Průvodce "Broumov"
Náchod (zámek) Zámek
GPS poloha: 50°25'2.08"N 16°9'46.37"E
Náchodský zámek je kulturní dominantou města Náchoda ve východních Čechách. Charakteristickým rysem zámku je gotická válcová věž s arkádovým ochozem, která je vidět z dalekého okolí. Zámek je možné navštívit v květnu denně mimo pondělí, v červnu až září každý den a v říjnu o víkendech a o svátcích. Kolem zámku je francouzská zahrada z poloviny 18. století a anglický park z 19. století. K nejcennějším exponátům na zámku patří dvě série bruselských tapisérií z poloviny 17. století, knihovna, soubor obrazů z piccolominské rodové galerie a sbírka květinových zátiší, která patří mezi největší u nás. Historie Zámek byl původně raně gotickým hradem založeným v roce 1254 Hronem z rodu Načeraticů. K významným majitelům hradu patřil český král Jan Lucemburský, který byl jeho majitelem v letech 1316 ? 1325. Hrad se v průběhu doby rozrůstal až vzniklo rozsáhlé opevnění. V roce 1544 panství koupili Smiřičtí ze Smiřic. V letech 1566 ? 1614 byl hrad přestavěn na renesanční zámek. V roce 1634 se majitelem stal italský šlechtic a vojevůdce císařských vojsk Ottavio Piccolomini, který nechal zámek rozšířit a barokně přestavět. K velkému rozkvětu panství došlo v letech 1792 ? 1839, kdy byli majiteli Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský, a jeho dcera Kateřina Vilemína, kněžna Zaháňská. V letech 1842 ? 1945 byl vlastníkem zámku knížecí rod Schaumburg ? Lippe. V roce 1945 byl zámek zkonfiskován a nyní je vlastníkem stát. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nachod-zamek
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Broumov" Adršpašské skály Skalní útvar
GPS poloha: 50°36'22.53"N 16°6'44.27"E
Adršpašské skály je přírodní rezervace, kde najdeme pískovcové skály, skalní soutěsky a jezírka. Roste tady také řada původních a chráněných rostlin. Adršpašské skály najdeme severovýchodně od města Trutnov v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Kolem přírodní rezervace vede železniční trať z Trutnova do Teplic nad Metují. Adršpašské skály leží nedaleko statní hranice s Polskem. V blízkosti přírodní rezervace byly vybudovány kempy. Ubytování najdeme také v četných penzionech v okolních obcích. Dříve sloužily sklaní útvary těm odvážnějším jako úkryt, při válkách. Jako doklad těchto událostí jsou letopočty vyryté na skalních stěnách. Veřejnosti se skalní útvary otevřely v roce 1734, kdy jejich krásu a malebnost objevili kupci. Do skalních útvarů proudilo stále více zvědavých turistů a to byl začátek pro budování prvních cestiček. Mezi tehdejšími významnými návštěvníky byl básník J. W. Goethe. Tento navštívil Adršpach v roce 1790 a provedl zde přírodovědné studium. V současné době je zpřístupněn okruh v délce kolem 4 kilometrů, který vede nejpěknější částí přírodního útvaru. Pro návštěvníky platí přísná pravidla, aby nedocházelo k porušení unikátních přírodních výtvorů. Není tady povolena jízda na kole a chodit je povoleno pouze po značených cestách. Skalní útvary jsou také hodně využívány horolezci. K lezení po skalách je potřeba povolení správce přírodní rezervace. Některé skalní útvary se pyšní výškou až 80 metrů a řada z nich byla pojmenována. Najdeme tady Milence, Starostu a paní Starostovou, Sloní hlavy, Cukrovarský komín, Krakonošovo piáno, Krakonošovu stoličku. Jsou tu také tři skalní náměstí a to Velké, Sloní a Martinské. Bez pojmenování nezůstaly ani místní soutěsky, jsou tu Martinská ulička, Dlouhá třída či Myší díra. Nejvyhledávanějším místem Adršpašských skal je umělá vodní nádrž na řece Metují tak zvané Adršpašské jezírko. Jezírko si můžeme prohlédnout z pramice, na které nás sveze zkušený veslař. Voda která vytéká z jezírka vytvořila ve skalním útvaru Malý a Velký vodopád. Velký vodopád je vysoký 16 metrů. Nedávno byl otevřen procházkový okruh kolem jezera. Jezero najdeme nedaleko železniční zastávky v severní části skal. Na tomto místě bývala dříve pískovna, která byla zaplavena. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/adrspasske-skaly
Jiráskova chata na Dobrošově - rozhledna Rozhledna
GPS poloha: 50°24'2.99"N 16°11'28.32"E
Známou Jiráskovu chatu, s rozhlednou, najdeme na vrchu Dobrošov nad Náchodem. První chata byla na Dobrošově postavena v roce 1895, tehdy také již s 6 metrů vysokou krytou rozhlednou. Příliv turistů na Dobrošov byl tak velký, že již v roce 1911 architekt Dušan Jurkovič vypracoval plány na stavbu budovy nové a větší. Základní kámen ke stavbě byl položen dne 9. ledna 1921 u příležitosti 70. narozenin spisovatele Aloise Jiráska. Slavnostně otevřena byla 30. září 1923. Do majetku Klubu Českých turistů se chata vrátila v roce 1995, po nákladné rekonstrukci byla slavnostně otevřena 14. září 2002. Z rozhledny se nabízí výhledy na nedaleké prvorepublikové opevnění, Krkonoše, Orlické hory, Náchodsko, Ostaš, Broumovsko... Kontakt na Jiráskovu chatu a info o provozní době je zde: http:// www. volny. cz/ kctnachod/dobrosov. htmhttp:// www. turistika.cz/mista/jiraskova-chata-na-dobrosove Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jiraskova-chata-na-dobrosove-rozhledna
