5. EKOSYSTÉM LOUKY
Krvavec toten jako živná rostlina modráska bahenního
Pod pojmem mokřad a podmáčené lužní louky si můžeme představit stále, či jen po určité období roku, zatopené území nebo území s půdou, která je stále nasycená spodní vodou. Tyto ekosystémy mají mnoho podob, které se vždy liší od těch ostatních. Jmenujme například bažiny, tůně, rašeliniště, slatiniště, lužní louky a lesy. Díky vysušování mokřadů a nevhodné melioraci přišla příroda o značné množství přírodních zásobáren vody a mnoho živočišných i rostlinných druhů. Mokřady však nejsou jen prameništi, ale vyskytují se po celé délce vodního toku, který tak v suchém období zásobují vodou. Vzácnost a důležitost těchto ekosystémů dokládá i Ramsarská konvence, Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam, která byla uzavřena roku 1971 v Íránu a platí od roku 1975. Na podmáčených loukách roste společenstvo rostlin, které je těmto podmínkám přizpůsobené. Jsou to sítiny, ostřice, kakosty, tužebník jilmový, pcháč bylinný, orobinec, blatouch bahenní, kosatce… Zajímavou rostlinou je i obojživelný rdest, který normálně roste ve vodě. Pokud však tůň vyschne, rdest vytvoří krátkou lodyhu se zakrnělými listy, které tvoří růžici a kořeny má zakotveny v bahně Na mokřadech se nedaří stromům. Rostou zde jen do malé výšky a brzy odumírají. Vydrží zde jen takové dřeviny jako je vrba, olše a topol, z keřů pak krušina a střemcha. Z hmyzu lze jmenovat snad všudypřítomné komáry či pakomáry nebo vážky, ovády, muchničky … Z obratlovců zde žije například hraboš a myška drobná. Při troše štěstí najdete jejich kulovitá hnízda umístěná na vegetaci ve výškách i kolem jednoho metru nad zemí. Z ptáků zde žijí například chřástalové, cvrčilky, strnad rákosní, loví zde čápi. Typickými živočichy pro tento ekosystém jsou samozřejmě obojživelníci. Jmenujme například ropuchy, rosničky, z ocasatých pak čolky. Čolkové u nás patří k ohroženým druhům. Příčinou je co jiného než znečištění povrchové vody. Tato podmáčená louka patří mezi Evropsky významné lokality, kde na podmáčené louce žije vzácný modrásek bahenní vázaný na rostlinu krvavec toten. Tento druh obývá vlhké nehnojené, extenzivně kosené louky. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten. Samice kladou vajíčka jednotlivě na nerozvité květní hlávky krvavce. Větší housenky padají na zem, kde jsou vyhledány dělnicemi hostitelských mravenců, které je odnášejí do svých mravenišť. Tam se živí larvami a kuklami mravenců. Po přezimování se v hnízdech mravenců i kuklí. Není však schopen přežívat na loukách, na kterých probíhá druhá seč v době od začátku července do začátku září, tj. v období letu dospělců, kladení vajíček a časného vývoje housenek. Dospělci se vyskytují od začátku července do začátku srpna s vrcholem obvykle kolem 20. – 25. července. Sají nektar na krvavci totenu.
Okáč luční a okáč zední
Modrásek bahenní samec a samice
Kakost luční
Chrastavec bílý
Ropucha obecná
Kostival lékařský
Kopretina luční
Kakost hnědočervený
Pcháč bahenní
Čolek obecný
Rosnička zelená
Čáp bílý
Psárka luční je typickou travinou pro podmáčené louky
Pcháč zelinný
Pracovní listy: Ekosystém louky 1. stupeň
Ochrana přírody musí vycházet především z ekologie (věda o vztahu organismů a prostředí). Významnou součástí je také ochrana rostlinných a živočišných druhů a zachování jejich rozmanitosti. Proto je důležité zachovat biotop, prostředí, ve kterém tyto druhy žijí a na kterém jsou závislé. Zákon 114/1996 Sb. o ochraně přírody a krajiny V České Republice je ochrana přírody dána zákonem 114/1996 Sb. o ochraně přírody a krajiny. „Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji.“ Zákon vyhlašuje národní parky, národní přírodní rezervace, chráněné krajinné oblasti, národní památky, přírodní rezervace a přírodní památky za zvláště chráněná území. Dále jsou ve vyhlášce 395/1992 Sb. uvedeny seznamy zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Rozdělení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů: – druhy kriticky ohrožené – druhy silně ohrožené – druhy ohrožené Národní parky ČR Rozsáhlá území cenné z přírodních hledisek; jedinečné v národním i mezinárodním měřítku, s převahou přirozených nebo lidskou činností jen málo ovlivněných ekosystémů, s mimořádným vědeckým a výchovným významem. V současné době existují v ČR 4 národní parky, které pokrývají 1,52% rozlohy území státu. (Šumava, Krkonoše, Podyjí, České Švýcarsko) Chráněné krajinné oblasti ČR Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. V současné době existuje v ČR 25 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 13,78% rozlohy území státu. Národní přírodní rezervace Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Národní přírodní památky Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Natura 2000 S přistoupením naší země k EU vznikla povinnost chránit také evropsky významné druhy a lokality podle jednotných principů. Toto tvoří soustavu Natura 2000. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, která jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožená, vzácná či omezená svým výskytem jen na určitou oblast. Soustava Natura 2000 sestává ze dvou typů chráněných území – ptačích oblastí a evropsky významných lokalit. Ptačích oblastí (PO) je na území ČR 41. Do našeho okresu zasahuje na východě ptačí oblast Heřmanský stav - Odra – Poolší. Evropsky významné lokality (EVL) byly shrnuty do tzv. národního seznamu. Bylo jich zatím v ČR vyhlášeno 1087. Na území okresu je to 13 lokalit. Patří mezi ně i EVL Jakartovice.
