Kapitola 5
5
NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ TECHNIKY
Pro lepší pochopení této kapitoly a jejího obsahu se čtenáři připomíná předmluva k tomuto dokumentu, a zejména její pátá část „Jak chápat a používat tento dokument“. Techniky a s nimi související úrovně emisí nebo spotřeby, či rozmezí těchto úrovní, jak jsou uvedeny v této kapitole, byly posouzeny iteračním (stereotypně opakovaným) procesem, který se skládal z těchto kroků: • • • • •
identifikace klíčových ekologických problémů pro odvětví; patří sem spotřeba vody a energie, produkce odpadní vody a v menší míře pevný odpad a vznik zápachu přezkoumání technologií, které jsou nejvýznamnější pro řešení těchto klíčových problémů identifikace úrovní nejlepší ekologické výkonnosti na základě údajů dostupných v Evropské unii a na celém světě přezkoumání podmínek, za nichž se tyto úrovně výkonnosti dosahují, jako jsou náklady, vzájemné účinky médií, hlavní důvody pro realizaci těchto technologií výběr nejlepších dostupných technik (BAT) a s nimi spojených úrovní emisí nebo spotřeby pro tyto obory v obecném smyslu, podle čl. 2 odst. 11 a přílohy IV směrnice.
Odborné posouzení Evropskou kanceláří IPPC a příslušnou Technickou pracovní skupinou (TWG) hraje klíčovou úlohu v každém z těchto kroků a způsobu, kterým se tyto informace zde uvádějí. Na základě tohoto hodnocení jsou v této kapitole uvedeny techniky, a co možná nejvíce také úrovně emisí a spotřeby, spojené s používáním BAT, které se považují za vhodné pro odvětví jako celek a v mnoha případech odrážejí aktuální výkonnost některých závodů v odvětví. Tam, kde se uvádějí úrovně emisí nebo spotřeb jako „spojené s nejlepšími dostupnými postupy“, je třeba to chápat tak, že tyto úrovně představují ekologickou výkonnost, kterou lze předvídat jako výsledek použití popisovaných postupů, s uvážením bilance nákladů a výhod, které jsou nedílnou součástí definice BAT. Nejsou to však žádné limitní hodnoty emisí nebo spotřeb a je třeba je tak chápat. V některých případech může být technicky schůdné dosáhnout lepších úrovní emisí nebo spotřeb, ale vzhledem k celkovým nákladům nebo problémům se vzájemným působením médií se to nepovažuje za vhodné jako BAT pro všechny obory. Takovéto úrovně však mohou být považovány za odůvodněné v konkrétních případech, kde pro realizaci existují zvláštní důvody. Na úrovně emisí a spotřeby, spojené s používáním BAT, se musíme dívat společně se všemi blíže určenými vztažnými podmínkami (např. období, ze kterých se dělá průměr). Koncepci „úrovní spojených s BAT“, popsanou shora, je nutno odlišovat od termínu „dosažitelná úroveň“, používaného jinde v tomto dokumentu. Tam, kde se úroveň popisuje jako „dosažitelná“ pomocí určité techniky nebo kombinace technologií, je třeba to chápat jako očekávání, že tato úroveň bude dosahována po dosti dlouhou dobu v udržovaném a dobře provozovaném zařízení nebo procesu, využívajícím tyto techniky.
675
Kapitola 5 Tam, kde jsou dostupné, uvádějí se údaje o nákladech spolu s popisem technologií v předchozí kapitole. Ty udávají hrubou představu o velikosti s nimi spojených nákladů. Skutečné náklady na používání nějaké techniky však silně závisejí na konkrétní situaci okolo daní, poplatků a technických charakteristik dotyčného zařízení. V tomto dokumentu není možné hodnotit takovéto faktory, specifické pro lokalitu. Pokud nejsou k dispozici údaje o nákladech, jsou závěry o ekonomické životnosti postupů odvozeny z pozorování na existujících zařízeních a závodech. Je záměrem, aby obecné BAT v této kapitole byly referenčním bodem, podle něhož lze posuzovat aktuální výkonnost stávajících zařízení nebo posuzovat návrh na nové zařízení. Tímto způsobem pomohou stanovit vhodné podmínky „založené na BAT“ pro nové zařízení, nebo stanovit všeobecně závazná pravidla podle čl. 9 odst. 8. Předpokládá se, že nová zařízení mohou být navrhována tak, aby měla stejnou, nebo ještě lepší výkonnost, než jsou zde uváděné obecné úrovně BAT. M á se také zato, že stávající zařízení se mohou posunout směrem k obecným nebo lepším úrovním BAT na základě technické a ekonomické použitelnosti těchto technologií v každém takovém případě. I když referenční dokumenty BAT nestanoví právně závazné normy, mají význam v tom, že podávají směrné informace pro průmysl, členské státy a veřejnost o dosažitelných úrovních emisí a spotřeb při použití určitých technologií. Patřičné limitní hodnoty pro každý specifický případ bude potřebné stanovit s tím, že se vezmou v úvahu cíle směrnice IPPC a závažné lokální okolnosti. Opatření, která mají předcházet spotřebě a emisím a regulovat jejich úrovně spotřeby a emisí, jsou do značné míry ovlivňována technickým a provozním plánováním procesu na úrovni každé jednotkové operace. BAT se proto identifikují na této podrobné úrovni. Tam, kde se spotřebám a emisím nelze vyhnout, je postupem BAT takový, který snižuje jejich dopad na životní prostředí použitím technických i provozních opatření. Například existují příležitosti vyhnout se zbytečné spotřebě vody v mnoha jednotkových operacích a někdy takové postupy mohou také vést k dalším úsporám energie. Například snížení spotřeby horké vody nejenom snižuje spotřebu vody, ale také spotřebu energie, která by byla potřebná pro její ohřev. Vyloučíme-li zbytečný kontakt vody s potravinami a provádíme suché čistění, snižujeme tím také znečistění vody. Zpracování potravin s minimálním zpožděním může eliminovat problémy s odpadem a zápachem během skladování a zpracování, které by se jinak objevily v důsledku rozkladu. Výběr postupů BAT se provádí s uvážením požadavku, aby závody FDM splňovaly ostatní zákonné požadavky, týkající se např. zdraví veřejnosti, nezávadnosti potravin a krmiv, nebo bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Průmysl potravin, nápojů a mléka je pestrý, heterogenní a nekompaktní sektor, složený z velkého množství parciálních odvětví výroby potravin a nápojů, jako jsou maso, cukr a káva. V tomto průmyslu se používají stovky procesů. Ekologické problémy, povaha a množství vznikajících odpadů se různí podle oborů, procesů a používaných surovin. Pro tak nejednotnou povahu průmyslu a množství produktů a procesů není možné, aby tento dokument definoval konkrétní BAT pro každý jednotlivý proces, který se v tomto průmyslu používá.
676
Kapitola 5 Ve zbytku této kapitoly se uvádějí postupy BAT pro závody potravinářského průmyslu. Nejprve se uvádějí obecné postupy BAT, které se uplatňují ve všech závodech. Kromě obecných BAT existují určité BAT, které se uplatňují v jednotlivých procesech a jednotkových operacích v odvětvích FDM , v nichž se takové procesy a jednotkové operace používají. Uvádíme i takové BAT, které lze uplatnit jen v některých jednotlivých odvětvích, jako je zpracování masa, ryb, měkkýšů a korýšů, ovoce a zeleniny, rostlinných olejů a tuků, mléka, škrobu, cukru, kávy a nápojů. V takových odvětvích, pro která nejsou žádné další BAT uvedeny, např. pro mlynářské výrobky, výrobu těstovin, výrobu krmiv pro hospodářská zvířata, pekařství, výrobu cukrovinek, výrobu droždí, sladovnictví, výrobu destilátů, výrobu jablečného moštu, výrobu nealkoholických nápojů a výrobu kyseliny citrónové, se uplatňují obecné postupy BAT. Na pomoc čtenáři je na obrázku 5.1 znázorněn způsob, kterým se uvádějí závěry o BAT. V tomto obrázku se závěry BAT uvádějí ve dvou polohách. První poloha uvádí oddíly, které obsahují BAT pro všechny závody FDM a druhá oddíly, kde jsou uvedeny další BAT pro jednotlivá odvětví.
677
Kapitola 5
5.1
5.1.1
5.1.2
5.1.3
5.1.4
5.1.5
5.1.6
5.1.7
Obecné bAT pro celý sektor FDM
Ekologic ké hospodaření
Spolupráce s návaznými aktivitami
Čistění zařízení a provozu
DODATEČNÉ BAT pro některé procesy a jednotkové operace
Minimalizace atmosférických emisí
Čistění odpadních vod (obsahuje i pro sektor specifické BAT)
Uvolnění/únik při nehodě
5.1.4.1 – 5.1.4.14 DODATEČNÉ BAT pro některé procesy a jednotkové operace tam, kde se ty to procesy a jednotkové operace používají (ty to procesy a jednotkové operace jsou v sektoru FDM hojně používány , ne však v každém odvětví)
Úroveň 1 Úroveň 2 5.2 DODATEČNÉ BAT pro některá jednotlivá odvětví FDM
5.2.1
5.2.2
5.2.3
5.2.4
5.2.5
5.2.6
5.2.7
5.2.8
5.2.9
DODATEČNÉ BAT
DODATEČNÉ BAT
DODATEČNÉ BAT
DODATEČNÉ BAT
DODATEČNÉ BAT
DODATEČNÉ BAT
DODATEČNÉ BAT
DODATEČNÉ BAT
pro
pro odvětví
DODATEČNÉ BAT
pro odvětví ry b, měkkýšů, korýšů
ovoce a zeleniny
pro odvětví rostlinných olejů a tuků
pro odvětví mléka a mléčných výrobků
škrobárenství
pro cukrovarnictví
kávy
pro odvětví nápojů
pro odvětví masa
pro odvětví
5.2.5.1
5.2.5.2
5.2.5.3
5.2.5.4
5.2.9.1
5.2.9.2
DODATEČNÉ BAT
DODATEČNÉ BAT
DODATEČNÉ BAT
DODATEČNÉ BAT
5.2.
5.2.
pro sušené mléko
pro výrobu másla
pro výrobu sýrů
pro výrobu zmrzliny
DODATEČNÉ BAT
DODATEČNÉ BAT
pro pivovarnictví
pro výrobu vína
Obrázek 5.1: Jak jsou závěry BAT pro závody FDM uváděny dclxxviii
Kapitola 5 Postupy BAT v této kapitole jsou očíslovány, aby se snáze četla a usnadnilo se odkazování na ně v diskusi. Očíslování nezakládá žádnou hierarchii.
5.1
Obecné BAT pro celý sektor FDM
Řada technologií byla identifikována jako obecné BAT, použitelné ve všech, nebo alespoň ve většině průmyslových operací v sektoru FDM, jsou popsány v tomto oddílu. Jsou to obecné techniky, běžně používané v celém sektoru, bez ohledu na vyráběné produkty a použité procesy. Pro všechny závody FDM platí, že BAT znamená provádět všechno následující: 1
zajistit, např. školením, že si všichni zaměstnanci budou vědomi ekologických aspektů operací společnosti a své osobní odpovědnosti (viz oddíl 4.1.2);
2
projektovat a volit zařízení, které optimalizuje úrovně emisí a spotřeby a usnadňuje správný provoz a údržbu (viz odst. 4.1.3.1;), např. optimalizovat soustavu potrubí na kapacitu, snižující na minimum ztráty produktu, a montovat trubky se spádem pro podporu samovolného vyprazdňování;
3
regulovat emise hluku u zdroje konstrukcí, cestou výběru, provozování a údržby zařízení, včetně vozidel, aby se vyloučila nebo snížila expozice (viz oddíly a odstavce 4.1.2, 4.1.3.1, 4.1.3.2, 4.1.3.3, 4.1.3.4 a 4.1.3.5) a tam, kde je potřebné emise hluku dále snížit, hlučné zařízení uzavřít (viz odst. 4.1.3.5);
4
provádět programy pravidelné údržby (viz oddíl 4.1.5);
5
uplatnit a udržovat metodiku pro prevenci a minimalizaci spotřeby vody a energie a produkce odpadu (viz oddíl 4.1.6) a to včetně: 5.1
dosažení zaangažovanosti vedení, organizace a plánování (viz odst. 4.1.6.1);
5.2
analýzy výrobních procesů, včetně jednotlivých procesních kroků,s k identifikací oblastí vysoké spotřeby vody a energie a vysokých emisí odpadu, za účelem zjištění příležitostí k jejich snížení na minimum (viz odstavce 4.1.6.2, 4.1.6.2.1, 4.1.6.2.2, 4.1.6.2.3; uvážení požadavků na jakost vody pro každou aplikaci, na hygienu a bezpečnost potravin;
5.3
posouzení úkolů, konkrétních cílů a hranic systémů (viz odst. 4.1.6.3);
5.4
identifikace možností pro minimalizaci spotřeby vody a energie a produkce odpadu (viz odst. 4.1.6.4) pomocí systematického přístupu, jako je techniky „pinch“ (viz odst. 4.1.6.4.1);
5.5
provádění hodnocení a zpracování předprojektových studií („studií proveditelnosti“) (viz odst. 4.1.6.5);
5.6
realizace programu pro minimalizaci spotřeby vody a energie s produkce odpadu (viz odst. 4.1.6.6); a
5.7
neustálého monitoringu spotřeb vody a energie, úrovní produkce odpadu a účinnosti regulačních opatření (viz odst. 4.1.6.7). Může zahrnovat jak měření, tak vizuální kontrolu.
679
Kapitola 5 6
realizovat systém pro monitoring a přezkoumávání úrovní spotřeby a emisí, jak na úrovní jednotlivých výrobních procesů, tak na úrovni celého závodu, aby se optimalizovala skutečná úroveň výkonnosti. K příkladům sledovaných parametrů patří: spotřeba energie, spotřeba vody, výtěžek produktu a vedlejších produktů, spotřeba škodlivých látek, četnost a nebezpečí neplánovaných úniků a uvolnění látek do prostředí. Pro identifikaci oblastí s prioritou a možností zlepšení ekologické výkonnosti je potřebná dobrá znalost vstupů a výstupů procesu. Dobrý monitorovací systém obvykle zahrnuje záznamy provozních podmínek, metod odběru a analýzy vzorků a zajišťuje, že je měřící zařízení kalibrováno. Další informace jsou k dispozici v dokumentu „Referenční dokument“ o základních zásadách monitoringu“ [96, REC, 2003];
7
vést přesné kvantitativní záznamy vstupů a výstupů ve všech fázích procesu od příjmu surovin po expedici produktů a čistění odpadů „na konci potrubí“ (viz odst. 4.1.6.2);
8
plánovat výrobu pro minimalizaci produkce odpadů a frekvencí čistění (viz odstavec 4.1.7.1);
9
dopravovat pevné suroviny, produkty, vedlejší a paralelní produkty i odpady FDM suchou cestou (viz odstavec 4.1.7.4), včetně vyloučení plavení, s výjimkou současného provádění praní zahrnujícího opakované použití vody; kde je plavení nezbytné, zabránit poškozování dopravovaného materiálu;
10
snížit na minimum doby skladování matriálů, podléhajících snadno zkáze (viz odstavec 4.1.7.3);
11
segregovat výstupy a optimalizovat použití i opakované, regeneraci, recyklaci a likvidaci odpadní vody, a minimalizovat kontaminaci, (viz oddíly a odstavce 4.1.7.6, 4.1.6, 4.1.7.7, 4.7.1.1, 4.7.2.1, 4.7.5.1 a 4.7.9.1);
12
zabránit, aby materiály padaly na podlahu, např. použitím správně nastavených krytů proti rozstřikování, zástěn, klapek, odkapávacích mís, van a žlabů (viz odstavec 4.1.7.6);
13
optimalizovat segregaci vodních proudů (viz odstavec 4.1.7.8)pro optimalizaci opakovaného použití a čistění;
14
sbírat odděleně vodní proudy, jako je kondenzát a chladící voda, za účelem optimalizace jejich opětovného použití (viz odstavec 4.1.7.8);
15
vyhýbat sespotřeby více energie, než je potřebné, pro procesy ohřevu a chlazení, bez poškození produktu (viz odstavec 4.1.7.8);
16
uplatňovat dobré hospodaření (pořádek, úklid, viz odstavec 4.1.7.11);
17
minimalizovat obtěžování hlukem z vozidel (viz odstavec 4.1.7.12);
18
používat metody skladování a manipulace dle závěrů dokumentu „BREF – Skladování“ [95, EC, 2005]; další prvky řízení mohou být potřebné pro zajištění a udržování potřebných standardů hygieny a bezpečnosti potravin;
19
optimalizovat uplatňování a používání prvků řízení procesu, např. pro prevenci a minimalizaci spotřeby vody a energie a minimalizaci produkce odpadu (viz oddíl 4.1.8), a zejména:
680
Kapitola 5 19.1 regulovat teplotu k tomu účelu určeným jednoúčelovým měřením a korekcemi teploty tam, kde se používají tepelné procesy nebo se skladují či přepravují materiály při kritických teplotách, či uvnitř kritických rozsahů teplot (viz odstavec 4.1.8.1); 19.2 regulovat průtok nebo hladinu jednoúčelovým měřením tlaku (viz odstavec 4.1.8.2) a/nebo jednoúčelovým měřením průtoku (viz odstavec 4.1.8.4) nebo jednoúčelovým měřením hladiny (viz odstavec 4.1.8.3) a používání regulačních přístrojů, jako jsou ventily (viz odstavec 4.1.8.7); 19.3 používat snímačů hladiny a hladinoměrů tam, kde se v nádržích nebo nádobách skladují nebo reagují kapaliny v buď ve výrobě nebo v procesu čistění (viz odstavec 4.1.8.3); 19.4 používat analytická měření a regulační techniku pro snížení odpadu materiálu a vody a snížení produkce odpadní vody při zpracování a čistění, zejména s důrazem na: 19.4.1 měření pH pro řízení přídavků kyseliny nebo alkálie a monitoring toků odpadní vody pro řízení jejich míchání a neutralizace před dalším čistěním nebo vypuštěním (viz odstavec 4.1.8.5.1); 19.4.2 měření vodivosti pro monitoring úrovní rozpuštěných solí před opakovaným použitím vody a detekci úrovní detergentu před jeho dalším použitím (viz odstavec 4.1.8.5.2) 19.4.3 tam, kde mohou být tekutiny zakalené nebo neprůhledné kvůli přítomnosti suspendovaných látek, měření turbidity pro monitoring jakosti vody a pro optimalizaci regenerace materiálů či produktu z vody a opakované použití vody z čistění (viz odstavec 4.1.8.5.3). 20
používat automatické ovládání ventilů pro vodu (zavřeno/otevřeno) tak, aby byl provoz zásobován vodou jen v odůvodněných příp. (viz odstavec 4.1.8.6);
21
vybírat suroviny a pomocné materiály, které minimalizují vznik pevných odpadů a škodlivé emise do atmosféry a vody (viz odstavce 4.1.9.1 a 4.1.9.2);
22
rozptylovat na pozemky (závlahy) je možnost pro výstup materiálů ze sektoru FDM , s výhradou místní právní úpravy, jak uvádí oddíl 4.1.6.
