Průvodce "Drážďany"
z
Drážďany - Grosser Garten Park
GPS poloha: 51°2'50.12"N 13°46'7.67"E
Raně barokní palác z let 1678- 85 uprostřed Velké zahrady (Grosser Garten) sloužil jako zázemí dvorských slavností, které se zde konaly. Po roce 1920 muzeum, téměř zničen při náletu v únoru 1945. Velká zahrada (Grosser Garten) je největší zelenou plochou zastavěné části Drážďan a leží jihovýchodně od městského centra. Součástí parku je i zoologická a Botanická zahrada. Po parku jezdí zahradní železnice. Nejbližší zastávkou železniční rychlodráhy S1 je Dresden Strehlen (asi 400 m od okraje zahrady). Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drazdany-grosser-garten
Zwinger Muzeum
GPS poloha: 51°3'11.02"N 13°44'1.50"E
Původně název zwinger označuje termín související s pevnostním stavitelstvím barokní doby, v odborné terminologii označoval prostor, vymezený ostrým úhlem mezi dvěma valy. Začátkem 18. století Saský Kurfiřt a polský král August II. Silný nechal na části opevnění Drážďan oranžerii. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Drážďany" Postupně k ní přibyl okolní terasy, nejdříve u části přiléhající k tehdejším hradbám. Areál Zwingru vznikal původně značně chaoticky, původně ani nebyl stanovan záměr, jakou velikost by vlastně měl dosahovat. Zřejmě v r. 1709 královský architekt Pöppelmann navrhl, aby se místo teras vystavěly obloukové galerie. Po studijní cestě po Evropě, (zamířil i do Prahy, ostatně je blízko) Pöppelmann navrhl k terasám přistavět dvoupatrové pavilony, ve kterých se mohly konat dvorské slavnosti. Výškový rozdíl mezi hradebním náspem a zahradou bylo využito k výstavbě vodních hrátek. R. 1712 byly dokončeny galerie i nárožní pavilony, po té začala stavba podélných galerií s hlavní Korunní bránou. Hradební pavilon byl vybudován v l. 1716- 18. Stavba musela být urychlena z důvodu svatby korunního prince. Kvůli zvýšení reprezentativnosti areálu bylo rozhodnuto vybudovat vlastně stejné stavby jako u hradeb i naproti v zrcadlové podobě. Právě kvůli svatbě byly však provizorní ze dřeva. Díky chaotičnosti a častému měnění plánů se stavba prodražila oproti původnímu záměru 3x (což z dnešního Pohledu tedy nevypadá nijak výjimečně). Po svatbě ale areál zůstal prázdný. Další výstavba započala až r. 1722. Severní strana byla zakončena dřevěnou stěnou. Další práce přestaly r. 1728. A někdy tehdy se zrodila myšlenka v Zwingru umístit část královských sbírek. Oranžerie byla zrušena a do prostor se začaly stěhovat přírodovědecké a grafické sbírky. První, vlastně hlavním architektem Zwingeru je tedy Matthäus Daniel Pöppelmann, který v době začátku stavby měl již 47let. Další významnou postavou stavby byl Balthasar Permoser (nar. 1651) dodavatel velké části sochařské výzdoby (samozřejmě prostřednictvím své dílny). V r. 1834 do Drážďan dorazil architekt Gottfried Semper, ten se pustil do projektování staveb, které měly z Drážďan vytvořit reprezentační královskou rezidenci. Do toho i zapadala snaha o vybudování velké veřejné galerie. Ta měla nahradit severní dřevěnou stěnu Zwingru. S tou se započalo r. 1849, ovšem v té době propukla v Drážďanech revoluce. Po zásahu dělostřelby vyhořela stará budova opery i část areálu Zwingru i s rozestavěnou obrazárnou, Semper emigroval do Londýna a obrazárnu dostavěl dvorní stavitel Krüger. Další části areálu pak byly opraveny do r. 1857. 13. 2. 1945 se na Drážďany snesl nálet, při kterém střed Drážďan téměř přestal existovat. Sbírky však naštěstí byl většinou uschovány. Rekonstrukce trvala 19 let, byl tedy dokončeny r. 1964 a stály 20. 