Průvodce "Hřensko"
Tichá soutěska Řeka
GPS poloha: 50°52'17.30"N 14°15'24.95"E
Dříve nazývaná Edmundova nebo Dolní, skalnatý kaňon řeky Kamenice, poslední ze tří soutěsek na dolním toku řeky, VJV od Hřenska. Jeho stěny tvoří strmé, často kolmé skalní stěny, vystupující nad úroveň hladiny do výšky 50 až 150 metrů, s dobře patrným kvádrovým rozpadem pískovců, některé balvany se sesuly na dno kaňonu. Původně zcela nepřístupná, koncem 19. Stol. Začaly z příkazu knížete Edmunda Clary- Aldringena nákladné úpravy, na kterých se podílelo 200 dělníků pod vedením italských odborníků. Dne 4.5.1890 byla soutěska slavnostně otevřena. V úseku, kde skály spadají přímo do vody, nahrazuje cestu plavba na člunech. Přístup z horního okraje Hřenska od mostu pěšinou zprvu po levém, pak po pravém břehu Kamenice pod skalními převisy s třemi tunely ke splavu, nad nímž je dolní přístaviště člunů. Po vodě je možné urazit další úsek 960 m, na který navazuje pěší stezka po levém břehu k Meznímu můstku, odkud je možné pokračovat dál do Divoké soutěsky nebo vystoupit po schodech do Mezné. Nad soutěskou vystupuje řada skal se zajímavými útvary, např. Skalní rodina či Strážce. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ticha-souteska
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Hřensko" Šaunštejn Zřícenina
GPS poloha: 50°52'7.51"N 14°21'10.04"E
Zbytky skalního hradu Šaunštejn, nazývaného také Loupežnický hrad, stojí na mohutném pískovcovém bloku v Jetřichovických stěnách nedaleko Vysoké Lípy na Děčínsku v Ústeckém kraji. Vrcholovou plošinu hradu, dlouhou asi 70 metrů a širokou 15- 20 metrů, tvoří několik bloků, které jsou dnes spojené můstky. V severní části je do skály vyhloubena spodní část hlavní věže, malá místnost se sedátkem a Hluboká prostora džbánovitého tvaru, která je považována za cisternu či hladomornu, zřejmě však sloužila jako skladiště. Další dutina ve skalním bloku byla pravděpodobně stájí nebo vrátnicí. Z dřevěných objektů se nic nedochovalo. Výstup na horní plošinu vede úzkou štěrbinou po schodech a ke konci po kovovém žebříku. Z okraje plošiny se otvírá pěkný výhled. Šaunštejn je volně přístupný. Historie Hrad byl vybudován zřejmě na konci 14. nebo na počátku 15. století na ochranu České cesty. V roce 1431, kdy byl hrad majetkem Berků z Dubé, jej marně obléhalo drážďanské vojsko a v roce 1444 vojsko lužického Šestiměstí. Později však hrad ztratil význam. Poslední zmínka o hradu je z roku 1490, pak byl Šaunštejn opuštěn a zpustl. Po třicetileté válce se zde usadili zběhové a lupiči. Autor článku: Jan Malík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/saunstejn
Hřensko - soutěsky Soutěska
GPS poloha: 50°52'17.82"N 14°15'39.39"E
Hřensko - soutěsky. Českosaské Švýcarsko je pojem, který turisté dobře znají. My dnes – obrazně řečeno - míříme přímo do jeho srdce - do soutěsek na malebné říčce Kamenici. Bohužel ještě předtím, než se ponoříme do stínu strmých srázů a začneme postupovat proti proudu Kamenice, musíme začít počítat. Parkovné za osobní auto na dobu delší než 3 hodiny – 120,- Kč! Bum! Vstupné do údolí, kterým se míří k plavebním úsekům kaňonu – 40,- Kč! Bum! Když se trochu vzpamatujete z této připomínky tržního hospodářství, můžete se začít pomalu rozhlížet kolem sebe. Líně proudící říčka pod námi si užívá svobody, se kterou pokojně plyne na své pouti do Labe a ještě mnohem dále. Žádné pokladny ji nezajímají a nám jen připomíná chvíle, kdy příroda nesloužila jen jako zdroj zisku. Strmé pískovcové stěny, které vymezují údolí, zde zůstaly jako připomínka dob, kdy vše kolem nás bylo dnem prehistorického moře a ve kterém horotvorné procesy a především erozní činnost vody vytvarovaly údolí do dnešní podoby. Až do konce 19. století představovaly zdejší soutěsky velkou překážku pro obyvatele Mezní Louky i Hřenska, v jejichž katastrech se nacházejí. Jak už to tak bývá, myšlenka na proplutí soutěsek vznikla roku 1877 v jedné z hřenských hospůdek. Znáte to. V ovíněných hlavách se