50 12'18.05"N 16 50'53.30"E. GPS poloha:

Průvodce "Žamberk"

Králický Sněžník Vrchol

GPS poloha: 50°12'18.05"N 16°50'53.30"E

Tato hora s nadmořskou výškou 1424 m leží na hranici Čech a Polska a je dominantou krajiny. Z horského masívu odtékají řeky do třech evropských moří - Morava přes Dunaj do Černého Moře, Lipka přes Tichou Orlici a Labe do Severního moře a na polské straně Nysa Klodzka do Baltského moře. Tato státní přírodní rezervace patří mezi ekologicky nejzachovalejší části České republiky. Proto se zde vyskytují některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Naučná turistická stezka dlouhá 9 km seznamuje na 13-ti zastávkách návstěvníky s přírodními a historickými zajímavostmi masívu. Pro výstup Na Králický Sněžník doporučujeme výstup po žluté značce, který lze začít na konečné autobusu v Dolní Moravě. Pěší návrat až do Králíků lze uskutečnit po červené značce (asi 22 km) a návrat do Starého Města po modré značce (10 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kralicky-sneznik

Křížová hora u Červené Vody Rozhledna

GPS poloha: 50°2'16.73"N 16°45'26.14"E

Rozhledna na Křížové hoře

První zmínky o Křížové hoře u Červené Vody jsou z r. 1653. Pravděpodobně pojmenována byla podle kříže, který tu Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Žamberk" stával. R. 1813 se sem konalo velké procesí po vítězné bitvě nad Napoleonem u Lipska. R. 1833 zde byl postaven dřevěný kostelík Proměnění Páně, později po požáru větší s plechovou střechou. V pískovcových křížích byla osázená malovaná křížová cesta. U kostela byla r. 1923 vybudována i chata pro návštěvníky a poutníky. Poutě se konaly 26. června a 6. srpna. Po odsunu německého obyvatelstva po r. 1945 došlo k pomalému úpadku místa, prostor za Křížovou horou byla vyhlášen armádním cvičištěm, od r. 1969 do r. 1990 pak sloužil sovětské armádě. Došlo tak k úplné devastaci místa. Po listopadových změnách došlo pomalu ke snaze tuto lokalitu zase povznést a využít k turistickému ruchu. R. 2006 bylo započato s výstavbou rozhledny podle architekta Mádlíka. Rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m má betonové jádro a dřevěné opláštění. Součást rozhledny je dřevěný přístřešek pro návštěvníky. V jeho výseči je vyznačen kameny půdorys bývalého kostelíka. Součástí půdorysu je jednoduchý kamenný oltářní stůl. V blízkosti vrcholu je i obnovený kříž a část obnovené Křížové cesty. Rozhledna byla otevřena návštěvníkům v červnu 2007 (16. 6. ). Nejbližší přístup od Červené Vody je po žlutém turistickém okruhu, od centra obce cca 2 km, mírnější výstup je od Šanova po stejné žluté značce asi 3 km. Určitou zajímavostí že z Křížové hory můžeme vidět 4 jiné rozhledny. Zhruba na jihozápadě Lázek, severozápadně Suchý vrch, a severně rozhlednu na Klepém a nedaleký Val u Králík. Samozřejmě je nádherný výhled Na Králický Sněžník, ale tam už rozhledna dávno nestojí...

Rozhledna je otevřena od dubna do října, v listopadu až březnu pouze na vyžádání. IV, X – so, ne 13-15 hod, V, VI, IX so, ne 10-17 hod, VII, VIII denně 10-17 hod

v případě zájmu nad 5 osob lze domluvit individuální vstup Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krizova-hora-u-cervene-vody

Nové Hrady Zámek

GPS poloha: 49°51'15.98"N 16°8'40.02"E

Architektonicky významný rokokový zámek se nachází v Nových hradech na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Zámek, označovaný za "České Versailles" nebo "Malý Schönbrunn", je působivě zasazený do malebné krajiny na okraji Přírodního parku v údolí Krounky a Novohradky. Patrový zámek obdélníkového půdorysu má střední rizalit a dvě postranní křídla spojená terasou, která odděluje čestný dvůr. Do zámeckého areálu se vstupuje monumentální bránou. V přízemí zámku je rozlehlá vstupní hala, z níž vedou samostatná schodiště do každého křídla. Nad ní je v 1. patře štukami zdobený hlavní sál, který dominuje zámeckému interiéru. V zámecké galerii si návštěvníci mohou prohlédnout stálou expozici historického nábytku. Zámecký areál doplňuje špýchar, francouzská zahrada se správními budovami a anglický park, kterým lze dojít ke zřícenině hradu, z kterého se dochovala část hradby, zeď paláce a terénní nerovnosti. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nove-hrady--1

