5. ZHODNOCENÍ PRŮBĚHU VYUŽÍVÁNÍ POTENCIÁLU ÚSPOR

Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje

OBSAH 5. ZHODNOCENÍ PRŮBĚHU VYUŽÍVÁNÍ POTENCIÁLU ÚSPOR 5.1. POTENCIÁL ÚSPOR A REALIZACE U SPOTŘEBITELSKÝCH SYSTÉMŮ 5.1.1. 5.1.2. 5.1.3 5.1.4.

Sektor bydlení Terciální sféra Sektor průmyslu Sektor dopravy a zemědělství

5.2. POTENCIÁL ÚSPOR U DISTRIBUČNÍCH A VÝROBNÍCH SYSTÉMŮ SÍŤOVÝCH ENERGIÍ 5.2.1. Elektrická energie 5.2.2. Zemní plyn 5.2.3. Zdroje a rozvody tepla

1


5.1. SOUČASNÝ STAV VYUŽÍVÁNÍ POTENCIÁLU ÚSPOR Potenciál možných úspor pro snížení nárůstu spotřeby energií byl v Územní energetické koncepci Jihomoravského kraje specifikován v hlavních spotřebitelských sektorech. Jednalo se o sektory bydlení, doprava, terciální sféra, průmysl a zemědělství. Při vlastní analýze dat se ukázalo, že pouze v sektoru bydlení jde alespoň rámcově odhadovat jeho reálný stav. Pro ostatní sektory spotřeby byl na základě obecných prognóz a legislativních podmínek pro efektivní využívání všech druhů energií proveden odborný odhad možného potenciálu úspor. Energetická spotřeba jednotlivých sektorů není sledována ani evidována v členění, které požaduje Energetická koncepce. Následující graf ukazuje převažující podíl spotřeby energie v sektorech bydlení a průmyslu a opravňuje jejich určité zobecnění pro celkovou bilanci hrubé spotřeby energie. Porovnání sektorového členění spotřeby energií [%] 0,40

Jihomoravský kraj

Česká republika

0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 sl my Prů

ika get r e En

í va tví s tv ni c p ra děl b e ě Do v m Sta Ze

ní dle By

žby Slu

í tatn Os

5.1.1. Sektor bydlení Pro sektor bydlení stanovila ÚEK následující prognózu: Mírný růst spotřeby energií. Vzhledem k téměř stoprocentní plynofikaci obcí v Jihomoravském kraji nebude docházet v krátkodobém horizontu k výrazným změnám ve struktuře paliv. Pokračovat bude úbytek spotřeby hnědého uhlí. Lze očekávat i mírný nárůst spotřeby zemního plynu způsobený aktivním připojením odběratelů v již plynofikovaných obcích. Nárůst spotřeby bude proto z velké části tvořen elektrickou energií. Současný stav sektoru ovlivnil výrazný nárůst ceny zemního plynu a elektřiny a způsobil stagnaci ve spotřebě plynu. Předpoklad mírného nárůst spotřeby elektřiny v kategorií MO se potvrdil, a je způsoben zvyšováním vybavenosti domácností, která převládá nad úsporami plynoucími z menší energetické náročnosti elektrospotřebičů.

2


Prognóza cenového vývoje plynu a elektřiny stimuluje majitele bytového fondu k investicím do stavebních úprav vedoucích ke snížení energetické náročnosti budov, ke změnám způsobu vytápění a k využívání obnovitelných zdrojů energie (především kotlů na spalování biomasy, tepelných čerpadel a solárních kolektorů). Index cen paliv a energie

Zdroj: www.cgoa.cz

Je třeba konstatovat, že převážnou část ekonomicky využitelného potenciálu sektoru bydlení tvoří právě redukce tepelných ztrát vnějšími stěnami obytných budov. Snižování tepelných ztrát je úměrné zvyšování tepelného odporu. Schopnost stěny bránit šíření tepla se uzančně vyjadřuje pomocí hodnoty součinitele prostupu tepla U (W/(m2 K), což je reciproční hodnota tepelného odporu při prostupu tepla stěnou. V České republice vzrostl požadavek na součinitel prostupu tepla těžkých stěn za posledních čtyřicet pět roků více než třikrát Růst požadavků na součinitele prostupu tepla U těžkých vnějších stěn v ČR Součinitel prostupu tepla U [W/(m2.K)]

1963

současný stav

1,467

0,380

O důležitosti požadavku na tepelný odpor jednotlivých konstrukcí respektive na součinitel prostupu tepla svědčí skutečnost, že představuje ve všech zemích EU parametr, který je sledován a průběžně aktualizován. Obytné budovy jako zdroj úspor Tepelně izolační vlastnosti vnějších stěn převažujícího objemu obytných budov jsou z pohledu současných požadavků nedostatečné. Tepelně izolační vlastnosti obvodových stěn tak významně zvyšují spotřebu tepla na vytápění. Zejména převažující starší bytový fond vykazuje příliš vysokou energetickou náročnost. Kromě panelových objektů, jejíchž majitelé

3


mají celoplošně již od roku 2001 možnost pro zateplení získání podpory, se při zateplování v ostatních oblastech bytové výstavby razantněji postupuje až v posledních letech. Technický stav vnějších stěn téměř většiny stávajícího bytového fondu vyžaduje opravy v takovém rozsahu, který by měl sanovat škody způsobené zanedbanou údržbou. Tuto regeneraci lze provést s využitím zateplování vnějších stěn, tedy se souběžným energeticky úsporným opatřením, které pomůže ekonomické návratnosti prováděných oprav. Bytové stavby se vyznačují poměrně malou rozmanitostí konstrukčního řešení a jejich provozování je z hlediska spotřeby energie předvídatelné. To umožňuje rámcově zobecnit podmínky pro zateplování neprůsvitných vnějších stěn a stanovit vliv tohoto zateplení na snížení potřeby tepla na vytápění. Dlouhou dobu se snižování energetické náročnosti soustředilo pouze na panelovou výstavbu. Ty však představují relativně malý podíl plochy z celkového množství ploch vhodných pro zateplení. V Jihomoravském kraji představují vnější stěny rodinných domů převažující podíl – cca 75 % z ploch vhodných pro zateplení. V této oblasti se zateplují stěny cestou ojedinělých rekonstrukcí a modernizací. Plošné a razantní zahájení zateplování vnějších stěn starších domů v České republice zatím nenastalo. Vliv způsobu stavění Vývoj vnějších stěn obytných budov charakterizuje ve značné míře jejich konstrukční a v pozdějších dobách také tepelně technické řešení, čemuž potom odpovídají v určité toleranci tepelně technické vlastnosti. Zmíněná tolerance je dána materiálovým řešením, nevyvážeností výroby stavebních hmot a různou úrovní technologie při provádění staveb. Vývoj tepelně technických požadavků na vnější stěny je zachycen ve změnách závazných technických předpisů, kterými převážně byly ČSN. Revize tepelně technických norem tedy byla i dobou změn požadavků, na které reagovala realizace budov. Vývoj tepelně technických požadavků v hodnotách součinitele prostupu tepla pro novostavby obytných budov s obvyklým charakterem vnějších stěn v Jihomoravském kraji (teplotní oblast I -15°C): Vývoj požadavků na součinitel prostupu tepla U [W/(m2.K)] 1,6

