6. 7. listopadu 2013, Ptýrov

Workshop projektu „Rozvoj řešitelských týmů projektů VaV na Technické univerzitě v Liberci“ 6. – 7. listopadu 2013, Ptýrov

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/30.0024

Workshop projektu „Rozvoj řešitelských týmů projektů VaV na Technické univerzitě v Liberci“ 6. – 7. listopadu 2013, Ptýrov

©Technická univerzita v Liberci - 2014

ÚVOD Vážení čtenáři, tímto se Vám dostává do rukou sborník prezentací z pracovního workshopu mladých vědeckých pracovníků a řešitelů vědecko-výzkumných projektů, který se uskutečnil 6. – 7. listopadu 2013. Setkání bylo zorganizováno v rámci řešení projektu „Rozvoj řešitelských týmů projektů VaV na Technické univerzitě v Liberci“ (reg. č. CZ.1.07/2.3.00/30.0024), který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Cílem projektu „Rozvoj řešitelských týmů projektů VaV na Technické univerzitě v Liberci“ je zapojení mladých vědců - postdoků z České republiky i zahraničí - do vědecko-výzkumných úkolů vybraných pracovišť Technické univerzity v Liberci (TUL). Tito mladí výzkumníci v současnosti zásadním způsobem přispívají prostřednictvím interdisciplinarity svých činností nejen k modernizaci charakteru výzkumu na univerzitě, ale i podstatnou měrou ovlivňují chápání vazby mezi výzkumem a moderním způsobem terciárního vzdělávání. Předkládaný sborník se skládá ze dvou částí. První vychází z prezentací postdoků a druhá obsahuje prezentace dalších výzkumných pracovníků, kteří v současnosti odpovídají za řešení projektů na TUL. Prezentující měli za úkol nejprve stručně rekapitulovat průběh řešení projektů vědy a výzkumu, za které zodpovídají či jsou členy řešitelského týmu, případně měli sdělit odchylky od plánovaného harmonogramu řešení. Dále měli představit dosažené výsledky (články či aplikované výstupy typu patent či užitný vzor) za rok 2013 a možnosti jejich aplikace v praxi. V neposlední řadě bylo úkolem prezentace představit plán činností na rok 2014. Postdoci, kteří se v předešlém období zúčastnili pracovních stáží v zahraničí či v průmyslovém podniku, prezentovali své zkušenosti a zde získané poznatky. Rádi bychom tímto workshopem, společně se spoluorganizátory, přispěli k dalšímu šíření důležitých odborných informací a poznatků z problematiky Materiálového výzkumu a Konkurenceschopného strojírenství a k jejich širšímu uplatňování, než je tomu dosud. Doufejme, že tak pomůžeme doplnit zase jeden kamínek do mozaiky obou oblastí výzkumu. Více informací o projektu „Rozvoj řešitelských týmů projektů VaV na Technické univerzitě v Liberci“ je k dispozici na stránkách http://cxi.tul.cz/projekty-vav/rozvoj-resitelskych-tymuprojektu-vav-na-tul.html.

Za organizátory workshopu Ing. Markéta Dubová, Ph.D.

OBSAH I. BLOK POSTDOKŮ INTEGRITA POVRCHU ......................................................................................... 8 Ing. Totka Bakalova, Ph.D.

ADVANCED SURFACE ENGINEEING FOR IMPROVED COATING ADHESION AND SURFACE PROTECTION ..................................................................................... 19 Dr. Damian Batory

PŘEHLED DOSAVADNÍCH ČINNOSTÍ A DALŠÍCH PLÁNŮ PROJEKTU „POSTDOC“ 24 Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

VYUŽITÍ NANOTEXTILIÍ PŘI INTENZIFIKACI PROCESU ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V MOBILNÍCH ČOV............................................................................................... 33 Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

VÝVOJ NANOVLÁKENÝCH MATERIÁLŮ ............................................................. 41 Ing. Michal Komárek, Ph.D.

ČINNOST POSTDOKA V LABORATOŘI MECHANIKY TEKUTIN ............................. 57 Ing. Michal Kotek, Ph.D.

ZKUŠENOSTI Z ODBORNÉ STÁŽE VE VÝVOJOVÉM STŘEDISKU FIRMY SIEMENS . 66 Ing. David Lindr, Ph.D.

SPOLUPRÁCE S PRŮMYSLEM – POUŽITÍ TECHNOLOGIE SLUSH MOLDING PRO VÝROBU UMĚLÝCH KŮŽÍ PRO AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL ................................ 75 Ing. Tomáš Martinec, Ph.D.

APPLICATION OF NANOMATERIALS .................................................................. 90 Dr. Niranjan Patra

ZKUŠENOSTI ZE SPOLUPRÁCE PŘI ŘEŠENÍ KOMPLEXNÍCH PROBLÉMŮ ZEJMÉNA PRO ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY VÝROBNÍCH LINEK A PRŮMYSLOVÝCH ZAŘÍZENÍ ..... 100 Ing. Michal Petrů, Ph.D.

II. BLOK OSTATNÍCH ÚČASTNÍKŮ WORKSHOPU PROJEKT „REMKO“ (VÝZKUM A OVĚŘENÍ TECHNOLOGIE REMEDIACE KOMPLEXNĚ KONTAMINOVANÝCH ZEMIN) .................................................... 114 Mgr. Pavel Hrabák, Ph.D.

PROJEKT SanMod ........................................................................................... 118 Ing. Tomáš Jiříček

APLIKACE MAGNETICKÉHO POLE V BIOLOGICKÉ DEKONTAMINACI ODPADNÍCH VOD ................................................................................................................ 131 Ing. Lucie Křiklavová, Ph.D.

MODIFIKOVANÉ NOSIČE BIOMASY PRO ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ................ 135 Ing. Lucie Křiklavová, Ph.D.

ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ ZDROJE............................................................. 139 Mgr. Kamil Nešetřil

POUŽITÍ ELEKTRICKÉHO POLE K SANACI LOKALIT KONTAMINOVANÝCH ORGANICKÝMI LÁTKAMI................................................................................. 147 Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D.

METODIKA A TECHNOLOGIE PRO ODHAD VLIVU DYNAMICKÉHO PŮSOBENÍ HLADINY PODZEMNÍ VODY NA POVODŇOVOU SITUACI ................................. 149 Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D.

NANOBIOWAT – WP1 ..................................................................................... 152 Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D.

REVERZIBILNÍ SKLADOVÁNÍ ENERGIE V HORNINOVÉM MASIVU ..................... 154 Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D. ................................................................................................................ 154

VÝZKUM TERMÁLNÍ ZÁTĚŽE HORNIN – PERSPEKTIVY PODZEMNÍHO SKLADOVÁNÍ TEPELNÉ ENERGIE ..................................................................... 156 Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D.

NANOKOMPOSIT ............................................................................................ 159 Ing. František Peterka, Ph.D.