Kramářova chata Chata

GPS poloha: 50°3'7.31"N 16°41'23.89"E

V brzké době asi řada turistů bude mile překvapena opětovným otevřením obnovené chaty na Suchém vrchu v Orlických horách. Původní chata na Suchém vrchu byla postavena v letech 1926-28, slavnostní otevření proběhlo 6.7.1928 právě za účasti dr. Karla Kramáře, jehož jméno nese. Stavbu financoval Klub českých turistů a sama výstavba se měla stát demonstrací české síly v jinak silně německém pohraničí. Mimo jiné se na chatě stavil v r. 1937 se svým doprovodem i prezident Beneš při inspekční cestě po pohraničním opevnění. Ostatně Dělostřelecká tvrz Bouda je skoro za rohem. Po zabrání pohraničí chata střídala majitele, zabral ji i Wehrmacht, který zde zřídil rehabilitační ústav pro raněné letce. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Žamberk" Po válce ji užívala i čs. armáda, ostatně na Suchém vrchu má armáda dodnes nějaké objekty, i některé vysílače kolem vrcholu měly vojenský účel. Do užívání turistické veřejnosti se vrátila v r. 1961, v 80. letech 20. století došlo i k přestavbě přilehlé rozhledny (s vodojemem), otevřený ochoz byl překryt střechou ve tvaru seříznutého kužele. I po revoluci r. 1989 chata dále sloužila veřejnosti, ale po nepovedené privatizaci došlo po nějaké době k jejímu uzavření. Zkáza pak byla dovršena 16. 7.2003 (paradoxně nedávno po 75. výročí otevření), kdy chata záhadně vyhořela. Tedy zcela záhadně ne, vyšetřování objevilo nějaké chemické látky i pravděpodobné ohnisko požáru. Čili celkem obvyklý scénář, ostatně ne dlouho před tím hořelo i v nedalekých Jeseníkách (Alfrédka, Traťovka, částečně i Rabštejn). Naštěstí od zmíněné Alfrédky chata nebyla celá dřevěná, pod obložením se skrývala zděná konstrukce. Díky zásahu hasičů tedy chata nepadla celá. Dlouho dobu pak u rozhledny stály tedy trosky velké chaty. Rozhledna naštěstí vydržela a její přízemí dosud slouží nejen jako pokladna , ale i jako občerstvení pro návštěvníky Suchého vrchu. Vždyť vedle je parkoviště pro návštěvníky dělostřelecké tvrze Bouda a místo je hojně navštěvováno i dalšími turisty, cyklisty a lyžaři. V roce 2009 chatu získala firma CVS Žamberk a brzy se začalo pracovat na rekonstrukci. Nakonec další informace, snímky či historii je možno najít na pěkném webu firmy. I podle dalších informací by se měl areál na Suchém vrchu dál rozšiřovat. Spoustu návštěvníků sem určitě dorazí díky nedaleké lanovce na Bukovou horu z Červené Vody (nakonec i z Čenkovic, kde letos otevřou novou sedačku), možná i od Dolní Moravy, kam to není zas tak daleko. Do budoucna je snad plánovaná sjezdovka a vlek nebo dokonce lanovka i na samotný Suchý vrch, takže se můžeme chystat na další novinky. Kramářova chata ožívá: Rekonstrukce Kramářovy chaty na Suchém vrchu v Orlických horách, která probíhá od loňského léta, je v plném proudu. Společnost CVS Žamberk připravila projekt, který se soustředí na maximální obnovu původního vzhledu budovy. Nová Kramářova chata se má slavnostně otevřít 5. července 2012. „Znovuobnovená Kramářova chata na Suchém vrchu má stejně jako původní objekt poskytovat ubytovací a gastronomické služby. Naším plánem je zaměřit se na kvalitu a příjemnou atmosféru,“ říká Stanislav Havel, zástupce investora a dodává, že již nyní přijímají rezervace. „Chceme, aby se stal Suchý vrch opět vyhledávaným nejen výletním místem, kde se dobře vaří a je vybudované kvalitní zázemí pro sport, ale také místem pro významné oslavy jako jsou například kulaté narozeniny, svatby, setkání se spolužáky nebo firemní výjezdní zasedání.“ Nová Kramářova chata má splňovat současné trendy pro sport i relaxaci. Kromě útulných apartmánů bude nabízet také zážitkovou gastronomii nebo wellness aktivity. „Chceme se zaměřit na tradiční českou kuchyni,“ zmiňuje Havel a dodává, že již nyní jsou dohodnuti se šéfkuchařem, který posledních několik let sbíral zkušenosti ve vyhlášených pražských i zahraničních restauracích. „Česká jídla jsou v poslední době mnohdy opomíjena. Chceme ukázat, že mohou být připravována a podávána velmi vkusně a chutně,“ vysvětluje Stanislav Havel. Podle jeho mínění se Kramářova chata opět stane tradičním výletním místem. „A to je další z důvodů, proč jsme do rekonstrukce šli. Chtěli bychom opět zpřístupnit Suchý vrch veřejnosti,“ dodává Havel. Jedinečné přírodní podmínky, nadmořská výška a dokonce i omezená přístupnost budou z Kramářovy chaty činit výjimečnou lokalitu. Slavnostní otevření proběhne v červenci Příběh Kramářovy chaty přitom sahá do dvacátých let minulého století. Během rozvoje turistických spolků byla turistická chata na Suchém vrchu postavena podle plánů architekta Jaroslava Stejskala. „Vlastní výstavba objektu se stala demonstrací síly českého turistického hnutí, které stále více pronikalo i do tehdejšího německého pohraničí,“ vysvětluje detaily Stanislav Havel. Své jméno nese budova dle prvorepublikového předsedy vlády Karla Kramáře. Nicméně to není jediné významné jméno, se kterým se chata pojí. „Během léta v roce 1937 zde poobědval tehdejší prezident Dr. Edvard Beneš, když vykonával inspekční cestu po pohraničním opevnění,“ dodává Havel a říká, že ve třicátých letech byla chata rozšířena o rozhlednu. Z věže je rozhled na Orlické hory, kralický sněžník, Hrubý Jeseník nebo Žamberecko. „Při dobré viditelnosti je pěkný rozhled například i do polské Kladské kotliny. Svým typickým tvarem jechata poznávacím znamením Suchého vrchu,“ upozorňuje Stanislav Havel. Více informací o Suchém vrchu: Plochý hřeben Suchého vrchu a Bukové hory nabízí ideální podmínky pro běžecké lyžování: strojově upravované tratě, nedotčená příroda a překrásné výhledy. Suchý vrch je dvouvrcholový protáhlý masiv, nejvyšší bod Bukovohorské hornatiny (995 m.n.m.). Po Suchém vrchu dříve probíhala zemská hranice mezi Čechami a Moravou. Ta byla totožná s průběhem vodního rozvodí Labe a Dunaje. V 60. letech minulého století se však zemská hranice posunula více na východ. Základní kámen Kramářovy chaty byl položen 22. srpna 1926 a její výstavba byla spíše demonstrací přítomnosti českého národa oproti početné německé menšině obývající pohraničí. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Žamberk" Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kramarova-chata

Hrad Potštejn Hrad

GPS poloha: 50°4'56.53"N 16°18'36.83"E

Hrad Potštejn leží v podhůří Orlických hor, ve stejnojmenné obci, asi 5 km od města Vamberk. Hrad je přístupný pro veřejnost od dubna do října. Prohlídka hradu probíhá s průvodcem a trvá přibližně 45 min. Vstupné je 50 Kč. Parkování pod hradem (přibližně 500 m). Návštevu hradu Potštejn lze spojit s návštěvou nedalekého hradu v Litici nad Orlicí - po červené turisické značce údolím Divoké Orlice přibližně 6 km. Více informací na:www.hrad-potstejn.cz Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-potstejn

Litomyšl Zámek

GPS poloha: 49°52'25.52"N 16°18'55.67"E

Litomyšlský zámecký areál je národní kulturní památkou a v roce 1999 byl zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Areál tvoří soubor několika budov, část z nich získalo město zpět v restitucích. Zámek Litomyšl, nacházející se na Svitavsku v Pardubickém kraji, patří ke klenotům české renesance. Zámek lze navštívit od dubna do října denně mimo pondělí. Zámek má skvostnou sgrafitovou výzdobu na fasádě. V průčelí jižního křídla je hlavní bosovaný portál se znaky Vratislava z Pernštejna a jeho manželky Marie Manriquez de Lara. Kolem tří stran nádvoří jsou arkády. V jihovýchodním nároží zámku je kaple sv. Michala. V přízemí západního křídla je zámecké divadlo. Vlastní zámek obklopují hospodářské budovy, postavené převážně v barokním stylu, zámecký areál doplňuje rozlehlá zahrada, jejíž součástí je přírodní amfiteátr, kde se konají některá představení Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl. Návštěvníci si mohou také prohlédnout cenné historické interiéry s bohatým mobiliářem. Zámek se stal i svědkem význačným novodobých událostí, např. v roce 1994 byl místem setkání sedmi středoevropských prezidentů nebo v červnu 2003 zámecké prostory hostily účastníky historicky prvních her Olympiády dětí a mládeže. Historie První zmínku o existenci hradu v Litomyšli nalezneme již v Kosmově kronice. Kosmas se o hradu zmiňuje v souvislosti s rokem 981. Skutečně doložená historie Litomyšle však začíná koncem 11. století, kdy tu kníže Břetislav II. založil malý benediktinský řádový dům, na který ve 40. letech 12. století navázal klášter premonstrátů zvaný Olivetská hora. V roce 1344 bylo v Litomyšli zříceno biskupství a klášter se změnil na biskupskou rezidenci, kterou však v roce 1425 dobyli sirotci, biskupství zaniklo a budovy byly pobořeny. Panství získali Kostkové z Postupic. V roce 1567 získal panství Vratislav z Pernštejna, který nechal v letech 1568 ? 1581 na Olivetské hoře vybudovat nádherný renesanční zámek, který se stal rodovým sídlem Pernštejnů. Současně se zámkem byla v místech někdejšího kláštera vytvořena Zámecká zahrada s fontánami a dalšími stavbami, zahrada byla později několikrát upravována. V roce 1775 byl zámecký areál poškozen požárem, poté byl opraven a většina interiérů byla nově zařízena. Koncem 18. století za Trautmannsdorfů a později za Valdštejnů byl areál ještě upravován, vnější vzhled zámku si však plně uchoval renesanční ráz. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/litomysl