součinitel prostupu tepla U

1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 1960

1970

1980

1990

2000

2010

rok

4


Z výše uvedeného a s přihlédnutím na zvyklosti dané sčítáním lidí domů a bytů (zanedbávají se budovy postavené v průběhu roku 1991) jsou pro kalkulaci úspor energie u rodinných domů rozhodující tato období: období do konce roku 1985 období 1986 – 1991(03/1991) Pro bytové domy je potom rozhodující období: období do konce roku 1980 období 1981– 1991 (03/1991) Od roku 1992 jsou požadavky na součinitel prostupu tepla vnějších stěn takové, že vnější stěny realizované v souladu s uváděnými požadavky přináší jen relativně malé možnosti úspor tepelné energie zateplením. Existující bytový fond-porovnání Stanovení potenciálu možných úspor se odvíjí od počtu RD a bytů v bytových domech postavených v rozhodujících létech. Porovnáním počtů nezateplených RD a bytů v bytových domech lze zhodnotit průběh využívání potenciálu úspor. V následujícím je srovnáván stav k roku 2002 a stav k roku 2007 samostatně pro obě kategorie (rodinné domy a byty v bytových domech). Počty rodinných domů s potenciálem úspor ze zateplení vnějších štěn, členěných podle doby výstavby RD do 1985

1986-1991

200 000

160 000

10 717

10 679 9 860

120 000 152 425

151 464

140 231

80 000

40 000

obydlené

nezateplené v 2002

nezateplené v 2007

Úspora tepelné energie při zateplení všech vhodných vnějších stěn podle ČSN 73 0540 v Jihomoravském kraji zohledňující dobu výstavby pak vychází ze stanovené měrné úspory na jednotku plochy a rok.

5


Počty bytů v bytových domech s potenciálem úspor ze zateplení, členěných podle doby výstavby byty do 1985

1986-1991

200 000 34 150 31 111

160 000

120 000

21 859 153 251

139 612

80 000

98 081

40 000 obydlené

nezateplené v 2002

nezateplené v 2007

Úspora tepelné energie při zateplení všech vhodných vnějších stěn podle ČSN 73 0540 v Jihomoravském kraji zohledňující dobu výstavby pak vychází ze stanovené měrné úspory na jednotku plochy a rok. Potenciál úspor – výchozí stav k roku 2002 Plocha vhodných vnějších stěn [mil.m2] U = 1,400 [W/(m.2K)]

U = 0,894 [W/(m.2K)]

rodinné byty v rodinné byty v domy bytových domy bytových domech domech

11,814

3,630

Úspora energie na jednotku plochy [GJ/(m2.rok)] U = 1,400 [W/(m.2K)]

U = 0,894 [W/(m.2K)]

0,319 0,832

0,809

0,162

Potenciál úspor celkem [TJ/ rok] rodinné domy

byty v bytových domech

celkem

3 894

1 289

5 183

Potenciál úspor – výchozí stav k roku 2007 Plocha vhodných vnějších stěn [mil.m2] U = 1,400 [W/(m.2K)]

U = 0,894 [W/(m.2K)]

rodinné byty v rodinné byty v domy bytových domy bytových domech domech

11,938

2,550

Úspora energie na jednotku plochy [GJ/(m2.rok)] U = 1,400 [W/(m.2K)]

U = 0,894 [W/(m.2K)]

0,314 0,796

0,568

0,158

Potenciál úspor celkem [TJ/ rok] rodinné domy

byty v bytových domech

celkem

3 556

890

4 446

Výsledné porovnání průběhu zateplování a změny existujícího potenciálu úspor je znázorněno na následujícím grafu. Ve stejném číselném měřítku jsou zobrazeny jak plochy obou kategorií, tak i teoretický potenciál možných úspor. 6


Průběh realizace zateplování vnějších stěn budov v sektoru bydlení (stav v letech 2002 a 2007) 14 000 stěny RD;12 647 12 000

stěny RD; 11 707

10 000 [tis.m 2] [TJ/rok]

8 000 6 000

stěny bytů ; 4 439 potenciál RD; 3 894

4 000 2 000

stěny bytů ; 3 118 potenciál RD; 1 289

potenciál bytů; 3 556

potenciál bytů; 890 0 2002

2007

Nová výstavba Pro nově stavěné bytové a rodinné domy konstatovala Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje následující: Využití teoretického potenciálu úspor této kategorie bude záviset především na tom, jaký podíl z celé výstavby bude představovat výstavba nízkoenergetických objektů. Koncepce také kvantifikovala tento potenciál. Vzhledem ke skutečnosti, že od roku 1992 jsou požadavky na součinitel prostupu tepla vnějších stěn takové, že vnější stěny realizované v souladu s uváděnými požadavky přináší jen relativně malé úspory tepelné energie dalším zateplením. O důležitosti požadavku na součinitel prostupu tepla svědčí skutečnost, že pro novostavby platí bez výjimek. Požadovaná hodnota U se prokazuje při stavebním řízení. V souladu s evropskými zvyklostmi se dlouhodobě chystá zpřísnění požadavku. V blízké budoucnosti lze očekávat pro všechny vnější stěny jednotný požadavek U = 0,30 W/(m2 .K). Průběh bytové výstavby v Jihomoravském kraji v období (2000-2006) dle údajů CSU. 2000 Byty podle rozestavěnosti zahájené byty* dokončené byty** Obytná plocha dokončených bytů v [m2] celkem v rodinných domech průměr. plocha bytu průměr.plocha bytu v RD

