5. ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ

Územní energetická koncepce Královéhradeckého kraje

5.

ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ

5.1

DEFINICE CÍLŮ Při návrhu opatření a rozvojových variant pro řešení energetického hospodářství území kraje jsou respektovány následující potřeby a cíle: zabezpečení energetických potřeb území snížení spotřeby primárních paliv snížení emisního zatížení v území snížení produkce oxidu uhličitého ekonomická efektivnost navržených opatření

S přihlédnutím ke specifickým znakům kraje by měla být především podporována tato opatření : ve spotřebě energie zlepšení tepelné izolace budov měření a regulace dodávky tepla ve výrobě a distribuci energie podpora náhrady uhlí zemním plynem snížení spotřeby primárních paliv využitím - kotlů s vyšší účinností - kombinované výroby tepla a el .energie - aplikací netradičních a obnovitelných zdrojů energie, především - biomasy - tepelných čerpadel dodávka tepla pomocí systémů CZT minimalizace ztrát v rozvodech tepla

133 RAEN s.r.o. Praha

2003


5.2.

FORMULACE VARIANT V předchozí kapitole je stanoven ekonomicky nadějný potenciál úspor energie, který

by bylo možno zajistit realizací jednotlivých úsporných opatření v oblasti spotřeby energie i výroby a distribuce energie – včetně využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie. V následující tabulce je uvedeno srovnání jednotlivých opatření nejen z hlediska úspory, ale též z hlediska investičních nákladů a prosté návratnosti investičních nákladů, která vyjadřuje vliv provozních nákladů. Návratnost investic je uvedena ve formě prosté návratnosti jako poměr investičních nákladů dělený rozdílem výnosů a provozních nákladů. Hodnoty investičních nákladů a návratnosti jsou uvedeny v rozsahu, který respektuje dodavatele zařízení (měrné IN) a složitost instalace, způsob využití (roční využití instalovaného výkonu), cenu uspořené energie atd. Opatření

Úspora

Investiční

Návratnost

energie

náklady

inv. nákladů

(TJ/r)

(mil. Kč)

(r)

Zlepšení tepelné izolace budov

1 280

4 500 – 6 000

8 – 20

Změna způsobu vytápění v průmyslu

80

30 – 60

4-8

Měření a regulace dodávky tepla

800

350 – 750

1–5

Snížení spotřeby el. energie v domácnostech

160

30 – 50

1–5

Výměna kotlů

460

1100 – 1600

-

Kombinovaná výroba tepla a el. energie

900

500 – 700

6 – 15

Spalování biomasy

2500

810 – 950

5 - 10

Tepelná čerpadla

320

90 – 110

4–6

Snížení tepelných ztrát rozvodů tepla

380

350 – 450

8 - 15

Celkem

6 880

7 760 – 10 670

Komentář k tabulce : - zlepšení tepelné izolace a měření a regulace je specifikováno za předpokladu aplikace u obecních bytových domů o střední velikosti 20 bytů, poměr plochy oken 15%, měrné náklady na tepelnou izolaci 1000 – 1200 Kč/m2, 134 RAEN s.r.o. Praha

2003


měrné náklady na výměnu oken 4000 - 5000 Kč/m2 - aplikace kogenerace úspora je vyjádřena ve snížení spotřeby primárního paliva nutného pro výrobu el. energie - snížení tepelných ztrát rozvodů uvedené investiční náklady platí při zachování provozu podniku TIBA ve Dvoře Kr. n. L., při likvidaci podniku bude částka dle použité varianty buď o cca 100 mil. Kč vyšší (přechod na horkovod) nebo o cca 30 mil. nižší (decentralizované vytápění pomocí plynových kotelen) - spalování biomasy za předpokladu spalování 100 000 t/r v EPO2 (IN cca do 50mil. Kč, akumulace a doprava paliva do kotle), IN na výstavbu elektrárny EKEZ v Hradci Králové (cca 480 mil. Kč), IN na výstavbu zdrojů tepla pro 10 000 bytů 280 – 420 mil. Kč Porovnání investičních nákladů a odpovídajících úspor primárního paliva pro jednotlivá opatření je uvedeno v přiloženém grafu na další straně. Toto porovnání je vhodné pro výběr opatření, která je vhodná investičně podporovat vzhledem k dosažené úspoře energie. Je nutno však upozornit, že značná disproporce je důsledkem srovnání opatření, která jsou odlišná z hlediska provozních nákladů. Opatření : - zlepšení tepelné izolace budov - měření a regulace dodávky tepla - snížení ztrát rozvodů tepla nevyžadují již kromě investic žádné, nebo jen velmi nízké, provozní náklady. Naopak ostatní opatření vyžadují výrazné provozní náklady – především na palivo nebo el. energii. Jak vyplývá z hodnocení výše úspor a příslušných investičních nákladů navržených opatření je vhodné podporovat především opatření: měření a regulace dodávky tepla instalaci kogenerace instalaci tepelných čerpadel spalování biomasy 135 RAEN s.r.o. Praha

2003


Současně je však nutno podporovat z hlediska spolehlivosti dodávek tepla i výměnu kotlů. Vysoké investice u výměny velkých kotlů jsou způsobeny náhradou uhelných granulačních kotlů v TDK a TNA o vysokém výkonu a vysokých měrných investičních nákladech. Uvedená výše investic platí pro případ zachování provozu závodů TIBA ve Dvoře Králové nad Labem a tedy provozování TDK se současným instalovaným výkonem. Vysoké investiční náklady na zlepšení tepelné izolace budov představují celkové náklady nejen na tepelnou izolaci, ale i na konečnou úpravu fasády. Aplikace tepelné izolace je obvykle prováděna v rámci „revitalizace“ budovy. V tomto smyslu jsou náklady pouze na zvýšení tepelně – izolačních vlastností budovy cca poloviční. Nízké investiční náklady na spalování biomasy vůči úspoře primárního paliva jsou důsledkem spalování 80% biomasy na kotlích v elektrárně EPO2, což vyžaduje jen investičně relativně nenáročnou akumulaci biomasy dodané do EPO2 a její následné dávkování do kotlů. Protože se účinek jednotlivých navržených opatření navzájem neruší, je možno realizovat jen některá, nebo i všechna současně. Součet účinků všech opatření (6 880 TJ/r) představuje úsporu cca 22% stávající spotřeby energie v kraji. Vývoj spotřeby energie v kraji a nutné investiční náklady na zajištění dodávky energie v důsledku rozvoje jednotlivých spotřebitelských sfér v období let 2002 – 2022 jsou na základě analýzy v kapitole 1.2. stanoveny pro optimistickou, střední a pesimistickou úroveň rozvoje následovně : rozvoj

zvýšení spotřeby energie

investiční náklady

(TJ/r)

(mil. Kč)

optimistický

1 600

1 410

střední

950

990

pesimistický

300

580

Ze srovnání hodnot pro období let 2002 – 2022 vyplývá, že : - ekonomicky dostupný potenciál úspor je 7 x vyšší, než střední růst spotřeby energie - investiční náklady pro zajištění ekonomického potenciálu úspor jsou 9x vyšší než investiční náklady související s nárůstem spotřeby energie


2003


Na základě zmíněných faktů jsou navrženy tři varianty rozvoje energetického systému kraje pro období let 2002 - 2022, lišící se úrovní využití úsporných opatření. Var.A

Maximální varianta Realizace úsporných opatření v plném rozsahu ekonomicky nadějného potenciálu

Var.B

Minimální varianta Realizace ekonomicky výhodnějších opatření a obnovitelných zdrojů

Var.C

Střední varianta Kompromis mezi maximální a minimální variantou


2003


5.3.

