Průvodce "Plzeň"
Kozel Zámek
GPS poloha: 49°40'18.60"N 13°31'44.82"E
Klasicistní lovecký Zámek Kozel je v posledních letech nejnavštěvovanější památkou na Plzeňsku. Zámek stojí na svahu nad řekou Úslavou, 2 kilometry východním směrem od Šťáhlav. Zámek je možné navštívit v dubnu a říjnu jen o víkendech a svátcích a od května do září denně kromě pondělí. V interiérech zámku je k vidění původní mobiliář, který je jedinečnou ukázkou umění a řemesel z období rokoka a klasicismu. Výzdoba interiéru zámku je dílem malíře a dekoratéra Antonína Tuvory, který vyzdobil stěny většiny místností, a použil při tom metodu al secco ? malbu na suché vápenné omítce. Antonín Tuvora maloval nenáročné dekorace, převážně květinové motivy, ale také rozsáhlé krajinné malby. V bývalé stáji je rodinné empírové divadlo s původní konstrukcí a kulisami. Na zámku je také uložena stadionská knihovna s téměř 8 000 exemplářů. U zámku je anglický park, který v 70. letech 19. století upravil zahradník F. X. Franc a vysadil zde více než 6 000 stromů. V parku jsou také skleníky a dětský srub se zahrádkou. Do areálu zámku i parku je bezbariérový přístup. Historie Zámek vznikl na konci 18. století. Postavit ho nechal Jan Vojtěch Černín z Chudenic, nejvyšší lovčí Království českého, jako reprezentační lovecké sídlo, na které se na hony sjížděla šlechta z celých Čech. V letech 1784 ? 1789 byla postavena pod vedením stavitele Václava Haberditze hlavní zámecká budova. O několik let později byla přistavěna kaple, jízdárna, lokajna a konírna podle návrhu Ignáce Palliardiho. V letech 1816 ? 1945 byl zámek majetkem Valdštejnů. Zámek byl vyhlášen národní kulturní památkou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kozel
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Plzeň" Berounka Řeka
GPS poloha: 49°46'2.02"N 13°25'10.64"E
Berounka vzniká na severním okraji Plzně spojením čtyř řek odvodňujících Plzeňskou kotlinu ? Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, přičemž za bod, od něhož řeka nese jméno Berounka, je označován soutok Mže a Radbuzy. Od Plzně teče Berounka zprvu na severovýchod, od Roztok u Křivoklátu se prudkým obloukem stáčí k jihovýchodu, u Řevnic mění svůj směr opět k severovýchodu a u Modřan se na ř. km 63,4 vlévá do Vltavy jako její nejvodnatější přítok. Povodí Berounky se rozkládá na 8 860 km2 a délka toku od soutoku Mže a Radbuzy činí 138, 9 km. Řeka zprvu teče širokým údolím plzeňské kotliny, ale již nedaleko od západočeské metropole se zařezává do romantického hlubokého zalesněného údolí s četnými strmými skalními ostrohy a malebnými loukami. Tento horní, vodáky nejvyhledávanější úsek je až do Roztok řídce osídlen a tím i ušetřen negativních civilizačních vlivů, i když pod Plzní je řeka značně znečištěna. Mezi Roztokem a Zadní Třebání se údolí poněkud rozestupuje, osídlení je hustší, přibývá chatová zástavba a pod Berounem střídají pobřežní skaliska vápencové stěny Českého krasu. V dolním úseku Berounky se v širokém údolí střídá lesní porost s hustou rekreační zástavbou. Po celé délce toku je Berounka klidnou pomalou řekou s dlouhými úseky bez proudu před častými jezy bez propustí nebo s propustmi trvale zavřenými. Ústí: do Vltavy v Praze 5 - Lahovicích (největší levostranný přítok Vltavy) Délka: 139 km (245 s Mží) Plocha povodí: 8 861 km2 Průtok u ústí: 36m3/ s Přítoky zprava: Úslava, Klabava, Litavka Přítoky zleva: Střela, Loděnice Autor článku: Vanda Martínková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/berounka
Zámek Nebílovy Zámek
GPS poloha: 49°37'48.65"N 13°25'44.98"E
Zámek Nebílovy je menší zámek procházející rekonstrukcí, nedaleko Plzně. Polovina zámku je již úspěšně restaurována a nabízejí se tak prohlídky interiérů a exteriérů. Na Zámku pobývala sama Marie Terezie. Zámecká zahrada a nádvoří zámku je volně přístupné a je zde velmi krásné posezení u fontány. Zámek byl původně renesanční, ale v 18.století byl přestavěn na barokní zámek. Prohlídku doporučuji ! Autor článku: Honza Zbořil Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-nebilovy
Nebílovy Zámek
GPS poloha: 49°37'49.91"N 13°25'51.00"E
Barokní Zámek Nebílovy stojí uprostřed stejnojmenné vsi v Plzeňském kraji. Zámek lze navštívit v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září denně kromě pondělí. Rozsáhlý zámecký areál se skládá ze dvou proti sobě postavených patrových traktů. Ve směru do nádvoří mají oba trakty arkádové lodžie. V tzv. Předním zámku si návštěvníci mohou prohlédnout barokní a rokokové šlechtické interiéry, ukázky květinových motivů v umění, unikátní je soubor benátských lustrů. Historie Na místě nevelké renesanční tvrze nechal v roce 1706 Adam ze Steinau vybudovat reprezentativní barokní zámek. Výstavby zámku se ujal plzeňský stavitel J. Auguston, který pracoval pravděpodobně podle projektu J. L. Hildebrandta. K zámku byla připojena zahrada, obklopená zdí s ozdobnými kapličkami. V roce 1715 získali zámek Černínové, kteří však měli i jiná sídla a Zámek Nebílovy nechali pustnout. Až Jan Vojtěch Černín nechal zámek v letech 1785 ? 1789 nákladně opravit a nechal přistavět kapli a hlavní sál, který získal malířskou výzdobu od A. Tuvory. Od roku 1816 byl zámek majetkem Valdštejnů, kteří však nebílovský zámek nechali znovu značně zchátrat. V nedávné době prošel zámek dlouhodobou rekonstrukcí a v roce 1998 byl zpřístupněn veřejnosti. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nebilovy