Opočno - zámek Zámek

GPS poloha: 50°15'54.53"N 16°6'54.47"E

Zámek Opočno, který je národní kulturní památkou, leží nad údolím Zlatého potoka. Zámek Opočno je perlou české renesanční architektury. Zámek je hlavní dominantou stejnojmenného města v Královéhradeckém kraji. Zámek stojí na půdorysu obdélníku. Arkádové nádvoří obklopují tři dvoupatrová křídla, čtvrtá strana se otvírá velkou terasou do Zámeckého parku, který využívá malebného údolí Zlatého potoka. Areál zpestřuje i umělý vodopád, rybníčky a kaskády a drobné stavby ? altánky, dřevěné i kamenné můstky, čínský pavilon. Na jižní straně přechází park ve velkou oboru, v níž žijí jeleni Dybowského, daňci a mufloni. Na zámek navazují hospodářské budovy ? konírny, bývalý pivovar a dále Kostel Nejsvětější Trojice. Při prohlídce zámku mohou návštěvníci vidět historické interiéry s dobovým zařízením a pozoruhodnými sbírkami. Významná je především obrazárna s díly italských, holandských a českých mistrů, v roce 1993 zde byl identifikován Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Žamberk" originál od Hieronyma Bosche. Raritou je sbírka zbraní, která je jednou z nejrozsáhlejších u nás. Proslulá je zámecká knihovna, obsahující 12 000 svazků. Historie O pomezním hradu Opočno se píše již v Kosmově kronice k roku 1068. Pravděpodobně zde stálo při staré obchodní stezce slavníkovské hradiště, na jehož místě byl v 1. polovině 14. století postaven panský gotický hrad, který v roce 1425 pobořili sirotci. Jeho ruiny upravili Trčkové z Lípy. Vilém Trčka nechal v letech 1552 ? 1567 hrad přestavět na velkolepý renesanční zámek. Po roce 1600 byl areál doplněn jednopatrovým letohrádkem, kaplí a míčovnou. V roce 1636 získali panství Colloredové. Po požáru koncem 17. století došlo v roce 1716 k barokním stavebním úpravám podle projektu G. B. Alliprandiho. V roce 1813 proběhlo na zámku jednání představitelů protinapoleonské koalice. Další stavební zásahy v 19. a 20. století již charakter zámku příliš nezměnily. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/opocno-zamek

Nové Město nad Metují Zámek

GPS poloha: 50°20'37.71"N 16°9'9.05"E

Zámek v Novém Městě nad Metují v Královéhradeckém kraji je pro návštěvníky otevřen po celý rok. Z období na počátku 20. století mohou návštěvníci zhlédnout autentické interiéry ve stylu vrcholné secese, art deco a funkcionalismu. Na prostranství před zámkem a v rozlehlé Zámecké zahradě jsou umístěny barokní sochy od Matyáše Bernarda Brauna. Reprezentační zámecké sály slouží ke konání plesů, módních přehlídek, recepcí, koncertů a seminářů. Historie V roce 1501 nechal Jan Černčický z Kácova postavit pozdně gotický zámek. Další majitelé zámku ? Pernštejnové a pak Šternberkové provedli značné stavební úpravy a vznikl renesanční zámek, který byl v letech 1655 ? 1661 raně barokně přestavěn podle projektu C. Luraga. Zámek i přilehlá zahrada prošly v letech 1909 ? 1915 poslední stavební úpravou, kterou provedl architekt Dušan Jurkovič na přání průmyslnické rodiny Bartoňů z Dobenína. Po 2. světové válce byl zámek zkonfiskován. V roce 1991 byl zámek v restituci vrácen rodině Bartoň-Dobenín. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nove-mesto-nad-metuji

Košumberk Zřícenina

GPS poloha: 49°53'6.79"N 16°2'17.92"E

Mohutné zříceniny hradu Košumberk stojí na skalnatém vrchu nad údolím Novohradky na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Areál hradní zříceniny je veřejnosti přístupný. Dochovaly se rozsáhlé zříceniny s mohutnou čtvercovou věží, zbytky parkánové zdi s válcovými baštami a zříceniny renesančního paláce. V budově purkrabství jsou k vidění stálé sbírky se vztahem k dějinám hradu a okolí, ve sklepení paláce je lapidárium kamenných plastik a architektonických článků. Je tady i expozice restaurátora V. V. Jeníčka. Historie Hrad byl založen kolem roku 1300. V roce 1372 jej získali páni z Chlumu, později známí jako Slavatové z Chlumu a Košumberka, kteří vytvořili z Košumberka jedno ze svých předních rodových sídel a po požáru v roce 1573 hrad renesančně přestavěli. V letech 1620 ? 1623 pak byla přistavěna dvě nová křídla. Objekt však značně utrpěl během třicetileté války, poté byl opraven. V roce 1684 zdědila košumberské panství Jezuitská kolej v Hradci Králové. To byl ale začátek konce Košumberku. Noví majitelé o něj neprojevovali velký zájem. Na hradě zpočátku bydleli pouze řemeslníci, kteří budovali nedaleko odtud poutní chrám, později tady bylo jen skladiště a sýpka. Po roce 1773 spravoval panství náboženský fond, v roce 1807 Košumberk vydražil Leopold de Laing. Zkázu však nezastavil ani další majitel Karel Matyáš Thurn- Taxis, který získal Košumberk v roce 1826. Zpustlý hradní areál se stal místem táborů lidu. V roce 1922 získalo Košumberk do své správy Družstvo pro záchranu Košumberka. V letech 1922 ? 1924 byl areál rozsáhle opraven. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kosumberk

Arboretum Vysoké Chvojno Arboretum

GPS poloha: 50°6'36.24"N 15°58'52.35"E

Arboretum - park ve Vysokém Chvojně, který založil markrabě Alexandr Pallaviczini po r. 1884. Na pozemcích měl být vybudován zámek a s ním zámecký park. Ke stavbě zámku nakonec nedošlo a uskutečněno bylo pouze založení Zámeckého parku, tedy dnešního arboreta. Výsadbu stromů v Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Žamberk" anglickém slohu v letech 1886 - 1889 provedl lesmistr Adolf Laufke Sandtner. V areálu jsou vysázeny stromy ze všech světadílů severní polokoule, najdeme zde 62 druhů jehličnanů a 152 druhů listnatých dřevin. Arboretem prochází zelená turistická značka vedoucí ve směru Hradecké lesy - Horní Jelení. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/arboretum-vysoke-chvojno

ski areál Říčky Ski areál

GPS poloha: 50°13'35.23"N 16°27'33.34"E

Zimní lyžařské středisko Říčky v orlických horách, jež vlastní a provozuje Ski klub Ústí nad Orlicí, se nachází na jihovýchodní straně vrchu Zakletý v nadmořské výšce 752 - 992 m nad mořem. Vrch Zakletý, respektive křížení turistických cest Pěticestí je zároveň ideálním výchozím místem běžkařů na celý hlavní Hřeben Orlických hor. V blízkosti střediska (cca 150 m) lze zaparkovat na hlídaném parkovišti, které má kapacitu 300 osobních automobilů a 15 autobusů. V Říčkách se pořádá Skiinterkritérium mezinárodní lyžařský závod dětí. Vlastní Zimní lyžařské středisko se skládá z čtyř sjezdovek: - Slalomka (černá) - délka cca 1000 m, pro zkušené, sportovní lyžaře. Tato sjezdovka je v průběhu zimy celá průběžně zasněžována umělým sněhem. - Sjezdovka (červená) - délka cca 1200 m, pro středně zkušené lyžaře. Sjezdovka je v průběhu zimy celá průběžně zasněžována umělým sněhem. - Loučky (modrá) - délka cca 1500 m, pro začátečníky a rodiče s dětmi, krásné rodinné lyžování. - Můstek (červená) - délka cca 350 m, večerní lyžování, Snowpark. Tato sjezdovka je v průběhu zimy celá průběžně zasněžována umělým sněhem. Jsou zde dva vleky a od roku 2006 i čtyřsedačková lanovka Lyžařská škola, ski servis, půjčovna lyžařského vybavení, úschovna a infocentrum se směnárnou. Možnost občerstvení zajišťuje restaurace Skirest se 150 místy k sezení přímo v restauraci a se 100 místy k sezení na přilehlé terase. Občerstvení dále zajišťuje stan Yetti se 60 místy k sezení. Rychlé občerstvení zalištují ještě tři další stánky. HLAVNÍ SEZÓNA: 22.12.2007 - 2.1.2008, 1.2.2008-16.3.2008 CENY: celodenní 460 Kč, mimo sezónu 400 Kč (kompletní ceník na stránkách provozovatele) PROVOZNÍ DOBA: denně od 8.00 do 16.00 hodin VEČERNÍ LYŽOVÁNÍ: vlek Můstek: Pá a So od 17.00 ? do 21.00 KONTAKT: tel., fax: 494 595 736, info tel. zima: 494 595 559 e-mail: [email protected], web: www.skiricky.cz, novinky - zima 2009: - rozšíření parkovacích ploch, - vstup do Panoramy, aktuální panoramatické záběry z kamer. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-ricky

ski areál Čenkovice Ski areál

GPS poloha: 50°0'50.18"N 16°41'43.12"E

Hledáte ideální místo pro strávení vaší zimní dovolené, prázdnin nebo víkendu?