000. 000.000 marek – ovšem východoněmeckých. Dnes je areál Zwingeru jednou z významných evropských galerií, navíc o to sympatičtějších, že je nedaleko pro návštěvníky i z Čech (z Moravy o fous dále), je i dopravně dobře přístupný. Soupis uměleckých děl pak stojí za střední román, jen namátkou pár jmen: Dürer, Holbein, Vermeer, van Dyck, Rubens, Botticelli, Giorgione, Tizian, Veronese, Cranach, El Greco, Velazquez, Rafael, atd., atd. Sbírky porcelánu, které se v Drážďanech nacházejí jsou údajně největší na světě a část najdeme právě ve Zwingru. Zwinger není sice obrovský jako třeba Louvre nebo Královské muzeum v Londýně, ovšem minimálně den se zde dá strávit. Pozn. v galerii se sice nesmí fotit, ale ... Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zwinger--1
Drážďany - Frauenkirche Chrám
GPS poloha: 51°3'42.56"N 13°44'16.91"E
Frauenkirche ("Kostel naší paní") je luteránský barokní kostel v centru Drážďan tyčící se na náměstí Neumarkt v samém srdci města. První kámen budoucího svatostánku byl položen roku 1726 dle návrhu mistra německého barokního stavitelství George Bähra. Vytyčeného cíle dosáhli po Bährově smrti jeho následovníci o osmnáct let později a zejména díky nápadné zvonovité střeše tak výrazně obohatili siluetu Drážďan. Frauenkirche byl zničen při kontroverzním náletu na Drážďany během druhé světové války a později byl rekonstruován jako symbol smíření mezi bývalými válčícími mocnostmi. Rekonstrukce exteriéru byla dokončena v roce 2004, a interiéry byly dokončeny v roce 2005. Po 13 letech nákladné rekonstrukce byl znovu vysvěcen 30. října 2005 při oslavě protestantského svátku Den reformace. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drazdany-frauenkirche
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Drážďany" Drážďany - Semperoper Dům, budova
GPS poloha: 51°3'32.24"N 13°44'31.05"E
Semperova opera (Semperoper) postavená ve stylu italské renesance na drážďanském náměstí Theaterplatz. První budovu opery postavil hamburský architekt Gottfried Semper a byla otevřena roku 1841. Byla velmi oblíbenou a konkurovala scénám po celé Evropě. Katastrofa nastala o 28 let později, kdy vinou nehody stavba vzplála a zmizela v plamenech požáru. Drážďany však nenechaly svůj tradičí kulturní stánek dlouho v zapomnění a již po 3 letech bylo divadlo vzkříšeno rukou syna Gottfrieda Sempera Manfreda. Zatěžkávací zkouškou z nejtěžších bylo pro stavbu pak bombardování v roce 1945, které však stavba také nakonec s pomocí restauratérů přežila. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drazdany-semperoper
Drážďany - Kathedrale Heilige Dreifaltigkeit Kostel
GPS poloha: 51°3'48.80"N 13°44'30.60"E
Katolický dvorní kostel, katedrála Svaté Trojice v Drážďanech stojí na labském nábřeží, mezi Residenčním zámkem a řekou. Stavba katedrály začala roku 1738 podle projektu Gaetana Schiaveriho. Svěcení ještě nehotového chrámu 26. 6. 1751. Po náletu obnoven. Kostel je volně přístupný mimo dobu mší, v poledne se koná asi půlhodinový varhanní minikoncert. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drazdany-kathedrale-heilige-dreifaltigkeit
Vojenskohistorické muzeum Drážďany Muzeum
GPS poloha: 51°4'43.93"N 13°45'42.91"E
Vojenskohistorické muzeum (Militärhistorisches Museum) je jedno z nejnovějších muzeí v Drážďanech. Nachází se nedaleko tramvajové zastávky, která se přímo jmenuje Militärhistorisches Museum, a vede sem i linka 7, která jezdí přímo přímo od Hlavního nádraží. Cesta tramvají trvá cca 20 minut.
