Průvodce "Plzeň"
bla bla
Berounka Řeka
GPS poloha: 49°46'2.02"N 13°25'10.64"E
Berounka vzniká na severním okraji Plzně spojením čtyř řek odvodňujících Plzeňskou kotlinu ? Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, přičemž za bod, od něhož řeka nese jméno Berounka, je označován soutok Mže a Radbuzy. Od Plzně teče Berounka zprvu na severovýchod, od Roztok u Křivoklátu se prudkým obloukem stáčí k jihovýchodu, u Řevnic mění svůj směr opět k severovýchodu a u Modřan se na ř. km 63,4 vlévá do Vltavy jako její nejvodnatější přítok. Povodí Berounky se rozkládá na 8 860 km2 a délka toku od soutoku Mže a Radbuzy činí 138, 9 km. Řeka zprvu teče širokým údolím plzeňské kotliny, ale již nedaleko od západočeské metropole se zařezává do romantického hlubokého zalesněného údolí s četnými strmými skalními ostrohy a malebnými loukami. Tento horní, vodáky nejvyhledávanější úsek je až do Roztok řídce osídlen a tím i ušetřen negativních civilizačních vlivů, i když pod Plzní je řeka značně znečištěna. Mezi Roztokem a Zadní Třebání se údolí poněkud rozestupuje, osídlení je hustší, přibývá chatová zástavba a pod Berounem střídají pobřežní skaliska vápencové stěny Českého krasu. V dolním úseku Berounky se v širokém údolí střídá lesní porost s hustou rekreační zástavbou. Po celé délce toku je Berounka klidnou pomalou řekou s dlouhými úseky bez proudu před častými jezy bez propustí nebo s propustmi trvale zavřenými. Ústí: do Vltavy v Praze 5 - Lahovicích (největší levostranný přítok Vltavy) Délka: 139 km (245 s Mží) Plocha povodí: 8 861 km2 Průtok u ústí: 36m3/ s Přítoky zprava: Úslava, Klabava, Litavka Přítoky zleva: Střela, Loděnice
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Plzeň" Autor článku: Vanda Martínková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/berounka
Plzeňský pivovar Muzeum
GPS poloha: 49°44'49.31"N 13°23'16.55"E
Právě v plzeňském pivovaru se v polovině 19. století odehrála revoluce v pivovarnictví. Poprvé v historii lidstva bylo vyrobeno pivo, jak je známe dnes - správně hořký nápoj zlaté barvy, se sněhobílou pěnou. Dnes je pivovar živým a dynamickým místem, kde se prolíná tradiční výrobní postup piva Pilsner Urquell s nejmodernějšími technologiemi pivovarnictví. Rozvíjí se tak unikátní industriální památka, která láká nejen všechny znalce a milovníky dobrého piva. • Návštěvnické centrum - krátký film o historii piva Pilsner Urquell • Moderní stáčírna - nejmodernější stáčírna v ČR s kapacitou 60 000lahví/hodina • Nová expozice Pilsner Urquell - film o výrobě piva Pilsner Urquell v panoramatickém kině s otočným hledištěm, smyslová expozice surovin, historická varna z poč. 20. století • Varna - jedinečný výrobní postup piva Pilsner Urquell • Síň slávy - nejvýznamnější památky pivovaru • Sklepy - ochutnávka filtrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell přímo ze sudu (pro osoby starší 18 let)
Prohlídky pivovaru jsou v českém, anglickém, německém, ruském, francouzském, polském, španělském a italském.