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Žamberk" Skiareál Čenkovice přináší spoustu zážitků pro každého. Díky široké nabídce přepravních zařízení a sjezdovek různých obtížností si zde na své přijdou pokročilí lyžaři a snowboardisté, ale i rodiny s dětmi nebo vyznavači klidnější jízdy na pravidelně upravovaných svazích.

Čenkovice patří k největším lyžařským střediskům Orlických hor. Sjezdové tratě v celkové délce 4 450 metrů vybavené systémem technického zasněžování spolu s dvousedačkovou lanovkou a šesti vleky jsou zárukou plynulého provozu střediska a lyžování bez dlouhého čekání. V nabídce služeb nechybí ani večerní lyžování. Milovníkům klasického lyžování je v areálu k dispozici 70 km upravovaných běžeckých tras. Jedná se zejména o běžecké okruhy na úpatí Bukové hory a dále hřebenovou cestu na Suchý Vrch a do Mladkova s napojením na další trasy Orlických hor.

Skiareál Čenkovice nabízí komplexní služby pro lyžaře a snowboardisty:

• dvousedačková lanovka a šest vleků • 4 450 metrů sjezdových stratí • lyžařská škola a školička pro nejmenší • skiservis a půjčovna lyžařského vybavení • široká nabídka ubytovacích zařízení • restaurace a občerstvovací služby • centrální pokladna s možností platby kartou • velkokapacitní parkoviště zdarma • věrnostní program pro stálé zákazníky • 70 km upravovaných běžeckých tratí Informace o cenách a slevách Držitelům karet ISIC je v zimní sezóně 2011/2012 poskytována sleva ve výši 10%! Výhodné ceny pro rodiny s dětmi, mládež a seniory. Jak k nám

Skiareál Čenkovice je ideálně dostupný z hlavních silničních tahů: Brno – Svitavy – Lanškroun Hradec Králové – Žamberk – Jablonné nad Orlicí Olomouc – Zábřeh – Štíty Ostrava – Bruntál – Šumperk - Štíty Litomyšl – Česká Třebová - Lanškroun centrální parkoviště skiareálu – GPS 50°0'44"N 16°41'25"E K dopravě do Čenkovic můžete využít také pravidelné linky skibusů. Kontaktní údaje web: www.skiarealcenkovice.cz Ubytování, lanovka, vleky Voda a sport Svitavy Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Žamberk" tel.: +420 731 412 015, e-mail: [email protected] Ski klub Česká Třebová tel.: +420 602 876 964, e-mail: [email protected] TJ Čenkovice tel.: +420 732 746 094, e-mail: [email protected]

Informační centrum Čenkovice tel.: +420 465 391 039, e-mail: [email protected] Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-areal-cenkovice

Skiareál Buková hora, lyžařské středisko Čenkovice Ski areál

GPS poloha: 50°0'46.12"N 16°41'28.87"E

Skiareál Buková hora - lyžařské a rekreační středisko Čenkovice se nachází na rozhraní Orlických hor a Jeseníků v Bukovohorské hornatině v nadmořské výšce 750-958 m. Je snadno dostupné z hlavních silničních tahů "Praha - Hradec Králové - Šumperk - Ostrava" silnice č. 11, "Brno - Letovice - Svitavy Lanškroun" silnice č. 43. Ski centrum Čenkovice nabízí 7 sjezdovek (5 lehkých a 2 střední náročnosti), 8 vleků /5 vleků s JOS/ 4 sjezdovky (3, 5, 6, 7) - technické zasněžování, 2 sjezdovky (6, 7) s možností nočního lyžování. Nugget Snowpark Čenkovice - Snowpark je zařazen do střední náročnosti s vlastním vlekem a osvětlením. Vlyžařském areálu je i snowtubing: 1 vlek, dětská lyžařská školka: 1 vlek. Sjezdové tratě na severních svazích umožňují lyžování ivjarních měsících. Pro milovníky bílé stopy má Skiareál Buková hora a okolí k dispozici několik desítek kilometrů perfektně udržovaných běžeckých tratí ahřebenová cesta zBukové hory na Suchý Vrch dále na Vysoký kámen nad Mladkovem láká spoustu vyznavačů klasického lyžování. Skiareál s okolím pro Vás upravuje až 75 km běžeckých tratí. Nabídka služeb: profesionální snowboardová škola, lyžařská škola a školka, půjčovny lyží asnowboardů, restaurace, rychlé občerstvení, ubytování v soukromí, chatách a apartmánech, penziony, rekreační zařízení, ubytovny, kontakty na odtahovou aasistenční službu, autoservis, pneuservis, sportovní potřeby, umělá horolezecká stěna Lanškroun, krytý plavecký bazén Česká Třebová, online webová kamera Čenkovice, předpověď počasí pro Čenkovice, aktuální počasí nad ČR, radarová mapa ČR a další informace Autor článku: Pavel Šlesingr Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skiareal-bukova-hora-lyzarske-stredisko-cenkovice

Dolní Morava - Větrný vrch Ski areál

GPS poloha: 50°7'51.46"N 16°47'49.60"E

Menší areál na Dolní Moravě je určen spíše vyznavačům nenáročného a pohodového lyžování, než vyznavačů adrenalinu na náročných sjezdovkách v areálu Ski Sněžník. Areál Větrný vrch je dostupný z odbočky před obchodem v centru Dolní Moravy odbočlkkou ještě před mostem. Sjezdovky jsou rozprostřené na horských loukách a pastvinách na východním svahu Větrného vrchu což je spíš výběžek masivu který se zvedá na západní straně údolí Moravy a směřuje k prvnímu výraznému vrcholu což je Klepý (či Klepáč, Trojmórski wierch). Areál je obsluhován dvěma vleky délky necelých 700m, převýšení není nijak závratné, asi 130m, z toho se dá usoudit že sjezdovky jsou víceméně modré. Nicméně prostorný svah umožňuje i delší sjezdy. Zájemci o volný styl pak vyhledávají zdejší snowpark z množstvím překážek a crossovou tratí. Areál je i častým dostaveníčkem právě vyznavačů různých volných způsobů ježdění, konají se tu i různé závody (i mezinárodní) v různých obdobných disciplinách. Ostatně i v letním období se areál stává centrem podobných aktivit bikerů. Samozřejmostí je zasněžování s úpravou svahu, lyžařská škola, bufet. U lyžařské školy funguje i půjčovna zimní výstroje, možnost večerního lyžování. Areál zároveň patří k těm levnějším, celodenní dospělá permanentka přijde v letošní sezoně na 330,Kč.


str. 8

Průvodce "Žamberk" Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dolni-morava-vetrny-vrch

Skiareál Sněžník - Návrší Ski areál

GPS poloha: 50°10'48.50"N 16°53'44.02"E

Vleky Stříbrnice u chaty Babeta a pod Návrším patří k menším střediskům rodinného typu. Areál se skládá vlastně ze dvou sjezdovek. Starší a tradiční sjezdovkou je svah pod Návrším, novějším jsou pak louky nad Babetou. Horní sjezdovka u Návrší je obsluhována dvoukotvovým vlekem Doppelmayer, dolní sjezdovka je obsloužena novějším vlekem Leitner, který nahradil tři starší kotoučové vleky. (údajně je to ten, co býval na Paprsku). Od spodního vleku se dá dojet k vleku pod Návrším, k dolní stanici, či obráceně (potřeba trošku pustit, dojezdy jsou v protisvahu). Dolní areál má k dispozici zasněžování, obě části jsou samozřejmě pravidelně upravovány. Jedná se o areál rodinného typu, vhodný i pro děti a méně zdatné lyžaře. Rovněž ceny nejsou nijak zvlášť horentní, celodenní dospělá je za 290,- Kč, děti do 140cm 200,-, další slevy za množství, sezonu apod.