zrodí lecjaké ztřeštěnosti, ale kupodivu pár dní na to, na 4 metrovém dřevěném voru několik zdejších chasníků soutěsky proplulo a otevřelo tak cestu k poznávání dosud málo prozkoumané oblasti. Významnou roli v historii soutěsek sehrál kníže Clary –Aldringen, na jehož náklady dorazili k říčce Kamenici italští odborníci, pod jejichž vedením začalo na dvě stě dělníků s budováním lávek, tunelů, můstků, stavidel a jezů, jenž umožnily 4. května 1890 ve spolupráci s Horským spolkem pro Českosaské Švýcarsko, otevřít Edmundovu soutěsku veřejnosti. O osm let později, v roce 1898 se rozevřela opona i nad Divokou soutěskou a plavba s celkovým počtem 21 pramic, mohla být zahájena v plném rozsahu. Pokud dnes přicházíte ve směru od Hřenska, jak první se Vám do cesty postaví Edmundova soutěska. Z vašich peněženek se vykutálí obnos 75,- Kč za osobu a Vy můžete zasednout do na první pohled vratké pramice, která se sice pěkně kýve, ale do cíle vás doveze bezpečně. Strmé skalní stěny kvádrového pískovce se tu přibližují natolik, že padají kolmo do vody a činí z pramic jediný dopravní prostředek, kterým se dá tento úsek překonat. Převozník a průvodce v jedné osobě pohání pramici bidlem a přitom upozorňuje na skalní útvary tu na pravém a zase hned na levém břehu. A tak jednou z bezprostřední blízkosti, tu zase vysoko ze skalní stěny na nás hledí drak, had, delfín, lev či velbloud. A když se pak na pokyn převozníka ohlédneme, tu spatříme vysoko nad údolím skupinu skal zpodobňujících rodinku či postavu strážce. Stačí jen trocha fantazie. Za bezesporu největší atrakci lze považovat umělý vodopád, který je uváděn do chodu převozníkem, jenž přes táhlo umístěné nad vodou, otevírá stavidlo umístěné vysoko ve stráni. Po 960 metrech plavba končí. Stezka pokračuje přes Mezní můstek zhruba o půl kilometru dále. Tady z dalšího přístaviště pokračuje cesta 450 metrů dlouhým plavebním úsekem Divoké soutěsky. Nejdříve ale ulevíme naší peněžence o další padesátikorunu. Navzdory názvu soutěsky, tato zde už nepůsobí až tak „divoce“ a i skalních útvarů je tu méně. Snad by této soutěsce více slušel název Opuštěná. S přicházejícím večerem tady dole rychle houstne šero a okolní stráně, jako kdyby se už také ukládaly ke spánku. Nikde ani pípnutí a tak ticho ruší jen šplouchání vody a občasný výklad převozníka v českém i německém jazyce. Při pohledu do líně plynoucí vody docela věříme tomu, že se zde dříve Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Hřensko" proháněly hejna pstruhů a lososů. Trošku hůře si tu už však představujeme plavbu dřeva, která sloužila v dřívějších dobách jako jeden ze zdrojů obživy tehdejších obyvatel okolních vesnic. Při plavbě dokonce nacházíme místa, kde zalesněný svah sestupuje až ke břehu, čehož v dřívějších dobách využívali pašeráci přecházeli zde z jednoho břehu Kamenice na druhý i s jejich „kontrabandem“. Brzy se přiblíží i konec Divoké soutěsky a my se chystáme na zpáteční cestu. Závěrem lze snad říci ještě dvě věci. Soutěsky se každoročně otevírají o velikonočních svátcích a provozní doba je sympatická. Začíná se o sedmé hodině ranní a jezdí se až do tmy. A ta druhá věc je spíše upozornění. Pokud navštívíte soutěsku s přítelkyní či s přítelem a budete si chtít projet soutěsky oběma směry, vyčleňte si na to minimálně 600,- Kč. Ve jménu Unie, ve jménu služby vlasti, vybudujem pokladny, navýšíme zisky! Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrensko-soutesky
Hřensko - Edmundovy soutěsky Soutěska
GPS poloha: 50°52'14.16"N 14°15'53.28"E
Hřensko je na turisty připraveno i s pramicemi v soutěskách Pokud uvidíte v televizním zpravodajství tvář starosty Hřenska Josefa Černého, tak s největší pravděpodobností jsou za ním vidět následky ničivých povodní nebo spadlé skalní bloky rozpláclé na důležité komunikaci nebo před tamějšími hotely. Cestovní ruch je však v Hřensku hlavní zdroj obživy a k cestovnímu richu tady patří vzájemně se vyhýbající pramice s turisty na řece Kamenici v Tiché soutěsce.
Hřensko ovšem čas od času postihují přírodní pohromy a asi třem stovkám zdejších obyvatel, které převážně živí cestovní ruch, nezbývá pak nic jiného než více či méně aktivně pomáhat odstraňovat následky přírodních živlů. "Normálně zde turistická sezóna začíná v dubnu a končí v říjnu. S určitou nadsázkou se říká, že když se mimo tyto měsíce potkají v Hřensku dva lidé, tak se vzájemně vylekají. Ta loňská turistická sezóna však skončila 7. srpna 2010, kdy úzkým korytem Kamenice protékalo stejné množství vody jako ve stejný den v Praze ve Vltavě, " vylíčil nedávno starosta. Do Kamenice nateklo a napršelo naráz takové množství vody, že voda stoupla až do výše prvních pater zdejších domů, hotelů a restaurací. A to i do těch, které byly postaveny na hodně vyvýšeném nábřeží. "Voda spláchla i jez, pramice a veškerá zařízení největší naší atrakce v soutěskách, kde se již v předminulém století provozovala plavba turistů na pramicích. Málokdo mi tehdy věřil, když jsem prohlásil, že o Velikonocích 2011 bude plavba na pramicích v soutěskách obnovena,“ dodal starosta postižené obce. Nakonec se všechno povedlo a Tichou soutěskou se opět plaví turisté na laminátových pramicích pro 26 cestujících. Turisty převozníci upozorňují na zajímavé a trefně pojmenované skalní výjevy. Proti loňsku se však návštěvníci navíc na různých místech dozvědí, kam až dosahovala povodňová voda a co všechno utrhla, když tu v roce 2010 zuřily živly. „Jsme tu pro vás, turisté, a v provozu, “ zve k návštěvě starosta Hřenska u přístaviště pramic připravených vyplout s turisty obnoveným korytem Edmundovy soutěsky. Najdete jiný turistický cíl z této oblasti od stejného autora na Turistika.cz http://www.turistika.cz/mista/v-ruzove-muzete-videt-rucni-vyrobu-mydla Autor článku: Petr Skála Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrensko-edmundovy-soutesky
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Hřensko" Pastýřská stěna - restaurace na vrcholu skály - Děčín Vyhlídka
GPS poloha: 50°46'47.32"N 14°12'12.05"E
Pastýřská stěna – budova výletní Restaurace – Děčín.
Tuto budovu postavilo město Podmokly,kdy ještě bylo samostatné. Před ní tu byl dřevěný hostinec.Protože se zvyšovala návštěvnost tohoto místa, odkud byla nádherná viditelnost na protější zámek, Labské údolí a město Děčín, vypracovaly projekt nové budovy děčínští stavitelé Putz a Weber. Tato nová restaurace byla pak otevřena 1.června 1905.Byla tu i možnost ubytování. Vystavěla se věž,která měřila 18 m.Z labského nábřeží tu byl postaven na vrchol skály vysoké 58 m i výtah (v r.1979 – 1980), ale asi v 90 letech byl provoz bohužel ukončen.Stále se ale mluví o znovuzprovoznění…… K Pastýřské stěně se dá vyjet i autem směrem k ZOO anebo pěšky silnicí,která je dlouhá asi 1 km. Autor článku: Miloslava Rýznarová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pastyrska-stena-restaurace-na-vrcholu-skaly-decin
Belvedér - stojí za to vidět Vyhlídka
GPS poloha: 50°52'28.09"N 14°14'33.32"E
Nejstarší upravená vyhlídka Českého Švýcarska, nachází se cca 130m nad údolím Labe poblíž Hřenska. Byla postavena r. 1711... Parádní výhled na kaňon Labe - doporučuji dorazit co nejdřív ráno, kvůli pozdějšímu návalu německých turistů!!!.... Autor článku: Filip Cink Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/belveder-stoji-za-to-videt
Pravčický důl Skalní útvar
GPS poloha: 50°53'5.78"N 14°16'56.57"E
Název pro údolí pod Pravčickou bránou, které tvoří kulisy při cestě na ni.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Hřensko"
...................................................................................... Autor článku: Filip Cink Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pravcicky-dul
Královský smrk Památný strom
GPS poloha: 50°50'51.76"N 14°21'6.48"E
Královský smrk leží na Rozcestí asi 0,5 km od Dolského mlýna. Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kralovsky-smrk
Křídelní stěna Skalní útvar
GPS poloha: 50°52'24.38"N 14°19'2.17"E
Křídelní stěna je skalní útvar na červené turistické trase KČT z Mezní Louky na Pravčickou Bránu. K místu se také vztahuje tato virtuální prohlídka. Odkazy: • Virtuální prohlídka • Info na stránkách Hřenska o stěně Autor článku: Ladislav Boháč Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kridelni-stena
hrad Šaunštejn Zřícenina
GPS poloha: 50°52'9.45"N 14°21'7.38"E
ŠAUNŠTEJN lokalita 1 km S od Vysoké Lípy
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 12 C4 žebříky mostky zábradlí rozhledy První zmínka o objektu 1431 Jiný název objektu Loupežnický hrad Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Hřensko"
Vlastní popis objektu ve stručné formě Severně od Šaunštejna se v této části Českého Švýcarska, nachází velké množství zajímavých skalních útvarů s některými ukázkami pseudokrasových jevů. Pozastavme se na chvíli nad historií hradní stavby. Původními držiteli hradu byli Berkové z Dubé a kolem roku 1428 se novými majiteli stavby stali Vartenberkové. Ti podnikali loupežné výpravy do sousedního Saska a Lužice. Po roce 1444, kdy byl hrad dobit a náležel saskému kurfiřtovi jménem Fridrich je tato fortifikace vyměněna za jiné statky Albrechtem Berkou z Dubé a tak se hrad vrací zpět do rukou tohoto rodu. O dalších majitelích mnoho nevíme a tak je pravděpodobné, že hrad přestal být obýván ještě v 16. století a zvolna zanikal. Z původní stavby částečně skalního hradu se zachovala tesaná místnost s kruhovou pecí, základy věže, další místnost tesaná pod věží, četné zádlaby pro dřevěné části hradu a ve skále tesaná cisterna na vodu, která je též označována jako hladomorna. Lokalita se zříceninou hradu leží 1 km severně od Vysoké Lípy odkud vede žlutá TZN do Mezní Louky. K lokalitě se též můžeme dostat po červené TZN společně s Naučnou stezkou "Jetřichovické skály" vedoucí z Jetřichovic a červená pak dále přes Mezní Louku do Hřenska. Autor článku: Roman Lazák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-saunstejn
Černá brána a Přírodní památka
GPS poloha: 50°53'54.13"N 14°21'29.16"E
Zajímavý skalní útvar nalezneme v neobydlené a méně frekventované části českého švýcarska na modré tur.značce z Tokáně na Zadní Doubici.Přes Červený potok se zde klene veliká skalní klenba. Velice romantické místo v bizarní roklině. Jejím otvorem, širokým u paty asi 5 metrů a vysokým 3 metry, protéká potok. Po zbytcích strženého mostku a naplaveného dříví můžeme branou projít a pokračovat ještě několik desítek metrů k místu, kde se Červený potok vlévá do říčky Křinice. Je to další velmi romantická partie: pískovcové stěny místy spadají kolmo do vod řeky a vytvářejí divoký skalní kaňon. Vpravo jsou zbytky pilířů po bývalém mostku.Zde byl kdysi přechod do Saska a dneska je "tajným"přechodem přes Křinici.Řeka se dá přebrodit nebo přejít po spadených stromech.Po té nás, ale čeká strmí výstup k něm.tur. značce(skomplikovaný polomem) Příroda kolem nás je prakticky nedotčená člověkem, ticho ruší jen bublání vody. Asi půl kilometru proti proudu je na německé straně vysoko nad řekou vyhlídkový altán a pod ním vodní nádrž zvaná Horní splav.Zde byl kdysi přechod do Saska a dneska je "tajným"přechodem přes Křinici. Autor článku: RADIM Tulák Turista Malák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cerna-brana-a
Divoká soutěska Soutěska
GPS poloha: 50°51'51.30"N 14°18'17.42"E
Divoká soutěska se nachází na řece Kamenici, provozuje se zde plavba na lodičkách. Leží nedaleko Hřenska. Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/divoka-souteska
Kaňon Labe Kaňon
GPS poloha: 50°49'7.82"N 14°13'48.85"E
Kaňon Labe najdeme v oblasti mezi městem Děčín a městečkem Hřensko. Tok Labe je v této oblasti lemován na obou březích pískovcovými skalami. Skály se zvedají nad řekou do výše 130 metrů. Zajímavou oblastí kaňonu projíždějí výletní lodě z Děčína do Hřenska a po pravém břehu řeky vede silnice směřující na hraniční přechod přes Hřensko do Německa. Nejpěknější pohled na kaňon Labe je z vyhlídek na skalách, ke kterým dojdeme po jedné z řady tudy procházejících značených tras. Na levém břehu Labe rozpoznáváme skalní útvary nesoucí název Strážce Prostředního Žlebu, Hřebenová jehla, Jeptiška, Labská panna, Strážce mýtiny, Dolnožlebská jehla a Protěžová věž. Na pravém břehu je Růžový hřeben a turisticky vyhledávané místo Růžová vyhlídka, Rudolfův kamen, Hradní věž, Růžová palice a jiné další. Nejzajímavější částí této oblasti je