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Plzeň" Buben Zřícenina
GPS poloha: 49°46'44.88"N 13°11'25.71"E
Zřícenina hradu Buben stojí na skalnatém ostrohu nad soutokem Plešnického potoka a řeky Mže na Plzeňsku. Dispozice hradu byla dvojdílná. Hradní jádro obíhal parkán s obdélnou baštou. Obytná věž zanikla. Z hradu se dochoval zbytek brány a věžovitého stavení. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Nevelký hrad založili po roce 1333 příslušníci rodu Bavorů ze Strakonic. Vystřídalo se tady několik šlechtických majitelů. V polovině 16. století hrad zpustl, postupně se měnil ve zříceninu a již nikdy nebyl obnoven. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/buben
Křimice Zámek
GPS poloha: 49°45'30.37"N 13°18'23.35"E
Empírový zámek je klenotem obce Křimice na Plzeňsku. Zámek je patrová trojkřídlá budova. Na vstupním nádvoří je jezdecká socha sv. Jiří, kterou vytvořil L. Widman. Na zámek navazuje park. Zámek není veřejnosti přístupný. Historie V roce 1732 nechali Lobkovicové na místě zpustlé tvrze vybudovat zámek. V roce 1810 byla zbořena Vysoká věž jako poslední zbytek původní tvrze. V roce 1831 byl zámecký objekt empírově upraven. V současné době je zámek soukromým majetkem. Autor článku: Jan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krimice
Radyně Zřícenina
GPS poloha: 49°40'50.88"N 13°27'53.38"E
Výrazná zřícenina královského hradu Radyně je významnou dominantou Plzeňského kraje. Radyně je otevřena v dubnu a květnu o víkendech a svátcích, v červnu až srpnu kromě pondělí a v září a říjnu o víkendech a svátcích. Na Radyni je k vidění výstava erbů a znaků všech majitelů hradu, která je umístěna ve zbrojnici tzv. Hrubé věže. Tmavá silueta Radyně byla v minulosti spojována s řadou hrůzostrašných pověstí, jejichž hlavním hrdinou byl mytický zakladatel hradu Radouš. Historie Hrad nechal ve 14. století vybudovat Karel IV. Hrad měl do dějin vstoupit pod názvem Karlskrone ? Karlova Koruna, tento název se však neujal, a proto se začal používat název podle kopce, na kterém byl hrad postaven. Hrad spravovali královští purkrabí za pomoci hradní posádky. Již koncem 15. století přestává být hrad udržován. V 16. století hrad vyhořel a postupně byl zcela opuštěn. Současným vlastníkem a správcem Radyně je město Starý Plzenec. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/radyne
Rozhledna Chlum u Plzně Rozhledna
GPS poloha: 49°46'3.07"N 13°25'48.22"E
Rozhledna na kraji Plzně. Rozhledna vznikla jako Památník a po celorepublikové sbírce, kdy se vybralo 120. 000 Kč byla postavena pouze chata. Pro nedostatek peněz byla postavena pouze třetina rozhledny. Ke slavnostnímu otevření roku 1926 se i tak sjelo kolem tří tisíc lidí, aby věděli do čeho přispěli. Plzeňský stavitel Tomášek rozhlednu dokončil v roce 1929 a v červnu téhož roku vítala první návštěvníky.
Otevírací doba: So - Ne + státní svátky 10 h. - 16 h. (19. března - 31. března) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Plzeň" So - Ne + státní svátky 10 h. - 18 h. (od 1. dubna)
Při silné nepřízni počasí zavřeno. Autor článku: Jabbqua Ouiuar Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-chlum-u-plzne
Dolní Lukavice Zámek
GPS poloha: 49°36'3.70"N 13°20'41.14"E
Barokní zámek stojí na okraji parku v jižní části vsi Dolní Lukavice na Plzeňsku. Zámek je rozsáhlý trojkřídlý, ve střední části dvoupatrový objekt. V 1. patře zámku je sál se štukovou výzdobou, ve východním křídle je zámecká Kaple sv. Jana Nepomuckého, v níž je freska od F. J. Luxe z roku 1727. Zámek není veřejnosti přístupný. Historie Na místě zchátralé tvrze nechal Ferdinand z Morzinu vybudovat barokní zámek, který vznikl pod vedením Jakuba Augustona mladšího. V 1. polovině 18. století vznikl podle plánu J. F. Schora rozsáhlý zámecký park. Posledními majiteli zámku byli Schönbornové. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dolni-lukavice
Přírodní park Kamínky Přírodní park
GPS poloha: 49°40'5.35"N 13°36'7.55"E