Od Stříbrnic je nejkratší výstupová trasa Na Králický Sněžník a v zimě si běžkař může ušetřit pár metrů právě i díky použitím vleků k chatě. Areál disponuje bufetem u dolní stanice ve Stříbrnicích, ale velká část návštěvníku určitě dorazí k chatě Návrší, která je vlastně jedinou horskou chatou v české části Králického Sněžníku. Od chaty si pak užijí skvostné výhledy na pohoří Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku, ale i dosti vysoké Hanušovické vrchoviny. Parkování dole ve Stříbrnicích je samozřejmě zdarma. Délka spodních svahů se blíží 650m, Návrší je dlouhé asi 450m, vrchní část sjezdovky u Návrší je poměrně strmá, skoro červená, zbytek areálu je všeobecně modrý. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skiareal-sneznik-navrsi

Skitech Kunčice Ski areál

GPS poloha: 50°11'16.04"N 16°56'21.37"E

Příjemné, oblíbené a hezké malé lyžařské středisko v Rychlebských horách. Sjezdovky se nacházejí na východním svahu nižšího vrcholu hory nad Kunčicemi, která sice není v mapách pojmenovaná, ale podle nedalekého rozcestníku by to mohla být Krupná. Nadmořská výška sjezdovek je od cca 600m do 750m, délka svahů je 600- 700m, ovšem určitou specialitou je neoficiální, ale upravovaná sjezdovka kolem kopce. Hlavní sjezdovky jsou zasněžované a jedna má i osvětlení k večernímu lyžování. (na webu si středisko svou nadmořskou výšku trošku vylepšilo). Okružní sjezdovka vede obloukem přes východní úbočí a stáčí se k jihu a západu kolem hory. Nutno podotknou že ze startu okružního sjezdu je velkolepý výhled na údolí Krupé a masiv kralického sněžníku. Od horních stanic vleků se dá narazit na běžecké stopy, směřující k sedlu Krupná a po východním svahu Kunčické hory podél žluté turistické značky k červené turistické značce, která je v zimě součástí Jesenické lyžařské magistrály, můžeme se odsud vydat buď ke Kladskému sedlu (na severozápad), nebo k Medvědí boudě a k Paprsku (na severovýchod). Ještě dodatek, v příští sezoně (2012/13) by měly být hlavní vleky nahrazeny čtyřsedačkou, takže se kvalita areálu jen zvýší. Středisko začalo vznikat někdy koncem sedmdesátých let 20. století jako základna šumperské průmyslovky, kdy zde byly na svou dobu poměrně solidní vleky Nisasportu. Ostatně vzpomínkou na tyto časy je i chata U Profesora, což asi byla chata školy. Dnes je tu jedna poma a dva další kotvové vleky, přímý svah kolem vleku by se dal hodnotit červeně, ostatní slušnou modrou. Nižší vlek jižně od areálu hostí lyžařskou školu a k dispozici je i zábava na sněžných člunech snowtubing. K dispozici je i půjčovna lyží a snowboardů. U sjezdovky je malé občerstvení, kousek na návsi najdeme hospodu Na Pile a Kunčickou hospodu, k dalším radovánkám není daleko do Starého Města (není daleko i pěšky) Zajímavostí je, že se nějakou dobu jednalo o stavbě lanovky a sjezdovky na Kunčickou horu, lanovka tu byla už složená, nakonec se však postavila ve Stříbrnicích na Štvanici, takže spojením přes kopec do Hynčic vzniklo dosti velké středisko Kraličák. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Žamberk" Nicméně od sezony 2012/13 v Kunčicích lanovka bude, nahradí starobylý vlek z Metasportu a zřejmě i pomu, neb se má jednat o čtyřsedačku, koncem října a začátkem listopadu 2012 probíhají zatěžkávací zkoušky. Lyžaři těšte se! Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skitech-kuncice

Chata Terezka Cyklisté vítáni

GPS poloha: 50°8'33.72"N 16°48'25.02"E

Ubytování, adresa: Velká Morava 32, Dolní Morava Telefon: +420469771177, e-mail: [email protected] Kapacita: 111 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály Hodnocení: Chata Terezka nabízí nadstandardní ubytování především větším skupinám, sportovním oddílům a klubům pro sportovní soustředění, lyžařským kurzům, školním výletům, školám v přírodě, firemním večírkům a mnoha jiným organizovaným aktivitám. Nabízíme ubytování ve vybavených apartmánech, prostornou jídelnu, kde probíhají pol... Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-terezka

Kostel Navštívení P. Marie - Svitavy Kostel

GPS poloha: 49°45'23.40"N 16°28'1.56"E

Kam a jak jedeme? Město Svitavy se rozkládá na samotné hranici Moravy a Východních Čech na rozloze 3 133 ha, v mírně zvlněné krajině Svitavské pahorkatiny, v nadmořské výšce 435 m n.m. Při návštěvě města byste si určitě neměli nechat ujít Kostel Navštívení Panny Marie. Původně gotický kostel vznikl kolem roku 1250. V roce 1421 se do města přestěhovala litomyšlská biskupská kapitula a kostel se stal klášterním. Premonstrátský řád zde založil i špitál, který stával poblíž kostela a byl s ním spojen podzemní chodbou. Kostel byl během let několikrát upravován a zcela byl přestavěn po velkém požáru města v roce 1781. Tato přestavba vtiskla kostelu dnešní barokní podobu. Poslední komplexní rekonstrukce probíhala v letech 1993-1994. Kostel je farním kostelem Svitavské farnosti. Vyhlídková věž: Pro návštěvníky města je vždy od června do září každou sobotu dopoledne a neděli odpoledne zpřístupněna věž kostela Navštívení Panny Marie na svitavském náměstí. Najdete v ní výstavku o historii a současnosti kostelů a kaplí ve Svitavách, Kamenné Horce, Hradci nad Svitavou a Vendolí, část mobiliáře svitavských kostelů. Především se vám zde naskytne pohled z ptačí perspektivy na město, opravené náměstí a také Javornický a Hřebečský hřeben. Autor článku: Alexandr Arabadžiev Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-navstiveni-p-marie-svitavy

Česká Třebová - Stará radnice Radnice

GPS poloha: 49°54'7.34"N 16°26'50.42"E

Nachází se na historickém Starém náměstí čp. 77 a spolu s Novou radnicí a hotelem Korado tvoří nejvýraznější průčelí náměstí. Nad vstupem do objektu je umístěna reliéfní deska s erbem Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Žamberk" Bohdaneckých z Hodkova, datovaná k roku 1547. V přízemí radnice se nachází turistické informační centrum města. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.49 Českomoravské mezihoří-Českotřebovsko, GOL 1:25 000 Orlicko-Třebovsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-trebova-stara-radnice