Belvedere Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Hřensko" u Labské stráně, jedná se o nejstarší upravenou vyhlídku v oblasti Českého Švýcarska. Vyhlídku nechal vybudovat v roce 1701 až 1711 František Karel Clary-Aldringen. Prostor byl upraven jako stupňovitá terasa s vyhlídkou. V protějším skalním útvaru nechal vybudovat umělou skalní jeskyni, kterou zdobil vysoký arkádový oblouk. Belvedere byl určen k odpočinku a k pořádání kulturních akcí jako hudební koncerty či divadlo. Byla tu postavena dřevěná hospoda a to v roce 1841, kterou v letech 1888 až 1889 nahradila kamenná restaurace s pokoji pro hosty. Tato původní restaurační budova poskytuje ubytování do dnešních dnů. Před restaurací je vyhlídková terasa, ze které je možné za příznivého počasí vidět stolové hory v Německu. Kaňon Labe je součástí chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, která u Hřenska přechází v národní park České Švýcarsko. Celou výše jmenovanou oblast protíná celá síť značených turistických tras. Vydáme- li po turistických trasách budeme procházet oblasti zajímavých skalních útvarů a trasy vedou přes pěkné vyhlídky na okolní skály či na tok řeky Labe. Tato oblast patří mezi turisticky vyhledávané lokality. K výše zmíněné vyhlídce Belveder se vydáme severním směrem z města Děčín a cestou budeme procházet přes Stoličnou horu ( 289 m.n.m. ), které se zvedá nad severním okrajem města. Dále půjdeme přes vyhlídku Labská stráž, přes vrchol kopce Spálenisko ( 391 m.n. m.) a dále cesta pokračuje přes Růžovou vyhlídku ( 432 m. n.m.). Z této vyhlídky vede tak zvaná Knížecí cesta k Belvederu. Toto oblastí můžeme projet i na kole, na druhém břehu řeky Labe je vyznačena cyklistická stezka Labská trasa. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kanon-labe
Růžový vrch Vrchol
GPS poloha: 50°49'55.98"N 14°19'51.99"E
Obec Růžová je ideálním východiskem pro pěší turistiku. Především k výstupu na nejvyšší vrchol oblasti a to Růžovský vrch (619 m n. m. ), který celou oblast převyšuje o 280 m. Celý vrchol je chráněná přírodní rezervace s původním listnatým porostem a teplomilnou květenou. Na samém vrcholu jsou dodnes patrné pozůstatky vyhlídkové věže a výletní restaurace. První vyhlídková věž byla postavena 29. května 1881. O rok později byla postavena restaurace. První věž byla poškozena bleskem a tak 4. července 1893 byla otevřena věž druhá. Tato věž podlehla vichřici v roce 1903. V roce 1904 byla postavena nová třetí věž, ale i ta zanikla koncem třicátých let včetně restaurace. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ruzovy-vrch
Soutěsky Kamenice Říčka
GPS poloha: 50°52'12.68"N 14°16'12.38"E
Na posledních 10 kilometrech svého toku před ústím do Labe se řeka Kamenice hluboko zařezává do kvádrových pískovců Českosaského Švýcarska. Nejpopulárnější jsou úseky nazývané Tichá a Divoká soutěska, které jsou pěšky nepřístupné a probíhá zde plavba na pramicích s poutavým výkladem průvodce. Autor článku: Milan Hokr Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/soutesky-kamenice
Malá Pravčická brána Skalní útvar
GPS poloha: 50°51'20.74"N 14°21'1.01"E
Malá Pravčická brána je trochu opomíjený pískovcový skalní útvar. Nachází se poblíž Vysoké Lípy a dá se tam také zajet lesní cestou na kole,což není náš případ. Zajímavější je spojit návštěvu brány s prohlídkou skalního hradu Šauštejn od kterého s převýšením asi 100 m vystoupáme strmou stezkou až k Malé Pravčické bráně Autor článku: Petr Karlíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mala-pravcicka-brana--1
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Hřensko" Malý pravčický kužel Skalní útvar
GPS poloha: 50°53'5.78"N 14°16'56.57"E
Jedna z nejzajímavějších skal v NP nedaleko Pravčické brány. Autor článku: Filip Cink Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/maly-pravcicky-kuzel
Pravčická brána - největší pískovcová skalní brána v Evropě Skalní útvar
GPS poloha: 50°53'5.78"N 14°16'56.57"E
Na největší pískovcovou skalní bránu v Evropě s rozměry 21x30m je ‘‘nalepená‘‘ esteticky nezvládnutá budova ‘‘Sokolí hnízdo‘‘, jenž kazí celkový dojem. Autor článku: Filip Cink Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pravcicka-brana-nejvetsi-piskovcova-skalni-brana-v-evrope