Teplické skály Skalní útvar
GPS poloha: 50°35'7.81"N 16°8'20.11"E
Jedinečné skalní město v severovýchodních Čechách leží 2 km od města Teplice nad Metují, 26 km od Náchoda a 24 km od Trutnova. Prohlídkový okruh je 6 km dlouhý a můžete jej projít za 2 až 3 hodiny. Cestou spatříte podivuhodné skalní útvary jako jsou Skalní koruna, Chrámové a Martinské stěny, Lední medvěd, Krakonošovo párátko a mnohé jiné, horolezce na vysokých skalních stěnách (až 60 m), "věčný sníh" v hlubokém kaňonu Sibiře, zelené koberce mechů a kapradin a mnoho jiných krás přírody. To vše je obklopeno hlubokými lesy a protkáno stříbrnými žilkami potoků.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Broumov" Autor článku: Gabriela Mánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/teplicke-skaly
Bukačka rezervace Rezervace
GPS poloha: 50°20'10.56"N 16°22'43.30"E
Bukačka je přírodní rezervace, nejvýznamnější maloplošné chráněné území v Orl. horách. Leží ve výšce 1000 m na hlavním hřebeni v katastru Sedloňov na ploše 50, 74 ha. Zřízena v roce 1954. Rezervaci tvoří pozůstatek zakrslého bukového pralesa s vtroušeným smrkem a javorem. S ohledem na klimatické podmínky tu dvousetleté buky dosahují výšky pouze okolo 15 metrů; právě jen pro nekvalitní dřevo jejich křivolakých kmenů zůstal tento porost ušetřen při drancování lesů Orlických hor v minulých staletích. Cennou částí rezervace je i rašelinná louka s podložím fylitických rul, rozdělená Jiráskovou cestou zhruba na dvě stejné části. Pro bohatství více než 250 druhů vyšších rostlin bývá nazývána "botanickou zahradou Orlických hor". Tato vlhká lučina na podzolech je takzvanou praloukou - to znamená, že již před násilným odlesněním celého pohoří člověkem zde byla bezlesá Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bukacka-rezervace
Velký vodopád Vodopád
GPS poloha: 50°36'30.71"N 16°7'1.65"E
Vodopád na říčce Metuji v místech, kde vtéká do Adršpašského skalního města. Je ukryt ve skalní jeskyni, zpřístupněný chodbou a dřevěnou lávkou. Průtok ve vodopádu je regulován, neboť těsně nad vodopádem je malá přehrada ("Jezírko"), kde jsou projížďky na loďkách. Pro lepší zážitek z vodopádu je doporučeno zakřičet "tajné zaklínadlo" a přesvědčit tak obsluhu stavidla, aby na chvíli pustili víc vody. Autor článku: Milan Hokr Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velky-vodopad
HRAD ADRŠPACH Zřícenina
GPS poloha: 50°36'59.08"N 16°5'58.70"E
HRAD ADRŠPACH-přístupný z Horního i Dolního Adršpachu,v zimě je přístupnost omezena
Hrad vznikl v polovině 13. století jako královské zboží. V roce 1354 se dostal do držení Hanuše z Andršpachtu. V letech 1359 - 1362 patřil Albertovi ze Skalice a v letech 1362 - 1372 patřil Tasovi z Rýzmburka. V 1401 získal hrad Hynek z Dubé a z Náchoda. Po roce 1427 obsazen husity, kteří odtud rabovali Slezko. Podobně se dělo i později, takže jej roku 1447 Slezané koupili, zbořili a už nebyl obnoven. Autor článku: Miroslav Bažant Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-adrspach
Broumovské stěny CHKO
GPS poloha: 50°33'39.07"N 16°16'36.49"E
Budete-li někdy projíždět či procházet územím mezi Broumovem a Policí nad Metují, určitě si udělejte čas a projděte si jednu z našich nejkrásnějších a nejzajímavějších chráněných přírodních oblastí Broumovské stěny. Oblast je velmi rozsáhlá a je tvořena krásnými exempláři pískovcových skal, Hlubokými roklemi, soutěskami, krásnými vyhlídkovými místy a bohatými lesy. Zdejším unikátním místem jsou tzv. Slavěnské hřiby, které můžete spatřit v lese nad obcí Slavný. Svou podobu hřibů získaly nerovnoměrným zvětráváním. Zajímavým místem je také místo s názvem Hvězda, kde stojí kaple na půdorysu hvězdy a stylová chata ve švýcarském stylu. Z terasy chaty se otvírá nádherný výhled nejen na Broumovské stěny, ale také na pohraniční pásmo Javořích hor. Od Hvězdy je to kousek k nejznámějšímu kaňonu této oblasti tzv. Kovářově rokli s jeskyněmi a 100 m vysokými skalními útvary. Pro milovníky turistiky je zde připraveno mnoho turistických tras a cest. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Broumov" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/broumovske-steny
Kamenná brána Skalní útvar
GPS poloha: 50°31'53.76"N 16°18'38.09"E