Králická Pevnostní Oblast Technická památka

GPS poloha: 50°5'12.80"N 16°45'56.95"E

Králická Pevnostní Oblast - je území v České republice v Pardubickém kraji kde je největší hustota pozůstatků čs. pevnostního systému z let 1935-1938. Byl to nejsilněji opevněný systém ochrany státní hranice pře II.sv. válkou. Intenzivní prací se zde podařilo vybudovat celkem 247 pevnostních objektů různého typu, pro pevnostní jednotky zde armáda nechala postavit moderní kasárna, pevnostní silnice, rozsáhlou pevnostní telefonní síť a kilometry překážek proti nepřátelským tankům a pěchotě. V současnosti se s těmito kdysi přísně tajemnými pevnostními stavbami seznámit prostřednictvím muzeí ve zpřístupněných pevnostních objektech. Protože jsme po dojití trasy měli ještě dostatek času, tak jsme navštívili Vojenské muzeum v Králikách ( TZ č. 327 )(kousek za městem) a Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ ( TZ č.1639 )(hned vedle muzea). Pěšky se sem dostanete z náměstí po červené turistické značce směr Prostřední Lipka. Je to jen 1km. My jsme si prohlédli muzeum, ale do pěchotního srubu jsme došli v době kdy nebyla prohlídka. Tak jsme si prohlédli tuto stavbu zvenčí a vydali se zpět do města. Další objekty tohoto obranného systému, kde je nějaká expozice např. jsou: Muzeum čs. opevnění — dělostřelecká tvrz Bouda ( TZ č.326 ) Dělostřelecká tvrz Hůrka ( TZ č.1636 ) Pěchotní srub K — S 5 „U potoka“ ( TZ č.1108 ) Pěchotní srub K — S 8 „U nádraží“ Dělostřelecká pozorovatelna K — S 12b „Utržený“ Muzeum Vysoký Kámen je tvořeno pěchotním srubem K — S 25 „Na sedle“, a třemi lehkými objekty vz. 37 (č. 59, 60, 260). Vojenské muzeum Lichkov ( TZ č.1639 )— tvoří sruby K — S 31 „U besídky“ a K — S 32 „Na růžku“ Dále se pracuje na rekonstrukci dalších objektů : Pěchotní srub K — S 37 „Na rozhledně“, Pěchotní srub K — S 38 „U křížku“, Pěchotní srub K — S 46 „V zátiší“) lehké objekty vz. 37 č.35 a36 Autor článku: Tomáš Vajdík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kralicka-pevnostni-oblast


str. 11

Průvodce "Žamberk" MUZEUM ŘEMESEL LETOHRAD Muzeum

GPS poloha: 50°2'5.50"N 16°30'10.01"E

Muzeum řemesel je umístěno v památkově chráněném areálu Nového dvora z roku 1750 v Letohradě. Plochou 1700 m2 je největším muzeem svého druhu v ČR. Zahrnuje více než 50 ucelených expozic řemesel a živností z období 1840 - 1930. Kromě relativně známých profesí, jako je truhlář či řezbář, prezentuje i práci kovotlačitele, koláře, bednáře, šindeláře a mnoha dalších. Mezi nejzajímavější expozice patří vyřezávaný mechanický skanzen řemesel, mechanické dílny, pilnice se třemi funkčními katry , vozovna historických vozidel a 100 let stará školní třída. Nevšedním zážitkem je návštěva expozice zubní a gynekologické ordinace, kde si můžete prohlédnout dvě stomatologické ordinace, rentgen, ojedinělou gynekologickou ordinaci z roku 1924 a operační sál z roku 1960. Po prohlídce muzea můžou návštěvníci poobědvat ve stylové Restauraci Nový Dvůr, která je umístěna ve stejné budově s muzeem. Každoročně v červenci se v areálu Muzea řemesel koná akce ŘEMESLNICKÁ SOBOTA. Je to nejnavštěvovanější akce regionu Východních Čech s předváděním řemesel. V pohybu je možné vidět větší mechanizmy, soustruhy, katry, kování koně, mlácení obilí a další. Současně probíhá prodej a ukázky několika desítek výrobců drobných řemeslnických výrobků, hraje živá hudba a je zajištěnoi bohaté občerstvení a další program. Pro děti jsou připraveny pracovní dílny. Otevírací doba: leden - březen středa - neděle 9:00 - 16:00 hod. duben - září denně 9:00 - 17:00 hod. říjen úterý - neděle 9:00 - 17:00 hod. listopad - prosinec úterý - sobota 9:00 - 16:00 hod. Autor článku: muzeumremesel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-remesel-letohrad

Bouda Muzeum

GPS poloha: 50°4'17.58"N 16°40'41.53"E

Dělostřelecká tvrz Bouda je součástí pevnostního systému budovaného před II. světovou válkou. Od roku 1990 probíhají rozsáhlé rekonstrukce, které umožnili zpřístupnění veřejnosti. Pevnost je největším muzeem československého stálého opevnění u nás. Více informací na http://www.bunkry.cz/ bouda Bouda vstupné : dosp. 50 Kč , stud. a důch 40 Kč , děti od 6 l. 30 Kč prohlídka : květen,červen, září, - 11h , 13h, 15h denně červenec, srpen - 11 h - 16h denně , vždy v celou hodinu říjen 11h, 13h,15h, SO, NE a Sv Podrobnější info na www.bunkry.cz/bouda/ Možnosti dopravy najdete na www.odjezdy.cz Autor článku: Stanislav Říha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bouda--2

Pevnost Dobrošov - srub Můstek Pevnost, opevnění

GPS poloha: 50°24'12.17"N 16°12'15.01"E

Dobrošovská pevnost byla vybudována v letech 1936 - 1938 jako součást pohraničního opevnění ČSR. Přístupná jsou podzemní kasárna, dělostřelecký srub Zelený a velitelský srub Můstek. Pevnostní objekty jsou nejschůdněji dosažitelné autem z Náchoda, nebo České Čermné a dále pěšky z parkoviště. Pro zdatné je možnost pěšího výstupu z Náchoda Bělovse po NS Pevnost Dobrošov. Na virtuální prohlídku výhledů, které se nabízí z pevnostního objektu NDS 72 Můstek se můžeme podívat zde: http:// www.virtualtravel.cz/dobrosov.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pevnost-dobrosov-srub-mustek