Čas prohlídek pro individuální návštěvníky bez předběžného objednání naleznete zde. Kontakt Plzeňský Prazdroj, a. s. - Návštěvnické centrum U Prazdroje 7, 304 97 Plzeň Tel.: +420 377 062 888, Fax: +420 377 062 715 Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzensky-pivovar--1
Chrám Sv. Bartoloměje Chrám
GPS poloha: 49°44'51.41"N 13°22'40.07"E
Stavba Chrámu sv. Bartoloměje po r. 1295, dokončení v počátkem 16. století. Velké síňové trojlodí nadané značnou vertikalitou, s jedinou vysokou, štíhlou věží při severní straně západního průčelí a nižším kněžištěm na východě, k jehož jižnímu boku a zároveň k východnímu čelu boční lodi je přistavěna ještě nižší Šterberská kaple; na severní straně kněžiště s ní souměrně umístěna sakristie a nad ní klenotnice. Vnitřek dělí 3 páry válc. pilířů na 3 stejně vysoké lodi zaklenuté síťovými klenbami. Vysoká okna trojlodí mají vyžlabená ostění a složité plaménkové kružby. Na hlavním oltáři opuková socha plzeňská madona z r. 1390, jedna z nejhodnotnějších soch tzv. ?krásného stylu? českých madon (replika na vrcholu morového sloupu ze 17. stol.). Sakristie je na severní straně kněžiště sklenuta hvězdicovitě. Šternberská kaple na jižní straně je čtverc. půdorysu s okos. nárožím. Má hvězdicovou klenbu s visutým svorníkem, ukonč. šternberským znakem. Jemná hrušková žebra, bohatě profil. vbíhají do stěny. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-bartolomeje--2
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Plzeň" Divadlo J.K.Tyla Dům, budova
GPS poloha: 49°44'44.09"N 13°22'25.33"E
Divadlo bylo vystavěno v letech 1899- 1902 podle návrhu arch. Antonína Belšánka nákladem 1 mil. korun. Stavba je pravoúhlého půdorysu. Po obvodu členěna risality. Zadní průčelí postaveno na mohutný postament (suterén a mezenin), který vyrovnává nerovnost terénu . Postarnní východy divadla vedou na přilehlé Kamenné terasy se schodišti, nad městským parkem. Příjezd k hlavnímu portálu v průčelí je kryt balkonem, který je přístupný ze společenského salonu v 1. patře. Balkon zčásti nesen válcovými sloupy. Stavba je provedena ze zdiva cihelného na nastavovanou cementovou maltu, sokl je obložen lochotínským pískovcem. Klenby stavby jsou zčásti provedeny z betonu, zčásti z cihel, v hledišti jsou balkony, lože a galerie provedeny ze železných konstrukcí. Objekt zasřešen zčásti sedlovou střechou, nad provazištěm báň. Jako krytiny bylo použito pozinkového plechu, na šalování. Novorenesanční budova je na vnější straně zdobena jednak medailony dramatiků a hudebních skladatelů a to Pally, Bendla, Kollára, Tyla, Štěpánka (od Fr. Rouse), Jeřábka, Guldenery, Smetany, Škroupa, Hálka (od Viléma Amorta), Bozděcha, Klicpery a Blodka (od jiných umělců), jednak Šalounovými mohutnými skupinami, na postranních risalitech Drama (s drakem) a Opera (s labutí a lyrou). Klínový prostor mezi okny je vyplněn figurami: Láska a Žárlivost (od Ant. Procházky), Nadšení a Obětavost (od prof. Stan. Suchardy), Hrdinství a Osud (od Frant. Sránského). Nejvýše pak je umístěna výzdoba s tanečními skupinami (od Frant. Hergessela). I vnitřek divadla je zařízen bohatě a vkusně. Dojem bohatosti stupňuje se od jednoduše pojednaného prostoru vestibulového do hlediště a foyer (dvojstupí ve vestibulu jsou žulové, balustráda a sloupy v hlavním schodišti z mramoru sliveneckého a dříky dvousloupí ve foyer z mramoru alžírského "bréche orientale", kdažto patky a hlavice jsou z bělostného mramoru carrarského). Na čelních stěnách ve foyer v prvním pořadí jsou rozměrné olejové alegorie Pohádka a Pověst od akad. malíře Josefa Mandla, na stropě alegorické komposice divadelních oborů Tragedie, Hudby, Tance a Činohry a osmrohových figur od akad. malíře Frant. Urbana. Na čestném místě jsou postaveny busty Josefa Kajetána Tyla a divadelních ředitelů Pavla Švandy ze Semčic, Vendelína Budila a Zdeňka Hofbauera. Hlediště pojme asi 1100 diváků. Stropní malby je dílem Frant. Frolicha, kovová výzdoba je od Vojtěcha Šípa. Na ostatní výzdobě se podíleli Ant. Popp a Karel Vítězslav Mašek. Výtvarným klenotem jeviště je jeho hlavní opona komponovaná na námět "Plzeň vítá umění na prahu nového divadla", vytvořil ji plzeňský ak. malíř Augustin Němejc. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/divadlo-jktyla