Vstup do muzea není zpoplatněn, což platí i pro šatnu, kam si, jak je na Západě obvyklé, turista musí odložit kabát či bundu a také případná zavazadla.
K lákadlům muzea patří především originál nejstarší německé ponorky z roku 1851 a originál známé rakety V-2, ale zajímavá je třeba i ohořelá dětská hračka modelu tanku, která byla objevena v troskách po náletu na Dráďany v únoru 1945. Českého turistu pak zaujme i hraniční sloup bývalé hranice mezi ČSR a Německem z roku 1938. Nechybí ani ukázky různých střelných zbraní, sbírka pruských vojenských přileb nebo také různých typů středověkého a raně novověkého brnění.
Součástí expozice jsou také pod širým nebem umístěné tanky a další bojová technika, jak z výzbroje Bundeswehru, tak i bývalé Lidové armády NDR.
V prostoru muzea je dovoleno fotografovat, avšak bez použití blesku.
Ve středu má muzeum zavírací den. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Drážďany" Autor článku: Martin Liška Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vojenskohistoricke-muzeum-drazdany
Drážďany - visutá lanovka Loschwitz Lanovka
GPS poloha: 51°3'15.52"N 13°48'51.25"E
Visutá lanovka se nachází v Drážďanech v části Loschwitz, z centra sem mimo jiné jezdí tramvaj č. 12. Lanovka leží nedaleko známého mostu přes Labe Blaues Wunder, na Körnerplatz. Cena jízného nahoru + dolů stojí 4 Eur pro dospělého a 2,5 Eur pro dítě. Na horní stanici lanovky je vyhlídková terasa s Krásným výhledem na město. Lanovka jezdí v intervalu cca. 15 minut. Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drazdany-visuta-lanovka-loschwitz
Drážďany - Kreuzkirche Kostel
GPS poloha: 51°3'27.35"N 13°44'3.10"E
Kostel Kreuzkirche stojí na místě kostela sv. Mikuláše, postaveného ve třináctém století. Dnešní Kreuzkirche v pozdně barokním a raně klasicistickém slohu vznikl v letech 1764 - 1800. Z věže je krásný výhled na střechy Starého Města a daleko do údolí Labe. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drazdany-kreuzkirche
Drážďany - Yenidze Dům, budova
GPS poloha: 51°3'44.55"N 13°42'48.74"E
"Tabáková mešita" Yenidze stojí v ulici Magdeburger Strasse poblíž mostu Marienbrücke. Nejvyšším bodem stavby je komín ve tvaru minaretu na její západní straně, který ční do výšky 62 metrů. Drážďany byly především v minulosti centrem německého tabákového průmyslu a jedním z nejvlivnějších obchodníků zde byl jistý Hugo Zietz. Po vzoru monumentální hrobky v Káhiře nechal postavit v roce 1909 ve stylu arabské mešity budovu Yenidze. Stavba pobouřila konzervativní drážďanské architekty, kteří za tuto troufalost ze svého kruhu vyloučili jejího tvůrce - architekta Martina Hammitzsche. Yenidze nejdříve sloužila jako továrna, pak jako sklad a kancelářská budova. Po rekonstrukci zapříčiněné válečnými škodami byla znovu otevřena roku 1996 jako prostor pro kanceláře spolu s diskotékou a orientální restaurací v kopuli. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drazdany-yenidze
Lanovky v Drážďanech Lanovka
GPS poloha: 51°2'29.00"N 13°47'55.79"E
