1.
Vláda zvyšuje minimální mzdu. To teoreticky sníží v tržním prost edí zam stnanost a. vždy b. jen pokud je stanovena minimální mzda nad pr m rnou mzdou c. jen pokud je stanovena minimální mzda vyšší než je hodnota mezního produktu zam stnanc s nejnižší mzdou d. jen pokud je stanovené minimum pod toho asu nejnižší vyplácenou mzdou jen pokud jde nahradit práci výkonn jším strojním za ízením 2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Goodwill akciové spole nosti je a. tržní hodnota akcií minus ú etní hodnota aktiv plus ú etní hodnota cizích pasiv b. úhrn hodnoty patent a ochranných zna ek ve vlastnictví firmy c. rozdíl aktuální hodnoty celkových aktiv a cizích pasiv d. úhrn tržní hodnoty ú etn pln odepsaných základních prost ed a p edm t postupné spot eby (PPS) e. nic z uvedeného Pen žní nabídku nemusí ovlivnit a. zm na podílu povinných rezerv b. úrokový strop c. rozsáhlý prodej vládních obligací centrální bankou d. rozsáhlý výkup vládních obligací centrální bankou e. zm na mezního sklonu k úsporám u domácností Nerovnom rná inflace je: a. inflace postihující r zn r zné komodity b. inflace s prom nlivým tempem v ase C,D,E TO URCITE NENÍ-NENÍ SI JISTA, ALE REKLA BY ODPOVED B c. inflace neodpovídající na Phillipsov k ivce p irozené mí e nezam stnanosti d. inflace výrazn p evyšující úrokovou míru e. inflace výrazn vyšší než pr m r vysp lých tržních ekonomik Nerovnováhu na trhu práce ceteris paribus zvyšuje: a. vše uvedené v bodech a) – d) b. expanzivní fiskální politika vlády c. restriktivní monetární politika vlády d. mzdová regulace ve smyslu omezení r stu mezd NEJSPIS ODPOVED D e. nic z uvedeného Jako argument pro p edpoklad klesajícího tvaru k ivky agregátní poptávky lze použít a. vše uvedené v bodech b) – d) b. substituce levn jších komodit za dražší c. zpožd ní r stu mezd za r stem ostatních cen a v d sledku toho pokles reálných mezd d. r st cen vede k nár stu bankrot a tudíž ke snížení úhrnu firemních výdaj , zejména na investice e. nic z uvedeného, agregátní poptávka s r stem cenové hladiny roste Sou ásti GNP je mimo jiné: a. vše uvedené v bodech b) – d) b. nedokon ená výroba c. služby úplatn poskytované obchodním partner m d. nár st hodnoty základních prost edk nap . v d sledku r stu cen akcií na burze e. nic z uvedeného Sou ástí hodnoty p idané zpracováním jsou: a. vše uvedené v bodech b) – d) b. mzdy c. odpisy d. zisk e. nic z uvedeného Charakteristickým rysem pro každou hospodá skou recesi je:? a. vše uvedené v bodech b) – d) b. pokles reálné úrokové míry ODPOVED B JE SPRAVNA c. r st cenové hladiny d. pokles nominálního GNP
e.
nic z uvedeného
10. Které z následujících tvrzení n e n í pravdivé? a. pen žní agregát M1 obsahuje mince, papírové peníze a depozita na požádání (šekovatelné ú ty) b. pen žní agregát M1 je ástí pen žního agregátu M2 c. termínovaná depozita pat í do M2, ale nikoli do M1 d. pen žní agregáty p edstavují složky poptávky po pen zích e. nic z uvedeného, všechna tvrzení a) – d) jsou pravdivá 11. Centrální banka v R je a. vlád se odpovídající, na parlamentu nezávislý ú ad, který reguluje pen žní nabídku a dohlíží nad komer ními bankami b. sou ást ministerstva financí, provád jící monetární a fiskální politiku vlády c. organizace z centráln plánované ekonomiky, provád jící platbu za státní podniky d. soukromá banka, dotovaná ze státního rozpo tu a poskytující dotace vybraným (vládou preferovaným) podnik m e. nic z uvedeného 12. Z následujících p í in ztrát pro ekonomiku jako celek jsou nejpodstatn jší (tj. zp sobující nejv tší ztráty): NENÍ SI JISTA-C,D,E TO URCITE NENÍ- ZALEZI, JAK VELKA BY BYLA NEZAMESTNANOST-ALE DEJTE ASI A a. monopolní struktura a ztráta aloka ní efektivnosti z ní plynoucí b. stávky c. ztráty zp sobené cly a kvótami v zahrani ním obchod d. ztráty v souvislosti s nevyužitím pracovních zdroj v d sledku nezam stnanosti e. ztráty spojené s neefektivností kapitálového trhu 13. Která z uvedených položek není sou ástí GNP? a. nákup plnícího pera pro státního ú edníka b. plat u itele c. nákup vojenského letadla d. mate ský p ísp vek e. všechny uvedené položky se GNP zapo ítávají 14. Politika snadno dostupných pen z prost ednictvím operací na volném trhu spo ívá v:? a. nákupu vládních cenných papír , následném zvýšení rezerv bank a zvýšení pen žní nabídky b. prodeji vládních cenných papír , následném zvýšení rezerv bank a zvýšení pen žní nabídky c. nákupu vládních cenných papír , následném snížení rezerv bank a zvýšení pen žní nabídky ODPOVED C JE SPRAVNA d. prodeji vládních cenných papír , následném snížení rezerv bank a zvýšení pen žní nabídky e. snížení resp. zvýšení poptávky po vládních cenných papírech zm nou % vyplácených úrok v závislosti na etap hospodá ského cyklu 15. Nerovnováhu na trhu práce ceteris paribus zvyšuje:? a. vše uvedené v bodech a) – b) b. expanzivní fiskální politika vlády c. restriktivní monetární politika vlády d. otev ení ekonomiky nic z uvedeného NEJSPIS ODPOVED 16. Jako agrument pro p edpoklad rostoucího tvaru k ivky agregátní nabídky lze použít:? a. vše uvedené v bodech b) – d) ODPOVED A JE SPRAVNA b. fixní výdaje typu nájemné c. zpožd ní r stu mezd za r stem ostatních cen d. rychlejší r st nominálních tržeb v porovnání s nominálními náklady firem e. nic z uvedeného. agregátní nabídka s r stem cenové hladiny klesá 17. Vláda zvyšuje minimální mzdu. To teoreticky sníží v tržním prost edí zam stnanost a. vždy
b. c. d. e.
jen pokud je stanovena minimální mzda nad pr m rnou mzdou jen pokud je stanovena minimální mzda vyšší než je hodnota mezního produktu zam stnanc s nejnižší mzdou jen pokud je stanovené minimum pod toho asu nejnižší vyplácenou mzdou jen pokud jde nahradit práci výkonn jším strojním za ízením
18. Zavedení dodate né spot ební dan pocítí jako újmu a. vždy ve v tší mí e výrobce než spot ebitel b. vždy ve v tší mí e spot ebitel než výrobce c. ve stejné mí e spot ebitel i výrobce d. n kdy více výrobce, n kdy spot ebitel e. více tuzemští výrobci než dovozci 19. Spot ebitel vydá (v ur itém cenovém rozp tí) na ur itý statek pevnou ástku nezávisle na cen komodity. Jeho poptávka po této komodit a. je cenov elastická b. má cenovou elasticitu rostoucí nade všechny meze c. je cenov neelastická d. má jednotkovou cenovou elasticitu MELA BY BYT ODPOVED D e. z uvedeného nelze usuzovat na elasticitu 20. D chodová elasticita poptávky a. je vždy nezáporná b. je vždy nižší než cenová elasticita c. vyjad uje skute nost, že s r stem ceny jedné komodity lidé p echázejí k jiné, levn jší komodit d. nikdy se nem že zm nit, nezm ní-li se reálná d chod obyvatel e. je vyšší u luxusn jších komodit 21. Vzroste-li cena benzínu z 30 K na 30,3 K , o kolik poklesne prodávané množství, je-li cenová elasticita poptávky 0,4? a. o 1 % b. o 0,4 % c. o 4 % d. o 100,4 % e. z uvedených údaj nelze ur it 22. A a B jsou komplementární statky a cena statku B prudce vzroste v d sledku zavedení dodate né spot ební dan . Co se ceteris paribus stane se statkem A? a. poptávka po statku A vzroste b. cena statku A klesne c. cena statku A poroste d. nabídka statku A poroste e. nic z uvedeného 23. Spot ebitel je p i volb mezi nákupem zboží A a B v rovnováze, pokud: a. pr m rný užitek z jednotky zboží A mu p ináší stejné uspokojení jako pr m rný užitek z jednotky zboží B b. nákup poslední jednotky zboží A zvýší jeho uspokojení stejn jako nákup poslední jednotky zboží B c. poslední koruna, kterou použil na nákup zboží A mu p inesla stejný užitek jako poslední koruna, kterou použil na nákup zboží B d. p i zvýšení spot eby zboží A o jednotku a p i sou asném snížení spot eby zboží B o jednotku z stane na stejné izokvant užitku e. p i zvýšení spot eby zboží A o 1 % a p i sou asném snížení spot eby zboží B o 1 % z stane na stejné izokvant užitku 24. Pokles poptávky po standardním zboží m že být vyvolán a. poklesem ceny substitutu b. poklesem ceny komplementu c. r stem ceny substitutu
d. e.