5.1.1 Ekologické hospodaření Řada postupů ekologického řízení je určena jako BAT (viz oddíl 4.1.1). Rozsah (např. úroveň podrobností) a povaha EM S (systému ekologického hospodaření, normalizovaného či nenormalizovaného) se obecně vztahuje k povaze, měřítku a složitosti závodu a rozsahu možných ekologických dopadů. 1 BAT má realizovat a dodržovat systém ekologického řízení (EM S ), který zahrnuje, jako vhodné pro jednotlivé okolnosti, tyto charakteristiky (viz kapitolu 3):
• • 1
definici ekologické politiky pro závod, zformulovanou nejvyšším vedením (angažovanost nejvyššího vedení se považuje za nezbytnou podmínku úspěšné aplikace ostatních charakteristik EM S) plánování a zavedení nezbytných postupů
Výraz lze (možná výstižněji) překládat i jako „sy stém ekologického hospodaření“ – pozn. překl.
681
Kapitola 5 •
realizaci postupů, se zvláštním zaměřením na h strukturu a odpovědnost h školení, uvědomělost a kvalifikaci h komunikaci h angažovanost zaměstnanců h dokumentaci h účinné řízení procesu h program údržby h připravenost a reakce na nepředvídané události h zabezpečení shody s ekologickou legislativou • kontrolu výkonnosti a provádění nápravných opatření, se zvláštním zaměřením na h monitoring a měření (viz též Referenční dokument o monitoringu emisí) h nápravné a preventivní akce h vedení záznamů h nezávislé (kde to je proveditelné) interní revize pro stanovení, zda systém ekologického hospodaření odpovídá plánovaným uspořádáním a je správně realizován a udržován • revizi ze strany nejvyššího vedení. Za podpůrná opatření se považují tři další charakteristiky, postupně doplňující opatření uvedená shora. Jestliže však chybí, obecně to není v rozporu s BAT. Tyto tři další kroky jsou: • • •
přezkoušení a validace systému řízení od akreditovaného certifikačního orgánu nebo externího ověřovatele EM S vypracovat a zveřejnit pravidelné ekologické prohlášení, popisující všechny významné ekologické aspekty závodu; uplatňovat meziroční porovnávání vzhledem k ekologickým úkolům a cílům i vnitřní standardům v odvětví, realizovat a dodržovat mezinárodně akceptovaný dobrovolný systém, jako jsou EM AS a EN ISO 14001:1996. Tento dobrovolný krok má dodat EM S vyšší důvěryhodnost. Zejména to platí o EM AS, v němž jsou obsaženy všechny shora uvedené charakteristiky. Nenormalizované systémy však mohou v zásadě být stejně efektivní za předpokladu, že jsou správně navrženy a realizovány.
Je také důležité zvážit tyto potenciální charakteristiky EM S: • • •
ekologický dopad konečného vyřazení zařízení z provozu již ve fázi projekce nového závodu vývoj čistších technologií pravidelně porovnávat se standardy v oboru, včetně energetické efektivnosti a šetření energií, výběru vstupních materiálů, atmosférických emisí, vypouštění odpadních vod, spotřeby vody a produkce odpadu.
682
Kapitola 5
5.1.2 Spolupráce s navazujícími činnostmi Operace osob, které se zabývají dodávkami surovin a ostatních materiálů do zpracovatelských závodů FDM , včetně zemědělců a dopravců, mohou mít v těchto závodech FDM ekologické důsledky. Dodavatelé surovin, částečně zpracovaných a zpracovaných materiálů do závodů FDM , mohou ovlivnit dopad těchto závodů na životní prostředí. Podobně mohou závody FDM ovlivňovat dopad na životní prostředí těch závodů, které zásobují, včetně jiných závodů FDM . Dopad na životní prostředí může být ovlivněn vlastnostmi materiálů, např. čerstvostí, mírou separace různých materiálů a technickými a technologickými údaji. Postupem BAT je usilovat o spolupráci s partnery, které závod předcházejí a následují v dodavatelsko-distribučním řetězci, za účelem vytvoření řetězce odpovědnosti za životní prostředí, snížení znečistění na minimum a ochrany životního prostředí jako celku (viz např. odstavce 4.1.7.2, 4.1.7.3, 4.1.7.12, 4.1.9.1, 4.2.1.1, 4.2.4.1 a 4.7.2.3).
5.1.3 Čistění zařízení a provozů Čistění zařízení a provozů FDM je nezbytně časté a má vysokou úroveň, protože existují hygienické normy, které se musí dodržovat z důvodů bezpečnosti („nezávadnosti“) potravin. Pro všechny závody FDM platí, že BAT znamená provádět následující: 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
odstraňovat zbytky surovin co nejdříve po zpracování a často čistit sklady materiálů (viz oddíl 4.3.10); opatřit a používat lapače na podlahové výpusti (guly) a zajistit, že jsou často prohlíženy a čistěny, aby se zabránilo splachování materiálů do odpadní vody (viz odstavec 4.3.1.1); optimalizovat používání suchého čistění (včetně vakuových systémů) zařízení a provozů, včetně čistění po rozlití či úniku látek (viz 4.3.1, 4.7.1.2, 4.7.2.2, 4.7.5.2 a 4.7.9.2) před mokrým čistěním tam, kde je mokré čistění nezbytné pro dosažení potřebné úrovně hygieny; předběžně namočit podlahy a otevřená zařízení, aby se před mokrým čistěním uvolnila ztvrdlá či napálená špína; hospodařit se spotřebou vody, energie a detergentů a snížit je na minimum (viz oddíl 4.3.5); opatřit čistící hadice, používané pro ruční čistění, manuálně obsluhovanými spouštěmi (kohoutky, viz odst. 4.7.5.17); dodávat vodu s regulovaným tlakem a provádět to pomocí trysek (viz odstavec 4.3.7.1); optimalizovat uplatňování opakovaného užití teplé chladící vody z otevřeného kruhu, např. pro čistění (viz např. odstavec 4.7.5.17); vybírat a používat čistící a desinfekční prostředky, jež působí nejmenší škody životnímu prostředí (viz 4.3.8, 4.3.8.1 a 4.3.8.2) a zajišťují účinnou hygienickou regulaci; provozovat čistění bez demontáže (CIP) pro uzavřená zařízení (viz oddíl 4.3.9) a zajistit optimální používání např. pomocí měření turbidity (viz odst. 4.1.8.5.3), vodivosti (viz odst. 4.1.8.5.2) nebo pH (viz odst. 4.1.8.5.1) a automatické dávkování chemikálií při správných koncentracích (viz 4.3.9);
683
Kapitola 5 11
12 13
používat systémy na jedno použití pro malé nebo zřídka používané provozy anebo tam, kde se čistící roztok silně znečisťuje, jako jsou provozy UHT, provozy membránové separace a předběžné čistění odparek a rozprašovacích sušáren (viz 4.3.9.); tam, kde existují vhodné změny pH v proudech odpadních vod z CIP a jiných zdrojů, používat vlastní neutralizaci proudů alkalických a kyselých odpadních vod v neutralizační nádrži (viz odst. 4.5.2.4); minimalizovat používání EDTA a používat tuto látku jen tam, kde je potřebná, s potřebnou frekvencí a v minimálním potřebném množství, například pomocí recyklace čistících roztoků (viz 4.3.8, 4.3.8.2, 4.3.8.2.2, 4.3.8.2.3 a 4.3.8.2.5).
Při výběru chemikálií pro desinfekci a sterilizaci zařízení a provozů, je postupem BAT následující: 14
vyhýbat se používání halogenovaných oxidačních biocidů s výjimkami tam, kde alternativní prostředky jsou neúčinné (viz 4.3.8.1, 4.5.4.8, 4.5.4.8.1 a 4.5.4.8.2).
5.1.4
Další BAT pro některé procesy a jednotkové operace, používané v řadě odvětví FDM
5.1.4.1
Příjem a expedice materiálů
Při příjmu a expedici materiálů je postupem BAT tento postup: 1
vypnutí motoru a chladícího zařízení při parkování, nakládání a vykládání vozidel; je-li to potřebné, použít pro chladící jednotku alternativní napájecí zdroj (viz odst. 4.2.1.1).
5.1.4.2
Odstřeďování a separace
Ve všech závodech FDM provádějících odstřeďování je postupem BAT tento postup: 1
provozování odstředivek tak, aby se do odpadní vody vypouštělo jen minimum produktu (viz odst. 4.2.3.1).
5.1.4.3
Uzení
Ve všech závodech FDM provádějících uzení je postupem BAT tento postup: 1
2
2 3 dosahovat úrovně atmosférických emisí TOC <50 mg/Nm (viz např. odst. 3.3.1.2.2 a 4.4.3.11.1).
„celkový uhlík“ – pozn.překl.
684
Kapitola 5 5.1.4.4
S mažení
Ve všech závodech FDM provádějících smažení je postupem BATnásledující: 1
recirkulace a spalování výstupních plynů (viz odst. 4.2.7.1).
5.1.4.5
Konzervování v plechovkách, láhvích a sklenicích
Ve všech závodech FDM provádějících konzervování v plechovkách, láhvích a sklenicích jsou postupem BATnásledující: 1
používat automatické systémy plnění plechovek, láhví a sklenic omáčkami, lákem a jinými přísadami, viz odst. 4.2.8.2);
2
používat nádrže na čistění plechovek, láhví a sklenic s regenerací plovoucího oleje, když se konzervuje olej, potraviny v rostlinných olejích nebo potraviny s obsahem oleje.
5.1.4.6
Odpařování
Ve všech závodech FDM provádějících odpařování je postupem BATnásledující: 1
používat pro zahušťování kapalin vícečlenné odparky (viz oddíl 4.2.9), s optimalizovanou rekompresí par (viz odst. 4.2.9.2), podle dostupnosti tepla a elektřiny, které jsou v závodě k dispozici.
5.1.4.7
Zmrazování a strojní chlazení
Ve všech závodech FDM provádějících zmrazování a strojní chlazení jsou postupem BATnásledující: 1 2 3 4 4 5 6 7 8 9
zabránit emisím látek, které poškozují ozónovou vrstvu tím, že se např. nepoužívají jako chladiva halogenované sloučeniny (viz odst. 4.1.9.3); vyhýbat se udržování klimatizovaných a chlazených prostorů chladnějších, než je nutné (viz odst. 4.2.15.1); optimalizovat kondenzační tlak (viz odst. 4.2.11.2); pravidelně odmrazovat celý systém (viz odst. 4.2.15.3); udržovat kondenzátory čisté (viz odst. 4.2.11.3); zajišťovat, aby vzduch, vstupující do kondenzátorů, byl co nejchladnější (viz odst. 4.2.11.3); optimalizovat teplotu kondenzace (viz odst. 4.2.11.3); používat automatické odmrazování chladících výparníků (viz odst. 4.2.15.5); pracovat bez automatického odmrazování během krátkých přestávek ve výrobě (viz odst. 4.2.11.7); snižovat na minimum ztráty přenosem a větráním z chlazených prostorů a studených skladů (viz odst. 4.2.15.2).
685
Kapitola 5 5.1.4.8
Chlazení
Ve všech závodech FDM provádějících chlazení jsou postupem BAT následující: 1 2 3
optimalizovat provoz systémů chladící vody, aby se neprovádělo nadměrné odkalování chladící věže (viz oddíl 4.1.5); instalovat deskový tepelný výměník pro předchlazení ledové vody amoniakem před konečným chlazením do akumulační nádrže na ledovou vodu s hadovým výparníkem (viz odst. 4.2.10.1); regenerovat teplo z chladícího zařízení. Lze dosáhnout teploty vody 50 až 60°C (viz odst. 4.2.13.5)
5.1.4.9
Balení
Ve všech závodech FDM provádějících balení jsou postupem BAT následující: 1 2 3 4
optimalizovat řešení obalů, včetně hmotnosti a objemu materiálu a recyklovaného obsahu pro snížení používaného množství a minimalizaci odpadu (viz odst. 4.2.12.2); nakupovat materiál hromadně (viz odst. 4.1.7.2); sbírat obalový materiál odděleně (viz odst. 4.2.12.3); minimalizovat přetékání a přeplňování při balení (viz odst. 4.2.12.6).
5.1.4.10 Výroba a používání energie Postupem BAT jsou následující: 1
2 3 4 5 6 7
8
v závodech, kde existuje využití vyrobeného tepla a elektřiny, (např. v cukrovarech, ve výrobě sušeného mléka, při sušení syrovátky, ve výrobě instantní kávy, v pivovarech a palírnách), používat systém kombinované výroby tepla a elektřiny (kogeneraci) v nových a podstatně změněných závodech, nebo v těch, které obnovují svůj energetický systém (viz odst. 4.2.13.1); používat tepelná čerpadla pro získávání tepla z různých zdrojů (viz odst. 4.2.13.4); vypínat zařízení, když není potřebné (viz odst. 4.2.13.6); snižovat na minimum zatížení motorů (viz odst. 4.2.13.7); snižovat na minimum ztráty motorů (viz odst. 4.2.13.8); používat pohony s proměnnými otáčkami pro snížení zatížení ventilátorů a čerpadel (viz odst. 4.2.13.10); používat tepelnou izolaci potrubí, nádob a zařízení, používaných pro dopravu, skladování nebo zpracování látek, jejichž teplota je vyšší, nebo nižší, než teplota okolí; izolovat zařízení, používaná pro procesy, v nichž se provádí ohřev nebo chlazení (viz odst. 4.2.13.3); používat frekvenční regulátory na elektromotorech (viz odst. 4.2.13.9).
5.1.4.11 Používání vody Jestliže se používá spodní voda, je postupem BATnásledující: 1
čerpat jen taková množství vody, která jsou skutečně potřebná (viz odst. 4.2.14.1).
686
Kapitola 5 5.1.4.12 S ystémy stlačeného vzduchu Pro výrobu stlačeného vzduchu jsou postupem BAT následující: 1 2 3
přezkoumat úroveň tlaku a snížit ji, je-li to možné (viz odst. 4.2.16.1); optimalizovat vstupní teplotu vzduchu (viz odst. 4.2.16.2); namontovat tlumiče hluku na vstupy a výfuky vzduchu pro snížení úrovní hluku (viz odst. 4.2.16.3).
5.1.4.13 Parní systémy Pro parní systémy jsou postupem BAT následující: 1 2 3 4 5 6
zvýšit vracení kondenzátu na maximum (viz odst. 4.2.17.1); vyhýbat se ztrátám mžikové páry z vraceného kondenzátu (viz odst. 4.2.17.2); odpojit nepoužívaná či málo používaná potrubí (viz odst. 4.2.17.2); zlepšit odvádění kondenzátu (viz oddíl 4.1.5); opravovat netěsnosti parního systému (viz odd. 4.1.5); snížit odkalování kotlů na minimum (viz odst. 4.2.17.4).
5.1.5
Snížení atmosférických emisí na minimum
Atmosférické emise pocházejí z různých zdrojů při zpracování, čistění a sušení potravinářských materiálů. Je třeba uplatňovat do procesu integrované BAT, které snižují na minimum atmosférické emise a to výběrem látek a používáním technologií. Je-li potom ještě potřebná další regulace, je možné provést výběr technologií pro potlačení atmosférických emisí. Pro prevenci atmosférických emisí z provozů FDM jsou postupem BAT tyto následující: 1
2 3
uplatňování a dodržování strategie potlačování nebo regulace atmosférických emisí, k níž patří (viz odd. 4.4.1): 1.1 definování problému (viz odst. 4.4.1.1 a 4.4.1.1.1); 1.2 soupis všech emisí v závodě, včetně např. abnormálního provozu (viz odst. 4.4.1.2 a 4.4.1.2.1); 1.3 měření hlavních emisí (viz odst. 4.4.1.3 a 4.4.1.3.1); 1.4 posouzení a výběr techniky pro potlačování nebo regulaci atmosférických emisí (viz odst. 4.4.1.4); zachycování odpadních plynů, pachů a prachu u zdroje (viz odst. 4.4.3.2) a jejich vyvedení do zařízení pro jejich vyčistění nebo potlačení (viz odst. 4.4.3.3; optimalizace procedur spouštění a odstavování zařízení pro potlačování atmosférických emisí, aby bylo zajištěno, že vždy fungují efektivně, když je potlačení emisí potřebné (viz odst. 4.4.3.3);
687
Kapitola 5 4
4
pokud není stanoveno jinak, tam, kde se do procesu integrovanými BAT nedosáhne úrovní emisí suchého prachu 5-20 mg/Nm3 pro mokrý a lepivý prach do 50 mg/Nm3 TOC, lze dosáhnout těchto úrovní pomocí technologií pro potlačování atmosférických emisí. Tento dokument se nezabývá specificky emisemi ze závodních tepelných elektráren v závodech FDM a tyto úrovně proto nemají za cíl představovat emisní úrovně spojené s BAT z těchto spalovacích zařízení. Některé techniky potlačování atmosférických emisí jsou popsány v části 4.4., až odst. 4.4.3.12); tam, kde v procesu integrované BAT neeliminují obtěžování zápachem, použijte techniky pro jejich potlačování.M nohé z těch, které popisuje část 4.4, jsou použitelné pro potlačení zápachu.
