5. Úvěrové bankovní produkty
Výkladová část
Úvěr je půjčení finančních prostředků právnické nebo fyzické osobě banko nebo třetí osobou za předpokladu jejich návratnosti a vyinkasování úroku a příslušných odměn (poplatků) dohodnuté výši. Úvěry nejsou výhradní doménou bank. Často poskytuje dodavatel odběrateli dodavatelský úvěr vývozce dovozci krátkodobě i dlouhodobě. Na trhu působí také několik nebankovních firem specializovaných na poskytování úvěrů. Na příklad Cofidis, Home Credit a další.
Banka má ve srovnání s ostatními podnikatelskými subjekty velmi nízký vlastní kapitál. Hlavním zdrojem bankovních úvěrových obchodů jsou cizí zdroje. V bankách působících v ČR tvoří zhruba 90 %. Největší podíl cizích zdrojů tvoří: primární vklady, přijaté vklady a bance poskytnuté úvěry jinými bankami na mezibankovním trhu, emise vlastních cenných papírů (dluhopisů, depozitních certifikátů, apod.) Zjednodušeně se úvěrové obchody a zdroje pro ně projevují v rozvaze banky jako aktivy a pasiva a ilustruje to následující výčet: Aktiva: o Úvěry o Ostatní obchody Pasiva o Vlastní zdroje o Primární vklady o Mezibankovní trh o Emise cenných papírů Banky jsou povinny držet část svých zdrojů (primární vklady a emitované dluhopisy) jako povinné rezervy (na neúročeném účtu) u centrální banky. Bankovní úvěrové produkty a jejich členění Úvěrování, tj. poskytování úvěrů a další formy financování (tzv. alternativní formy financování) patří mezi nejdůležitější bankovní činnosti. Banky uzavírají úvěrové obchody jednak se svými klienty (tj. nebankovními subjekty), jednak s jinými bankami. Banky poskytují úvěry podnikatelům (fyzickým a právnickým osobám), občanům (jakožto fyzickým osobám) i jiným subjektům (
obcím, nadacím, rozpočtovým organizacím apod.). Bonita klienta - v širším slova smyslu se jedná o finanční zdraví klienta banky. V užším slova smyslu je to schopnost přijímat a následně řádně splácet úvěry. Bonita klienta je odvozena především od jeho pověsti a platební schopnosti. Bankovní úvěr rozlišujeme z těchto základních hledisek: 1. Podle subjektů, které jsou příjemci úvěru: podnikatelské, občanské, veřejné (státní či komunální). 2. Podle účelu, na který se poskytují: provozní, na zásoby, na pohledávky investiční, exportní, importní, překlenovací, spotřební, na management buy-out, na vyplacení společníků apod. 3. Podle doby, na jakou jsou poskytovány: krátkodobé (do 12 měsíců) střednědobé (nad 12 měsíců do 5 let) dlouhodobé (nad 5 let) 4. Podle způsobu zajištění návratnosti: úvěr bianco (bez zajištění), směnečný úvěr úvěry lombardní (zástava movité věci a jmenovitě pak vybraných cenných papírů), hypoteční úvěry (zástava nemovitého majetku, který je zpravidla předmětem úvěru). 5. Podle techniky poskytování a splácení úvěru: úvěr na úvěrovém účtu kontokorentní úvěr - jeho základem je kontokorentní účet, což je účet smíšený - běžný a úvěrový; jsou-li peněžní výdaje klienta větší, než je zůstatek na jeho běžném účtu, dostává se do mínusu (tzv. debetu). Toto debetní saldo představuje poskytnutí kontokorentního úvěru, přičemž výhodou je, že lze čerpat prostředky v rámci schváleného limitu dle potřeby, úroky se platí za skutečně čerpanou částku na konci každého kalendářního měsíce, pokud není smluvně dohodnuto jinak). revolvingový úvěr - revolvingový je úvěr, který se automaticky obnovuje v původní výši v rámci schváleného limitu sjednaného mezi bankou a dlužníkem, jakmile dlužník část úvěru splatí. 6. Podle teritoria poskytnutí:
