zakázek elektronicky. Svým řešením tak projekt výrazně přispěje k úspoře spotřeby materiálu (zejména kancelářského papíru) a rovněž přispěje ke snížení negativních dopadů na životní prostředí plynoucích z přepravy listinných dokumentů. Jediným negativním efektem projektu je spotřeba elektrické energie serverů NEN. Odhaduje se, že serverový rack se střední hustotou relevantní pro NEN má příkon cca 6-8 kW32. Tato spotřeba je nicméně z hlediska energetické náročnosti zanedbatelná a projekt má proto pozitivní dopad na životní prostředí.
12.2 Vliv průřezového projektu na rovné příležitosti Projekt NIPEZ plně respektuje princip rovných příležitostí a zaručuje rovné zacházení pro každého jednotlivce bez ohledu na jeho národnost, pohlaví, rasový či etnický původ, náboženství či víru, postižení, věk nebo sexuální orientaci. Projekt má na rovné příležitostí neutrální dopad.
32
Building a New Data Center – How Much Energy Will I Need, Gartner, 2009
135
13 Zhodnocení průřezového projektu na základě výsledků studie V rámci této studie proveditelnosti byla PROKÁZÁNA PROVEDITELNOST průřezového projektu NIPEZ, resp. vybrané varianty č. 3 - smíšená s novým modelem E-tržišť, přičemž realizace průřezového projektu NIPEZ bude spojena zejména s následujícími socio-ekonomickými přínosy: •
Snížení cen nakupovaných komodit,
• •
Úspora transakčních nákladů u zadavatelů a dodavatelů, Zvýšení transparentnosti zadávacích řízení.
Realizace vybrané varianty rozšíří možnosti volby zadavatelů v informační podpoře zadávacích postupů. Budou mít přístup k robustnímu řešení pro elektronizaci zadávání VZ, které představuje NIPEZ. Bude zachována značná autonomnost zadavatelů rozhodování, zda používat NIPEZ, či individuální elektronické nástroje. Výjimkou budou vybrané kategorie zadavatelů, kterým je, či bude používání jednotlivých modulů/komponent NIPEZ uloženo povinně (používání IS VZ US je povinné ze zákona pro všechny kategorie zadavatelů, používání e-tržišť bude povinné pro ústřední orgány státní správy, příp. jejich vybrané podřízené organizace atd.). Realizace vybrané varianty nebude v žádném případě znamenat duplicitu ve vytvářených informačních systémech pro podporu procesů zadávání VZ. Jednotlivé komponenty NIPEZ přinesou zadavatelům zcela novou kvalitu služeb v oblasti elektronického zadávání VZ s tím, že celý systém bude spravován (tedy garantován) Ministerstvem pro místní rozvoj ČR jako gestorem ZVZ. Nová kvalita poskytovaných služeb bude spočívat zejména v: • Rozsahu podporovaných zadávacích postupů se značnou customizovatelností parametrů zadávacích postupů dle specifik příslušného zadavatele/resortu, • Provázanosti jednotlivých komponent NIPEZ tak, že zadavatel bude mít k dispozici informační podporu celého životního cyklu VZ, přičemž data o VZ jsou přenášena mezi jednotlivými moduly, •
Spektru podporovaných rozsahů elektronizace (od pouhé evidence po plně elektronická zadávací řízení se sdílením dat s jinými informačními systémy),
•
Rozsahu vytvořených rozhraní na jiné informační systémy, čímž bude zadavatelům (ale i dodavatelům) umožněno automatizovat řadu agend spojených se zadáváním VZ,
•
Rozsahu statistických a analytických nástrojů NIPEZ, které umožní zadavatelům/resortům účinnější řízení VU a skupin VZ. Rozsahu uživatelské podpory ze strany gestora ZVZ.