Krásný skalní útvar na okraji Broumovských stěn (masív Velké kupy). Šířka a výška této brány je 5 metrů, po jejím projití se pak otevírá nádherný pohled na Broumovsko a Javoří hory. Kamenná brána je přístupná žlutě značenou skalnatou stezkou, která odbočuje ze žluté značky mezi Zaječí roklí a Korunou. Jeden z nejkrásnějších útvarů Broumovských stěn je součástí trasy, kterou popisuji zde: http://www.turistika.cz/turisticke-trasy/detail/slavny-zajeci-rokle-bozanovsky-spicak-signal-rerisny-slavny . Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kamenna-brana
Stolová hora Ostaš Hora
GPS poloha: 50°33'30.42"N 16°12'25.95"E
Vydáme se do Broumovského výběžku, přesněji do Police nad Metují, kde začneme svou cestu ke stolové hoře Ostaš, kde si přijdou na své přírodovědci, turisté, horolezci, obdivovatelé dalekých výhledů i milovníci tajemství. Z náměstí v Polici se vydáme po zeleně značené trase. Po pravé straně mineme areál kláštera, vlevo pak starou klášterní kovárnu, která dodnes funguje. Značka pomalu uhýbá ze silnice a vychází z města. Vede kolem pole a míří k osadě Ostaš (568 m n. m.), která je tvořena několika starými chalupami, barokní kaplí sv. Kříže a množstvím chatek, které o historii osady nemají co říci. Byly postaveny nedávno pro potřeby turistů. Z osady pokračujeme po červené směrem k Dědovu až na vrchol Ostaše, odkud budete mít krásný výhled do kraje. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stolova-hora-ostas
Barunčina vyhlídka Vyhlídka
GPS poloha: 50°26'51.65"N 15°59'53.81"E
Vyhlídka jejíž jméno potvrzuje příslušnost ke kraji Boženy Němcové se nachází cca 300 metrů od silnice ve směru Hořičky - Libňatov. Z vyhlídkového místa se nabízí výhledy zejména na Polské stolové hory Bor a Hejšovinu, Náchodsko, Dobrošov, Václavické bojiště, v pozadí Orlické hory s Vrchmezím, Šerlichem a Velkou Deštnou, přehradní nádrž Rozkoš, Českou Skalici a částečně i Opočno. K vyhlídce vede odbočka modré turistické značky ze směru Hořičky - Rýzmburk. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/baruncina-vyhlidka
Hejda Kopec
GPS poloha: 50°34'22.26"N 16°11'57.48"E
Vrch Hejda (626 m n. m. ) je další zajímavá stolová hora v blízkosti svého většího a známějšího bratříčka Ostaše (700 m n. m.). Hejda je uchráněna před turistickým ruchem, jediná turisticky značená cesta vede po jejím úpatí (žlutá z Teplic nad Metují, viz trasa http:// www.turistika.cz/ turisticke-trasy/ detail/na-ostas-z-teplic-nad-metuji ). Přesto se na vrchol dá dostat: V místě, kde žlutá značka ústí na silnici nad Lachovem, odbočuje široká lesní cesta po úpatí kopce. Po ní Hejdu obejdete na západní stranu a odtud pak odbočuje doleva do kopce několik cest, které postupně přecházejí v pěšiny končící na vrcholové partii. Výhledy odtud pak za tu námahu určitě stojí. A drobné upozornění pro "kačery" - je tu ukryt i jeden poklad pro vás. Podrobné informace o této stolové hoře získáte na výborně zpracované stránce http://oldnase.broumovsko. cz/info/hejda. html . Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Broumov" Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hejda
Kočičí skály Skalní útvar
GPS poloha: 50°33'54.90"N 16°12'40.90"E
Tvoří skalní partii na severovýchodním svahu stolové hory Ostaš. Jsou tvořeny kvádrovými pískovci. Výška skalních věží zde dosahuje až 20 m. V severozápadní části Kočičích skal se nachází souvislejší skalní hradba zvaná Kočičí hrad, rozčleněný pouze úzkými trhlinami, z nichž některé mají charakter puklinových jeskyní. Kočičí skály jsou dostupné od parkoviště pod Ostašem po zeleně značené stezce, která je sice krátká, ale dost náročná (úzké průlezy, kamenné schody), viz http:// www. turistika. cz/ turisticke-trasy/detail/kocici-skaly-pod-ostasem . Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kocici-skaly
Ratibořice Zámek
GPS poloha: 50°24'58.76"N 16°3'7.65"E
Empírově upravený barokní zámek Ratibořice, známý z díla spisovatelky Boženy Němcové ?Babička?, leží v údolí řeky Úpy, nazvaném Babiččino údolí. Zámek se nachází na Náchodsku v Královéhradeckém kraji, nedaleko města České Skalice. Návštěvníci si mohou prohlédnout historické zámecké interiéry z 19. a počátku 20. století a navíc i další objekty, připomínající děj Babičky, např. Staré bělidlo, Viktorčin splav, Ludrův mlýn, Panskou hospodu. Historie Na místě dnešního zámku stávala středověká tvrz, uváděná v roce 1388, jejímž majitelem byl Vaněk ze Žumpachu. Již v roce 1534 však byla tvrz pustá. Vavřinec Piccolomini tady v roce 1708 nechal postavit barokní zámek italského typu. Kateřina Vilemína, vévodkyně Zaháňská, dala v letech 1810 ? 1812 zámek výrazně přestavět v empírovém slohu na své letní sídlo. Nechala také kolem zámku vybudovat přírodní park. Právě na Ratibořickém zámku se připravovala protinapoleonská koalice. Za Schaumburgů došlo v roce 1842 k pseudorenesanční přestavbě, později byl ale zámku vrácen empírový vzhled. Za 2. světové války zabrala zámek německá armáda a zpustošila ho. V 80. letech minulého století byl zámek rozsáhle rekonstruován. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ratiborice