5.1.6 Čistění odpadních vod Čistění odpadních vod je prostředek pro prevenci a regulaci znečistění vody „na konci potrubí“. Odpadní voda pochází z různých zdrojů, jednak jako výsledek spotřeby vody při zpracování a čistění, jednak ze sušení materiálů FDM . Je třeba uplatňovat do procesu integrované BAT, které snižují na minimum jak spotřebu, tak znečistění vody. Potom lze provést výběr technologií pro čistění odpadních vod. Nebylo dosaženo žádných závěrů o tom, zda je lepší provádět čistění vody ze závodů FDM na místě, nebo jinde, kromě určitých primárních technologií (předčistění). Pro čistění odpadních vod z provozů FDM je postupem BAT použití vhodné kombinace následujících : 1 2 3 4 5 6 7 8
použití prvotního mechanického čistění (česle, síta, atd., viz odst. 4.5.2.1) v závodě FDM ; odstranění tuků lapačem tuků (viz odst. 4.5.2.2) v závodě FDM , jestliže odpadní voda obsahuje živočišné či rostlinné FOG; používat vyrovnávání průtoku a zatížení (viz odst. 4.5.2.3) používat neutralizaci (viz odst. 4.5.2.4) na silně kyselé a silně alkalické odpadní vody; používat sedimentaci (viz odst. 4.5.2.5) pro odpadní vody obsahující SS; používat flotaci rozpuštěným vzduchem (viz odst. 4.5.2.6); používat biologické čistění. Aerobní a anaerobní techniky používané v sektoru FDM se popisují v odstavcích 4.5.3.1 až 4.5.3.3.2; využívat plynný methan, vznikající při anaerobním čistění pro výrobu tepla nebo elektřiny (viz odst. 4.5.3.2).
Pokud není v této kapitole uvedeno něco jiného, emisní úrovně uvedené v tabulce 5.1 jsou příznačné pro úrovně emisí, kterých by bylo dosaženo technikymi, které představují BAT (viz odst. 4.5.1.1). Nemusejí nutně představovat úrovně v současnosti dosahované v průmyslu, ale jsou založeny na odborném posouzení TWG (technické pracovní skupiny).
688
Kapitola 5 Parametr BSK5 ChSK TSS pH Oleje a tuky Celkový dusík Celkový fos for
Koncentrace (mg/l) <25 <125 <50 6–9 <10 <10 0,4 - 5
Pro BSK5 lze získat lepší úrovně. Není vždy možné, nebo nákladově efektivní dosáhnout uvedených úrovní dusíku a fosforu, kvůli místním podmínkám.
Tabulka 5.1: Typická jakost odpadní vody ze zařízení FDM po vyčistění [140, World Bank (IBRD) et al., 1998, 199, Finland, 2003] S poznámkou dole v tabulce 5.1 nesouhlasí jeden členský stát, protože se domnívá, že odchylky od BAT, např. kvůli místním podmínkám, se připouštějí výhradně jen tehdy, jde-li o posílení požadavků povolení. Když je potřebné další čistění buď pro dosažení těchto úrovní nebo pro splnění zvláštních limitů pro vypouštění, jsou k dispozici tyto techniky: 9 10 11 12 13
biologické odstraňování dusíku (viz odstavce 4.5.4.1 a 4.5.4.7); použití srážení pro odstranění fosforu (viz odst. 4.5.2.9 současně s čistěním aktivovaným kalem, kde se používá (viz odst. 4.5.3.1.1); použití filtrace pro dočistění odpadní vody (viz odst. 4.5.4.5); odstranění nebezpečných a významně rizikových látek (viz odst. 4.5.4.4); použití membránové filtrace (viz odst. 4.5.4.6).
Když je jakost odpadní vody vhodná pro další použití při zpracování FDM, je postupem BATnásledující: 14
opakované použití vody po sterilaci a desinfekci, aniž se použije aktivní chlór (viz odstavce 4.5.4.8, 4.5.4.8.1 a 4.5.4.8.2), které splňují normu směrnice Rady 98/83/ES [66, EC, 1998].
Typické použití některých technologií čistění odpadních vod v sektoru FDM uvádí tabulka 4.45. Postupem BAT je zpracování kalů z odpadních vod pomocí jedné z těchto technologií, nebo jejich kombinace: 15 16 17 18
stabilizace (viz odst. 4.5.2.1.2); zahuštění (viz odst. 4.5.2.1.3); odvodnění (viz odst. 4.5.2.1.4); sušení (viz odst. 4.5.2.1.5), jestliže lze použít přírodní teplo nebo teplo regenerované z procesů v závodě.
Pro použití nebo likvidaci kalů z odpadních vod nebyla žádná BAT identifikována. některé z dostupných možností jsou uvedeny, ale nejsou popisovány, v odstavci 4.5.6.1.
689
Kapitola 5
5.1.7
Únik látek při nehodě
Obecně pro zabránění nehodám a maximálnímu snížení jejich účinku na životní prostředí jako celek, jsou postupem BAT tyto přístupy: 1
identifikovat potenciální zdroje nehod a úniků při nehodě, které by mohly poškodit životní prostředí;
2
posoudit pravděpodobnost vzniku identifikovaných potenciálních nehod a úniků při nehodách a jejich nebezpečnost, tj. provést posouzení rizik (viz oddíl 4.6.2);
3
identifikovat ty potenciální zdroje nehod a havárií, pro které je potřebné zavést další regulační opatření, aby se zabránilo jejich vzniku ,(viz odd. 4.6.3);
4
identifikovat a realizovat regulační opatření potřebná pro prevenci nehod a minimalizaci poškození životního prostředí takovými nehodami ,(viz odd. 4.6.4);
5
vypracovat, realizovat a pravidelně zkoušet havarijní plán ,(viz odd. 4.6.5)
6
vyšetřovat všechny nehody a situace, v nichž k nehodě téměř došlo, a vést o nich záznamy, (viz odd. 4.6.6).
5.2
Další BAT pro některá jednotlivé obory FDM
V takových oborech, pro která nejsou žádné další BAT uvedeny, např. pro mlynářské výrobky, výrobu těstovin, výrobu krmiv pro hospodářská zvířata, pekařství, výrobu cukrovinek, výrobu droždí, sladovnictví, výrobu destilátů, výrobu jablečného moštu, výrobu nealkoholických nápojů a výrobu kyseliny citrónové, se uplatňují obecné postupy BAT.uvedené v částech 5.1 až 5.1.7.
5.2.1
Další BAT pro odvětví masa a drůbeže
Navíc k BAT, uvedeným v částech 5.1 až 5.1.7 pro závody na zpracování masa a drůbeže, je postupem BAT provádět následující: 1 2 3 4
rozmrazovat maso vzduchem (viz odst. 4.2.2.5); vyhýbat se používání vločkového ledu používáním vhodné směsi chlazených a zmrazených surovin (viz odst. 4.7.1.3); dávkovat koření a ostatní pevné přísady z hromadného zásobníku, nikoli z plastových pytlů (viz odst. 4.1.7.2); zastavit automaticky přívod vody, když se narážečky a podobná zařízení nepoužívají při přestávkách nebo zastavení výroby (viz odst. 4.1.8.4).
5.2.2
Další BAT pro odvětví ryb, měkkýšů a korýšů
Navíc k BAT, uvedeným v částech 5.1 až 5.1.7 pro závody na zpracování ryb, měkkýšů a korýšů je postupem BAT provádět následující: 1 2
udržovat jakost ryb pro optimální použití zkrácením dob skladování na minimum (viz odst. 4.1.7.3); používat ryby vysoké jakosti zajištěním spolupráce s dodavateli (viz odst. 4.4.7.2.3); 690
Kapitola 5 3 4
5
6
7 8
9 10 11 12
provádět programy pravidelné údržby (viz odd. 4.1.5) za účelem zajištění účinného stahování (viz odst. 4.7.2.3); rozmrazovat makrely ponorem do nádob naplněných vodou, míchanou probubláváním vzduchem. Hladina vody se udržuje recirkulací a používáním 3 hladinových spínačů (viz odst. 4.2.2.1), při dosažení spotřeby vody ≤2,0 m /t surových ryb; rozmrazovat bílé ryby ponorem do nádob naplněných vodou, míchanou probubláváním vzduchem. Hladina vody se udržuje pomocí hladinových spínačů 3 (viz odst. 4.2.2.2), při dosažení spotřeby vody v mezích 1,8 až 2,2 m /t surových ryb; rozmrazovat garnáty a krevety ponorem do nádob naplněných filtrovanou vodou z loupání, míchanou probubláváním vzduchem. Hladina vody se udržuje recirkulací a používáním hladinových spínačů (viz odst. 4.2.2.1), nebo pomocí hladinových spínačů (viz odst. 4.2.2.2); vypustit odšupinování, mají-li být ryby následně stahovány (viz odst. 4.7.2.7); tam, kde se provádí odšupinování, tj. kde se ryba potom nestahuje, používat filtrovanou recirkulovanou vodu z odšupinování pro předběžný oplach ryb a řádně seřídit funkci odšupinovacího zařízení, vážením správného množství šupin pro konkrétní průtok vody odstraňovat a dopravovat kůži a tuk ze stahovacího bubnu vakuovým odsáváním (viz odst. 4.7.2.8); odstraňovat a dopravovat kůži a tuk ze stahovacího bubnu vakuovým odsáváním (viz odst. 4.7.2.4); odstraňovat a dopravovat vnitřnosti makrel vakuovým odsáváním (viz odst. 4.7.2.5); používat pásové dopravníky s jemným sítem pro dopravu pevných produktů, vedlejších produktů a odpadu, aby se umožnilo jejich oddělení od vody (viz odst. 4.7.2.6); při výrobě filé: 12.1 odstraňovat kostru z filetů dvěma sadami rotačních nožů (viz odst. 4.1.8.8); 12.2 kde jsou potřebné systémy čistění vodními tryskami nebo sprchou, instalujte je spolu s aktivačními snímači přítomnosti produktu (pro přerušovanou činnost), (viz odst. 4.1.8.8); 12.3 snížení spotřeby vody o 60 – 75 °% lze dosáhnout: 12.3.1 odstraněním zbytečných trysek tak, aby se voda dodávala jen tam, kde je potřebná (viz odst. 4.1.8.8); 12.3.2 nahrazením těch trysek, které odebírají rybu po odříznutí ocasu, mechanickým zařízením (viz odst. 4.1.8.8); 12.3.3 nahrazením trysek pro čistění hnacích kol ve filetovací části mechanickým zařízením (viz odst. 4.1.8.8); 12.3.4 nahrazením stávajících trysek tryskami s nižší spotřebou vody (viz odst. 4.1.8.8); 12.3.5 používáním pulzujících vodních trysek, tj. s otvíráním a zavíráním přívodu vody automatickým ventilem (viz odst. 4.1.8.8); 12.3.6 nahrazením výpusti odpadu odvodňovacími pásy a uzavřením trysek ve výpusti odpadu. Odpad bude oddělován od procesní vody přímo u filetovacího stroje, což má za výsledek kratší dobu styku (viz odst. 4.7.2.6); 691
Kapitola 5 12.4 snížit jak počet, tak velikost postřikovacích trysek (úspora vody asi 75 %) (viz odst. 4.1.8.8);
5.2.3
Další BAT pro odvětví ovoce a zeleniny
Navíc k BAT, u vedeným v částech 5.1 až 5.1.7 pro závody na zpracování ovoce a zeleniny, je postupem BAT provádět následovně: 1
2 3
tam, kde se nelze vyhnout skladování, zkracovat dobu skladování na minimum (viz odst. 4.1.7.3), kde klimatické podmínky neurychlují rozklad a/nebo poškozování jakosti, vyhýbat se (strojnímu) chlazení uložením ovoce a zeleniny a jejich vedlejších produktů, určených k použití jako krmivo, venku v čistém krytém prostoru nebo v nádobách (viz odst. 4.7.3.3); používat suchou separaci vyřazených surovin s třídění a pevných zbytků (např. při třídění, ořezávání, extrakci, filtraci) (viz odst. 4.1.7.6); sbírat hlínu ze sedimentace nebo z filtrace namísto jejího splachování do ČOV (viz odst. 4.1.7.6, 4.5.2.5 a 4.5.4.5);
4
loupat ovoce a zeleninu v šaržovém procesu parou (viz odst. 4.7.3.4.2) nebo v kontinuálním procesu parou (viz odst. 4.7.3.4.1), aniž se použije studená voda ke kondenzaci páry a, pokud z technologických důvodů nelze loupání parou použít, používat suché alkalické loupání (viz odst. 4.7.3.4.6), ledaže by nemohly být při použití obou těchto technologií splněny požadavky receptury;
5
po blanšírování ochladit ovoce a zeleninu před zmrazováním průchodem studenou vodou (viz odst. 4.7.3.6);
6
optimalizovat opakované používání vody s čistěním nebo bez čistění v závislosti na jednotkových operacích, které vyžadují vodu a optimalizovat jakost vody, která je potřebná pro dodržení patřičných norem jakosti a hygieny potravin (viz odst. 4.7.3.7).
5.2.4
Další BAT pro odvětví rostlinných olejů a tuků
Navíc k BAT, uvedeným v částech 5.1 až 5.1.7 pro závody na zpracování rostlinných olejů, je postupem BAT provádět následovně: 1 2 4
5 6
používat protiproudé uspořádání v systému odstraňovače rozpouštědla-toasteru při extrakci rostlinných olejů (viz odst. 4.7.4.2); při zpracování rostlinných oljeů používat páru, generovanou v odstraňovačitoasteru v prvním kroku předodparky destilace miscely (viz odst. 4.7.4.3); využívat teplo exothermní reakce z hydrogenace rostlinného oleje pro ohřev produktu na požadovanou reakční teplotu a výrobu páry později při reakci (viz odst. 4.7.4.4); Dosažitelná produkce energie (páry) činí 25 až 125 kWh/t nerafinovaného oleje (tj. 90 – 450 M J/t či 40 – 200 kg páry/t); používat vodokružné vývěvy pro výrobu pomocného vakua při sušení olejů, odplynování olejů a minimalizaci oxidace olejů (viz odst. 4.7.4.11); regenerovat hexan ze zkondenzovatelných par z odstraňování“vypékání“ extrahovaného šrotu, destilace miscely a vyháněcí kolony systému minerálního oleje pomocí gravitačního separátoru a přehříváku (viz odst. 4.7.4.6);
692
Kapitola 5 6
7 8 9
používat pračku s minerálním olejem pro regeneraci hexanu z nezkondenzovatelných par z odstraňování (“vypékání“) extrahovaného šrotu, destilace miscely, přehříváku a vyháněcí kolony systému minerálního oleje (viz odst. 4.7.4.5); používat cyklony pro snížení emisí mokrého prachu z extrakce rostlinných olejů 3 tak, aby byla dosažena úroveň emisí mokrého prachu <50 mg/Nm (viz odst. 4.7.4.10); rafinovat surové oleje fyzikální rafinací (viz odst. 4.7.4.7.2), nebo mají-li obsah ffa nižší, než 2 %, chemickou rafinací (viz odst. 4.7.4.7.1); dezodorizovat rostlinné oleje pomocí dvojité pračky ve spojení průtokovým systémem chlazení (viz odst. 4.7.4.12.1).
5.2.5
Další BAT pro mlékárny
Navíc k BAT, u vedeným v částech 5.1 až 5.1.7 pro mlékárny je postupem BAT provádět následující: 1 2 3 4 5 6
7 8
9
3
používat částečnou (parciální) homogenizaci mléka (viz odst. 4.7.5.3); nahradit šaržové pastéry kontinuálními pastéry (viz odst. 4.7.5.5); používat při pasteraci regenerativní výměnu tepla (viz odst. 4.7.5.6); snížit požadovanou frekvenci čistění odstředivých separátorů zdokonalením předběžné filtrace a vyčeření mléka (viz odst. 4.7.5.7); používat přesně načasované „plnění složek“, aby nedocházelo ke ztrátám a na minimum se snížilo znečistění vody (viz odst. 4.7.5.12); zvýšit na maximum regeneraci zředěného, ale jinak nekontaminovaného produktu z prvních proplachů CIP, spouštění, odstavování a změn produktů HTST a z proplachování jiných zařízení a potrubí přímou detekcí rozhraní mezi produktem a vodní fází (viz odst. 4.7.5.10). Lze to provádět např. měřením objemu snímači průtoku (viz odst. 4.1.8.4), snímači hustoty, měřením hustoty vodivostními snímači (viz odst. 4.1.8.5.2) a nefelometricky snímáním intenzity rozptýleného světla (viz odst. 4.1.8.5.3) pro odlišení vody od produktu; ve velkých mlékárnách se značně rozvětveným potrubím používat malé systémy CIP namísto jednoho centrálního (viz ods. 4.3.9); opakovaně používat chladící vodu, použitou vodu z čistění, kondenzáty ze sušení a odpařování, permeáty získávané v membránových separačních procesech a vody z posledních oplachů po přečistění, pokud je potřebné pro zajištění úrovně hygieny, nezbytné pro opakované použití (viz odst. 4.7.5.16); dosahovat úrovní uvedených v tabulce 5.2 (viz odst. 5.2.5.1), tabulce 5.3 (viz odst. 5.2.5.2) a tabulce 5.4 (viz odst. 5.2.5.5). Jsou příznačné pro úrovně, které lze dosáhnout uplatněním v procesu integrovaných BAT. Jsou založeny na 3 dosažených úrovních, které uvádí TWG . V uváděných rozmezích se odrážejí různé podmínky, v nichž závody pracují. Úrovně spotřeby energie se mohou lišit např. v důsledku rozdílných objemů výroby. V teplém klimatu se vísce energie spotřebuje na chlazení a naopak. Spotřeby vody a úrovně emisí odpadních vod se mohou lišit např. kvůli rozdílné skladbě produktů, velikosti šarží a čistění. Úroveň emise odpadní vody může být nižší v porovnání s úrovní spotřeby vody, protože mnohé mlékárny měří odběr chladící vody, často z vlastních studní, ale vypouštějí ji neměřenou. V teplém klimatu se voda může ztrácet odparem. Technická pracovní skupina – pozn. překl.