r stem disponibilního d chodu ni ím z uvedeného
25. Pravidlo, že hodnota mezního produktu zdroje je v optimu rovna cen tohoto zdroje platí: a. jen v dokonalé konkurenci b. jen v dokonalé a monopolní konkurenci, ne u monopolu a oligopolu c. pro každého výrobce, který maximalizuje zisk NENÍ SI JISTA, ALE ASI C d. pro každého výrobce, který má klesající výnosy z rozsahu e. neplatí ani v dokonalé konkurenci 26. Lineární poptávková k ivka a. má ve všech bodech konstantní elasticitu b. má ve všech bodech vyšší elasticitu než poptávková k ivka ve tvaru rovnob žky, ležící nad ní c. má ve všech bodech vyšší elasticitu než poptávková k ivka ve tvaru rovnob žky, ležící pod ní d. odpovídá lineární funkci užitku e. nic z uvedeného SPRAVNA ODPOVED JE D 27. Goodwill akciové spole nosti je a. tržní hodnota akcií minus ú etní hodnota aktiv plus ú etní hodnota cizích pasiv b. úhrn hodnoty patent a ochranných zna ek ve vlastnictví firmy c. rozdíl aktuální hodnoty celkových aktiv a cizích pasiv d. úhrn tržní hodnoty ú etn pln odepsaných základních prost ed a p edm t postupné spot eby (PPS) e. nic z uvedeného 28. Nov a. b. c. d. e.
vzniklé náklady p íležitosti: neovlivní rozhodnutí, pouze je t eba ode íst je od finan ního efektu akce rozhodovacího subjektu vždy ovlivní rozhodnutí rozhodovacího subjektu n kdy ovlivní rozhodnutí rozhodovacího subjektu, jindy ne spolu s p vodními náklady p íležitosti tvo í hodnotu goodwillu firmy mohou ovlivnit rozhodnutí výrobce, spot ebitele nikdy
29. K ížová elasticita poptávky: a. je vždy kladné íslo nebo nula b. je vždy nenulová, záporná pro komplementy, kladná pro substituty c. popisuje závislost ceny statku na pr m rných nákladech d. udává procentní zm nu poptávky p i jednoprocentní zm n jiné komodity e. popisuje závislost poptávky p i jednoprocentním snížení (pro substituty) resp. Zvýšení (pro komplement) objemu prodej p íbuzného statku ODPOVED D JE SPRAVNA,ALE M LO BY TAM BYT ZMENE CENY JINÉ KOMODITY 30. Zvýší-li se o stejné % cena jedné komodity a klesne cena druhé komodity v modelu spot ebitele rozhodujícím se mezi dv ma komoditami (n=2), pak: a. p vodní optimum se nezm ní b. p vodní optimum se v každém p ípad , kdy platí p edpoklad klesajícího mezního užitku, zm ní c. p vodní optimum se (p edpokládáme-li klesající mezní užitek) m že a nemusí zm nit d. rozpo tová p ímka se rovnob žn posune e. nic z uvedeného 31. Body A, B, C leží na poptávkové p ímce D (p) tak, jak je nakresleno na obrázku. Se adíme-li správn body A, B, C od nejv tší po nejmenší elasticitu, dostaneme: a. C A B b. C B A c. A B C d. všechny body vykazují shodnou elasticitu e. nelze bez další informace ur it
32. Které z následujících tvrzení a) – d) není správné: a. Rozpo tová množina se p i zvýšení jedné z cen a p i nezm n ných ostatních cenách a p i nezm n ném disponibilním d chodu zúží b. Sklon rozpo tové p ímky je dán pom rem cen komodit, zobrazených na osách c. Rozpo tová p ímka se p i zvýšení disponibilního d chodu rovnob žn posune d. Zvýší-li se cena první komodity o stejné %, o jaké se sníží cena druhé komodity, sklon rozpo tové p ímky se nezm ní e. Všechna tvrzení a) – d) jsou pravdivá 33. Zvýšení d chodu v modelu spot ebitele a. posouvá izokvanty užitku tak, že luxusní komodity budou hodnoceny lépe b. vyvolá nutn nár st spot eby všech komodit c. zm ní sklon rozpo tové p ímky d. nemusí zm nit vektor spot eby ani v jediné položce e. nic z uvedeného není pravda 34. Zm ní-li se ve standardním modelu spot ebitele ceny všech komodit o stejné (nenulové) procento a d chod z stane beze zm ny, pak: a. optimální spot ební situace se v žádném p ípad nezm ní b. optimální spot ební situace se v žádném p ípad zm ní ODPOVED B JE SPRAVNA c. optimální spot ební situace se n kdy zm ní, jindy ne. Záleží na sklonu izokvant užitku d. optimální spot ební situace se n kdy zm ní, jindy ne. Záleží na tom, zda jde o standardní nebo inferiorní komodity e. optimální spot ební situace se n kdy zm ní, jindy ne. Záleží na sklonu rozpo tové p ímky (budget line) 35. Spot a. b. c. d. e.
ebitel je v rovnováze, pokud: cena preferované komodity je rovna sou tu cen vstup využitých k jednotce její výroby mezní užitek jedné koruny vynaložené na nákup komodity je pro všechny komodity stejný navýšení jeho d chodu nepovede ke zvýšení jeho užitku mezní užitek je pro všechny komodity shodný nic z uvedeného
36. Zvýšení nabídkové i poptávkové funkce o stejné % a. v žádném p ípad nevyvolá zm nu rovnovážného objemu komodity b. n kdy vyvolá, jindy nevyvolá zm nu rovnovážného objemu komodity: záleží na tom, zda je vyšší cenová elasticita nabídky nebo poptávky c. n kdy vyvolá, jindy nevyvolá zm nu rovnovážného objemu komodity: záleží na tom, zda jde o dokonalou konkurenci d. n kdy vyvolá, jindy nevyvolá zm nu rovnovážného objemu komodity: záleží na tom, zda p sobí zákon klesajících mezních výnos z rozsahu e. v p ípad svislé poptávkové nebo nabídkové k ivky vyvolá zm nu rovnovážného objemu komodity, jindy ne 37. P íkladem normativního výroku je a. reálná mzda v naší republice by dosáhla úrovn Rakouska p i zachování sou asných trend za 14 let b. míra zne išt ní ovzduší se v roce 1995 p iblížila normám ES c. míra inflace u nás je nižší než v ostatních postkomunistických zemích d. neznepokojujme se inflací, je-li jednociferná
e.
všechny výroky a) – d) jsou normativní
38. Výrobní množina je a. množinou výrobních situací modelovaným výrobcem technologicky realizovatelných b. prostor na rozpo tové p ímce a pod ní c. výrobní situace realizovaná výrobcem v daném období d. nic z uvedeného e. vý tem kombinací výrobk , realizovaných na trhu 39. Pro indiferen ní k ivky (izokvanty) užitku platí a. žádná nem že protnout jinou b. mohou se protnout pouze, jde-li o inferiorní komoditu c. mohou se protnout pouze, jde-li o luxusní statek d. protnou se vždy, jde-li o subjekt, maximalizující sv j užitek e. mohou se protnout pouze, jde-li o Giffen v statek 40. Snížení d chodu zp sobí v chování spot ebitele vždy: a. nerovnom rné snížení spot eby všech komodit (vyšší u t ch, na které vydává spot ebitel více pen z) b. rovnom rné snížení spot eby všech komodit c. snížení spot eby luxusních komodit ODPOVED C JE ASI SPRAVNA ODPOVED E TO URCITE NENI d. nic z uvedeného nemusí nastat e. zm nu pom ru mezních užitk 41. Mezní užitek je a. zvýšení spot eby komodit v d sledku jednoprocentního nár stu d chodu b. užitek subjektu, pro kterého spot eba další jednotky spot eby daného statku nep ináší zvýšení užitku c. p evis užitku daného spot ebitele nad standard, daný trhem d. zvýšení užitku p i zvýšení spot eby jedné komodity o (malou) jednotku ODPOVED D JE SPRAVNA e. nic z uvedeného 42. Zvýšení cen všech vstup výrobce o stejné % ceteris paribus a. Posune produk ní funkci doprava b. Rozší í výrobní množinu c. Zúží výrobní množinu d. Nezm ní sklon izokvant zisku e. Nezm ní sklon izokost 43. P irozená míra nezam stnanosti je: a. míra odpovídající podílu lidí, kte í m ní zam stnání a jsou proto toho asu do asn bez práce b. míra odpovídající pr m ru pro vysp lé tržní ekonomiky c. míra, která (hypoteticky) odstraní inflaci d. míra, p i které se inflace nesnižuje ani nezvyšuje ODPOVED D JE SPRAVNA e. míra po ode tení (nezapo tení) dobrovoln nezam stnaných 44. D sledkem hlasovacího paradoxu je: a. nemonotónnost preferencí b. hlasování v souladu s voli em – mediánem c. nespojitost preferencí d. netranzitivita preferencí ODPOVED D JE SPRAVNA e. neshody privátního a spole enského optima pro objem ekologických investic 45. Zvýšení dovoz ceteris paribus výdajový multiplikátor a. sníží b. zvýší c. nezm ní
d. e.