Ruprechtický špičák Rozhledna
GPS poloha: 50°39'40.90"N 16°16'53.01"E
Ruprechtický Špičák (německy Spitzberg) je nejvyšší hora české části Javořích hor. Dosahuje nadmořské výšky 881 m. Vrchol leží v České republice cca 10 km severovýchodně od Broumova, ale je vzdálen od hranic s Polskem jen několik desítek metrů. Severovýchodní svahy hory už leží v Polsku. Jedná se o nejvyšší horu CHKO Broumovsko a okresu Náchod. Hora je z jihu nápadná svým kuželovitým a pravidelným tvarem a i z jiných stran má víceméně špičatý tvar, odtud asi dostala svůj název. Lesní správa Broumov zařadila výstavbu jednoduché dřevěné rozhledny už na rok 1999, z finančních důvodů však musela od realizace ustoupit, v roce 2000 však svitla naděje zájmem o výstavbu stožáru k přenosu telekomunikační sítě společnosti Český mobil a.s. Po dalších jednáních byla na vrcholu vybudována rozhledna kovové konstrukce. Oficiální zahájení provozu bylo 1. září 2002. Rozhledna je celoročně volně přístupná (zdarma). Náročné stoupání na vrchol je odměněno nádherným výhledem na celé panorama Broumovska s dohledem z jedné strany na Krkonoše, ve středu pak na Javoří hory s polskými Sovími horami a ze strany levé dohlédnete až na Orlické hory. Při svačině se můžete zapsat do vrcholové knihy, která je umístěna u stolku a laviček pod rozhlednou. K rozhledně se dostaneme po značených turistických značkách, od nádraží z Ruprechtic nejdříve po žluté a potom po modré. Méně zdatní mohou zajet autem na konec obce Ruprechtice a potom jim zbývá nahoru cca 6 km pěšky.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Broumov" Autor článku: Tomáš Vosátka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ruprechticky-spicak
Skály - Bischofstein Zřícenina
GPS poloha: 50°34'18.12"N 16°8'26.09"E
Zřícenina hradu Skály, zvaného také Bischofstein, stojí v jihozápadní části pískovcové plošiny nad osadou Skály nedaleko Teplic nad Metují. Poprvé je hrad zmiňován v r. 1393, jako pustý je uváděn až r. 1567. Na nejvyšším místě stál hrad s palácem, jehož jádrem byla mohutná skalní věž. Při patě skály je klenutý sklep a zbytky studny, na hradišti pak místnosti vytesané do skal a stopy po trámových konstrukcích. Z vrcholu jsou úžasné panoramatické rozhledy na Broumovsko, Poličsko, Ostaš, polské Stolové hory.... Zřícenina je volně přístupná, vede k ní odbočka červené turistické značky od osady Skály. Ke zřícenině hradu Skály a na výhledy z vrcholové plošiny se můžeme virtuálně podívat zde http:// www.virtualtravel.cz/ skaly.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skaly-bischofstein
Vrchmezí Vrchol
GPS poloha: 50°21'10.03"N 16°21'41.48"E
Nejvyšší vrchol na státní hranice s Polskem. Do 17. století byl nazýván Humeničnej. Na polské straně stávala dříve Rybářova (Rübatschova) chata. Pan Rybář ve svých vzpomínkách uvádí, že jeho rodina pocházela ze Strakonic. Spolu s dalšími protestantskými rodinami kdysi opustila českou zemi, přijala poněmčené jméno. Až on, potomek české rodiny se usadil na hranicích původní vlasti. Svým známým se chlubíval starou českou kronikou, jejímž autorem byl rychnovský rodák F. M. Pelcl. Dnes z chaty nalezneme pouze zbytky základů, vyhořela roku 1946. Rozpadla se i dvacetiosmimetrová rozhledna, kterou vzpomínal i Alois Jirásek. V okolí vrcholu se rozprostírá přírodní rezervace Pod Vrchmezím, chránící horský les s přirozeným složením dřevin. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrchmezi
Jiráskovy skály Skalní útvar
GPS poloha: 50°35'5.60"N 16°9'20.04"E
Skalní útvary nedaleko Teplic. Jsou rozloženy ve dvou skupinách, které od sebe odděluje silnice a malý barokní Zámeček. První skupina skal je nad Černým jezírkem okolo bývalého hradu Skály. Další skalní uskupení je okolo vrcholku kopce Čáp (786m), který je nejvýše položeným místem této oblasti. Skály získaly název podle osady a zříceniny hradu Skály, kam Alois Jirásek umístil děj svého stejnojmenného románu. Autor článku: Gabriela Mánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jiraskovy-skaly
Zámek Náchod Zámek
GPS poloha: 50°25'7.82"N 16°9'41.98"E