693
Kapitola 5 5.2.5.1
Další BAT pro výrobu konzumního mléka
Navíc k BAT, uvedeným v částech 5.1 až 5.1.7 a 5.2.5 pro výrobu tržního mléka je postupem BAT provádět následující: 1
dosáhnout úrovní spotřeby a emisí uvedených v tabulce 5.2 (viz odst. 3.3.5.1.1, 3.3.5.1.2, 3.3.5.4 a odd. 5.2.5 odst. 9); Spotřeba energie (kWh/l) 0,07 – 0,2
Spotřeba vody (l/l) 0,6 – 1,8
Odpadní voda (l/l) 0,8 – 1,7
Tabulka 5.2: Úrovně spotřeby a emisí spojené s výrobou konzumního mléka z 1 litru přijatého mléka 5.2.5.2
Další BAT pro výrobu sušeného mléka
Navíc k BAT, uvedeným v částech 5.1 až 5.1.7 a 5.2.5 pro výrobu sušeného mléka je postupem BAT provádět následující: 1
používat k výrobě sušeného mléka vícečlenné odparky (viz odst. 4.2.9.1), optimalizovat rekompresi par (viz odst. 4.2.9.2) ve vztahu k dostupnosti tepla a elektřiny v závodě, pro koncentraci kapalného mléka před rozprašovacím sušením, po němž následuje FBD, např. integrované FBD (sušení na fluidním loži, (viz odst. 4.7.5.8);
2
používat systém časné požární výstrahy (poplachu), např. detektory CO, pro snížení rizika výbuchu v rozprašovací sušárně (viz odst. 4.7.5.8);
3
dosáhnout úrovní spotřeby a emisí uvedených v tabulce 5.3 (viz odst. 3.3.5.1.1, 3.3.5.1.2, 3.3.5.4 a odd. 5.2.5 odst. 9). Spotřeba energie (kWh/l) 0,3 – 0,4
Spotřeba vody (l/l) 0,8 – 1,7
Odpadní voda (l/l) 0,8 – 1,5
Tabulka 5.3: Úrovně spotřeby a emisí spojené s výrobou sušeného mléka z 1 litru přijatého mléka 5.2.5.3
Další BAT pro výrobu másla
Navíc k BAT, u vedeným v částech 5.1 až 5.1.7 a 5.2.5 pro výrobu másla je postupem BAT provádět následující: 1
odstraňovat zbytky másla z potrubí pomocí chlazeného bloku („zátky“) másla, protlačeného stlačeným vzduchem;
2
před čistěním vyplachovat ohřívák smetany odstředěným mlékem (viz odst. 4.7.5.13.1);
5.2.5.4 Další BAT pro výrobu sýrů Navíc k BAT, u vedeným v částech 5.1 až 5.1.7 a 5.2.5 pro výrobu sýrů je postupem BAT provádět následující: 1
používat teplo teplé syrovátky pro předehřátí sýrařského mléka (viz odst. 4.7.5.14.7),
694
Kapitola 5 2
zvýšit na maximum regeneraci a používání syrovátky (viz odst. 4.7.5.14.4);
3
segregovat slanou syrovátku (nesmí se míchat se sladkou ani s kyselou syrovátkou, viz odst. 4.7.5.14.4);
4
snížit obsah jemných částic tuku a sýra v syrovátce a vést proudy kapalin přes síta pro zachycení jemných částic (viz odst. 4.7.5.14.2);
5
snížit na minimum výskyt kyselé syrovátky a opatřit víka či plošiny nasolovacích van výpustmi, aby nedocházelo k únikům solanky do ČOV (viz odst. 4.7.5.14.3);
6
k výrobě sušené syrovátky používat vícečlenné odparky (viz odst. 4.2.9.1), optimalizovat rekompresi par (viz odst. 4.2.9.2) ve vztahu k dostupnosti tepla a elektřiny v závodě, pro koncentraci kapalného mléka před rozprašovacím sušením, po němž následuje FBD, např. integrované FBD (sušení na fluidním loži, (viz odst. 4.7.5.8).
5.2.5.5 Další BAT pro výrobu zmrzliny Navíc k BAT, uvedeným v částech 5.1 až 5.1.7 a 5.2.5 pro výrobu zmrzliny je postupem BAT provádět následující: 1
dosáhnout úrovní spotřeby a emisí uvedených v tabulce 5.4 (viz odst. 3.3.5.1.1, 3.3.5.1.2, 3.3.5.4 a odd. 5.2.5 odst. 9). Spotřeba energie (kWh/l) 0,6 – 2,8
Spotřeba vody (l/l) 4,0 – 5,0
Odpadní voda (l/l) 2,7 – 4,0
Tabulka 5.4: Úrovně spotřeby a emisí spojené s výrobou 1 kg zmrzliny
5.2.6
Další BAT pro výrobu škrobu
Navíc k BAT, u vedeným v částech 5.1 až 5.1.7 pro výrobu škrobu je postupem BAT provádět následující: 1 2 3
optimalizovat opakované použití procesní vody nebo hlízové vody ve výrobě bramborového škrobu (viz odst. 3.3.7.1, 4.1.6, 4.1.7.6 a 4.7.6.1); používat lepkovou procesní vodu (v kroku separace bílkovin) pro praní klíčků a vlákniny a namáčení při zpracování kukuřičného škrobu (viz odst. 4.1.7.8); prát škrobové mléko v protiproudém uspořádání, než je odvodněna a vysušena (viz odst. 4.7.6.1);
5.2.7
Další BAT pro cukrovarnictví
Navíc k BAT, u vedeným v částech 5.1 až 5.1.7 pro výrobu cukru z cukrovky je postupem BAT provádět následující: 1 2
recyklovat dopravní vodu (viz odst. 4.7.7.3); používat kondenzát z odparek pro extrakci cukru z řepných řízků (viz odst. 4.1.7.8);
695
Kapitola 5 3
nesušit vyslazené řepné řízky, existuje-li výstup pro lisované vyslazené řízky, např. krmivo pro hospodářská zvířata, jinak řízky sušit pomocí parních sušáren (viz odstavec 4.7.7.1.4) nebo vysokoteplotních sušáren (viz odst. 4.7.7.1.2) ve spojení s opatřeními pro snížení atmosférických emisí. K možným opatřením pro snížení atmosférických emisí při HTD patří mj. minimalizace množství sušených malých částic řízků, sušení na maximální obsah sušiny 91%, mechanické lisování vyslazených řízků před sušením, minimalizace množství přidávané melasy před sušením a optimalizace provozu cyklonů (viz odstavec 4.4.3.5.2) a sprchové pračky (viz odst. 4.4.3.5.3).
5.2.8
Další BAT pro obor kávy
Navíc k BAT, uvedeným v částech 5.1 až 5.1.7 pro obor kávy je postupem BAT provádět následující: 1 2
3
4
při pražení kávy recirkulovat vzduch z pražiče zpět (viz odst. 4.7.8.4.1); při pražení kávy, při němž do procesu integrovaná BAT, která snižuje na minimum atmosférické emise výběrem a používáním (výrobních) technologií, 3 3 nedosáhne úrovní emisí suchého prachu 5-20 mg/Nm , a <50 mg/Nm TOC, pro světle praženou kávu (tato úroveň se obtížněji dosahuje, zvyšuje-li se tmavost pražení, viz odst. 3.2.39.2) dosáhnout těchto úrovní pomocí technologií pro potlačování atmosférických emisí. Některé techniky potlačování atmosférických emisí se popisují v části 4.4, až odst. 4.4.3.12. Emisní úrovně pro NOx byly poskytnuty příliš pozdě pro plné ověření technickou pracovní skupinou a jsou uvedeny v části 7.5 v kapitole Závěrečné poznámky; při výrobě instantní kávy používat odpadní teplo z horkého kapalného kávového extraktu pro ohřev procesní vody před extrakcí a používat protiproudou výměnu tepla pro využití tepla z rozprašovacího sušení v odvětví pražení (viz odst. 4.7.8.1); při výrobě instantní kávy po sušení aglomerovat prach pro získání granulí a potom zbývající prach recyklovat a použít potlačování atmosférických emisí (viz odst. 4.7.8.2).
5.2.9
Další BAT pro výrobu nápojů
Navíc k BAT, u vedeným v částech 5.1 až 5.1.7 pro výrobu nápojů je postupem BAT provádět následující: 1
2 3 4
jestliže se v závodě používá CO2, používat CO2, který je buď regenerován z procesu kvašení, nebo je vedlejším produktem jiného procesu, abyste se vyhnuli výrobě CO2 přímo z fosilních paliv speciálně pro použití v závodě (viz odst. 4.2.4.1); po kvašení regenerovat kvasnice (viz odst. 4.7.9.3); tam, kde se jako filtr používá rozsivková zemina (infusoriová hlinka), sbírat materiál filtru pro optimalizaci jeho opakovaného použití anebo likvidaci (viz odst. 4.7.9.4.3); používat vícestupňový systém mytí láhví (viz odst. 4.7.9.5.2);
696
Kapitola 5 5
6
optimalizovat spotřebu vody v oplachové zóně myčky láhví regulací průtoku oplachové vody, namontovat automatické ventilu k přerušování dodávky vody při zastavení linky a používat ve dvou posledních řadách oplachových trysek čerstvou vodu (viz odst. 4.7.9.5.4); používat znovu přetoky z mytí láhví po sedimentaci a filtraci (viz odst. 4.7.9.5.3).
5.2.9.1
Další BAT pro pi vovarnictví
Navíc k BAT, uvedeným v částech 5.1 až 5.1.7 a 5.2.9 pro pivovary je postupem BAT provádět následující: 1 2 3
optimalizovat opakované použití horké vody z chlazení mladiny (viz odst. 4.7.9.6.4) a regenerovat teplo z vaření mladiny (viz odst. 4.7.9.6.5); znovu používat přetokovou vodu z pasterace lahvového piva (viz odst. 4.7.9.5.5); 3 dosáhnout spotřebu vodu na úrovni 0,35 až 1 m /hl vyrobeného piva (viz odst. 3.3.11.1).
5.2.9.2 Další BAT pro vinařství Navíc k BAT, uvedeným v částech 5.1 až 5.1.7 a 5.2.9 pro vinařství je postupem BAT provádětnásledující : 1
po stabilizaci vína chladem používat znovu alkalický čistící roztok (viz odst. 4.7.9.8.1) a když už není možné tento roztok dále používat a má ještě dosti vysokou hodnotu pH k tomu aby narušil provoz ČOV, uplatnit vlastní neutralizaci (viz odst. 4.5.2.4) anebo, když úrovně pH a průtoku nenaruší provoz ČOV, postupně čistící roztok vypouštět do ČOV (viz odst. 4.7.9.8.2).
697
Kapitola 6
6.
NOVĚ VZNIKAJÍCÍ TECHNIKY
Tato kapitola obsahuje moderní techniky prevence a regulace znečistění, o kterých se uvádí, že jsou ve vývoji a mohou v budoucnu zajistit přínos v úspoře nákladů nebo zlepšení životního prostředí. Pokud jsou k dispozici, tyto informace obsahují potenciální účinnost technologií, předběžné odhady nákladů a naznačují časové měřítko, do kdy mohou být tyto techniky komerčně dostupné. Nejsou zde zahrnuty zavedené techniky z jiných sektorů, které nově vznikají v praxi sektoru FDM .
6.1 Použití UV a ozonu při absorpci pro potlačování zápachu Popis Ozon se historicky používá jako oxidační činidlo jen v omezeném počtu aplikací potlačování zápachu. Je tomu tak především proto, že i když je extrémně reaktivní v kapalné fázi, jeho reaktivita v plynné fázi je poměrně nižší. V 80. letech byl vypracován proces, který zvyšuje aktivitu ozonu působením ultrafialového záření. Tento proces používá konvenční systém pevného lože (náplně) a systém recyklace kapaliny. Ozon se uvádí do jímky absorbéru a probublává vzhůru. Ozonizovaná voda se uvádí přes řadu zdrojů UV záření. V přítomnosti UV záření ozon produkuje hydroxylové radikály, které jsou mnohem reaktivnější, než sám ozon. V kapalné fázi rozpuštěné organické látky se oxidují na oxid uhličitý a vodu, a proto je ze systému vypouštěný „spodní louh“ poměrně čistý. Dosažené ekologické přínosy Snížené emise zápachu. Použitelnost Ozonový systém však není účinný, když se používá na horké a vlhké proudy vzduchu, např. je-li na něj připojeno odvzdušnění pařící nádrže pro škubání drůbeže. Literatura [34, Wiley A R and Williams D A, 2001]
698
Kapitola 7
7 7.1
ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY Časový průběh prací
Práce na tomto dokumentu BREF byly zahájeny prvním plenárním zasedáním TWG v lednu 2001. Hlavní problémy probrané na tomto zasedání se týkaly rozsahu tohoto dokumentu, klíčových ekologických otázek, jak přistupovat k práci v tak rozmanitém sektoru, a potřebných informací. Byl dohodnut konečný termín pro poskytnutí těchto informací, tj včas, aby byly zahrnuty do prvního návrhu. Diskuse o rozsahu vedla k vymezení horní a dolní hranice na základě činností uvedených ve směrnici a problémů v působnosti ostatních dokumentů BREF v řadě. Zahrnutí nebo vyloučení odvětví v tomto dokumentu však nenaznačuje žádný výklad směrnice. Diskuse například odhalila, že v některých členských státech termín „potraviny“ zahrnuje i krmiva pro hospodářská zvířata, kdežto v jiných tomu tak není. Po určité diskusi bylo rozhodnuto zahrnout do tohoto dokumentu zpracování krmiv pro hospodářská zvířat. Další diskuse s TWG „Jatka a živočišné vedlejší produkty“ vedla k tomu, že do rozsahu tohoto dokumentu byla zahrnuta výroba krmiv pro domácí zvířata (rozuměj psy, kočky, morčata atd.- pozn. překl.). Dokumenty se nepokoušejí vykládat směrnici, takže otázky spojené s výrobními kapacitami a rozhodnutí o tom, kde jsou potřebná povolení, nejsou zahrnuta. První návrh TWG obdržela k připomínkám v dubnu 2002. Období konzulatací trvalo asi 8 týdnů. Druhý návrh, obsahující navrhované závěry BAT, byl TWG zaslán v květnu 2003. Konzultační období pak trvalo až do srpna 2003. V září 2003 původní autor opustil EIPPCB a v listopadu převzal práci na tomto dokumentu nový autor. Během roku 2004 se práce soustředila na uvážení připomínek k druhému návrhu, vypracování prezentace informací pro čtenáře a konsolidaci závěru BAT při zajištění, že budou vztaženy k doloženým informacím v tomto dokumentu. Závěrečné plenární zasedání TWG se konalo v únoru 2003. Zasedání se soustředilo na diskusi závěrů BAT a informací, které je v tomto dokumentu odůvodňují. Po závěrečné schůzi byla kapitola BAT upravena, aby odrážela změny dohodnuté na zasedání. Potom byly navrženy kapitoly „Závěrečné poznámky“ a „Souhrn pro vedoucí pracovníky“ po čemž proběhly krátké konzultace. Po těchto konzultacích bylo provedeno vypracování konečného návrhu.
7.2
Úroveň všeobecné shody, podněty a problé my vzniklé ze závě rečné schůze TWG
Závěry práce byly schváleny na závěrečném plenárním zasedání při dosažení vysoké úrovně shody. Většina BAT se zabývá řízením a provozem zpracování FDM . Uplatňování většiny postupů BAT proto nevyžaduje žádné, nebo jen malé investice do zařízení. Tyto „do procesu integrované“ BAT mohou obecně vynést úspory na nákladech díky zlepšené účinnosti a snížené produkci odpadu. Důraz na prevenci znečistění pomocí „do procesu integrovaných“ BAT může mít za výsledek minimalizaci množství investic potřebných pro uplatnění BAT „na konci potrubí“, např. snížením měřítka, v němž jsou potřebné.
699
Kapitola 7 Například minimalizace množství používané vody a snížení její kontaminace částicemi potravin a detergenty po provedení suchého čistění může snížit požadavek na čistění vody v porovnání se splachováním potravin ze zařízení a podlah hadicí do odpadu. Povaha surovin v sektoru FDM a důležitost čerstvosti, jak pro jakost produktu, tak pro prevenci vzniku odpadu, činí spolupráci mezi partnery, kteří spolu sousedí na obou stranách v dodavatelsko-distribučním řetězci velmi důležitou. Bylo dohodnuto, že postupem BAT je usilovat o spolupráci s partnery na obou stranách za účelem vytvoření řetězce ekologické odpovědnosti, snížení znečistění na minimum a ochrany životního prostředí jako celku“. To je ve shodě s přístupem BAT, nejenom na úrovni specifické pro lokalitu, ale také v širším měřítku a může toho být dosaženo jak na úrovni závodu, tak v širším měřítku prostřednictvím organizacích reprezentujících sektor FDM . Dodržování přijatelných hygienických norem je v závodech FDM zásadně důležité pro zajištění jakosti produktu a bezpečnosti potravin. Přísná hygienická kontrola a z ní plynoucí požadavek na pravidelné čistění provozů a zařízení FDM značně ovlivnily závěry BAT, zvláště ty, které se týkají přímo čistění. Ekologické otázky byly také ovlivněny recepturami některých produktů, protože některé techniky mohou být nezbytné pro zajištění určité chuti a vůně nebo textury a z téhož důvodu mohou být jiné techniky nepoužitelné. Byl zaregistrován jeden nejednotný názor. Jeden členský stát nesouhlasí s poznámkou v tabulce 5.1, která zachycuje jakost odpadní vody z provozů FDM po vyčistění. Poznámka uvádí, že „Dosáhnout lepší úrovně BSK5 a ChSK. není vždy možné nebo nákladově efektivní kvůli místním podmínkám v úrovni celkového dusíku a fosforu“. Onen členský stát má zato, že odchylky od BAT, např. kvůli místním podmínkám, jsou přípustné výhradně pro zpřísnění požadavků povolení.. Proběhly jisté diskuse, vyplynuvší z nových informací uvedených v průběhu zasedání. Jsou probrány v části 7.5, která obsahuje doporučení pro další práci. Když se na závěrečném plenární zasedání diskutovala s BAT spojená úroveň emisí suchého prachu z provozů FDM , byla vznesena otázka, zda to platí pro závodní tepelné elektrárny provozované v závodech FDM . Emise z tepelných elektráren nebyly předmětem výměny informací před závěrečným zasedáním, takže se vyjasnilo, že emisní úrovně spojené s BAT nemají představovat BAT z takových tepelných elektráren.