•
Pro vybranou variantu NIPEZ byla PROKÁZÁNA UDRŽITELNOST průřezového projektu i po skončení čerpání finančních prostředků z ERDF s tím, že závazky spojené s provozem jednotlivých modulů/komponent NIPEZ přejdou na státní rozpočet (kapitolu MMR).
136
14 Upozornění a doporučení vč. podmínek pro realizaci průřezového projektu Pro úspěšnou realizaci průřezového projektu bude nutné zajistit následující (řazeno dle priorit): • •
Dostatečné finanční zdroje, Efektivní zajištění nákupních/e-procurmentových aspektů,
•
Efektivní zajištění legislativních aspektů,
•
Efektivní řízení IT.
Z hlediska financí je nezbytným předpokladem realizace průřezového projektu finanční podpora z IOP, která umožní realizaci investiční části. Pro zajištění provozních prostředků je navržen obchodní model, který zajistí dlouhodobý provoz infrastruktury po investiční fázi. Nákupní a e-procurementová kompetence je předpokladem k zabezpečení obsahové stránky průřezového projektu, tj. zejména požadavků na funkce, které musí infrastruktura plnit a zajištění správné komoditní povinnosti ve standardizovaných komoditách, na něž se budou na základě usnesení vlády vztahovat závazné zadávací postupy. Efektivní legislativní řízení bude klíčové pro zabezpečení minimální poptávky po službách NIPEZ (autonomní poptávka). Z hlediska proveditelnosti návrh NIPEZ vychází z aplikace interního řídicího aktu vlády ČR - usnesení vlády. Vzhledem k dopadu NIPEZ je nutné zajistit komunikaci dopadů připravovaného opatření, navrhnout znění textu usnesení vlády a zabezpečit návrh a implementaci mechanismu, který zajistí kontrolu dodržování komoditní závaznosti v prostředí Ústředních orgánu státní správy a jejich podřízených organizací. IT stránka v projektu NIPEZ nevyžaduje nadstandardní nebo speciální postupy. Úkolem IT řízení bude efektivní implementace funkčních a technických požadavků na NEN, vyjádřená zejména v dodání aplikační logiky a vybudování infrastruktury řešení (HW).
137
15 Použité zdroje, pojmy a přílohy 15.1 Použité zdroje V rámci zpracování studie proveditelnosti byly použity veškeré legislativní dokumenty uvedené v první kapitole a dále pak následující dokumenty: • Directing succesful projects with PRINCE2TM, TSO Norwich, 2009, • eGovernment in the Member States of the European Union, IDABC, 2006, • Guide to cost-benefit analysis of investment projects, EUROPEAN COMMISSION - DG Regio, 2008, • Odhad velikosti trhu veřejných zakázek v České republice v roce 2006“, J. Pavel, F. Ochrana, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007, • Strategie „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby“ (Strategie realizace Smart Administration v období 2007–2015), MV ČR, 2007, • Strategie rozvoje služeb pro informační společnost, MV ČR, 2008, • Strategie implementace eGovernmentu v území, MV ČR, 2008, • Vytvoření adekvátního systému získávání informací o legislativních, technických a dalších aspektech souvisejících s elektronickým zadáváním veřejných zakázek a informací od jednotlivých zadavatelů ohledně přijímání elektronických obchodních praktik - Zpráva o výsledcích šetření za rok 2009, MMR ČR, 2009, • Vyhodnocení individuálních strategií elektronizace jednotlivých ústředních orgánů státní správy zpracovaných dle opatření J.2.2. Národního plánu, MMR ČR, 2009.