KVANTIFIKACE ÚČINKŮ A NÁROKŮ VARIANT

Specifikace variant Var.A

Maximální varianta Opatření

Úspora

Investiční

energie

náklady

(TJ/r)

(mil. Kč)

6 880

9 215

Úspora

Investiční

energie

náklady

(TJ/r)

(mil. Kč)


260

1050


40

22


800

550


40

10

Výměna kotlů

320

945


180

120

Spalování biomasy

2500

880

Tepelná čerpadla

320

100


190

200

Celkem

4 650

3 877

Všechna navržená v plném rozsahu

Var.B

Minimální varianta Opatření


2003


Var.C

Střední varianta Opatření

Úspora

Investiční

energie

náklady

(TJ/r)

(mil. Kč)


640

2630


40

22


800

550


80

20

Výměna kotlů

400

1180


900

600

Spalování biomasy

1200

50

Tepelná čerpadla

320

100


250

260

Celkem

4 630

5 412

Protože nárůst spotřeby energie je vůči efektu úsporných opatření relativně nízký, předpokládá se ve všech třech variantách v období 2002 – 2022 střední rozvoj spotřeby energie : - nárůst spotřeby energie 950TJ/r - investiční náklady pro jeho zajištění 990 mil. Kč Konečná spotřeba energie v kraji v roce 2022 a investiční náklady pro její zajištění

Varianta

Počáteční

Zvýšení

Snížení

Konečná

IN na dodávku

spotřeba

spotřeby

spotřeby

spotřeba

energie vč.

energie

realizace

energie

energie vlivem energie vlivem

v r. 2002

rozvoje

úspor

v r. 2022

úspor. opatření

(TJ/r)

(TJ/r)

(TJ/r)

(TJ/r)

(mil. Kč)

A

30 800

950

6 880

24 870

10 205

B

30 800

950

4 650

27 100

4 867

C

30 800

950

4 630

27 120

6 402


2003


Změna ve spotřebě jednotlivých druhů paliv dle navržených variant (+ zvýšení, - snížení) Hodnocení z hlediska spotřeby paliv na území kraje Var. A HU

LTO

TTO

ZP

BIOMASA

(t/r)

(t/r)

(t/r)

(tis.m3/r)

(t/r)

- 387 210

- 2 944

- 2 760

24 710

208 250

HU

LTO

TTO

ZP

BIOMASA

(t/r)

(t/r)

(t/r)

(tis.m3/r)

(t/r)

- 287 871

- 2 048

- 1920

9 980

208 250

HU

LTO

TTO

ZP

BIOMASA

(t/r)

(t/r)

(t/r)

(tis.m3/r)

(t/r)

- 260 515

- 2 560

- 2 400

28 564

99 960

Var. B

Var. C

Hodnocení z hlediska celospolečenského V důsledku výroby el. energie v kogeneračních plynových jednotkách a elektrárně EKEZ v Hradci Králové je navíc vykázáno snížení množství HU (t/r), které by bylo spáleno v kondenzačních elektrárnách (mimo území kraje) při výrobě stejného množství el. energie. Varianta

Snížení spotřeby HU

Snížení spotřeby HU

Plynové kog. jednotky

EKEZ Hr. Králové

A

85 500

48 780

B

17 100

48 780

C

85 500

0


2003


Snížení emisí dle navržených variant

Hodnocení z hlediska kraje tuhé

SO2

NOx

CO

Celkem

(t/r)

(t/r)

(t/r)

(t/r)

(t/r)

A

370

1 578

1 419

1 314

4 277

B

48

965

898

775

2686

C

416

1 259

1 014

896

3586

Varianta

Hodnocení z hlediska celospolečenského tuhé

SO2

NOx

CO

Celkem

(t/r)

(t/r)

(t/r)

(t/r)

(t/r)

A

403

1 756

2 224

1 382

5 765

B

65

1 052

1 293

808

3 218

C

438

1 373

1 527

939

4 277

Varianta

Jak vyplývá z hodnot v tabulkách je pořadí výhodnosti všech variant z hlediska snížení emisí stejné, bez ohledu na způsob hodnocení. Nejvýhodnější je varianta A, nejhorší varianta B.


2003


5.4 KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ VARIANT Výsledky energetického, ekonomického a ekologického hodnocení variant A, B a C jsou vyhodnoceny vícekriteriálním způsobem s uplatněním váhy jednotlivých kriterií. Pro hodnocení byla zvolena tato kriteria : - výše investičních nákladů - celkové snížení emisí - výše úspory primárních energetických zdrojů - míra využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie V následující tabulce je uvedena váha kriterií, která určuje maximální počet bodů, které může dané kriterium získat a výsledek hodnocení. Kriterium

Váha kriteria

Var. A

Var. B

Var. C

Investiční náklady

5

2,4

5

3,8

Celkové snížení emisí

10

10

6,4

8,6

Úspora prim. energ. zdrojů

7

7

4,8

4,7

Míra využití ONZE

5

5

2,5

5

24,4

21,2

19,6

Celkem bodů

Z výsledku

vícekriteriálního

hodnocení

vyplývá,

že

nejvýhodnější

z hlediska

navržených kriterií je Varianta A.


2003


5.5.

VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY ENERGETICKÉ KONCEPCE Na základě komplexního hodnocení navržených variant A, B a C rozvoje energetického

systému Královéhradeckého kraje v této koncepci, byla pro období let 2002 – 2022 vybrána Varianta A. Přehled navržených úsporných opatření a aplikací obnovitelných a netradičních zdrojů energie a předpokládané investiční náklady na jejich realizaci dle této varianty jsou uvedeny v následující tabulce. Opatření

Úspora

Investiční

energie

náklady

(TJ/r)

(mil. Kč)


1 280

5 250


80

45


800

550


160

40

Výměna kotlů

460

1 350


900

600

Spalování biomasy

2500

880

Tepelná čerpadla

320

100


380

400

Celkem

6 880

9 215

Pro dosažení těchto hlavních cílů je nutno volit taková opatření, která zajistí maximální efekt se současně co nejpříznivější ekonomickou efektivností. Podpůrné státní finanční prostředky je nutno tedy použít především pro opatření, která jsou atraktivní z hlediska úspory energie, ale ne zcela z podnikatelského hlediska.