NANOČISTIČKA ............................................................................................... 168 Ing. František Peterka, Ph.D.

VÝZKUM ZÍSKÁVÁNÍ TEPELNÉ ENERGIE Z HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ TUNELOVÝCH STAVEB .................................................................................... 173 Ing. Tomáš Pluhař

TECHNOLOGICKÉ A BIOLOGICKÉ POSTUPY KE SNÍŽENÍ OBSAHU FOSFORU A POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE SINIC VE VODNÍCH NÁDRŽÍCH VČETNĚ POVRCHOVÝCH ZDROJŮ PITNÝCH VOD (PROJEKT SINICE) .............................. 178 RNDr. Alena Ševců, Ph.D.

OPTIMALIZACE ANALYTICKÝCH METOD PRO STANOVENÍ ORGANOPOLUTANTŮ, EKOTOXICITY A MONITOROVÁNÍ NANOČÁSTIC V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ (NANOBIOWAT, WP6) .................................................................................... 183 RNDr. Alena Ševců, Ph.D.

I. BLOK POSTDOKŮ

INTEGRITA POVRCHU Ing. Totka Bakalova, Ph.D. [email protected] S růstem nároků na konstrukci, tvarovou složitost, ale také zejména se snižováním hmotnosti strojních součástí a se zdokonalováním měřicích přístrojů i metod měření, začala být otázka „Integrity povrchu“ velice aktuální. Posuzuje-li se účinek technologických procesů na povrchovou vrstvu obrobku při přeměňování jeho tvaru, pak se podle druhu a intenzity aplikované energie mohou projevovat různé způsoby jejího ovlivnění.

Soubor parametrů charakterizujících vliv povrchové vrstvy na funkční vlastnosti součásti může být různé široký nejen s ohledem na použité výrobní technologie a na způsob zatěžování součásti v provozu, ale i se zřetelem na technické možnosti a ekonomické aspekty kontroly jakosti.

V poslední době se pro takový soubor vlastností povrchové vrstvy používá termín „Integrita povrchu“. Lze ho chápat jako soubor všech vlastností a charakteristik povrchu strojní součásti vzniklého výrobním procesem, hodnotící vlastnosti povrchové plochy a povrchové vrstvy ve vztahu k vlastnostem základního materiálu součásti. Pojem integrity povrchu tedy bezprostředně souvisí s kvalitou povrchu.

Tato souvislost mezi funkčními vlastnostmi strojů, jako je odolnost proti opotřebení, odolnost proti korozi, únava materiálu, kontaktní pevnost, magnetické vlastnosti aj. a mezi kvalitou povrchové vrstvy je logická uvážíme–li, že při nejčastějším případu namáhání (v ohybu a krutu) je největší napětí na povrchu, a také pří kontaktním namáhání, pří tření event. pří korozi je povrch a povrchová vrstva nejexponovanějším místem součásti. Jako nejvýznamnější a nejčastěji analyzované faktory, které charakterizují integritu povrchu po obrábění se obvykle uvádí: 

Topografií obrobeného povrchu tzv. „3D drsností“,



strukturními změnami podpovrchových vrstev,



hloubkou a charakterem jejich zpevnění,



smyslem, velikostí, rozložení a průběhy napětí.

Široký soubor experimentálních poznatků o vlivu technologických procesů na integritu povrchu a současně sledování závislosti provozních vlastností součásti na integritě povrchu umožní optimalizovat způsob a podmínky výroby součásti z hlediska požadované spolehlivosti a životnosti.

Znalost charakteru a stavu povrchových vrstev a pochopení změn, které v nich nastávají při změnách technologických parametrů, jsou tedy nezbytným předpokladem jejich využívání v průmyslové výrobě. Z obsáhlých komplexů charakteristik se obvykle při optimalizaci výběru metody tvorby konečného povrchu přihlíží k: 

mechanizmu vzniku nového povrchu a jeho vlivu na mikrogeometrii (plastická deformace a teplotní pole),



vlivu pracovních podmínek (řezná rychlost, posuvová rychlost, hloubka záběru) na mikrogeometrii a vlastnosti povrchové vrstvy,



vlivu obráběného materiálu na proces vzniku nového povrchu a jeho mikrogeometrii,



strukturním změnám v povrchové vrstvě jako důsledku plastické deformace či teploty,



velikosti a charakteru zbytkových napětí v povrchové vrstvě a tím i charakteru a rozsahu případných vad (mikrotrhlin),



vlivu mikrogeometrie a charakteru povrchu na další funkční vlastnosti povrchu jako je odolnost proti opotřebení, třecí vlastnosti, odolnost proti korozi apod.

Analýza zbytkových napětí má při diagnostice užitných vlastností finálního výrobku velký význam a jednoznačně doplňuje klasické metody výzkumu materiálových charakteristik, jako jsou pevnost, houževnatost, otěruvzdornost, apod. Pro analýzu stavu napjatosti existuje dnes velký počet experimentálních postupů založených na využití zákonitostí mezi napětím a určitou charakteristikou (fyzikální veličinou) zkoumaného objektu. Vždy se tedy jedná nepřímá měření, která nestanovují přímo napětí, ale veličiny napětím ovlivnitelné. Z hlediska průmyslové praxe a to zejména ve vztahu k různým technologickým postupům výroby je

9

významným kritériem jejich aplikovatelnosti kritérium zásahu do celistvosti studovaného povrchu.

Statisticky bylo prokázáno, že většina poruch strojních komponent za provozu byla způsobena právě únavou materiálu vyvolanou jeho cyklickým namáháním. Rozbor poruch reálných strojních součástí ukázal, že mezní stav závisí na úzce lokálních vlastnostech materiálu v nejnamáhanějších místech (povrchová vrstva) a tedy nikoli na průměrných vlastnostech celého průřezu, jak např. udává klasická tahová zkouška. Také citlivost únavové pevnosti je největší na povrchu (ohyb, krut). Opět rozhodují vlastnosti tenké povrchové vrstvy (např. velký gradient zbytkových napětí, dendritická bílá vrstva a trhliny), ve které je pravděpodobnost výskytu deformovaných zrn a vakancí největší.

Povrch tvoří přechod mezi strojní součástí a jejím okolím a jeho kvalita je klíčová pro vznik a šíření trhlin, odolnost vůči korozi, otěruvzdornost a životnost. Předkládaná prezentace se věnuje zbytkové napjatosti jako jednomu z parametrů integrity povrchu, strukturním a fázovým změnám, ke kterým po obrábění dochází a gradientu mikrotvrdosti od povrchu do hloubky zkoumaného materiálu.

Souboru charakteristik povrchové plochy a povrchové vrstvy, který se stále častěji i v průmyslové praxi označuje jako „Integrita povrchu“, je věnováno neustále více pozornosti, neboť podává novou informaci o kvalitě strojních součástí.