O ostrohu na převyšujicím údolí Metuje věděl už Kosmas. Výhodné polohy na zemské obchodní stezce z Čecg do Kladska využil Hron z rodu Načeraticů, aby ve 13. století založil hrad a na jižním úpatí ostrohu i město. Jeho potomci zde zůstávali až do roku 1321, kdy jej získal český král Jan Lucemburský. Druhým českým králem, který hrad zdědil po smrti svého otce Viktorina v roce 1427, byl Jiří z Poděbrad. V mezidobí byli majiteli zámku páni z Dubé a páni z Kunštátu a Poděbrad. Vzhledem k probíhajícím husitským válkách si jej však musel v roce 1456 znovu dobýt z rukou husitů a loupeživého rytíře Jana Koldy ze Žampachu. Mezi lety 1544 až 1620 vlastnil zámek jeden z nejbohatších rodů v Čechách - Smiřičtí, kteří na zámku provedli rozsáhlé stavební úpravy. Poslednímu právoplatnému majiteli z rodu Smiřických - Albrechtu Janovi, účastníkovi stavovského povstání pro Habsburkům, který snad i pomýšlel v případě vítězství panských stavů na královský titul - byl celý majetek včetně Náchodského panství zabaven jako pobělohorský konfiskát. Albrecht Jan sice v roce 1618 náhle Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Broumov" zemřel (zřejmě ho to zachránilo od pobělohorské popravy na Staroměstském náměstí), ale po krátkém období dvou let po emigraci poslední majitelky Markéty Salomény, stejně propadl konfiskaci. Habsburkové nemohli Albrechtovi Janovi Smiřickému zapomenout, že se osobně schvaloval třetí pražskou defenestraci, kdy byli dne 23. května 1618 z paláce Smiřických vyhozeni věrní služebníci římského císaře a českého krále Ferdinanda II. Habsburského, pražští místodržící nejvyšší sudí Vilém Slavata z Chlumu a Košumberku a karlštejnský purkrabí Jaroslav Bořita z Martinic spolu s písařem Filipem Fabriciem. V podstatě se jim nic moc nestalo, podle katolíků je ochránila Panna Marie svým pláštěm, ve skutečnosti však spadli do kupy slámy a hnoje. Jen Slavata se při pádu poranil o kamennou římsu dolejšího okna a tekla mu z hlavy krev. I když sami odkulhali k odbornému ošetření a úkrytu ku kněžně Polyxeně z Lobkowicz (viz krásný obraz od Václava Brožíka), přece jenom to byla velká potupa panovnického domu, která musela být po exemplárně potrestána. Jako nejjednodušší se jevila konfiskace majetku, což se v Čechách i v okolním světě dělo a děje napořád. Od filozofie zpět k Náchodskému zámku. Zásluhou Smiřických bylo středověké sídlo přestavěno na pohodlný renezanční zámek. Poprvé zde taky použili na venkovních zdích výzdobu pomocí psaníčkových i obrazových sgrafit. Zdá se však, že Náchodský zámek byl odsouzen k dalším konfiskací. V roce 1623 jej zakoupila Marie Magdalena Trčková z Lípy, rozená z Lobkowicz. Její syn Adam Erdman, jeden z nebližších spolupracovníků Albrechta z Valdštejna, byl v 24. února 1634 spolu s ním zavražděn v Chebu. Jako odměnu za věrnost císaři, projevedou při odhalení a potlačení Valdštejnova spiknutí obdržel Náchodský zámek včetně celé panství Valdštejnův spojenec i zrádce, italských šlechtic Ottavio I. Piccolomini de Arragona, vévoda z Amalfi, velitel Valdštejnovy osobní stráže. Ottavio se zúčastnil bitvy na Bílé hoře a byl u toho, když v bitvě u Lützenu jeho "černí jezdci" zabili švédského krále Gustava II. Adolfa. Za zradu Albrecht z Valdštejna byl povýšen o knížecího stavu. To jsou paradoxy! V neklidných dobách třicetileté války bylo potřeba dalších opevnění, po jejím skončení bylo třeba provést velkou přestavbu zámku na honosné, reprezentativní sídlo. Při rozsáhlých stavebních úpravách v 17. století se Piccolomiové vrátili k technice sgrafita a zdi byly pokryty jednotným sgrafitovým kvádrováním. Prostě paráda! Rod Piccolomini vlastnil zámek až do roku 1783 a za jejich panství získal zámek současnou podobu. Dědicem Piccolominiů se stal Josef Vojtěch Desfours, který jej však v roce 1792 prodal Petru Bironovi, vévodovi Kuronskému a Zaháňskému. Tehdejší kupní smlouva uvádí na zámku sedmdesát pokojů, šestnáct kuchyní a tři stáje pro 36 koní. Po jeho smrti v r. 1800 se právoplatnou majitelkou stala jeho nejstarší dcera Kateřila Bedřiška Velhelmína Zaháńská, "paní kněžna" z Babičky Boženy Němcové (podle posledních zjistění nevlastní teta Barbory Panklové, nejznámějších české spisovatelky Boženy Němcové). Moje oblíbené téma. To zase někdy jindy. Mimořádně mě zaujala expozice "Na dvoře vévodském" z období Petra Birona. Vrchnost v zájmu prosperity bývala k poddaným i přiměřeně štědrá. Město Náchod mělo právo konat výroční trhy na sv. Martina i na sv. Víta, právo várečné (čili vaření piva), právo vybírání mýta i cla. Vévoda Petr Biron, který se velmi staral o rozkvět panství, umožnil poddaným náhradu robot peněžní rentou. Život poddaných však byl mimořádně těžký, který občas končil velkými selskými povstáními. Půda byla v podhůři nevýnosná a chudým poddaným příliš životní úroveň nezvedala, takže přadláctví a soukenictví patřilo k druhému hlavnímu zaměstnání obyvatel. To vedlo k tomu, že koncem 19. století se stal Náchod jedním z největších center bavlnářského výroby (dovoz bavlny byl zahájen za vlastnictví Schaumburg- Lippe) v celém Rakousku-Uhersku. Posledními vlastníky zámku byl německý rod Schaumburg- Lippe, který zakoupil zámek spolu s ostatním majetkem od sester Kuronských (včetně půvabného zámečku v Ratibořicích) za 2 500 000 zlatých v roce 1842 a zůstal zde až do konce 2. světové války. Vzhlem k německé příslušnosti rodu Schaumburg- Lippe byla provedena konfiskace zámku i majetku číslo tři. Odborně se tomu říká "historické souvislosti". Od 21. 