7.3 Poskytované informace V TWG je zastoupeno 16 členských států a odvětví FDM mají ve skupině také značné zastoupení. M nozí z členů TWG z průmyslu jsou součástí zastoupení CIAA. Někteří členové TWG z členských států jsou také zástupci průmyslu. Zastoupeni jsou i dodavatelé zařízení. Na práci na tomto dokumentu se nepodílely žádné nevládní ekologické organizace.
700
Kapitola 7 Jako zdroje informací při navrhování tohoto dokumentu posloužily četné zprávy z členských států a průmyslu, včetně informací ze závodů, které byly užity jako příklady. Účast jednotlivých členských států na této práci do jisté míry odrážela regionální rozložení jednotlivých odvětví. Například, na práci o mlékárnách se účastnilo několik členských států, s významnými příspěvky ze severských zemí [42, Nordic Council of M inisters et al., 2001], Německa [9, Verband der Deutschen M ilchwirtschaft (German Dairy Association), 1999] a Itálie [75, Italian contribution, 2002]. Řecko, Itálie, Portugalsko a Španělsko dominovaly v diskusi o olivovém oleji. Itálie poskytla všechny informace o těstovinách. Německo patřilo k nejaktivnějším členům ve výměně informací. Většina informací poskytnutých Německem byla výsledkem spolupráce německých úřadů a některých jednotlivých odvětví FDM [65, Germany, 2002], např. odvětví zpracování rostlinných olejů a tuků, mlékáren a pivovarů. CIAA a její členské organizace poskytly většinu příspěvků z průmyslu. Sem patří informace o většině oboru FDM, s výjimkou průmyslů masa, ryb, měkkýšů a korýšů, a ovoce a zeleniny. V tomto dokumentu je poměrně málo informací speciálně o masném průmyslu, a většinu z nich poskytly severské státy [42, Nordic Council of M inisters, 2001] a Itálie [89, Italian contribution, 2001, 91, Italian contribution, 2001]]. Informace o zpracování ryb, měkkýšů a korýšů pocházejí zejména ze severských států [42, Nordic Council of M inisters, 2001]. Hlavními zdroji informací o zpracování ovoce a zeleniny byly Belgie [31, VITO et al., 2001, 32, Van Bael J., 1998] a Itálie [89, Italian contribution, 2001, 91, Italian contribution, 2001]. Důležitost hygieny v celém sektoru FDM dokládá skutečnost, že informace a připomínky ohledně čistění došly z několika členských států a od CIAA. Většinu informací o technologiích potlačování emisí poskytla CIAA [34, Wiley A R and Williams D A, 2001] a Německo [65, Germany, 2002], ačkoliv tyto informace obsahovaly jen málo faktů o úrovních emisí či o používání či použitelnosti technologií v celém sektoru FDM či jeho jednotlivých odvětvích. Spojené království a Německo poskytly velkou část informací o odpadní vodě a jejím čistění [13, Environment Agency of England and Wales, 2000] a [65, Germany, 2002]. Informace očistění odpadních vod v jednotlivých odvětvích poskytly různé členské státy a průmysl. Informace byly shromážděny také během návštěv na místě, prováděných v letech 2001 – 2003, tj. před dokončením druhého návrhu. K navštíveným závodům patřily dvě mlékárny, jedna v M aďarsku a jedna v Německu, čtyři pivovary, jeden v M aďarsku, jeden ve Finsku a dva ve Španělsku, jedna rafinerie cukru ve Finsku, závod na zpracování masa ve Španělsku, dva vinařské závody vyrábějící šampaňské ve Francii, cukrovar provádějící rozptylování na půdu (závlahy) ve Francii a několik výroben olivového oleje ve Španělsku. V zastoupení svých členů CIA uspořádala několik setkání (porad). Konaly se také schůzky se členy TWG ze Španělska, Finska a Německa a s asociací Brewers of Europe. Formální konzultace o návrhu dokumentu se také odrazily v odevzdání velkého objemu informací poměrně pozdě, namísto toho, aby byly předloženy před prvním návrhem, jak se požadovalo. Konzultace poskytly TWG hlavní příležitost, aby si ověřila již předložené informace.
701
Kapitola 7 Závěrečného plenárního zasedání se účastnila téměř polovina členů TWG. Členské státy byly v potravinářské (FDM ) TWG dobře zastoupeny a aktivně se účastnily diskuse. Stejně aktivní byli i zástupci průmyslu. Velký podíl v delegaci průmyslu měli zástupci cukrovarnictví. Výměna informací a příprava tohoto dokumentu představuje pozitivní vývoj v prevenci a regulaci znečistění v dotčených oborech. Poskytuje poprvé příležitost pro jednotlivé obory, aby se poučila o technologiích, které se ukázaly jako dobře fungující jinde v celoevropském měřítku. Struktura tohoto dokumentu podporuje toto pochopení zaměřením na procesy a praktické postupy, které jsou společné pro všechny nebo mnohé obory FDM a popisem jejich používání a použitelnosti. Například bylo zjištěno, že některé techniky popisované pro konzervování ryb, jsou použitelné pro konzervování jiných potravin než ryb, v plechovkách, láhvích a sklenicích. Následně, některé techniky, původně oznamované pro jednotlivé obory, byly stanoveny jako BAT i pro jiné obory.
7.4 Nevyváženost a mezery v informacích Obecně vzato, v tomto dokumentu existuje veliký rozdíl v úrovni podrobnosti informací, poskytnutých o jednotlivých odvětvích FDM a existují také rozdíly v pokrytí klíčových problémů životního prostředí. M nohé z existujících mezer mohou být příznačné pro skutečnost, že před uplatněním integrovaného přístupu k regulaci ekologické výkonnosti sektoru FDM se provádělo méně soustavného sledování, zvláště pokud jde o vnitřní spotřeby procesu a úrovně emisí. Uznává se, že je potřebné získávat více informací pro identifikaci a stanovení priorit v oblastech, kde je žádoucí zlepšit výkonnost a pro monitoring těchto zlepšení. Například je k dispozici jen velmi málo kvantitativních údajů o zpracování masa, což je důležitý obor FDM se závody ve všech členských státech. Dokument naopak obsahuje spousty podrobností o zpracování zeleniny a ovoce, avšak většina z nich jsou data o aktuální spotřebě a emisích bez bližších informací o tom, jaké v procesu integrované techniky nebo zpracování „na konci potrubí“ byly použity k dosažení naměřených úrovní. Celkem, poskytnuté údaje o aktuálních úrovních spotřeb a emisí nebyly vztaženy k popisům procesů, provozních podmínek, kapacitě zařízení, metodám odběru a analýzy vzorků či statistické prezentaci. Například pro odpadní vodu by informace o úrovni kontaminantů z jednotkových operací mohly pomoci identifikovat oblasti, kde lze zdokonalit regulační prvky uvnitř procesu, kdežto úrovně, naměřené v odpadní vodě po smíchání z různých zdrojů z části nebo celého závodu, k tomu přispět nemohou. Uváděné rozdíly v aktuálních úrovních spotřeby a emisí mohou odrážet např. rozdíly v produktech a procesech, nebo rozdíly v uplatňování preventivních technických opatření. M nohé techniky byly posouzeny kvalitativně a kvůli nedostatečně objasněným údajům se došlo k jen několika málo úrovním spotřeby a emisí, které se pojí s BAT. Úrovně spojené s BAT představují užitečné úrovně výkonnosti, které lze používat pro monitoring používání BAT. Přispívají také ke vzájemné shodnosti podmínek povolení. Spotřeba energie je klíčovým problémem ochrany životního prostředí v sektoru FDM , např. pro zpracovatelské operace, které zahrnují používání nebo odvádění tepla a pro studených skladů pro udržování čerstvosti a pro zajištění bezpečnosti potravin. 702
Kapitola 7 V tomto dokumentu se popisují techniky, které mohou snížit spotřebu energie, ale bylo poskytnuto jen nepatrné množství skutečně naměřených úspor energie spojených s používáním těchto technologií, nebo zpráv o ekonomice investování to technologií a výsledných úsporách na nákladech. Takovéto informace jsou užitečné na úrovni závodů, když se uvažuje, jakou technologii použít. Neposkytují se porovnávací standardy pro minimalizaci odpadu, např. neexistují žádné podrobné informace o tom, jaký podíl konkrétních surovin končí využitím v produktu nebo vedlejších produktech.Obory, o něž se jedná, používají pojmy „produkt“, „vedlejší produkt“ a „paralelní produkt“. Pro účely identifikace BAT je užitečnější rozlišovat mezi materiály, které se využijí, a materiály, které se zlikvidují jako odpad. Povaha sektoru FDM , tj. produkce potravin pro lidskou spotřebu a krmiv pro zvířata znamená, že snižování odpadu na minimum musí nutně brát v úvahu důležité faktory hygieny, jakosti potravin a toho, čemu dává zákazník přednost. Spotřeba vody, a tedy recyklace, a opakované používání vody, byly identifikovány jako klíčové problémy sektoru FDM . Ačkoliv byly určité údaje poskytnuty, nebyly vždy dobře vysvětleny, např. nebylo uvedeno, zda některé údaje o spotřebě vody pro výrobu sušeného mléka zahrnují chladící vodu, a pokud ano, zda jde o průtočný systém chlazení, nebo o chlazení s recirkulací. Zásady toho, do jaké míry je třeba vodu čistit, aby např. dosáhla úroveň přijatelnou pro nějaké konkrétní opakované použití, či úroveň pitné vody, která je pak použitelná pro všechny aplikace, nejsou v tomto dokumentu dobře pojednány jako problém, vlastní sektoru FDM. Některé podrobné informace o opakovaném používání vody jsou uvedeny u zpracování ovoce a zeleniny a u mléka.
7.5 Doporučení pro další práci Ačkoliv výměna informací, která v minulosti neexistovala, poskytuje příležitost pro poučení, existují některé mezery v informacích; další práce by měla poskytnout výsledky, jež by mohly pomoci v identifikaci BAT, až bude tento dokument podroben revizi. Když se takovéto informace vezmou v úvahu, může to pomoci provozovatelům závodů a umožnit úředníkům chránit životní prostředí jako celek. Tato část obsahuje doporučení pro další práci, jak na úrovni celého sektoru FDM , tak na úrovni jeho jednotlivých oborů. Většina údajů v tomto dokumentu není dobře objasněna a to způsobuje, že je obtížné je použít pro porovnávání technologií a sledování zlepšení. Doporučuje se, aby pro revizi (další přepracované vydání) tohoto dokumentu byly tyto údaje vázány na popis procesu, provozní podmínky, metody odběru vzorků a analýz a statistickou prezentaci. Informace poskytované na úrovni jednotkových operací by provozovatelům závodů a úředníkům umožnily používat BAT v celém procesu a minimalizovat potřebné množství čistění na konci potrubí. Příklady těchto problémů jsou zmíněny v části 7.4. Byla diskutována identifikace BAT pro první získání („lisování“) olivového oleje. Tato techniky „dvoufázové extrakce olivového oleje“ se popisuje v kapitole 4. Tato techniky se hojně používá a uvádějí se její ekologické přednosti. Po diskusi na zasedání se TWG rozhodla, že nemůže dospět k závěru o BAT pro získávání olivového oleje.
703
Kapitola 7 Na závěrečném plenárním zasedání TWG byl vznesen problém emisí NOx z pražení 3 kávy. Byly předloženy nové informace o úrovních emisí NOx, tj. 350 mg/Nm pro kávu 3 bez kofeinu a 700 mg/Nm pro normální kávu, a tyto hodnoty byly navrženy jako BAT. Protože byl tento problém přednesen tak pozdě, nemohla TWG uvážit, zda tyto zjevně vysoké hodnoty emisí by měly být BAT a oznámit nebo komentovat to, jak byly dosaženy. Uvádí se, že emise NOx z pražení kávy jsou známý problém a že se 3 z některých pražíren vypouštějí, bez potlačování emisí, úrovně kolem 3000 mg/Nm . Kvůli zpoždění v procesu a neúplným informacím nebylo možné určit jakoukoli BAT, ani jakékoli úrovně související s BAT, pro minimalizaci emisí NOx z pražíren kávy. Doporučuje se, aby byl problém emisí NOx z pražíren kávy plně zvážen, až bude tento dokument revidován. To si vyžádá poskytnutí informací o technologiích používaných ve stávajících pražírnách s rozsahem uváděných emisních úrovní, aby bylo možné identifikovat techniky pro dosažení nižších úrovní. Je třeba, aby k tomu patřilo vysvětlení rozdílů mezi pražením kávy a kávy bez kofeinu. Také proto, že nižší úrovně jsou tak vysoké, je další snižování emisí NOx z pražíren kávy navrhovaným tématem pro výzkum (viz část 7.6). Evropská kancelář pro chemikálie [256, European Communities European Chemicals Bureau, 2004] posoudila rizika spojená s používáním EDTA. Zpráva o posouzení rizik se týká celého evropského trhu s EDTA a tvrdí, že „vysoká úroveň spotřeby je v oboru mléka a nápojů 50% celkové uváděné tonáže“. Zpráva diskutuje tempa odstraňování pro některé vnitrozávodní ČOV a některé komunální ČO V. Dochází k závěru, že: „Existuje potřeba omezení rizik; opatření pro snížení rizika, která se zatím používají, je třeba vzít v úvahu. K tomuto závěru se dospělo kvůli vysokým emisím způsobeným používáním EDTA v průmyslových detergentech. M á se zato, že expozice v blízkosti lokalit s mlékárnami nebo výrobnami nápojů ( které neprovádějí odstraňování EDTA ve svých čistírnách), znamená riziko pro vodní organismy.“ Zpráva potom zmiňuje jiné průmyslové zdroje emisí EDTA do vody. V průběhu výměny informací bylo používání EDTA a jeho emise do vody uznáno jako stálý problém sektoru FDM . TWG se dohodla, že postupem BAT je snižovat na minimum používání EDTA. Během práce TWG oznámila, že pro některé aplikace neexistuje žádná známá účinná náhražka, kterou by bylo možné použít a zcela eliminovat používání EDTA, a že účinnost a ekologický dopad některých potenciálních náhražek nebyly dosud dostatečně posouzeny. Během závěrečného zasedání TWG bylo oznámeno, že se v britských mlékárnách EDTA nepoužívá. M ožnost určit BAT, kterou se eliminuje používání EDTA, by byla značně posílena, kdyby byly poskytnuty informace o alternativních látkách, které se již používají, a byl podniknut výzkum dalších alternativ dříve, než bude tento dokument revidován. Řada činností, zvláště souvisejících se zpracováním zeleniny, jsou činnosti sezónní. Někteří členové TWG vyjádřili obavy ohledně používání generických BAT pro sezónní činnosti, kvůli různým ekonomickým normám, ačkoliv o těchto obtížích nebyly poskytnuty žádné konkrétní informace. Tento problém není v dokumentu dobře pojednán. Informace o sezónních činnostech bude třeba v budoucnosti shromažďovat.
704
Kapitola 7 TWG poskytla některé informace až po období konzultací, kdy již bylo pozdě vzít je v úvahu. Například byly získány opožděné informace o enzymatickém odstraňování slizů z rostlinných olejů a tuků a o enzymové interesterifikaci úplně hydrogenovaných rostlinných olejů a tuků. Takovéto informace lze vzít v úvahu při revizi dokumentu. Doporučuje se, aby odstraňování slizů z rostlinných olejů bylo plně posouzeno, až bude tento dokument revidován. TWG diskutovala použití buď kyseliny citrónové nebo fosforečné, zvláště s ohledem na jejich relativní dopad na finální obsah fosforu ve vyčistěné odpadní vodě a jejich ekonomickou životaschopnost. TWG nedospěla k žádnému závěru ohledně toho, která z obou technologií je BAT. Během výměny informací byly vzneseny další problémy, nebyly však plně posuzovány. Doporučuje se, aby byly poskytnuty informace o těchto problémech pro diskusi, až bude tento dokument revidován. K těmto problémům patří: •
Jako obecná zásada: širší přezkoumání použitelnosti technologií, o nichž se uvádí, že jsou používány v jednom odvětví a které mohou být prováděny v jiných odvětvích. Tím by se optimalizovaly šance pro ostatní sektory poučit se jeden od druhého. Například používání protahování se popisovalo pro výrobu džemů, ale již se hojně používá v tomto oboru FDM a může být použitelné jako metoda suchého čistění i v jiných oborech FDM , o nichž se zatím neuvažovalo.
•
Identifikace více příležitostí pro zhodnocení vedlejších produktů, pro optimalizaci využití potravinářských, mlékárenských a nápojových matriálů a pro minimalizaci tvorby odpadu.