2001

2002

2003

2004

2005

2006

3 628 3 118

3 080 2 878

4 105 3 437

3 829 3 316

4 069 2 675

3 641 2 528

4 636 2 868

215 784 127 606 69,2 95,7

205 662 118 652 71,5 91,7

230 013 139 449 66,9 95,2

226 073 131 759 68,2 98,4

264 209 152 136 68,8 98,6

257 412 144 935 67,5 100,4

283 966 160 039 71,3 99,3

* Byty zahájené jsou takové, jejichž výstavba byla ve sledovaném období zahájena podle zápisu ve stavebním deníku, a to bez ohledu na to, zda tyto byty byly ve sledovaném období dokončeny či nikoliv. **Byty dokončené jsou ty byty, na které ve sledovaném období nabyla právní moci vydaná kolaudační rozhodnutí.

7


Průběh bytové výstavby v létech 2000 -2006 2

plocha [m ]

počty bytů 10 000

300 000 plocha dokončených bytů celkem

9 000 8 000 7 000

plocha dokončených bytů v RD

6 000 5 000

zahájené byty

4 000

250 000 200 000 150 000 100 000

3 000

dokončené byty

2 000

50 000

1 000 0

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Zdroj: CSU

Průběh bytové výstavby v Jihomoravském kraji za poslední období vykazuje dle údajů CSU ve všech kategoriích jen velmi mírný nárůst. Ten je způsobený především zvětšující se měrnou obytnou plochou především u rodinných domů. Dá se proto konstatovat, že případný teoretický roční potenciál úspor tvořený rozdílem tepelných ztrát mezi klasickým a nízkoenergetickým domem se v průběhu minulých 5 let výrazně nezměnil. Jeho reálná hodnota je zcela závislá na tom, jak velkou část z nové výstavby budou tvořit nízkoenergetické budovy. V kategorii nová výstavba se při aktualizaci dat prokázalo, že realizace nízkoenergetických domů v Jihomoravském kraji je v současné struktuře výstavby zanedbatelná. Je to způsobeno poněkud realističtějším pohledem na tyto stavby. Úspory u nízkoenergetického domu jsou tvořeny téměř výhradně úsporou z vytápění, která vychází z dodržení doporučených hodnot součinitele prostupu tepla U. Tyto úspory jsou však z velké části opět „použity“ na zvýšenou spotřebu elektřiny nutnou pro dodržení všech hygienických předpisů především ve výměnách vzduchů. Efektivní využívání potenciálu úspor také předpokládá výrazné zapojení obnovitelných zdrojů do této výstavby. Požadavky na tepelnou ochranu budov jsou dány závaznými předpis, a to normou „ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky“. Na jednotlivé konstrukce jsou kladeny požadavky ve dvou úrovních – požadované a doporučené. Doporučené - přísnější - hodnoty jsou v úrovni 2/3 hodnot požadovaných. Dále je v normě uvedeno, že hodnoty doporučené jsou vhodné pro energeticky úsporné budovy. Nízkoenergetické domy by měly mít konstrukce navrženy na 2/3 hodnot doporučených u pasivních domů by měly být hodnoty ještě nižší, nejsou však číselně stanoveny. Nízkoenergetické domy jsou dle této normy definovány jako domy s roční měrnou plošnou spotřebou tepla na vytápění nepřesahující 50 kWh/m2rok.

8


Přesun energetické spotřeby nízkoenergetického domu z oblasti tepla a přípravy TUV do oblasti spotřeby elektrické energie nezbytné právě pro zajištění větrání, klimatizace atd. znázorňuje graf měrných spotřeb. Snížení spotřeby v oblasti osvětlení a vybavení je v obdobné míře uplatňováno i u klasické výstavby. Měrná spotřeba energie ostatních bilančních položek [kWh/m2,rok]

Standard 1994

30

25

Výhled po 2000

26

20

15 15

15

14

10 10

9

9

5

6 1

3

0 Větrání

TUV

Ventilátory a čerpadla

Osvětlení

Různé spotřebiče

Následující grafy dokumentují výrazné úspory spotřeby tepla účinnou tepelnou ochranou vnějších stěn budovy, která vyplývá pouze z dodržení předepsané hodnoty součinitele prostupu tepla „U“. Spotřeba tepla bytového domu podle požadavků normy na hodnotu U (GJ/rok) 1 600 1 400 1 200 1 000

828

1 143

600

1 038

1 409

800

391

544

479

653

227

317

263

200

363

400

0 4

Rok 1994

8

Rok 2000

ČSN-730540-2 požadované hodnoty

12

počet podlaží

ČSN-730540-2 doporučené hodnoty

9


Roční měrná spotřeba tepla pro bytový dům 80,0

0,50

70,0

0,45

65,0 60,0

0,40

55,0 50,0

0,35

45,0 40,0

Faktor tvaru budovy

Spotřeba tepla na vytápění ( kWh/m2,rok)

75,0

0,30

35,0 30,0

0,25

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Počet vytápěných podlaží Standard 1994