Přírodní park Kamínky se nachází severně od obce Kornatice a západně od Mirošova. Jde o převážně zalesněné území, na severozápadě sousedí s větším a členitějším přírodním parkem Kunratický potok. Nejvyššími body jsou Mydlná (482 metrů nad mořem) a kóta 538, 8 metrů nad mořem u tvrziště Kamýk. Parkem prochází modře značená turistická cesta Z Mirošova do Šťáhlav (na území parku : rozcestí Kamínky a rozcestí Zvoníčkova) a cyklostezka číslo 2154 Mirošov ? Kozel. Východně od Šťáhlav se nalézá Naučná stezka Františka Xavera France a prochází romantickým Hádeckým polesím a na východě i přírodním parkem Kamínky. V severní části parku je zaniklá tvrz Mydlná. Zbytky tvrze zůstaly zachovány ve velmi dobrém stavu, takřka tak, jak je zformovaly přirodní vlivy po požáru, který bezprostředně zánik sídla způsobil. Podílela se na tom nejspíš i lidová pověst, zaznamenaná ještě v 70. letech v Mešně (cca 2km), jež považovala pozůstatky paláce tvrze za trosky kostela. Kámen zde sedláky z okolí nebyl těžen zřejmě z obavy před spáchání svažtokrádeže. Na území parku rostou i nepříliš rozšířené druhy rostlin jako jaterníky, upolíny, ocůny, petrklíče či konvalinky. Je zde i několik rybníků, největší z nich ? Kábov je napájen stejnojmenným, Kábovským potokem. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prirodni-park-kaminky
Zámek v Oseku Zámek
GPS poloha: 49°46'49.86"N 13°35'59.42"E
V obci Osek u Rokycan stávala na místě dnešního zámku tvrz. první písemná zmínka o tvrzi je z roku 1379 za Lipolta z Chrástu. Na konci 17. století, za Přibyslava Malovce z Chýnova byla tvrz přestavěna na barokní zámek. V roce 1681 vyženil statek a zámek Ferdinand Leopold Nostic. Ten nechal k zámku přistavět třípodlažní věž (asi v roce 1689). Nosticové vlastnili zámek až do roku 1734. Po nich byl v majetku Šternberkých. Vystřídal ještě několik majitelů a před rokem 1945 patřil zbirožským Colloredo ? Mansfeldům. Potom sloužil pro potřeby místního státního statku, z části byl upraven na byty. Dnes je v soukromých rukou fyzické osoby. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-v-oseku
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Plzeň" Březina - zámek Zámek
GPS poloha: 49°48'47.56"N 13°36'16.53"E
Zámek se nachází v obci Březina na Rokycansku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová obdélná stavba se středním mohutným rizalitem. Zámek je obklopen přístupným anglickým parkem, přecházejícím v oboru. Historie Jáchym ze Šternberka začal v roce 1790 stavět zámek, který byl dokončen v empírovém stylu v roce 1808. Ve 30. letech minulého století sem na prázdniny jezdil komik Vlasta Burian. Ve 2. polovině minulého století bylo na zámku zřízeno lesnické učiliště. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brezina-zamek
Březina - zřícenina Zřícenina
GPS poloha: 49°48'34.47"N 13°36'31.41"E
Hradní zřícenina upravená na zahradní altán se nachází v obci Březina na Rokycansku v Plzeňském kraji. Hrad stál na skalnatém ostrohu, ve středu hradního areálu byla obytná čtyřhranná věž se zaoblenými nárožími ? jedno z nich, protažené proti směru možného ostřelování, plnilo funkci podobnou břitům raně gotických bergfritů. Historie Hrad se poprvé připomíná v roce 1389 jako majetek Jindřicha z Elstenberka. Poté se tady vystřídalo několik šlechtických majitelů, až hrad v 17. století prakticky zanikl ? v roce 1661 se hrad uvádí jako pustý. V roce 1810 pak Šternberkové hradní zříceninu novogoticky upravili na zahradní altán. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brezina-zricenina
Kaceřov Zámek
GPS poloha: 49°52'24.27"N 13°30'38.84"E
Mohutný renesanční zámek stojí nad levým břehem řeky Berounky v obci Kaceřov na Plzeňsku. Zámek je dvoupatrová čtyřkřídlá stavba obklopená vyzděným příkopem. Od západu navazuje na zámek francouzská zahrada se sochou Neptuna na fontáně. Hlavní průčelí zdobí sgrafita. Vnitřní nádvoří má bohatě členěné arkády. Historie Florián Gryspek z Gryspachu nechal původní tvrz v letech 1540 ? 1562 přestavět na zámek ve stylu italské renesance. Po bitvě na Bílé hoře byl zámek Gryspekům zkonfiskován a získal jej plaský klášter, který jej vlastnil až do roku 1785, kdy byl zrušen. Poté zámek spravoval náboženský fond, zámecký objekt byl využíván jako sýpka. Od roku 1827 patřil zámek Metternichům. Po požáru v roce 1912 byl objekt provizorně zajištěn. Dlouholetá rekonstrukce začala v 70. letech minulého století. Současný soukromý majitel pokračuje v rekonstrukci a umožňuje i prohlídku zámku. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kacerov
Lopata Zřícenina
GPS poloha: 49°39'48.79"N 13°33'25.46"E