10

INTEGRITA POVRCHU Ing. Totka Bakalova, Ph.D. [email protected]

11

12

13

14

15

16

1

17

18

ADVANCED SURFACE ENGINEEING FOR IMPROVED COATING ADHESION AND SURFACE PROTECTION Dr. Damian Batory [email protected]

19

20

21

22

23

PŘEHLED DOSAVADNÍCH ČINNOSTÍ A DALŠÍCH PLÁNŮ PROJEKTU „POSTDOC“ Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D. [email protected] Během přednášky byl detailně prezentován souhrn doposud povedených činností v rámci projektu „postdoc“, včetně odborné zahraniční stáže. Odborné výsledky byly z omezených časových důvodů prezentovány samostatně, a to na pravidelně konaném semináři CxI.

V úvodu prezentace byly shrnuty jednotlivé projekty, na jejichž přípravě či realizaci jsem se aktivně podílel. Kromě příprav a vlastní realizace výzkumných projektů byly též zmíněny aktivity v rámci zakázek vedlejší činnosti CxI. Lze zmínit např. provádění kinetických testů za účelem zjištění maximálních rychlostí daných procesů či tvorbu odborné studie popisující alternativní metody čištění odpadních vod pro malé a střední obce.

Dále byl uveden přehled týkající se vedení a konzultování bakalářských, diplomových i doktorských prací a přehled věnující se publikační aktivitě, zejména přehled příspěvků publikovaných v odborných periodikách s impakt faktorem.

Nemalá část prezentace byla věnována odborné zahraniční stáži, která se uskutečnila na Fachhochschule Nordwestschweiz ve Švýcarsku, a to pod vedením prof. Dr.-Ing. Thomase Wintgense. Délka odborné stáže byla 6 měsíců a byla zaměřena zejména na problematiku aplikovatelnosti anaerobního membránového bioreaktoru určeného pro čištění odpadních vod pocházejících z výroby léčiv. Jelikož se jednalo o reálné průmyslové odpadní vody, byly jednotlivé kroky konzultovány přímo s producentem odpadních vod. Stěžejní důraz byl přitom kladen na výkonnost a stabilitu anaerobního membránového bioreaktoru, dále na kvalitu odtoku a na celkovou produkci bioplynu, který představuje cenný zdroj energie. Bioplyn v mnoha systémech může pokrýt z velké části náklady nutné na provoz systému. Z tohoto důvodu je také anaerobní technologie čištění odpadních (zejména průmyslových) vod stále častější. Provoz anaerobního membránového bioreaktoru byl hodnocen na základě 24

mnoha parametrů, analýz i kinetických testů. Velký důraz byl též kladen na pravidelný monitoring, servis a optimalizaci jeho chodu. Na tomto místě je nutné podotknout, že získané výsledky vykazují velký potenciál, jak co se týče publikování v odborném periodiku s impakt faktorem, tak především pro provozní praxi, jelikož producent odpadních vod byl s výsledky velmi spokojen a v současné době probíhají další testy, na jejichž základě by měla být postavena větší poloprovozní jednotka. Kromě zde popisovaného anaerobního membránového bioreaktoru byla moje činnost během stáže také soustředěna na provoz dalších pilotních zařízení disponujících membránovou technologií, a to jak v laboratorním měřítku, tak v poloprovozním měřítku.

Mimo výše uvedených činností byla v rámci zahraniční stáže poskytována také konzultační činnost a pomoc tamějším studentům a praktikantům. Jednalo se zejména o studentské projekty, bakalářskou práci či zaučování při práci s laboratorními a pilotními zařízeními. Zahraniční stáž rovněž přispěla k navázání a k prohloubení vzájemná spolupráce na dalších výzkumných projektech.

Poslední část přednášky byla věnována plánu činností a aktivit na rok 2014, kde byly zmíněny činnosti jako např. práce na běžících projektech, příprava nových projektů, příprava několika článků pro impaktovaná periodika či konzultace doktorských prací a vedení bakalářských a diplomových prací.

25

PŘEHLED DOSAVADNÍCH ČINNOSTÍ A DALŠÍCH PLÁNŮ PROJEKTU „POSTDOC“ Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D. [email protected]

26

27

28

29

30

31

32

VYUŽITÍ NANOTEXTILIÍ PŘI INTENZIFIKACI PROCESU ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V MOBILNÍCH ČOV Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D. [email protected] Během

přednášky

byly

shrnuty

a

interpretovány

dosavadní

výsledky

projektu

podporovaného Technologickou agenturou ČR. Jednalo se o projekt s názvem „Využití nanotextilií při intenzifikaci procesu čištění odpadních vod v mobilních ČOV“. Hlavním cílem projektu bylo nejprve v laboratorních podmínkách nalézt a následně ověřit vhodnou formu nanotextilie, která bude sloužit jako nosič biomasy pro biologické čistírny odpadních vod. Stěžejní důraz v jednotlivých fázích projektu byl kladen na kompaktnost výsledného zařízení, které má představovat mobilní čistírna odpadních vod s vysokou látkovou kapacitou. Dalším cílem projektu bylo vytvořit „know-how“ optimálního používání nosičů biomasy v čistírnách odpadních vod a návrh/konstrukce nového separátoru pro separaci biomasy ze suspenze, který bude součástí mobilní čistírny odpadních vod.

Nosiče biomasy v procesech biologického čištění odpadních vod představují efektivní směr intenzifikace čistícího procesu, jelikož významným způsobem navyšují zásobu aktivní biomasy v systému a navíc umožňující akumulaci pomalu rostoucích mikroorganismů, které je obtížné v konvenčním systému udržet. Vyšší zásoba biomasy dále vede k menším celkovým objemům biologických reaktorů, což je velmi výhodné zejména při intenzifikacích stávajících čistíren odpadních vod či při výstavbě nových, kde jsou možnosti výstavby limitovány prostorem. Významnou výhodu nabízejí nosiče také v mobilních čistírnách odpadních vod, které díky své kompaktnosti lze snadno a efektivně transportovat na patřičná místa užití. Kritickým předpokladem kladeným na nosiče biomasy je velký specifický povrch, biokompatibilita a zároveň mechanická a biochemická stabilita vlastního materiálu. Tyto podmínky splňují nosiče z nanovláken, jejichž výsledné vlastnosti jsou snadno nastavitelné.

33

V počátku řešení projektu probíhalo především ověření vybrané struktury nanotextilie v laboratorních podmínkách a v několika modelech, kde byla ověřena rychlost nárůstu biomasy na různých typech nosičů. Během testů byla použita modelová syntetická odpadní voda, která simulovala složení reálné odpadní vody. Reálná odpadní voda nebyla v těchto testech použita, a to z důvodu obtížného transportu na pracoviště, skladování a nakládání s biologicky kontaminovaným materiálem. Ovšem ověření funkčnosti navržené technologie v reálných podmínkách bylo naplánováno na další fázi řešení projektu.