n kdy zvýší, n kdy sníží v závislosti na relaci pružnosti nabídky a poptávky v konjunktu e zvýší, v depresi sníží
46. Identita úspor a investic je a. testem rozumné hospodá ské politiky vlády b. podmínkou rovnováhy na trhu pen z c. vícemén tautologickým vyjád ením skute nosti, že co se nespot ebuje v daném roce, to je investicí (v širším slova smyslu) do budoucnosti d. nereálný ideál, dosažitelný jen za cenu ztráty tržního charakteru ekonomiky e. podmínkou rovnováhy komer ní banky 47. Podle teorie komparativní výhody mohou vzájemn výhodn mezi sebou obchodovat zem A a B: a. existuje-li alespo jeden výrobek, efektivn ji vyráb ný v zemi A a zárove alespo jeden výrobek efektivn ji vyráb ný v zemi B ODPOVED A JE SPRAVNA b. jen pokud mají srovnatelnou ekonomickou výkonnost c. prakticky vždy d. jen pokud je zahrani ní obchod obou zemí koordinován e. jen jsou-li ob zem ve stejné fázi hospodá ského cyklu 48. Ozna me P po et práceschopných, D po et dobrovoln nezam stnaných, N po et nedobrovoln nezam stnaných, Z po et zam stnaných. Mírou nezam stnanosti je: a. vše uvedené v bodech b) – d) b. N/(P-D) c. (P-Z-D)/(Z+N) d. N/(Z+N) e. nic z uvedeného 49. Pen žní nabídku nemusí ovlivnit a. zm na podílu povinných rezerv b. úrokový strop c. rozsáhlý prodej vládních obligací centrální bankou d. rozsáhlý výkup vládních obligací centrální bankou e. zm na mezního sklonu k úsporám u domácností 50. Lafferova k ivka je funkcí a. klesající v celém defini ním oboru b. rostoucí v celém defini ním oboru c. rostoucí vlevo od svého maxima, klesající vpravo od svého maxima ODPOVED C JE SPRAVNA d. klesající vlevo od minima, klesající vpravo od minima e. nic z uvedeného 51. Nerovnom rná inflace je: a. inflace postihující r zn r zné komodity b. inflace s prom nlivým tempem v ase C,D,E TO URCITE NENÍ-NENÍ SI JISTA, ALE REKLA BY ODPOVED B c. inflace neodpovídající na Phillipsov k ivce p irozené mí e nezam stnanosti d. inflace výrazn p evyšující úrokovou míru e. inflace výrazn vyšší než pr m r vysp lých tržních ekonomik 52. Strukturálním deficitem rozumíme a. situaci, kdy újma nebo užitek z cizích aktiv nejsou finan n kompenzovány b. deficit odpovídající potencionálnímu produktu ASI ODPOVED B c. deficit plynoucí z podpor p i strukturální nezam stnanosti d. deficit v d sledku nepružného trhu práce e. deficit daný zm nou pom ru vnit ního a vn jšího státního dluhu 53. Externalitou rozumíme a. situaci, kdy újma nebo užitek z cizích aktiv nejsou finan n kompenzovány ODPOVED A JE SPRAVNA
b. c. d. e.
rozši ování výroby kooperací s vn jšími subdodavateli efekt ze zahrani ního obchodu a z turistiky koluzi více než dvou firem náklady (realizované i nerealizované), nutné k obnov kvality životního prost edí
54. Automatickým stabilizátorem ve fiskální politice je: a. progresivní d chodová da b. zvýšení vládních výdaj na ve ejné služby v dob krize c. snížení úrokové míry v depresi d. odstran ní bariér zahrani ního obchodu e. nic z uvedeného 55. Poskytuje-li továrna vlastníkovi ro n P korun, pak její tržní hodnotu V lze odhadnout takto: a. V = P*N, kde N je doba životnosti továrny b. V = P/i, kde i je ro ní úroková míra ODPOVED B JE SPRAVNA c. V = F*(P+C)/C, kde C jsou náklady a F ú etní hodnota fond d. V = P/(1+i), kde i je ro ní úroková míra e. nic z uvedeného 56. Keynesiánská doporu ení pro období krize obsahují a. snížení resp. Odstran ní bariér dovozu b. snížení výdaj domácností a zvýšení vládních výdaj c. zvýšení vládních výdaj a snížení sklonu k úsporám domácností d. snížení všech výdaj v ekonomice doprovázené monetární expanzí e. restriktivní monetární politiku 57. Ekonomika je v konjunktu e, výroba stoupá. Kdy vznikne zárodek p íští deprese a. když se zastaví r st výroby b. když se zpomalí r st výroby c. když vznikne nedostatek pracovních sil, což vyvolá r st mezd inflaci d. když nezam stnanost klesne pod svoji p irozenou míru e. když inflace p evýší nominální úrokovou míru 58. Nerovnováhu na trhu práce ceteris paribus zvyšuje: a. vše uvedené v bodech a) – d) b. expanzivní fiskální politika vlády c. restriktivní monetární politika vlády d. mzdová regulace ve smyslu omezení r stu mezd NEJSPIS ODPOVED D e. nic z uvedeného 59. Jedním ze zakladatel p edpoklad p ed realizací tzv. monetaristického experimentu v USA 80. let byla: a. nezávislost poptávky po pen zích na nominální úrokové mí e b. schopnost fiskální politiky eliminovat resp. minimalizovat projevy deprese c. nem nná rychlost ob hu pen z d. regulovaná nerovnovážnost pen žního trhu e. nic z uvedeného 60. IS-LM analýza hledá: a. optimální objem vládních výdaj b. rovnovážnou úrokovou míru a d chod ODPOVED B JE SPRAVNA c. p irozenou míru nezam stnanosti d. úrokovou míru, která vede k nulovému nár stu inflace e. optimální míru zdan ní 61. Typickým rysem trhu práce je a. vše uvedené v bodech b) – d) b. v tší pružnost poptávky než nabídky c. nepružnost mezd zdola d. trvalá nerovnováha (p evis nabídky)
e.
nic z uvedeného
62. Uvalení dodate né spot ební dan dopadne: a. výhradn na spot ebitele b. výhradn na výrobce c. vždy více na spot ebitele než na výrobce d. vždy více na výrobce než na spot ebitele e. nic z uvedeného nemusí platit ODPOVED E JE SPRAVNA 63. Arrow v paradox se týká: a. rozdílu mezi zamýšlenou a realizovanou spot ebou domácností b. kontraproduktivního dopadu vládních výdaj na GNP v d sledku vytla ení soukromých investic c. zp t zak ivené nabídkové k ivky na trhu práce d. kolektivního rozhodování ODPOVED D JE SPRAVNA e. neshody privátního a spole enského optima pro objem ekologických investic 64. Jako argument pro p edpoklad klesajícího tvaru k ivky agregátní poptávky lze použít a. vše uvedené v bodech b) – d) b. substituce levn jších komodit za dražší c. zpožd ní r stu mezd za r stem ostatních cen a v d sledku toho pokles reálných mezd d. r st cen vede k nár stu bankrot a tudíž ke snížení úhrnu firemních výdaj , zejména na investice e. nic z uvedeného, agregátní poptávka s r stem cenové hladiny roste 65. Teorií strany nabídky (supply side economics) charakterizuje: a. svislý tvar agregátní poptávky b. svislý tvar agregátní nabídky c. vodorovný tvar agregátní poptávky d. vodorovný tvar agregátní nabídky e. nic z uvedeného 66. Sou ásti GNP je mimo jiné: a. vše uvedené v bodech b) – d) b. nedokon ená výroba c. služby úplatn poskytované obchodním partner m d. nár st hodnoty základních prost edk nap . v d sledku r stu cen akcií na burze e. nic z uvedeného 67. Sou ástí hodnoty p idané zpracováním jsou: a. vše uvedené v bodech b) – d) b. mzdy c. odpisy d. zisk e. nic z uvedeného 68. Standardní spot ební funkce a. pro každou hodnotu disponibilního d chodu spl uje podmínku „spot eba je menší nebo rovna disponibilnímu d chodu“ b. spl uje podmínku „spot eba je menší nebo rovna disponibilnímu d chodu“ jen do ur ité hodnoty d chodu výše c. je od ur ité hodnoty d chodu (break-even point) klesající funkcí d. je v monetaristickém chápání ekonomiky svislou k ivkou e. nic z uvedeného 69. Jako jedno z vysv tlení pro pokles mezního sklonu k úsporám koncem 80. let lze uvést: a. vše uvedené v bodech b) – d) ODPOVED A JE SPRAVNA b. deficit státního rozpo tu (deficit stimuluje spot ebu) c. rostoucí kvalitu úv rové soustavy (je snadn jší zadlužit se) d. zvýšení sociálních podpor (není t eba tolik spo it z obavy pro budoucnost) e. nic z uvedeného
70. Teorie investi ního akcelerátoru p epokládá, že investice jsou ovlivn ny zejména a. GNP b. p ír stkem GNP c. reálnou úrokovou mírou d. nominální úrokovou mírou e. o ekáváním subjektu 71. Pesimistické o ekávání vede k: a. posunu po k ivce investi ní poptávky doleva b. zvýšení tržní úrokové míry c. zvýšení rozdílu mezi nominální a reálnou úrokovou mírou d. posunu celé k ivky investi ní poptávky doprava e. posunu celé k ivky investi ní poptávky doleva ODPOVED E JE SPRAVNA 72. Zvýšení úspor a. tlumí výdajový multiplikátor ODPOVED A JE SPRAVNA b. zvýší výdajový multiplikátor c. neovlivní výdajový multiplikátor d. tlumí výdajový multiplikátor v konjunktu e, zvyšuje výdajový multiplikátor v recesi e. tlumí výdajový multiplikátor v recesi, zvyšuje výdajový multiplikátor v konjunktu e 73. Paradoxem spo ivosti nazýváme a. snížení úspor p i r stu disponibilního d chodu pro vysoký objem d chodu (zp t zak ivená úsporová k ivka) b. snížení mezního sklonu ke spot eb v d sledku rostoucího deficitu státního rozpo tu c. pokles (resp. nezvýšení ) realizovaných úspor p i zamýšleném zvýšení úspor domácností d. pokles (resp. nezvýšení ) realizovaných úspor p i zamýšleném zvýšení spot eby domácností e. skute nost, že peníze jsou de facto nejmén luxusní komoditou 74. Charakteristickým rysem pro každou hospodá skou recesi je:? a. vše uvedené v bodech b) – d) b. pokles reálné úrokové míry ODPOVED B JE SPRAVNA c. r st cenové hladiny d. pokles nominálního GNP e. nic z uvedeného 75. Výrok „vyrobí se tolik, kolik se poptává“ vysloví nejspíše a. monetarista b. keynesiánec c. p edstavitel ekonomie strany nabídky d. zastánce teorie racionálního o ekávání e. všichni uvedení 76. Které z následujících tvrzení n e n í pravdivé? a. pen žní agregát M1 obsahuje mince, papírové peníze a depozita na požádání (šekovatelné ú ty) b. pen žní agregát M1 je ástí pen žního agregátu M2 c. termínovaná depozita pat í do M2, ale nikoli do M1 d. pen žní agregáty p edstavují složky poptávky po pen zích e. nic z uvedeného, všechna tvrzení a) – d) jsou pravdivá 77. Centrální banka v R je a. vlád se odpovídající, na parlamentu nezávislý ú ad, který reguluje pen žní nabídku a dohlíží nad komer ními bankami b. sou ást ministerstva financí, provád jící monetární a fiskální politiku vlády c. organizace z centráln plánované ekonomiky, provád jící platbu za státní podniky d. soukromá banka, dotovaná ze státního rozpo tu a poskytující dotace vybraným (vládou preferovaným) podnik m e. nic z uvedeného