Zřícenina hradu Lopata se ukrývá na strmém skalisku uprostřed hlubokých lesů na Plzeňsku. Najdete jej asi 2 kilometry severně od městečka Nezvěstice pár metrů od hlavní silnice. Zachovaly se základy severní okrouhlé věže, zbytky cisterny vytesané do skály a zdivo hradního paláce. Ke zbytkům vstupního gotického portálu přiléhají základy hranolové věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad zřejmě založil v letech 1367 ? 1377 Heřman z Litic. Za husitských válek vlastnil hrad loupeživý rytíř Habart z Lopaty. V roce 1433 hrad dobylo husitské vojsko. Opuštěný hrad Lopata již nebyl obnoven a prakticky zanikl, až jej v letech 1885 ? 1887 prokopal kozelský zahradník a amatérský archeolog F. X. Franc. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lopata
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Plzeň" DinoPark Plzeň ZOO
GPS poloha: 49°45'37.62"N 13°21'31.61"E
DinoPark - Unikátní Výprava do druhohor. Jedinečný zábavní park, součást ZOO Plzeň, druhohorní zvířata v životních veliksotech v přirozeném prostředí. Zábavní i vzdělávací funkce, naučná stezka, dětské paleontologické hřiště, ozvučené a pohyblivé modely. Autor článku: Jiri Machalek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dinopark-plzen
Klášter Chotěšov Klášter
GPS poloha: 49°39'11.72"N 13°11'54.92"E
Kde ho najdete? Klášter se nachází v obci Chotěšov na silnici mezi Plzní a Stodem. Je v centru obce a snadno ho uvidíte již z dálky - klášterní budovy jsou značně rozsáhlé, i když v současnosti poničené vzhledem k faktu, že zde za komunistického režimu působila armáda. Historie kláštera Ženský premonstrátský klášter Chotěšov byl založen v letech 1205- 1210 Hroznatou Tepelským, zakladatelem kláštera v Teplé. Jeho historie není v některých hlediscích příliš šťastná - již ve 13. století byl klášter vypleněn (v roce 1278), za husitských válek byl obsazen a vypálen. Za krále Jiřího z Poděbrad byla velká část majetku kláštera zastavena, v 16. století došlo k úpadku kláštera (způsobeného faktem, že kláštery obecně v českých zemích upadaly), za třicetileté války byl klášter dále poničen a v roce 1782 byl klášter Josefem II. zrušen. Noví majitelé o klášter nepečovali, kostel byl uzavřen a zanedbáván tak dlouho, až byl jako nebezpečný zbourán. Po válečném období, kdy byl klášter využíván jako starobinec, přišel únorový převrat - a od roku 1950 až do roku 1973 zde sídlila armáda. Po jejím odchodu zůstal klášter neobydlený a dále chátral. Byl sice v roce 1991 vrácen řádovým sestrám, ale nebyl znovu uveden do provozu. Na druhou stranu potkaly klášter i dobré časy - rozkvět kláštera za Karla IV., kdy klášter držel až 56 vesnic a 3 města, výstavba nového kláštera po třicetileté válce, působení probošta Norberta Kastla v 2. polovině 17. století a jeho opravy kláštera a rozšíření panství kláštera. Nakonec i znovuosazení kláštera v roce 1878 a založení penzionátu pro výchovu dívek. Současnost Po sametové revoluci se objevily snahy klášter obnovit, ať už jako celek nebo jeho část. Nejde ani tak o obnovu konventu (řádové sestry darovaly klášter v roce 2002 obci Chotěšov), jako spíše o snahu přivést do kláštera život a opravit ho. Koná se zde řada kulturních akcí, z nichž zřejmě největší jsou Večery pro klášter Chotěšov. Klášter byl totiž zařazen mezi 100 nejohroženějších památek světa a cílem akcí v klášteře konaných je jeho záchrana. Turistické informace Klášter je přístupný každou neděli od května do září, kdy se prohlídky konají vždy ve 13:30, 15:00 a 16:30. Jinak je přístupný při příležitosti nejrůznějších akcí, určených především na záchranu kláštera. Ke klášteru se dostanete po modré turistické značce od chotěšovského nádraží nebo ze Stoda. U kláštera začíná Naučná stezka Příroda a lidé, kterou zřídilo Středisko ekologické výchovy Ametyst. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster-chotesov
Plzeňský pivovar Muzeum
GPS poloha: 49°44'49.31"N 13°23'16.55"E
Právě v plzeňském pivovaru se v polovině 19. století odehrála revoluce v pivovarnictví. Poprvé v historii lidstva bylo vyrobeno pivo, jak je známe dnes - správně hořký nápoj zlaté barvy, se sněhobílou pěnou. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Plzeň" Dnes je pivovar živým a dynamickým místem, kde se prolíná tradiční výrobní postup piva Pilsner Urquell s nejmodernějšími technologiemi pivovarnictví. Rozvíjí se tak unikátní industriální památka, která láká nejen všechny znalce a milovníky dobrého piva. • Návštěvnické centrum - krátký film o historii piva Pilsner Urquell • Moderní stáčírna - nejmodernější stáčírna v ČR s kapacitou 60 000lahví/hodina • Nová expozice Pilsner Urquell - film o výrobě piva Pilsner Urquell v panoramatickém kině s otočným hledištěm, smyslová expozice surovin, historická varna z poč. 20. století • Varna - jedinečný výrobní postup piva Pilsner Urquell • Síň slávy - nejvýznamnější památky pivovaru • Sklepy - ochutnávka filtrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell přímo ze sudu (pro osoby starší 18 let)
Prohlídky pivovaru jsou v českém, anglickém, německém, ruském, francouzském, polském, španělském a italském.