Belveder Vyhlídka
GPS poloha: 50°50'59.26"N 14°13'17.11"E
Nejstarší upravená vyhlídka Českého Švýcarska na 130 m vysoké skále u obce Labská Stráň. Je zde umělá jeskyně a hotel. Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/belveder--1
Edmundova (Tichá) soutěska - na pramici Soutěska
GPS poloha: 50°52'24.38"N 14°19'2.17"E
Turisticky vyhledávaná soutěska na Kamenici, zejména díky převozu na pramicích (Hřensko - Mezní Louka). Mezi nástupními stanicemi nelze jít pěšky... Na pramici si vyslechnete něco málo z historie a uvidíte uměle vytvořený vodopád... Autor článku: Filip Cink Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/edmundova-ticha-souteska-na-pramici
Ostroh Vyhlídka
GPS poloha: 50°52'30.15"N 14°23'46.36"E
Při naší tůře na Mariánskou vyhlídku z Mezní Louky přes Malou Pravčickou bránu jsme také procházeli přes vyhlídku Ostroh. Autor článku: Jan Malík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ostroh--1
Suchá Kamenice Řeka
GPS poloha: 50°51'31.03"N 14°14'24.74"E
Při cestě z Hřenska je značená turistická stezka přes Koryto Suché Kamenice. Zajímavost je taková, že jde o koryto vyschlé řeky. Krásná procházka, která je v prostředí až pralesovém. Autor článku: Jan Malík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sucha-kamenice
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Hřensko" Děčínské hlavní nádraží Dům, budova
GPS poloha: 50°47'21.98"N 14°12'58.72"E
Nádraží v Děčíně – Podmokly.
V r. 1851 byla zprovozněna železniční trať Praha Drážďany a tím se stal z Děčína v r.1874 železniční uzel. Hlavní trať, která procházela na levém břehu Labe změnila přeměnu Děčína. Touto tratí dosáhla dřívější obec Podmokly, nyní část Děčína významných změn.Postaven byl také železniční most přes Labe.Po pravém břehu řeky Labe se dostavěly tratě z Ústí n.Labem, Teplic a České Kamenice. Budova Hlavního nádraží v Děčíně, která je postavena stylem německých železničních stanic pochází z r.1865. Celé hlavní nádraží se opravovalo v r.2004 a tím získalo pro cestující lepší komfort. Autor článku: Miloslava Rýznarová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/decinske-hlavni-nadrazi
Děčínské muzeum Muzeum
GPS poloha: 50°46'30.47"N 14°12'2.63"E
Oblastní muzeum v Děčíně.
Muzeum se nachází kousek od děčínského nádraží šikmo naproti v bývalém Loveckém dvoře. Budova má jedno patro a je postavena v klasicistním slohu. Nad jeho vchodem je kamenný znak knížete Thun- Hohensteina z r. 1911. Budova původního loveckého dvora byla postavena okolo r. 1735. V r.1808 a 1813 byl rozšířena o dvě postraní křídla. Později byla ještě různě upravena. V minulosti zde bylo sídlo vrchnostenských úřadů. Zdejší muzeum zde sídlí od r. 1957. Byly sem dány muzeální sbírky z Děčína, Podmokel, Jílového a také pozůstatky sbírek z Děčínského zámku. Před muzeem je mohutný strom jinanu dvoulaločného, který je jeden z největších jinanů v Čechách.Přesné stáří se neví, ale pochází pravděpodobně z doby,kdy se začal stavět Lovecký dvůr.Před muzeem se nachází z každé strany vstupních dveří v parku dvě sochy a to socha sv. Floriána a socha sv. Jana Nepomuckého. Na nádvoří muzea bylo zřízeno lapidárium, kde se ukládají cenná díla z Děčínska. Muzeum pořádá krátkodobé výstavy a vernisáže, jinak je zde stálá expozice Vývoje lodní dopravy na Labi, gotické plastiky na Děčínsku a Města na louce. Na Děčínském zámku má svoji pobočku, kde jsou vystaveny sbírky zbraní, je tu výstava barokního umění a také se věnuje historii zámku. Autor článku: Miloslava Rýznarová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/decinske-muzeum
Mlýn v Růžové Mlýn
GPS poloha: 50°50'2.05"N 14°17'26.67"E
Významnou stavbou obce Růžová je větrný mlýn z roku 1878 na vrchu Petřín na okraji vsi. V samotné obci je dochováno několik roubených a hrazděných domů. K obci Růžová náleží 3 km vzdálená osada Kamenická Stráň s jednou z nejzachovalejších lidových zástaveb Děčínska, se zříceninou Dolského mlýna na řece Kamenici. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mlyn-v-ruzove
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Hřensko" Kaple Panny Marie Pomocné v Děčíně Kaple
GPS poloha: 50°47'21.98"N 14°13'3.65"E
Kaple Panny Marie Pomocné.