•
Ekonomické informace o investičních a provozních nákladech technologií a s nimi spojených přímých a nepřímých úsporách, např. snížených nákladech na energii nebo na likvidaci odpadů, či o snížených ztrátách v důsledku neúmyslných ztrát rozlitím nebo rozsypáním nebo netěsnostmi.
•
Identifikace BAT spojených s vysokotlakým, středotlakým a nízkotlakým čistěním. TWG nebyla schopna určit, která z těchto technologií je BAT. Zvyšování tlaku může odstranit pevné zbytky fyzickou silou a potenciálně snižovat spotřebu horké a studené vody a detergentů. Zvyšování tlaku také zvyšuje úrovně tvořících se aerosolů a může působit hygienické problémy, zvláště je-li nutné čistění provádět za provozu.
•
Ačkoliv se v tomto dokumentu popisuje řada technologií pro potlačování emisí, existuje jen velmi málo informací o jejich používání a použitelnosti v sektoru FDM .
•
Používání zpracování pachů netepelnou plasmou v sektoru FDM . Existují některé nevyřešené obavy ohledně spolehlivosti a výkonnosti této techniky a možné bezpečnostní obavy, použije-li se tato techniky k čistění proudů vzduchu, které mohou způsobit ohrožení požárem nebo výbuchem.
•
Výroba nealkoholického piva může vést k velmi značnému vypouštění kondenzovaného alkoholu do ČOV. V tomto dokumentu se nepopisují žádné techniky, které tomu zabrání.
•
Zakuřování (fumigace) jakožto zdroj možných těkavých emisí, např. výběr a používání fumigantů.
705
Kapitola 7
7.6 Témata navrhovaná pro další výzkumné a vývojové projekty Výměna informací identifikovala také některé oblasti, kde lze získat další užitečné znalosti z výzkumných a vývojových projektů. Týká se to těchto témat: •
některé páchnoucí látky emitované ze závodů FDM jsou potvrzeny jako škodlivé pro životní prostředí, protože např. obsahují VOC. Průmyslové zdroje mají zato, že tyto pachy je třeba považovat pouze za obtěžující a že je lze rozptylovat bez čistění, jež by páchnoucí látky ničilo. Páchnoucí emise mohou obsahovat složité směsi neidentifikovaných látek, takže je obtížné posuzovat přiměřenost technologií pro jejich potlačování. Výzkum složení a škodlivosti emisí by byl tudíž užitečný.
•
Nejnižší úrovně emisí NOx uváděné pro pražení kávy jsou velmi vysoké (viz oddíl 7.5). Jako téma pro výzkum se tudíž navrhuje identifikace technologií, o nichž je možné uvažovat při určení BAT pro minimalizaci úrovní emisí NOx z pražíren kávy.
•
Alternativy k používání EDTA jakožto čistícího prostředku.
•
Ekologické přínosy a náklady reverzní osmózy. Uvádí se, že RO se v sektoru FDM hojně používá, např. pro zahušťování syrovátky, odstředěného mléka a ovocných šťáv, pro dočistění permeátů z nanofiltrace nebo kondenzátu z odparek, při úpravě vody, např. změkčování, a pro odstraňování jak soli, tak fosforu. Uvádí se, že to je účinná techniky. Tzv. vzájemné účinky médií, tj. zde vysoká spotřeba energie a náklady na čistění a výměnu filtrů způsobují, že je provozně nákladná. TWG nedospěla k žádným závěrům ohledně BAT, jež by podpořily nebo se stavěly proti používání RO. Výzkum jejích ekologických předností, vzájemných účinků médií a ekonomické životaschopnosti by poskytl užitečné informace, až bude tento dokument revidován.
ES otvírá a podporuje pomocí svých programů RTD řadu projektů, jež se zabývají čistými technikymi, objevujícími se technikymi čistění odpadních vod a recyklace a strategiemi řízení. Tyto projekty by potenciálně mohly poskytnout užitečný příspěvek k příštím revizím BREFů. Čtenáři se tudíž vyzývají, aby informovali EOPPCB o všech výsledcích výzkumu, které jsou významné pro rozsah působnosti tohoto dokumentu (viz též Předmluvu k tomuto dokumentu). ________
706
8
LITERATURA4
1
CIAA, (2002) „Základní dokument CIAA pro Techni ckou pracovní skupinu pro „Potraviny a nápoje“ , referenční dokument BAT, 7. revize
2
Meyer J.; Kruska M.; Kuhn H-G., Sieberger, B.-U., and Bonczek P. (2000) „Rationelle Energienutzung in der Ernährungsindustrie“, Friedr. Vieweg & Sohn, 3-528-03173-5
3
CIAA (2001) Zpráva o stavu právních předpisů o potravinách v Evropské unii
5
Derden, A.Vercaemst P and Dijkmans R. (1999). „Beste Beschikbare Technieken voor de groenteen fruitwerkende nijverheid“ , Vlaamse BBT-Kenniscentrum VITO
9
Verband der Deutschen Milchwirts chaft (Germ an Dairy Association) (1999). „Bonn, 1999, překlad výtahů a dodatků proveden 2001“ , VDM
10
Environment Agency of England and Wales (2000) „Popisy procesů pro odvětví mléka a nápojů“
11
Environment Agency of England and Wales (2000) „BAT a minimalizace odpadu pro sektor potravin a nápojů“
13
Environment Agency of England and Wales (2000) „Nejlepší dostupné techniky IPPC (BAT) pro hospodaření s tekutým odpadem v odvětví mléka a nápojů“
17
Envirowise (UK) and March Consulting Group (UK) (1998) „ETBPP: Návod jak snížit náklady na čistění v průmyslu potravin a mléka– GG 154“ . Program nejlepší praxe v ekologické t echnice http://www.etsu.com/etbpp.
18
Envirowise (UK) E. U. I. (1999) „ETBPP: Návod k nenákladné provozní kontrol e při zpracování potravin a nápojů – Návod GG 220“ Program nejlepší praxe v ekologické t echnice http://www.etsu.com/etbpp.
23
Envirowise (UK) and Ltd. D.M. (1999) „ETBPP: Snížení nákladů na vodu a odpadní vodu v pivovarech - Návod GG 135“ “. Program nejlepší praxe v ekologické t echnice http://www.etsu.com/etbpp.
27
ATV. (2000) „ATV Handbuch Industri eabwasser, Lebensmittelindustrie, 4. Aufl age“ Ernst Sohn Verlag, ISBN 3-433-01467-1
28
Nordic Council of Ministers (1997) „BAT, nejlepší dostupné techniky v rybném průmyslu“ , Nordic Council of Miniters and Nordic Council,TemaNord 1997:579
31
VITO; Derden A, Vercaemst P. a Dijkmans R. (2001) „„Nejlepší dostupné techniky (BAT) pro průmysl zpracování ovoce a zeleniny“ , VITO
32
Bael J. V. (1998) „Zpráva o spotřebě energie ve vlámském průmyslu zmrazované zeleniny“ , VITO
34
Willey A.R. a Williams D.A. (2001) „Nakládání s páchnoucími emisemi v potravinářském průmyslu“
35
OECD (2001) „Uplatňování biotechniky pro udržitelnost průmyslu“, OECD.
37
Environment Agency of England and Wales (2000) „BAT pro čistění. Výtah z britských prozatímních BAT - Pokyny pro sektor potravin a nápojů“
39
Verband der Deutschen Milchwirtschaft (German Dai ry Association), (2001) „Připomínky k prvnímu návrhu a související další informace a osobní sdělení“
41
Nordic Council of Ministers (2001) „Nejlepší dostupné techniky (BAT) na severských jatkách“ , TemaNord 2001:553
42
Nordic Council of Ministers (2001); Korsström, E. and Lampi, M. (2001) „BAT pro severský mléčný průmysl“ , TemaNord 2001:586
43
Envirowise (UK) and Entee UK Ltd. (1999) „ETBPP: Snižování odpadu pro zisk v mléčném průmyslu – Návod GG 242“ . “ Program nejlepší praxe v ekologické t echnice http://www.etsu.com/etbpp.
4
Názvy odkazů na literaturu jsou zachovány v původní formě kvůli jednotnosti přepisu a shodě s citacemi v textu. Přeloženy jsou pouze jejich anglické názvy , podávající informaci o obsahu/tématu. Pozn. překl.
707
Literatura 45
Envirowise (UK) and Ashact (2001) „ETBPP: Snižování nákladů na vodu a odpad při zpracování ovoce a zeleniny – Návod GG 280“ . Program nejlepší praxe v ekologické technice http://www.etsu.com/etbpp.
47
Envirowise (UK) and Aspinwall & Co. (1999) „ETBPP: Snižování nákladů bal ení v průmyslu potravin a nápojů – Návod GG 157“ . Program nejlepší praxe v ekologické technice http://www.etsu.com/etbpp.
51
Envirowise (UK) (1998): „ETBPP: Spotřeba vody v průmyslu nealkoholických nápojů – návod EG 126“ . Program nejlepší praxe v ekologické technice http://www.etsu.com/etbpp..
52
Envirowise (UK) (2000) „ETBPP: Jak přeměnit odpad na zisk – studie případu GC 150“. Program nejlepšího provádění ekologických technologií.
57
Envirowise (UK) (2000). „ETBPP: Protahování snižuje náklady, získává zpět produkt a snižuje tekutý odpad – studie případu GC 261“ . Program nejlepší praxe v ekologické technice http://www.etsu.com/etbpp.
58
Envirowise (UK) (1999) „ETBPP: Jak snížit náklady a získávat zpět produkt při zpracování ryb – studie případu GC 2002“. Program nejlepší praxe v ekologické technice http://www.etsu.com/etbpp..
59
Danbrew Ltd (1996) „Ekologické hospodaření v pivovarnictví“ UNEP Industry and Environment, 92-807-1523-2 Environment Agency of England and Wales (1998) „Peníze za nic – tipy pro váš odpad zadarmo“ Environment Agency. CEFS (2001) „Pokyny pro zavedení BAT v cukrovarnictví“, CEFS.
62
Envirowise (UK); EEF and Lloyds Bank (1998) „ETBPP: Minimalizace odpadu se vyplácí. Pět obchodních důvodů pro snížení odpadu –GG 125“ . “Program nejlepší praxe v ekologické technice“ . http://www.etsu.com/etbpp.
63
Envirowise (UK) and Ass., W.B. (1998) „ETBPP: Snižování nákladů snižováním odpadu: Provedení pracovního setkání pro povzbuzení činnosti – GG 242“ . “ Program nejlepší praxe v ekologické technice“ , http://www.etsu.com/etbpp.
64
Environment Agency of England and Wales (2001) „Minimalizace odpadu – Návod ke správné ekologické praxi pro průmysl“
65
Germany (2002) „Dokument BAT o průmyslu potravin a mléka“, BMU, Hannover University, fdm/tm/65.
66
EC (1998) „Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu“, Evropská komise
67
EC (2001) „Integrovaná prevence a regulace znečistění (IPPC). Referenční dokument o používání nejlepších dostupných technologií pro systémy průmyslového chlazení“
68
European confederation of organisations for testing, i., cesrtification and prevention (1984) „Požadavky na vodu pro kotle a napájecí vodu pro kotle – R 54/CEOC/CP 84 Def“
69
Environment Agency of England and Wales (2001) „Integrovaná prevence a regul ace znečistění . Energetická účinnost – IPPC H2“ Horizontální pokyn
70
UNEP; EPA, Danish EPA and COWI (2000). „Posuzování čistší výroby při zpracování mléka“ 92-807-1842-8.
73
CADDET UK National team (1997). „Pokročilé regulační techniky zlepšují energetickou výkonnost sušení“ Caddet Energy Effici ency Newsletter No. 4, http://www.caddet-ee.org/
74
Greek Ministry for the Environment, P.P. a. P.W., General Direction for the Environment, Air Pollution and Noise Control Directorate, Industrial Pollution Control Division (2001) „Studie IPPC průmyslu potravin“
75
Italian contribution (2002) „ Kandidátské BAT pro mléčný průmysl“ – osobní sdělení
708
Literatura 79
Italian contribution (2001) „Mléčný průmysl – všeobecné inform ace“ – osobní sdělení
81
France (2001). „Používání průmyslových odpadních vod z průmyslu potravin, nápojů a mléka na pozemky“ – osobní sdělení
82
BMU and German Federal Ministry for Environm ent, Nature Conservation and Reactor Safety, (1986) „Technische Anleitung zur Reinhaltung der Luft vom 27 Februar 1986 (Německá právní úprava kontroly znečisťování ovzduší)“
83
CIAA (2001): „Poznámky k průmyslu mléka pro britský dokument fm č. 13“
84
European Starch Association (2001) „Poznámky k britskému dokumentu o popisu procesů, fm č. 10“
85
Environment Agency of England and Wales (2000) „Zpráva BAT ohledně smažení“ – osobní sdělení
86
Junta de Andalucia and Ambiente, A.d.M. (1994). „Sistemas de obtencion de aceite de oliva sin produccion de alpechin. Situacion actual“
87
Ullmann (2001) „Encyclopedia of Industrial Chemistry“, Wiley – VCH Verlkag GmbH.
89
Italian contribution (2001) „Údaje spotřeby a emisí pro sektory masa a ovoce a zeleniny“ – osobní sdělení
90
EC (2002). „Směrnice Evropského parl amentu a Rady o podpoře kogenerace na základě poptávky po užitečném teple na vnitřním trhu s energii, COM (2002) 415 final.“
91
Italian contribution (2001) „Zpracování ovoce a zeleniny a masa. Všeobecné informace a používané techniky“ – osobní sdělení
92
CADDET Energy Effici ency (2000). „Jak uspořit energii v pivovaru kogenerací “ Caddet Energy Efficiency Newsletter pp 3. http://www.caddet-ee.org/nl_pdf/003_08.pdf
93
EC (2000). „Směrný dokument k realizaci EPER“ , Evropská komise, 92-894-0279-2.
94
Environment Agency of England and Wales (2002) „“ Připomínky Spojeného království k prvnímu návrhu“
95
EC (2005). „Integrovaná prevence a regulace znečistění (IPPC) Referenční dokument o nejlepších dostupných technologiích pro emise ze skladů.“
96
EC (2003). „ Integrovaná prevence a regul ace znečistění (IPPC) Referenční dokument o obecných zásadách monitoringu.“
99
Germany (2002). „Připomínky k prvnímu návrhu“
102
UK (2002/ „Připomínky k prvnímu návrhu“
109
CIAA (FEDIOL) (2002). „Připomínky k prvnímu návrhu – rostlinný olej“.
115
CIAA (AAC-UFE) (2002). „Připomínky k prvnímu návrhu - škrob“
117
CIAA (UNAFPA) (2002). „Připomínky k prvnímu návrhu - těstoviny“
118
CIAA-EDA (2002). ). „Připomínky k prvnímu návrhu – mlékárny“
124
Italy (2002). „Připomínky k prvnímu návrhu – ovoce a zelenina“
125
Boehm E. Hillenbrand T. Herrchen M. Wahle U. (2002). „Komplexní předběžné studie a návrhy na opatření strategií pro zmenšení rizik pro EDTA“. Ref. 36012005.
126
Knepper Th P et al. (2001) „Eintrage synthetischer Komplexbildner in die Gewasser“ ESWE Institut für Wasserforschung, FKZ 299 24 284
127
Strohmaier (2002). Moderne Produktionstechniken und Technikyn zur Herrstellung von Molkenderivativen“ , osobní sdělení
128
CADDET Energy Efficiency (1992) „Čtyřčlenná odparka na mléko používá mechanickou rekompresi par“ IEA, OECD, http://www.caddet-ee.org/.
709
Literatura 134
AWARENET (2002) „Nástroje pro prevenci a minimalizaci tvorby zem ědělsko-potravinářských odpadů v evropském průmyslu“ (Tento pracovní návrh již není dostupný), GRDI-CT-2000-28033.
136
CBMC – The Brewers of Europe (2002). „Pokyny pro zavádění BAT v pivovarnictví“, CBMC
139
Nielsen EH Lehmann M (2002). „BAT v dánském cukrovarnictví“ .
140
World Bank (IBRD) UNEP and UNIDO (1998)“ Příručka prevence a potlačování znečistění – Směrem k čistší výrobě“, World bank, Washington, USA, http://wwwwds.worldbank.org/servlet/WDS_Ibank_Servelt?pcont=details&eid=000094946_99040905052283, D:\....\WB_cleanprod.pdf.,
141
FEDIOL (2002) „Kandidátské BAT“, osobní sdělení
142
IMPEL (2002). „Sebrané údaje z odvětví zpracování oliv s důrazem na země EU ve Středozemí“. Pracovní dokument vypracovaný v projektu EU IMPEL, Olivový olej. Osobní sdělení.
143
CADDET Energy Efficiency twgfood\ caddet_cheese_air.html.
145
Metcal f and Eddy (1991) „Inženýrství odpadních vod – Čistění, likvidace a opakované používání, 3. vydání“, 0-07-100824-1.
146
Leendertse A. (2003). „Seznam faktů o zpracování pachů netepelnou plasmou“, osobní sdělení.
147
Lehmann A Nielsen EH (2002). BAT v dánském průmyslu sleďů“, osobní sdělení.
148
Sole (2003) „Zpracování mléka UHT – kandidátská techniky BAT“, osobní sdělení.
150
Unione Industriali Pastai Italiani (2002 „Efektivní využívání energie v italském průmyslu těstovin“ .
151
Austrian contribution (2002) „Výroba kyseliny citronové“, osobní sdělení.
152
Austria (2002). „Připomínky k 1. návrhu BREF“
155
UBC Civil Engineering (2003) „Membránový bioreaktor“ http://www.civil.ubc.ca/home/civl525/students/rachelui/geninfo.html
157
EC (1999). „Směrnice Rady 1999/13/ES ze dne 11. března 1999 o omezování emisí těkavých organických sloučenin, způsobených používáním organických rozpouštědel v některých činnostech a zařízeních“ . Evropská komise.