vnitrostátní zahraniční mezinárodní 7. Podle formy, v níž banka klientovi poskytuje úvěr, lze rozlišovat: peněžní úvěry, tj. poskytnutí likvidních peněz v hotovostní nebo bezhotovostní formě, závazkové úvěry a záruky, kdy se banka zaručuje za svého klienta a zavazuje se splnit jeho závazek, pokud jej nesplní sám klient. Způsoby úročení, splácení a zajištění úvěrů Bankovní úvěry lze splácet těmito způsoby: (a) jednorázově v době splatnosti (při tomto způsobu splácení je nutno úroky hradit na konci sjednaných období, např. po 3, 6 nebo 12 měsících), (b) v pravidelných splátkách (měsíčně, 3-měsíčně, pololetně při předem sjednané pevné částce ročního umořování dluhu ), (c ) průběžně (klient úvěr splácí průběžně, ale nepravidelně), (d) po uplynutí výpovědní lhůty (úvěr s výpovědní lhůtou je poskytnut na neurčitou dobu, ale zároveň je sjednána doba, po kterou úvěr nesmí být vypovězen; po uplynutí výpovědní lhůty je úvěr splatný najednou). Úroková sazba, kterou klientovi stanoví banka, může být buď pevná (fixní) nebo pohyblivá. Pevná sazba nemůže být po dobu trvání úvěrového vztahu mezi bankou a klientem žádnou z těchto stran změněna. Naproti tomu pohyblivá úroková sazba se během úvěrového vztahu mění. Prvním ze způsobů, jakým lze při změnách pohyblivé úrokové sazby postupovat, je změna sjednané úrokové sazby podle změn jiné úrokové sazby, na kterou je vázána. Při sjednání úvěrové smlouvy klient ani banka předem nevědí, jak se bude vyvíjet sazba, na kterou je smluvní pohyblivá úroková sazba vázána. Pohyblivá úroková sazba bývá obvykle vázána na tzv. základní sazbu vyhlášenou danou bankou (případně i na jinou sazbu stanovenou danou bankou) nebo i na diskontní sazbu centrální banky. Druhým způsobem je vazba na určitou referenční úrokovou sazbu, tj. na vybranou tržní úrokovou sazbu, přičemž termíny přizpůsobování jsou předem dány (např. po každých 6 měsících). Zajištění úvěru Zajištění úvěru má zabránit ztrátám v případě platební neschopnosti klienta. Zajištění úvěru - záruka, má umožnit bance uplatnit náhradu úvěrové a úrokové pohledávky. K zajištění úvěrů banky využívají řady zajišťovacích instrumentů. Při osobním zajištění bance za pohledávku vůči dlužníkovi ručí další (třetí) fyzická nebo právnická osoba. Ručitel se musí bance písemně
zavázat, že splatí poskytnutý úvěr v případě, že jej nesplatí dlužník. K osobnímu zajištění je využíváno také tzv depotní (kauční,úložné) směnky,tj. finanční směnky (bianco čili bez vyplněné částky), kterou vystavuje příjemce úvěru ve prospěch banky a deponuje ji u banky jako zajištění přijatého úvěru. Při věcném zajištění příjemce úvěru dává bance právo na určité majetkové hodnoty ( zástava movitých nebo nemovitých věcí a práv). V případě, že dlužník řádně a včas nesplatí úvěr, má banka právo uspokojit svou pohledávku zpeněžením zástavy. Peněžní úvěry Při poskytnutí peněžních úvěrů banka klientovi bezprostředně poskytuje likvidní peněžní prostředky. Jednorázový úvěr banka poskytuje buď jako krátkodobý se splatností do jednoho roku, nebo se splatností více než jeden rok. Je využíván na nákup zařízení, strojního vybavení apod. Revolvingový úvěr je v podstatě opakované poskytnutí jednorázového úvěru až do výše dohodnutého limitu. Je využíván zpravidla na provozní financování (např. na opakovaný nákup zboží, materiálu, na profinancování pohledávek). Banka zpravidla zřídí klientovi úvěrový účet vedle běžného účtu. Pro klienty - fyzické osoby - funguje jako revolvingový úvěr úvěrová karta. Kontokorentní úvěr je krátkodobý úvěr, který banka klientovi poskytuje na běžném (kontokorentním) účtu. Klient může ze svého účtu platit až do výše dohodnutého úvěrového rámce (povolený debet), i když na účtu nemá dostatek prostředků. Úroky banka počítá z čerpané výše úvěru, nikoliv z limitu. Při překročení limitu se účtuje sankční úrok. Smlouvu o kontokorentním úvěru banka s klientem obvykle uzavírá na období jednoho roku, avšak bonitním klientům ji může každý rok prodloužit. Výhodou kontokorentního úvěru pro klienta je mj. to, že může úvěr čerpat podle svých potřeb, a že mu banka obvykle povolí i případné krátkodobé překročení sjednaného maximálního úvěrového rámce ( avšak zaplatí za to dodatečné úrokové náklady). Nevýhodou pro klienta je poměrně vysoká cena kontokorentního úvěru. Tato cena se skládá z úroků a z poplatků za vedení účtu, provádění plateb apod. Poskytování kontokorentního úvěru je pro banky výhodné vzhledem k vysoké úrokové sazbě. Zároveň však banka nese riziko, že klient nevyužije úvěrových zdrojů, což zvyšuje její náklady na řízení likvidity banky. Eskontní úvěr je krátkodobý úvěr založený na odkupu (eskontu) směnky bankou. Banka odkupuje směnku před její dospělostí
