Průvodce "Loděnice"
Český Kras CHKO
GPS poloha: 50°1'48.23"N 14°6'59.04"E
Od Prahy jihozápadním směrem k Berounu se rozkládá krajina, která svou mnohotvárností až divokostí některých částí okouzlí srdce každého, alespoň trochu romantického návštěvníka. Vápencový podklad, který zde tvoří převážnou část geologické stavby, je rozryt krasovými kaňony a roklemi, provrtán mnoha jeskyněmi a na svém temeni nese porosty dubových hájů s neobvyklou bohatostí bylinného patra. Kromě krajinářských a estetických hodnot má toto území i značný přírodovědný význam a právě přírodovědci jej začali nazývat Českým krasem. V roce 1972 byla na téměř celém území vyhlášena chráněná krajinná oblast. Na geologické stavbě Českého krasu se z prvohorních útvarů podílí především silur a devon, které jsou zastoupeny hlavně mořskými usazeninami břidlic, vápenců a vápnitých břidlic se světově významnými nálezy zkamenělin a stratigrafickými profily. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cesky-kras
Sv. Jan pod Skalou Poutní místo
GPS poloha: 49°58'10.42"N 14°7'47.50"E
Obec se nachází necelých 5 km východně od Berouna a rozkládá se prakticky mezi skalami u břehu potoka Loděnice, který se později vlévá do Berounky. Patří mezi nejzajímavější turistické lokality okresu Beroun. Nejkrásnější ve Svatém Janu je vápencová Svatojánská skalní stěna s vysokým Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Loděnice" křížem, která se vypíná do výšky 210 m nad okolní terén a dominuje tak celému okolí. Na území žije 140 obyvatel. Atraktivnost tohoto krásného místa přiměla již v minulosti k vytvoření první, nejstarší značené turistické cesty v Čechách - cesty Vojty Náprstka Beroun - Sv. Jan - Karlštejn Svatý Jan pod Skalou je jednou z nejmalebnějších obcí Národní přírodní rezervace Český kras. První zmínka o tomto místě je z konce 9. století, kdy se zde podle legendy v jeskyni pod mohutnou skalní stěnou usadil první český křesťanský poustevník Ivan, později zde uctívaný jako svatý. Žil ve zdejších jeskyních, které jsou v tomto místě dodnes zachovány. Ivan byl synem slovanského knížete Gostimila. Vzdal se světského života a uchýlil se do samoty, kde žil 42 let. Když po čase přišel až do zdejšího údolí, zalíbilo se mu tady a rozhodl se, že zde zůstane. Bůh mu seslal laň, aby ho živila svým mlékem. V jeskyni ho však pokoušeli zlí duchové a tak se rozhodl odtud odejít. Při odchodu se mu na návrší pod skálou zjevil sv. Jan Křtitel. Předal mu dřevěný křížek, kterým Ivan zlé démony ze své jeskyně vypudil. Legenda dále vypráví o setkání poustevníka Ivana s českým knížetem a vládcem Bořivojem. Bořivoj při štvanici na medvěda postřelil Ivanovu laň. Poraněná laň dovedla knížete až před Ivanovu jeskyni. Bořivoj tak nalezl Ivana a bylo mu velmi líto, že mu zabil jeho laň živitelku. Pozval tedy Ivana na svůj nedaleký hrad Tetín a nabídl mu, aby tam s ním pobýval. Ivan však nechtěl a vrátil se do své samoty. Před svou smrtí sdělil knížeti poselství od sv. Jana Křtitele: „Tobě poručil Bůh po sv. Janu Křtiteli, abys po mé smrti toto místo vysvětil za kostel ke cti Panny Marie a sv. Kříže, ale sv. Jana Křtitele máš nazvati patronem.