Laboratorní testy s reaktory s různými typy tkanin z nanovláken byly navrženy tak, aby co nejlépe simulovaly reálné provozní situace, které jsou v průběhu provozu menších čistíren odpadních vod velmi pravděpodobné. Jedná se především o kolísání látkového a hydraulického zatížení, a to jak co se týče zatížení organickými látkami, tak zatížení amoniakálním dusíkem. Za účelem zisku co nejpřesnějšího obrazu o chování systému za těchto situací byly jednotlivé reaktory pravidelně a detailně monitorovány.

Nejprve byly reaktory testovány z hlediska odlišného látkového zatížení organickými látkami – CHSKCr. Po několika týdnech od inokulace systému a nárůstu biomasy na nanovlákenných nosičích bylo látkové zatížení nastavováno dle předem navrženého plánu. Testovány byly celkem 3 různé nanovlákenné nosiče s odlišnými charakteristikami, tj. odlišné velikosti ok a materiály. Jako referenční nosič biomasy byl použit komerčně dodávaný plastový nosič AnoxKaldnes, který je aktuálně často využíván v provozní praxi. Výsledky těchto testů ukázaly, že co se týče koncentrací CHSKCr v odtoku, respektive účinností odstranění organických látek (CHSKCr), bylo dosahováno velmi podobných hodnot a rozdíly mezi jednotlivými reaktory/nosiči byly jen velmi malé. Z nanovlákenných nosičů vykazoval nejvyšší účinnost odstranění nosič s nejmenšími oky v tkanině, a to především v počátečních fázích testování, což indikuje, že větší povrch umožňuje rychlejší záchyt a nárůst biomasy, a tedy i vyšší účinnost čistícího procesu. Na tomto místě je také nutné podotknout, že kromě biomasy na nosičích, byla biomasa přítomna i v suspenzi, tudíž k eliminaci organického znečištění docházelo jak prostřednictvím fixované biomasy na nosičích, tak vlivem suspenzní biomasy.

34

Další fází bylo testování reaktorů z hlediska rozdílného zatížení amoniakálním dusíkem, který při biologickém čištění odpadních vod představuje též jeden z legislativou sledovaných, a tedy stěžejních ukazatelů. Výsledky tohoto testování naznačily, že zejména v počáteční fázi testování bylo v jednotlivých reaktorech přítomno relativně málo nitrifikačních bakterií odpovědných za odstraňování amoniakálního dusíku, což také vedlo k nižším účinnostem odstranění v porovnání s dalšími fázemi. Účinnosti odstranění se v této fázi pohybovaly přibližně od 50 % do 75 %. V další fázi testování se účinnosti odstranění amoniakálního dusíku pro jednotlivé nosiče biomasy zvýšily a dosahovaly hodnot i více jak 90 %. Všechny testované reaktory velmi dobře reagovaly na změny v zatížení amoniakálním dusíkem a nejvyšších účinností odstranění bylo dosaženo pro nosič s většími oky.

Kromě výše uvedených ukazatelů byly dále sledovány koncentrace dalších provozně důležitých parametrů a aktivita biomasy byla pravidelně ověřována prostřednictvím respiračních testů. Struktura biomasy na jednotlivých nosičích byla hodnocena na základě mikroskopických analýz.

35

VYUŽITÍ NANOTEXTILIÍ PŘI INTENZIFIKACI PROCESU ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V MOBILNÍCH ČOV¨ Mgr. Dvořák Lukáš, Ph.D. [email protected]

36

37

38

39

40

VÝVOJ NANOVLÁKENÝCH MATERIÁLŮ Ing. Michal Komárek, Ph.D. [email protected] Příspěvek shrnuje stručnou formou výzkumné práce v oblasti vývoje speciálních nanovlákenných materiálů připravovaných zejména pro filtrační a katalytické aplikace. Prezentované výzkumné práce tématicky souvisejí především s výzkumnými projekty MPO TIP 1 FR-TI1/457 - Výzkum a vývoj nanomateriálů pro filtraci – snížení emisí ze spalin a průmyslových plynů (NANOFIL) a MPO TIP 3 FR-TI3/621 - Nanovlákenné kompozitní textilie pro speciální filtrace (AEROFIL).

Nanovlákenné materiály pro katalytickou filtraci odpadních spalin (Nanofil) Výzkum je zaměřen na výzkum a vývoj technologií přípravy nové generace filtračních materiálů založených na vrstvách nanovlákenných materiálů s příměsí katalytických látek ve formě nanočástic. Materiály jsou cíleny na vývoj a výrobu filtračních elementů pro čištění a katalytický rozklad nežádoucích složek v odpadních vzdušninách a spalinách. Prvotním úkolem byl výzkum vhodného chemického složení nanovláken, které odolají nejen chemickému složení plynů (spalin), ale také teplotnímu působení. Rovněž nesmí docházet k uvolňování částic katalyzátorů z nanovlákenné matrice. Cílem testů stability vytipovaných materiálů bylo posouzení míry termo-degradace, analýza případných rozkladných produktů, vyhodnocení jejich škodlivosti. V příspěvku je představen výzkum, vývoj, testování a výroba nových filtračních materiálů složených z textilního nosiče, nanovlákenné vrstvy a nanočástic katalyzátorů. Tento materiál je testován použit na výrobu filtračních elementů pro čištění a katalytický rozklad nežádoucích složek v odpadních vzdušninách a spalinách. V případě odpadních spalin je nutné vyvinout mechanicky, chemicky a teplotně odolný materiál.

V rámci úvodní etapy výzkumu byly úspěšně nalezeny podmínky přípravy nanovlákenných vrstev metodou elektrostatického zvlákňování pro zvolené typy polymerů. Z polymerů zvolených na základě rešeršní části výzkumu vhodných pro filtrační aplikace, tedy polyimidu,

41

chitosanu, polyakrylonitrilu a polyaramidu byly ve všech případech definovány podmínky pro přípravu nanovlákenných vrstev v laboratorním testování. V rámci další etapy výzkumu byly testovány možnosti imobilizace katalyticky aktivních anorganických částic do hmoty či na povrchu organických nanovláken tak, aby výsledná struktura mohla být použita jako aktivní složka celkového filtračně-katalytického materiálu. Vývojové práce rovněž zahrnovaly navržení a konstrukci laboratorních aparatur pro testování katalytického odbourávání modelových polutantů. Dále byly prověřeny metodické možnosti testování katalytické aktivity nanomateriálů pomocí surogátů PCDD/F (chlorbenzenu a chlorfenolů) v laboratorním měřítku. Z několika desítek nanovlákenných a nanočásticových materiálů připravených na TUL a ve společnosti Elmarco byly především na základě vsádkových testů s chlorbenzenem doporučeny materiály potenciálně nejvhodnější pro zapracování do struktury finálních filtračních komponent.

obr. 1

SEM a EDX nanovlákenné vrstvy s inkorporovanými částicemi katalyzátorů

Sendvičová struktura materiálu je po kompletaci pojena mechanicky pomocí technologie vpichování. Tato technologie je běžnou zavedenou technologií při výrobě textilních filtračních materiálů. Výsledná struktura filtračního materiálu viz obr. 2 níže.