str. 12

Průvodce "Žamberk" Třebechovický betlém Muzeum

GPS poloha: 50°12'3.60"N 15°59'32.17"E

TECHNICKY POPIS: Trebechovicky (tez Probostuv) betlem je unikatnim dilem jak z hlediska umeleckeho, tak technickeho. Je 7 metru dlouhy, 3.2 m siroky a 1.8 m vysoky. Figurky jsou 10 - 15 cm vysoke. V celem betlemu je 180 statickych figurek, 120 figur je pripevneno na retezovych pasech a 51 figurek napodobuje lidi pri jejich kazdodenni praci. Z dalsich vice nez 1. 500 predmetu zde nalezneme stromy, stavby, hudebni nastroje, radu figur zvirat, prirodni utvary atd. Pohybovy mechanizmus betlema je cely ze dreva. Sklada se z vice nez 150 ozubenych kol a kolecek, drevenych pak, retezu a remenu. Roku 1935 byl betlem osazen malym elektrickym motorkem nahrazujicim kliku, kterou se pred tim uvadel do pohybu. Figurky jsou zhotoveny z lipoveho a hruskoveho dreva. Stavby, stroje, stromy a jine prvky jsou zhotoveny z buku, jasanu a ojedinele i z tresne. Kostra je ze smrku a jedle, ozdoby z ruznych druhu drev. Mechanizmus je ze dreva bukoveho, tresnoveho a habroveho. V roce 1972 byl nosny ram betlemu zpevnen ocelovou konstrukci. Prirozenym stredem betlemu jsou jeslicky. Od nich se po obou stranach rozviji dej na sedmi terasach. V jeslickach je tradicní seskupení figur: Svata rodina a klanici se pastyri. Na leve strane jsou na první prizemni terase figurky remeslniku a obycejnych lidi pri praci. Najdeme mezi nimi mnoho tehdejsich trebechovickych obcanu. Stejne tak je tomu i na terase druhe, kde je umistena trebechovicka kapela s kapelnikem Jaromerskym. Do Kovadliny busi mistni kovari - bratri Storkove. U tkalcovskeho stavu sedi posledni trebechovicky tkadlec - Karel Zeleny a muzeme videt i Josefa Probosta ve figure truhlare. Na treti terase jiz krome remeslniku vidime i pruvod darovniku, stejne jako v casti ctvrte, kde je mimo jine umisteno pet ze sedmi vyrezavanych stromu. Symetricky na leve i prave strane prizemni terasy stoji dva modely parnich stroju, asi jedine, ktere kdy byly do betlemu postaveny. Zbyvajici terasy jsou zaplneny scenkami predstavujicimi biblicke vyjevy od zvestovani Panne Marii po ukrizovani Jezise Krista az po jeho nanebevstoupeni. I mezi biblickymi postavami jsou pry rozeznatelne nektere tvare tehdejsich obcanu Trebechovic. Zcela pred betlem vystupuji do popredi dve figurky - chlapec a divka - s cinovymi miskami v rukou, jako taktni upozorneni pro tehdejsi navstevniky, kam polozit peniz jako vstupne. TVURCI BETLEMA: Josef Probost se narodil dne 25.3.1849 v Trebechovicich. Vyucil se truhlarem a ve svych jedenadvaceti letech odesel na vojnu, kde pobyl 12 let. V roce 1882 prevzal hospodarstvi po svem otci. Probost se spratelil s rezbarem Josefem Kapucianem, ktery se narodil 19.3.1841 v Jaromeri. Kapucian se dohodl s Probostem, ze mu do betlema bude vyrezavat figurky. Josef Probost si dobre uvedomoval, ze jeho rezba je proti Kapucianove mene dokonala a proto rad vyuzil jeho mistrovstvi. Sam se pak venoval zejmena konstrukcnim prvkum, architekture a tvorbe krajiny. Postupne ztratil zajem o praci v hospodarstvi a veskerou zatez pri obstaravani obzivy ponechal na sve zene a dceri. Probostovym nejmilejsim spolupracovnikem se stal sekernik Josef Friml. Sekernictvi, remeslo dnes jiz zanikle, prinaselo obzivu konstrukterum dumyslnych drevenych mechanizmu do pil a mlynu. Josef Probost touzil, patrne po vzoru vamberickych mechanickych jesli Longina Vittiga, svuj betlem uvest do pohybu. Diky podilu Josefa Frimla byl vytvoren jedinecny system soukoli, vacek, hrideli a tahel, ktery odbornici obdivuji dodnes. Probost nevahal leccos v betlemu predelat a prizpusobit podle rad sekernika Frimla a jiste nelitoval. Obzvlast slozite bylo vytvorit pohyb figur tak, aby napodobovaly prirozeny pohyb lidi pri praci. Vypravi se, ze Probost s Frimlem dlouho nemohli sladit pohyb ruky a kyvani hlavy sv. Josefa a jednou vybehl Probost v pantoflich a podvlekackach na namesti a kricel: "Ten pacholek nebude poradne kolibat a nebude !" Pro mnohe bude prekvapenim, ze betlem byl postaven do praveho uhlu, tak, jak se bezne v podhuri Orlickych hor betlemy v minulem stoleti stavely. K naprimeni do dnesni delky doslo patrne z duvodu snazsiho ukladani na vuz pro cestovani, ktere vsak trvalo pouze nekolik let. Nedlouho po dokonceni betlema totiz prisla tezka rana v podobe I. svetove valky, ktera znemoznila cestovani betlemu po poutich a vystavach a ocekavany financni zisk se nedostavil. Z Probosta, drive druzneho cloveka se staval zatrpkly, nevlidny samotar. Betlem se stal pro ostatni cleny rodiny symbolem hospodarskeho upadku a dluhu na Probostove statku. O Vanocich roku 1925 Josef Probost ulehl. Clenove rodiny se zarmoucene divali, jak zivot opousti tohoto neklidneho cloveka, jenz ze vsech vasni, ktere jej provazely, mel jednu nejsilnejsi - betlem. V rannich hodinach dne 20. brezna roku 1926 rezbar Josef Probost zemrel. HISTORIE BETLEMU PO SMRTI JOSEFA PROBOSTA: Na dobu osmi let po Probostove smrti upadal betlem v zapomneni, snad proto, ze Probostove rodine prinesl mnoha zklamani a ocekavani nenaplnil. Dcera rezbare Probosta s manzelem se rozhodli betlem prodat. Prave vcas, nebot na dreve uz zacal misto rezbaru pracovat cervotoc. Nastesti doslo k dohode s predstavenstvem Ceskoslovenske cirkve husitske ve meste, respektive pany Frantiskem Skrivanem, mistnim ridicim ucitelem a Jaroslavem Burdychem, majitelem tovarny na kozene zbozi, ktery pozadovanou sumu proplatil. Betlem byl dle zapisu v cirkevni kronice ze dne 13. 7. 1934 prodan za castku 15.225,- Kc a tim byl zachranen pred dalsim chatranim. Od roku 1935 byl Probostuv betlem opet v plnem lesku a znovu se vydal na cesty pripraven sklizet slova obdivu a uznani nejprve v Kostelci nad Orlici a Pardubicich. Potom prisla uspesna vystava v prazskem Myslbeku. V roce 1936 betlem navstivil Dvur Kralove n. L. a sklidil velky obdiv stejne jako v brnenskem Alsi. Pokracovaly cesty na Slovensko do Bratislavy, Piestan a Hlohovce. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Žamberk" Zlatou medaili byl betlem v roce 1937 ocenen na vystave v Uherskem Hradisti. Velky uspech v roce 1938 betlem zaznamenal take v Kosicich, ale potom jiz bylo treba spechat domu pred hrozbou druhe svetove valky. V prubehu nekolika let cestovani betlemu nechal na dvorku sve vilky Frantisek Skrivan vystavet provizorni drevenou kolnu, do ktere se betlem vracel v obdobi mimo vystavy. Po II. svetove valce, v obdobi po unorovem prevratu v roce 1948 a nastupu vlady komunisticke strany, prisly do mesta nove pomery. Trebechovicky betlem presel do majetku statu zabavenim majetku manzelu Burdychovych. Jaroslav Burdych byl uveznen. Frantisek Skrivan se spokojil s roli opatrovnika a spravce betlemu a byl rad, ze ten je ponechan na svem miste v kolne na jeho zahrade. Predseda mistniho narodniho vyboru totiz prosazoval nazor, ze betlem je treba nechat spalit, nebot je produktem nabozenskeho tmarstvi, ale nastesti neuspel. Ac jej manzele Skrivanovi po dobu asi 15 let nesmeli oficialne vystavovat, betlem s pomoci pratel udrzovali a samozrejme ukazovali navstevnikum, kteri se zakazy nenechali odradit. Pocatkem sedesatych let se betlem diky novinarum dostaval do povedomi verejnosti. Bylo rozhodnuto o jeho vystaveni na svetove vystave EXPO 1967. Betlem se urychlene pripravoval na pout pres ocean do kanadskeho Montrealu, kde se stal nejuspesnejsim exponatem ceskoslovenskeho pavilonu. Poutal pozornost mnoha set tisic lidi, kteri se prisli podivat a setrvali v uzasu nad dilem ceskych lidovych rezbaru. Konecne dosla naplneni Probostova slova, "ze to jednou bude takovy betlem, kteremu se pokloni i cisar pan". V knize navstev montrealskeho pavilonu jsou slavna jmena mnoha vyznamnych osobnosti, prezidentu, predsedu vlad, kralu, arcibiskupu, slavnych filmovych hvezd, hudebniku a spickovych sportovcu. Pri zpatecni ceste z Kanady byl betlem jeste vystaven v Praze v Bruselskem pavilonu. V roce 1968 betlem vycestoval znovu do zahranici, a to do holandskeho miniaturniho mestecka Madurodam v Haagu. Predposledni cesta mimo Trebechovice vedla znovu do Prahy. Od 15. 11. 1969 do 4. 1. 1970 byl betlem vystaven na druhem nadvori Prazskeho hradu v Plecnikove sini. Od 1. do 31. brezna 1970 byl vystaven v Olympia Hall v Londyne na vystave Ideal Home. Betlem se po cestach Evropou vratil castecne poskozen, a proto meststi zastupitele rozhodli, ze tato cesta mimo mesto byla posledni. Betlem je od roku 1972 trvale umisten v Trebechovicich pod Orebem. Behem let zde vzniklo specializovane muzeum betlemu. Zde muzete toto prekrasne dilo s nevsedni historii spatrit na vlastni oci. A verte, ze je na co se koukat… Adresa: Třebechovické muzeum betlémů Masarykovo nám. 1426 503 46 Třebechovice pod Orebem NAVSTEVNI DOBA MUZEA: Celoroční provoz Pondělí: ZAVŘENO Úterý – Neděle: 9.00 – 16.00 HOD. Doporucujeme radeji overit na: www.betlem.cz Třebechovické muzuem betlémů Masarykovo nám. 1426 503 46 Třebechovice pod Orebem Autor článku: Lukáš a Lenka Ruber a Majerčíková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebechovicky-betlem