Čas prohlídek pro individuální návštěvníky bez předběžného objednání naleznete zde. Kontakt Plzeňský Prazdroj, a. s. - Návštěvnické centrum U Prazdroje 7, 304 97 Plzeň Tel.: +420 377 062 888, Fax: +420 377 062 715 Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzensky-pivovar--1
zřícenina hradu Lopata Technická památka
GPS poloha: 49°38'26.38"N 13°31'9.05"E
Milovníci historie a dávných časů nyní mají snazší přístup ke zřícenině hradu Lopata, která se nachází nedaleko známého zámku Kozel, v katastru obce Milínov u Nezvěstic, v okrese Plzeň- jih, v Plzeňském kraji. Lesy ČR totiž dokončily kompletní opravu dřevěné lávky, která ke zřícenině této zajímavé kulturní památky vede. „V rámci kompletní opravy lávky jsme vyměnili všechny konstrukční prvky, takže nyní je již pohyb po lávce pro všechny návštěvníky zcela bezpečný. Náklady na opravu dosáhly částky téměř 150 tisíc korun a byly hrazeny ze speciálního Programu 2020, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů, “ podotýká ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Plzeň Ivan Klik. Lávka je 16,6 metrů dlouhá, 1,4 metrů široká a je doplněna dvěma dřevěnými schodišti. Lze se po ní dostat na skalní ostroh, na kterém stálo jádro hradu s palácem. Zřícenina se nachází uprostřed stejnojmenné přírodní rezervace s přirozenými listnatými porosty a bohatou květenou. Její výměra činí 6, 67 hektarů. Založení hradu Lopata se datuje do 40. let 14. století pány z Litic. Jméno hradu postaveného na skalním ostrohu vzniklo pravděpodobně podle tvaru hradní skály a poprvé se v historických pramenech objevuje v roce 1377. Počátkem 80. let 19. století provedl známý amatérský archeolog František Xaver France systematický výzkum hradu. Při odklízení suti se našlo mnoho předmětů z období jeho existence. Nejvzácnější nález se objevil v přikopu pod hradem, kde se podařilo vykopat zbytky impozantního gotického portálu. V blízkosti zříceny dnes vede Naučná stezka pojmenovaná po F. X. Francovi, na jejíž výstavbě se v roce 1995 podílely i Lesy ČR. Na Naučné stezce se mohou návštěvníci seznámit nejen s archeologickými nálezy F. X. France v podobě několika zaniklých sídel, ale i s dalšími přírodními zajímavostmi. Naučná stezka prochází romantickým Hádeckým polesím a na východě i přírodním parkem Kamýky. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Plzeň" Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-lopata
Chrám Sv. Bartoloměje Chrám
GPS poloha: 49°44'51.41"N 13°22'40.07"E
Stavba Chrámu sv. Bartoloměje po r. 1295, dokončení v počátkem 16. století. Velké síňové trojlodí nadané značnou vertikalitou, s jedinou vysokou, štíhlou věží při severní straně západního průčelí a nižším kněžištěm na východě, k jehož jižnímu boku a zároveň k východnímu čelu boční lodi je přistavěna ještě nižší Šterberská kaple; na severní straně kněžiště s ní souměrně umístěna sakristie a nad ní klenotnice. Vnitřek dělí 3 páry válc. pilířů na 3 stejně vysoké lodi zaklenuté síťovými klenbami. Vysoká okna trojlodí mají vyžlabená ostění a složité plaménkové kružby. Na hlavním oltáři opuková socha plzeňská madona z r. 1390, jedna z nejhodnotnějších soch tzv. ?krásného stylu? českých madon (replika na vrcholu morového sloupu ze 17. stol.). Sakristie je na severní straně kněžiště sklenuta hvězdicovitě. Šternberská kaple na jižní straně je čtverc. půdorysu s okos. nárožím. Má hvězdicovou klenbu s visutým svorníkem, ukonč. šternberským znakem. Jemná hrušková žebra, bohatě profil. vbíhají do stěny. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-bartolomeje--2
Divadlo J.K.Tyla Dům, budova
GPS poloha: 49°44'44.09"N 13°22'25.33"E
Divadlo bylo vystavěno v letech 1899- 1902 podle návrhu arch. Antonína Belšánka nákladem 1 mil. korun. Stavba je pravoúhlého půdorysu. Po obvodu členěna risality. Zadní průčelí postaveno na mohutný postament (suterén a mezenin), který vyrovnává nerovnost terénu . Postarnní východy divadla vedou na přilehlé Kamenné terasy se schodišti, nad městským parkem. Příjezd k hlavnímu portálu v průčelí je kryt balkonem, který je přístupný ze společenského salonu v 1. patře. Balkon zčásti nesen válcovými sloupy. Stavba je provedena ze zdiva cihelného na nastavovanou cementovou maltu, sokl je obložen lochotínským pískovcem. Klenby stavby jsou zčásti provedeny z betonu, zčásti z cihel, v hledišti jsou balkony, lože a galerie provedeny ze železných konstrukcí. Objekt zasřešen zčásti sedlovou střechou, nad provazištěm báň. Jako krytiny bylo použito pozinkového plechu, na šalování. Novorenesanční budova je na vnější straně zdobena jednak medailony dramatiků a hudebních skladatelů a to Pally, Bendla, Kollára, Tyla, Štěpánka (od Fr. Rouse), Jeřábka, Guldenery, Smetany, Škroupa, Hálka (od Viléma Amorta), Bozděcha, Klicpery a Blodka (od jiných umělců), jednak Šalounovými mohutnými skupinami, na postranních risalitech Drama (s drakem) a Opera (s labutí a lyrou). Klínový prostor mezi okny je vyplněn figurami: Láska a Žárlivost (od Ant. Procházky), Nadšení a Obětavost (od prof. Stan. Suchardy), Hrdinství a Osud (od Frant. Sránského). Nejvýše pak je umístěna výzdoba s tanečními skupinami (od Frant. Hergessela). I vnitřek divadla je zařízen bohatě a vkusně. Dojem bohatosti stupňuje se od jednoduše pojednaného prostoru vestibulového do hlediště a foyer (dvojstupí ve vestibulu jsou žulové, balustráda a sloupy v hlavním schodišti