15.2 Slovníček zkratek a pojmů Pojem ARES CAPEX
Vysvětlení Administrativní registr ekonomických subjektů Investiční výdaje
CBA CEN/ISSS
Cost Benefit Analysis Centre Européen de Normalisation/pracovní skupina Information Society Standardisation Systems
CPV CSÚIS CZK ČR DMS DNS DPH
Common Procurement Vocabulary (slovník/taxonomie používaná EK pro klasifikaci nákupu) Centrálního systému účetních informací státu Česká koruna Česká republika Document Management System Dynamický nákupní systém Daň z přidané hodnoty
ECM EIS EK ENPV ERDF ERP ES EU
Enterprise Content Management Ekonomický informační systém Evropská komise Kumulativní čistá současná socioekonomická hodnota Evropského fondu pro regionální rozvoj Podnikový informační systém Evropské společenství Evropská unie
GBP HDP HW ICT
Britská libra Hrubý domácí produkt Hardware Informační a telekomunikační technologie
138
IDABC
Interoperable Delivery of European eGovernment Services to Public Administrations, Businesses and Citizens IISSP Integrovaný informační systém státní pokladny IOP Integrovaný operační program IS Informační systém ISDS Informační systém datových schránek IS VZ Informační systém o veřejných zakázkách IS VZ US Informační systém o veřejných zakázkách – uveřjňovací subsystém IT Informační technologie JŘBU Jednací řízení bez uveřejnění KIVS Komunikační infrastruktura veřejné správy KR Koncesní řízení KZ Koncesní zákon MIS Manažerský informační systém MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MS Microsoft MV Ministerstvo vnitra Národní plán Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010 NEN NIPEZ OPEX OP LZZ
Národní elektronický nástroj Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek Provozní výdaje Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost
OSS PMO RISPR RISRE RKS ROB ROS RPP RUIAN RUSO SA SCD SKD SLA SOAP
Organizační složka státu Project Management Office Rozpočtový informační systém – příprava rozpočtu Rozpočtový informační systém – realizace rozpočtu Rejstřík koncesních smluv Registr obyvatel Registr osob Registr práva a povinností Registr územní identifikace a nemovitostí Rozpočtové ukazatele Smart Administration Seznam schválených dodavatelů Společná klasifikovaných dodavatelů Service Level Agreement Simple Object Access Protocol
SON s.p.o. SUKL SW TCO TSKP TED UDDI ÚOHS UNSPC ÚOSS
Soutěž o návrh Státní příspěvková organizace Státní ústav pro kontrolu léčiv Software Celkové náklady vlastnictví Třídník stavebních konstrukcí a prací Tenders Electronic Daily Universal Description, Discovery and Integration Úřad pro ochranu hospodářské soutěže United Nations Standard Product and Services Classification ústřední orgány státní správy
139
ÚRS VZ VZMR VZMR ICT
Ústav racionalizace ve stavebnictví Veřejná zakázka Veřejná zakázka malého rozsahu Veřejná zakázka malého rozsahu pro informační a komunikační technologie, zadávaná v rámci stávajících E-tržišť WF Workflow WSDL Web Services Description Language XML Extensible Markup Language ZD Zadávací dokumentace ZŘ Zadávací řízení ZVZ zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Tabulka 53: Použité zkratky
15.3 Seznam tabulek a grafů Tabulka 1: SWOT analýza současného stavu................................................................................................. 6 Tabulka 2: Vymezení cílových skupin a jejich přínosů .................................................................................... 7 Graf 1: Plány zadavatelů na implementaci elektronického zadávání VZ (2009) ............................................. 8 Graf 2: Používání elektronických nástrojů pro realizaci úkonů v zadávacím řízení......................................... 8 Graf 3: Používání elektronických nástrojů u VZ malého rozsahu.................................................................... 9 Plány organizací na implementaci elektronického zadávání dle druhů zadávacích řízení (2009) ................ 10 Graf 4: Plány organizací na implementaci elektronického zadávání dle druhů zadávacích řízení................ 10 Graf 5: Plány organizací na implementaci elektronického zadávání dle druhů podlimitních a nadlimitních VZ ............................................................................................................................................................. 10 Graf 6: Používání elektronických nástrojů u podlimitních a nadlimitních VZ dle úkonů v zadávacím řízení . 11 Graf 7: Postoj k implementaci elektronického zadávání v závislosti na velikosti zadavatelů ........................ 12 Graf 8: Odhadované přínosy zavedení elektronického zadávání VZ ............................................................ 12 Graf 9: Rozložení souboru zadavatelů do čtyř kvartilů.................................................................................. 