42

obr. 2 SEM snímek průřezu struktury kompozitního filtračního materiálu s nalaminovanou membránou

Nanovlákny povrstvené nitě pro přípravu plošných textilií klasickými textilními technikami Výzkum je zaměřen na výzkum technologií přípravy nových typů materiálů, založených na tkaninách z kompozitních přízí obsahujících vrstvu nanovláken různého chemického složení. Předmětem výzkumu je zejména optimalizace technologie výroby kompozitních přízí, studium jejich fyzikálně chemických vlastností a testování možnosti uplatnění v podobě finálních produktů. V současné době jsou testovány především možnosti uplatnění v oblasti čištění odpadních vod. Struktura nanovlákny povrstvené nitě je patrná ze SEM snímku řezu kompozitní nití na obrázku 3 níže.

obr. 3 SEM řez kompozitní nití povrstvenou nanovlákny

43

VÝVOJ NANOVLÁKENÝCH MATERIÁLŮ Ing. Michal Komárek, Ph.D. [email protected]

44

45

46

47

48

49

50

51

52

53

54

55

56

ČINNOST POSTDOKA V LABORATOŘI MECHANIKY TEKUTIN Ing. Michal Kotek, Ph.D. [email protected]

57

58

59

60

61

62

63

64

65

ZKUŠENOSTI Z ODBORNÉ STÁŽE VE VÝVOJOVÉM STŘEDISKU FIRMY SIEMENS Ing. David Lindr, Ph.D. [email protected]

66

67

68

69

70

71

72

73

74

SPOLUPRÁCE S PRŮMYSLEM – POUŽITÍ TECHNOLOGIE SLUSH MOLDING PRO VÝROBU UMĚLÝCH KŮŽÍ PRO AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL Ing. Tomáš Martinec, Ph.D. [email protected] Úvod Technická univerzita v Liberci již od roku 2006 spolupracuje s firmou Magna Exteriors & Interiors Bohemia (dříve Plastimat, pak Peguform Bohemia a Cadence Inovation) na vývoji stroje pro výrobu umělých kůží. Liberecký závod firmy již řadu let vyrábí a dodává plastové prvky zejména pro automobilový průmysl. Firma Magna ale není jen pouhým výrobcem. Díky svému vývojovému oddělení je schopna pracovat na nových technologiích, nabízet zákazníkům nová řešení a díky tomu si udržuje konkurenceschopnost i ve velmi náročném oboru, jakým automobilový průmysl je.

Při vývoji nových technologií a produktů firma Magna oslovuje řadu partnerů, mezi kterými Technická univerzita v Liberci patří k těm velmi významným. Výroba nového typu stroje pro technologii Slush molding je jedním z příkladů takové spolupráce. Mimo Technické univerzity na tomto projektu spolupracovali a i dále spolupracují firmy Aura engineering z Hranic na Moravě (mechanické konstrukce, elektroinstalace) a LENAM z Liberce (simulace, příprava stroje i nástrojů pro výrobu). Technologie Slush molding

obr. 1

Umělá kůže vyrobená technologií Slush molding 75

Firma Magna je dodavatelem panelů palubních desek pro osobní automobily jako celku. Tento panel se v případě použití měkčených plastů skládá ze tří základních vrstev. Spodní vrstva je plastový výlisek, který dává palubní desce základní tvar. Horní vrstva (která přichází do kontaktu s člověkem) je umělá kůže, která imituje vzhled skutečné kůže. Musí splňovat pohledová kritéria (barva, lesk) i být příjemná na dotyk. Mezi tyto vrstvy je pak vstříknuta pěna, která zajišťuje při stisku člověkem pocit měkkosti a poddajnosti kůže.

Firma Magna vlastnila v roce 2006 technologie pro výrobu dvou spodních vrstev, ale poslední vrstvu – umělou kůži – nakupovala od externích dodavatelů. Vzhledem k problémům s kvalitou nakupovaných dílů, omezenou kapacitou dodavatelů a k vysoké nákupní ceně bylo rozhodnuto o vývoji vlastního stroje, který by dokázal splnit všechny kvalitativní kritéria při nízkých nákladech na výrobu.

Základem technologie Slush molding je nanesení materiálu ve formě prášku na předem ohřátou formu. Poté je nutné zajistit rovnoměrnou distribuci prášku po celé ploše formy a po dokončení procesu i ochlazení na teplotu, při které je možné výrobek z formy vyjmout. Prášek se skládá z barviv, změkčovadel a plnidla a je velmi citlivý na teplotu. Při nedostatečném ohřátí nevytvoří rubová strana výrobku hladký a jednolitý povrch (což je nutné pro následné operace). Naopak při příliš velkém ohřátí materiál degraduje (mění barevné vlastnosti, tvrdne). Proto je nutné řídit a kontrolovat dostatečně kvalitně teplotní pole na celém povrchu formy.

Jako zdroj ohřevu pro nový stroj bylo zvoleno použití IR zářičů. Ostatní výrobci IR zářiče nepoužívají, nebo je používají pouze v omezené míře. Místo toho ohřívají formu pomocí média (vzduch, olej, písek), což zvyšuje energetickou náročnost výroby a neumožňuje lokálně ovlivňovat teplotní pole formy. Nový stroj místo toho používá velké množstvím IR zářičů (cca 200) s výkonem od 1 kW do 2 kW, které jsou rovnoměrně rozmístěny nad povrchem formy. Takováto konfigurace je ale vyžaduje přesné řízení jednotlivých zářičů a to je zase podmíněno detailní znalostí rozložení teplotního pole na formě. Na druhou stranu je ale výhodou zhruba poloviční spotřeba energie na výrobu jedné kůže. Dále je možné nastavit požadovaný průběh teplot v průběhu cyklu a také lze lokálně měnit žádané hodnoty teplot.

76

Tím lze řídit např. požadovanou tloušťku kůže v oblastech, kde na ní záleží (např. oblast airbagu) a přitom zbytečně nezvyšovat spotřebu materiálu v oblastech, kde to není nutné.