6. 1945 je vlastníkem zámku stát. Do Náchodského panství náležela i tzv. šosovní ves - Běloves. (Šosovní - poddanské či feudální město nebo ves, které požívaly ochrany většího sídla s městskými právy a za pravidelné výroční příspěvky mohly tato práva i využívat.) Dříve se tu stáčela i známá Běloveská kyselka IDA, ale v současnosti ji známe snad už jenom z křížovek. A to je škoda. Mimochodem jméno IDA dostala prý po princezně IDĚ, která má pomník v Zámeckém parku v Náchodě. Podle princezny pak zde byly založeny i lázně, kterou tato léčivá minerálka uzdravila. Chtěla jsem se tam podívat. Přijela jsem až k polské hranici a u cedule "Lázně Běloves" byla značka "Vjezd zakázán". Takže nic nevím. Na Náchodském zámku jsem strávila celý den, od dopoledne do odpoledne jsem si prohlédla všechny trasy. Mám to z Moravy dost daleko, takže když už, tak už. Vřele doporučuji všem! P. S. Slovo "sgrafito" je odvozeno od italského slovesa "sgraffiare", což znamená škrabat. Jedná se dekoraci velmi oblíbenou na mnohých českých i moravských zámcích. Jednotlivé obrazce, škrabané na omítce nanášené na zeď ve dvou vrstvách, plastický obraz vzniká proškrabáváním povrchové vrstvy. Autor článku: Jana Ratková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-nachod
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Broumov" Březinka Památník
GPS poloha: 50°24'47.92"N 16°11'55.63"E
Československé opevnění budované v letech 1935 - 1938 je linie pevností, která měla sloužit k obraně státních hranic tehdejšího Československa proti útoku ze strany Německa a částečně také Maďarska. Do osudného roku 1938 se zdaleka nepodařilo celou linii dokončit. Postavené pevnosti ať lehkého tak těžkého opevnění se nepodařilo plně vyzbrojit. Klíčové body obrany - tvrze, neměly svoji nejdůležitější výzbroj tvořenou houfnicemi v dělostřeleckých srubech a otočných věžích. Linie opevění zkrátka nebyla v roce 1938 připravená plně čelit nepříteli. Je však důkazem toho jak bylo předválěčné Československo odhodláno bránit svoji nezávislost. Tato stránka by měla všem zájemcům přiblížit jak vypadal základní stavební kámen linie - samostatný pěchotní srub a dále potom o možosti návštěvy jednoho z těchto srubů kterým je N- S-82 Březinka, kde je dnes díky náchoskému KVH zřízen \\"Památník československého opevnění 1935-1938 pěchotní srub Březinka. N-S-82 Březinka je samostatný, oboustranný, dvoukřídlý pěchotní srub, který je výškově lomený - vyšší strana je pravá. Srub má dvě podlaží a je postaven ve II. stupni odolnosti. Síla ocelového zvonu a síly železobetonových stěn v této odolnosti jsou uvedeny v následující tabulce. Hlavní zbraně Březinky byly L1 (označení pro kanon 47 mm spřažený s těžkým kulometem vz. 37 ráže 7, 92 mm) a M (označení pro dva spřažené těžké kulomety vz.37 ráže 7, 92 mm) vlevo, tj. směrem k Náchodu, a dvě zbraně D (označení pro sólo těžký kulomet vz. 37) vpravo. Ve Stropnici srubu byly zabetonovány dva ocelové zvony sloužící k pozorování a obraně srubu. Zvon vlevo byl vyzbrojen kulometem vz.37 (zbraň D) a zvon vpravo lehkým kulometem vz.26 ráže 7, 92 mm (zbraň N). Další výzbroj pak tvořily 4 lehké kulomety vz. 26 pod betonem, které sloužily k ochraně střílen hlavních zbraní a ochraně vchodu. K tomuto účelu také sloužily granátové skluzy, které zajišťovaly ochranu míst které nebylo možno postřelovat z ostatních zbraní. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brezinka
Pevnost Dobrošov - srub Můstek Pevnost, opevnění
GPS poloha: 50°24'12.17"N 16°12'15.01"E
Dobrošovská pevnost byla vybudována v letech 1936 - 1938 jako součást pohraničního opevnění ČSR. Přístupná jsou podzemní kasárna, dělostřelecký srub Zelený a velitelský srub Můstek. Pevnostní objekty jsou nejschůdněji dosažitelné autem z Náchoda, nebo České Čermné a dále pěšky z parkoviště. Pro zdatné je možnost pěšího výstupu z Náchoda Bělovse po NS Pevnost Dobrošov. Na virtuální prohlídku výhledů, které se nabízí z pevnostního objektu NDS 72 Můstek se můžeme podívat zde: http:// www.virtualtravel.cz/dobrosov.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pevnost-dobrosov-srub-mustek
Dělostřelecká tvrz Skutina Tvrz
GPS poloha: 50°20'54.71"N 16°17'16.51"E