“ Podle legendy zde po Ivanově smrti opravdu nechal postavit kníže Bořivoj kapličku. První písemná zmínka je v listině českého krále Přemysla Otakara I. z r. 1205. Podle této listiny Ivanovu jeskyni s poustevnu, hrobem a kaplí získal Ostrovský benediktinský klášter roku 1037 od českého knížete Břetislava I. Roku 1310 zde bylo založeno probošství a majetek kláštera byl v této době významně rozmnožen. Roku 1420 byl mateřský klášter benediktinů na Ostrově dobyt husitskými vojsky a zničen. Přeživší mniši se přesunuli do Sv. Jana, tehdy nazývaného „Svatý Ivan ve skalách“. Od roku 1517 se již datuje definitivní přesídlení mnichů z Ostrova do Svatojánského kláštera. Roku 1584 zde byly znovu nalezeny a vyzvednuty po staletí pečlivě ukrývané ostatky sv. Ivana. Od této chvíle zde započala tradice slavných svatojánských poutí. Úcta k Ivanovi se šířila do dalekého okolí a význam tohoto místa vzrůstal. R. 1661 zde byl na místě starého kostela vystavěn nový, velký raně barokní kostel sv. Jana Křtitele s bohatou vnitřní výzdobou., jehož projekt vypracoval italský stavitel Carlo Lurago. Uprostřed kostela stojí náhrobek sv. Ivana, kde je umístěna schránka se světcovými ostatky. V části skalního kostela je zachována jeskyně, ve které podle legendy žil a byl pochován v 9. století poustevník Ivan. Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně vyvěrá silný pramen léčivé vody, Pramen svatého Ivana. Mohutná kamenná stavba však byla postavena na měkkém a vlhkém podloží bývalého potoka, což způsobilo záhy sesedání stavby a rozpukání zdiva a klenby. V r. 1711 kostel přestavěl Krištof Dienzenhofer. Bohužel i v současné době je stav kostela kritický. Kostel se dále sesedá a praská. Další budovy bývalého benediktinského kláštera byly stavěny postupně od r. 1661 až do r. 1726. Úplně byl klášter dostavěn roku 1731 opatem Koterovským vnějšími úpravami na přední straně kláštera, které se zachovaly do dnešního dne. Klášter byl zanedlouho zrušen císařem Josefem II. a majetek rozprodán v dražbě. Zadní část kláštera byla pak využívána k průmyslové výrobě (koželužna, přádelna, papírna), vždy bez valného ekonomického úspěchu. V letech 1904 - 1912 bývalá budova kláštera fungovala jako moderně vybavené lázně. V r. 1949 se objektu zmocnila nastupující komunistická vláda a zřídila zde tábor nucených prací, v letech 1951-55 dokonce věznici. Pak zde byla téměř 30 let policejní škola ministerstva vnitra pro výchovu nových příslušníků Komunistické státní policie (STB). Od r. 1985 byla budova využívána jako archiv ministerstva vnitra. V roce 1994 byl klášter navrácen církvi a byla zde zřízena Vyšší odborná pedagogická škola. Významnými místnostmi kláštera jsou refektář a prelatura. Na hlavní klášterní chodbě je umístěna socha sv. Jiří. Na dvoře konventu stojí socha sv. Ivana, která dříve stávala v polích. Pod dominantní skálou převyšující úroveň návsi o 159 metrů najdete na táhlém nižším skalním hřbetu kapli Povýšení svatého Kříže (někde je uváděno kapli sv. Kříže), podle které procházíte, pokud chcete dojít k místu, kde se nad městem tyčí dřevěný kříž. K tomuto výletu je samostatná trasa. Podle pověsti kaple stojí právě na místě, kde došlo k setkání sv. Jana Křtitele s poustevníkem Ivanem, na místě, kde světec daroval Ivanovi dřevěný kříž k vymítání zlých duchů. Roku 1602 zde nechal polní maršál Heřman Kryštof Russworm (generál vojsk císaře Rudolfa II.) postavit z červeného mramoru kamenný kříž a po jeho stranách sochy sv. Ivana a sv. Jana Křtitele. V roce 1714 nechal zdejší opat Koterovský zbudovat nad tímto sousoším kapli. V roce 1997 byla kaple i sousoší zrestaurováno Svatojánskou nadací. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Loděnice" Na svatojánském hřbitově stojí překrásná kaple sv. Maxmiliána postavená v novogotickém slohu stavitelem Grüberem z Mnichova. Bernard Grüber byl profesorem architektury na Karlově univerzitě v Praze. Zakladatelem kaple byl Maxmilián Berger, někdejší majitel budovy zrušeného svatojánského kláštera. Kaple byla postavena v letech 1847-49 jako hrobka rodiny Bergerových. Nákladem obce za vydatné pomoci státu byla v sedmdesátých letech provedena generální oprava kaple. Na návsi stávalo starobylé kamenné Mariánské sousoší (Panna Marie, sv. Ivan a sv. Jana Křtitel). Z těchto tří postav se nám dochovala pouze socha sv. Jana, obnovená kolem roku 1950. Autor článku: Jiřina Lišková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sv-jan-pod-skalou
Bubovické vodopády Vodopád
GPS poloha: 49°57'6.33"N 14°9'14.12"E
Krásné vodopády, které se nacházejí na turistické stezce z Berouna do Svatého Jana pod Skalou a potom na Karlštejn. Je to jedno z nejznámějších a turisticky nejdéle zpřístupněných míst v NPR Karlštejn. Jsou tvořeny až dvoumetrovými vápencovými schody pokrytými mechem a řasami. Napájí je Bubovický potok, který teče v běžných letech pouze v jejich okolí. Před vodopády se vynořuje a za nimi se pomalu noří na dno suťového údolí mezi Doutnáčem a Velkou horou, kterým teče až do Berounky. Po povrchu teče pouze v jarních měsících a do Srbska dotéká pouze v případě velmi vlhkých zim. V zimě je tento úsek obtížně schůdný, zato však krása zamrzlých vodopádů je zcela jedinečná. Opravdu krásná vycházka. Autor článku: Jan Malík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bubovicke-vodopady
Skanzen Skanzen
GPS poloha: 49°58'11.55"N 14°8'5.23"E
Kousek od Svátého Jána pod Skalou se nachází Muzeum těžby a dopravy vápence v Českém krasu ? Skanzen Solvayovy lomy. Jedná se o už uzavřený lom. Je zde možné shlédnout těžební stroje a svézt se důlním vláčkem. Nachází se v nádherné a tiché přírodě. Je vhodné spojit návštěvu skanzenu i s vyhlídkou na Svatého Jána. Je to od sebe vzdálené cca 1km chůze lesem po hřebeni. Autor článku: Lukáš Černý Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skanzen--1
Špičatý vrch Vrchol
GPS poloha: 49°58'43.05"N 14°9'46.56"E
Špičatý vrch najdeme 1km severně od Bubovic, při silnici na Loděnice. Modře značení turistická cesta z Loděnice na Špičatém vrchu odbočuje ze silnice na západ po polní cestě. Jeden z mála suchozemských výlevů diabasu v silurskodevonské panvi. Pravostranný žářez silnice vedoucí z Bubovic do Loděnice v horní serpentině u chat Na Černidlech. V levé části odkryvu, ještě před zákrutem silnice jsou odkryty vrstevnaté hnědé až nazelenalé tufity s vložkami nečistých vápenců. V pravé části je v těchto tufitech mocná poloha vulkanické brekcie. Mezi těmito dvěmi horninovými tělesy se prodrala 5 m mocná žíla jemnozrnného černého diabasu, který nenese žádné známky přeměny způsobené stykem s mořskou vodou a svým složením odpovídá suchozemským výlevným bazaltům (čedičům). Diabas obsahuje vyrostlice zelených olivínů a velké vyrostlice nepřemněněných plagioklasů (živců), které jsou koncentrovány hlavně ve svrchní části žíly, kde je vyvinuta až mandlovcová textura. Výskyt tohoto typu horniny potvrzuje, že v době vrcholného silurského vulkanismu před cca. 420 milióny lety dosahovala sopečná činnost nad mořskou hladinu a vytvářela ostrovy. Jedním takovým nahromaděním sopečného materiálu je tzv. svatojánské vulkanické centrum, ke kterému náleží i tento výlev.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Loděnice" Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/spicaty-vrch
Rozhledna - Lhotka u Berouna Rozhledna
GPS poloha: 49°59'44.77"N 14°6'25.99"E
Typ/materiál: ocelová rozhledna – vysílač mobilního operátora Lokalita: bezejmenná kóta asi1 km východně od osady Lhotka, asi8 km severovýchodně od Berouna GPS: 49°59'45.490"N, 14°6'26.850"E Nadmořská výška: 462 m Okres: Beroun Období výstavby: 2006 Oficiální zpřístupnění: 5. května 2007 Celková výška:45 m Výška vyhlídkové plošiny: 24 m Počet schodů: 131 Přístup: V roce 2011 je rozhledna otevřena takto - duben, květen, červen, září a říjen: pátek 14 - 17 hod., sobota, neděle a svátky 10 - 12 hod., 13 - 17 hod., Červenec a srpen: denně kromě pondělí 10 - 12 hod., 13 - 18 hod. Při nepřízni počasí (déšť, vítr) je rozhledna uzavřená. Otevření rozhledny v jinou dobu je třeba předem dohodnou se správcem rozhledny nebo na Obecním úřadě v Chyňavě. Tel. číslo: 311 691 122, 724 190 208 nebo 602 889 520 (obsluha rozhledny). Od 1. listopadu do 31. března je rozhledna uzavřena. Výhled: Kochat se můžeme pohledem na nedaleké město Beroun, krajinu Českého krasu, Brd a Křivoklátských lesů. Částečně je vidět Praha (letecká věž na Ruzyni) a Kladno (věžáky). Historie: Typizovaná konstrukce mobilního operátora T- Mobile u osady Lhotka na Berounsku slouží zároveň jako turistická rozhledna. Nalezneme ji u bezejmenné kóty 462 metrů nedaleko silnice mezi Lhotkou a Vráží (od neznačeného parkoviště se závorou musíme od této silnice ještě urazit cca půl kilometru). O projekt typizované věže série „ERERT45m“ se postarala ing. Eva Svobodová, dodavatelem stavby byla kladenská společnost SBM Holding Group s.r.o. Věž byla postavena v roce 2006 a slavnostně otevřena dne 5. května 2007. Na její výstavbě se podílely i Lesy ČR, OÚ Chyňava a správa CHKO Křivoklátsko. O provoz vyhlídky se stará OÚ Chyňava. zdroj: http://rozhledny.webzdarma.cz/lhotka.htm Autor článku: Lada Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-lhotka-u-berouna
Vysoký Újezd Zámek
GPS poloha: 49°59'32.67"N 14°12'19.82"E
Popis lokality: Obec Vysoký Újezd leží 10 km severovýchodně od Berouna. Obec je dostupná autobusem jak z Berouna, tak z Prahy. V okolí najdeme památky v blízkém Českém krasu, Karlštejn, Koněpruské jeskyně, Svatý Jan pod Skalou a vůbec celou krásnou oblast údolí řeky Berounky mezi Berounem a Prahou. První zmínka o obci je už z roku 1353. Počátkem 18. stol. František Josef Šlik nechal z původní tvrze vystavět jednoduchý zámek s kaplí sv. Jana. Koncem 19. stol. byl zámek upraven v novorenesančním slohu. Zámek je patrová stavba nepravidelného půdorysu. Hlavní obytný trakt je s přilehlou branou obrácen štítovým průčelím do návsi. Z jeho protáhlého nádvorního průčelí vybíhá kolmo široké křídlo na způsob mohutného rizalitu s hlavním vchodem. Na jeho opačné straně do parku je přistavěna polygonální hodinová dvoupatrová věž s plechovou zvonovitou bání, lucernou, makovicí a korouhví. Celý zámek je upraven v novorenesančním slohu. V druhé polovině 20.stol. byl zámek majetkem JZD