13 Graf 10: Dlouhodobé cíle ÚOSS ................................................................................................................... 14 Graf 11: Vnitřní překážky elektronizace mezi ÚOSS..................................................................................... 14 Tabulka 3: Vazba NIPEZ na Akční plán EU .................................................................................................. 16 Tabulka 4: Prohlášení z ministerské konference o e-governmentu a vazba na NIPEZ ................................ 17 Tabulka 5: Vazba NIPEZ na Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek .............. 19 Tabulka 6: Vazba NIPEZ na Strategii realizace Smart Administration v období 2007–2015 ........................ 21 Tabulka 7: Vazba NIPEZ na Strategii rozvoje služeb pro informační společnost.......................................... 22 Tabulka 8: Vazba NIPEZ na Strategii implementace eGovernmentu v území.............................................. 23 Tabulka 9: Etapy průřezového projektu financovaného z IOP ...................................................................... 28 Graf 12: Rámcová metodika řízení průřezového projektu............................................................................. 29 Tabulka 10: Logický rámec průřezového projektu......................................................................................... 30 Graf 13: Organizace projektového týmu........................................................................................................ 31 Tabulka 11: Stále role v řízení průřezového projektu a jejich kompetence ................................................... 31 Tabulka 12: Nominované pracovní pozice s menší pracovní účastí ............................................................. 32 Graf 14: Životní cyklus veřejné zakázky v případě veřejného zadavatele..................................................... 34 Graf 15: Rámcový procesní model zadávacích postupů............................................................................... 39 Graf 16: Přístup k určení výčtu standardizovatelných komodit v rámci CPV klasifikace ............................... 46 Graf 17: NEN a jeho submoduly a funkční bloky........................................................................................... 48 Graf 18: Koncepční architektura NIPEZ – VZMR a podlimitní VZ pro standardizované komodity................ 50 Graf 19: Koncepční architektura NIPEZ – nadlimitní VZ ............................................................................... 51 Graf 20: Model funkční architektury NIPEZ ................................................................................................... 52 Tabulka 13: Základní charakteristika submodulů a funkčních bloků ............................................................. 55 Tabulka 14: Seznam vybraných funkcionalit NEN......................................................................................... 58
140
Tabulka 15: Obecné funkcionality NEN......................................................................................................... 59 Graf 21: Datová architektura NIPEZ.............................................................................................................. 60 Graf 22: Datový model NIPEZ....................................................................................................................... 61 Tabulka 16: Seznam a definice datových entit NIPEZ .................................................................................. 62 Graf 23: Internetová architektura NEN .......................................................................................................... 63 Graf 24: Servisně orientovaná architektura ................................................................................................... 64 Graf 25: Softwarová architektura NEN .......................................................................................................... 65 Graf 26: NIPEZ a vybrané okolní informační systémy................................................................................... 69 Tabulka 17:Rozhraní NEN na okolní systémy............................................................................................... 72 Tabulka 18: Seznam rozhraní NEN a jejich účelnost .................................................................................... 73 Tabulka 19: Seznam rozhraní NEN dle priority ............................................................................................. 74 Graf 27: Schéma NIPEZ a účelných rozhraní NEN se stanovenými prioritami ............................................. 75 Tabulka 20: Parametry náběhu a plného provozu NEN ................................................................................ 76 Tabulka 21: Varianty možného řešení NIPEZ ............................................................................................... 79 Tabulka 22: Nastavení závaznosti používání elektronických nástrojů .......................................................... 83 Graf 28: Schéma komponent ve Variantě 1 .................................................................................................. 84 Tabulka 23: Závaznost pro Variantu 1........................................................................................................... 85 Graf 29: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě 1................................................................. 85 Graf 30: Schéma komponent ve variantě 2 ................................................................................................... 86 Tabulka 24: Závaznost pro Variantu 2........................................................................................................... 87 Graf 31: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě 2................................................................. 87 Graf 32: Schéma komponent ve variantě 3 ................................................................................................... 88 Tabulka 25: Závaznost pro Variantu 3........................................................................................................... 89 Graf 33: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě 3................................................................. 89 Graf 34: Schéma komponent ve variantě 4 ................................................................................................... 90 Tabulka 26: Závaznost pro Variantu 4........................................................................................................... 91 Graf 35: Schéma závaznosti z pohledu zadavateleve variantě 4.................................................................. 92 Graf 36: Schéma komponent ve variantě 5 ................................................................................................... 94 Tabulka 27: Závaznost pro Variantu 5........................................................................................................... 95 Graf 37: Schéma závaznosti z pohledu zadavatele ve variantě 5................................................................. 95 Tabulka 28: Přidělení vah jednotlivým kvalitativním kritériím í ...................................................................... 97 Tabulka 29: Kvalitativní pořadí variant .......................................................................................................... 98 Tabulka 30: Zajištění dlouhodobého investičního majetku............................................................................ 99 Graf 38: Harmonogram realizace průřezového projektu ............................................................................. 101 Tabulka 31: Rozpočet průřezového projektu financovaný z IOP................................................................. 102 Tabulka 32: Rozdělení nákladů rozpočtu IOP na investiční a provozní ...................................................... 104 Tabulka 33: Provozní náklady financované nefinancované z IOP .............................................................. 104 Graf 39: Struktura financování průřezového projektu.................................................................................. 105 Tabulka 34: Kriteriální ukazatele ekonomického hodnocení pro vybranou variantu ................................... 106 Tabulka 35: Popis přínosů pro cílové skupiny............................................................................................. 112 Tabulka 36: Finanční objem v NIPEZ.......................................................................................................... 113 Tabulka 37: Kvantifikace přínosů ................................................................................................................ 114 Tabulka 38: Vyčíslení újem ......................................................................................................................... 115 Tabulka 39: Kvantifikace přínosů pro nulovou variantu............................................................................... 116 Tabulka 40: Určení pořadí variant na základě ENPV.................................................................................. 116 Tabulka 41: Celkové porovnání variant 1 .................................................................................................... 117 Tabulka 42: Celkové porovnání variant 2 .................................................................................................... 117 Tabulka 43: Náklady, přínosy a újmy v čase pro vybranou variantu ........................................................... 118 Tabulka 44: Kriteriální ukazatele pro vybranou variantu ............................................................................. 118 Tabulka 45: Signifikantní proměnné v analýze sensitivity ........................................................................... 119