Problematika řešená na TUL Vzhledem k počtu čidel (jejich počet by měl odpovídat počtu zářičů) a náročným podmínkám procesu (rychlý ohřev, rychlé chlazení vodou, pohyb formy ve stroji během cyklu) je problém s použitím běžných senzorů teploty. Postupně bylo odzkoušeno na prototypové lince několik metod měření teploty včetně čidel Pt100 nebo bežných termočlánků. Objevila se ale řada problémů zejména se životností čidel a izolací vodičů v náročných podmínkách výroby. Proto byla navržena, otestována a následně na stroji aplikována nová metoda pro měření teploty pomocí termočlánků s jednodrátovým připojením. Termočlánkový drát je připojen pouze jeden do každého měřeného bodu, druhý termočlánkový materiál je samotná forma. Termočlánkové dráty jsou pak vedeny po ploše formy do měřícího modulu pomocí keramických korálků bez další izolace. Toto řešení je velmi levné a přitom robustní a dostatečně odolné. Aby bylo možné z takto připojených senzorů získat hodnoty teplot a použít je pro regulaci, byl na TUL vyvinut a zkalibrován i odpovídající měřící modul.

obr. 2

Měřící modul

Dále je na TUL průběžně vyvíjen řídící a informační systém linky, který provádí samotnou regulaci (spínání zářičů), umožňuje ovládání a nastavení celé linky a také provádí sběr dat pro účely dalšího zpracování (optimalizace, počítání energetické náročnosti, hledání chyb). Do

77

tohoto řídícího systému jsou postupně zaváděny nové funkce, které zjednodušují ovládání nebo automatizují některé činnosti. Jedná se zejména o tisk štítků včetně automatického výběru typu štítku, automatická identifikace formy pro rychlejší zavádění nového sortimentu nebo systém pro hlídání stavu formy, který umí upozornit obsluhu na nutnost vyčištění formy.

Závěr Firma Magna v závodě v Libáni v dnešní době provozuje již několik Slush linek, na kterých probíhá sériová výroba. Vyráběné umělé kůže jsou dodávány např. do aut značek Škoda nebo Audi. Stále je však řada problémů, které je potřeba řešit pro zvýšení stability a efektivity výroby. Aktuálně se jedná například o problém zvýšení životnosti zářičů pomocí inteligentního systému spínání nebo vylepšených regulačních algoritmů. Spolupráce Technické univerzity s firmou Magna proto i dále pokračuje a Technická univerzita v Liberci se podílí na řešení řady nových zajímavých problémů spojených s technologií Slush molding.

78

WORKSHOP KONTROLNI DEN PROJEKTU Ing. Tomáš Martinec, Ph.D. [email protected]

79

80

81

82

83

84

85

86

87

88

89

APPLICATION OF NANOMATERIALS Dr. Niranjan Patra [email protected]

90

91

92

93

94

95

96

97

98

99

ZKUŠENOSTI ZE SPOLUPRÁCE PŘI ŘEŠENÍ KOMPLEXNÍCH PROBLÉMŮ ZEJMÉNA PRO ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY VÝROBNÍCH LINEK A PRŮMYSLOVÝCH ZAŘÍZENÍ Ing. Michal Petrů, Ph.D. [email protected] V rámci plnění pozice Postdok byly získány zkušenosti ze spolupráce s průmyslovou sférou na řešení komplexních problémů zejména pro zvýšení efektivity výrobních linek a průmyslových zařízení, které řešilo oddělení aplikované mechaniky Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. V rámci spolupráce na řešení projektů MPO: FR-TI3/845 - Technologie na výrobu anorganických nanovláken, FR-TI1/451 - Produktivní technologie na výrobu nanovláken byly sestaveny komplexní numerické modely a experimenty, vyhotoveny funkční modely a vzorky, které se testovaly a testují ve výrobní lince firmy Elmarco (obr.1). Cílem byly především konstrukční optimalizace, které by mohly přispět ke zvýšení účinnosti produkce nanovláken. Zvýšení účinnosti resp. zvýšení podílu nanovláken elektrostatickým zvlákňováním je složitý komplexní problém, který mj. závisí na aktuálním nastavení vzdálenosti elektrod, hodnotě napětí (používá se v rozmezí 50 - 100 KV), vlastnostech polymerního roztoku a dále na vlhkosti a teplotě okolního prostředí. Tyto parametry ovlivňují potenciál a intenzitu elektrostatického pole. Dlouhodobými testy na navržených a zkonstruovaných funkčních vzorcích (prototypech) bylo zjištěno, že elektrostatické pole je ovlivňováno dalšími parametry, které lze hledat v konstrukčním řešení dílčích uzlů stroje (geometrické provedení, použité konstrukční materiály, relativní permitivita, atd.). Z výsledků testování byly následně podány mj. návrhy patentů, ze kterých jsou již 2 patenty a 2 užitné vzory uznané (Patent č. 304234 „Bezúkapový ventil, zejména pro zařízení na výrobu nanovláken elektrostatickým zvlákňováním roztoků polymerů“ a Patent č. 304202 „Nanášecí prostředek roztoku polymeru na strunovou zvlákňovací elektrodu“ ). Výsledky byly také publikovány ve vědeckých časopisech jako např. „Fem study of the strain kinematics in the 3d nanofibrous structure prepared by the electrospinning process”, Applied Mathematics, Volume 4 (5a), pp.80-90, 2013 nebo „Increase of the efficiency of the production lines for the 100

spinning of inorganic nanofibers by the electrostatic field intensity optimization”, MM Science Journal, Number 4, pp.382-385, 2012.)

obr.1 Funkční prototypy ve výrobní lince (nahoře), numerické modely (dole)

V rámci dalšího příkladu získaných zkušeností lze uvést spolupráci na technickém posouzení a konstrukčním návrhu zvedací plošiny pro výrobní linku firmy Škoda auto. Byly provedeny experimentální a numerické analýzy původního provedení zvedací plošiny, ze kterých bylo zjištěno, že v konstrukčních uzlech zvedací plošiny vznikají vysoké počáteční dynamické rázy, které způsobují kritické porušení konstrukčních částí (ložisek, čepů, řemenů). Následně byly provedeny modelové simulace a optimalizační návrhy nového provedení zvedací plošiny, které bylo schváleno a je ve výrobní hale v provozu (obr.2). Výsledky vedly také ke zhotovení funkčních vzorků, vytvoření komplexních simulačních modelů a některé výsledky byly i publikovány jako např. Dynamical Analysis of Lifting Platform Construction for a Car Relocation, Book of Proceedings of 54th International Conference of Machine Design Departments, p. 431-438, 2013.

101

obr.2

Původní provedení zvedací plošina a počáteční rozkmit (nahoře), numerické modely a realizace nového konstrukčního provedení zvedací plošiny (dole)

Příkladem využitelnosti výsledků v aplikační sféře z výzkumných výsledků lze také uvést výzkumnou studii nelineárního visko-plastického chování olejnaté plodiny Jatrophy curcas L. (nezralé, zralé, přezrálé) za účelem optimalizace konstrukčního řešení lisovacího procesu. Výzkumná publikace „Finite element method model of the mechanical behaviour of Jatropha curcas L. seed under compression loading, Biosystems Engineering, Vol.111(4), p.412421,2012“ uveřejněná ve vědeckém časopise Biosystems Engineering získala mezinárodní ohlas a řady ocenění mj. také v databázi Elsevier Sciencedirect Top 25 List Of Most Download Articles, kde získala ocenění za 1.místo ve stahování časopisu Biosystems Engineering (obr.3). Výsledky publikované v Biosystems Engineering využila k optimalizaci lisu přední světová firma na výrobu lisovacích strojů SHIBANG MACHINERY.