2003


Snížení emisí po realizaci navržených opatření dle Varianty A tuhé

SO2

NOx

CO

CO2

rok 2002 (t/r)

4 596

7 609

7 294

9 831

2 582 308

rok 2022 (t/r)

4 226

6 331

5 875

8 517

2 090 600

snížení (%)

8,1

20,7

19,5

13,4

19,1

Možná rizika vybrané Varianty A Konkrétní výsledky z realizace navržených úsporných opatření dle nejvhodnější varianty A mohou být ovlivněny následujícími riziky : - vývojem hospodářské a legislativní politiky vlády ČR - zvoleným scénářem státní energetické koncepce - daňovými zákony a sazbami - zákony na ochranu životního prostředí - změnami rozpočtové a investiční politiky - změnami nákupních cen energie - cenami energie - cenami surovin - cenami výrobků - haváriemi výrobních energetických zařízení - živelnými pohromami


2003


6

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA VČETNĚ ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU Zásobování el. energií a zemním plynem je na území kraje zajištěno dvěma

distribučními systémy provozovanými společnostmi VČE a.s. a VČP a.s. Zásobování teplem na území kraje je zajišťováno pomocí čtyř velkých systémů CZT, několika menších systémů CZT a dále z lokálních zdrojů. Ze čtyř největších systémů CZT je dominantní systém ve městě Hradci Králové napájený z Elektrárny Opatovice. Stav tohoto systému je konsolidovaný, jak v rezervě výkonu, tak technickém stavu. Další rezervní výkon bude zajištěn přímo ve městě Hradec Králové po výstavbě náhradních zdrojů jako reakce na havárii EOP v r.2002. Další velký systém CZT v Náchodě je také v dobrém technickém stavu a předpokládá pouze rekonstrukci nebo výměnu největšího kotle do r. 2008 a postupnou rekonstrukci primárních rozvodů tepla. Výraznější zásahy vyžadují další dva velké systémy CZT v Trutnově a okolí a Dvoře Králové nad Labem. Systém CZT v Trutnově a okolí z hlediska spotřeby paliva a výroby tepla ve zdroji představuje téměř polovinu celkové výroby tepla ve velkých zdrojích celého kraje. Zdroj systému CZT v Trutnově EPO2 je v dobrém stavu, rozsáhlejší rekonstrukci však vyžadují primární rozvody tepla (především parní). Je také připravována výměna jednoho stávajícího parního soustrojí za soustrojí, které umožní vyšší využití tepla při výrobě el. energie. Současně je nutno v této oblasti maximálně podpořit výstavbu a připojování dalších odběratelů tepla – především nově budovaných průmyslových závodů. Tím by bylo možno lépe využít vysoký výkon zdroje EPO2, který je v současné době provozován s nízkým využitím tepla z výroby el. energie. Systém CZT ve Dvoře Králové nad Labem vyžaduje rekonstrukci jak ve zdroji tak v primárních rozvodech tepla. Způsob a rozsah rekonstrukce bude třeba určit v návaznosti na výhled dvou závodů TIBA ve městě. Při dalším provozu těchto závodů bude třeba vyměnit dožité uhelné kotle za nové o stejném výkonu. Kromě druhu paliva zůstane zachován i rozsah a druh teplonosného media v primárních rozvodech tepla, dojde pouze k výměně starých a poškozených úseků potrubí.


2003


Při likvidaci závodů TIBA bez náhrady jiným průmyslovým odběrem stejného rozsahu a s požadavkem na dodávku technologické páry je nutno rekonstruovat jak zdroj, tak rozvody tepla. Jsou připraveny dvě varianty, buď s redukcí výkonu zdroje i rozvodů tepla pouze na centrum města a výstavbou doplňkových lokálních zdrojů, nebo decentralizované zásobování města teplem z blokových kotelen s využitím stávajících sekundárních rozvodů tepla. Obě varianty jsou založené na spalování zemního plynu. Uvedené variantní řešení vychází ze závěrů studie EVČ Pardubice, nelze jej brát jako definitivní. Snížení spotřeby primárních paliv v kraji je možno, kromě snížení spotřeby energie u konečných uživatelů, zajistit především rozšiřováním systémů CZT se zdroji s kombinovanou výrobou tepla a el. energie v oblastech, které vzhledem k výši plošné spotřeby tepelného příkonu jsou proto vhodné. Do této oblasti je nutno především směrovat finanční podpory tak, aby cena tepla pro odběratele byla atraktivní při srovnání s dodávkou tepla z lokálních zdrojů. Stejně tak je třeba podporovat rekonstrukce plynových výtopen (s výrobou jen tepla) na teplárny (kombinovaná výroba tepla a el. energie) instalací plynových kogeneračních jednotek zajišťujících podstatně vyšší konverzi paliva na el. energii než u parních turbosoustrojí a tím úsporu primárních paliv při výrobě el. energie. Dalším nesporně energeticky i ekologicky vhodným opatřením je náhrada el. přímotopných a akumulačních zdrojů tepla tepelnými čerpadly zajišťujícími úsporu přibližně dvou třetin primárního paliva pro výrobu el. energie. Z hlediska náhrady vyčerpatelných zdrojů fosilních paliv obnovitelnými zdroji je jednoznačně nejvýhodnější jak dle výše úspory, tak i ekonomického efektu, podporovat spalování biomasy jak pro výrobu tepla, tak tepla a el. energie v kombinovaném cyklu.


2003


PROGRAM REALIZACE NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ VE SPRÁVNÍCH OBVODECH KRAJE V OBDOBÍ LET 2002 - 2022

Opatření na úsporu energie dle Varianty A, uvedené globálně pro celý Královéhradecký kraj, jsou dále rozdělena jako koncepční návrhy pro časové období od r. 2002 do r. 2022 pro území jednotlivých 15 správních obvodů kraje. Jsou uvedeny výše úspor energie a investiční náklady na navržená opatření s rozdělením do třech časových období (do r.2007, r. 2008 – 2014 a r. 2015 – 2022). Z navržených opatření jsou v přehledech vypuštěna opatření : - změna způsobu vytápění v průmyslu

(nízký úsporný efekt)

- snížení spotřeby el. energie v domácnostech

(aktivita obyvatel)


2003


SPRÁVNÍ OBVOD BROUMOV Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Broumově jsou provozovány dvě soustavy CZT. Zásobování teplem ostatních objektů v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. Území má nižší stupeň plynofikace. Do budoucna se na území počítá s výstavbou VTL/STL regulační stanice včetně přípojky Provodov – Šonov. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Výhledové zásobování elektrickou energií oblasti Broumovska si vyžádá uvedení nové TR 110/35 kV Broumov do provozu k roku 2015.

Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Broumov, Teplice nad Metují a Meziměstí ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje KOH – I – NOOR, Broumov instalovaný výkon kotlů

5,2 MW

palivo

LTO

rok výroby kotlů

1969, 1980

výměna za moderní uhelné kotle

do r. 2007

zhodnotit instalaci kog. plynové jednotky, el. výkon cca 0,3 MW


2003


BROUMOVSKÉ STROJÍRNY, Hynčice instalovaný výkon kotlů

5,9 MW

palivo

ZP

rok výroby kotlů

1979

výměna za moderní plynové kotle

do r. 2014

zhodnotit instalaci kog. plynové jednotky, el. výkon cca 0,3 MW Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 4%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové.