(splatností) a za tuto službu si sráží úrok (diskont) za dobu od odkupu směnky do dne splatnosti. Výši úroku z eskontního úvěru sjednává banka s klientem smluvně. Celkové náklady za poskytnutí eskontního úroku se skládají z úroku podle diskontní úrokové sazby příslušné obchodní banky, z eskontní (diskontní) provize, z bankovních poplatků a výloh banky. Hypoteční úvěr je obvykle dlouhodobý úvěr (na 5-20 let), který hypoteční banka poskytuje pro účely pořízení nemovitostí nebo financování výstavby. Hypoteční úvěry jsou zajišťovány zástavním právem na nemovitost.. Hypoteční banky získávají - mimo jiné - zdroje k poskytování hypotečních úvěrů emisí hypotečních listů. Hypoteční úvěry slouží především k financování osobních potřeb příjemce hypotečního úvěru. Je však možné této formy úvěru využít také k podnikatelským účelům, protože jde o výhodnější úvěr než jiné formy úvěru. Za bankovní úvěrové produkty můžeme považovat ty produkty, které umožňují klientům určitý způsob financování a produkty s tím související. Z hlediska banky se tedy jedná především o poskytování finančních prostředků svým klientům, ale i o takové formy, kdy banka pouze závaznou formou garantuje poskytnutí prostředků v případě, že budou splněny určité okolnosti. Peněžní úvěry jsou velkou skupinou úvěrových produktů bank. Můžeme je rozdělit do skupin podle účelovosti, podle typu výplaty, podle zajištění. Každý úvěrový obchod mezi bankou a klientem se zakládá na relativně dlouhodobém vztahu. Tento vztah, označovaný jako úvěrový proces, začíná žádostí klienta o poskytnutí úvěru a končí až jeho splacením. Snahou každé banky je minimalizovat úvěrové riziko plynoucí z jejich obchodů. Úvěrová analýza je jedním ze základních faktorů, který určuje kvalitu úvěrového portfolia. Systém úvěrové analýzy může mít v různých bankách různou podobu, nicméně základní obsahové náležitosti jsou velmi podobné. Závazkové úvěry a záruky Banka, která klientovi poskytne závazkový úvěr nebo záruku, klientovi nevyplatí likvidní peněžní prostředky, nýbrž se za něho zaručuje: zavazuje se, že za klienta provede určité sjednané plnění, pokud toto plnění neučiní klient nebo pokud budou splněny jiné předem sjednané podmínky. Bankovní záruka
je závazek banky vyplatit oprávněné osobě
(.beneficientovi) určitou peněžní částku. Podmínkou pro vyplacení této částky je to, že beneficient splní podmínky stanovení v záruční listině. Záruka musí (podle českého práva) obsahovat písemný závazek banky, že v případě nesplnění dlužníkova závazku uspokojí věřitele, a to do výše určité peněžní částky. Podle počtu a způsobu zapojení bank existují (a) přímé záruky, kdy banka vstupuje do vztahů s beneficientem přímo nebo kdy se v případě mezinárodní záruky do procesu vystavení záruky zapojuje ještě další banka - obvykle banka v zemi beneficienta, která je korespondentskou bankou zahraniční banky vystavující záruku, a (b) nepřímé záruky, kdy banka vystavující beneficientovi záruku pověřuje zahraniční banku vystavením nové záruky, tj. kdy pak jde o dvě nezávislé, na sebe navazující samostatné záruky. Podle účelu záruky lze záruky dělit na dvě skupiny záruk : (a) záruky platební, kdy banka ručí za splnění klientova platebního závazku, a (b) záruky neplatební, kdy banka poskytuje záruku na jiný než platební závazek. V praxi