102

obr.3 Mezinárodní ohlas na vědeckou publikaci

103

ZKUŠENOSTI ZE SPOLUPRÁCE PŘI ŘEŠENÍ KOMPLEXNÍCH PROBLÉMU ZEJMÉNA PRO ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY VÝROBNÍCH LINEK A PRŮMYSLOVÝCH ZAŘÍZENÍ Ing. Michal Petrů, Ph.D. [email protected]

104

105

106

107

108

109

110

111

112

II. BLOK OSTATNÍCH ÚČASTNÍKŮ WORKSHOPU

PROJEKT „REMKO“ (VÝZKUM A OVĚŘENÍ TECHNOLOGIE REMEDIACE KOMPLEXNĚ KONTAMINOVANÝCH ZEMIN) Mgr. Pavel Hrabák, Ph.D. [email protected]

114

115

116

117

PROJEKT SanMod Ing. Tomáš Jiříček [email protected] V projektu SanMod se řeší tři paralelní podkapitoly:

Kolonové testy (KMnO4, Laktát),

bakteriální denitrifikace toluenu a Molekulárně genetické testy.

V oddílu kolonových testů s manganisatanem draselným byla sestavena nová aparatura, která je těsná proti úniku těkavých látek (typicky chlorované uhlovodíky z lokality Spolechemie Ústí n. Labem). Na této aparatuře proběhly testy vlivu mimovrstvové (tzv. filtrační) rychlosti proudění oxidačního činidla na jeho spotřebu. Část chemické dehalogenace je ukončena, testy na biologickou dehalogenaci stále probíhají a budou vyhodnoceny do konce roku 2013. V příštím roce bude probíhat detailnější studium vlivu rychlosti proudění na konversi KMnO4 a oživování zoxidovaných kolon mikroflórou z lokality. Rovněž budou navrhnuty provozní parametry pro sanační zásak dle podmínek na konkrétní lokalitě, optimalisované pro rychlost proudění podzemní vody a přítomnou mikroflóru.

V oddílu bakteriální denitrifikace toluenu na vodě ze Spolchemie byla prokázána denitrifikační aktivita mikroorganismů a stanovena optimální koncentrace živin. Testy pro stanovení toxicity těchto MO vůči toluenu budou provedeny v roce 2014.

V oddílu molekulárně genetických testů proběhly izolace DNA z vody, půdy i nanovláken na lokalitách Rožmitál a Kuřívody, a (Real Time) PCR na detekci MO a funkčních genů. Zároveň probíhá optimalisace nanovlákenného nosiče. Výsledky z NGS zatím nejsou, stále chybí amplikonový kit. Byla potvrzena přítomnost očekávaných MO a enzymů dehalogenujících CLU, což do budoucna pomůže určit funkční geny pro sanaci konkrétní lokality. V roce 2014 budou provedeny experimenty a vyhodnocení NGS dat z DNA z Rožmitálu a Spolchemie, a budou dokončeny Real-time analýzy vzorků ze Spolchemie.

118

Team lidí, který na projektu v roce 2013 pracoval: Alena Ševců, Iva Sakmaryova, Marie Martincová, Honza Dolina, Barbora Kracíková, Štěpánka Kvapilová, Lukáš Dvořák a Tomáš Jiříček.

119

PROJEKT SanMod Ing. Tomáš Jiříček [email protected]

120

121

122

123

124

125

126

127

128

129

130

APLIKACE MAGNETICKÉHO POLE V BIOLOGICKÉ DEKONTAMINACI ODPADNÍCH VOD Ing. Lucie Křiklavová, Ph.D. [email protected] V rámci řešení projektu byly stanoveny hlavní cíle, které za řešitele TUL jsou následující: 1) Vývoj nosiče biomasy s cílem zajistit intenzifikaci biofilmových čistírenských technologií; 2) Návrh a vytvoření laboratorního bioreaktoru; 3) Testy vlivu statického magnetického pole a točivého magnetického pole (ověření technologie modulace magnetickým polem); 4) Obrazová analýza buněk a biofilmů. V rámci laboratorního testování bylo ověřováno několik různých variant uspořádání bioreaktorů s magnetickým polem (reaktory se statickým, točivým magnetickým polem; reaktor pro průtočný i vsádkový systém aj.). Proběhlo ověření kultivace cílových mikroorganismů v několika stupních v různě velkých bioreaktorech, kde byly využity nosiče biomasy (nanovlákenná a mikro-vlákenná technologie). V současné době probíhá především finální výběr/návrh konstrukce dálkově ovládatelného bioreaktoru pro čištění odpadních vod s využitím různých nosičů pro aplikaci biofilmu v magnetickém poli a je zpracovávána studie proveditelnosti s výhledem na uplatnění na trhu.

131

APLIKACE MAGNETICKÉHO POLE V BIOLOGICKÉ DEKONTAMINACI ODPADNÍCH VOD Ing. Lucie Křiklavová, Ph.D. [email protected]

132

133

134

MODIFIKOVANÉ NOSIČE BIOMASY PRO ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Ing. Lucie Křiklavová, Ph.D. [email protected] V rámci řešení projektu byly stanoveny hlavní cíle, které za řešitele TUL jsou následující: 1) Návrh a vývoj nosiče biomasy na bázi nanovláken (výběr vhodných biokompatibilních polymerů, návrh makroskopického uspořádání nosiče); 2) Ověření nanovlákenného nosiče (sledování biokompatibility, měření rychlosti vývoje biofilmu, efektivita biodegradace reálných odpadních vod, hodnocení desintegrace nanovláken, hodnocení toxicity). V rámci laboratorního testování byla pozornost v posledním roce zaměřena především na dokončení sledování dezintegrace nanovláken z podložní nitě (pro různé hodnoty pH, teploty, míry aerace). Dále byla pozornost zaměřena na použití analýzy obrazu k hodnocení imobilizovaných mikroorganismů, vytvořen byl automatizovaný nástroj pro hodnocení struktury biofilmu. Provedena byla také korelace obrazové analýzy s laboratorními metodami (stanovení sušiny, hodnocení proteinů, měření respirace).

V současné době

probíhá určování časového vývoje růstu biofilmu, srovnání s mikroorganismy volně dispergovanými v médiu, srovnání kolonizace povrchu nano-nosiče a komerčního nosiče.