Tvrz Dobrošov Zajímavost

GPS poloha: 50°24'2.20"N 16°12'1.06"E

U obce Dobrošov u Náchoda se nachází jedna z našich nejzajímavějších národních památek. Jedná se o soustavu vojenského opevnění, které je pozůstatkem z doby druhé světové války. Představuje ojedinělý objekt celé střední Evropy a časem bylo vyhlášeno za národní kulturní památku. Místo je zajímavým turistickým cílem. Areálem vojenského opevnění vás provede Naučná stezka, dlouhá 4,5 km. Začíná u dělostřeleckého srubu Zelený nad Dobrošovem, vede podzemím k velitelskému srubu Můstek s vyhlídkovou plošinou, dále ke kulometnému hnízdu na hoře Vrch a do osady Polsko, kde se dělí do dvou cest. Stezka má celkem osm zastávek vybavených informačními tabulemi. Dělostřelecká tvrz Dobrošov tvořila. Stavební úsek ŽSV V v Náchodě. Při jejím vyměřování došlo ke zdvojení linie, jelikož tvrz mohla být umístěna z terénních důvodů pouze na dobrošovské náhorní plošině. Sruby N-S 78 ? Polsko ?, N-S 79 ? Hrobka ? a N-S 71 ? V sedle ? pokračují v linii a za ně je vsazena samotná dělostřelecká tvrz. Výstavbu tvrze prováděla firma Kapsa z Prahy, jíž bylo staveniště předáno 28. července 1937. Prvním stavebním dnem bylo pak 13. září 1937. Taktický a definitivní průzkum terénu probíhal v zimě 1935 a v létě roku 1936. Výsledkem byl projekt silné - sedmiobjektové dělostřelecké tvrze. Její sestava - dva pěchotní, čtyři dělostřelecké objekty a srub vchodový - odpovídala důležitosti svěřených úkolů. Šlo především o uzavření údolí Metuje u Náchoda. Velitelem vojenského stavebního dozoru byl škpt. žen. ing. František Zavadil, správcem stavby škpt. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14

Průvodce "Žamberk" stav. ing. Vlastimil Zeithamel. Přestože stavební práce probíhaly s velkou intenzitou, je zřejmé, že do září 1938 nemohly být ukončeny. Plánovaná stavební lhůta činila 24 měsíců a politické události zastavily práce již v polovině předpokládané doby. Stovky dělníků ( v září 772 dělníků + 28 vedoucích pracovníků ) však odvedly obrovský kus práce. Bylo vyrubáno 1750 m spojovacích chodeb ( v hloubce 20 - 39 m pod zemským povrchem ) a cca 750 m podzemních sálů ( budoucí kasárna, sklady, technické zázemí, ... ). Přibližně polovina z těchto prostor byla vybetonována Z celkové zadávací částky 42, 800.000,- Kčs bylo vyúčtováno po přerušení prací cca 19, 000.000,- Kčs. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tvrz-dobrosov

K-S 5 U potoka Památník

GPS poloha: 50°6'30.36"N 16°48'24.88"E

V překrásné krajině pod Králickým Sněžníkem se nachází Muzeum československého opevnění z let 1935-38 tzv. Pěchotní srub K- S 5 U potoka. Expozice pojednává o opevnění v prostoru králického udolí, v málo navštěvovaném unikátním prostoru Sušiny, Podbělky a v okolí Starého Města pod Sněžníkem. Vítaná zastávka při výletě Na Králický Sněžník. Bližší informace na http:/// www.sweb.cz/ k5. Přístup ke srubu je možný vlakem do zastávky Červený Potok (trať 024, směr Hanušovice-Ústí nad Orlicí), odtud pěšky směrem na Dolní Moravu, na začátku vesnice (u zastávky ČAD) je již možno spatřit ukazatele (tato pěší část volnou chůzí trvá necelých 45 minut) nebo autem, parkování možné dále v obci Dolní Morava asi 800 metrů od objektu. Bližší informace na http:///www.sweb.cz/k5. Autor článku: Jiri Vanecek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/k-s-5-u-potoka

Dobruška - informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 50°17'30.29"N 16°9'37.93"E

Dobrušské informační centrum, kde návštěvník města najde vše potřebné, se nachází na náměstí F. L. Věka v budově městského úřadu čp. 32. Otvírací doba: letní sezona: 15. červen - 15. září zimní sezona: 16. září - 14. červen po-pá: 8:00-12:00, 13:00-17:00 po-pá: 8:00-12:00, 13:00-17:00 so, ne, svátek: 9:00-12:00, 13:00-16:00 so: 8:00-11:00 Kontakt: e-mail: [email protected] tel.: 494 629 581 web: http://www.mestodobruska.cz/ic/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dobruska-informacni-centrum

Studánka Panny Marie Bolestné Studánka

GPS poloha: 50°5'20.58"N 16°19'20.46"E

Studánku najdeme v lese při červeně značené cestě z Potštejna na Liščí doly. Studánka je pod patronací obce Záměl, jejíž mládež ji každoročně na 1. máje čistí. O této studánce existuje pěkná pověst, kterou si můžete přečíst na výše uvedených stránkách. Kolem studánky projdete např. na trase popsané na http://www.turistika.cz/trasy/litice-potstejn-pres-chlum.


str. 15

Průvodce "Žamberk" Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/studanka-panny-marie-bolestne

Turistické rozcestí Jablonné nad Orlicí,centrum Rozcestí

GPS poloha: 50°1'47.24"N 16°35'58.13"E

Nachází se v centru města před radnicí. Prochází tudy červeně, zeleně a žlutě značená cesta a začíná zde modrá značka. Červená vede jedním směrem na Orličky a dále až na Suchý vrch, opačně pak na Mariánskou horu, Palici a končív České Třebové. Zelená vede na Jamné nad Orlicí a Suchý vrch, opačně pak do Letohradu k Orlické tvrzi. Žlutá pak oběma směry vytváří spojky na okolní turistické trasy. Začínající modrá značka vede pak na Bystřec a do Čenkovic. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.49 Českomoravské mezihoří-Českotřebovsko/A5 Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-jablonne-nad-orlici-centrum

Vysoké Mýto - náměstí Přemysla Otakara II. Náměstí

GPS poloha: 49°57'12.64"N 16°9'40.14"E

Je dnes dominantním prostorem a živou obchodní zónou uprostřed města. Má čtvercový tvar a je přístupné 12 ulicemi, vždy dvěma v rozích a jednou boční z každé strany. Původně uprostřed náměstí stálo 10 domů, později dvě kašny. V 19. století získalo náměstí první dlažbu, vnitřní zástavba byla odstraněna a tak vzniklo největší čtvercové náměstí u nás. Svoji současnou podobu s mozaikovými výjevy, třemi altány, kašnou a slunečními hodinami dostalo po rekonstrukci v letech 1996-97. Na jeho nové předláždění bylo zapotřebí na 5 milionů různě velkých a barevných žulových kostek. Uprostřed náměstí se nachází dominantní mariánský sloup. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.47 Vysokomýtsko a Skutečsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vysoke-myto-namesti-premysla-otakara-ii

Žamberk - infocentrum Infocentrum

GPS poloha: 50°5'12.90"N 16°27'51.04"E

Žamberecké informační středisko, kde návštěvník obdrží veškeré informace o městě a okolí se nachází v Kostelní ulici 446, mezi náměstím a kostelem sv. Václava. Otevírací doba: po-pá: 8:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00 so-ne: 10:00 - 12:00 Kontakt: e-mail: [email protected] tel: 465 612946 web: http://www.zamberk.cz/index.php?IdS=301 Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamberk-infocentrum


str. 16

50 12'18.05"N 16 50'53.30"E. GPS poloha:

Recommend Documents