78. Z následujících p í in ztrát pro ekonomiku jako celek jsou nejpodstatn jší (tj. zp sobující nejv tší ztráty): NENÍ SI JISTA-C,D,E TO URCITE NENÍ- ZALEZI, JAK VELKA BY BYLA NEZAMESTNANOST-ALE DEJTE ASI A a. monopolní struktura a ztráta aloka ní efektivnosti z ní plynoucí b. stávky c. ztráty zp sobené cly a kvótami v zahrani ním obchod d. ztráty v souvislosti s nevyužitím pracovních zdroj v d sledku nezam stnanosti e. ztráty spojené s neefektivností kapitálového trhu 79. Která z uvedených položek není sou ástí GNP? a. nákup plnícího pera pro státního ú edníka b. plat u itele c. nákup vojenského letadla d. mate ský p ísp vek e. všechny uvedené položky se GNP zapo ítávají 80. Práce schopný lov k v produktivním v ku, který p estal hledat práci a delší as se nechá vyživovat milenkou a. pokládá se za strukturáln nezam stnaného b. pokládá se za frik n nemocného c. nezapo ítává se do itatele ani do jmenovatele p i výpo tu míry nezam stnanosti ODPOVED C JE SPRAVNA d. zapo ítává se do jmenovatele, ale nikoli do itatele p i výpo tu míry nezam stnanosti e. pokládá se za sezónn nezam stnaného 81. Když vynásobíme p ír stek investic výdajovým multiplikátorem, dostaneme tímto p ír stkem investic vyvolaný: a. p ír stek spot eby b. p ír stek úspor c. nár st poptávky po pen zích d. nár st fixního kapitálu e. p ír stek agregátní poptávky NEJSPIS ODPOVED E 82. Která z následujících událostí posune ihned celou k ivku agregátní nabídky AS? doprava? JEDINA KTERÁ OVLIVNUJE JE ODPOVED A, ALE ZALEZI NA TOM, CO SI HLAVACEK PREDSTAVUJE POD POJMEM IHNED. TAKZE NEJSPIS ODPOVED E a. konjunktura v zahrani í b. odstran ní dovozního cla c. zvýšení úrokové míry d. zvýšení podpor v nezam stnanosti e. žádná 83. P i výpo tu indexu spot ebitelských cen jakožto váženého pr m ru index pro jednotlivé komodity se jako váhy používají? a. relativní ceny komodit ve spot ebním koši b. váhy stanovené pro rok Statistickým ú adem s p ihlédnutím k cenovým pohyb m c. relace cen jednotlivých komodit ke sv tovým cenám d. podíly výdaj , které domácnosti vynaložily na jednotlivé komodity ve spot ebním koši e. objemy spot eby v naturálních jednotkách 84. Disponibilní d chod (DI) je definován jako a. GNP minus dan b. GNP plus dan minus transfery c. GNP plus isté p íjmy z majetku v zahrani í d. GNP minus odpisy e. nic z uvedeného 85. Když se celá spot ební k ivka posune nahoru, znamená to, že se spot ebitelé rozhodli a. zvýšit mezní sklon ke spot eb (MPC) b. zvýšit spot ebu v reakci na zvýšení disponibilního d chodu
c. d. e.
snížit objem úspor p i každé úrovni d chodu v d sledku zm n jiných faktor než je disponibilní d chod snížit objem úspor jen p i úrovni d chodu nižší než odpovídá bodu vyrovnání (break-even point) nic z uvedeného
86. Ropné šoky v 70. letech vyvolaly tendenci k: a. zvýšení inflace, zvýšení nezam stnanosti b. zvýšení inflace, snížení nezam stnanosti c. snížení inflace, zvýšení nezam stnanosti d. propad GNP p i prakticky nezm n né mí e inflace i nezam stnanosti e. nic z uvedeného 87. Agregátní poptávková funkce udává a. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na objemu investic (v etn zahrani ních) b. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na cenové hladin c. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na disponibilním d chodu domácností a firem d. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na ase e. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na deficitu ve ejných rozpo t 88. Vytla a. b. c. d. e.
ováním soukromých investic se rozumí snížení investic v d sledku záporných istých vývoz (tj. záporného salda vývoz minus dovoz) omezení investic v d sledku cenové a mzdové regulace omezení poptávky po soukromých investicích (zejména stavebních) v d sledku probíhající krize omezení soukromých investic v d sledku expansivní fiskální politiky vlády d sledek rostoucího p ílivu zahrani ního kapitálu do ekonomiky, který se centrální bance nepoda ilo sterilizovat
89. Potenciálním produktem (GNP) rozumí keynesiánská ekonomie: a. velikost GNP pro hypotetický p ípad odstran ní monopol a prosazení dokonalé konkurence b. velikost reáln dosaženého GNP, zvýšená o rezervy, zp sobené zejména rychle odstranitelným technickým zaostáváním c. maximální z úrovní GNP, p i které nedochází k urychlení inflace d. hypotetická úrove GNP p i nulové nezam stnanosti e. hypotetická úrove GNP pro p ípad maximáln efektivního využití všech krátkodob využitelných disponibilních zdroj 90. Politika snadno dostupných pen z prost ednictvím operací na volném trhu spo ívá v:? a. nákupu vládních cenných papír , následném zvýšení rezerv bank a zvýšení pen žní nabídky b. prodeji vládních cenných papír , následném zvýšení rezerv bank a zvýšení pen žní nabídky c. nákupu vládních cenných papír , následném snížení rezerv bank a zvýšení pen žní nabídky ODPOVED C JE SPRAVNA d. prodeji vládních cenných papír , následném snížení rezerv bank a zvýšení pen žní nabídky e. snížení resp. zvýšení poptávky po vládních cenných papírech zm nou % vyplácených úrok v závislosti na etap hospodá ského cyklu 91. V ekonomice, nacházející se v depresi a. roste tempo inflace b. klesá tempo inflace c. tempo inflace stoupá nebo klesá v závislosti na tom, zda jde o náklady taženou nebo poptávkou taženou inflací d. tempo inflace stoupá nebo klesá v závislosti na tom, zda jde o recesi vyvolanou poklesem nabídky (nabídkovým šokem) nebo recesi vyvolanou poklesem agregátní poptávky ODPOVED D JE SPRAVNA e. nic z uvedeného pro ekonomiku v depresi neplatí
92. Ekonomie strany nabídky a. popírá, že rovnováha nastává v pr se íku nabídkové a poptávkové k ivky b. je teorií, propagující snížení daní, které vede k zvýšení nabídky výrobních faktor a zvýšení celkového produktu c. je teorií, která argumentuje pro posílení agregátní nabídky formou státních dotací perspektivních podnik d. tvrdí, že míru inflace ovliv uje dlouhodob pouze agregátní nabídka, nikoli však agregátní poptávka e. popírá vliv vládních výdaj na výši inflace 93. MPC je a. mezinárodní rada profesn organizovaných odbor b. ozna ení pro mezní poptávkovou k ivku c. ozna ení pro mezní istý p íjem d. ozna ení pro mezní sklon ke spot eb e. nic z uvedeného 94. Lafferova k ivka udává a. závislost míry inflace na úrokové mí e b. souvislost inflace a míry nezam stnanosti c. závislost p íjm státního rozpo tu na mí e zdan ní d. pr b h míry inflace v ase 95. Multiplikátor (výdajový, investi ní) a. udává, nakolik se zvýší investice v d sledku snížení úrokové míry o 1 % b. vyjad uje, kolikrát se musí zvýšit p íjem pr m rné rodiny, zvýší-li se nefinan ní výdaje domácností dvakrát c. vyjad uje, nakolik (kolikrát) se sníží soukromé investice v d sledku zvýšení vládních výdaj o jednotku d. vyjad uje zvýšení GNP, p ipadající na zvýšení výdaj o jednu pen žní jednotku e. vyjad uje závislost investic nikoli na GNP, nýbrž na p ír stku GNP 96. Princip akcelerátoru v sob obsahuje p edpoklad, že a. zvýšení spot ebních výdaj zvýší multiplikovan GNP b. zvýšení vládních výdaj vyvolá zrychlení nár stu investic, úm rné tomuto nár stu c. r st výdaj m že vyvolat zrychlení r stu cenové hladiny d. úrove investic je dána tempem r stu GNP e. nár st investic m že vyvolat akceleraci infla ního vývoje 97. Je-li nabídka pen z zafixována, pak zvýšení poptávky po pen zích v tržních podmínkách a. vyvolá r st úrokové míry b. vyvolá r st nebo pokles úrokové míry v závislosti na elasticit poptávky po pen zích c. vyvolá pokles poptávky po investicích d. vyvolá pokles úspor domácností e. nic z uvedeného 98. O kolik se podle Keynese zvýší agregátní poptávka, zvýší-li se vládní výdaje o 100 mil. K a mezní sklon k úsporám je 0,25? a. o 100 mil. K b. o 250 mil. K c. o 25 mil. K d. o 40 mil. K e. nic z uvedeného 99. Výše multiplikátoru pen žní nabídky je dána zejména: a. výší reálné úrokové míry b. výší nominální úrokové míry c. pom rem bankovních rezerv k bankovním vklad m ODPOVED C JE SPRAVNA d. pom rem transak ní a majetkové poptávky po pen zích e. mezním sklonem k úsporám (MPS)