a byly v něm umístěna závodní jídelna, kanceláře a byty. V roce 1990 byl zámek v restitučním řízení vrácen původním majitelům. Nyní čeká na rekonstrukci. Historie zámku: První zmínka o Vysokém Újezdu je z r. 1353. Nedlouho potí se stal majetkem kláštera sv. Jiří na Pražském hradě a od r. 1409 patřil Strahovskému klášteru, kterému patřil, s vyjímkou krátkého období husitských válek, do r. 1581. Tehdy jej koupil Jakub Berka z Kunvaldu. První zmínka o zdejší tvrzi je z r. 1598, kdy ji prodal Jakub Berka z Kunvaldu Jiříkovi Pichlovi z Pichlperka na Chrustenicích. Po jeho smrti v r. 1616 jeho syn Rudolf prodal Vysoký Újezd Johaně Kateřině ze Skuhrova a od ní jej r. 1622 koupil Jan Mencl z Kolsdorfu. Dalšími majiteli byli Daniel Nečanský z Minic, od r. 1682 Marie Markéta Slavatová z Trautsonu a od r. 1693 hrabě František Josef Šlik z Holíče. Šlikové drželi Vysoký Újezd až do r. 1763. Šlikové přestavěl, zřejmě po r. 1700, původní tvrz na jednoduchý zámek s kaplí sv. Jana. Pak se majitelé až do r. 1948 často střídali. R. 1897 došlo k poslední výrazné úpravě zámku v novorenesančním stylu. Na východní straně byla přistavěna věž, na západní nádvorní průčelí. V roce 1990 byl zámek v restitučním řízení vrácen původním majitelům. Nyní čeká na rekonstrukci. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Loděnice" Autor článku: Pavel Vítek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysoky-ujezd
Kaple Sv. Václava Zřícenina
GPS poloha: 49°58'20.49"N 14°10'1.00"E
Zřícenina kaple Sv.Vojtěcha stojí na mírném Návrší severně od jádra obce Bubovice. Okolo kaple je plocha porostlá keři i velký lán pole. Dnes z kaple stojí pouze severovýchodní zeď o vnější délce zhruba 83 cm a o výšce zhruba 6, 5 m. Z ní pod rozdílnými tupými úhly vybíhají zbytky dalších obvodových zdí, obrácených k severu a východu. Na východě je zbytek zdi vybíhající pod vnitřním úhlem 110-120 stupňů, dlouhý zhruba 150 cm, na severu pak vybíhá zeď pod vnitřním úhlem 150 stupňů, v délce 150 cm. V ose severní strany jsou zachovány špalety oken s kapsami po vylámaném kamenném ostění a výšce parapetu od dnešního terénu 320 cm. Na výběžcích bočních zdí se dochovala vždy jedna špaleta okna o stejné výši parapetu, ale blíže přisazeného ke koutu zdiva, než okno východní. Zdivo zříceniny je vyzděno z lomové opuky, zcela zbavené omítek. Ve středu půdorysu roste stará hrušeň. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-sv-vaclava
Lužce Zámek
GPS poloha: 49°59'3.08"N 14°11'48.34"E
Ves Lužce Leží 9 km východně od Berouna. Obec je dostupná autobusem z Berouna. V okolí najdeme památky v blízkém Českém krasu, Karlštejn, Koněpruské jeskyně, Svatý Jan pod Skalou a vůbec celou krásnou oblast údolí řeky Berounky mezi Berounem a Prahou. Zámek je jednopatrová budova. V architektuře zámku je výrazná zámecká kaple, vystupující navenek pětibokou věží, procházející přízemím i patrem. V současné době je zámek ve vlastnictví zemědělského podniku. Slouží k bytovým účelům a vyžadoval by důkladnější rekonstrukci. Veřejnosti není přístupný. První písemná zpráva o obci Lužce pochází z roku 1224, kdy se zde uvádí Mstidruh z Lužce. V r. 1369 od Bořivoje z Lochovic a Vojtěcha z Chrtič koupil zdejší poplužní dvůr augustiánský klášter sv. Tomáše v Praze na Malé Straně. Augustiáni zde v 2. pol. 17. stol. postavili barokní zámek, který sloužil jako letní sídlo svatotomášskému převorovi a také správě statku. Klášter byl v držení zámku až do r. 1948. Později jeho vlastníkem bylo místné JZD a sloužil k administrativním a obytným účelům. K těmto účelům slouží doposud. pozn.redakce: aktuální informace o zámku Autor článku: Pavel Vítek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/luzce