141
Tabulka 46: Scénáře sensitivity možného negativního vývoje pro signifikatní proměnné........................... 119 Tabulka 47: Pravděpodobnost výskytu scénářů sensitivity ......................................................................... 120 Tabulka 48: Výsledek na ekonomiku průřezového projektu pro dané scénáře sensitivity (s a bez rizika) .. 120 Tabulka 49: Účastníci a role v obchodním modelu...................................................................................... 123 Graf 40: Znázornění obchodního modelu.................................................................................................... 124 Tabulka 50: Popis obchodního modelu ....................................................................................................... 127 Tabulka 51: Vyhodnocení rizik projektu....................................................................................................... 130 Tabulka 52: Popis rizik a opatření k jejich eliminaci .................................................................................... 134 Tabulka 53: Použité zkratky ........................................................................................................................ 140
142
15.4 Příloha č. 1 – Data použitá pro výpočet v CBA
Kategorie zadavatele/Kategorie zadávacího postupu
ČR - lze nařídit usnesením vlády
Veřejné zakázky malého rozsahu Objem VZ zadaných Počet VZ v roce 2008 v Kč s Určení objemu zadaných v roce DPH (zaokrouhlený zahruntého do NIPEZ 2008 na 10 000)
Podlimitní veřejné zakázky
% standardiz ovatelných komodit
Celkem standardizovaný objem NIPEZ
Počet VZ Objem VZ zadaných v roce zadaných v roce 2008 2008 v Kč s DPH
Určení objemu zahruntého do NIPEZ
Nadlimitní veřejné zakázky
% Celkem Počet VZ standardizovatel standardizovaný zadaných v roce ných komodit objem NIPEZ 2008
Objem VZ zadaných v roce 2008 v Kč s DPH
Určení objemu zahruntého do NIPEZ
% standardizovateln ých komodit
standardizovaný objem NIPEZ 2 598 073 920
Ministerstva
14
18 933
18 143 720 000
16 329 348 000
25,00%
4 082 337 000
538
4 700 820 000
4 230 738 000
25,00%
1 057 684 500
519
22 205 760 000
19 985 184 000
13%
Ostatní ÚOSS
11
411
393 700 000
354 330 000
25,00%
88 582 500
27
107 330 000
96 597 000
25,00%
24 149 250
41
476 510 000
428 859 000
13%
55 751 670
Ostatní OSS
32
3 438
3 295 140 000
1 647 570 000
25,00%
411 892 500
164
1 359 440 000
679 720 000
25,00%
169 930 000
118
3 527 150 000
1 763 575 000
13%
229 264 750
Jiné právnické osoby
89
52 897
25,00%
6 336 588 750
904
7 943 090 000
3 971 545 000
25,00%
992 886 250
1 183
50 692 710 000
25 346 355 000
67 232 660 000
33 616 330 000
13%
4 370 122 900
Státní příspěvkové organizace
36
66 541
63 768 470 000
31 884 235 000
25,00%
7 971 058 750
489
10 846 990 000
5 423 495 000
25,00%
1 355 873 750
303
83 719 700 000
41 859 850 000
13%
5 441 780 500
Kraje + Praha
14
17 850
17 106 130 000
8 553 065 000
25,00%
2 138 266 250
649
13 963 370 000
6 981 685 000
25,00%
1 745 421 250
132
11 404 500 000
5 702 250 000
13%
741 292 500
Statutární města
22
5 428
5 201 930 000
2 600 965 000
25,00%
650 241 250
381
5 744 050 000
2 872 025 000
25,00%
718 006 250
57
1 970 260 000
985 130 000
13%
128 066 900
Ostatní
165
18 130
17 374 130 000
8 687 065 000
25,00%
2 171 766 250
1 160
16 691 460 000
8 345 730 000
25,00%
2 086 432 500
164
9 073 840 000
4 536 920 000
13%
Celkem za postupy pro veřejné zadavatele
383
183 627
175 975 930 000
95 402 933 000
23 850 733 250
4 312
61 356 550 000
32 601 535 000
8 150 383 750
2 517
199 610 380 000
108 878 098 000
Sektoroví zadavatelé
18
28 670
27 475 840 000
neuvažuje se z důvodu charakteru zadavatele
4
162 000 000
197
40 583 830 000
9
11 135
10 670 590 000
neuvažuje se z důvodu charakteru zadavatele
11
67 460 000
103
neuvažuje se z důvodu charakteru zadavatele
veřejní zadavatelé Územní samosprávné celky - nelze nařídit usnesením vlády
Postupy pro sektorové zadavatele
Počet zadavatelů v 1. kvartilu (401 největších zadavatelů)
Veřejní zadavatelé vykonávající relevantní činnost Celkem za postupy pro sektorové zadavatele Celkem
27
39 805
38 146 430 000
410
223 432
214 122 360 000
15 756 700 000
15
229 460 000
300
56 340 530 000
4 327
61 586 010 000
2 817
255 950 910 000
143
589 799 600 14 154 152 740