Spalování biomasy Podpora spalování v malých lokálních zdrojích nebo malých systémech CZT. Především v osmi obcích obvodu kde není zaveden zemní plyn – ve čtyřech z těchto obcí nebude zaveden ani v budoucnu.

v distribuci energie Ve městě Broumov v systému CZT Křinice je nutno rekonstruovat rozvody tepla. Předpokládané investiční náklady cca 12 mil. Kč.

Přehled doporučených opatření - investice a úspory Celkem Investice (mil. Kč) Úspora (TJ/r) IN do r. 2008- 2015k r. k r. k r. 2007 2014 2022 (mil.Kč) 2007 2014 2022 zlepšení tepelné izolace budov 46 68 71 185 11 28 45 měření a regulace dodávky tepla 4 7 8 19 6 16 28 výměna kotlů ve velkých zdrojích 10 12 0 22 2 5 5 výměna kotlů ve středních zdrojích 0 1 2 3 0 1 2 aplikace kogenerace 6 10 3 19 9 25 30 snížení ztrát rozvodů tepla 12 0 0 12 9 9 9 spalování biomasy 6 18 22 46 9 35 68 aplikace tepelných čerpadel 1 1 2 4 3 6 11 Celkem 85 117 108 310 49 125 198 Opatření


2003


SPRÁVNÍ OBVOD DOBRUŠKA Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Dobrušce je provozována jedna soustava CZT, ve městě Opočně jsou provozovány jen 3 blokové kotelny. Zásobování teplem ostatních objektů v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. Území má velmi nízký stupeň plynofikace. Do budoucna se na území ne počítá s výstavbou VTL plynovodů nebo VTL/STL regulačních stanic. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno.

Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Dobruška a Opočno ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje CUKROVAR, České Meziříčí instalovaný výkon kotlů

39,0 MW

palivo

HUPR

rok výroby kotlů

1947

výměna za moderní uhelné kotle

do r. 2007

zhodnotit instalaci parního turbosoustrojí, el. výkon cca 0,8 MW NUTRICIA, Opočno instalovaný výkon kotlů

17,8 MW

palivo

TTO, ZP

rok výroby kotlů

2x TTO – 1961, TTO/ZP - 1996

je připraven do provozu nový plynový kotel (r.2002) o výkonu 4,5 MW, který nahradí 2 staré TTO kotle zhodnotit instalaci kog. plynové jednotky, el. výkon cca 0,2 MW 150 RAEN s.r.o. Praha

2003


Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 24%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové.

Spalování biomasy Podpora spalování v malých lokálních zdrojích nebo malých systémech CZT. Především v 21 obcích obvodu kde není zaveden zemní plyn – v 7 z těchto obcí nebude zaveden ani v budoucnu.

v distribuci energie V území není nutná žádná rekonstrukce.

Přehled doporučených opatření - investice a úspory Opatření

Investice (mil. Kč) Úspora (TJ/r) Celkem IN do r. 2008- 2015k r. k r. k r. (mil.Kč) 2007 2014 2022 2007 2014 2022 zlepšení tepelné izolace budov 20 60 66 146 5 20 36 měření a regulace dodávky tepla 3 6 6 15 4 13 22 výměna kotlů ve velkých zdrojích 124 0 0 124 43 43 43 výměna kotlů ve středních zdrojích 1 3 3 7 1 2 4 aplikace kogenerace 18 4 4 26 25 30 36 snížení ztrát rozvodů tepla 0 0 0 0 0 0 0 spalování biomasy 9 35 42 86 13 65 128 aplikace tepelných čerpadel 1 1 1 3 3 6 9 Celkem 176 109 122 407 94 180 278


2003


SPRÁVNÍ OBVOD Dvůr Králové nad Labem

Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Dvůr Králové nad Labem je provozována rozsáhlá soustava CZT zásobující nejen bytovou, ale především průmyslovou sféru – především dva závody TIBA. Zásobování teplem ostatních objektů v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. Území má velmi nízký stupeň plynofikace. Do budoucna se na území počítá s výstavbou VTL plynovodu Dvůr Králové – Doubravice a VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno.

Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městě Dvůr Králové nad Labem ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje ČEZ, Teplárna TDK, Dvůr Králové n. Labem instalovaný výkon kotlů

124,2 MW

palivo

HUPR/ZP/LTO

rok výroby kotlů

1955, 1968, 1982

Rekonstrukci zdroje řešit v souvislosti s vývojem odběru tepla, především v závodech TIBA s požadavkem dodávky technologické páry. V případě skončení dodávky tepla do závodů TIBA rekonstrukce zdroje – výměna olejových hořáků na 3 kotlích spalujících LTO z roku 1982 (celkový instalovaný výkon 15,6 MW) za dvoupalivové hořáky ZP/LTO.


2003


Posouzení a případná instalace kogenerační jednotky (jednotek) s plynovým motorem o celkovém instalovaném el. výkonu cca 2 MW. Výstavba lokálních plynových zdrojů tepla pro odběratele mimo centrum města (nemocnice, ZOO). Celkové investiční náklady na rekonstrukci a výstavbu nových zdrojů mimo centrum města cca 60- 100 mil. Kč, horní hranice platí při instalaci kogenerační jednotky.

TIBA, Mostek instalovaný výkon kotlů

16,0 MW

palivo

HUPR

rok výroby kotlů

1936, 1983

výměna kotlů za moderní uhelné o nižším instalovaném výkonu

do r. 2007

zhodnotit instalaci parního turbosoustrojí, el. výkon cca 0,3 MW


Spalování biomasy Protože VČP a.s. má zájem o plynofikaci zbývajících 21 obcí v území, které zatím nejsou plynofikovány, předpokládá se nižší podpora spalování biomasy.

v distribuci energie Ve městě Dvůr Králové nad Labem je možno upřesnit rekonstrukci rozvodů tepla ve stávající soustavě CZT až po rozhodnutí, zda bude dodáváno teplo do závodu Zálabí a Vorlech podniku TIBA.


2003


Při zachování provozu podniku TIBA Postupná výměna parních rozvodů za parní vakuové v průběhu období do r. 2022 Celkové náklady na úplnou rekonstrukci cca 150 mil. Kč Při likvidaci podniku TIBA bez náhrady se spotřebou technologické páry Var.I Vybudování nových horkvodních rozvodů v centru města s předávacími stanicemi v zásobovaných objektech. Celkové investiční náklady na horkovodní rozvody včetně PS cca 150 mil. Kč. Var.II V centru města vybudovat plynové teplovodní kotelny (90/70°C) s dodávkou tepla pomocí stávajících čtyřtrubkových rozvodů. Od r. 2022 další náklady na rekonstrukci stávající čtyřtrubkové soustavy v centru města.