z mramoru sliveneckého a dříky dvousloupí ve foyer z mramoru alžírského "bréche orientale", kdažto patky a hlavice jsou z bělostného mramoru carrarského). Na čelních stěnách ve foyer v prvním pořadí jsou rozměrné olejové alegorie Pohádka a Pověst od akad. malíře Josefa Mandla, na stropě alegorické komposice divadelních oborů Tragedie, Hudby, Tance a Činohry a osmrohových figur od akad. malíře Frant. Urbana. Na čestném místě jsou postaveny busty Josefa Kajetána Tyla a divadelních ředitelů Pavla Švandy ze Semčic, Vendelína Budila a Zdeňka Hofbauera. Hlediště pojme asi 1100 diváků. Stropní malby je dílem Frant. Frolicha, kovová výzdoba je od Vojtěcha Šípa. Na ostatní výzdobě se podíleli Ant. Popp a Karel Vítězslav Mašek. Výtvarným klenotem jeviště je jeho hlavní opona komponovaná na námět "Plzeň vítá umění na prahu nového divadla", vytvořil ji plzeňský ak. malíř Augustin Němejc. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/divadlo-jktyla
Plzeň (Muzeum loutek) Muzeum
GPS poloha: 49°44'46.68"N 13°22'36.84"E
V polovině září 2009 bylo otevřeno v Plzni Muzeum loutek. Muzeum v historickém domě na náměstí Republiky ve stínu kostela Sv. Bartoloměje se stalo od té doby vyhledávaným místem v Plzni, které Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Plzeň" "pro své interaktivní expozice a divadlo nabízí novou dimenzi v kulturním plzeňském životě," píše se v tiskové zprávě, kterou obdrželi nedávno novináři. Loutky podle zprávy za více než rok udělaly radost již více než 35 000 návštěvníků. Jsou to nejenom děti a jejich rodiče, ale často děti a jejich prarodiče, kteří si přjdou do muzea zavzpomínat a svá dětství. „Muzeum loutek přistupuje ke svým návštěvníkům aktivně, a proto během prvního roku vznikla a je v provozu série výukových programů. Jeden se jmenuje >Příběh na niti republiky. Nemalý úspěch měl i první program zařazený do sekce >Expedice na niti. Děti se tak mohou stát loutkoherci a vyzkouší si pokud budou ještě mít zájem i ostatní divadelní profese. Dobrý co ? Autor článku: Petr Skála Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzen-muzeum-loutek
Zruč-Senec u Plzně Muzeum
GPS poloha: 49°48'30.29"N 13°25'41.83"E
Navštěvujete- li rádi technická muzea, nesmíte vynechat technické muzeum ve Zruči u Plzně. Je to malé soukromé muzeum vojenské techniky,ale jsou zde exponáty,které stojí za to vidět.Do některých exponátů je možno i nastoupit a užít tak trochu pocitů z mládí,které jsme marnili na vojně. Autor článku: Jaroslav a Jana Nebuškovi Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zruc-senec-u-plzne
Kostel Nejsvětější Trojice Kostel
GPS poloha: 49°44'32.95"N 13°35'23.20"E
Kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěný v roce 1609 rokycanskými protestanty. Sloužil pak, od roku 1629 bohoslužbám katolíků a jako hřbitovní kostel. Nachází se na zrušeném, parkově upraveném městském hřbitově, jihozápadně od starých městských hradeb a západně od náměstí T. G. Masaryka. Navenek jsou zdi kostela vybaveny novogotickými opěráky, po třech na bočních stranách, čtyři na presbytáři a čtyři na každém rohu lodi. Na jihozápadním rohu ke kostelu připojena úzká Věž s šestibokou jehlanovitou střechou, na její špici kříž, uvnitř točité schodiště. V úrovni hlavní římsy kostela přetnuta i věž identickou horizontální profilovanou římsou. Nad ní na třech stranách Věže (kromě té přivrácené ke střeše kostela) obloukovitě zakončená protáhlá okna, nad nimi atika s renesančním tzv. ?odbíjeným? motivem. Kostel orientován, presbytář směřuje k východu. Do kostela vedou dva, symetricky umístěné boční vchody. Nad římsou vlastního portálu plasticky dekorované nadpraží, nad ním trojúhelníkový štít s výplní motivu hlavy anděla. V současné době slouží jako farní chrám pravoslavné církve. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-nejsvetejsi-trojice--3
Bývalý klášter dominikánek Klášter
GPS poloha: 49°44'44.46"N 13°22'31.07"E
Ženský Klášter dominikánek v Plzni byl vystavěn Jakubem Augustonem v období 1711 až 1714, roku 1782 byl zrušen. Bývalý Klášter dominikánek je rozsáhlý klášterní komplex, obdélného nádvoří s kostelem Sv. Anny v severovýchodním nároží. V původním stavu je zachováno pouze osmiosé průčelí do Bezručovy ulice. Jeho přízemí člení leseny, rámující okenní osy. Obdélná okna mají plochá ostění s uchy a nahoře plastické klenáky. Stlačeným obloukem zaklenutý portál je obstoupen pilastrádovou edikulou (orámování s pilíři), mírně na koso vytočenou, se sochami vztyčenými volutami římsoví. Průčelí do Smetanových sadů, dvouatr., je rozděleno třemi risality (risalit - předsunutá část průčelí stavby po celé její délce), z nichž východní je kulisou pro Litickou bránu (uvnitř v jeho přízemí zachováno gotické sedile – tj. výklenek se sedadlem), do stavby zabranou. Z bočních risalitů vyrůstají osmiboké věže se zvonovou bání a lucernou. Dnes se v objektu nachází Státní vědecká knihovna.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Plzeň" Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/byvaly-klaster-dominikanek
Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel
GPS poloha: 49°44'44.20"N 13°22'44.91"E