se nejčastěji lze setkat se zárukou za nabídku (vadium nebo bid bond), kauční zárukou (performance bond), akontační zárukou (advanced payment guarantee) a s tzv. stand-by letter of credit. Záruka za nabídku obvykle je požadována vypisovatelem veřejných soutěží, který od účastníků soutěže žádá, aby pro případ svého vítězství v soutěži předem zaručili svou schopnost dodržet podmínky soutěže uvedené v nabídce. Obvykle bývá požadováno 1 až 5% ceny stanovené v nabídce. Kauce funguje jako záruka za řádné splnění veškerých podmínek uvedených v kontraktu, zejména pokud jde o dodržení kvality dodávky. Kauční záruka obvykle představuje 5 až 10% ceny dodávky, může však být stanovena až na 20% cen dodávky. Akontační záruka slouží k zabezpečení návratnosti zálohy, kterou prodávající převzal od kupujícího. Pomocí akontační záruky se kupující zajišťuje proti riziku, že prodávající mu nedodá sjednané množství zboží nebo nevrátí převzatou peněžní zálohu. Tzv. stand-by letter of credit představuje nástroj obdobný dokumentárnímu akreditivu. Banka, která vystaví tento instrument, se zavazuje, že beneficientovi proti předložení určených dokumentů vyplatí určitou peněžní částku, pokud ji dlužník nezaplatil. Rozšiřující text
Spotřebitelské úvěry slouží k pořizování zboží a služeb ve spotřebitelské sféře. U spotřebitelských úvěrů velké množství klientů a relativně malá výše jednotlivých úvěrů ve srovnání s komerčními
úvěry vyžaduje rychlý nenákladný a spolehlivý způsob provádění úvěrových analýz. Jejich přidělování, zajištění, zpracování a úročení je do značné míry standardizováno. Banky při posuzování žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru používají zejména metody credit scoringu. Tím se rozumí ohodnocení určitých dat přiřazením bodů podle jejich významu a z toho vyplývající elektronicky zpracované hodnocení. Počet dosažených bodů poradci ukáže, zda-li má být žádosti o úvěr vyhověno, nakolik by to bylo možné při poskytnutí dodatečných záruk, nebo zda má musí být žádost od samého počátku odmítnuta. jejímž cílem je oddělit od sebe „dobré“ a „špatné“ klienty. Systém credit scoringu se snaží odstranit subjektivní pohled úvěrového pracovníka, ale i zlevnit a zjednodušit celý proces úvěrové analýzy. Podstatou je tedy posoudit úvěrovou schopnost klienta na základě standardizovaného bodování jeho relevantních charakteristik. Výsledný počet bodů je potom rozhodující pro poskytnutí či odmítnutí úvěru. Spotřebitelské úvěry se mají splácet z běžného příjmu. Příjem, výše úvěru a doby splatnosti musejí být navzájem sladěny. Spotřebitelské úvěry mohou být poskytovány následujícím kategoriím osob: 1. všem osobám nesamostatně výdělečně činným (zaměstnanci, studenti, důchodci). Při vyřizování úvěrů důchodcům však banky postupují obzvlášť obezřetně, neboť zůstává nejisté, zda budou s to úvěr splatit. Se zvýšením měsíčních příjmů u nich přitom nelze počítat! 2. osobám samostatně výdělečně činným, se svobodným povoláním a soukromým zemědělcům, jestliže potřebují úvěr pro své soukromé účely Spotřebitelské úvěry se tedy přidělují fyzickým (soukromým) osobám. Společnost si tudíž nemůže vzít spotřebitelský úvěr. Charakteristika produktu 1. Spotřebitelský úvěr slouží klientům starším 18 let k řešení jejich nenadálých nebo plánovaných finančních potřeb. 2. Spotřebitelský úvěr je určen především k nákupu spotřebního zboží, k financování různých služeb a může také sloužit k financování nákupu či rekonstrukci nemovitostí. 3. Splácení probíhá v měsíčních splátkách. Zpravidla je ale možné i předčasné/jednorázové splacení. V praxi existuje řada různých druhů spotřebních úvěrů. Splátkový úvěr je nejčastěji účelový úvěr, poskytovaný buď jako přímý splátkový spotřební úvěr ( sjednaný přímo mezi bankou a klientem na nákup určité věci nebo na dovolenou apod.) nebo nepřímý splátkový spotřební úvěr (obchodník prodává klientovi zboží nebo službu a zprostředkovává mu poskytnutí úvěru bankou). Splátkový úvěr většinou slouží k financování nákupu zboží dlouhodobé spotřeby. Splátkové úvěry předpokládají, že dlužník pravidelně (obvykle