100. Je-li nominální úroková míra 100 % a inflace 60 %, je rálná úroková míra p esn a. 40 % b. 25 % c. 16,67 % d. 160 % e. nic z uvedeného 101. Výrok „výdaje jsou motorem ekonomiky“ je: a. charakteristický pro monetaristickou ekonomickou koncepci b. charakteristický pro teorii racionálního o ekávání c. podstatným p edpokladem ekonomie strany nabídky (supply side economics) d. sou ástí keynesiánského vid ní ekonomiky e. marxistickým omylem 102. K ížová elasticita poptávky: a. je vždy kladné íslo nebo nula b. popisuje závislost ceny statku na pr m rných nákladech c. udává nár st poptávky p i sou asném snížení ceny výrobk o jedno % a zvýšení cen všech vstup o jedno % d. udává procentní zm nu poptávky p i jednoprocentní zm n ceny jiné komodity ODPOVED D JE SPRAVNA e. popisuje závislost poptávky p i jednoprocentním snížení (pro substitut) resp. zvýšení (pro komplement) objemu prodej p íbuzného statku 103. Strukturálním deficitem státního rozpo tu rozumíme: a. deficit po ode tení vlivu automatických stabilizátor b. deficit odpovídající potencionálnímu produktu ODPOVED B JE SPRAVNA c. deficit plynoucí z podpor p i strukturální nezam stnanosti d. deficit v d sledku nepružného trhu práce e. deficit daný zm nou pom ru vnit ního a vn jšího státního dluhu 104. Nerovnováhu na trhu práce ceteris paribus zvyšuje:? a. vše uvedené v bodech a) – b) b. expanzivní fiskální politika vlády c. restriktivní monetární politika vlády d. otev ení ekonomiky e. nic z uvedeného NEJSPIS ODPOVED E V krabicích ve studovn byly další otázky-jen dv tam byly jiný než tady, tak vam je taky posílám 105. Jako agrument pro p edpoklad rostoucího tvaru k ivky agregátní nabídky lze použít:? a. vše uvedené v bodech b) – d) ODPOVED A JE SPRAVNA b. fixní výdaje typu nájemné c. zpožd ní r stu mezd za r stem ostatních cen d. rychlejší r st nominálních tržeb v porovnání s nominálními náklady firem e. nic z uvedeného. agregátní nabídka s r stem cenové hladiny klesá 106. Teorie efektivního kapitálového trhu tvrdí, že: a. cena akcií nezávisí na exogenních (vn jších, neekonomických) faktorech b. cenu akcií ovliv uje pouze o ekávání, nikoliv však pr b h v ase c. události, které lze p edvídat jsou zohledn ny v cenách a proto je efektivní spekulace na kapitálovém trhu v podmínkách všeobecné dostupnosti informací prakticky nemožná ODPOVED C JE SPRAVNA d. cena kapitálu (továrny) je ur ena výhradn jeho ziskovostí, nikoli jeho po izovací hodnotou e. nic z uvedeného 107. Vláda zvyšuje minimální mzdu. To teoreticky sníží v tržním prost edí zam stnanost a. vždy b. jen pokud je stanovena minimální mzda nad pr m rnou mzdou
c. d. e.
jen pokud je stanovena minimální mzda vyšší než je hodnota mezního produktu zam stnanc s nejnižší mzdou jen pokud je stanovené minimum pod toho asu nejnižší vyplácenou mzdou jen pokud jde nahradit práci výkonn jším strojním za ízením
108. Zavedení dodate né spot ební dan pocítí jako újmu a. vždy ve v tší mí e výrobce než spot ebitel b. vždy ve v tší mí e spot ebitel než výrobce c. ve stejné mí e spot ebitel i výrobce d. n kdy více výrobce, n kdy spot ebitel e. více tuzemští výrobci než dovozci 109. Spot ebitel vydá (v ur itém cenovém rozp tí) na ur itý statek pevnou ástku nezávisle na cen komodity. Jeho poptávka po této komodit a. je cenov elastická b. má cenovou elasticitu rostoucí nade všechny meze c. je cenov neelastická d. má jednotkovou cenovou elasticitu MELA BY BYT ODPOVED D e. z uvedeného nelze usuzovat na elasticitu 110. D chodová elasticita poptávky a. je vždy nezáporná b. je vždy nižší než cenová elasticita c. vyjad uje skute nost, že s r stem ceny jedné komodity lidé p echázejí k jiné, levn jší komodit d. nikdy se nem že zm nit, nezm ní-li se reálná d chod obyvatel e. je vyšší u luxusn jších komodit 111. Vzroste-li cena benzínu z 30 K na 30,3 K , o kolik poklesne prodávané množství, je-li cenová elasticita poptávky 0,4? a. o 1 % b. o 0,4 % c. o 4 % d. o 100,4 % e. z uvedených údaj nelze ur it 112. A a B jsou komplementární statky a cena statku B prudce vzroste v d sledku zavedení dodate né spot ební dan . Co se ceteris paribus stane se statkem A? a. poptávka po statku A vzroste b. cena statku A klesne c. cena statku A poroste d. nabídka statku A poroste e. nic z uvedeného 113. Spot ebitel je p i volb mezi nákupem zboží A a B v rovnováze, pokud: a. pr m rný užitek z jednotky zboží A mu p ináší stejné uspokojení jako pr m rný užitek z jednotky zboží B b. nákup poslední jednotky zboží A zvýší jeho uspokojení stejn jako nákup poslední jednotky zboží B c. poslední koruna, kterou použil na nákup zboží A mu p inesla stejný užitek jako poslední koruna, kterou použil na nákup zboží B d. p i zvýšení spot eby zboží A o jednotku a p i sou asném snížení spot eby zboží B o jednotku z stane na stejné izokvant užitku e. p i zvýšení spot eby zboží A o 1 % a p i sou asném snížení spot eby zboží B o 1 % z stane na stejné izokvant užitku 114. Pokles poptávky po standardním zboží m že být vyvolán a. poklesem ceny substitutu b. poklesem ceny komplementu c. r stem ceny substitutu d. r stem disponibilního d chodu
e.
ni ím z uvedeného
115. Pravidlo, že hodnota mezního produktu zdroje je v optimu rovna cen tohoto zdroje platí: a. jen v dokonalé konkurenci b. jen v dokonalé a monopolní konkurenci, ne u monopolu a oligopolu c. pro každého výrobce, který maximalizuje zisk NENÍ SI JISTA, ALE ASI C d. pro každého výrobce, který má klesající výnosy z rozsahu e. neplatí ani v dokonalé konkurenci 116. Lineární poptávková k ivka a. má ve všech bodech konstantní elasticitu b. má ve všech bodech vyšší elasticitu než poptávková k ivka ve tvaru rovnob žky, ležící nad ní c. má ve všech bodech vyšší elasticitu než poptávková k ivka ve tvaru rovnob žky, ležící pod ní d. odpovídá lineární funkci užitku e. nic z uvedeného SPRAVNA ODPOVED JE D 117. Goodwill akciové spole nosti je a. tržní hodnota akcií minus ú etní hodnota aktiv plus ú etní hodnota cizích pasiv b. úhrn hodnoty patent a ochranných zna ek ve vlastnictví firmy c. rozdíl aktuální hodnoty celkových aktiv a cizích pasiv d. úhrn tržní hodnoty ú etn pln odepsaných základních prost ed a p edm t postupné spot eby (PPS) e. nic z uvedeného 118. Nov a. b. c. d. e.
vzniklé náklady p íležitosti: neovlivní rozhodnutí, pouze je t eba ode íst je od finan ního efektu akce rozhodovacího subjektu vždy ovlivní rozhodnutí rozhodovacího subjektu n kdy ovlivní rozhodnutí rozhodovacího subjektu, jindy ne spolu s p vodními náklady p íležitosti tvo í hodnotu goodwillu firmy mohou ovlivnit rozhodnutí výrobce, spot ebitele nikdy
119. K ížová elasticita poptávky: a. je vždy kladné íslo nebo nula b. je vždy nenulová, záporná pro komplementy, kladná pro substituty c. popisuje závislost ceny statku na pr m rných nákladech d. udává procentní zm nu poptávky p i jednoprocentní zm n jiné komodity e. popisuje závislost poptávky p i jednoprocentním snížení (pro substituty) resp. Zvýšení (pro komplement) objemu prodej p íbuzného statku ODPOVED D JE SPRAVNA,ALE M LO BY TAM BYT ZMENE CENY JINÉ KOMODITY 120. Zvýší-li se o stejné % cena jedné komodity a klesne cena druhé komodity v modelu spot ebitele rozhodujícím se mezi dv ma komoditami (n=2), pak: a. p vodní optimum se nezm ní b. p vodní optimum se v každém p ípad , kdy platí p edpoklad klesajícího mezního užitku, zm ní c. p vodní optimum se (p edpokládáme-li klesající mezní užitek) m že a nemusí zm nit d. rozpo tová p ímka se rovnob žn posune e. nic z uvedeného 121. Body A, B, C leží na poptávkové p ímce D (p) tak, jak je nakresleno na obrázku. Se adíme-li správn body A, B, C od nejv tší po nejmenší elasticitu, dostaneme: a. C A B b. C B A c. A B C d. všechny body vykazují shodnou elasticitu e. nelze bez další informace ur it
122. Které z následujících tvrzení a) – d) není správné: a. Rozpo tová množina se p i zvýšení jedné z cen a p i nezm n ných ostatních cenách a p i nezm n ném disponibilním d chodu zúží b. Sklon rozpo tové p ímky je dán pom rem cen komodit, zobrazených na osách c. Rozpo tová p ímka se p i zvýšení disponibilního d chodu rovnob žn posune d. Zvýší-li se cena první komodity o stejné %, o jaké se sníží cena druhé komodity, sklon rozpo tové p ímky se nezm ní e. Všechna tvrzení a) – d) jsou pravdivá 123. Zvýšení d chodu v modelu spot ebitele a. posouvá izokvanty užitku tak, že luxusní komodity budou hodnoceny lépe b. vyvolá nutn nár st spot eby všech komodit c. zm ní sklon rozpo tové p ímky d. nemusí zm nit vektor spot eby ani v jediné položce e. nic z uvedeného není pravda 124. Zm ní-li se ve standardním modelu spot ebitele ceny všech komodit o stejné (nenulové) procento a d chod z stane beze zm ny, pak: a. optimální spot ební situace se v žádném p ípad nezm ní b. optimální spot ební situace se v žádném p ípad zm ní ODPOVED B JE SPRAVNA c. optimální spot ební situace se n kdy zm ní, jindy ne. Záleží na sklonu izokvant užitku d. optimální spot ební situace se n kdy zm ní, jindy ne. Záleží na tom, zda jde o standardní nebo inferiorní komodity e. optimální spot ební situace se n kdy zm ní, jindy ne. Záleží na sklonu rozpo tové p ímky (budget line) 125. Spot a. b. c. d. e.