zavírání sezóny v Solvayových lomech Skanzen
GPS poloha: 49°57'48.71"N 14°9'4.50"E
Od známého jsem se v Restauraci dozvěděl, že v sobotu bude končit sezóna ve skanzenu Solvayovy lomy, který si plánujeme navštívit už někdy od jara. Ten človíček (má přes dva metry) je zakládajícím členem sdružení, díky jemuž skanzen vznikl. On sám tam plánoval vyjet tak někdy na jedenáctou, potom, že se tam budou dít věci. Vyrazili jsme taky nějak tak. V Bubovicích, kde ti kdo nemají povolení k vjezdu do areálu, jsme byli kolem půl dvanácté. Cesta byla dost zajímavá, mlha se dala krájet, snad podruhé v životě jsem musel použít mlhovky. Zajímavé bylo, že se držela spíš ve vyšších polohách, když jsme sjeli do údolí, bylo i vidět. Do skanzenu to ze vsi není daleko, tak kilometr a půl. A na krátkou vzdálenost šly pořídit i pěkně barevné obrázky. Na delší už byla mlha pěkně znát. Než jsme došli k závoře, která upozorňuje na vstup, předjela nás dvě veteránská auta. Za bránou už byly ukázky techniky, prý historické. Zase mi to připomnělo, že i já jsem historický. I když ten autobagr na tatrovce dodnes jezdí po Kladně a asi i někde bagruje. Než jsme došli do centra veškerého dění, předjel nás vláček. K pokladně jsme se dostali právě včas, abychom stihli jeho další jízdu. Jak se ukázalo, byla dokonce slavnostní. Po čtvrt roce provozu byl slavnostně, přestřižením řetězu, otevírán Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Loděnice" nový úsek trati. Cestou jsem si všiml několika zajímavých míst, ale ta si budu muset prohlédnout, až nebude taková mlha. Když jsme se už z projížďky vraceli, všiml jsem si jedné zajímavůstky. Však si ji vyfotím, až se budeme vracet. Vláček nás vyhodil tam, kde nás nabral. Obešli jsme si tohle centrum dění, prohlédli si veterány, Pomalu jsme se měli k odchodu. Zastavili jsme se ještě na parkovišti mašinek, které nás doprovázely na slavnostní otevření dráhy. Jeden detail mě tu zaujal. A nakonec tu byl ten pohled, který mě upoutal už z vláčku. Krásná šibenice v mlze. Už jsme mířili k východu, kde zrovna probíhala ukázka bagrování. Málem mě přejela couvající Praga V3S. Na rozloučení jsem ještě objevil místní sklad piva. Za závorou nás ještě minul stařičký Land Rover a historický motocykl. Pavlína si odskočila do lesíka a cesta byla pořád ještě trochu zamlžená. Historii šibenice jsem se dozvěděl až o týden později od Tomáše, se kterým jsme se, jak se ukázalo, těsně minuli. Ještě nedávno tam prý byla další důlní jáma, jenže v Praze je nadbytek výkopků z metra. Se souhlasem všech dotčených orgánů (včetně správy CHKO) sem pražskou haldu navezli. Nic platno, že se všude kolem vyskytují cedule upozorňující, že se nacházíme v rezervaci. Sdružení Barbora, které to tu má v pronájmu a stará se o celý areál, nemělo ani hlas poradní. Prý tam byl i nebezpečný odpad, nevím, neviděl jsem. Co ale tuším, že navezení velkého množství pražských sirnatých břidlic do vápencového krasového území, se projeví spíš dříve, než později na místních vodách. A pramen u Svatého Jana pod Skalou je vlastně za rohem. Tak tu na kopečku vzniklém z bývalého lomu alespoň byla vztyčena šibenice. Prý je větší turistickou atrakcí než vláčky. Autor článku: Franěk Vít Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zavirani-sezony-v-solvayovych-lomech