Vedle kostela sv.Václava a Blažeje je barokní kaple Panny Marie Pomocné z r. 1726.Její nároží je zaoblené. Její portál je s výrazným klenákem, bohatě zdobený sochami. V rozích kaple je socha sv. Dominika a na druhé straně socha sv. Antonína. Nad portálem ve štítě je socha sv.Jana Nepomuckého a na štítě sousoší Ukřižování se sv.Maří Magdalenou. Po stranách štítu je socha Panny Marie a sv.Jana. Kaple stála původně na protější straně ulice,kde byl tzv.Selský hřbitov (zal.koncem 16. století),později byl hřbitov zrušen a na jeho místě byl založen park(1879). Vzniklo náměstí Theodora Körnera, ale později po přestavbě a výstavbě panelových objektů se celý prostor změnil, náměstí zaniklo a kaple musela být přemístěna na místo,kde se nachází dnes. Autor článku: Miloslava Rýznarová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-panny-marie-pomocne-v-decine
Bad Schandau Technická památka
GPS poloha: 50°55'0.05"N 14°9'19.66"E
Výtah v Bad Schandau byl postaven roku 1905. Kovová konstrukce je vysoká 50 m a je z ní krásný výhled na město a řeku Labe. Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bad-schandau--1
Židovská synagoga v Děčíně- Podmoklech. Kostel
GPS poloha: 50°46'33.59"N 14°11'49.65"E
Židovská synagoga v Děčíně – Podmoklech.
Židovská synagoga se nachází v Žižkově ulici v Podmoklech, okolo níž se jde k Zoologické zahradě na Pastýřské stěně. Byla postavena v letech 1906 – 1907 židovskou obcí v pseudoorientálním stylu s prvky secese. Již od r. 1892 se konaly na její stavbu sbírky,kterých se zúčastnili v hojném počtu židovští podnikatelé.Synagogu slavnostně vysvětil rabín Max Freud. Bohoslužby zde byly do r. 1938. Je to jediná synagoga, kterou nepoškodila a nevypálila hitlerovská vojska v oblasti bývalých Sudet. Během války synagoga byla zbavena všech náboženských symbolů a sloužila jako skladiště, později jako modelářská dílna. V letech 1965 – 1996 tu měl sídlo Okresní archiv. Po té byla synagoga vrácena židovské obci a rekonstruovala se do původního stavu. Ozdobou Synagogy je velký lustr z křišťálu.V Synagoze je 11 lavic ve dvou řadách pro 110 mužů.Ženy měly svoje lavice v patře , kam se šlo po točitých schodech. Autor článku: Miloslava Rýznarová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zidovska-synagoga-v-decine-podmoklech
Kašny na Masarykově náměstí v Děčíně Kašna
GPS poloha: 50°46'50.65"N 14°12'48.67"E
Kašny na Masarykově náměstí v Děčíně.
Uprostřed Masarykova náměstí se nachází secesní kašna z r. 1907 od R.Weyra,která má pravoúhlou nádrž, má skalnatý terén a vyrůstají z ní pařezy s větvemi. Větve drží okrouhlou mísu. Na kašně se kdysi ještě nacházelo 6 bronzových Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Hřensko" figurálních plastik, jež měly znázorňovat pověst o vysvobozené dívce dřevorubce z Děčína, která měla být zakleta do pramene v Loubské rokli.Na vrcholu měla být kdysi i víla Bohemie,ale ta se též odstranila a nyní je vrchol kašny osazen květem. Druhá kašna,která je vedle kostela sv.Václava a Blažeje je osmistěnná Kamenná kašna a je postavena v barokním stylu. Autor článku: Miloslava Rýznarová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kasny-na-masarykove-namesti-v-decine
V Růžové můžete vidět ruční výrobu mýdla Zajímavost
GPS poloha: 50°50'37.21"N 14°17'28.14"E
Když přijedete do obce Růžová na Děčínsku, nemůžete si nevšimout, že kroužek nad ů na silniční tabuli označující název obce někdo vybarvil narůžovo. Už to vás trkne, že tady lidi mají zajímavé nápady. Jeden jsme si poslechli přímo od mýdlařky Miloslavy Hrachovcové, kterou napadlo vyrábět ručně mýdla.
" Naše mýdlárna vznikla sice nedávno až v roce 2003, ale receptury, ze kterých naše mýdla vyrábíme, byly známé již v dobách dávno minulých. Kdysi dávno se mi dostala do ruky stará kuchařka po babičce, ve které vedle kuchařských receptů jsem si přečetla i několik zajímavých rad a receptur. Byla tam též receptura na výrobu mýdla. Velmi mne to zajímalo, jestli takové mýdlo jsem schopna doma udělat. Protože základem byly oleje, tak jsem chtěla vědět, zda-li se takovým mýdlem dá vůbec umýt. Tehdy jsem nakoupila suroviny a mýdlo udělala přesně podle návodu. Do druhého dne jsem napjatě čekala na výsledek. Odkrojila jsem kousek vzniklé hmoty a zkusili jsme se doma všichni s ním umýt. Opravdu mýdlo pěnilo a mylo. A to byl můj první pokus o výrobu mýdla, ale také to byl impuls zkusit další. Zajímalo mne, zda se dají k mýdlovému základu přidat různé byliny a jak budou tato mýdla vypadat. Doufala jsem, že mohou i účinně napomáhat k ošetření pokožky. Proto jsem přečetla různé knihy o léčivých bylinách a jejich účincích. Když jsem se pak pochlubila rodině a následně kamarádům a známým s mýdly, někdo prohlásil, že mu to připomíná mýdlo s jelenem. Prý jen to chce tomu dát zajímavý tvar a barvu," líčí začátky mýdlaření v Růžové její zakladatelka Miloslava Hrachovcová.
Seděli jsme společně s dalšími novináři, které do manufaktury na mýdlo přivedli lidé zastupujicí zdejší Sdružení České Švýcarsko a vnímali výklad ženy, která svým osobitým výkladem a nepředstíraným nadšením dokázala rázem každého z nás přesvědčit, že z náhodného nápadu může vzniknout produkt, jemuž je udělena i značka regionálního výrobku. Na okraji obce Růžová ve svém domku si rodina Miloslavy Hrachovcové, která se před časem rozhodla zahájit ruční výrobu mýdla, stanovila priority. "Uvědomili jsme si, že mýdlo, které je zajímavé svým tvarem, barvou, strukturou si málokdo z nás dá na umyvadlo, neboť se domnívá, že je škoda jej vymydlit. A protože mýdlo je od slova mýt se, má být proto na umyvadle. Takže to rozhodlo a naše mýdla jsou taková jaká jsou. Zcela přírodní, bylinková. Snažíme se totiž navázat na osvědčený způsob výroby kvalitního mýdla a tradice, které byly bohužel zpřetrhány a zatracovány po druhé světové válce s rozmachem chemického průmyslu," upřesňuje nadšená mýdlařka. A skutečně. Při prohlídce mýdlárny v Růžové jsme nenašli žádná barevná mýdla, ani mýdla ve tvaru růžičky nebo srdíčka, natož mýdla naparfémovaná chemickými vůněmi. "Naším záměrem od prvopočátku je vyrábět přírodní bylinková mýdla, která jsou schopná svým složením a vlastnostmi nejenom mýt a čistit, ale též účinně napomáhat léčbě různých kožních neduhů," řekla žena z Růžové, která na návštěvu obce neláká jenom k nákupu mýdel, ale i na povídání o dávné živnosti, která nástupem chemického průmyslu málem zanikla.
Najdete jiný turistický cíl z této oblasti od stejného autora na Turistika.cz Hřensko - Edmundovy soutěsky http://www.turistika.cz/mista/hrensko-edmundovy-soutesky Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
Průvodce "Hřensko" Autor článku: Petr Skála Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/v-ruzove-muzete-videt-rucni-vyrobu-mydla
Den železnice v Děčíně Ostatní
GPS poloha: 50°47'18.85"N 14°13'8.62"E
Den železnice, který se uskuteční v sobotu 24. září v Děčíně si pro své návštěvníky kromě zajímavých výstav, připravil i takové zajímavosti jako je salónní vůz prezidenta Masaryka, prezidenta Husáka či Františka Ferdinada d’Este. Celá akce se uskuteční v depu kolejových vozidel a na děčínském Hlavním nádraží. Celý program je rozdělen do tří částí a uskuteční se v době od 10:00 do 17:00. Kromě bohatého programu pro dospělé, je zde i připraven program pro děti, které se mohou těšit na kinematovlak, divadlo, Vláček-Hraček a na spousty soutěží o ceny. Více informací o programu naleznete na www.denzeleznice.cz v sekci Ústecký kraj. Pokud tedy ještě nemáte nic v plánu určitě vyražte na tuto zajímavou akci, která potěší nejen milovníky železnice, ale určitě všechny děti a dospělé. V rámci akce můžete také využít zvýhodněnou SONE+/více info zde/ nebo spoje Dopravního podniku města Děčína, kde bude po celý den platit jízdenka ČD. Autor článku: Žaneta Šebková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/den-zeleznice-v-decine
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 12