ebitel je v rovnováze, pokud: cena preferované komodity je rovna sou tu cen vstup využitých k jednotce její výroby mezní užitek jedné koruny vynaložené na nákup komodity je pro všechny komodity stejný navýšení jeho d chodu nepovede ke zvýšení jeho užitku mezní užitek je pro všechny komodity shodný nic z uvedeného
126. Zvýšení nabídkové i poptávkové funkce o stejné % a. v žádném p ípad nevyvolá zm nu rovnovážného objemu komodity b. n kdy vyvolá, jindy nevyvolá zm nu rovnovážného objemu komodity: záleží na tom, zda je vyšší cenová elasticita nabídky nebo poptávky c. n kdy vyvolá, jindy nevyvolá zm nu rovnovážného objemu komodity: záleží na tom, zda jde o dokonalou konkurenci d. n kdy vyvolá, jindy nevyvolá zm nu rovnovážného objemu komodity: záleží na tom, zda p sobí zákon klesajících mezních výnos z rozsahu e. v p ípad svislé poptávkové nebo nabídkové k ivky vyvolá zm nu rovnovážného objemu komodity, jindy ne 127. P íkladem normativního výroku je a. reálná mzda v naší republice by dosáhla úrovn Rakouska p i zachování sou asných trend za 14 let b. míra zne išt ní ovzduší se v roce 1995 p iblížila normám ES c. míra inflace u nás je nižší než v ostatních postkomunistických zemích d. neznepokojujme se inflací, je-li jednociferná e. všechny výroky a) – d) jsou normativní
128. Výrobní množina je a. množinou výrobních situací modelovaným výrobcem technologicky realizovatelných b. prostor na rozpo tové p ímce a pod ní c. výrobní situace realizovaná výrobcem v daném období d. nic z uvedeného e. vý tem kombinací výrobk , realizovaných na trhu 129. Pro indiferen ní k ivky (izokvanty) užitku platí a. žádná nem že protnout jinou b. mohou se protnout pouze, jde-li o inferiorní komoditu c. mohou se protnout pouze, jde-li o luxusní statek d. protnou se vždy, jde-li o subjekt, maximalizující sv j užitek e. mohou se protnout pouze, jde-li o Giffen v statek 130. Snížení d chodu zp sobí v chování spot ebitele vždy: a. nerovnom rné snížení spot eby všech komodit (vyšší u t ch, na které vydává spot ebitel více pen z) b. rovnom rné snížení spot eby všech komodit c. snížení spot eby luxusních komodit ODPOVED C JE ASI SPRAVNA ODPOVED E TO URCITE NENI d. nic z uvedeného nemusí nastat e. zm nu pom ru mezních užitk 131. Mezní užitek je a. zvýšení spot eby komodit v d sledku jednoprocentního nár stu d chodu b. užitek subjektu, pro kterého spot eba další jednotky spot eby daného statku nep ináší zvýšení užitku c. p evis užitku daného spot ebitele nad standard, daný trhem d. zvýšení užitku p i zvýšení spot eby jedné komodity o (malou) jednotku ODPOVED D JE SPRAVNA e. nic z uvedeného 132. Zvýšení cen všech vstup výrobce o stejné % ceteris paribus a. Posune produk ní funkci doprava b. Rozší í výrobní množinu c. Zúží výrobní množinu d. Nezm ní sklon izokvant zisku e. Nezm ní sklon izokost 133. P irozená míra nezam stnanosti je: a. míra odpovídající podílu lidí, kte í m ní zam stnání a jsou proto toho asu do asn bez práce b. míra odpovídající pr m ru pro vysp lé tržní ekonomiky c. míra, která (hypoteticky) odstraní inflaci d. míra, p i které se inflace nesnižuje ani nezvyšuje ODPOVED D JE SPRAVNA e. míra po ode tení (nezapo tení) dobrovoln nezam stnaných 134. D sledkem hlasovacího paradoxu je: a. nemonotónnost preferencí b. hlasování v souladu s voli em – mediánem c. nespojitost preferencí d. netranzitivita preferencí ODPOVED D JE SPRAVNA e. neshody privátního a spole enského optima pro objem ekologických investic 135. Zvýšení dovoz ceteris paribus výdajový multiplikátor a. sníží b. zvýší c. nezm ní d. n kdy zvýší, n kdy sníží v závislosti na relaci pružnosti nabídky a poptávky
e.
v konjunktu e zvýší, v depresi sníží
136. Identita úspor a investic je a. testem rozumné hospodá ské politiky vlády b. podmínkou rovnováhy na trhu pen z c. vícemén tautologickým vyjád ením skute nosti, že co se nespot ebuje v daném roce, to je investicí (v širším slova smyslu) do budoucnosti d. nereálný ideál, dosažitelný jen za cenu ztráty tržního charakteru ekonomiky e. podmínkou rovnováhy komer ní banky 137. Podle teorie komparativní výhody mohou vzájemn výhodn mezi sebou obchodovat zem A a B: a. existuje-li alespo jeden výrobek, efektivn ji vyráb ný v zemi A a zárove alespo jeden výrobek efektivn ji vyráb ný v zemi B ODPOVED A JE SPRAVNA b. jen pokud mají srovnatelnou ekonomickou výkonnost c. prakticky vždy d. jen pokud je zahrani ní obchod obou zemí koordinován e. jen jsou-li ob zem ve stejné fázi hospodá ského cyklu 138. Ozna me P po et práceschopných, D po et dobrovoln zam stnaných, N po et nedobrovoln nezam stnaných, Z po et zam stnaných. Mírou nezam stnanosti je: a. vše uvedené v bodech b) – d) b. N/(P-D) c. (P-Z-D)/(Z+N) d. N/(Z+N) e. nic z uvedeného 139. Pen žní nabídku nemusí ovlivnit a. zm na podílu povinných rezerv b. úrokový strop c. rozsáhlý prodej vládních obligací centrální bankou d. rozsáhlý výkup vládních obligací centrální bankou e. zm na mezního sklonu k úsporám u domácností 140. Lafferova k ivka je funkcí a. klesající v celém defini ním oboru b. rostoucí v celém defini ním oboru c. rostoucí vlevo od svého maxima, klesající vpravo od svého maxima ODPOVED C JE SPRAVNA d. klesající vlevo od minima, klesající vpravo od minima e. nic z uvedeného 141. Nerovnom rná inflace je: a. inflace postihující r zn r zné komodity b. inflace s prom nlivým tempem v ase C,D,E TO URCITE NENÍ-NENÍ SI JISTA, ALE REKLA BY ODPOVED B c. inflace neodpovídající na Phillipsov k ivce p irozené mí e nezam stnanosti d. inflace výrazn p evyšující úrokovou míru e. inflace výrazn vyšší než pr m r vysp lých tržních ekonomik 142. Strukturálním deficitem rozumíme a. situaci, kdy újma nebo užitek z cizích aktiv nejsou finan n kompenzovány b. deficit odpovídající potencionálnímu produktu ASI ODPOVED B c. deficit plynoucí z podpor p i strukturální nezam stnanosti d. deficit v d sledku nepružného trhu práce e. deficit daný zm nou pom ru vnit ního a vn jšího státního dluhu 143. Externalitou rozumíme a. situaci, kdy újma nebo užitek z cizích aktiv nejsou finan n kompenzovány ODPOVED A JE SPRAVNA b. rozši ování výroby kooperací s vn jšími subdodavateli
c. d. e.
efekt ze zahrani ního obchodu a z turistiky koluzi více než dvou firem náklady (realizované i nerealizované), nutné k obnov kvality životního prost edí
144. Automatickým stabilizátorem ve fiskální politice je: a. progresivní d chodová da b. zvýšení vládních výdaj na ve ejné služby v dob krize c. snížení úrokové míry v depresi d. odstran ní bariér zahrani ního obchodu e. nic z uvedeného 145. Poskytuje-li továrna vlastníkovi ro n P korun, pak její tržní hodnotu V lze odhadnout takto: a. V = P*N, kde N je doba životnosti továrny b. V = P/i, kde i je ro ní úroková míra ODPOVED B JE SPRAVNA c. V = F*(P+C)/C, kde C jsou náklady a F ú etní hodnota fond d. V = P/(1+i), kde i je ro ní úroková míra e. nic z uvedeného 146. Keynesiánská doporu ení pro období krize obsahují a. snížení resp. Odstran ní bariér dovozu b. snížení výdaj domácností a zvýšení vládních výdaj c. zvýšení vládních výdaj a snížení sklonu k úsporám domácností d. snížení všech výdaj v ekonomice doprovázené monetární expanzí e. restriktivní monetární politiku 147. Ekonomika je v konjunktu e, výroba stoupá. Kdy vznikne zárodek p íští deprese a. když se zastaví r st výroby b. když se zpomalí r st výroby c. když vznikne nedostatek pracovních sil, což vyvolá r st mezd inflaci d. když nezam stnanost klesne pod svoji p irozenou míru e. když inflace p evýší nominální úrokovou míru 148. Nerovnováhu na trhu práce ceteris paribus zvyšuje: a. vše uvedené v bodech a) – d) b. expanzivní fiskální politika vlády c. restriktivní monetární politika vlády d. mzdová regulace ve smyslu omezení r stu mezd NEJSPIS ODPOVED D e. nic z uvedeného 149. Jedním ze zakladatel p edpoklad p ed realizací tzv. monetaristického experimentu v USA 80. let byla: a. nezávislost poptávky po pen zích na nominální úrokové mí e b. schopnost fiskální politiky eliminovat resp. minimalizovat projevy deprese c. nem nná rychlost ob hu pen z d. regulovaná nerovnovážnost pen žního trhu e. nic z uvedeného 150. IS-LM analýza hledá: a. optimální objem vládních výdaj b. rovnovážnou úrokovou míru a d chod ODPOVED B JE SPRAVNA c. p irozenou míru nezam stnanosti d. úrokovou míru, která vede k nulovému nár stu inflace e. optimální míru zdan ní 151. Typickým rysem trhu práce je a. vše uvedené v bodech b) – d) b. v tší pružnost poptávky než nabídky c. nepružnost mezd zdola d. trvalá nerovnováha (p evis nabídky) e. nic z uvedeného
152. Uvalení dodate né spot ební dan dopadne: a. výhradn na spot ebitele b. výhradn na výrobce c. vždy více na spot ebitele než na výrobce d. vždy více na výrobce než na spot ebitele e. nic z uvedeného nemusí platit ODPOVED E JE SPRAVNA 153. Arrow v paradox se týká: a. rozdílu mezi zamýšlenou a realizovanou spot ebou domácností b. kontraproduktivního dopadu vládních výdaj na GNP v d sledku vytla ení soukromých investic c. zp t zak ivené nabídkové k ivky na trhu práce d. kolektivního rozhodování ODPOVED D JE SPRAVNA e. neshody privátního a spole enského optima pro objem ekologických investic 154. Jako argument pro p edpoklad klesajícího tvaru k ivky agregátní poptávky lze použít a. vše uvedené v bodech b) – d) b. substituce levn jších komodit za dražší c. zpožd ní r stu mezd za r stem ostatních cen a v d sledku toho pokles reálných mezd d. r st cen vede k nár stu bankrot a tudíž ke snížení úhrnu firemních výdaj , zejména na investice e. nic z uvedeného, agregátní poptávka s r stem cenové hladiny roste 155. Teorií strany nabídky (supply side economics) charakterizuje: a. svislý tvar agregátní poptávky b. svislý tvar agregátní nabídky c. vodorovný tvar agregátní poptávky d. vodorovný tvar agregátní nabídky e. nic z uvedeného 156. Sou ásti GNP je mimo jiné: a. vše uvedené v bodech b) – d) b. nedokon ená výroba c. služby úplatn poskytované obchodním partner m d. nár st hodnoty základních prost edk nap . v d sledku r stu cen akcií na burze e. nic z uvedeného 157. Sou ástí hodnoty p idané zpracováním jsou: a. vše uvedené v bodech b) – d) b. mzdy c. odpisy d. zisk e. nic z uvedeného 158. Standardní spot ební funkce a. pro každou hodnotu disponibilního d chodu spl uje podmínku „spot eba je menší nebo rovna disponibilnímu d chodu“ b. spl uje podmínku „spot eba je menší nebo rovna disponibilnímu d chodu“ jen do ur ité hodnoty d chodu výše c. je od ur ité hodnoty d chodu (break-even point) klesající funkcí d. je v monetaristickém chápání ekonomiky svislou k ivkou e. nic z uvedeného 159. Jako jedno z vysv tlení pro pokles mezního sklonu k úsporám koncem 80. let lze uvést: a. vše uvedené v bodech b) – d) ODPOVED A JE SPRAVNA b. deficit státního rozpo tu (deficit stimuluje spot ebu) c. rostoucí kvalitu úv rové soustavy (je snadn jší zadlužit se) d. zvýšení sociálních podpor (není t eba tolik spo it z obavy pro budoucnost) e. nic z uvedeného 160. Teorie investi ního akcelerátoru p epokládá, že investice jsou ovlivn ny zejména
a. b. c. d. e.
GNP p ír stkem GNP reálnou úrokovou mírou nominální úrokovou mírou o ekáváním subjektu
161. Pesimistické o ekávání vede k: a. posunu po k ivce investi ní poptávky doleva b. zvýšení tržní úrokové míry c. zvýšení rozdílu mezi nominální a reálnou úrokovou mírou d. posunu celé k ivky investi ní poptávky doprava e. posunu celé k ivky investi ní poptávky doleva ODPOVED E JE SPRAVNA 162. Zvýšení úspor a. tlumí výdajový multiplikátor ODPOVED A JE SPRAVNA b. zvýší výdajový multiplikátor c. neovlivní výdajový multiplikátor d. tlumí výdajový multiplikátor v konjunktu e, zvyšuje výdajový multiplikátor v recesi e. tlumí výdajový multiplikátor v recesi, zvyšuje výdajový multiplikátor v konjunktu e 163. Paradoxem spo ivosti nazýváme a. snížení úspor p i r stu disponibilního d chodu pro vysoký objem d chodu (zp t zak ivená úsporová k ivka) b. snížení mezního sklonu ke spot eb v d sledku rostoucího deficitu státního rozpo tu c. pokles (resp. nezvýšení ) realizovaných úspor p i zamýšleném zvýšení úspor domácností d. pokles (resp. nezvýšení ) realizovaných úspor p i zamýšleném zvýšení spot eby domácností e. skute nost, že peníze jsou de facto nejmén luxusní komoditou 164. Charakteristickým rysem pro každou hospodá skou recesi je: a. vše uvedené v bodech b) – d) b. pokles reálné úrokové míry ODPOVED B JE SPRAVNA c. r st cenové hladiny d. pokles nominálního GNP e. nic z uvedeného 165. Výrok „vyrobí se tolik, kolik se poptává“ vysloví nejspíše a. monetarista b. keynesiánec c. p edstavitel ekonomie strany nabídky d. zastánce teorie racionálního o ekávání e. všichni uvedení 166. Které z následujících tvrzení n e n í pravdivé a. pen žní agregát M1 obsahuje mince, papírové peníze a depozita na požádání (šekovatelné ú ty) b. pen žní agregát M1 je ástí pen žního agregátu M2 c. termínovaná depozita pat í do M2, ale nikoli do M1 d. pen žní agregáty p edstavují složky poptávky po pen zích e. nic z uvedeného, všechna tvrzení a) – d) jsou pravdivá 167. Centrální banka v R je a. vlád se odpovídající, na parlamentu nezávislý ú ad, který reguluje pen žní nabídku a dohlíží nad komer ními bankami b. sou ást ministerstva financí, provád jící monetární a fiskální politiku vlády c. organizace z centráln plánované ekonomiky, provád jící platbu za státní podniky d. soukromá banka, dotovaná ze státního rozpo tu a poskytující dotace vybraným (vládou preferovaným) podnik m e. nic z uvedeného
168. Z následujících p í in ztrát pro ekonomiku jako celek jsou nejpodstatn jší (tj. zp sobující nejv tší ztráty): NENÍ SI JISTA-C,D,E TO URCITE NENÍ- ZALEZI, JAK VELKA BY BYLA NEZAMESTNANOST-ALE DEJTE ASI A a. monopolní struktura a ztráta aloka ní efektivnosti z ní plynoucí b. stávky c. ztráty zp sobené cly a kvótami v zahrani ním obchod d. ztráty v souvislosti s nevyužitím pracovních zdroj v d sledku nezam stnanosti e. ztráty spojené s neefektivností kapitálového trhu 169. Která z uvedených položek není sou ástí GNP? a. nákup plnícího pera pro státního ú edníka b. plat u itele c. nákup vojenského letadla d. mate ský p ísp vek e. všechny uvedené položky se GNP zapo ítávají 170. Práce schopný lov k v produktivním v ku, který p estal hledat práci a delší as se nechá vyživovat milenkou a. pokládá se za strukturáln nezam stnaného b. pokládá se za frik n nemocného c. nezapo ítává se do itatele ani do jmenovatele p i výpo tu míry nezam stnanosti ODPOVED C JE SPRAVNA d. zapo ítává se do jmenovatele, ale nikoli do itatele p i výpo tu míry nezam stnanosti e. pokládá se za sezónn nezam stnaného 171. Když vynásobíme p ír stek investic výdajovým multiplikátorem, dostaneme tímto p ír stkem investic vyvolaný: a. p ír stek spot eby b. p ír stek úspor c. nár st poptávky po pen zích d. nár st fixního kapitálu e. p ír stek agregátní poptávky NEJSPIS ODPOVED E 172. Která z následujících událostí posune ihned celou k ivku agregátní nabídky AS doprava? JEDINA KTERÁ OVLIVNUJE JE ODPOVED A, ALE ZALEZI NA TOM, CO SI HLAVACEK PREDSTAVUJE POD POJMEM IHNED. TAKZE NEJSPIS ODPOVED E a. konjunktura v zahrani í b. odstran ní dovozního cla c. zvýšení úrokové míry d. zvýšení podpor v nezam stnanosti e. žádná 173. P i výpo tu indexu spot ebitelských cen jakožto váženého pr m ru index pro jednotlivé komodity se jako váhy používají a. relativní ceny komodit ve spot ebním koši b. váhy stanovené pro rok Statistickým ú adem s p ihlédnutím k cenovým pohyb m c. relace cen jednotlivých komodit ke sv tovým cenám d. podíly výdaj , které domácnosti vynaložily na jednotlivé komodity ve spot ebním koši e. objemy spot eby v naturálních jednotkách 174. Disponibilní d chod (DI) je definován jako a. GNP minus dan b. GNP plus dan minus transfery c. GNP plus isté p íjmy z majetku v zahrani í d. GNP minus odpisy e. nic z uvedeného 175. Když se celá spot ební k ivka posune nahoru, znamená to, že se spot ebitelé rozhodli a. zvýšit mezní sklon ke spot eb (MPC) b. zvýšit spot ebu v reakci na zvýšení disponibilního d chodu
c. d. e.