Standard 2000

Požadované hodnoty 2002 dle ČSN

Doporučené hodnoty 2002 dle ČSN

Faktor tvaru budovy

Rekapitulace Při analýze údajů z kategorie „Existující výstavba“ lze pro potenciál úspor v segmentu bydlení konstatovat, že jeho využívání účinnou ochranou vnějších stěn probíhá mnohem razantněji v kategorii „byty v bytových domech“ i když významnější část potenciálu úspor představují rodinné domy (RD). Meziročně dochází u hodnocené kategorie RD k cca 1,5 % snižování spotřeby tepla, zatím co u bytů v bytových domech se jedná o cca 4,5 % využívání potenciálu úspor. Teoretický potenciál úspor v kategorii „Nová výstavba“ tvořený rozdílem tepelných ztrát mezi klasickým a nízkoenergetickým domem se v průběhu minulých 5 let výrazně nezměnil. Jeho reálná hodnota, respektive jeho využití je zcela závislá na tom jak velkou část z nové výstavby budou tvořit nízkoenergetické budovy. Dle dostupných údajů je v současné struktuře výstavby domů v Jihomoravském kraji podíl nízkoenergetických objektů zanedbatelný. Při neustálém zvyšování nároků na hodnotu součinitele prostupu tepla U je při jeho dodržení dosaženo významných úspor ve spotřebě tepla. Výstavba nízkoenergetických popřípadě pasivním domů je však oproti standardních objektům podstatně náročnější a dosažené úspory z velké části opět „použity“ na zvýšenou spotřebu elektřiny nutnou pro dodržení všech hygienických předpisů především ve výměnách vzduchů. Za daných předpokladů představuje potenciál úspor tepelné energie v Jihomoravském kraji v důsledku zateplování tepelně izolačními systémy 4 446 TJ ročně, přičemž předpokládaná životnost zateplení je nejméně 25 roků. Využívání potenciálu úspor v sektoru bydlení si udržuje svůj rovnoměrný růst odpovídající kalkulacím v Územní energetické koncepci Jihomoravského kraje zpracovanou v roce 2002.

10


5.1.2. Terciální sféra Do této oblasti patří kromě služeb také vyšší občanská vybavenost, oblast školství a zdravotnictví. Je velmi významným sektorem z pohledu spotřeby paliv a energie. Obecné prognózy předpokládají v tomto sektoru významný nárůst energií. Strukturou a spotřebou energie se tato sféra vyvíjí obdobným způsobem, jako sféra bydlení. Má stejné oblasti, ve kterých lze hledat úspory. Také zde je převážná část energie spotřebovávaná na vytápění. Těžiště úspor bude v oblasti snížení tepelných ztrát stávajících objektů. Modernizace těchto objektů bude vyžadovat velké investice. Jedná se zejména o budovy škol, úřadů, kulturních a zdravotnických zařízení. U nové výstavby tak jako v sektoru bydlení budou dodržovány ve smyslu platné legislativy požadované hodnoty součinitele prostupu tepla. U těchto objektů se potvrdila skutečnost, že se nedá při nové výstavbě počítat s podílem nízkoenergetických budov. V období 2002-2006 byly na základě, jak legislativních požadavků, tak i vlastní iniciativy zřizovatele, zpracovány energetické audity na část objektů školských a zdravotnických zařízení. Jednalo se o objekty mající sice právní subjektivity ve vztahu k hospodaření, ale jejichž vlastníkem a zřizovatelem je Krajský úřad Jihomoravského kraje. Souhrnné výsledky ze zpracovaných EA. Ukazatel 1

2

3

4

Hodnocené parametry Počet evidovaných a hodnocených EA areálů z toho areály školských zařízení areály sociálních a zdravotnických zařízení Celková roční spotřeba energie z toho areály školských zařízení areály sociálních a zdravotnických zařízení Celkové roční náklady na energii hodnocených areálů z toho areály školských zařízení areály sociálních a zdravotnických zařízení Průměrná spotřeba energie na hodnocený areál z toho areály školských zařízení areály sociálních a zdravotnických zařízení

Množství

Jednotky

107 ks 76 ks 31 ks 483 555 GJ 273 797 GJ 209 758 GJ 145 066 500 Kč 82 139 100 Kč 62 927 400 Kč 4 519 GJ 3 603 GJ 6 766 GJ

11


Ukazatel 5

6

Hodnocené parametry Průměrné roční náklady za energii na hodnocený areál z toho areály školských zařízení areály sociálních a zdravotnických zařízení Celkový roční potenciál úspor energie

Množství

Jednotky

1 355 762 Kč 1 080 778 Kč 2 029 916 Kč 92 535 GJ

z toho

areály školských zařízení areály sociálních a zdravotnických zařízení 7

Celkový potenciál úspor energie vyjádřený v Kč

57 171 GJ 35 364 GJ

27 760 500 Kč

z toho


Průměrný potenciál úspor energie na areál

17 151 300 Kč 10 609 200 Kč 865 GJ

z toho


Průměrný potenciál úspor na areál v Kč

752 GJ 1 141 GJ

259 444 Kč

z toho

10

areály školských zařízení areály sociálních a zdravotnických zařízení

225 675 Kč 342 232 Kč

Celkové investiční náklady na opatření v EA

388 610 000 Kč

z toho


Průměrný investiční náklad na areál

277 507 000 Kč 111 103 000 Kč

3 631 869 Kč

z toho

areály školských zařízení areály sociálních a zdravotnických zařízení

3 651 408 Kč 3 583 968 Kč

Hodnocený vzorek školských a zdravotnických zařízení není co do počtu shodný. Také navržená úsporná opatření nejsou srovnatelná. Dá se však odhadnout, že těžiště potenciálu úspor se nachází, tak jako v sektoru bydlení, především v oblasti energetické náročnosti budov a optimálního využití případně rekonstrukci otopných soustav. Zpracované závěry jsou následně graficky porovnány. Pro alespoň částečné zobecnění závěrů ze zpracovaných auditů jsou některé parametry vypočteny jako průměrné vztažené na 1 objekt.

12


Potenciál úspor a investiční náklady u výbraných objektů školství

z dravotnictví

ce lkem

450 000

300 000

388 610 tis.Kč

350 000 93 535 GJ/rok

tis.Kč°; GJ/rok

400 000

250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 potenciál úspor

celkové investice

Průměrné hodnoty na posuzovaný objekt školství

z dravotnictví

se ktor

4 500 3 500 2 500 2 000 1 500 1 000

3 632 tis.Kč/obj.