Chrustenice Důl, štola, šachta
GPS poloha: 50°0'24.68"N 14°9'16.24"E
Malá víska Chrustenice s unikátní technickou památkou, dolem na železnou rudu z let 1861 - 1965, leží jen pár kilometrů od dálnice Praha - Plzeň při sjezdu na Loděnici. Jde o prastarou obec, jíž už v r. 1037 zadal kníže Břetislav péči o hrob sv. Ivana ve Svatém Janu pod Skalou. Vesnička sama je velmi malebná, uprostřed lesů, s potůčky a koupalištěm, u nějž je poměrně velký kemp, navštěvovaný v posledních letech zejména Holanďany. Důl dosahoval se svými 84 patry do hloubky 426 m, což znamená, že jeho dno bylo 120 m pod hladinou moře. Ve zpřístupněných částech uvidíte fotografie z dob provozu dolu, hornické zařízení a nářadí, svezete se důlním vláčkem a uvidíte i různé druhy rud. Během provozu dolu zde bylo vytěženo téměř 8 milionů tun rudy. A protože je zde spousta zatopených prostor do hloubky až 420 m, byl důl zpřístupněn potápěčům. Poté, co jsme si vyslechli smutný příběh o utopeném chlapci ve zdejším dole, chápeme, že potápěčům od báňské služby, policie, hasičů a od České speleologické společnosti. Teplota se v dole pohybuje kolem 8 stupňů, takže si s sebou rozhodně vezměte teplé oblečení. Rovněž vám doporučuji dobré (turistické) boty, protože vybetonované cestičky jako v Koněprusích tu čekat nemůžete. A ježto je zde vlhko, místy se budete brodit v bahně a při naší návštěvě jsme dokonce lezli po vlhkém dřevěném žebříku. Sváteční lodičky paní a slečen se sem skutečně nehodí.:-))) Zároveň se můžete zastavit i v ani ne dva kilometry vzdálených Nenačovicích, kde je malá rodinná sklárna a na vlastní oči tu uvidíte skláře postaru "foukat sklo". Autor článku: Marta Löfflerová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chrustenice
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Loděnice" Bubovice - Obecní zvonice - kaplička Kaple
GPS poloha: 49°58'11.03"N 14°9'59.51"E
Obecní zvonice v Bubovicích nese původní zvon z roku 1785. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bubovice-obecni-zvonice-kaplicka
Bubovice - Pomník obětem první světové války Pomník
GPS poloha: 49°58'11.03"N 14°9'59.51"E
Pomník obětem první světové války v Bubovicích stával dříve před kapličkou. Roku 1928 byl přemístěn mezi lípy svobody, zasazené v roce 1921. Web obce Bubovice: www.bubovice.cz Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bubovice-pomnik-obetem-prvni-svetove-valky
Solvayovy lomy Důl, štola, šachta
GPS poloha: 49°58'35.69"N 14°8'53.99"E
Hornický Skanzen Solvayovy lomy. Rozsáhlá technická památka těžby a dopravy vápence v Českém krasu, severovýchodně od Sv. Jana pod Skalou, s vlastní úzkokolejkou a řadou autentických budov. Autor článku: ivanikm Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/solvayovy-lomy
Letiště Bubovice Letiště
GPS poloha: 49°58'23.09"N 14°10'47.12"E
Letiště Bubovice / Aeroklub Beroun ? se nachází cca 1 km východně od vsi Bubovice v okrese Beroun. Nadmořská výška letiště je 426 m n. m. Bubovice info : 122, 2 MHz. Letiště má travnatý povrch. Lze zde objednat vyhlídkové lety, které se povětšinou létají nad romantickou krajinou Českého Krasu, nad Karlštejnem, lomy Velkou i Malou Amerikou, či nad řekou Berounkou s jejími půvabnými zákoutími. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/letiste-bubovice