Plzeň (Muzeum loutek) Muzeum
GPS poloha: 49°44'46.68"N 13°22'36.84"E
V polovině září 2009 bylo otevřeno v Plzni Muzeum loutek. Muzeum v historickém domě na náměstí Republiky ve stínu kostela Sv. Bartoloměje se stalo od té doby vyhledávaným místem v Plzni, které "pro své interaktivní expozice a divadlo nabízí novou dimenzi v kulturním plzeňském životě," píše se v tiskové zprávě, kterou obdrželi nedávno novináři. Loutky podle zprávy za více než rok udělaly radost již více než 35 000 návštěvníků. Jsou to nejenom děti a jejich rodiče, ale často děti a jejich prarodiče, kteří si přjdou do muzea zavzpomínat a svá dětství. „Muzeum loutek přistupuje ke svým návštěvníkům aktivně, a proto během prvního roku vznikla a je v provozu série výukových programů. Jeden se jmenuje >Příběh na niti republiky. Nemalý úspěch měl i první program zařazený do sekce >Expedice na niti. Děti se tak mohou stát loutkoherci a vyzkouší si pokud budou ještě mít zájem i ostatní divadelní profese. Dobrý co ? Autor článku: Petr Skála Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzen-muzeum-loutek
Zruč-Senec u Plzně Muzeum
GPS poloha: 49°48'30.29"N 13°25'41.83"E
Navštěvujete- li rádi technická muzea, nesmíte vynechat technické muzeum ve Zruči u Plzně. Je to malé soukromé muzeum vojenské techniky,ale jsou zde exponáty,které stojí za to vidět.Do některých exponátů je možno i nastoupit a užít tak trochu pocitů z mládí,které jsme marnili na vojně. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Plzeň" Autor článku: Jaroslav a Jana Nebuškovi Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zruc-senec-u-plzne
Bývalý klášter dominikánek Klášter
GPS poloha: 49°44'44.46"N 13°22'31.07"E
Ženský Klášter dominikánek v Plzni byl vystavěn Jakubem Augustonem v období 1711 až 1714, roku 1782 byl zrušen. Bývalý Klášter dominikánek je rozsáhlý klášterní komplex, obdélného nádvoří s kostelem Sv. Anny v severovýchodním nároží. V původním stavu je zachováno pouze osmiosé průčelí do Bezručovy ulice. Jeho přízemí člení leseny, rámující okenní osy. Obdélná okna mají plochá ostění s uchy a nahoře plastické klenáky. Stlačeným obloukem zaklenutý portál je obstoupen pilastrádovou edikulou (orámování s pilíři), mírně na koso vytočenou, se sochami vztyčenými volutami římsoví. Průčelí do Smetanových sadů, dvouatr., je rozděleno třemi risality (risalit - předsunutá část průčelí stavby po celé její délce), z nichž východní je kulisou pro Litickou bránu (uvnitř v jeho přízemí zachováno gotické sedile – tj. výklenek se sedadlem), do stavby zabranou. Z bočních risalitů vyrůstají osmiboké věže se zvonovou bání a lucernou. Dnes se v objektu nachází Státní vědecká knihovna. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/byvaly-klaster-dominikanek
Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel
GPS poloha: 49°44'44.20"N 13°22'44.91"E