Investice (mil. Kč) Úspora (TJ/r) Celkem IN do r. 2008- 2015k r. k r. k r. 2007 2014 2022 (mil.Kč) 2007 2014 2022 zlepšení tepelné izolace budov 36 90 106 232 9 31 57 měření a regulace dodávky tepla 5 9 10 24 7 20 35 výměna kotlů ve velkých zdrojích* 30 400 0 430 5 77 77 výměna kotlů ve středních zdrojích 2 4 4 10 1 4 7 aplikace kogenerace 4 8 10 22 6 19 34 snížení ztrát rozvodů tepla* 30 50 50 130 20 54 88 spalování biomasy 3 7 10 20 4 15 29 aplikace tepelných čerpadel 1 1 2 4 4 7 14 Celkem 111 569 192 872 57 227 341 * hodnoty platí při zachování provozu závodů TIBA


2003


SPRÁVNÍ OBVOD HOŘICE V PODKRKONOŠÍ Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Hořice je provozována jedna soustava CZT a 12 blokových kotelen. Zásobování teplem ostatních objektů v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. Území má nižší stupeň plynofikace. Do budoucna se na území nepočítá s výstavbou VTL plynovodů nebo VTL/STL regulačních stanic. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Výhledové zásobování elektrickou energií si vyžádá výstavbu nové TR 110/35 kV.

Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městě Hořice v Podkrkonoší ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje Vzhledem k tomu, že dva velké zdroje v území jsou plynové a kotle jsou z roku 1992 a 1995, není doporučena jejich výměna. Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí 23%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové.

Spalování biomasy Protože VČP a.s. má zájem o plynofikaci zbývajících 16 obcí v území, které zatím nejsou plynofikovány, předpokládá se podpora spalování biomasy v malých lokálních zdrojích nebo malých systémech CZT.


2003


v distribuci energie V území není nutno rekonstruovat rozvody tepla.


Investice (mil. Kč) Úspora (TJ/r) Celkem IN do r. 2008- 2015k r. k r. k r. 2007 2014 2022 (mil.Kč) 2007 2014 2022 zlepšení tepelné izolace budov 20 50 60 130 5 17 32 měření a regulace dodávky tepla 3 5 6 14 4 11 20 výměna kotlů ve velkých zdrojích 0 0 0 0 0 0 0 výměna kotlů ve středních zdrojích 2 4 4 10 1 4 6 aplikace kogenerace 3 8 8 19 5 17 30 snížení ztrát rozvodů tepla 0 0 0 0 0 0 0 spalování biomasy 1 6 8 15 1 10 22 aplikace tepelných čerpadel 0 1 1 2 0 4 8 Celkem 29 74 87 190 17 64 118


2003


SPRÁVNÍ OBVOD HRADEC KRÁLOVÉ Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Hradec Králové je provozována velmi rozsáhlá soustava CZT napájená teplem z Elektrárny Opatovice ležící mimo území kraje. V důsledku havárie EOP v r. 2002 je plánována výstavba tří záložních tepelných zdrojů na území města o celkovém instalovaném výkonu 140 MW. Zásobování teplem ostatních objektů v území je v některých městech zajištěno z blokových kotelen, převážně však z lokálních zdrojů. Území má vysoký stupeň plynofikace. Do budoucna se na území nepočítá s výstavbou VTL plynovodů nebo VTL/STL regulačních stanic. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Výhledové zásobování elektrickou energií si vyžádá pro oblast města Hradec Králové výstavbu dvou nových TR 110/35 kV v období r. 2009 - 2015. Případně s výstavbou další TR 110/35 kV se počítá v lokalitě města Chlumec nad Cidlinou. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Hradec Králové, Chlumec nad Cidlinou, Nechanice, Smiřice a Třebechovice pod Orebem ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje ČKD MOTORY, Hradec Králové instalovaný výkon kotlů

27,3 MW

palivo

HUTR/ZP

rok výroby kotlů

1942, 1986, 1994

výměna kotlů z r. 1942 moderní uhelné nebo plynové o nižším instalovaném výkonu

do r. 2007

zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 1,0 MW 157 RAEN s.r.o. Praha

2003


FOMA BOHEMIA, Hradec Králové instalovaný výkon kotlů

26,8 MW

palivo

ZP

rok výroby kotlů

1964, 1971, 1987

výměna kotlů za moderní plynové

do r. 2014

zhodnotit instalaci plynové kogenerační jednotky, el. výkon cca 1,0 MW Poznámka :

v případě, že FOMA bude připojena na CZT výměna kotlů odpadá


Spalování biomasy Protože VČP a.s. má zájem o plynofikaci zbývajících 5 obcí v území, které zatím nejsou plynofikovány, kromě výstavby elektrárny EKEZ u Hradce Králové se nepředpokládá intenzivnější podpora spalování biomasy. v distribuci energie Kromě pokračujících plánovaných oprav rozvodů CZT v městě Hradec Králové a jejich rozšiřování pro zásobování nových odběratelů (např. FOMA), není nutno v území zásadně rekonstruovat rozvody tepla.


Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) IN do r. 2008- 2015k r. k r. k r. 2007 2014 2022 (mil.Kč) 2007 2014 2022 zlepšení tepelné izolace budov 240 650 714 1604 58 215 389 měření a regulace dodávky tepla 30 62 75 167 44 134 244 výměna kotlů ve velkých zdrojích 25 40 0 65 10 27 27 výměna kotlů ve středních zdrojích 2 8 12 22 1 7 15 aplikace kogenerace 18 28 45 91 26 65 129 snížení ztrát rozvodů tepla 0 0 0 0 0 0 0 spalování biomasy 480 10 10 500 787 804 820 aplikace tepelných čerpadel 4 12 15 31 13 51 98 Celkem 799 810 871 2480 939 1303 1722 158 RAEN s.r.o. Praha

2003


SPRÁVNÍ OBVOD JAROMĚŘ Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Jaroměř jsou provozovány dvě soustavy CZT, které však zásobují teplem jen cca 21% bytové sféry. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má vyšší stupeň plynofikace. Do budoucna se na území nepočítá s výstavbou VTL plynovodů nebo VTL/STL regulačních stanic. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Výhledové zásobování elektrickou energií si vyžádá pro oblast města Jaroměř výstavbu nové TR 110/35 kV.

Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městě Jaroměř ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje Všechny zdroje jsou plynové, s kotli z let 1989 – 2000. Dva uhelné kotle ve zdroji TEPLO s.r.o. v Jaroměři z let 1965 a 1970 nejsou již provozovány.



2003


Spalování biomasy Protože VČP a.s. má zájem o plynofikaci zbývajících 4 obcí v území, které zatím nejsou plynofikovány, nepředpokládá se intenzivnější podpora spalování biomasy. v distribuci energie V území není akutní požadavek na rekonstrukci rozvodů tepla.