snížit objem úspor p i každé úrovni d chodu v d sledku zm n jiných faktor než je disponibilní d chod snížit objem úspor jen p i úrovni d chodu nižší než odpovídá bodu vyrovnání (break-even point) nic z uvedeného
176. Ropné šoky v 70. letech vyvolaly tendenci k: a. zvýšení inflace, zvýšení nezam stnanosti b. zvýšení inflace, snížení nezam stnanosti c. snížení inflace, zvýšení nezam stnanosti d. propad GNP p i prakticky nezm n né mí e inflace i nezam stnanosti e. nic z uvedeného 177. Agregátní poptávková funkce udává a. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na objemu investic (v etn zahrani ních) b. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na cenové hladin c. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na disponibilním d chodu domácností a firem d. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na ase e. závislost hodnoty celkového produktu, který jsou ekonomické subjekty ochotny nakoupit, na deficitu ve ejných rozpo t 178. Vytla a. b. c. d. e.
ováním soukromých investic se rozumí snížení investic v d sledku záporných istých vývoz (tj. záporného salda vývoz minus dovoz) omezení investic v d sledku cenové a mzdové regulace omezení poptávky po soukromých investicích (zejména stavebních) v d sledku probíhající krize omezení soukromých investic v d sledku expansivní fiskální politiky vlády d sledek rostoucího p ílivu zahrani ního kapitálu do ekonomiky, který se centrální bance nepoda ilo sterilizovat
179. Potenciálním produktem (GNP) rozumí keynesiánská ekonomie: a. velikost GNP pro hypotetický p ípad odstran ní monopol a prosazení dokonalé konkurence b. velikost reáln dosaženého GNP, zvýšená o rezervy, zp sobené zejména rychle odstranitelným technickým zaostáváním c. maximální z úrovní GNP, p i které nedochází k urychlení inflace d. hypotetická úrove GNP p i nulové nezam stnanosti e. hypotetická úrove GNP pro p ípad maximáln efektivního využití všech krátkodob využitelných disponibilních zdroj 180. Politika snadno dostupných pen z prost ednictvím operací na volném trhu spo ívá v: a. nákupu vládních cenných papír , následném zvýšení rezerv bank a zvýšení pen žní nabídky b. prodeji vládních cenných papír , následném zvýšení rezerv bank a zvýšení pen žní nabídky c. nákupu vládních cenných papír , následném snížení rezerv bank a zvýšení pen žní nabídky ODPOVED C JE SPRAVNA d. prodeji vládních cenných papír , následném snížení rezerv bank a zvýšení pen žní nabídky e. snížení resp. zvýšení poptávky po vládních cenných papírech zm nou % vyplácených úrok v závislosti na etap hospodá ského cyklu 181. V ekonomice, nacházející se v depresi a. roste tempo inflace b. klesá tempo inflace c. tempo inflace stoupá nebo klesá v závislosti na tom, zda jde o náklady taženou nebo poptávkou taženou inflací d. tempo inflace stoupá nebo klesá v závislosti na tom, zda jde o recesi vyvolanou poklesem nabídky (nabídkovým šokem) nebo recesi vyvolanou poklesem agregátní poptávky ODPOVED D JE SPRAVNA e. nic z uvedeného pro ekonomiku v depresi neplatí
182. Ekonomie strany nabídky a. popírá, že rovnováha nastává v pr se íku nabídkové a poptávkové k ivky b. je teorií, propagující snížení daní, které vede k zvýšení nabídky výrobních faktor a zvýšení celkového produktu c. je teorií, která argumentuje pro posílení agregátní nabídky formou státních dotací perspektivních podnik d. tvrdí, že míru inflace ovliv uje dlouhodob pouze agregátní nabídka, nikoli však agregátní poptávka e. popírá vliv vládních výdaj na výši inflace 183. MPC je a. mezinárodní rada profesn organizovaných odbor b. ozna ení pro mezní poptávkovou k ivku c. ozna ení pro mezní istý p íjem d. ozna ení pro mezní sklon ke spot eb e. nic z uvedeného 184. Lafferova k ivka udává a. závislost míry inflace na úrokové mí e b. souvislost inflace a míry nezam stnanosti c. závislost p íjm státního rozpo tu na mí e zdan ní d. pr b h míry inflace v ase 185. Multiplikátor (výdajový, investi ní) a. udává, nakolik se zvýší investice v d sledku snížení úrokové míry o 1 % b. vyjad uje, kolikrát se musí zvýšit p íjem pr m rné rodiny, zvýší-li se nefinan ní výdaje domácností dvakrát c. vyjad uje, nakolik (kolikrát) se sníží soukromé investice v d sledku zvýšení vládních výdaj o jednotku d. vyjad uje zvýšení GNP, p ipadající na zvýšení výdaj o jednu pen žní jednotku e. vyjad uje závislost investic nikoli na GNP, nýbrž na p ír stku GNP 186. Princip akcelerátoru v sob obsahuje p edpoklad, že a. zvýšení spot ebních výdaj zvýší multiplikovan GNP b. zvýšení vládních výdaj vyvolá zrychlení nár stu investic, úm rné tomuto nár stu c. r st výdaj m že vyvolat zrychlení r stu cenové hladiny d. úrove investic je dána tempem r stu GNP e. nár st investic m že vyvolat akceleraci infla ního vývoje 187. Je-li nabídka pen z zafixována, pak zvýšení poptávky po pen zích v tržních podmínkách a. vyvolá r st úrokové míry b. vyvolá r st nebo pokles úrokové míry v závislosti na elasticit poptávky po pen zích c. vyvolá pokles poptávky po investicích d. vyvolá pokles úspor domácností e. nic z uvedeného 188. O kolik se podle Keynese zvýší agregátní poptávka, zvýší-li se vládní výdaje o 100 mil. K a mezní sklon k úsporám je 0,25? a. o 100 mil. K b. o 250 mil. K c. o 25 mil. K d. o 40 mil. K e. nic z uvedeného 189. Výše multiplikátoru pen žní nabídky je dána zejména: a. výší reálné úrokové míry b. výší nominální úrokové míry c. pom rem bankovních rezerv k bankovním vklad m ODPOVED C JE SPRAVNA d. pom rem transak ní a majetkové poptávky po pen zích e. mezním sklonem k úsporám (MPS)
190. Je-li nominální úroková míra 100 % a inflace 60 %, je rálná úroková míra p esn a. 40 % b. 25 % c. 16,67 % d. 160 % e. nic z uvedeného 191. Výrok „výdaje jsou motorem ekonomiky“ je: a. charakteristický pro monetaristickou ekonomickou koncepci b. charakteristický pro teorii racionálního o ekávání c. podstatným p edpokladem ekonomie strany nabídky (supply side economics) d. sou ástí keynesiánského vid ní ekonomiky e. marxistickým omylem 192. K ížová elasticita poptávky: a. je vždy kladné íslo nebo nula b. popisuje závislost ceny statku na pr m rných nákladech c. udává nár st poptávky p i sou asném snížení ceny výrobk o jedno % a zvýšení cen všech vstup o jedno % d. udává procentní zm nu poptávky p i jednoprocentní zm n ceny jiné komodity ODPOVED D JE SPRAVNA e. popisuje závislost poptávky p i jednoprocentním snížení (pro substitut) resp. zvýšení (pro komplement) objemu prodej p íbuzného statku 193. Strukturálním deficitem státního rozpo tu rozumíme: a. deficit po ode tení vlivu automatických stabilizátor b. deficit odpovídající potencionálnímu produktu ODPOVED B JE SPRAVNA c. deficit plynoucí z podpor p i strukturální nezam stnanosti d. deficit v d sledku nepružného trhu práce e. deficit daný zm nou pom ru vnit ního a vn jšího státního dluhu 194. Nerovnováhu na trhu práce ceteris paribus zvyšuje: a. vše uvedené v bodech a) – b) b. expanzivní fiskální politika vlády c. restriktivní monetární politika vlády d. otev ení ekonomiky e. nic z uvedeného NEJSPIS ODPOVED E V krabicích ve studovn byly další otázky-jen dv tam byly jiný než tady, tak vam je taky posílám 195. Jako agrument pro p edpoklad rostoucího tvaru k ivky agregátní nabídky lze použít: a. vše uvedené v bodech b) – d) ODPOVED A JE SPRAVNA b. fixní výdaje typu nájemné c. zpožd ní r stu mezd za r stem ostatních cen d. rychlejší r st nominálních tržeb v porovnání s nominálními náklady firem e. nic z uvedeného. agregátní nabídka s r stem cenové hladiny klesá 196. Teorie efektivního kapitálového trhu tvrdí, že: a. cena akcií nezávisí na exogenních (vn jších, neekonomických) faktorech b. cenu akcií ovliv uje pouze o ekávání, nikoliv však pr b h v ase c. události, které lze p edvídat jsou zohledn ny v cenách a proto je efektivní spekulace na kapitálovém trhu v podmínkách všeobecné dostupnosti informací prakticky nemožná ODPOVED C JE SPRAVNA d. cena kapitálu (továrny) je ur ena výhradn jeho ziskovostí, nikoli jeho po izovací hodnotou e. nic z uvedeného