Nudíte se? Kupte si medvídka mývala. Nudí se Vaše děti v Drážďanech? Vemte je na místní lanovky. A konec konců je to možnost i pro dospělé kam v této „Labské Florencii“ vyrazit. Tak jako Praha, nebo Karlovy Vary byly na přelomu století místy lanových drah, to samé potkalo i Drážďany. Obě lanové dráhy se nacházejí v místní části Pillnitz, která se nachází na pravém břehu Labe na severovýchod od centra města. Nejlépe se tam dostanete tramvají, máte- li Elbe ticket (viz jiný článek v Radách na cesty) jedete zdarma, jinak stojí přestupní lístek na 1,5 hod pro zónu 10 (Drážďany) 2€, děti do 14 let 1,40€. Pokud se chcete letos pohybovat po městě MHD, doporučuji Vám v informacích (prosklená buňka v zastávce před nádražím) vyzvednout si mapu MHD, protože třeba letos probíhají 2 tramvajové výluky (do 10/2013) a zrovna tramvaj, která jede do blízkosti lanovek, změnila trasu. Takže z Prager strasse místo 12-tky, pojedete 4- kou do stanice Blasewitz Schillerplatz a zde máte dvě možnosti. Buď sednout ve stejné zastávce na autobus a jednu stanici busem č. 61, 63 nebo 84 a nebo máte druhou možnost jít pěšky, čímž se na druhou stranu Labe dostanete přes technickou památku, most se zvláštní konstrukcí – Blauen Wunder – Modrý zázrak. Most se klene za pomoci masivní železné konstrukce v celkové Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Drážďany" délce 280 m nad řekou Labe už od roku 1893, do poloviny 80 tých let se po něm proháněli i tramvaje (taková poslední tramvajová romantika, tramvaj do Pillnitz a Loschwitz), dnes už po něm duní jen automobilová doprava. Ihned za mostem na Körnerplatz se nachází dolní stanice „Die Standseilbahn“, pozemní kolejové lanovky na Weiser Hirsch. V jejím rodném listě je napsán letopočet 1895, délka je 547 m a převýšení 96 m a její část vede tunelem. Princip této dráhy je v podstatě stejný, jako u lanovky na Petřín, pokud se rozhodnete svézt se, tak pro jízdu nahoru si připravte 3€, za další 1€ se dostanete i zpět dolů (pokud pojedete ten samý den), a tohle vše můžete absolvovat mezi 9 hod ranní a v létě 21.30 večerní, v zimním čase pak o hodinu méně. Pro nás ovšem zajímavější visutá dráha, která se nachází asi o 150 metrů dále po Pillnitzer Landstrasse. Je to visutá dráha, kde se vozy lanovky pohybují ne po laně, ale po pevných kolejnicích instalovaných na masivní konstrukci (podobně jako ve Wuppertalu, kde je to ovšem součást MHD). Vozy lanovky jsou zde taženy lanem, překonávají převýšení 84 m na dráze dlouhé 294m. Do peněženky sáhnete stejně hluboko, pokud jedete jako rodina, doporučuji vám Familienkarte pro 2 dospělé a až 4 děti pro jízdu nahoru a dolu za 10€. Nahoře v horní stanici pak můžete navštívit vyhlídky na město a labskou cestu v několika výškových úrovních. V době mé návštěvy bohužel sněžilo a lanovka navíc byla z důvodu revize uzavřená, použil jsem snímky při právě probíhajícím zkušebním provozu lanovky. Jinak pokud už jste v těchto místech, můžete ještě sednout na autobus č. 63 a jet k zámku k Pillnitz, kde je krásný park a skleník s kaméliemi. Autor článku: petr klauda Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanovky-v-drazdanech
Lodní doprava v Saském Švýcarsku Technická památka
GPS poloha: 51°3'24.31"N 13°45'4.12"E
Historické parníky, zajišťující osobní dopravu z Drážďan po řece Labi v Saském Švýcarsku. Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lodni-doprava-v-saskem-svycarsku
Drážďany - Dopravní muzeum Muzeum
GPS poloha: 51°2'59.18"N 13°44'38.51"E
Uprostřed staré části Drážďan v „Johanneu", někdejší budově kurfiřtských stájí a kočárovně, se nachází Muzeum dopravy, založené roku 1952. Pod heslem „Pět odvětví dopravy pod jednou historickou střechou" nabízí Muzeum dopravy v Drážďanech kromě výstav ma téma železnice a městská hromadná doprava rozsáhlý inventář. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drazdany-dopravni-muzeum