3 000

4 154 Kč/GJ úspor

4 000

874 GJ/obj.

tis.Kč; GJ; tis.K4 na 1GJ úspor

5 000

500 0 potenciál úspor

investice

měrná investice

Pozn. Měrná investice - je veličina která obecně kvantifikuje investiční náklady k realizaci opatření které přinese využití potenciálu úspor v hodnotě 1 GJ/rok. Rekapitulace Celkový potenciál úspor, který se nachází v oblasti snižování tepelných ztrát objektů použitím zateplovacích systémů, je srovnatelný se sférou bydlení. Vzhledem k tomu, že není u těchto objektů statisticky sledováno období výstavby, lze velmi obtížně provést analýzu a kvantifikovat potenciál úspor tak, jak je proveden pro oblast bydlení. Získané výsledky ukazují na to, že větší část potenciálu úspor se nachází v školských zařízeních, ale jeho využití je finančně náročnější oproti objektům ve zdravotnictví. 13


5.1.3. Sektor průmyslu Druhý nejvýznamnější sektor spotřeby energií je průmysl. Jeho odhadovaná spotřeba je ovlivňována především energetickou náročností. Tento faktor je však udáván vždy v cenách na jednotku produkce. Následující graf ukazuje na to, že energetická náročnost ČR je cca 4x vyšší než průměr v EU 25. Její vyjádření pomocí ropného ekvivalentu je však vzhledem k rozdílných cenových hladinách zavádějící.

Energetická náročnost výroby, která je ovlivňována účinností komponentů technologických linek a zaváděním nových technologií, je neustále snižována, jak vyplývá z následujícího statistického přehledu.

www.cgoa.cz

14


Konečným důsledkem klesající energetické náročnosti průmyslu je snižování podílu průmyslu na tvorbě HDP. Průmysl však zůstává významným sektorem ovlivňujícím celkovou potřebu energií a současně i významnou oblastí pro realizaci úsporných opatření.

Podíl průmyslu na tvorbě HDP 1970

2002

40 35 30 [%]

25 20 15 10

Britanie

Švédsko

Španělsko

Nizozemí

Itálie

Francie

Belgie

0

Rakousko

5

Snižování podílu průmyslové výroby na tvorbě HDP je způsobeno především klesající relativní cenou průmyslové produkce. Tato změna však nemá podstatný vliv na růst sektoru průmyslu a jeho požadavky na spotřebu energií. Reálné tempo růstu průmyslu odpovídá růstu HDP.

Spotřeba energie v průmyslu a tvorba HDP průmysl

HDP

3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0

Britanie

Švédsko

Španělsko

Nizozemí

Itálie

Francie

0,0

Rakousko

0,5

Belgie

[%]

15


Vývoj HDP na 1 obyvatele podle standardní kupní síly (pro EU 25) EU 25 Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko

2000

2002

2003

2004

2005

2006

19 900 24 000 13 000 25 100 8 500 22 300 22 000 24 900 22 300 16 900 7 500 7 000 46 400 10 700 15 900 22 600 25 600 9 200 14 900 25 400 14 600 9 600 14 700 22 300 18 500 23 800

21 300 25 600 14 400 26 300 10 200 23 600 23 700 28 200 22 900 18 200 9 000 8 400 49 400 12 600 16 300 23 600 27 300 9 900 15 800 26 100 16 900 11 100 16 300 24 200 20 600 24 300

21 500 25 500 15 200 25 700 11 000 23 400 23 200 29 000 22 900 18 400 10 100 9 000 51 100 13 100 16 200 24 200 26 800 10 100 15 900 26 600 17 300 11 400 16 700 24 800 20 900 24 900

22 500 26 800 16 400 26 800 12 000 25 000 24 200 30 500 23 200 19 700 11 000 9 800 54 200 13 800 16 400 25 000 28 100 11 000 16 200 27 800 18 300 12 200 18 000 26 300 21 700 26 000

23 300 27 500 17 200 28 200 13 900 25 600 25 500 32 100 23 600 20 900 12 000 11 200 58 500 14 500 17 100 25 600 29 500 11 400 16 900 28 700 19 400 13 400 18 900 26 700 22 800 26 600

24 300 28 700 18 600 29 700 15 700 27 300 26 500 33 700 24 300 21 900 13 600 13 100 65 300 15 300 18 000 26 700 31 000 12 400 17 500 30 200 20 800 14 700 20 400 27 900 23 900 28 200

Zdroj: CSU

Při hrubém odhadu se nárůst HDP v přepočtu na 1 obyvatele pohyboval ve sledovaném období 2000 - 2006 meziročně v průměru kolem 6 % . Údaje Územní energetické koncepce ukončené daty k roku 2001 vycházely z nižší prognózy. Z předcházejícího hodnocení časového období mezi roky 1995 - 2001 nebylo možné očekávat takovýto nárůst vzhledem k tomu, že až do roku 2000 docházelo prakticky meziročně ke snižování růstu HDP na obyvatele. Tento fakt prokazuje jednoznačně spotřeba elektrické energie, která je dominantní i v sektoru průmyslu. Průběh netto spotřeby elektřiny

GWh

GWh

5 000

62 000

4 800

60 000 58 000

4 600

56 000

4 400

JmK, 4 159 GWh

54 000

4 200 4 000

52 000

ČR, 52 143 GWh

50 000

3 800

48 000

3 600

46 000 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Zdroj : ČEZ, ERU

16


Rekapitulace Vývoj spotřeby energie v sektoru průmyslu Jihomoravského kraje bude odpovídat vývoji odvětví v ČR a bude pobíhat podle obecně platných závěrů.  

růst HDP generuje růst spotřeby elektrické energie, byť tempa růstu spotřeby elektřiny jsou nižší přestože se energetická náročnost hospodářství ČR snižuje, absolutní poptávka po elektřině roste

V konečném důsledku tyto závěry znamenají, že úspory plynoucí ze snižování energetické náročnosti jsou „spotřebovány“ beze zbytku na rozvoj odvětví. Tento rozvoj však i přesto vyvolává další zvýšenou poptávku po energií především elektrické. Další možný potenciál úspor sektoru průmyslu je třeba hledat ve dvou základních oblastech: a) v dalším snižování energetické náročností průmyslové výroby b) v oblastech, které mají stejný charakter jako oblast bydlení tj. zlepšování tepelně technických vlastností objektů a efektivnější využívání všech druhů energií Vývoj HDP v České republice v létech 2001 a 2006

Růst sektoru bude odpovídat růstu HDP a potřeba energie bude při předpokládané stagnaci odběru plynu kryta především zvýšenou spotřebou elektřiny. Pro středně dobou prognózu (do roku 2030) se předpokládá růst HDP v ČR o 3%. Tento údaj je již zcela v korespondenci s odhadem se kterým kalkulovala ÚEK.