135

MODIFIKOVANÉ NOSIČE BIOMASY PRO ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Ing. Lucie Křiklavová, Ph.D. [email protected]

136

137

138

ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ ZDROJE Mgr. Kamil Nešetřil [email protected] Placené elektronické informační zdroje jsou dostupné z IP adres TUL a jsou uvedeny na stránce infozdroje.cz či na stránkách knihovny (http://knihovna.tul.cz/cat/Databaze-44.php).

Jedná se o následující typy: 1) Oborové - informační zdroje pro daný obor shromážděné od různých vydavatelů. Obsah nemusí být naindexován Googlem, protože platíte mj. za pečlivý výběr kvalitních zdrojů. Jedná se o IEEE Computer Society Digital Library; IEEE Xplore; ACM Digital Library. 2) Multioborové fulltextové databáze – vydavatelství (bývají naindexovány Googlem). Jedná se ScienceDirect, SpringerLink, Wiley Online Library a SAGE. 3) Multioborové fulltextové databáze – agragátory. Je u nich možno stáhnout plné texty, které agregátor shromáždil od různých producentů dat. Příkladem je ProQuest, který obsahuje vědecké časopisy, disertace, noviny. Pro nás je málo užitečný. 4) Citační databáze. Nejprestižnější je Web of Science od ISI - Institute for Scientific Information, který byl koupen Thomson Reuters. Scopus od Elsevier je větší, avšak méně prestižní než Web of Science.

V Krajské vědecké knihovně v Liberci jsou dostupné následující zajímavé elektronické informační zdroje: ASPI (plné texty zákonů), ČSN ONLINE (kompletní databáze českých technických norem).

Vzdálený přístup k licencovaným zdrojům TUL je možný skrze VPN Liane (jak mít univerzitní IP adresu ačkoliv jsem připojen z domova.)Zprovoznění je prosté: klikněte na https://vpn.tul.cz a následujte průvodce. Další možností je Meziknihovní výpůjční služba - v univerzitní knihovně zajišťuje paní Vyšohlídová.

Zdarma dostupné elektronické informační zdroje

139

Google Scholar funguje také jako citační databáze, ale informace sbírá z webu, nikoliv pečlivou analýzou kvalitních informací jako tradiční citační databáze. Souborný katalog knihoven obsahuje položky z katalogů jednotlivých knihoven. Souborný katalog ČR obsahuje položky z mnoha knihoven v ČR Discovery systémy (také discovery services) mají přímo ve své vlastní databázi obrovské množství literatury převzaté z různých vědeckých databází. Hledá přímo v tomto centrálním (agregovaném) indexu. Jednoduchost vyhledávání jako v Googlu, ale vyhledává v kvalitních (i komerčních) informačních zdrojích a to i když jste na IP adrese, kde k těmto zdrojům nemáte přístup a nebudete si tedy moci stáhnout plný text. Summon v Národní technické knihovně má české rozhraní a více českých zdrojů, ale u některých položek přesměrovává do NTK, kde vyžaduje přihlášení. Odkazy přes DOI však fungují dobře a nepřesměrují nás na stránku NTK. Summon na Uni Rotterdam má rozhraní v angličtině, méně českých zdrojů, ale možno postupovat bez přihlášení. Lze vyhledávat, ale dostanete se k plným textům, jen pokud jsou dostupné volně či pro IP adresu, na které se nalézáte (viz infozdroje.cz). Zaškrtněte “Rozšířit vyhledávání i mimo Vaši knihovnu” (resp. Add results beyond your library's collection), abyste prohledávali celý index - nikoliv jen zdroje, jejichž plný text má k dispozici Národní technická knihovna (resp. Uni Rotterdam).

Bibliografický manažer Zotero má je určen pro získávání citací a plných textů (např. přímo z webové stránky), správu a sdílení a tvorbu poznámek. Alternativní produkt EndNote Web je zdarma dostupná zjednodušená verze profesionálního EndNote, která již umožňuje ukládat plné texty, ale sběr citací z webu je u EndNote nepropracovaný. Doplněk do Firefoxu je těžkopádný, neidentifikoval autora a neuložil plný text. Pro prohlížeč Chrome doplněk vůbec neexistuje. Z desktopové komerční aplikace funguje asi vyhledávání v různých databázích a katalozích (Connections) - 4000 ks. Takže odhodlání EndNote nedoporučovat bylo utvrzeno. Další informace je možno najít na stránkách informacnigramotnost.cz.

140

ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ ZDROJE Mgr. Kamil Nešetřil [email protected]

141

142

143

144

145

146

POUŽITÍ ELEKTRICKÉHO POLE K SANACI LOKALIT KONTAMINOVANÝCH ORGANICKÝMI LÁTKAMI Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D. [email protected]

147

148

METODIKA A TECHNOLOGIE PRO ODHAD VLIVU DYNAMICKÉHO PŮSOBENÍ HLADINY PODZEMNÍ VODY NA POVODŇOVOU SITUACI Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D. [email protected]

149

150

151

NANOBIOWAT – WP1 Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D. [email protected]

152

153

REVERZIBILNÍ SKLADOVÁNÍ ENERGIE V HORNINOVÉM MASIVU Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D. [email protected]

154

155

VÝZKUM TERMÁLNÍ ZÁTĚŽE HORNIN – PERSPEKTIVY PODZEMNÍHO SKLADOVÁNÍ TEPELNÉ ENERGIE Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D. [email protected]

156

157

158

NANOKOMPOSIT Ing. František Peterka, Ph.D. [email protected]

159

160

161

162

163

164

165

166

167

NANOČISTIČKA Ing. František Peterka, Ph.D. [email protected]

168

169

170

171

172

VÝZKUM ZÍSKÁVÁNÍ TEPELNÉ ENERGIE Z HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ TUNELOVÝCH STAVEB Ing. Tomáš Pluhař [email protected]

173

174

175

176

177

TECHNOLOGICKÉ A BIOLOGICKÉ POSTUPY KE SNÍŽENÍ OBSAHU FOSFORU A POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE SINIC VE VODNÍCH NÁDRŽÍCH VČETNĚ POVRCHOVÝCH ZDROJŮ PITNÝCH VOD (PROJEKT SINICE) RNDr. Alena Ševců, Ph.D. [email protected]

178

179

180

181

182

OPTIMALIZACE ANALYTICKÝCH METOD PRO STANOVENÍ ORGANOPOLUTANTŮ, EKOTOXICITY A MONITOROVÁNÍ NANOČÁSTIC V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ (NANOBIOWAT, WP6) RNDr. Alena Ševců, Ph.D. [email protected]

183

184

185

Název

SBORNÍK Workshop projektu „Rozvoj řešitelských týmů projektů VaV na Technické univerzitě v Liberci

Autor

Kolektiv

Vyšlo

v březnu 2014

Rok prvního vydání

2014

Tato publikace neprošla redakční ani jazykovou úpravou.