Dělostřelecká tvrz skutina je součástí československého opevnění. Toto opevnění nebylo nikdy dostavěné. A stejně jako ostatní nebyla nikdy použitá. Tvrz byla Němcům odevzdána bez boje. I když nejsem fanda těchto záležitostí, tak prohlídku této tvrze doporučuji. Starají se o ni lidé, které toto opravdu zajímá a dokáží o tomto místě mluvit hodiny. Navíc neuškodí si čas od času připomenout naši historii. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/delostrelecka-tvrz-skutina--1
Tvrz Dobrošov Zajímavost
GPS poloha: 50°24'2.20"N 16°12'1.06"E
U obce Dobrošov u Náchoda se nachází jedna z našich nejzajímavějších národních památek. Jedná se o soustavu vojenského opevnění, které je pozůstatkem z doby druhé světové války. Představuje ojedinělý objekt celé střední Evropy a časem bylo vyhlášeno za národní kulturní památku. Místo je zajímavým turistickým cílem. Areálem vojenského opevnění vás provede Naučná stezka, dlouhá 4,5 km. Začíná u dělostřeleckého srubu Zelený nad Dobrošovem, vede podzemím k velitelskému srubu Můstek s Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Broumov" vyhlídkovou plošinou, dále ke kulometnému hnízdu na hoře Vrch a do osady Polsko, kde se dělí do dvou cest. Stezka má celkem osm zastávek vybavených informačními tabulemi. Dělostřelecká tvrz Dobrošov tvořila. Stavební úsek ŽSV V v Náchodě. Při jejím vyměřování došlo ke zdvojení linie, jelikož tvrz mohla být umístěna z terénních důvodů pouze na dobrošovské náhorní plošině. Sruby N-S 78 ? Polsko ?, N-S 79 ? Hrobka ? a N-S 71 ? V sedle ? pokračují v linii a za ně je vsazena samotná dělostřelecká tvrz. Výstavbu tvrze prováděla firma Kapsa z Prahy, jíž bylo staveniště předáno 28. července 1937. Prvním stavebním dnem bylo pak 13. září 1937. Taktický a definitivní průzkum terénu probíhal v zimě 1935 a v létě roku 1936. Výsledkem byl projekt silné - sedmiobjektové dělostřelecké tvrze. Její sestava - dva pěchotní, čtyři dělostřelecké objekty a srub vchodový - odpovídala důležitosti svěřených úkolů. Šlo především o uzavření údolí Metuje u Náchoda. Velitelem vojenského stavebního dozoru byl škpt. žen. ing. František Zavadil, správcem stavby škpt. stav. ing. Vlastimil Zeithamel. Přestože stavební práce probíhaly s velkou intenzitou, je zřejmé, že do září 1938 nemohly být ukončeny. Plánovaná stavební lhůta činila 24 měsíců a politické události zastavily práce již v polovině předpokládané doby. Stovky dělníků ( v září 772 dělníků + 28 vedoucích pracovníků ) však odvedly obrovský kus práce. Bylo vyrubáno 1750 m spojovacích chodeb ( v hloubce 20 - 39 m pod zemským povrchem ) a cca 750 m podzemních sálů ( budoucí kasárna, sklady, technické zázemí, ... ). Přibližně polovina z těchto prostor byla vybetonována Z celkové zadávací částky 42, 800.000,- Kčs bylo vyúčtováno po přerušení prací cca 19, 000.000,- Kčs. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tvrz-dobrosov
Broumov - klášterní kostel sv. Vojtěcha Kostel
GPS poloha: 50°35'11.28"N 16°20'0.69"E
První dochovaná zmínka o klášterním kostele sv. Vojtěcha je datována rokem 1357 ve spojitosti s dokončením stavby gotického dvoulodí s polygonálním závěrem kněžiště a dvěma Věžemi. Roku 1684 byl kostel stižen požárem a následně v letech 1685 - 1688 barokně přestavěn dle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Bohatá vnitřní výzdoba pochází od mistrů štukatérů T. a A. Soldatiových, fresky od J. Steinfelse z konce 17. století, dřevěné sochy od M. V. Jäckela. Autorem oltářních obrazů v šesti bočních kaplích je malíř V. V. Reiner. Na balustrádách nad hlavním vchodem do kostela jsou plastiky z dílny J. H.Hiernle z roku 1730. Kostel je stavebně součástí Benediktinského kláštera. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/broumov-klasterni-kostel-sv-vojtecha
Dělostřelecká tvrz Skutina Pevnost, opevnění
GPS poloha: 50°21'18.04"N 16°17'46.00"E
Dělostřeleckou tvrz Skutina najdeme v blízkosti obce Sněžné v okrese Rychnov nad Kněžnou. Je součástí soukromého muzea Československých opevnění z let 1935 – 1938, které se nachází v tvrzovém pěchotním srubu N-Sk-S 48 "U stodol" nedokončené, ale znovu restaurované dělostřelecké tvrze Skutina. Je přístupná veřejnosti. Součástí prohlídky jsou i zajímavé dobové fotografie a materiály, třírozměrné exponáty a sestup do podzemí nedokončené tvrze až do hloubky 36 metrů. Tvrz Skutina leží mezi v blízkosti známějších obcí Sedloňov a Olešnice v Orlických horách. Nejlépe se sem dostaneme autem z Dobrušky, Sedloňova, Sněžného nebo Olešnice. Odtud pak asi 2, 5 km pěšky po silnici směrem na Olešnici. Ze silnice mezi Polomem a Sněžným je značená odbočka zpevněnou polní cestou na parkoviště. Bližší informace o tvrzi, o možnostech její návštěvy a spoustu fotografií najdete na výše uvedeném webu. Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/delostrelecka-tvrz-skutina
Větrná elektrárna Nový Hrádek Elektrárna
GPS poloha: 50°21'43.02"N 16°15'8.68"E
K Vaší navštěvě mohu jen doporučit náhorní planinu vrcholu Šibeník nad Novým Hrádkem v Orlických horách, jenž od roku 1995 hostí farmu čtyř větrných elektráren o celkové výšce 56 metrů. V současné době zde bohužel není žádná rozhledna, ale na vlastní nebezpečí můžete vylézt na zde položený tubus nenamontované elektrárny a získat tím lepší výhled do kraje, jenž bere dech a za dobrého počasí lze zahlédnout jak Orlické hory, Krkonoše, Českomoravskou vrchovinu, ale i blizší cíle jako Hradec Králové, Opočno či údolní nádrž Rozkoš. Je odsud vidět i Dobrošov a Jiráskova chata. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Broumov" Autor článku: LukynF Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vetrna-elektrarna-novy-hradek
Broumov - kostel sv. Petra a Pavla Kostel
GPS poloha: 50°35'7.72"N 16°19'49.45"E
Kostel sv. Petra a Pavla je poprvé připomínán v r. 1258, kdy pražský biskup věnoval příjmy z farního kostela Břevnovskému klášteru, v té době se jednalo o kostel dřevěný. Kostel kamenný byl postaven ve 14. století, věž byla dokončena v roce 1477. Roku 1679 byla zahájena barokní přestavba kostela, která byla dokončena v roce 1682. V r. 1891 byl kostel poškozen požárem, při jeho následné obnově provedl broumovský malíř Adolf Tinzmann novorenesanční výmalbu stropu a interiéru. Sousední fara je částečně tvořena bývalou hradební věží. V hradební zdi proti hlavnímu vchodu jsou zachovány náhrobní kameny ze 16. a 17. století pocházející ze zrušeného hřbitova, který se až do poloviny 19. století u kostela nacházel. Kostel se nachází na Kostelním náměstí nedaleko "hlavního" Mírového náměstí. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/broumov-kostel-sv-petra-a-pavla
Pomník myslivce Pomník
GPS poloha: 50°24'13.64"N 16°7'0.12"E
Pomník myslivce stojí kousek za obcí Vysokov a připomíná kruté události bitvy roku 1866. Na místo vede také žlutá TZ a naučná stezka. Prosím, buďte rozumní, nechoďte přes statek (zákaz vjezdu i vstupu) a obejděte to po turistické značce. Přímo u pomníku naleznete posezení, kde můžete sníst svoji svačinku a také tabuli Naučné stezky č.4 . Její přepis zde uvádím: V těchto místech se 27. června 1866 při bitvě u Náchoda nacházelo levé křídlo bojového postavení VI. armádního sboru podmaršálka Viléma Ramminga. Toto křídlo tvořila Waldstättenova brigáda složená z pěších pluků č. 9 a 79, jedné dělostřelecké baterie a praporu polních myslivců č. 6. Boj se zde rozpoutal až v závěrečné fázi bitvy (po 13. hodině), kdy již začal ústup rakouských jednotek z Branky a Václavic k Šonovu a Provodu. Brigáda plukovníka Waldstättena měla proniknout do pravého boku pruské sestavy severně od obce Vysokov. Prusové se především zásluhou myslivců dostali do tísně, ale po příchodu nových posil se jim podařilo dosáhnout výrazného úspěchu. Navečer, kdy již bylo o vítězi rozhodnuto, musela brigáda ustoupit společně s ostatními jednotkami VI. sboru. Padlí vojáci, převážně 6. myslivci, byli pohřbeni v hromadném hrobě označeným vysokým litinovým křížem, který se nachází 200 m jižně. Na paměť padlých myslivců byl 27. 6. 1906 odhalen figurální pískovcový pomník. Autorem návrhu, při jehož realizaci asistoval také J.V. Myslbek, je sochař Quido Kocián. Pomník sám vytvořil František Hnátek z Hořic. Na podstavci jsou vytesány verše Jaroslava Vrchlického a německého básníka Torresaniho. Popud k jeho stavbě dal bývalý příslušník 6. praporu Gustav Jausen, kterému je věnován pomníček za sochou Myslivce. Pozemek ke stavbě přenechal majitel Náchodského zámku a protektor vojenských hrobů a pomníků z prusko-rakouské války roku 1866 na náchodsku Vilém princ ze Schaumburg-Lippe, který se však slavnostního odhalení již nedožil. Autor článku: Ladislav Boháč Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pomnik-myslivce
Broumov - kostel sv. Václava Kostel
GPS poloha: 50°34'59.80"N 16°20'3.40"E
Kostel sv. Václava se nachází u dolní brány pod „hlavním“ Mírovým a Malým náměstím. Prvně je doložen jako dřevěný luteránský kostel v roce 1613. Kostel kamenný byl postaven roku 1676. Významně přestavěn byl dle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera po roce 1729, nástropní fresky jsou dílem F. A. Schefflera. Koncem 18. století byl kostel uzavřen, obnoven byl až o cca 100 let později, v roce 1885 opatem J. N. Rotterem.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Broumov" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/broumov-kostel-sv-vaclava
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