Bývalý františkánský kostel, basilikální, poměrně krátké trojlodí o čtyřech travé s protáhlým presbytářem, uzavřeným pěti stranami osmiúhelníka. Z doby založení koncem 13. století. Klenby z druhé poloviny téhož století. Pozor hodný presbytář vyniká bohatě plastický řešenými konsolami přípor s figurálními a rostlinnými náměty. Okna jsou členěna gotickými kružbami. Na severní straně gotická vět z mladší etapy patrně 14. století, východně od ní snad ze staršího objektu v roce 1611 upravena kaple N. Trojice s výsečovou klenbou, s drobnými žebírky, s neogotickým portálem z roku 1854. Jižně presbytáře plochostropý prostor, v patře s renesanční hřebínkovou klenbou a oknem do chrámu z roku 1543. K závěru presbytáře se připojuje chodba s barokní klenbou a schodištěm. Severně lodi oktogonální Kaple sv. Antonína z druhé poloviny 17. stolení. Barokní je vstupní průčelí současně s kruchtou prodlužující dodatečně k západu trojlodí. V exteriéru se uplatňuje výrazně presbytář z tesaných kvádrů a s kružbovými okny a věží a opěrnými pilíři s barokně ukončenou bání, méně poutavá je severní přístavba presbytáře z lomového zdiva, omítaná. Chrám je významnou památkou svého druhu v rámci naší republiky. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-nanebevzeti-panny-marie--6
Kostel Panny Marie Sněžné Kostel
GPS poloha: 49°44'35.07"N 13°35'48.07"E
Kostel Panny Marie Sněžné, neboli děkanský kostel, je hlavní rokycanskou sakrální stavbou. Existence kostela je zmiňována současně s prvními doloženými zprávami o městě z roku 1110. Dnešní kostel dodnes nese znaky vysoké vznosné gotické stavby zejména v oblasti presbyteria, kde se dodnes uchovaly gotické opěrné pilíře. Po požáru jej znovu barokně přestavěl architekt Palliardi v r. 1788, avšak bez věže nahrazené pouze dřevěnou zvonicí. Věž přistavěl až v roce 1823 pražský stavitel Hoger. Budova je trojlodní. Obsahuje nádherný hlavní oltář ze tří druhů mramoru v rokokovém slohu. Oltářní obraz s Pannou Marií je dílem Josefa Kramolína, člena řádu Jezuitů. Z obrazů zaujme i Sňaté tělo Krista z Kříže s postavami P. Marie, Sv. Jana a Sv. Nikodéma. K chrámovému pokladu náleží zajímavá gotická zlacená bronzová monstrance, překrásná barokní stříbrná paprskovitá monstrance s drahými kameny a perlami a dva bohatě tepané zlacené stříbrné barokní kalichy. Z chrámových textilií je světově proslulá gotická kasule rokycanská s vyšívanou postavou Sv. Alžběty, Panny Marie a další světice. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-panny-marie-snezne--1
Masné krámy Dům, budova
GPS poloha: 49°44'48.54"N 13°22'49.66"E
Masné krámy jsou v jádře klasickým trojlodním basilikálním objektem, který je charakteristický pro daný účel. Objekt se nachází v bývalém městském parkánu (východní část dnešní Pražské ulice), kam byly masné krámy umístěny již snad v roce 1392. O stáří dnešního objektu se nelze vyslovit spolehlivě, zdá se, že jejich základní výstavba pochází snad z doby pozdní gotiky. Průčelí jsou v jádře původní gotická, doplněná v návaznosti na původní členění stoupajícím cimbuřím neogotickým z minulého století. V detailech upravovaným při poslední rekonstrukci. Disposice obsahovala v původním řešení hlavní halu, která sloužila kupujícím. Do ní se otevírala segmentově zaklenutá okénka jednotlivých masných krámů s plnými parapety a se segmentovými záklenky. Krámy na tato okénka navazující byly odděleny příčnými zdmi a přístupné zvenku gotickými portály s okosením, kterých se zachovalo v severním i jižním průčelí až do poslední rekonstrukce celkem třicet jedna. Při poslední rekonstrukci pro potřeby galerie vyžadující rozsáhlejší plochy, část bočních traktů zbořena a tyto rozšířeny. Okna prodejních otvorů vybouráním parapetů změněna na průchody. Z pohledových důvodů ponechány části původních bočních traktů při vstupních průčelích, ve větším rozsahu s portály v severní části západního průčelí, kde soustředěny zachované gotické portály. Při průčelí jižním ponechány pouze kratší úseky těchto původních traktů. Patrně z doby klasicistní přestavby pochází krov objektu s lichoběžnými stolicemi a na ně navazující trámový strop. Objekt byl rekonstruován podle projektu ing. Arch. Matějoviče v SÚRPMO Praha, kde byl zpracován také historicko architektonický Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Plzeň" průzkum v roce 1964. Rekonstrukce ukončena v roce 1971. Objekt masných krámů je nejpozoruhodnějším svého druhu v Československu s výjimkou masných krámů v Českých Budějovicích. Obnova je nesporně representativním příkladem poválečné památkové péče. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/masne-kramy
Západočeské muzeum Muzeum
GPS poloha: 49°44'42.27"N 13°22'46.07"E
Monumentální trojkřídlá trojjpatrová budova, položená při jihovýchodní straně františkánského kláštera v ohybu hradeb. Budova muzea byla vyprojektována na konci devatenáctého století (1897 - 1900 ) architektem Josefem Škorpilem, tehdejším ředitelem uměleckoprůmyslového muzea, dle projektu ing. Eduarda Krona a arch. Otakara Volfa. Je postavena v novorenesančním slohu se secesními interiéry. Na vnitřní výzdobě se podílela řada předních umělců jako Celda Klouček, Augustin Němejc, Vojtěch Šaff. Stala se nejen významnou kulturní památkou, ale i jednou z dominant historického jádra města. Příjemné secesní prostředí knihovny a ostatních sálů bylo pro návštěvníky možné znovu otevřít v listopadu 1998, právě ke 120.výročí založení muzea. Vzácné tisky, rukopisy, ale i specificky odborné zaměření knihovny na vytváření sbírkových fondů je čtenářům k dispozici v prostorách studovny. Výstavní sál pro krátkodobé výstavy a přednáškový sál byly od Dubna 2000 rozšířeny o další výstavní prostory reprezentativního jubilejního sálu, který byl v minulosti věnován 50- ti letům vlády císaře a krále Františka Josefa I. a nyní nabízí ke shlédnutí krátkodobé expozice např. antického užitého umění. Nejvíce využíván, ať už pro vynikající akustiku či vhodné skloubení secese s moderní audiovizuální technikou, je přednáškový sál. Je místem nezapomenutelných setkání při koncertních příležitostech, při posezení s osobnostmi české kultury, ale i místem konferencí, seminářů a prezentací různých firem, kdy je využíváno dokonalé propojení projekční techniky ve formě vizualizéru (kamerového snímání předmětů), videa, DVD přehrávače a počítačové projekce včetně DVD ROMu. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zapadoceske-muzeum
Bolevec - venkovská usedlost Statek
GPS poloha: 49°46'45.19"N 13°22'32.88"E
Statek č. p. 1 tvoří součást unikátního souboru historické zástavby památkově chráněné bolevecké návsi. Rozlehlá selská usedlost předměstského typu upravená počátkem 19. století patří neodmyslitelně k našemu památkovému fondu. Ještě koncem 20. století bylo obytné stavení areálu pokryto doškovou střechou. Areál bolevecké usedlosti patří do souboru nejvýznamnějších památkových objektů ve správě Národního památkového objektu, které jsou určeny ke zpřístupnění veřejnosti. Bude prezentován jako významný doklad stavebního vývoje vesnické architektury na Plzeňsku v období 18. – 20. století. Ve stavení, v sýpce a stodole se uvažuje s expozicí, která by měla přímou vazbu na dvůr a ves Bolevec (včetně prezentace historické hasičské techniky, která má přímou vazbu na obec Bolevec). Ve chlévech se předpokládá zřídit víceúčelový prostor (výstavy, přednášky, prezentace apod.) a případně též zázemí celého zařízení (sociální, kancelář, archiv). Konkrétní využití je předmětem další projektové přípravy. Mimořádně hodnotný selský dvůr je situován v jihovýchodní části bolevecké návsi (Plzeň 1). Je nedílnou součástí historického jádra bývalé vsi, která byla pro své urbanistické a památkové kvality prohlášena v roce 1995 za vesnickou památkovou zónu. Jde o unikátně dochovanou lokalitu, která si zachovala svůj osobitý charakter a intimní prostředí rámované siluetami tradičních selských chalup, přestože ji v 70. – 80. letech 20. století obklopila ze tří stran zástavba moderních panelových domů. Kromě historických a architektonických hodnot zvyšuje atraktivitu místa i blízkost turisty hojně využívané oblasti Boleveckých Rybníků a rozsáhlých příměstských lesů. Areál památky sestává z velkého obytného stavení s komorovou a hospodářskou částí, z chlévů a stájí přiléhajících k jihozápadní straně dvora, zděného patrového špýcharu ležícího na východě a mohutné stodoly situované na jihu. V linii ohrazení, na severní a západní straně dvora, stojí dvě Velké zděné klenuté brány. Dochované stavby jsou převážně klasicistního původu. Usedlost byla poprvé zachycena v mapách k roku 1781, její založení je však bezpochyby starší. Obytný dům má v nadpraží letopočet 1809. V interiérech se dochovalo množství slohových dřevěných i Kamenných prvků, např. klasicistní okna a dveře s profilovanými obložkami. Dva středověké portály v suterénu vypovídají o možném propojení života na statku s pozdně gotickým obdobím, kdy Bolevec jako ves již dávno existoval (první písemná zmínka o lokalitě pochází z r. 1382). Velmi pozoruhodná je i samotná dispozice statku a řešení jeho hospodářské části, která je oproti části obytné patrová, s klenutým přízemím a komorovým patrem. Objekty ve dvoře (především pak obytný dům) jsou pohledově exponované a svým vzhledem dotvářejí památkový charakter lokality. Zásluhu na míře dochování památky má skutečnost, že po celou dobu své existence „žila“. I když přestala sloužit původnímu účelu, byla stále využívána místními rodáky jako kulisa i zázemí řady kulturně společenských akcí. Pro své nesporné kulturně historické Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
Průvodce "Plzeň" kvality byl areál v roce 2008 prohlášen za národní kulturní památku. Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bolevec-venkovska-usedlost
Klasicistní kašna Kašna
GPS poloha: 49°44'33.82"N 13°35'41.26"E
Klasicistní kašna se nachází na náměstí T. G. Masaryka v Rokycanech. Pochází z roku 1827 a je památkově chráněná. Tento druh technické architektury býval dříve pro každé město nezbytný. Při absenci obecního vodovodu byly kašny jediným zdrojem vody. Kašna na Masarykově náměstí patrně stála už od středověku. Už z roku 1710 se dochovala v archivech listina, v níž obec vykoupila soukromou louku kvůli vedení potrubí k městské kašně. V roce 1762 povolil podkomořský úřad stavbu nové Kamenné kašny, namísto stávající dřevěné. Roku 1826 pak na žádost obce zaslal krajský inženýr projekt a rozpočet na výstavbu nové kašny. [819] Roku 1827 byla dosavadní kašna nahrazena klasicistní čtvercovou se středovým sloupkem. Nádrž kašny měla rozměry 5, 8 X 5, 8 metrů. V srpnu roku 1951 kašna z náměstí zmizela a byla přemístěna na Urbanovo náměstí do parčíku před děkanstvím. Na podzim 1994 schválila městská rada vytvoření fondu pro zpětné přemístění kašny na Masarykovo náměstí. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klasicistni-kasna
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 12