159
CIA-ACEFS (2003) „Připomínky k druhému návrhu“
160
European Dai ry Association (2002) „Údaje o spotřebě a emisích, EDA, osobní sdělení
161
Verband Deutscher Oelmuehlen (2003). „Příspěvek k odstavci 3.3.9.4“, VDO, osobní sdělení
170
InfoMil (2001) „Nizozemské směrnice pro atmos férické emise (Nederl andse Emissie Richtlijn Lucht-NeR)“
179
Gergely, E. (2003). „Produkce DDGS (Sušené výpalky s rozpustnými podíly)“, osobní sdělení
181
EC (2003). „Integrovaná prevence a regulace znečistění. Návrh referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technologiích na jatkách a v průmyslu vedlejších živočišných produktů“
182
Německo (2003). „Připomínky k druhému návrhu“
183
CIAA-UNAFPA (2003). „Připomínky k druhému návrhu“
184
Italy (2003). „Připomínky k druhému návrhu“
185
CIAA-FEDIOL (2004). „Připomínky k druhému návrhu“
186
CIAA-EUCA (2003). „Připomínky k druhému návrhu“
188
EC (2002). „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002, kterým se stanoví
189
Bockisch M (1993). „Nahrungsfette und – öle“
190
Health and Safety Executive (2004). „Informace o legionářské nemoci“
(1997)
„Čistění
vzduchu
ve
skladu
sýrů“ ,
710
Literatura 191
Směrnice Rady 92/46/EHS ze dne 16. června 1992 o hygienických předpis ech pro produkci surového mléka, tepelně zpracovaného mléka a mléčných výrobků a jejich uvádění na trh
193
Leendertse A. and Haal and A.T. (2003). „Výkonnost zařízení APP pro potlačování zápachu vzhledem k provozním podmínkám a měřením“
194
EC (1991). Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod od znečistění způsobeného dusičnany ze zeměd ělských zdrojů
195
CEN (2000). „EN 13427 Obalové materiály – požadavky na používání evropských norem v oblasti obalů a obalového odpadu“
196
CEN (2000). „EN 13428 Obalové materiály – požadavky speci fické pro výrobu a složení – prevence snížením zdrojů!
197
CEN (2000). „EN 13431 Obalové materiály – požadavky na obalové m ateriály regenerovat elné ve fo rmě získání energi e, včetně speci fikace minimální výhřevnosti“.
198
FPME (2003) „Připomínky k druhému návrhu“
199
Finland (2003) „Připomínky k druhému návrhu“
200
CIAA (2003) „Připomínky k druhému návrhu“
201
EC (1993) Nařízení Rady (EHS) č. 793/93 ze dne 23. března 1993 o hodnocení a kontrole ri zik existujících látek“ . Úř. věst. č. L 084, 5 4. 1993, s. 0001 - 0075
202
EC (2000). Naří zení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách poškozujících ozónovou vrstvu“.
204
Ireland (2003). „Integrované vybudované mokřiny“.
205
DoE SO and WO (1997). Pokyn ministra ŽP– Procesy zpracování rybí moučky a rybího oleje“
206
EC (1976). Směrnice Rady 76/464/EHS ze dne 4. května 1976 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství
207
EC (2000). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky“
208
CIAA-AAC-UFE (2003) „Připomínky k druhému návrhu“
209
EC (2001). Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod
211
IMPEL (2003). „Projekt IMPEL pro olivový olej“.
212
Zdroj olivového oleje (2004). „Likvidace vedlejších produktů ze zpracování olivového oleje“ .
213
EC (1994). „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech“ . Úř. věst. č. L 365, 31. 12. 1994, s. 0010 – 0023. Zvláštní vydání pro Finsko: kapitola 15, svazek 13, s. 0266, zvláštní vydání pro Švédsko: kapitola 15, svazek 13, s. 0266.
215
EC (1996). Nařízení Rady č. 136/66/EHS ze dne 22. září 1966 o zřízení společné organizace trhu s oleji a tuky
216
CBMC – The Brewers of Europe (2004). „Potenciální BAT“.
217
EC (2003). „ Integrovaná prevence a regulace znečistění (IPPC). Referenční dokument o nejlepších dostupných technologiích pro běžné systémy čistění a hospodaření s odpadní vpodou a odpadními plyny v chemickém průmyslu.“
218
EC (1989). Nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin“ .
219
EC (2001). „Integrovaná prevence a regulace znečistění (IPPC). Referenční dokument o nejlepších dostupných technologiích průmyslu výroby cementu a vápna.“
220
EC (2003). „ Integrovaná prevence a regul ace znečistění (IPPC).Referenční dokument o nejlepších dostupných technologiích pro velká spalovací zařízení“.
711
Literatura 221
EC (2003). „ 2000/479/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 17. července 2000 o zří zení Evropského registru emisí znečisťujících látek (EPER) podle článku 15 Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a regul aci znečištěn (IPPC) (notifikované pod č. dokumentu C(2000) 2004)“
222
CIAA-F federalimentare (2003). „Připomínky k druhému návrhu“
223
Italy M. Frey (2003). „Připomínky k druhému návrhu“
224
Portugal-FIPA (2003). „Připomínky k druhému návrhu“
225
Hendley B. (1985) „Trh pro chlazené potraviny: Food Process 52“
226
EC (1998). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh“.
227
Ockerm an H.W. and Hansen C.L. (2000). „Zpracování a využití vedlejších živočišných produktů“.
228
Verband der Deutschen v detergentech“ .
229
EC (1990). Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství“.
230
Deutsches Institut für Normung p.v. (2005) „DIN 30600/28004“.
231
Oxford U 25 niversity Press (2002). „Shorter Oxford English Dictionary“ (Stručný anglický slovník)
232
Fellows P J „Zásady a praxe zpracování potravin“ .
233
Health and Safety Executive (2000). „Větrání kuchyní v závodech společného stravování“. Catering sheet č. 10.
234
UK (2003). „Připomínky k druhému návrhu“.
235
DG Environment (2003). „Připomínky k druhému návrhu“ .
236
Ellis L. (2002). „Zpráva a filtraci vín systémem SERET s příčným tokem“.
237
Caddet (1999). „Používání techniky dvojného bodu v potravinářském závodě“ .
239
CIAA-EDA (2003). „Připomínky k druhému návrhu“
240
Caddet (1997). „Energetický monitoring a stanovení konkrétních cílů v mlékárně“ . UK-1994-522.
241
ETSU (2000). „Efektivní provozování strojovny chlazení – nákl adově efektivní návod pro majitele“. Good practice guide 279 (Pokyny pro správnou praxi)
242
Lewis D.N. (2003). „Opatření pro potlačování hluku v potravinářském průmyslu“.
243
EC (2003). „Směrnice Evropského parlamentu a rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na ochranu zdraví a bezpečnost s ohledem na vystavení pracovníků rizikům vznikajícím z fyzikálních zdrojů (hluku)“ .
244
Health and Safety Executive „Špičkových 10 technologií regulace hluku“ .
245
Barale M. (2004). „Jak snížit tvorbu mléčného kamene“ .
246
EC (2003). „Návrh nařízení Evropského parlamentu a rady o některých fluorovaných skleníkových plynech (COM(2003) 492 final – 0189/2003 COD)“ , (COM (2003) 492 final – 0189/2003 COD).
247
Verband der Deutschen Milchwirtschaft (German Dairy Associ ation) (2003). „Připomínky k druhému návrhu“.
250
UK TWG (2004). „Prostorové nároky membránových biologických reaktorů“ .
251
EC (2005). „Nařízení Komise (ES) č. 208/2005 ze dne 4. února 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 406/2001 týkající se polycyklických aromatických uhlovodíků (Text s významem pro EHP)“.
252
Greece (2005). „Informace o úrovních PAH v olejích a tucích“.
Milchwirtschaft
(German
Dairy
Association) (1997).
„EDTA
712
Literatura 253
Spain (2005). „Inform ace o dvoufázové extrakci olivového oleje“.
254
Denmark (2005). „Dánský příspěvek na závěrečném plenárním zas edání TWG“.
255
Germany (2005). ). „Německý příspěvek na závěrečném plenárním zas edání TWG“.
256
European Communities European Chemicals Bureau (2004) (Evropská kancelář pro chemikálie ES). 1st Priority List, Volume 49, European Risk Assessment Report, Edetic acid (EDTA)“ (1. seznam priorit, svazek 49, Evropská zpráva o hodnocení rizik. Kyselina ethylendiamintetraoctová (EDTA))
258
Fedratión Nacional de Asociaciones de la Industria de Conservas Vegetales (2005). „Chemické loupání broskví“.
713
Vysvětlivky
VYSVĚTLIVKY Tyto vysvětlivky jsou určeny výhradně na pomoc čtenáři, aby porozuměl tomuto dokumentu. Uváděné významy nemusí nutně odrážet zákonné nebo slovníkové definice. Proto do českého překladu tohoto dokumentu nebyly zahrnuty termíny, které jsou v českém překladu přeloženy a není třeba je vykládat (např. „culm“ → stéblo). Některé, v textu normálně překládané termíny jsou uváděny i s anglickým ekvivalentem, z důvodu uvedeného v druhé větě tohoto odstavce. A/O proces
Chráněný proces A/O pro hlavní odstraňování fosforu se používá pro oxidaci uhlíku, spojenou s odstraněním fosforu z odpadní vody. Proces je systém s růstem jednoho kalu v suspenzi, který kombinuje za sebou řazené anaerobní a aerobní sekce. Agronomické zájmy týkají se vědy o hospodaření s půdou a produkci plodin. Anaerobní (anaerobic) Biologický proces probíhající v nepřítomnosti kyslíku Azbest M inerální vlákno, které může znečisťovat vodu a vzduch a vyvolávat po vdechnutí rakovinu nebo azbestózu. Aseptické zpracování Běžně se používá k popisu technologií zpracování a balení a balení potravin pro produkty s dlouhou dobou použitelnosti a skladování mimo chlazený prostor, při kterých se obaly a produkt sterilizují v oddělených nepřetržitých systémech. Sterilní obal je pak naplněn sterilním produktem, uzavřen a zataven v aseptických podmínkách. Aseptický Sterilní či prostý bakteriální kontaminace Asimilační kapacita Schopnost přirozené vodní masy přijímat odpadní vody nebo (assimilative capacity) toxické materiály bez škodlivých účinků a bez poškozování života ve vodě Baktericid Pesticid používaný pro ničení bakterií. Biochemikálie Chemikálie, které jsou buď přirozeného původu nebo identické s přirozeně se vyskytujícími látkami. Patří k nim například hormony, feromony a enzymy. Biochemikálie působí jako pesticidy netoxickou, nikoli smrtící cestou, jako jsou přerušení cyklu páření hmyzu, regulace růstu nebo repelentní účinky. Biologická Počet a různost druhů organismů v ekologických komplexech rozmanitost v nichž se přirozeně vyskytují. Organismy se organizují na (biodiversity) mnoha úrovních, od úplných ekosystémů až biochemickým strukturám, které jsou molekulárním základem dědičnosti. Termín tudíž zahrnuje různé ekosystémy, druhy a geny, které musí být pro zdravé životní prostředí přítomny. Velký počet druhů musí charakterizovat potravní řetězec, který představuje početné vztahy dravce a kořisti. Biologicky M ateriál, který může být štěpen fyzikálně nebo chemicky odbouratelný působením mikroorganismů. Jsou to například četné (biodegradable) chemikálie, zbytky potravin, bavlna, vlna a papír. Biomasa Organická hmota s obnovitelnou dostupností. K biomase patří lesy, zemědělské plodiny a odpady, dřevo a dřevěný odpad, živočišný odpad, zbytky z chovu dobytka, vodní rostliny, rychle rostoucí stromy a rostliny a komunální a průmyslový odpad 714
Vysvětlivky Brixovy stupně (°brix)
Nazývají se také % DSSC (obsah rozpustné sušiny v %). Koncentrace, vyjádřena jako obsah sacharosy, všech látek rozpuštěných v kapalině. X°brix je ekvivalentní koncentraci všech látek, rozpuštěných ve šťávě, které způsobují stejnou refraktometrickou výchylku, jakou způsobuje roztok X gramů sacharosy ve 100 gramech roztoku. Cukrářské výrobky Cukroví a sladké pečivo, např. koláče. Čerstvý balený (fresh- Ovoce a nebo zelenina, balené v čerstvém stavu pack) Dekokce Koncentrování nebo extrakce výtažku nějaké látky vařením Enologie Nauka o vinařství Eutrofikace Znečistění vodní masy splašky, hnojivy vymytými z půdy a (eutrophication) průmyslovým odpadem (anorganickými dusičnany a fosforečnany). Tyto sloučeniny stimulují růst řas, snižujících obsah kyslíku, a tak hubících živočichy s vyššími požadavky na kyslík. Filtr HEPA Vzduchový filtr s vysokou účinností odstraňování částic Fullerova hlinka M ěkká zelenošedá hornina podobná jílu, ale postrádající jeho plasticitu. Tvoří se hlavně z jílovitých materiálů, bohatých na montmorillonit, ale s velkým podílem oxidu křemičitého (siliky). M á absorpční schopnosti, které ji činí vhodnou pro odstraňování olejů a mastných látek. Gramnegativní Bakterie, které se nevybarvují Gramovým barvivem; reakce bakterie s barvivem závisí na složitosti buňky a je dlouho stanovena jako hlavní rozlišení bakteriálních druhů Herbicid Každá chemická toxická látka, obvykle používaná pro hubení nežádoucích rostlin, zvláště plevelů. Hlavonožec M ěkkýš z třídy Cephalopoda Hodnoty Re Reynoldsovo číslo je poměr setrvačných sil, jak je popisuje (Reynoldsova čísla) druhý Newtonův zákon, k viskozitním silám. Je-li Reynoldsovo číslo vysoké, převažují setrvačné síly, což má za výsledek turbulentní proudění. Jestliže je Re nízké, převažují viskozitní síly a tok je laminární. Hořké kaly (trub) Hrubá sraženina bílkoviny obsahujícího materiálu, který se vylučuje z mladiny při procesu vaření piva. Hruškový mošt Šťáva z hrušek, podobná jablečnému moštu Imise Hmota znečisťujících látek, rozptylovaná do prostředí. M ěří se tam, kde existuje její dopad na životní prostředí Jímka (sump) Jáma, studna či díra, používaná pro sběr vody i jiné tekutiny Kakaová drť („nibs“) Kousky oloupaných fermentovaných kakaových bobů Klíčení (germination, Proces, při němž semena nebo spóry vyženou výhonky a začnou sprouting) růst. Koláč Saturační kal po zahuštění na kalolisu asi na 70 % sušiny, např. s vysráženým uhličitanem vápenatým (aragonitem).