Investice (mil. Kč) Celkem Úspora (TJ/r) IN do r. 2008- 2015k r. k r. k r. 2007 2014 2022 (mil.Kč) 2007 2014 2022 zlepšení tepelné izolace budov 28 76 79 183 7 26 45 měření a regulace dodávky tepla 4 7 8 19 6 16 28 výměna kotlů ve velkých zdrojích 0 0 0 0 0 0 0 výměna kotlů ve středních zdrojích 1 4 4 9 1 5 8 aplikace kogenerace 3 8 9 20 5 17 30 snížení ztrát rozvodů tepla 0 0 0 0 0 0 0 spalování biomasy 0 2 2 4 0 3 6 aplikace tepelných čerpadel 1 1 1 3 4 7 11 Celkem 37 98 103 238 22 73 128


2003


SPRÁVNÍ OBVOD JIČÍN Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Jičíně jsou provozovány soustavy CZT napájené z jedné teplárny a šesti blokových výtopen, které však zásobují teplem cca 45% bytové sféry a zařízení města. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má nízký stupeň plynofikace. Připravuje se však plynofikace měst Kopidlna a Sobotky a dalších 56 obcí. V této souvislosti se počítá s výstavbou VTL plynovod Jičín – Libáň a 5 VTL/STL regulačních stanic. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Připravuje se výstavba nadzemního vedení VVN (2 x 110 kV) mezi TR Staré Místo a TR Nový Bydžov.

Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Jičín, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Sobotka

ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje KRKONOŠSKÉ SÝRÁRNY, Jičín instalovaný výkon kotlů

10,0 MW

palivo

ZP

rok výroby kotlů

1982


do r. 2022

zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 1,5 MW


2003


MAVE, Vršce instalovaný výkon kotlů

4,9 MW

palivo

LTO

rok výroby kotlů

1973


do r. 2007



Spalování biomasy Vzhledem k nízké plynofikaci území se podpora spalování biomasy uvažuje především v některé z 56 obcí, kde zatím není zaveden zemní plyn, v malých lokálních zdrojích nebo malých systémech CZT..

v distribuci energie V území není akutní požadavek na rekonstrukci rozvodů tepla.

Přehled doporučených opatření - investice a úspory Celkem Investice (mil. Kč) Úspora (TJ/r) IN do r. 2008- 2015k r. k r. k r. 2007 2014 2022 (mil.Kč) 2007 2014 2022 zlepšení tepelné izolace budov 62 135 154 351 15 48 86 měření a regulace dodávky tepla 7 14 16 37 10 31 54 výměna kotlů ve velkých zdrojích 8 0 16 24 3 3 8 výměna kotlů ve středních zdrojích 4 8 8 20 3 10 16 aplikace kogenerace 9 22 30 61 13 46 93 snížení ztrát rozvodů tepla 0 0 0 0 0 0 0 spalování biomasy 5 22 26 53 7 40 78 aplikace tepelných čerpadel 1 3 3 7 3 12 21 Celkem 96 204 253 553 55 190 356 Opatření


2003


SPRÁVNÍ OBVOD KOSTELEC NAD ORLICÍ Analýza současného stavu zásobování území energií V území jsou provozovány ve městě Týniště nad Orlicí dvě soustavy CZT a ve městě Kostelec nad Orlicí 3 plynové blokové kotelny. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má střední stupeň plynofikace. Nepočítá se však s výstavbou VTL plynovodů nebo VTL/STL regulačních stanic. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno.

Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Kostelec nad Orlicí a Týniště nad Orlicí ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje SAINT - GOBAIN, Kostelec nad Orlicí instalovaný výkon kotlů

13,5 MW

palivo

ZP

rok výroby kotlů

1984


do r. 2022

zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 1,0 MW MONING - ELITEX, Týniště nad Orlicí instalovaný výkon kotlů

16,0 MW

palivo

HUPR

rok výroby kotlů

1965, 1997

výměna dvou kotlů z r. 1965 za plynové o nižším výkonu

do r. 2007


2003



Spalování biomasy Vzhledem ke střední plynofikaci území se podpora spalování biomasy uvažuje především v 13 obcích kde není zaveden zemní plyn, v malých lokálních zdrojích nebo CZT.

v distribuci energie Rozvody ve dvou soustavách CZT („U Dubu“ a „Střed“) ve městě Týništi nad Orlicí jsou staré 38 a 23 let a jsou za hranicí své životnosti. Je navržena rekonstrukce za čtyřtrubkové přeizolované rozvody, akce je již projekčně připravena. Investiční náklady jsou stanoveny v soustavě „U Dubu“ na 7 mil. Kč a u soustavy „Střed“ na 4 mil. Kč.




2003


SPRÁVNÍ OBVOD NÁCHOD Analýza současného stavu zásobování území energií V území je provozována ve městě Náchodě rozsáhlá soustava CZT se zdrojem v Teplárně Náchod, která přešla z vlastnictví ČEZ a.s. do vlastnictví společnosti HARPEN. Zásobování teplem ostatních objektů v území je kromě několika blokových kotelen ve městech zajištěno z lokálních zdrojů. Území má střední až nižší stupeň plynofikace. Při další plynofikaci území se počítá s výstavbou VTL plynovodu v okolí České Skalice a VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno. Je připravována výstavba nadzemního vedení 2 x 110 kV Neznášov – Náchod.

Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Náchod, Červený Kostelec, Česká Skalice, Hronov a Police nad Metují ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje HARPEN, Teplárna Náchod instalovaný výkon kotlů

115,4 MW

palivo

HUPR/ZP/LTO

rok výroby kotlů

1969, 1978, 1985

výměna uhelného kotle 50 MW z roku 1969 za moderní hnědouhelný granulační kotel, nebo jen výměna teplosměnných ploch, nebo ekologická rekonstrukce do roku 2008 – přídavné spalování plynu (platnost nových emisních stropů SO2) ostatní kotle ZP/LTO s minimálním provozem ponechat 165 RAEN s.r.o. Praha

2003


ZEMKO, Česká Skalice instalovaný výkon kotlů

18,0 MW

palivo

ZP

rok výroby kotlů

1986


do r. 2022

zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,8 MW KOVOPOL, Police nad Metují instalovaný výkon kotlů

8,7 MW

palivo

TTO

rok výroby kotlů

1976, 1985

výměna kotlů za plynové o nižším instalovaném výkonu

do r. 2014

zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,4 MW Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí jen 12%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové.

Spalování biomasy Vzhledem k nižší plynofikaci území se podpora spalování biomasy uvažuje především v 16 obcích kde není zaveden zemní plyn, především ve 3 obcích, kde nebude zaveden ani v budoucnu, v malých lokálních zdrojích nebo CZT.

v distribuci energie Kromě plánované postupné rekonstrukce rozvodů CZT v městě Náchodě není žádná akutní rekonstrukce rozvodů v území navržena.


2003





2003


SPRÁVNÍ OBVOD NOVÁ PAKA Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Nová Paka je provozována soustava CZT s plynovým zdrojem tepla a jedna bloková olynová kotelna. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má vyšší stupeň plynofikace. Do budoucna se nepočítá s výstavbou žádného VTL plynovodu nebo VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno.

Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městě Nová Paka ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje Vzhledem k tomu, že tři velké zdroje v území jsou plynové a kotle jsou z roku 1986 2000, není doporučena jejich výměna.

Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů je však relativně vysoký, činí 52%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové.

Spalování biomasy Protože VČP a.s. má zájem o plynofikaci i zbývajících 2 obcí v území, které zatím nejsou plynofikovány, nepředpokládá se intenzivnější podpora spalování biomasy. 168 RAEN s.r.o. Praha

2003


v distribuci energie Je plánována rekonstrukce rozvodů CZT ve městě Nová Paka v roce 2010.