Bývalý františkánský kostel, basilikální, poměrně krátké trojlodí o čtyřech travé s protáhlým presbytářem, uzavřeným pěti stranami osmiúhelníka. Z doby založení koncem 13. století. Klenby z druhé poloviny téhož století. Pozor hodný presbytář vyniká bohatě plastický řešenými konsolami přípor s figurálními a rostlinnými náměty. Okna jsou členěna gotickými kružbami. Na severní straně gotická vět z mladší etapy patrně 14. století, východně od ní snad ze staršího objektu v roce 1611 upravena kaple N. Trojice s výsečovou klenbou, s drobnými žebírky, s neogotickým portálem z roku 1854. Jižně presbytáře plochostropý prostor, v patře s renesanční hřebínkovou klenbou a oknem do chrámu z roku 1543. K závěru presbytáře se připojuje chodba s barokní klenbou a schodištěm. Severně lodi oktogonální Kaple sv. Antonína z druhé poloviny 17. stolení. Barokní je vstupní průčelí současně s kruchtou prodlužující dodatečně k západu trojlodí. V exteriéru se uplatňuje výrazně presbytář z tesaných kvádrů a s kružbovými okny a věží a opěrnými pilíři s barokně ukončenou bání, méně poutavá je severní přístavba presbytáře z lomového zdiva, omítaná. Chrám je významnou památkou svého druhu v rámci naší republiky. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-nanebevzeti-panny-marie--6
Masné krámy Dům, budova
GPS poloha: 49°44'48.54"N 13°22'49.66"E
Masné krámy jsou v jádře klasickým trojlodním basilikálním objektem, který je charakteristický pro daný účel. Objekt se nachází v bývalém městském parkánu (východní část dnešní Pražské ulice), kam byly masné krámy umístěny již snad v roce 1392. O stáří dnešního objektu se nelze vyslovit spolehlivě, zdá se, že jejich základní výstavba pochází snad z doby pozdní gotiky. Průčelí jsou v jádře původní gotická, doplněná v návaznosti na původní členění stoupajícím cimbuřím neogotickým z minulého století. V detailech upravovaným při poslední rekonstrukci. Disposice obsahovala v původním řešení hlavní halu, která sloužila kupujícím. Do ní se otevírala segmentově zaklenutá okénka jednotlivých masných krámů s plnými parapety a se segmentovými záklenky. Krámy na tato okénka navazující byly odděleny příčnými zdmi a přístupné zvenku gotickými portály s okosením, kterých se zachovalo v severním i jižním průčelí až do poslední rekonstrukce celkem třicet jedna. Při poslední rekonstrukci pro potřeby galerie vyžadující rozsáhlejší plochy, část bočních traktů zbořena a tyto rozšířeny. Okna prodejních otvorů vybouráním parapetů změněna na průchody. Z pohledových důvodů ponechány části původních bočních traktů při vstupních průčelích, ve větším rozsahu s portály v severní části západního průčelí, kde soustředěny zachované gotické portály. Při průčelí jižním ponechány pouze kratší úseky těchto původních traktů. Patrně z doby klasicistní přestavby pochází krov objektu s lichoběžnými stolicemi a na ně navazující trámový strop. Objekt byl rekonstruován podle projektu ing. Arch. Matějoviče v SÚRPMO Praha, kde byl zpracován také historicko architektonický průzkum v roce 1964. Rekonstrukce ukončena v roce 1971. Objekt masných krámů je nejpozoruhodnějším svého druhu Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Plzeň" v Československu s výjimkou masných krámů v Českých Budějovicích. Obnova je nesporně representativním příkladem poválečné památkové péče. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/masne-kramy
Západočeské muzeum Muzeum
GPS poloha: 49°44'42.27"N 13°22'46.07"E
Monumentální trojkřídlá trojjpatrová budova, položená při jihovýchodní straně františkánského kláštera v ohybu hradeb. Budova muzea byla vyprojektována na konci devatenáctého století (1897 - 1900 ) architektem Josefem Škorpilem, tehdejším ředitelem uměleckoprůmyslového muzea, dle projektu ing. Eduarda Krona a arch. Otakara Volfa. Je postavena v novorenesančním slohu se secesními interiéry. Na vnitřní výzdobě se podílela řada předních umělců jako Celda Klouček, Augustin Němejc, Vojtěch Šaff. Stala se nejen významnou kulturní památkou, ale i jednou z dominant historického jádra města. Příjemné secesní prostředí knihovny a ostatních sálů bylo