měsíčně) splácí úvěr včetně úroků. Zvláštností spotřebitelských úvěrů je povinnost uvádět údaj o roční procentní sazbě nákladů (RPSN). Rozumí se jí procentní podíl z dlužné částky, který je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli za období 1 roku. Smyslem RPSN je zjednodušení orientace spotřebitele v nabídkách jednotlivých úvěrových produktů. RPSN má být srozumitelným a jednotně aplikovaným nákladovým parametrem a umožňovat tak snadno srovnávat náklady na pořízení toho-kterého produktu. Má dát zájemci zároveň lepší obraz o celkových nákladech na produkt. Příklad údajů o úvěru poskytovaného nebankovním subjektem: Nová pračka Úvěrový limit: 10 000 Kč Čerpaný limit: 10 000 Kč Měsíční splátka: 1000 Kč Doba splácení: 11 měsíců Celkem klient zaplatí: 11 682 Kč. (RPSN 35,1%) Dovolená Úvěrový limit: 40 000 Kč Čerpaný limit: 40 000 Kč Měsíční splátka: 3722 Kč Doba splácení: 12 měsíců Celkem klient zaplatí: 44 666 Kč. (RPSN 24%) Rekonstrukce koupelny Úvěrový limit: 150 000 Kč Čerpaný limit: 80 000 Kč Měsíční splátka: 4500 Kč Doba splácení: 21 měsíců Celkem klient zaplatí: 91 215 Kč. (RPSN 15,9%) Nová kuchyňská linka Úvěrový limit: 150 000 Kč Čerpaný limit: 140 000 Kč Měsíční splátka: 6500 Kč Doba splácení: 25,2 měsíce Celkem klient zaplatí: 163 800 Kč. (RPSN 15,9%) Pramen. http://www.cofidis.cz/informace-o-pujckach/nejcastejsiotazky V praxi však není všechno tak jednoznačné. Je to jednak z toho důvodu, že do výpočtu RPSN nevstupují všechny náklady, které si finanční instituce účtují a taky proto, že ne na všechny formy úvěrů lze RPSN vypočítat. Například sankční poplatky, poplatky za vedení účtu, který je určen ke splácení spotřebitelského úvěru, pojistné na životní pojištění dlužníka a pojištění pro případ ztráty zaměstnání. Na některé úvěry nelze z jejich povahy RPSN vypočítat; jsou to
Shrnutí
kontokorentní a revolvingové úvěry a jim povahou blízké úvěry na kreditních kartách. Trh spotřebitelského úvěrového financování je charakterizován zvyšující se zadlužeností domácností, rostoucí složitostí a komplexností finančních produktů a politickým klimatem zdůrazňujícím ochranu spotřebitele a potřebu jeho finančního vzdělávání. Jako pozitivní okolnost související se spotřebitelskými úvěry lze zmínit fakt, že se zprostředkovaně financovaná spotřeba stala důležitou součástí našeho hospodářského mechanismu a je jí zapotřebí coby faktoru růstu. Naopak negativním jevem se pak narůstající počet osobních bankrotů v posledních letech. Takzvaný soukromý bankrot je nástroj k řešení platební neschopnosti spotřebitele jako soukromé osoby. Prostudovali jste kapitolu "Úvěrové bankovní produkty". Jádrem tématického bloku bylo seznámení se s různými způsoby systematického členění úvěrových produktů bank, jejich zajištěním, úročením a splácením. Informace o úvěrech pro firemní klientelu bank jsme rozšířili o spotřebitelské úvěry, tedy o produkty, které se přiděluji výlučně fyzickým osobám pro jejich soukromou potřebunikdy ne firmám! Přitom je nutno mít na paměti zásadu, že spotřebitelské úvěry (splácení dluhu a vzniklých úroků) mají být spláceny z pravidelného příjmu. V této souvislosti hraje zásadní úlohu také bonita a prověření dalších podkladů, které musí příjemce úvěru dodat. Zajištění úvěrů není určováno pouze bonitou příjemce úvěru, ale také jeho připraveností nabídnout odpovídající záruky. Zásadně je zde nutno rozlišovat mezi věcným zajištěním (např. v podobě zastavené nemovitosti) a osobním zajištěním (ručení). Vhodné zajištění mohou dále představovat: zástava spořících vkladů, cenných papírů, apod.