Centrum pro védská studia - pozvánka na nedělní program Ostatní
GPS poloha: 49°59'3.80"N 14°11'44.66"E
Nedělní programy pro veřejnost (každou neděli od 14:00 hod) - zpívání Haré Krišna mahámantry (mantra meditace), zpívání manter za doprovodu tradičních indických hudebních nástrojů -přednáška o filozofii Véd a Bhagavat-gíty, prostor pro vaše otázky -vegetariánská hostina (zhruba v 16:00) -nabídka duchovní literatury, drobnosti z Indie Co nejsrdečněji zveme také Vás, Vaši rodinu a přátele. Nechte stranou všechny starosti a přijďte ochutnat chuť transcendentálního světa. Tyto nedělní programy se pořádají pravidelně ve všech střediscích Hnutí Haré Krišna na celém světě. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Loděnice" Během ochutnávky můžete vyzkoušet některé z tradičních převážně indických specialit, v našem obchůdku je možno zakoupit nejrůznější dárkové zboží z Indie, vonné tyčinky, knihy o filozofii, hudební CD, DVD, atd. Začátek v 14:00 hodin. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------MHD spojení do CVS Lužce * autobus 311 sem jezdí od metra Zličín, Konečné stanice trasy B. * pojedete 30 minut a vystoupíte v Lužcích. * od Zastávky je třeba jít asi 100 m nahoru a v levotočivé zatáčce zahnout prudce doprava na úzkou štěrkovou cestu dolů. Projdete kolem asi třech domů (cca 100 m) a ve chvíli, kdy spatříte nalevo slepou cestu, tak napravo uvidíte světle zbarvená dřevěná vrata CVS. Zastávkové jízdní řády autobusu 311 najdete zde: http:// jrportal. dpp. cz/ aspx?t=4&mi=6&n=0&lc=311&d=2010-08-09 nebo použijte http://jizdnirady.idnes.cz/pid/spojeni/
jrportal/
LineList.
Satelitní mapy příjezdu od Prahy nebo Loděnic: http:// maps. google. com/ maps/ ms?ie=UTF8&hl=cs&msa=0&msid=115603208662404100168. 00049513ecbf8a091b9ad&ll=50.003436,14.204121&spn=0.077234,0.15295&t=h&z=13 --------------------------------------------------------------------------Adresa a kontaktní informace: CENTRUM PRO VÉDSKÁ STUDIA LUŽCE 48 267 18 KARLŠTEJN Telefon - pevná linka:+420 311 516 558 Mobil:+420 603 205 991 nebo +420 736 107 009 e-mail: chram108(zavináč)gmail.com Autor článku: Aleš Kudlička Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/centrum-pro-vedska-studia-pozvanka-na-nedelni-program
Nučice zastávka - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 50°0'54.59"N 14°12'46.40"E
Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • integrovaný dopravní systém Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nucice-zastavka-zeleznicni-stanice
Loděnice - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°59'36.37"N 14°9'49.37"E
Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • integrovaný dopravní systém Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lodenice-zeleznicni-stanice
Vráž u Berouna - železniční stanice ŽST
GPS poloha: 49°59'1.53"N 14°7'24.99"E
Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • integrovaný dopravní systém Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Loděnice" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vraz-u-berouna-zeleznicni-stanice
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