pro návštěvníky možné znovu otevřít v listopadu 1998, právě ke 120.výročí založení muzea. Vzácné tisky, rukopisy, ale i specificky odborné zaměření knihovny na vytváření sbírkových fondů je čtenářům k dispozici v prostorách studovny. Výstavní sál pro krátkodobé výstavy a přednáškový sál byly od Dubna 2000 rozšířeny o další výstavní prostory reprezentativního jubilejního sálu, který byl v minulosti věnován 50- ti letům vlády císaře a krále Františka Josefa I. a nyní nabízí ke shlédnutí krátkodobé expozice např. antického užitého umění. Nejvíce využíván, ať už pro vynikající akustiku či vhodné skloubení secese s moderní audiovizuální technikou, je přednáškový sál. Je místem nezapomenutelných setkání při koncertních příležitostech, při posezení s osobnostmi české kultury, ale i místem konferencí, seminářů a prezentací různých firem, kdy je využíváno dokonalé propojení projekční techniky ve formě vizualizéru (kamerového snímání předmětů), videa, DVD přehrávače a počítačové projekce včetně DVD ROMu. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zapadoceske-muzeum
Bolevec - venkovská usedlost Statek
GPS poloha: 49°46'45.19"N 13°22'32.88"E
Statek č. p. 1 tvoří součást unikátního souboru historické zástavby památkově chráněné bolevecké návsi. Rozlehlá selská usedlost předměstského typu upravená počátkem 19. století patří neodmyslitelně k našemu památkovému fondu. Ještě koncem 20. století bylo obytné stavení areálu pokryto doškovou střechou. Areál bolevecké usedlosti patří do souboru nejvýznamnějších památkových objektů ve správě Národního památkového objektu, které jsou určeny ke zpřístupnění veřejnosti. Bude prezentován jako významný doklad stavebního vývoje vesnické architektury na Plzeňsku v období 18. – 20. století. Ve stavení, v sýpce a stodole se uvažuje s expozicí, která by měla přímou vazbu na dvůr a ves Bolevec (včetně prezentace historické hasičské techniky, která má přímou vazbu na obec Bolevec). Ve chlévech se předpokládá zřídit víceúčelový prostor (výstavy, přednášky, prezentace apod.) a případně též zázemí celého zařízení (sociální, kancelář, archiv). Konkrétní využití je předmětem další projektové přípravy. Mimořádně hodnotný selský dvůr je situován v jihovýchodní části bolevecké návsi (Plzeň 1). Je nedílnou součástí historického jádra bývalé vsi, která byla pro své urbanistické a památkové kvality prohlášena v roce 1995 za vesnickou památkovou zónu. Jde o unikátně dochovanou lokalitu, která si zachovala svůj osobitý charakter a intimní prostředí rámované siluetami tradičních selských chalup, přestože ji v 70. – 80. letech 20. století obklopila ze tří stran zástavba moderních panelových domů. Kromě historických a architektonických hodnot zvyšuje atraktivitu místa i blízkost turisty hojně využívané oblasti Boleveckých Rybníků a rozsáhlých příměstských lesů. Areál památky sestává z velkého obytného stavení s komorovou a hospodářskou částí, z chlévů a stájí přiléhajících k jihozápadní straně dvora, zděného patrového špýcharu ležícího na východě a mohutné stodoly situované na jihu. V linii ohrazení, na severní a západní straně dvora, stojí dvě Velké zděné klenuté brány. Dochované stavby jsou převážně klasicistního původu. Usedlost byla poprvé zachycena v mapách k roku 1781, její založení je však bezpochyby starší. Obytný dům má v nadpraží letopočet 1809. V interiérech se dochovalo množství slohových dřevěných i Kamenných prvků, např. klasicistní okna a dveře s profilovanými obložkami. Dva středověké portály v suterénu vypovídají o možném propojení života na statku s pozdně gotickým obdobím, kdy Bolevec jako ves již dávno existoval (první písemná zmínka o lokalitě pochází z r. 1382). Velmi pozoruhodná je i samotná dispozice statku a řešení jeho hospodářské části, která je oproti části obytné patrová, s klenutým přízemím a komorovým patrem. Objekty ve dvoře (především pak obytný dům) jsou pohledově exponované a svým vzhledem dotvářejí památkový charakter lokality. Zásluhu na míře dochování památky má skutečnost, že po celou dobu své existence „žila“. I když přestala sloužit původnímu účelu, byla stále využívána místními rodáky jako kulisa i zázemí řady kulturně společenských akcí. Pro své nesporné kulturně historické kvality byl areál v roce 2008 prohlášen za národní kulturní památku. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Plzeň" Autor článku: Redakce Turistika.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bolevec-venkovska-usedlost
Kostel Svaté Anny Kostel
GPS poloha: 49°44'43.97"N 13°22'33.08"E
Stavba kostela Sv.Anny probíhala krátce před rokem 1735, kdy byl vysvěcen. Projektoval a stavěl jej plzeňský rodák Jakub Auguston a vyvrcholil jím svou barokní tvorbu v Plzni. Podélný kostel má tři prostorové jednotky s dvouvěžovým průčelím. Hlavní fasáda v šíři tří okenních os do Bezručovy ulice je po stranách obklopena věžemi. Její střední zvlněná část je prostoupena po stranách oblomenými pilastry na vysokém soklu. Obdobný pilastrový řád je i ve spodní části věžních rizalitů. Na něj dosedá kladí, nad prostředkem střední části se zvlněnou segmentově vypjatou římsou. Vstupní portál sedlového typu má profilované ostění ve štukovém rámci s uchy, s vrstveným vrcholovým klenákem. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-svate-anny
Pivovarské muzeum Muzeum
GPS poloha: 49°44'55.79"N 13°22'50.23"E
Pivovarské muzeum je umístěno v původním právovárečném domě v historickém jádru města Plzně. Četná zobrazení a plány půdorysu středověkého města ukazují, že budova se nacházela v těsné blízkosti Městského opevnění. První písemná zmínka o existenci domu pochází z roku 1492, ale zbytky pozdně gotické architektury zdejší sladovny dokládají, že základy budovy byly položeny podstatně dříve. Zprávy o využití domu v souvislosti s vařením piva se objevují s příchodem majitele Matúše Sladovníka v roce 1520. Celkem se v budově do počátku 19. století vystřídalo čtrnáct majitelů, z nichž polovina vykonávala sladovnické řemeslo. Významnou přestavbu domu zahájil počátkem 19. století Martin Kestřánek, za jehož působení se v domě do roku 1867 stále sladovalo. Posléze sloužil objekt k různým účelům, například jako sušárna surových kůží. V první polovině 20. století byla v budově provozována hostinská živnost. Myšlenka na založení Pivovarského muzea pochází z roku 1929, o pět let později byl ustaven přípravný muzejní výbor, jemuž se podařilo, mimo jiné prostřednictvím výzvy v tisku, shromáždit rozličné předměty vztahující se k pivovarnictví. Základ dnešní muzejní sbírky tak tvoří dokumenty pocházející od právovárečných měšťanů uchovávané v měšťanských domech i v pivovaru, pozdějším Plzeňském Prazdroji. Budova pro provoz muzea byla vybrána po druhé světové válce, tehdy byl objekt značně zchátralý, ale po vyklizení a vybavení exponáty bylo Pivovarské muzeum 8. května 1959 u příležitosti 100. výročí ochranné známky "Plzeňské pivo" slavnostně otevřeno. Pivovarské muzeum a Dárková prodejna Veleslavínova 6, 301 14 Plzeň, Česká republika Tel.: +420 377 235 574, +420 377 224 955 E-mail:
[email protected] E-shop: http://eshop.prazdroj.cz Otevírací doba: leden – březen: denně 10:00 – 17:00 hod. duben – prosinec: denně 10:00 – 18:00 hod. Šenk Na Parkánu Veleslavínova 4, 301 14 Plzeň Tel.: +420 377 324 485 E-mail:
[email protected] Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Plzeň" www.naparkanu.com Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pivovarske-muzeum
Velká synagoga Kostel
GPS poloha: 49°44'47.67"N 13°22'22.31"E
Velká synagoga v Plzni (Sady Pětatřicátníků) je druhá největší synagoga v Evropě (třetí na světě). Byla postavena v letech 1890- 93 v maursko- románském stylu. Od roku 1894 patří k dominantám Plzně, kde až do počátku druhé světové války žila početná a prosperující židovská komunita. Skvostná budova se zajímavým interiérem je svědectvím bohatství židovské obce v Plzni, byla však během obsazení nacisty v letech 1939-45 téměř zničena. Nad oltářem se nachází mistrovské dílo - varhany z roku 1892, jediné svého druhu v naší republice. V interiéru s vynikající akustikou jsou unikátní pneumatické varhany, raritou je i horkovzdušné podlažní topení. Působivá atmosféra místa je hojně využívána při koncertech i při pravidelných výstavách. Je třetí největší synagogou na světě (po Synagogách v Jeruzálémě a v Budapešti). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velka-synagoga
Vodárenská věž Dům, budova
GPS poloha: 49°44'53.08"N 13°22'50.01"E
Téměř na východním konci ulice Pražská , v řadové zástavbě domů východního ohybu bloku, je dochována čtyřpatrová hranolová vodárenská věž s dodatečnou nástavbu posledního pátého patra, završená lomenou stanovou střechou s makovicí a korouhví. Hranolové tělo stavby je do výše čtvrtého patra zděno z lomového kamene, s ojedinělými cihelnými vysprávkami. Nad portálem je osazena klasicistní kovová pamětní deska (narození profesora Josefa Škody), výše pozdně gotické obdélné okénko se zkosenou vnitřní hranou. Nejstarší zpráva o vodárneské věží pochází z roku 1532. Zbudoval ji "Jindřich, růrař ze Starého města pražského" a vedle funkce městské vodárny plnila i funkci obrannou, zesilovala Městské opevnění při bývalé Pražské práně. Pozdně gotická stavba byla přestavěna a zvýšena po roce 1822, funkci vodárny zastávala až do roku 1913, kdy byly provedeny rovněž dílčí úpravy, zejména v interiéru (suterén, schodiště, dvorek). Průčelní portál pochází ze zbořeného domu čp. 197 v Prešovské ulici. Kulturní památka. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vodarenska-vez
Sofronka Zajímavost
GPS poloha: 49°46'47.91"N 13°23'38.02"E
Zakladatelem arboreta byl v roce 1956 Ing. Karel Kaňák, CSc. po té, co byl Československou akademií zemědělských věd vypsán úkol "Šlechtění borovice". Protože dosavadní pokusné plochy a objekty nestačily k serióznímu řešení tohoto úkolu, rozhodl se založit sbírku světového sortimentu druhů rodu Pinus na lokalitě Sofronka v Plzni - Bolevci. Od založení arboreta do současné doby bylo na ploše cca 22 ha vysázeno 61 druhů borovic z celého světa a tato sbírka se stala jednou z největších na euroasijském kontinentu. V současné době je reprezentativně zastoupeno 16 druhů borovic, které se zde úspěšně adaptovaly, plodí a přirozeně se zmlazují. Dalších 14 druhů přežilo v jednom nebo několika exemplářích. Ostatní zkoušené druhy vyhynuly buď po první zimě, nebo během několika let. Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sofronka
Plzeň - centrální autobusové nádraží Ostatní
GPS poloha: 49°44'59.50"N 13°22'24.02"E
Nachází se ve střední části města u řeky Mže, na západním okraji historického jádra města (viz Digitální mapa). Jedná se o jedno z nejlépe vybavených autobusových nádraží v Česku. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Plzeň" Informace: pondělí až pátek 8:00 - 18:00 , v sobotu info u dispečera, neděle 13:00 - 18:00 , telefon: 337 237 237 Provozní doba vybraných zařízení • hala s čekárnou a WC: 5:00 - 22:30 denně (v sobotu 5:00 - 20:00) • úschovna zavazadel: 6:00 - 20:00 denně • pokladny: 6:00 - 18:00 pondělí až pátek • občerstvení, jídelna a další služby: 6:00 - 18:00 pondělí až pátek (bufet i v sobotu) • pošta: pondělí až pátek 8:00 - 11:00, 13:00 - 17:00 Turistická mapa KČT 1:50 000 č.31 Plzeňsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzen-centralni-autobusove-nadrazi
Plzeň hlavní nádraží - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°44'41.55"N 13°23'35.23"E
Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • mezinárodní pokladní přepážka • automat na jízdenky ČD • ČD centrum • čtečka in-karet • výdej in-karet • platba platební kartou • platba v eurech • ČD Kurýr • interkurýr • čekárna pro cestující • úschovna zavazadel • úschovna Kol • samoobslužné úschovní skříňky • WC • zastávka MHD • zastávka linkových autobusů • veřejné parkoviště • bufet nebo rychlé občerstvení • bankomat • další obchody a služby • pošta • policie • mobilní zvedací plošina • integrovaný dopravní systém Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzen-hlavni-nadrazi-zeleznicni-stanice
Plzeň zastávka - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°44'12.38"N 13°22'29.59"E
Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • integrovaný dopravní systém
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Plzeň" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzen-zastavka-zeleznicni-stanice
Vejprnice - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°43'49.75"N 13°17'12.38"E
Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet • WC • integrovaný dopravní systém Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vejprnice-zeleznicni-stanice
Vochov - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°45'36.79"N 13°16'31.31"E
Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vochov-zeleznicni-stanice
Plzeň-Bílá Hora - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°46'6.11"N 13°24'1.02"E
Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzen-bila-hora-zeleznicni-stanice
Plzeň-Bolevec - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°47'14.42"N 13°23'5.90"E
Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzen-bolevec-zeleznicni-stanice
Plzeň-Doubravka - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°45'28.96"N 13°24'55.74"E
Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzen-doubravka-zeleznicni-stanice
Plzeň-Doudlevce - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°43'17.70"N 13°22'58.86"E
Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzen-doudlevce-zeleznicni-stanice
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Plzeň" Plzeň-Jižní předměstí - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°44'25.27"N 13°22'4.05"E
Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet • platba v eurech • zastávka MHD • integrovaný dopravní systém Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzen-jizni-predmesti-zeleznicni-stanice
Plzeň-Koterov - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°43'23.38"N 13°25'8.81"E
Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzen-koterov-zeleznicni-stanice
Plzeň-Křimice - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°45'5.97"N 13°18'26.28"E
Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzen-krimice-zeleznicni-stanice
Plzeň-Skvrňany - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°44'30.40"N 13°20'52.25"E
Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzen-skvrnany-zeleznicni-stanice
Plzeň-Valcha - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°42'55.39"N 13°20'13.57"E
Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzen-valcha-zeleznicni-stanice
Plzeň-Zadní Skvrňany - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°44'48.15"N 13°19'46.75"E
Zastávka vlaku
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Plzeň" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/plzen-zadni-skvrnany-zeleznicni-stanice
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