2003


SPRÁVNÍ OBVOD NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ Analýza současného stavu zásobování území energií Ve městě Nové Město nad Metují jsou provozovány 4 soustavy CZT s plynovými zdroji tepla. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území kromě města Nové Město nad Metují není zatím plynofikováno.Do budoucna se počítá s výstavbou VTL plynovodu Dobruška – Nové Město nad Metují a VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno.

Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městě Nové Město nad Metují

ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje STAVOSTROJ, Nové Město nad Metují instalovaný výkon kotlů

32,7 MW

palivo

HUTR, ZP

rok výroby kotlů

1969 - 1987

výměna dvou uhelných kotlů z r. 1986 za plynové kotle o nižším výkonu

do r. 2007



2003


DEVA, Nové Město nad Metují instalovaný výkon kotlů

7,1 MW

palivo

ZP

rok výroby kotlů

1969


do r. 2007


Střední zdroje Podíl hnědého uhlí u středních zdrojů činí jen 11%. Doporučena postupná výměna dožitých kotlů spalujících hnědé uhlí za moderní uhelné, nebo plynové.

Spalování biomasy Vzhledem k velmi nízké plynofikaci území se podpora spalování biomasy uvažuje především v 11 obcích, kde zatím není zaveden zemní plyn v malých lokálních zdrojích nebo CZT.

v distribuci energie Rozvodů CZT ve městě Nové Město nad Metují nevyžadují akutní rekonstrukci.


Investice (mil. Kč) Úspora (TJ/r) Celkem IN do r. 2008- 2015k r. k r. k r. (mil.Kč) 2007 2014 2022 2007 2014 2022 zlepšení tepelné izolace budov 22 54 67 143 5 19 35 měření a regulace dodávky tepla 3 5 7 15 4 12 22 výměna kotlů ve velkých zdrojích 37 0 0 37 34 34 34 výměna kotlů ve středních zdrojích 1 2 2 5 1 2 3 aplikace kogenerace 12 9 12 33 17 31 51 snížení ztrát rozvodů tepla 0 0 0 0 0 0 0 spalování biomasy 1 4 5 10 2 8 15 aplikace tepelných čerpadel 1 1 1 3 3 6 9 Celkem 77 75 94 246 67 112 169


2003


SPRÁVNÍ OBVOD NOVÝ BYDŽOV Analýza současného stavu zásobování území energií V území není instalována žádná soustava CZT, pouze v města Nový Bydžov jsou 3 blokové kotelny. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má vysoký stupeň plynofikace. Do budoucna se nepočítá s výstavbou VTL plynovodu nebo VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno.

Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městě Nový Bydžov ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje NOBYKO, Nový Bydžov instalovaný výkon kotlů

27,0 MW

palivo

TTO, ZP

rok výroby kotlů

1981 - 2000

plánována výměna kotle 16,2 MW, TTO z r. 1981 za nový na TTO o výkonu 6 MW

do r. 2007

PROMIL, Nový Bydžov instalovaný výkon kotlů

31,4 MW

palivo

ZP

rok výroby kotlů

1976, 1989, 1993

výměna kotle 12 MW z r. 1976 za nový

do r. 2014


2003



Spalování biomasy Vzhledem k velmi vysoké plynofikaci území se z podporou spalování biomasy neuvažuje.

v distribuci energie V území se s výstavbou nových rozvodů tepla nebo akutní rekonstrukcí stávajících neuvažuje.




2003


SPRÁVNÍ OBVOD RYCHNOV NAD KNĚŽNOU Analýza současného stavu zásobování území energií V území jsou ve městech Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických Horách a Vamberku instalovány soustavy CZT, které se podílí na zásobování bytové sféry 25 – 39%. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má nízký stupeň plynofikace. Do budoucna se však nepočítá s výstavbou VTL plynovodu nebo VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného i výhledového odběru zajištěno.

Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách a Vamberk ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje Tepelné hospodářství, Rychnov nad Kněžnou instalovaný výkon kotlů

26,8 MW

palivo

HUPR

rok výroby kotlů

1986

výměna uhelných kotlů za plynové kotle

do r. 2014



2003


KOVEX VD, Rychnov nad Kněžnou instalovaný výkon kotlů

15,0 MW

palivo

LTO

rok výroby kotlů

1972

výměna olejových kotlů za plynové kotle o nižším výkonu

do r. 2014


KDR - KOVODRUŽSTVO, Rychnov nad Kněžnou instalovaný výkon kotlů

6,0 MW

palivo

ZP

rok výroby kotlů

1974, 1981

výměna za moderní plynové kotle o nižším výkonu

do r. 2014



Spalování biomasy Vzhledem k nízké plynofikaci území se z podporou spalování biomasy v malých lokálních zdrojích nebo CZT uvažuje především ve 14 obcích, které nejsou zatím plynofikovány

v distribuci energie V území není nutná akutní rekonstrukce stávajících rozvodů. Je doporučena výstavba teplovodní přípojky ve městě Vamberku ze závodu ESAB do plynového zdroje CZT.


2003


Přehled doporučených opatření - investice a úspory

Opatření



2003


SPRÁVNÍ OBVOD TRUTNOV Analýza současného stavu zásobování území energií Město Trutnov a rozsáhlé okolí zásobuje soustava CZT s parní a horkovodní větví. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má střední stupeň plynofikace. Do budoucna se nepočítá s výstavbou VTL plynovodu, ale VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Vzhledem k předpokládanému zvýšení spotřeby el. energie se však připravuje výstavba TR 110/35 kV pro východní část Krkonoš a TR 110 kV/VN do prostoru Horního Starého Města. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Tutnov, Svoboda nad Úpou, Úpice, Žacléř, Janské Lázně, Pec pod Sněžkou a Rtyně v Podkrkonoší ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje ČEZ, Teplárna EPO2, Trutnov instalovaný výkon kotlů

600,0 MW

palivo

HUPR/CUPR

rok výroby kotlů

1996,1998

upravit dodávku paliva pro spalování biomasy do 10% ve směsi s uhlím

do r. 2022

VĚZEŇSKÁ SLUŽBA, Malé Svatoňovice instalovaný výkon kotlů

2,7 MW

palivo

HUTR

rok výroby kotlů

1984


do r. 2014


2003



Spalování biomasy Kromě náhrady části uhlí biomasou v elektrárně EPO2 se podpora spalování biomasy předpokládá v 19 obcích, které nejsou zatím plynofikovány – a z těchto především v 7 obcích, které nebudou plynofikovány ani v budoucnu.

v distribuci energie V území je nutno vzhledem k podstatnému poklesu odběru tepla v poslední dekádě (převážně průmyslové závody), podpořit výstavbu nových odběratelů tepla a následně vyřešit rekonstrukci rozvodů tepla, především přechodem z parních na horkovodní, dimenzovaných na předpokládanou dodávku tepla.