Drážďany - Kabinet mincí Muzeum
GPS poloha: 51°2'59.04"N 13°44'25.37"E
Kabinet mincí je jedním z nejstarších muzeí v Drážďanech. Založil jej vévoda Jindřich Jiří Vousatý (1500-1539). kolekcí cca 300. 000 exponátů patří kabinet mincí k Velkým univerzálním sbírkám s evropským významem. Inventář zahrnuje mince od starověku přes středověk až po současnost, medaile od 15.století do dnešní doby, bankovky a historické cenné papíry ze tří posledních staletí, řády, vyznamenání, pečeti a otisky razítek, razidla a technické nástroje k výrobě mincí. Otevřeno od března do začátku listopadu, zavíracím dnem je úterý. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drazdany-kabinet-minci
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Drážďany" Drážďany - Muzeum hygieny Muzeum
GPS poloha: 51°3'11.53"N 13°44'31.61"E
Od svého založení v roce 1912 platí toto drážďanské Muzeum ve světě za jedno z nejunikátnějších kulturních a vědeckých zařízení. Ve svých tématických výstavách, které se těší dlouhodobě značné pozornosti, reflektuje témata z kultury, společnosti, vědy a umění. Populární stálá výstava „Člověk jako dobrodružství" se zabývá souborem témat věnovaných tělu a zdraví. Nejznámějším exponátem je "skleněná žena". Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drazdany-muzeum-hygieny
Drážďany - Muzeum saského lidového umění Muzeum
GPS poloha: 51°2'42.62"N 13°44'38.96"E
Muzeum saského lidového umění najdete v historickém Loveckém Dvorci. Seznámí vás se saskými zvyky a tradicemi jako je paličkování, modrotisk, lidová malba či řezbářské umění. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drazdany-muzeum-saskeho-lidoveho-umeni
Drážďany - Muzeum saského lidového umění se sbírkou loutkových divadel Muzeum
GPS poloha: 51°3'11.74"N 13°44'51.32"E
Jägerhof na novoměstské straně Labe hostí od roku 1913 Muzeum saského lidového umění. Je rozděleno do tří podlaží a nabízí pohled na regionální tradice a zvyky, který má mnoho podob. Představeny jsou především výrobky nábytkářů, uměleckých kovářů, cínolijců, Hrnčířů, sklářů, soustružníků řezbářů, a také hornické lidové umění a krušnohorské krajkářské a paličkářské práce, srbské kroje a hračky ze Seiffenu.
Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drazdany-muzeum-saskeho-lidoveho-umeni-se-sbirkou-loutkovych-div
Drážďany - Státní přírodně historické sbírky Muzeum
GPS poloha: 51°2'46.54"N 13°44'19.14"E
Státní přírodně historické sbírky v Drážďanech se skládají z muzea mineralogie a geologie a muzea živočichopisu a ústřední přírodně historické knihovny, která se roku 1728 osamostatnila jako speciální přírodovědné Muzeum. Ve sbírkách se nachází na 6,5 milionů hornin, minerálií a zkamenělin ze saských nálezů. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drazdany-statni-prirodne-historicke-sbirky
Drážďany - Brühlská Terasa Ostatní
GPS poloha: 51°3'15.67"N 13°44'31.50"E
Brühlská Terasa se rozkládá 500 m podél řeky Labe přímo v centru Starého Města v Drážďanech. Byla postavena v 17.století a přezdívá se jí "balkón Evropy". Je zde překrásný pohled na Labe a celé drážďanské panorama. Přímo pod terasou se nacházejí zbytky renesančního opevnění. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/drazdany-bruhlska-terasa
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