715
Vysvětlivky Koliformní bakterie
Kondicionovat Konšování Korýš Kropení (sparge) Kuchání (evisceration) Lapač Lecithin
Ledová voda (icewater) Lusk/slupka/skořápka/ kalich (hull) Lyofilizace (freezedrying) M alvice (pome) M atoliny M ěkkýš M elasové výpalky (vinasses)
M iscela M itzithra (sýr) M ladina (wort) M ošt Odmrazování
M ikroorganismy sídlící ve střevním traktu lidí a zvířat; jejich přítomnost ve vodě ukazuje na znečistění fekáliemi a potenciálně nebezpečné bakteriální znečistění choroboplodnými mikroorganismy. Uvést do žádoucího stavu Zvláštní způsob hnětení, používaný při výrobě čokolády. Příslušník velké třídy korýšů z kmene členovců (s článkovaným tělem a kloubovými končetinami), tvrdou skořepinou, hlavně vodní živočich, např. krab, humr, garnát. Rozstřikování např. vody, za účelem provzdušnění kapaliny vzduchem, nebo vstřikování páry. V pivovaru stříkání horké vody na sladovou drť. Krok v procesu na jatkách, při němž se odstraní obsah hrudní a břišní dutiny zvířete. Koš z jemného pletiva, kterým se kryjí podlahové výpusti, aby se zabránilo vnikání pevných látek do kanalizace. Kterákoli látka ze skupiny přirozených fosfolipidů, což jsou estery fosfatidových kyselin s cholinem, nebo fosfolipidy dohromady, či jejich směs, používaná komerčně např. jako emulgátor. Chlazená voda, používaná pro chlazení Vnější obal ovoce a semen, speciálně lusk hrachu a fazolí, plevy obilek, nebo zelený kalich jahod Proces konzervace potravinářských výrobků zmrazením a následným odpařením (sublimací) ve formě ledu. Ovoce s dužinou v centrální části obsahující jádra, např. jablko Zbytky, např. slupky, pecky a jádra, které zbývají po vylisování šťávy z ovoce, obvykle jablek či vinných hroznů. Živočich s měkkým tělem a obvykle tvrdou skořápkou (lasturou, ulitou), náležející do kmene Mollusca Vedlejší produkt při zpracování melasy. Po zkvašení veškerých zkvasitelných cukrů v melase mikroorganismy (např. kvasinkami) a oddělení takto produkovaných sloučenin (např. oddestilováním alkoholu), zbývá tento materiál, obsahující živiny. V této kapalině se nacházejí necukerné látky, které nebyly kvasinkami asimilovány, a vedlejší metabolické produkty. Výpalky lze koncentrovat na obsah sušiny 70 % ve vícečlenné odparce. Směs surového rostlinného oleje s hexanem, získaná extrakcí rostlinných olejů hexanem. Sýr vyráběný ze syrovátky Sladký nálev ze sladové drti nebo jiného obilí před fermentací, používaný např. pro výrobu piva nebo obilných destilátů. Každá šťáva nebo kapalina připravená pro alkoholické kvašení, např. šťáva z hroznů či jablek nebo hrušek. Odstraňování námrazy z vnitřku chladícího zařízení nebo studeného skladu 716
Vysvětlivky Odstraňování slizů (degumming) Ostwaldův diagram hoření
Odstraňování slizů z rostlinného oleje, aby nedocházelo ke zvrhnutí barvy a chuti v následných fázích rafinace. Ostwaldův diagram hoření ukazuje v grafické formě teoretické vztahy mezi produkty hoření uhlovodíků. Uvádí vzájemnou závislost CO2, O2, CO a poměru paliva ke vzduchu, jsou-li známy hodnoty CO2 a O2. Pasterace Tepelný proces, ošetření, nebo jejich spojení, které se používají pro potraviny ke snížení obsahu nejodolnějších mikroorganismů s významem pro ochranu lidského zdraví na úroveň, která pravděpodobně nepředstavuje riziko ohrožení zdraví veřejnosti za normálních podmínek distribuce a skladování. Tepelná ošetření pasterací jsou kombinace teploty a doby ohřevu potřebné pro dosažení určitých řádových (logaritmických) snížení počtu živých organismů při sníženém negativním účinku na chuť a vůni a chemické složení potraviny. Pesticid Biologický, fyzikální nebo chemický prostředek k hubení škůdců. V praxi se termín pesticid používá pouze pro chemické prostředky. Různí druhy pesticidů jsou známy jako insekticidy, nematicidy, fungicidy, herbicidy a rodenticidy (tj. proti hmyzu, hlísticím (či kroužkovcům), houbám, plevelům a hlodavcům. Pokrutiny (pomace) Zbytek, tj. slupky, pecky a jádra, zbývající po vylisování šťávy z ovoce, např. jablek, hrušek či oliv. Primární obal Obal zkonstruovaný tak, aby tvořil pro uživatele či spotřebitele prodejný celek v místě prodeje. Proces Pho Strip V chráněném procesu PhoStrip pro odstraňování fosforu v bočním proudu se část vratného proudu z procesu aktivovaného kalu odklání do nádrže pro anaerobní odstraňování fosforu. Proces s aktivovaným Biologické čistění odpadní vody, při němž bakterie, které se kalem živí organickým odpadem, jsou neustále cirkulovány a uváděny do styku s organickým odpadem v přítomnosti kyslíku, aby se zvýšila rychlost rozkladu Provzdušňování Biologický proces , při němž se uvádí vzduch za účelem zvýšení koncentrace kyslíku v kapalině. Provzdušňování se může provádět probubláváním vzduchu kapalinou, rozprašováním kapaliny ve vzduchu, nebo promícháváním kapaliny pro zvýšení hladinové absorpce. Dmýchání čerstvého a suchého vzduchu přes skladované plodiny, např. obilí, aby se snížila jeho teplota anebo vlhkost. Přepážka Deska, která zastavuje nebo reguluje průtok tekutiny Přírodní škrob Rafinovaný škrob bez jakékoli chemické nebo fyzikální modifikace. Rozmrazování (thaw) Rozmrazování („tání“) potravin Rozsivková zemina, Lehká zemina složená ze zbytků křemičitých schránek kolonií infusoriová hlinka jednobuněčných řas, používaná pro filtraci (kieselguhr, diatomaceous earth)
717
Vysvětlivky Řepné řízky (cosettes) Tenké proužky nařezané z řepných bulev. Sankeyův diagram Diagram používaný pro zobrazování proudů v systému, např toků hmot a energií. Sedlina Sediment ve víně a jiných kapalinách Sekundární obal Obal konstruovaný tak, aby tvořil v místě prodeje skupinu jistého počtu prodejných celků , když jsou uživateli či spotřebiteli prodávány jako takové, či aby sloužil jen jako prostředek pro doplňování regálů v místě prodeje. M ůže být z produktu odstraněn, aniž to ovlivní charakteristiky produktu. Sladové klíčky Výhonky, vyrostlé při klíčení sladu. Stabulace Skladování vína za nízké teploty (stabilizace chladem) (stabulation) Standardizované M léko, jehož obsah tuku byl upraven na určité (normalizované) mléko procento, jež závisí na jeho zamýšleném použití. Surimi Sekaná, zpracovaná ryba, používaná k imitaci jiných mořských živočichů, zvláště měkkýšů. Systém CIP Zkratka pro čistění bez demontáže. Je to praktický postup čistění nádrží, potrubí, zpracovacího zařízení a provozních linek cirkulací vody a čistících roztoků bez rozebrání potrubí nebo zařízení. Temperování Proces používaný ve výrobě čokolády, kterým se zajišťuje jakost a vzhled produktu; umožňuje manipulovat s tekutou čokoládou pro různé aplikace; zajišťuje regulaci viskozity a umožňuje dosáhnout požadavky na čistou hmotnost. Temperováním se také rozumí regulované rozmrazování masa. Tepelný odpor (K/W Tepelný odpor izolačního materiálu, tepelných ohmech, je číslo nebo °C/W) R (komerční jednotka, používaná jako míra účinnosti tepelné izolace) dělené tloušťkou materiálu v metrech. Terciární obal Obal konstruovaný tak, aby usnadnil manipulaci a dopravu několika balení prodejních celků nebo skupinových balení, za účelem zabránit poškození při manipulaci a dopravě. Van der Waalsovy Síly působící mezi molekulami téže látky. Jsou mnohem slabší, síly než chemické vazby, a nahodilé tepelné pohyby při teplotě místnosti je obvykle mohou rušit. Tyto síly se uplatní jen když se molekuly dostanou do velmi těsné blízkosti při srážkách nebo blízkých setkáních. Vanilin Krystalický aldehyd se sladkou vůní, hlavní éterická složka vanilky. Vnitřnosti (viscera) Orgány uložené v trupu, pojímané jako celek, např. zažívací trakt, srdce a plíce. Voda z břežní filtrace Říční voda, odebíraná ze studní na vnější straně břehu řeky. Vystírka Sladová drť smíchaná s horkou vodou pro přípravu mladiny Zanášení (fouling) Proces, při němž se nějaké zařízení zapráší nebo ucpe, např. v náplni kolony nebo na loži či filtru či v náplni iontoměniče; ucpe póry , povleče povrchy a zabrání nebo zpomalí řádný provoz lože, náplně či filtru.Zanášení výměníku tepla spočívá v hromadění špíny či jiných materiálů na stěně výměníku, kde způsobí korozi, zdrsňují povrch a nakonec vedou ke snížené účinnosti. 718
Vysvětlivky
ZKRATKY
(Zkratky většiny měn nebyly převzaty do překladu, protože po zavedení eura ztrácejí smysl.). ADM S AOCl AOX
ATMP aw
BAFF BAT BOD
BREF BSE C1,C2, atd. CaO Ca(OH)2 CCl4 CEN CEFS CFC CFM CFU CGS CH4 CHCl3 CHP CIAA CIP Cl2 CMF CO
Systém modelování rozptylu v atmosféře Adsorbovatelné organické sloučeniny chloru Adsorbovatelné organické sloučeniny halogenů. Celková koncentrace všech halogenových sloučenin (s výjimkou fluoru) ve vzorku, které jsou schopny adsorpce na aktivním uhlí, vyjádřených jako chlor, v miligramech na litr. Aminotrimethylenfosfonová kyselina Aktivita vody Aktivita vody (aw) určité potraviny je definována vztahem aw = p f/p w, kde p f a p w jsou rovnovážné tlaky vodní páry stavu v systému dané potraviny a čisté vody za stejné teploty Biologický provzdušňovaný zaplavený filtr Tejlepší dostupná techniky BSK – Biologická spotřeba kyslíku: množství rozpuštěného kyslíku, který potřebují mikroorganismy pro rozklad organické hmoty. Jednotkou měření je mg/l O2. V Evropě se BOD měří zpravidla po 3, 5 nebo 7 dnech (BOD3, BOD5 BOD7). Referenční dokument BAT Spongiformní encefalopatie skotu Organické sloučeniny s vyznačeným počtem atomů uhlíku Oxid vápenatý Hydroxid vápenatý Tetrachlorid uhličitý Evropský výbor pro normalizaci Comité Européen des Fabricants de Sucre (Evropský výbor výrobců cukru) Chlorfluoruhlovodíky M ikrofiltrace s příčným tokem Jednotka tvořící kolonii Kogenerační systém výroby elektřiny a tepla. M ethan Trichlormethan (chloroform) Kogenerace elektřiny a tepla Konfederace průmyslu potravin a nápojů EU Čistění bez demontáže Chlor M ikrofiltr s příčným tokem Oxid uhelnatý
719
Vysvětlivky CO2 COD COP DAF DC DDGS DM RI DT DTPMP ED EDTA e.g. EGSB EIPPCB EM AS EM S EP EPA ESP ETBPP EC EU EU-15 EU-25 EUCA FBD FDM FFS Fe FeCL3 ffa Poměr F/M FOG GE GM O HACCP HCFC HCH HCl HDPE HEPA
5
Oxid uhličitý ChSK - chemická spotřeba kyslíku: množství dvojchromanu draselného, vyjádřené jako kyslík, potřebné pro chemickou 5 oxidaci látek obsažených v odpadní vodě asi při 150°C Koeficient (faktor) výkonnosti Flotace rozpuštěným vzduchem Suchá kondenzace Sušené lihovarské výpalky s rozpustnými podíly Dánský ústav pro výzkum masa Zařízení na odstraňování rozpouštědla - toustr Kyselina diethylentriamin-pentakismethylenfosfonová Elektrodialýza Ethylendiamintetraoctová kyselina a její soli např. (exempli gratia) (Reaktor) – expandovaný mrak granulovaného kalu Evropská kancelář pro IPPC Program ekologického hospodaření a auditů Systém ekologického hospodaření Elektrofiltr Agentura pro ochranu životního prostředí USA Elektrostatické separátory (elektrofiltry) Program nejlepšího používání ekologických technologií (VB) Evropská komise Evropská unie A, B, D, DK, E, EL, F, FIN, I, IRL, L, NL, P, S a UK A, B, CY, CZ, D, DK, E, EE, EL, F, FIN, HU, I, IRL, L, LV, LT, MT, NL, P, PL, S, SI, SK a UK Evropská asociace kávy Sušárna s fluidním ložem Potraviny, nápoje a mléko Vytvarovat, naplnit, zatavit Železo Chlorid železitý Volné mastné kyseliny Poměr potraviny k mikroorganismům Tuky, oleje, mastné látky Normalizovaná jednotka zápachu (OU) definovaná jako množství 3 nosiče zápachu v 1 m neutrálního vzduchu, které vyvolává čichový vjem Geneticky modifikovaný organismus Kritické kontrolní body analýzy nebezpečí Chlorfluorovaný uhlovodík Hexachlorcyklohexan (lindan) - insekticid Kyselina solná, chlorovodík Vysokotlaký polyethylen Vysoce účinný pro částice ve vzduchu
Obvykle ale za varu (100°C) – pozn. překl.
720
Vysvětlivky HFC HHST HP HPLV H2SO4 HTD HTST IC ICW IDS IMPEL ISCST ISO IPPC LAS LDPE LOEC LP LPG LTD LTDM MAP M BR MF MGDA M LSS Mo MS M VR M WWTP n.d. NF NGO NH3 NH4 NH4-N NPV N-tot NTA NTU OU P PAH PE
Fluorovaný uhlovodík Vysokotepelná krátkodobá pasterace Vysoký tlak Vysokotlaký nízkoobjemový systém Kyselina sírová Vysokoteplotní sušení Vysokoteplotní krátkodobá pasterace Vnitřní cirkulace reaktoru pro čistění odpadní vody Integrované vybudované mokřiny Iminodijantaran Síť Evropské unie pro provádění a vynucování ekologických zákonů M odel komplexu krátkodobých průmyslových zdrojů M ezinárodní organizace pro normalizaci Integrovaná prevence a regulace znečisťování Lineární alkylbenzensulfonáty Nízkotlaký polyethylen Nejnižší koncentrace s pozorovaným účinkem. Nejnižší experimentálně stanovená koncentrace zkoušené látky, při níž lze ještě pozorovat nepříznivé účinky. Nízký tlak, nízkotlaký Zkapalněný ropný plyn (rozuměj propan/butan) Nízkoteplotní sušení Dlouhodobý model rozdělení frekvencí Obal či balení s upravenou atmosférou M embránový bioreaktor M ikrofiltrace M ethylglycin-diacetát Suspendované pevné látky ve směsné tekutině M olybden Členský stát Evropské unie M echanická rekomprese par Komunální čistírna odpadních vod (KČOV) Údaje nejsou k dispozici Nanofiltrace Nevládní organizace Amoniak Amonium Amoniakální dusík Čistá současná hodnota Celkový dusík Nitrilotriacetát Nefelometrické jednotky turbidity Jednotky zápachu, viz též GE Fosfor Polyaromatické uhlovodíky Polyethylen
721
Vysvětlivky PET Pid PLC PM PP PS PTA PTFE PVC QAC RBC RO RPM RTD SBAF SBR SEC SM E SOX SO2 SO3 SS TDS TKN TOC TS TSE TSS TVR TWG UASB UF UHP UHT UV VOC WFE WHB WHO WWTP XPP
Polyethylentereftalát Schema procesů a přístrojového vybavení Programovatelné logické řízení Částicový materiál Polypropylen Polystyren Peseta Polytetrafluorethylen (teflon) Polyvinylchlorid Kvartérní amoniové sloučeniny Rotační biologické nosiče Reverzní osmóza Otáčky Výzkum, technika a vývoj Ponorný provzdušňovaný biologický filtr Sekvenční šaržový reaktor M ěrná spotřeba energie M alý a střední podnik Oxidy síry Oxid siřičitý Oxid sírový Suspendované pevné látky Celkové rozpuštěné pevné látky Celkový dusík (podle Kjedahla) Celkový organický uhlík Celkové pevné látky Přenosná spongiformní encefalopatie Celkové suspendované pevné látky Tepelná rekomprese par Technická pracovní skupina Reaktor s anaerobním kalovým mrakem a vzestupným tokem Ultrafiltrace Ultravysoký tlak Sterilizace při zvláště vysoké teplotě (ultrapasterace) Ultrafialový Těkavé organické sloučeniny (bez omezení definicí těkavých organických sloučenin ve směrnici Rady 1999/13/ES) Filmová odparka se stíraným filmem Kotel na odpadní teplo Světová zdravotnická organizace Čistírna odpadních vod (ČOV) Expandovaný polypropylen
722
Vysvětlivky Seznam členských států Krátký název Úplný název Rakousko Rakouská republika Belgie Belgické království Kypr Kyperská republika Česká republika Česká republika Německo Spolková republika Německo Dánsko Dánské království Španělsko Španělské království Estonsko Estonská republika Řecko Řecká republika Francie Francouzská republika Finsko Finská republika M aďarsko M aďarská republika Itálie Italská republika Irsko Irsko Lucembursko Lucemburské velkovévodství Lotyšsko Lotyšská republika Litva Litevská republika M alta M altská republika Nizozemsko Nizozemské království Portugalsko Portugalská republika Polsko Polská republika Švédsko Švédské království Slovensko Slovenská republika Slovinsko Slovinská republika Spojené Spojené království Velké Británie a království Severního Irska
Zkratka A B CY CZ D DK E EE EL F FIN HU I IRL L LV LT MT NL P PL S SK SI UK
Zkratky měn Zkratka CZK EEK EUR GBP HUF PLN
Měna Česká koruna Estonská koruna Euro Libra šterlinků M aďarský forint Polský zlotý
723
Vysvětlivky Běžné jednotky, míry a symboly S ymbol ACkWh atm6 bar barg bilion °C cgs cm cSt d °C/W dB dB(A)
eV g GE GJ Hz h ha hl hPa J K kA kcal kg kJ kPa kt kW kWe kWh kWhe l m m2 m3 mg MJ
6
Význam kilowatthodina (střídavého proudu) normální atmosféra (1 atm = 101325 N/m2) bar (1,013 bar = 1 atm) bar přetlaku (bar + 1 atm) miliarda (americký systém, tisíc milionů) stupeň Celsia centimetr-gram-sekunda, stará soustav měr a vah, nyní nahrazena SI. centimetr centistokes = 10-2 St den jednotka tepelného odporu decibel Hluk se měří v decibelech (dB). Aby se vzalo v úvahu, jak lidské ucho reaguje na zvuky různé frekvence, běžně se provádí akustické vážení a měření se vyjadřují v dB(A). Každé snížení hluku o 3 dB(A) odpovídá snížení hluku na polovinu. elektronvolt gram gigajoule hertz hodina hektar (104 m2 = 2,47105 akru) hektolitr hektopascal joule Kelvin kiloampér kilokalorie kilogram (1000 g) kilojoule (= 0,24 kcal) kilopascal kilotuna kilowatt kilowatt ve formě elektrické energie kilowatthodina (=3600 kJ) kilowatthodina elektrické energie litr metr čtvereční metr kubický metr miligram megajoule
Správněji (podle starého systému „ata“ (absolutní atmosféra) – pozn. překl
724
3 kubický metr m m2.°C/W jednotka tepelného odporu mg miligram MJ megajoule nm nanometr mm milimetr m/min metr za minutu mmWG milimetr vodního sloupce Mt megatuna Mt/yr megatuny za rok mV milivolt M We megawatty elektrické energie M Wth megawatty tepelné energie ng nanogram (10-9 g) 3 Nm normální metr krychlový Pa pascal ppb část z miliardy ppm část z milionu (hmotnostní) ppmv část z milionu (objemová) s sekunda St stokes; stará jednotka kinematické viskozity (systému cgs) 1 St=10-6m2/s. S (S/m či siemens, jednotka elektrické vodivosti (simens/metr, milisiemens na mS/cm centimetr) TJ terajoule (1012 joule) t metrická tuna t/d tuny za den tilion milion milionů (1012) t/yr tuny za rok V volt % obj. objemové procento % v/v objemové procento W watt (J/s) % hm. hmotnostní procento % w/w hmotnostní procento yr rok ∆T změna teploty (vzrůst či pokles) ~ kolem; více-méně, PŘIBLIŽNĚ µm mikrometr (10-6 m) Ω ohm, jednotka elektrického odporu Ωcm ohm-centimetr, jednotka měrného odporu
725