2003


SPRÁVNÍ OBVOD VRCHLABÍ Analýza současného stavu zásobování území energií V území je instalována jedna soustava CZT ve městě Vrchlabí. Zásobování teplem ostatních objektů v území je zajištěno z lokálních zdrojů. Území má střední stupeň plynofikace. Do budoucna se nepočítá s výstavbou ani VTL plynovodu, ani VTL/STL regulační stanice. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Pouze při výkonovém nárůstu ve střední oblasti Krkonoš by bylo nutno vybudovat novou TR 110/35 kV ve Špindlerově Mlýně. Koncepční návrhy ve spotřebě energie Zlepšení tepelné izolace budov a měření a regulace v dodávce tepla V bytových domech ve městech Vrchlabí a Hostinné ve výrobě energie Výměna kotlů a aplikace kogenerace Velké zdroje AVON AUTOMOTIVE, Rudník instalovaný výkon kotlů

15,9 MW

palivo

ZP

rok výroby kotlů

1968

výměna plynových kotlů za nové

do r. 2014

zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 0,5 MW TEXLEN - LENA, Rudník instalovaný výkon kotlů

24,0 MW

palivo

ZP

rok výroby kotlů

1980, 1988

výměna kotlů z r. 1980 za nové

do r. 2014


2003


KABLO ELEKTRO, Vrchlabí instalovaný výkon kotlů

20,6 MW

palivo

ZP

rok výroby kotlů

1981, 1992

výměna kotlů z r.1981 za nové o nižším výkonu

do r. 2022


ŠKO - ENERGO, Vrchlabí instalovaný výkon kotlů

46,0 MW

palivo

ZP

rok výroby kotlů

1984, 1997

výměna kotlů z r.1984 za nové

do r.2022

zhodnotit instalaci plynové kog. jednotky, el. výkon cca 1,5 MW TEPLO KRKONOŠE, Vrchlabí instalovaný výkon kotlů

15,6 MW

palivo

ZP

rok výroby kotlů

1997



Spalování biomasy Podpora spalování biomasy v malých lokálních zdrojích nebo CZT se předpokládá v 6 obcích, které nejsou zatím plynofikovány.


2003


v distribuci energie Pro vyšší využití instalovaného výkonu plynového zdroje stávajícího CZT ve městě Vrchlabí je připraveno rozšíření rozvodů pro zásobování teplem dalších částí města směrem do centra.




2003


Sumární přehled řešení energetického hospodářství území kraje v období let 2002 - 2022

Investice a úspory dle druhu opatření Opatření


Investice a úspory dle správních obvodů Správní obvod

Celkem IN (mil.Kč) Úspora (TJ/r) 310 198 407 278 872 341 190 118 2480 1722 238 128 553 356 312 206 1095 507 181 89 246 169 200 120 443 299 1107 1839 496 270 9130 6640

Broumov Dobruška Dvůr Králové n. Lab. Hořice v Podkrkonoší Hradec Králové Jaroměř Jičín Kostelec n. Orl. Náchod Nová Paka Nové Město n. Met. Nový Bydžov Rychnov n. Kněžnou Trutnov Vrchlabí Celkem 182 RAEN s.r.o. Praha

2003


Změna spotřeby primární energie v letech 2002 a 2022

Správní obvod

spotřeba el. energie

spotřeba paliva

dodávka tepla z CZT

spotřeba energie v r.2002

úspory dle navržených opatření

(GWh/r) 101 83 155 94 521 87 259 133 290 71 70 106 160 645 203 2977

(TJ/r) 807 1089 2270 715 3975 738 2119 1298 3572 573 617 1223 2301 11892 2928 36118

(TJ/r)

Broumov Dobruška Dvůr Králové n. L. Hořice Hradec Králové Jaroměř Jičín Kostelec n. Orl. Náchod Nová Paka Nové Město n. Met. Nový Bydžov Rychnov n. Kn. Trutnov Vrchlabí Celkem

(TJ/r) 1170 1387 2829 1053 8222 1052 3052 1776 4615 828 869 1604 2877 14212 3660 49206

(TJ/r) 198 278 341 118 1722 128 356 206 507 89 169 120 299 1839 270 6640

2371

2371

nárůst spotřeby energie vlivem rozvoje (TJ/r) 23 27 55 20 159 20 59 34 89 16 17 31 56 274 71 950

spotřeba energie v r. 2022 (TJ/r) 995 1136 2543 955 6659 945 2755 1604 4197 755 717 1515 2634 12647 3461 43516


2003


Změna spotřeby primární energie přepočtená na primární paliva v letech 2002 a 2022 El. energie i teplo v konečné spotřebě nebo uspořené v důsledku navržených opatření je vyjádřeno v primárních palivech nutných pro jejich výrobu. Spotřeba el. energie je vyjádřena jako rozdíl el. energie dodané a vyrobené na území kraje (ta je již obsažena ve spotřebě paliva).

Správní obvod

Broumov Dobruška Dvůr Králové n. L. Hořice Hradec Králové Jaroměř Jičín Kostelec n. Orl. Náchod Nová Paka Nové Město n. Met. Nový Bydžov Rychnov n. Kn. Trutnov Vrchlabí Celkem

spotřeba el. energie bez vlastní výroby

spotřeba paliva

dodávka tepla z CZT

(GWh/r) 77 64 119 72 399 67 198 101 221 54 53 81 123 493 156 2277

(TJ/r) 807 1089 2270 715 3975 738 2119 1298 3572 573 617 1223 2301 11892 2928 36118

(TJ/r)

3256

3256

úspory nárůst spotřeba spotřeby dle primár. navržených vlivem paliv rozvoje v r. 2002 opatření

spotřeba primár. paliv v r. 2022

(TJ/r) 332 384 544 212 2875 258 605 338 978 185 274 192 495 2440 459 10571

(TJ/r) 1285 1382 2998 1256 8616 1182 3596 2031 4950 958 906 1889 3117 14791 4133 53089

(TJ/r) 1578 1724 3458 1433 11218 1406 4101 2313 5787 1116 1152 2031 3526 16822 4483 62148

(TJ/r) 38 42 84 35 273 34 100 56 141 27 28 49 86 409 109 1511


2003


Způsoby a zdroje financování Při realizaci navržených opatření je možno kromě finančních prostředků kraje daného rozpočtem použít dotací, grantů a jiných podpůrných prostředků : - finančních prostředků EU - národního programu hospodárného nakládání energií a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů - metody EPC - komerčních bankovních úvěrů - zahraničních investic - vyhlášení grantů nebo dotačních titulů

Management pro realizaci „Programu realizace navržených opatření ve správních obvodech kraje v období let 2002 – 2022“ Pro realizaci „Programu“ doporučujeme ustavení tzv. „Energetického managementu Královéhradeckého kraje“ v zastoupení následujících osob : za krajský úřad :

vedoucí odboru strategického plánování a investic vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství člen rady, gestor pro odbor strategického plánování a investic člen rady, gestor pro odbor životního prostředí a zemědělství pracovník odboru strategického plánování a investic

za distributory energie :

zástupce VČE a.s. Hradec Králové zástupce VČP a.s. Hradec Králové zástupce ČEZ a.s. – Elektrárna Poříčí zástupce EOP a.s. Opatovice n.Lab.


2003

5. ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ

Recommend Documents