17


5.1.4. Sektory dopravy a zemědělství Jedná se o sektory, které z hlediska spotřeby nepředstavují významné položku. Tomuto postavení odpovídá samozřejmě i teoretický potenciál úspor. Sektor dopravy Dominantní význam v hledání úspor tohoto sektoru představují pohonné hmoty. Jejich bilancování a potenciál úspor s výjimkou elektřiny není předmětem Energetické koncepce. V sektorovém pohledu spotřeby energií má v ČR doprava stále rostoucí energetickou náročnost (důvodů je řada, stáří vozového parku, přesun nákladní dopravy ze železnice na silnice). Sektor zemědělství Potenciál úspor tohoto sektoru se nachází především v oblasti využívání odpadů ze zemědělské prvovýroby a dnes již i zemědělské produkce k energetickým účelům. Potenciál úspor představuje především realizaci a využití obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tato problematika je proto podrobně řešena včetně kvantifikace v kapitole 4

18


5.2. POTENCIÁL ÚSPOR U DISTRIBUČNÍCH SYSTÉMU SÍŤOVÝCH ENERGIÍ

A

VÝROBNÍCH

5.2.1. Elektrická energie ÚEK konstatovala pro potenciál úspor existující v distribučních systémech elektrické energie: Ztráty elektrické energie představují v hospodaření rozvodné energetické společnosti velmi významnou položku. Jedná se o nakoupenou, obchodně nerealizovanou energii, jejíž finanční objem vyjádřený průměrnou nákupní cenou je srovnatelný jak s náklady, tak s celkovým ziskem. Sledování vývoje ztrát a zkoumání příčin jejich růstu proto může prostřednictvím vhodných vstupů do investiční a obchodní politiky významně přispívat ke snižování nákladů, a tím i k zlepšování finálních hospodářských výsledků společnosti. Obecně lze roční ztráty elektrické energie v distribuční soustavě definovat jako: WZ = WO - WD WO - naměřená hodnota celkově opatřené energie WD - naměřená fakturovaná hodnota celkově dodané energie Základní rozdělení ztrát  

ztráty technické, vznikající provozem distribučního zařízení vlivem fyzikálních zákonů ostatní - netechnické ztráty, někdy ne zcela přesně nazývané obchodními ztrátami.

Z předcházejících údajů a výročních zpráv distribuční společnosti vyplývá, že celkové ztráty v průběhu let mírně stoupaly, tak jak stoupala i spotřeba elektrické energie. Tento trend se dá předpokládat i v budoucích letech. Snahou distribuční společnosti je v co největší míře dlouhodobě snižovat výši celkových ztrát. Pro oblast elektroenergetiky však velká část ztrát patří do oblasti technických, které souvisí s fyzikálními zákony transformace a přenosu elektřiny a nelze očekávat jejich výrazné snižování. Zde je třeba se soustředit na ztráty netechnické, které lze systematicky snižovat. V průběhu posuzovaného období došlo v oblasti elektroenergetiky k zásadním změnám jak v oblasti legislativy, tak ve vlastnických strukturách distribučních společností. Legislativa 

  

novela energetického zákona, tj. zákonem č. 670/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích novela vyhlášky č. 552/2006 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou nová vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě splnění Směrnice 2003/54/ES. o liberalizaci trhu s elektřinou

Splnění této směrnice znamenalo plné otevření trhu s elektřinou pro všechny skupiny odběratelů včetně domácností a to od 1.1.2006.

19


Na tomto otevřeném trhu s elektřinou již nejsou regulovány všechny činnosti, v nichž je možná konkurence, tj. výroba elektřiny, její dovoz a obchod s elektřinou. Regulovány jsou pouze činnosti s monopolním charakterem, mezi něž patří doprava elektřiny od výrobního zdroje prostřednictvím přenosového a distribučního systému ke konečnému zákazníkovi, a dále činnosti spojené se zajištěním stability energetického systému z technického i obchodního hlediska. K počátku roku 2006 byly rovněž ukončeny rozsáhlé změny, které probíhaly v sektoru elektroenergetiky. V souladu s dikcí energetického zákona jsou provozovatelé distribučních soustav s více než 90 tisíci odběrateli povinni oddělit činnosti distribuce od ostatních licencovaných činností (unbundling). V praxi tak byly povinny provést unbundling pouze tři největší skupiny podnikající v elektroenergetických odvětvích, a to skupina ČEZ, skupina E.ON a skupina PRE. Tímto Česká republika splnila k 1. 1. 2006 svoji povinnost právního oddělení regulované činnosti distribuce elektřiny od ostatních aktivit, výroby a prodeje elektřiny, které u integrovaných elektroenergetických společností nepodléhají regulaci. Organizační a vlastnické změny Na území České republiky působí jeden Provozovatel přenosové soustavy (PPS) což je ČEPS, a. s., který je zodpovědný jednak za přenos elektřiny na úrovni přenosové soustavy (vedení 400 kV, 220 kV a vybraná vedení 110 kV) a za její rozvoj, jednak za poskytování systémových služeb sloužících k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu. Distribuce elektřiny je na nižších napěťových úrovních (110 kV a níže) poskytována třemi provozovateli distribučních soustav (PDS) s více než 90 tisíci odběrateli, jejichž zařízení jsou přímo připojena k přenosové soustavě. Jedná se následující společnosti:   

PREdistribuce, a. s. ČEZ Distribuce, a. s. E.ON Distribuce, a. s.

Dodávky elektřiny pro Jihomoravský kraj zajišťuje z pohledu těchto tří distributorů výhradně společnost E-ON Distribuce a.s., která právně oddělila činnost distribuce od ostatních činností (provedla unbulding) k 1. lednu 2005. Společnost E-ON Distribuce a.s vlastnila 100% podílem k 31.12.2006 společnost E.ON Czech HoldingVerwaltungs-GmbH. Na základě těchto skutečností představuje distribuce elektrické energie v Jihomoravském kraji podnikatelskou činnost soukromé společnosti kontrolované v rámci zákona Energetickým regulačním úřadem. Je proto zcela v kompetenci i zájmu distributora snižovat potenciál možných ztrát a tak využívat v maximální možné míře potenciál úspor. Tato činnost probíhá kontinuálně s dlouhodobým výhledem a její cíle jsou rámcově určovány řadou plánovaných rekonstrukcí jak v DS sítích tak transformovnách. Vzhledem k tomu, že se jedná o soukromé investiční prostředky o jejichž opodstatněném vynaložení nerozhodují ani orgány státní správy ani samosprávy nemá snaha o kvantifikaci teoretického potenciálu v distribuční soustavě společnosti E.ON žádný praktický význam pro závěry aktualizované ÚEK JmK.

20


5.2.2. Zemní plyn Obdobně jako v oblasti elektroenergetiky došlo i u zemního plynu v průběhu posuzovaného období k zásadním změnám jak v oblasti legislativy, tak ve vlastnických strukturách distribučních společností. Legislativa 

   

vyhláška č. 524/2006 Sb., o pravidlech pro organizování trhu s plynem a tvorbě, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu upravující pravidla pro potřeby plně otevřeného trhu vyhláška č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství Směrnice 2003/55/ES ze dne 26. 6.2003 o společných pravidlech vnitřního trhu se zemním plynem- liberalizace trhu vyhláška č. 673/2004 Sb, o pravidlech pro organizování trhu s plynem přechodné období na otevření trhu s plynem do 31. 12. 2004, sjednané Českou republikou v Přístupové smlouvě s Evropskou unií

V roce 2006 pokračovala liberalizace českého plynárenského trhu druhou etapou otevírání. Od 1. ledna 2006 se stali oprávněnými zákazníky všichni koneční odběratelé zemního plynu kromě zákazníků kategorie domácnosti. Domácnosti nadále zůstaly v kategorii zákazníků chráněných. Od 1. ledna 2007 jsou oprávněnými zákazníky všichni zákazníci včetně domácností a trh v České republice je tak zcela otevřen S otevíráním trhu souvisí i povinnosti, které vyplývají z členství České republiky v Evropské unii, tj. realizace rozdělení plynárenských společností formou právního unbundlingu a splnění požadavků Nařízení Evropského parlamentu a rady 1775/2005/ES ze dne 28. září 2005 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (dále Nařízení 1775/2005/ES). Organizační a vlastnické změny V České republice je provozovatelem přepravní soustavy (PPS) od 1. ledna 2006 společnost RWE Transgas Net, s. r. o. Právní unbundling byl realizován od 1.1.2006 Společnost RWE Transgas Net, s. r. o., která je držitelem výlučné licence na přepravu plynu na území České republiky, zajišťovala v roce 2006 přepravu zemního plynu přes území České republiky na základě smlouvy uzavřené se společností RWE Transgas, a. s., která zajišťuje přepravu dle smluv pro společnosti Gazexport Moskva, Verbundnetz Gas AG Lipsko a Wintershall AG Kasel. Kapacita přepravní soustavy je na takové úrovni, že nedochází ani k fyzickému, ani k obchodnímu nedostatku kapacit. Na přepravní soustavu je připojeno osm regionálních distribučních soustav (PDS) s více než 90 tisíci zákazníků. Právní unbundling byl i na úrovni provozovatelů regionálních distribučních společností dokončen k .31.12.2006. K 1. 1.2007 vznikly společnosti s těmito názvy:  Pražská plynárenská Distribuce, a. s.  Středočeská plynárenská Net, s. r. o.  Jihočeská plynárenská Distribuce, s. r. o.  Západočeská plynárenská Net, s. r. o.

21


   

Východočeská plynárenská Net, s. r. o. Severočeská plynárenská Net, s. r. o. Severomoravská plynárenská Net, s. r. o. Jihomoravská plynárenská Net, s. r. o.

Dodávky plynu pro Jihomoravský kraj zajišťuje z pohledu těchto distributorů výhradně společnost Jihomoravská plynárenská Net, s.r.o. Její vlastnická struktura byla k 31.12.2006 následující:  47,65 procenta RWE Gas International B. V.,  43,73 procenta E.ON Czech Holding AG,  2,46 procenta RWE Transgas, a. s.,  2,33 procenta SPP Bohemia a. s.,  3,83 procenta ostatní akcionáři. Ztráty u plynárenské distribuční společnosti představují nakoupený, obchodně nerealizovaný zemní plyn. Ztráty zemního plynu sleduje a vyhodnocuje plynárenská distribuční společnost za celý vlastní distribuční systém a nelze vyčlenit samostatně ztráty vznikající v distribučním systému na území Jihomoravského kraje. Z hlediska místa vzniku ztrát je možné je rozdělit na ztráty:  na dálkovodech  na místní síti Tyto dvě kategorie obsahují ztráty vzniklé:        

neměřeným únikem plynu (propustnost sítě vinou stáří) neoprávněným odběrem technologickou spotřebou (odfuky při propojích, přeložkách apod.) tolerancí měřicí techniky rozdílným termínem odečtů kategorií MO a DO (nemožnost určení přesné výše ztrát na místní síti) nemožností odečíst všechna prodejní měřicí zařízení ve stejný časový okamžik vlivem akumulace vtl. sítě (při změnách tlakových hladin ve vtl. síti) lidským faktorem

Možnosti ovlivnění výše ztrát:      

rehabilitace distribuční plynovodní sítě (vysokotlaké, středotlaké i nízkotlaké) zvýšenou kontrolou a odhalováním neoprávněných odběrů zajištění odečtů prostřednictvím vlastních fundovaných pracovníků zlepšení technické úrovně měřicí techniky (plynoměry, dálkový odečet dat apod.) provádění kontrolních odečtů za účelem zjištění jejich přesnosti sjednocení termínů odečtů kategorií MO a DO

Výše celkových ztrát v jednotlivých letech V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené ztráty v distribučním systému společnosti JMP Net, s.r.o. Ztráty jsou vypočteny jako procentuální rozdíl mezi nakoupeným a prodaným množstvím zemního plynu v daném časovém období.

22


Rok Ztráta [%]

1997 1,00

1998 1,37

1999 0,22

2000 1,07

Rok Ztráta [%]

2003 3,1

2004 2,3

2005 2,3

2006 2,3

2001 4,51

2002 1,9 Průměr 2,0

Z výše uvedených hodnot vyplývá, že do roku 2003 celkové ztráty značně kolísaly, v posledních letech se ustálily na hodnotě 2,3 %. Průměrná výše ztrát za desetileté období pak dosahuje hodnoty 2 %. Z tabulky je dále zřejmé, že není možné s dostatečnou jistotou predikovat výši ztrát v následujících letech. Snahou distribuční společnosti je v co největší míře dlouhodobě snižovat výši celkových ztrát. Na základě všech těchto skutečností představuje distribuce plynu v Jihomoravském kraji obdobně jako distribuce elektřiny podnikatelskou činnost soukromé společnosti kontrolované v rámci zákona Energetickým regulačním úřadem. Je proto zcela v kompetenci i zájmu distributora snižovat potenciál možných ztrát a tak využívat v maximální možné míře potenciál úspor. Tato činnost probíhá kontinuálně s dlouhodobým výhledem a její cíle jsou rámcově určovány řadou plánovaných rekonstrukcí. Vzhledem k tomu, že se jedná o soukromé investiční prostředky o jejichž opodstatněném vynaložení nerozhodují ani orgány státní správy ani samosprávy nemá snaha o kvantifikaci teoretického potenciálu v distribuční soustavě Jihomoravská plynárenská Net, s.r.o žádný praktický význam pro závěry aktualizované ÚEK JmK.

23


5.2.3. Zdroje tepla a rozvody tepla Spotřeba tepla ( energie ) na vytápění a přípravu TUV tvoří v bytových domech a objektech občanské vybavenosti 85 – 90% z celkové spotřeby energie. U výrobních objektů se teplo na vytápění a TUV podílí na celkové spotřebě 40 – 60 %. Vytápění a TUV tvoří významný podíl v celkové spotřebě energie budov. Snižování spotřeby tepla je nutné věnovat vysokou pozornost, protože vede k úspoře provozních nákladů, úspoře primárních paliv a snížení emisí. Problematika snižování spotřeby tepla zahrnuje následující oblasti: 

 

energeticky vědomá modernizace budov - Energeticky vědomá modernizace budov v sobě zahrnuje stavební úpravy ke zlepšení tepelněizolačních vlastností budov, odstranění vad funkčních dílů a zanedbané údržby a opatření (modernizaci) v otopných soustavách. Souhrn opatření vede ke snížení potřeby tepla. modernizace ( rekonstrukce ) zdrojů a rozvodů tepla – Souhrn opatření vedoucích ke snížení ztrát tepelné energie při výrobě a distribuci tepla. energeticky vědomý provoz budov s využitím energetického manažerství – Energetické manažerství je opatření spočívající v pravidelné registraci a vyhodnocování parametrů určujících spotřebu energie. Po vyhodnocení a porovnání skutečného režimu s projektovaným se vyhodnotí příčiny diference ve spotřebě energie a provedou změny ( opatření ) k docílení požadovaného stavu. Manažerská činnost je zaměřena na trvalé udržení požadovaného provozního stavu.

Následující část je zaměřena na opatření ve zdrojích a rozvodech tepla. Zdroje tepla Návrhy opatření ke snížení ztrát tepelné energie při výrobě tepla ve zdrojích CZT, blokových zdrojích, domovních zdrojích a lokálních zdrojích:           

 

zdroje udržovat na co nejvyšší technické úrovni při výstavbě nových zdrojů a rekonstrukcí zdrojů využívat technologie s garantovanými nízkými emisemi ( Ekologicky šetrný výrobek, Modrý anděl ) správně dimenzovat výkon zdroje provádět pravidelné revize, opravy a seřízení instalovat kondenzační kotle s vyšším využitím energie v palivu instalovat moderní měřicí a regulační techniku regulovat dodávky tepla regulací otáček oběhových čerpadel dostatečné tepelné izolace provádět rekonstrukce zastaralých uhelných zdrojů (fluidní spalování, zplyňování), případně přechod na jiné palivo zpracovat energetické audity a realizovat navržená opatření při zásobování větších celků zpracovat koncepce zásobování teplem, včetně optimalizace provozu a dopadu na životní prostředí ( priorita CZT a blokových zdrojů ) zvážit možnost instalace kombinované výroby tepla a elektřiny přípravu TUV řešit decentralizovaně 24




u průmyslových objektů využívat odpadního tepla z technologických procesů a větrání hal; v prostorách, kde je to vhodné, uplatňovat moderní způsoby vytápění (teplovzdušné, plynové infrazářiče)

Rozvody tepla Rozvody tepla jako distribuční systém mají na rozdíl od distribučních systémů plynu a elektřiny pouze lokální charakter. Rozvody tepla slouží k distribuci tepla vyrobeného ve zdrojích CZT a blokových kotelnách. Návrhy opatření na snížení ztrát tepelné energie při distribuci tepla:      

distribuční systémy, pokud odběratelé nepožadují technologickou páru, řešit jako horkovodní ( teplovodní ) technicky dožité rozvody rekonstruovat nové a rekonstruované rozvody budovat jako dvoutrubkové, přípravu TUV řešit decentralizovaně správně dimenzovat distribuční systému dostatečně tepelně izolovat rozvody tepla provádět provozní optimalizaci

Otopné soustavy a rozvody TUV             

správně navrhovat a dimenzovat otopné soustavy hydraulicky stabilizovat otopné soustavy u větších objektů instalovat mimo ekvitermní regulace i zónovou regulaci mimo pracovní ( provozní ) dobu uplatňovat útlumový režim vytápění dodržovat doporučené teploty ve vytápěných prostorách, nepřetápět instalovat termostatické ventily rozvody tepla ( v nevytápěných prostorách ) a TUV dostatečně tepelně izolovat volit způsob přípravy TUV dle charakteru odběru a požadavků odběratelů při přípravě TUV uplatňovat decentralizovaný způsob nebo individuální přípravu přípravu TUV řešit co nejblíže odběrným místům správně dimenzovat ohřívače a zásobníky TUV instalovat poměrová měření spotřeby tepla a TUV provádět dostatečnou údržbu zařízení

25

5. ZHODNOCENÍ PRŮBĚHU VYUŽÍVÁNÍ POTENCIÁLU ÚSPOR

Recommend Documents