1.
Odpověz na otázky:
a)
Jaký je účel zákona 114/1996 Sb. o ochraně přírody a krajiny?
b)
Co je uvedeno ve vyhlášce 395/1992 Sb.?
c)
Jaké znáš hlavní organizace ochrany přírody a jaký je mezi nimi rozdíl?
2.
Správně přiřaď popisky zvláště chráněných území k jejich názvům:
A. Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. B. Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. C. Rozsáhlá území cenné z přírodních hledisek; jedinečné v národním i mezinárodním měřítku, s převahou přirozených nebo lidskou činností jen málo ovlivněných ekosystémů, s mimořádným vědeckým a výchovným významem. D. Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk.
1. Chráněné krajinné oblasti ČR _______ 2. Národní přírodní památky ________ 3. Národní parky ČR _______ 4. Národní přírodní rezervace ________
3. Odpověz na otázky: a) Napiš alespoň 3 informace o louce Jakartovice.
_____________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________
b) Popiš vzhled krvavce totenu. _____________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________
c) Jaké využití měl krvavec toten v minulosti a jaké má dnes? _____________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________
d) V jakém prostředí žije modrásek bahenní? _________________________________________________________________________________
e) Kolik housenek přežívá v jedné květní hlávce? ________________________________________
f)
Kolik housenek dokáže přežít v hnízdě mravenců? _____________________________________
g) Jaká je podmínka pro zachování životaschopných populací modráska bahenního? _____________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________
h) Stručně popiš vývoj modráska bahenního. _____________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________
4. Ověřte si znalosti testem: Testové otázky: Testové otázky: 1. Mezi jaké ekosystémy patří pole? Přeměněné, přírodní, původní 2. Mezi jaké ekosystémy patří pastviny? Přeměněné, přírodní , uměle vytvořené 3. Jak se jmenuje věda, která se zabývá studiem hmyzu? Entomologie, ornitologi, ekologie 4. Jak hnízdí vrána černá? samostatně, v koloniích, u nás nehnízdí 5. Jak se jmenuje tráva, která vyroste po prvním sečení? otava, strniště, osení 6. Jaký vliv má pravidelné sečení na louky? prospívá jim, ničí je, nemá vliv 7. Mezi které savce patří hraboš polní? býložravce, masožravce, hmyzožravce 8. Mezi jaké ptáky patří straka obecná? stálé, tažné, dravce 9. Který obojživelník patří do polního a lučního ekosystému? ropucha zelená, skokan zelený, mlok skvrnitý 10.Které rostliny rostou především na louce? traviny, jen máj vlčí, penízek rolní
Spojovačky (čárou spoj, co k sobě patří)
1. 2. 3. 4. 5. 6.
tážný pták stálý pták hubí hmyz pastviny vegetace opylovači
rostlinné společenstvo blanokřídlý hmyz přeměněné ekosystémy insekticidy bažant obecný čejka chocholatá
Rozhodnutí o správnosti 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
Prvním sečením louky získáváme seno. Když přerušíme senoseč nebo pastvu, tyto ekosystémy se přirozeně zalesní. Vrány a racci létají za traktorem, protože vyorává hraboše a hmyz. Louky mají pestřejší faunu a floru než pole. Havrani nehnízdí samostatně, ale v koloniích. Remízky poskytují polní zvěři úkryt. Křepelka polní zůstává u nás přes zimu. Skřivan polní přilétá začátkem léta. Poštolka patří v potravním řetězci mezi producenty. Umělá hnojiva jsou lepší než přirozená. Vypalování travnatých ploch není škodlivé. Žížala obecná nemá vliv na provzdušnění půdy. Luční společenstvo rostlin je monokultura. Žampion polní patří mezi producenty.
Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne
