5 chyb při používání mrazáku. Špatná teplota, nevhodné obaly i dlouhá doba skladování 1. Servírují hospodští nekvalitní jídlo a alkohol? 2

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled zpráv 30.4.2015 - 13.5.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP blesk.cz 5 chyb při používání mrazáku. Špatná teplota, nevhodné obaly i dlouhá doba skladování 1 Český svaz zpracovatelů blesk.cz str. 0 Bydlení 6.5.2015 masa - TOP

ČT 1 Servírují hospodští nekvalitní jídlo a alkohol? 7.5.2015

ČT 1 str. 1 21:30 Máte slovo

Test 12.5.2015

ČT 1 str. 1 17:35 Černé ovce

2 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 3 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

dTest Co je dětské, to je zdravé? 30.4.2015

dTest str. 14 Informační servis

Jahoda v jablečném převleku 30.4.2015

dTest str. 16 Test

Ovocný příkrm a jeho DPH 30.4.2015


4 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 5 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 6 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Forbes Česko NEJVĚTŠÍCH 65 RODINNÝCH FIREM 6.5.2015

Forbes Česko str. 58 65 největších rodinných firem

7 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

JAROSLAV MAŠEK, JIŘÍ NÁDOBA, ZUZANA KRAJÍČKOVÁ, MICHAEL MARE

Haló noviny Falešné potraviny nás berou na hůl 12.5.2015

Haló noviny str. 9 Téma


Miroslava MOUČKOVÁ

Hradecký deník S Potravinářem kraje budou lidé mlsat v ulicích i letos. Už po desáté

9

Hradecký deník str. 62 Příloha - Dary našeho kraje zemědělství v kraji

Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Lidé si zaslouží upravený a obhospodařovaný kraj Hradecký deník str. 64 Příloha - Dary našeho kraje 12.5.2015 zemědělství v kraji


Skaličan: 41 let tradice a kvality Hradecký deník str. 90 Příloha - Dary našeho kraje 12.5.2015 zemědělství v kraji


12.5.2015

Lidové noviny Boj o příbramské maso 11.5.2015

Lidové noviny str. 13 Ekonomika


TOMÁŠ PLHOŇ

novinky.cz Šestý ročník soutěže Regionální potravina Plzeňského kraje zná své vítěze 13 Český svaz zpracovatelů 12.5.2015 novinky.cz str. 0 Vaše zprávy masa - TOP Ivo Šašek

Rychnovský deník Dva výrobky z okresu uspěly 9.5.2015

Rychnovský deník str. 1 Titulní strana


BARBORA ZEMANOVÁ

Téma Farmářské trhy: Jak poznat ten dobrý? 7.5.2015

Téma str. 30 Téma


Milan Eisenhammer

tyden.cz Bojkotuj Babiše! Živnostníci se spřáhli proti ministrovi 10.5.2015

tyden.cz str. 0 Domácí


Jan Gebert

Zemědělec Domácí produkce masa stoupla 11.5.2015

Zemědělec str. 2 Zpravodajství

Zuzana Fialová Přitvrdili proti prodejcům potravin 11.5.2015

Zemědělec str. 12 Publicistika

17 Český svaz zpracovatelů masa - TOP 18 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Oldřich Přibík

zena.centrum.cz Správné skladování: Co a kam dávat v ledničce. Víte to? zena.centrum.cz str. 0 Bydlení - Žena 7.5.2015

19 Český svaz zpracovatelů

masa - TOP Ilona Víchová Polovina kuřecího masa je nakažená. Jak se chránit? 8.5.2015

zena.centrum.cz str. 0 Hubnutí - Zdraví


uzi

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Kontroly restaurací v Praze 7.5.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství

SVS ČR Světové ceny potravin v dubnu klesly na pětileté minimum 9.5.2015

agris.cz str. 0 Potravinářství

21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 22 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Aktuálně.cz

aktualne.cz Alarmující zpráva: Polovinu předškoláků ohrožuje toxický kov 6.5.2015

aktualne.cz str. 0 Domácí

23 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Blesk Drobné lži na obalech 7.5.2015

Blesk str. 14 Servis


Barbora Kabátová

blesk.cz Legendární špekáčky: Podle čeho poznáte ty opravdové? 6.5.2015

blesk.cz str. 0 Zdraví a životní styl


ct24.cz Počet nezaměstnaných klesl pod půl milionu 12.5.2015

ct24.cz str. 0 Ekonomika


mor

ČRo - sever.cz Čerstvé ryby vydrží v chladničce dva dny, pak už se začínají kazit 11.5.2015

ČRo - sever.cz str. 0 / expres


Veronika Dašková

ČRo Plus V Praze se připravuje desáté celostátní fórum o problémech lidí stižených celiakií 28 Český svaz zpracovatelů 11.5.2015 ČRo Plus str. 6 17:10 Den podle… masa - Ostatní

ČT 1 Nová prodejna s regionálními potravinami

29

7.5.2015

ČT 1 str. 10 18:00 Události v regionech - Brno

Novinky ve školním stravování 10.5.2015

ČT 1 str. 20 19:00 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 30 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

denik.cz Veterinární správa odhalila nedostatky v pražských restauracích 7.5.2015

denik.cz str. 0 Ekonomika

Dva výrobky z okresu uspěly 9.5.2015

denik.cz str. 0 Královéhradecký kraj


e15.cz Turci si brání trh cly i prohibicí 6.5.2015

e15.cz str. 0 Obchod a služby


Elektro Politické nadšení pro OZE se ochlazuje 5.5.2015

Elektro str. 20 Elektrotechnické fórum


Ing. Zdeněk Trinkewitz

Euro Žlutý upír 11.5.2015

Euro str. 32 Report - biopaliva


Vlaďka Kubíčková

finance.cz ČR - Potraviny zrychlily inflaci v dubnu více než se čekalo, nezaměstnanost naopak s 36 hlubším poklesem Český svaz zpracovatelů 12.5.2015 finance.cz str. 0 masa - Ostatní J&T

Forbes Česko vejce a my 6.5.2015

Forbes Česko str. 74 65 největších rodinných firem


Jaroslav Mašek

Hospodářské noviny Drůbežářský závod Klatovy loni utržil přes dvě miliardy 7.5.2015

Hospodářské noviny str. 18 Podniky a trhy

Hradecký deník


Neušlo nám 9.5.2015

Hradecký deník str. 5 Východní Čechy

(vit) ZAS Mžany se v zemědělství dobře vyzná Hradecký deník str. 66 Příloha - Dary našeho kraje 12.5.2015 zemědělství v kraji Dr. Ing. Jan Pešek, Zájem o biopotraviny stoupá Hradecký deník str. 71 Příloha - Dary našeho kraje 12.5.2015 zemědělství v kraji (čtk) Inspekce kontrolovala potraviny. Nejhůř dopadl med a čokolády Hradecký deník str. 76 Příloha - Dary našeho kraje 12.5.2015 zemědělství v kraji (čtk)

39 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 40 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 41 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 42 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

idnes.cz - blog Zálesácká snídaně (janjilek) 8.5.2015

idnes.cz - blog str. 0


Alternativní teorie stravování – co nám dávají a co berou? (lenkafoltynova) 44 Český svaz zpracovatelů idnes.cz - blog str. 0 9.5.2015 masa - Ostatní Lenka Foltýnová Češi jsou prý zvyklí na potraviny z náhražek (liborcermak) 45 Český svaz zpracovatelů idnes.cz - blog str. 0 9.5.2015 masa - Ostatní Libor Čermák

investujeme.cz Trh práce opět příjemně překvapuje 12.5.2015

investujeme.cz str. 0 Makro


kafe.cz Víte, že do lednice nepatří okurky, rajčata a ani citrusy? 7.5.2015

kafe.cz str. 0


Karvinský deník V Jindřichově děti diskutují o plýtvání jídlem i o hladu 12.5.2015

Karvinský deník str. 3 Bruntálsko a Krnovsko


FIDEL KUBA

Kroměřížský deník Dvoutýdenní stáž studentů SPŠM v Anglii se vydařila Kroměřížský deník str. 8 U nás doma na 13.5.2015 kroměřížsku


kurzy.cz Komentáře k maloobchodu - březen byl výborný měsíc 6.5.2015

kurzy.cz str. 0 Makroekonomika

Týdenní výhled: USA/Maloobchodní tržby, PPI, Index NY, EMU/HDP 11.5.2015

kurzy.cz str. 0 Měny-forex

ČR - index spotřebitelských cen v dubnu rostl o 0,3% m/m a o 0,5% r/r 12.5.2015


50 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 51 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 52 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Lidové noviny Islanďané už mají chudoby dost 9.5.2015

Lidové noviny str. 7 Svět


VOJTĚCH WOLF Sladký hrášek 9.5.2015

Lidové noviny str. 32 Relax / gourmet


ROMAN PAULUS

Magazín Práva Mléko – móda, tradice a moderní výzkumy 9.5.2015

Magazín Práva str. 33 Zdravé tipy


Marta Tomášová

mesec.cz Nemastný a neslaný výsledek americké statistiky z trhu práce 11.5.2015

mesec.cz str. 0

Jan Vejmělek Meziroční inflace se v dubnu zvýšila na 0,5 % 12.5.2015

mesec.cz str. 0


Jiří Škop

Mladá fronta DNES Uspěly koláče, mošt i uherák 9.5.2015

Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Hradecký

(ČTK) Jak správně zažívat? Nabízíme několik rad 11.5.2015

Mladá fronta DNES str. 56 Kraj Plzeňský

(kam) Česká ryba na ČT. Za 4,5 milionu 13.5.2015

Mladá fronta DNES str. 1 Titulní strana Karel Hrubeš


Moravskoslezský deník Ve Zbyslavicích posnídali férově 11.5.2015

Moravskoslezský deník str. 2 Region


IVA MUŠÁLKOVÁ

Naše rodina Dát si játra, nebo raději ne? 12.5.2015

Naše rodina str. 27 U rodinné plotny


(toj)

nazory.aktualne.cz Z řepky dětem nic neuvařím 8.5.2015

nazory.aktualne.cz str. 0 1442


Margit Slimáková

Nový život - zpravodajský týdeník Králem se pyšní v Lanžhotě Nový život - zpravodajský týdeník str. 3 Mozaika 7.5.2015 událostí LUKÁŠ IVÁNEK


parlamentnilisty.cz Zaplatím za oběd 65 korun, tak chci pořádnou porci, horlil důchodce u Jílkové. Pak se 65 dozvěděl, co v takovém jídle najde Český svaz zpracovatelů parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor 7.5.2015 masa - Ostatní Miloš Polák

Pelhřimovský deník Květen 1945 v Telči a okolí 7.5.2015

Pelhřimovský deník str. 2 Zpravodajství


(zm)

Plzeňský deník Roste zájem o česká kuřata 12.5.2015

Plzeňský deník str. 6 Region


MILAN KILIÁN, ČTK

Prager Zeitung Vom Gefängnis in die Fleischfabrik 7.5.2015

Prager Zeitung str. 6


(ca/čtk)

Právo Ceny se zvolna vzdalují od deflační pasti 13.5.2015

Právo str. 15 Trhy & ekonomika


Jiří Vavroň

Profit V Arábii se uplatní potraviny, v Americe letecký průmysl

70

11.5.2015

Profit str. 37 Konference

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Tomáš Stingl

Příbramský deník PŘÍBRAMSKÁ UZENINA ROZJÍŽDÍ PROVOZ A NABÍZÍ PRÁCI 7.5.2015

Příbramský deník str. 1 Titulní strana


Rakovnický deník Zeman diskutoval se zemědělci o potravinách i řepce 7.5.2015

Rakovnický deník str. 3 Rakovnicko


ŠÁRKA HOBLÍKOVÁ

REGION OPAVSKO Budou z nich dobří řezníci 12.5.2015

REGION OPAVSKO str. 7 Ekonomika


(mk)

root.cz Programovací jazyk Clojure: syntéza procedurálních textur s využitím knihovny Clisk 74 Český svaz zpracovatelů 12.5.2015 root.cz str. 0 masa - Ostatní Pavel Tišnovský

Sedmička Hovězí tatarák 7.5.2015

Sedmička str. 56 Recepty


Slovácko - regionální týdeník Výroční ceny? Nově dvě kategorie. Oceněný je historik a výrobce uzenin 76 Slovácko - regionální týdeník str. 56 Příloha - Jak se Český svaz zpracovatelů 12.5.2015 žije v Hodoníně masa - Ostatní Petr Turek

STYL Hlídejte si skrytou sůl 12.5.2015

STYL str. 21 Životní styl

PETR VESELÝ Proč v menopauze víc mlsají 12.5.2015

STYL str. 33 Příloha - Zdravé tipy


PETR VESELÝ

Tachovský deník Špekáčky vyměnila za dietní kuřecí prsíčka 7.5.2015

Tachovský deník str. 3 Tachovsko GABRIELA JÄGEROVÁ

TV Nova


České děti ohrožují toxické kovy 6.5.2015

TV Nova str. 1 19:30 Televizní noviny




TV Nova str. 6 08:30 Ranní Televizní noviny


tyden.cz Vítězem letošního ročníku Volby spotřebitelů se stal Kaufland 11.5.2015

tyden.cz str. 0 Česko


- red -

virtually.cz Petr Paulczynski 12.5.2015

virtually.cz str. 0


vitalia.cz Kadmium je jed. Hlavním zdrojem ale vůbec nejsou potraviny 12.5.2015

vitalia.cz str. 0


Petr Havel

Vlasta Školní jídelna včera a dnes aneb Najdi 10 rozdílů 6.5.2015

Vlasta str. 10 Téma


MARTINA HÁCHOVÁ

Zemědělec Výzkum má sloužit praxi 11.5.2015


Oldřich Přibík Přehled aplikace přímých plateb 11.5.2015

Zemědělec str. 14 Publicistika

Ing. Jaroslav Humpál Přijeďte za strakami do Roprachtic 11.5.2015

Zemědělec str. 39 Živočišná výroba

Jana Velechovská Chov prasat z pohledu ekonomiky 11.5.2015

Zemědělec str. 40 Živočišná výroba Martin Jedlička

87 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 88 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 89 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 90 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Zlínský deník Čtyři hvězdy regionu: slivovice, uzená krkovice, med i medovník 13.5.2015

Zlínský deník str. 3 Zlínsko


JARMILA KUNCOVÁ

Znojemský deník Tradiční trhy nabídnou sýry, zeleninu i řemeslné výrobky 7.5.2015

Znojemský deník str. 2 Znojemsko


(ipe)

zpravy.rozhlas.cz Hokejový šampionát láká sponzory, někteří ale používají MS v reklamě nezákonně 93 Český svaz zpracovatelů zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika 9.5.2015 masa - Ostatní Zuzana Petráňová,Andrea Švubová

Plné znění zpráv 30.4.2015 - 13.5.2015 Český svaz zpracovatelů masa - TOP blesk.cz 5 chyb při používání mrazáku. Špatná teplota, nevhodné obaly i dlouhá doba skladování 6.5.2015

blesk.cz str. 0 Bydlení

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Víte, co mám ráda stejně jako dobře zásobenou spíž? Dobře zásobenou mrazničku! Tenhle malý prostor je tajným zlatým dolem ve vaší kuchyni. Díky němu můžete kdykoliv vytvořit rychlé, jednoduché jídlo. Ušetří vám čas, peníze a další cestu do obchodu s potravinami. Navíc je to snadný způsob, jak zabránit plýtvání potravinami. Jenže tohle všechno platí jen za předpokladu, že mrazák používáte správně! Už jste někdy zkontrolovali, jakou teplotu vlastně v mrazničce máte? Je snadné otevřít dveře, ucítit závan ledového vzduchu, vidět zmrzlé potraviny uvnitř a předpokládat, že je vše v pořádku. Pokud ale občas teplotu nepřekontrolujete, jak si můžete být jisti? Pokud je totiž ve vaší mrazničce velké teplo, i když je jídlo naoko zmrzlé, mnohem rychleji se zkazí. A když je teplota příliš nízká, mráz potraviny rychle vysušuje. Náš tip: Pořiďte si do mrazáku teploměr a teplotu čas od času zkontrolujte. Nikdy by neměla být vyšší než -18 °C, pokud ale chcete potraviny uchovávat skutečně dlouhodobě, měli byste v něm udržovat teplotu mezi -20 až -22 °C. A pamatujte si, že vše, co vkládáte do mrazáku, by mělo mít maximálně pokojovou teplotu.Ani správná teplota vám ale nebude moc platná, pokud potraviny v mrazničce nebudete mít správně a dostatečně zabalené. Špatně uložené potraviny totiž mohou ztratit barvu i chuť. Od těch aromatických vám také může načichnout všechno, co v mrazáku máte. A věřte mi, jahody vonící po česneku nikomu chutnat nebudou. Náš tip: Před vložením potravin do mrazáku se ujistěte, že je vše zabalené správným způsobem. Použít můžete sáčky, alobal, umělohmotné dózy, mrazuvzdorné sklo. Mleté maso zamrazujte po porcích – například jednotlivých karbanátcích – proložte fólií nebo dejte jednotlivě do sáčků. Drobné kusové ovoce vložte do mrazáku jednotlivě na tácku, do sáčků je nasypejte až zmrzlé. Potraviny s výraznou vůní pak zabalte do několika vrstev igelitu nebo vzduchotěsného boxu, aby od nich nenačichly ostatní.Pokud do mrazáku vkládáte nepopsané balíčky, sáčky a boxy, můžete si být jisti,

že se ztratí někde v hlubinách. Náš tip: Před uložením do mrazáku sáček nebo krabičku nikdy nezapomeňte označit. Ideální je opatřit je datem zmrazení, jménem potraviny a dobré je uvést i množství. Jméno potraviny je důležité, protože po zmrazení nemusí být vždy jednoduché poznat, co to vlastně držíte v ruce. Zmrazování je opravdu skvělý a snadný způsob konzervace potravin. Ale to neznamená, že takto uchované potraviny budou chutnat dobře navždy. I když je jídlo řádně zabalené, je důležité dodržet doporučenou dobu skladování. Náš tip: Ryby v mrazáku vydrží maximálně 4 měsíce. Chléb a mléčné výrobky do 3 měsíců. Zelenina podle druhu až 1 rok. U ovoce to je 8 až 12 měsíců. Vepřové maso nejdéle 8 měsíců, telecí a hovězí 12 měsíců. Tučnější kusy masa je vhodné spotřebovat dříve než méně tučná masa. Mraznička je opravdu užitečný spotřebič, díky kterému mnohem méně plýtváme potravinami. Je však zapotřebí mít přehled o tom, co v ní máme uložené, jinak nakonec stejně naše zásoby skončí v odpadkovém koši. Nedovolte proto, aby se vám jídlo v mrazáku hromadilo a nakonec se na dlouhé měsíce "ztratilo" někde v jeho hlubinách. Náš tip: Abyste při příštím generálním úklidu mrazáku nemuseli zase vyhazovat potraviny, a tím pádem i peníze, do koše, veďte si soupis toho, co tam máte uložené. Zabere to jen minutu a vše, co k tomu potřebujete, je pero a papír.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/317332/5-ch...nevhodne-obaly-i-dlouha-doba-skladovani

ČT 1 Servírují hospodští nekvalitní jídlo a alkohol? 7.5.2015

ČT 1 str. 1 21:30 Máte slovo

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Máte slovo. Hezký večer, milí diváci. Polovina z vás pravidelně obědvá v restauracích a většina z vás popíjí víno. A jestlipak víte, proč je vám někdy po obědě zle? A po vínu ještě hůř? Inspektoři zjistili, že 40 % kontrolovaných vín je pančovaných či falšovaných. Ve stravovacích zařízeních je situace doslova katastrofální. Opět z těch, které se kontrolovaly, jedna třetina se musela dočasně uzavřít. Jak to, že my spotřebitelé jsme takto ohrožováni na zdraví, šizení, ba dokonce okrádáni? O tom diskutovat budou. Pančování vína chce zamezit krom jiného i přísnějšími pravidly pro prodej ve vinotékách ministr zemědělství České republiky. Dobrý večer. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------S tím ovšem nesouhlasí představitel Sdružení obchodníků s vínem a vinoték a varuje, že potom víno zdraží. Dobrý večer. Radim HEČA, Sdružení obchodníků s vínem a vinoték -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Úroveň ve stravovacích zařízeních je alarmující, hrozil se po kontrolách ústřední ředitel Státní

zemědělské a potravinářské inspekce. Dobrý večer. Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A za vás veřejnost, politici neustálými novými, nesmyslnými regulacemi kopou hrob malému a střednímu podnikání, rozčiluje se majitel restaurace. Dobrý večer. Ladislav MAREK, majitel restaurace -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Myslím si, že většina, ba skoro všichni hospodští nás šidí, rozohňuje se strávník a senior z Liberce. Dobrý večer. Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------Dobrý večer přeji. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Stát nás kontroluje i kvůli nesmyslům. Ve srovnání se zahraničím je to tu mnohem přísnější. Stěžuje si bývalý živnostník, dnes zaměstnanec - kuchař. Dobrý večer. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane ministře, tak kdybyste nám tedy ve stručnosti, ano, ve stručnosti vysvětlil, jak chcete zamezit prodeji pančovaného vína ve vinotékách, aby občané nepili patoky? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Tak my tou připravenou novelou chceme vyřešit ten problém, kdy zákazník dneska nemá plnohodnotnou jistotu, že to, když mu někdo deklaruje, že kupuje takové a takové víno, tak že to opravdu je skutečnost. To zjišťujeme na základě těch kontrol, které děláme. Takže my dneska říkáme, chceme, aby od 1. ledna příštího roku se prodávalo víno, které je k nám dováženo ze zahraničí v takových obalech, které není možné znovu naplnit a na těch obalech, aby bylo jasně garantováno plnohodnotná etiketa, jaké to víno, z jaké země původu pochází, aby zákazník věděl všechny informace, takové jaké ví, když si kupuje lahvové víno. Takže my tam navrhujeme to řešení například, popřípadě místo klasického kegového sudu ten obal takzvaný bag-in-box, to znamená to, když dneska kupujeme například mošty, ten nejčastěji pětilitrový obal, ze kterého si čepujeme ten mošt, tak aby obdobně se to aplikovalo na víno. A až do 25ti litrů, to znamená i ten, kdo je ve vinotéce nebo v restauračním zařízení, může z tohoto boxu, navíc dneska už některé restaurace to dělají, načepovat zákazníkovi to víno. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak, a pane Hečo, vy říkáte, že toto bude pro vás katastrofa. Prosím vás, co na tom pro vás bude katastrofa? Radim HEČA, Sdružení obchodníků s vínem a vinoték

-------------------Tak ono je to katastrofální hlavně v tom, že já si myslím ,že ten obal tady tohle absolutně neřeší. Podle mě je jedno, jestli to víno, které se tady říká, že se dováží načerno nebo je pančované, tak jestli bude v sudu anebo jestli bude potom v tom bag-in-boxu. Podle mě je hlavní důvod nebo jako důvod zamezit vůbec tomu prodeji ze zahraničí sem, aby se k nám to víno nějakým způsobem tím černým kanálem, jak se říká, dostávalo. Protože v současné době si myslím, že tady tenhle stav je katastrofální v tom, že ty kontroly prostě selhávají a když někdo... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Promiňte, ale já vám, pane Hečo, do toho skočím. Podívejte, teda je to plný, viďte? Toto je ten bag-inbox. Já to neunesu, jo. Ne, že by vám teda pan /nesrozumitelné/ dal víno. Radim HEČA, Sdružení obchodníků s vínem a vinoték -------------------A to je malé balení. No vidíte, a říkáte, že to neunesete. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a proč vám toto vadí, prosím vás? Proč na základě tohodle, byť většího balení, zkrachujete, než když to budete mít v sudu? Já to zas odnesu. Václav VALENTA, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR -------------------Protože ty obsluhy těch vinoték, ty ženský, který tam jsou, tak se buď uběhají anebo udřou. Protože jestliže vinotéka vytočí za odpoledne 200 litrů vína třeba, tak si spočítejte, kolik flašek se to vytočí, to znamená dvě a půl, dvoulitrovek, a když ta ženská nebo ta paní, co tam prodává, bude muset do skladu a zpátky, když má v sortimentu 10 nebo 12 vín, tak se buď ulítá, a když tam bude mít 25kilový bagy, tak se udře. Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Proč by nosila pořád dokola? Může to mít vystavené. Václav VALENTA, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR -------------------Pane doktore, vy jste někdy prodával víno ve vinotéce? Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Bohužel ano. Bohužel ve vinotéce taky. Václav VALENTA, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR -------------------Já vám řeku jednu věc. My jsme na to ty nešvary, o kterejch mluví pan ministr, jako Sdružení podnikatelů upozorňovali už v roce 2011. 4 roky trvalo, než se úřad rozběhl. 4 roky. Pojmenujme si kritické body, paní Jílková. První kritický bod je dovoz, výroba. Druhý kritický bod je distribuce. A třetí kritický bod je prodej. Začnu u prodeje. Já souhlasím s panem Klanicou, jestliže jeho inspektoři vyžadují, že obsluha musí mít zdravotnický průkaz. Naprosto v pořádku. To znamená, že se k prodeji stáčeného vína přistupuje stejně jako k nebalené potravině. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Promiňte, ale my se bavíme o tom, ano, že to takzvané sudové víno, ano, je často vyslovený patok, ano? A vy nám teda vysvětlete, proč vám vadí takováto nádoba? Václav VALENTA, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR -------------------Já vám to vysvětlím úplně jednoduše. Protože ten sud jde zapečetit stejně jako tohleto. Zaprvé.

Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Ale sud nejde vůbec zapečetit, tak aby se nedal znova naplnit. To je prostě pravda. Byl jsem za několika prodejci sudů a je to tak. /Souzvuk hlasů/. Radim HEČA, Sdružení obchodníků s vínem a vinoték -------------------Určitě je řešení nějaké formy pečeti nebo kolku. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Nemáte mikrofon. Pane Tůmo, nemáte mikrofon. Nikdo vás neslyšel. Počkejte, teď mluví pan Tůma, ano. pan TŮMA -------------------Prosím vás, já se vás zeptám. Naplníte tento bag zpětně nebo nenaplníte? Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Já ho plnit určitě nebudu. pan TŮMA -------------------Prosím vás já vás přesvědčím o tom, že to jde zpětně naplnit. Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Ale tady není podstata v tom, jestli se dá nebo nedá naplnit. Jde o to, jakým způsobem se prodává a co se tam prodává. Jestli to víno... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Tůmo, vy už jste to zkoušel? pan TŮMA -------------------Prosím vás, já jsem praktik, já jsem praktik. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No, tak pane ministře, ale pak, no to je ale, no počkejte, ale to je hrozné. pan TŮMA -------------------Prosím vás, já jsem rozeslal instruktážní cédéčko, kde se jistá firma nabízí, že tyhlety bag-in-boxy bude zpětně plnit. Krom toho bych se rád ale vrátil na začátek. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ne, tak počkejte, musíme postupně. Tak vy to, pane ministře, chcete dělat, že se to zpětně nedá naplnit a teď slyšíme, že už je návodné cédéčko. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Tady jde o tu klíčovou věc, jestliže přijdu jako kontrolor nebo zákazník a je tam na té prodejně, v té vinotéce tento bag-in-box, tak na něm a na tom vnitřním plastovém obalu bude jasně nalepena deklarovaná etiketa. Tak abych já...

nejmenovaná osoba -------------------Pane ministře, stejně tak i na sudu. nejmenovaná osoba -------------------To může být i na... Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já bych poprosil, kdybyste se nechali domluvit vzájemně. Já jsem vás také nechal domluvit. Děkuju moc. pan TŮMA -------------------To jo, ale musí to mít hlavu a patu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak ale pane Tůmo, prosím, já tedy teď musím říct, že pan ministr odpovídá, ano? Prosím. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------A my na základě toho jsme potom schopni opravdu dohledat, kde případně došlo k tomu falšování. Dneska, když máte ten sud, tak dozorové orgány jdou a vinotéka říká, já jsem to nakoupil od toho, ten říká, já jsem to nakoupil od toho a u třetího skončíme někde firma na sídlišti, která vlastně reálně není dosažitelná a nejsme schopni s nimi zahájit správní řízení. Takže my do toho procesu dneska vnášíme pořádek. My neděláme jenom toto opatření, my děláme opatření při dovozu toho vína do České republiky. Propojujeme dneska evidenci s celní správou a se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Dneska musí dovozci nad spotřebitelské balení ten dovoz vína hlásit, takže i tady se dělají kroky. A v rámci distribuce zase výrazně posilujeme práci dozorových orgánů v letošním roce. Takže to není jenom jedno jediné opatření. To je soubor více opatření. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak co se vám na tom nelíbí? pan TŮMA -------------------Se všema opatřeníma, který jste tady vyjmenoval souhlasím. Nesouhlasím s bag-in-boxem. Protože ten mi prodražuje můj výrobek, znevýhodňuje mě na trhu, činí mě nekonkurenceschopným. A ještě bych se vrátil rád na začátek. Z jakýho důvodu budeme podobným způsobem ošetřovat pouze zahraniční vína a moravský vína ne? To je nějaká nerovnoprávnost přeci. Václav VALENTA, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR -------------------Ještě když dovolíte, jedna důležitá věc, pane ministře. /Nesrozumitelné/ toto je zpětnej ventil, aby se nedal ten sud zpětně naplnit přes narážeč. A druhá věc, pane ministře, v Evropě v roce 2003 byla přijata směrnice EMCS, která eviduje všechno zboží, které podléhá spotřební dani. U nás byla implementovaná do našeho práva v roce 2010. V případě, že se bude u nás dodržovat, tak se sem nedostane auto ani 200 litrů vína, aniž by prošlo celní kontrolou. Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------To se mýlíte velice teda, protože EMCS za loňský rok ze Slovenska konkrétně jenom pět subjektů, které dovezly víno ze Slovenska a přitom vinotéky jsou plné vína ze Slovenska. A ani jeden tam není. Václav VALENTA, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR

-------------------Pane doktore, já vám to doplním. Já vám to doplním. Když Vinařský fond a vy jako předseda Svazu vinařů zajistíte, že když někdo doveze víno, tak ho tady povinně zašaržuje, jinak ho nebude moct prodávat. Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------A my nejsme státní orgán. My můžeme akorát řvát, aby se to víno evidovalo řádně, ale za loňský rok jenom pět subjektů přihlásilo víno ze Slovenska. A ti, co ho prodávaj ve vinotékách, byl jenom jeden, který od začátku deklaruje svoji poctivost. Václav VALENTA, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR -------------------Proto říkám tři kritické body. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pojďme nechat, tady máme spotřebitele. Pan Bulava chtěl reagovat, prosím. Buvala, pardon. Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------V pořádku. Vtip je v tom, že všichni mají pravdu. Alfa a omega je, jestliže někdo chce krást, krást bude. Jestliže někdo chce podvádět, podvádět bude. A fakt je jeden, každej obal navíc mi ten výrobek prodraží. A jestliže já si dám dvě deci bílýho, moment, děkuji, jestliže já si dám dvě deci bílýho, kolega pan Marek si dá dvě deci bílýho, pan ministr si dá dvě deci bílýho, to je pouze šest deci. Mám pravdu? Kolik zbyde, čím se dolije, jak se doplní. A už můžu pančovat. Vždyť to je podvod jak udělanej. Děkuju. Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Můžu teda na to ještě zareagovat? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte, ne, pan, počkejte, pan Nyitray říká, že je to nesmysl. Prosím. Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------To se vůbec nedoplňuje a to vydrží dalších 14 dní až 3 týdny bez toho, že by se to zkazilo. To je jako jeden velký obal, ze kterého se to bude čepovat. V Praze je mnoho vinoték, které to z toho prodávají a prodávaj tam i zahraniční vína a nemají s tím žádný problém. Mají to vyskládané na zdech a prodávají to. nejmenovaná osoba -------------------Z jiného soudku. Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Ne ze sudu, z bag-in-boxu. Radim HEČA, Sdružení obchodníků s vínem a vinoték -------------------My jsme tady řešili teda, když do toho vstoupím, jak říkal správně pan ministr, i jak tady pan kolega z publika, že se tady řešil dovoz toho vína sem. Proč tady teda řešíme obal? Vždyť se bavme teda o té podstatě věci. Nechceme dovážet načerno, bavíme se o tom systému EMCS a přes ten přece načerno nejde nic dovézt. V médiích se propírají informace, že tady je sto milionů litrů vína nčerno za rok. Prosím vás, když si to přepočítáte, to je 11 cisteren denně. A to počítám soboty, neděle, svátky.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak a pane Hečo, a víte, o co jde? Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Kdybyste tomu trochu rozuměl, tak EMCS se nedá zavést na všechno. To je bohužel nedostatek... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Hečo, víte, o co jde... Počkejte, vážení, a kdo to dovežené víno, které se potom... Pane Nyitrayi. Kdo to dovežené víno, které se potom různě pančuje, falšuje, ředí vodou, kdo ho prodává, pane Hečo? Někdo ho musí prodávat těm spotřebitelům. Radim HEČA, Sdružení obchodníků s vínem a vinoték -------------------Tak samozřejmě prodávají ho, prodávají ho distributoři nebo ho prodávají samotní výrobci vína. Ale podstata je v tom, že... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, počkejte, vy jste tady za Sdružení obchodníků s vínem a vinoték. Chcete mi říci, že žádný člen ve vašem sdružení nebyl nachytán inspekcí, že pančuje víno, že ho ředí vodou? Že neokradl třeba tady pana... nejmenovaná osoba -------------------To nemůže vědět, paní Jílková. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No jakýpak nemůže vědět. /Souzvuk hlasů/. Řekněte, pane Nyitrayi. Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Je to veřejně dostupné. /Souzvuk hlasů/. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, počkejte, já říkám, že pan Heča zastupuje nějaké sdružení, ano? Tak nejdříve si, vážení, nalijme čistého, nepančovaného vína. Kolik se tedy prodává ve vinotékách falšovaného vína? Ne, já nechám pana Klanicu. Pane řediteli. Kde se prodává to falšované víno? Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Všude. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Takže chcete říct, že i tady v tom Sdružení obchodníků s vínem a vinotékami? Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Podívejte se... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ano. Ona třeba společnost Vinium, že, ta k vám spadá, ne? Tam jste našli 95 % vody. To není u vás?

nejmenovaná osoba -------------------Vinium není ve sdružení. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak to máte štěstí, pane Hečo. Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------My přistupujeme k provozovatelům naprosto stejně, systémem padni komu padni. Nás vůbec nezajímá, jestli je v tom či onom sdružení, jestli je to subjekt, který je na svoje triko anebo je... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No to já vím, ale řekněte, kde se prodává to víno? No všude. Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Naše výsledky úřední kontroly transparentně medializujeme. Každý, kdo má zájem, si na webové aplikaci Potraviny na pranýři ty informace může přečíst. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale tak teď tady máme vás. Teď tady máme vás. Tak kde tak člověk si koupí to falšované víno, pančované, po kterém mu je třeba velmi špatně? Protože jsou tam různé přísady. Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Podívejte se, když inspektor přijde na kontrolu k prodejci, řekněme do vinárny, tak pokud se bavíme o kategorii sudového vína nebo tedy čepovaného, tak velmi často se stává to, že po odběru vzorků laboratorní analýzou se zjistí, že ten vzorek je nějakým způsobem nevyhovující. Těch důvodů nevyhovení může být celá řada. Například 15, 20 % vody, řekněme, přídavek glycerolu. Zakáže zbytek toho sudu, který tam v lepším případě ještě je nebo už tam také není a jde v rámci vysledovatelnosti k tomu dodavateli. Velmi často se nám stává, že ten dodavatel buď neexistuje v druhém, třetím článku, je to nějaký panelák na sídlišti, to už tady zaznělo. Anebo prodejce hází tu vinu na toho dodavatele a dodavatel tu vinu hází na toho prodejce. A ten princip, který tady je snaha vyřešit, je o tom, že sudové víno zkrátka dostane nějaký rodný list. Nebude to anonymní produkt v kegu, které je možné kdykoli naplnit, změnit ten obsah a spotřebitel vlastně neví a nemá garanci toho, co kupuje. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak, chce zareagovat pan Marek. Ladislav MAREK, majitel restaurace -------------------No, já bych třeba restajraci, tak když beru sudové víno, tak u nás není takovej odběr, tak ho neberu po sudech, ale jdu do, mám smlouvu nebo prostě kontakt s vinotékou, kde si to víno vyberu chuťově a vezmu ho, a potom ho tam prodávám u nás. Ovšem pokud mně přijde kontrola a zjistí, že je to jako pančovaný, no tak já teda je odešlu na tu vinotéku, na tej vinotéce zřejmě je odešlou na toho výrobce, ale tam jde o jednu věc, oni by museli porovnat vzorek z toho vína, které je třeba uskladněné v tomhle boxu, že jo, nebo v sudu, s tím vzorkem, kterej dostane a tím se zjistí, jestli už to udělala ta restaurace nebo jestli je to výrobce. A když jsem se na to ptal, tak mně říkali třeba ty z vinoték, že to pančovaný, jak říkáte, víno, on to taky nezjistí od toho dodavatele, protože by si musel nechat udělat vzorek, kterej, jak mně říkali, je stojí 4 tisíce asi 800 nebo 4600, jo. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/

-------------------Já bych chtěl říct jednu věc. Kdyby dneska všichni dodržovali současné zákony, tak to vůbec tady nemusíme to téma řešit. Já vůbec nemám žádnou radost, že tady musíme mít nějakou novou legislativu. Ale protože se ukazuje, že evidentně ty zákony se nedodržují a my nemáme jako stát kapacitu, aby u každého, u každé vinotéky stál jeden kontrolor SZPI a hlídal každý den každý vzorek vína. Tak my prostě holt hledáme další nástroje, jak nějakým způsobem najít mechanismus, jak těmto věcem zamezit. A proto spotřebitelé, když přijdou do té vinotéky, tak dneska mohu být také v lepší situaci, nemusím si tahat tu PET lahev a mohu si koupit klidně dvou, čtyř nebo třílitrový bag-in-box a jít si ho doma v pohodě týden po večeru postupně načepovávat, tak jak to mám u toho moštu, protože se mně to víno tam neznehodnotí. Václav VALENTA, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR -------------------Pane ministře, řekl jste velice dobrou věc, že jde o spotřebitele. My jako Sdružení podnikatelů taky chcem, aby šlo o spotřebitele. A říkáme jednoznačně, toto to nevyřeší, v žádném případě. A velice mě zaráží, že jestliže se připraví návrh zákona, tak jedním z opatření, který se musí řešit, je důvodová zpráva, kde se musí uvést dopad do podnikatelského prostředí. Je tak? Takže v důvodové zprávě k novele zákona, kterou navrhuje vaše ministerstvo, je napsáno, že ano, bude mít dopad za předpokladu, že si někdo požádá o dotaci Evropský unie a /nesrozumitelné/ určitej lán vinic, co si jako předsevzal, že udělá. Ani slovo tam není o tom, že tímto opatřením, konkrétně v paragrafu 3 písmeno Y, zmaříte investice zhruba 15 až 20 tisíc vinoték v rozsahu 80 tisíc na vinotéku. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Valento, ale kdybyste nám mohl vysvětlit, já tomu pořád nerozumím, pokud prodáváte poctivé všichni, co tady jste, poctivé sudové víno, tak prosím vás, proč všichni zkrachujete, když budete mít ty bag-in-boxy? Václav VALENTA, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR -------------------Paní Jílková, tady to zaznělo, tady to zaznělo. Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Ale to vůbec není pravda. Podle čeho to máte, že se to prodraží? Proč cucáte z vody a z prstu. Neprodraží se to nic. Ale to není vůbec pravda. Je ukradenej z pivovaru ještě často. nejmenovaná osoba -------------------Pane Nyitrayi, kde to budu skladovat? /Souzvuk hlasů/. nejmenovaná osoba -------------------Můžeme doložit fakturama, že jsme ty sudy kupovali. Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------To je dobře. Radim HEČA, Sdružení obchodníků s vínem a vinoték -------------------Litr vína, na který je zvyklý teďka zákazník si kupovat, tak stojí nějaké peníze. Díky tomu obalu to bude stát řádově o 5 korun ten litr víc. Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Koupí si PET lahev za 7 korun. Nekoupí si PET lahev? A udělá teda? Radim HEČA, Sdružení obchodníků s vínem a vinoték

-------------------Ještě bych na to chtěl doplnit a reagovat, už jsem se předtím hlásil o slovo, tady na pana ředitele Klanici. Existuje teda ten portál Potraviny na pranýři. My tady řešíme obecně sudové víno, jestli bude v sudu nebo jestli bude v bag-in-boxu. Z těch Potravin na pranýři já mám vyjeté čísla. A z těch vín, jak vy jste říkal, ano, je tam nějaké procento, které je falšované, ale berme falšované to, co je skutečně falšované. Nebavme se o tom, že inspektoři chytili víno, které bylo například zoxidované. Neberme to do jednoho pytle s falšovaným. A ty čísla z toho portálu hovoří jasně. Ze sudových vín, z těch kontrol, které neprošly, bylo falšovaných 33 % a 68 % bylo falšovaného vína lahvového z těch kontrol, tak proč tady řešíme sudy nebo bag-in-boxy? Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Já by sem se chtěl zeptat tady pana řeidtele. Vy teda budete dělat ty kontroly u těch vinoték. Budete dělat kontroly i kde jinde se pordávaj, i na benzínový pumpě nebo prostě v tabáku jsem viděl, v drogerii, jestli tam teda ty kontroly taky budou? Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Ne, že budeme dělat, my už je děláme. Samozřejmě. A u všech provozovatelů, kteří uvádějí do oběhu potravinu. Potraviny od výrobců, přes prodejce, dovozce, distributory, celý článek řetězce. Václav VALENTA, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR -------------------Dobře, pne řediteli, zeptám se znova na tu otázku. Obsluha ve vinotéce musí mít zdravotnický průkaz, protože když to víno nalévá, je to nebalená potravina. Souhlasím s tím. Nebalená potravina nesmí přijít do styku například se syrovým masem, s chemikáliemi a tak dále. Můžete mi vysvětlit, proč teda ty, když hovoříme o kvalitě, o kultuře prodeje a tak dále, proč se víno stáčený prodává v tabácích, v drogeriích, v masnách? A nejhorší na tom je, že když přijdou vaši inspektoři a zeptáme se jich, prosím vás, proč to tam nezakážete? My nemáme právní nástroj. Pane ministře, po čtyřech letech, kdy jsme na to jako sdružení upozorňovali, na tyto nešvary, ministerstvo nemá právní nástroj? Řeknu vám ještě další věc. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím, nechme zareagovat pana ministra. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Jak jsem už říkal, my jsme v situaci, kdy činnost Státní zemědělské a potravinářské inspekce posilujeme. V loňském roce jsme uvedli, vemte si počty provozoven, které tady v České republice jsou. Jak chcete dneska, dneska máme, kolik máme zaměstnanců v terénu na SZPI? nejmenovaná osoba -------------------300 řekněme. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Jak chcete, když se bavíme už potom o desítkách tisíc provozoven v České republice, dokázat zajistit kontrolu všude? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, ale pane ministře, ale ta otázka zněla, proč tedy nezakážete prodej vín v těch drogeriích, večerkách, masnách, trafikách. Není to nějaké divné? Proč tam prodávají víno, to vám nevadí, Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Samozřejmě i to je oblast, kterou dneska diskutujeme také. To není, že bychom tady toto pomíjeli, že

bychom to neviděli, tento problém. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak, pan Buvala. Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------Jestli dovolíte, já bych si řek jednu věc, dodržujme zákony. Obal takovej, makovej, v pořádku. Ale unie, která nařizuje nesmysly, jak se vypořádá unie s nepoctivou číšnicí, která mi dolije do odpitého dvojdecka vodu, naředí? Já si povídám s někým, já to nepoznám a vypiju to. Má to nějakej divnej šmrnc. No já osobně jako konzument poznám víno dobré a špatné. A je mi srdečně jedno, v čem to je. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak, vážení, abychom toto uzavřeli, pane Nyitrayi, vy byste nám jako vinař mohl říci pro spotřebitele, jaká cena za víno už je tedy podezřelá a znamená, že půjde o nekvalitní víno, ano? Protože my máme třeba laciné moravské víno, viďte. A ono je z Moldávie, pančované, falšované, nezdaněné. Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Podívejte, já vám pár takových příkladů tady jsem přinesl. Právě další z těch problémů, který se vyskytuje,... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, na toto. Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Ano, na toto. Že se vydává za víno z Moravy nebo víno od výrobce z Moravy víno, které je dovezené za velice nízké peníze, třeba 12, 14 korun, tady to prostě mám. Je to napsané jako víno přímo od vinaře, ale ten ho nakoupil třeba v Makedonii nebo ze Slovenska ho přivezl, ačkoliv slovenské být nikdy nemůže, jako třeba Pálava, a prodává ho za cenu, která neodpovídá hodnotě a kvalitě tohoto. Zároveň z velké části nezahrnuje neodvedenou DPH, takže dochází k určitému okrádání státu i potažmo nás všech. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a takové levné moravské nebo Pálava, protože to se... Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Moravské víno, originální moravské víno, které je vyrobeno z hroznů sklizených na území České republiky, má tu základní cenu někde kolem 40 až 45 korun. Třeba to víno, které je tady, tak vychází litr v tom obale, tak jak je, asi na 60 korun, což je úplně bezproblémová konkurence tomu, co se tady nabízí jako sudové za 69, 73 a je ze Slovenska. nejmenovaná osoba -------------------Proč nezakážeme i moravský vína? Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------A proč bysme zakazáli moravské víno? Kolik je nálezů moravský vín? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka

-------------------Nemáte ten mikrofon, pane Tůmo. pan TŮMA -------------------Proč budeme dávat do bag-in-boxů akorát zahraniční vína a moravský vína, který se pančujou, necháme... Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Moravský víno se nepančuje. To nikdo nenašel. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A vy víte, že moravské víno, počkejte, moravské víno se pančuje? Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Ne. pan TŮMA -------------------Vždyť o tom sám pan kolega mluvil. /Souzvuk hlasů/. Radim HEČA, Sdružení obchodníků s vínem a vinoték -------------------To je ta podstata věci. Protože co se vlastně šidí? Šidí se to, že dovozové víno se vydává za moravské. A to je pořád ten princip, protože ten dovoz je nekontrolovatelný. Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Přesně tak. Ale kde se to prodává? Ve vinotékách s to prodává. Víno od výrobce z Rakvic. V životě to nevidělo Rakvice. Radim HEČA, Sdružení obchodníků s vínem a vinoték -------------------Prosím vás, a v marketech se to neprodává? Vy si myslíte, že v lahvích to není? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, počkejte. Ne, ne. Vážení, my máme ještě jiné téma. Pane ústřední řediteli, kdybyste nám řekl, co v takovém podezřelém víno všechno je tedy? Protože pan Buvalo, vy jste třeba si dal někde víno, viďte, v jedné vinotéce, a pak vám bylo jak? Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------No nijak, vyplivnul jsem to a bylo rošambo. Já to řeknu takhle. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A proč jste to vyplivnul? No a proč jste to vyplivnul? Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------No protože jsem to nemoh polknout, já bych se pozvracel. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No nepovídejte. Tak, tak co v takovém víně, co zde pan občan Buvala vyplivnul, bylo asi? Musíte to

mít v těch kontrolách. Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Tak těch důvodů mohlo být celá řada. Ale jestli to opravdu vyplivnul zde přítomný kolega, tak si dovedu představit, že to asi bylo skutečně nemocné, to víno, takže mělo asi nějakou vadu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ne, ale pojďme, my chceme vědět konkrétně, co v tom všechno nacházíte? Protože tam prostě není jenom voda. Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Ano, samozřejmě. Ta vína jsou s obsahem vody, je tam například glycerol, jsou tam, je tam přídavek cukru, který v podstatě prokvasil, externí cukr, který prokvasil na alkohol a tento alkohol není z cukru, který byl vyprodukován nebo byl původně v těch hroznech. Dále zjišťujeme neporušení enologických postupů. To znamená vyšší obsah síry, oxidáza, myšina, další vady, nemoci. Těch defektů je celá řada, až po takové drobnosti, že není například deklarován obsah alkoholu správně, není deklarován obsah cukru. To jsou, řekněme, nedostatky drobnějšího rázu. pan TŮMA -------------------Dobře, mám řešení, paní Jílková. Mám řešení. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, počkejte. Pane Tůmo, my přejdeme dál, protože my se budeme věnovat i tomu, ono se šidí nejen víno, ale i potraviny. Paní Kuchtová, tedy v restauracích, řekněte nám na úvod, vaše dcera pracovala v hotelu a čeho tam byla svědkem? paní KUCHTOVÁ -------------------Obě moje dcery pracovaly v recepcích hotelů, když si přivydělávaly při studiích a musely konstatovat, že se servírovaly potraviny, které nebyly odpovídající ceně a kvalitě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak a abychom byli konkrétní. Co třeba? paní KUCHTOVÁ -------------------No, jednalo se hlavně o snídaně. Tam se jednalo o nákupy, šlo tam o džemy, šlo tam o nějaké salámy, šlo tam o nejlevnější másla, který byly nakupovaný a servírovaný těm hostům. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak vy chcete co reagovat? Tak dejte to tady pánovi. Prosím. nejmenovaná osoba -------------------Já bych se teda v první řadě chtěl zeptat, nakolik vám, když se vrátím k těm vínům, na kolik se zdraží ta dvoudecka toho vína a jenom jestli byste mi to mohl říct teda ve finále, teda když je to jeden obal, bude to 25 litrů, kolik pro toho koncovýho zákazníka, toho spotřebitele, o kolik se to zdraží? A ještě pardon, druhou. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak si nechte odpovědět. Už jste mi porušil diskusi, ano. Odvedl jste mi téma zpět.

Radim HEČA, Sdružení obchodníků s vínem a vinoték -------------------Já vám to můžu říct, ono to na to není vůbec není jednoduchá odpověď, protože my jakoby distributoři nebo samotní výrobci, kteří to do toho budeme plnit, nedokážeme odhadnout, jak se tady tohle bude prodávat ve vztahu k těm vinotékám, které o to evidentně nemají zájem. Vy když si těch obalů objednáte 20 tisíc, tak ta cena bude někde jinde, než když těch obalů si objednáte třeba 50 tisíc. A tam už je rozdíl klidně i devíti korun. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale pane Hečo, když už si stěžujete, tak jistě jste si to propočítali, zvláště když jste obchodníci, ne? Radim HEČA, Sdružení obchodníků s vínem a vinoték -------------------No propočítali. A když jsem udělal průměr, tak je to 5 až 6 korun na litr. nejmenovaná osoba -------------------Jenom jestli, pardon, když se podíváme, když jeden ten bag stojí pětilitrovej 10 korun 14 halířů. Radim HEČA, Sdružení obchodníků s vínem a vinoték -------------------Ale při jakém množství nákupu? To byste si jich musel... Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Při jednom. To je plus 9 korun karton. Je to 19 korun. Je to jeden kus bez množstevních slev, když to propočteme na litr. Ale to je kompletně celý, tak jak tady leží. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pan ministr chce reagovat. /Souzvuk hlasů/. Pan ministr chce reagovat. Václav VALENTA, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR -------------------Jedna jediná věta. Kde jsou ty zmařený investice v těch vinotékách, který... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale vy jste nám pořád neřekl z čeho? Václav VALENTA, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR -------------------Z čeho? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Z čeho? Václav VALENTA, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR -------------------Já vám řeknu, z technologie. Výčepní zařízení, dusíkový hospodářství, pípy, narážeče, nerezové sudy. Zmařený investice. Na průměrnou vinotéku 70 až 80 tisíc. V vaší zprávě k vašemu zákonu není o tom ani slovo. Při 20 tisíc vinotékách je to zhruba 1,5 miliardy. Vychováváte z nás ocelový živnostníky, pane ministře. Že si myslíte, že vydržíme všechno. Tečka. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/

-------------------Prosím vás, nějakou kulturu diskuse. Byl jsem 11 let živnostník, jo? Chtěl jsem jenom říct, když byla před měsícem a půl jednání a byli tam i zástupci nově vzniklé Asociace vinoték, jsem je tehdy požádal veřejně, pošlete mně oficiálně vaše vyčíslení těchto dopadů, o kterých vy tady hovoříte, ale mám pocit, že si trošku tak jako malujete. Do dnešních dnů jsem oficiálně nic nedostal. Takže na to stále čekám. Proto jsem do té důvodové zprávy tyto věci nemohl uvést, protože my je nikdo z vás, kteří v té praxi jste, nezdokladoval. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak vážení, je mi líto, přecházíme, přecházíme k tématu, proč je nám tedy někdy po obědě špatně ve stravovacích zařízeních. Tak pane ústřední řediteli, vy jste začali teprve, vaše inspekce, od ledna, protože předtím to dělali hygienici, od ledna jste začali dělat tedy kontroly. A co jste všechno objevili? Vy máte i fotografie, viďte? Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Ano. Tak od začátku roku se získáním nových kompetencí v podstatě do dnešního dne bylo provedeno našimi inspektory skoro 5 tisíc kontrol. Každá třetí kontrola měla problém. A byli jsme nuceni uzavřít už stovku provozoven. K dnešnímu dni je to... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Sto? Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Ano. Je to už přes sto provozoven. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak ukažme si ty, ukažte mi ty fotografie. Tak co tam tak děsivého jste našli? Ano. No to je, ježiš, to je hrůza. Počkejte, pana režiséra poprosím. On to má líp nasnímaný, abyste to viděli. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Jsem se chtěl zeptat, kolik těch procent z těch sto bylo asijských? Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------My žádnou evidenci podle rasy, národnosti nebo náboženství nevedeme a neevidujeme. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Dobře. Tak kolik z nich bylo teda ne českých? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, ale promiňte, pane ústřední řediteli, bylo i publikováno, to ještě těch zavřených bylo méně, že, to jich bylo myslím 64, že 28 z nich provozovali právě asijští provozovatelé. Je to nějaké riskantnější? Ale tahle fotografie. No to je myší trus. Podívejte. Já to pošlu. Myší trus. Ten jste našli v restauraci? V nějaké hospodě? Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Ano. Ano. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka --------------------

No to je děsivé. Počkejte, já to pošlu i to. Tak kdybyste, jo, mohl, jestli je to nějaké riskantnější. Vy pak, pane Matoušku, na to budete reagovat. Prosím. Podívejte se, to je strašné. Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Ty bistra nebo provozovny rychlého občerstvení, které vy máte na mysli, jsou samozřejmě intenzivně předmětem naší kontroly a ty nedostatky jsou tam řešeny zcela standardně jako u všech ostatních. Čili ano, i tento typ provozoven je námi samozřejmě kontrolován. My standardně a tradičně komunikujeme ty výsledky dosti otevřeně a tak jako tvrdě vůči těm provozovatelům různými formami, například na té aplikaci Potraviny na pranýři. A tam si každý může přečíst, co to je za provozovatele a kde to bylo. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Takže řekněme si, že jste objevili plíseň, nerez, neteče teplá voda, někde netekla... Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Skladování potravin na toaletě, nakládání s odpady, nedodržení základních, elementárních principů hygieny, křížení cest. Prostě těch nedostatků. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Nefungují chladící zařízení. Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Ano. Teploty, jistě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A to maso potom, to kuchaři podají, viďte, někteří tedy. Někteří. Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------To jsme pořád ještě ve fázi, řekněme, těch základních nedostatků a to vůbec nemluvím o falšování. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak. Pane Matoušku, vy máte ale zkušenosti, že jaksi na nás jsou přísnější pravidla než na ty asijské provozovatele. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Já jsem zažil třeba kontrolu u mě v provozovně tenkrát, když jsem ještě vlastnil nějakou provozovnu. A já jsem teda říkal, proč udělaj tedy kontrolu takovouhle přísnou u mě, samozřejmě vždycky se něco najde, nemáte žádnou provozovnu, kde byste nic nenašel, jo. To prostě vždycky něco najdete. A když jsem řek teda, proč se neudělá kontrola v takovejhle bistrech, tak mi bylo řečeno, že my nevíme, jestli ten pán je ten anebo tamten. Takže jsem říkal, to je sice hezký, ale já tady žiju nějakej čas, platím daně, všechno, že jo, zaměstnávám pár lidí, asi celkem 9 a to měřítko prostě není stejný každýmu. Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------To naprosto odmítám. To měřítko ze strany SZPI je naprosto stejný. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte, to bylo ještě, když to nechodila vaše inspekce.

nejmenovaná osoba -------------------To bylo za éry hygieny. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak, pane Buvalo, vy máte jaké zkušenosti tedy se stravováním? Protože vy jako senior berete dovážku domů, viďte, vystřídal jste 7 restaurací. Tak co tomu říkáte? Jak si pochutnáte? Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------No, proto jich bylo 7, protože jsem se pomalu ani nenajedl. Příklad. Donesou mi porci a najednou vidím, že je množená. Všichni víte, co to znamená namnožit řízek. Každej si umíte představit, když dostanete porci kaše k řízku, když už teda jsem to zvolil a tam je undáno, vyloženě undáno půlka brambor, půlka tý kaše. Nebo jinak. Mám čtyřdílný jídlonosič a suverénně ta osoba, která třídí nebo nandává to jídlo, mi všecko dá jak blahý paměti na Doupově jsem to dostal do ešusu. Všcko do jednoho. Co to má pak za chuť? Takový mám zkušenosti. Proto jsem hledal, hledal, až jsem našel konečně hospodu, kde jsem spokojen. Za A s kvalitou, za B s množstvím, za C taky i v tom jídlonosiči se servírungem. Jenomže... Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Já jsem se chtěl zeptat, víte, kolik má vážit maso v hotovém...? Víte to? Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------V syrovém stavu? Od 10 deka, 15 deka. Podle toho... Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------A vy si kupujete jídlo stogramový? Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------Podle toho, jaký. Poznám to. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Dobře. Kolik si myslíte, že má bejt v hotovým stavu maso hovězí například na 100 gramů? Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------Váženej pane, todle všecko jsem ovládal v době, když moje matka dělala vedoucí závodního stravování. Tohle jsem ovládal, když můj táta byl hospodskej na Polomce na středním Slovensku. Vy mě chcete zkoušet z norem teď? Já jsem obyčejnej důchodce konzument, pane. Já jím a platím. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Ano. Já se vás ptám, protože spousta lidí... Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------Moment, nechte mě domluvit... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, počkejte, ale pane Buvalo, to nebyl útok od pana Matouška. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař

-------------------To nebyl útok. Spousta lidí si myslí, že má malou porci, nicméně když přijde do hospody, kde se dělá stogramová porce, tak výsledná známka toho masa je 6 gramů. Pak přijde člověk a řekne, že to je malý. Já vás nenapadám, já se vás jenom ptám, protože spousta lidí to neví. Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------Já jsem řekl, že za svý peníze chci poctivou. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Ale spousta lidí to neví, že to má míň. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No jo, ale také za kolik? Víte co, za kolik, protože právě... Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------Jestliže, paní Jílková, jestliže mám platit 65 korun i s donáškou jídla a jestliže mi ze stejné hospody jedna směna to dá takhle, druhá takhle, třetí takhle, co mám udělat? No zavolám si majitele a popovídám si. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale to je otázka, počkejte, pane Marku, dá se za 65 korun jaksi uvařit kvalitní jídlo? Ladislav MAREK, majitel restaurace -------------------No podle toho jaký. Vezmeme-li bezmasý v sezóně, tak celkem snadno. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No to myslíte co třeba? Lečo nebo...? Ladislav MAREK, majitel restaurace -------------------No, lečo, no tak to už je drahý i v sezóně. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Jo to už je drahý. Aha. No tak co za těch 65? Ladislav MAREK, majitel restaurace -------------------Dejme tomu, já nevím, smažený květák, že jo, s bramborem. To se dá udělat v sezóně, v mezisezóně asi ne, určitě ne. Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------Jenomže já si vybírám z osmi jídel v různých cenách. Ladislav MAREK, majitel restaurace -------------------Dobře. Ale pokud chce pán biftek, no tak to nepořídí za 65 korun. S tím masem víme, kolik... Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------Tak si zaplatím 170.

Ladislav MAREK, majitel restaurace -------------------Jasně. No a to je ono, jo? Ještě víme ceny masa, takže když jenom ceny nákupní, neberu další ty, tak od toho se to odvine. Hovězí pečeně, když koupíte, 180 korun kilo, 160, jak kdy, takže vás už jenom to maso, těch 100 gamů vyjde na 16 korun. Jenom to maso. Není tam žádná práce, žádná příloha, žádná energie. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ano, ale pánové, mně jde o to, když tedy mám jídlo na jídelníčku... Ladislav MAREK, majitel restaurace -------------------Čili za 65 korun hovězí pečeni nemůžu udělat. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Za 70, 80 korun, může to být z kvalitních surovin? Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Takhle, tam ještě obrovsky záleží na tom, kolik těch porcí se navaří. Protože když já uvařím guláš 300 porcí, tak samozřejmě ta výsledná známka mi vyjde levnější, než-li když tam budu dělat 30... Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------Přileju vody, přidám mouky a hned je to kvalitní. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Ale to není pravda. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak prosím. Pane Plajnere, musíte, už třikrát na vás ukazuju. Jste mladý, průrazně. Šup. Adam PLAJNER, Sdružení obrany spotřebitelů – asociace -------------------Rád vyjádřím tady obecně problém v tom, co bylo řečeno. Vy říkáte, že to za cenu nemůžete udělat, ale to spotřebitele nezajímá. Spotřebitele nezajímá, že vy mu dáte, že dáte nějakou cenu, která je nízká, pokud to jídlo není kvalitní, protože musíte myslet na to, že spotřebitel je amatér, který se v tom nevyzná. A pokud vy mu řeknete, že za 50 se jídlo udělat nedá, že ho musíte udělat za 75, tak on si za to rád připlatí. Ladislav MAREK, majitel restaurace -------------------No a vždyť já jsem mluvil o tom, že ty suroviny kvalitní. O ničem jiným. To říkáte úplně o něčem jiným, se bavíte. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A já jenom pana Marka, že pan Marek je poctivý, ano, protože bohužel Asociace hotelů a restaurací, představte si, pan prezident v zahraničí a ze všech restaurací nikdo nemoh za asociaci. Podezřelé nebo zajímavé. Nevím. Takže jenom abysme, pan Marek nám obhajuje tajemství kuchyně. Adam PLAJNER, Sdružení obrany spotřebitelů – asociace -------------------To já se s váma samozřejmě nehádám, že vy to osobně chcete dělat. Bohužel já v kanceláři se každý

den setkávám s lidmi, kteří za mnou chodí a říkají, že to tak není. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a s čím, co si stěžují strávníci? Adam PLAJNER, Sdružení obrany spotřebitelů – asociace -------------------A tak v době obědů je to klasicky, že jídlo jim přijde studené. A pokud si stěžuje spotřebitel, tak se dočká velmi negativní reakce. Obsluha mu to nechce ohřát, je na něho nepříjemná, což je samozřejmě chyba, protože když si objednáte jídlo, je to kupní smlouva, máte nárok to reklamovat. Klasické jsou podmíráky, ať už je víno, normální nějaká čepovaná limonáda, nebo ať je to pivo. Jsou podmíráky, lidi se bojí to reklamovat, protože se bojí těch negativních reakcí, které opravdu často přicházejí. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------A vy jdete jako do tý restaurace, to je od vás od podniku daná restaurace nebo chodíte přes ulici? Adam PLAJNER, Sdružení obrany spotřebitelů – asociace -------------------To, o čem teď mluvím, jsou informace, které máme od spotřebitelů. My samozřejmě jako Sdružení obrany spotřebitelů také provádíme průzkumy. Během tady těch průzkumů my mimo tady tohle sledujeme ještě jiné věci. Sledujeme například, když kontrolujeme stánky, jak se vydává jídlo, jestli náhodou ten člověk, který to jídlo vydává, nám nedá jídlo, a potom nám ještě nevrátí z toho ty stejné peníze. Sledujeme zase klasicky... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte, jak nevrátí stejné peníze? Adam PLAJNER, Sdružení obrany spotřebitelů – asociace -------------------Pardon. Jestli stejnou rukou, kterou nám dává jídlo, potom nevrátí ty peníze, kterou měl předtím zase ty peníze... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------To by bylo, pane Buvalo, zajímavé, viďte. Ale pojďme k tomu, protože to je důležité, prosím, že vy hlavně zjišťujete, že člověk si objedná smažená eidam, za který zaplatí, ta cena je vyšší, a on to vůbec pravý sýr není. Nebo zvěřina. A ono to je hovězí máčené ve víně, pane ústřední řediteli. No? Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Ano. To je pravda. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale tak to řekněte divákům, co všechno se děje. Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Jsou samozřejmě věci, kde se ten spotřebitel může ubránit sám. Podmírák bych tomu vrchnímu vylil na hlavu samozřejmě a přihlásil bych se k tomu. Bránil bych se sám. Ale pak jsou věci, které se spotřebitel odhalují velmi těžko a bez možnosti jít do toho zázemí nebo použít laboratorní diagnostiku, se v podstatě neobejdeme. Takže ano, to je ta nahrazování těch dražších složek těmi složkami levnějšími. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka

-------------------No abysme byli konkrétní, vy říkáte, že na jednom obědu takhle tím, že falšují ty suroviny, jo, tak vydělají i několik desítek korun ti někteří hospodští. Tak co teda nejvíc falšují? Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------No, vy jste tady ty příklady řekla. Například ten smažený sýr. On to vlastně není sýr, je to nějaká náhražka, kde živočišný tuk je nahrazen v podstatě rostlinným tukem. Nebo se dělají polévky z kostky, není to prostě vývar a deklaruje se to jako vývar. Tatarák se nedělá z toho, z čeho se má. Je to z roštěnce. A tak dál. Těch způsobů, jak vytáhnout neoprávněně peníze z kapes daňových poplatníků a spotřebitelů je bohužel celá řada. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Helejte, to máte, to záleží buď teda na majiteli, co čeho tlačí šéfkuchaře. A jestli ten šéfkuchař se nechá. Jestli mě tlačí šéf, abych dělal zvěřinu z hovězího nebo jo, z kližky, tak ho prostě pošlu někam. A dneska nakoupíte u soukromníka s razítkem kulatým stejně drahou zvěřinu jako hovězí zadní. Tak proč bych měl dělat záměny proboha. Proč bych měl dělat záměny? To je příklad. Ale já vám říkám, jak se vaří třeba u nás. Dělám v italský restauraci a kdybysme nedělali český jídla přes obědy, tak se prostě ani neuživíme, protože stejnak na tu hotovku přijde nejvíc lidí. V poledne, myslím v poledne. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak necháme pana ministra, prosím. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já bych chtěl říct, to, co děláme dneska, od 1. ledna, prostřednictvím Státní zemědělské a potravinářské inspekce, jsou dvě klíčové věci. Chráníme zdraví a zájmy spotřebitele, zvyšujeme tlak na to, aby se úroveň stravování v České republice zvyšovala a zlepšovala. Každý, kdo dneska dělá jídla poctivě a má to v pořádku, se nemá čeho obávat. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Přesně tak. A bude mít plno přes ty obědy. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Co je ten druhý rozměr, tak dokážeme výrazným způsobem ztransparentnit to konkureční prostředí. Jak má k tomu přijít ten, kdo do dnešních dnů podnikal poctivě, nešidil, oproti tomu, který měl ten byznys postavený na tom šizení? Já musím říct, že se stalo jednou v životě asi před deseti lety v Ostravě, kdy mně, když jsem dostal podmírák na stůl, tak vrchní se toho všimla a došla a ten podmírák dočepovala sama od sebe. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Tohle se děje i v Praze. To nemusíte Ostravu. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Dvakrát v Praze jsem si musel říct o to, ať mně to pivo dočepují. Takže tyto věci se dějí naprosto běžně. A my dneska děláme jenom to, že ten stav se snažíme řekněme posunout kupředu. Václav VALENTA, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR -------------------Já souhlasím s panem ministrem a my ve Sdružení podnikatelů i Strana podnikatelů říkáme jednu věc, nám nejde o podnikavce, jde nám o podnikatele. Souhlasím, řekl jsem to tady, že spotřebitel je na prvním místě. Zeptám se, pane ústřední řediteli, jaký vy máte právní nástroj k tomu, aby když

někde zjistíte opakovaně takový ty nedostatky, jste mohli přijmout opravdu účinná opatření, aby se to neopakovalo? Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------Těch nástrojů je celá řada. Od možnosti zakázat užívání těch prostor, to znamená, jak se říká lidově, tu provozovnu zavřít. Například při nějakém fatálním porušení hygieny, přes zákaz té či oné suroviny nebo toho či onoho pokrmu přímo na místě v té provozovně. Dále existuje celá řada různých forem opatření, které inspektoři můžou uložit. No a zpravidla u těch závažnějších nedostatků následuje sankce. A výše té pokuty je potom přímo úměrná závažnosti toho zjištění. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No dobře, ale ona nemůže být likvidační. A vážení, tím se tady přesuneme zase k vínu. Protože pane ministře, jak to, že když vy tedy nebo inspekce zjistí to falšování, pančování vína, tak jak to, že je to přestupek? No vždyť se tomu, co se mu stane, tomu člověku? Proč to není trestný čin? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------To je záležitost, se kterou si samozřejmě i já dneska lámu hlavu, tak jako vy se tady nad tím rozohňujete. Když v roce někdy 2009 v rámci legislativní úpravy se z toho stal přestupek. Tehdy to byl do té doby trestný čin. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Aha. Tak za tím bude nějaká lobby. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já jsem před asi měsícem na jednání vlády chtěl znovu při novele trestního zákonu prosadit, aby to bylo znovu takto klasifikováno, nicméně ministerstvo spravedlnosti to odmítlo. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A proč? No jaký má důvod? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Takže bohužel. Říká, že máme zde jiné právní nástroje, jakým způsobem tento, tuto problematiku potírat. Nicméně já jsem v té diskusi řekl, že o to budu usilovat v rámci jednání Poslanecké sněmovně. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale abyste měl argument pro ministerstvo spravedlnosti. Jak se potírá? Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------My máme k těmto záležitostem zhruba 24 návrhů, které jsou... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, ale pojďme k současnosti. Jak se teda potírá? Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Ale to co k potírání, tak samozřejmě v slušné Evropě je pančování vína trestným činem. V Německu, v Rakousku, dneska nově v Maďarsku. A u nás se tváříme, že to je gentlemanský přestupek a někteří jsou 14krát přichyceni a pořád prodávají víno. /Souzvuk hlasů/.

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Počkejte. Pan Heča. Ano. Radim HEČA, Sdružení obchodníků s vínem a vinoték -------------------Já bych jednu věc. Souhlasím s panem ministrem, že ta inspekce skutečně funguje. Jde vidět, že ty kontroly jsou častější, je to správně. Ubírá se to dobrým směrem. Ale chtěl bych reagovat na to, co je tady celou dobu říkáno, něco se falšuje, něco se pančuje. Když ten člověk to udělá jednou, dá, já to vztáhnu teďka na to víno, dá do toho glycerol, udělá to podruhé, jaká je ta sankce, že si to dovolí udělat potřetí? A to jsou prostě společnosti, které to dělají opakovaně, anebo si založí, jak tady bylo říkáno, nové s.r.o., udělá si dceřinou společnost, ta pokuta přece musí být taková, abych dostal přes prsty, že to v životě už neudělám. A nemůže se stát, a to jsem řekl, že to udělá třikrát. No když to udělá jednou, tak on musí dostat takovou pokutu, že to neudělá podruhé, natož potřetí. nejmenovaná osoba -------------------Ale nemůže si tam nasadit svoji maminku, která si udělá /nesrozumitelné/. To prostě nejde. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------U nás samozřejmě v rámci nejenom Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ale i ostatní dozorových orgánů v rámci resortu já za ten rok a něco říkám, pokuty musí vychovávat. Poprvé samozřejmě nezlikviduju toho a když to udělá podruhé, tak to přitvrdím, potřetí už to musí být opravdu velice citelné. A my můžeme jít až do, v závažných případech do 50ti milionů korun nově. To tady nebylo. Ale my nemůžeme to, co vy říkáte, dokázat říct, že prostě jestliže syn takto podniká nebo si chce založit novou živnost na maminku, prostě bohužel v tomhle právním pořádku nejsme schopni toto zakázat. Ale jak vy prolustrujete, jestli to je zneužití anebo ta maminka chce opravdu poctivě podnikat. Jako to se omlouvám, to prostě... Soud když tak uzná, že to nejsme schopni. Radim HEČA, Sdružení obchodníků s vínem a vinoték -------------------Ale propojenost těch osob si myslím, že je dohledatelná. /Souzvuk hlasů/. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, počkejte, počkejte. Jsou tady další občané. Prosím. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Pane ministře, nežijeme v no name. Všichni máme jméno. Proboha nejsme takovej velkej stát, abysme se ztratili, že jo. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak prosím. Vy jste chtěl ještě. nejmenovaná osoba -------------------Já bych se vrátit jenom k té italské restauraci a to jak máte problém evidentně s asijskejma bistrama, ať už Vietnamcema nebo podobně. Kamarád tak vlastní, jeho rodina vlastnila vietnamské bistro, nikdy tam nebyl problém. Zaměstnávala taky 9 a více lidí, jako vy platili daně. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Tak pak je to v pořádku, ne? nejmenovaná osoba

-------------------Takže si myslím, že tam není důvod jako házet špínu na Asiaty. A to samý, když říkáte, že děláte v italský restauraci, drtivá většina italských restaurací... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne, to ale počkejte, to pan, ne, já vám něco řeknu, to pan Matoušek nedělal, protože i ty kontroly, že se tam častěji, ano, najdou ty nedostatky. Na to konto jsme diskutovali, ano? nejmenovaná osoba -------------------Jo. A já jsem se jen chtěl zeptat, jako v Praze je spoustu, opravdu spoustu italských restaurací, který se uživěj, ač jídla stojí porce kolem 250, 300 korun, nemají problémy, nemusejí dodávat, prodávat česká meníčka a ty problémy tam nejsou. Takže problém je, si myslím, spíš v tý kvalitě. Neříkám, že třeba je to u vás, ale většinou... Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Pane, ono taky záleží, kde tu pizzerii máte. Samozřejmě když ji budete mít někde tady na Vinohradech, kde nebudu jmenovat, tak prostě, a je to řetězec, jo, a můžu vám říct, že tam nevaří dobře, jo, a že tam nemaj ty potraviny takový, jaký jsou třeba u nás v restauraci. Kde opravdu si dováží, dováží se opravdu pravý italský věci. nejmenovaná osoba -------------------A tak to už je o tom, jak si to dokážete odprezentovat. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------To je ale věc toho provozovatele. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pan Buvala. Prosím. Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------Rozhodující je, pane Matoušek, jestli dovolíte, samozřejmě, jestliže tlačím na kuchaře já jako majitel, no ale přijde za ním servírka, přijde za ním ficka, přijde za ním tohle a každý si ptřebuje uzmnout, protože... Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Tak u mě se to neděje, jo? Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------Vychovat, pane ministře, vychovávat teď už včil je příliš pozdě. 25 let po revoluci? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Nikdy není pozdě. Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------Pane ministře, vychovávali jsme lidi 40 let a co z toho vzniklo? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ --------------------

Zaplať Pánbůh se to nepodařilo úplně. Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------Ale tohle je výsledek, pane ministře. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Pane Buvala, já vám můžu říct, že u mě do kuchyně se číšník bojí jít. Protože jenom vidí můj úsměv a je mu jasný, že nedostane vůbec nic, jo? A já vám říkám, že jsou... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Pan Matoušek je poctivý kuchař, pane Buvalo. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Jsou restaurace opravdu, kde se můžete najíst, teplý jídlo, všechno. Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------Ale vždyť já do takový chodím. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Ale já vám taky musím říct, že spousta těch lidí, kteří tam choděj, jsou taky nevychovaný, který neuměj ani pozdravit, rozumíte, jo? Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------Souhlasím. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------To je luskání a takovýhle, jo. Takže tam už by to taky mohlo začít. Pavel Ján BUVALA, důchodce z Liberce -------------------Ano. Ano. Ale to je ta výchova. Jestliže budeme vychovávat od první národní a nebudeme vychovávat od mateřské, tak nebudeme mít dospělé lidi. Nebo budeme mít nevychované. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Vážení, já bych závěrem tedy, abychom trošku poučili diváky. Tak kdyby vy jste nám řekl, jak tedy poznám, pokud přijdu do vinotéky, mohu to víno ochutnat, že tedy je pančované nebo falšované? Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR -------------------Tak bohužel to se nedá tak jednoduše poznat, protože je to tak uděláno, aby to ten zákazník nepoznal. V tom je celý princip. Může poznat člověk, že to víno je vadné, že má nějakou vadu, tak jak mluvil tady pan důchodce. To znamená, že tam při určitém vzdělání a ochutnání pár vín, tak pozná, že to víno je špatné. V zásadě se každý ale řídí tím, chutná mi, nechutná mi. Pokud mi chutná, tak jsem s ním spokojený, ať to je víno super kvality nebo základní kvality. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No tak pak vám může být, nejdřív chutnat, a pak vám může být hodně zle, viďte? Tibor NYITRAY, prezident Svazu vinařů ČR

-------------------Ne. Když vám to chutná, tak zpravidla by vám úplně zle být nemělo. Ale může se stát, že tam můžou být látky, které se dodatečně třeba projeví. Ale spíš jde o to mít ověřeného vinotékaře, se kterým dlouhodobě někdo spolupracuje, kterému důvěřuje, od kterého si nechá ukázat, od jakého vinaře to víno má. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak, to jsme u toho. Vážení, a pojďme teď k těm restauracím. Pane Matošku, vy jste takový znalý. Co je pro vás tedy podezřelé v té restauraci, kde byste si jako třeba neobjednal nebo dal pozor? Víte? Na co si má dát strávník, laik pozor. Co je vám podezřelé? Takhle přijdete... Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Já vždycky dám na ten první dojem. Dveře čistý, záchody čistý, stoly prostřený. To je ten první dojem. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a co množství na jídelním lístku? Prý když je tam toho hodně, tak je to... No to řekněte. Ladislav MAREK, majitel restaurace -------------------Když je velká nabídka, tak to je nesmysl, protože se člověk podívá a vidí, že tam je 40 míst třeba, jo, a má tam 28 jídel v nabídce, tak už samo z logiky vyjde, že některý vůbec neprodá. V průměru prodá v podstatě jeden a půl porce. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a co to teda znamená? Že je to mražené, instantní, to jídlo? Ladislav MAREK, majitel restaurace -------------------Ne, ne. To jsou takový ty, ta přírodní, národní a takovýhle. Prostě se přidá další ingredience a je z toho jiná omáčka. Ona chutná stejně, ale tak. Takže je lepší, když je menší výběr, jo, ale každej den jiný, jo. To je taky základ. A přesně, jak říkal, jak to vypadá ta úprava, jak jsou upravený lidi. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Ryba se pozná na očích, že jo a takhle. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Na očích ryba. Petr MATOUŠEK, bývalý živnostník, dnes zaměstnanec – kuchař -------------------Jasně. Když má kalný oči, tak je to prostě špatný. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A ještě vy, pane ústřední řediteli, nás poučte, na co si tedy máme dát pozor? Martin KLANICA, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce -------------------No ono je to velmi složité, protože naši inspektoři mají ve srovnání s normálními spotřebiteli tu výhodu, že jaksi můžou do těch prostor, kde se to jídlo připravuje, do toho zázemí, kam teda spotřebitel normálně nemůže a co nevidí. To, co tady říkali pánové, já s tím v principu souhlasím, včetně těch kalných očí té ryby. Ale někdy to zdání klame. Skutečně ten první dojem toho stravovacího zařízení je relativně slušný a s tím, s čím se potom setkáme vzadu, je velmi složité. Ale

to ten spotřebitel skutečně nepozná. A tady je právě ta nezastupitelná role orgánů dozoruj. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pane ministře, takže...? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já si myslím, že do jisté míry některé věci poznám v tom slova smyslu, že když přijdu do restaurace, kde mám prosklené dveře do kuchyně nebo ta kuchyň je dokonce celá otevřená, vidím od A do Z při přípravě toho pokrmu, co ten kuchař tam dělá, jakým způsobem, tak to je známka asi toho, že opravdu je to transparentní, nemají co skrývat, naopak se tím pochlubí, jakým způsobem, na jaké úrovni tu kuchyň mají. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak a pane ministře, jenom na závěr, mohl byste více jako se snažit, aby to falšování vína byl trestný čin, když je to všude v Evropě? Já vím, že se snažíte, ale chtějte argumenty po ministerstvu spravedlnosti. Je to podezřelé. Vám to není podezřelé? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já se snažím. Já se celých 14 dní velice snažím. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A že je to podezřelé, že někdo nechce? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Vláda mě v tomto přehlasovala o jeden hlas. Já jsem řekl, že v Poslanecké sněmovně znovu ten pozměňovací návrh předložím. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Aby to byl trestný čin. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Samozřejmě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A že je to podezřelé? No je to podezřelé. No řekněte i vy. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Nechť si divák udělá vlastní obrázek. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Viďte. Je to divné. Tak milí diváci, příští týden téma, představte si, o které si teď píšete. Ono se blíží léto a vy chcete vědět a diskutovat, jak nejlépe zhubnout. Jak nejlépe zhubnout. Tak zhubnout, jaké máte zkušenosti s doktorem, s výživovým poradcem nebo sami, jaká dieta je podle vás zaručená, přijďte diskutovat. Budou tady odborníci. Přihlašte se na telefonu 261 13 77 66 nebo na e-mailu mateslovo@ceskatelevize. Milí diváci, já vám děkuji, myslím na vás, těším se na vás a vy už víte, že ve čtvrtek Máte slovo. Na shledanou.

Test 12.5.2015

ČT 1 str. 1 17:35 Černé ovce

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Iluze. Nejsilnější zbraň některých prodejců. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Když se ale na svět podíváte tím správným způsobem... Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------...budete umět odlišit iluzi od skutečnosti. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------K tomu vám pomůžou Černé ovce. Hezký podvečer. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Nejdřív vám nabídneme test, ve kterém se dozvíte, jak kvalitní potravinou jsou rybí prsty. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A pak se vrátíme k odvysílané reportáži, ve které jsme se věnovali nařčení z neoprávněného odběru elektrické energie. Dáme si... rybí prsty. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------To objednej rovnou sloní křidýlka. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Rybí prsty ale existují. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Podívej, podívej, tohle je ryba. A vidíš na ní nějaké prsty? Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------Nevidím. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------No vidíš. Iveta FIALOVÁ, moderátorka -------------------A protože rybám prsty nerostou, musí je někdo vyrobit. A z čeho? Hana VEČERKOVÁ, redaktorka, MF Dnes -------------------Tentokrát jsme testovali smažené rybí prsty. Koupili jsme celkem 14 výrobků, z čehož jeden nebyl označen přímo jako rybí prsty, bylo to obalované rybí filé, a dva vzorky byly z formovaného masa,

byly určeny dětem, protože to bylo vytvarované rybí maso do nějakých tvarů rybiček nebo hvězdiček. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Během chemických analýz se ve Státním veterinárním ústavu zaměřili na obsah rybího masa, soli a tuku. Prověřili také, zda produkty neobsahují glutamáty ke zvýraznění chuti nebo fosfáty. Hana VEČERKOVÁ, redaktorka, MF Dnes -------------------Druhou částí testu byly senzorické zkoušky, ke kterým jsme pozvali 10 hodnotitelů, většinou kuchařů, ale i zástupců výrobců nebo dovozců. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Testující sledovali i množství aditiv a náhražkových surovin například v podobě hrachové vlákniny. Kromě toho taky posuzovali informace na obalech. A teď už se budeme věnovat výsledkům. Zásadní otázka, kterou řešili testující u Vici Fish fingers, zněla, kde je ryba? Místo ní objevili pod obalovací směsí, takzvanou panádou, nahnědlou pastovitou hmotu, která měla pachuť po škrobech, hrachovině a dochucovadlech. Samotná panáda sice byla dobrá, ale obsah rybího masa činil pouhých 15 %. Rybu nahrazovala chobotnice, hrachová vláknina, glutamát, škrob a koření. Daniel JAROŠ, Vysoká škola hotelová v Praze -------------------Všechny výrobky se smažily podle návodu na obalu. Při smažení došlo k tomu, že i když se dodržel návod, tak vevnitř ta ryba byla syrová. U některých výrobku byla cítit pachuť a nepříjemná vůně. U některých ryb byly vyloženě vysušené ty ryby, křupala i ta ryba i ten obal, takže nebyly dobré. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Obsah masa u Vici Dinos neodpovídal deklaraci na obale. Pod krustou se skrývala šedobílá hmota, která chutnala po škrobu, koření a hrachovině. Produkt obsahoval hrachovou vlákninu, dextrózu, hořčici, cibuli, česnek, koření, glutamát a uhličitan amonný. Údaje na obale nebyly čitelné. Testující se shodli, že tento výrobek není vhodný pro děti. Veselé rybičky obsahovaly bílou mletou rybí svalovinu pružné konzistence. Rybí chuť byla méně výrazná než chuť hrachoviny, škrobu a koření. Výrobek obsahoval fosfáty a nejvyšší množství tuku ze všech testovaných vzorků. Testující byli po veselých rybičkách docela smutní, chutnaly jim nejméně ze všech. Do jaké míry jsou smažené rybí prsty vhodné z hlediska zdravé výživy? Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Úprava smažením je jedna z nejméně vhodných, protože při smažení se zvyšuje obsah tuku v té potravině, a pokud ještě zvolíme na smažení tuk z hlediska výživového nevhodný, tak si zvyšujeme příjem tuku, a ještě k tomu tuku nevhodného. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Uvnitř rybích prstů Nowaco se nacházela mletá rybí svalovina měkčí konzistence. Krusta byla příjemná, ale oddělovala se od jádra, rybí maso bylo sražené. Obsah masa byl nízký a neodpovídal deklaraci. Ve skutečnosti ho bylo o 9 % méně, než uváděl výrobce na obale. Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Nejvíce nás překvapily a zklamaly výrobky určené dětem. Ukázalo se že jsou vyrobeny z mletého masa, které není příliš kvalitní, hlavně je ho tam málo. A potom je ten výrobek doplněn dalšími surovinami, které v těch klasických rybích prstech nejsou. Objevila se tam pšeničná mouka, pšeničný škrob, rýžová krupice, kypřicí prášek, hrachová vláknina. A v jednom z těch dětských výrobků byl dokonce glutamát sodný. Vlado ŠTANCEL, moderátor

-------------------Rybí prsty Fish Trader obsahovaly mletou rybí svalovinu šedorůžové barvy a málo pružné konzistence, která po rozmrazení zvlhla. Jednalo se o surovinu horší jakosti, o čemž svědčí i to, že rybí hmota se po usmažení výrazně smrskla. Chuťově patřil výrobek mezi nejhorší v testu. Vojtech ILKO, Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Je obrovský rozdíl v kvalitě těchto výrobků. Nejlépe byly hodnoceny výrobky, které obsahovaly čistou rybí svalovinu. Ty byly vynikající, křehké, příjemné. Hůře byly hodnoceny ty výrobky, které obsahovaly separát z ryb. Vlado ŠTANCEL, moderátor -------------------Ukázalo se, že v testu nejlépe obstáloGran Maré filé z aljašské tresky. Uvnitř obalu byla nemletá, na řezu bílá svalovina. Výrobek byl chuťově vyvážený, maso se pěkně odlupovalo po vrstvách. Příjemně křupavá krusta testujícím chutnala. Snad jediným mínusem je zjištění, že obsah rybího masa byl nižší, než uvádí výrobce na obale. Jana DOSTÁLOVÁ, Ústav analýzy potravin a výživy, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze -------------------Hlavně by se měl spotřebitel zaměřit na obsah masa, který musí být na obalu v surovinovém složení uveden. Ale když už konzumujeme rybí maso, já bych preferovala jiné úpravy než smažení, i když je občas možné i tu smaženou rybu konzumovat.

dTest Co je dětské, to je zdravé? 30.4.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Informační servis Říká se, že kvalitní jídlo prospívá nejen tělu, ale i duši. Pro výběr vhodných potravin v dospělosti jsou důležité návyky z dětství, záleží tedy jen na nás, jaký základ dáme svým dětem. Na zákony se v tomto ohledu spoléhat nemůžeme, protože legislativně jsou ošetřeny jen potraviny pro děti do tří let. Od té doby jsou podle nich všichni dospělí. Takové rozdělení lze najít ve vyhlášce č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití. Definován je v ní kojenec, kterým je dítě od narození do dvanácti měsíců věku, malým dítětem se rozumí dítě od jednoho do tří let. Vyhláška se zaměřuje také na charakteristiku jednotlivých typů výživ, které se kojencům a malým dětem mohou podávat, co by měla tato výživa obsahovat, v jakém rozsahu a co bychom měli nebo neměli najít na obalu. Počáteční kojenecká výživa je určena pro kojence od narození do šesti měsíců věku a jedná se především o kojenecká mléka. Když dítě přechází postupně z tekuté stravy na smíšenou, konzumuje dle slov vyhlášky „pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti“. Sem patří ovocné výživy, přesnídávky, pyré a dezerty, příkrmy s jogurtem nebo tvarohem, obilné kaše, polévky, masozeleninové příkrmy nebo nápoje na ovocném či zeleninovém základě. A co starší děti? Kdo by dětem nechtěl dopřát jen to nejlepší i poté, co oslaví třetí narozeniny? Z hlediska potravinářských předpisů však děti starší tří let nepředstavují žádnou zvýhodněnou skupinu, pro kterou by byla stanovena přísnější hygienická nebo výživová kritéria. I když výrobky jako dětské vyhlížejí a slibují na barevných obalech, že jsou vhodné pro děti, výrobce to k ničemu nezavazuje. Taková situace rozhodně výběr potravin pro děti neulehčuje. Často se totiž stává, že se potraviny s označením „dětské“, „pro děti“ nebo s hezkým obrázkem zvířátka na obalu složením nijak neliší od

těch, které toto označení nemají. Je proto třeba číst důkladně složení na etiketách a nespoléhat na to, co slibuje obal. Syntetická barviva či aromata, konzervanty nebo zvýrazňovače chuti zkrátka nemají v potravinách pro děti své místo. I když je dítě dle legislativy dospělou osobou, dospělé rozhodně není a ani by jako dospělý nemělo samo rozhodovat, co bude jíst. Záleží tedy hlavně na rodiči, jak se v džungli nabídky zorientuje a co svému dítěti dopřeje. V minulosti prošla naším testováním řada výrobků cílených na děti a bohužel mnohdy patřily mezi ty nejhorší. Rybí prsty V roce 2011 jsme do testu rybích prstů zařadili i dětské rybičky Nowaco. Kromě hrapvých tvarů v podobě hvězdiček bohužel nebyly v ničem přizpůsobeny dětským strávníkům. Nízký podíl masa neurčitého původu, vyšší obsah soli či chybějící výživové hodnoty na obalu o kvalitnější potravině příliš nevypovídají. Rybí maso je navíc v případě všech rybích prstů obaleno těstíčkem, které zvyšuje kalorickou hodnotu pokrmu a počítá se také se smažením, které rozhodně nepatří mezi zdravou přípravu potravin, natož pro děti. Olivový olej V roce 2012 jsme testovali olivové oleje a zaměřili se i na „dětský“ výrobek Basso Organic extra Virgin Olive Oil for Kids. Obsahoval rezidua dávno zakázaného pesticidu DDT, přípravku proti škodlivému hmyzu. Nemusí to však znamenat, že na olivovník byl přímo používán tento pesticid, jedná se spíše o jeho rezidua z dob minulých, která mohou přetrvávat v půdě desítky let. Na obalu pak nebyla uvedena země původu, což je v případě extra panenských a panenských olivových olejů povinná deklarace. Kvalitní olej s uvedenou zemí původu nemá co zastírat a dodá mnoho kvalitních živin jak dospělému, tak dítěti, i bez nálepky „pro děti“. Tavený sýr Protože Češi patří mezi vášnivé konzumenty tavených sýrů, v roce 2013 jsme je otestovali. Diskuse, zda jsou pro lidské tělo vhodné či nikoliv, se vedou již řadu let. Při výrobě tavených sýrů se totiž mohou používat tavicí soli, které způsobují jejich krémovou a jednotnou konzistenci. Soli na bázi fosfátů však zároveň snižují využitelnost vápníku v organismu. Sýry s obrázkem medvídka Bédi (Apetito) nebo Hajánka (Tany) na obalu přilákají oči jak malých strávníků, tak jejich rodičů či prarodičů. Proč však tyto výrobky obsahovaly aromata či konzervační látky, bez kterých se jiné sýry obešly, zůstává otázkou. Šunka Kvalitu šunek jsme testovali v říjnu téhož roku. Byly mezi nimi i ty, které nesou název „pro děti“ nebo „dětská“. Pozoruhodné je, že takto označené výrobky patřily do nižší jakostní třídy (výběrová). Šunka nejvyšší jakosti musí obsahovat nejméně 16 procent čisté svalové bílkoviny, šunka výběrová 13 procent. Na první pohled je tedy zjevné, která z nich je kvalitnější co obsahu libového masa. Tři ze čtyř dětských šunek měly navíc vlhký povrch, některé byly dokonce vodnaté. Schneider Junior Šunka pro děti pak byla druhou nejslanější mezi testovanými. Hořčice Dětská hořčice může být sama o sobě tak trochu ironický pojem. Její řízná, lehce pikantní chuť by do dětského jídelníčku nemusela vůbec patřit. Dětská hořčice Boneco navíc obsahovala nejvíce cukru ze všech testovaných, byla nejtučnější a obsahovala dva konzervanty, ačkoli se jiné výrobky obešly zcela bez nich. Ani po smyslové stránce to nebyla žádná výhra, v senzorické zkoušce testu zveřejněného loni v dubnu skončila na posledním místě. Mohou být i lepší Kromě nepříliš kvalitních „dětských“ potravin se najdou i takové, které si z našich testů odnesly dobré známky. Příkladem mohou být kečupy, vídeňské párky nebo roztíratelný rostlinný tuk Delíčko,

o kterém jsme psali v minulém vydání. Tyto výrobky se však v ničem nelišily od potravin, které označení „pro děti“ nenesou a vždy se našly i výrobky lepší. Proto pravidlo, podle kterého by člověk neměl být lhostejný ke složení výrobku, platí pro všechny potraviny bez výjimky, ať vypadají dětsky sebevíc. *** + Syntetická barviva v potravinách Výrobci potravin sahají k použití barviv z důvodu zvýšení jejich atraktivity a prodeje. Záleží však, jaká použijí. Zatímco některá našemu tělu nijak neškodí, jiná mohou způsobit problémy. Zvláště citlivé na ně mohou být právě děti. Potraviny, ve kterých jsou použita riziková syntetická barviva, musí být opatřeny nápisy s upozorněním na možnou souvislost s poruchami pozornosti, které mohou vyvolat nebo zhoršovat. U jiných se o tomto vlivu spekuluje. Princip předběžné opatrnosti však jasně velí, že taková barviva by do dětského organismu přijít neměla. Více nejen o barvivech, ale i dalších přídatných látkách, najdete na http://www.dtest.cz/ecka. + Děti a reklama Vzpomenete si, kdy jste naposledy viděli reklamu na kojenecká mléka? Pokud ne, pak je to v pořádku. Taková reklama totiž v televizi ani být nemůže, mohla by podle slov vyhlášky odrazovat od kojení. Na obalu těchto výrobků také nesmí být uvedeny fotografie kojenců. U reklamy na potraviny pro větší děti už je ale všechno jinak a žádná regulace neexistuje. Evropská spotřebitelská organizace BEUC se snaží v rámci Evropské unie reklamu cílenou na děti v některých směrech omezit. Bývá totiž často zaměřena na potraviny bohaté na cukr, nasycené tuky, transmastné kyseliny a sůl. Výzkumy prokázaly, že děti vystavené takovému typu reklamy jí snadno podléhají, což s sebou přináší řadu zdravotních rizik spojených právě s nevhodným stravováním - obezitu, kardiovaskulární onemocnění nebo cukrovku II. typu. Foto autor| © Monkey Business / Fotolia

Jahoda v jablečném převleku 30.4.2015

dTest str. 16 Test

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Test Ovocné přesnídávky s jahodami Dříve nebo později sáhne většina rodičů po skleničce nebo nově také po kapsičce s ovocnou přesnídávkou. Jde o rychlé a praktické řešení na cesty i domů, navíc odpadá práce s výběrem ovoce a jeho zpracováním. To za nás udělali výrobci a my jsme chtěli zjistit, jak si s tím poradili. Do laboratoře jsme proto poslali 12 ovocných přesnídávek s jahodami. Zjistili jsme, že jejich kvalita je proměnlivá, ovšem část nešvarů lze odhalit již při nákupu čtením etiket. Bio produkt, který jsme do testu také zařadili, propadl kvůli vysokému obsahu pesticidů. Půjdete-li do obchodu s potravinami nebo do drogerie, můžete mezi nejrůznější výživou pro kojence a malé děti narazit i na ovocné přesnídávky. Během příprav na náš test se ukázaly dvě zajímavé skutečnosti. Tou první je, že na některé z nich se z dosud nejasných důvodů uplatňuje desetiprocentní sazba DPH, na jiné vyšší, patnáctiprocentní (více na str. 23-24). Druhou pak, že ne všechny ovocné přesnídávky a pyré jsou oficiálně určeny dětem mladším tří let. Ovocné příkrmy, jak je definuje vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, patří mezi „potraviny pro ostatní výživu jinou než obilnou, určenou pro výživu kojenců a malých dětí“. Na obalech těchto příkrmů se uvádí, od jakého měsíce věku je děti mohou konzumovat. Přesnídávky bez tohoto označení jsou oficiálně jen ovocnými protlaky, na které se nevztahují přísné kvalitativní požadavky dané touto vyhláškou. Do této kategorie spadají námi

testovaná pyré Ovocňák (Toko Farm ČR), GoGo Squeez (Mom Group, Francie) a Poki Bio (Danival, Francie). Mezi dětské přesnídávky jsme je v testu zahrnuli proto, že je lze najít mezi dětskými příkrmy v obchodech a svou propagací na děti cílí. Ukradené ovoce Pro každého, kdo již měl tu čest s podobným typem výrobků, jistě nebude překvapením, že všechny testované přesnídávky jsou vyrobeny primárně z jablek, do kterých se přidává různě velký podíl jahod. Žádná z nich ani nenese název „jahodová“, nepočítáme-li přelepku s údaji v češtině na zadní straně bio pyré. To má na obalu ve francouzském originále velkým písmem uvedené jablko i jahodu, ale v češtině už se dočtete jen o jahodovém pyré. Sedm výrobků nese označení „s jahodami“, což implikuje přítomnost ještě jiného ovoce, přesnídávka Dizzy a dvě pyré pak rovnou uvádějí, že jde o produkt z jablek a jahod, a to i v češtině. Výjimkou z řečeného je Sunárek Do ručičky, na kterém najdete pouze označení „jahoda“, přestože 80 procent obsahu tvoří jablka (více o obalech a označování se dočtete na straně 21 a 22). Zajímavé je sledovat především celkový podíl ovoce v přesnídávkách, což je údaj, který je k nalezení na etiketách. Rozptyl je poměrně široký, u námi testovaných výrobků se pohybuje od 60 procent (Clever a Cvrček od Hamé) do 100 procent (Hamánek Svačinka, Sunárek, Poki Bio a Ovocňák). Platí přitom, že pyré s nejnižším obsahem ovoce obsahují zároveň nejvíce přidaných látek. My jsme vypočítali celkový obsah ovoce na základě dílčích laboratorních měření. K výpočtu posloužily například refraktometrická sušina, zastoupení jednotlivých cukrů, formolové číslo, titrační kyselost, obsah floridzinu, vápníku, fosforu nebo kyseliny jablečné a citrónové. Protože je však kvalita ovoce proměnlivá a jeho složení závisí na vnějších podmínkách i způsobu zpracování, je třeba výsledná čísla brát s možnou dvacetiprocentní odchylkou. Z laboratorních analýz vyplynulo, že v zásadě není důvod výrobcům nevěřit, protože vyrábějí přesnídávky z tolika ovoce a v takovém poměru, který deklarují - vezmeme-li v úvahu zmiňovanou nepřesnost měření. Horší zprávou je, že na trhu existují ovocné produkty určené dětem od ukončeného 4. měsíce věku, které obsahují i jen lehce nadpoloviční podíl ovoce. Zbytek tvoří voda, přidané cukry a škrob. To je případ přesnídávek Cvrček a Clever (výrobce Hamé s.r.o.), které také na obalu deklarují, že na 100 gramů výrobku bylo použito 60 gramů ovoce. Naměřené hodnoty tomu odpovídaly a za takový obsah jsme jim udělili pouze dostatečné známky. Nejvyšší podíl ovoce jsme zjistili u přesnídávky Hami s jahodami (Nutricia a.s.) a pyré Poki Bio (Danival). Zajímal nás také samotný obsah jahod, v tomto případě jsme se však museli spolehnout na deklaraci výrobců (více v boxu na straně 19). Sladké mámení Přidané cukry obsahovala více než polovina z 12 testovaných výrobků. Cukr je přitom jedním z témat Světové zdravotnické organizace (WHO), která v posledních výživových doporučeních z března 2015 silně volá po potřebě snižování jeho dávek jak u dětí, tak u dospělých. WHO doporučuje maximální podíl celkového energetického příjmu z takzvaných volných cukrů deset procent, zároveň však poukazuje na to, že výrazně prospěšnější je snížit jejich příjem na pět procent a méně. Příčinou je prokazatelná spojitost mezi zvýšenou spotřebou cukrů a nadváhou, obezitou a zubními kazy. Výrobci si nepomáhají jen přírodními sladidly, do svých produktů přidávají často i další látky. Například modifikovaný škrob nebo rýžovou mouku k zahuštění obsahovalo sedm přesnídávek včetně vítězné Hami S jahodami. Mezi dalšími byly barvicí extrakty, regulátor kyselosti nebo antioxidant v podobě vitamínu C. Důvodem k přidávání většiny těchto látek je senzorické vylepšení výrobku a týká se převážně těch, které neobsahují stoprocentní ovocný podíl. Příkladem mohou být přesnídávky Cvrček a Clever s nejnižším podílem ovoce, které obsahují všechny sledované látky. Jejich úkolem je zahustit vodou naředěnou dřeň, zjemnit konzistenci, zvýraznit barvu a vylepšit chuť. Problém však spočívá zejména v tom, že pozná-li malé dítě potraviny výrazně sladké, slané nebo voňavé, přestane vnímat jejich přirozený charakter a spolu s věkem se dostane do začarovaného kruhu jídel s přídavky aromat, zvýrazňovačů chuti, syntetických barviv, zahušťovadel, emulgátorů a jiných přídatných látek. U potravin pro kojence a malé děti existují omezení pro jejich používání, výčet povolených přídatných látek s E kódem uvádí vyhláška č. 4/2008 Sb. a nařízení EU č. 1130/2011. Nesmí do nich přijít například syntetická barviva, proto přibarvené přesnídávky obsahují pouze různé přírodní extrakty, které na hodnocení přidaných látek nemělo výrazný vliv. Dodejme, že u žádné z použitých látek neexistuje předpoklad nežádoucích účinků na lidské zdraví. Zcela jistě však nejsou v dětských ovocných příkrmech nutností. Sunárek Do ručičky obsahoval

pouze kyselinu askorbovou, která působí jako antioxidant, jež zabraňuje barevným změnám, a zároveň je vitamínem C. Zcela bez přidaných látek se pak obešla pyré Ovocňák a Poki Bio. Musí jídlo pro děti chutnat dospělým? Velké rozdíly se projevily v senzorickém hodnocení. Panel hodnotitelů posuzoval vzhled, barvu, vůni a chuť, anonymní vzorky známkoval od 1 do 5 jako ve škole. Případné výrazné odchylky byly popsány také slovně. V záznamech se například objevovaly poznámky jako přípach, pachuť, kyselé, mdlé, atypická barva nebo zrnitá konzistence. Zapřít však nelze fakt, že testovat jídlo malé děti prakticky nemohou a že výsledky od dospělých mohou být zkresleny chuťovými a jinými senzorickými zkušenostmi nasbíranými během života. Zřejmě i proto dopadly paradoxně nejlépe ty s nejnižším podílem ovoce, obarvené, zahuštěné a celkově obsahující nejvíce přidaných látek. My jsme tuto skutečnost při sestavování hodnocení zohlednili a nejhůře hodnocené výrobky nijak nepenalizovali. Pesticidy v malém i velkém Potraviny pro kojence a malé děti do tří let podle vyhlášky č. 54/2004 Sb. nesmí obsahovat žádnou látku v takovém množství, aby ohrozila jejich zdraví. Omezení se týká například přípustného obsahu pesticidů, které nesmí být v koncentraci vyšší než 0,01 mg/kg výrobku. My jsme limit vztáhli i na dva produkty, které mezi potraviny pro malé děti podle zmíněné vyhlášky nepatří, dětem však určeny jsou (GoGo Squeez a Ovocňák). Domníváme se, že z hlediska bezpečnosti a kvality potravin pro děti je jedno, jestli jsou dítěti dva roky nebo čtyři. Třetí výrobek, který oficiálně do kategorie dětských potravin nepatří, nese označení bio (Poki Bio) a i na něj jsme použili stejný metr. „Jedná-li se o vzorek biopotraviny určené k prodeji konečnému spotřebiteli, je v České republice možné takové vzorky z důvodu ochrany spotřebitele certifikovat pouze s nálezem menším než 0,01 mg/kg. Zároveň platí, že nesmí být objevena více než jedna látka, i kdyby bylo její množství nižší,“ říká Kateřina Čapounová z České technologické platformy pro ekologické zemědělství. Maximální reziduální limit k udělení certifikátu pro biopotraviny tedy zhruba odpovídá limitům kojeneckých výživ. Dokument s názvem „Doporučení k postupu při kontaminaci reziduálními pesticidy v mezinárodním obchodě s bioprodukty“, který vydal celosvětový svaz zastřešující hnutí ekologického zemědělství (IFOAM), z něhož vychází v rámci svých kontrol i Česká republika, udává jako směrodatné limity vztahující se na potraviny pro kojence a malé děti. Zároveň definuje situace, za kterých je žádoucí zasáhnout. Mezi ně patří i nález pesticidů v množství 0,01 mg/kg a více po započtení padesátiprocentní nejistoty měření. V praxi to znamená, že teprve hodnota 0,02 mg/kg a víc je důvodem ke znepokojení a k odebrání značky bio. Ve stejném dokumentu stojí, že přítomnost více než dvou pesticidů nad limitem je ve výrobku nepřípustná, takový stav musí směřovat k dalšímu prošetření kontrolní organizací, a do doby, než se situace vyjasní, by se pod značkou bio neměl prodávat. My jsme rezidua pesticidů detekovali u sedmi výrobků z 12. Nejvíce z nich, šest, jsme nalezli v přesnídávce Hello (Linea Nivnice), všechny však byly hluboko pod limitem pro dětskou výživu. V drtivé většině všech nálezů šlo řádově o tisíciny mikrogramu na kilogram a 11 výrobků tak bez problémů splnilo legislativní požadavky na potraviny pro kojence a malé děti. Černou výjimkou byla přesnídávka Poki Bio, u níž koncentrace dvou ze čtyř naměřených pesticidů prokazatelně překročila akční limit pro biopotraviny - tedy i po započtení padesátiprocentní nejistoty měření. Nález fungicidu iprodionu, který se používá v postřiku proti plísním, překročil tuto hranici dokonce šestnáctkrát (0,16 mg/kg). Baktericidní a fungicidní látky dodine pak laboratoř naměřila 0,022 mg/kg. Thiabendazolu, který se používá k potírání plísní, hnilob a chorob vznikajících během skladování, bylo naměřeno 0,019 mg/kg. Čtvrtým zjištěným fungicidem byl tebuconazole (0,007 mg/kg). S takovou pesticidovou bilancí jsme na přesnídávku Poki Bio uplatnili limit, který snižuje její celkové hodnocení na nedostatečné a zároveň se s podnětem k prošetření biocertifikace obrátíme na Ministerstvo zemědělství ČR. Dodejme ještě, že pokud by zmiňované pyré neneslo označení bio, z hlediska legislativy by navzdory nálezům bylo vše v pořádku, protože se nejedná o potravinu pro kojence a malé děti. Maximální reziduální limity jsou v takovém případě mnohem vyšší. ***

dětské přesnídávky s jahodami Hami Sunárek S jahodami Do ručičky Jahoda cena (Kč) 31,90 24,90 hmotnost (g) 200 90 cena za 100 g (Kč) 16 27,70 hodnocení kvality dobře dobře 73 % 68 % obsah ovoce velmi dobře dobře 89 % 72 % celkový změřený podíl ovoce 1 2 deklarovaný obsah jahod 1 2 pesticidy velmi dobře velmi dobře 100 % 100 % senzorické hodnocení uspokojivě dostatečně 50 % 37 % celkový vzhled 3 3 jahodová barva 4 4 jahodová vůně 3 4 celková chuť 3 3 jahodová chuť 3 4 případné odchylky 2 3 přidané látky uspokojivě velmi dobře 50 % 90 % přírodní sladidla 6 6 zahušťovadla 7 6 barvící látky 7 6 regulátor kyselosti 6 6 antioxidant 2) 6 7 informace přidaný vitamín C / obsah (mg/100 g) 7 / 31,2 6 / 18,4 obsah cukrů: deklar. / změřený (g/100 g) 12 / 9,1 12 / 9,4 obsah ovoce: deklar. / změřený (g/100 g) 3) 91,5 / 102,1 100 / 94,3 složení jablečné pyré jablečné pyré 66,5 g, jahodové 80%, jahodové pyré 25 g, pyré 20%, koncentrovaná antioxidant: jablečná šťáva, kyselina askorbová rýžová mouka, (vitamín C) koncentrovaná šťáva z černého bezu, vitamín C výrobce/prodejce Nutricia a.s., Hero Czech Praha s.r.o., Praha datum spotřeby 17.07.2016 05.02.2016 klíč: 12345 velmi dobře dobře uspokojivě dostatečně nedostatečně 100-80 % 79-60 % 59-40 % 39-20 % 19-0 % Hamánek Hamánek Hello Krtečkova Lidl/Dizzy Svačinka s jahodami Ovocná přesnídávka S jablky s jahodami přesnídávka s jahodami a jahodami s jahodami 19,90 14,50 15,90 14,90 11,90 120 190 190 190 190 16,60 7,60 8,40 7,80 6,30 dobře uspokojivě uspokojivě uspokojivě uspokojivě

61 % 59 % 48 % 48 % 47 % uspokojivě dobře uspokojivě uspokojivě uspokojivě 58 % 75 % 52 % 52 % 52 % 31333 22232 velmi dobře dobře uspokojivě dobře uspokojivě 100 % 73 % 40 % 73 % 50 % dostatečně uspokojivě dobře uspokojivě uspokojivě 33 % 50 % 61 % 46 % 52 % 43233 52244 33333 43233 43333 32232 velmi dobře dostatečně dostatečně dostatečně dostatečně 90 % 20 % 20 % 20 % 20 % 67777 67777 67777 66666 77777 7 / 27,5 7 / 19,6 7 / 42,3 7 / 26,6 7 / 41,2 13,5 / 8,2 13,1 / 11,9 15 / 13,2 15 / 12,8 15 / 12,8 100 / 83,4 90 / 96,6 85 / 77 85 / 80,5 85 / 76,1 jablko (80 % hm.), jablečná dřeň ovoce 85 % hm. ovoce 85 g (jablečná 85 % ovoce (75 % jahoda (20 % hm.), (70 % hm.), voda, (jablečná dřeň dřeň, jahodová jablečná dřeň, antioxidant: jahodová dřeň 65 % hm., jahodová dřeň 20 %), 24 % jahodová kyselina askorbová (20 % hm.), dřeň 20 % voda, cukr, modifikovaný dřeň), voda, cukr, fruktóza, voda, hm.), voda, cukr, škrob modifikovaný rýžová mouka, modifikovaný E 1422, barvicí škrob: acetylovaný koncentrát škrob E 1422, ovocné a rostlinné zesíťovaný adipan z černé mrkve, barvicí ovocné extrakty (koncentrát škrobu, barvící citronový koncentrát, a rostlinné extrakty z karotky ovocené a rostlinné antioxidant: (koncentrát a granátového extrakty: koncentrát kyselina z karotky a granátového jablka), antioxidant: z karotky askorbová jablka), kyselina a granátového antioxidant: kyselina askorbová, jablka, antioxidant: askorbová, vitamin C kys. L-askorbová, vitamin C vitamin C Hamé s.r.o., Hamé s.r.o., Linea Nivnice, X-Life s.r.o., Lidl ČR v.o.s. Kunovice Kunovice a.s., Nivnice Králův Dvůr 26/02/16 27.10.2016 03.08.2016 19.08.2015 28.01.2017 vysvětlivky: 7 ano 6 ne Některá hodnocení mohou být limitována. V tomto případě došlo ke snížení celkové známky v případě nízkého obsahu ovoce nebo vysokého obsahu pesticidů, který přesahoval stanovené limity. Billa/ Clever Cvrček Ovocná Kojenecká přesnídávka výživa s jahodami s jahodami 11,90 10,20 190 190 6,30 5,40 dostatečně dostatečně 39 % 39 % dostatečně dostatečně

30 % 32 % 44 33 velmi dobře velmi dobře 100 % 100 % dobře dobře 66 % 62 % 21 21 23 23 23 22 nedostatečně nedostatečně 10 % 10 % 77 77 77 77 77 7 / 16,1 7 / 16,7 11 / 12,6 15,4 / 11,7 60 / 62,8 60 / 64,5 jablečná dřeň, jablečná dřeň voda, jahodová (45 % hm.), voda, dřeň (15 % hm.), jahodová dřeň cukr, fruktózový (15 % hm.), cukr, sirup, zahušťovadlo: fruktózový sirup, kukuřičný zahušťovadlo: modif. škrob, kukuřičný modif. koncentrát z černé škrob, koncentrát mrkve, regulátor z černé mrkve, kyselosti: kyselina regulátor kyselosti: citronová, antioxidant: kyselina kyselina citronová, antioxidant: askorbová, kyselina vitamin C askorbová Hamé s.r.o., Hamé s.r.o., Kunovice Kunovice 23.11.16 04.11.16 pyré s jahodami Ovocňák GoGo Squeez Danival Pyré Jablko Fruit Snack Poki Bio Jahoda Apple Pomme Strawberry Fraise 18,50 52,90 1) 34,00 200 4x 90 1) 90 9,30 14,70 37,80 dobře uspokojivě nedostatečně 61 % 54 % 19 % dobře dobře dobře 72 % 71 % 73 % 221 223 dobře uspokojivě nedostatečně 73 % 45 % 0 % dostatečně dostatečně dostatečně 28 % 38 % 25 %

344 344 334 534 544 434 velmi dobře uspokojivě velmi dobře 90 % 50 % 90 % 676 666 676 666 676 6 / 1,7 6 / 2,1 6 / 0 10,3 / 6,7 13,6 / 12,1 9,6 / 8,8 100 / 94 93,6 / 91,7 100 / 99,7 80% jablečná jablka 72,3 %, jablečné pyré dřeň, 20% jahodová jahody 21,6 %, 84,6 %, jahody dřeň cukr, černý rybíz, 15,4 % antioxidant: kyselina askorbová TOKO FARM MOM Group, Danival, s.r.o., Rudice Francie Francie 03.12.2015 15.10.2015 25/02/2016 hvítěz testu vvýhodný nákup Při shodném hodnocení kvality pořadí podle abecedy. 1) prodáváno v balení po 4 ks 2) Výrobci používají kyselinu askorbovou neboli vitamín C, obsah této látky neměl na hodnocení vliv. 3) Nejistota měření je v případě ovocného podílu 20 %. dobrá rada Ovocné přesnídávky by měly být v první řadě z ovoce. Podle jeho obsahu je dobré vybírat - čím více ho mají, tím méně prostoru zbývá na přidávání dalších látek. Nejméně ovoce obsahovaly zároveň nejlevnější přesnídávky Clever (dostatečně, 6,40 Kč/100 g) a Cvrček (dostatečně, 5,40 Kč/ 100 g) vyrobené společností Hamé. Jejich výhodná cena je jen zdánlivá, protože za ni spotřebitel dostane pouze šedesátiprocentní ovocný podíl. Zajímavý poměr mezi cenou a obsahem ovoce nabízí 100% ovocné pyré Ovocňák (dobře, 9,30 Kč/100 kg), které však není přímo určeno dětem do tří let. Tento výrobek se přitom obešel bez přidaných cukrů, škrobů a barviv a splňuje i legislativní požadavky na dětskou výživu z pohledu pesticidů. Vadit by však mohla jeho atypická chuť. Vítězem testu se stala přesnídávka Hami S jahodami (dobře, 16 Kč/100 g), u které jsme naměřili nejvyšší obsah ovoce a která neobsahovala žádná rezidua pesticidů. i Jak testujeme podrobný postup testu ovocných přesnídávek s jahodami najdete na http://www.dtest.cz/presnidavky Jak hodnotíme grafická skladba celkového hodnocení kvality dětských přesnídávek s jahodami obsah ovoce 40 % pesticidy 15 % senzorické hodnocení 30 % přidané látky 15 %

+ Jahodový podíl Při analýzách nás samozřejmě zajímalo, kolik jahod výrobci mezi jablka přidávají. Zjišťovat jahodový podíl v jablečno-jahodových přesnídávkách lze nepřímou metodou tak, že se určí podíl jablek a jeho odečtením od celkového obsahu ovoce se získá množství jahod. Nejdříve je však třeba identifikovat jablka, k čemuž slouží obsah floridzinu, což je fenolová sloučenina typická pro jablka a další plody rodu Malus. Jde o antioxidant s kardioprotektivními účinky, který se nachází převážně v semenech a slupce jablek, v nižších koncentracích pak v dužnině a šťávě. V případě testovaných přesnídávek však vyšlo najevo, že stanovení přesného obsahu jablek podle této látky není možné, zřejmě z důvodu použití různých výrobních metod. Sami výrobci na etiketách uvádějí použití dření, pyré i šťáv, jiní mají ve složení přímo jablka a jahody. Přesný obsah jahod jsme tak nemohli vypočítat, mohli jsme však na základě celkových naměřených „ovocných“ hodnot potvrdit, že jahody jsou v přesnídávkách zastoupeny zhruba v poměru, který výrobci deklarují na obalu. + Informace na obalu Na obalech obilných a ostatních příkrmů pro kojence a malé děti musí být podle vyhlášky č. 54/2004 Sb. uvedena celá řada údajů. Nesmí chybět využitelná energetická hodnota, obsah bílkovin, tuků, sacharidů nebo průměrná hodnota obsahu vitamínů a minerálních látek. U potravin pro děti mladší půl roku se také musí spotřebitel dočíst, zda obsahují lepek. Všechny dětské příkrmy určené pro zvláštní výživu kojenců, ať zeleninové, s masem nebo ovocné, také uvádějí, od jakého stáří je mohou děti konzumovat. Uvedený věk nesmí být u žádného výrobku nižší než ukončený 4. měsíc. Jinak ale záleží jen na výrobci, jaký věk doporučí. Může se ovšem také obrátit na Českou pediatrickou společnost (ČPS). „Pokud nás o to výrobce nebo dovozce požádá, k vhodnosti podávání daného příkrmu v určitém věku se vyjadřujeme. V současné době má však výrobce či dovozce pouze povinnost registrace výrobku na Ministerstvu zdravotnictví ČR, nikoli jeho schválení,“ říká Prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc., z Pracovní skupiny pro gastroenterologii, hepatologii a výživu ČPS. A dodává: „Věk, ve kterém Česká pediatrická společnost doporučuje zavedení příkrmu do jídelníčku kojence, byl vždy závislý především na použitých surovinách a kvalitativním složení přesnídávky. Z pediatrického hlediska se doporučuje začínat monokomponentními přesnídávkami a postupně přidávat další suroviny. Příkrmy u plně kojených dětí se mají začít podávat v šestém měsíci, u nekojených dětí mohou být podány od ukončeného čtvrtého měsíce. Většinou se začíná zeleninovými a masozeleninovými příkrmy. V současné době se již ustupuje od zažité praxe přidávat více alergizující potraviny do jídelníčku později a doporučuje se podávat všechny ve stejnou dobu. O zařazení příkrmu někdy rozhoduje i konzistence - některé příkrmy obsahují drobné kousky, aby se děti učily kousat a zvykaly si na tužší stravu.“ Foto popis|

Ovocný příkrm a jeho DPH 30.4.2015


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Informační servis Od letošního ledna mělo nastat zlevnění nejnutnějšího zboží, jako jsou léky, kojenecká výživa nebo knihy. 1. 1. 2015 totiž vstoupila v účinnost novela zákona o DPH, která vybrané výrobky řadí do tzv. druhé snížené, desetiprocentní sazby DPH, což se mělo promítnout do výsledné ceny. Cílem bylo podpořit skupiny obyvatel ohrožené chudobou, mezi něž patří i rodiny s malými dětmi. My jsme se ocitli tváří v tvář daňové realitě při nakupování dětských ovocných přesnídávek do našeho testu a zjistili, že situace není úplně jednoznačná ani pro výrobce či prodejce. Když jsme se rozhodli testovat dětské ovocné přesnídávky s jahodami, vycházeli jsme z vyhlášky č.

54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití. Podle ní spadá ovocná přesnídávka jako ovocný příkrm do kategorie „potraviny pro obilnou výživu a ostatní výživu jinou než obilnou určenou pro výživu kojenců a malých dětí.“ Na první pohled se tedy může zdát, že by mohla spadat do nejnižší, tedy desetiprocentní sazby DPH. Po nákupu jsme však zjistili, že pouze u Hami S jahodami byla na účtence uvedena desetiprocentní sazba, zbylé patřily do první snížené, tedy patnáctiprocentní. Chtěli jsme se proto dozvědět, podle jakých pravidel se sazby DPH u ovocných pyré a potravin pro děti obecně rozlišují. Zdá se však, že ani obchodní řetězce či sami dovozci v tom nemají příliš jasno a spolu s výrobci raději v tomto směru spoléhají na své právníky. Kam s ní? Dětská výživa, konkrétně ovocný příkrm, bezesporu patří mezi potraviny pro malé děti. Výrobci to na skleničkách a kapsičkách s přesnídávkami sami tvrdí, když doporučují, od jakého měsíce věku jej mohou děti jíst. V nařízení EU č. 609/2013, na které se v definici potravin pro malé děti odvolává také novelizovaný zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, se potravinami pro malé děti rozumí „potraviny, které jsou určeny ke splnění zvláštních požadavků zdravých kojenců při odstavování a zdravých malých dětí jako doplněk jejich stravy a/nebo k jejich postupnému přizpůsobování na běžnou stravu kromě mléčných nápojů a obilných příkrmů.“ Zákon o DPH také uvádí, že potraviny pro kojence a malé děti, které do desetiprocentní sazby DPH spadají, musejí zároveň splňovat kategorizaci podle kódů celního sazebníku 0402, 0404, 2106 nebo 1901. Pod prvními třemi kódy najdeme výrobky z mléka nebo jeho složek či jinde nezařazené potraviny, jako jsou bílkovinné koncentráty, alkohol, sirupy nebo ostatní potraviny, které mj. neobsahují mléčné tuky, sacharózu nebo škrob. V souvislosti s ovocnou přesnídávkou se jeví jako relevantní kód 1901, pod který spadají „přípravky pro dětskou výživu v balení pro drobný prodej“. Mohlo by se zdát, že ovocný příkrm takopvou potravinou je a pak by tedy měl spadat do druhé snížené sazby DPH. Co na to výrobci a prodejci? Protože však záhada zůstala nerozluštěna, zeptali jsme se jako běžní spotřebitelé výrobců a prodejců dětských ovocných přesnídávek, podle čeho je rozdělují do příslušných sazeb. Odpovědi, které nám dorazily, většinou odkazovaly na výše uvedené předpisy, tedy přílohu novelizovaného zákona o DPH, evropské nařízení a kódy celní nomenklatury. Někteří však byli specifičtější. Linea Nivnice (výrobce přesnídávek Hello) uvedla, že dětský ovocný příkrm není výlučná strava pro kojence a malé děti, proto do druhé snížené sazby DPH nespadá. Od společnosti Nutricia (přesnídávky Hami) jsme se dozvěděli, že záleží jen na výrobci, jak své výrobky zařadí. Počáteční a pokračovací mléčná kojenecká výživa, batolecí mléčná výživa v prášku a ovocné, zeleninové a masozeleninové příkrmy tohoto výrobce podle jeho slov do desetiprocentní sazby patří. Že situace není úplně jednoznačná, potvrdili zástupci Billy, od kterých jsme získali informaci, že prodávají přesnídávky stejné značky, se stejným určením věku, ovšem některé příchutě podle dodavatele spadají do patnáctiprocentní sazby, jiné do desetiprocentní. Dodejme ještě, že jsme byli ujištěni, že externí auditorská firma shledala vše býti v pořádku. Zástupci Hamé potvrzují, že „výklad zákona je trošku složitější“, a zároveň dodávají, že jako výrobci mokrých výživ nemohou nejnižší sazbu na ovocný příkrm uplatňovat, protože se vztahuje pouze na sušená mléka. Sumář z finančního ředitelství Že pořád nevíte, jakými výrobky chtěl stát potenciálně nižší cenou zpřístupnit potraviny pro děti? I my jsme pátrali dál. Existuje ještě metodický pokyn Generálního finančního ředitelství k uplatnění sazeb DPH od 1. 1. 2015, který naději (nejen) na ovocnou přesnídávku s nejnižší sazbou definitivně hatí. Ten k výkladu zákona doporučuje použít tři různé zdroje, které zmiňujeme výše, ale zároveň si je nevykládat úplně doslova. Pokyny tvrdí, že definice potravin pro kojence a malé děti je vymezena nařízením EU č. 609/2004, avšak jedním dechem dodává, že na všechno zboží vymezené tímto nařízením jako potravina pro děti se nevztahuje. Aby na zboží mohla být desetiprocentní sazba DPH uplatněna, musí zároveň odpovídat číselným kódům v celním sazebníku. Že už jste to někde slyšeli?

Snahy o obecné vymezení potravin pro kojence a malé děti se točí v kruhu a nelze se prakticky dopátrat, kterých dětských produktů konkrétně se nejnižší DPH týká. Zřejmě také proto se v metodickém pokynu Generálního ředitelství objevuje i odstavec, kde ke specifikaci dochází a kde se lze poprvé dočíst, co do této kategorie vlastně nepatří. Zde se výslovně píše: „Naopak druhé snížené sazbě daně nebudou podléhat obilné kaše a obilno-mléčné kaše pro děti, dětské suchary a sušenky, ovocné, zeleninové, masové příkrmy, ovocné šťávy, dětské čaje, případně různé kombinované pokrmy.“ Podle stejného dokumentu, který je k nalezení na http://www.financnisprava.cz se dozvídáme, že druhé snížené sazbě DPH podléhá pouze mléčná výživa kojenců a malých dětí, kterou představují kojenecká sušená mléka včetně těch speciálních (bezlaktózových, antirefluxových, pro nedonošené děti apod.) a také výživa na bázi sóji pro kojence a malé děti. Nakonec se tedy potvrdilo to, co nám tvrdili někteří výrobci. Ovocný příkrm nebo ovocná přesnídávka, byť určená malým dětem, nepodléhá podle pokynů Generálního finančního ředitelství nejnižší daňové sazbě. Valná většina potravin pro kojence a malé děti tak nadále patří do patnáctiprocentní sazby DPH, stejně jako tomu bylo v uplynulých letech. *** + Druhá snížená Desetiprocentní nebo také druhá snížená sazba DPH se kromě počáteční a pokračovací výživy a potravin pro malé děti vztahuje například i na očkovací látky a léky, tištěné knihy nebo mlýnské výrobky. V účinnost vstoupila v lednu 2015 a výčet skupin zboží, které do ní spadají, obsahuje příloha 3a novelizovaného zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Řadí se sem: * počáteční a pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro malé děti; * radiofarmaka, očkovací látky, léky, chemická hormonální antikoncepce určená pro zdravotní i veterinární služby a prevenci nemocí, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické reagencie určené k podávání pacientům; * tištěné knihy, obrázkové knihy pro děti, hudebniny tištěné, ručně psané, vázané nebo ilustrované, mimo zboží, kde reklama přesahuje 50 % plochy; * mlýnské výrobky ze specifických obilovin, brambor, sušených luštěnin a jiných výrobků; * slad, škroby, pšeničný lepek a směsi těchto výrobků; * upravené mlýnské výrobky a připravené směsi k přípravě potravin pro osoby s nesnášenlivostí lepku. + Sazby DPH v historii V České republice vždy existovala snížená sazba daně z přidané hodnoty. Od ledna 1993 do konce roku 1997 činila 5 %, od té doby se pak už jen zvyšovala. Zprvu na 9, posléze na 10 a 14 %. Od roku 2013 platí snížená sazba DPH 15 %, se začátkem letošního roku se k ní přidala ještě druhá snížená sazba, která činí 10 %. Základní sazba DPH se v historii České republiky pohybuje od 19 do 23 %, aktuálně je to 21 %. Foto popis|

Forbes Česko NEJVĚTŠÍCH 65 RODINNÝCH FIREM 6.5.2015 Forbes Česko str. 58 65 největších rodinných firem JAROSLAV MAŠEK, JIŘÍ NÁDOBA, ZUZANA KRAJÍČKOVÁ, MICHAEL MARE Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Almanach rodinného podnikání v Česku. Ten je naším cílem, když připravujeme seznam nejvýznamnějších byznysových dynastií. Podmínka účasti? Alespoň dvě generace ve firmě a jasná čísla za tři roky.

o důchodu? Ještě, prosíme, ne. Jestli se něco otcům zakladatelům a matkám zakladatelkám největších českých rodinných firem opravdu nechce, je to odchod na penzi. Potvrdilo D se to při zkoumání našeho žebříčku, který se letos rozrostl na 65 společností. Pouze v deseti z nich už firmu samostatně řídí (a často i vlastní) druhá generace, jinde si více či méně výrazný vliv stále drží její prvotní hybatelé. Není divu, jsou generací průkopníků a své společnosti táhnou dopředu obvykle už celé čtvrtstoletí. A někdy je také těžké vybrat nástupce. Bude se víc hodit nejstarší syn, nebo dcera a neměl by to být nakonec někdo úplně jiný? Na tyto otázky odpovědi neznáme, víme ale, kdo jsou největší podnikatelské klany u nás. Do seznamu jsme zařadili skupiny, které vlastní, ovládají či společně řídí alespoň dvě generace z jedné či více rodin. A zahrnuli jsme také sourozenecké byznysy. Vše jsme poměřili podle tržeb a ukazatele EBITDA. „Ten vypovídá o schopnosti generovat volnou hotovost a tržby jako měřítko absolutní velikosti a tržního vlivu. Každému z těchto dvou kritérií jsme přiřadili stejnou váhu," vysvětluje Petr Kříž, šéf akvizic společnosti EY, jenž byl poradcem pro metodiku. U obou sledovaných hodnot jsme použili průměr za poslední tři až čtyři roky, a pokud se některé firmy dostaly na stejné místo, přednost dostala ta s větší marží. 1. Metalimex Otavovi tržby ebitda 26,2 978 mld. Kč mil. Kč Petr Otava zůstává i letos neohroženým vládcem našeho žebříčku největších rodinných firem. Spolu se svou dcerou Simonou a synem Petrem loni vytvořili nejlepší výsledky skupiny Metalimex v historii, když utržili 32,4 miliardy korun a čistý zisk se vyšplhal na 1,1 miliardy. „Zaměřili jsme se na snížení úvěrů a zvýšení profitability skupiny,“ uvedl Petr Otava pro web Forbes.cz, který o jeho výsledcích informoval jako první. Jeho syn mu stojí po boku jako výkonný ředitel, dcera dohlíží na finance. Skupinu Metalimex zastřešuje firma MTX CZ, kterou zatím ze 100 % vlastní Otava starší. Mezi její pilíře patří obchodník s komoditami Metalimex, výrobce měděných plechů a pásů pro průmysl Měď Povrly a společnost AL Invest Břidličná. V roce 2013 převzala ostravské koksovny OKK. V Polsku byla loni založena firma Amex Coal Sp., což je joint venture mezi Metalimexem a americkou skupinou AMCI, jež je významným hráčem v těžbě a obchodu se surovinami. Amex se věnuje servisu v přístavech. 2. Synot holding valentovi tržby ebitda 12,4 809 mld. Kč mil. Kč Ivo Valenta má v největší hazardní společnosti v Česku (podle obratu) k ruce hned tři příbuzné. Bratra dvojče Miroslava, s ním Synot spoluzaložil, sestru Jitku a také synovce Miroslava, jenž je obchodním ředitelem pro český a slovenský trh. Celkem Synot působí ve 13 zemích světa (sílí zejména na Balkáně) a v poslední době je o něm slyšet hlavně ze dvou důvodů: zaprvé díky spojení s názvem nejvyšší fotbalové soutěže (Synot loni vystřídal Gambrinus) a zadruhé v rámci snahy vlády o větší regulaci hazardního byznysu u nás. Na ministerstvu financí se chystá nový zákon, který by ještě více zdanil provozovatele výherních automatů. 3. Juta hlavatí tržby ebitda 6,1 657 mld. Kč mil. Kč Syn stejně všechno zdědí, dědické řízení je v mém případě jasné, říká na rovinu Jiří Hlavatý, jediný majitel společnosti Juta, senátor za hnutí ANO a otec jediného syna Jiřího. Ten je dnes manažerem prodeje pro zemědělské výrobky pro region Německa, jeho manželka Romana je asistentkou prodeje divize netkaných textilií. Loňský rok byl pro Hlavatého staršího výjimečný, zvítězil v soutěži EY

Podnikatel roku, dostal se do Senátu a jeho firma měla rekordní výsledky. „A já to s pokorou přijímám jako vrchol své profesní kariéry,“ uvedl Hlavatý pro Forbes. Juta loni utržila 7,05 miliardy korun a hrubý zisk se podle odhadu vyšplhal na 650 milionů. Co za nárůstem stojí? Podle Hlavatého se o 30 procent zvýšily například prodeje umělých trávníků, které mimo jiné míří na velká fotbalová hřiště v Česku, v Německu nebo v Saúdské Arábii. Podobně si vedly netkané geotextilie používané při stavbách silnic a železnic a hydroizolační membrány pod skládky odpadu a na kaskádové čištění odpadních vod. 4. Kofola samarasovi tržby ebitda 6,2 536 mld. Kč mil. Kč „Pořád hledáme. Na Balkáně i tady,“ říká šéf a spolumajitel Kofoly Janis Samaras (43). Jeden velký obchod právě dotáhl, ale už plánuje další. V březnu Kofola převzala slovinskou nápojářskou firmu Radenska a otevřela si tak dveře do bývalé Jugoslávie, Rakouska a Itálie, kde všude slovinskou značku znají. Tržby celé Kofoly po začlenění Radensky stoupnou skoro o miliardu korun, což by v našem žebříčku mohlo za rok stačit k útoku na medailové pozice. V málokteré zemi stojí proti Coca-Cole a Pepsi podobná lokální konkurence jako v Česku. Černou lékořicovou limonádu pijí Češi od roku 1960, posledních 16 let v režii Janise Samarase a jeho otce Kostase (73), který firmu zakládal. Teď ji ale řídí Janis. Kofola loni měla dobrý rok díky zlevnění surovin, úspoře nákladů a posunu k produktům s vyšší marží. Po převzetí značek UGO a Mangaloo má už 53 barů s čerstvou šťávou, v listopadu dostala exkluzivitu na distribuci rakouských džusů Rauch. 5. Safichem Group Plaší tržby ebitda 5,6 545 mld. Kč mil. Kč Průmyslová skupina rozvětvená hned do několika oborů od chemie přes strojírenství až po farmacii. Otec a syn Plaší ji budují už přes 20 let. Loni z ní vyčlenili zpracovatele drahých kovů Safina a firmu prodali holdingu Renova ruského miliardáře Viktora Vekselberga. Namísto toho rozvíjejí novou strojírenskou větev, do které patří už čtyři české podniky (Pacovské strojírny, ZVU Strojírny, Dukla Strojírny a DIO Hradec Králové) s celkovým obratem přes dvě miliardy korun. Expanzi tímto směrem řídí Tomáš Plachý mladší, jeho otec Tomáš se stará o inženýrskou větev, která bude mj. projektovat pro Agrofert rozšíření výroby hnojiv na Slovensku. V majetku skupiny je také Palác Koruna na Václavském náměstí. 6. DEK kutnarovi tržby ebitda 7,9 420 mld. Kč mil. Kč Jestliže u většiny firem byl nejprve otec zakladatel, který pomalu přepouští místo mladším, v DE K to bylo trochu jinak. Hlavními hybateli obchodu s hydroizolacemi byli od počátku Vít Kutnar a jeho spolužák z ČVÚT Jindřich Horák, zatímco Kutnarův otec Zdeněk jim jako zkušený stavař spíše ukazoval směr, kterým by se v byznysu mohli vydat. Dnes je z DE K největší obchod se stavebninami v Česku, Horák se stáhnul do pozice minoritního akcionáře a skupinu řídí Vít Kutnar. Jeho otec je ale stále členem představenstva, manželka Petra správní ředitelkou celé skupiny. DE K loni utržil 8,9 miliardy korun a EBITDA se vyšplhala na 480 milionů. Oboje čísla jsou rekordní. Skupina loni otevřela už druhé stavebniny, kde lze nakupovat stylem „drive thru“. První stojí ve Vestci u Prahy, druhé v Hostivaři. Kutnar starší rád fotografuje a podle jeho syna je výjimečné, aby se na nějaké fotce vůbec objevil. Obvykle je totiž za objektivem. Tato fotografie je výjimkou a pochází z návštěvy Chateau Mcely. 7. Agrostroj Pelhřimov stokláskovi tržby ebitda 5,3 528 mld. Kč mil. Kč

Strojírenský, dopravní a hotelový holding, který od počátku devadesátých let buduje letos pětašedesátiletý Lubomír Stoklásek, mu pomáhá řídit celá rodina. Jeho dcera Monika Suchánková je šéfkou divize gastro v Agrostroji Pelhřimov, který je největším výrobcem zemědělských strojů v Česku a zároveň srdcem více než pětimiliardové skupiny. Její manžel Jiří Suchánek je ředitelem Spa Resortu Lednice a starší bratr Lubomíra - Jiří Stoklásek - pracuje jako obchodní ředitel Humpoleckých strojíren, které také patří do holdingu. Jejich sestra Marie Rafajová je zástupkyní ředitele hotelu Skalní Mlýn v Blansku. Lubomír Stoklásek je stoprocentním majitelem Agrostroje Pelhřimov a mezi jeho další firmy patří dopravní ČAD Blansko, Léčebné lázně Lednice nebo Moravská Agra. 8. Hruška hruzíkovi, plevovi, škrabalovi tržby ebitda 8,0 298 mld. Kč mil. Kč Největší nezávislou maloobchodní síť v ČR vybudovali Karel a Pavel Hruzíkovi (otec a syn) spolu s Jarmilou Plevovou a Janou Škrabalovou. Pavel Hruzík dnes vlastní 40 % firmy, Jarmila Plevová a Jana Škrabalová po 30 %. Pod značkou Hruška operuje zhruba 400 prodejen na Moravě, do skupiny patří také pekárna. Karel Hruzík už sice svůj podíl převedl na syna, dál ale ve firmě pracuje. 9. Hopi piškaninovi tržby ebitda 9,7 279 mld. Kč mil. Kč Don’t worry, be Hopi a 23 let v pohybu. To jsou hesla, která razí desetimiliardová logistická a potravinářská společnost Hopi, již vybudoval František Piškanin. Dnes ji ovládá spolu se svými syny Davidem a Martinem. David má na starosti provoz, Martin se stará o obchod a František se pomalu z řízení stahuje. Celé jejich podnikání zastřešuje Hopi Holding, pod nějž patří také jogurty Hollandia. 10. Promet Czech materové tržby ebitda 4,6 441 mld. Kč mil. Kč Jednapadesátiletý René Matera je společně s manželkou Hanou stoprocentním vlastníkem skupiny Promet Group, která se zabývá metalurgií, slévárenskou výrobou a strojírenstvím. Patří do ní mimo jiné společnost Tawesco či menšinový podíl v kopřivnické Tatře. Loni skupina dosáhla na obrat 4,6 miliardy Kč. Materu v ní doplňuje manželka Hana (personální oddělení), syn Radim (reorganizace family office) a dcera Denisa, která se podílí na výstavbě marketingu. 11. Brano Group juříčkovi tržby ebitda 4,2 400 mld. Kč mil. Kč Pavel Juříček (58) je dnes největším českým hráčem v autoprůmyslu. Většinu podobných firem dávno kontroluje zahraniční kapitál, ale Juříčkovo Brano ne. Firma vyrábí hlavně dveřní panty, zvedáky, páky ručních brzd a pedály. Kromě centrály v Hradci nad Moravicí, kde s Juříčkem pracuje i syn Václav a dcera Lenka, do firmy patří závody v Rusku a v Číně. Byznys s autodíly Juříčkovi rok od roku roste, zároveň ho ale stále dohání zpackaná akvizice uničovské firmy Mora-Top, o kterou přišel a která skončila bizarní soudní dohrou. 12. Lukrom červenkovi tržby ebitda 4,6 313 mld. Kč mil. Kč „Věci jsou, jaké jsou, a když se člověk snaží, zisk přijde,“ říká Zdeněk Červenka, zakladatel Lukromu,

kterému to, jak vidno, funguje. Vlastní fotbalový klub (prý možná postoupí do první ligy), 15 tisíc hektarů, tisíce krav a prasat (komodity si sám zpracovává), zaměstnává takřka 800 lidí (mluví o nich jako o rodině) a sídlí u Zlína. Na rozdíl od Agrofertu se nechce rozšiřovat dál po Česku nebo do zahraničí, i když s ním samozřejmě obchoduje (od loňska u nás zastupuje stroje JCB). 13. Prosperita Holding kurkovi tržby ebitda 2,4 520 mld. Kč mil. Kč Otec a syn Kurkovi (83 a 54 let) měli na konci kuponové privatizace jednu z největších investičních společností na Ostravsku. Dnes je z ní rodinný průmyslový holding, do kterého spadá několik továren (Toma, Energoaqua, Karoseria) a fond Prosperita - OPF globální. Miroslav a Miroslav Kurkovi vlastní holding v poměru 50 : 50, ve skupině dále pracuje syn, sestra a bratr Miroslava Kurky mladšího. 14. čeroz Group hnilicovi tržby ebitda 8,5 212 mld. Kč mil. Kč Největší dovozce ovoce a zeleniny v Česku, fungující jako rodinný podnik Jana Hnilici (66) a jeho synovce Jaromíra (49). Čeroz má po Česku sedm skladů a loni otevřel nové logistické centrum u Olomouce. Dováží i na Slovensko a kromě obchodu má i svoji vlastní zemědělskou produkci. Zajímavost: ze statistik Čerozu plyne, že Češi ze všech dovážených plodin nejvíc nakupují 1. banány, 2. rajčata a 3. jablka. 15. koh-i-noor břízovi tržby ebitda 2,8 383 mld. Kč mil. Kč Nejstarší česká značka v žebříčku, pod kterou už dávno nespadá jen výroba tužek v Českých Budějovicích, ale pestrá směsice firem od energetiky přes zdravotnictví až po strojírenství. Hlavou rodiny a firmy je letošní vítěz soutěže EY Podnikatel roku Vlastislav Bříza (69). V rodinném holdingu drží 70 procent, zbytek mají napůl jeho synové David a Vlastislav, strojírenskou část má na starosti Břízův synovec Robert Záboj. Právě do ní Bříza v posledních letech nejvíc investuje: patří mu už tři české továrny na výrobu nástrojů Ponas, Ronas a Formex. 16. Interlacto gojišovi tržby ebitda 4,3 285 mld. Kč mil. Kč O mléku víme vše. To je heslo mlékárenské skupiny Interlacto, kterou založil Oldřich Gojiš a Karel Kutílek před 24 lety. Patří do ní firmy Moravia Lacto, Bohemilk nebo Mlékárna Olešnice a doplňuje ji zemědělská divize. V ní je například ZZN Jihlava, ZEOS Kamenice nebo ZD Dolní Cerekev. Největší podíl ve výši 44 % vlastní v Interlactu syn Oldřicha Gojiše Ondřej, jenž je povoláním lékař. Do rodinného byznysu ale čile proniká. 17. Madeta teplí tržby ebitda 5,1 254 mld. Kč mil. Kč Asi nejtradičnější českou mlékárenskou značku vlastní Milan Teplý, jemuž ve firmě sekunduje syn Jan. Ten je obchodním ředitelem a zároveň členem představenstva Madety. Pendluje tak mezi Českými Budějovicemi a Prahou, kde má jeho manželka Nela na Vinohradech malý krámek s francouzskými potravinami. Madetu loni zasáhlo embargo na dovoz potravin do Ruska, kam vyvážela především nivu. Teplý ztrátu odhaduje na 150 milionů korun.

18. Siko valovi tržby ebitda 2,4 345 mld. Kč mil. Kč Největší český řetězec na koupelny a kuchyně, který narostl z malé prodejny v Čimelicích na síť 42 obchodů s 600 zaměstnanci. Firmu založila před 25 lety Jaroslava Valová, v posledních letech ale vedení nechává hlavně na synech Víťovi a Tomášovi. Letos v létě Siko otevře v Praze novou prodejnu elitní řady Elite Bath. 19. Auto Jarov FOJTÍKOVI TRŽBY EBITDA 3,5 262 MLD. KČ MIL. KČ Největší retailový dealer škodovek sídlí v Praze na Žižkově a patří bývalému motocyklovému závodníkovi Josefu Fojtíkovi (73) a jeho synům Josefu (45) a Václavovi (44). Dost možná jde o vůbec největšího prodejce nových aut v Česku. Fojtík firmu založil v roce 1993. V 70. letech pětkrát vyhrál na Jawě světovou trofej na motocyklové Šestidenní. 20. Ptáček OE velkoobchod PTÁČKOVI TRŽBY EBITDA 5,0 193 MLD. KČ MIL. KČ Ptáčkovi se zaměřili na koupelny a jejich studií přibývá. Jdou tak blíže konečným zákazníkům. Firma Ptáček OE velkoobchod vznikla v roce 1992 a patří mezi největší tuzemské velkoobchody v oblasti topení, plyn a voda. Zakladatele Zdeňka doplňují dva synové. 21. GZ Media PELCOVI TRŽBY EBITDA 1,9 355 MLD. KČ MIL. KČ Zdeněk Pelc (64) řídil Gramofonové závody v Loděnici 30 let. Podnik přejmenovaný na GZ Media k němu po privatizaci doputoval přes několik vlastníků včetně PPF a Zdeňka Bakaly. Dnes je 88% akcionářem, a i když si za sebe našel loni výkonného ředitele, pořád čtyři dny v týdnu pracuje. Z firmy se stal největší výrobce vinylů na světě. Letos Pelc otevřel nový výrobní závod v jižních Čechách a uvažuje o expanzi do Číny a do Kanady. 22. Tank Ono ondrovi tržby ebitda 13,9 77 mld. Kč mil. Kč Bratři Jiří a Petr Ondrovi postavili svůj byznys na tom, že drží nejnižší ceny benzinu a nafty na trhu. A řidiči je buď milují, nebo nenávidí. Jedni jim fandí, druzí vyčítají horší kvalitu či nákupy od neprůhledných firem. Jiří (foto) letos zavzpomínal, že první pumpu otevřeli v roce 1994, ale nedařilo se jim. „I když jsem objížděl na kole okolí a dával lidem za stěrače naše letáčky. Tak jsme si s bratrem řekli, že zlevníme. Že nemusíme mít tři koruny na litru, že nám stačí kačka.“ 23. Walmark walachovi tržby ebitda 2,2 263 mld. Kč mil. Kč Rodinná firma s velmi silným dohledem. Tak lze vystihnout výrobce doplňků stravy Walmark, jehož vybudovali bratři Walachové, ale před třemi lety jeho polovinu prodali investičnímu fondu Mid Europa Partners. Předsedou představenstva je aktuálně Valdemar, jenž se ve funkci střídá s dvojčetem

Adamem. Doplňuje je starší bratr Mariusz. Nejznámějším produktem je Proenzi na klouby nebo Prostenal. 24. LIF Group kučerovi tržby ebitda 1,7 399 mld. Kč mil. Kč Liberecká investiční skupina LIF vlastní několik firem, jako je STK Turnov, ale především jednu z největších českých pivovarnických skupin, do které patří Svijany, Rohozec a náchodský Primátor. Před dvěma lety koupili i chátrající svijanský renesanční zámek, který před nedávnem začali rekonstruovat, a hotovo by chtěli mít příští rok v létě. 25. TOS Varnsdorf rýdlovi tržby ebitda 2,1 232 mld. Kč mil. Kč Jan a Jan Rýdlovi řídí a spoluvlastní největší továrnu na obráběcí stroje v Česku. Jejich podnik existoval ve Varnsdorfu už před 112 lety. Dnes má pobočky v Číně a v Rusku a za nejlepší stroje si účtuje i milion eur. Jan Rýdl starší zprivatizoval továrnu spolu se společníky v polovině 90. let, loni se z řízení stáhl a do pozice výkonného šéfa nastoupil jeho syn. 26. Multigate barnetovi tržby ebitda 1,3 502 mld. Kč mil. Kč Dva a půl tisíce VL T automatů a herny v pěti zemích. Takhle vypadá hazardní království Miroslava Barneta, do kterého před 10 lety zapojil celou rodinu -dcery Veronika a Anna se starají o ekonomiku a provoz, manželka Anna pak o svého muže, jak říká Barnet. Multigate, stejně jako další firmy v hazardním byznysu doplácí na zpřísňující se regulaci. 27. Agrall kvapilovi tržby ebitda 1,9 232 mld. Kč mil. Kč Výhradní dovozce zemědělské techniky Claas a Väderstad do ČR a SR sídlí v Banticích u Znojma. 60 % firmy vlastní Josef Trávníček, 40 % má Rudolf Kvapil, jehož syn Tomáš je předsedou dozorčí rady. 28. Mach Drůbež machovi tržby ebitda 1,6 312 mld. Kč mil. Kč Největšího českého producenta násadových vajec a jednodenních kuřat vede Jiří Mach, jeho nejstarší syn Jaroslav dohlíží na technický úsek, mladší Richard na obchod. Loni se ve skupině začal zaučovat vnuk Jiří. Firma se sídlem v Litomyšli má farmy či líhně na 40 místech bývalého Československa a silná je také v exportu. Násadová vejce vyváží do Ruska či do Ázerbájdžánu. Machovi loni investovali do výroby 150 milionů korun. 29. MP Krásno pilčíkovi tržby ebitda 2,9 125 mld. Kč mil. Kč Rodina Pilčíkových ctí rodinnou tradici v řeznickém oboru již šest generací. Karel Pilčík se vyučil v oboru řezník-uzenář, pokračoval na Střední průmyslové škole technologie masa v Praze a nastoupil v podniku JmPM Brno, závod Gottwaldov. Na počátku 90. let se stal spolumajitelem Masného průmyslu Valašské Meziříčí, dnes MP Krásno stoprocentně vlastní. Jeho dcera Pavlína je obchodní

manažerkou pro Slovensko a Maďarsko, syn Karel je finanční manažer. 30. Chropyňská strojírna kudelovi tržby ebitda 1,8 243 mld. Kč mil. Kč František Kudela a jeho syn Robert, kteří drží více než 60procentní podíl v předním dodavateli svařovacích, montážních a dopravních linek pro automobilky, se vloni museli vypořádat s kompletním výpadkem zakázek pro ruský trh. Strojírna přesto mírně zvýšila svůj zisk - hlavně díky velkým zakázkám pro VW v Polsku a Německu, novým zakázkám pro BMW a pokračování spolupráce se Škoda Auto. 31. Z-Group Steel zemkovi tržby ebitda 3,4 105 mld. Kč mil. Kč Zdeněk Zemek a jeho synové řídí průmyslovou, dopravní a lázeňskou skupinu. My do jejich čísel bereme ocelářskou a strojírenskou část Z-Group Steel Holding. Loni její výkon narušila havárie v chomutovských válcovnách, která ubrala 800 milionů na tržbách. 32. JIP východočeská plškovi tržby ebitda 4,9 68 mld. Kč mil. Kč Pardubická potravinářská společnost patřící bratrům Janu a Jiřímu Plškovým se na českém trhu pohybuje už 20 let a za tu dobu zažila růst z drobného podnikání k firmě, která zaměstnává víc než dva tisíce lidí. Dnes do skupiny vedle velkoobchodních skladů a prodejen patří i síť maloobchodních Cash & Carry prodejen. JIP se věnuje také logistice. 33. Qanto vodičkovi tržby ebitda 6,2 49 mld. Kč mil. Kč Velkoobchodní a maloobchodní potravinářská skupina Qanto vloni čelila podezření z krácení daní, které vedlo k zabavení části zboží z jejích skladů a zániku dvou firem skupiny - Qanto CZ a Vonet ČR. Ostatní dcery ze skupiny však převzaly jejich činnost a teď se znovu snaží nabrat dech. Vyšetřování běží, firma podala žalobu na stát. 34. Ravak kreysovi a vařekovi tržby ebitda 1,8 187 mld. Kč mil. Kč Jeden z největších evropských výrobců vybavení do koupelen se nově pyšní prestižním mezinárodním oceněním Red Dot Award za koncept 10° designéra Kryštofa Nosála. Firmu v roce 1991 založili Jindřich Vařeka a Jiří Kreysa a dnes v ní působí ještě Kreysův syn Patrik jako místopředseda představenstva (foto). 35. Unicorn kovářovi tržby ebitda 1,9 148 mld. Kč mil. Kč Vladimír Kovář (53) má firmu na software, svérázné způsoby a velkou rodinu - zleva Vladimír ml., Barbora a Jan, manželka Jana, Vladimír, dcera Anežka a vpředu pes Derfel. Co nefunguje podle jeho představ, na to si Kovář založí vlastní firmu, a tak kromě Unicornu má cestovku, univerzitu,

telefonního operátora, jachtařskou školu a fůru dalších společností. Loni investoval do firmy vyrábějící plátěné kalhoty Rejoice, kam dosadil dceru Báru (25). Syn Vladimír (24) má na starosti Kovářův eshop Mamut. Celá skupina loni vydělala 170 milionů korun, což Kovář hodnotí jako „ne úplně špatnej rok“. 36. Trojek trojkovi tržby ebitda 2,4 83 mld. Kč mil. Kč Nebereme šrot na lehkou váhu. To je heslo Trojků, kteří ovládají jednoho z největších obchodníků s ocelovými odpady a barevnými kovy v ČR. Vybudoval ho Zdeněk Trojek na zelené louce, dnes s ním pracují synové Martin (obchod a výroba) a Michal (jeho zástupce). 37. Vafo Praha bouškovi tržby ebitda 1,4 235 mld. Kč mil. Kč Bouškovi ročně vyrábí 48 tun krmiva pro psy a kočky (od letoška i pro malé hlodavce), které vyváží do 55 států světa od Islandu přes Malajsii až po Jižní Ameriku. Rodinný podnik převzal po otci Pavel Bouška (vpravo). Firma má úspěch i v Česku - podle Boušky mimo jiné proto, že Češi jsou za krmivo ochotni utrácet víc než za jídlo. 38. Rosso Steel šmídovi tržby ebitda 2,1 96 mld. Kč mil. Kč Šmídovi - Josef, generální ředitel a předseda představenstva, jeho mladší bratr Zbyněk, člen představenstva, jejich otec, Josef Šmíd starší, předseda dozorčí rady Kovohutě Rokycany, a dva synové Josefa Šmída mladšího, kteří pracují v oblasti obchodu. To je rodina, která ovládá společnost Rosso Steel, výrobce plechů a jejich svitků. 39. KavalierGlass moťkovi tržby ebitda 1,7 128 mld. Kč mil. Kč Dvě značky - Simax a Kavalier - patří do sázavské společnosti KavalierGlass, která má za sebou 175letou tradici a dnes vyrábí sklo pro domácnosti, průmysl či laboratoře. Společnost Otakara Moťky, v níž pracují také jeho žena Jana a dcera Hana, letos v březnu získala ocenění Výrobce roku na Czech Grand Design za kolekci svítidel Laboratory Lights, kterou pro ni navrhlo studio Dechem. 40. Jas čR vítovi tržby ebitda 5,1 15 mld. Kč mil. Kč Mimořádně úspěšný rok má za sebou velkoobchod s tabákovými výrobky a trafikovým zbožím manželů Vítových. Tržby společnosti meziročně vzrostly podle předběžných výsledků o 2,5 miliardy Kč. Za dobré výsledky může hlavně situace na velkoobchodním trhu, kdy kvůli zvýšení spotřební daně skončila řada konkurentů JA S ČR. 41. Flosman flosmanovi tržby ebitda 2,7 61 mld. Kč mil. Kč Manželé Marcela a Pavel, potomci Petr, Lenka, Jana, Marcela a Kateřina. To jsou spolumajitelé

holdingu, který zastřešuje maloobchodní skupinu Flosman. Ta aktuálně čítá 346 vlastních či franšízových obchodů, které nesou obvykle značku Flop, méně často Flosman nebo Potraviny CZ. Silní jsou hlavně v jižních Čechách. 42. Pražská správa nemovitostí skalovi tržby ebitda 0,9 263 mld. Kč mil. Kč Jednoho z největších realitních hráčů v metropoli z 80 procent vlastní bývalý bankéř Václav Skala, ten však většinu roku tráví v Monaku nebo Miami a řízení firmy přenechal svému synovi Maximilianovi. PSN, pod níž patří stovky bytů i kancelářských prostor, loni zažila skvělý rok zaznamenala největší prodeje za posledních 10 let. 43. AGRO CS harantovi a zítkovi tržby ebitda 1,6 155 mld. Kč mil. Kč Substráty, travní směsi, hnojiva. Prostě vše, co teď na jaře potřebujete pro svou zahradu, vyrábí společnost Agro CS, kterou ovládají Harantovi a Zítkovi. Loni proběhly změny, Jan Harant mladší se stal výkonným ředitelem skupiny a Jaroslav Zítko mladší převzal vedení divize Zahradní. Jejich otcové dohlížejí nad strategií a investicemi. 44. TUkas Group tůmovi tržby ebitda 1,6 113 mld. Kč mil. Kč „Naše firmy se letos chystají na poměrně velké investice a expanzi,“ říká k plánům na rok 2015 Jiří Tůma, jeden ze dvou majitelů společnosti TUkas Group, jehož plán je dostat se do top 10 v prodeji nových i ojetých aut různých značek. Tůma spolu s bratrem Miroslavem začínali jako automechanikové doma v garáži. 45. Fenix Group svozilovi tržby ebitda 1,0 198 mld. Kč mil. Kč Největší evropský výrobce tzv. elektrických velkoplošných sálavých systémů zahájil svou zatím největší investici ve výrobním závodě v Jeseníku za cca 70 milionů korun, od které si slibuje navýšení výrobních kapacit. Ve společnosti vedle manželů Cyrila a Aleny Svozilových působí i dcera Kateřina a syn Cyril. 46. FIRESTA-Fišer fišerovi tržby ebitda 1,8 64 mld. Kč mil. Kč Stavební společnost specializující se na stavby a rekonstrukce silničních a železničních mostů a také na pozemní stavby se už pátý rok potýká s útlumem ve stavebnictví, kvůli kterému vykazuje zhruba o třetinu nižší výsledky než v době před krizí. Její tržby za poslední období se podle předběžných odhadů dostaly na 1,8 miliardy korun. 47. Jaroslav Cankař a syn Atmos cankařovi tržby ebitda 0,6 195 mld. Kč mil. Kč Petr Cankař s rodinou je jedním z největších českých živnostníků -jeho firma Atmos je totiž stále vedená jako OSVČ. Ve fabrice kousek pod vrchem Bezděz vyrábí kotle na tuhá paliva a v tomhle

oboru je jedním z největších v Evropě. Historie firmy sahá až do roku 1935, kdy ji založil Jaroslav Cankař, jenž zemřel v roce 2006 ve věku 94 let. 48. Accom holding krajníkovi tržby ebitda 1,7 62 mld. Kč mil. Kč Další rodinná mlékárenská skupina. Stojí za ní Jaroslav Krajník se svou manželkou Bohumilou. Společně začali malým pražským obchodem na počátku 90. let, dnes do jejich portfolia patří značky jako Kapucín, Bobík či Choceňská mlékárna. Ve skupině je doplňuje syn Jaroslav (manažer nákupu) a dcera Hana (ekonomika). 49. Asiana litvinovi tržby ebitda 1,9 31 mld. Kč mil. Kč Šárka Litvinová překládá české básníky do hindštiny a k tomu řídí Asianu, pod kterou patří portál pro prodej letenek Letuška. Funguje i na Slovensku, v Bulharsku a v Gruzii a v poslední době se zaměřuje na destinace v Asii - prodej letenek do Dubaje vzrostl o 23 procent. Tržby se loni dostaly přes 2,2 miliardy a cestujících přibylo o 20 %. 50. Seco Group tržby ebitda dědečkovi, housovi, 1,0 90 wolfovi, linhartovi mld. Kč mil. Kč Výrobce žací techniky a slévárna z Jičína dodává své traktory vedle EU i daleko za hranice Evropy do USA, Číny nebo Austrálie. A daří se jí - tržby jí v loňském roce vzrostly o 13 procent na 491 milionů korun, letos plánuje růst o dalších osm procent. Skupina vznikla v roce 2001 fúzí několika podniků. 51. Delimax varmužovi tržby ebitda 1,4 74 mld. Kč mil. Kč Zavináče, matjesy, vlašský a bramborový salát nebo tatarská omáčka - to všechno patří do portfolia společnosti manželů Jana a Ludmily Varmužových. Založili ji v Hodoníně v roce 2003, dnes v ní spolu s nimi pracuje i jejich dcera Ludmila mladší, vystudovaná právnička, která zastává funkci statutární ředitelky a předsedkyně správní rady. 52. Renocar vránkovi tržby ebitda 1,5 65 mld. Kč mil. Kč Když se Miloš Vránek v roce 1968 rozhodoval, jaké první auto si pořídit, nakonec si vybral 30 let staré BMW. A mnichovská značka už ho nepustila. Dnes patří k největším dealerům BMW v ČR, a když své podnikání v roce 1990 rozjížděl, přizval si k sobě syna Pavla. Časem se k nim připojil ještě starší syn Miloš, původně lékař. 53. Renomia nepalovi tržby ebitda 0,6 120 mld. Kč mil. Kč

Jiřina Nepalová vybudovala jednu z největších pojišťovacích makléřských společností v Česku. Spolu s ní firmu řídí její synové Pavel a Jiří. Pavel odpovídá za marketing a strategickou expanzi, Jiří za rozvoj oddělení likvidace, risk management a za rozvoj vybraných poboček v Česku a na Slovensku. 54. Le Cygne Sportif Groupe seidlovi tržby ebitda 0,6 116 mld. Kč mil. Kč Alexandr Seidl je generální ředitel a majoritní akcionář skupiny Le Cygne Sportif Grupe, jež ovládá například bývalé obchodní domy Prior, nemocnici ve Vrchlabí nebo Lázně Libverda. Spolu s ním jsou spolumajiteli jeho synové Daniel a Alexander. U Seidlů se loni uklízelo, mateřská firma Le Cygne Sportif Groupe fúzovala se společnostmi Deutsche Handels, Česko-slovenská realitní a European Cardealers, jež zanikly. Došlo tak ke zpřehlednění skupiny, jež vyrostla mimo jiné na dovozu elektroniky. 55. T. S. Bohemia pešákovi tržby ebitda 1,6 48 mld. Kč mil. Kč Je to paradox: jmenují se T. S. Bohemia a známí jsou hlavně na Moravě (i když nedávno oznámili, že budou pobočky otvírat i v Čechách). Bratři Lubomír a Bronislav Pešákové před 20 lety v Olomouci založili internetový obchod s elektronikou a dnes jsou po Alze u nás v této kategorii s dvoumiliardovými tržbami druzí největší. Doplňuje je otec. 56. Demonta Trade dubšovi tržby ebitda 1,8 5 mld. Kč mil. Kč Holding věnující se hlavně výkupu a zpracování kovového šrotu a hutnictví prochází složitým obdobím - musel zavřít několik firem obchodujících s kovovým šrotem a také zpracování kovů se kvůli nízkým maržím přestává vyplácet. Řízení společnosti Iva Dubše staršího postupně přebírá jeho syn Ivo mladší. 57. CS-Beton matějkovi tržby ebitda 0,6 106 mld. Kč mil. Kč Obrubníky, dlažby, tvárnice, okrasné zdivo... Josef Matějka se synem Markem před 20 lety založili v Litoměřicích firmu CS-Beton, která dnes patří mezi největší výrobce betonových prvků u nás. Přestože situace na trhu je prý stále náročnější a tlak na ceny je čím dál vyšší, loni se jí podařilo zvýšit tržby i zisk EBITDA (110 milionů korun). 58. Crocodille Cichoňovi tržby ebitda 0,8 70 mld. Kč mil. Kč Nejpropracovanější český fastfood - Bageterie Boulevard -z bagetové skupiny Crocodille Petra Cichoně má také rodinné pozadí. Spolu se zakladatelem pracuje ve skupině jeho sestra Klára, která má na starosti procesy a IT. Jejich matka Zdeňka dohlíží od počátku na finance. 59. Linea Nivnice Ambrosovi tržby ebitda 1,0 65 mld. Kč mil. Kč

Hello. Tak se jmenuje značka ovocných džusů, šťáv, přesnídávek a dalších výrobků společnosti Linea Nivnice. Ta funguje jako akciová společnost se šesti majiteli, kde největší, 20procentní podíl drží Gabriel Slanicay a mezi další spolumajitele s 16 % patří Ambrosovi. 60. Koberce Breno Rozlílkovi tržby ebitda 1,1 52 mld. Kč mil. Kč Bratři Jan a Tomáš Rozlílkové začínali v roce 1994 velkoobchodem s podlahovými krytinami, o čtyři roky později začali budovat síť poboček a postupně se vypracovali na jednoho z největších českých prodejců. Podíl ve firmě mají rozdělený 50:50 a koberce, PVC a vinylové podlahy od roku 2006 prodávají i na Slovensku. 61. Britterm břečkovi tržby ebitda 1,4 31 mld. Kč mil. Kč Rodina Břečkových ovládá velkoobchod s hutním materiálem Britterm. Vloni společnost prošla proměnou, když se rozdělila na tři nové společnosi Britterm reality, Britterm reality Veselí a Britterm reality Včelná, v jejichž čele stojí manželé Zdeněk a Ivana Břečkovi. Firma v loňském roce vykázala růst tržeb o 19 procent. 62. Emco jahodovi tržby ebitda 1,0 54 mld. Kč mil. Kč Událostí roku 2014 ve firmě vyrábějící zdravé potraviny rodiny Jahodových prý bylo otevření nové výrobní haly v Bohušovicích nad Ohří a také spuštění nové výroby „mysli“ tyčinek. Investice se vyšplhaly na 250 milionů korun. Do funkce obchodního ředitele navíc nastoupil syn zakladatelů společnosti Martin Jahoda. 63. Opavská lesní grosSerovi tržby ebitda 1,0 23 mld. Kč mil. Kč Opavskou lesní spoluvlastní otec a syn Jindřich a Jindřich Grosserové, ve firmě působí ještě manželka Jindřicha staršího Pavlína, která je členkou dozorčí rady. Firma se zabývá výkupem a prodejem dřeva a pro své zákazníky provádí komplexní lesnickou činnost. Působí hlavně v Moravskoslezském kraji. 64. LevneELEKTRO Václavovi tržby ebitda 0,8 22 mld. Kč mil. Kč Otec Petr & syn Petr Václavovi vybudovali na jihu Čech jeden z největších českých e-shopů. Spolu s velikány Alza.cz, Mall.cz, CZC.cz a Kasa.cz patří mezi největší internetové prodejce elektroniky a spotřebičů. Začátky? „Bylo to jako skočit do vody, když si nejste jistí, že umíte plavat,“ popisuje Václav starší. 65. Story Design brýdlovi tržby ebitda + 0,5

47 mld. Kč mil. Kč Čtyři Brýdlové. To jsou hybné síly výrobce atypických komerčních interiérů a produktů na podporu prodeje firmy Story Design z Litomyšle. Tomáš Brýdl vlastní ve společnosti 58 procent, jeho bratranec Filip zbylý podíl. Doplňují je bratři Jakub a Lukáš. Jejich otcové jsou známí z politiky. žEBŘÍČEK 2015 65 FIREM 62 ZAKLADATELŮ 8 ZAKLADATELEK 72 SYNŮ 20 DCER 5 SOUROZENECKÝCH FIREM CELKOVÉ TR“BY 229 MILIARD KORUN CELKOVÁ EBITDA 14 MILIARD KORUN PRŮMĚRNÁ RODINNÁ FIRMA VZOR 2015 TŽBY: 3,53 MILIARDY KČ EBITDA: 225 MILIONŮ KČ MARŽE: 6,3 % 1 OTEC ZAKLADATEL 1,1 SYNA 0,3 DCERY NEJRODINNĚJŠÍ FLOSMANOVI (ZAKLADATELÉ PLUS PĚT POTOMKŮ V BYZNYSU) TŘI NEJVÝKONNĚJŠÍ MULTIGATE, ATMOS, PRA“SKÁ SPRÁVA NEMOVITOSTÍ NEJTRADIČNĚJŠÍ ZNAČKA KOH-I-NOOR (VZNIKL PŘED 225 LETY) NEJVĚTŠÍ VYBUDOVANÁ NA ZELENÉ LOUCE DEK (KUTNAROVI) ZAKLADATELŮM SE DO DŮCHODU NECHCE Foto popis|

Haló noviny Falešné potraviny nás berou na hůl 12.5.2015 Haló noviny str. 9 Téma Miroslava MOUČKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Metanolová aféra s desítkami mrtvých a doživotně zdravotně postižených v roce 2012 ukázala, kam až může vést snaha vydělat peníze na podvodech u lihovin. I když se může zdát, že většina případů odhalených falešných potravin není takto nebezpečná, přesto nám nekazí jen chuť. Utrácíme za to, co jsme nechtěli. Poctiví výrobci se dostávají do potíží, protože nemohou konkurovat těm, kteří potraviny ošidí. Ze zákazníků se stávají luštitelé nápisů na obalech, i když ani to nemusí vždy znamenat, že nakoupí opravdovou jakost. Když nedávno ve sněmovně informovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) o výsledcích svých kontrol, připravila pro účastníky také ochutnávku. Mohli porovnat rozdíl mezi pravou a falšovanou potravinou hned v několika případech. Pouhým okem je většinou nešlo rozeznat, takže podvod odhalíme leckdy až při vaření nebo na talíři. Jak se tedy potraviny falšují a na co si dát pozor? Jak se podvádí Falšování potravin není novinkou. S kvalitou měli potíže už ve staré Mezopotámii, jak ukazuje slavný Chammurapiho zákoník z roku 1760 př. n. l. Uvádí se v něm: »kdo nedodrží množství sladu při vaření piva, bude vhozen do vody«. V antice obchodníci často vydávali méně kvalitní víno za skvělé. Trik byl jednoduchý. Řekli, že ho dovezli z jiné země nebo oblasti. V Římě si vyšší vrstvy pochutnávaly na houbách. Což vedlo vykuky k tomu, že při prodeji lhali o původu některých hub. U nás se ve středověku máchali nepoctiví pekaři v koších ve Vltavě. Na tiskové konferenci SZPI zazněly i příklady ze studie o předměstském proletariátu v Manchesteru, kterou v roce 1841 napsal Bedřich Engels. Falšování potravin pokládal za prostředek vykořisťování a diskriminace pracujících. Jak se tehdy postupovalo:* cukr byl míchán s rozemletou rýží * káva byla

pražena s čekankou a dalšími náhražkami * do kakaa byla přidávána hlína * portské víno bylo vyráběno z alkoholu a barviv Současné způsoby falšování potravin se od historických příkladů příliš neliší: * nastavování potraviny levnější složkou (křehčení masa, ředění olivového oleje jinými oleji, přidávání skořápek do kakaa) * přítomnost nedeklarovaných složek (nedeklarované použití strojně odděleného masa v masných výrobcích) * nastavení nebo falšování potravin ke zlepšení jejich vlastností (nedovolená aromatizace vín, nedeklarované přibarvování těstovin a knedlíků) * nesprávné uvádění geografického původu (vydávání dovozových vín za moravská) Spotřebitele může oklamat i obal SZPI provádí ročně tisíce laboratorních rozborů, aby odhalila falšované potraviny. Musí vyvíjet stále nové metody, protože i šizunci vymýšlejí další finty. Ale klamání spotřebitele se dá někdy zjistit i bez nákladných testů. »Potravina totiž nesmí uvádět spotřebitele v omyl ani svým označením, propagací a obchodní úpravou, tvarem, vzhledem nebo balením, použitým obalovým materiálem, způsobem svojí úpravy a místem nabízení, jakož i informacemi poskytovanými jakýmkoli médiem,« upozorňuje SZPI v podkladovém materiálu k falšování potravin. Jako poněkud kuriózní případ uvádí to, na co si mnozí z nás dobře pamatují. Jeden z marketů nabízel zahraniční výrobky označené regálovou cenovkou s českou vlajkou a sloganem »česká kvalita«. Pracovníci SZPI využívají i to, co bychom čekali spíše v detektivkách. Loni třeba pro odhalení možného klamavého označení sýrů z kravího mléka jako ovčích sýrů využili hodnocení ovčí DNA. Na jednom kelímku, kde měla být žinčica, ale podle analýzy z ovčího mléka nebyla, zákazníka lákala k nákupu ovčí hlava. Kdo by si pomyslel, že jde o podvod? Klamavým nápisům jsem nedávno sama naletěla. Šla jsem kolem regálů a náhle uviděla na obalu podobném tomu, v němž občas kupuji plátkový sýr, velký nápis: »Plátky s oky 45 %.« Na chvíli jsem polevila v pozornosti a výrobek dala do košíku. Večer jsem se zakousla do chleba s tímto plátkem a strnula. Nemělo to žádnou chuť. Až pak jsem na obalu objevila drobnějším písmem nápis: »Sýrový analog s rostlinným tukem.« SZPI má od letošního roku možnost kontrolovat i možné klamání spotřebitelů ve veřejném stravování. V podkladu proto uvedla i modelová menu, na nichž by mohli provozovatelé restaurací vydělávat víc při použití falešných potravin. Protože si s oblibou dáváme »smažák«, tak mohou zaměnit 30% eidam právě za alternativu. Když ještě omastí brambory margarínem místo máslem, tak si z jedné porce mohou podle cen surovin letos v březnu strčit do kapsy více než sedm korun. Falšují se ovšem také dražší jídla. Na ochutnávce SZPI nabízela srovnání jeleního masa marinovaného v červeném víně s levnějším hovězím. Na dvou talířcích byla ukázka oblíbeného tatarského bifteku z pravé hovězí svíčkové a z roštěnce. Cenový rozdíl na jednom kilogramu je 450 korun! Na co si dávat pozor Víno Patří k nejčastěji falšovaným komoditám. Spotřebitelé oceňují kvalitu moravských a českých vín. Největším problémem je vydávání dovozových vín za moravská. Proto se nyní debatuje hlavně o vínech stáčených ze sudů ve vinotékách. Burčák je chráněné zeměpisné označení, a tak se ho může používat pouze pro produkt z hroznů vypěstovaných u nás. Jestliže někdo použije hrozny z dovozu, měl by to deklarovat názvem částečně zkvašený hroznový mošt. Na ochutnávce ve sněmovně nabízeli skleničky s nefalšovaným vínem a vínem s přídavkem vody. Běžný spotřebitel rozdíl nepozná. K dalším způsobům falšování vína patří nepovolené používání barviv, doslazování moštů nebo úprava chuti syntetickým glycerolem. Med Falšování medu se vyvíjí podle toho, jak laboratoře SZPI zdokonalují své postupy. Na začátku stálo používání cukrů z rostlin. Pak nastoupil rozklad sacharózy z cukrové řepy enzymy, které nejsou včelám vlastní. A postupovalo se k ještě propracovanějším metodám falšování. Nejčastěji se ale nyní vydává zahraniční med za český, což může odhalit pylová analýza. Odborníci doporučují nakupovat med od prověřených včelařů a firem. Varují před medem deklarovaným jako směs medů, kde anonymita může skrývat nekvalitní potravinu. A mohu vůbec poznat, co kupuji? Vletáku vydaném několika institucemi včetně SZPI se píše o jednoduché zkoušce (neplatí pro jednodruhový akátový med): »Otočíme-li sklenici s medem, nesmí se přelít jako voda. Bublina vzduchu ve tvaru koule by měla seriózně pomalu putovat vzhůru. Ve vyhřátých supermarketech je to spolehlivá zkouška. Když se med přelévá, měl by ‚mašličkovat‘.

Barva, chuť ani krystalizace o medu mnoho neříká.« Medy (kromě akátového a řepkového v pastovité podobě) během několika týdnů nebo měsíců ztuhnou. Takže opravdu pozor – když jsou během roku tekuté, jsou opravdu podezřelé. Výrobky z ovoce, kakao a čokoláda V džemech a ovocných pomazánkách se ovocná složka při falšování nahrazuje cukrem a želírovací látkou. Oblíbeným postupem je také nahradit dražší ovoce levnějším, tedy jahody nebo borůvky jablečnou složkou. Po té, co SZPI zavedla laboratorní zkoušky, u našich džemů se tyto problémy už téměř nevyskytují, zato přetrvávají u některých z dovozu. Kdo si rád smlsne, toho nepotěší pokusy nahradit nejdražší složku u kakaa a čokolády levnější. A tak se do kakaa přimíchávala sacharóza, karob čili mleté plody rohovníku obecného nebo pomleté skořápky plodů kakaovníku. Další možností falšování těchto výrobků je použití jiného tuku než kakaového másla. Vyplatí se to? Inu, kakao je čtyřikrát dražší než karob a patnáctkrát než sacharóza. Kakaové máslo je osmkrát dražší než jiné rostlinné tuky. A snad každý už ví, že různá »sladká pokušení« s čokoládou mají máloco společného. Jako spotřebitelé proto musíme být neustále ve střehu, aby nás falešné potraviny nebraly na hůl. Máme i významného pomocníka, kterým je Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která proti potravinovým podvodům postavila své kontrolory a laboratoře. Foto popis| Do rybího masa se často přidává voda Foto popis| Jelení maso vlevo, vpravo hovězí na víně Foto popis| Vlevo med, vpravo za něj vydávaná sladká hmota Foto popis| Falšování smaženého sýra nejde na pohled poznat, vlevo pravý eidam. Foto popis| Vlevo pepř, vpravo s přídavkem mouky Foto popis| Jak se podvádí s kakaem. Foto popis| Chléb vpravo dobarvený karamelem Foto autor| FOTO - autorka

Hradecký deník S Potravinářem kraje budou lidé mlsat v ulicích i letos. Už po desáté 12.5.2015

Hradecký deník str. 62 Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Klání se koná díky finanční podpoře Královéhradeckého kraje Hradec Králové – Ochutnat to nejlepší z nabídky výrobců potravin Královéhradeckého kraje budou moci lidé v rámci oblíbené soutěže i v letošním roce. Soutěž Potravina a potravinář roku Královéhradeckého kraje představí nejlepší lahůdky, masné výrobky, ovoce či pekařské dobroty, které vznikají v našem regionu. Tradice, zaměstnanost, ekonomický růst Soutěž pomáhá propagovat místní zemědělské a potravinářské producenty, lokální potraviny a motivuje zákazníky k jejich vyhledávání na pultech obchodů, na farmářských trzích či přímo u výrobců. Tato propagace má mimo jiné přispět a pomoci k udržení tradic, podpoře zaměstnanosti, ekonomickému růstu, zvýšení povědomí místních spotřebitelů i turistů v kraji. Klání se koná díky finanční podpoře Královéhradeckého kraje. Hlasovat v ní opět budou spotřebitelé prostřednictvím hlasovacích lístků, přičemž každý spotřebitel má možnost hlasovat pouze jednou. Na závěr soutěže proběhne slosování hlasovacích lístků a výherci z řad spotřebitelů obdrží atraktivní ceny, které jsou předávány na Královéhradeckých krajských dožínkách. V tomto roce se jedná o již 10. ročník, který bude organizovat Okresní agrární komora Hradec Králové. Jedná se o soutěž, která je specifická pro náš kraj. V rámci celé soutěže se na základě přidělených hlasů spotřebiteli vyhlašuje absolutní vítěz a jednotliví vítězové z řad potravinářů v osmi kategoriích: 1. Alkoholické a nealkoholické nápoje 2.

Lahůdky a cukrářské výrobky 3. Maso a masné výrobky 4. Mléko a mléčné výrobky 5. Mlýnské a pekárenské výrobky 6. Ovoce, zelenina a výrobky z nich 7. Ostatní výrobky 8. Začínající potravinář Pokračování na str. 3 S Potravinářem kraje budou lidé mlsat v ulicích i letos. Už po desáté Klání se koná díky finanční podpoře Královéhradeckého kraje Dokončení ze str. 2 Značku REGIONÁLNÍ POTRAVINA uděluje šestým rokem Ministerstvo zemědělství nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Organizátorem soutěže Regionální potravina Královéhradeckého kraje je Regionální agrární komora Královéhradeckého kraje. Soutěže o značku REGIONÁLNÍ POTRAVINA se vyhlašují jednou ročně v každém ze 13 krajů České republiky. Přihlášený produkt musí být vyroben na území kraje, ve kterém bylo ocenění uděleno, a ze surovin dané oblasti. Toto prestižní ocenění je garancí původu surovin, kvality a poctivé výroby. Značku Regionální potravina uděluje Ministerstvo zemědělství po vyhodnocení odbornou porotou vítězi v těchto kategoriích: 1. Masné výroby tepelně opracované včetně uzených mas 2. Masné výrobky trvanlivé 3. Sýry včetně tvarohu 4. Mléčné výrobky ostatní 5. Pekařské výrobky včetně těstovin 6. Cukrářské výrobky, včetně cukrovinek 7. Alkoholické a nealkoholické nápoje, s výjimkou vína z hroznu révy vinné 8. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě 9. Ostatní Foto popis| Více se dozvíte na http://www.regionalnipotravina. cz Foto popis| Akce, na kterých můžete výrobky našich potravinářů a zemědělců nejen ochutnat, ale i zakoupit Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 62 Publikováno| Krkonošský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 62 Publikováno| Chrudimský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 62 Publikováno| Jičínský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 62 Publikováno| Náchodský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 62 Publikováno| Svitavský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 62 Publikováno| Orlický deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 62 Publikováno| Rychnovský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 62 Publikováno| Pardubický deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 62 ID| 1da7e411-25f8-4cdd-b6f6-ba8db401df33

Lidé si zaslouží upravený a obhospodařovaný kraj 12.5.2015

Hradecký deník str. 64 Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Stejně tak si zaslouží kvalitní potraviny, jaké mají obyvatelé například v Německu či Rakousku Pardubice – Regionální agrární komora Pardubického kraje sdružuje okresy Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí. Zastupuje zhruba 200 členů z řad fyzických i právnických osob. Úloha komory se zásadně mění tímto rokem. V tomto roce jsme si vytyčili nové cíle, které bychom ve spolupráci s kolegy rádi naplnili. V letošním roce jsme založili nové webové stránky, na kterých můžete sledovat různé novinky ze sektoru zemědělství, ale i zajímavosti pro veřejnost, která se zajímá o potraviny i zemědělství. Průběžně se můžete informovat na: http://www.rakpa.cz Na XXIII. sněmu Agrární komory ČR v Olomouci dne 12. března 2015 byl zvolen na post viceprezidenta za sněmovnu všeobecnou ing. Leoš Říha, který je předsedou představenstva RAK PA. Gratulujeme! Naše cíle

Všechny uvedené cíle nechceme jen pro sebe, ale zejména pro naši krajinu a naše občany. Zaslouží si projíždět upraveným a obhospodařovaným krajem. Stejně tak si zaslouží vlastní kvalitní potraviny, jako mají obyvatele například v Německu či Rakousku. 1. Ochrana zemědělské půdy Je nejvyšší čas regulovat trh se zemědělskou půdou ve prospěch českých zemědělců. Vzhledem k narušeným vztahům k zemědělské půdě v naší zemi se může stát, že si postupně prodáme vlast pod nohama. Stejně tak je nutné udržet dědictví mnoha generací našich předků a tím je kvalitní orná půda. 2. Zemědělské podpory Chceme spravedlivé rozdělení zemědělských podpor ve prospěch skutečných zemědělců. S tímto úzce souvisí správně definovat aktivního zemědělce jako zemědělce, u kterého zemědělské podpory tvoří maximálně 75 % jeho zemědělských příjmů avšak bez dotací! Dorovnávání plateb z národních zdrojů tak jako mají v Německu nebo Polsku, abychom zachovali naše zemědělství. Rozdělování prostředků z Programu rozvoje venkova by mělo být ve prospěch zemědělců a potravinářů a jejich zemědělské produkce. 3. Podpora všech citlivých komodit (například mléko, brambory, cukrovka, prasata) Jestliže nechceme vyrábět jen suroviny, které vyvezeme a chceme zachovat pestré české zemědělství, měla by být tato podpora srovnatelná například s Německem nebo Polskem. Stejné by měly být i podpory regionálních, národních a daňové. Pokračování na str. 5 Lidé si zaslouží upravený a obhospodařovaný kraj Stejně tak si zaslouží kvalitní potraviny, jaké mají obyvatelé například v Německu či Rakousku Dokončení ze strany 4 4. Zemědělské pojištění Vzhledem k zjevným výkyvům počasí by opět měly být srovnatelné podpory, jako mají vyspělé evropské země. Fond těžko pojistitelných rizik v ČR by měl být samozřejmostí. 5. Naše kvalitní potraviny pro naše obyvatele Potraviny by měly být značené podle místa původu, ať víme, že jíme kvalitní české potraviny. Podporujeme tím své kraje a zaměstnanost, nikoliv dovozy potravin s nesrovnatelnou kvalitou jen proto, aby se cena tlačila dolů. 6. Zvýšení prestiže našeho zemědělství Chceme propagovat našeho zemědělce jako původce našich kvalitních potravin. Snažíme se přiblížit nové generaci obor zemědělství jako zajímavý sektor, který pracuje s přírodou a tvoří hodnoty spojené s velkou prosperitou. Den zemědělců, potravinářů a venkova v Pardubicích Chystáme další ročník, který se odehraje opět na Pernštýnském náměstí v Pardubicích v neděli 20. 9. 2015 po celý den. Termín dožínky znamená slavnost, že se sklidila úroda. Tradice dožínek je udržována v evropských i mimoevropských zemích dodnes. U nás ve 20. století dostaly tyto slavnosti punc politické akce. Tak nějak o dožínkách píše encyklopedie. Většinou patřily na venkov a také se děkovalo sedlákům, že úrodu sklidili. Doba se ale mění. Zemědělství dnes není tolik atraktivní a my touto akcí chceme ukázat, že je to obor perspektivní, plný technologických novinek. Za traktor si už jen tak někdo nesedne. Proto zemědělci prezentují ryze venkovské aktivity ve městě. Program bude ještě bohatší, než tomu bylo v roce loňském. Naprostou senzací byla nejmodernější těžká technika na historickém Pernštýnském náměstí. Celou akci doprovázela příjemná hudba různých žánrů. Mohli jsme si zakoupit Regionální potravinu Pardubického kraje. Výběr byl bohatý. Od uzenářských výrobků, zeleniny, zmrzliny, bramboráků či samotných brambor. Dozvěděli jsme se informace o jednotlivých okresních agrárních komorách, které jsou členy Regionální agrární komory Pardubického kraje. Kdo rád sleduje sport a soutěže, fandil svým favoritům v soutěži Králičí hop. Ten zaujal především dětské publikum. Pořadatelé připravili poznávací testy semínek plodin anebo si návštěvníci mohli vyzkoušet dojení. Koho bolely nohy, ten se mohl svézt kočárem taženým koňským dvouspřežím. Letos bude novinkou i vyhlášení vítězů potravinářské soutěže MLS Pardubického kraje. RAK PA se spolupodílí na následujících akcích pro širokou veřejnost. Akce jsou od jara do podzimu. Dovolujeme si Vás tímto způsobem na ně pozvat. První a asi největší výstavou na zemědělské téma v Pardubickém kraji je Naše pole v Nabočanech 9 – 10. 6. 2015. Jedná se o atraktivní ukázku polních pokusů tradičních i netradičních plodin, bylinek a nově také kolekce odrůd česneku. Naprosto výjimečná bude letos ukázka techniky včetně té z budoucnosti – polních robotů. Připravená je květinová výzdoba, která na poli tak obvyklá není. Kromě tradičního občerstvení bude možné ochutnat i Regionální potraviny Pardubického kraje. Akce je

dvoudenní a přímo na poli. Dámy proto budou muset zvolit vhodnou obuv. Již 8. ročník předprázdninové akce Hurá na prázdniny s českými potravinami je určen především pro rodiny s dětmi. Je to odpoledne plné her, informacích o potravinách, ochutnávek, zvířátek, hasičské techniky, ukázky letadel. Maminky se dozví něco málo o kráse. Těšíme se na Vás v Chrudimi na letišti v sobotu 13. 6. 2015. Apetit festival nemusíme dlouze představovat. Nová je snad jen změna názvu na FRESH festival. Určen je pro všechny kdo mají rádi dobré jídlo a pití. Na dostihovém závodišti v Pardubicích budou v sobotu 20. 6. 2015 vyhlášeni vítězové soutěže Regionální potravina Pardubického kraje. Akce je dvoudenní,trvá do neděle21. 6. 2015. Další ročník ukázky tradic i novinek ze zemědělství a odborného školství bude k vidění na akci Dožínky – Den zemědělců, potravinářů a venkova Pardubického kraje. Cestovat z pardubického zámku na Pernštýnské náměstí budete moc třeba i kočáry. Zajímavé kapely, ale i jídlo a pití budete moc ochutnat v neděli 20. 9. 2015. Vyhlášeni budou vítězové potravinářské soutěže MLS Pardubického kraje. V pondělí 21. 9. 2015 dál zůstane výstava škol v prostorách zámku. Péče o půdu a typická činnost pro zemědělství je orba. Ukázky této dovednosti budou k vidění druhou říjnovou sobotu 10. 10. 2015 v Dolním Újezdě na Mistrovství republiky v orbě. Foto popis| Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 64 Publikováno| Krkonošský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 64 Publikováno| Chrudimský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 64 Publikováno| Jičínský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 64 Publikováno| Náchodský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 64 Publikováno| Svitavský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 64 Publikováno| Orlický deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 64 Publikováno| Rychnovský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 64 Publikováno| Pardubický deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 64 ID| 9c5fd45f-353d-4ca8-acb5-57a313ae14c5

Skaličan: 41 let tradice a kvality 12.5.2015

Hradecký deník str. 90 Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět Skaličan a. s. je významným zpracovatelem a výrobcem masa a masných výrobků, jež byl založen v roce 1972 a do provozu uveden v roce 1974 jako součást národního podniku Východočeský masný průmysl Březhrad. Počátkem 90. let vznikl Skaličan národní podnik, který byl v období privatizace v roce 1992 transformován na akciovou společnost. Tu formou pronájmu podniku provozovala v letech 1992 – 2006 společnost ZEMKO, k.s., která úspěšně zajistila úspěšné pokračování podnikání v oboru, investovala do obnovy závodu a dosáhla jeho plné provozuschopnosti i v rámci nových pravidel v rámci EU. Součástí investic byla výstavba zcela nové porážky zvířat na nejmodernější evropské úrovni. Tento úspěšný rozvoj pokračoval až do roku 2005. V důsledku rostoucích nároků na řízení a tržního tlaku se majitelé rozhodli v roce 2006 společnost prodat takovému investorovi, který by zabezpečil pokračování rozvoje. Toto se podařilo realizovat k 1.březnu 2007. V listopadu 2007 společnost Skaličan a.s. předala své obchodní aktivity v oblasti zpracování masa a masných výrobků v rámci holdingu společnosti RABBIT CZ a.s. Trhový Štěpánov. Nejednalo se o vznik nové společnosti, ale pouze o kapitálové převzetí stávající společnosti. I krajina dává výrobkům kouzlo Závod je umístěn v historicky velmi dobře známé lokalitě. Již v časech Boženy Němcové byla Česká Skalice známá bohatou uzenářskou a řeznickou tradicí v Čechách i na Moravě. Zdejší půvabná krajina a její role dodávaly zdejším vynikajícím uzenářským specialitám zvláštní neopakovatelné kouzlo. Toto cenné dědictví úspěšně rozvíjí již několik desítek let masokombinát Skaličan, který

produkuje široký sortiment čerstvých kuchyňsky upravených výsekových mas a převahou vepřového a hovězího. V nabídce se však můžete setkat i s masem telecím, jehněčím nebo kůzlečím. Vedle výsekového masa nabízí přes 150 druhů masných výrobků, jako jsou: sekané výrobky, ze kterých lze doporučit například učňovské párky s vysokým obsahem masa 66%, špekáčky s 67% masa nebo spišské párky, jež mají statut tradiční zaručené speciality, dále pak měkké salámy, vařené, drůbeží výrobky, uzená masa, speciality, šunky a v neposlední řadě i vyhlášené trvanlivé tepelně opracované, polosuché a trvanlivé fermentované výrobky, z nich lze doporučit knížecí uherskou klobásu, která byla pro svou výjimečnou, příjemnou, aromatickou vůni a chuť po použitých surovinách, přísadách a kouři oceněna jako Regionální potravina Královéhradeckého kraje. Při skusu je vláčná, křehká, mírně slaná. Na řezu narůžovělá až červená. Zajímavá je také svou povrchovou úpravou. Další výrobky, které zcela určitě stojí za zmínku jsou dekorované klobásy, které jsou unikátní ve své výrobě, která se ve finále provádí ručně, kdy je každý kus jednotlivě smáčen v želatině a obalen v koření a následně zase v želatině. Zákazník má možnost vybrat si ze tří druhů a to dekor klobásu v paprice, česneku nebo pepři. Takových výrobků máme ve svém portfoliu daleko více např. již jednou zmiňovaný skalický bochánek v pepři, skalický uherák a v neposlední řadě také trvanlivý salám macek skalický. Kvalita a tradice na Váš stůl Na základě průzkumu trhu inovujeme výrobky při využití nových technologických postupů a modernizovaného strojového vybavení. Masokombinát se drží hesla: Kvalita a tradice z České Skalice a zvoleným mottem „Kvalitní český výrobek na Váš stůl“ vystihuje svou filozofii. Výroba jednotlivých produktových skupin respektuje požadavky vývoje trhu a požadavky jednotlivých zákazníků. Je zajištěna ve třech samostatných provozech. Porážka je jeden z nejmodernějších provozů v ČR. V České Skalici se poráží mezi 120 tis. až 130 tis. jatečních zvířat, roční kapacita porážky je však kolem 250 tis.kusů. Vedle produkce vepřového masa se zde poráží také skot, produkuje i hovězí maso a zajišťuje domácí porážka. Skot je porážen v omezeném počtu, tj. 10 tis. až 12 tis. kusů za rok, i zde je kapacita porážky na více než 30 tis.kusů. Je zde zajištěna minimalizace stresu zvířat podle nejmodernějších současných postupů a tím i vysoká kvalita získaného masa. Výsledným produktem jsou vepřové půlky či hovězí čtvrtě vysoké kvality, které jsou dále zpracovány či přímo prodávány odběratelům v celé ČR. Ti oceňují především vysokou čistotu zpracování a kvalitu. Skaličan zpracovává jatečná zvířata z 90% v rámci holdingu Rabbit a.s., Trhový Štěpánov, zastoupená partnery pouze z České Republiky. Do výrobků je tak výhradně zpracovávána surovina pouze z českých chovů. Ve výrobě čerstvého výsekového a kuchyňsky upraveného masa je zajištěno zpracování masa na zákazníkem požadovanou úpravu především v kategorii vepřového a hovězího masa. Masná výroba dodává jak tradiční výrobky v plném sortimentu salámů, sekaných výrobků a speciálně upravených mas, tak vlastních specialit jako je trvanlivý salám dle originální receptury skalický uherák, dále babiččiny kostky, trvanlivá krkonošská klobása, skalický bochánek v pepři a mnoho dalšího. Nepomíjíme ani sezónní poptávku po grilovacích specialitách. V letošním roce nabízíme našim zákazníkům a obchodním partnerům tento grilovací program – grilovací klobásu s petrželkou, mexickou grilovací klobásu, gyros klobásu, klobásu s medvědím česnekem, marinovaná žebírka z boku a jako novinku čertovskou grilovací klobásu, grilovací klobásu s křenem, bruschettu a gurmán. Za zmínku stojí i vyhlášená skalická uzená kýta s kostí, která bývá ozdobou nejednoho rautu či společenské události. Dokážeme uspokojit i požadavky na tradiční výrobky „ zabíjačkového typu“ – v tomto ohledu můžeme nabídnout vepřovou, masovou, tmavou tlačenku, paštiku s brusinkami, staročeskou játrovou paštiku, jaternicový, kroupový prejt a v neposlední řadě ručně špejlovaná jelítka a jitrnice. Po zabíjačkových hodech je velká poptávka, hlavně v období zimních měsíců, některé výrobky u nás můžete ale zakoupit celoročně. Záruka vlastních originálních receptur masných výrobků garantuje společnosti odlišení na našem rozvinutém trhu a další budování značky Skaličan. Výrobní proces musí být pochopitelně zajištěn dle všech nezbytných standardů. Proto společnost zavedla a používá systém analýzy nebezpečí a stanovení kritických bodů pro oblast výroby tzv. HACCP pro oblast jateční výroba, výroba masa a masných výrobků, skladování, doprava chlazených i zmrazených produktů a jejich prodej. Tento systém je průběžně udržován a aktualizován. Společnost také dále ve své činnosti uplatňuje systém managementu bezpečnosti potravin a managementu kvality dle mezinárodních norem řady ISO 22000:2006/ISO 22000:2005 a

ISO 9001:2009/ ISO 9001:2008. Systém managementu podniku byl prověřen a certifikován v dubnu roku 2013 certifikačním orgánem CERTACO, s.r.o. a každoročně je podroben dohlížecímu auditu. Vybudováním obou systémů managementu, jejich zavedením a udržováním naplnila naše společnost část svých cílů s pozitivním efektem do zajištění plné zdravotní nezávadnosti všech vyráběných potravin a surovin živočišného původu v nejvyšší jakosti při omezení negativních vlivů své činnosti na životní prostředí. Těmito kroky se chceme ve spolupráci s našimi dodavateli přiblížit více k našemu zákazníkovi a zabezpečit standardní nabídku masa a masných výrobků v nadprůměrné kvalitě s příslušným servisem. Dobrá pověst společnosti, dostatek vůle a neustálé zlepšování tradiční kvality našich služeb a výrobků jsou zárukou, že i v budoucnu bude masokombinát Skaličan vhodným partnerem všem svým odběratelů, i dodavatelům ke splněná jejich cílů, který i ochrana životního prostředí není lhostejná. Dodávky masa a masných výrobků jsou zajištěny vlastním distribučním systémem 30 vozidel, operujících dle potřeby v rámci ČR. Podle potřeb našich zákazníků, obchodních partnerů dodáváme do centrálních skladů k další distribuci či přímo do maloobchodní, velkoobchodní sítě v rámci pravidelných rozvozových linek. S veškerým sortimentem se mohou naši zákazníci seznámit v naší prodejně u závodu a zanedlouho již v nově otevřené podnikové prodejně v Dolanech. Prodejny nabízejí možnost zajištění sortimentu pro firemní či rodinné příležitosti. Skaličan a.s. se neobejde ani bez výchovy budoucích generací odborníků pro masný průmysl. V tomto má Skaličan a.s. bohatou historii. Již od svého spuštění v roce 1974 probíhala v závodě výuka v oboru řezník – uzenář v rámci závodu byli vzděláváni i budoucí veterinární technici. Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 90 Publikováno| Krkonošský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 90 Publikováno| Chrudimský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 90 Publikováno| Jičínský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 90 Publikováno| Náchodský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 90 Publikováno| Svitavský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 90 Publikováno| Orlický deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 90 Publikováno| Rychnovský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 90 Publikováno| Pardubický deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 90 ID| 740ffb17-2ae9-438f-83fb-d3e10f82e2f1

Lidové noviny Boj o příbramské maso Lidové noviny str. 13 Ekonomika TOMÁŠ PLHOŇ Český svaz zpracovatelů masa - TOP

11.5.2015

zpět Býval to největší masokombinát ve Středočeském kraji a zároveň jedna z posledních velkých masen, která nepatřila žádné vlivné finanční skupině. V průběhu loňského roku ale podnik Příbramská uzenina, v té době asi se třemi sty zaměstnanci, zkrachoval a od té doby zel prázdnotou. PRAHA Nyní už výroba znovu běží. Zdá se, že pod novým majitelem všechno spěje ke šťastnému konci. V pozadí se ale odehrává tvrdý boj. Mluví se o podvodech, tunelování a trestní odpovědnosti. Jednou z hlavních postav spletitého příběhu o příbramském mase je Zdeněk Mezera. Vminulosti poměrně známé jméno, které se objevovalo v případu bývalého fotbalového bosse Františka Chvalovského. Mezera byl jedním z lidí, kteří měly s Chvalovským figurovat v kauze stamilionových úvěrů vymámených z Komerční banky. Cinknuté účetnictví Na všechny obviněné se vztahovala amnestie exprezidenta Klause, tu ale Mezera loni odmítl s tím, že hodlá u soudu prokázat svou nevinu. Poněkud paradoxně bude ale možná brzy muset vysvětlovat svou roli i v jiném případu. O jeho působení v Příbramských uzeninách, resp. působení jeho synovce Václava, který ho v Příbrami zastupuje, se totiž začalo zajímat státní

zastupitelství. Oba dva přitom tvrdí: Nic jsme neudělali. Jsme obětí podvodu a insolvenční mafie. „V Příbrami jsme vyráběli všechny druhy masných produktů. Plísňové salámy, tlačenky, šunky, prostě celou škálu. To už se dneska v Česku v jednom masokombinátu nevidí,“ vzpomíná Václav Mezera. V Příbramské uzenině, podniku vlastněném od počátku milénia jeho strýcem Zdeňkem, pracoval několik let jako její technický ředitel. Mimoto zasedal také v představenstvu a v dozorčí radě. Co se stalo, že Mezerovi přivedli podnik ke krachu? Jejich vysvětlení má dramatický nádech. V roce 2013 dosadili na místo generálního ředitele zkušeného manažera Tomáše Hroudu. Masna zdánlivě prosperovala, ovšem jen na první pohled. Jak měli brzy zjistit, Hrouda údajně falšoval účetnictví a skrýval šedesátimilionovou ztrátu. Když ho z podniku vyhodili (což bylo údajně naposledy, kdy s ním mluvili), Hrouda ještě stačil podat jménem masokombinátu insolvenční návrh. I když ho Mezerovi vzali zpět, bylo už pozdě. „V tu chvíli už to jelo. Ten návrh celou firmu rozkryl, nikdo nám nechtěl dát ani kilo masa,“ vysvětluje Mezera mladší. O pár dní později museli tak jako tak podat vlastní insolvenční návrh a firma spadla brzy do konkurzu. Může za to mafie Tady přichází na řadu insolvenční správkyně Monika Cihelková, kterou podniku přidělil soud. „Několik měsíců jsme spolu normálně fungovali. Pak se ale připravoval prodej podniku a ona mě vyhodila,“ popisuje Mezera. K prodeji podniku organizovaném správkyní Cihelkovou skutečně došlo. Nejvyšší nabídku podala společnost Res Ipsa Loquitur (latinsky Věc mluví sama za sebe). Za tu oficiálně vystupuje plzeňský advokát František Koranda, nicméně na trhu se bere za veřejné tajemství, že ve skutečnosti za ní stojí podnikatel Robert Schneider, donedávna majitel plzeňských masokombinátů (prodal je předloni skupině Penta). Příbramskou fabriku získala za cenu 54 milionů korun. A právě v tom vidí Mezera hlavní problém. „Máme vlastní posudky, které jsme si nechali vyhotovit v roce 2013. Dali jsme je správkyni k dispozici,“ tvrdí Mezera. Z posudků vyplývá, že hodnota podniku by měla dosahovat desetkrát vyšší částky, tedy blízko k půl miliardě. Insolvenční správkyni kvůli tomu Mezerovi zažalovali o náhradu škody a nebojí se hovořit o insolvenční mafii. Tvrdí, že celý proces byl dopředu připravený s podnikatelem Schneiderem, s kterým pravděpodobně spolupracoval už bývalý ředitel Tomáš Hrouda. Jsou to poměrně vážná obvinění. Potíž ovšem nastane, když mají Mezerovi kromě posudků předložit nějaký další důkaz. A ještě problematičtější obraz celé kauzy se vyjeví, když si poslechneme druhou stranu. V tomto případě hlavně insolvenční správkyni. Pitrova stopa „Ty posudky pana Mezery jsou naprosto mimo,“ říká razantním tónem správkyně Monika Cihelková. Jak je možné, že dosahují desetkrát vyšší hodnoty? Podle ní jsou vypracovány takzvanou nákladovou metodou. Vyjadřují tedy, kolik by stálo vybudovat novou fabriku. Zároveň jsou z doby, kdy její provoz fungoval. „My to prodávali uzavřené a museli jsme na to rychle a pro nového majitele to bylo bez záruky, že se mu podaří ji znovu rozběhnout,“ vysvětluje Cihelková s tím, že proti původním znalcům nevylučuje právní kroky. Ohledně postavení Zdeňka a Václava Mezerových má jasno. Vypočítává celou řadu nepřehledných kroků, kterých se podle ní dopustili. V jednom případě dokonce podala trestní oznámení. Týká se společnosti Masna Příbram, dceřiné firmy Příbramské uzeniny, která v ní má tříčtvrteční podíl. Zbytek patří Zdeňku Mezerovi. Dcera dlužila své matce více než padesát milionů korun. Jen pár dní před krachem, tedy před údajným neočekávaným smrtelným úderem ze strany ředitele Hroudy, ale za pomoci navýšení kapitálu a díky vzájemnému započtení pohledávek svůj dluh vymazala. Podobných operací proběhlo těsně před pádem společnosti vícero. Kupříkladu půl roku předtím spolu Zdeněk Mezera jako věřitel a Václav Mezera jménem společnosti jakožto dlužníka uzavřeli zástavní smlouvu. Pohledávku potom prodali firmě Samovane. I její jméno je velmi zajímavé. Stoprocentně ji totiž vlastní společnost Energy Ústí nad Labem, kterou podle řady zdrojů ovládá Tomáš Pitr. „Nevím, komu Samovane patří,“ říká Mezera. Neviditelný podvodník Správkyně také bývalé vlastníky kritizuje kvůli tomu, že ji nikdy nepředali účetnictví ani soupis majetku. „To je skutečné maření insolvenčního řízení,“ tvrdí Cihelková. Co se může na první pohled zdát jako drobnost, může mít ještě nemalé důsledky. O Mezerovy, především o mladšího člena představenstva, který je právně odpovědný, se totiž začalo zajímat Městské státní zastupitelství v Praze. „V současné době se má za to, že bude třeba, s ohledem na skutečnosti, které jsou uvedeny ve zprávě insolvenčního správce, zvážit otázku případné odpovědnosti Václava Mezery,“ uvedl u soudu přítomný státní zástupce Jan Honzík. Mezera tvrdí, že žádné účetnictví předat nemohl, protože s ním odešel vyhozený bývalý ředitel Hrouda a nikomu nic nepředal. Pro jistotu zopakujme, že to je ten, který měl celý podvod od počátku inscenovat s miliardářem Schneiderem, aby mu podnik takříkajíc levně přihrál. Jenže ohledně role Hroudy také vytane na mysl nejedna otázka. Vraťme se na začátek roku 2013, kdy Hroudu do čela Příbramských uzenin Mezerovi dosadili jakožto zkušeného manažera. Jenže v té době se s ním už téměř dva roky soudili. Hrouda jim měl dlužit

přibližně 25 milionů korun a spor trvá dodnes. Dosadili byste si na místo ředitele někoho, kdo vám dluží nemalý obnos a s kým se navíc soudíte? Hroudu se LN nepodařilo vypátrat. Sám do insolvenčního řízení Příbramské uzeniny přihlásil pohledávku. V řízení ho zastupuje advokát Adam Černý (mimochodem právní zástupce Davida Ratha), ani on ale nebyl ochotný komunikovat. *** Co se děje kolem podniku Příbramská uzenina 6. 1. 2014 Příbramská uzenina podává insolvenční návrh. Po pár hodinách je ale stažen zpět s tím, že jej bez vědomí majitelů podal předseda představenstva. 21. 1. 2014 Václav Mezera podává další insolvenční návrh, fabrika zaměstnávající přibližně 300 lidí krátce poté uzavírá provoz. 27. 5. 2014 Soud vyhlásil konkurz. 14. 11. 2014 Václav a Zdeněk Mezerovi zasílají soudu posudky, podle kterých hodnota podniku dosahuje téměř půl miliardy korun. 6. 1. 2015 Podnik je prodán ve výběrovém řízení společnosti Res Ipsa Loquitur. Tu pravděpodobně ovládá plzeňský podnikatel Robert Schneider. Cena se dostala na 54 milionů korun. 24. 4. 2015 Státní zastupitelství uvádí, že zváží trestní stíhání Mezery mladšího. Foto popis| Zdeněk Mezera -jméno, jež se objevilo i v případu fotbalového bosse Františka Chvalovského Foto autor| Foto ČTK / šk

novinky.cz Šestý ročník soutěže Regionální potravina Plzeňského kraje zná své vítěze novinky.cz str. 0 Vaše zprávy Ivo Šašek Český svaz zpracovatelů masa - TOP

12.5.2015

zpět Celkem 8 výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z Plzeňského kraje ocenila odborná komise soutěže Regionální potravina 2015. O tuto značku, která je zárukou místního regionálního původu, se letos ucházelo 78 produktů od 31 výrobců. O logo soutěžily v devíti kategoriích. Sedmičlenná komise tvořená zástupci Ministerstva zemědělství ČR, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR se sešla 12. května v areálu Střední školy zemědělské a potravinářské v Klatovech. „Úroveň posuzovaných výrobků v rámci soutěže Regionální potravina Plzeňského kraje byla vysoká, zejména v kategoriích Masných výrobků a Ovoce a zelenina. Velmi potěšitelné je i to, že malí a střední výrobci kladou důraz na správné označení svých produktů a na kvalitu použitých surovin, stejně jako na vyšší míru přidané hodnoty,“ uvedl předseda hodnotitelské komise Ing. Jindřich Fialka, ředitel Odboru potravinářského Ministerstva zemědělství ČR. K udělení značky Regionální potravina Plzeňského kraje 2015 navrhla hodnotitelská komise 8 výrobků z následujících kategorií (v jedné kategorii nebyla značka přiznána žádnému výrobku): 1. Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas Výrobek: Přešínská játrová paštika zauzená

Výrobce: HEREJK s.r.o. 2. Masné výrobky trvanlivé Výrobek: Brodská klobása Výrobce: MASO WEST s.r.o. 3. Sýry včetně tvarohu Výrobek: Přírodní sýr Výrobce: Soukromá farma Holštýn – Minimlékárna JOMA 4. Mléčné výrobky ostatní Ocenění neuděleno 5. Pekařské výrobky včetně těstovin Výrobek: Kváskový chléb pšenično-žitný Výrobce: Pekařství U Seberů 6. Cukrářské výrobky včetně cukrovinek Výrobek: Klatovské duo řezy Výrobce: Střední škola zemědělská a potravinářská Klatovy 7. Alkoholické a nealkoholické nápoje Výrobek: Nebílovský mošt – příchuť jablko - hruška Výrobce: LUKRENA a.s. 8. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě Výrobek: Lahodný křimický zelný salát s koprem Výrobce: Ing. Jaroslav Lobkowicz 9. Ostatní Výrobek: Jahodová zmrzlina Výrobce: Pavel Štáhlich „Zájemci budou mít příležitost blíže se v Plzeňském kraji seznámit s vítěznými výrobky na 16 předváděcích akcích s ochutnávkami v průběhu léta a podzimu. Dovoluji si tímto pozvat nejširší veřejnost na oficiální předání cen vítězům tohoto ročníku soutěže do areálu Plzeňského Prazdroje 29. května v rámci akce Plzeňského kraje - Chutě Evropského regionu Dunaj – Vltava a Festivalu regionálních potravin,” řekla Ing. Radana Šašková z MAS Pošumaví z.s., jednoho z administrátorů soutěže. Soutěž Regionální potravina je projektem ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond. Podrobné informace o soutěži

URL| http://www.novinky.cz/vase-zpravy/plze...na-plzenskeho-kraje-zna-sve-viteze.html

Rychnovský deník Dva výrobky z okresu uspěly 9.5.2015

Rychnovský deník str. 1 Titulní strana BARBORA ZEMANOVÁ

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Titul Regionální potravina získaly dva produkty z Rychnovska, jedná se o Indiánské borůvky a Smetánkový mls Rychnovsko – Hned dva potravinářské výrobky z Rychnovska slaví velký úspěch. Získaly totiž titul Regionální potravina 2015. „Odborná komise ocenila celkem devět výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z celého Královéhradeckého kraje,“ řekl Ivo Konopa, ředitel Regionální agrární komory Královéhradeckého kraje. V kategorii sýry včetně tvarohu získal ocenění Smetánkový mls – čoko poleva, který vyrábí Jiří Pácha z Rokytnice v Orlických horách. Mls vyrábí jeho Farma Pod lipou. Začali před více než dvaceti lety „Farmu jsme založili v roce 1991 zakoupením hospodářských budov v Rokytnici v Orlických horách a začali s chovem dojných krav plemene českého strakatého skotu. Později, se zájmem o farmářský život a s životní touhou vlastnit koně, jsme koupili prvního koně Bobeše a později i další, dnes jsou nejen pro potěšení, ale i do sportu,“ píše rodina na internetových stránkách své farmy. Farma produkuje několik výrobků Rodina hospodaří zhruba na 130 hektarech a každý den se stará o cca 100 kusů dobytka, několik koní a dalších hospodářských zvířat. Farma se nachází v romantické krajině Orlických hor. „Kvůli současné situaci v zemědělství v České republice jsme byli donuceni se věnovat nejen samotné výrobě mléka, ale i dalším mléčným výrobkům,“ píše se také na internetových stránkách. Farma vyrábí hned několik různých výrobků z mléka – od jogurtů přes všemožné zákysy až po sýry. Pokračování na straně 3 Dva výrobky z okresu uspěly, získaly titul Mezi Regionální potraviny Královéhradeckého kraje se nyní připojily také dva výrobky z okresu. Jeden pochází z Dobrušky, druhý z Rokytnice Pokračování ze strany 1 Dalším oceněným výrobkem jsou Indiánské borůvky s fruktózou, které vyrábí společnost Kand s.r.o. z Dobrušky. Tento výrobek získal prvenství v kategorii ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě. Jedná se o ovocný přípravek z Muchovníku olšolistého, neboli Indiánských borůvek. Borůvky jsou plné anthokyanů. Tyto antioxidanty neutralizují působení volných radikálů, které mohou poškozovat buňky a celé tkáně. Tkáňové poškození může nakonec vyústit v šedý oční zákal – kataraktu, glaukom, křečové žíly, hemoroidy, žaludeční vředovou chorobu, srdeční nemoci a rakovinu. Modročerné anthokyany nacházející se v borůvkách zlepšují soudržnost podpůrných tkání v cévách i jejich vnitřní výstelce. „Ukázalo se, že anthokyany mají posilující efekt na působení vitamínu C a zlepšení pevnosti krevních kapilár. Anthokyany umí odvrátit buněčné poškození volnými radikály, inhibují působení emzymů zprostředkujících poškození tkání a přímo reagují s kolagenními vlákny, čímž vedou k tvorbě pevnější mezibuněčné hmoty. Toto posilující působení na tkáně je jedním z hlavním efektů připisovaných borůvkám,“ tvrdí Kand na svých internetových stránkách. Společnost Kand s.r.o. se specializuje na výrobu pochutin. „Mezi naše výrobky patří kečupy, hořčice, brusinky a omáčky,“ popisuje společnost na svých stránkách. Firma se skládá ze dvou výrobních podniků. V Dobrušce se nachází centrální budova, výrobní hala a sklad. První výroba se datuje od roku 1950 a vyráběl se zde mošt, víno a sirupy. Výroba kečupu nastala od roku 1966 pod značkou Kord. Výroba hořčice je ve druhém provozu v Chlumci nad Cidlinou a začala od roku 1946. Značka Kand působí na trhu od roku 1990. O označení Regionální potravina, které je zárukou místního regionálního původu, se letos ucházelo 103 produktů od 29 výrobců. „O logo výrobci soutěžili v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení měly masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas, pekařské výrobky a kategorie mléčné výrobky ostatní,“ Ivo Konopa, ředitel Regionální agrární komory Královéhradeckého kraje.

Výrobky hodnotily dvě osmičlenné komise tvořené zástupci Ministerstva zemědělství, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. Podle slov regionálního koordinátora Iva Konopy, ředitele Regionální agrární komory Královéhradeckého kraje, měla komise velmi obtížnou práci. „Přihlášené výrobky se vyznačovaly vysokou kvalitou, je jasně vidět, že výrobci mají o udělení loga Regionální potravina značný zájem a do soutěže přihlašují své nejlepší výrobky.“ Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond. Podrobné informace o soutěži můžete najít na webových stránkách http://www.regionalnipotravina.cz. *** „Odborná komise ocenila celkem devět výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi.“ Ivo Konopa, ředitel Regionální agrární komory Královéhradeckého kraje Foto popis| NA FOTOGRAFII VLEVO je vidět rokytnickou Farmu Pod lipou, na fotografii vpravo zase obal vítězných Indiánských borůvek. Foto autor| Foto: Zdroj redakce Region| Východní Čechy

Téma Farmářské trhy: Jak poznat ten dobrý? 7.5.2015 Téma str. 30 Téma Milan Eisenhammer Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Na důvěřivosti a naivitě se vydělává všude, tedy i na farmářských trzích, kterých se letos otevřelo nepočítaně. Jen v Praze, kde zažily v posledních letech největší boom a mají i suverénně nejvíc zákazníků, jich je sedmadvacet. Jak poznat ten pravý a jak bojovat s podvodníky? Na kterém trhu nakupuje pro svoji michelinskou restauraci šéfkuchař Oldřich Sahajdák? A podle čeho si vybírá zeleninu? Ochutnal jsem květy medvědího česneku, džus z rakytníku i šťávu ze zázvoru, citronu a chilli, která má afrodiziakální účinky. Viděl jsem divoký chřest, už vím, co je pak choi a jak vypadá lichořeřišnice a kadeřávek. To je výsledek tří návštěv farmářských trhů v Praze. První průzkum trhu na náměstí Jiřího z Poděbrad týdeník TÉMA absolvoval s Lenkou Požárovou, autorkou několika kuchařek a zároveň výrobcem marmelád a dalších dobrot, které nabízí na podobném farmářském trhu na Náplavce. Prostředí tedy zná z obou stran, jako zákazník i prodejce. Druhý den jsme vyrazili do Holešovické tržnice s Oldřichem Sahajdákem, šéfkuchařem restaurace La Degustation, na malý denní nákup pro jeho „hospodu“, jak svůj luxusní michelinský podnik častuje. A den nato jsme exkurzi završili s populární foodblogerkou Veronikou Kokešovou alias Koko, opět na náměstí Jiřího z Poděbrad. TUŘÍN A HOLUBI NA ZAKÁZKU Procházíme se po secesní hale číslo 22 v Holešovické tržnici a Sahajdákův pohled spočine se zalíbením na špenátu. „Hele, vidíš, jak je krásnej?! Musíme k němu objednat jehňata,“ říká věčně usměvavému Liborovi Beranovi, který už řadu let působí ve funkci nákupčího jeho restaurace. Denně vstává v pět ráno a najezdí 400 km, aby objel farmáře v nedalekém okolí a pražské trhy. Podle toho, co zajímavého sežene, vymýšlí pak Sahajdák večerní jedenáctichodové menu. „Večer mu napíšu, co došlo, ten seznam mám připravený u postele, protože on pak ráno volá, někdy

mě vzbudí už v šest a nadšeně mi oznamuje, že objevil třeba skvělý černý kořen, nebo mi jen řekne, že už všechno sehnal a jestli nechci sehnat ještě něco dalšího. Manželka je z těch telefonátů někdy už trošku na nervy… A já vlastně taky, protože se do postele běžně dostanu v noci až po druhé hodině,“ vykládá Sahajdák. Černý kořen, tahle pozapomenutá tradiční česká zelenina, která se používá do salátů, pomazánek, anebo ji můžete připravit obdobně jako chřest, či osmažit nebo podusit, stále není běžnou komoditou. „Tak dlouho jsme jednoho pěstitele otravovali otázkou, jestli už ho má, až na malé ploše svého pole tuhle plodinu vysázel. A dalšího farmáře, který měl voliéru, jsme přemluvili, aby zkusil chovat holuby. Teď jich od něj bereme pět set ročně a jsou lepší než ty z Francie. A cenově to je taky jinde – jeden nás vyjde zhruba na stovku,“ pochvaluje si představitel moderní české gastronomie, který paradoxně hledá inspiraci v kuchařce Marie B. Svobodové z roku 1894. „Když je na jaře mrkev v plné síle a je krásně šťavnatá, klidně ji použijeme místo masa, ve zbytku roku z ní uděláme třeba pyré nebo ji dáme do omáčky,“ vypráví šéfkuchař. Tady v Holešovické tržnici denně nakupuje kořenovou zeleninu, cibuli a brambory. „Ale někdy tady seženeme i fialky. Ty namočíme do bílku, usušíme a obalíme v cukru jako takový bonbónek. Jé a podívejte se na tu nádhernou pažitku! Jak byla sebraná ráno, ve spodku stonků se drží šťáva,“ upozorňuje. Obrovský svazek pažitky za 15 Kč jsem si nemohl nekoupit, u našeho zelináře v Malešicích by mě vyšel na trojnásobek. A když jsem bylinku krájel do tvarohové pomazánky, slzel jsem jako u cibule, tak byla silná… „Když se bylinky natrhají ráno, jsou nádherné, třeba hluchavky jsou krásně sladké, odpoledne už to není ono. My to v restauraci obcházíme tím, že tam dáme kapku vody s cukrem nebo medem, vyrobíme takový falešný nektar,“ prozrazuje Sahajdák. Nejvíc toho nakupujeme u Jiřího Buchala, veselého muže s čepicí, který u prodeje nezastaví pusu. „Bereme od něj, co se vytahuje ze země: červenou řepu, kořenovou zeleninu a brambory, má hned čtyři druhy. Okolo nich vysázel na poli topinambur (lidově židovské brambory, pozn. red.), takže prasata musí nejdřív sežrat ten, aby se dostala na brambory, tak je chytrý. Ale my od něj bereme i ten topinambur, protože je z něj výborná polévka,“ tvrdí Sahajdák. ÚSMĚV ZDARMA U stánku hned vedle, kde nabízí svoje výpěstky sadař Babják, obvykle vybírá jablka. Jak? „Ochutnáváme, na křížaly si vezmeme spíš sladkou odrůdu, totéž když děláme fresh, který pak redukujeme a poléváme jím dezert. Když děláme omáčku k jazyku, koupíme něco kyselejšího.“ Mimochodem – všichni tady byli hrozně milí! A nebylo to jen tím, že jsem byl součástí Sahajdákovy suity. Ještě než dorazil, dal jsem si makový koláč u prodavačky s pečivem. Usmívala se, poradila, prohodila pár milých vět. Vzpomněl jsem si na napučenou paní z tržiště na Kubánském náměstí v Praze, která nabízí kremrole a věnečky dovezené až z Karlových Varů. Jsou vynikající, za pár peněz, ale bohužel k nim nedostanete ten úsměv, který je přitom zdarma. Ale zpátky do Holešovic. Sahajdák zrovna objevil nádhernou hlívu ústřičnou, jenže houby zpracovává jen od svého dvorního houbaře, tedy ty z lesa, nikoli uměle vypěstované. Takže hlívu má dvakrát do roka a maximálně půl kila. „Nám ale stačí i malé množství, žádná surovina se v menu nesmí opakovat, s výjimkou soli, másla a smetany,“ vysvětluje šéfkuchař, který před časem rozhodl, že budou vařit výhradně z lokálních surovin, takže v jeho kuchyni najdete třeba jen sladkovodní ryby. S filozofií „Ráno nakup na trhu a pak z toho něco uvař“ je mezi českými kuchaři jediný. Může si to dovolit, jeho restaurace patří mezi ty menší a navíc se příliš nemusí ohlížet na náklady. Jedenáctichodové menu v La Degustation stojí 3150 korun bez pití. Třeba Miroslav Grusz, šéfkuchař italské restaurace Aromi, která je také zařazena do prestižního průvodce Michelin, trhy vynechává. „Ryby a zeleninu beru většinou od dodavatelů z Itálie a Francie, lokálních českých zdrojů využívám jen tři měsíce v roce. A někdy je to i tak velký problém. Jednou mi slíbili chřest z Mělníka, jenže pršelo a byl o tři dny později. Musel jsem ho narychlo koupit od jednoho německého farmáře, který má vyhřívané pole, takže se mi to dost prodražilo,“ vzpomíná. POKUTA 500 KORUN ZA ŠŤOVÍK Sahajdák se naopak těší na léto, kdy má restauraci zavřenou a může objíždět farmáře, aby viděl, jak hospodaří. Takhle si třeba oblíbil Alenu Jalůvkovou, majitelku farmy Štěpánovsko. Tuhle vřelou, upovídanou dámu, která by z fleku mohla hrát v nějakém Formanově filmu, můžete rovněž potkat v Holešovické tržnici. U Týniště nad Orlicí chová slepice, kuřata, husy, krůty i kohouty. Vše ve volném výběhu a přirozenou metodou chovu. „Máme i přeštíky (vyšlechtěné plemeno přeštického černostrakatého prasete, pozn. red.) a chlupaté prase mangalica, které vypadá jako ovce,“ vysvětluje

Alena Jalůvková. Sahajdák od ní kupuje drůbež, máslo a vejce. Kromě slep pičích má i křepelčí a perliččí: „Ty mají tak tvrdou skořápdyž ku, že zničíte hrnek, kd je o něj rozbíjíte. Bereme jich 120 po i korunách.“ Alena Jalůvková ukazuje mozo oly od toho, jak škuzek be drůbež. Ideální obráz českého farmán ře. Nákupčí Libor Beran odnáší dvě bedny plné kuřat, kachen a drů ůbků. „Jí naprosto věřím, protože vím, čím krmí a kde to běhá. Jeli jsme tam na chvíli, ale kvůli šílené bouřce jsme tam strávili půl dne. Nad hospodářstvím kroužili dravci a ona jen stoicky pronesla, že to je přece příroda. Když zapíská, zvířata vybíhají z lesa,“ vzpomíná Sahajdák a loudí na ní medvědí česnek z volné přírody. Ten je mnohem lepší než ze záhonu. Jen pozor, vypadá jako jedovaté listy konvalinky. Když ho promnete mezi prsty, ucítíte štiplavý odér česneku. Hodí se do salátů nebo pomazánek. V Holešovicích se musíme spokojit s tím vypěstovaným. Malý záhon mají i na dvorku v restauraci La Degustation. V bednách pěstují bylinky, hořčici, hrášek, loni zkusili rajčata, z Holešovic si Sahajdák veze sazenice libečku. Nejpyšnější je na lichořeřišnici. „Tu nikde nekoupíte. Má kulaté žíhané listy, a kdybyste to našli na louce, asi byste se do toho nepustil. Ale je to výborné, chutná to jako řeřicha, začátek hořký, konec nasládlý. Květ je žlutooranžový zvoneček a chutná jako ředkvička. Do toho dáváme pěnu z rajčat,“ vypráví. Na šťovík chodí do Stromovky. „Posledně na nás přišel strážník a platili jsme 500 korun pokutu,“ dodává. JAK POZNAT DOMÁCÍ VEJCE „Náš cíl je skutečný potravinový trh jako v Paříži nebo v Londýně, ne Matějská pouť. Na našem trhu nesmíte najít nic, co by nebylo české a co by se prodávalo v supermarketech,“ vyhlásila v roce 2010 Hana Michopulu, novinářka píšící o jídle. V tom roce otevírala v Klánovicích první farmářský trh v Praze. Tehdy po telefonu přemlouvala farmáře a pěstitele, aby přijeli do Prahy, a modlila se, aby na místě nebyla sama. Hned první akce vyvolala obrovský zájem. A za pět let v hlavním městě vyrostlo dalších šestadvacet pravidelných trhů. Jejich úroveň je různá. Proto porota časopisu TÉMA, složená z šéfkuchaře Oldřicha Sahajdáka, kuchařky Lenky Požárové, foodblogerky Koko a redaktora Milana Eisenhammera, vybrala pětici trhů, o které se pořadatelé příkladně starají (viz mapa pražských trhů na straně 34). O tom, že se na trzích podvádí, není pochyb. Najdou se překupníci, kteří zajedou do supermarketu a pak vydávají polské brambory za české. Nebo chytrolíni, kteří prodávají zaručeně kváskový chleba z kvasnic a levná kuřata z Polska vydávají za domácí česká. Známý pražský řezník a uzenář Tomáš Hudera loni v časopise Euro popisoval, jak mnozí vykukové z řad jeho kolegů pojali trhy jako obchod s lidskou hloupostí: „Viděl jsem, jak někteří prodávají za 290 korun klobásu, kterou ve svém obchodě prodávají za 190 korun, protože jich tam nikdy neprodají tolik a za takovou cenu.“ Traduje se, že nejvíc se podvádí s česnekem, medem a vejci. Když bude mít na sobě značku 3PL, těžko může prodejce tvrdit, že pochází z české farmy, na níž si slepice užívaly výběhového komfortu. Je z klecového chovu a přijelo z Polska. To cennější a dražší by mělo značku 1CZ. A pokud by se jednalo o bio vejce, místo jedničky by byla nula. Na trhu se mohou objevit i vejce bez označení, pak se jedná o takzvaný „prodej ze dvora“. Vajíčka z vesnického malochovu jsou samozřejmě bez veterinárního dohledu, takže jejich nákup může být risk, ale zase jsou považována za nejchutnější. Je zde jedno omezení: spotřebiteli lze prodat maximálně 60 kusů vajec. Na Jiřáku jsme s kuchařkou Lenkou Požárovou narazili na prodejce vajec s označením 1CZ, kus za 5 Kč, na ceduli měl nápis Kácovská Lhota. Nevypadal jako překupník, ale jako sedlák. Věděl, čím jsou slepice krmené a jakou barvu má žloutek z jejich vajec. „Krmením ho můžu obarvit třeba namodro. Když budu chtít, aby měli oranžový, přidám do zrní karoten. Pokud slepice dostávají kopřivy, mají ho naopak světlejší, o kvalitě to nic neříká,“ tvrdí trhovec. Nás tím přesvědčil, ale jistotu nemáte nikdy… PODVOD V POHODĚ PROŠEL Jak vybrat u koho nakoupit? „Zeleninu nekupuju od těch se zlatými řetězy kolem krku. Když mám pochyby, ptám se. Jaká je tohle odrůda švestek? A když nevědí, jdu dál. Peníze nejradši utrácím u rodinného sadařství, dají mi ochutnat, na pultu mají rozkrájená jablka, pěkně o své práci vykládají,“ radí Požárová, kdysi úspěšná daňová poradkyně, která se po prožitém syndromu vyhoření vrhla na psaní kuchařek. Teď každou druhou sobotu na trhu Náplavka sama nabízí svoje výrobky, dýňové máslo nebo křehké sádlo s česnekem a dýňovými semínky. Nebo chřestový krém. Boj proti překupníkům by podle známého tuzemského foodblogera Cuketky neměla být starost

návštěvníka trhu, ale pořadatelů. „Běžný návštěvník trhů nemá u stánku moc možností, jak původ zboží ověřit. A koukat prodejcům na ruce, jestli je mají od hlíny, je zcestné. Tohle musí hlídat provozovatel trhů a nastavit jasná pravidla.“ V březnu 2012 zkusil redaktor deníku Metro na náměstí Jiřího z Poděbrad nabízet zeleninu ze supermarketu. Za hodinu a půl prodal skoro všechnu zásobu jarní cibulky a bylinek, na všem si přirazil pět korun. Správce tržiště si ho nevšímal, dvakrát prošel kolem něj. „Tehdy tu nebyl náš správce Martin, jen brigádník, který byl plašší, viděl člověka v klobouku, který prodával pár bylinek, bylo mu ho líto a navíc říkal, že byl za hranicí trhu,“ tvrdí Lenka Dvořáková, manažerka trhu Jiřák, a vzápětí dodává: „Ale byla to samozřejmě naše velká chyba. Od té doby se nám to naštěstí nestalo.“ Dušuje se, že u nich žádní překupníci nejsou. „Zájemci o prodej u nás v přihlášce výslovně podepisují formuli, že nesmí nakupovat ve velkoskladech. S pár překupníky jsme se už setkali, a rozloučili jsme se s nimi,“ tvrdí Dvořáková, zaměstnankyně sdružení Archetyp, které kromě Jiřáku spravuje i Náplavku. Postupně objíždí farmáře a těm, u nichž je vše v pořádku, vystaví certifikaci. Zatím ji má zhruba polovina prodejců. Poznáte je podle cedulky v červeném rámečku. Tam si prodejce může nalepit i různé značky kvality, například BIO, pokud ji samozřejmě má právo užívat. Ač mnozí lidé dávají mezi farmářský trh a bio potraviny rovnítko, není tomu tak. Na trzích prodávají samozřejmě i farmáři, kteří nejsou biozemědělci, a je jich dokonce většina. Někteří by přísná pravidla výroby a pěstování biopotravin (bez použití umělých hnojiv, škodlivých chemických postřiků či geneticky modifikovaných organismů) i splnili, ale bojí se dalšího návalu byrokracie, a tak o značku bio ani neusilují. Někteří se bojí i toho, že „bio“ má u části společnosti spíš odrazující účinek, protože takovou potravinu vnímají jako vždy předraženou. Držitelé značky bio budou samozřejmě nesouhlasit… SPOLEHNOUT SE NA ROZUM A jak je to dnes s bohulibou myšlenkou Hany Michopulu, že by se na farmářském trhu mělo prodávat výhradně české zboží? Zase záleží na provozovateli. Na Jiřáku a Náplavce platí pravidlo, že zahraničního zboží může být na trhu maximálně 10 procent, a tak tu najdete třeba maďarské klobásy nebo slovenské ovčí sýry. Organizátoři se totiž přihlásili do Asociace farmářských tržišť ČR a přijali jeho kodex, v němž se například píše: „Prodávány jsou jen potraviny vysoce kvalitní s jasným původem. Přednost mají ty, které pocházejí z ekologického zemědělství, nebo oceněné regionální potraviny. Masné výrobky neobsahují strojně oddělené maso, mouku, sóju či jiné náhražky…“ Zní to dobře. Jenže těžko lze rovnou škrtnout ty trhy, které v asociaci nejsou. Ta totiž sdružuje jen pět subjektů starajících se dohromady o osm tržišť. Je zkrátka nezbytné spoléhat na svůj rozum a instinkt. Chtělo by to aspoň nějaké povědomí o cenách a sezonnosti ovoce a zeleniny. Když někdo v květnu nabízí meruňky a tvrdí, že jsou z jeho zahrádky, patrně je kouzelník (viz Kalendář sklizně na této straně). Je dobré stát se stálým zákazníkem. Trhovec, s nímž si skoro tykáte, vám těžko prodá něco hnusného. „Já si vždycky trh nejdřív projdu a stánky si očíhnu, rozmyslím si, co z toho se mi líbí a na co to použiju. A pak teprve nakupuju,“ prozrazuje svůj recept foodblogerka Koko. Není totiž nic horšího, než si koupit dražší a ještě k tomu ošklivější květák, než mají vedle. NÁKUP KUCHAŘKY LENKY POŽÁROVÉ NA JIŘÁKU rebarbora (zhruba 2 kg)................ 140 kč hlávkový salát ................................ 20 kč svazek rukoly ................................. 25 kč salátový špenát .............................. 30 kč čerstvý kravský sýr (cca 250 g)........ 70 kč vyzrálý kozí sýr Crottin (cca 45 g).... 35 kč celkem: 320 kč NÁKUP KUCHAŘE OLDŘICHA SAHAJDÁKA V HOLEŠOVICKÉ TRŽNICI 120 perliččích vajec (kus 6 Kč) ...... 720 kč 2 kg medvědího česneku (290 Kč/kg) .580 kč 8 kusů celeru (kus 30 Kč).............. 240 kč 5 svazků pažitky (po 15 Kč)..............75 kč

4 sazenice libečku (po 25 Kč)........ 100 kč 2 svazky ředkviček (po 15 Kč) ......... 30 kč 15 kg kuřat (kilo 139 Kč)............ 2 085 kč 24 kg kachen (kilo 160 Kč)......... 3 840 kč 5 kg drůbků (kilo 139 Kč) ............. 695 kč celkem: 8 365 kč NÁKUP FOODBLOGERKY KOKO NA JIŘÁKU větvička bobkového listu.................10 kč půl svazku divokého chřestu ........ 150 kč žlutá žíhaná čekanka ...................... 80 kč dvě mini cukety.............................. 40 kč mleté hovězí maso ....................... 100 kč svazek deseti tulipánů.................. 100 kč čtvrtka chleba ................................ 20 kč celkem: 500 kč KALENDÁŘ SKLIZNĚ Bude-li vám někdo na farmářských trzích nabízet třeba v červenci „echt české“ hroznové víno, nebo v srpnu chřest, buď je vypěstoval ve skleníku, nebo nejsou z Česka. Pro orientaci vám může pomoci následující kalendář (zdroj: farmarivpraze.cz). DOBA SKLIZNĚ DOBA SKLADOVÁNÍ OVOCE ANGREŠT BORŮVKY BROSKVE BRUSINKY HROZNOVÉ VÍNO HRUŠKY JABLKA JAHODY MALINY MERUŇKY OSTRUŽINY RYBÍZ ČERVENÝ RYBÍZ ČERNÝ ŠVESTKY TŘEŠNĚ BYLINKY BAZALKA KOPR LIBEČEK PAŽITKA PETRŽELKA ŘEŘICHA ZELENINA BRAMBORY BROKOLICE CELER CIBULE CUKETA ČERVENÁ ŘEPA ČESNEK DÝNĚ FAZOLKY ZELENÉ

HRÁŠEK (LUSKY) CHŘEST KAPUSTA KAPUSTA RŮŽIČKOVÁ KEDLUBEN KŘEN KUKUŘICE KVĚTÁK LILEK MRKEV OKURKY PAPRIKA PETRŽEL KOŘENOVÁ PÓREK RAJČATA REBARBORA ŘEDKVIČKY SALÁT HLÁVKOVÝ ŠPENÁT ZELÍ „mrkev na jaře použijeme klidně místo masa.“ oldřich Sahajdák TŘI PERLY JIŘÁKU Na trhu Jiřák jsme vybrali tři stánky, kolem nichž se zdržovalo nejvíc lidí. Paličky Na dračku krůtí farma Nový dvůr, Volanice (Jiřák ve středu, Náplavka v sobotu, tržiště v Jičíně, Turnově a Poděbradech, kamenný obchod Mladá Boleslav, Chlumec nad Cidlinou) Tady byla největší fronta. Zákazníci si brali nejen krůtí prsa, ale i krůtí mleté maso nebo vlastní výrobky z farmy: salám, párky či roládu. V nabídce byly i žaludky a ostatní droby nebo odřezky do „číny“, krky, křídla, stehna, paličky (spodní stehno)... Farma je ve Volanicích, v krajině Českého ráje. Od 90. let na ní hospodaří manželé Kořínkovi a jejich 14 zaměstnanců. Kromě krůt chovají koně, ovce, slepice, perličky, husy, kachny a králíky, na poli pěstují obilí, kterým drůbež krmí. Ale hlavním sortimentem jsou právě krůty. Ročně jich vykrmí 20 tisíc! „Má devět druhů masa, je chutné a přitom má skoro šestkrát méně tuku než vepřová pečeně,“ vysvětluje syn Jiří Kořínek (43). On sám má nejradši spodní paličku – pečenou či vařenou: „Chutná jako ovarové maso, je krásně šťavnaté, a přitom zdravé, dávám si ho s křenem a hořčicí.“ Starosti mu dělá jen dovoz levnějšího masa z ciziny. „Odhaduju, že v 98 procentech řeznictví berou krůtí maso z Polska.“ Pyšný je na to, že na farmě mají vlastní porážku, takže zvířata nejsou stresovaná převozem. Jejich krůty rostou čtyři měsíce, krocani půl roku. Jsou chovaní v halách na podestýlce. Proč to nejde venku? „Krůty jsou náchylné na černohlavost, což je onemocnění vnitřních orgánů. Slepice, kuřata nebo holubi s tím můžou žít, krůta nikoli,“ vysvětluje Kořínek. TRUHLÁŘ SÝRAŘEM mlékárna krasolesí (Jiřák ve středu a v sobotu, Náplavka v sobotu, prodejny Sklizeno a Moje kredenc) Větší kravský Bastion a menší kozí Crottin, zrající plísňové sýry francouzského typu, jsou výkladní skříní mlékárny Krasolesí. Název je podle vesnice na Vysočině, kde David Kolman a jeho přítelkyně Jana Provazníková začali před deseti roky chovat anglonubijské kozy. Od roku 2010 vyrábějí sýry a další mléčné výrobky. „Jméno nám dělají ty luxusní plísňové sýry, ale živí nás výrobky z kravského mléka, jako jsou jogurty, měkký tvaroh a čerstvý sýr,“ přiznává David Kolman (43). Jak se vyučený truhlář dostal k výrobě sýrů? Může za to kniha Chov koz, kterou jednou jeho přítelkyně donesla domů a zamilovala se do plemene s dlouhýma svislýma ušima. Plán byl jasný: vyrábět sýry, které tady nikdo jiný nenabízí, tedy „francouzské smraďochy“. „Jenže kozí mléko je sezonní záležitost, a tak jsme k tomu postupně přidali produkci z kravského mléka,“ vzpomíná Kolman. Jemu nejvíc chutnají právě Crottin a Bastion, které zrají tři až pět týdnů. „Vychutnám si sýr jako doplněk k vínu, ale když je mladší – třeba dvoutýdenní – klidně si ho dám s dobrým pečivem i ke snídani. Skvělý je v kombinaci s fíkovou marmeládou nebo kaštanovým medem a výborně se k němu hodí čerstvá hruška,“ zasní se výrobce sýrů, který má už od školky paradoxně averzi na mléko. „Při výrobě si naštěstí stačí jen líznout, jestli není kyselé.“

OD MASA K ZELENINĚ Farma Tišice u mělníka (Jiřák ve středu, pátek a v sobotu, Náplavka v sobotu) Josef Rosendorf (45) se pěstování zeleniny na desetihektarové farmě v Tišicích u Mělníka věnuje dvacet let, předtím měl s otcem řeznictví. On i jeho maminka jsou zavilí experimentátoři. „Máma začala pěstovat u nás zapomenuté plodiny kadeřávek a mangold. Stále se ještě lidi ptají, co to je. Přitom třeba cizinci to u nás běžně nakupují.“ Kadeřávek, obdoba kapusty, je podle něj vhodná i pro děti, protože tolik nenadýmá. Navíc má vysoký obsah vitaminu B a betakarotenu. Listy mangoldu můžou mít červenou i zelenou barvu a hodí se do salátu, nebo se spaří jako špenát, kterému je mangold podobný, jen má jemnější chuť. Pěstuje i pak choi. K tomu ho přivedli Vietnamci, kteří mají u Jiřáku bistro a k němu chodí nakupovat jarní cibulku a bylinky. „Je to něco mezi zelím a salátem a Vietnamci to používají do polévky i k masu. Do jídla se to přidává těsně před koncem, aby byla zelenina na skus.“ Nejpyšnější je ale na svoje bylinky, fenykl nebo řapíkatý celer. (mel) 5 NEJLEPŠÍCH TRHŮ V PRAZE Farmářských trhů, které se konají pravidelně každý týden, je po republice již více než 150. Nejvíc je jich v Praze (27), z nichž porota týdeníku TÉMA (v čele s michelinským šéfkuchařem Oldřichem Sahajdákem) vybrala pět nejlepších. Krom pravidelných trhů se ovšem po Česku konají akce příležitostné, stále více je i kam menných farmářských prodejen a farmářských - shopů. Důvod? P loňského průzkumu společnosti Nielsen nakupuje alespoň ň někdy na farmářských trzích více než třetina obyvatel republiky. Na trzích hledají především kvalitu u, která je podle nich vyšší než v běžných obc chodech. KULAŤÁK vítězné náměstí, praha 6 Otevřeno: sobota 8–14 Kolem vás sice hlučí doprava, ale nakupuje se tady dobře. Místní trhy patří mezi největší a nejnavštěvovanější v Praze. Vedle stovky stánků tady mají i dětský koutek, kde je program „malý farmář“, kde se děti učí sázet a poznávat plodiny. Hity: medař Studený z Berouna, uzenář Plzák z Plzně, zelenina Jamboz z Čáslavi – ke každé surovině mají recept, jak ji zpracovat. ANDĚL nádražní ulice (u metra anděl), praha 5 Otevřeno: pátek 7–19 Hemží se to tu lidmi, protože trh se nachází u dopravní tepny. Pohodlně sem dojedete MHD, ale i autem. Vůz zaparkujete v nedalekém obchodním centru. Hity? Uzené a čerstvé ryby z Třeboně, houby Samyco nebo farma Držovice, která zpracovává mléko kravské, kozí i ovčí. NÁPLAVKA Blízko palackého mostu, praha 2 Otevřeno: sobota 8–14 Je tam klid od městské vřavy, auta a tramvaje jezdí „o patro“ výš. Můžete se kochat nejen čerstvými surovinami, ale i krásným výhledem na Hradčany. Na nákup si můžete dojet na kole nebo na kánoi. O trh se stará stejná firma jako o Jiřák. Hity? Slepičí farma Kokoland Postupice, bylinky z Květuščiny zahrádky a i tady sýry z Krasolesí. TRŽNICE HOLEŠOVICE Bubenské nábřeží 306/13, praha 7, hala číslo 22 Otevřeno: pondělí až sobota 8–20 I tady najdete kompletní sortiment od našich farmářů. Ovoce a zelenina, mléčné výrobky, med, domácí pálenky a mošty, drůbež, vejce, paštiky… Navíc secesní hala číslo 22 je prostorná, takže se tu nakupuje příjemně. Hity? Zelinářství Buchal nebo drůbeží farma Štěpánovsko. JIŘÁK náměstí jiřího z poděbrad, praha 3 Otevřeno: středa, čtvrtek a pátek 8–18, sobota 8–14 Dobře opečovávaný trh v parku. Je v něm trochu těsněji, uličky mezi stánky jsou úzké, ale zase tady

seženete spoustu zajímavých surovin. Hity? Sýry z firmy Krasolesí, zemědělská produkce z Tišic nebo krůtí stánek farmy Nový Dvůr. Poznámka: Trhy vybrala porota složená z šéfkuchaře Oldřicha Sahajdáka, kuchařky Lenky Požárové, foodblogerky Koko a redaktora Milana Eisenhammera. Nejvíc se po odvádí s česnekem, česnekem medem a vejci. Jak se nenapálit 1 Nejdřív si trh projděte a porovnávejte suroviny i ceny. 2 Ptejte se trhovců, kde zeleninu vypěstovali, jak dlouho rostla, k jaké přípravě v kuchyni se hodí… Poctivého trhovce by žádná otázka neměla vyvést z míry. 3 Klidně prodávajícího poproste o ochutnávku. 4 Chtělo by to aspoň nějaké povědomí o cenách (neměly by být o moc vyšší než v řetězcích a hypermarketech v dané oblasti) a sezonnosti ovoce a zeleniny. Když někdo v květnu nabízí meruňky a tvrdí, že jsou z jeho zahrádky, patrně je kouzelník. 5Je dobré stát se stálým zákazníkem. Trhovec, s nímž si skoro tykáte, vám těžko prodá něco hnusného. Foto popis| DAVID KOLMAN vyrábí sýry na farmě Krasolesí. Foto autor| Foto: David Neff / MAFRA, archiv Davida Kolmana Foto popis| Náplavka. Na tento sobotní trh v centru Prahy si můžete dojet na kole, ale i na kánoi. Foto autor| Foto: Profimedia.cz, Shutterstock.com Foto popis| Certifikát. takhle vypadá cedule prověřeného farmáře, pořadatel byl u něj na návštěvě a vše zkontroloval. Foto autor| Foto: David Neff / MAFRA, Dan Materna / MAFRA Foto popis| Česnek patří mezi suroviny, u jejichž nákupu se vyplatí být ostražitý. (ilustrační fotografie)

tyden.cz Bojkotuj Babiše! Živnostníci se spřáhli proti ministrovi tyden.cz str. 0 Domácí Jan Gebert Český svaz zpracovatelů masa - TOP 10.5.2015

zpět Neprodávají ani nekupují zboží z Agrofertu. Bojkot výrobků Andreje Babiše spojil nesourodou skupinu živnostníků napříč Českem. Začali jako facebooková kuriozita. Za tři měsíce už ale nasbírali téměř devět tisíc sympatizantů. Neprodávají ani nekupují zboží z Agrofertu. Bojkot výrobků Andreje Babiše spojil nesourodou skupinu živnostníků napříč Českem. Začali jako facebooková kuriozita. Za tři měsíce už ale nasbírali téměř devět tisíc sympatizantů. Plakát s mapou České republiky a logy nejznámějších potravin od Andreje Babiše doprovozené křiklavým nápisem "Nevedeme, neprodáváme" nejdříve klatovský řezník Pavel Havlíček vylepil na výlohu. Od pultu pak sledoval, jak se před jeho obchodem nedaleko klatovského centra začínají zastavovat lidé. Gestikulují a debatují za tlustým sklem jako v němém filmu. "V tu chvíli jsem si uvědomil, že můj postoj nebude mít velký dopad, když bude chybět přímá interakce a nebudu moct lidem svůj postoj hned přímo vysvětlit," říká padesátník Havlíček, muž s vyjasněným politickým názorem, kterého není snadné v hovoru přerušit. Chybu řezník Havlíček během několika dnů napravil. Plakát přemístil na okraj pultu, na nejviditelnější místo v řeznictví, hned vedle lesklých jitrnic, dlouhého věnce buřtů a několika farmářských kuřat. Takže každý příchozí má na očích, že v tomto řeznictví se nakupuje maso s politickým příběhem.

Teroristé ze supermarketu Výrobkům potravinářské skupiny Agrofert se v běžných obchodech dá stěží vyhnout. Koncern dodává pečivo z více než dvaceti pěti pekáren, mléčné výrobky od dceřiných firem Tatra a Olma, maso a uzeniny od Kosteleckých uzenin nebo firmy Maso Planá. Chloubou masového portfolia jsou rovněž "Vodňanská kuřata", jež s úsměvem na stránkách Agrofertu sdělují, že se řídí heslem "z pole na vidličku", dostávají "zobání" od českého výrobce a žijí "pod stálou veterinární kontrolou". Úsměvy ovšem zase rychle zmizí, pokud se řetězce rozhodnou produkty Agrofertu neodebírat. V roce 2012 se společnost Ahold, pod niž spadá obchodní řetězec Albert, rozhodla zrušit smlouvu s pekařskou firmou Penam, spadající pod Babišův Agrofert. S tím, že bude raději odebírat housky a chleby od regionálních pekařů. Reakce Andreje Babiše na sebe nedala dlouho čekat. "Působení řetězců je skutečně v rovině terorismu," nechal se tehdy slyšet. A dodával, že Ahold na svou politiku co nevidět doplatí. Zaměstnávám ministra Jistá obezřetnost při střetu s Babišovým impériem je patrná i ze samotného vystupování správců facebookové stránky Bojkot Babišových výrobků. Komunikovat chtějí pouze anonymně a ve zprávách prozrazují pouze to, že jde o skupinu "přátel, kteří spolu chodí na pivo a zajímají se o politiku". O žádnou publicitu prý však nestojí, nemají ani žádné politické ambice a rádi tuto skupinu zruší, "až jim dá oligarcha pokoj". Stoupající popularita, kdy k 7. květnu měla stránka 8700 lajků, nemohla uniknout pozornosti toho, proti komu je namířena. Řezníkovi Pavlu Havlíčkovi, který se neskrývá a je ze skupiny nejvíc vidět, zazvonil krátce po Velikonocích telefon. Ozval se Jan Hanuš, generální ředitel Kosteleckých uzenin, které také spadají pod Agrofert, a pozval jihočeského řezníka na návštěvu. "S tím, že bychom měli diskutovat o situaci v naší branži bez ohledu na politiku," říká Havlíček. S pozváním na schůzku, která by se měla odehrát v průběhu května, klatovský řezník souhlasil, byť právě politika je to, co Havlíčka na Babišovi nejvíc zajímá. "Mám sice s Babišem průnik na úrovni oborové, je to však pro mne konkurence jako každá jiná. Ať si vyrábí a prodává, co chce, pokud to lidi budou kupovat," říká. Andrej Babiš totiž podle něj i v politice jedná v zájmu svého konglomerátu, a tím je likvidace poslední konkurence - živnostníků. Příkladem je plán zavést elektronickou evidenci tržeb pomocí registračních on-line pokladen, které si podle Babišova návrhu bude muset koupit každý obchodník. "My ovšem nejsme jeho firma, nejsme jeho zaměstnanci ani podřízení. Jsme naopak jeho zaměstnavatelé," říká Havlíček. Všichni mě chválí Bojkot, kterému na Facebooku vévodí rozesmátá tvář Andreje Babiše a nápis "Andrew, go back to Blava", "Andreji, vrať se do Blavy", spojil nesourodou skupinu podnikatelů. Ceduli s nápisem "Nevedeme, neprodáváme", vyvěsili do výlohy například v Tony Café v Praze 4, v rodinném Wellness centru v Hnačově s tím, že raději budou odebírat zemědělské výrobky od malých výrobců. Na stránkách připojují návody, jak se obejít bez Babišových výrobků. "Pokud bydlíte v paneláku a máte balkon, lodžii, můžete pěstovat v truhlících malá třešňová rajčata", píše se v návodu, jak se stát samozásobitelem. Podporu vyjádřil řezníkovi Havlíčkovi europoslanec Petr Mach, k bojkotu se přidal také poslanec TOP 09 za liberecký kraj Jan Farský, i když si je vědom, že jeho postoj bude mít ekonomický dopad pouze v jednotkách promile. Nechce si ovšem připadat jako pokrytec, který Babiše na jedné straně kritizuje, zároveň kupuje jeho zboží. "Aspoň tento bojkot připomíná, kam peníze lidem z nákupu plynou," říká Farský. "Je to stejné jako s jakýmkoli jiným nákupem: pokud chci, aby měl místní prodejce práci, pak budu také nakupovat u něj a nebudu o tom pouze mluvit". Od chvíle, kdy řezník Havlíček instaloval v obchodě ceduli s oznámením bojkotu, mu zákazníků neubylo ani nepřibylo. "Hodně lidí se mě na bojkot ptá," říká Havlíček. "A hned tím pádem ví, co kupuje."

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/boj...se-sprahli-proti-ministrovi_342203.html

Zemědělec Domácí produkce masa stoupla Zemědělec str. 2 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

11.5.2015

zpět Produkce masa v České republice v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,1 procenta a nákup mléka o 3,6 procenta. Ceny klesly, u mléka a jatečných prasat o více než desetinu. Pouze u jatečného skotu byly ceny proti loňsku vyšší. Podle údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) koncem dubna, loni produkce masa po 11 letech poklesu vzrostla o 0,8 procenta, mléka vykoupeného od českých zemědělců bylo meziročně víc o 1,3 procenta. Za první čtvrtletí bylo vyrobeno celkem 108 907 tun masa. Růst produkce ČSÚ zaznamenal u všech druhů masa. Výroba hovězího a telecího masa činila 16 588 tun, meziročně o 2,5 procenta více, výroba vepřového masa se zvýšila o 0,7 procenta na 57 704 tun a výroba drůbežího masa o 1,1 procenta na 34 553 tun. Mlékárny nakoupily od tuzemských producentů 600,23 milionu litrů mléka, o 3,6 procenta meziročně více. Ceny většinou meziročně klesly. U zemědělských výrobců jatečných prasat se propadly o 14 procent a u výrobců jatečných kuřat o 0,5 procenta. Ceny mléka se proti loňsku snížily o 10,5 procenta. Jen ceny výrobců jatečného skotu se ve čtvrtletí zvýšily, a to o 2,2 procenta. Průměrná cena jatečných býků činila 46,76 koruny za kilogram u živého zvířete a 85,10 Kč v jatečné hmotnosti. Prasata prodávali zemědělci za 28,54 koruny za kilogram v živé hmotnosti a za 36,67 koruny v jatečné. Průměrná cena jatečných kuřat v první třídě jakosti činila 23,98 koruny za kilogram v živé hmotnosti. Mléko prodávali výrobci v jakostní třídě Q, pod kterou spadá většina produkce, za 8,68 koruny za litr. Bilance zahraničního obchodu byla pro české zemědělství kladná v obchodě se živými zvířaty i na trhu s mlékem. Záporná, tedy s převahou dovozu, byla u masa. Například v obchodě s živým skotem byl podle ČSÚ tradičně zanedbatelný dovoz ze zahraničí – pouze 353 kusů, zatímco do ciziny tuzemští chovatelé vyvezli 47 800 kusů. V hmotnosti převažoval vývoz nad dovozem u skotu o 16 307 tun, u prasat o 5625 tun a u drůbeže o 9148 tun. V zahraničním obchodě s mlékem a mléčnými výrobky vývoz převýšil dovoz o 181 098 tun. U masa naopak převažoval dovoz, a to o 3645 tun u hovězího, 50 825 tun u vepřového a 19 812 tun u drůbežího. Celkové stavy zvířat v České republice činily podle údajů ČSÚ ke konci loňského roku 1,373 milionu kusů skotu, meziročně o 3,1 procenta více. Počet dojných krav se snížil o 0,8 procenta na 372 400 kusů. Stavy dojnic podle ČSÚ dlouhodobě setrvávají zhruba na stejné úrovni, zatímco počet ostatních krav, především masných, se od roku 2011 pozvolna zvyšuje – loni téměř o desetinu. Stavy prasat se zvýšily o 3,8 procenta na 1,607 milionu kusů. Drůbeže přibylo o 1,5 procenta na 21,132 milionu a stavy nosnic se zvýšily o 3,8 procenta na 4,276 milionu.

Přitvrdili proti prodejcům potravin Zemědělec str. 12 Publicistika Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - TOP

11.5.2015

zpět Slovenské úřady začaly vysokými pokutami trestat obchodníky za jejich údajná pochybení při prodeji potravin. Patrně tři nejvyšší sankce, každou ve výši jednoho milionu eur, tedy zhruba 27,5 milionu korun, zatím Státní veterinární a potravinová správa (SVPS) uložila maloobchodnímu řetězci

Tesco, mimo jiné také za prodej prošlých potravin. Vyplývá to z údajů, které tento úřad zveřejnil na svém webu. Inspektoři na Slovensku za nedostatky při prodeji či distribuci potravin obvykle vyměřují podnikatelům pokuty ve stovkách až tisících eur. Stát ale v minulosti výrazně zvýšil sankce v případě, že se firmy opakovaně dopustí vážných pochybení při výrobě nebo prodeji potravin. V takovém případě úřady musejí uložit pokutu od jednoho do pěti milionů eur, tedy v přepočtu zhruba 27,5 až 137,5 milionu korun. Vysoké sankce hrozí nejen za opakovaný prodej prošlých potravin, ale například i v případě výroby nebo prodeje zkažených potravin či potravinářských produktů bez označení alergenů. Slovenská divize britského řetězce Tesco dostala vysoké pokuty za to, že ve třech svých prodejnách podle inspektorů opakovaně nabízela potraviny po uplynutí minimální trvanlivosti. Největší maloobchodní síť na Slovensku reagovala sdělením, že má pochybnosti o rozhodnutí inspektorů, a proto se vůči pokutám hodlá bránit u soudu. Slovenská SVPS naposledy letos v dubnu potvrdila pokutu milion eur řetězci Tesco, když inspektoři našli v jedné z jeho prodejen na východě země mimo jiné šest druhů prošlých potravin v hodnotě zhruba 17 eur (asi 470 Kč) a také 29 kilogramů zkaženého ovoce a zeleniny. Prošlé potraviny a další nedostatky odhalili inspektoři ve zmiňované prodejně už na jaře minulého roku, za což Tesco tehdy dostalo pokutu sedm tisíc eur. Analytik Ľubomír Drahovský, který se věnuje slovenskému maloobchodu, zmiňované pokuty a zejména jejich výši kritizoval. Tesco podle něj prodává tak velký objem potravin, že odhalit nedostatky není žádný problém. „Nejsou to ovšem závady, které by ohrožovaly spotřebitele. Klidně bychom je mohli najít v každé provozovně každého obchodního řetězce na Slovensku,“ řekl Drahovský listu Hospodárske noviny. SVPS zveřejňuje na svém webu až pravomocná rozhodnutí o uložených pokutách slovenským podnikatelům. Pokud firmy ve správním řízení neuspěly s odvoláním vůči sankci, pravomocná rozhodnutí mohou ještě nechat prozkoumat soudem. Pokuty ve výši několika desítek tisíc eur dostaly na Slovensku i další maloobchodní sítě nebo menší prodejci. Mezi zastánce vysokých pokut a pravidelných kontrol obchodníků, výrobců potravin a distributorů se na Slovensku řadí ministr zemědělství Ľubomír Jahnátek, který pravidelně informuje o zjištěných nedostatcích a uložených pokutách. Slovensko v minulosti zvýšilo pokuty za pochybení obchodníků při prodeji potravin v reakci na výsledky kontrol, které v obchodech odhalily řadu nedostatků. Obchodníci se bránili tím, že zveřejněné statistiky nerozlišovaly případy prodeje nevyhovujících potravin například od prasklé dlažby ve skladech. Foto popis| Slovenská divize britského řetězce Tesco dostala rekordní pokutu za opakovaný prodej prošlých potravin Foto autor| Foto Oldřich Přibík

zena.centrum.cz Správné skladování: Co a kam dávat v ledničce. Víte to? zena.centrum.cz str. 0 Bydlení - Žena Ilona Víchová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

7.5.2015

zpět Správně skladovat potraviny není jednoduché. Jak na to? Co myslíte, o kolik bakterií více se objeví v mase odloženém na kuchyňské lince místo v lednici? Až 10 000x více. Dodržování správného skladování je pro kvalitu potravin velmi důležité, ale mnoho domácností ho stále podceňuje. Pokud chcete mít potraviny co nejdéle čerstvé a chutné, naučte se pár jednoduchých pravidel. Plýtvat s jídlem je v některých domácnostech běžné. V mnoha případech se suroviny vyhazují proto, že se na nich objevila plíseň nebo jsme je nevhodně uložili do ledničky. Jak se těchto chyb

vyvarovat?Spotřebujte do... versus minimální trvanlivost Vyznat se v pojmech "spotřebujte do" či "minimální trvanlivost" může být těžké. Když se v tomto označení špatně orientujete, končí jogurt a jiné suroviny v koši často úplně zbytečně.Doporučujeme: Tip: Jak skladovat chléb, aby vydržel dlouho čerstvý? Na stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce jsou oba tyto pojmy dobře vysvětleny. Datum, které je uvedené hned za formulkou "spotřebujte do", je skutečně hraniční den, kdy surovinu musíme sníst, pak totiž podléhá zkáze. S tímto údajem je výrobce dále nucen jasně popsat i podmínky uchování, které musí být dodrženy. Údajem "minimální trvanlivost" se označují především potraviny, které se rychle nekazí. Patří mezi ně konzervy, nápoje, těstoviny, sušenky a jiné. Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti se mohou dále prodávat, pokud jsou zdravotně nezávadné, oddělené od ostatních a zřetelně označené. Nálepka AKCE nebo VE SLEVĚ opravdu nestačí. Tyto potraviny nemusí být označené ani jedním pojmem:čerstvé ovoce a zeleninaneupravené houbylihoviny s obsahem alkoholu nejméně 10 %pekařské a cukrářské výrobky určené ke spotřebě do 24 hodinjedlá sůlžvýkačkyocetcukr v pevné forměSeznamte se se svou ledničkou a mrazákem Správná teplota v chladicí části lednice by neměla přesahovat 4 °C a teplota v mrazící části by se měla udržovat nejlépe na -18 °C. Pro čerstvé maso je ideální teplota do 4 °C, mleté maso by se ale mělo skladovat při pouhých 2 °C. Ryby jsou na skladování ještě náročnější. Mořské ryby si nejlépe zachovávají čerstvost při -1 až 2 °C. Sladkovodní ryby snesou až 5 °C a výrobky z ryb je možné skladovat v teplotě 1 až 8 °C.Který regál využít? Nelze přijít domů a bezmyšlenkovitě vysypat obsah nákupních tašek do ledničky. Nechcete-li potraviny za pár dní vyhodit, dodržujte tato pravidla, která pro vás připravila firma LG:Do dveří můžeme uložit například nápoje, vejce, hořčici, marmeládu či máslo. Na nejvyšší poličku se doporučuje ukládat aromatické potraviny jako sýry, hotová jídla a uzeniny. Některé ledničky jsou vybavené speciálními přihrádkami na vejce a sýry, které zůstávají díky správnému umístění déle čerstvé. Pomocí pohlcovače pachu si můžete kvalitní sýry vychutnat bez nepříjemné pachové stopy na ostatních potravinách. Pokud chladnička disponuje systémem Door in Door (malé dveře ve střední části ledničky), je praktické mít nápoje, máslo či nejčastěji používané potraviny právě v této části. Nemusíte totiž při jejich vyndávání otevírat celou chladničku a zamezíte tak velkým tepelným ztrátám. Nepřehlédněte: 9 potravin, které nepatří do ledničkyOvoce a zelenina patří do boxů ve spodní části. Výhodou je jejich nastavitelná úroveň vlhkosti podle aktuálně skladovaného typu ovoce či zeleniny. Některé druhy do lednice nepatří: banány, mango, citrusy, ananas, také rajčata, okurky, lilky a brambory. Mají vysoký obsah vody a chlazení vede spíše k jejich rychlé zkáze než delší čerstvosti. Na spodní přihrádku uložte ryby, maso a masné výrobky, do vyšších pater pak mléčné výrobky. Většina chladniček má 4-6 vnitřních polic, a díky tomu i dostatek prostoru pro vhodné rozmístění potravin. Jednotlivé suroviny na sebe neskládejte, zamezíte tak správnému ochlazování výrobku a tím zkrátíte jeho životnost.Suché potraviny chtějí super péči Myslíte si, že když máte doma sušené houby, těstoviny, luštěniny, můžete je klidně nechat v načatém sáčku a nic se jim nestane? Omyl! Hlavně v letních měsících je vzdušná vlhkost poměrně vysoká a na surovinách by se mohly objevit plísně, které je znehodnotí. Pořiďte si těsnící dózy nebo alespoň sáčky hermeticky uzavřete, aby se do nich nedostal vzduch. Mnoho surovin (např. koření) znehodnocuje světlo. Měly by se tedy skladovat ve tmě nebo alespoň v neprůhledné nádobě, která obsah dostatečně ochrání.Mražené potraviny Tady si lze jen zapamatovat, že to, co už jednou bylo zmražené a rozmrzlo, bychom do mrazáku dávat bez další tepelné úpravy neměli.Náš tip: Vychytávky, které usnadní skladování potravin Pozor na převoz zmražených výrobků z obchodu. Když zmrzlina či jiné suroviny povolí, při opětovném vložení do mrazáku na nich vzniknou krystalky zmrzlé vody, což může jejich kvalitu zhoršit.

Dáváte v létě větší pozor na potraviny? Napište nám v diskuzi pod článkem.MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Viktoriánskou tvrz proměnili v luxusní hotel. Stojí za návštěvu Co k přirozenému porodu nepatří - a lékaři to dělají Nejsme jako oni: Ženy musí cvičit jinak!

URL| http://zena.centrum.cz/bydleni/clanek.phtml?id=807389

Polovina kuřecího masa je nakažená. Jak se chránit? zena.centrum.cz str. 0 Hubnutí - Zdraví uzi Český svaz zpracovatelů masa - TOP

8.5.2015

zpět Dát si v teple "unavený" vlašák asi napadne málokoho. Ale do cukrárny si zajdeme a grilování si taky neodpustíme. Právě tak vznikají nemoci z jídla. Dát si v teple "unavený" vlašák asi napadne málokoho. Ale do cukrárny si zajdeme a grilování si taky neodpustíme. Právě tak vznikají nemoci z jídla. Vysoké teploty vytvářejí přímo ideální podmínky pro množení bakterií. Proto na nás v létě více než jindy číhá nebezpečí střevních infekcí. Vznikají z jídla, kontaminovaného bakterií či bakteriálním toxinem, a to buď rovnou při výrobě potravin, nebo následně při výrobě, skladování nebo dopravě. V čem mohou být bakterie? Ve všem! Začátek těchto onemocnění bývá náhlý: horečka, zvracení, bolesti břicha, průjem, průběh více či méně závažný. Zdrojem nákaz jsou zejména potraviny, které neprošly dostatečnou tepelnou úpravou od masa, uzenin přes mléko a vejce ž ke špatně umyté zelenině či ovoci. I mrkvička od babičky chce důkladně oškrábat (opláchnutí nestačí), a nepodléhejte chuti zakousnout se do třešní rovnou ze stromu. Nikdy nevíte... Zvláště nebezpečné je tepelně upravené maso (zvláště mleté), ryby, drůbež a výrobky z nich (pomazánky, omáčky), dále mléko a mléčné výrobky, vejce a výrobky z nich (domácí majonéza, sladké zákusky s krémem) a lahůdky (měkké uzeniny, majonézové saláty). Doporučujeme: Téma: Infekce a nákazy Obzvláště riziková je konzumace některých syrových či polosyrových potravin jako vajec, masa v tatarském bifteku, korýšů a také nepasterizovaného mléka nebo sýrů, u kterých si nejsme jisti tím, zda byly správně skladovány. Tepelná úprava pokrmu musí být vždy dostatečná. Jak omezit rizika? Rozhodně se vždy ujistěte, že balíček mraženého masa není nikde "povolený", případně že nebyl znovu přebalován - i s takovými praktikami se dá setkat v našich obchodech. Pokud necháte jídlo - ať v syrovém stavu nebo už uvařená - chvíli na lince, raději si vždy zkontrolujte, zda na něm nepřistála moucha. Nakladení vajíček je dílem okamžiku! A kde seděla moucha předtím? Skladovat uvařené jídlo při pokojové teplotě je v létě rovněž rizikové. Lepší je hotový pokrm co nejrychleji zchladit, případně následně co nejrychleji zmrazit. Potom bychom měli pokrm ohřát na dostatečně vysokou teplotu (obvykle 70 °C), abychom zničili bakterie, které ho mohly mezitím kontaminovat. Syrové maso se nesmí dotýkat potravin, již připravených k jídlu. Pozor, aby na ně nenatekla ani jeho šťáva. Nesmí spolu sdílet ani prkénko na krájení! Při oblíbeném grilování hotové maso podáváme ihned, protože během teplého večera se v něm mohou rychle pomnožit bakterie. Nesmí se pokládat na místo, kde předtím leželo maso syrové,

stejně tak se nesmí používat na syrové a hotové maso stejné náčiní. Po manipulaci se syrovým masem je nutné pečlivé umytí rukou. Při grilování také dáme pozor, aby maso nebylo uvnitř růžové. V polosyrových částech přežívají bakterie, kterým krátké a nedostatečné zahřátí neublíží. Maso je bezpečné, pokud se peklo aspoň 10 minut a teplota při grilování i uvnitř dosáhla 70 °C. Proto ještě než sundáme maso z grilu, píchneme do něj jehlicí - když z něj vytéká červená šťáva, necháme ho ještě na roštu. Přes 50 % syrového kuřecího masa obsahuje bakterii campylobacter, která způsobuje onemocnění u více lidí než salmonela. Bakterie se mohou šířit ze syrového masa a drůbeže na pracovní plochu, krájecí prkénko, nádobí a kuchyňské pomůcky. Všechno hned důkladně omyjte. Po dotyku se syrovou drůbeží nebo jiným syrovým masem si vždy umyjte ruce v teplé vodě s mýdlem a pečlivě si je usušte. Do lednice uskladněte tepelně upravené maso a drůbež nejdéle do dvou hodin po úpravě, a to zakryté. Pokud jsou ponechány tyto pokrmy při pokojové teplotě, rychleji se šíří a množí škodlivé bakterie. Uskladněné maso zkonzumujte během 48 hodin. Neohřívejte maso více než jednou. A čím vším se tedy se můžeme nakazit? Kampylobakterióza Nejčastější střevní infekce v ČR. Inkubační doba k je 1 až 7 dnů. Mohou ji provázet bolesti hlavy, svalů a kloubů, typická je horečka, křeče v břiše a průjem. V Británii každoročně způsobí několik úmrtí. Bakterie je značně citlivá vůči suchu a vyšším teplotám, zato na chlazené a mražené drůbeži může přežívat až tři měsíce. Pozor především na grilovaná kuřata, ale i gyrosy, hamburgery a podobně. Vzácně může být zdrojem nákazy kravské mléko či voda, jsou ale známy také případy onemocnění po kontaktu s domácími mazlíčky (koťaty, štěňaty) i dalšími zvířaty. Salmonelóza Příznakem je nevolnost, bolesti hlavy, horečka, opakované zvracení a průjem, často vedoucí k odvodnění organizmu. Inkubační doba je 6 až 48 hodin (průměrně 8 až 10 hodin). Závažnost onemocnění souvisí s věkem a zdravotním stavem pacienta, u seniorů může ohrožovat život. Epidemie se objevují v závodních a školních jídelnách, ale i při rodinných oslavách. Infekční dávka je vysoká, a proto je šíření salmonelózy z člověka na člověka vzácné, jen s výjimkou novorozenců a malých kojenců. Salmonelózu způsobuje bakterie salmonela (je známo více než 2500 typů), která je velice odolná vůči vnějšímu prostředí. Rychle ji zničí kyselé prostředí, pasterizační proces a běžné dezinfekční prostředky. Nejčastějším zdrojem salmonelózy jsou syrová nebo polosyrová vejce a výrobky z nich (lahůdkářské, cukrářské), zmrzlina, maso a masné výrobky. Listerióza Není příliš častá, ale o to zákeřnější. Může zasáhnout uzliny, vnitřní orgány nebo mozek. Průběh kolísá od lehkých až po život ohrožujících onemocnění a může končit i smrtí. Inkubační doba listeriózy je 11 až 70 dnů, průměrně 31 dnů. Počátek těžkých forem bývá náhlý, s horečkou, intenzivní bolestí hlavy, zchváceností, zvracením, někdy žaludečními potížemi a průjmem. Těhotným ženám může listerióza způsobit potrat či předčasný porod novorozence s vrozenou listeriózou. Nejvíce ohrožené jsou osoby s oslabenou imunitou, staří lidé a novorozenci. Vzniká především po konzumaci nepasterizovaného mléka, mléčných výrobků a sýrů, kontaminované zeleniny a lahůdek, tepelně nezpracovaného masa. Bacilární úplavice (shigelóza) Charakteristické jsou horečky, křečovité bolesti břicha a průjmy s příměsí hlenu a krve. Může se objevit i dehydratace organizmu nebo vzácně perforace stěny tlustého střeva. Nemocný musí povinně do nemocnice! Inkubační doba je 1 až 5 dnů.

Na závažnost onemocnění má vliv věk a životospráva pacienta i velikost infekční dávky. Bacilární úplavicí jsou nejvíce ohroženy sociálně slabší skupiny s nižší hygienou. Protože shigelóza je typická "nemoc špinavých rukou", často se vyskytuje v kolektivech, kde se obtížně dodržují základní hygienická pravidla. Ke vzniku stačí velmi nízká infekční dávka. Pozor hlavně na vodu - pokud je nakažená, kontaminuje i jiné potraviny, jako například zeleninu a ovoce. Potraviny mohou kontaminovat také mouchy, které bývají poměrně častým mechanickým přenašečem. Stafylokoková enterotoxikóza lehčí infekční onemocnění, které se projevuje náhlou nevolností, křečemi v břiše, zvracením a vodnatými průjmy bez horečky. I když může mít zpočátku celkem dramatický průběh, příznaky většinou odezní během 1 až 2 dnů. Zdrojem onemocnění může být například bramborový salát nebo masové vývary. K epidemickému výskytu dochází poměrně často, nejvíce ve školních a závodních jídelnách, na školách v přírodě nebo na putovních táborech. Nemoc vyvolává toxin zlatého stafylokoka, který snese i 20 minut varu. Inkubační doba je 1 až 6 hodin, zdrojem nákazy jsou nejčastěji lidé s hnisavými kožními ložisky, kteří připravují potraviny, a dále nosiči zlatého stafylokoka - kteří o tom ani nemusí vědět. MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: O kolik zlozvyky zkracují život: Přesně na minutu Hubnutí muži versus ženy: Najdi 5 rozdílů a znič tuk Co udělá v těle borelióza? Nebezpečí na 8. stupni

URL| http://zena.centrum.cz/zdravi/hubnuti/clanek.phtml?id=804035

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní agris.cz Kontroly restaurací v Praze agris.cz str. 0 Potravinářství SVS ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 7.5.2015

zpět Od ledna letošního roku kontrolují inspektoři Státní veterinární správy provozovny stravovacích služeb. Například v Praze během měsíce dubna provedli inspektoři Městské veterinární správy v Praze celkem 51 kontrol, přičemž na úseku, který spadá do působnosti veterinárního dozoru, byly zjištěny závažné nedostatky v 17 stravovacích zařízeních. Od ledna letošního roku kontrolují inspektoři Státní veterinární správy provozovny stravovacích služeb. Například v Praze během měsíce dubna provedli inspektoři Městské veterinární správy v Praze celkem 51 kontrol, přičemž na úseku, který spadá do působnosti veterinárního dozoru, byly zjištěny závažné nedostatky v 17 stravovacích zařízeních. Obecně lze říci, že v „zázemí“ stravovacích zařízení panuje nejen rozdílná úroveň osobní a provozní hygieny, ale existují i velké rozdíly v dodržování požadavků na skladování a sledovatelnost potravin apod. Nejlepší podmínky se zpravidla vyskytují v restauracích nejvyšší kategorie, zatímco ve stravovacích zařízeních nižších cenových skupin jsou podmínky často zcela nevyhovující. Z pohledu veterinárního dozoru se nejčastěji jedná o potraviny vykazující nežádoucí smyslové

odchylky, potravin neznámého původu (neoznačené, bez průvodních dokladů), ale i nedodržování teplotního řetězce atd. Ve všech těchto případech následuje správní řízení ve věci uložení sankce. V dubnu letošního roku bylo v Praze celkově pozastaveno a neškodně odstraněno 280 kg masa vykazujícího smyslové odchylky, příp. masa neznámého původu. Pokuty za toto období převyšují částku 100 000,- Kč. Veterinární inspektoři následně postoupili orgánu ochrany veřejného zdraví a Státní zemědělské a potravinářské inspekci 14 podnětů, jejichž řešení spadá do působnosti výše uvedených dozorových orgánů.Mgr. Petr PejchalTiskový mluvčí SVS

URL| http://www.agris.cz/clanek/188071

Světové ceny potravin v dubnu klesly na pětileté minimum agris.cz str. 0 Potravinářství Aktuálně.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 9.5.2015

zpět K poklesu cen přispívá vysoká zemědělská produkce a levná ropa. Světové ceny potravin v dubnu meziměsíčně klesly o zhruba 1,2 procenta, a dostaly se tak na nejnižší úroveň za téměř pět let. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). K poklesu cen přispívá vysoká zemědělská produkce a levná ropa. K poklesu cen přispívá vysoká zemědělská produkce a levná ropa. Světové ceny potravin v dubnu meziměsíčně klesly o zhruba 1,2 procenta, a dostaly se tak na nejnižší úroveň za téměř pět let. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). K poklesu cen přispívá vysoká zemědělská produkce a levná ropa. Hodnota indexu FAO, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, v dubnu činila 171 bodů. Index se tak dostal nejníže od června 2010 a za posledních 12 měsíců se propadl téměř o pětinu. Nejvýraznější pokles zaznamenaly v dubnu ceny mléčných výrobků. Snížily se také ceny ostatních potravinářských komodit s výjimkou masa. To vykázalo první zdražení od loňského srpna autor: ČTK

URL| http://www.agris.cz/clanek/188082

aktualne.cz Alarmující zpráva: Polovinu předškoláků ohrožuje toxický kov 6.5.2015

aktualne.cz str. 0 Domácí

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Státní zdravotní ústav varuje, že se u českých dětí našly vysoké hodnoty kadmia. Jed se do těla dostává buďto s cigaretovým dýmem, nebo jídlem. Způsobuje Praha - V ledvinách českých předškoláků se našly extrémně vysoké hodnoty kadmia. Jedem, který

způsobuje řídnutí kostí, chudokrevnost nebo spouští rakovinotvorné bujení, je ohrožena až polovina dětí. S alarmující zprávou nyní přišel Státní zdravotní ústav. V jiných evropských zemích přitom lékaři tak vysokou zátěž u dětí nezjistili. "Týdenní zátěž kadmiem je u českých dětí od čtyř do šesti roků výrazně vyšší, než je doporučená tolerovatelná dávka definovaná Evropským úřadem pro potraviny. V období let 2012 až 2013 představovala až 227 procent této stanovené hodnoty," popisuje zpráva Státního zdravotního ústavu. Důvody? Čtvrtina dětí žije v domácnosti s kuřákem. Tito předškoláci mají až pětkrát horší toxikologické výsledky než jejich vrstevníci. Další děti pak spolykají jed s jídlem. Kadmium totiž obsahuje celá řada zemědělských produktů. K vyšším hodnotám kovu v organismu přispívá také žalostná kvalita ovzduší v některých lokalitách Česka - například Ostrava má podle Českého hydrometeorologického ústavu dlouhodobě jedno z nejhorších ovzduší v Evropě. "Když se k tomu přidá skutečnost, že děti spotřebují daleko více potravin na kilogram své tělesné hmotnosti než dospělí, vyjdou z toho samozřejmě ze všech nejhůře," vysvětluje profesor z Centra zdraví, výživy a potravin při Státním zdravotním ústavu Jiří Ruprich. Podle lékařů se přitom těžký kov fatálně podepisuje na jejich zdraví. "Kadmium totiž poškozuje ledviny," upozorňuje Jiří Slíva z Farmakologického ústavu Univerzity Karlovy v Praze. Kromě toho způsobuje anémii nebo chronickou rýmu. Může spustit nádorové bujení nebo zapříčinit neplodnost. Sebevrazi kuřáci Odborníci ze Státního zdravotního ústavu už proto přemýšlejí, jak vliv kadmia na populaci snižovat. Resortu zdravotnictví například doporučují, aby konečně prosadilo úplný zákaz kouření na veřejnosti. "Lidé, kteří kouří, jsou doslova sebevrazi. Všichni do jednoho mají jistotu, že budou mít zdravotní problémy,“ podotýká profesor z Centra zdraví, výživy a potravin při Státním zdravotním ústavu Jiří Ruprich. Kuřáci navíc ohrožují zdraví dalších lidí v okolí. Ministerstvo zdravotnictví sice novelu protikuřáckého zákona připravilo, vláda ale prozatím normu neprojednala. Řešit by se ale měly i potraviny. "Čeští úředníci by se měli zapojit do bruselského vyjednávání o limitech kadmia v potravinách. Tyto limity by se měly výrazně zpřísnit," navrhuje také Ruprich. Kovy v bramborách i mase Kadmium se totiž nachází téměř ve všech potravinách. Například do brambor, obilovin nebo zeleniny se kov dostává z půdy zamořené minerálními hnojivy a průmyslem. Extrémně vysoké koncentrace kadmia se našly třeba v zemině v okolí Příbrami. Podle Ivana Suchara z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pocházejí ještě z doby Přemyslovců. Zanechaly je tady hutě na zpracování stříbra. Další bohaté "naleziště" jedu odhalili odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu v oblasti Souše v Jizerských horách. Za kontaminaci půdy prý tady mohou bývalé sklárny v Desné. Nejhorší jsou vnitřnosti letitého skotu Problém se zamořenou půdou jde přitom podle odborníků snadno vyřešit: stačilo by, aby ji zemědělci začali vápnit. "Dřív se to běžně dělalo, dnes se na to zapomíná. Když je půda zásaditá, tak se kadmium alespoň nepohybuje směrem do rostlin," upozorňuje Jiří Ruprich. Pohlídat se dá také obsah kadmia v mase. "Lidé by zkrátka neměli jíst vnitřnosti starých zvířat," doporučuje Ruprich.

Právě v tomto druhu masa je totiž podle něj koncentrace jedu nejvyšší. "Krávy se dnes dožívají až dvakrát delšího věku než ještě před dvaceti lety. Těžké kovy, které do sebe spolu se zeleným krmivem dostávají, se proto v jejich ledvinách nahromadí,“ vysvětluje Ruprich. Ledviny starých zvířat se zabavují Státní veterinární správa už proto začala hodnoty kadmia v těle chovných zvířat hlídat. A tam, kde je zamoření půdy největší, ledviny skotu automaticky zabavuje. Do potravního řetězce se tyto vnitřnosti nedostanou. Děje se to například v Moravskoslezském kraji. "Kromě toho pokračují i kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce v rámci monitoringu cizorodých látek," doplňuje mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Například v roce 2014 inspekce odhalila kadmium ve stopovém množství u poloviny vzorků kontrolované zeleniny, v osmdesáti procentech prověřovaných obilovin nebo ve všech vzorcích máku. Žádná z těchto potravin ale nebyla podle Jordána kontaminovaná natolik, aby ji museli inspektoři nechat stáhnout z trhu.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/domaci/alarm...iem/r~35aa3d62f27a11e4ba38002590604f2e/

Blesk Drobné lži na obalech 7.5.2015 Blesk str. 14 Servis Barbora Kabátová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Test prověřil kvalitu kečupů a zaměřil se i na ETIKETY PRAHA – Bez barviv, konzervantů, bez lepku – výrobci rádi používají fígle, jak nalákat zákazníky. Spotřebitel pak ani netuší, že vyzdvihované přísady jsou běžné nebo jejich absence normální. Blesk proto požádal odbornici na legislativu potravin Kamilu Míkovou z VŠCHT, aby zkontrolovala kečupy i z hlediska etiket. Nejen laboratorní analýza vypovídá o tom, jaké výrobky Kamila jsou, ale i to, jak výrobci dodržují povinné údaje na etiketách a zda neuvádějí zavádějící informace. „Někteří výrobci naznačovali, že jejich výrobek je výjimečný, ale tomu tak nebylo,“ shrnuje odbornice. Nejčastějším prohřeškem výrobců kečupů bylo uvádění informací typu »bez lepku« nebo »bez barviv«, což je ale u všech běžných kečupů samozřejmé. „Informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména vyvoláváním dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají ve skutečnosti stejné Míková charakteristiky, zejména výslovným zdůrazňováním přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých složek nebo živin,“ vysvětluje Kamila Míková. Felix Jemný kečup, plný rajčat Povinné údaje jsou v pořádku, pouze ve složení není u modifi kovaného škrobu uvedeno, že se jedná o zahušťovadlo. CO JE ŠPATNĚ: ?? »Plný rajčat« – Vzhledem k tomu, že tento kečup má obvyklý obsah rajčat. ??

»Bez barviv« – Barviva se u kečupů nesmějí používat, takže nejsou v žádném kečupu. ?? »Bez konzervantů« – Žádné sterilované nebo pasterované kečupy neobsahují konzervanty. ?? »Bez lepku« – Stejně tak běžné kečupy neobsahují mouku, tudíž i lepek. ?? »Bez přidaného glutamátu« – U běžných kečupů se nepoužívá glutamát. Jedná se o uvádění spotřebitele v omyl, neboť výrobce naznačuje, že jeho kečup je výjimečný a lepší než ostatní běžné kečupy na trhu, což není pravda. Hamé Kečup jemný Povinné údaje jsou v pořádku, pořádku pouze není uvedena doporučená doba spotřeby po otevření obalu. CO JE ŠPATNĚ: Opět je zde uvedené tvrzení »bez lepku«, běžné kečupy však neobsahují mouku, takže je to zavádějící. Heinz Tomato ketchup jemný Povinné údaje jsou v pořádku, pouze není uvedena doporučená doba spotřeby po otevření obalu. CO JE ŠPATNĚ: Ve složení není správně uveden alergen celer. Ten ale musí být vyznačen v seznamu složek podle zásady sestupnosti jako zvýrazněná složka. Nestačí jen uvádět u koření, že obsahuje celer. Hellmann’s Kečup jemný Povinné údaje jsou v pořádku. CO JE ŠPATNĚ: ?? Výrobce uvádí, že je kečup »bez konzervantů«, žádné sterilované nebo pasterované kečupy ale konzervanty neobsahují. Kand Tomato ketchup sladký, extra Povinné údaje jsou v pořádku, pouze není uvedena doporučená doba spotřeby po otevření obalu. Neli Kečup jemný Stejně jako u kečupu Kand, ani zde není uvedena doporučená doba spotřeby po otevření obalu. Povinné údaje jsou ale uvedeny správně. Otma Kečup tomatový jemný Povinné údaje jsou v pořádku, pouze není uvedena doporučená doba spotřeby po otevření obalu. Spak Gourmet pet ketchup jemný Povinné údaje jsou v pořádku, pouze ve složení není u modifi kovaného škrobu uvedeno, že se jedná o zahušťovadlo. CO JE ŠPATNĚ: Nesprávné je opět tvrzení »bez konzervantů«. Logo Český výrobek není oficiální značka kvality udílená ministerstvem zemědělství nebo potravinářskou komorou, v případě tohoto výrobku je v rozporu s tvrzením, že je vyroben z italských rajčat. Foto autor| Foto: Petr Novotný, Karel Kopáč

blesk.cz Legendární špekáčky: Podle čeho poznáte ty opravdové? 6.5.2015

blesk.cz str. 0 Zdraví a životní styl

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Češi špekáčky milují a neobejde se bez nich žádné posezení u ohníčku. Tahle masová pochoutka ale získala v posledních letech špatnou pověst – mnoho z těch, které jsme mohli najít na pultech obchodů, bylo šizených anebo plných nezdravých náhražek. Jak poznat poctivý výrobek?

Špekáček, tak jak jej známe dnes, byl poprvé představený na Zemské jubilejní výstavě v pražské Stromovce v roce 1891. Dříve složení špekáčků upravovaly československé státní a oborové normy. Po jejich zrušení v devadesátých letech začala kvalita špekáčků výrazně kolísat – na pultech jsme často mohli najít výrobky, které s masem moc společného neměly. To se zlepšilo až s vydáním vyhlášky v roce 2001, která předepisuje, co by pravý špekáček měl a co nesmí obsahovat. Špekáčky, jakožto česká specialita, jsou zapsané v seznamu zaručených tradičních specialit, který spravuje Evropská unie. Právě tyto špekáčky seženete mimo jiné ve farmářských obchodech (například v prodejnách Náš grunt). Jak má tedy skutečný špekáček vypadat? Musí obsahovat minimálně 40 % masa (hovězího, vepřového, telecího), maximálně 45 % tuku a neměli bychom v něm najít strojně oddělené maso, sóju, mouku nebo barviva. Měl by být přiměřeně kořeněný, pružný i křehký a na řezu zdravě světle či tmavě růžový s mozaikou kostiček špeku. Naproti tomu výrobky, prodávané třeba jako opékáčky, buřty, buřtíky nebo třeba táboráčky, nejsou nijak legislativně omezené a mohou se v nich nacházet kuřecí nebo vepřové kůže, strojně oddělené drůbeží maso („separát“), barviva, nechvalně proslulá „éčka“, sójová nebo pšeničná mouka nebo další přísady. Ani minimální obsah masa není nikde pevně stanoven! Jak tedy v obchodě rozpoznat kvalitní špekáček? Pokud chcete opravdu poctivý zážitek, sáhněte po skutečných špekáčcích, ne po jejich náhražkách. Vodítkem vám může být jejich barva, vůně a celkový vzhled.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/317553/lege...pekacky-podle-ceho-poznate-ty-opravdove

ct24.cz Počet nezaměstnaných klesl pod půl milionu 12.5.2015

ct24.cz str. 0 Ekonomika mor Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha - Nezaměstnanost se v dubnu snížila na 6,7 procenta z březnových 7,2 procenta. Počet nezaměstnaných klesl podle statistiky Úřadu práce pod půl milionu a zaměstnavatelé nabízeli více než osmdesát tisíc volných míst, což je nejvíce od prosince 2008. Zároveň na půl procenta zrychlila meziroční inflace. Loni v dubnu byla míra nezaměstnanosti vyšší, a to 7,9 procenta a zároveň volných pracovních míst bylo o téměř čtyřicet tisíc méně. "Situaci na pracovním trhu ovlivňují sezonní práce, které už jsou v plném proudu, především ve stavebnictví a zemědělství, dále pak v lesnictví, těžbě, potravinářství, lázeňství či turistickém ruchu," uvedla Kateřina Sadílková, která je pověřena řízením Úřadu práce ČR. Nezaměstnanost by měla podle úřadu nadále klesat, protože zaměstnavatelé budou v nadcházejících měsících nabírat další pracovníky. "Vzhledem ke zrychlení růstu ekonomiky a vysokému počtu volných pracovních míst by nezaměstnanost měla v následujících měsících dále klesat. Na podzim by se mohla dokonce snížit pod šest procent," míní hlavní ekonom Deloitte David Marek. Negativní důsledky poslední recese podle analytika ČSOB Petra Dufka z trhu práce zmizely. "Určitě se dá mluvit o dlouhodobějším zlepšení na trhu práce, to trvá už od začátku loňského roku. Takže máme za sebou už rok a půl velmi pozitivních výsledků. A vzhledem k tomu, že předpokládáme, že ekonomický růst bude dále zrychlovat, tak se dá očekávat další pokles nezaměstnanosti a růst počtu volných pracovních míst," říká Dufek. Nejvyšší nezaměstnanost zůstává v Ústeckém kraji, a to deset procent. Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti je v Praze, a to 4,8 procenta. Těsně za ní je Plzeňský kraj se 4,9 procenta. Na jedno volné pracovní místo připadá 5,9 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Bruntál (25,5), Ústí nad

Labem (24,1), Chomutov (21,4), Karviná (19,9), Jeseník (16,9), Sokolov (15,8) a Most (15,3). Česko je podle analytika Dufka nadále zemí s jednou z nejnižších nezaměstnaností v rámci EU. "Problémem však zůstává, že přes 40 procent nezaměstnaných se jen obtížně vrací do práce a zůstává nezaměstnanými déle než jeden rok," upozornil. Nižší nezaměstnaností se mohou podle Marka pochlubit jen Německo, Rakousko a Lucembursko. A jak se odrazí nezaměstnanost v platech? Zlepšování trhu práce se ovšem zatím podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Lukáše Kovandy nepromítá v odpovídající míře do růstu reálných mezd v soukromém sektoru. "Ale v tomto ohledu lze čekat brzký obrat," uvedl. Z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment vyplývá, že letošní růst mezd bude obdobný jako loni, kdy se zvýšily reálně o dvě procenta. Průměrná mzda v Česku se za celý loňský rok zvýšila o 608 korun na 25.686 korun. "Nejvyšší mzdy jsou dlouhodobě v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, velice rychle je však dohání zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech. Mzdy zde dosahují dvojnásobku průměru ostatních odvětví," uvedla již dříve vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. Zvyšují se ceny oděvů, potravin a dopravy Spotřebitelské ceny v Česku pak podle Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o půl procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu víc než v březnu. Meziměsíční růst činil 0,3 procenta, tempo růstu bylo ovlivněno zejména zvýšením cen oděvů a obuvi, dopravy, potravin a nealkoholických nápojů. V dubnu zdražily oděvy o 3,2 procenta a obuv o 7,4 procenta. Na meziměsíčním zdražení dopravy se podepsal růst cen pohonných hmot, který činil 1,6 procenta. Z potravin rostly ceny ovoce a zeleniny, a to o 3,2, respektive 7,9 procenta. Ceny pečiva vzrostly o 1,5 procenta, rýže o 2,5 procenta a olejů o 4,3 procenta. U většiny ostatních druhů potravin měly ceny spíše klesající tendenci. Ceny léčiv v dubnu stouply v porovnání s březnem o procento. Naopak zlevnily dovolené s komplexními službami, a to o 0,4 procenta. Zrychlení meziročního cenového růstu ČSÚ připsal zdražování alkoholických nápojů o 2,5 procenta. Zvedly se také ceny bytového vybavení. Ceny zboží úhrnem vzrostly meziročně o 0,5 procenta, ceny služeb o 0,7 procenta, doplnil ČSÚ. Dubnová meziroční inflace byla mírně vyšší, než očekávala v aktuální prognóze Česká národní banka. Meziroční inflace v dubnu stoupla z březnových 0,2 procenta na 0,5 procenta, ČNB očekávala přitom inflaci ve výši 0,3 procenta. Rozdíl byl podle ČNB způsoben především mírným meziročním růstem cen potravin, zatímco ČNB očekávala jejich pokračující pokles. Korigovaná inflace bez pohonných hmot byla v dubnu také lehce vyšší. I regulované ceny v meziročním vyjádření v dubnu vzrostly nepatrně rychleji, než ČNB očekávala. Zveřejněná data však nadále podle ředitele měnové sekce ČNB Tomáše Holuba potvrzují náhled ČNB, že předloňské rozhodnutí začít používat devizový kurz jako další nástroj měnové politiky významně přispělo k odvrácení deflace spojené s propadem poptávky. "Prognóza ČNB očekává, že zvyšující se ekonomická aktivita a zrychlující se růst mezd budou i nadále působit směrem ke zvyšování inflace, naopak dovozní ceny ji budou letos výrazně brzdit," uvedl Holub. "Zdražení například postihlo alkoholické nápoje, bytové zařízení nebo lázeňské pobyty, což by mohlo svědčit o tom, že se do inflace začínají promítat známky silnějšího ekonomického růstu. Aktuální čísla o inflaci tedy nedávají ČNB důvod k posunu kurzu koruny proti euru na slabší úroveň," uvedl například analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Vývoj cen zrcadlí sílící domácí poptávku Analytici konstatují, že se do cen začínají promítat známky silnějšího ekonomického růstu. Ceny zvýšily totiž nejen položky s celkovou cenovou rozkolísaností, jako jsou potraviny nebo pohonné hmoty, ale i položky dlouhodobější spotřeby. Inflace nicméně zůstane podle analytiků po celý letošní

rok poměrně nízká, kolem současných hodnot. A až příští rok se začne pohybovat mezi jedním až dvěma procenty. I podle hlavní ekonomky České bankovní asociace Evy Zamrazilové je vývoj cen znakem sílící domácí poptávky. "Celkově dnešní data o inflaci ukazují na dobrý výhled spotřebitelské poptávky. Spokojena může být rovněž centrální banka, propad cen pohonných hmot byl jen krátkodobý a do dalších cenových okruhů se nepřelil," uvedla. Podle analytika Generali Investments CEE Radomíra Jáče je zřejmé, že ekonomice nehrozí deflace. "Proti poklesu celkové cenové hladiny začaly působit ceny komodit a již několik čtvrtletí je zřejmé, že domácí poptávka včetně spotřeby domácností v české ekonomice roste," uvedl. Do konce roku zůstane inflace podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka relativně nízká. "V příštím roce se mírně zvýší a měla by se pohybovat mezi jedním až dvěma procenty," uvedl. Hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka soudí, že inflace zůstane poblíž současných hodnot do listopadu a ČNB nebude nucena měnit závazek intervenovat na hladině 27 Kč/EUR ještě dlouhou dobu.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...t-nezamestnanych-klesl-pod-pul-milionu/

ČRo - sever.cz Čerstvé ryby vydrží v chladničce dva dny, pak už se začínají kazit ČRo - sever.cz str. 0 / expres Veronika Dašková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

11.5.2015

zpět Ryby a zdravý jídelníček, to jde dohromady. Ryby jsou lehce stravitelné, obsahují málo tuku a poskytují kvalitní bílkoviny. Čerstvá ryba vypadá už na první pohled lákavě, asi tak, jako když jí vytáhnete rovnou z akvária. Čerstvou rybu poznáte podle toho, že je lesklá, její oči jsou čiré, a ne zakalené, na omak je pevná. Rozhodně se vyhněte nákupu ryby, která je na omak lepkavá nebo působí blátivě. Vůně čerstvých ryb se liší podle toho, jestli jde o rybu sladkovodní, nebo mořskou. Sladkovodní ryby voní jemněji, vůně mořských ryb má výrazné aroma.V našich podmínkách jsou pro zákazníky dostupnější a cenově přijatelnější sladkovodní ryby, za podmínek, kdy neutrpí jejich kvalita. Pokud chcete opravdu čerstvou rybu, je nejjednodušší si koupit chlazeného kapra nebo pstruha.Ryby můžete pořídit i balené - jenže přes obal leccos není vidět. Proto musíte pozorně přečíst údaje, které jsou na obale ovedené. Kromě trvanlivosti je zajímavý údaj o zpracovateli a množství použité glazury. To je vodní nástřik, v kterém je ryba uchovávaná. Nově musí být na etiketě uvedeno, jestli byly ryby zpracované přímo na lodi nebo až na pevnině. Podle Jiřího Kužely, odborníka z prodejny masa, drůbeže a ryb, se dá obecně říci, že kvalitnější ryby jsou ty přímo zpracované na lodi.K dostání jsou i uzené ryby. Mají upoutat zlatavou barvou a krásnou vůní po kouři. Starší uzenou rybu poznáte snadno - působí olezle a blátivě.Orientačním vodítkem může být také cena. U dražších ryb je vyšší pravděpodobnost, že budou kvalitní. Cena chlazených ryb se pohybuje kolem tří set korun za kilo, kilo mražených filet pořídíte za 150 korun.Náš tip: mražené ryby vyzkoušejte. Nechte je oma na talířku rozmrazit a hned poznáte, jestli jste koupili rybu nebo drahou vodu. Také podle toho, jak se vám bude s rozmraženou rybou pracovat, jestli se bude rozpadat apod., se můžete příště rozhodnout, od koho rybu koupit či nekoupit.I ryby mají své chutě. Je libo žížalu nebo umělou kukuřici s příchutí jahody?Češi vyžadují hlavně kapry bez šupin. Nechce se jim ryby čistit

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1488469

ČRo Plus V Praze se připravuje desáté celostátní fórum o problémech lidí stižených celiakií 11.5.2015

ČRo Plus str. 6 17:10 Den podle…

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------A jedna zdravotní zajímavost na závěr. Dovedete si představit, že byste se nemohli zakousnout do obyčejného rohlíku nebo chleba? A přece jsou tu lidé, pro které toto může být skutečně jen toužebná představa. Trpí totiž nesnášenlivostí na lepek. U příležitosti Mezinárodního dne celiakie, který se koná každý třetí květnový víkend v roce, se v Praze koná tuto sobotu již desáté fórum celiaků. Vedle tradiční prezentace výrobců bezlepkových potravin se mohou zájemci těšit i na čtyři odborné přednášky. O tom, že není snadné žít s touto diagnózou, jsem mluvil s Evou Láškovou a Eliškou Dufkovou ze Společnosti pro bezlepkovou dietu. Nejdřív jsem se zajímal o to, co vůbec celiakie je. Eliška DUFKOVÁ, Společnost pro bezlepkovou dietu -------------------Celiakie je v podstatě nesnášenlivost lepku, a je to autoimunitní onemocnění, při kterém dochází k poškození sliznice tenkého střeva. A v podstatě tělo nezpracovává veškeré živiny, které v potravině dostane, a dostává se většinou až i do kolapsu úplně. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Paní Lášková, další otázka. Já si uvědomuji, že když jsem byl malý a mlád, tak jsem o něčem takovém jako je bezlepková dieta, celiakie téměř neslýchal. Dá se říct, a spousta lidí na to naráží, že je to v jistém smyslu civilizační choroba, která tady dřív nebyla a přišla s tím, že máme jiné stravovací návyky? Eva LÁŠKOVÁ, Společnost pro bezlepkovou dietu -------------------Tak, já si myslím, že přímo, že by to byla civilizační choroba, tak to tak není. Je ale pravda, že se o celiakii a bezlepkové dietě více mluví. A díky větší medializaci a lepší diagnostice se vlastně více celiaků poznává. Tím, že celiakie má velkou škálu projevů, tak je to obtížné na celiakii u člověka přijít. Ale jinak existují kvalifikované odhady, že mezi populací je jedno až dvě procenta lidí s celiakií. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Paní Dufková, paní Lášková na to před chviličkou narazila, jak se vlastně může celiakie projevovat? Jak přijdeme na ty symptomy? Protože je docela dobře možné, že někteří z našich posluchačů podobnými symptomy trpí, jenom nevědí, co jim je. Eliška DUFKOVÁ, Společnost pro bezlepkovou dietu -------------------No, celiakie se projevuje opravdu, jak my říkáme, jako chameleon. Protože ona opravdu zkouší, nebo lépe řečeno, neurčí lékař okamžitě, že je to celiakie. Protože tam může bejt anemie, můžou tam bejt kazivost zubů, osteoporóza, různý gynekologický problémy, projevuje se v jakýmkoliv věku, u malejch dětí relativně lékaři už od dávnýho věku uměli odhadnout, že by to u toho dítěte mohlo bejt. Dneska se to testuje, ale u dospělýho člověka většinou to bejvá třeba po nějaký těžký zátěži psychický, nebo se setkáním s nějakým problémem, který nedokáže zvládnout a dostane se do takovýhohle prostě projevu, a tak se dá určit, že to je celiakie. Ale trvá to poměrně dlouho let. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Otázka pro paní Láškovou. Jak se s touhle nemocí, nebo s tímto stavem dá zápolit, a jak je to obtížné?

Eva LÁŠKOVÁ, Společnost pro bezlepkovou dietu -------------------Tak, jediným lékem a celiakii je celoživotní dodržování bezlepkové diety. To znamená, že člověk musí vyloučit ze své stravy lepek. A pokud se organismus s lepkem nesetká, tak nedochází k následné autoimunitní reakci a celiakie je v po..., v pořádku. Takže musí se držet celoživotní bezlepková dieta, a to je pro spoustu lidí problém. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Proč je to problém? Eva LÁŠKOVÁ, Společnost pro bezlepkovou dietu -------------------Je to problém z psychického hlediska, že už nikdy si nedá ten rohlík, nedá si tu housku. Ale pokud celiak důsledně dodržuje bezlepkovou dietu, je mu dobře. A i ten rohlík, i ta houska existuje v bezlepkové variantě. A je dobrá. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------To bude moje otázka pro Elišku Dufkovou, a je to otázka dost podstatná. Ty potraviny existují, ale lidé, kteří s tím mají zkušenost, a možná i někteří jiní vědí, že je to finančně dosti náročné. Jak je to finančně náročné? Eliška DUFKOVÁ, Společnost pro bezlepkovou dietu -------------------Několik testů jsme se snažili udělat, kolik je, vo co je celiak dražší než normální strava. A je to poměrně náročný vodhadnout, protože je to otázka, jak se člověk stravuje. Kdo se stravuje prostě doma, tak samozřejmě to není tak příšerný, protože tu mouku šetří, ke všemu se chová strašně slušně. Ale v okamžiku, kdy se stravuje v restauracích, tak prostě má jedinou šanci si dávat minutky, hotový jídlo je bez šance. A když to vemete, tak je to dvakrát tolik, tak drahý jako normální potravina. Nebo objednaný jídlo v restauraci. Jinak jsme odhadovali, že to bejvá tak cirka kolem tří tisíc na osobu za měsíc. A veškerý finance jdou za tím pacientem, protože neexistuje žádná dotace. U mladejch lidí do šestadvaceti let můžou být u některých pojišťoven proplacený, ale je to asi šest tisíc na rok. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Eliška Dufková a Eva Lášková ze Společnosti pro bezlepkovou dietu. To je pro dnešek úplně všechno, dámy a pánové. Dobrý večer.

ČT 1 Nová prodejna s regionálními potravinami 7.5.2015

ČT 1 str. 10 18:00 Události v regionech - Brno

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka -------------------Olomócké špajz, prodejna s regionálními potravinami, která dnes otevřela v nákupní galerii nedaleko centra Olomouce. Má pomoct malým výrobcům z celého kraje, aby se jejich potraviny dostali k většímu počtu lidí. Podle odborníků kvalita regionálního jídla roste a zvyšuje se i počet samotných producentů. Martin LAŠTŮVKA, redaktor --------------------

Zatímco v noci většina zákazníků spí, v malém uzenářství na okraji Prostějova se pilně pracuje. Ráno musí být vše připravené. Do prodejny míří pro čerstvé uzeniny a maso jeden člověk za druhým. osoba -------------------Takhle? A co jiného? Lenka VACKOVÁ, vedoucí prodejny -------------------Naši zákazníci hlavně fungují na doporučení. Jsou zvyklí na kvalitu výrobků, jsou spokojení, takže se vrací. Martin LAŠTŮVKA, redaktor -------------------Kvalita nahrazuje kvantitu a uzenářství prosperuje. Nový cíl je dostat se k dalším zákazníkům. V tom má pomoct třeba Olomócké špajz. Nová prodejna v nákupní galerii nedaleko centra Olomouce, dodavatelé, jen regionální potravináři. Aneta MATUŠKOVÁ, vedoucí, Olomócké špajz -------------------Máme poctivý mléčný výrobky, uzeniny z rodinných řeznictví, samozřejmě doplněni zdravou výživou. Martin LAŠTŮVKA, redaktor -------------------Za výrobci stojí i olomoucké hejtmanství, které bude jejich zboží propagovat. Jiří ROZBOŘIL, hejtman Olomouckého kraje /ČSSD/ -------------------Bychom rádi to rozšířili do celého kraje, tím vlastně zvýšíme obrat i těm producentům a dostaneme ty kvalitní jejich výrobky mezi lidi. Jindřich SMÍČKA, ředitel, Česká zemědělská a potravin. inspekce, Olomouc -------------------Ten trend stoupá a ty výrobci nebo ty výrobky, které jsou hodnoceny, tak většina z těchto výrobků je na velice dobré úrovni. Martin LAŠTŮVKA, redaktor -------------------Kromě Olomóckého špajzu mohou lidé nakupovat regionální potraviny třeba tady v prodejně To pravé z Hané nebo v nedalekém obchodě Sklizeno. Další možností je prodejna Náš grunt na Dolním náměstí, na tom Horním se zase pravidelně pořádají farmářské trhy. V Olomouckém kraji postupně malých výrobců potravin přibývá. Kvalitu jejich zboží a místo původu označují speciální loga. Ne každý ale dělá svoje produkty kvůli výdělku. Třeba pro Evu Luljakovou z Dřevohostic je pečení a zdobení perníků hlavně velkým koníčkem. Martin Laštůvka, Česká televize.

Novinky ve školním stravování 10.5.2015

ČT 1 str. 20 19:00 Události

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka -------------------Další změna se chystá ve školním stravování. Po zákazu sladkostí v automatech a zařazení speciálních diet chce ministerstvo obnovit i takzvaný spotřební koš. Norma, která určuje dávky jednotlivých druhů potravin, je stejná už 26 let.

Lenka DRMOTOVÁ, redaktorka -------------------Po chvíli hraní první pauza na svačinu. V této mateřské škole v Lounech je to pomazánka, špaldový chléb a kousek ovoce. A podle tabulek taky nezbytná dávka mléka, zhruba 3 deci na den. Tady ale děti častěji sahají po čaji nebo vodě. O to těžší je podle vedoucí jídelny třeba u této položky hodnoty dávek dodržet. Hana HADAČOVÁ, vedoucí jídelny, Mateřská škola Šafaříkova, Louny -------------------Je to třeba někdy i kolikrát na hraně, že jo. Ty rodiny teďko upouštějí od spotřeby mléka. Lenka DRMOTOVÁ, redaktorka -------------------I u přípravy oběda se musí pečlivě počítat. Suroviny školka v jídelníčku rozděluje tak, aby plnila dané dávky na měsíc. osoba -------------------Dobré chutnání, děti, a dobrou chuť. Lenka DRMOTOVÁ, redaktorka -------------------Co potravina, to přesně daná porce, a to jak podle druhu jídla, tak i podle věku dítěte. Například v této třídě těch nejmenších je to u zapečeného masa 55 gramů na talíř. I u druhů masa by kuchařky uvítaly přehodnocení tabulek. Nejen podle této školky je trendy zdravé výživy dávno předstihly. Hana HADAČOVÁ, vedoucí jídelny, Mateřská škola Šafaříkova, Louny -------------------Trendem dnešní doby je, třeba vepřové maso by se doporučeně mělo používat jenom čtyřikrát v měsíci. Lenka DRMOTOVÁ, redaktorka -------------------Jídelnám stačí normu splnit na 75 %. Ovoce a zeleninu mohou dokonce navýšit nad limit, ovšem za nedodržení třeba právě problémových položek riskují pokutu. Ministerstvo školství teď chce pravidla změnit. Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/ -------------------Více přizpůsobení toho spotřebního koše potřebám dnešní doby, ale hlavně také i finanční ocenění, protože ceny se nám nějakým způsobem posouvají. Lenka DRMOTOVÁ, redaktorka -------------------Odborníci na výživu zatím jídelnám připravili dvě nová doporučení, co mohou v současném spotřebním koši obměnit a návod, jak ho s novinkami správně spočítat. Jarmila RÁŽOVÁ, zástupkyně hlavního hygienika, Ministerstvo zdravotnictví -------------------My máme ty dvě metodiky teď těsně před dokončením, ta těžší část, která by se měla týkat vlastní změny výživovejch doporučení, k tomu potřebujeme dobrá data. Je to velmi, velmi náročný, vědecky podložený proces. Lenka DRMOTOVÁ, redaktorka -------------------Jak se podle výživových expertů spotřební koš nakonec změní, by mělo být jasné do podzimu. Lenka Drmotová, Česká televize.

denik.cz Veterinární správa odhalila nedostatky v pražských restauracích 7.5.2015

denik.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha - Městská veterinární správa v Praze v dubnu odhalila závažné nedostatky v 17 stravovacích zařízeních z celkem 51 kontrolovaných provozoven. Pokuty překročily 100.000 korun, sdělila Státní veterinární správa (SVS). Inspektoři na území Prahy nechali odstranit 280 kg masa vykazujícího takzvané smyslové odchylky nebo masa neznámého původu. " Inspektoři veterinární správy rovněž Státní zemědělské a potravinářské inspekci a orgánu ochrany veřejného zdraví postoupili 14 podnětů, které spadaly do jejich působnosti. SVS upozornila, že v "zázemí" stravovacích zařízení panuje rozdílná úroveň hygieny, velké rozdíly jsou i v dodržování požadavků na skladování a sledovatelnost potravin. S nejlepšími podmínkami se inspektoři setkali v restauracích nejvyšší kategorie, zatímco ve stravovacích zařízeních nižších cenových skupin byly často zcela nevyhovující. Mezi nedostatky se podle veterinárního dozoru nejčastěji objevují potraviny vykazující nežádoucí smyslové odchylky, potraviny neznámého původu i nedodržování teplot skladování. V těchto případech následuje správní řízení a případné uložení sankce. SVS kontroluje provozovny stravovacích služeb od ledna letošního roku. Pravomoc kontrolovat nakládání s potravinami živočišného původu ve stravovacích zařízeních udělila od začátku roku veterinářům i Státní zemědělské a potravinářské inspekci novela zákona o potravinách."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/veterina...-v-prazskych-restauracich-20150507.html

Dva výrobky z okresu uspěly 9.5.2015

denik.cz str. 0 Královéhradecký kraj

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Rychnovsko - Titul Regionální potravina získaly dva produkty z Rychnovska, jedná se o Indiánské borůvky a Smetánkový mls. " Hned dva potravinářské výrobky z Rychnovska slaví velký úspěch. Získaly totiž titul Regionální potravina 2015. „Odborná komise ocenila celkem devět výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z celého Královéhradeckého kraje," řekl Ivo Konopa, ředitel Regionální agrární komory Královéhradeckého kraje. V kategorii sýry včetně tvarohu získal ocenění Smetánkový mls čoko poleva, který vyrábí Jiří Pácha z Rokytnice v Orlických horách. Mls vyrábí jeho Farma Pod lipou. Začali před více než dvaceti lety „Farmu jsme založili v roce 1991 zakoupením hospodářských budov v Rokytnici v Orlických horách a začali s chovem dojných krav plemene českého strakatého skotu. Později, se zájmem o farmářský

život a s životní touhou vlastnit koně, jsme koupili prvního koně Bobeše a později i další, dnes jsou nejen pro potěšení, ale i do sportu," píše rodina na internetových stránkách své farmy. Farma produkuje několik výrobků Rodina hospodaří zhruba na 130 hektarech a každý den se stará o cca 100 kusů dobytka, několik koní a dalších hospodářských zvířat. Farma se nachází v romantické krajině Orlických hor. „Kvůli současné situaci v zemědělství v České republice jsme byli donuceni se věnovat nejen samotné výrobě mléka, ale i dalším mléčným výrobkům," píše se také na internetových stránkách. Farma vyrábí hned několik různých výrobků z mléka od jogurtů přes všemožné zákysy až po sýry. Dalším oceněným výrobkem jsou Indiánské borůvky s fruktózou, které vyrábí společnost Kand s.r.o. z Dobrušky. Tento výrobek získal prvenství v kategorii ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě. Jedná se o ovocný přípravek z Muchovníku olšolistého, neboli Indiánských borůvek. Borůvky jsou plné anthokyanů. Tyto antioxidanty neutralizují působení volných radikálů, které mohou poškozovat buňky a celé tkáně. Tkáňové poškození může nakonec vyústit v šedý oční zákal kataraktu, glaukom, křečové žíly, hemoroidy, žaludeční vředovou chorobu, srdeční nemoci a rakovinu. Modročerné anthokyany nacházející se v borůvkách zlepšují soudržnost podpůrných tkání v cévách i jejich vnitřní výstelce. „Ukázalo se, že anthokyany mají posilující efekt na působení vitamínu C a zlepšení pevnosti krevních kapilár. Anthokyany umí odvrátit buněčné poškození volnými radikály, inhibují působení emzymů zprostředkujících poškození tkání a přímo reagují s kolagenními vlákny, čímž vedou k tvorbě pevnější mezibuněčné hmoty. Toto posilující působení na tkáně je jedním z hlavním efektů připisovaných borůvkám," tvrdí Kand na svých internetových stránkách. Společnost Kand s.r.o. se specializuje na výrobu pochutin. „Mezi naše výrobky patří kečupy, hořčice, brusinky a omáčky," popisuje společnost na svých stránkách. Firma se skládá ze dvou výrobních podniků. V Dobrušce se nachází centrální budova, výrobní hala a sklad. První výroba se datuje od roku 1950 a vyráběl se zde mošt, víno a sirupy. Výroba kečupu nastala od roku 1966 pod značkou Kord. Výroba hořčice je ve druhém provozu v Chlumci nad Cidlinou a začala od roku 1946. Značka Kand působí na trhu od roku 1990. O označení Regionální potravina, které je zárukou místního regionálního původu, se letos ucházelo 103 produktů od 29 výrobců. „O logo výrobci soutěžili v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení měly masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas, pekařské výrobky a kategorie mléčné výrobky ostatní," Ivo Konopa, ředitel Regionální agrární komory Královéhradeckého kraje. Výrobky hodnotily dvě osmičlenné komise tvořené zástupci Ministerstva zemědělství, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. Podle slov regionálního koordinátora Iva Konopy, ředitele Regionální agrární komory Královéhradeckého kraje, měla komise velmi obtížnou práci. „Přihlášené výrobky se vyznačovaly vysokou kvalitou, je jasně vidět, že výrobci mají o udělení loga Regionální potravina značný zájem a do soutěže přihlašují své nejlepší výrobky." Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond. Podrobné informace o soutěži můžete najít na webových stránkách http://www.regionalnipotravina.cz.

"

URL| http://www.denik.cz/kralovehradecky-kr...a-vyrobky-z-okresu-uspely-20150509.html

e15.cz Turci si brání trh cly i prohibicí 6.5.2015

e15.cz str. 0 Obchod a služby

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Turecko zažívá populační boom. Od přelomu tisíciletí přibylo v zemi skoro třináct milionů lidí. Dnes má země už víc než 76 milionů obyvatel a populace se každý den zvyšuje o 2,5 tisíce lidí. Země tak stojí před úkolem, jak nasytit překotně rostoucí národ. „Například v letech 2007 až 2012 se zvyšovala poptávka po potravinách každoročně o 14 procent,“ připomíná Lenka Švihlová z české proexportní agentury CzechTrade. Pro zahraniční dodavatele potravin a zemědělských výrobků je ale zatím přesto turecký trh těžko dostupný. Turci se totiž rozhodli, že upřednostní stůj co stůj potraviny ze své vlastní zahrady. Obehnali ji vysokým celním plotem, když clo na dovoz potravin dosahuje až závratných 150 procent. Z Číny dokonce zakázali Turci dovoz potravin úplně. Na další překážku narazili v Turecku dovozci alkoholických nápojů včetně piva. Současná vládnoucí strana AKP se totiž snaží postupně zavést prohibici. Reklama na alkoholické nápoje je už nyní v zemi zcela zakázána. Turecko má i proto nejnižší spotřebu alkoholu v Evropě s průměrnou konzumací 1,5 litru ročně na jednoho obyvatele. A plných 83 procent Turků jsou úplní abstinenti. Nová generace Turků To se ale mění s nastupující generací, která se ráda baví a při tom pošilhává po pivu nebo šampaňském. Prodej piva se nyní v Turecku ročně zvyšuje o osm procent. Spotřeba šumivého vína například jen v roce 2012 vzrostla skoro dvojnásobně, přičemž devět desetin spotřeby kryje dovoz. Některé západní firmy se pokoušejí do Turecka dostat koupí tamějších producentů. „Mezi největší investory patří společnost Ferrero, která vložila do výroby čokolády a cukrovinek v Turecku už víc než 95 milionů eur. Skupina Olam ovládla tureckou společnost zabývající se produkcí a zpracováním lískových oříšků. Ta by měla brzy krýt 75 procent světové spotřeby,“ ilustruje Lenka Švihlová. Hodně jogurtu, málo masa Mezi potravinami, které mají v Turecku tradičně velký odbyt, kupodivu kraluje oblíbený jogurt. Průměrný Turek ho spotřebuje ročně 45 kilogramů. Naopak spotřeba červeného masa je jen 6,2 kilogramu. Pro srovnání, v Česku je spotřeba veškerého masa na jednoho obyvatele ročně zhruba téměř osmdesát kilogramů. V Turecku je maso zatím drahé a domácí výroba je nedostačující, navíc se v islámské zemi nejí vepřové. Příležitostí jsou také potraviny, které zatím turečtí producenti příliš nenabízejí. „Ve velkých městech vznikají obchody se zdravou výživou, nabídka je však prozatím ještě velmi omezená. Navyšuje se poptávka po biopotravinách, cereálních tyčinkách, dětské výživě a dietních potravinách,“ uvádí Michal Koščo, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Istanbulu. Pro české strojírenské firmy je také šance v dodávkách technologií pro turecké mlékárny, pekárny, jatka nebo skleníky. Čtěte také: Turecko poskytne chudým zdarma internet, ale s omezeními

Turecko už nechce být jen montovnou, vyrobí vlastní dopravní letadlo

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-s...ci-si-brani-trh-cly-i-prohibici-1186646

Elektro Politické nadšení pro OZE se ochlazuje Elektro str. 20 Elektrotechnické fórum Ing. Zdeněk Trinkewitz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

5.5.2015

zpět Politické kruhy ve vyspělých zemích, ve své věčné snaze zalíbit se voličům, podlehly tlaku umanutých ekologických aktivistů a vypočítavých obchodníků s palivy a vyhlásily rozhodný obrat ve své energetické politice k podpoře vývoje a zavádění tzv. OZE - obnovitelných zdrojů energie. Na evropské straně Atlantiku se to promítlo do programu Evropské unie, zejména prosazovanému Německem a jeho kancléřkou Merkelovou. Málo byly platné námitky a varování řady odborníků a odborných institucí z oblasti těžby paliv, výroby a rozvodu energií, ale také z oblasti zemědělské produkce a výroby potravin. Po zkušenostech a potížích s proměnlivým výkonem fotovoltaických a větrných elektráren a skladováním vyrobené energie, se počáteční optimismus kolem OZE ochlazuje. Začněme náhradou ropných paliv výrobou bionafty a biolihu Na počátku 21. století významná část lidské populace trpí podvýživou a denně umírá na Zemi hladem 25 000 lidí! V době, kdy celé lidské populaci hrozí násobné zdražování základních potravin, se s nutnými masivními dotacemi ze státních rozpočtů prosazuje výroba paliv z potravin. Zamlčuje se, že výroba tekutých biopaliv je energeticky velmi náročná. Spotřebovává se při ní velké množství fosilních paliv a do ovzduší se uvolňuje velké množství CO2. U výroby etanolu z cukrové třtiny nejpesimističtější propočty uvádějí, že energie ve vyrobeném etanolu je nižší než fosilní energie spotřebovaná během technologického procesu jeho výroby. [BOURNE, J.: Zelené sny. National Geographic X/2007, str. 70.] Krátce shrnuto to znamená, že ekologičtí entuziasté „naletěli na špek“ globální politickopodnikatelské lobby, která v celém tomto ekologickém karnevalu, jenž skrytě podněcuje a podporuje, našla nový zlatý důl pro své zisky. A společensky ještě nebezpečnější je to, že si koupila a pěstuje prodejné politiky, vědce a novináře, kteří masu naivních ekologistů hecují, organizují a financují jejich akce. Pokračujme výrobou elektřiny větrnými a fotovoltaickými elektrárnami Nebudu zde probírat, jak jejího zavádění, podporovaného obrovskými vládními dotacemi a daňovými úlevami bez patřičného legislativního zabezpečení (lobbysticky ošetřeného), využily bandy spekulantů a daňových podvodníků k „dobývání“ obrovských zisků, což je téma pro příslušné státní orgány, zejména činné v trestním řízení. Budu zde hovořit o technických a organizačních důsledcích pro plné, spolehlivé a bezpečné zásobování všech spotřebitelů elektrickou energií. Zde se odvolám na informace z článku odborníků z Fakulty elektrotechnické ČVUT a dalších autorů v časopise Elektro 3/2015: Vliv obnovitelných zdrojů elektřiny na řízení elektrizační soustavy Autoři uvádějí, že nastal rychlý rozmach zejména FVE (fotovoltaických elektráren), aniž by byla plánovitě paralelně řešena jejich koordinace s dosavadními zdroji a důsledky pro provozování přenosové soustavy. Již na konci roku 2014 totiž dosáhl instalovaný výkon FVE v ČR celých 2 000 MW (odpovídá výkonu JE Temelín). Navíc k tomu je naše přenosová soustava používána pro přenosy výkonu ze SRN směrem na Rakousko a Balkán, kterými se řeší přebytek výkonu jejich FVE a větrných elektráren. Nevyřešeným problémem velkého podílu FVE a větrných elektráren v celé propojené evropské rozvodné soustavě je neodstranitelná závislost jejich výkonu na povětrnostních podmínkách. To vyvolává nutnost udržování rezervního instalovaného výkonu v klasických elektrárnách a jeho operativního rychlého nasazování při ztrátě výkonu OZE. Nebo skladování elektrické energie, ukládané do zásobníků v době přebytečného výkonu OZE, které zatím nemá ekonomicky přijatelné technologické řešení.

Ve stejném čísle Elektro nabízí jedno z možných (kuriózních) řešení informace Ing. Miroslava Kuželky z firmy ABB v článku: Elektromobil v roli zásobníku energie pro rodinný dům Tam je problém skladování elektrické energie řešen spolu s podporou rozvoje tzv. elektromobility. Navrhuje se, aby domácnosti, které užívají vlastní OZE a současně jeden klasický automobil, používaný převážně k dopravě do zaměstnání, si pořídily navíc elektromobil (pro domácnost), vybavený akumulátorovou baterií s kapacitou alespoň 25 kW h. Elektromobil by sloužil jen pro rodinnou dopravu a v době přebytku výkonu OZE by vždy byl v režimu dobíjení z rekuperačního dobíječe, který by umožňoval vracení energie v době nedostatku výkonu OZE z akumulátoru domácího automobilu i do veřejné sítě. A ještě ve stejném čísle Elektro, referuje další článek od Ing. Karla Kabeše: Zavádění elektromobility se v Německu zpožďuje Uvádí, že SRN se snaží znovu povzbudit řadou finančních a legislativních podnětů rozvoj a šíření elektromobility, spolu se současným řešením skladování elektrické energie. Tyto tendence a snahy firem i vlády SRN jsou průhledné. Za jejich starostí o ochranu životního prostředí a energetickou bezpečnost, se cudně skrývají jejich ekonomické a politické zájmy. Všechna navrhovaná řešení jsou technicky a technologicky složitá a patřičně drahá. To vyhovuje výrobcům tím, že řeší využívání jejich technologických a lidských kapacit a zabezpečení růstu prodeje a zisku. A vládám proto, že mohou vykazovat růst HDP (ač neúčelný a mrhající surovinovými zdroji) a udržování nezaměstnanosti na přijatelném stupni. Ke skepticizmu odborníků nepřihlížejí a prosazují své čistě politicky motivované, ale ekonomicky škodlivé koncepce, na úkor občanů - daňových plátců. Vyplývá to zcela zřejmě i z názorů odborníků, které přinesl ekonomický deník E15 po Ženevském autosalonu. Světové automobilky opouštějí elektrické snění Světové automobilky se probírají ze snů o pohonu automobilů na elektřinu a zkoumají jiné alternativy jako vodíkové články nebo další úspory paliva ve spalovacích motorech. Začíná jim být jasné, že s elektromobily, které zřejmé nemají šanci získat dostatek zákazníků, budoucí emisní limity EU nesplní. Jestliže mají dosáhnout cíle 95 g/km do roku 2020, bude to od nich vyžadovat razantní kroky a nové investice do rozvoje. Technologie elektromobilů je podle řady hlasů do budoucnosti beznadějná. „Bateriová technologie nebyla schopna vyřešit století starý problém příliš velké hmotnosti a omezené schopnosti dojezdu“, shrnul odborník na automobilové technologie Arthur Wheaton z Cornellovy univerzity v USA. „Z tradiční technologie už nejsme schopni dostat to, co potřebujeme. Čekáme tak rozchod s minulostí,“ řekl i šéf inovací ve francouzském Peugeotu Jean-Marc Finot. [ČTK - kráceno.] I náš časopis Elektro, přinesl již v minulých létech zahraniční referáty o vyvíjených systémech náhrady fosilních paliv pro výrobu elektrické energie, tepla a paliv pro vozidla, systémem vodíkové energetiky. Uvedu zde zkráceně citované informační zdroje. Vodík jako akumulátor energie (Der Wasserstoff kommt) Vodík je nejlehčí plyn a má nejmenší molekuly ze všech prvků. Proto vyžaduje velmi těsné transportní nádrže, spoje, potrubí a také tomu odpovídající výrobní investice. Se vzduchem tvoří výbušnou směs. Vodík má ale i mnohé pozitivní vlastnosti, např. velkou výhřevnost, je nejedovatý, jeho spalování (slučování s kyslíkem) neprodukuje žádné škodliviny a nekazí přírodní prostředí. Solární zařízení u Neunburgu v Horní Falci, instalované v roce 1990, produkuje prostřednictvím regenerativních energií plynný vodík. Současná technologie výroby vodíku je zatím příliš nákladná, a proto se jejímu vývoji věnují četné výzkumné instituce. Citovaný článek uvádí jedno ze zkoumaných schémat výroby, skladování, rozvodu a využívání vodíku i pro výrobu elektrické energie. Vzhledem k datu publikace uvažuje o jeho využití v záskokových agregátech se spalovacími motory nebo v palivových článcích. (pozn. autora: zřejmě by bylo nejvhodnější použití v paroplynových soustrojích špičkových elektráren, viz dále.) Již v roce 1991 bylo úspěšně vyzkoušeno skladování a distribuce vodíku, když zkapalněný vodík (LH2) se skladuje pod tlakem při teplotě až -253 °C. [Magazin über europäische Forschung. August 2004, č. 42, FTEinfo.] Solární vodík z Bavorska (Solarer Wasserstoff aus Bayern) Infrastruktura vodíkového hospodářství daleko překračuje oblast dopravy. Z hlediska celkové energetické potřeby společnosti by se vodík mohl stát trvalým spojencem elektřiny. Výzkumy, které probíhají, jsou již zaměřeny na prototypy

velkých stacionárních palivových článků pro aplikace v energetice. Ty by mohly jako plné decentralizované jednotky uspokojovat obrovskou poptávku průmyslu, zemědělství, sektoru služeb i domácností po elektřině, ale také po teple i a mechanické energii. Využíváni vodíku se jeví v několika příštích desetiletích jako schůdné a udržitelné východisko ze slepé uličky, do které světový energetický systém přivedlo trvalé upřednostňování fosilních paliv. Evropskou unii by navíc důsledná orientace na využití vodíku jako základního zdroje energie zbavila stále rostoucích starostí o zajištění své nezávislosti na dovážených nosičích energie. A i proto má vodíkové hospodářství v nejvyšších politických kruzích EU takovou podporu. [KABISH, H., Elektropraktiker, 1993, č. 9.] (konec citací) Jaké se tedy nabízí racionální řešení? Společným řešením náhrady ropných paliv a současně efektivního skladování a rychlého zpětného odčerpávání přebytečné elektrické energie z OZE by mohlo být plošné vybudování sítě H2 - Smart Grid (vodíkové energetiky), která by umožnila snadný přechod silničních vozidel s pístovými motory na vodík, vyráběný elektrolýzou z cyklicky přebytečného výkonu OZE, s uskladňováním v plynojemech a snadné použití vodíku i ve špičkových paroplynových elektrárnách. Světové automobilky mají fungující varianty pohonu s plynovými (H2) pístovými motory, nepříliš odlišnými od současně běžně vyráběných, které jsou vybaveny tlakovými zásobníky vodíku, jen o málo většími a těžšími než současné palivové nádrže vozidel. Je zřejmé, že náhrada tekutých nebo plynných uhlovodíkových paliv pro automobily a jiná vozidla a stroje vodíkem je technicky možná i ekonomicky zcela reálná. Realizace je závislá pouze na racionálním uvažování a odvážném rozhodování vlád, které by se měly přestat ohlížet na pokřik nátlakových hnutí, jež jsou ve skutečnosti inspirována a podporována celosvětovou lobby ropných společností. Skladování vodíku bývá záměrně, ale neprávem, problematizováno. V plynném stavu je možné při nízkém tlaku 7 až 20 MPa v zásobnících nebo může být vodík vázán na hydridy nebo ukládán do chemických sloučenin jako NH3, CH3OH, NH2NH2 apod. Pro vodíkový systém mluví kladně i očekávané pokroky ve vývoji dalších generací jaderných reaktorů. Vysokoteplotní reaktory VHTR nebo GFR, chlazené plynem, olovem nebo solemi, jsou schopné termochemickým rozkladem vyrábět vodík pro úplnou náhradu uhlovodíkových paliv. (Olovem chlazené reaktory již v současnosti úspěšně provozují ruské jaderné ponorky). V USA již v roce 2005 přijal Kongres energetický zákon, který vyhradil 1,25 mld. USD na výstavbu zkušebního vysokoteplotního atomového reaktoru chlazeného heliem pro výzkum simultánní výroby elektrické energie a plynného vodíku použitelného pro pohon automobilů. Myšlenka masivního přechodu na vodíkovou energetiku není tedy nová, ale zřejmě je pro rozhodující subjekty ekonomicky nežádoucí a proto jaksi zapomenuta. O autorovi| Ing. Zdeněk Trinkewitz, 16. 4. 2015

Euro Žlutý upír 11.5.2015

Euro str. 32 Report - biopaliva Vlaďka Kubíčková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Kvůli řepce mizejí z českých polí brambory, na ceny půdy však všudypřítomná plodina nemá prakticky vliv Argumentů pro omezení biopaliv první generace, tedy těch, která jsou vyráběna z plodin původně využívaných jako potraviny, je řada. Především jejich dopad na životní prostředí není zdaleka tak příznivý, jak se původně očekávalo, a navíc celosvětově ubírají ornou půdu, a ohrožují tak výrobu potravin, a to i v Česku. Evropský parlament na konci dubna schválil, že sníží podíl biopaliv, která se vyrábějí ze zemědělských plodin. Do roku 2020 by tak podíl obnovitelných zdrojů v dopravě neměl překročit sedm procent. Evropa tak výrazně slevuje z původního cíle, který byl na deseti procentech.

Daňovou podporu biopaliv se chystá zrušit i Česko. Minulý týden připravilo hnutí ANO ministra financí Andreje Babiše návrh zákona, podle kterého daňová podpora k 30. červnu skončí. Po tomto kroku už dlouho volá opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska. Řepka versus potraviny Z plodin, které se u nás pěstují pro biopaliva – vedle kukuřice a cukrové řepy –, vyvolává nejsilnější emoce řepka ozimá, která veřejnost dráždí už svojí křiklavě žlutou barvou a zápachem. Na biopaliva se v posledních dvou letech zpracovalo 40 procent u nás vypěstované řepky. Většina připadne na výrobu potravin, část exportujeme. „Řepka půdu potravinám neubírá, protože zemědělci vyrobí tolik obilovin a řepky, že významná část musí být exportována,“ tvrdí Martin Volf ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Jeho slova potvrzují údaje ze situační zprávy ministerstva zemědělství týkající se olejnin, podle které byla v roce 2013 naše roční produkce biopaliva FAME (metylester mastných kyselin, jinak také MEŘO) 181 tisíc tun, dovoz představoval 85 tisíc a vývoz 43 tisíc tun, hrubá spotřeba pak 228 tisíc tun. Podobně odmítají prvovýrobci, že by další podpora řepky ohrozila pěstování jiných plodin. „V osevním postupu jsou čtyři hlavní plodiny. Je to pšenice, kukuřice, ječmen a řepka,“ říká Zdeněk Krupička, předseda Salima družstva Velim na Kolínsku. Ujišťuje, že není možné začít z koláče čtyř plodin najednou pěstovat polovinu řepky. „Jestli máte trochu vztah k půdě, tak to nemůžete udělat,“ říká Krupička. Řepka může být podle něj vyseta na výměře, která je pro ni vhodná, jen jednou za čtyři roky, protože po ní zůstávají rezidua. Stejně tak Jaroslav Švec, předseda představenstva zemědělského podniku ZEA Světice se sídlem poblíž středočeských Říčan, je přesvědčen, že biopaliva z řepky nejsou pro výrobu potravin vážným konkurentem. „Nikoli v případě České republiky,“ říká rozhodně. Ani další dotázaní zemědělci nepřipouštějí, že by řepka mohla zvyšovat ceny půdy. V průměru pěstují řepku na rozloze 15 až 20 procent z jimi obdělávané půdy, což je podle nich příliš malá výměra, aby to mohlo s cenou hýbat. Žravý bioplyn Tvrzení zemědělců zpochybňují úředníci. Údaje o prodejních cenách zemědělské půdy sleduje Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). „Vyšší poptávka po produkci řepky a dalších plodin zpracovávaných jako biopaliva, zejména kukuřice, přinášejících vyšší efekty z rostlinné produkce, se samozřejmě projevuje ve zvýšeném zájmu o pacht nebo nákup zemědělské půdy,“ sděluje Václav Vilhelm z ÚZEI. Podle dat sledovaných ÚZEI dosáhly tržní ceny zemědělské půdy v roce 2014 úrovně asi 120 tisíc korun za hektar a za posledních sedm let se stále pozvolna zvyšují. Stejně tak roste pachtovné (nájemné), které loni vystoupalo na dva tisíce korun za hektar. Přímou souvislost mezi cenami půdy a pěstováním energetických plodin ovšem podle ÚZEI nelze jednoznačně potvrdit. „Řepka ozimá je zisková plodina a podílí se na vyšších cenách půdy. Její celkový efekt na nárůst ceny půdy je pozitivní, avšak ne zásadní,“ shrnuje Vilhelm. Významnější vliv na ceny půdy má podleúdajů ÚZEI výstavba bioplynových stanic. „Ceny půdy se mohou zvyšovat lokálně, v důsledku provozu bioplynových stanic,“ říká Vilhelm. V takových případech roste především nájem půdy v okolí stanic, a to až na několikanásobek standardní částky. Tento typ podnikání s biopalivy neovlivňuje pouze cenu půdy, ale i její kvalitu. Největší ohrožení půdního fondu představuje podle Pavla Drastila, agronoma Salima družstva Velim, bioplynová stanice podniku, který nemá živočišnou výrobu ani dostatek půdy. „Na poli nezůstane nic, veškerý odpad se vyseká a odveze. Pole pak zůstane zcela neúrodné,“ říká Drastil. Zbude jen fugát, tekutý zbytek po zpracování bioplynu, který již neobsahuje žádnou organickou složku. „Padesát procent toho, co vypěstují, je určeno k výrobě elektrické energie a přitom i oni mají garantovanou cenu,“ poukazuje Drastil, a hájí tak rozhodnutí Salimy jít cestou řepky, která je k půdě přátelštější. Přesvědčení „řepkařů“, že tato zisková plodina z polí ostatní potraviny nevytlačuje, však nesdílejí například pěstitelé zeleniny a brambor. „S tím, jak se všude pěstuje řepka, a zabírá tak plochy pro pěstování obilí a brambor, roste na trhu i cena zeleniny,“ soudí komerční pěstitel sezonní zeleniny, který zde nechce uvést své jméno. Informace od pěstitelů má také Jiří Novák, jednatel firmy Agra HB z Havlíčkova Brodu, která dodává sadbové brambory. „Na rozdíl od řepky vyžadují brambory vyšší finanční vklady, proto zemědělci dávají přednost řepce, která je zároveň méně pracná i náročná na skladování, protože se celá úroda hned prodá,“ říká Novák. Signály od zemědělců, že před pěstováním brambor dávají nyní přednost řepce, jeho firma zaznamenává. Brambory, dříve pro region Vysočina typické, tak ustupují efektivnější žluté komoditě. Konec výnosů Můžeme ale zemědělcům vytýkat jejich náklonnost k řepce, zatím stále podporované sníženou spotřební daní? „Mám také rád krásnou krajinu a zvířata v té krajině. Na druŽlutý hé straně je nám neustále připomínáno, že zemědělské podnikání je jako každé jiné,“ říká Zdeněk Krupička z družstva Salima. Vzpomíná, jak vyšel vstříc Greenpeace a poté, co mu chodili ničit modifikovanou kukuřici, s jejím

pěstováním přestal. „Když bude někdo chtít vyrábět hřebíky, tak mu taky nikdo nebude nařizovat, že smí prodávat jen stovky. Budeme samozřejmě pěstovat to, co nám vynáší nejvíc,“ brání se Krupička. Omezující faktory trhu, jako jsou kvóty na mléko či dovoz prasat z Polska ve velkém, totiž nutí zemědělce rušit chovy prasat a skotu, a zužují tak perspektivy jejich podnikání. Na neustále se zmenšující škálu možností upozorňuje také Jaroslav Švec ze ZEA Světice: „Z naší země odchází živočišná výroba, a tak už není potřeba tolik obilovin a pícnin. A cukrovku už po nás také nikdo nechce.“ A přitom, jak říká Pavel Drastil, byla naše země, než jsme před několika lety nechali zbořit téměř všechny cukrovary, cukrovarnickou velmocí. Uvolněné plochy jsou tak podle Švece nahrazovány pouze řepkou, protože je to jediná plodina, která se dá pěstovat téměř ve všech oblastech – jak v podhůří, tak v produkčních nížinách – a dosahuje se s ní takových výnosů, o jakých se dříve zemědělcům ani nezdálo. Že se Evropa od biopaliv první generace bude odklánět, je už jisté. Česko se může vydat vlastním směrem, nebo jít s proudem. Zastavení podpory řepky by pro zemědělce neznamenalo, že by ji přestali pěstovat, úměra mezi podporou biopaliv a hustotou žlutých ploch mezi uklidňující zelenou tedy není tak přímá. Salima družstvo Velim produkovalo větší množství řepky už od roku 1995, tehdy s nástupem margarínu. Na ceně řepky jako komodity se ale snížení daně projevilo. Když byla v roce 2010 schválena úleva na spotřební dani pro biopaliva, expandovala cena řepky podle Jaroslava Švece ze 798 korun za metrický cent na 1300 korun. Posléze začala Evropská unie od řepky ustupovat a cena se od roku 2012 ustálila na 940 až 980 korun za metrický cent. Pokud by s ústupem od biopaliv a využíváním řepky opět pouze pro potravinářství šla cena dolů, pěstovali by ji zemědělci nadále, jde totiž o zlepšující plodinu, která zvyšuje úrodnost polí, vysazovali by ji ovšem s nižší intenzitou. Jsme ochotni připustit, že i podnikatelé v zemědělství, celosvětově dotovaném a ovládaném různými lobby, potřebují mít alespoň část odbytu méně závislou na počasí a výkyvech ve vkusu spotřebitelů? Snížená spotřební daň na biopaliva takovou nezávislost doposud zaručovala. Na druhé straně, když se stálým odbytem a cenou zajistí stabilita jedné části koláče, zbylá část bude podléhat větším výkyvům. Stálá poptávka po řepce, kukuřici a cukrové řepě na biopaliva se tak může promítat například do zdražení a nutnosti dovozu zeleniny. Biopaliva první generace byla pokusem, jak se vydat cestou odpoutání od závislosti na ropě a současně pomoci zemědělcům. Je ale třeba hledat dál. Solárními panely pole každým čtvrtým rokem neosadíme. l *** Nejsilnější emoce vyvolává řepka ozimá, která veřejnost dráždí už svojí křiklavě žlutou barvou a zápachem. Foto popis| žlutá pole. Podle údajů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací může mít sadba řepky vliv na cenu půdy. Přímo se to ale dokázat nedá. Foto popis| zastánce řepky. Jaroslav Švec ze zemědělského podniku ZEA Světice se sídlem poblíž středočeských Říčan je přesvědčen, že biopaliva z řepky nejsou pro výrobu potravin vážným konkurentem. Foto autor| FOTO • Martin Pinkas O autorovi| Vlaďka Kubíčková • spolupracovnice redakce

finance.cz ČR - Potraviny zrychlily inflaci v dubnu více než se čekalo, nezaměstnanost naopak s hlubším poklesem 12.5.2015

finance.cz str. 0 J&T Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Inflace – duben Inflace v dubnu vzrostla o 3 desetinku na 0,5 % r/r, což bylo lehce více, než se očekávalo (J&T: 0,3

%; trh: 0,4 %). Meziměsíčně spotřebitelské ceny v průměru vzrostly o 0,3 %, když se projevil efekt tří položek. Očekávanou změnou byl sezónní nárůst cen oděvů a obuvi (+4,1%; příspěvek k celkovému růstu 0,1 p.b. ) s příchodem nových kolekcí. Podobně se předpoklady naplnily u zdražení pohonných hmot (+1,6 %; příspěvek 0.1 p.b.), které dál reagovaly na předchozí zvýšení cen ropy na světových trzích a oslabení koruny k dolaru. Nečekaně vyšší bylo zvýšení cen potravin (+0,3 %; příspěvek 0.1 p.b.) hlavně kvůli vyšším cenám zeleniny (+8 %) a ovoce (+3 %). Právě snížení meziročního propadu cen potravin (na -0,7 % r/r z -1,9 % v březnu) stálo za většinou zvýšení celkové inflace. Ostatní změny cen byly podobně jako předchozí měsíce minimální. Inflace v dubnu byla nejvyšší od loňského listopadu, nad úrovní prognózy ČNB, a dochází k mírnému růstu u jádrové inflace. Na druhou stranu zůstane inflační vývoj pravděpodobně dál utlumen a velkou roli budou hrát spíše volatilní složky (potraviny, ropa). Celoroční průměrnou inflaci očekáváme kolem 0,4 %. Utlumená inflace a nízký růst nominálních mezd nadále představuje rizikový faktor, že ČNB se odhodlá znova oslabit korunu, aby naplnila svůj cíl 2% inflace. Zatím očekáváme, že hlavní scénář je pokračování současného režimu měnové politiky (27+ CZK/EUR, sazby 0,05 %) alespoň do roku 2017 a šance změny politiky jsou stále relativně malé. Koruna se bez reakce obchodovala na úrovni 27,4 CZK/EUR. Nezaměstnanost – duben Míra nezaměstnanosti v dubnu propadla o 5 desetin na 6,7 % (7,9 % v dubnu 2014), což byl hlubší pokles, než se očekávalo (6,9 %). Při ohlédnutí od sezónních faktorů (rozjezd venkovních prací) ukazují všechny data na pokračující oživení trhu práce. Do zaměstnání z úřadu práce nastoupilo 62 tis. lidí, což je o 10 tis. více, než je dlouhodobý průměr. Současně roste počet volných míst (na 83,7 tis. ze 76,1 tis. v březnu). Naopak počet nový registrací na úřadech práce byl podprůměrný (47 tis.). Trh práce je v nejlepší kondici od přelomu roku 2008/2009. Očekáváme, že nezaměstnanost bude dál klesat a na podzim by se mohla přiblížit k hranici 6 %. Průměrnou nezaměstnanost pro letošní rok očekáváme kolem 6,7 % (vloni 7,7 %).

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/443469/

Forbes Česko vejce a my 6.5.2015

Forbes Česko str. 74 65 největších rodinných firem Jaroslav Mašek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Na Machovy si vzpomenete pokaždé, když koupíte kuřecí maso. Záda jiřímu machovi jistí synové jaroslav a richard, od loňska ve skupině pracuje také vnuk jiří. Chodím jen do KFC. Do McDonald’s mě nikdo nedostane, říká Jiří Mach, jenž život zasvětil kuřatům, vejcím a slepicím. Vládce firmy, která každý týden doveze svým zákazníkům dva miliony malých žlutých kuřátek na vykrmení, vypadá v červených kalhotách, košili se znakem Ferrari, dobře padnoucím modrém kostkovaném saku a ve výrazných brýlích spíše jako zasloužilá rocková hvězda než majitel největší české fabriky na jednodenní brojlery. A trochu tak i žije. Nesnáší komunisty, čekání a prázdné sklenice. „Všechno musí být hned a na jalové řeči si nepotrpím,“ dodává téměř výhružně. Je půl dvanácté dopoledne a jsme v litomyšlské restauraci s příhodným názvem Bohém, do níž Mach zavelel k přesunu z kanceláří k narychlo zorganizovanému pracovnímu obědu. Sešlo se mu totiž více návštěv najednou a vždy si zakládá na tom, že je dobrý hostitel. Před sebou má rozpitou plzeň a kvalitní koňak, pracovní den začal s bývalým dlouholetým šéfem Kosteleckých uzenin a kamarádem Janem Bočkem malou becherovkou. Trochu rozevlátý styl řízení si už ve svých dvaasedmdesáti letech může dovolit, záda mu totiž jistí synové Jaroslav (47) a Richard (39). Loni na podzim se navíc

ve firmě začal zaučovat vnuk Jiří. „Nechávám jim provozní řízení, ale když jde o strategické rozhodnutí, něco někde kupujeme nebo investujeme, mám pořád poslední slovo,“ říká Jiří Mach, který ráno začíná plaváním, dopoledne úřaduje a kolem třetí už se snaží z firmy zmizet. Kromě něj v ní pracuje dalších pět Machů. Nejstarší syn Jaroslav je šéfem technického úseku a jeho manželka Monika vede líhně, mladší Richard má pod sebou obchod a jeho paní Lucie účtárnu. Jiří (23), syn Jaroslava a Moniky a zatím nejmladší člen rodinného klanu, rozjel vstupní kolečko po celé firmě. „Nastoupil na dopravu a teď začne jezdit po výrobě. Nechám ho chvíli na nějaké líhni a pak rozhodnu, co bude dělat,“ linkuje vnukovi budoucnost patriarcha rodu, který dal pro Forbes první velký rozhovor za dobu svého podnikání. Jestliže budoucnost je otevřená, v historii se Jiří Mach předvedl jako muž s tahem na bránu. Z jedné malé a polorozpadlé líhně kuřat v Litomyšli během 24 let vybudoval ojedinělý produkční řetězec na jednodenní kuřata a násadová vejce (taková, z nichž se kuřata mohou vylíhnout), který svou kapacitou dominuje na českém i slovenském trhu. Dnes má firma Mach Drůbež líhně a farmy na 40 místech bývalého Československa, loni utržila 1,7 miliardy korun a vydělala přes 200 milionů. Její stoprocentní majitel přitom začínal v letech, kdy už mnozí naopak zvolňují. Prvního července 1992 vyhrál privatizační projekt, sedmého oslavil padesátku. „Zastavili jsme s manželkou rodinný dům, Ladu Samaru a šli do úplného rizika,“ vzpomíná Mach na dobu, kdy se mu podařilo získat desetimilionový úvěr od později padlé Agrobanky a zároveň se jako šéf vrátil do takzvaného Hraběnčina dvora, kde líhně trochu nelogicky poblíž samotného centra Litomyšle stály. Dnes je v budově z roku 1660 administrativní sídlo společnosti, zdobí ho skleněná plastika vejce od výtvarníka Václava Ciglera a k areálu přiléhá jedna ze dvou set produkčních hal, jimiž skupina disponuje. Tehdy to byl jen jeden z pobočných závodů národního podniku Xaverov, který se privatizoval. Proč píšeme, že se Mach vrátil? Závod vedl do roku 1980, pak odmítl vstoupit do KSČ a musel z něj odejít. Místo našel jako vysokoškolský zootechnik na státním statku Svitavy a v JZD Zálší, kde mimo jiné působil pozdější ministr zemědělství Josef Lux. Tam se také potkal s jeho šéfem Františkem Bartošem, který mu na počátku podnikání pomohl s financováním a který družstvo v Zálší vedl až do roku 2012. Firmu začal budovat se svou manželkou Evou, která v ní před revolucí také pracovala. Dnes už spolu nežijí, ale stále jsou manželé. „Eva mi se vším hodně pomohla a z firmy odešla teprve nedávno. Často teď cestuje,“ říká Mach, jehož dědeček za první republiky vedl velkostatek na Zakarpatské Ukrajině a později si vybudoval vlastní statek na Broumovsku. V padesátých letech se tak stal jasným kulakem a s malým Jiřím se tato nálepka táhla. Mimochodem - když už si tento měsíc připomínáme sedmdesáté výročí od konce války - Machovi bydleli v jejím průběhu v pražském Radotíně. V květnu se vypravili do centra a tehdy tříletý Jiří se mámě ztratil. „Byla tehdy mrtvá strachy někde v krytu, ale někdo se mě ujal a prý mě pak našla na barikádě,“ směje se Mach. Co v devadesátých letech vydělal, to investoval zpět do rozšiřování firmy. Na začátku podnikání ho jako důležití odběratelé hodně držely právě Kostelecké uzeniny s již zmíněným Janem Bočkem (bylo to dávno předtím, než firmu získal Agrofert Andreje Babiše), v roce 1994 koupil první farmu, o deset let později zakotvil s produkcí na Slovensku. Dnes tam zaměstnává zhruba 200 lidí, dohromady má skupina přes 500 pracovníků. „Začínal jsem s tátou hned na počátku tím, že jsem rozvážel kuřata. Tehdy jsme měli tři avie, které ale úplně stačily. Roční kapacita líhní jednodenních kuřat byla 10 milionů, dnes skupina umí dodat 160 milionů kusů. Chovy jsme neměli vůbec, dnes produkujeme 240 milionů násadových vajec ročně,“ doplňuje ho syn Jaroslav. Kapacity líhní na Slovensku jsou ale aktuálně zakonzervovány, více se totiž vyplatí dodávat na trh právě násadová vejce. Pokud zrovna nejste zběhlí drůbežáři, je zde nutné si celý koloběh byznysu kolem kuřat a firmy Mach vysvětlit. Machové jsou specialisti na masná plemena, tedy na produkci brojlerů, kteří jsou určeni na maso. K tomu, abyste si takové kuřátko vychovali a mohli ho prodat, potřebujete nejprve speciálně šlechtěné slepice a kohouty. Litomyšlští používají COBB 500 a ROSS 308. Vězte, že toto není označení nějakých robotických strojů, ale dvou menších plemen, jejichž potomky jíte v Česku nejčastěji. Na jejich chov se specializují nadnárodní giganti - firmy Aviagen a Cobb-Vantress s americkými kořeny. Pokud máte rádi detaily, praprarodiče cobbů a rossů se označují jako takzvaná čistá linie, v Evropě jich je jen několik stovek a cena jednoho kusu se pohybuje v řádu stovek eur. Mach nakupuje plemena cobb a ross jako malá kuřata a společnosti Aviagen či Cobb je dovážejí ze západní Evropy nebo z Maďarska přímo do jeho odchovných farem. Tam je musí 20 týdnů dokrmovat, a teprve když jsou z nich dospělé slepice a kohouti, přesunou se v poměru zhruba 10 slepic na jednoho kohouta na produkční farmy. Krmné směsi a očkovací látky tak

tvoří největší firemní nákladovou položku a výpadek energie je zase jejím největším nebezpečím. Farmy a líhně proto mají vlastní záložní generátory. Nejde ani tak o zimu, jako spíš o přehřátí zvířat či vajec. Na produkčních farmách potom vzniká zdroj firemního bohatství: násadová vejce. Ta nemají nic moc společného s konzumními vejci v obchodech, jsou zhruba pětinásobně drahá a jejich cílem je vyklubání kuřete, které půjde na vykrmení. Drůbežáři z Litomyšle se proto na konci svého úsilí mohou rozhodnout, zda násadové vejce rovnou prodají, nebo z něj nechají vyklubat kuře, jež obratem zamíří k zákazníkům do výkrmen. Záleží přitom na podmínkách na trhu. Někdy je totiž cena obou „výstupů“ hodně podobná a logicky se pak nevyplatí nechat kuře 21 dnů za energeticky a hygienicky náročných podmínek klubat a je výhodnější prodat ho „ve formě“ vejce. To má navíc daleko větší exportní potenciál. Jestliže jednodenní kuře zvládne transportovat i ten nejlepší klimatizovaný kamion maximálně 48 hodin (to je dojezd zhruba 1500 kilometrů), vejce lze při zachování méně náročných podmínek do 15 stupňů Celsia dostat prakticky na druhý konec světa. Vydrží bez problémů 12 dní. A to se právě teď děje. „Ve světě je velká poptávka po násadových vejcích, takže se aktuálně více zaměřujeme na ně,“ říká obchodní šéf firmy Richard Mach, který do ní nastoupil v roce 2000, poté co absolvoval ekonomiku na pražské zemědělské univerzitě a půlroční stáž u amerických dodavatelů. Firma tak vejce dodává hlavně na východ do zemí, jako je Rusko, Ázerbájdžán, ale i Irák. „Do regionu střední Evropy je neprodáváme, zbytečně bychom si dělali konkurenci,“ dodává Mach mladší. Naproti tomu jednodenní kuřata míří z poloviny na český a na slovenský trh, z půlky se vyváží. Obvykle na Ukrajinu a do Rumunska. A jelikož exportní ceny kuřat i vajec jsou v eurech, skupina v poslední době profituje ze slabé koruny. Výjimečností Machů je právě zvládnutí technologicky a hygienicky náročného know-how celého řetězce specializovaného na násadová vejce a jednodenní kuřata. V tomto segmentu jsou v Česku největší, jen na záda se jejich kapacitám dívají firmy, jako je říčanský Xavergen nebo Best Opava. Naopak finální fázi vykrmování kuřat na maso už nechávají běžným farmám. V Česku dodávají například Drůbežářskému závodu Klatovy, dříve byl mezi zákazníky i Agrofert. Mimochodem, vzájemné námluvy o možném spojení s říší Andreje Babiše také proběhly, ale nakonec k němu nedošlo. Dnešní ministr financí a druhý nejbohatší muž Česka tak před dvěma lety slavnostně otevřel vlastní líheň kuřat v Chropyni. Jiří Mach tam přijel ve svém červeném ferrari jako host, zaparkoval vedle prodlouženého Audi A8 vládce Agrofertu s nálepkou Hnutí ANO a Babiš pak před novináři vtipkoval, že Mach je na rozdíl od něj ten opravdový miliardář, když má ferrari. „Předtím jsem zase trochu škádlil já jeho. Respektuji ho, ale vždy mu na rovinu řeknu, co si myslím,“ říká na adresu Babiše Mach. Babiš se ke svým byznysovým souputníkům teď s ohledem na svou ministerskou funkci vyjadřovat nechce. Jestli něco Machovy opravdu spojuje, je to právě nadšení pro rychlá auta. A pokud někomu připadá nákup vozů jako vyhazování peněz, oni vědí, že mohou být dobrou investicí. Musíte mít ovšem přístup k těm správným kusům. K získání toho zatím nejvzácnějšího se váže oblíbená historka Jiřího Macha. „Řekl jsem synovi, ať Lucovi přeloží, že starý Enzo by dal to auto mně. Byl totiž sedlák, stejně jako jsem já,“ popisuje situaci, díky níž přišel k zatím jedinému LaFerrari v Česku. Pro nezasvěcené: Luca di Montezemolo je bývalý prezident automobilky Ferrari, Enzo, přezdívaný „Commendatore“, byl jejím zakladatelem a LaFerrari je první hybridní model italské značky s cenou kolem jednoho milionu eur. Příběh se váže k rozstřelu mezi zájemci o vůz z limitované série 499 kusů, který nakonec vyhrál Mach, ačkoli zájemců z Česka bylo více. Přes kupní cenu se jeho získání rovná výhře v loterii. Pokud se mu nic nestane, jeho cena jen poroste. Ačkoli to automobilka nevidí ráda, už dnes se na trhu objevily první kusy z druhé ruky, jejichž cena byla téměř dvojnásobná. Každému totiž Ferrari auto neprodá. Mach nechce komentovat, kolik aut téhle značky předtím musel koupit, ale ve společnosti Scuderia Praha, která je dealerem Ferrari a Maserati a ovládá ji Marek Dospiva spolu se svým investičním šéfem Zdeňkem Kubátem, patří k nejváženějším zákazníkům. „Pan Mach je velkým příznivcem a sběratelem značky a doufáme, že si udržíme jeho přízeň,“ vzkazuje Kubát. Nadšení pro značku je vidět nejen na Machově oblečení, ale vlastní také například zmenšeninu ferrari pro děti s elektrickým pohonem, s níž se po zahradě může prohánět jeho nejmladší syn, šestiletý Robert. „Byl trochu problém nechat LaFerrari pojistit. Nakonec do toho šla až Česká pojišťovna,“ směje se Věra Dvořáková, která od počátku podnikání dělá Machovým ve firmě finanční ředitelku. Na svém dlouholetém šéfovi oceňuje hlavně schopnost „rychlých selských počtů“ a cit pro příležitost. „Občas se o některé kroky přeme, ale pak se obvykle ukáže, že měl pravdu,“ dodává. Mají už větší páku na rozhodnutí otce synové? „Hádat se můžete, jak chcete, ale stejně nakonec rozhodne táta,“ tvrdí Jaroslav. „Práci má jako koníček, baví ho a vlastně se jí pořád udržuje fit.

Nemyslím, že by chtěl jít někdy do důchodu,“ dodává Richard. Jiří Mach letos v červenci oslaví 73. narozeniny a na podzim zřejmě opět zorganizuje největší hon na kachny v Česku. V Klatovech ho pořádá už několik let a sjíždějí se tam hlavně jeho dodavatelé. Sám nestřílí, akci bere spíše jako společensko-byznysovou událost. Co plánuje s firmou dál? „Prostě jednou napíšu závěť a rozdělím to. Radši si dejte ještě panáka,“ říká a svítí mu při tom oči. Na dlouhé řeči si prostě nepotrpí. jiří mach vyhrál rozstřel o vzácný hybridní model ferrari. zatím je jeho laferrari jediné v česku. Foto popis| Zleva Jiří ml., Jaroslav, Monika, Jiří, Lucie a Richard Machovi. Foto autor| Foto: Jiří Turek a Jana Jabůrková

Hospodářské noviny Drůbežářský závod Klatovy loni utržil přes dvě miliardy 7.5.2015

Hospodářské noviny str. 18 Podniky a trhy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět POTRAVINÁŘSTVÍ Drůbežářský závod Klatovy, druhý největší zpracovatel kuřat v Česku, loni utržil přes dvě miliardy korun, meziročně o zhruba 100 milionů více. Hrubý zisk společnosti se už několik let pohybuje kolem 50 milionů korun. Loni firma zpracovala 44 tisíc tun kuřat a vyrobila necelých 10 tisíc tun uzenin. Vinou nižších cen kuřecího masa, které od konce loňského roku platí obchodní řetězce, očekává letos firma tržby na loňské úrovni.

Hradecký deník Neušlo nám Hradecký deník str. 5 Východní Čechy (vit) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.5.2015

zpět Označením Regionální potravina se může nově chlubit vepřovka, koláč, mléko či mošt Hradec Králové – Výjimečnou kvalitu a výjimečné chuťové vlastnosti požadovala odborná komise po potravinách, které se ucházely o označení Regionální potravina 2015. Ze 103 produktů ji získalo celkem devět. Z devíti kategorií byly nejsilněji zastoupeny masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas, mezi nimiž získala prvenství Bohuslavická vepřovka z firmy ZEPO Bohuslavice, nejlepším pekařským výrobkem se stal sváteční koláč s povidlovou náplní od Libora Obešla a jako nejlepší mléčný výrobek bylo vyhodnoceno syrové kravské mléko z Agrodružstva Lhota pod Libčany. Podle ředitele Regionální agrární komory Královéhradeckého kraje Iva Konopy měla komise velmi obtížnou práci: „Přihlášené výrobky se vyznačovaly vysokou kvalitou, je jasně vidět, že výrobci mají o udělení loga Regionální potravina značný zájem a do soutěže přihlašují své nejlepší produkty,“ podotkl. Loni označení získalo například pivo F. L. Věk, řepný sirob, kozoovčí tvarohová homolka nebo dekor klobása česnek. Soutěž Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma na obalu svého výrobku užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let. V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy.

*** Oceněný výrobek a výrobce 1. Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas: Bohuslavická vepřovka, ZEPO Bohuslavice, a.s. 2. Masné výrobky trvanlivé: Skalický uherák, Skaličan, a.s. 3. Sýry včetně tvarohu: Smetánkový mls – čoko poleva, Jiří Pácha 4. Mléčné výrobky ostatní: Syrové kravské mléko, Agrodružstvo Lhota pod Libčany 5. Pekařské výrobky včetně těstovin: Koláč sváteční s povidlovou náplní, Libor Obešlo 6.Cukrářské výrobky včetně cukrovinek: Babiččina kostka, Kvíčerovská pekárna, spol. s r.o. 7. Alkoholické a nealkoholické nápoje: Litobořský mošt – jablko a jahoda 3 l,Jiří Pelikán 8. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě: Indiánské borůvky s fruktózou,Kand, s.r.o. 9. Ostatní: Kapr filet uzený pikant, Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a.s. Foto popis| Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Krkonošský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Jičínský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Náchodský deník; Východní Čechy; 05 Publikováno| Rychnovský deník; Východní Čechy; 05 ID| 4202ee27-5c77-471d-9f38-62f0a20b9435

ZAS Mžany se v zemědělství dobře vyzná 12.5.2015

Hradecký deník str. 66 Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji Dr. Ing. Jan Pešek, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Mžany – Výraznou charakteristikou roku 2014 bylo obnovení hospodářského růstu jak v EU,tak v ČR. To se příznivě projevilo z hlediska odbytu, ale negativně z hlediska růstu cen vstupů. Nepříznivě ovlivnila podnikatelské prostředí i vysoká daň z přidané hodnoty, která se od roku 2008 zvýšila na trojnásobek, ale i omezení vývozu v důsledku sankcí EU vůči Ruské federaci. V roce 2014 dosáhlo zemědělství ČR nadprůměrného výsledku, dle odhadu ČSÚ – zisk ve výši 23 miliard korun. Bohužel tento výsledek je díky dotacím ve výši 35 miliard korun. Pokud by nebyly dotace, tak by české zemědělství bylo v hluboké ztrátě cca 12 miliard korun. Zemědělská akciová společnost Mžany, a.s. patří mezi těch málo zemědělských podniků, které mají jak rostlinnou, tak rozsáhlou živočišnou výrobu a nemá prakticky žádné nezemědělské aktivity. Proti minulosti došlo také v naší společnosti vlivem snižování výměry pronajaté půdy k dílčí restrukturalizaci. Společnost se v živočišné výrobě zaměřila především na chov skotu. Získali jsme statut – Šlechtitelský chov českého strakatého skotu. Naše dojnice získávají řadu ocenění jak na regionálních, tak na celostátních soutěžích. Základem je hnůj Při stanovení počtu zvířat a technologií ustájení bylo jedním z faktorů – množství vyprodukované chlévské mrvy. Jsme toho názoru, že dostatek chlévského hnoje je základem pro udržení úrodnosti půdy. Množství dobré organické hmoty má zásadní význam pro kvalitu humusu, na který se vážou živiny z průmyslových hnojiv.

Dlouhodobé pokusy, které provádí pedologická katedra Mendelovy zemědělské univerzity v Brně prokazují, že změnou struktury výroby – zaměření především na rostlinnou výrobu – dochází k úbytku humusu, což se projevuje tím, že část živin z průmyslových hnojiv není vázána a proniká do podorničí do hloubky 50 – 60 cm. Nedochází tedy k jejich efektivnímu využití, ale naopak negativně působí na kvalitu podzemních vod. Pokud zemědělský podnik nebo farmář nemá skot, tak nepěstuje ani vojtěšku nebo jetel, tedy hluboko kořenící plodiny, které jednoznačně zlepšují fyzikální vlastnosti půdy. Touto problematikou jsem se zabýval při studiu na VŠZ v Brně. Podílel jsem se jako diplomant na studiu změn fyzikálních vlastností půdy ve vztahu k systému hospodaření. Jsemrád, že závěry z této studie mají dlouhodobou platnost. Ukázalo se, že tradiční hospodaření – optimální propojení rostlinné a živočišné výroby – má zásadní význam na udržení, případně zlepšování úrodnosti půdy, předpoklad udržitelného rozvoje. Naše společnost chová v průměru kolem 600 dojnic a 1650 kusů skotu. Volné stlané ustájení zajišťuje dostatečnou produkci hnoje, který vracíme zpět do půdy. Našim cílem není dosažení maximálních výnosů jednotlivých plodin. Důležitým ukazatelem je efektivnost vložených vkladů – nákladů – k očekávaným výnosům celkem. Vlivem příznivého počasí a dobré agronomické práce byl rok 2014 i pro naši společnost úspěšný. Důležité mléko V živočišné výrobě je rozhodující komoditou produkce mléka. Prodej mléka za dobrou cenu pozitivně ovlivnily tržby celého podniku. Rok 2014 byl z hlediska cen mléka nádherným rokem. Smůla je, že vše hezké jednou skončí a u cen mléka to netrvalo dlouho. Očekávané ukončení mléčných kvót v dubnu 2015 a Ruské embargo mají vliv na výrazný pokles cen mléka od počátku letošního roku. Námi neoblíbená cenová houpačka je opět v provozu. U komodity„masa“zkoušíme i netradiční produkci – pro našeho zákazníka jsme začali odchovávat jatečné voly. Cílem je dosáhnout optimální mramorování masa, vhodné pro delší dozrávání ke zpracování na vynikající steaky ale i další jídla. Jde však jen o doplňující sortiment pro omezený okruh zákazníků. Cena takto zpracovaného masa je výrazně vyšší než běžná komerční produkce. Vedení společnosti si je vědomo, že zajištění konkurenceschopnosti vyžaduje vedle dostatečných finančních zdrojů do intenzifikačních činitelů – hnojiv a pesticidů – také dostatečné zdroje na investice, zajištění oprav a rekonstrukcí, především objektů živočišné výroby, které jsou agresivním prostředím značně opotřebovány. Dostatečné zdroje musíme mít neustále na zpřísňující se zákony a nařízení v oblasti welfer zvířat, dodržování správné zemědělské praxe, což je podmínkou obdržení dotací. Investice směřujeme především do oblastí, kde dojde ke snížení nákladů, zvýšení produktivity práce, zvýšení kvality, snížení energetické náročnosti a ochraně životního prostředí. Ktomu se snažíme využívat dotací z Programu rozvoje venkova, ale i programů Ministerstva životního prostředí. Úspěšně jsme zvládli úskalí programu: Zavedení technologie snižující emise amoniaku. Na základě dotací jsme nakoupili novou techniku, která umožňuje výrazně snižovat emise amoniaku. Vedení společnosti v posledních dvou letech vytváří podmínky pro zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců. K tomu jsme využili dotace v rámci vyhlášení výzev: Konkurenceschopnost v zemědělství – Projekt dílna Mžany – modernizace. Realizací tohoto projektu jsme zlepšili pracovní prostředí v dílnách při úspoře tepelné i elektrické energie. Výměna starých oken za moderní okna, zateplení stropu a nahrazení energeticky náročného vytápění teplovzdušnými, plně automatickými jednotkami s nuceným větráním včetně montážních jam a odtahem výfukových plynů jsme zajistili optimální teplotní podmínky pro pracovníky. Rychlá výměna pneu V rámci opatření programu Podpora zavádění činností nezemědělské povahy jsme obdrželi dotaci na projekt: Pneuservis v ZAS Mžany,a.s. Výsledkem projektuje provozovna na výměnu a opravu zemědělských a nákladních pneumatik. Moderní vybavení a příslušenství dílny umožňuje sundání kol u strojů na polích a cestách a následně demontáž a opravu pneumatik v dílně Mžany. Toto nejmodernější zařízení nám umožňuje provést rychle opravy, což je oceňováno zvláště při sezónních pracích, kdy my, ale i naši kolegové potřebují zkrátit dobu opravy na co nejkratší dobu. Mimo dotační programy jsme zrealizovali projekt rekuperace. Zde je využívána tepelná energie, získaná při zchlazování mléka. Získané teplo je využíváno na ohřev teplé vody, která stačí pro celé

středisko a znamená značnou úsporu elektrické energie. Foto popis| O autorovi| ředitel společnosti Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 66 Publikováno| Krkonošský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 66 Publikováno| Chrudimský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 66 Publikováno| Jičínský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 66 Publikováno| Náchodský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 66 Publikováno| Svitavský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 66 Publikováno| Orlický deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 66 Publikováno| Rychnovský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 66 Publikováno| Pardubický deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 66 ID| 6db46c3d-b031-4930-a46b-ccec260162ca

Zájem o biopotraviny stoupá 12.5.2015

Hradecký deník str. 71 Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji (čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Dobře jdou na odbyt především produkty místních farmářů, rozšířil se bedýnkový prodej Praha – Lidé v Česku utratili v roce 2013 za biopotraviny bezmála dvě miliardy korun, v meziročním porovnání s rokem 2012 o 9,5 procenta více. Navzdory pokračujícímu oživení trhu podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů zůstává stále nízký a činí 0,71 procenta. Údaje zveřejnilo ministerstvo zemědělství (MZe). Sílí poptávka po produkci farem „Už třetí rok za sebou zaznamenáváme oživení na trhu s biopotravinami. Růst jejich spotřeby souvisí se sílícím zájmem o tzv. faremní produkty, které jsou často v biokvalitě,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka. Ke znovu rostoucímu zájmu o biopotraviny podle něj nahrává mimo jiné trend farmářských trhů a prodejen či tzv. bedýnkových systémů, kdy zákazníci odebírají přímo od pěstitelů pravidelně jejich výpěstky. Celkový obrat trhu s biopotravinami v ČR předloni činil 2,7 miliardy Kč. Domácí spotřeba byla 1,95 miliardy Kč, vývoz vzrostl na 774 milionů Kč. Z celkové spotřeby se v maloobchodě prodalo bioproduktů za 1,745 miliardy Kč, ve veřejném stravování za 28 milionů korun. Napřímo spotřebitelům prodali zemědělci a výrobci potravin produkty za 172 milionů korun. Češi kupují biopotraviny především v maloobchodních řetězcích. V roce 2013 na tento typ prodejen připadlo 64 procent všech prodejů. Pomyslná druhá příčka patřila prodejnám zdravé výživy a biopotravin s necelými 17 procenty. Přímý prodej vzrostl téměř o desetinu na více než šest procent. Největší objem prodejů představovala kategorie „ostatní zpracované potraviny“, kde většinu představovala dětská výživa. Necelou pětinu prodaných biopotravin tvořilo mléko a výrobky z něj. Podíl ovoce a zeleniny včetně ovocných a zeleninových šťáv činil 16 procent. Do zemí EU směřovalo 95 procent vyvezených biopotravin. K dalšímu rozvoji ekologického zemědělství a výroby biopotravin v Česku má podle Jurečky letos přispět pokračující podpora od státu ve formě dotací na k přírodě šetrně obhospodařované plochy. Projekty výrobců biopotravin mají být zvýhodněné při žádostech o dotace v rámci Programu rozvoje venkova na období 2015 až 2020. Největší brzdou bývá příliš vysoká cena Podle průzkumu agentury Median, který loni na podzim zveřejnilo MZe, nakupují někdy biopotraviny čtyři z deseti obyvatel České republiky. Od roku 2008 se jejich počet mírně zvýšil. Lidé zároveň kupují

produkty ekologického zemědělství častěji než dříve. Navzdory mírnému růstu zůstává podíl bioproduktů na celkovém trhu s potravinami v ČR velmi nízký. Za hlavní důvod bývá označována cena. Podle údajů z loňského roku totiž biopotraviny v obchodech zpravidla zůstávají o desítky až stovky procent dražší než běžné produkty. Foto popis| Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 71 Publikováno| Krkonošský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 71 Publikováno| Chrudimský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 71 Publikováno| Jičínský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 71 Publikováno| Náchodský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 71 Publikováno| Svitavský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 71 Publikováno| Orlický deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 71 Publikováno| Rychnovský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 71 Publikováno| Pardubický deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 71 ID| 2f54f4dc-cfa0-4b5c-8b0c-9ead56101a47

Inspekce kontrolovala potraviny. Nejhůř dopadl med a čokolády 12.5.2015

Hradecký deník str. 76 Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji (čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Nevyhovujících potravin bylo téměř o pět procent více, špatná byla také kvalita prodávaných vín Praha – Největší podíl nevyhovujících šarží, 68 procent, zjistila loni Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) u čokolád a cukrovinek. Vyplývá to z výroční zprávy inspekce. Ta dále uvádí, že SZPI loni odhalila celkem 4276 nevyhovujících šarží potravin, o 4,7 procenta více než v roce 2013. Mezi hlavní prohřešky patří takzvané falšování potravin, kdy výrobce nahradí hodnotnější složku za méně hodnotnou. Za cukrovinkami v podílu nevyhovujících šarží následuje med (67 procent) a přídatné a aromatické látky (62 procent). Na 44 procent šarží neprošlo u vína. Inspekce již dříve uvedla, že výsledky jejich kontrol neznamenají, že by reálně takový podíl výrobků na trhu nevyhovoval. SZPI totiž dělá kontroly cíleně tam, kde lze očekávat nějaký problém, případně na podnět veřejnosti. „Nejpalčivější problémy u vína, u medu a podobně, se snažíme velice aktivně řešit například tím, že SZPI vstoupila i do provozů společného stravování. Začínáme tak řešit oblast, která se týká pokrmů,“ řekl novinářům na semináři, který falšováním potravin zabýval, ministr zemědělství Marian Jurečka (KDUČSL). Podotkl, že kvůli otevřenému globálnímu trhu se nebezpečí falšování potravin zvyšuje. „Je tady obrovský tlak na výrobce potravin, konkurence je tady opravdu silná,“ dodal. Restaurace a jídelny může SZPI společně s krajskými hygienickými stanicemi nově kontrolovat od začátku ledna. Za první tři měsíce dočasně uzavřela celkem 55 provozů, v únoru mimo jiné známé pražské Lahůdkářství Jan Paukert, kde v teplé i cukrářské kuchyni našla myší trus. Firma se bránila tím, že většina nedostatků byla v prostorách, které již nevyužívá. Podobné důvody vedly inspektory v půlce března k zavření minipivovaru v Chýni u Prahy. Do začátku letošního roku kontrolovala SZPI pouze maloobchodní prodejce či sklady potravin. Jurečka uvedl, že kvůli novým kompetencím se zhruba od poloviny roku plánuje rozšíření počtu zaměstnanců SZPI v řádu několika desítek lidí. Podle výroční zprávy inspekce ke konci roku 2014 zaměstnávala 421 osob.„Užv loňském roce jsme provedli navýšení počtu lidí o zhruba 30osob. Jde především o lidi, které posíláme do terénu, a částečně o lidi, kteří dělají správní řízení, nejde o administrativní pracovníky,“ dodal ministr. Vedle klasických restaurací mohou inspektoři od začátku letošního roku kontrolovat i rychlá občerstvení, cukrárny, čajovny, stravovací služby poskytované v rámci maloobchodu a na čerpacích stanicích. Kontroly SZPI

2012 2013 2014 Počet kontrol 35.136 35.686 35.361 Počet zákazů 14.831 15.513 13.895 Výše pokut ve správních řízeních (nabytá právní moc) v mil. Kč 35 64 100 Průměrná pokuta v Kč 19.000 42.000 53.000 Foto popis| Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 76 Publikováno| Krkonošský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 76 Publikováno| Chrudimský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 76 Publikováno| Jičínský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 76 Publikováno| Náchodský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 76 Publikováno| Svitavský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 76 Publikováno| Orlický deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 76 Publikováno| Rychnovský deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 76 Publikováno| Pardubický deník; Příloha - Dary našeho kraje - zemědělství v kraji; 76 ID| ad1d3a9e-d8a0-43e5-b3c1-e498c2f4ac1f

idnes.cz - blog Zálesácká snídaně (janjilek) 8.5.2015

idnes.cz - blog str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zálesácká snídaně Konečně jsem posnídal jako zálesák. Sušené maso a kafe. Sušené maso mi dovezl Sváťa, když vyprávěl, jak si doma suší maso, jak chutná jeho ženě a dceři. Zatoužil jsem také po té dobrotě, kterou nevynechal žádný romanopisec z dob Divokého západu. Skutečně, sušené hovězí je vynikající věc. Jen ti bizoni mi k tomu budou chybět. Koupit si nějakou buvolobijku, plížit se prérií a pak si sušit maso. Indiáni, co vím ho sušili na vzduchu, dalo by se říci v průvanu. Jak jsem vyrozuměl z literatury. Mám sice balkon, kde by se maso dalo sušit, neb je zasklený, průvan by se tam dal udělat, ale trvalo by vše dlouho. Tak si koupím také sušičku a budu sušit. Maso sušili nejen Indiáni, ale i jiné civilizace. Jo, kde jsou ty časy? Indiáni už neloví bizony, trapeři nekladou pastě, osadníci nedrží ruku na koltu, nebo pušce, když jedou prérii s krytými vozy. Romantika za námi, jen ty klukovské sny a představy se občas vynoří. Ale je fakt, že některé dovednosti by neměly vymizet, protože cestovat s ruksakem na zádech, kde má člověk uložené sušené maso, je dost dobrá představa. I v tak civilizované zemi, jakou je Evropa. Ačkoliv otázka je, jak dlouho civilizovaná vydrží? Nic, zjistím od znalců, jak co nejvýhodněji nasušit maso a kilo dvě sebou vezmu v létě na cestu. A abych měl.když dostanu k snídani, obědu. chuť na na sušené maso. Žádný strach, že bude ruksak těžký. Potraviny cestou z ruksaku obvykle dost rychle mizí. A tím pádem se ruksak nadlehčuje. Jak jsem maso žvýkal, vlhčil instantním kafem, neb turka nepiji, přemýšlel jsem o tom, kolik námahy, přemýšlení a času musel věnovat takový lovec v prérii. Nalovil bizony, nasušil maso, vydělal kůže a pak se mohl se zásobami ve vaku vydat do tábora, kde už na něj čekala sqaw a děti. Nebo ženy a děti šly za lovcem, maso porcovaly, sušily a pak všichnii s lovcem, co snědl dobroty jako jazyk a třeba játra, táhli do tábora, kde se radovali podobně jako dnes lidé, křepčením kolem ohně. Dnes křepčí na diskotékách a barevné filtry jim nahrazují oheň. Tomu nemusí věnovat tolik námahy. Ale pořád křepčení potřebují. Jen ten oheň chybá, ale ten nahradí barevné filtry.

Tohle dnešní chování je hodně podobné tehdejšímu a má stejné důvody. Neb zírat do plamenů, zpívat a tančit kolem ohně, tomu se vyrovná jen máloco. Pamatuji na ty časy, kdy jsme v Kamenické Stráni se Zdeňkem Hulbachem, mým tehdejším největším kamarádem a dalšími podobnými, co viděli svět jako prostor pro objevování, sedávali jako sedmnáctiletí, zpívali tančili, užívali první lásky. Později pak ještě mnohokrát jinde, když se zapálil oheň, lidé se kolem sesedli, povídali, vyprávěli, lhali až se jim od huby prášilo, všichni věděli, že ty historky jsou dost přibarvené, ale přesto pokud vypravěč uměl, tak se nikdo nepohoršoval, že lže, až se medvědi v brlohu nad těmi výmysly v zimním spánku obracejí. Neb jsme tohle provozovali i v zimě. Patřilo ono snění ke koloritu mládí. Ale bylo také hodně tím, že totáč, zapříčinil, že když lidé nikam celkem nemohli, tak alespoň snili kolem ohňů na chatách a chalupách. Nebo někde pod širým nebem. Přitom zpívali ty romantické písně, co hovořily o dálkách, svobodě a nekonečném prostoru, pro lidskou touhu. Jako třeba tahle, co si občas v duchu zpívám, když koukám a dumám, co je za těmi kopci, co vidím v dálce. ...kryté vozy širou stepí jedou, aby našli zemi lidem svým... Byl v tom duch svobody a touhy po něčem, co bylo díky ostnatým drátům, domovním důvěrníkům a výjezdním doložkám dost nedostupné, pro většinu tehdejších mladých lidí těžko představitelné. Jo, co takový kus sušeného masa vlastně vyvolá. Tak nějak se mi dětství mládí míchá se současností. Nevím, jestli je stesk po dávných časem tím správným, co by měl člověk prožívat. Správné tedy z hlediska neomarxistických intelektuálů. Ale romantismus ten komunistům nikdy nevoněl. Ono jim nevoněl nikdy ten duch svobody a jednoduchosti spontánního řádu. Vždy museli tu přítomnost trochu udělat složitější. Stejně jako dnes neomarxisté. Jenže ona sama přítomnost je vždy složitá i bez neomarxistických intelektuálů. Kupodivu všechna ta činnost, jako vlastně ulovit, nasbírat zpracovat, spotřebovat, lze bez jakékoliv formy nějakého hlavního řízení. Ulovit a nasušit, už vyžaduje fortel. Jenže ten běžný fortel, fortel který většina lidí má bez nápovědy z vyšších míst, je pro intoše neomarxistu něco nepochopitelně podprůměrného. Mají za to, že bez jejich „vznosných, hluboce promyšlených” postupů, nic nefunguje. Omyl, Lidé objevují skutečně složité pokusy bez zvláštního promýšlení na akademické půdě. Celé lidské konání je založeno na metodě: „Pokus, omyl.” Nikoliv na matematických výpočtech a úvahách, jakou balistickou dráhu musí mít oštěp, aby trefil Indián bizona. Sedlák, co později přišel po lovcích a sběračích, musel umět skutečně docela složité postupy setí, sklizně, zpracování všeho, co vyrobil a vypěstoval. Vědomosti se sbíraly a objevovaly v různých dobách a časech zcela nezávisle díky praxi . Musel umět maso uskladnit, aby vydrželo, nemohl si dojít do krámu koupit nové. Musel zjistiti mnohé další, nezbytně nutné pro vlastní přežití. Tahle skutečnost je pro většinu lidí, co dnes si o sobě myslí, jak převyšují naše prapředky, většinou zcela nepochopitelnéhá. Ať si někdo zkusí, jídlo vypěstovat, maso upravit do dlouhodobě uskladnitelné podoby. Bydlení zařídit, bez hypotéky a všech možných prodejen stavebnin, nebo firmy, co udělají vše na klíč. Pak pochopí, že naši předci sice žili z našeho hlediska primitivně, jenže museli mozek používat možná mnohem víc, než vůbec tušíme. Museli, aby přežili. Pak když přežili, zase zpívali, aby se uvolnili, dokázali tak lépe snášet tu tíhu života. Radovali se, že v ten moment není hlad, není zima, děti neumírají na infekci. Tohle je moudrost věků. Nikoliv škol. A není menší než ta školní. Asi se mi trochu stýská po těch časech fortelných lidí. Lidí, co uměli myslet, nebáli se riskovat, zároveň uměli se postarat o sebe i své děti, vychovat je k samostatnosti a pracovitosti. Drželi se svého rozumu, nikoliv mediálních mudrců, co všechno ví, všemu rozumí a neumí si ani ukrojit chleba

nožem. A když si ho náhodou umí ukrojit, tak o tom napíší příručku. Případně udělají kurs krájení chleba. Jo jo.

URL| http://janjilek.blog.idnes.cz/c/461347/zalesacka-snidane.html?ref=rss

Alternativní teorie stravování – co nám dávají a co berou? (lenkafoltynova) 9.5.2015 idnes.cz - blog str. 0 Lenka Foltýnová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V poslední době začíná být čímdál modernější stravovat se zdravě. No, tedy řekněme, že se nám to leckdo snaží namluvit. Každou chvilku se objeví nějaká nová a naprosto zaručená teorie, která nám neomylně poradí... ... jak dosáhnout pevného zdraví, ideálních tělesných proporcí, životní vitality a dost možná i geniální paměti a duchovního osvícení. Co mají tyto teorie společného? Velice často to, že se vzájemně naprosto odlišují. Jednou je třeba nejíst žádné maso, podruhé zase pouze maso, jindy se nesmí jíst po 18. hodině, příště zase jenom syrové. Kdo se v tom má vyznat? Pokud se člověk nechá ovlivňovat a bude jako třtina ve větru, bude to mít opravdu těžké. Proto je třeba zachovat si zdravý selský rozum a nepropadat panice ani módním vlnám. I když já osobně jsem už několik let vegetarián, rozhodně nejsem žádným fanatickým propagátorem tohoto směru. Je to mé přesvědčení, které nikomu nenutím, dospěla jsem si k němu sama. A měl by to podle mě udělat každý. Nenechat si od nikoho a ničeho diktovat, jak se stravovat. Mnoho lidí si totiž neuvědomuje, že každé tělo je jiné a z toho pramení také rozdílné potřeby každého jednotlivce. Někdo při absenci masa rozkvete, jiný se bude soužit jako tělo bez duše. Důležité je vnímat signály svého těla, dát na intuici a podle toho se zařídit. Ať už jste se dozvěděli kdekoli cokoli, je potřeba si to vždy vyzkoušet sám na sobě a udělat si vlastní představu. Na světě existuje celá řada filozofií, teorií a jiných směrů, které se zabývají tím, jak žít, jíst apod. Nic z toho neplatí univerzálně pro každého. Je třeba hledat, zkoušet a vytvářet si vlastní úsudek. Velmi obezřetně je třeba přistupovat například k nejrůznějším alternativním potravinám, mám tím na mysli zejména různé náhražky masných a mléčných výrobků. Jejich výrobci a mnozí dietologové a výživoví poradci je rádi prezentují jako něco extrémně zdravého a to hlavně kvůli nízkému obsahu tuku či absenci cholesterolu. Nesmíme však zapomínat na to, že tyto potraviny jsou většinou vyrobeny ze sóji, pšenice a nejrůznějších olejů, případně dalších obilovin a různých zahušťovadel. Sojová mouka, pšeničný či kukuřičný škrob, lepek, guma guar, karagenan či xantan určitě nejsou ze své podstaty nijak hrozné věci, je však ale opravdu tak zdravé jíst je bezděčně místo masa? Situace nabírá na obrátkách, pokud ostatní složky potravy obsahují těchto surovin také nadbytek. A to bývá bohužel většinou. Co takhle dát si sojovo-pšeničný karbenátek se sojovou majonézou a pšeničným pečivem, zajíst to sojovým dezertem a navrch zapít obilninovou náhražkou kávy doplněnou o sojovou náhražku smetany? Je to to, kam by se mělo naše stravování ubírat? Podle mě určitě ne. Pro upřesnění dodávám, že ani uvedená kombinace jídel není problémem při jednorázové konzumaci. Pokud současně daná osoba soju jí ráda, s chutí a bez potíží jí tráví ani jí nepůsobí žádné jiné komplikace (alergie). Nahrazení masa bezmasými náhražkami však může přinést mnohdy víc škody než užitku.

Stejně tak jako jakýkoli jiný extrém, i tenhle může být dlouhodobě velmi škodlivý. Přemíra masa nám určitě může také ublížit, zejména pokud vezmeme v potaz, že zvířata, která se běžnému spotřebiteli dostanou na stůl, rozhodně za sebou neměla ideální život ani smrt. Přemíra antibiotik, nevyhovující a nepřirozené životní podmínky, stres a bolest jak během života, tak během porážky… je jasné, že ani tudy cesta nevede. Tak co třeba syrová strava neboli vitariánství? Proč ne, ale zase to není pro každého. Někdo se v tom najde, zjistí, že bez vařeného jídla nejenže může žít, ale dokonce se mu žije mnohem lépe. Jinému se naopak třeba zhorší již stávající problémy a objeví se další. A takhle je to pořád dokola. Kamkoli se obrátíte. Vždy platí, že kromě rozumu je třeba se řídit také pocitem (nebo chcete-li intuicí). Jakákoli složka potravy, i kdyby byla považována za sebezdravější na světě a skutečně pro většinu lidí i prospěšná byla, není zaručeno, že bude vhodná i pro vás. Takže zpět k otázce z úvodu - co nám tedy alternativní teorie stravování dávají? Nové možnosti, varianty, které by nás třeba nenapadly, často také nové druhy potravin, o kterých jsme dosud nevěděli. Nový úhel pohledu. A co berou? Nemusí nám brát nic, pokud si zachováme zdravý nadhled a odstup. Ten je totiž ze všeho nejdůležitější, a to neplatí pouze o stravování. Lenka Foltýnová

URL| http://lenkafoltynova.blog.idnes.cz/c/...i-co-nam-davaji-a-co-berou.html?ref=rss

Češi jsou prý zvyklí na potraviny z náhražek (liborcermak) 9.5.2015

idnes.cz - blog str. 0 Libor Čermák Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Téma, které už delší dobu osciluje českou společností jsou potraviny z nejrůznějších náhražek. Co je to za nesmysl, že na rozdíl od jiných trhů, tak na ten český často směřují právě ty, jenž jsou mnohdy i dražší? Této problematice se například už delší řadu věnuje pořad „A dost“. Nedávno jsem tam například viděl reportáž o lentilkách, viz https://www.stream.cz/adost/10005547-lentilky-nahled . Je tam uvedeno srovnání toho, jaký je rozdíl v lentilkách, které jdou na český a na německý trh a které vyrábí jedna a ta samá firma. Tak například v lentilkách určených na německých trh je 65 procent mléčné čokolády a barevný povrch je vyrobený z ovocných a přírodních surovin. V lentilkách určených pro český trh je oproti tomu jen 50 procent mléčné čokolády, barevný povrch je vyrobený z nějakých prapodivných věcí a i zbývající obsah lentilky jsou nějaké náhražky. Dostala mne jedna z odbornic, která to vysvětluje tím, že Češi jsou prý zvyklí na ty potraviny z náhražek. Aha, AHA! Tak Češi jsou prý zvyklí na ty dražší a méně zdravější napodobeniny, než na tu kvalitu? Já myslím, vážení přátelé, že spotřebitel si to kolikrát ani nedovede uvědomit, že jí potraviny z náhražek. A také si myslím, by si český spotřebitel určitě dokázal zvyknout i na ty kvalitnější a cenově výhodnější potraviny, než jsou ty pochybné. Češi jsou jistě stejný živočišný druh jako Němci. A také nehodlají být ničím podřadnějším než Němci. Tak není ani důvod proč na český trh dodávat něco horšího, než na ten německý. Co vy na to páni výrobci a dovozci? Související články:

Potraviny z Polska. Musí to být? Rubrika: Politika a společnost Libor Čermák

URL| http://liborcermak.blog.idnes.cz/c/461...li-na-potraviny-z-nahrazek.html?ref=rss

investujeme.cz Trh práce opět příjemně překvapuje 12.5.2015

investujeme.cz str. 0 Makro

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Inflace vlivem menšího poklesu cen potravin a většího zdražení cigaret a alkoholu v dubnu zrychlila o 0,3 procentního bodu na 0,5 %. V porovnání s březnem se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,3 %. Statistiky dnes zveřejnil Český statistický úřad. Snižování počtu nezaměstnaných nemá konce, v dubnu poklesl podíl nezaměstnaných osob na 6,7 %. Výsledky dnes zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Za potraviny a nealkoholické nápoje platí Češi celý letošní rok méně než v roce 2014, v dubnu bylo ale zlevňování zatím nejslabší a deflační tlaky způsobené jídlem a pitím se proto snížily. Na druhou stranu jak ceny zemědělských výrobců, tak zpracovatelů potravin zatím neukazují (stále klesají relativně stabilním tempem), že z titulu nabídky se karta obrací. Ani na světových trzích se ceny potravin nikterak nezvedají a zajímavější je proto vývoj u domácí poptávky. Plnost nákupních košíků byla totiž v březnu poměrně vydatná a podobný vývoj je pravděpodobný i v dalších měsících. Viníkem pro menší meziroční zlevnění potravin (oproti březnu) bylo především ovoce a zelenina. Pohledem do jiné části spotřebního koše stojí za zmínku především rychlejší růst cen alkoholu a tabáku, který byl ale způsoben spíše vývojem v minulém roce než letošním meziměsíčním zdražením. Oproti březnu jsme si museli připlatit za oblečení a obuv, a to o 4,1 %. Zdražení, které v tomto období nastává každý rok, bylo ale lehce slabší než loni. Kromě toho peněženky trpí růstem cen ropy na světových trzích, které se projevilo zdražením pohonných hmot o 1,6 %. Vývoj spotřebitelských cen je o chlup rychlejší než se očekávalo, letos ale žádné zásadní inflační tlaky nepřijdou, na druhou stranu i deflace se zdá být zažehnána. Za celý rok čekáme tempo růstu cen do jednoho procenta. Situace na trhu práce přináší další překvapení. Podíl nezaměstnaných k poslednímu dubnovému dni ve srovnání s předchozím měsícem poklesl o 0,5 procentního bodu a dostal se na hranici 6,7 %. Takovou dávku optimismu už český trh práce dlouho nezažil. Příchod jara a sezónních prací přispěl k poklesu počtu uchazečů o zaměstnání pod hranici 500 tisíc. Na jedno volné pracovní místo tak nyní připadá 5,9 uchazeče. Ještě před měsícem bylo těchto uchazečů 6,9. A situace by mohla být v dalších měsících ještě optimističtější, o čemž svědčí také celkově lepší letošní nálada mezi podnikateli. Firmy přichází na trh práce se stále novými pracovními příležitostmi, jen v dubnu jich vytvořili více než 7,5 tisíc. Především se jedná o nová pracovní místa ve zpracovatelském průmyslu, který ke třicátému dubnu nabízel téměř 17 000 příležitostí a ve srovnání s předchozím měsícem se tak zvýšil o více než 1 500. Největší zájem je o kovodělníky, pracovníky ve strojírenství a pomocné zaměstnance v oblasti těžby, stavebnictví a dopravy. U prvně jmenované skupiny stojí frontu na jedno pracovní místo zhruba pouze dva uchazeči. U některých oborů se tak poptávka a nabídka na trhu práce výrazně vyrovnala, což do budoucna bude působit na růst mezd těchto profesí. Zlepšující se situaci na trhu práce pociťují samotní spotřebitelé. Ti v současné době netrpí obavami

ze zvýšení nezaměstnanosti, což jim dodává důvěru v nákupních aktivitách i dražšího zboží. V dalších měsících se nezaměstnanost bude dále zlepšovat. Hlavní odvětví, které by v tvorbě míst po zpracovatelském průmyslu mohla převzít iniciativu, budou stavebnictví a obchod. Ing. Filip Fyrbach, makroekonomický analytik GE Money Bank

URL| http://www.investujeme.cz/trh-prace-opet-prijemne-prekvapuje/

kafe.cz Víte, že do lednice nepatří okurky, rajčata a ani citrusy? 7.5.2015

kafe.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Správná teplota v chladicí části lednice by neměla přesahovat 4 °C a teplota v mrazicí části by se měla držet nejlépe na -18 °C. Pro čerstvé maso je ideální teplota do 4 °C, mleté maso by se ale mělo skladovat při pouhých 2 °C. Ryby jsou na skladování ještě náročnější. Čerstvé mořské ryby si nejlépe zachovávají čerstvost při -1 až 2 stupních. Sladkovodní ryby snesou až 5 °C a výrobky z ryb je možné skladovat v teplotě 1 až 8 °C. Nahoru nebo dolů? Do dveří můžeme uložit například nápoje, vejce, hořčici, marmeládu či máslo. Na nejvyšší poličku se doporučuje ukládat aromatické potraviny jako sýry, kávu, hotová jídla a uzeniny. Například americké chladničky značky LG jsou vybaveny speciálními přihrádkami na vejce a sýry, které zůstávají díky správnému umístění déle čerstvé. Navíc díky pohlcovači pachu si můžete kvalitní sýry vychutnat bez nepříjemné pachové stopy na ostatních potravinách. Pokud chladnička disponuje systémem Door in Door (dvojité dveře), je praktické mít nápoje, máslo či nejčastěji používané potraviny právě v této části. Nemusíte totiž při jejich vyndavání otevírat celou chladničku a zamezíte tak velkým tepelným ztrátám. Ovoce a zelenina patří do boxů ve spodní části, ovšem pozor! Některé druhy do lednice nepatří: banány, mango, citrusy, ananas, také rajčata, okurky, lilky a brambory. Mají vysoký obsah vody a chlazení vede spíše k jejich rychlé zkáze než delší čerstvosti. Chladnička LG GMJ916NSHV je proto vybavena dvěma zásuvkami Moist Balance Crisper určenými speciálně pro skladování ovoce a zeleniny. Jejich hlavní výhodou je nastavitelná úroveň vlhkosti podle aktuálně skladovaného typu ovoce či zeleniny. Na spodní přihrádku uložte ryby, maso a masné výrobky, do vyšších pater pak mléčné výrobky. Většina chladniček má od 4 do 6 vnitřních polic a díky tomu i dostatek prostoru pro vhodné rozmístění potravin. Styl a funkce Dnešní chladničky už nejsou jen praktickým kuchyňským pomocníkem, ale zároveň i designovou perličkou vaší kuchyně. Některé chladničky se mohou pochlubit nadčasovým vzhledem a moderní nádech jim dávají nadstandardní funkce jako například nápojový automat či výrobník ledu. Srdcem každé chladničky je bezpochyby kompresor. Některé lednice mají lineární kompresor, díky kterému je životnost celé chladničky až 20 let. Mimo to zaručuje tichý chod a úsporu energie. Díky Total No Frost se nemusíte bát odmrazování v horkých letních dnech, protože police stačí jednoduše otřít a osušit. Čerstvost potravin zajišťují jak rovnoměrné proudění vzduchu Multi Air Flow, tak filtrace PureNFresh™. Časově vytížení lidé ocení Smart Diagnosis™, chytrou diagnostiku drobných i závažnějších závad. Ne pro každou drobnost je potřeba volat opraváře a tato funkce rozhodně šetří čas i náklady na výjezd servisního technika. Více informací naleznete zde.

Mohlo by vás také zajímat: Zorganizujte si lednici!

URL| http://www.kafe.cz/vite-ze-do-lednice-...okurky-rajcata-a-ani-citrusy-31701.aspx

Karvinský deník V Jindřichově děti diskutují o plýtvání jídlem i o hladu Karvinský deník str. 3 Bruntálsko a Krnovsko FIDEL KUBA Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.5.2015

zpět Škola a školka v Jindřichově se uchází o titul Světová škola. V rámci tohoto projektu pořádá 13. 5. od 16 hodin akci s názvem Někde málo, jinde moc, jídlo volá o pomoc. Jindřichov – Žákům Základní školy a Mateřské školy v Jindřichově nejsou lhostejné problémy hladovějícího světa ani zbytečné plýtvání potravinami. Shodli se, co se jim na hospodaření s jídlem nelíbí a rozhodly se s tím něco udělat. „Začít musíme samozřejmě u sebe. Proto plánujeme na naší základní škole komunitní akci, na které bychom všem chtěli ukázat, jak to udělat, abychom zachránili jídlo, naučili se s potravinami lépe hospodařit, pomohli tím naší planetě i nám samotným. Uvítali bychom i vaši pomoc nebo podporu a také účast na akci, která se uskuteční v naší škole 13. května od 16 hodin,“ vzkázaly jindřichovské děti. Kuchařka s recepty ze zbytků Jindřichovské děti jsou ostatním vzorem jak podpořit boj s hladem a omezit plýtvání. Přispívají na konto UNICEF, které sponzoruje terapii podvyživených dětí. Případný výtěžek komunitní akce hodlají poukázat právě na tento účel. „Chceme vytvořit malou kuchařku s recepty, ve kterých se budou zpracovávat zbytky potravin. Pokud máte nějaký skvělý recept, neváhejte a pošlete nám jej a přijďte ochutnat, co jsme pro vás připravili,“ popsaly děti jeden z nápadů jak se zapojit. Pomocí dotazníků se děti budou ptát rodičů a obyvatel Jindřichovska jak nakupují, jak hospodaří s potravinami, jak se snaží neplýtvat. Chtějí se také pokusit zmírnit plýtvání jídlem ve školní jídelně i ve škole. Komunitní akci bude provázet výstavka výkresů a fotografií žáků s tématem plýtvání potravinami. „Všechny návštěvníky komunitní akce budeme informovatotom, jak neplýtvat, jak se starat o potraviny, aby nám déle vydržely, jak číst informace o spotřebě potravin a podobně. Přijďte si nás poslechnout a třeba se i naučit něco od svých dětí,“ doplnila koordinátorka projektu Alena Grossová Základní škola a Mateřská škola Jindřichov rovněž při této příležitosti vyhlásí potravinovou sbírku pro Potravinovou banku v Ostravě. Všichni mohou přispět nějakou trvanlivou potravinou. Světová škola A proč to vlastně děti z jindřichovské školy a školky dělají? Zapojili se do projektu Světová škola a pokouší se získat její certifikát. „Světová škola je taková škola, která do své výuky zapojuje témata globálního rozvojového vzdělávání, a snaží se zapojením do života obce i širší komunity a spoluprací s různými institucemi přinést pozitivní změny pro život všech občanů,“ vysvětlila Alena Grossová. Víte, že... Víte, že na světě žije 925 miliónů lidí, kteří trpí podvýživou? • Víte, že se na světě každý rok vyhodí 1,3 miliardy tun potravin? • Víte, že se nejvíce plýtvá ovocem a zeleninou, a úplně nejvíc banány? • Víte, že za potraviny utratíme nejvíc peněz z rodinného rozpočtu? • Víte, že když plýtváme potravinami, plýtváme tak penězi, vodou, elektřinou, ničíme životní prostředí

a produkujeme škodlivé plyny? Region| Severní Morava Publikováno| Karvinský deník; Bruntálsko a Krnovsko; 03 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Bruntálsko a Krnovsko; 03 ID| b9a2746f-4799-43c5-a2aa-0a1e9c02a805

Kroměřížský deník Dvoutýdenní stáž studentů SPŠM v Anglii se vydařila 13.5.2015

Kroměřížský deník str. 8 U nás doma na kroměřížsku Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Střední průmyslová škola mlékárenská a Vyšší odborná škola potravinářská v Kroměříži nabídla v březnu tohoto roku 13 studentům dvoutýdenní odbornou stáž v Anglii. Projekt s názvem Laboratorní a mlékárenská praxe studentů, absolventů a pracovníků VOŠP a SPŠM Kroměříž ve Spojeném království financoval program Erasmus+ a realizován byl pomocí zprostředkující agentury Global Agri Food Summer School Limited a Reaseheath College v hrabství Cheshire. Praxi, která zahrnovala teoretickou výuku i „practicals“, jsme absolvovali na Reaseheath College ve městě Nantwich. (College lze přirovnat k vyšším ročníkům střední školy a vyšší odborné škole; v současné době má Reaseheath přibližně 7500 studentů v mnoha různých stupních a oborech). Stáž jsme započali netradičněnávštěvou velké čokoládovny Cadbury v Birminghamu, kde jsme viděli výrobu přímo v provozu, ochutnali jsme vzorky čokolády, dozvěděli se vše o historii čokolády a prověřili si nově nabyté znalosti v testech. Reaseheath College nabízí propojení výuky s praxí a provázanost jednotlivých oborů. Vzhledem k našemu zaměření jsme začali u zdroje v Agri Departmentutedy u krav plemene Holstein. Všichni jsme si vyzkoušeli strojní dojení a od skvělého učitele, pana Alana Browna, jsme se vzdělávali v oboru jejich chovu, abychom věděli, odkud mléko pochází a co se s ním děje, než se dostane k analýze do laboratoře a do výroby. Byli jsme také účastníky inseminace krav, ošetření nemocných kusů, u porodu jehňat i u odebírání vzorků mléka. V nově vybudovaném Food Centru (otevřeno bylo v roce 2010 samotnou britskou královnou Alžbětou II.) jsme si vyzkoušeli proces pasterace mléka, výrobu tří druhů čerstvých sýrů a poprvé v naší praxi také výrobu másla. Největším překvapením pro nás byla výuka v mikrobiologických laboratořích. Všechny pomůcky jsou z finančních důvodů plastové a jednorázové, používají jednoduchou metodu pro výpočty a mimo pláště nosí i pokrývku hlavy. Zde jsme analyzovali vzorky námi odebraného pasterovaného a syrového mléka a k radosti naší paní učitelky jsme si současně procvičili odbornou slovní zásobu v angličtině. Co dalšího nás překvapilo? Při výrobě másla používají sůl, což v ČR není běžné. Vedlejší produkt máslapodmáslí, které je u nás prodejné, vylévají do odpadu. Na závěr našeho pobytu jsme se naučili vyrábět croissanty s michellinskou hvězdou Andym Dalem. Praktická výuka se střídala s teoretickými lekcemi zaměřenými na bezpečnost a hygienu potravin, zpracování obilí, mléka a masa. Při této hodině nás překvapila zpráva, že zhruba za 15 let budeme jíst všichni hmyz, jelikož naše spotřeba jídla a energie je enormní. Někteří neváhali a na místě si vyzkoušeli, jak chutná kobylka, mravenec, cvrček anebo brouk nosorožík. O víkendu jsme se vypravili do Liverpoolu po stopách Beatles a navštívili jsme i muzeum moderního umění Tate Gallery a Liverpool Muzeum, kde jsme si svorně v karaoke show zazpívali Yellow Submarine. Součástí našeho pobytu bylo také setkání se zástupci Reaseheath College a Global Agri Food Summer School Limited v indické restauraci. Zde proběhlo i předání Europassu mobility, což je doklad o absolvování odborné stáže, který nám pomůže při hledání práce v Evropské unii. Dle našeho úsudku byla stáž ohromným přínosem pro všechny z nás i pro školu samotnou. Museli jsme být soběstační, zdokonalili jsme si angličtinu, získali jsme se nové vědomosti v oblasti potravinářství a našeho oboru, poznali jsme novou zemi a její kulturu. Naše velké poděkování patří sponzorům naší stáže, společnostem Moravia Řetězy s.r.o., BARINKA.net, Mlékárně Kromilk, a.s., Krodos Bus a.s. a Komlex Trading, spol s r.o. Poděkování patří

také dr. Khalidu Mahmoodovi ze zprostředkující organizace GAFSSL, paní Kathy Merrett z Food Centre na Reaseheath College, paní učitelce Mgr. Soni Pyšňakové a za právní služby JUDr. Soni Pospíšilové. Bez jejich velké podpory by naše stáž nemohla být uskutečněna. Foto autor| Text a snímky : Veronika Žigmundová a Jaroslav Vávra, studenti SPŠM Region| Střední Morava

kurzy.cz Komentáře k maloobchodu - březen byl výborný měsíc 6.5.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Březen byl pro maloobchod výborný měsíc. Dařilo se mu prakticky na všech frontách. Tržby rostly jak u sekci potravin, tak i nepotravinářského zboží. Tržby ve stálých cenách bez očištění o sezónní vlivy rostly o 5,9 %. Březen byl pro maloobchod výborný měsíc. Dařilo se mu prakticky na všech frontách. Tržby rostly jak u sekci potravin, tak i nepotravinářského zboží. Tržby ve stálých cenách bez očištění o sezónní vlivy rostly o 5,9 %. Oproti minulému měsíci je to drobný pokles, ale přesto je to tempo, které je dlouhodobě vysoké a v posledních letech ne úplně typické. Sekce tržeb za potraviny rostla o 4,5 %. Oproti loňskému roku je to výrazná změna, kdy tržby sice rostly, ale jen drobně. Levnější ceny potravin povzbuzují spotřebitele k tomu, aby více nakupovali, nebáli se utrácet. Poslední tři měsíce to dokazují. Průměrné tempo růstu tržeb za potraviny za tři měsíce je 4,2 %. To je ale ve stálých cenách. Pokles cen potravin si vybírá svou daň v tom, že obchodníci v kasách reálně takový nárůst nevidí. V běžných cenách jim totiž tržby vzrostly jen o 3,3 % v prvním čtvrtletí. Nepotravinářský sektor rostl ještě rychleji. Připsal si k dobru v březnu 6,4 % a ukazuje se tak, že všeobecná chuť utrácet mezi spotřebiteli je. Rostl například prodej pohonných hmot o 8,2 %. Růst prodejů je spojený s oživením ekonomiky. Přesto ceny pohonných hmot opět rostou díky slabé koruně k dolaru, a to i přesto, že ropa i nadále velmi levná. Pokud by ceny v okolních zemích mírně klesly, řada lidí na to okamžitě zareaguje a bude tankovat tam. To může přinést propad tržeb za benzín a naftu. Na výbornou se tradičně dařilo e-shopům, které si připsaly k dobru úctyhodných 27,7 %. Prodeje přes internet rostou tak vysokým tempem už několik let. Je to hlavně rozšiřováním nabídky zboží, které si lidé mohou pořídit přes internet a nemusí ho vybírat přímo v prodejnách. Navíc online mají jednoduchou možnost srovnání cen zboží. To je ještě více motivuje k tomu, aby nakupovali online. Jedinou oblastí, které se v posledních měsících nedaří, je prodej oblečení, textilu, obuvi. Tady tržby spadly o 2,8 % a za celý kvartál klesly o 2,5 %. Je to dané mírným růstem cen ale také tím, že tržby v minulém roce výrazně rostly. Proto letošní výsledky jsou spíše slabé. Silná spotřebitelská poptávka naznačuje, že HDP za první čtvrtletí by mělo být opět v černých číslech a konečná spotřeba domácností ho bude mohutně podporovat. Ing. Michal Kozub Analytik

Home Credit a.s. Obchodníci se i v březnu těšili silné poptávce po svém zboží. Klesající ceny u řady výrobků, zmenšující se počty nezaměstnaných a vysoká důvěra v ekonomiku patřily mezi hlavní faktory solidního růstu maloobchodních tržeb. V březnu navíc pomohl meziročně vyšší počet pracovních dní, který přispěl k tomu, že se přírůstek reálných tržeb prodejců udržel kolem 6 procent. Růst tržeb zaznamenaly prodejci všech hlavních skupin zboží s výjimkou oděvů, u nichž na rozdíl od většiny ostatních produktů ceny vzrostly. Oproti předchozím měsícům navíc nabraly na tempu tržby z prodeje automobilů, díky nimž si celkové tržby mohly zapsat sedmiletý rekord. Za celý první kvartál posílily tržby mimo autosegment o 6 procent, což bylo nejvíce od předkrizového prvního kvartálu 2008. Dá se tedy předpokládat, že spotřebitelská poptávka byla zřejmě klíčovou složkou růstu HDP v prvním kvartálu. Je však málo pravděpodobné, že takto vysoké tempo tržeb se udrží i v dalších měsících. Náznakem určitého oslabení spotřebitelského boomu může být mírný pokles důvěry mezi spotřebiteli v dubnu. Patrik Rožumberský Ekonom Economic Research UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/380042-kome...k-maloobchodu-brezen-byl-vyborny-mesic/

Týdenní výhled: USA/Maloobchodní tržby, PPI, Index NY, EMU/HDP 11.5.2015

kurzy.cz str. 0 Měny-forex

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obchodníky tento týden zaujme několik makroekonomických informací USA: dubnové Maloobchodní tržby (středa), PPI (čtvrtek) a květnový Index průmyslu Fedu New Yorku (pátek). Středa ale bude také ve znamení HDP Francie, Německa a eurozóny. USA:... Obchodníky tento týden zaujme několik makroekonomických informací USA: dubnové Maloobchodní tržby (středa), PPI (čtvrtek) a květnový Index průmyslu Fedu New Yorku (pátek). Středa ale bude také ve znamení HDP Francie, Německa a eurozóny. USA: Spotřeba domácností v posledních měsících citelně oslabila a jarní měsíce přinášejí dílčí korekci poklesu. Určitý ek. útlum dokládají i regionální data ek. aktivity, dle kterých ek. aktivita roste momentálně pouze málo. Průmyslové ceny, stejně jako ty spotřebitelské, rostou trvajícímu dopadu poklesu cen ropy, resp. energií pouze drobně, bez cen potravin a energií ale inflace také zaostává za cílem Fedu a je důvodem znepokojení centrální banky, které poněkud blokuje očekáváné zvyšování úr. sazeb. Data ek. aktivity USA jsou poslední dobou nepříznivá pro akcie a dolar, lepší pro zlato a dluhopisy. Francie, Německo, eurozóna: Na podkladě růstu předstihových ukazatelů ek. aktivity by ek. růst měl díky slabému euru, ropě a expanzivní monetární politice ECB posílit. To jsou lepší zprávy pro euro a akcie, méně pro dluhopisy, byť v případě řady zemí eurozóny je ek. růst stále slabý. Josef Kvarda

Analytik HighSky Brokers, a.s. http://www.highsky.cz - obchodník s cennými papíry I forex I komodity I akciové indexy

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/380219-tyde...aloobchodni-trzby-ppi-index-ny-emu-hdp/

ČR - index spotřebitelských cen v dubnu rostl o 0,3% m/m a o 0,5% r/r 12.5.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Spotřebitelské ceny vzrostly v dubnu proti březnu o 0,3 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména zvýšení cen v oddílech odívání a obuv, doprava, potraviny a nealkoholické nápoje. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,5 %, což bylo o 0,3 procentního bodu... Spotřebitelské ceny vzrostly v dubnu proti březnu o 0,3 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména zvýšení cen v oddílech odívání a obuv, doprava, potraviny a nealkoholické nápoje. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,5 %, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v březnu. Meziměsíční růst spotřebitelských cen v oddíle odívání a obuv způsobilo sezónní zvýšení cen oděvů o 3,2 % a obuvi o 7,4 %. V oddíle doprava pokračoval druhý měsíc růst cen pohonných hmot, který v dubnu činil 1,6 %. Růst cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje ovlivnilo zejména zvýšení cen zeleniny o 7,9 % a ovoce o 3,2 %. Ceny běžného pečiva vzrostly o 1,5 %, rýže o 2,5 %, jedlých olejů o 4,3 %, medu o 2,8 %, soli a koření o 3,8 %. U většiny ostatních druhů potravin měly ceny spíše klesající tendenci. V oddíle zdraví se zvýšily ceny léčiv o 1,0 %. V oddíle ostatní zboží a služby vzrostly ceny osobní péče o 0,6 %. Na snižování celkové úrovně spotřebitelských cen v dubnu působil především pokles cen v oddíle rekreace a kultura v důsledku snížení cen dovolených s komplexními službami o 0,4 % a zařízení pro zpracování dat o 0,7 %. Z potravin klesly zejména ceny chleba o 1,2 %, těstovin o 3,9 %, drůbeže o 3,1 %, vajec o 3,7 %, mléka o 1,1 %, másla o 1,9 %, cukru o 1,9 %, čokolády a čokoládových výrobků o 3,0 %, nealkoholických nápojů o 1,3 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,6 % a ceny služeb o 0,1 %. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 0,5 %, což je o 0,3 procentního bodu více než v březnu. Zrychlení meziročního cenového růstu nastalo především v oddíle alkoholické nápoje a tabák, kde ceny alkoholických nápojů vzrostly o 2,5 % (v březnu pokles o 0,1 %). V oddíle bytové vybavení, zařízení domácnosti přešly ceny z poklesu o 0,2 % v březnu v růst o 0,3 % v dubnu zejména vlivem cen nábytku a bytového zařízení, které byly v dubnu vyšší o 0,6 % (v březnu pokles o 0,2 %). U třech oddílů spotřebního koše došlo ke zmírnění meziročního cenového poklesu, a tím i ke zmírnění jeho snižujícího vlivu na úroveň cenové hladiny. To se týkalo především cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, které v dubnu klesly o 0,7 % (v březnu o 1,9 %). Ceny ovoce byly nižší o 1,3 % (v březnu o 5,2 %), ceny cukru o 15,6 % (v březnu o 17,3 %). U zeleniny přešly ceny z poklesu o 6,7 % v březnu v růst o 3,8 % v dubnu. V oddíle doprava došlo ke snížení cenového poklesu vlivem zmírnění poklesu cen pohonných hmot v dubnu na -11,1 % z -12,7 % v březnu. V oddíle zdraví zmírnil v dubnu cenový pokles vlivem zvýšení cen lázeňských pobytů na 8,6 % ze 7,1 % v březnu. Největší vliv na zvyšování cenové hladiny měly v dubnu ceny v oddíle alkoholické nápoje a tabák vlivem zvýšení cen cigaret o 8,5 %. Druhé v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny zemního plynu o 4,5 %, vodného o 3,4 %, stočného o 2,8 %, čistého nájemného o 1,4 %, tepla o 1,8 %. Ceny elektřiny byly meziročně nižší o 0,3 %. V oddíle ostatní zboží a služby vzrostly ceny pojištění o 1,6 % a ceny finančních služeb o 7,1 %. V oddíle odívání a obuv byly vyšší ceny oděvů o 2,0 % a obuvi o 8,9 %. V oddíle rekreace a kultura se zvýšily ceny dovolených s komplexními službami o 4,8 %.

Na snižování meziroční cenové hladiny nadále působil (i když méně intenzivně) pokles cen v oddílech doprava, potraviny a nealkoholické nápoje, zdraví, pošty a telekomunikace. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,5 % a ceny služeb o 0,7 %. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl meziročně 100,6 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v dubnu 0,4 %. Meziroční změna průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP)1) 28 členských zemí EU byla podle předběžných údajů Eurostatu v březnu -0,1 %, což je o 0,2 procentního bodu více než v únoru. Ceny vzrostly v deseti zemích EU, z toho nejvíce v Rakousku o 0,9 % a v Rumunsku o 0,8 %. Naopak největší pokles cen nastal v Řecku (-1,9 %). Na Slovensku klesly ceny o 0,4 % (v únoru o 0,6 %). V Německu ceny vzrostly o 0,1 % (v únoru pokles o 0,1 %). Podle předběžných výpočtů vzrostl v dubnu HICP v ČR meziměsíčně o 0,4 % a meziročně o 0,5 % (v březnu o 0,1 %). Bleskový odhad meziroční změny HICP pro eurozónu za duben 2015 je 0,0 %, jak uvedl Eurostat. (Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP). Zdroj: ČSÚ

URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/380259-cr-i...en-v-dubnu-rostl-o-0-3-m-m-a-o-0-5-r-r/

Lidové noviny Islanďané už mají chudoby dost Lidové noviny str. 7 Svět VOJTĚCH WOLF Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 9.5.2015

zpět Islandu hrozí stávka, do které se plánuje zapojit až třetina pracovní síly v zemi. Odbory jí hrozí, pokud vláda nepřistoupí ke skokovému zvýšení platů. REYKJAVÍK/PRAHA Islanďané jsou hned po Švýcarech druhým nejšťastnějším národem na světě. Alespoň to tvrdí zpráva World Happiness Report zveřejněná koncem dubna. A to přesto, že země před pár lety zažila obří finanční krizi, kdy zkrachovaly tři největší banky v zemi, jejichž závazky převzal stát, který se sám tak dostal na pokraj bankrotu. Tisíce lidí přišly o práci a nezaměstnanost se dostala z předkrizové úrovně dvou procent na takřka 12 procent v květnu roku 2009 a i dnes se počet lidí bez práce pohybuje kolem čtyř procent. Islanďané, jejichž populace čítá asi 325 tisíc lidí, svůj úděl roky útrpně nesli a smířili se s tím, že mzdy a platy jen tak neporostou, už toho ale mají dost. Z pracovní síly, která na ostrově činí asi 232 tisíc lidí, jich necelá třetina, tedy 70 tisíc, plánuje koncem května a počátkem června stávkovat. Pokud tedy ovšem nedojde k naplnění jejich požadavků a nezvýší se jim platy. Vyšší plat o 100 tisíc korun „Požadujeme, aby nejnižší mzdy, dosahující dnes asi 200 tisíc islandských korun (asi 37,3 tisíce korun), byly zvýšeny na 300 tisíc korun,“ řekl předseda odborové federace SGS, Björn Snaebjörnsson. Na Islandu není dosud žádným vládním nařízením stanovena úroveň minimální mzdy. Existují pouze kolektivní smlouvy, které stanovují minimální mzdu pro jednotlivá odvětví. Právě skokového zvyšování platů se však obává Islandská centrální banka. „Pokud se mzdy zvýší úrovňově o 30 procent a budou se prakticky týkat všech profesí, ocitneme se rázem ve velmi závažné situaci,“ varoval v rozhovoru s agenturou Bloomberg hlavní ekonom centrální banky, Thórarinn Pétursson. Dopad by to mělo i na inflaci, která se z krizových 20 procent, kolik činila v roce 2009, dostala na dnešní stabilní dvě procenta. Podle ekonoma by byl výrazně překonán inflační cíl banky, jenž dnes činí dvě a půl procenta. Zvýšení platů napříč trhem by také znamenalo, že bankéři by ve snaze

zabránit vysoké inflaci a udržení cenové stability museli přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb. To by ale mělo zase vliv na omezení úvěrování samotných domácností a firem. Ostrovní stát už brzdu v podobě vysoké úrokové sazby pocítil ihned po bankovnímkolapsu, kdy úroková sazba činila asi 18 procent. Dnes je to přitom 5,25 procenta. „Viděli jsme, že se měsíčně zvedly platy doktorům či učitelům o desítky či stovky tisíc korun, a žádné obavy ohledně rizika cenové a ekonomické stability neexistovaly. Těžko tak hledat důvod, proč se bát teď, když přijde na to, zvyšovat mzdy těm, kteří vydělávají nejméně,“ prohlásil ale šéf odborů Snaebjörnsson. Pokud dojde na přistoupení na požadavky odborů, ocitne se země v dohledné době ve stejné pozici, jako je dnes. Zvýšeným mzdámse časem přizpůsobí i parita kupní síly, která tak nejspíše v horizontu tří let klesne opět na dnešní úroveň, a jediným důsledkem tak budou vyšší ceny. Před tím alespoň varuje ekonom z Islandské centrální banky. Kvůli stávkám hrozí nedostatek masa O tom, jaké důsledky ale stávka může mít, se už Island přesvědčuje. Už měsíc stávkují členové organizace Association of Academics, kterámá asi 3000 členů a zaštiťuje například profese, jako jsou porodní asistentky, právníci či veterinární zaměstnanci. Zemi tak v současnosti trápí obavy ohledně nedostatku čerstvého drůbežího, vepřového a hovězího masa. Bez veterinárních inspekcí totiž stojí jatka a další místa, kde se maso zpracovává. „Jak dlouho nám vydrží zásoby, bude záležet na tom, jak moc budou lidé maso doma hromadit,“ řekl provozní manažer řetězce supermarketů Krónan, Kristinn Skúlason. Podle něj zásoby vydrží nejdéle do konce května. Foto popis| Protesty. Islanďané pocítili světovou ekonomickou krizi jako vůbec první. Foto autor| FOTO REUTERS

Sladký hrášek Lidové noviny str. 32 Relax / gourmet ROMAN PAULUS Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.5.2015

zpět Drobné kuličky zeleného hrášku mají jemnou sladkou chuť a zářivou barvu. Oblíbené jsou hlavně v polévkách, hodí se však i na lehké pyré – pravý opak hutné a vydatné kaše ze sušeného hrachu. Jeho příprava zabere jen pár minut. Pokud máte s prodlužujícími se dny stále častěji chuť na něco lehkého a zeleného, je pro vás sladký zelený hrášek ideální volbou: zářivou barvou oživí každé jídlo a navíc vás odmění zásobou kvalitních bílkovin, vitaminů a minerálů, které prospívají tkáním a nervovému systému. Nejpřínosnější samozřejmě je konzumovat hrášek čerstvý, ale i po tepelné úpravě si zachovává většinu využitelných živin. Kmasu nebo do taštiček Vkuchyni mají drobné zelené kuličky široké využití: oblíbené jsou v polévkách – ať už ve vývarech, nebo v hladkých krémech –, ale taky v salátech a rychlých úpravách těstovin. Hrášek se dá kromě toho přidat do rizota, do nejrůznějších kari, čínských pánví nebo omelet. A sluší mu to rovněž v roli přílohy: k masu (jedna z nejoblíbenějších kombinací je dušené hovězí maso s mrkví a hráškem), kuřeti, či jemným rybám; v tom případě jej můžete podávat celý, nebo ve formě více či méně jemného pyré. Jen ho netrapte dlouhým varem, aby si zachoval svoji svěžest a barvu. „Do jídla stačí hrášek pro změknutí přihodit na pár posledních minut,“ doplňuje Roman Paulus, „vaření z něj je skutečně rychlé, pravý opak suchého hrachu, který je potřeba nejprve poměrně dlouho máčet ve vodě a teprve potom vařit.“ Ale zpět k dnešnímu receptu, jímž je pyré ze sladkého hrášku. To totiž můžete využít nejen jako přílohovou „kaši“, ale i na plnění nudlových taštiček. „Když je pak doplníte bramborovým pyré a trochou mrkve – třeba v podobě redukce z mrkvové šťávy – získáte netradiční jídlo z jinak velmi tradičně kombinovaných surovin, tedy mrkve, hrášku a brambor,“ popisuje šéfkuchař. Druhou nejoblíbenější úpravou hrášku Romana Pauluse je už zmíněný krém: „Chutná téměř každému. Je přirozeně sladký, takže jej obvykle s chutí sní i děti, které jinak zeleninové polévky dvakrát nemusejí.“ Stejně jako v případě jakékoli jiné polévky je i u krému z hrášku důležitý základ, tedy vývar: může být z kostí i zeleniny.

Příprava polévky je pak stejně snadná a rychlá jako pyré: „Na másle si krátce orestujeme šalotku a bílou část pórku,“ popisuje Roman Paulus s tím, že kostičky by měly zůstat světlé, sklovité. „Přisypeme hrášek, čerstvý nebo mražený, a přidáme lžičku cukru.“ Cukr, navzdory svému přesvědčení, že je hrášek sladký dost sám o sobě, rozhodně nevynechávejte – zvýrazní chuť zeleniny a hlavně: během restování lehce zkaramelizuje, čímž polévce dodá švih. Základ pak šéfkuchař zalije připraveným vývarem a deset patnáct minut nechá provařit. „Jakmile je zelenina měkká, můžete mixovat,“ uzavírá. Protože hrášek obsahuje byť jemné, avšak přece jen nějaké slupky, můžete krém před podáváním ještě propasírovat přes sítko. Lehká jako vánek K zahuštění a zjemnění polévky stačí trocha smetany, můžete přidat i pár kostiček brambor. Mimochodem, ty vylepší konzistenci krému i z jiných, předevšímmálo škrobovitých surovin, jako je pórek, chřest či brokolice. „Brambory mají poměrně neutrální chuť, a pokud se to s nimi nepřežene, nebudou v chuti skoro znát,“ vysvětluje Roman Paulus. Těsně před podáváním radí šéfkuchař krém ještě jednou dobře vyšlehat. „Krémové polévky mají být lehké,“ vysvětluje. Aby byla polévka opravdu jako vánek, můžete do ní v téhle chvíli zašlehat ještě trochu másla a mléka, v obou případech řádně vychlazeného. Především studené mléko totiž napomůže pěně, aby tzv. vyběhla, a spolehlivě ji pak podrží. Michelinský šéfkuchař krémovou polévku z hrášku podává s vložkou z na másle orestovaného ledového salátu, celého hrášku a rajčat, hodí se i plátek pancetty, případně jakékoli jiné slaniny. *** ZELENÉ PYRÉ * 400 g hrášku * 100 g šalotky * 200 ml smetany * lžíce másla * sůl * pepř Na másle necháme zesklovatět jemně nasekanou šalotku, poté k ní přidáme zelený hrášek (nejlépe čerstvý, použít lze ale i mražený, smetanu a krátce povaříme. Dochutíme solí a pepřem, rozmixujeme kuchyňským mixérem. Komu vadí zbytky jemných slupek, může pyré ještě propasírovat přes sítko. Hráškové pyré můžeme použít jako nádivku do nudlových taštiček nebo jím doplnit nejrůznější druhy masa nebo ryb, například srnčí hřbet „sous vide“: Očištěný srnčí hřbet osolíme a okořeníme – pepřem, rozmarýnem, popřípadě drceným jalovcem. Maso pevně zabalíme do kuchyňské fólie a pošírujeme ve vodní lázni při 60 stupních asi 35–40 minut. Poté maso vyjmeme, nakrájíme na kousky a hned podáváme. Pošírované maso můžeme před servírováním také obalit v jemně nasekaných pistáciových oříšcích, k dokončení jídla se hodí mladé výhonky hrášku. Foto popis| Variant hráškového pyré je spousta: někdo vaří hrášek ve vývaru, jiný jen ve vodě, další přidává parmazán, víno nebo česnek... Roman Paulus si na experimenty moc nepotrpí: jemnou sladkost zeleného hrášku doplňuje jen trochou smetany a na másle orestované šalotky. Foto autor| HLAVNÍ FOTO MAFRA – TOMÁŠ KRIST, 4× SHUTTERSTOCK O autorovi| ROMAN PAULUS, Šéfkuchař pražského hotelu Alcron a držitel michelinské hvězdičky

Magazín Práva Mléko – móda, tradice a moderní výzkumy Magazín Práva str. 33 Zdravé tipy Marta Tomášová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.5.2015

zpět Lidé neustále hledají ten nejlepší způsob stravovaní. Někdo chce zhubnout, jiný nabrat svalovou hmotu, další řeší zdravotní obtíže. Nebo hledají rovnováhu a stravují se tak, jak to jejich tělu vyhovuje nejlépe. Často se setkáváme s tím, že lidé jí alternativně, ať už z náboženských důvodů, z důvodů vážné chronické nemoci (alergie, rakovina, potravinová nesnášenlivost…) nebo pro dosažení určité rovnováhy v souladu s přírodními zákony. U dospívajících v tom často bývá i prvek revolty na protest všemu tradičnímu, co znají z rodiny.

Alternativní stravování Mezi nejčastější způsoby alternativního stravování patří různé formy vegetariánství, makrobiotika, stravování podle čínské medicíny nebo ajurvédy. „Výhody alternativních způsobů jsou nepopiratelné, ovšem za předpokladu, že se nejedná o extrémní způsoby výživy s velmi omezeným výběrem potravin. Hodně záleží na tom, jaké potraviny člověk konzumuje a které ve svém jídelníčku vynechává,“ objasňuje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph. D. Strava se zpravidla vyznačuje dostatkem vlákniny, nízkým obsahem tuku a cholesterolu, dostatečným příjmem některých vitaminů – např. B1, C, E, beta-karotenu, kyseliny listové a minerálních látek (např. hořčíku a draslíku). Oproti tomu bývá v malém množství zastoupen sodík. „Velký důraz se klade na sezónnost a výběr potravin podle jednotlivých ročních období, tepelnou úpravu, vyváženost v použití koření a chutí, pomalé jedení a důkladné žvýkání apod.“ Nastavení životního stylu Jinak se obvykle stravují lidé, kteří víc přemýšlí o celkovém životním stylu. Někteří mění celkový přístup k životu – snaží se o vnitřní rovnováhu, meditace, relaxace, pravidelné cvičení, samozřejmě umírněnou konzumaci alkoholu, nekouření apod. Oproti těm, kdo stále spěchají, vydávají se bez snídaně do práce, vypijí rychlou kávu a pouští se do náročného denního programu, velmi často u počítače a hlavně vsedě. Celý den pro ně běží v podobném duchu a hlavní jídlo přichází až s večeří. Není čas na procházky, na zdravý pohyb a často ani na setkávání s přáteli a odpočinek. Pravdy o mléku Našli bychom hned několik přístupů. Zastánci konzumace mléka a na straně druhé ti, kdo mléko jednoznačně odmítají. Přístup k jeho konzumaci se neustále mění, někdy ho odborníci radí, jindy striktně nedoporučují. Zlatá střední cesta je pít a jíst mléčné výrobky v rozumné míře podle zdravotního stavu. V alternativních způsobech stravování se často setkáváme s požadavkem vyloučení mléka a mléčných výrobků. Argumenty proti mléku a mléčným výrobkům jsou poměrně nejednoznačné. Navíc umírněné směry – ajurvéda, lakto-ovo-vegetariánství – naopak považují mléko a mléčné výrobky za velmi prospěšné. Z tohoto pohledu se z alternativních způsobů stravování jeví jako optimální volba lakto-ovo-vegetariánství nebo stravování podle ajurvédy, kde je povolena konzumace vajec, mléka a mléčných výrobků. Ano či ne Argumenty proti mléčným výrobkům bývají často vědecky nepodložené, závěry studií bývají překrucovány. Mezi nejčastější „proti“ patří, že mléko a mléčné výrobky zahleňují. Dále také tvrzení, že se vápník z mléka špatně vstřebává a naopak konzumace mléka vede k osteoporóze, zvyšuje se riziko nemocí srdce a cév, zvyšuje se riziko vzniku nádorových onemocnění, vede k bolestem hlavy. Jaká je pravda? „Mléko a mléčné výrobky zcela jistě tvoří důležitou součást vyváženého jídelníčku. Jsou zdrojem bílkovin a důležitých vitaminů a minerálních látek. Bílkoviny mléka a bioaktivní peptidy, které vznikají jejich trávením, mají významné účinky na lidské zdraví. Jedná se o účinky antimikrobiální, protivirové, imunomodulační, protirakovinné, významné účinky jsou na snížení krevního tlaku, který stojí v pozadí nemocí srdce a cév,“ vysvětluje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph. D. v rámci projektu Bílé plus. Mléko a mléčné výrobky poskytují komplex látek důležitých pro zdraví kostí, jako jsou plnohodnotné bílkoviny, vitamin C, D, K, železo, hořčík, zinek. Využitelnost vápníku je vysoká i díky jeho obsahu (1200 mg/1 l mléka), přítomnosti laktózy a optimálnímu poměru mezi vápníkem a fosforem. Studie ukazují, že pravidelná konzumace mléka může u žen zmírnit postup osteoporozy. Odborné studie Výrobky z mléka mohou snižovat riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. Studie nejsou zcela jednotné, protože nádory vznikají na podkladě mnoha faktorů a příčin a není jednoduché označit jeden důvod. Z nutričních faktorů je ve vztahu k nádorovým onemocněním považován za jednoznačně ochranný dostatečný příjem ovoce a zeleniny (pro vysoký obsah antioxidačně působících látek a

fytochemikálií), za jednoznačně negativní je považována nadměrná konzumace sekundárně zpracovaného masa (uzeniny, apod.). „Výsledky epidemiologických studií nejsou zcela jednoznačné - ve vztahu k nádorům prsu a prostaty je za rizikový považován velmi vysoký příjem tuků z mléčných výrobků a přítomnost IGF-1. Na druhou stranu epidemiologické studie ukazují, že konzumace mléka a mléčných výrobků může snižovat riziko kolorektálního karcinomu,“ pokračuje odbornice. Jíst nebo nejíst „Z pohledu selského rozumu je vhodné volit střední cestu, tj. mléku a mléčným výrobkům se nevyhýbat - samozřejmě s výjimkou osob trpících výraznější formou laktózové intolerance nebo osob s alergií na mléčnou bílkovinu. Denní příjem mléka a mléčných výrobků by měl činit 2-3 porce denně,“ dodává PhDr. Karolína Hlavatá, Ph. D. Pokud ale musíte ze zdravotních důvodů mléčné výrobky vyřadit, přemýšlejte nad skladbou své stravy. Jako náhrada bílkovin se nejčastěji užívají nápoje ze sóji, obilovin (rýže, kukuřice, oves, pohanka), ořechů (mandle, kokosový ořech, lískové ořechy), semen (mák, sezam). Pro vyšší příjem vápníku je doporučováno časté zařazování brokolice (47 mg/100 g) a květáku (22 mg/100 g), máku (1436 mg/100 g), velmi vhodné je vybírat si vápníkem obohacované potraviny. Více na http://www.bileplus.eu., zajímavý test si můžete udělat na http://www.siddhaajurveda.cz/dosa_test * Foto autor| Foto: Pixmac

mesec.cz Nemastný a neslaný výsledek americké statistiky z trhu práce 11.5.2015 mesec.cz str. 0 Jan Vejmělek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Minulý týden byl již čtvrtým v řadě, kdy si euro vůči dolaru připsalo zisky. Nutno však podotknout, že celotýdenní zisk již nedosáhl ani půl procenta, a to zejména díky posílení dolaru ve druhé polovině týdne. Zprávy a události Počet nových uchazečů žádajících o podporu v nezaměstnanosti stoupl za předminulý týden na 265 tisíc z 262 tisíc zaznamenaných o týden dříve. Trh přitom čekal vzestup na 278 tisíc. ? Počet nově vytvořených míst v americkém nezemědělském sektoru dosáhl 223 tisíc, což v podstatě odpovídalo očekávání trhu. Číslo za předchozí dva měsíce ale bylo revidováno o 39 tisíc níže. Míra nezaměstnanosti v souladu s tržními předpoklady klesla z březnových 5,5 % na dubnových 5,4 %. Průměrné hodinové výdělky mírně zaostaly za očekáváním, když si v dubnu přilepšily pouze o 0,1 % oproti předpokládaným +0,2 % m/m. Německé podnikové objednávky v březnu vzrostly o 0,9 % m/m a zaostaly tak za tržním očekáváním ve výši 1,5 % m/m. ? Německá průmyslová výroba v březnu nečekaně o 0,5 % m/m klesla, když trh naopak čekal její zvýšení o 0,4 % m/m. Směrem k horšímu byl navíc revidován únorový výsledek (z původně udávaných +0,2 % m/m na 0,0 % m/m). ? Přebytek německého zahraničního obchodu se v březnu dále zvýšil na 23,0 mld. EUR z únorových vzestupně revidovaných 19,5 mld. EUR. Dynamika zahraničněobchodní výměny ovšem překonala veškerá očekávání – exporty si polepšily o 1,2 % m/m oproti očekávaným 0,4 % m/m, importy se zvedly dokonce o 2,4 % versus předpokládaných 0,1 % m/m. Francouzská průmyslová výroba během března klesla o 0,3 %, když trh naopak počítal s mírným vzestupem o 0,1 %. Výrazně k lepšímu však bylo revidováno číslo za únor (z původně udávaných 0,0 % na +0,5 % m/m).

ČNB ponechala v souladu s očekáváním nastavění měnové politiky nezměněné. ? Česká průmyslová výroba zaznamenala v březnu meziroční zlepšení o 6,2 % y/y po únorových 4,5 % y/y. Výsledek tak v podstatě odpovídat tržnímu očekávání ve výši 6,3 % y/y. ? Stavební výroba v Česku zrychlila tempo meziročního růstu z únorových 6,0 % na březnových 8,4 % y/y. ? Přebytek českého zahraničního obchodu stoupl z únorových 18,1 mld. CZK na březnových 19,2 mld. CZK. Výsledek výrazně zaostal za očekáváním trhu ve výši 27,5 mld. CZK. Maďarská průmyslová výroba zaznamenala výraznou akceleraci meziročního růstu z únorových 6,0 % na 9,0 % y/y za březen, když konsensus naopak ukazoval na mírné zpomalení k 5,2 % y/y. ? Maďarské spotřebitelské ceny se během dubna zvedly o 0,4 % m/m, když tržní konsensus předpokládal 0,3 % m/m. Meziroční deflace tak zmírnila z březnových 0,6 % y/y na dubnových –0,3 % y/y. Nemastný a neslaný výsledek americké statistiky z trhu práce Minulý týden byl již čtvrtým v řadě, kdy si euro vůči dolaru připsalo zisky. Nutno však podotknout, že celotýdenní zisk již nedosáhl ani půl procenta, a to zejména díky posílení dolaru ve druhé polovině týdne. V jeho první polovině euro ještě solidně posilovalo, když se kurz vyšplhal až téměř k úrovni 1,1400 USD/EUR, tedy na nejvyšší hodnotu od počátku března. Důvodem bylo zejména středeční zklamání ADP reportu, který přinesl nízký odhad počtu nově vytvořených pracovních míst v privátním sektoru během dubna ve výši pouhých 169 tisíc, tedy výrazně pod tržním konsensem ve výši 200 tisíc. K otočení trendu na trhu přispěla slabá čtvrteční a páteční čísla z Německa. První varovný prst přinesl slabý březnový růst průmyslových objednávek, jednoznačným zklamání pak byl březnový meziměsíční pokles průmyslové výroby. Jedinou náplastí byly silná březnová dynamika vývozu i dovozu a další zvýšení přebytku bilance zahraničního obchodu. Netrpělivě očekávaný dubnový report z amerického trhu práce nakonec nic zásadního nepřinesl a jeho kurzový dopad tak byl minimální. Celkový počet nově vytvořených pracovních míst ve výši 223 tisíc byl v podstatě v souladu s očekáváním, mírně k horšímu (o 39 tisíc) byl revidován výsledek za předchozí dva měsíce. Míra nezaměstnanosti klesla o desetinu procentního bodu na 5,4 %. Růst hodinových výdělků ve výši +0,1 % m/m lehce zaostal za očekáváním trhu ve výši +0,2 % m/m. Ekonomický kalendář počátku týdne je chudý, pozornost bude směřovat k zasedání Euroskupiny. Ani na jejím dnešním jednání ale nelze očekávat, že by došlo k dohodě ohledně zabezpečení financování Řecka. Z fundamentálního pohledu bude zajímavý až závěr týdne, který přinese rychlý odhad HDP za Q1 15 eurozóny, kde očekáváme více než solidních 0,5 % q/q. Hlavními tahouny růstu bude zřejmě Španělsko (+0,9 % q/q) a Německo /+0,6 % q/q). Francie by měla zaznamenat +0,4 % q/q a Itálie +0,2 % q/q, což by znamenalo, že opustí recesi. Nejdůležitějším americkým číslem tohoto týdne budou dubnové maloobchodní tržby, které budou publikovány ve středu. Číslo bude testem naší hypotézy, že slabá data prvního čtvrtletí byla důsledkem nepříznivého počasí. I když bude číslo ovlivněno slabými prodeji aut a nízkými cenami pohonných mot (americké maloobchodní tržby se totiž vykazují v nominálním vyjádření), ostatní složky by již měly zaznamenat solidní vzestup. U „kontrolní skupiny“, která koreluje se spotřebou domácností v rámci HDP, bychom měly zaznamenat vzestup o 0,6 % m/m po březnových +0,3 % m/m. To by znamenalo nejdynamičtější růst od loňského listopadu a mohlo by to podpořit spekulace na růst dolarových sazeb a tedy i samotný dolar. Odhad HDP za Q1 15 by měl potvrdit silnou růstovou dynamiku Kurzový vývoj české měny nebyl v minulém týdnu nijak zajímavý. Kurzová volatilita byla nízká, byla patrná tendence k mírnému oslabování české měny. Zatímco v první polovině týdne kurz atakoval hladinu 27,30 CZK/EUR, s blížícím se zasedáním ČNB se kurz posunoval směrem nad 27,40 CZK/EUR. Čtvrteční zasedání bankovní rady ČNB k měnové politice nijak zásadně nepřekvapilo. Bankovní rada zopakovala, že neukončí používání kurzu dříve než ve druhém pololetí roku 2016. Guvernér Singer opět uvedl, že v případě potřeby je banka připravena posunout hladinu kurzového závazku

(rozumějme k slabším korunovým hodnotám). Prognóza celkové i měnověpolitické inflace ČNB je oproti předchozí prognóze mírně vyšší pro letošní rok a naopak lehce nižší pro rok 2016. Důvodem je zejména méně výrazný pokles regulovaných cen a cen pohonných hmot v letošním roce, zatímco v příštím roce porostou regulované ceny o něco pomalejším tempem. Prognóza růstu HDP byla ze strany ČNB revidována výše, a to hlavně kvůli lehce vyššímu výhledu zahraniční poptávky. Centrální bankéři hodnotí rizika jako antiinflační, když byly zmíněny dva hlavní faktory: vývoj domácích mezd a vývoj kurzu eura vůči dolaru. To lze vnímat jako verbální intervenci proti české měně. Měsíční ekonomické indikátory naznačují silné první čtvrtletí. Minulý týden přinesl březnová čísla z maloobchodu, průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu. Za samotný březen sice výsledek zaostal za naším očekáváním, nicméně silná lednová data znamenají, že mezičtvrtletně si maloobchod (bez prodejů automobilů) polepšil o silných 2,5 % q/q po vzestupu o 2,1 % zaznamenaných v Q4 14. Průmyslová produkce zaznamenala mezičtvrtletní zlepšení o 1,4 % q/q, meziroční dynamika dosáhla 4,6 %, když za samotný březen to bylo 6,2 % y/y. Meziroční růst nových zakázek přitom přesáhl 10 %. Excelentní výkonnost během Q1 15 zaznamenalo stavebnictví, které si polepšilo o 5,8 % q/q. A nakonec potěšila i březnová dynamika zahraničněobchodní výměny. Březnové exporty byly meziročně vyšší o 10,2 %, nicméně dovozy si připsaly ještě výraznějších 13,7 %. Sílící domácí poptávka se tak podepsala na březnovém snížení přebytku zahraničního obchodu (meziročně o 6 mld. CZK). Měsíční údaje z reálné ekonomiky vykázaly během prvního čtvrtletí velmi dobré výsledky a naznačují tak vysoký růst HDP v Q1 15. Dle našich odhadů by hrubý domácí produkt měl vyskočit o 1,2 % mezikvartálně (+0,4 % v Q4 14). Hrubá přidaná hodnota už silně vzrostla na konci loňského roku a vývoj v prvním čtvrtletí by měl být obdobný (+1,2 % q/q). S prvním odhadem, který bude oznámen v pátek 15. května, ještě nebývá zveřejněna struktura HDP. Náš odhad ovšem počítá, že růst v Q1 byl tažen všemi klíčovými sektory – přidaná hodnota by se měla zvýšit v průmyslu, stavebnictví, zemědělství i v sektoru služeb. Z poptávkového pohledu by si spotřeba domácností měla polepšit o 0,8 % q/q a fixní investice dokonce o 2,0 %. Na druhou stranu čisté exporty by měly z mezikvartálního růstu ubrat 0,5 pb a určitou korekci předpokládáme i u vládní spotřeby. Inflace se bude dále opatrně vzdalovat od deflačního pásma. Během prvních tří měsíců letošního roku meziroční inflace zůstala mírně kladná. Během dubna očekáváme mírnou akceleraci z 0,2 % v březnu na 0,4 %. Z meziměsíčního pohledu by se spotřebitelské ceny měly zvýšit o 0,3 % zejména kvůli růstu cen pohonných hmot o 1,5 % a zvýšení jádrových cen o 0,35 %. Ceny potravin by měly de facto stagnovat, nicméně po sezónním očištění by měly vzrůst o 1,0 %, na což ukazují šetření ČSÚ i údaje z Německa. Regulované ceny by se v dubnu příliš měnit neměly (+0,03 %). Jádrové ceny se od listopadu 2014 zvýšily kumulativně o 0,69 % (SA) a v dubnu očekáváme jejich další růst o 0,15 % (SA). Meziročně by se měly jádrové ceny v dubnu zvýšit o 1,22 %, což je dostatečně hluboko v pozitivním pásmu. Vývoj jádrových cen patří mezi faktory, který nenutí centrální banku k úpravě nastavení jejího intervenčního režimu (resp. k posunutí úrovně kurzového závazku nahoru). Situace na trhu práce se zlepšuje, především pokud se jedná o míru nezaměstnanosti. Podle dat z úřadu práce se podíl nezaměstnaných snížil od února 2014 o 1,25 pb (SA), když nejvýraznější zlepšení bylo patrné v posledních několika měsících. Oživení domácí ekonomiky je natolik silné a rozloženo do více sektorů, aby tlačilo míru nezaměstnanosti na nižší úrovně i v dalších měsících. V samotném dubnu očekáváme, že míra nezaměstnanosti poklesne z 6,73 % na 6,63 % (SA). Výraznější zlepšení pak bude patrné na sezónně neočištěné míře (propad z březnových 7,20 % na 6,69 % v dubnu), jelikož sezónnost začíná od března působit příznivě. Solidní makroekonomická data by tak měla potvrdit dynamiku současného oživení taženého domácí poptávkou. Z pohledu české měny by měly ekonomické indikátory zveřejněné v tomto týdnu vyznět v její prospěch. Protože ovšem ČNB vnímá rizika své prognózy i nadále jako protiinflační, nelze očekávat, že by se kurz snadno dostal z pásma posledních týdnů, tj. 27,30 až 27,50 CZK/EUR. S pozdravem URL| http://trhy.mesec.cz/clanky/nemastny-a...ledek-americke-statistiky-z-trhu-prace/

Meziroční inflace se v dubnu zvýšila na 0,5 % 12.5.2015

mesec.cz str. 0 Jiří Škop Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Meziroční spotřebitelská inflace se v dubnu zvýšila z březnových 0,2 % na 0,5 %, což bylo jednu desetinu nad tržním i naším odhadem (shodně +0,4 %). Meziroční spotřebitelská inflace se v dubnu zvýšila z březnových 0,2 % na 0,5 %, což bylo jednu desetinu nad tržním i naším odhadem (shodně +0,4 %). Nová prognóza centrální banky počítala s dubnovou inflací ve výši 0,3 %. Skutečná inflace se tak drží nad prognózou centrální banky a nepředstavuje důvod, aby ČNB přistoupila ke změně nastavení svého kurzového závazku, tedy k dalšímu oslabení koruny. Navíc jádrová inflace, která je pro centrální bankéře nejdůležitější ukazatel, se stále drží dostatečně v pozitivním pásmu, když v dubnu jádrové ceny meziročně vzrostly o 1,18 %. K tomu se přidává oživení české ekonomiky, které je tažené domácí poptávkou, a pokračující zlepšování podmínek na trhu práce z pohledu vývoje zaměstnanosti či míry nezaměstnanosti. Pouze růst mezd je stále utlumený, nicméně pokud míra nezaměstnanosti bude pokračovat v dalším sestupu směrem k přirozené míře, tlak na růst mezd se začne zvyšovat. Meziměsíčně se ceny v dubnu zvýšily o 0,3 %. Ceny pohonných hmot vzrostly druhý měsíc v řadě, v dubnu byly vyšší o 1,6 %. Ceny potravin v dubnu mírně vzrostly o 0,3 %, po sezónním očištění však vyskočily o 1,1 % a korigovaly tak z části poklesy zaznamenané od října 2014 (dobrá loňská úroda a ruské sankce na dovoz potravin). Regulované ceny se v dubnu mírně zvýšily o 0,1 %. Jádrové ceny, které nejlépe odráží poptávkové tlaky, se v posledních měsících zvyšují. V samotném dubnu jádrové ceny přidaly dalších o 0,13 % m/m (SA), od listopadu 2014 již vzrostly o 0,81 % (SA). Zdá se, že reálná ekonomika již přestává působit protiinflačně, zejména sílící spotřeba domácností již umožňuje prodejcům mírně zvyšovat ceny. S uvolněním svého kurzového závazku ČNB čeká, až v ekonomice vzniknou právě poptávkové tlaky, které budou tlačit ceny nahoru. Pro jejich udržitelnost bude klíčový zejména zrychlující se růst mezd, kterému by měla pomoci klesající nezaměstnanost. Příští rok již očekáváme růst mezd ve výši 3,6 %, riziko je navíc ve směru vyššího růstu mezd. V dalších měsících očekáváme, že se inflace bude držet v mírně kladných hodnotách. Pravděpodobnost deflace se nadále snižuje s tím, jak cena ropy Brent se vzdaluje od svého lednového minima. V současnosti se cena ropy Brent nachází na 64,8 USD/brl, což je přibližně o 25 % více ve srovnání s lednovým dnem. Výraznější akceleraci inflace nad 1 % očekáváme až ke konci letošního roku. Příští rok by pak spotřebitelské ceny měly vzrůst v průměru o 2,0 %, což je i inflační cíl centrální banky. Dle ČSÚ meziměsíční růst spotřebitelských cen v oddíle odívání a obuv způsobilo sezónní zvýšení cen oděvů o 3,2 % a obuvi o 7,4 %. V oddíle doprava pokračoval druhý měsíc růst cen pohonných hmot, který v dubnu činil 1,6 %. Růst cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje ovlivnilo zejména zvýšení cen zeleniny o 7,9 % a ovoce o 3,2 %. Ceny běžného pečiva vzrostly o 1,5 %, rýže o 2,5 %, jedlých olejů o 4,3 %, medu o 2,8 %, soli a koření o 3,8 %. U většiny ostatních druhů potravin měly ceny spíše klesající tendenci. V oddíle zdraví se zvýšily ceny léčiv o 1,0 %. V oddíle ostatní zboží a služby vzrostly ceny osobní péče o 0,6 %. Na snižování celkové úrovně spotřebitelských cen v dubnu působil především pokles cen v oddíle rekreace a kultura v důsledku snížení cen dovolených s komplexními službami o 0,4 % a zařízení pro zpracování dat o 0,7 %. Z potravin klesly zejména ceny chleba o 1,2 %, těstovin o 3,9 %, drůbeže o 3,1 %, vajec o 3,7 %, mléka o 1,1 %, másla o 1,9 %, cukru o 1,9 %, čokolády a čokoládových výrobků o 3,0 %, nealkoholických nápojů o 1,3 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,6 % a ceny služeb o 0,1 %. URL| http://trhy.mesec.cz/clanky/mezirocni-inflace-se-v-dubnu-zvysila-na-0-5/

Mladá fronta DNES Uspěly koláče, mošt i uherák Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Hradecký (ČTK) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

9.5.2015

zpět HRADEC KRÁLOVÉ Značku Regionální potravina v Královéhradeckém kraji v letošním 6. ročníku soutěže získalo devět výrobků, například Bohuslavická vepřovka ze zemědělského podniku ZEPO Bohuslavice, syrové kravské mléko z Agrodružstva Lhota pod Libčany či povidlový koláč od Libora Obešla. Dále uspěly skalický uherák Skaličan, babiččina kostka z Kvíčerovské pekárny, Litobořský mošt Jiřího Pelikána či kapr filet uzený pikant z Rybářství Chlumec nad Cidlinou. O značku Regionální potravina se letos ucházelo 103 produktů od 29 výrobců. Na čtyři roky ji mohou dostat pouze malé a střední firmy, které mají nejvýše 250 zaměstnanců. O značku výrobci soutěžili v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení měly výrobky masné, pekařské a mléčné. V Královéhradeckém kraji není, s výjimkou cukrovaru České Meziříčí a výrobce výživy Nutricia Deva, potravinářská firma celostátního významu. Velké podniky po roce 1989 většinou skončily, z větších zůstaly například masokombináty Skaličan a Jičín či pivovar Primátor Náchod. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Hradecký kraj

Jak správně zažívat? Nabízíme několik rad Mladá fronta DNES str. 56 Kraj Plzeňský (kam) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

11.5.2015

zpět Je-li vše v pořádku, nic se neděje. Ale pak stačí chyba v jídelníčku, nedostatek tekutin, stres nebo přemíra alkoholu a problém je na světě. Nepříjemné pocity v břiše, nadýmání a střevní problémy, ale i celková únava a zašedlá pleť - to jsou typické příznaky špatného zažívání. Střevní trakt je totiž nejdůležitějším a největším centrem imunity v lidském těle. Běžně je osídlen asi pěti sty až tisíci druhy mikroorganismů, které vytváří střevní mikroflóru. Tyto „hodné bakterie“ žijí v rovnováze a starají se o to, aby se škodlivé bakterie nepřemnožily. Jak tedy na to, aby bylo vše v pořádku? Jezte správně a dostatečně pijte Přidejte do svého jídelníčku více vlákniny. Pouze každý dvacátý Čech ji konzumuje v dostatečném množství. Vláknina prochází trávicím procesem pomalu, takže zasytí na delší dobu. Navíc působí příznivě na prostředí střevní mikroflóry a podporuje činnost střev. Vláknina je obsažená především v ovoci a zelenině, konkrétně ve slupkách. Také v celozrnných obilovinách a pečivu, v luštěninách a ořechách. Nedělejte si v zažívání nepořádek Omezte tučná jídla, zejména ta připravovaná na přepáleném oleji. Vyhněte se přílišné konzumaci uzenin a červeného masa. Zažívání nepomůžou ani nápoje s obsahem kofeinu a alkohol. Na problémy s trávicím traktem si zaděláváte i tehdy, pokud často ponocujete, kouříte, nepravidelně se stravujete a nemáte dostatek pohybu. Dalším spouštěčem je dlouhodobý a nadměrný stres. Negativní vliv na rovnováhu střevních bakterií má i léčba antibiotiky. Užívejte probiotika a prebiotika Probiotika jsou živé bakterie, které jsou součástí některých potravin či potravinových doplňků. Obnovují rovnováhu střevní mikroflóry a působí tak příznivě na zdraví člověka. Nejčastěji se můžeme setkat s různými druhy mléčných bakterií, jako jsou laktobacily a bifidobakterie. Najdeme je zejména v zakysaných mléčných výrobcích a v kvašené zelenině. Prebiotika jsou nestravitelné části potravy nebo potravinových doplňků, které zajišťují prostředí pro bakterie získané z probiotik a podporují jejich činnost ve střevě. Nacházejí se třeba v chřestu, pórku, cibuli, česneku nebo artyčoku. Další způsob je koupit si potravinové doplňky s obsahem těchto bakterií. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Česká ryba na ČT. Za 4,5 milionu Mladá fronta DNES str. 1 Titulní strana Karel Hrubeš Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.5.2015

zpět Seriál ministerstva zemědělství * Kontroverzní podnikatel * A Jakub Vágner PRAHA Nejpopulárnější český rybář Jakub Vágner se v červnu vrátí na obrazovku veřejnoprávní televize a bude to takříkajíc ve službách státu. Tři hodinové dokumenty, jimiž bude provázet, totiž minimálně zčásti zaplatí ministr zemědělství Marian Jurečka, který chce připomenout, jak důležitou práci dělají lidé v jeho resortu. Proč lidovecký politik volí jako téma své kampaně právě ryby, s nimiž už před několika lety pohořel jeho předchůdce Petr Gandalovič, je prosté. Na výrobu televizních dokumentů bude utrácet nejen peníze resortního rozpočtu, ale hlavně dotace evropského operačního programu Rybářství. Ministr dává do projektu 4,5 milionu korun, a přece si od něj slibuje právě to, co se „Gandalovičově“ kampani s názvem Ryba domácí ani za 178 milionů korun nepovedlo. Na otázku, proč se do televizního projektu pouští, totiž říká, že chce „veřejnost více informovat o některých druzích ryb“, ale také má být program „věnován oblasti gastronomie a dopadu konzumace rybího masa na zdraví obyvatel“. Zmíněnou kampaň Ryba domácí kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. Vadilo mu nejen její financování, ale rovněž to, že nesplnila ani to základní - Češi nezačali jíst více ryb. Naopak. Od roku 2009, tedy v době kampaně, jejich spotřeba dokonce klesala. Srovnání seriálu s Vágnerem s nákladnou kampaní z Gandalovičovy éry se Jurečka brání. „Bavíme se o jiném typu kampaně. V rámci prostředků, které máme vyčleněné, volíme velmi rozumnou formu propagace a vzdělávání,“ tvrdí ministr. Třídílný dokument je prvním výsledkem memoranda, které Jurečka uzavřel před čtvrt rokem s generálním ředitelem ČT Martinem Dvořákem. Nad spoluprací ministerstva s ČT se vznášejí dvě otázky: zda není příliš drahá a zda je vhodné, aby politici využívali veřejnoprávní televizi k propagaci své práce. Podle Jiřího Závozdy z Rady ČT, která na veřejnoprávní televizi dohlíží, je takový postup v pořádku, pokud propagace ministerstev neproniká do zpravodajství. „Pokud si nekupují čas ve zpravodajství a má to jasná pravidla, tak mi to nevadí. Mě znepokojilo, když si ministerstvo práce chtělo vybrat firmu, která by paní ministryni prosadila do zpravodajství,“ uvedl Závozda. Narazil tak na nedávný záměr ministerstva práce, které chtělo svou ministryni Michaelu Marksovou prosadit do zpravodajských pořadů. Další členové televizní rady - Jan Brandejs a její předseda Jaroslav Dědič -uvedli, že nemají o věci dostatek informací, a nebudou ji proto komentovat. Jurečka bude dnes seriál o rybách prezentovat svým vládním kolegům a je pravděpodobné, že ti pro něj budou mít pochopení. Memorandum s ČT totiž podepsalo celkem osm resortů -tedy nadpoloviční většina ministrů. Okamurův známý na scéně Seriál „Rybí svět“ pro ČT vyrábí firma Multisonic, která rybářskou celebritu Vágnera dlouhodobě zastupuje. Předsedou dozorčí rady Multisoniku je František Papík. U jeho jména je třeba se na chvíli zastavit. Figuruje totiž v nedávné kauze kolem údajného tunelování hnutí Úsvit. Papík sedí v představenstvu firmy ATM, kterou si tehdejší předseda Úsvitu Tomio Okamura najímal na mediální analýzy. Celkem této firmě z peněz hnutí zaplatil 1,7 milionu korun. ATM přitom oficiálně sídlí v polorozpadlé chatrči na okraji Prahy, na což paradoxně upozornil investigativní pořad České televize Reportéři ČT. Pokračování na str. A2 Česká ryba za 4,5 milionu Dokončení ze str. 1 „Vím o tom všechno, teda ne všechno, ale hodně,“ říká František Papík z firmy Multisonic, když padne dotaz na rybářský seriál pro Českou televizi. Víc však neřekne. „Mám v té firmě mimo jiné na starosti účetnictví a daňové záležitosti a jsem vázaný mlčenlivostí,“ tvrdí.

Podle České televize není Papíkovo působení ve firmě ani po kauze v hnutí Úsvit důvodem k přehodnocení spolupráce. „Detaily kauzy, kterou zmiňujete, nebyly pro jednání s firmou Multisonic relevantní. Komunikujeme s ní převážně prostřednictvím producenta Jana Krásy a dosud jsme neměli důvod o důvěryhodnosti nebo korektním přístupu firmy Multisonic pochybovat,“ řekl mluvčí televize Michal Prokeš. Navíc není jasné, zda Jurečkův resort zaplatí celý seriál, tedy tři hodinové dokumenty, nebo na něj jen přispěje. Ani jeho cenu Česká televize nechce uvést. „Rozpočet minisérie je srovnatelný se standardy běžnými u podobných typů pořadů, v rámci nichž se natáčí v exteriérech, v obtížně dostupných lokacích a tak podobně,“ uvedl mluvčí Prokeš. Podle neoficiálních informací by měla minisérie stát „nižší jednotky milionů korun“. Ministr Marian Jurečka přitom před několika měsíci zastavil projekt Ryba sladkovodní v hodnotě 60 milionů korun, který zahájili jeho předchůdci a který měl být rovněž placený z evropských peněz. „Měli jsme pochybnosti o tom, zda je ta koncepce nastavená správně. Příprava seriálu však nyní probíhá po konzultaci s generálním ředitelem České televize, budeme mít na ten seriál práva, takže ho budeme moci využít k další propagaci. A výraznou zárukou kvality je pro nás osoba Jakuba Vágnera,“ řekl Jurečka. *** „Budeme mít na ten seriál práva, takže ho budeme moci využít k další propagaci.“ Marian Jurečka, ministr zemědělství Volíme velmi rozumnou formu propagace a vzdělávání. Foto popis| 106 kilo rybího masa Rybář - celebrita Jakub Vágner se svým největším úlovkem, jihoamerickou arapaimou. Foto autor| Foto: ČTK O autorovi| Karel Hrubeš, redaktor MF DNES

Moravskoslezský deník Ve Zbyslavicích posnídali férově Moravskoslezský deník str. 2 Region IVA MUŠÁLKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

11.5.2015

zpět Celosvětová akce měla podpořit regionální producenty potravin a také hnutí Fair trade, které dává lidem ze zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky šanci uživit se vlastní prací za důstojných podmínek. Ostrava – Poněkud netradičně posnídali v sobotu dopoledne obyvatelé Zbyslavic na Ostravsku. Vareálu školní zahrady se sešlo kolem pětadvaceti lidí na pikniku Férová snídaně NaZemi. Aby i zde, stejně jako na dalších desítkách míst v republice, podpořili takzvané fairtradové a lokální pěstitele. Zbyslavičtí tím dali jasně najevo, že je zajímá, kdo a za jakých podmínek pro ně pěstuje například čaj, kávu nebo zeleninu a ovoce. Piknik proběhl v rámci Světového dne pro fair trade. Voňavé buchty z domácích surovin a bábovka, chutné sýry z kravského mléka, domácí chleby se surovinami od místních pěstitelů, domácí marmelády, med, fairtradová káva nebo čaj. Tosi účastníci připravili a přinesli s sebou na piknik, který se konal v zahradě místní školy. „Příjemně jsme si popovídali. Atmosféra byla výborná, počasínámpřálo,“ hodnotí organizátorka zbyslavické Férové snídaně a starostka v jedné osobě Regína Vřeská. Jak doplnila, do celosvětové akce se Zbyslavice letos zapojily poprvé. Informace našla na internetu. Sama na společnou tabuli přispěla vlastnoručně upečenou bábovkou s kakaem z obchodu s fairtradovými výrobky, domácími vajíčky a domácí meruňkovou a jahodovou marmeládou. „Jsme zapojeni do národní sítě zdravých měst a obcí. O té akci jsem věděla už dříve. Chtěla jsem podpořit hlavně malé výrobce, které v obci máme. A také aby lidé neseděli doma a obec trochu žila,“ podotkla Regína Vřeská. Zbyslavice nebyly jediné, kde se akce na podporu menších domácích i zahraničních pěstitelů a výrobců potravin konala. Podobnou snídani si zorganizovali také žáci Základní školy Kosmonautů v OstravěJihu. Adalších asi pět tisíc lidí na 137 místech v republice. „Férové snídaně jsou příjemnou

komunitní akcí, během které se setkávají aktivní jednotlivci i rodiny, kteří přemýšlí o dopadech svého spotřebního chování. Loni se piknikovalo na 119 místech republiky a nečekali jsme, že letos počet překonáme,“ ohodnotil letošní účast celorepublikový koordinátor Stanislav Komínek z neziskové organizace NaZemi, která akci zastřešuje. K TÉMATU Zájem o „férový obchod“ roste i u nás Hnutí Fair trade dává lidem ze zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky šanci uživit se vlastní prací za důstojných podmínek. Zemědělci dostávají za svou kávu nebo kakao spravedlivě zaplaceno, pěstují s ohledem na životní prostředí a jejich děti mohou chodit do školy. Také u nás spotřebitelé stále častěji vnímají, odkud potraviny, jež nakupují, pocházejí a za jakých podmínek byly vyprodukovány. Za výrobky se známkou Fairtrade čeští zákazníci loni utratili celkem 203 milionů korun. Maloobchodní obrat s fairtradovými výrobky se tak oproti roku předchozímu zvýšil o 17 procent. Nejprodávanějším fairtradovým produktem je již několik let po sobě káva. Loni se jí prodalo 190 tun v hodnotě 138 milionů korun. V současnosti je v republice také devět Fairtradových měst. Tak jsou označována města (ale i organizace, školy…), kde je podporován obchod s „férovými“ produkty. V republice byla kampaň zahájena v roce 2011. Cílem je osvěta a také podpora prodeje fairtradových produktů v daném městě. Jako poslední se přidala minulý měsíc Kroměříž. Na severu Moravy a ve Slezsku však zatím do seznamu nepatří ani jediná obec či město. Pokud vás informace o celosvětovém hnutí i výrobcích se značkou Fairtrade zaujala, další informace nejen o Férové snídani naleznete na http://www.nazemi.cz nebo http://www.fairtrade.cz. (ami) Foto popis| FÉROVÁ SNÍDANĚ ve Zbyslavicích. Foto autor| Foto: Regína Vřeská Region| Severní Morava

Naše rodina Dát si játra, nebo raději ne? Naše rodina str. 27 U rodinné plotny (toj) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.5.2015

zpět Jak známo, konzumace jater je poněkud rozporná. Na jednu stranu obsahují řadu prospěšných látek, na straně druhé se v nich vyskytuje leccos nežádoucího, daného jejich čisticí funkcí ve zvířecím organismu. Nicméně jednou či dvakrát za měsíc šije můžeme dovolit, hlavně játra drůbeží. Absolutní zákaz platí pro osoby s vysokou hladinou kyseliny močové v krvi. Z nutričního hlediska jsou játra dobrým zdrojem vitaminů A, D a B, železa, zinku, draslíku a mědi. Nízká energetická hodnota je výhodná při redukci nadváhy. ZELENINOVÝ SALÁT S JÁTRY Spotřeba: 400 g směsi různých listových salátů 2 nakyslá červená jablka 200 g čerstvých žampionů 2 malé cibulky stava z 1 citronu 4 lžíce vinného octa 2 lžíce brusinkového kompotu podle chuti troška cukru bílý pepř sůl 400 g drůbežích jater 4 lžíce oleje hladká mouka na obalení Postup: Omyté a osušené salátové listy natrháme na kousky, opláchnutá jablka zbavíme jádřince a nakrájíme na tenké plátky. Totéž uděláme se žampiony a obojí pro zachování světlé barvy zakapeme citrónovou šťávou. Do směsi octa, pepře a cukru zašleháme polovinu oleje a zálivku doplníme jemně nasekanou cibulkou i brusinkami. Na zbývajícím oleji osmažíme plátky jater obalených v mouce, osolíme je a opepříme. Urovnáme na mísu spolu se salátem a zalijeme marinádou. Podáváme s bagetou nebo nasucho opečenými tousty. PAŠTIKA Z KUŘECÍCH JATER Spotřeba: 500 g kuřecích jater 2 lžíce řepkového oleje 200 g másla 1 střední cibule 2 stroužky česneku 100 ml vína portského typu 100 ml 30% smetany vlašské ořechy sušené brusinky pepř sůl Postup: Z opláchnutých a osušených jater odstraníme všechny žilky i blanky a nakrájíme je na malé kousky. Drobně nasekáme cibuli i česnek. Na polovině oleje osmahneme cibulku, přidáme

játra a restujeme je asi 10 minut. Poté doplníme česnekem, zalijeme vínem a dusíme další tři minuty. Játra osolíme, opepříme a necháme vychladnout. Rozmělníme je v mixéru spolu se změklým máslem krátkým pulzováním, přičemž postupně přidáváme smetanu. Hmota by měla být hladká, nikoli však řídká. Podle chuti doplníme sekanými vlašskými ořechy a brusinkami, popřípadě prisolíme a připepříme. Paštiku urovnáme do formy vymazané zbývajícím olejem a necháme v chladničce ztuhnout, nejlépe přes noc. Poznámka: Paštiku můžeme před chlazením rozdělit do jednoporcových nádobek (takzvaných kokotek), v nichž ji lze i servírovat. KRUTÍ JÁTRA NA TYMIÁNU Spotřeba: 500 g krůtích jater 50 g anglické slaniny 1 lžíce oleje 2 červené papriky 1 svazek naťových cibulek 250 ml vývaru (i z kostky) 150 ml zakysané smetany 1 lžíce solamylu 4 střední sterilované okurky 1 lžička sušeného tymiánu bílý pepř sůl čerstvé bylinky na ozdobu Postup: Játra opláchneme, osušíme v papírové utěrce a upravíme na kousky velké asi jako na guláš. Drobně nakrájenou slaninu vložíme na vřelý olej a dobře vypečeme. Doplníme játry okořeněnými tymiánem, ze všech stran je opatrně osmažíme a vyjmeme z pánve. Ve zbývajícím tuku orestujeme proužky očištěných paprik a špalíčky cibulek. Zalijeme vývarem, po lžičkách vmícháme zakysanou smetanu a krátce povaríme. Zahustíme solamylem rozmíchaným ve vodě, znovu povaríme a dochutíme solí i pepřem. Vrátíme zpět játra, doplníme je tenkými plátky okurek a prohřejeme. Posypeme bylinkami a podáváme s rýží nebo chlebem. Poznámka: Pro snížení energetické hodnoty pokrmu vynecháme smetanu a použijeme místo ní trošku sušeného sójového mléka. RAGÚ Z DRŮBEŽÍCH JATER Spotřeba: 600 g drůbežích jater 1 větší cibule 2 lžíce oleje 150 ml červeného vína 150 ml 33% smetany I lžíce polohrubé mouky 250 g lišek, žampionů nebo jiných hub 1 lžička majoránky pepř sůl čerstvé bylinky na zdobení Postup: Na oleji necháme zesklovatět drobně nakrájenou cibuli a ze všech stran na ní opečeme větší kousky jater. Osolíme je, opepříme, zaprášíme moukou, doplníme vínem i smetanou, podle potřeby podlijeme troškou vody a za stálého míchání krátce povaríme. Přidáme očištěné houby a pokrm dusíme na mírném ohni asi 20 minut. Dochutíme jej solí, pepřem i majoránkou, ozdobíme čerstvými bylinkami a podáváme s bramborovými knedlíčky nebo noky. Poznámka: Nechceme-li mít drůbeží játra příliš měkká, solíme je hned na začátku tepelné úpravy. Na přílohu lze s výhodou použít směs na bramborové knedlíky v prášku. Foto autor| Foto: archiv

nazory.aktualne.cz Z řepky dětem nic neuvařím 8.5.2015

nazory.aktualne.cz str. 0 1442 Margit Slimáková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět O tom, že lokální, sezonní potraviny jsou nejzdravější, šetří zdroje naší planety, naše peněženky a podporují region, kde žijeme už není pochyb. Problém je, že náš vládnoucí oligarcha miluje řepku olejnou. A k mému zděšení jej v lásce ke krmivu pro auta podporuje i pan ministr zemědělství. Občanská iniciativa Skutečně zdravá škola školním jídelnám doporučuje přednostní vaření z lokálních českých potravin - toho, co roste v jejich okolí. Jenže, jak se naprosto správně vyjádřila jedna paní vedoucí školní kuchyně: „Na polích okolo nás roste jen řepka a z té dětem nic neuvařím!“ Komu prospívají řepková pole?

Zcela jistě ne, nám konzumentům ani našemu životnímu prostředí. Osázením úrodných polí řepkou olejnou nám chybí půda na pěstování potravin, které se dají jíst. Čím dál více jsme závislí na dovozu a konzumaci sice krásných, ale tisíce kilometrů převážených nechutných skleníkových výpěstků z celé Evropy i mimo ní. Se zajištěním krmiv pro naše konvenčně chované zvířata je celá Evropská unie stále více závislá na dovozu geneticky modifikované sóji z Jižní Ameriky. Jediný komu řepka prospívá je náš pan ministr financí a jeho impérium. Andrej Babiš prosazuje vládní novelu zákona o úlevách na daních pro biopaliva, i přestože se Evropský parlament a vlády rozhodly, pro omezování podpory biopaliv první generace, jejichž pěstování je neekologické i neekonomické a jen přispívá k hladovění chudých lidí a urychlení klimatických změn. Druhý neschopný zemědělec Vypadá to, že od vlády ve které po boku výrobce biopaliv i ministr zemědělství podporuje osázení polí řepkou, kterou lze nakrmit jen auta, nelze čekat žádný prospěch. Jak nahradit řepku potravinami? Je to jen na nás spotřebitelích abychom v obchodem požadovali české potraviny. A ještě lépe přímo podporovali farmáře. Po celé republice vznikají komunitou podporovaná zemědělství, ve kterých je možné si předplatit bedýnky zeleniny a ovoce na celou sezónu. Pěstitel získá zdroje pro budování svého podnikání a vy jistou té nejčerstvější úrody. Takto podporovaným farmářům se bude dařit a mohou zvyšovat rozsah svého podnikání – množství produkce i jeho pestrost. Požadujme kvalitní lokální potraviny i pro naše děti V Česku máme více než 8 000 provozoven školního stravování. V nich se denně stravuje přes 1,3 milionu dětí, které za rok snědí více než 350 milionů pokrmů. Každý rok jídelny vynaloží přes 7 miliard korun za zemědělské suroviny a potraviny. Stát a rodiče celkem zaplatí za školní stravování téměř 15 miliard Kč ročně. Přednostní vaření z kvalitních českých potravin představuje obrovskou příležitost pro ozdravení dětí a celé společnosti. Pokud školní jídelny (a nejlépe, když se k nim přidají i jídelny nemocniční) začnou nakupovat od místních zemědělců a výrobců, jejich kupní síla pomůže vytvořit pracovní místa a další výhody pro místní ekonomiky, zejména ve venkovských zemědělských oblastech. Ušetříme zdroje na přepravu, skladování a zpracování potravin a především děti budou jíst skvěle chutnající potraviny, které jim prospívají.

URL| http://blog.aktualne.cz/blogy/margit-slimakova.php?itemid=25216

Nový život - zpravodajský týdeník Králem se pyšní v Lanžhotě 7.5.2015

Nový život - zpravodajský týdeník str. 3 Mozaika událostí LUKÁŠ IVÁNEK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Je to jako vyhrát Oscara, splnil se mi sen, říká dvaačtyřicetiletý řezník a uzenář Miroslav Hakala z Lanžhota (na snímku). Vypráví, že ve svém oboru dosáhl největšího ocenění, jaké bylo možné. Vyhrál hlavní kategorii Koštu O krála slováckej klobásky. Soutěž se uskutečnila o víkendu ve Velké nad Veličkou na Hodonínsku. „Konají se různé oblastní soutěže, ale na této jsou mistři uzenáři z České republiky, Slovenska i Maďarska. Jde o prestižní soutěž cechu řeznického a tahle výhra je pro mě v profesi nejcennější, jaké jsem kdy dosáhl,“ líčí Hakala.

Klobásku nazvanou Gaston a vyrobenou v jeho podniku posuzovali návštěvníci koštu. Důležitá byla chuť, podoba či vůně. Lidé hodnotili 99 „Gaston je trvanlivá klobása, bez papriky, s umělou plísní a zeleninou. Její výroba trvá asi sedm dní. Před dvěma týdny jsme s ní byli na soutěži ve Vápenkách, kde uspěla také. Mezi našimi přihlášenými vzorky jsme ji měli za favorita,“ pokračuje s úsměvem. I přes řadu ocenění z minulých akci se, podle svých slov, jel soutěže spíše zúčastnit. Konkurence je totiž velká. „Jsou tam vynikající řezníci, kteří se výrobou zabývají dvacet třicet let,“ míní Hakala, jenž se řezničině chtěl věnovat už jako malý. „Baví mě na tom pocit,když člověk řekne, že mu náš výrobek chutná. To je velká odměna.“ S významným oceněním stoupá hodnota klobásy také v očích zákazníků. Lidé se s ní mohou setkat jak v Lanžhotě, tak v Břeclavi či Brně. Dostání je i v některých vinárnách. Foto popis|

parlamentnilisty.cz Zaplatím za oběd 65 korun, tak chci pořádnou porci, horlil důchodce u Jílkové. Pak se dozvěděl, co v takovém jídle najde 7.5.2015

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor Miloš Polák Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Pětadevadesát procent vody v láhvi vína a potraviny skladované na toaletách. I s tím se můžete setkat v českých vinotékách nebo bistrech. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pořadu Máte slovo moderátorky Michaely Jílkové vysvětloval, jak se s podobnými jevy snaží vypořádat. Senior z Liberce pro dokreslení dodal, s čím se setkal. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martin Klanica, Václav Valenta ze Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, majitel restaurace Vladislav Marek, Radim Heča ze Sdružení obchodníků, senior z Liberce Pavel Ján Buvala a kuchař Petr Matoušek se sešli ve čtvrtečním pořadu moderátorky Michaely Jílkové Máte slovo v České televizi, aby debatovali o kvalitě vína prodávaného v Česku a kvalitě pokrmů, které se vám dostanou na stůl v českých restauracích. Každý si může příslušné informace najít Ministr Jurečka chce zamezit prodeji pančovaného vína v Česku prostřednictvím zavedení speciálních obalů, které nebude možné opětovně naplnit. “Na obalu bude etiketa a my na základě toho budeme schopni dohledat, kde vlastně došlo k pančování. My do toho procesu dneska vnášíme pořádek,“ uvedl ministr. Ladislav Marek ale oponoval, že majitel restaurace dnes má jen malou šanci vypátrat původ vína. Heča konstatoval, že nový obal sám o sobě nic neřeší a malé vinotéky to zničí, a Václav Valenta mu dal za pravdu. Nově chystaná opatření prý zničí tisíce drobných podnikatelů, protože museli investovat desítky tisíc korun do technologií. “A proč nezakážete prodej vína v trafikách, drogeriích nebo masnách,“ udeřil Valenta na ministra. Jurečka prohlásil, že jsou si tohoto problému vědomi. Pan Buvala k tomu dodal, že bude podvádět každý, kdo bude chtít podvádět. “Jestliže někdo chce krást, krást stejně bude bez ohledu na obal,“ prohlásil senior. Martin Klanica k tomu dodal, že pančované víno se prodává téměř všude. “Každý, kdo má zájem, si může příslušné informace najít na portálu Potraviny na pranýři,“ poradil divákům. Cílem nových opatření je poskytnout zákazníkům informaci o původu vína. Této informace se chopil Heča, který si vzal k ruce údaje právě z portálu Potraviny na pranýři a poukázal na to, že falšované víno se v nadpoloviční většině případů prodává v klasických láhvích. A co všechno můžeme v “nechutném víně“ najít? “Ta vína jsou s obsahem vody, je tam glycerol, je tam vyšší obsah síry,“ popsal obsah takových láhví Klanica.

Chci za své peníze poctivou porci, udeřil senior Ve druhé polovině pořadu se rozebírala kvalita jídla v restauracích či hotelech. V publiku se ozvala dáma, která prozradila, že obě její dcery pracovaly v hotelu a musely konstatovat, že se šidí. Klanica dal dámě za pravdu, velký problém má prý třeba řada provozoven rychlého stravování, ale nejen tam. “Narazili jsme na skladování potravin na toaletě, netekla teplá voda a tak podobně," líčil šéf inspekce. Pan Petr Matoušek si ale postěžoval, že vůči českým podnikatelům jsou uplatňována přísnější měřítka než např. u vietnamských bister. “To naprosto odmítám,“ prohlásil okamžitě ředitel SZPI. Matoušek ale pokračoval. On sám prý nemá důvod šidit. Snažil se prodávat kvalitní česká jídla, která se prodávají jako “hotovky“. “Protože jinak se neuživíme,“ podotkl. Senior Buvala si ale postěžoval na to, že v restauracích dostává malé porce. “A já chci za své peníze poctivou porci,“ prohlásil pan Buvala s tím, že ho porce stojí celých 65 korun. Vladislav Marek ovšem kontroval, že za 65 korun se dá jen těžko pořídit kvalitní porce, jestliže si uvědomíme, kolik stojí uvaření pokrmu zaměstnancem, energie a tak podobně. Podle Klanici je ale problém v tom, že některé falšování běžný spotřebitel ani nemůže odhalit. “Neprodává se smažený sýr, ale nějaká náhražka, nebo se dělají polévky z kostky, a přitom se to deklaruje jako vývar... Způsobů, jak vytáhnout lidem peníze z kapes, je bohužel celá řada," připustil. Pokuta, kterou může inspekce udělit, je pak prý přímo úměrná závažnosti pochybení. Jenže Jílková kroutila hlavou nad tím, že pokuta nemůže být likvidační. Heča k tomu dodal, že by pokuta měla být tak vysoká, aby se pochybení v témže podniku znovu neopakovalo. Buvala vidí zásadní problémy už ve výchově. Kdyby byli lidé důsledněji vychováváni, mohlo by být vše v pořádku. “Ale je třeba začít už od školky, v restauraci už bývá pozdě,“ varoval pán z Liberce. Podle pana Matouška si člověk může restauraci vybírat už podle prvního dojmu. Pan Ladislav Marek dodal, že pomůže i pohled do jídelního lístku. “Když přijdete do restaurace, kde je třeba 40 míst a mají až 28 položek na jídelním lístku, tak je to nesmysl," varuje.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=374221

Pelhřimovský deník Květen 1945 v Telči a okolí Pelhřimovský deník str. 2 Zpravodajství (zm) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

7.5.2015

zpět Pamětníci vzpomínají na masakr v Krahulčí, ale i na návrat do Telče pár týdnů po válce Telč –Vtěchto dnech si v Telči a okolí připomínají události, které se odehrály přesně před 70 lety. Vzpomínání na dny 8.a9.května1945jeproněkoho úsměvné, pro někoho velmi smutné. Jihlavský deník přináší některé události, jak je zaznamenali místní pamětníci. Tyto materiály s laskavým svolením poskytl Oldřich Zadražil, jsou v aktuálním vydání Telčských listů. Tragickou tečkou za druhou světovou válkou na Telčsku byl masakr šesti telčských hasičů v Krahulčí, které tam 9. května postřílelinacisté. MilošVystrčil: Nade všemi vzpomínkami převládá jedna. Dne 9. května dopoledne za mnou přiběhl domů kamarád Otek Chvátal, že z města a otec vzkazují, že mám vzít z garáže naši malou Pragu LN, naložit zdravotní sestřičky, které budou čekat u Horní brány, a jet do Krahulčí, kde byl masakr a jsou tam od Němců postřílení a ranění. Když jsme s Otou vytáhli auto, přišel za námi pan Jaroslav Šíp, který o události v Krahulčí již věděl více, a upozorňoval nás na možné nebezpečí. Přesto jsme rychle vyjeli. UZlámaného Jána na nás čekal starý Mirda Magni. Byl úplně v šoku. Vlezl si do kabiny, vzlykl

ařekl:„Milošijeď, jeď,snadten kluk není ještě mrtvý a budeme mu moci pomoci!“ V Krahulčí před hospodou byli již doneseni všichni mrtví z předešlého střetu s ustupujícími Němci. Většina jich byla nejen zastřelena, ale měli pažbami rozbité hlavy. Byl to hrůzný pohled, na který do smrti nezapomenu. Vystlali jsme korbu dekami, které nám donesli místní. Než jsme připravili auto k odjezdu, došla z Telče zpráva, že je tam již Rudá armáda, jejíž předvoj pokračuje ve směru na Krahulčí. Tak jsme odjezd do Telče odložili. První se objevil v zatáčce průzkumník na motocyklu, který nás mimo jiné vyzval, abychom si sundali hasičské helmy, protože za ním jedoucí jednotky bysinás mohly splést s Němci. Asi za 10 minut se objevila prvníkolonaRA. Bylato americká nákladní auta GM s osádkou samopalníků na korbách. Průjezd této jednotky trval asi třicet minut. Poté nastal relativní klid amyjsme se vydali s mrtvými zpět do Telče. Mirda Magni seděl, naprosto zlomený, na korbě usvého syna... Před Telčí jsme potkali dvě ženy, paní Vránovou a snoubenku zastřeleného mladého Magniho. Bylo to velmi smutné setkání. Nabídli jsme jim místo v kabině, ale obě chtěly kesvýmmrtvýmna korbu. Nevěděl jsem, kam mámsautempokračovat,atak jsme dojeli až před radnici. Náměstí bylo plné občanů vítajících vojáky RA, děvčata v krojích, radostná atmosféra a do toho náš příjezd... Přišel člen národního výboru kaplan Pešek, nasedl knámdo kabiny a odjeli jsme na hřbitov usvatéAnny. Zacouvaljsemaž ke kostelu a pak jsme s Otkem Chvátalem a dalšími dobrovolníky odnosili mrtvé do márnice, kterou nám Pešek otevřel... Masakr v Krahulčí má dodnes v živé paměti očitý svědek, tehdydvanáctiletý. JanHes: Dne 8. května po celý den projížděly Krahulčím ustupující německé jednotky dále na západ. Hodně obyvatel proto raději odešlo na noc mimo obec. Hlavně ženy a děti. Ráno 9. května jsem se s maminkou vracel ze mlýna, kde jsme strávili noc, domů. Od vrátnice dnešní továrny Krahulík jsem viděl na prostranství pod zatáčkou (dnes parkoviště) skupinu německých vojáků, ke kterým přijelo vojenské auto a jeho řidič na ně volal: „Rotes Auto Partisanen!“ a odjel. Němci okamžitě chystali zbraně. Během chvilky přijelo do zatáčky avizované červené auto a vjelo tak Němcům přímo před připravený kulomet. Jeho obsluha vzápětí zahájila palbu. Ti v autě vpředu byli okamžitě mrtví, ostatní ho opustili, ale smrti a zkušeným Němcům stejně neunikli. Auto se vzňalo a celé shořelo. Po střelbě Němci zapřáhlidovozu koně a odjeli směr Studená. Během střelby jsem byl s matkou schován vedle v domě panem Kadlecem, úředníkem z masny. Celá obec byla zděšená a na nějaké oslavy nebylo pomyšlení. Za necelou hodinu přijela Rudá armáda... Až po chvíli jsme se dozvěděli, že v červeném autě byli hasiči z Telče, a ono auto, které Němce varovalo, bylo těsně předtím u školy zastaveno, řidič odzbrojen. Ale bohužel mohl pokračovatvcestě... V posledních dnech války na Telčsku docházelo i k dalším vyhroceným situacím mezi Čechy a Němci, kteří se pomalu stahovalizkraje. Miluše Špičková Sedláčková: Dne 8. května dopoledne se na našem dvoře U Koruny v Dyjici objevilo osobní německé auto, z něj vystoupil Němec, asi velitel, měl s sebou krásnou vysokou ženu, a ta nesla v peřince mimino. Hned šlidokuchyněachovali setam jako doma. Dítě pořád plakalo amyjim nerozuměli, co chtějí. Měli jsme v kolébce půlročního bratříčka. Maminka musela malého z kolébky vyndat a ona tam položila své dítě. Když spatřili, že máme rádio, Němec si hned naladil stanici a dlouho poslouchal německé zprávy. Pak se zvedli, sedli do auta a odjeli. Dítě nám tam nechali. Maminka viděla, že dítě pláče hlady, připravila proto do láhve zředěné mléko a nakrmila ho. A také přebalila. Říkali jsme si: co budeme dělat, jestli si pro dítě nepřijedou? Už byl večer a pořád nic. Najednou začala jezdit auta, obrněné vozy, a oni přiběhli, popadli dítě a byli pryč. Druhý den ráno se ještě objevilo několik německých vozů s koňmi. A pak již přijížděla ruská auta. S ostatními dětmi jsme jim házely kytky – bylo všude spousta pomněnek a bezu – amávalyjimaoninám... Konec války pro mnohé znamenal i šťastný návrat do rodného města, a hlavně radostné shledání se svými nejbližšími. Tak to bylo i v případě dalšího pamětníka. ZdeněkPošusta: Moje vzpomínky na osvobození jsou vzpomínky šestiletého kluka, který značnou část války prožil jako ukrývané dítě. Otec byl zatčen již v září 1940 a po nekonečném putování po věznicích gestapa se dočkal osvobození americkou armádou v koncentračním táboře Dachau. S maminkou jsem se rozloučil během války po jejím nástupu do Terezína. Byl jsem ukrýván nejdříve v Olomouci, když můj pobyt v tomto městě se stal nebezpečným jak pro mne, tak pro mé ukrývatele, byl jsem přesunut do Mladé Boleslavi. Zde jsem si konec války opravdu „užil“ – útěky do lesa při bombardování, nálety tzv. kotlářů na lokomotivy a hlavně zasypání v protileteckém krytu. Mladou Boleslav osvobodila Rudá armáda a já byl opět převezen do Olomouce a odtud až 30. května do rodné Telče. Maminka se vrátila z Terezína 10. května, tatínek dorazil 20. května. Moje prodleva s návratem domů byla způsobena tím, že maminka se snažila připravit domov, a zejména nevěděla nic o osudu celé rodiny. Moje vlastní cesta vlakem z Olomouce do Telče byla pro mne i pro mého průvodce nezapomenutelným zážitkem, počínaje neuvěřitelně přecpanými vlaky, mnohými přesedáními a čekáním na tratích, vymlácenými okny ve vagonech konče. Já jsem spal na polici na

zavazadla, na malou potřebu jsem byl vystrčen zokna(naWCnebylomožnose dostat),jáztohoměl radost,jak to prožívali ostatní, nevím. Maminkujsem poznal, na tátu jsem se nepamatoval, ze začátku jsem muříkal strejdo... Pro někoho je 9. květen 1945 výjimečný izjiného důvodu. Miroslav Dvořák: Jak jsem prožil 9. května 1945,vímzcelapřesně. Mámna to dokonce písemný doklad. Na Starém Městě v péči porodní asistentky paní Anežky Razimové. Zmíněný doklad je totiž rodný list. Ten den jsem senarodil. Foto popis| OSVOBOZENÍ. Májové dny roku 1945, jak je zaznamenal pohotový fotograf Jaromír Loužil. Foto autor| Foto: archiv Oldřicha Zadražila (2x) Region| Vysočina

Plzeňský deník Roste zájem o česká kuřata Plzeňský deník str. 6 Region MILAN KILIÁN, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.5.2015

zpět Klatovy, Horšov – Čeští spotřebitelé více vyhledávají česká kuřata. Stále méně nakupují polskou a brazilskou drůbež. Uvedl to David Bednář, generální ředitel Drůbežářského závodu Klatovy, druhého největšího zpracovatele drůbeže v Česku. Podnik ročně zpracuje zhruba 24 milionů kuřat výhradně z českých farem. Pětinu jich má z pěti vlastních chovů. Klatovským drůbežářům nahrává fakt, že současná legislativa v Evropské unii od letošního 1. dubna zlepšuje informovanost spotřebitelů při nákupu masa. Nyní se zákazníci z etikety či cedulky u prodejního pultu dozví, kde bylo zvíře chováno a kde bylo poraženo. Tato skutečnost velmi zjednodušuje výběr pro kupující, kteří stále častěji vyhledávají české výrobky. Největší a nejmodernější vlastní farmu má Drůbežářský závod Klatovy v Horšově na Domažlicku. Dále vlastní farmy Ahníkov u Chomutova, Libínky na Litoměřicku, Bítozeves a Bečov, obojí u Žatce. „Vlastní chov bychom ještě chtěli nějak posílit, ale nejsou prostory. Investice do jedné haly je vysoká, poslední v Horšově v roce 2012 přišla na 15 milionů korun,“ řekl vedoucí nákupu firmy Josef Matějka. Celkem 22 certifikovaných dodavatelů podniku má 50 výkrmových hal. Zhruba 60 procent z nich je do 50 kilometrů od Klatov. Největší je Lubská zemědělská u Klatov, která zásobuje podnik ze 13 procent. Přísné podmínky Všechny vlastní farmy Drůbežářského závodu fungují podle velmi přísných pravidel. Ve všech halách je maximálně 21 kuřat na jeden metr čtvereční. „Musí mít hlavně prostředí, tedy teplotu, ventilaci, přísun vody a perfektního krmení,“ uvedl Matějka. Krmné směsi obsahují pšenici, sóju, kukuřici, minerální látky a vitaminy. Každý týden prohlédne farmu externí veterinář. Odchyt kuřat, takzvaný Peer System, dodala podniku nizozemská firma. „Jde o nejmodernější technologii, kterou mají jen dvě firmy v ČR. Je mnohem šetrnější než ruční odchyt, a tím napomáhá eliminovat hladinu stresu u zvířat, která má vliv na kvalitu masa,“ vysvětlil Matějka. Povinné označování původu masa V celé EU se od 1. dubna 2015 musí povinně značit také země původu masa i porážky. Povinnost dosud platila jen u hovězího masa, ovoce, zeleniny a olivového oleje. Nově se týká vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa. Pokud bylo zvíře chováno v jedné a poraženo v druhé zemi, musí výrobce uvést na etiketě nebo cedulce u prodejního pultu oba dva údaje. Když bylo zvíře chováno a poraženo v jednom státě, stačí, když výrobce zveřejní pouze údaj o původu zvířete. Aby mohlo být zemí původu nebo porážky označeno, musí splnit konkrétní lhůtu. Ta se u každého masa liší. U drůbeže platí, že musí v dané zemi žít minimálně měsíc. Foto popis| KUŘATA jsou na farmách Drůbežářského závodu Klatovy chována za velmi přísných pravidel. Snímek je z Horšova na Domažlicku.

Foto autor| Foto: archiv Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Region; 06 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Region; 06 Publikováno| Domažlický deník; Region; 06 Publikováno| Rokycanský deník; Region; 06 Publikováno| Tachovský deník; Region; 06 ID| 05d437fa-a2fc-4580-b239-fae15c1f7341

Prager Zeitung Vom Gefängnis in die Fleischfabrik 7.5.2015

Prager Zeitung str. 6 (ca/čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Der Wursthersteller Kostelecké uzeniny findet keine Arbeiter. Deswegen beschäftigt er jetzt Häftlinge Etwa 50 Kilometer trennen Kostelec u Jihlav y und Světlá nad Sázavou – keine geringe Distanz, wenn man sie zweimal täglich zurücklegen muss. Für 15 Frauen aus dem Gefängnis in Světlá wird die Strecke ab Mitte Mai der Weg zur Arbeit werden: Um 4.15 Uhr wird ein Bus sie nach Kostelec bringen und um 17.30 Uhr zurück ins Gefängnis. Um 19 Uhr werden sie wieder hinter Gittern sein. Dazwischen sollen sie für das Unternehmen Kostelecké uzeniny Rind, Schwein oder Huhn zu Fleischkonserven und Wurstwaren verarbeiten. Der Grund: Es gebe derzeit nicht genügend geeignete Bewerber um Stellen als Arbeiter, erklärte Personalchef Zdeněk Lidmi la den Schritt des Betriebs gegenüber der Tageszeitung „Deník“. Die Kooperation mit dem Gefängnis soll zunächst ein halbes Jahr dauern. Falls sie sich bewährt, soll sie fortgesetzt werden. Den entsprechenden Vertrag hat die Firma mit der Haftanstalt unterzeichnet, nicht mit den Gefangenen direkt. Die Entlohnung werde laut den Bestimmungen des Strafgesetzes erfolgen, hieß es. Erstmals wieder Gewinne Kostelecké uzeniny ist der größte f leischverarbeitende Betrieb des Landes und gehört zum Konzern Agrofert von Finanzminister und ANO-Chef Andrej Babiš. Im vergangenen Jahr verzeichnete das Unternehmen erstmals seit 2009 wieder einen Gewinn. Er belaufe sich auf mehr als 50 Millionen Kronen (etwa 1,8 Millionen Euro), teilte Generaldirektor Jan Hanuš im Dezember mit. Im Vorjahr hatte Kostelecké uzeniny noch 77 Millionen Kronen Verlust gemacht. Inzwischen wurde das Sortiment von 900 auf etwa 550 Fleischprodukte verkleinert. Die Frauen, die nun bei deren Herstellung helfen sollen, seien wegen weniger schweren Straftaten verurteilt und hätten bereits in der Vergangenheit außerhalb des Geländes gearbeitet, sagte eine Sprecherin der Haftanstalt laut „Deník“. Rund 60 Prozent der Inhaftierten in Světlá gehen direkt auf dem Gelände oder außerhalb einer Beschäftigung nach. Derzeit sind es etwa 200 Verurteilte, die das Gefängnis zum Arbeiten verlassen. Einige von ihnen sind in einer Süßwarenfabrik in Humpolec angestellt, etwa 20 Kilometer von der Haftanstalt entfernt. Interesse an den Sträflingen haben auch andere Betriebe. Die Nachfrage nach Arbeitskräften ist dem Zeitungsbericht zufolge so hoch, dass die Haftanstalt schon einer Reihe von Firmen absagen musste. WURST MIT TRADITION Kostelecké uzeniny wurde 1917 als „Fabrik für Selchwaren und Konserven“ in Kostelec bei Jihlava (Iglau) gegründet. In den zwanziger Jahren erhielt das Unternehmen die Erlaubnis, Konserven für die tschechoslowakische Armee herzustellen, 1927 zählte es knapp 700 Angestellte. Nach dem Zweiten Weltkrieg wurde die Firma verstaatlicht und 1992 wieder privatisiert. Heute werden in den Werken in Kostelec und in Planá nad Lužnicí nahe Tábor Produkte aus Schweine-, Rind- und Hühnerfleisch hergestellt, die unter den Markennamen Kostelecké uzeniny und Maso Planá verkauft werden. (ca) Foto popis| Seit 1917 werden in Kostelec bei Jihlava Fleischkonserven hergestellt.

Foto autor| Foto: daspunkt

Právo Ceny se zvolna vzdalují od deflační pasti Právo str. 15 Trhy & ekonomika Jiří Vavroň Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

13.5.2015

zpět Spotřebitelské ceny v Česku meziročně v dubnu vzrostly o půl procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu víc než v předcházejícím měsíci. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). „České ceny se vzdalují od deflační pasti, před kterou silně varuje ČNB,“ řekl Právu poradce prezidenta Hospodářské komory ČR Petr Zahradník. „Na straně druhé je pak inflační vzlínání velmi mírné. Nic se v průběhu dubna nezměnilo na tom, že se jak Česká republika, tak i celá EU nacházejí v nízkoinflačním prostředí, které by nás mělo s vysokou mírou pravděpodobnosti provázet minimálně po zbytek letošního roku,“ dodal Zahradník. Do cen se začínají promítat známky silnějšího ekonomického růstu, shodují se ekonomové. Meziroční růst cen byl podle ČSÚ ovlivněn zejména zvýšením cen oděvů a obuvi, pohonných hmot dopravy, potravin a nealkoholických nápojů. V dubnu zdražily oděvy o 3,2 procenta a obuv o 7,4 procenta. Na meziměsíčním zdražení dopravy se rovněž podepsal růst cen pohonných hmot, který činil 1,6 procenta. Z potravin rostly ceny ovoce a zeleniny, a to o 3,2, respektive 7,9 procenta. Ceny pečiva vzrostly o 1,5 procenta, rýže o 2,5 procenta a olejů o 4,3 procenta. U většiny ostatních druhů potravin měly ceny spíše klesající tendenci. Poptávka posiluje „Data o inflaci ukazují v kombinaci se zlepšujícími se poměry na trhu práce na pokračující dobrý výhled spotřebitelské poptávky. Růst cen v některých okruzích ukazuje na to, že obchodníci si zdražení mohou díky silné poptávce dovolit, mimo jiné i proto, že ceny potravin jsou stabilizované a ceny pohonných hmot jsou rovněž relativně příznivé. Meziroční inflace je dokonce nad očekáváním ČNB. Další uvolňování měnové politiky ekonomika nepotřebuje,“ řekla Právu hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová. ČNB očekávala podle ekonomů dubnovou inflaci na úrovni 0,3 procenta. Ceny podle statistiků vzrostly v deseti zemích EU, z toho v březnu nejvíce v Rakousku o 0,9 procenta a v Rumunsku o 0,8 procenta. Naopak největší pokles cen nastal v Řecku (-1,9 procenta). Na Slovensku klesly ceny o 0,4 procenta (v únoru o 0,6 procenta). V Německu ceny vzrostly o 0,1 procenta (v únoru pokles o 0,1 procenta). „V příštím roce se inflace mírně zvýší a měla by se pohybovat mezi jedním až dvěma procenty,“ doplnil hlavní ekonom Deloitte David Marek. GRAF Meziroční inflace je nyní dokonce nad očekáváním České národní banky Eva Zamrazilová, Česká bankovní asociace Foto popis| Vývoj meziroční inflace Index spotřebitelských cen od dubna 2014 do dubna 2015

Profit V Arábii se uplatní potraviny, v Americe letecký průmysl 11.5.2015

Profit str. 37 Konference Tomáš Stingl Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Do státní sítě na pomoc exportérům vedou nyní jedny dveře. Podnikatel už tak v současnosti nemusí váhat, na koho se s žádostí o pomoc při vývozu obrátit, připomněl na plzeňské exportní konferenci náměstek ministra zahraničních věcí Martin Tlapa. Také vysvětlil, jak bude tvořena Mapa oborových příležitostí. * V těchto dnech spouštíte veřejný provoz takzvané Mapy oborových příležitostí. Znamená to, že stát ustupuje od sestavování žebříčku prioritních zemí pro export? Stanovování prioritních zemí je v zásadě překonáno. Stát by se už měl zdržet doporučení typu: Pojďme všichni exportovat do Ruska. Pak vidíme, že třeba jen za počátek letošního roku klesne odbyt v Rusku o 40 procent. Nebo Srbsko či Irák zase mohou být pro někoho sporné z hlediska bezpečnosti. Ne, my nabídneme vývozcům informace, ale to rozhodnutí o výběru cílové země ať je nakonec na nich. Dnes chceme doporučení přesněji cílit na jednotlivé obory. * Z jakých zdrojů Mapa globálních oborových příležitostí vychází? Na základě tvrdých číselných a statistických údajů sestavíme analýzu zahraničních trhů s výhledem na dva až tři roky dopředu. Zároveň pracujeme s podklady od obchodních radů, zahraničních kanceláří CzechTrade i od samotných vyvážejících firem. Výslednou hypotézu o vývoji poptávky po různých druzích zboží dále konzultujeme i se zástupci podnikatelských asociací včetně Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy. * Můžete to ilustrovat na nějakém příkladu? Třeba jsme ze statistik zjistili, že Saúdská Arábie prakticky veškeré potraviny dováží ze zahraničí. Ověříme pak ještě aktuální stav přes ambasádu a z toho vyplyne, že je Saúdská Arábie slibným trh pro vývoz českých potravin nebo zemědělských strojů. * Projeví se tato zjištění také v programu obchodních delegací? Ano, chtěli bychom dělat více oborově zaměřených podnikatelských misí. Nemá příliš smysl vysílat 14 velkých misí do Brazílie, když k tomu nemáme mapu, co vlastně země poptává. Chceme omezit tohle zážitkové cestování. Naopak například díky analýze amerického trhu se nám potvrdilo, že má smysl udělat speciální misi do Spojených států zaměřenou na letecký průmysl. * V poslední době se zlepšila spolupráce ministerstev zahraničních věcí a průmyslu a obchodu. Jak to pocítili vývozci? Chceme, aby měli podnikatelé jednu adresu, jedny dveře, kterými mohou do systému státní podpory vývozu vstoupit. Dříve váhali, kde mají vlastně o pomoc při vývozu žádat. Tím správným rozcestníkem je nyní Klientské centrum pro export. Tam se mohou obrátit s jakýmkoli dotazem týkajícím se vývozu. Centrum je v kontaktu i s ambasádami či se zahraničními kancelářemi CzechTrade, takže tazatele případně dále naviguje. * Tady na konferenci v Plzni uvítali účastníci možnost osobní konzultace takříkajíc tváří v tvář s vámi a s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Vladimírem Bärtlem. Existuje taková možnost i jindy? Ano, právě v rámci Klientského centra pro export jsme zavedli pravidelné konzultace. Podnikatelé mají jednou měsíčně možnost – po předchozím objednání – setkat se s námi osobně v pražské centrále agentury CzechTrade. Foto autor| Foto Michael Tomeš

Příbramský deník PŘÍBRAMSKÁ UZENINA ROZJÍŽDÍ PROVOZ A NABÍZÍ PRÁCI

7.5.2015

Příbramský deník str. 1 Titulní strana

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět AREÁL společnosti Příbramská uzenina, která loni skončila v konkurzu,má nového majitele. Koupila jej firma Res Ipsa Loquitur za více než 47 milionů korun. Provozovatelem je společnost ZEMAN masouzeniny, která má v Česku síť maloobchodních prodejen s touto značkou. Firma do Příbrami přestěhovala jatka z Plzně a počítá s náborem nových pracovníků. „Už jsme přijali zhruba třicet pracovníků z úřadu práce a další budeme přijímat postupně s rozšiřováním provozu,“ sdělila Příbramskému deníku mluvčí společnosti Pavla Chavíková. Příbramská uzenina znovu rozjíždí provoz. Přestože ještě areál vedle Jinecké silnice nefunguje v plném rozsahu kvůli nutným rekonstrukcím, maso a uzeniny už se zde částečně zpracovávají a vyrábí. Prodejna, která byla v minulosti velmi vyhledávanou nejen Příbramáky, ale i lidmi z okolních obcí, už září novotou a nabízí nejen maso z býčků, vepřové z regionu a uzeniny oblíbených receptur, ale i lahůdky v podobě chlebíčků, salátů z vlastní uzeniny, teplou sekanou, vepřové koleno nebo krkovičku. O přestávce v provozu, náboru pracovníků, modernizaci provozu, vizích a plánech se můžete dočíst v rozhovoru, který připravujeme na pátek 15. května. Foto autor| Foto: Deník/Markéta Jankovská Region| Střední Čechy

Rakovnický deník Zeman diskutoval se zemědělci o potravinách i řepce Rakovnický deník str. 3 Rakovnicko ŠÁRKA HOBLÍKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

7.5.2015

zpět Chrášťany – Prezident Miloš Zeman se na své cestě Středočeským krajem setkal také se zemědělci tohoto kraje. Schůzka se uskutečnila v cukrovaru Dobrovice. Okres Rakovník reprezentoval Jaroslav Mikoláš, jeden z jednatelů firmy Lupofyt Chrášťany a předseda Okresní agrární komory v Rakovníku. Ten hodnotil setkání velmi kladně: „Každý zástupce představil svoji firmu i celou naši oblast a co tu pěstujeme. Kromě toho jsem měl možnost s panem prezidentem diskutovat o zásadních problémech. Velkou brzdou českého zemědělství jsou obchodní řetězce. Přes ně se obchoduje osmdesát procent potravin. Je to kapitál v cizích rukách a mají malý zájem o české potraviny. Podmínky obchodování jsou často diskriminační.“ Prezident Miloš Zeman na to uvedl příklad. Před deseti lety byla obchodní marže na rohlíku 17 procent, nyní je 63 procent. Bylo by řešení mít vlastní český řetězec, ale to je dost složité. Diskutovalo se také o biopalivech, solárních a větrných elektrárnách. „Bioplynové stanice jsou jako koncovka živočišné výroby vhodné řešení, je však potřeba využít odpadní teplo. To by se dalo použít například při pěstování zeleniny,“ pokračoval Jaroslav Mikoláš. Do České republiky se dováží velké množství zeleniny, asi 70 procent, a to přes půlku Evropy. Přitom by šla vypěstovatunás ve sklenících právě s využitím odpadního tepla. „Řekl jsem panu prezidentovi, že to může ovlivnit stát. Ať pěstitele podpoří dotacemi, protože těmi se dá ovlivnit mnohověcí,“ mínil Mikoláš. V souvislosti s biopalivy přišlo na přetřes i pěstování řepky. Jaroslav Mikoláš vyvracel velmi častý, dost špatný pohled na pěstování řepky. Podle něj je řepka vedle cukrovky, brambor, máku, jetelovin a luštěn plodina, která zlepšuje půdu. Kromě toho je to jedna z mála plodin, kterou umíme v republice zpracovat. Naproti tomu vyvážíme až ke třem milionům tun obilí ročně. Přes tlačenku, vyrobenou opravdu z masa, kterou prezident Miloš Zeman ochutnal na západě Čech a kterou udělali v Bavorsku, se zemědělci dostalik tomu, žeunás ji také dokážeme vyrobit. Ale je problém s cenou, jestliže obchodní řetězce diktují tak nízké ceny, že se výrobce s kvalitními surovinami do nich nemůže vejít. „Tuhle situaci způsobil pohled na naše zemědělství už na začátku devadesátých let. Tehdy se na něj koukalo jako na škůdce v krajině. Vše, co se dovezlo, bylo lepší. Lidé si na to zvykli. Teď se rozjela dlouhodobá kampaň, kterou stát stejně nedostatečně podporuje, aby si lidé uvědomili, že naše

potraviny jsou kvalitní. Když je budou kupovat, podpoří české zemědělce, lidi, kteří utváří naši krajinu. Zároveň s tím naši lidé získají práci. Na tohle pan prezident slyší a má velice rozumné názory,“ zkonstatoval Mikoláš. Protože se zemědělci sešli v cukrovaru Dobrovice, nebylo opomenuto ani pěstování cukrovky, výroba cukru a výhled při ukončení kvót na výrobu cukru. Nyní by měl být i prostor pro rozšíření pěstování cukrovky. Teď už záleží na tom, jak budou naši pěstitelé konkurenceschopní. Schůzky s prezidentem Milošem Zemanem se ještě zúčastnili například: ředitel Polabské mlékárny v Poděbradech Roman Volejník, Josef Kubiš z Agro Jesenice a nově zvolený viceprezident Agrární komory ČR. Dále tu ještě byli i někteří starostové obcí a hejtman Středočeského kraje Miloš Petera. Foto popis| SETKÁNÍ S PREZIDENTEM. Vlevo Jaroslav Mikoláš. Foto autor| Foto: Archiv St. kraje Region| Střední Čechy

REGION OPAVSKO Budou z nich dobří řezníci 12.5.2015

REGION OPAVSKO str. 7 Ekonomika (mk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

OPAVA Prvňáci oboru Řezník -uzenář ze Střední školy hotelnictví a služeb a VOŠ v Opavě se zúčastnili mistrovství ČR žáků svého oboru v Poličce. A dařilo se jim. Dominik Bartoš a Štěpán Hawlik přivezli domů krásné 3. místo a diplom za nejvyrovnanější tým. „Mistrovství ČR nazvané Řeznická sekyra v Poličce probíhá již několik let, naši žáci se zúčastnili poprvé. Ovšem naši reprezentanti v konkurenci třetích ročníků jiných škol velmi dobře obstáli,“ uvedla učitelka odborného výcviku Hana Smolková. Soutěž probíhala v moderně vybavených dílnách v místním Masokombinátu Polička a.s. K soutěžním disciplínám patřilo poznávání surovin pro výrobu, dělení vepřové půlky na části, vykostění jednotlivých částí a úprava masa podle předlohy. Radost z úspěchu dnes mají nejen Dominik se Štěpánem, jejich učitelé a rodiče, ale také pracovníci akciové společnosti BIVOJ Opava, kde oba šikovní budoucí řezníci vykonávají svou praxi. Foto autor| Foto: Hana Smolková

root.cz Programovací jazyk Clojure: syntéza procedurálních textur s využitím knihovny Clisk 12.5.2015 root.cz str. 0 Pavel Tišnovský Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Clojure i o knihovnách, které mohou programátoři pracující v Clojure využít, si popíšeme zajímavě koncipovanou knihovnu nazvanou Clisk. Tato knihovna slouží pro programovou syntézu textur a její největší předností je podpora interaktivního vytváření a modifikace textur. Obsah 1. Programovací jazyk Clojure: syntéza procedurálních textur s využitím knihovny Clisk

2. Koncepty, na nichž je postavena knihovna Clisk 3. Funkce show a checker 4. Úplný zdrojový kód demonstračního příkladu clisktest1 5. Převod vzorku na rastrový obraz a uložení obrazu do souboru 6. Jednoduché uživatelsky definované vzorky 7. Složitější uživatelsky definované vzorky 8. Úplný zdrojový kód demonstračního příkladu clisktest2 9. Generátory, které jsou součástí knihovny Clisk 10. Funkce compose a její použití při tvorbě textur 11. Vnořené vzorky, funkce offset, rotate a scale 12. Úplný zdrojový kód demonstračního příkladu clisktest3 13. Repositář s demonstračními příklady 14. Odkazy na předchozí části seriálu 15. Odkazy na Internetu 1. Programovací jazyk Clojure: syntéza procedurálních textur s využitím knihovny Clisk V dnešní části seriálu, v němž se zabýváme různými obvyklými i poněkud neobvyklými aspekty programovacího jazyka Clojure a taktéž knihovnami, které mohou programátoři pracující v jazyku Clojure použít, si popíšeme některé vybrané vlastnosti knihovny nazvané poněkud záhadně Clisk. Jedná se o knihovnu určenou pro tvorbu (syntézu) různých typů procedurálních textur, a to nejenom klasických 2D textur reprezentovaných rastrovými obrázky, ale i trojrozměrných a dokonce i čtyřrozměrných textur, které lze použít například v několika raytracerech (čtyřrozměrné textury lze animovat a tvořit například oblaka). V knihovně Clisk jsou deklarovány různé generátory šumu, předdefinované vzorky (šachovnice, mřížka) atd. ovšem mnohem důležitější a současně i zajímavější je podpora pro tvorbu vlastních generátorů, možnost kompozice několika generátorů, programové řízení generování textur atd. Knihovna Clisk taktéž obsahuje podporu pro rendering fraktálů různých typů, například i slavné Mandelbrotovy množiny (lze však deklarovat i jakýkoli jiný fraktál vykreslovaný v komplexní rovině). Zajímavý je taktéž fakt, že knihovna Clisk poměrně důsledně dodržuje některá pravidla funkcionálního programování (zejména předávání funkcí v parametrech jiným funkcím, kompozice funkcí atd.), takže se může jednat o velmi užitečnou a pro studenty i poměrně přitažlivou učební pomůcku při vysvětlování tohoto na mnoha školách stále opomíjeného paradigmatu. K tomu dopomáhá i možnost zobrazit si vygenerovanou texturu ihned po její deklaraci s využitím funkce show (viz též kapitolu číslo 3), což mj. znamená, že pro experimentování s možnostmi nabízenými knihovnou Click je více než vhodné používat interaktivní smyčku REPL, kterou je programovací jazyk Clojure samozřejmě vybaven. V praxi je však mnohem efektivnější použití vylepšené smyčky REPL nabízené nástrojem Leiningen, ideálně propojené s textovým editorem a/nebo vhodně nakonfigurovaným integrovaným vývojovým prostředím (příkladem může být relativně úspěšné Counterclockwise). 2. Koncepty, na nichž je postavena knihovna Clisk Jak jsme si již řekli v první kapitole, dokáže knihovna Clisk generovat dvourozměrné, trojrozměrné i

čtyřrozměrné procedurální textury, ovšem v dnešním článku se pro jednoduchost budeme zabývat „pouze“ texturami dvourozměrnými, tj. běžnými rastrovými obrázky. Toto zjednodušení nám mj. umožní snazší zobrazení vygenerované textury bez nutnosti použití raytraceru. Obrázky reprezentující výslednou texturu jsou tvořeny běžným dvourozměrným polem pixelů, přičemž každý pixel je specifikován trojicí barvových složek [red, green, blue], což je z pohledu programátora vektor. V knihovně Clisk se dvourozměrné textury tvoří vlastně velmi jednoduše – deklarováním funkce, která pro předané souřadnice [x, y] vrátí vektor s trojicí prvků [red, green, blue]. Nezávisle na rozlišení výsledného rastrového obrázku nabývá souřadnice x hodnot v rozsahu . Totéž pravidlo platí i pro souřadnici y. Dokonce i hodnoty barvových složek red, green a blue leží v rozsahu . Pro zjednodušení aplikací je možné, aby uživatelská funkce použitá pro tvorbu textury nevracela vektor s trojicí hodnot [red, green, blue], ale pouze jedinou skalární hodnotu. Výsledkem pak bude obrázek ve stupních šedi, popř. lze takovou funkci vhodným způsobem zkombinovat s funkcí jinou. V knihovně Clisk je již mnoho funkcí vhodných pro tvorbu procedurálních textur deklarováno; některé z nich si popíšeme v navazujících kapitolách. Další zjednodušení představuje několik nových funkcí a taktéž operátorů, které mohou pracovat s operandy typu vektor. Na rozdíl od běžných skalárních operátorů typu +, -, * a / mají nové vektorové operátory názvy v+, v-, v*, vdivide, vpow, vmod a vsqrt. (připomeňme si jen, že v programovacím jazyce Clojure se všechny operátory zapisují stejným způsobem jako volání funkcí, protože Clojure de facto pojem „operátor“ v běžném významu známém z matematiky ani nepoužívá). Použití funkcí a operátorů pracujících s vektory si ukážeme v dnešním druhém demonstračním příkladu. 3. Funkce show a checker V této kapitole se seznámíme s dvojicí funkcí deklarovaných v knihovně Clisk. První z těchto funkcí se jmenuje show. Název již malinko napovídá, co funkce show provádí – jako parametr se této funkci předá deklarace textury (taktéž ve formě funkce), textura se vypočítá a následně zobrazí v samostatném okně. Druhá důležitá funkce se jmenuje checker. Jedná se o takzvaný pattern, tj. o funkci používanou pro výpočet barvy jednotlivých pixelů textury na základě přečtených hodnot x a y. Pro zajímavost se podívejme, jak je funkce checker deklarována. Jejími parametry je dvojice barev, kterými budou vybarvena políčka šachovnice, uvnitř se pak pracuje s hodnotami x a y: (defn checker "Checker pattern in (x,y) space, with 2*2 grid in [0..1,0..1] range" ([a b] (vif '(clojure.core/* (clojure.core/- (clisk.functions/frac x) 0.5) (clojure.core/- (clisk.functions/frac y) 0.5)) a b))) Použití funkcí show a checker je velmi jednoduché, samozřejmě ve chvíli, kdy je projekt správně nastaven a je proveden import všech funkcí nabízených knihovnou Clisk (viz následující kapitolu): (show (checker black white)) Obrázek 1: Výsledek vyhodnocení (show (checker black white)). Okno s grafickým uživatelským rozhraním bylo vytvořeno knihovnou Clisk. Základní rozlišení dvourozměrné textury je 256×256 pixelů, ovšem s využitím pojmenovaného parametru :size lze tuto velikost (rozlišení) jednoduše změnit: (show (checker yellow blue) :size 512) Obrázek 2: Výsledek vyhodnocení (show (checker yellow blue) :size 512). Okno s grafickým uživatelským rozhraním bylo vytvořeno knihovnou Clisk Poznámka: deklarace základních barev je samozřejmě taktéž součástí knihovny Clisk.

4. Úplný zdrojový kód demonstračního příkladu clisktest1 V této kapitole bude uveden výpis úplného zdrojového kódu dnešního prvního demonstračního příkladu nazvaného clisktest1, z něhož jsme používali úryvky v předchozích kapitolách: Obsah souboru project.clj: (defproject clisktest1 "0.1.0-SNAPSHOT" :description "FIXME: write description" :url "http://example.com/FIXME" :license {:name "Eclipse Public License" :url "http://www.eclipse.org/legal/epl-v10.html"} :dependencies [[org.clojure/clojure "1.6.0"] [net.mikera/clisk "0.10.0"]] :main ^:skip-aot clisktest1.core :target-path "target/%s" :profiles {:uberjar {:aot :all}}) Obsah souboru core.clj: (ns clisktest1.core (:gen-class) (:use clisk.live)) (defn -main "Začínáme..." [& args] ; funkce "show" zobrazí vzorek (show (checker black white)) (show (checker yellow blue) :size 512) ; nutno odkomentovat v případě, že se má aplikace automaticky ukončit ;(System/exit 0) ) 5. Převod vzorku na rastrový obraz a uložení obrazu do souboru Funkce show, kterou jsme použili v dnešním prvním demonstračním příkladu, je sice vhodná pro interaktivní tvorbu textur s využitím interaktivní smyčky REPL, ovšem pro „opravdovou“ práci musíme mít možnost vygenerovanou texturu uložit do souboru ve vhodném rastrovém formátu. Ve skutečnosti je to poměrně jednoduché, protože v knihovně Clisk existuje funkce nazvaná image, která na svém vstupu očekává vzorek (například již zmíněnou funkci checker) a na výstup vrátí obrázek reprezentovaný objektem typu BufferedImage (používá se zde tedy Java interop). Můžeme si tedy vytvořit pomocnou funkci pro převod vzorku na rastrový obrázek a zavolání jiné funkce pro uložení rastrového obrázku do souboru: (defn write-pattern "Vytvoření rastrového obrázku na základě předaného patternu." [pattern file-name] (write-image (image pattern) file-name)) Pro uložení rastrového obrázku do souboru opět využijeme Java interop, zde konkrétně statickou metodu nazvanou write, která je deklarována ve třídě javax.imageio.ImageIO. Metoda write akceptuje tři parametry – rastrový obrázek typu BufferedImage či WritableRenderedImage, řetězec s názvem výstupního formátu a objekt typu java.io.File reprezentující cestu k výslednému souboru. Naše druhá pomocná funkce je tedy opět velmi jednoduchá, o čemž se lze snadno přesvědčit z jejího výpisu: (defn write-image "Uložení rastrového obrázku typu BufferedImage do souboru." [image file-name]

(ImageIO/write image "png" (File. file-name))) Lze se však obejít i bez těchto funkcí, což si můžeme snadno ukázat na příkladech: (def test-img (image (checker black white))) (javax.imageio.ImageIO/write test-img "png" (java.io.File. "test.png")) Nebo ještě snadněji s využitím takzvaného threading makra: (-> (checker black white) image (javax.imageio.ImageIO/write "png" (java.io.File. "test1.png"))) 6. Jednoduché uživatelsky definované vzorky Uživatelskou funkci nazvanou write-pattern, s níž jsme se seznámili v předchozí kapitole, můžeme použít pro vytvoření první série jednoduchých textur. Podívejme se na jednotlivé volání této funkce s krátkými komentáři: (defn basic-patterns-test "Jednoduché uživatelsky definované vzorky." [] ; nezávisle na hodnotách x a y se vrací konstanta ; black je symbol reprezentující vektor představující černou barvu (write-pattern black "basic0.png") ; nezávisle na hodnotách x a y se vrací konstanta ; 1/2 je skalární hodnota: šedá barva (write-pattern 1/2 "basic1.png") ; nezávisle na hodnotách x a y se vrací konstanta ; 2/3 červené barvy + 2/3 modré barvy (write-pattern [2/3 0 2/3] "basic2.png") ; červená složka odpovídá hodnotě souřadnice x ; modrá složka odpovídá hodnotě souřadnice y (write-pattern [x 1/2 y] "basic3.png") ; vytvoření gradientního přechodu (write-pattern [y y x] "basic4.png") ; symbol pos lze použít namísto [x y z] ; zde nás složka z nezajímá (je nulová), tudíž je modrá složka taktéž nulová (write-pattern pos "basic5.png")) Obrázek 3: Textura tvořená vzorkem black. Celý obrázek je vyplněn černou barvou. Obrázek 4: Textura tvořená vzorkem 1/2. Celý obrázek je vyplněn šedou barvou. Obrázek 5: Textura tvořená vzorkem [2/3 0 2/3]. Celý obrázek je vyplněn fialovou barvou. Obrázek 6: Textura tvořená vzorkem [x 1/2 y]. Výsledkem je gradientní přechod. Obrázek 7: Textura tvořená vzorkem [y y x]. Výsledkem je gradientní přechod Obrázek 8: Textura tvořená vzorkem pos. Výsledkem je opět gradientní přechod 7. Složitější uživatelsky definované vzorky Podívejme se nyní na poněkud složitější vzorky definované uživatelem. V těchto vzorcích se využijí některé pomocné funkce z knihovny Clisk, například již zmíněný operátor v+ (vektorový součet), v*

(násobení prvků se stejným indexem) či vsin (aplikace funkce sinus na jednotlivé prvky vektoru). Nejprve si musíme deklarovat pomocné symboly – nikoli funkce!: (def sin-wave1 (v* 0.7 (vsin (v* 11 x)))) (def sin-wave2 (v* 0.5 (vsin (v* 17 y)))) (def sin-wave3 (v* 0.3 (vsin (v* 19 (v+ x y))))) Dále vytvoříme pomocnou funkci nazvanou x2, která provádí tento výpočet: (x-1/2)2: (defn x2 "Pomocná funkce při výpočtu vzorků." [x] (v* (v- x 1/2) (v- x 1/2))) Tyto symboly a funkce jsou použity v dalším programovém kódu pro vytvoření zajímavějších textur: (defn trickier-patterns-test "Složitější uživatelsky definované vzorky." [] ; diagonální gradientní přechod od černé k bílé (počítá se se skaláry) ; (zde ve skutečnosti není zapotřebí používat vektorové operace :-) (write-pattern (v* (v+ x y) 1/2) "tricky1.png") ; složitější gradientní přechod, zde již v prostoru RGB (write-pattern [(v* (v+ x y) 1/2) 0 (vabs (v- x y))] "tricky2.png") ; využití výše deklarovaného symbolu sin-wave1 ; který ovlivňuje zelenou barvovou složku (write-pattern [x sin-wave1 2/3] "tricky3.png") ; využití výše deklarovaných symbolů sin-wave1, sin-wave2 a sin-wave3 ; které ovlivňují všechny tři barvové složky (write-pattern [sin-wave1 sin-wave2 sin-wave3] "tricky4.png") ; kruhový vzorek - vlny (write-pattern (vsin (v* 100 (v+ (x2 x) (x2 y)))) "tricky5.png") ; funkce rgb-from-hsl provádí převod z barvového prostoru HSL do RGB (write-pattern (rgb-from-hsl (v+ [100 100 100] [x y z])) "tricky6.png") ; funkce rgb-from-hsl provádí převod z barvového prostoru HSL do RGB (write-pattern (rgb-from-hsl (v* 3/2 [sin-wave1 sin-wave2 sin-wave3])) "tricky7.png")) Obrázek 9: Textura tvořená vzorkem (v* (v+ x y) 1/2). Výsledkem je gradientní přechod od černé barvy k barvě bílé. Obrázek 10: Textura tvořená vzorkem [(v* (v+ x y) 1/2) 0 (vabs (v- x y))]. Obrázek 11: Textura tvořená vzorkem [x sin-wave1 2/3]. Obrázek 12: Textura tvořená vzorkem [sin-wave1 sin-wave2 sin-wave3]. Povšimněte si i modrých diagonálních pruhů. Obrázek 13: Textura tvořená vzorkem (vsin (v* 100 (v+ (x2 x) (x2 y)))). Pixely se stejnou vzdáleností od středu obrázku mají vždy stejnou barvu. Obrázek 14: Textura tvořená vzorkem (rgb-from-hsl (v+ [100 100 100] [x y z])). Obrázek 15: Textura tvořená vzorkem (rgb-from-hsl (v* 3/2 [sin-wave1 sin-wave2 sin-wave3])).

8. Úplný zdrojový kód demonstračního příkladu clisktest2 Všechny funkce popsané v předchozích třech kapitolách byly zakomponovány do dnešního druhého demonstračního příkladu nazvaného clisktest2. Následuje výpis obou nejdůležitějších souborů tvořících tento příklad – jak projektového souboru project.clj, tak i vlastního „jádra“ aplikace tvořeného souborem core.clj. Obsah souboru project.clj: (defproject clisktest2 "0.1.0-SNAPSHOT" :description "FIXME: write description" :url "http://example.com/FIXME" :license {:name "Eclipse Public License" :url "http://www.eclipse.org/legal/epl-v10.html"} :dependencies [[org.clojure/clojure "1.6.0"] [net.mikera/clisk "0.10.0"]] :main ^:skip-aot clisktest2.core :target-path "target/%s" :profiles {:uberjar {:aot :all}}) Obsah souboru core.clj: (ns clisktest2.core (:gen-class) (:use clisk.live)) (import java.io.File) (import javax.imageio.ImageIO) (defn write-image "Uložení rastrového obrázku typu BufferedImage do souboru." [image file-name] (ImageIO/write image "png" (File. file-name))) (defn write-pattern "Vytvoření rastrového obrázku na základě předaného patternu." [pattern file-name] (write-image (image pattern) file-name)) (defn basic-patterns-test "Jednoduché uživatelsky definované vzorky." [] (write-pattern black "basic0.png") (write-pattern 1/2 "basic1.png") (write-pattern [2/3 0 2/3] "basic2.png") (write-pattern [x 1/2 y] "basic3.png") (write-pattern [y y x] "basic4.png") (write-pattern pos "basic5.png")) (def sin-wave1 (v* 0.7 (vsin (v* 11 x)))) (def sin-wave2 (v* 0.5 (vsin (v* 17 y)))) (def sin-wave3 (v* 0.3 (vsin (v* 19 (v+ x y))))) (defn x2 "Pomocná funkce při výpočtu vzorků." [x] (v* (v- x 1/2) (v- x 1/2)))

(defn trickier-patterns-test "Složitější uživatelsky definované vzorky." [] (write-pattern (v* (v+ x y) 1/2) "tricky1.png") (write-pattern [(v* (v+ x y) 1/2) 0 (vabs (v- x y))] "tricky2.png") (write-pattern [x sin-wave1 2/3] "tricky3.png") (write-pattern [sin-wave1 sin-wave2 sin-wave3] "tricky4.png") (write-pattern (vsin (v* 100 (v+ (x2 x) (x2 y)))) "tricky5.png") (write-pattern (rgb-from-hsl (v+ [100 100 100] [x y z])) "tricky6.png") (write-pattern (rgb-from-hsl (v* 3/2 [sin-wave1 sin-wave2 sin-wave3])) "tricky7.png")) (defn -main [& args] (try (println "Basic patterns test...") (basic-patterns-test) (println "Trickier patterns test...") (trickier-patterns-test) (println "Done") (catch Throwable e (println (.toString e))) (finally ; jistota, že program vždy korektně skončí (System/exit 0)))) 9. Generátory, které jsou součástí knihovny Clisk V knihovně Clisk je již definováno poměrně velké množství funkcí, které samy o sobě mohou sloužit pro tvorbu textury, popř. je možné tyto funkce zkombinovat s využitím funkce compose popsané v navazující kapitole. Mezi funkcemi určenými pro přímou i nepřímou tvorbu textur patří již dříve popsaná funkce checker, ale například i funkce turbulence, perlin-noise (generuje klasický Perlinův šum), perlin-snoise, plasma atd. Některé z těchto funkcí si otestujeme v následujícím úryvku kódu: (defn predefined-patterns-test"Otestování funkcí pro vytváření vzorků/textur 2D obrázků." [] (write-pattern (checker black white) "pattern_0.png") (write-pattern (scale 1/4 (checker black white)) "pattern_1.png") (write-pattern turbulence "pattern_2.png") (write-pattern (scale 1/10 perlin-noise) "pattern_3.png") (write-pattern (scale 1/40 perlin-noise) "pattern_4.png") (write-pattern (scale 1/10 perlin-snoise) "pattern_5.png") (write-pattern (scale 1/10 simplex-noise) "pattern_6.png") (write-pattern (scale 1/10 simplex-snoise) "pattern_7.png") (write-pattern (scale 1/10 plasma) "pattern_8.png") (write-pattern (scale 1/10 splasma) "pattern_9.png")) Osobně však preferuji přepis predefined-patterns-test- s využitím smyčky představované makrem doseq a pomocnou (zde velmi užitečnou) funkcí map-indexed, pomocí níž lze imlementovat průchod vektorem a současně i použití čítače (tato funkce vrátí pro každý prvek vektoru patterns dvouprvkový vektor obsahující index a původní prvek): (defn predefined-patterns-test "Otestování funkcí pro vytváření vzorků/textur 2D obrázků." [] (let [patterns [(checker black white) (scale 1/4 (checker black white)) turbulence spots blotches

(scale 1/10 perlin-noise) (scale 1/40 perlin-noise) (scale 1/10 perlin-snoise) (scale 1/10 simplex-noise) (scale 1/10 simplex-snoise) (scale 1/10 plasma) (scale 1/10 splasma)]] ; postupně projít všemi prvky vektoru "patterns", vytvořit ; dvouprvkový vektor [index+patter] a zavolat pro tento ; vektor funkci write-pattern (doseq [ [i pattern] (map-indexed vector patterns)] (write-pattern pattern (str "pattern_" i ".png"))))) Obrázek 16: Textura tvořená vzorkem (checker black white). Obrázek 17: Textura tvořená vzorkem (scale 1/4 (checker black white)). Obrázek 18: Textura tvořená vzorkem turbulence. Obrázek 19: Textura tvořená vzorkem spots. Obrázek 20: Textura tvořená vzorkem blotches. Obrázek 21: Textura tvořená vzorkem (scale 1/10 perlin-noise). Obrázek 22: Textura tvořená vzorkem (scale 1/40 perlin-noise). Obrázek 23: Textura tvořená vzorkem (scale 1/10 perlin-snoise). Obrázek 24: Textura tvořená vzorkem (scale 1/10 simplex-noise). Obrázek 25: Textura tvořená vzorkem (scale 1/10 simplex-snoise). Obrázek 26: Textura tvořená vzorkem (scale 1/10 plasma). Obrázek 27: Textura tvořená vzorkem (scale 1/10 splasma). 10. Funkce compose a její použití při tvorbě textur Při tvorbě textur může být užitečná i funkce compose, která vypadá následovně: (defn compose "Composes two or more vector functions" ([f g] (warp g f)) ([f g & more] (compose f (apply compose g more)))) Pokud jsou této funkci předány další dvě funkce, vyhodnotí se (warp g f), kde warp je pomocná funkce určená pro manipulaci s datovou strukturou představující „předpis“ pro generování textury. V praxi se funkce compose může použít následujícím způsobem pro kompozici dvou funkcí pro generování textury: (defn composited-patterns-test "Otestování funkce compose." [] (let [patterns [(compose turbulence spots) (compose turbulence plasma) (compose (scale 1/40 (checker black white)) plasma)

(compose (scale 1/40 (checker black white)) turbulence)]] ; postupně projít všemi prvky vektoru "patterns", vytvořit ; dvouprvkový vektor [index+patter] a zavolat pro tento ; vektor funkci write-pattern (doseq [ [i pattern] (map-indexed vector patterns)] (write-pattern pattern (str "composite_" i ".png"))))) Obrázek 28: Vzorek získaný výrazem (compose turbulence spots). Obrázek 29: Vzorek získaný výrazem (compose turbulence plasma). Obrázek 30: Vzorek získaný výrazem (compose (scale 1/40 (checker black white)) plasma). Obrázek 31: Vzorek získaný výrazem (compose (scale 1/40 (checker black white)) turbulence). 11. Vnořené vzorky, funkce offset, rotate a scale Posledními dvěma vlastnostmi knihovny Clisk, s nimiž se v dnešním článku seznámíme, jsou funkce offset, rotate, scale a taktéž možnost tvorby takzvaných vnořených vzorků (nested patterns). Tuto možnost si můžeme nejlépe ukázat na textuře šachovnice, protože namísto dvoubarevných políček může být každé políčko (například původně každé bílé políčko šachovnice) nahrazeno jiným vzorkem. Vliv funkcí offset, rotate a scale je zřejmý: slouží k posunu vzorku, jeho rotaci či změně měřítka (a to samozřejmě bez ztráty kvality, neboť tyto transformace jsou prováděny během výpočtu a nikoli na výsledné bitmapě). Vliv těchto funkcí je možné skládat, protože interně se textura podrobuje libovolné afinní transformaci. Podívejme se na následující příklady, z nichž bude patrný jak způsob tvorby vnořených vzorků, tak i způsob použití afinních transformací: (defn nested-patterns-test [] (let [patterns [(checker black white) (checker black (scale 1/4 (checker blue yellow))) (checker (scale 1/4 (checker white black)) (scale 1/4 (checker blue yellow))) (checker (rotate 45 (scale 1/4 (checker white black))) (scale 1/4 (checker blue yellow))) (rotate 20 (checker (rotate 20 (scale 1/4 (checker white black))) (rotate 40 (scale 1/4 (checker blue yellow))))) ]] ; postupně projít všemi prvky vektoru "patterns", vytvořit ; dvouprvkový vektor [index+patter] a zavolat pro tento ; vektor funkci write-pattern (doseq [ [i pattern] (map-indexed vector patterns)] (write-pattern pattern (str "nested_" i ".png"))))) Obrázek 32: Vzorek získaný výrazem (checker black white). Výsledkem je nám již známá šachovnice. Obrázek 33: Vzorek získaný výrazem (checker black (scale 1/4 (checker blue yellow))). Vliv funkce scale je zřejmý – došlo ke zmenšení rozměrů vzorku na 1/4 původní hodnoty. Navíc jsou původně bílá políčka nahrazena dalším vzorkem zmenšeným právě o onu 1/4. Obrázek 34: Vzorek získaný výrazem (checker (scale 1/4 (checker white black)) (scale 1/4 (checker blue yellow))) Variace na předchozí příklad, zde ovšem došlo k náhradě jak bílých, tak i černých políček za jiné vzorky. Obrázek 35: Vzorek získaný výrazem (checker (rotate 45 (scale 1/4 (checker white black))) (scale 1/4 (checker blue yellow))). „Vnitřní“ vzorek je otočen o 45 stupňů. Obrázek 36: Vzorek získaný výrazem (rotate 20 (checker (rotate 20 (scale 1/4 (checker white black))) (rotate 40 (scale 1/4 (checker blue yellow))))). 12. Úplný zdrojový kód demonstračního příkladu clisktest3

Všechny funkce popsané v předchozích třech kapitolách jsou součástí dnešního třetího a současně i posledního demonstračního příkladu nazvaného jednoduše clisktest3. Opět si uvedeme výpis obou nejdůležitějších souborů, z nichž se tento příklad skládá: projektového souboru i „jádra“ aplikace. Obsah souboru project.clj: (defproject clisktest2 "0.1.0-SNAPSHOT" :description "FIXME: write description" :url "http://example.com/FIXME" :license {:name "Eclipse Public License" :url "http://www.eclipse.org/legal/epl-v10.html"} :dependencies [[org.clojure/clojure "1.6.0"] [net.mikera/clisk "0.10.0"]] :main ^:skip-aot clisktest3.core :target-path "target/%s" :profiles {:uberjar {:aot :all}}) Obsah souboru core.clj: (ns clisktest3.core (:gen-class) (:use clisk.live)) (import java.io.File) (import javax.imageio.ImageIO) (defn write-image "Uložení rastrového obrázku typu BufferedImage do souboru." [image file-name] (ImageIO/write image "png" (File. file-name))) (defn write-pattern "Vytvoření rastrového obrázku na základě předaného patternu." [pattern file-name] (write-image (image pattern) file-name)) (defn predefined-patterns-test"Otestování funkcí pro vytváření vzorků/textur 2D obrázků." [] (write-pattern (checker black white) "pattern_0.png") (write-pattern (scale 1/4 (checker black white)) "pattern_1.png") (write-pattern turbulence "pattern_2.png") (write-pattern (scale 1/10 perlin-noise) "pattern_3.png") (write-pattern (scale 1/40 perlin-noise) "pattern_4.png") (write-pattern (scale 1/10 perlin-snoise) "pattern_5.png") (write-pattern (scale 1/10 simplex-noise) "pattern_6.png") (write-pattern (scale 1/10 simplex-snoise) "pattern_7.png") (write-pattern (scale 1/10 plasma) "pattern_8.png") (write-pattern (scale 1/10 splasma) "pattern_9.png")) (defn predefined-patterns-test "Otestování funkcí pro vytváření vzorků/textur 2D obrázků." [] (let [patterns [(checker black white) (scale 1/4 (checker black white)) turbulence spots blotches

(scale 1/10 perlin-noise) (scale 1/40 perlin-noise) (scale 1/10 perlin-snoise) (scale 1/10 simplex-noise) (scale 1/10 simplex-snoise) (scale 1/10 plasma) (scale 1/10 splasma)]] ; postupně projít všemi prvky vektoru "patterns", vytvořit ; dvouprvkový vektor [index+patter] a zavolat pro tento ; vektor funkci write-pattern (doseq [ [i pattern] (map-indexed vector patterns)] (write-pattern pattern (str "pattern_" i ".png"))))) (defn composited-patterns-test "Otestování funkce compose." [] (let [patterns [(compose turbulence spots) (compose turbulence plasma) (compose (scale 1/40 (checker black white)) plasma) (compose (scale 1/40 (checker black white)) turbulence)]] ; postupně projít všemi prvky vektoru "patterns", vytvořit ; dvouprvkový vektor [index+patter] a zavolat pro tento ; vektor funkci write-pattern (doseq [ [i pattern] (map-indexed vector patterns)] (write-pattern pattern (str "composite_" i ".png"))))) (defn nested-patterns-test [] (let [patterns [(checker black white) (checker black (scale 1/4 (checker blue yellow))) (checker (scale 1/4 (checker white black)) (scale 1/4 (checker blue yellow))) (checker (rotate 45 (scale 1/4 (checker white black))) (scale 1/4 (checker blue yellow))) (rotate 20 (checker (rotate 20 (scale 1/4 (checker white black))) (rotate 40 (scale 1/4 (checker blue yellow))))) ]] ; postupně projít všemi prvky vektoru "patterns", vytvořit ; dvouprvkový vektor [index+patter] a zavolat pro tento ; vektor funkci write-pattern (doseq [ [i pattern] (map-indexed vector patterns)] (write-pattern pattern (str "nested_" i ".png"))))) (defn -main [& args] (try (println "Predefined patterns test...") ;(predefined-patterns-test-) (predefined-patterns-test) (println "Composited patterns test...") (composited-patterns-test) (println "Nested patterns test...") (nested-patterns-test) (catch Throwable e (println (.toString e))) (finally ; jistota, že program vždy korektně skončí (System/exit 0)))) 13. Repositář s demonstračními příklady Všechny tři dnes popsané demonstrační příklady byly, podobně jako v předchozích částech tohoto

seriálu, uloženy do GIT repositáře dostupného na adrese https://github.com/tisnik/clojure-examples. V tabulce zobrazené pod tímto odstavcem naleznete na jednotlivé příklady přímé odkazy: * Příklad Github 1 clisktest1 https://github.com/tisnik/clojure-examples/tree/master/clisktest1 2 clisktest2 https://github.com/tisnik/clojure-examples/tree/master/clisktest2 3 clisktest3 https://github.com/tisnik/clojure-examples/tree/master/clisktest3 14. Odkazy na předchozí části seriálu Leiningen: nástroj pro správu projektů napsaných v Clojure http://www.root.cz/clanky/leiningen-na...ro-spravu-projektu-napsanych-v-clojure/ Leiningen: nástroj pro správu projektů napsaných v Clojure (2) http://www.root.cz/clanky/leiningen-na...-spravu-projektu-napsanych-v-clojure-2/ Leiningen: nástroj pro správu projektů napsaných v Clojure (3) http://www.root.cz/clanky/leiningen-na...-spravu-projektu-napsanych-v-clojure-3/ Leiningen: nástroj pro správu projektů napsaných v Clojure (4) http://www.root.cz/clanky/leiningen-na...-spravu-projektu-napsanych-v-clojure-4/ Leiningen: nástroj pro správu projektů napsaných v Clojure (5) http://www.root.cz/clanky/leiningen-na...-spravu-projektu-napsanych-v-clojure-5/ Leiningen: nástroj pro správu projektů napsaných v Clojure (6) http://www.root.cz/clanky/leiningen-na...-spravu-projektu-napsanych-v-clojure-6/ Programovací jazyk Clojure a databáze (1.část) http://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-clojure-a-databaze-1-cast/ Pluginy pro Leiningen http://www.root.cz/clanky/leiningen-na...sanych-v-clojure-pluginy-pro-leiningen/ Programovací jazyk Clojure a knihovny pro práci s vektory a maticemi http://www.root.cz/clanky/programovaci...nihovny-pro-praci-s-vektory-a-maticemi/ Programovací jazyk Clojure a knihovny pro práci s vektory a maticemi http://www.root.cz/clanky/programovaci...hovny-pro-praci-s-vektory-a-maticemi-2/

15. Odkazy na Internetu Clisk https://github.com/mikera/clisk clojars: net.mikera/clisk https://clojars.org/net.mikera/clisk clojure.inspector http://clojure.github.io/clojure/clojure.inspector-api.html Clisk: wiki https://github.com/mikera/clisk/wiki Dokumentace vygenerovaná pro knihovnu core.matrix https://cloojure.github.io/doc/core.matrix/index.html Size and Dimensionality https://groups.google.com/forum/*!topic/numerical-clojure/zebBCa68eTw/discussion Towards core.matrix for Clojure? https://clojurefun.wordpress.com/2013/01/05/towards-core-matrix-for-clojure/ The Clojure Toolbox http://www.clojure-toolbox.com/ Neanderthal http://neanderthal.uncomplicate.org/ Hello world project https://github.com/uncomplicate/neanderthal/blob/master/examples/hello-world/project.clj vectorz-clj https://github.com/mikera/vectorz-clj vectorz – Examples https://github.com/mikera/vectorz-clj/wiki/Examples gloss https://github.com/ztellman/gloss HTTP client/server for Clojure http://www.http-kit.org/ Array Programming https://en.wikipedia.org/wiki/Array_programming Discovering Array Languages http://archive.vector.org.uk/art10008110 no stinking loops – Kalothi http://www.nsl.com/ Vector (obsahuje odkazy na články, knihy a blogy o programovacích jazycích APL, J a K) http://www.vector.org.uk/ APL Interpreters http://www.vector.org.uk/?area=interpreters

APL_(programming_language http://en.wikipedia.org/wiki/APL_(programming_language APL FAQ http://www.faqs.org/faqs/apl-faq/ APL FAQ (nejnovější verze) http://home.earthlink.net/~swsirlin/apl.faq.html A+ http://www.aplusdev.org/ APLX http://www.microapl.co.uk/ FreeAPL http://www.pyr.fi/apl/index.htm J: a modern, high-level, general-purpose, high-performance programming language http://www.jsoftware.com/ K, Kdb: an APL derivative for Solaris, Linux, Windows http://www.kx.com openAPL (GPL) http://sourceforge.net/projects/openapl Parrot APL (GPL) http://www.parrotcode.org/ Learning J (Roger Stokes) http://www.jsoftware.com/help/learning/contents.htm Rosetta Code http://rosettacode.org/wiki/Main_Page Why APL http://www.acm.org/sigapl/whyapl.htm java.jdbc API Reference https://clojure.github.io/java.jdbc/ Hiccup https://github.com/weavejester/hiccup Clojure Ring na GitHubu https://github.com/ring-clojure/ring A brief overview of the Clojure web stack https://brehaut.net/blog/2011/ring_introduction Getting Started with Ring http://www.learningclojure.com/2013/01/getting-started-with-ring.html Getting Started with Ring and Compojure – Clojure Web Programming http://www.myclojureadventure.com/2011/03/getting-started-with-ring-and-compojure.html Unit Testing in Clojure http://nakkaya.com/2009/11/18/unit-testing-in-clojure/

Testing in Clojure (Part-1: Unit testing) http://blog.knoldus.com/2014/03/22/testing-in-clojure-part-1-unit-testing/ API for clojure.test – Clojure v1.6 (stable) https://clojure.github.io/clojure/clojure.test-api.html Leiningen: úvodní stránka http://leiningen.org/ Leiningen: Git repository https://github.com/technomancy/leiningen leiningen-win-installer http://leiningen-win-installer.djpowell.net/ Clojure 1: Úvod http://www.root.cz/clanky/clojure-aneb...ecnych-vicevlaknovych-aplikaci-pro-jvm/ Clojure 2: Symboly, kolekce atd. http://www.root.cz/clanky/clojure-aneb...vicevlaknovych-aplikaci-pro-jvm-2-cast/ Clojure 3: Funkcionální programování http://www.root.cz/clanky/clojure-aneb...o-jvm-3-cast-funkcionalni-programovani/ Clojure 4: Kolekce, sekvence a lazy sekvence http://www.root.cz/clanky/clojure-aneb...-cast-kolekce-sekvence-a-lazy-sekvence/ Clojure 5: Sekvence, lazy sekvence a paralelní programy http://www.root.cz/clanky/clojure-a-be...nce-lazy-sekvence-a-paralelni-programy/ Clojure 6: Podpora pro paralelní programování http://www.root.cz/clanky/programovaci...6-futures-nejsou-jen-financni-derivaty/ Clojure 7: Další funkce pro paralelní programování http://www.root.cz/clanky/programovaci...-prostredky-pro-paralelni-programovani/ Clojure 8: Identity, stavy, neměnné hodnoty a reference http://www.root.cz/clanky/programovaci...tavy-nemenne-hodnoty-a-referencni-typy/ Clojure 9: Validátory, pozorovatelé a kooperace s Javou http://www.root.cz/clanky/programovaci...atele-a-kooperace-mezi-clojure-a-javou/ Clojure 10: Kooperace mezi Clojure a Javou http://www.root.cz/clanky/programovaci...erace-mezi-clojure-a-javou-pokracovani/ Clojure 11: Generátorová notace seznamu/list comprehension http://www.root.cz/clanky/programovaci...rova-notace-seznamu-list-comprehension/ Clojure 12: Překlad programů z Clojure do bajtkódu JVM I http://www.root.cz/clanky/programovaci...lad-programu-z-clojure-do-bajtkodu-jvm/ Clojure 13: Překlad programů z Clojure do bajtkódu JVM II 2) http://www.root.cz/clanky/programovaci...-z-clojure-do-bajtkodu-jvm-pokracovani/ Clojure 14: Základy práce se systémem maker http://www.root.cz/clanky/programovaci...ure-14-zaklady-prace-se-systemem-maker/ Clojure 15: Tvorba uživatelských maker

http://www.root.cz/clanky/programovaci...-clojure-15-tvorba-uzivatelskych-maker/ Clojure 16: Složitější uživatelská makra http://www.root.cz/clanky/programovaci...lojure-16-slozitejsi-uzivatelska-makra/ Clojure 17: Využití standardních maker v praxi http://www.root.cz/clanky/programovaci...-17-vyuziti-standardnich-maker-v-praxi/ Clojure 18: Základní techniky optimalizace aplikací http://www.root.cz/clanky/programovaci...akladni-techniky-optimalizace-aplikaci/ Clojure 19: Vývojová prostředí pro Clojure http://www.root.cz/clanky/programovaci...jure-19-vyvojova-prostredi-pro-clojure/ Clojure 20: Vývojová prostředí pro Clojure (Vimu s REPL) http://www.root.cz/clanky/programovaci...redi-pro-clojure-integrace-vimu-s-repl/ Clojure 21: ClojureScript aneb překlad Clojure do JS http://www.root.cz/clanky/programovaci...pt-aneb-preklad-clojure-do-javascriptu/ URL| http://www.root.cz/clanky/programovaci...lnich-textur-s-vyuzitim-knihovny-clisk/

Sedmička Hovězí tatarák 7.5.2015

Sedmička str. 56 Recepty

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nastala doba, kdy se vše zastaví a usedáme k televizním obrazovkám. Mistrovství světa v ledním hokeji je tu! Při fandění nám ale může pekelně vyhládnout. Připravte si občerstvení s magazínem SEDMIČKA a užijte si sportovní nadšení bez kručení v břiše. Pusťte se do toho: 1 Kapary, okurky i oloupané šalotky nasekáme na co nejmenší kostičky. Maso nejprve nakrájíme na kostky. Kostky poté ostrým nožem nasekáme na co nejjemnější kousíčky. Postupujeme pečlivě a maso takto postupně rozsekáme několikrát po sobě, dokud nevytvoří jednolitou směs. 2 Maso přendáme do mísy, přidáme kapary, šalotku, okurky, hořčici a worcesterskou omáčku a pořádně promícháme, dokud se všechny ingredience s masem nespojí. Osolíme, opepříme, zakryjeme a dáme do lednice. 3 Na nepřilnavé pánvi rozehřejeme olej a postupně na něm opečeme krajíce chleba do tmavě zlatavé barvy. 4 Hotový tatarák rozdělíme na čtyři porce. Do každé pak uděláme důlek, do kterého vyklopíme žloutek. Podáváme s topinkami a podle chuti i se stroužkem česneku. TIPY & RADY * Maso jako významný významzdroj bílkovin, vitaminů a minerálů tvoří cenný přínos pro zdravou výživu. * Při nákupu se většinou řídíte podle ceny, kvality a složení výrobku. Naučte se ale sledovat také kód šarže, podle kterého poznáte jak zemi chovu, tak místo, kde proběhla porážka. * Kvalitní, denně čerstvé maso vysoké kvality koupíte například v prodejnách Kaufl and. Široký sortiment je nabízen pod značkou K-Purland. * Ať už budete připravovat hamburger, tatarák, anebo klobásu, vždy je důležitá hygiena. Určete si prkýnko a nůž, které budou pouze pro zpracování syrového masa. Rukou, kterou jste se dotýkali syrového masa, se nedotýkejte žádné jiné potraviny. Zabráníte tak možnému šíření bakterií. Potřebujete: * 500 g hovězího masa K-Purland * 4 krajíce staršího chleba * 4 čerstvé žloutky * 4 stroužky česneku * 2 lžíce kaparů * 2 malé šalotky nebo cibulky * 2 sterilované kyselé okurky * 1

lžičku worcesterské omáčky * 1 lžičku dijonské hořčice * 3 lžíce oleje * sůl * pepř Domácí hamburger Pusťte se do toho: 1 Hovězí maso na hamburgery opečeme z obou stran na pánvičce nebo připravíme na grilu. 2 Rozkrojíme housky, spodní díl potřeme majonézou a poklademe plátky dokřehka opečené slaniny. Na slaninu dáme opečené nebo ogrilované hovězí maso a dále vrstvíme list ledového salátu, plátky rajčat, tenká kolečka cibule a plátky cukety. 3 Vrchní díl housky potřeme domácím kečupem a přiklopíme. Jemně posypeme řeřichou a servírujeme. 4 Burger uprostřed propíchneme párátkem nebo špejlí, bude díky tomu lépe držet pohromadě a usnadní nám to konzumaci. Jako přílohu doporučujeme osmažené brambůrky nebo cibulové kroužky. Potřebujete: * 1 balení hamburgeru K-Purland (po 4 kusech) * 4 housky/žemle na burger * 2 rajčata * 4 listy ledového salátu * 4 plátky osmažené * 1 červenou cibuli cukety * 4 plátky opečené slaniny * domácí majonézu * domácí kečup * řeřichu na zdobení Klobása v bagetce a domácí hranolky Pusťte se do toho: 1 Klobásy jemně nařízneme nožem po obou stranách, pak je opečeme na pánvičce nebo připravíme na grilu. 2 Oškrábeme brambory, omyjeme a nakrájíme na hranolky, které osmažíme na pánvičce z obou stran. Opečené hranolky dáme z pánvičky do hlubokého talíře vyloženého papírovými ubrousky, ty nasáknou všechen přebytečný tuk a podle chuti posolíme. 3 Na drobné kousky nakrájíme rajčata, cibuli a okurky. Rozkrojíme housky a z obou stran je opečeme. Na spodní díl namažeme kečup a posypeme ho nakrájenými kousky cibule, okurky a rajčat, poté položíme navrch opečenou či ogrilovanou klobásu. Druhou polovinu housky potřeme domácí majonézou a přiklopíme. Potřebujete: * 1 balení staročeské klobásy K-Purland (po 4 kusech) * 4 bagety * 2 velká rajčata * 2 menší cibule * 4 nakládané okurky * domácí majonézu * domácí kečup * 5 velkých brambor * sůl Foto autor| Foto: Kaufl and; Profi media.cz O autorovi| Připravila: ase * Regionální mutace| Sedmička - jižní Čechy

Slovácko - regionální týdeník Výroční ceny? Nově dvě kategorie. Oceněný je historik a výrobce uzenin 12.5.2015

Slovácko - regionální týdeník str. 56 Příloha - Jak se žije v Hodoníně Petr Turek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Hodonín – Po roční přestávce vedení hodonínské radnice udělilo Výroční cenu města, a to za rok 2014. Po lékařích Josefu Bažantovi, Vladimíru Gábovi a dokumentaristovi Miroslavu Včalovi se dostali do hodonínské síně slávy historik a filatelista Josef Šolc a tradiční výrobce uzenin – firma MASPRO. „Slavnostní udílení se konalo v sále Evropa devátého dubna a tentokrát se poprvé výroční cena udělovala ve dvou kategoriích – osobnost a podnikatelský počin,“ přiblížila mluvčí hodonínské radnice Barbora Lahová. MASPRO působí v okresním městě více než dvacet let. „Chtěl bych všem poděkovat za toto ocenění, je vyústěním jednadvaceti let velmi tvrdé dřiny,“ připomněl spolumajitel firmy Jan Ševela. Jeho společnost získala za Vepřové ve vlastní šťávě od Ministerstva zemědělství titul Regionální potravina roku 2013 a Zlatá chuť jižní Moravy. Naposledy hodonínští zpracovatelé masa a výrobci uzenin zvítězili v soutěži O nejlepší slovácký bok, kterou pořádal Národní ústav lidové kultury ve Strážnici. Před třemi lety jejich Zavařené uzené získalo ocenění Českáchuťovka. Vbřeznu2013 se zapsali také do České knihy rekordů, a to tím, že úspěšně zvládli pokus o nejdelší jitrnici, která měřila 435,5 centimetru. Zato Josef Šolc reprezentoval Hodonín ve světě filatelie a historie. Tento vystudovaný doktor pedagogiky působil třicet let v hodonínském muzeu. „Za tu dobu napsal nespočet zajímavých statí, článků a několik publikací,“ upozornila mluvčí radnice.

Josef Šolc tak nabídl čtenářům například knihy Petrov na pohledech, Hodonín a jeho pošta či Lužice – z historie škola. Léta jako externí dopisovatel přispíval do týdeníku Slovácko, jehož počátky také jako historik zpracoval. Jeho hlavní zálibou je kromě dějin filatelie. Několik desítek let je předsedou hodonínského Klubu filatelistů Slovácko, členem předsednictva Svazu českých filatelistů a šéfredaktorem hlavního filatelistického periodika Informací SČF. V současnosti působí také v Komisi pro přípravu emisního plánu poštovních známek Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Navíc je zakladatelem celostátní filatelistické olympiády mládeže. Před více než čtyřiceti lety se uskutečnil její první ročník právě v Hodoníně. Známky sbírá od šesti let. Zajímají ho především kousky z doby první republiky. V dětství ale nejvíc toužil po súdánské známce s velbloudem, kterou měl kamarád. Dětský sen se mu splnil až v dospělosti, kdy vytáhl ze stohu starého papíru ve sběrných surovinách obálku hned s osmi velbloudy. „Guvernér Kitchener uložil v roce 1896 kapitánu Stantonovi, aby nakreslil známku pro Súdán. V této africké zemi, kterou tehdy okupovala viktoriánská Británie, se totiž stále ještě používaly známky sousedního Egypta. Jeho návrh se zalíbil, a tak se známka The Camel Postman tiskne od roku 1898 až dodnes,“ přiblížil příběh své nejoblíbenější známky Šolc. Foto popis| Majitelé firmy MASPROPetr Běhal a Jan Ševela spolu s Josefem Šolcem při udílení Výroční ceny města Hodonín. Foto autor| Foto: Barbora Lahová

STYL Hlídejte si skrytou sůl STYL str. 21 Životní styl PETR VESELÝ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 12.5.2015

zpět Solíte tak akorát? Nebo dokonce málo? To je výborné, ale přesto můžete v jídle přijímat víc soli, než je zdrávo. Záludné je to, že je skrytá. Fakt, že jíme téměř třikrát více soli, než nám doporučují lékaři, je známý. I to, že si tím zvyšujeme riziko vzniku mrtvice, infarktu a dalších nemocí. Jenže jak se vyhnout soli, kterou nevidíme? Bývá v potravinách, u nichž nás nenapadne, že by mohly mít velký nebo dokonce mimořádný obsah NaCl. Denně bychom neměli zkonzumovat víc než pět gramů soli, lidé s vysokým krevním tlakem jenom 3 g. Zvládneme ovšem 13-14 g denně. Muži solí ještě víc než ženy: téměř 17 g každý den proti necelým 11 g. Takhle přehnanými dávkami chloridu sodného si nekoledujeme jen o hypertenzi a následně i o zmíněné kardiovaskulární choroby. Ale také o ledvinové kameny a další nemoci tohoto důležitého orgánu. Snáz nás může potrápit astma, osteoporóza, tedy řídnutí kostí, případně otoky nohou. Sůl zvýrazňuje chuť potravin, dělá je lákavější a zvyšuje tak chuť k jídlu. Kvůli tomu přispívá rovněž k obezitě. Solné bomby Potravinami, které obsahují hodně soli, jsou například: * sójové omáčky, bujóny, masoxy nebo maggi; * konzervované a sterilované potraviny včetně zeleniny, do které bychom to neřekli; * pizzy, instantní polévky, hotová jídla a řada polotovarů, * uzeniny, chipsy a slané oříšky, * hamburgery a další jídlo z fast foodů, * nejrůznější sýry, včetně cottage, * chleba a pečivo (krajíc chleba může mít kolem jednoho gramu soli, rohlík kolem 0,5 g, ale pokud je posolený, tak i výrazně víc), * v řadě nízkotučných výrobků bývá dost soli na vylepšení chuti Skvělý draslík z ovoce a zeleniny Bez soli je naopak ovoce a zelenina. Často navíc obsahují draslík, který mírní nepříznivý vliv soli, respektive sodíku, na krevní tlak. Jak může běžný konzument rozeznat vhodné potraviny od

nevhodných? Výrobci mají ze zákona povinnost uvádět na svých produktech obsah soli nebo sodíku (údaj o něm vynásobíme dvěma a dostaneme zhruba množství NaCl, pro představu 10 g soli obsahuje asi 4,6 g sodíku). Výrobek 100 g Obsah NaCl v g Rohlík 0,550 Krajíc chleba 0,925 Párky 6,200 Trvanlivé salámy 2,000 Šunka 1,875 Niva 3,500 Balkánský sýr 3,250 Tavené sýry 2,300 Arašídy solené 0,500 Bohemia chips 1,500 Slaný popcorn 2,500 Olivy 6,000 Slané tyčinky 8,000 Hamburger 2,000 Foto popis| Pět gramů soli je množství, které se vejde na kávovou lžičku, nesmí být ale přehnaně vrchovatá. Foto autor| Foto Profimedia.cz

Proč v menopauze víc mlsají STYL str. 33 Příloha - Zdravé tipy PETR VESELÝ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

12.5.2015

zpět Menopauza zhoršuje u žen vnímání sladké chuti. Tohle zdánlivě banální zjištění vědců z univerzity v Ankaře v sobě může skrývat velmi dramatické důsledky. Aby uspokojily svůj mlsný jazýček a užívaly si sladkosti stejně intenzívně jako před klimaktériem, často konzumují sladší potraviny a v trochu větším množství. To pro ně ale není v přechodu zrovna příznivá zpráva. Zvyšuje totiž už tak dost vysoké riziko nadbytečných kil, stejně jako vznik kardiovaskulárních chorob, včetně nemocí srdce a také odstartování diabetu. Pro ženy v přechodu (obvykle kolem padesátky) je to docela závažný problém. V tomto období u nich totiž vyhasíná činnost vaječníků, které produkují ženské hormony. Ty je pomáhají chránit před infarktem, mrtvicí a dalšími srdečně cévními chorobami. Jakmile se začnou vytrácet, narůstá u žen počet těchto nemocí. Postupně doženou a dokonce předeženou své partnery. Umírá jich zhruba o deset procent víc než mužů. Málokterá žena to ale ví. Podle výzkumu společnosti TNS AISA si to uvědomuje jen každá čtrnáctá. Jedno z největších rizik pro vznik infarktu a mrtvice představuje vysoký cholesterol. O tom ví něco málo přes 7% žen. Nebezpečí vysokého krevního tlaku si uvědomuje pouze 5% z nich. A jen 25 % tuší, že infarkt a další kardiovaskulární choroby je ohrožují na životě nejvíc. Naopak 40 % žen považuje za největší hrozbu rakovinu prsu, na kterou však umírají 16 krát méně. Důležité zdravé tuky Lékaři proto ženám doporučují, aby si nejpozději na prahu čtyřicítky nechaly zkontrolovat hladinu cholesterolu a krevní tlak. Také je potřeba, aby se zamyslely nad svým životním stylem a jídelníčkem. Často musí snížit konzumaci potravin s vysokým obsahem živočišných tuků (tučné maso, uzeniny, šlehačka, smetana, některé sýry, zmrzliny atd.). A naopak zvýšit množství zdravých tuků, které nás pomáhají chránit před kardiovaskulárními chorobami. Hodně jich obsahuje maso tučných mořských ryb: losos, tuňák, makrela, sleď, sardinky, šproty atd. Ale také kvalitní řepkový a další rostlinné oleje. Jsou i ve lněných semínkách a oříšcích. Ženy však

musí myslet na to, že třeba ořechy, oleje a další potraviny mají dost kalorií. Dobré je, když jedí dostatek ovoce a zeleniny. Nejen kvůli vitaminům a dalším zdraví prospěšným látkám, ale také kvůli vláknině, která pomáhá snižovat právě cholesterol. Podstatná bývá rovněž dostatečná konzumace potravin s vápníkem, což jsou hlavně sýry a další mléčné výrobky. Pomáhají mírnit řídnutí kostí, které klimaktérium doprovází. Pomoc fytoestrogenů Odborníci na výživu doporučují ženám, aby si v menopauze dopřávaly víc luštěnin, zejména sóji, cizrny, fazolí aj. Obsahují totiž fytoestrogeny, které mohou částečně kompenzovat nevyvážený stav hormonů v tomto životním období. Řada žen nemá luštěniny ráda, protože se po nich nadýmají. Tento nepříjemný jev však mohou zmírnit. Stačí, když je nechají přes noc máčet, ráno vymění vodu a při vaření do nich přidají bazalku nebo saturejku. Fytoestrogeny lze také koupit v potravinových doplňcích v lékárně. Hodí se na lehké a středně těžké problémy klimaktéria. Těmi jsou hlavně návaly horka, pocení, potíže se spánkem, únava atd. Když se u ženy objeví, bývá to signál klesajících hladin ženských pohlavních hormonů. Důležitý je v tomto období rovněž pohyb. Plavání, jízdy na kole, nordic walking nebo jen svižná chůze, nejlépe každodenní (10 000 kroků denně vám změří krokoměr). Pomáhá udržet na uzdě nadbytečná kila a ženě pak kondici, díky které může lépe zvládat úskalí tohoto životního období. Foto autor| Foto: Pixmac (2)

Tachovský deník Špekáčky vyměnila za dietní kuřecí prsíčka Tachovský deník str. 3 Tachovsko GABRIELA JÄGEROVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

7.5.2015

zpět Tachov – Finalistka reality show Fit s Deníkem slavila, jako většina z nás, příchod jara a Filipojakubskou noc. Program si uzpůsobila po svém. Rozhodně šlo o příjemně strávený čas volna, ale žádná naložená krkovice a další hodování se nekonalo. Ajak tedy vypadal její jídelníček? „Na májku už několik let nechodíme, ale pravidelně poslední den v dubnu zatopíme v krbu a opečeme si buřty, čímž zahájíme grilovací sezónu,“ uvedla finalistka Monika Michlová. Protože se snaží zhubnout a dostat váhu pod sedmdesát kilogramů, letos zvolila odlehčenou variantu ve formě kuřecího masa místo špekáčků. „Maso jsem den předem naložila do jogurtu, aby bylo křehké. Na doporučení kamarádky jsem do alobalu nakrájela předvařené brambory, papriku, cuketu, česnek a žampiony, posypala grilovacím kořením, pokapala olejem a zabalené jsem pekla na kamenné desce v krbu. Myslím, že to byla dobrá volba, všichni jsme si pochutnali a vyhnuli se tak tradičním buřtům s hořčicí a chlebem,“ popsala. K pití si rodina otevřela lahev bílého vína. Monika si víno ředila vodou, na což je zvyklá. S pohybem a cvičením byl v minulém týdnu trošku problém. Na trénink fyzičky nebyl zkrátka čas. „Jelikož jsem v pracovním týdnu byla časově vytížená,stihla jsem běhjen v úterý, pak jsem byla běhat až v sobotu a v neděli,“ přiznala. Ve čtvrtek vzala Monika syna Šimona a jeho dva kamarády na premiéru Avengers do Plzně a mezi tím se setkala s kamarádkou u kávy. V pátek byla celý den mimo domov, a proto bylo složitější naplánovat si jídelníček a uhlídat čas, kdy má finalistka jíst, aby se vyhnula pocitu hladu, případně chutě na cokoliv. „V pátek jsem se viděla s Katkou, která se také soutěže účastní, na její chalupě v Cekově, kde ještě doutnal oheň z předchozího dne a vládla zde výborná nálada,“ podělila se o zážitek. O víkendu ochutnala perník, který se synem Šimonem upekli. Ale vzhledem k tomu, že se jednalo o jediný prohřešek za uplynulý týden, nebylo třeba mít výčitky. *** Co se stalo uplynulý týden? Monika oslavila první máj po svém – v kruhu rodinném Zasportovala si

jen jednou v týdnu, protože byla časově vytížená, tak to častěji nestihla Viděla se po nějakém čase s kamarádkou, taktéž soutěžící reality show, Katkou na její chalupě Zhřešila a neodolala sladkému perníku, který se synem upekla Finalistka Monika Michlová Plzeňský kraj zastupuje v reality show Fit s Deníkem jednačtyřicetiletá Monika Michlová z Tachova. Pracuje, má manžela, dvanáctiletého syna, psa a domácnost. Volný čas prakticky nemá. A pokud ano, odpočívá spí, dívá se na televizi nebo si čte. Ve Fit s Deníkem by ráda zhubla o 15 kilogramů, 10 jí ale připadá reálnějších. Hlavním cílem účasti je, aby byla sama se sebou spokojená. Váha na počátku reality show: 77 kilogramů Aktuální váha: 71 kilogramů Foto popis| OBLÍBENÝM sportem je také jóga, na kteroumá málo času. Foto autor| Foto: archiv Region| Západní Čechy

TV Nova České děti ohrožují toxické kovy 6.5.2015


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lucie BORHYOVÁ, moderátorka -------------------Dnes začneme alarmující zprávou. Předškolní děti ohrožuje toxické kadmium. Reynolds KORANTENG, moderátor -------------------S tímto zjištěním přišel Státní zdravotní ústav. Podle něj mají děti v ledvinách extrémně vysoké hodnoty tohoto těžkého kovu. Lucie BORHYOVÁ, moderátorka -------------------Kadmium způsobuje neplodnost, měknutí kostí a také rakovinu. Jeho největším zdrojem jsou cigaretový kouř a některé potraviny. Jitka FÁROVÁ, redaktorka -------------------Ledviny předškoláků jsou plné jedovatého kadmia. Extrémně vysoké hodnoty má v těle polovina dětí. S touto zprávou přišel Státní zdravotní ústav. Čísla jsou alarmující. Za roky 2012 a 2013 týdenní zátěž kadmiem u dětí od 4 do 6 let byla až, a teď dobře poslouchejte, 227 procent dávky, kterou povoluje evropský úřad pro potraviny. Důvodem je zřejmě fakt, že děti konzumují výrazně více potravin na kilogram své tělesné hmotnosti. Jiří RUPRICH, prof. z Centra zdraví, výživy a potrav. při Stát. zdrav. úst. -------------------Můžeme očekávat poškozování jejich zdraví, pokud to trvá delší dobu. A to trvá delší dobu. Jitka FÁROVÁ, redaktorka -------------------Jed se do těla dostává třemi způsoby - ovzduším, a to hlavně tam, kde jsou zhoršené podmínky, třeba na Ostravsku. Dále pak v potravinách, které se hnojí umělými přípravky a největším zdrojem jsou cigarety. Čtvrtina dětí žije v domácnosti s kuřákem. Právě u nich byly až pětkrát horší výsledky než u ostatních. rodič

-------------------Tím pádem i život prostě odnaučit, prostě naučit je prostě na nějaký látky obranný, tak ty, ty děti si ty obranný látky udělají samy v sobě prostě. Jitka FÁROVÁ, redaktorka -------------------Kouříte doma? Před malým? rodič -------------------Jo. Už jsou mu 2, takže jo. Jitka FÁROVÁ, redaktorka -------------------To je právě způsobený i kouřením, strašně moc kouřením právě se to do těch tělíček dostává. rodič -------------------Aha, to, to nevím, no. rodič -------------------I na ulici bych zakázala kouřit. Když jdeme s kočárkem a jde pán, který před náma kouří, tak to jde všechno na nás. Jitka FÁROVÁ, redaktorka -------------------Podle odborníků obsahuje nejvíce kadmia hovězí maso a především potraviny jako ovoce, zelenina a cereálie. rodič -------------------Vůbec nevím. rodič -------------------V dnešní době ani vůbec se tomu nedivím, no. Svět je plnej ošklivých věcí. Jitka FÁROVÁ, redaktorka -------------------Zvýšené hodnoty kadmia v těle v dětství znamenají velké zdravotní problémy později. Jde o látku karcinogenní, která se hromadí hlavně v játrech a ledvinách. Způsobuje i měknutí kostí, vypadávání zubů, poruchy nervové soustavy nebo chudokrevnost. Jiří RUPRICH, prof. z Centra zdraví, výživy a potrav. při Stát. zdrav. úst. -------------------No, a najednou v 50, v 60 letech se to projeví tím, že začnou selhávat ledviny. Jitka FÁROVÁ, redaktorka -------------------Jak zjistit, kolik máte vy nebo vaše dítě kadmia v těle, je poměrně složité. Lékař by musel odebrat krev nebo vzorek tkáně například z ledviny a poslat ho na rozbor. Testy na těžké kovy se ale u nás běžně neprovádí. Pokud chcete vědět, jaké další potraviny obsahují kadmium, na webu TN.cz je připraven jejich přehled. Jitka Fárová, televize Nova. Lucie BORHYOVÁ, moderátorka -------------------A ve vysílání už teď vítám pana docenta Petra Zbořila z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Dobrý večer.

Petr ZBOŘIL, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita v Brně -------------------Dobrý večer. Lucie BORHYOVÁ, moderátorka -------------------Pane docente, co se dá proti usazování těžkých kovů, teď jsme mluvili konkrétně o kadmiu, v těle dělat, popřípadě dá se jeho množství v organismu nějak snížit? Petr ZBOŘIL, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita v Brně -------------------No, eliminace kadmia, které bylo přijato, je velmi obtížná. Je to látka, která má tendenci se usazovat v organismu, a protože ta koncentrace kadmia v organismu je v jakémsi rovnováhou mezi jeho příjmem a odstraňováním, tak rozhodně za nejefektivnější způsob se považuje prevence. To znamená vyloučení potravy, která je bohatá na kadmium, anebo také další způsoby eliminovat, další způsoby, kterými je kadmium přijímáno do organismu. Lucie BORHYOVÁ, moderátorka -------------------Jak eliminovat ty další způsoby? Vy jste mluvil o tý prevenci, tak jaký další způsob, jak se dá proti tomu dál bránit? Petr ZBOŘIL, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita v Brně -------------------Kadmium se přijímá efektivně buď cestou zažívacího traktu, to znamená v potravinách, anebo dýchacím traktem. A zase jsou tady rozdíly mezi efektivitou toho příjmu. V tom dýchacím traktu je to mnohonásobně efektivnější. Čili kadmium v nějaké formě aerosolu nebo rozptýlených částic prachových, kouřových, tak se přijímají mnohem účinněji a tedy kadmium se potom usazuje více. Druhá věc je složení potravy. Čili jsou potraviny, které jsou bezpečnější, řekněme, z tohoto hlediska, potraviny, které jsou méně bezpečné, obsahují toho kadmia více. Bývají to buď živočišné nějaké potraviny, které zejména orgány, které zpracovávají to kadmium, kde se to kadmium ukládá, to znamená játra a ledviny. Ale jsou to taky nějaké rostliny. Ony rostliny mívají tendenci akumulovat kovy, některé rostliny akumulují zlato, některé akumulají, akumulují kadmium. A byl popsán případ rýže například, kde se akumulovalo kadmium, ale to bylo zavlažováno vodou, která byla silně kontaminována kadmiem. Lucie BORHYOVÁ, moderátorka -------------------Pane docente,... Petr ZBOŘIL, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita v Brně -------------------No, a jednou z těch rostlin je také tabák. Takže... Lucie BORHYOVÁ, moderátorka -------------------Pane docente, já děkuji... Petr ZBOŘIL, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita v Brně -------------------Tabák je... Lucie BORHYOVÁ, moderátorka -------------------Pane docente, já děkuji za váš čas a přeji vám pěkný večer. Petr ZBOŘIL, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita v Brně --------------------

Děkuji.



Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Reynolds KORANTENG, moderátor -------------------10 až 30 let trvá lidskému organismu, než se zbaví alespoň poloviny toxického kadmia, které se do něj dostane. Lucie BORHYOVÁ, moderátorka -------------------Jak už jsme vám říkali včera, děti kolem 6 let jsou podle Státního zdravotního ústavu vystaveny až dvojnásobné dávce kadmia, než je evropská norma. A zbavit se ho tedy mohou nejdříve v dospělosti. Reynolds KORANTENG, moderátor -------------------Ministerstvo zdravotnictví teď bude zjišťovat, které potraviny jsou z hlediska obsahu kadmia nejproblematičtější. Zuzana ŠTÍCHOVÁ, redaktorka -------------------Pokud by se mělo tělo s kadmiem vypořádat samo, vyloučit ho močí potrvá desítky let. Otravu kadmiem přitom laik nemá možnost sám poznat dřív, než začne mít vážné zdravotní problémy, nejčastěji s ledvinami nebo játry. Evžen HRNČÍŘ, přednosta Kliniky prac. a cest. lékařství, FN Vinohrady -------------------Laicky se to dá poznat velmi těžko, opravdu velmi těžko. Kadmium je taková látka, která po určité kumulaci v organismu teprve vede k zjevným poškozením. Když potom to kadmium se z těla eliminuje po té dlouhé době, tak potom se ty příznaky zmírní nebo mohou i ustoupit. Zuzana ŠTÍCHOVÁ, redaktorka -------------------Rychlejší pomoc lékaři zajistit dokážou, speciální léčba zabere za týden až měsíc, může mít ale vedlejší účinky, jako například ztrátu vápníku. Evžen HRNČÍŘ, přednosta Kliniky prac. a cest. lékařství, FN Vinohrady -------------------Existují takzvané chelátové látky, které po požití nebo po vpíchnutí zvyšují vylučování kadmia močí. Štěpánka ČECHOVÁ, mluvčí ministerstva zdravotnictví -------------------Je to pouze léčba vhodná pro ty akutní stavy. Tato léčba je samozřejmě hrazená ze zdravotního pojištění. Tak my jsme uložili Státnímu zdravotnímu ústavu, aby provedl průzkum, právě které potraviny u dětí mohou obsahovat ty nejvíce problematické hodnoty. Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/ -------------------Uděláme maximum pro to, aby toto neprobíhalo například ve školních jídelnách. Já potřebuju nejprve vidět vůbec validní data a údaje, v jakých potravinách to je. Zuzana ŠTÍCHOVÁ, redaktorka -------------------Testy na těžké kovy se při běžných preventivních prohlídkách neprovádí. Kromě odběru vzorku tkáně

přímo z ledviny mohou ale případné zvýšení množství kadmia v těle odhalit lékaři i méně bolestivě - z krve nebo z moči. Martin Šnajdr a Zuzana Štíchová, televize Nova. Reynolds KORANTENG, moderátor -------------------Čísla jsou skutečně alarmující a co hůř, otrava dětí kadmiem je především skrytou hrozbou do budoucna, protože problémy se projeví až v jejich dospělosti. Teď je s námi opět Zuzana Štíchová. Zuzano, už včera jsme mluvili o tom, že problematické jsou například hovězí maso nebo obiloviny. Které další potraviny mohou obsahovat větší množství těžkého kovu? Zuzana ŠTÍCHOVÁ, reportérka TV Nova -------------------Dobrý večer. Vyhnout se kadmiu v potravinách je především velmi obtížné. Mezi ty problematické potraviny, i když to možná bude znít trochu zvláštně, ale mohou patřit i ryby. Nejde ale paušálně o některé druhy, nezáleží ani na tom, zda jsou sladkovodní nebo mořské. Může se to lišit zkrátka kus od kusu, záleží na celé řadě faktorů. Lékaři ale zároveň varují před tím, aby se lidé měli, že by se lidé měli začít bát konzumovat právě ryby, protože rybí maso je velmi důležitým zdrojem všech možných vitamínů pro člověka. Kadmium obsahují i některé další potraviny, například ovoce, zelenina, ale také brambory nebo cereálie. Do nich se dostává kadmium skrze hnojiva.


TV Nova str. 6 08:30 Ranní Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ondřej ŠPALEK, redaktor -------------------Státní zdravotní ústav zveřejnil šokující zprávu. České předškolní děti prý ohrožuje toxické kadmium. Těžký kov se usazuje v ledvinách a později způsobuje neplodnost, měknutí kostí a dokonce rakovinu. Jeho největšími zdroji jsou cigaretový kouř a některé potraviny. Jitka FÁROVÁ, redaktorka -------------------Ledviny předškoláků jsou plné jedovatého kadmia. Extrémně vysoké hodnoty má v těle polovina dětí. Důvodem je zřejmě fakt, že děti konzumují výrazně více potravin na kilogram své tělesné hmotnosti. Jiří RUPRICH, Centrum zdraví, výživy a potravin, Státní zdr. ústav -------------------Můžeme očekávat poškozování jejich zdraví, pokud to trvá delší dobu. A to trvá delší dobu. Jitka FÁROVÁ, redaktorka -------------------Jed se do těla dostává třemi způsoby - ovzduším, a to hlavně tam, kde jsou zhoršené podmínky, třeba na Ostravsku. Dále pak v potravinách, které se hnojí umělými přípravky a největším zdrojem jsou cigarety. osoba -------------------Tím pádem i život prostě odnaučit, prostě naučit je prostě na nějaký látky obranný, tak ty, ty děti si ty obranný látky udělají samy v sobě prostě. Jitka FÁROVÁ, redaktorka -------------------Kouříte doma? I před malým? osoba --------------------

Jo. Už jsou mu dva, takže jo. Jitka FÁROVÁ, redaktorka -------------------To je právě způsobený i kouřením, strašně moc kouřením. Právě se to do těch tělíček dostává. osoba -------------------Aha? To nevím, no. osoba -------------------I na ulici bych zakázala kouřit. Když jdeme s kočárkem a jde pán, který před náma kouří, tak to jde všechno na nás. Jitka FÁROVÁ, redaktorka -------------------Podle odborníků obsahuje nejvíce kadmia hovězí maso a především potraviny jako ovoce, zelenina a cereálie. Zvýšené hodnoty kadmia v těle v dětství znamenají velké zdravotní problémy později. Jde o látku karcinogenní, která se hromadí hlavně v játrech a ledvinách. Způsobuje i měknutí kostí, vypadávání zubů, poruchy nervové soustavy nebo chudokrevnost. Jiří RUPRICH, Centrum zdraví, výživy a potravin, Státní zdr. ústav -------------------No, a najednou v 50, v 60 letech se to projeví tím, že začnou selhávat ledviny. Jitka FÁROVÁ, redaktorka -------------------Pokud chcete vědět, jaké další potraviny obsahují kadmium, na webu TN.cz je připraven jejich přehled. Jitka Fárová, televize Nova.

tyden.cz Vítězem letošního ročníku Volby spotřebitelů se stal Kaufland tyden.cz str. 0 Česko - red Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 11.5.2015

zpět Ve 48 kategoriích se utkalo 145 nominovaných výrobků. Rozhodující slovo měli, jak už název napovídá, přímo zákazníci. Průzkumu, na jehož základě jsou výherci marketingového programu Volba spotřebitelů vyhlašováni, se zúčastnily čtyři tisíce osob. Ve 48 kategoriích se utkalo 145 nominovaných výrobků. Rozhodující slovo měli, jak už název napovídá, přímo zákazníci. Průzkumu, na jehož základě jsou výherci marketingového programu Volba spotřebitelů vyhlašováni, se zúčastnily čtyři tisíce osob. Vyjma výrobků se průzkum zaměřil také na otázky, ve kterých řetězcích nakupují zákazníci nejčastěji a zároveň nejraději. Suverénním vítězem se stal v obou případech s minimálně pětiprocentním náskokem obchodní řetězec Kaufland. Kromě těchto vítězství si Kaufland připsal na konto ještě další tři. Získal totiž ocenění Nejlepší novinka, a to hned ve třech kategoriích. V kategorii Trvanlivé salámy zvítězili uzeniny Vysočina a Poličan značky K-Classic, v kategorii Saláty a pomazánky K-Classic Tradiční pomazánkové s křenem a v kategorii Čerstvé masné výrobky Vinná klobása K-Purland. K vítězům v kategorii potravin patří též Penny Market, který zabodoval s řadou mléčných výrobků Boni, tyčinkou s kokosem Karlova Korunu a zapékaným műsli. "Jsem velice rád, že výrobky Penny

Marketu jsou již tradičními vítězi Volby spotřebitelů," ohodnotil výsledky vedoucí oddělení marketingu Penny Daniel Novotný. Billa, jenž patří spolu s Penny Marketem do německé Rewe Group, se dočkala ocenění dvou výrobků značky Naše bio a jednoho z řady Billa. "Cítíme velkou zodpovědnost za naše privátní značky, protože věříme, že jsou zrcadlem celé společnosti,? vysvětlil úlohu privátních značek generální ředitel společnosti Billa Jaroslaw Szczypka. V oblasti nápojů slavily úspěch Karlovarské minerální vody; Magnesia Red zvítězila v kategorii ochucených vod, novinku Mattoni Schorle ocenili v doprovodné soutěži posluchači Evropy 2. "Obě ocenění jsou pro nás důkazem, že si spotřebitelé považují jedinečné chuti i kvality našich produktů. Pevně doufáme, že i do budoucna budeme na trh přicházet s novinkami, které si naši zákazníci oblíbí podobně jako ochucenou minerální vodu Magnesia nebo unikátní mix minerální vody a 100% jablečné šťávy, který představuje právě Mattoni Schorle," řekla Kristína Simkaničová, PR manager společnosti Karlovarské minerální vody. Volba spotřebitelů hodnotí též výrobky z oblasti drogerie, Nejlepší novinkou se staly dámské vložky Bella Herbs. "Velice nás těší, že se naše představa o kvalitním výrobku pro moderní ženu potkala s očekáváním našich zákaznic a odrazilo se to v zisku titulu Nejlepší novinka 2015 v kategorii Dámská hygiena," řekl ředitel spotřebitelské divize společnosti Bella Bohemia Petr Dvořák.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...otrebitelu-se-stal-kaufland_342463.html

virtually.cz Petr Paulczynski 12.5.2015

virtually.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Petr PaulczynskiDnes si povíme o nejnovější iniciativě hochů ze Žít Brno a jejich Zelených koaličních přátel.Ti se rozhodli, že řádně ohlášený a povolený prvomájový průvod mladých blouznivců z Dělnické mládeže budou blokovat.A blokovali. Nezákonně. A dostali od polišů na budku. Včetně Lišky a Andera, kteří si vzali mustr ze slavného vystoupení Kateřiny řečené Jaujau. Pokojně jsme blokovali neonacisty a policie tvrdě zasáhla, tvrdí Liška. „Zákrok proti pokojné blokádě byl neuváženě tvrdý,“ řekl exministr školství v rozhovoru pro iDNES.cz. Policie už v pátek ale označila zásah za přiměřený. Liška jaksi zapomněl říci, že oni a Žít Brno zablokovali městskou dopravu. Jak napsali na opozičním serveru Žít z Brna. „Neprojedou, leda přes naše mrtvoly,“ křičeli rozvášnění politici a představitelé krněnské radnice. Sympatie cestujících, kteří se rozhodli zavítat do centra města, oslavit 1.máj a připomenout si nedávno vyhlášený Rok smíření klidnou procházkou Krnem, ale nezískali. Ti postupně opouštěli zablokované linky MHD a shromažďovali se kolem Moravského a Malinovského náměstí. Hlasitým skandováním pak dávali najevo nesouhlas s politikou vedení města, terčem jejich kritiky se stali především náměstek pro kultůru Matěj Hollan (Žít Brno), náměstek pro zrušení územního plánu Martin Ander (Strana Zelených), starosta Krna-střed Martin Landa a radní pro korupci téže radnice Svatopluk Bartík (oba Žít Brno). Kromě Krňanů se blokujícím politikům postavili i policisté a použili proti nim slzný plyn. Takový závěr asi nečekal nikdo. Kuriózní důvod, proč několik stovek sympatizantů a členů Žít Brno namísto pochodu Dělnické mládeže zablokovalo tramvaje v centru, nám přiblížil nejlepší krněnský náměstek Matěj Hollan. „Došlo k chybě v komunikace a orientaci. Svaťa Bartík, který celou akci připravoval a koordinoval, si vzal nefunkční buzolu.A tak jsme se místo na Maliňáku, ocitli na Moraváku. Svaťa měl navíc asi podvržené informace, když nás ujišťoval, že náckové přijedou šalinou z Krpole. V té šestce jich ale, jak se pak ukázalo, moc nebylo. Vlastně žádný. Už jsme ale nechtěli couvnout. Když blokáda, tak blokáda,“ popsal příčiny zmatků v krněnských ulicích Hollan. O vysvětlení jsme proto požádali hlavního pořadatele akce Brno blokuje, Svatopluka Bartíka, který má na radnici Krno-střed na starosti dodržování práva, organizační záležitosti a korupci.Žít z Brna: Pane radní, nepodcenili jste tak trochu přípravu blokády?Svatopluk Bartík: Naše blokáda byla sice nelegální, ale morální povinnost stojí nad zákonem. Takový je můj

právní výklad. A nejen můj, i zákonů. Konkrétně § 35, § 264, § 39, § 403 a 404, § 125, § 91 písm.b), § 77 písm.c) a d), § 91 odst.2, § 103 odst. 6, § 65, § 46, § 38, § 666 a dalších. Jen jsem dostal některé informace z druhé ruky, takže nebyly asi korektní.Žít z Brna: Máte na mysli nějaké konkrétní zákony, když zmiňujete tak široký výčet paragrafů?Svatopluk Bartík: Jste idioti? To je přece jasné. To si ale najděte samy, Vy mrdky novinářský! Blokáda se posrala a teď ještě Vy. Hovada.Již nyní se prý připravuje další ročník happeningu Brno blokuje. S megafonem v ruce a slzným plynem v očích nám příští ročník přiblížil náměstek krněnského primátora Martin Ander, jeden se spolupořadatelů. „Ano, mohu potvrdit, že neofašisté neprojdou ani příští rok. Jen se na ně lépe připravíme a pokusíme se ušetřit vozy veřejné dopravy. Žasnu, že lidé nechápou nebezpečí, které tito patnáctiletí holohlaví hoši představují. Taky se vám zdá na hlavu, když lidé z vedení města vrcholoví politici vyzývají k protizákonné akci, nebo jsem tak úzkoprsý jen já?Ovšem vrcholem bylo televizní vystoupení nějakého kokota z Masarykovy univerzity, který mlel mantry o krajní pravici. Jasně. K tomu mi nezbývá než dodat: krajní pravice nosí transparenty proti kapitalizmu ty debile z kavárny. BTW: Těm, kteří volají po omezení práva shromažďovacího vzkazuji: v roce 1989 jsem cinkal klíči za pravý opak. No a teď titulky.Babiš pod palbou za on-line pokladny. Nestíhá a nevysvětluje. Vláda návrh ministra financí na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) 6. května neprojedná. A v květnu se k němu s největší pravděpodobností nedostanou ani poslanci, jak by si ministr financí přál. Podle koaličních partnerů z ČSSD a KDU-ČSL Babiš v zavádění on-line pokladen nestíhá. Jejich spuštění k 1. lednu příštího roku je utopií, podle některých sociálních demokratů bude úspěchem polovina roku 2016. Jak deníku ECHO24.cz řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), příští týden má zákon teprve řešit koaliční rada. A ministerstvo financí se ještě ani nevyjádřilo k připomínkám. Pro lidovce nadále zůstává zásadní, aby ministr financí předložil minimálně dopady zavedení EET: „Protože evidentně někteří živnostníci zavřou. Nevíme, kolik jich bude, jaký to bude dopad na státní rozpočet. Já jsem k tomu zatím skeptický, protože ta debata ještě pořádně nezačala, natož aby byla ukončena. Osobně mám strach, aby nedošlo k tomu, že se to rozjede, ale pak se to bude muset zrušit. Nechci zažít důchodovou reformu číslo dvě.“ Za Asociaci podnikatelů a manažerů pak její předseda Radomil Bábek píše Babišovi: Zavedením EET jdete proti malým živnostníkům! Píše, že EET je nepotřebná, že bude výrazným korupčním rizikem, že malí podnikatelé a živnostníci nejsou tou „černou dírou na peníze“, že EET nepřinese navýšení výběru daní ani narovnání podnikatelského prostředí. Naopak, Andrej Babiš stále ve svých veřejných vystoupeních používá vymyšlené údaje, překrucuje situaci v Chorvatsku, opět a stále zobecňuje a paušalizuje v negativních vyjádřeních o podnikatelích. A uvádí šest důvodů proti zavedení EET:.EET je zbytečná. Finanční správa má všechny informace potřebné k tomu, aby identifikovala ty, kdo případně krátí daně nebo neplatí DPH. Úředníci místních pracovišť finančních úřadů nežijí ve vzduchoprázdnu a dobře znají poplatníky ve svém okolí..Protože je EET nepotřebná, byly by veřejné prostředky za ni vydány zbytečně, a tedy nehospodárně..EET má vysoký korupční potenciál. Nemalým nebezpečím jsou korupční rizika, spojená jak se zaváděním, tak i provozem systému..EET je robustní a drahý nástroj, zacílený na nepatrnou část daňových úniků. Podle zprávy NKÚ je pouze 7% výpadku DPH zaviněno malými podnikateli a živnostníky. Přesto ministerstvo financí na ně zaměřuje svoje hlavní úsilí..Zavedení EET je typickou plošnou restrikcí. To porušuje principy subsidiarity a proporcionality. Laicky řečeno, stát má stíhat nepoctivé, aniž by tím obtěžoval poctivé a stát má vždy přijmout nejmírnější nástroj restrikce z těch, které jsou k dispozici. Oba tyto principy by byly zavedením EET zjevně porušeny..EET nepřinese zvýšení výběru daní, ale pravděpodobně zaviní ukončení podnikání velkého počtu malých podnikatelů a živnostníků. Protože se MFČR rádo zaštiťuje příkladem Chorvatska, pak nemůže popřít, že podle údajů Eurostatu nedošlo v Chorvatsku po zavedení EET k navýšení výběru daní, zvýšil se však rozpočtový deficit a zaniklo asi 5600 maloobchodních firem.A jediné důvody pro jsou:EET je obrovská obchodní příležitost, kde se budou rozdělovat miliardy. Můžeme jen spekulovat, zda ty obrovské prostředky už nemají předem určené příjemce.EET pomůže velkým firmám likvidovat konkurenci malých podnikatelů a živnostníků. Tady je příklad Chorvatska na místě, protože přesně to se tam děje.EET dále zvýší tlak na malé podnikatele a živnostníky. Zatímco dosud jsou celkem svobodnou a svébytnou částí společnosti, pomocí EET se dostanou zcela pod kontrolu státu a velkých korporací.A já prosím pana ministra financí, až konečně najde těch slibovaných 200 mld., aby nám s nima udělal selfíčko.Pussy Riot mají v Americe problém. Pussy Riot, poté co je přijali v Americe s takovou pompou (Madonna, Hillary Clinton), si usmyslely, že někoho vážně zajímá jejich názor a zúčastnily se akcí protestů ve Fergussonu, o čemž sami referovaly v sociálních sítích. Odpověď nenechala na sebe čekat - na stránkách Bílého domu se objevila petice s požadavkem zrušení víz pro celou "trojici" a vystěhování jí z USA. "Ruští aktivisté ze skupiny "Pussy Riot" - N.Tolokonniková, M.Aljochina a P.Verzilov - přijeli k nám propagovat vulgární, amorální a nekřesťanský způsob života,- napsal autor petice. - V Rusku byli odsouzení za šokující, urážlivé a amorální činnosti v katedrále Krista Spasitele. Američané si váží

jakýchkoli názorů, ale náš "pohár trpělivosti" přetekl poté, co tito aktivisté se zúčastnili nelegálních protestních akcí ve Furgassonu a New Yorku. Domníváme se, že účast cizinců v podobných akcích je nepřípustná. My, Američané,vyřešíme svoje problémy samostatně, bez pomoci cizinců, které mají špatnou pověst...https://petitions.whitehouse.gov/petit...d-prevent-them-entering-united-statesNo prosím. Dokud tyto "ku*dy" zněsvěcovaly katedrálu v Rusku, byly to hrdinky, přijímané Hillary Clinton a dalšími celebritami.Pokud se ovšem postavily za pouliční demonstrace v USA, jsou to pojednou "cizinci, kteří mají špatnou pověst" - a pryč s nimi!!! Hergot, kde jsou jejich dosavadní čeští advokáti?)V Novinářské ceně uspěly reportáže ČT z Ukrajiny, Havířova i českých nemocnic. Reportéři České televize opět uspěli v soutěži nadace Open Society Fund o Novinářskou cenu za loňský rok. Celkem porota Novinářské ceny 2014 mezi 413 příspěvky ocenila 14 autorů. Kromě těch z České televize uspěli také novináři Aktuálně.cz, Respektu a Reportér Magazínu. S Horizontem ČT 24 k dění na Ukrajině uspěli v kategorii audiovizuální žurnalistiky nejlepší rozhovor, beseda nebo diskuse Michal Kubal, Josef Pazderka, Jakub Szántó, u nichž porota ocenila především komplexní a analytické zpracování aktuálního tématu. "Na začátku informační války se týmu podařilo zajistit různorodé zdroje a vyvarovat se názorové zatíženosti. Příspěvek dokázal skloubit více formátů a poskytnout tak širší kontext. Důležité je vyzdvihnout také osobní nasazení a odvahu reportérů na místě konfliktu," zdůvodnila porota své rozhodnutí.Děkujeme panu Sorosovi, jehož peníze pomáhaly rozvinout válku na Ukrajině, že hodil i ohlodanou kost našim presstitutkám. Skoro mi ukápla slza, jak jsem se málem potrhal smíchy. Sorosovi maňáskové z nadace Open Society Fund, jež cenu děluje, si z nás evidentně dělají prdel.Sabina Slonková zveřejňuje seznam „posluhovačů Kremlu“. Bývalá šéfredaktorka Mladé fronty Dnes Sabina Slonková a její web Neovlivní.cz se snaží najít si místo na těsné mediální scéně – bohužel tím nejpokleslejším způsobem. Publikuje seznamy lidí, kteří podle ní „slouží Putinovi“. Přiblížila se tím ale spíš k Adamu B. Bartošovi, který je známý svým blouzněním se seznamy „pravdoláskařů“ a Židů. Veřejné seznamy odpůrců měly vždy jediný účel: Vyvolat zášť a lynč. Středověk měl své hony na čarodějnice, fašisté a komunisté měli své seznamy Židů a „zrádců“ či „přisluhovačů imperialismu“. Když Adam B. Bartoš přišel před pár lety se „seznamem pravodláskařů“ a „seznamem Židů“, všichni se mu vysmáli jako neškodnému bláznovi. V jeho seznamu Židů se tehdy například objevila i řada redaktorů Reflexu. Kdo by Bartoše, bývalého redaktora serveru iDnes.cz, neznal, možná by měl strach o lidi na seznamu. Takhle si ale spíš každý přál na seznamu být. Tolik velikánů na jednom místě! Takže být na jeho seznamech byla spíš pocta. Seznamy tohoto druhu ale mají vždy v části společnosti vyvolat strach a nenávist. Když je vyvolají, následují proti lidem na seznamu minimálně slovní nenávistné útoky a nechutné e-maily. Do budoucna se s osobou na seznamu nese pachuť. Lidé si často řeknou – na každém šprochu je pravdy trochu. Jako kdyby bylo něco špatného na tom být například Žid. Je legitimní nesouhlasit s argumenty a oponovat jim. Dávat lidi na seznam je ale manipulativní útok ad hominem.Slonková tím jenom snižuje důstojnost a věrohodnost nejen k sobě, ale i k novinám, které vedla. Jestli se rozhodla jít touto cestou, skoro by se mohla přidat do strany Petra Cibulky, vzít si siderické kyvadlo a odhalovat s jeho pomocí ruské agenty všude kolem nás.BTW: Až se budou sestavovat seznamy krav, o jedné vím.A trocha bulváru: Pomůcka pro debatéry na FB (výkladový slovník) z pohledu sluníčkářů:Islám je problémové náboženství = všichni muslimové jsou stejní a chcete je popravit.Nesouhlasím s tím, jak média informují o Ukrajině = obdivujete Putina a chcete se stěhovat do Ruska.Nelíbí se mi dotace a jiné věci v EU = jste protievropští a chcete ostnatý drát na hranicích.Chci nízké daně = nechcete platit žádné daně a chcete rozpad státu.Nechci tresty za porušení povinného očkování = nechcete vůbec očkovat děti.Nemyslím si, že bude Karel ten správný prezident = jste zemanovec a levičácké prase.Jsem pro legální možnost držení zbraně = chcete, aby to tady bylo jako na divokém západě.A zprávy o počasí: Venku je 24 Celsiových stupňů. Na serverech píší že zvlněná studená fronta bude postupovat dále k východu. Až se podruhý narodím, budu meteorolog. Tam i když to v práci poserete, nic se neděje. Taky prý bude chcát. Pavouk se ptá, k čemu je dobrý, když chčije. Vysvětlil jsem mu, že to spoň umyje auto posraný od ptáků. Taky jsem mu řek, že je dobře když chčije, protože v týhle koblihové zemi by mohlo i srát. Teď čtu, že květen bude teplý. To mne leká. To abych si pořídil plechový trenky.A z mého života: V sobotu jsem se omylem dostal na nějakej pořad o vaření. Vařila Halina. Kontrolní otázka. Kolikátky kozy má ta Halina? Je to vůbec ještě v číselníku? Z ankety na FB jsem vytěžil řadu odpovědí. Nejvíc se mi líbily tyto. Číslo F ... ( fujtosemselekl ) a druhá: to nejsou kozy to je dvojka prdel. Taky jsem měl na silnici extempore. Za mnou těsně na mém nárazníku jel cyklozmrd. Po zabrždění na červené do mne narazil. Vyjdu ven s dotazem "co děláš vole?" A on prý nemáš brzdit jak piča. A už ju měl. Co děláš ptá se? Učím tě žít Brno magore. No a s tím jsme se rozloučili neb padla zelená. Další zážitek. V pauze hokeje jsem přepnul na Topstar magazín. To je teda zážitek. Ta cílovka určitě žere koblihy.A na Fejsbůku napsali:Zaměstnanci agentury pro sociální začleňování mají sami problém být začleněni. Tahle organizace je úplně zbytečná a dokonce

způsobila Matěji Hollanovi schizofrenii, protože miluje, jak Šimáčka tak Dientsbiera a teď neví, kudy kam.Francouzský socialista v roli prezidenta: "Musíme zastavit strach z imigrantů." Asi se mu zdá, že zatím shořelo málo aut a lidi si na to musí tak nějak zvyknout.Tip pro státní zastupitelství: Pokud Andrej s Monikou nejsou manželé a Andrej koupí Monice kabelku, neměla by z toho Monika vedle cla zaplatit i darovací daň / daň z příjmu, jako "kaučka" Jana? Podle mě to je jasná korupce - kabelku jí kupuje, aby Monika odmakala určité plnění.Jakub Janda: Jsem zvědav, jaké území Putin tentokrát ukradne, když ho Američané zase utlačují, byť na ledě.Jakub Janda podruhé. Kdyby se Němci chovali jak dnešní Rusko, tak po tomhle debaklu od Kanady ukradnou kus území Francii a ubrečeně řeknou, že jsme na ně všichni zlí.Dodávám: Ten vůl je čím dál tím víc trapnej.Ministerstvo práce a sociálních věcí vypsalo tendr na firmu, která by resort za necelého půl milionu dostala do vysílání rozhlasu i televize. Žádá i živý vstup ministryně Michaely Marksové v Událostech ČT. Po dotazech novinářů ministerstvo zvažuje, že tendr zastaví, šlo prý jen o přílišnou aktivitu některých úředníků.Tato zpráva není kupodivu z 1. apríla, ale z 1. máje, svátku práce…způsoby, jakými jsou ochotni zešílení úředníci (a že jich je!) utrácet naše daně, jsou už zcela neuvěřitelné!Nejsem fanda Putinových "Hell's Angels", ale fakt bych ocenil, kdyby se vizová povinnost ke vstupu do shengenského prostoru týkala i obyvatel z jiných kontinentů.Při zprávě, že Dienstbier se ujal úpravy ústavy mě napadlo že Bilak měl ve výučním listě poznámku "k sakům nepouštět". Nešlo by to aplikovat?Jedno se musí Žíťákům uznat, někteří členové Zastupitelstva města Brna za Žít Brno mají svůj pestrý osobitý styl, jako pan RNDr. Jan Hollan, Ph.D. Na fotce zastaven módní policií. To chceš, Žít Brno!Dva košické umělce, kteří v únoru nápisem SVIŇA a červenou barvou vylepšili čerstvě odhalený památník komunistické svině Vasila Biľaka, obvinila slovenská policie z poškozování cizí věci. Dobře jim tak. V civilizovaných zemích angažovaní umělci jako třeba Jaroslav Rudiš a Igor Malijevský píšou domněle vtipné dopisy Putinovi, kde mu nabízejí jako dar vlastního prezidenta, a pak se s obálkou konceptuálně vyfotí u poštovní schránky a rozešlou do všech médií. Tak se dělá skutečně úderný protest, vy slovenští amatéři!Surovinová skladba špekáčku za první republiky:50 % hovězí zadní maso z mladých kusů, 20 % „lepšího“ vepřového výřezu, samozřejmě bez kůže a 30 % na kostičky nakrájeného špeku, česnek, sůl, pepř, někdy muškátový ořech + uzení.Surovinová skladba dnešního špekáčku z Babišových Kosteleckých uzenin:Vepřové maso 40 %, vepřové sádlo 25 %, hovězí maso 10 %, pitná voda, vepřové kůže 5 %, bramborový škrob, jedlá sůl, stabilizátory, potravinářská vláknina, směs koření, extrakty koření, dextróza, antioxidant E300, zvýrazňovač chuti a vůně E621To snad zametli podlahu.A něco veselého :A fór na konec: Tatínku, dnes jsem měl svůj první sex!""To je skvělé synu, pojď, sedni si vedle mne, dáme pivo a pokecáme jako muž s mužem.""Když já bych raději zůstat stát, tati, ještě mě furt bolí prdel."A to je dneska všecko. URL| http://www.virtually.cz/journal/?q=node/26

vitalia.cz Kadmium je jed. Hlavním zdrojem ale vůbec nejsou potraviny 12.5.2015 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Státní zdravotní ústav přišel s alarmující zprávou – v ledvinách českých předškoláků se našly extrémně vysoké hodnoty kadmia. Kadmium se tak rázem stalo středem pozornosti – a s ním i potraviny, které ho mohou obsahovat. Neplánovaný důkaz o protichůdnosti informací, kterými je v rámci osvěty zásobován tuzemský spotřebitel, přinesla před několika dny domácí média. Rozporuplné údaje se přitom týkaly například mediálně obvykle opomíjené komodity – totiž máku. Ale nejde zdaleka jen o něj. Nebezpečný mák: kvůli kadmiu V článcích mapujících nejvýznamnější zdroje kadmia pro lidský organismus byl mák označen za v podstatě nebezpečnou surovinu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v něm totiž zjistila v rámci monitoringu nebezpečných látek ve sto procentech případů stopové množství kadmia.

Stopové množství kadmia je tak u máku prakticky jistotou, byť podle SZPI u žádného vzorku nedosáhlo zjištěné množství kadmia limitů, které by znamenaly stažení příslušných produktů z trhu. Ideální mák: díky vápníku Ve stejný den byla naproti tomu zveřejněna informace, tentokrát v souvislosti s riziky konzumace mléčných výrobků, podle kterých je pro lidský organismus mák optimálním zdrojem vápníku. Mák totiž disponuje ze všech potravin nejvyšším podílem této látky, a proto lze jeho konzumací nahradit příjem vápníku z výrobků z mléka. Pakliže si někdo přečetl oba články najednou, musí být zmaten: Je dobré konzumovat ve větší míře mák a výrobky, které mák obsahují, nebo ne? Kadmium je jednoznačně rizikové V prvé řadě je vhodné připomenout, že kadmium je bez nějakých větších rozporů považováno za prvek s prokazatelně negativním vlivem na zdraví člověka. Je karcinogenní, poškozuje ledviny, játra, má negativní vliv na reprodukci a způsobuje osteoporózu – řídnutí kostí. Z organismu se kadmium vylučuje jen velmi pozvolna, i několik desítek let. Jeho pravidelný příjem, byť v malém množství ,tak znamená, že se dokáže v lidském těle postupně nahromadit a způsobit otravy. Hlavním zdrojem nejsou potraviny, ale vzduch Co je ale nejdůležitější: Přes všechny údaje o hlavních zdrojích kadmia ze širokého spektra běžně konzumovaných potravin se kadmium přijímané potravou vstřebává jen zhruba z jednoho až pěti procent, zatímco ze vzduchu z padesáti i více procent. Řádově zásadnějším rizikem příjmu kadmia je tak dýchání, především pak pobyt v místech s vysokou koncentrací prachových částic v blízkosti hutních provozoven a plynných exhalací. Absolutně nejvyšším rizikem je pak kouření, což je potvrzeno výzkumy, z nichž vyplynulo, že kuřáci mají zhruba desetinásobně vyšší koncentraci kadmia v ledvinách než nekuřáci. Naopak konzumace potravin, včetně máku, zas tak velkým rizikem není. Kdo chce, může tak mákem nahrazovat příjem vápníku ze zmíněných mlékárenských výrobků, a nic se mu podle všeho nestane. Na druhou stranu je nesmyslem vynechávat programově z jídelníčku výrobky z mléka, neboť kdo má problém se štěpením laktózy (díky nedostatku laktázy), může si dopřát výrobky zakysané. Tedy: nic není jednoznačné. Pět obecných doporučení Všechny výše zmiňované údaje by možná bylo žádoucí shrnout do několika obecných doporučení. Jednak, že složení zemědělských surovin nebo potravin nelze označovat za generálního viníka veškerých zdravotních problémů. Primárním zdrojem kadmia nejsou totiž potraviny, ale půda, zplodiny průmyslových výrob či chemická hnojiva. Za druhé, že není vždy dobré do důsledků přijímat jednotlivě prezentované mediální informace o rizicích nebo pozitivech potravin a surovin k jejich výrobě, zejména, když jde o údaje příliš jednoznačně negativní nebo příliš jednoznačně pozitivní. Za třetí, že je vhodné rozlišovat míru přítomnosti rizikových, ale i pozitivních látek v popisované surovině nebo potravině, protože je velký rozdíl mezi stopovým množstvím a množstvím, které již může mít na člověka vliv. Za čtvrté – což se netýká popisovaného případu, že lidské tělo dokáže některé látky lépe zpracovat

(vstřebat) z potravin rostlinného původu a některé z potravin původu živočišného. Například legendární vysoký obsah železa ve špenátu, pokud by se výzkumníci nezmýlili v desetinné čárce, by člověk stejně nevyužil díky tomu, že je železo v rostlinách vázáno jiným způsobem, než v živočišné tkáni. A za páté, že kadmium v našem životním prostředí je opravdu velký problém. Ten ale nevyřešíme strukturou konzumace potravin, ale zlepšením stavu naší krajiny a vzduchu. Jak se také psalo o kauze kadmium: Aktuálně.cz: Alarmující zpráva: Polovinu předškoláků ohrožuje toxický kov Blesk.cz: Odkud se bere jed v našich dětech: Kadmium se dostává i do zdravých potravin Tn.nova.cz: Tyto potraviny obsahují škodlivé kadmium! Nedáváte je dětem? URL| http://www.vitalia.cz/clanky/kadmium-j...hlavnim-zdrojem-vubec-nejsou-potraviny/

Vlasta Školní jídelna včera a dnes aneb Najdi 10 rozdílů 6.5.2015 Vlasta str. 10 Téma MARTINA HÁCHOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Chodívala tam většina z nás a pro mnohé to byla hotová noční můra. Teď tam krmí naše děti. I ty dnes často chodí domů s tím, že ve školní jídelně se prostě nedá jíst. Je tomu skutečně tak, anebo jsou děti, jak oponují mnozí dospělí, prostě jenom zmlsané? Jako malá jsem si myslela, že špenát je zelená kostka, z níž po uvaření vznikne odporná kejda. Dělalo se mi z něj špatně. Ve školní j jídelně mi ho nutili, ale každému, kdo se o to snažil, vzápětí přistál v klíně, a tak s tím záhy přestali. To moje kamarádka Jana takové štěstí neměla. „Na školní jídelnu mám jen ty nejhorší vzpomínky,“ vypráví. „Dodnes mám blok, a nic z toho, co nám tam vařili, nejím. Nejsem schopná pozřít ani kolínka! Nejím rajskou, koprovku, zemlbábu, knedlíky, omáčky... Byla jsem šťastná, když jsem tam mohla přestat chodit. Bohužel jsem si to vydobyla až ve dvanácti letech. Kvůli zážitkům ve školní jídelně jsem přestala jíst i maso. Bylo mi blbý házet ho pod stůl nebo zahrabávat do kytek, jak to dělali ostatní, a když nebyla poblíž kamarádka, která by tu tvrdou věc bez chuti profesionálně odklidila z mého talíře, snažila jsem se ho aspoň zahrabat pod brambory. Každý den to byl boj. U okýnka s tácy stál dozor a kdo neměl snědeno, toho vracel. Jednou jsem proběhla se zahrabaným masem, ale bylo moc nápadný. Soudružka Čermáková mě poslala zpět a řekla, že dokud to nedojím, nesmím domů. Vzala jsem si čaj, nakrájela maso na kostičky a polykala ho jako prášky. Po třetím soustu jsem se pozvracela. Dostala jsem poznámku a soudružka kuchařka mě ještě sprdla. Maso jsem začala jíst až před osmi lety…“ Bývávalo? Čas oponou trhnul a leccos se změnilo. A leccos zase vůbec. Ve všech školních jídelnách se vaří prakticky za stejné peníze, ale jen někde vědí, jak na to. Tu kuchtí skvěle, jinde to stojí za starou belu. Smrdutá polévka z droždí, maso tuhé jako podešev či proslulé UHO neboli univerzální hnědá omáčka jsou naštěstí už pasé. Leckde si děti debužírují na kuřecích stehýnkách na medu či grilovaném steaku z lososa. Ale jinde jim stále servírují blafy, které už od pohledu nejsou k jídlu. Dnešní děti jsou však vybavené moderními technologiemi a neváhají pustit snímky odpudivých pokrmů do světa. To aby nikdo nemohl říct, že si vymýšlejí… Přesně tohle udělali dva brněnští školáci a vyvolali pěkný rozruch. Dvanáctiletý Sebastián začal se spolužákem Otakarem fotit řídké hrachové kaše či podivné omáčky s knedlíky a snímky zveřejnili na sociálních sítích. „Každý týden máme hodně podobná jídla. Ve středu sladké, v pátek knedlíky a v pondělí něco s kaší, která při obrácení talíře ani nespadne,“ popisuje šesťák Otakar. Ředitel školy prý žádné výtky neřešil. Už před třemi lety však vznikla na škole

rodičovská iniciativa, která chtěla stravování dětí řešit. Jídelna tehdy rozdala rodičům dotazník, co se jim nelíbí. Nic se však nezměnilo. Sebastián ani Otakar přitom nejsou zmlsaní. „Mám rád svíčkovou s tofu, kterou vaří mamka,“ říká Sebastián. A Otakar ve svých dvanácti letech ještě nikdy neměl hamburger z fastfoodu… Lidský faktor Se školními obědy je to stejné jako se vším ostatním. Vždycky a za všech okolností to závisí na lidech. Školy se musejí řídit takzvaným spotřebním košem, který stanoví, kolik masa, zeleniny, mléka či vajec mají děti za měsíc dostat. Cena oběda se podle zákona musí vejít mezi 16 až 32 Kč na prvním stupni, 19 až 34 Kč na druhém a 20 až 37 Kč na střední škole. Za tyhle peníze se dá uvařit dobré jídlo, jen se musí vědět jak. Problém je, že jak spotřební koš, tak i mnohé rereceptury pamatují krále Klacka, takže je užitečnější, pokud je ve školní jídelně ignorují. „Státní orgány, které vytvářejí v ČR politiku školního stravování, zaspaly dobu,“ říká Tom Václavík, odborný garant projektu Skutečně zdravá škola. „Nutí jídelny připravovat pro děti pokrmy podle vyhlášky, která existuje bez smysluplných změn už 25 let a naprosto nereaguje na změny ve stravovacích potřebách dětí ani na vývoj v potravinářském průmyslu. To má dva důležité dopady. Jednak jídelny mohou a velmi často bez ostychu vaří z polotovarů, s dochucovadly a chemickými zlepšovači a vyhýbají se čerstvým potravinám. Děti sotva přijdou do styku se syrovou zeleninou ovocem. Druhým aspektem je to, že se nereflektují stravovací potřeby dnešních dětí, ale těch z doby před d čtvrtstoletím. Je patrná snaha o to, čt aby děti měly dostatek energie z bílkovin, ab problém ale je, že dnešní děti k jedí spíš moc. Vyhláška nutí jídelny je překrmovat děti tuky a cukry, naprosto p zbytečně umožňuje slazení p nápojů, a naopak neupřednostňuje n syrové ovoce a zeleninu, rostlinné sy bílkoviny. Spíš napomáhá k obezitě b dětí než ke správným stravovacím d návykům.“ Navíc, kuchařky často n nevědí, jak vařit zdravě, protože je n to nikdo neučil a nikdo to po nich nechce. Nikdo je nenutí vzdělávat se v oblasti zdravého stravování. Naopak jsou chváleny, že splňují stávající N nevyhovující spotřební koš... „Pokud není jídelna samostatnou n organizací, spadá pod vedení ře ředitele školy. Ten dostává od státu jeden rozpočet na mzdy a vzdělávání pro všechny svoje zaměstnance dohromady,“ vysvětluje Blanka Turturro, viceprezidentka Slow Food Prague, organizace, která nabízí jídelnám rady, jak dobře vařit. „Většina se snaží ocenit a vzdělávat pedagogy, nikoli pracovníky jídelny. To leckdy znamená, že kvalifikovaných kuchařů je v kuchyni minimum, vaří, kdo má ruce a nohy, zaměstnanci kuchyně se nevzdělávají, a tudíž vše stagnuje a podle toho to také vypadá.“ No jo, jenže kuchařky ve školních jídelnách mají podle tabulek nárok na nějakých 12 000 Kč hrubého. Pakliže se tedy snaží „jen do výše svého platu“, není to věru mnoho a nikdo se jim nemůže divit. „Mzdy pracovníků školních jídelen se pohybují těsně nad hranicí minimální mzdy,“ říká Olga Süssová z Deváte plzeňské jídelny a pokračuje:. „Brzy nastane situace, kdy starší generace, které dosud pracují s láskou – byť za mizerné mzdy a s věčnou kritikou od veřejnosti –, odejdou do důchodu a noví zaměstnanci nebudou. Dnes nikdo nechce za tak nízkou mzdu dělat. To už je lepší zůstat na podporách a sociálních dávkách. Uchazeči o práci ve školních jídelnách také často požadují mzdu tzv. na ruku, jak jsou zvyklí u většiny podnikatelů v gastronomii. To ovšem ve školství nelze.“ Dalším kamenem úrazu jsou dodavatelé, kteří mají své zájmy, a obloudit špatně placenou hospodářku jim nedá tolik práce. Dodávají do jídelny polotovary, jež se „tváří zdravě“, a děti jsou šťastné, jelikož jídla nadupaná chemickými dochucovadly jim jedou, však jsou také za tímto účelem vymyšlená. Když se chce… Problémů je tolik, až se jeden diví, že to v nějaké školní jídelně může fungovat. Funguje a není to zas taková výjimka. Rajčatová polévka s mozzarellou, přírodní vepřová panenka, bramborové pyré s mrkví, smetanové žampiony. To není menu z lepší restaurace. Takový oběd dostanou studenti ve zlínském gymnáziu Lesní čtvrť. Právě kuchaři z této školy vloni vyhráli v soutěži o nejlepší školní oběd roku. Ale vařit umí i jinde. „Existují úžasné jídelny a s některými pracujeme, nebály se jít na vyšší hranici finančních limitů, vysvětlily rodičům, že pár korun navíc znamená pro jejich děti kvalitní, pestrou, vyváženou a chutnou stravu z dostupných, převážně českých potravin,“ líčí Blanka Turturro. I to, co si můžete přečíst na stránkách projektu Skutečně zdravá škola, vzbuzuje určité naděje: „Skutečně zdravá škola usiluje o změnu zastaralé vyhlášky o školním stravování a především o

změnu spotřebního koše. V druhé rovině pak školám nabízíme program, v rámci kterého jim pomáháme se zavedením kultury zdravého stravování, tedy nejen toho, jak se v jejich školní jídelně vaří, ale i jak se děti o jídle učí a do jakých aktivit spojených s jídlem se zapojují. Do tohoto programu se může zapojit jakákoli škola nebo školka a my jim poskytujeme pomoc. Aktuálně běží pilotní ověření programu pro 15 škol. Od září bude dostupný pro všechny.“ Budoucím generacím V mnoha školních jídelnách se vaří chutně a zdravě. Jenže děti často nemají z domova ani páru o tom, co je zdravé jídlo. „Znám příklady, kdy si děti vezmou chutnou zeleninovou polévku a jdou ji rovnou vylít, odmítají jíst ryby nebo zeleninová jídla. A to je další nedostatek českého školního stravování – absence vzdělávání dětí ke zdravému životnímu stylu. V ČR funguje přes 8000 provozoven školního stravování. V nich se denně stravuje přes 1,3 milionu dětí, které za rok snědí více než 350 milionů pokrmů. To představuje obrovskou příležitost pro ozdravení dětí i celé společnosti. Pokud se téma stravování stane součástí vzdělávání, je velká pravděpodobnost, že si školáci vyberou zdravé jídlo,“ poukazuje Blanka Turturro na cestu, kterou se snaží razit právě projekt organizace Slow Food Prague. Snad osvěta dorazí i do školních jídelen. * Jak šel čas se školní jídelnou… • O systematizaci školního stravování se mluvilo už za protektorátu, v určité formě existovalo už dříve, šlo o aktivity charitativních organizací. • Na přelomu 40. a 50. let vznikají první školní jídelny z iniciativy obcí a škol. Po r. 1945 byla snaha, aby školní stravování bylo dostupné každému. Svou roli hrál nejen sociální aspekt, ale i snaha o zdravé stravování. R. 1953 bylo péčí o školní stravování pověřeno ministerstvo školství. Vychází první vyhláška, určuje odpovědné orgány, výši nákladů na potraviny a úhrad – rodiče hradí pouze potraviny. V 50. letech nebyly takové možnosti jako dnes, ještě fungoval lístkový systém a byl nedostatek potravin. Velkým problémem byl po celou dobu velmi nízký finanční limit, který omezoval rozlet kuchařek. Dalším problémem byla jejich nízká kvalifi kace. • V r. 1963 byly vyhlášeny výživové normy pro školní stravování, zřizují se výchovná střediska. Jídelny se staly součástí škol. Kvalita však zaostává kvůli neochotě zatížit rodiče vyššími poplatky a kvůli problémům v zásobování. Soustavné jsou i problémy s technickým vybavením jídelen. • Výrazně se školní jídelny začaly měnit po r. 1989. Mění se koncept školní jídelny jako takové, je snaha, aby poskytla větší výběr. Většinou tomu tak je, ale mnohde se stále vaří těžká a pro děti nevhodná jídla. Některým názvům děti navíc nerozumí, třeba hrbaté maso, stehno v šouletu, grenadýrmarš nebo balkánský hrnec. JAK NA ŠKOLNÍ JÍDELNU VZPOMÍNAJÍ STARŠÍ GENERACE? • Jako první se mi vybavily smradlavé umělohmotné tácy (smrděly, protože je kuchařky umývaly zasmrádlým mokrým hadrem). Jinak mi velká část jídel samozřejmě nechutnala, ale učitelky nás nutily ty blafy dojídat, takže jsme to házeli pod stoly a někteří z toho i zvraceli... Byla ovšem i jídla, která jsem ve škole milovala a mamince vždycky říkala „Musíš to udělat jako ve školní jídelně“ (nikdy se jí to nepodařilo, asi to málo šidila), například rajská omáčka a taky rizoto. No a nemůžu si nevzpomenout na to, jak nás ve frontě na oběd kluci švihali zakroucenýma ručníkama. Takové projevy náklonnosti, po kterých vám zůstane jelito, jsou skutečně nezapomenutelné. Kristýna, 36 let • Já pamatuju, jak nás nutili dojídat kližku, která byla trvanlivejší než žvejkačka. Petr, 39 let • UHO známe všichni, ale znáte taky UHOŘ? Tedy „Univerzální Hněda Omáčka Ředěná“. Obvykle se podávala druhý den ve formě polévky. Jaroslav, 49 let • Nejhorší byla hrachová kaše a polévka s kapáním. Ale na tu jsem měla alergii už od školky, kdy jsem pozvracela celý stolek i paní učitelku, která mi to nutila A mlíko se škraloupem!!! To můj syn Kryštof měl v jídelně už na výběr tři jídla a stejně otravoval, že radši bude chodit jíst k babičce, a dělá to dneska i na vysoké škole... Alexandra, 45 let A CO ŘÍKAJÍ DĚTI DNES? • Já si na svoji jídelnu nemohu stěžovat. Tři na místě vařené obědy, z toho jeden zeleninový, zbytek jen příloha. Ryba, sladké jednou týdně a polévky? Jako od babičky... Oskar, 15 let • Mně ve škole celkem chutná, hlavně pečené kuře, to by mohli vařit častěji. Nemám ráda kuřecí játra a většinu polévek, ty nechutnají skoro nikomu. Ale jinak je to většinou spíš dobré, od nás ze třídy obědvají ve

školní jídelně všichni. Josefína, 9 let • Vadí mi, že nás hlídají kamerama, ale kuchařky jsou vtipné a vaří dobře. Nejraději mám sladké knedlíky a čočkovku, nesnáším špenát, ale máme na výběr ze dvou jídel, tak si dávám, co mám radši. Kryštof, 8 let • Do školní jídelny chodím hlavně proto, že bych se za podobné peníze jinde nenajedl, fast food mi nechutná a domů se dostávám každý den až pozdě odpoledne. Tomáš, 16 let • Když u nás na gymplu vyměnili kuchařky, hned přibylo strávníků! Několikrát týdně ovoce, v létě nanuky, výběr ze dvou jídel a fakt luxusní – lasagne, různé ryby (a nemyslím vodového pangase), dokonce jednou i slávky. To vše za 27 Kč. Pro někoho možná dost, ale raději si připlatit než to rovnou odnést a pak ještě bůhvíkolik nacpat do automatu, abych přežila do odpoledne. Opravdu, na oběd jsem se celý čtvrťák těšila nejvíc z celého dne. Hana, 19 let JAK CHUTNALO REDAKTORKÁM VLASTY? Michaela Kučerová, editorka Nesnášela jsem sladká jídla a měla ráda maso, takže jsem byla ve výhodě, protože většina spolužáků to měla naopak. Rýžový nákyp, buchtičky se šodó, zemlbábu nebo ovocné knedlíky, které bych nesnědla ani za nic, jsem snadno vyměnila za masové porce. Horší než kvalita jídla byly učitelky, které nad námi stály a dozorovaly prázdné talíře. Jedna mě přímo sadisticky donutila sníst odpornou vařenou zeleninu plovoucí v polévce. To můj žaludek nevydržel. Od té doby mi dala pokoj. Dagmar Školoudová, redaktorka publicistiky V jídelně na 1. stupni bylo nejhorší, že jsme museli dojídat, já se přímo dávila, protože jsem nebyla zvyklá tolik jíst, a doma mi naši rozhodně nedávali lojovité maso, jaké bylo v omáčkách v jídelně. Zvlášť mi vadilo, že jídlo bylo áčká h j vlažné, až studené. Na druhém stupni a jiné škole pak na jídlo žádné zvláštní vzpomínky nemám, asi bylo vcelku normální, ale strašně tam smrděly igelitové ubrusy utírané starými hadry. Dodnes si mi při vzpomínce na ten zápach zvedá žaludek. Karla Pelikánová, redaktorka zdraví První, co se mi vybaví, jsou řady stolů s igelitovými ubrusy s podivným odérem. Už ty mě od jídla odrazovaly. Odmalička jsem na sladké, takže když byly ovocné kynuté knedlíky, krupicová kaše, buchty é k té k nebo šišky s mákem, obrnila jsem se a svou porci s chutí spořádala. Dalším jídlem, které jsem milovala, a všichni ostatní nesnášeli, byla mléková polévka, jedna z mála pozitivních věcí, na kterou si ve spojitosti se školní jídelnou vzpomenu. Tučné maso s kližkami se nedalo ani rozžvýkat, rýže rozvařená, z řízku tuk jen kapal. A starý dobrý přeslazený čaj, který mi ale mimochodem také chutnal. Proto mě spolužáci jednou vyhecovali k závodu, kdo ho vypije víc, a já pila za naši třídu. A vyhrála jsem... PARAGRAFY A NORMY Z čeho se skládá cena oběda 1. Cena za potraviny. Tu určuje vyhláška o školním stravování finančním normativem, který stanovuje rozpětí, za které školní jídelny musí uvařit oběd (polévku, hlavní jídlo, salát, moučník, nápoj ). Rozpětí finančního normativu je od 13,50Kč do 29,50Kč podle věkové skupiny dětí. Hradí ho rodiče. 2. Režijní náklady. Mzdová režie, to znamená náklady na mzdy pracovníků, jejich další vzdělávání, pracovní pomůcky. Hradí je ministerstvo školství. 3. Věcná režie. To jsou náklady na provoz školní jídelny, energie, vody, vybavení, provoz. Hradí ji zřizovatel školy. Tedy obec, kraj, stát. Co je HAACP Systém velmi náročných hygienických a výrobních postupů v souladu s našimi i evropskými předpisy, který musí mít každá školní jídelna. Jak se dělají jídelní lístky Jsou sestavovány vedoucími školních jídelen, kteří mají odborné vzdělání, ve spolupráci s vedoucí kuchařkou. Jídla musí odpovídat nejen zásadám zdravé výživy, ale také technickým a personálním možnostem daného zařízení. Jaký je průměrný věk pracovníků ve školních jídelnách Z průzkumů vyplývá, že 53 % pracovníků je nad 40 let, ale jen 2 % do 30 let. U vedoucích školních jídelen je situace obdobná, 64 % je nad 40 let, jen 4,5 % do 30 let. Nepovinné receptury Normy pro školní stravování už nejsou závazné. Poslední doporučené receptury vyšly v r. 2007 a obsahují téměř 700 pokrmů. Školní jídelny mohou používat vlastní či krajové receptury, ty však musí odpovídat zásadám zdravé výživy dětí a dospívajících. Foto popis|

Zemědělec Výzkum má sloužit praxi 11.5.2015


Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Přenos výsledků výzkumu do praxe bylo jedno z hlavních témat diskuse na zasedání rady České akademie zemědělských věd (ČAZV), které proběhlo minulý týden v Praze. Zasedání, které za účasti několika hostí zahájil předseda ČAZV Vilém Podrázský, se také věnovalo organizačním záležitostem akademie, jejímu rozpočtu pro letošní rok a diskutována byla i další témata, například způsob vyhodnocování výzkumných výsledků nebo otázky nové koncepce zemědělského výzkumu. Jako host vystoupil na zasedání náměstek ministra zemědělství pro úsek komodit, výzkumu a poradenství Jindřich Šnejdrla, který konstatoval, že ministerstvo má zájem především o to, aby výzkum byl skutečně přínosem pro potřeby praxe, aby byl inovativní a „nezkoumalo se již vyzkoumané“. Nejde podle něj však vždy jen o přínosy ekonomické, ale také společenské. Prohlásil, že ministerstvo zemědělství se hodlá v letošním roce více než v těch předchozích věnovat právě zemědělskému výzkumu. „Podstatné je, aby se výsledky výzkumu co nejdříve projevily v praxi. Nelze tedy podporovat projekty pouze s publikační podobou výsledku. Výsledky se musí konkrétně projevit v inovaci s vyšší přidanou hodnotou a měly by sloužit především národním zemědělským produktům,“ řekl Šnejdrla. V této souvislosti také zmínil nedostatky současné metodiky posuzovaní výsledků zemědělského výzkumu. Podle jeho slov by bylo pro resort přínosné vytvoření vlastní metodiky pro podmínky hodnocení zemědělského výzkumu. Zamyslel se i nad funkcí poradenství a nad využíváním prostředků z Evropských fondů na tyto účely. Podle místopředsedy ČAZV Jana Nedělníka by měl být systém hodnocení vědeckého výzkumu především stabilní, střednědobý a také predikovatelný. Jak uvedla Linda Franková z oddělení dotačních programů Ministerstva životního prostředí, hlavním problémem českého zemědělství je eroze a právě jejímu omezení by zemědělský výzkum mohl pomoci, a to zejména projekty, které budou účinnost protierozních opatření sledovat. Dalším námětem by podle jejích slov mohla být i revize stávajících odvodňovacích soustav v krajině a zjišťování jejich účelnosti. Senátor a bývalý prezident Agrární komory ČR Jan Veleba je přesvědčen, že před zemědělským výzkumem stojí tři základní výzvy. Zaprvé je to dopad klimatických změn na zemědělství, především na polní plodiny, druhou oblastí je řešení současné nerovnováhy českého agrárního sektoru a třetím velkým tématem pro výzkum jsou podle jeho slov biotechnologie, které budou rozhodovat o konkurenceschopnosti našich zemědělců. V závěru zasedání přijala Rada ČAZV usnesení, v němž jednak schválila zprávy o činnosti i hospodaření akademie v loňském roce a návrh rozpočtu na rok letošní, a jednak uložila předsednictvu ČAZV mimo jiné projednat s ministerstvem zemědělství nová pravidla financování akademie. Její vedení by také mělo spolupracovat na tvorbě nové koncepce zemědělského výzkumu a do přípravy koncepce zapojit ve větší míře také zástupce uživatelů výsledků výzkumu. ČAZV byla zřízena jako příspěvková organizace ministerstva zemědělství v roce 1993. Je vědeckým poradním orgánem ministra a soustřeďuje pracovníky zemědělského výzkumu, vývoje a vzdělávání, jakož i praktiky zasloužilé vědecky a osvětově o rozvoj zemědělství. Ke konci loňského roku měla celkem 625 členů. Základním posláním akademie je ovlivňovat vědeckou úroveň výzkumné činnosti a vzdělávání v oblasti její působnosti, pečovat o její rozvoj a účinně popularizovat získané vědecké poznatky, čemuž slouží i jedenáct vědeckých časopisů, které akademie vydává.

Přehled aplikace přímých plateb Zemědělec str. 14 Publicistika Ing. Jaroslav Humpál Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

11.5.2015

zpět Každý členský stát stanovil svoji aplikaci přímých plateb podle svých podmínek. Povinné platby jsou na ozelenění a na podporu mladých. Výběr citlivých komodit lze pouze ze seznamu, uvedeného v nařízení č. 1307/2013, vepřové a drůbež nebo vejce tam uvedeny nejsou. Mnohé členské státy pro zvýšení konkurenceschopnosti podporují citlivé komodity v rámci Programu rozvoje venkova (PRV). Také kofinancování PRV a národní dotace jsou na podstatně vyšší úrovni. Například v Bavorsku je

zhruba jedna třetina dotací z Evropské unie, jedna třetina ze spolkového rozpočtu a třetina z rozpočtu Bavorska. Nastavení přímých plateb v Německu je stejné pro celou Spolkovou republiku, ale PRV má každý spolkový stát svůj vlastní. Slovensko Základním předpisem na Slovensku, který stanovuje pravidla poskytování podpor v zemědělství v rámci schématu oddělených přímých plateb, je nařízení vlády Slovenské republiky č. 342/2014 ze dne 20. listopadu 2014. Podmínka aktivního zemědělce je dána tím že podnik má 28 hektarů nebo do 2000 eur přímých plateb u vyloučených činností. Je tak ze zákona aktivní. Není podmínka zemědělského podnikatele. Minimální činnost na plochách, přirozeně ponechaných ve stavu vhodném pro pastvu spočívá v zabránění náletů dřevin, invazních druhů rostlin a houževnatých plevelů. Uchování travního porostu – řešeno na úrovni podniku. – Mladý zemědělec – podpora do 28 ha. – Plodiny vázající vzdušný dusík – fazol, jetel, vikev, lupina, hrách setý, vojtěška, bob koňský, čočka a sója. Pravidla pro poskytování podpory v zemědělství v souvislosti se schématem vázaných plateb – nařízení vlády Slovenské republiky č. 36 ze dne 18. února 2015. Platba na pěstování cukrovky – podmínka doložení smlouvy s cukrovarem. Platba na pěstování chmele – na výměru chmelnice, vedené v registru. Platba na pěstování vybraných druhů ovoce s vysokou pracností – platba na pěstování bobulovin (angreštu, malin, rybízu, minimálně 2000 kusů životaschopných jedinců na hektar) a peckovin (broskví, třešní, meruněk, nektarinek, rynglí, švestek a višní, minimálně 300 kusů životaschopných jedinců na hektar). Platba na pěstování vybraných druhů ovoce s velmi vysokou pracností – platba na pěstování hrušní a jabloní, minimálně 400 kusů životaschopných jedinců na hektar. Platba na pěstování vybraných druhů zeleniny s vysokou pracností – platba na pěstování salátu, špenátu, fazolí a hrachu, stanoven minimální počet vysetých nebo vysazených kusů na hektar. Platba na pěstování vybraných druhů zeleniny s velmi vysokou pracností – platba na pěstování cibule, česneku, pórku, zelí, kapusty, květáku, kedlubnů, růžičkové kapusty, řepy, mrkve, petržele, ředkve, chřestu, baklažánu, cukety, dýně, melounů, tykve, papriky, okurek nakládaček a salátových okurek, stanoven minimální počet vysetých nebo vysazených kusů na hektar. Platba na pěstování rajčat – minimální počet vysetých nebo vysázených 8000 kusů jedinců na hektar. U zeleniny a rajčat deklarace nákupu osiva nebo uznávacího listu v případě vlastní výroby osiva. Platba na chov bahnic, jehnic a koz – bahnice ve věku nad 12 měsíců nebo která se obahnila, jehnice ve věku 8–12 měsíců, koza nad 12 měsíců nebo která se okozlila, minimální doba držení dva měsíce od data podání žádosti, není podmínka pastvy ani minimální počet velkých dobytčích jednotek (VDJ). Platba na výkrm vybraných kategorií hovězího dobytka – platba na výkrm samčího skotu, výpočet VDJ k poslednímu dni povinné doby držení dvou měsíců, koeficienty pro přepočet: věk do šesti měsíců – 0,4, věk šest až 24 měsíců 0,6 a věk nad 24 měsíců jedna. Platba na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka – platba na dojnici, která se otelila a je vedena v registru hospodářských zvířat jako dojnice s tržní produkcí mléka. Celé nařízení vlády je na devíti stránkách, velmi jednoduché a přehledné s minimem podmínek a administrativních požadavků na zemědělce. Polsko V manuálu (metodice) k platbám a podání žádosti jsou uvedeny již předpokládané výše přímých plateb. U škrobových brambor je povinnost smlouvy se zpracovatelem, u rajčat také povinnost smlouvy. U cukrovky do doby ukončení kvót je vázaná podpora jen na cukrovku pro kvótovaný cukr. Aplikace modelu pro malé farmy do sumy 1250 eur. Zastropování na úrovni 150 000 eur. U proteinových plodin žádná vazba na VDJ. Lucembursko Má systém platby na farmu, z toho vyplývá aplikace systému základní platby na hektar (BPS – basic

payment system). Vzhledem k rozdílné hodnotě platebních nároků je zde prováděna vnitřní konvergence, tedy přibližování se k jedné sazbě. Pro první hektary – od tří hektarů jsou příplatky. Pro zemědělce, vykonávající zemědělskou činnost jako hlavní, je příplatek na prvních 60 ha ve výši 150 eur na hektar a pro dalších 60 hektarů ve výši 75 eur na hektar. Pokud se jedná o zemědělce, jehož zemědělská činnost není hlavním zdrojem příjmu, pak je do 15 hektarů příplatek 100 eur/ha a na dalších deset hektarů 62 eur/ha. Průměrná základní platba na hektar je ve výši 185 eur/ha, k tomu za ozelenění přibližně 81 eur/ha. Platba pro leguminózy (rostlinné bílkoviny) činí 200 eur/ha. (Zdroj: Die GAP Reform 2015 im Bericht Direktzahlungen, Le Gouvernemant Du Grand-Duche de Luxemburg, Ministerie de la Agriculture, de la Viticulture et de la Protection des consommateus, 2015). Německo Neaplikuje žádnou vázanou podporu. Redistributivní platba na prvních 30 hektarů je na úrovni 50 eur/ha a na dalších 16 hektarů 30 eur/ha, zastropování ve výši 150 000 eur na podnik. Malí zemědělci jsou s limitem platby 1250 eur. V Německu je vnitřní konvergence a cílem je jedna stejná sazba v celém Německu. V současnosti je základní platba různá podle spolkových zemí v rozmezí 155 eur/ha až do 192 eur/ha. V roce 2019 bude základní sazba ve výši 176 eur/ ha platit v celém Německu. Platba za ozelenění bude klesat od 87,1 eur/ha v roce 2015 na 85 eur/ha v roce 2019. Mladý zemědělec – podpora do 90 hektarů. Ohledně meziplodin, plodin vázajících vzdušný dusík, mají rozsáhlý výčet povolených druhů včetně latinských názvů. (Zdroj: Umsetzung der EUAgrarreform in Deutschland, Augabe 2015, Bundesministerium fuer Ernahrung und Landwirtschaft). Irsko Podmínka aktivní farmář – neposuzuje se do 5000 eur přímých plateb obdržených v roce 2014. Mladý farmář v případě firmy musí být ředitelem a musí být minimálně dvacetiprocentním akcionářem. Limitní výměra pro podporu je 50 hektarů. Do proteinových plodin se zahrnuje pouze hrách, bob a lupina. Jetele a vojtěška nejsou oprávněné k této platbě. (Zdroj: Helpsheet/terms and Conditions for the 2015, EU Basic Payment Scheme (BPS)/Greening Payment and other 2015 Area-based Scheme, Department of Agriculture, Food and the Marine). Rakousko Přechod na jednu regionální sazbu do roku 2019 ve výši 195 eur/ha plus ozelenění ve výši 89 eur/ha, tedy celkem 284 eur/ha. Sazby vázané podpory pro dojnice a bahnice/ kozy ve výši 62 eur na dobytčí jednotku (DJ), ostatní přežvýkavci 31 eur/DJ, a to podle stavu k 15. červenci z ústřední evidence. Předpokládané sazby dobrovolně vázané podpory v ČR Ministerstvo zemědělství rozhodlo o rozdělení obálky na dobrovolně vázanou podporu. Podmínky pro citlivé komodity jsou nastaveny v nařízení vlády ČR č. 50/2015 Sb. Předpokládané sazby vycházejí z obálek, jak byly stanoveny rozhodnutím ministerstvem zemědělství, a předpokládaných oprávněných hektarů nebo kusů. Pro možnost porovnání sazeb mezi jednotlivými členskými státy jsou uváděny v eurech, neboť obálka přímých plateb je dána v eurech a pro přepočet na národní měnu je nutno použít kurz Evropské centrální banky k poslednímu pracovnímu dni v září. Z uvedených důvodů je nutné brát uvedené předpokládané sazby jako orientační. Pokud se týká proteinových plodin, je předpoklad vyšší sazby, neboť není jasné, kolik hektarů splní podmínku tři VDJ na hektar proteinových plodin. U masných telat je naopak předpoklad sazby nižší vzhledem k zpřísňující podmínce intenzity 0,3 VDJ/ha. U dojnic je velmi těžké odhadnout budoucí vývoj, zde jsou protichůdné vlivy, jednak zvyšování užitkovosti (snížení stavů ke stejné produkci mléka), a zcela neodhadnutelný vliv zrušení mléčných kvót. Předpokládané sazby roku 2015 v eurech – Slovensko Platba Jednotka Sazba SAPS eur/ha 130 Ozelenění eur/ha 70 Příplatek mladí eur/ha 60 Dojnice eur/kus 249 Hovězí výkrm eur/VDJ 227 Ovce/kozy eur/VDJ 125 Ovoce eur/ha 134

Zelenina eur/ha 143 Rajčata eur/ha 371 Cukrovka eur/ha 393 Chmel eur/ha 362 Zdroj: prezentace Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova Slovenské republiky Koefi cienty DJ pro Rakousko Kategorie DJ Skot nad 24 měsíců 1,00 Skot 6–24 měsíců 0,60 Tele do 6 měsíců 0,40 Ovce/koza nad 12 měsíců 0,15 Ovce/koza do 12 měsíců 0,07 Zdroj: Direktzahlungen 2015, Merkablatt mit Ausfuellanleitung, Agramarkt Austria, 2015 Předpokládané sazby v Polsku 2015 2016 2017 2018 2019 2020 SAPS eur/ha 107,0 107,5 108,0 108,6 109,3 96,9 Ozelenění eur/ha 71,8 72,2 72,5 72,9 73,3 65,1 Příplatek pro mladé zemědělce (do 50 ha) eur/ha 59,8 60,1 60,4 60,8 61,1 54,2 Redistributivní příplatek (3,01 ha až 27 ha) eur/ha 40,4 40,6 40,8 41,0 41,3 36,6 Mladý skot do 24 měsíců eur/kus 69,0 69,3 69,7 70,1 70,5 62,5 Krávy nad 24 měsíců eur/kus 69,2 69,5 69,9 70,2 70,6 62,7 Bahnice (min. deset kusů) eur/kus 25,0 25,1 25,2 25,4 25,5 22,7 Kozy (min. pět kusů) eur/kus 15,0 15,1 15,1 15,2 15,3 13,6 Bílkovinné plodiny (max. 75 ha) eur/ha 239,6 240,8 242,0 243,3 244,7 217,1 Chmel eur/ha 480,0 482,4 484,7 487,5 490,2 362,5 Škrobové brambory eur/ha 400,0 402,0 403,9 406,2 408,5 362,5 Cukrovka eur/ha 400,0 402,0 403,9 406,2 408,5 362,5 Rajčata eur/ha 400,0 402,0 403,9 406,2 408,5 362,5 Měkké ovoce eur/ha 250,0 251,2 252,5 253,9 255,3 226,5 Len a konopí eur/ha 200,0 201,0 202,0 203,1 204,3 181,2 Zdroj: Platnosci bezposrednie w roku 2015 – Agencia Restrukuryzajci i Modernizacji Rolnictva, Warszawa 2015 Předpokládané sazby vázané podpory v ČR v roce 2015 Sektor Obálka Předpokládaná v tis. eurech sazba v eurech Škrobové brambory 3 148 710 eur/ha Chmel 3 148 590 eur/ha Ovoce s velmi vysokou spotřebou práce 2 648 440 eur/ha Ovoce s vysokou spotřebou práce 1 056 235 eur/ha Konzumní brambory 1 852 90 eur/ha Zelenina s velmi vysokou spotřebou práce 3 195 370 eur/ha Zelenina s vysokou spotřebou práce 509 220 eur/ha Cukrovka 16 667 265 eur/ha Proteinové plodiny 16 897 127 eur/ha Masné tele 24 350 200 eur/ks Dojnice 50 420 126 eur/ks Ovce/kozy 2 844 20 eur/ks O autorovi| Ing. Jaroslav Humpál, Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Přijeďte za strakami do Roprachtic 11.5.2015

Zemědělec str. 39 Živočišná výroba Jana Velechovská

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ZD Roprachtice hospodaří na Semilsku na výměře přibližně 750 hektarů zemědělské půdy a chová na 350 krav plemene fleckvieh. Pozemky podniku leží v podhorské oblasti Krkonoš, tomu odpovídá i nižší procento zornění – zhruba polovina výměry. Proto nepřekvapí, že je rostlinná výroba plně podřízena produkci živočišné. A že je zde živočišná výroba opravdu na úrovni, o tom se můžete přesvědčit již brzy – na chovatelském dni 20. května. Aktuálně chová ZD Roprachtice zhruba 350 krav plemene fleckvieh. Jak říká předseda podniku Ing. Oldřich Novák, toto plemeno klade značný důraz na masnou užitkovost, přestože mléčná nezůstává v pozadí. To je podle něj důvod, proč v Roprachticích vyhrává na celé čáře. Předseda zemědělského družstva se zároveň netají názorem, že chov skotu má být především ekonomický. „Nemá cenu se honit za vysokou užitkovostí, v našem podnikání jde především o ekonomiku výroby mléka a masa,“ říká Ing. Oldřich Novák a dodává, že i proto jsou součástí podniku malá jatka. Objemná krmiva Jak již bylo řečeno, rostlinná výroba je tu především pro skot. Pro jeho potřeby slouží nejen 350 hektarů trvalých travních porostů, ale také 50 hektarů silážní kukuřice a 30 hektarů hrachu, který se zpracovává na senáž. Kromě toho se v podniku pěstuje 250 ha obilnin, které také slouží především pro výživu zvířat. Průměrná užitkovost dojnic se pohybuje okolo 7000 kilogramů mléka na kus a rok s obsahem tuku na úrovni 4,2–4,3 % a bílkovin mezi 3,4 a 3,5 procenta. Počet somatických buněk nepřesahuje 250 000 na mililitr mléka. Denně se do mlékárny Pragolaktos dodává více než šest tisíc litrů mléka. Stáj bez dotací V Roprachticích se deset let těší z nové stáje, kterou postavili podle slov předsedy bez dotací. „Dnes se banky u zemědělců předhánějí s nabídkou různých, i poměrně vysokých úvěrů. Před těmi deseti lety jsme ale nebyli pro žádnou finanční instituci partnerem. Na zemědělství bankéři pohlíželi jako na něco, co prostě nemůže vydělávat a už vůbec ne splácet dluhy,“ komentuje Ing. Oldřich Novák a dodává, že se jim přesto podařilo úvěr, který nedávno bez problémů doplatili, získat. Součástí volné stlané stáje je také rybinová dojírna v České republice nepříliš známé značky Impulsa německé provenience s kapacitou 2 x 10 stání. Do výbavy dojírny patří například aktivometry pro sledování říjí. I když s náhradními díly a servisem to nebylo zpočátku jednoduché, i bez českého zastoupení si chovatelé poradili. „Objednáváme si z Německa napřímo,“ říká předseda družstva. Kvalitní připařovací plány V oblasti šlechtění vyznává Ing. Oldřich Novák poměrně jasné stanovisko: „Fleckvieh je plemeno s maso-mléčnou užitkovostí. Vhodné býky do individuálního připařovacího plánu nám už léta nabízí společnost Natural. Při jejich výběru se spolu se šlechtitelem soustřeďujeme hlavně na užitkovost a zdraví krav a stavbu jejich vemene a končetin. Starší nebo problematické dojnice připouštíme masnými býky. Jalovice se poprvé zapouští ve věku 16 měsíců a hmotnosti 380–400 kilogramů. Pokud nezabřezne ani po dvou cyklech, vyřazujeme ji. Přesto máme více jalovic, než do stavu potřebujeme, takže vysokobřezí jalovice i prodáváme,“ konstatuje předseda družstva. Pro sebe i službou Součástí zemědělského družstva jsou už více než dvacet let malá jatka. „Po revoluci nebyl odbyt na maso, tak jsme se rozhodli vybudovat vlastní porážku,“ komentuje Ing. Oldřich Novák. Provoz úspěšně přestál i vstup do Evropské unie a s tím související změny legislativy. Dnes se tady poráží dvakrát týdně, po zbylé tři pracovní dny probíhá bourání. O provoz, ve kterém se poráží nejen vlastní produkce skotu, ale také cizí skot ve službách, se pravidelně starají tři zaměstnanci včetně předsedy družstva. Chovatelský den

Kromě dříve zmíněných aktivit přišlo ZD Roprachtice v loňském roce spolu s plemenářským střediskem Liberec firmy Natural, Svazem chovatelů českého strakatého skotu a pěti dalšími okolními chovateli ještě s jedním nápadem – uspořádat regionální chovatelský den. Svaz chovatelů českého strakatého skotu na loňský první ročník vyslal svého šlechtitele Ing. Pavla Krále, který se ujal posuzování dojnic. Stejný úkol na něj čeká i letos 20. května, kdy se na louce nad areálem zemědělského družstva uskuteční druhý ročník chovatelského dne. Kromě soutěžní přehlídky prvotelek a krav na druhé a další laktaci se pro návštěvníky chystá také bohatý doprovodný program, například ukázky práce s ovčáckým psem nebo divácká soutěž. Klíčové informace ZD Roprachtice hospodaří na Semilsku na 750 hektarech zemědělské půdy a chová 350 krav plemene fleckvieh. V roce 2014 se v prostorách podniku uskutečnil historicky první chovatelský den, který spolupořádala společnost Natural. V letošním roce se chovatelský den se soutěžní přehlídkou dojnic a bohatým doprovodným programem bude konat ve středu 20. května od 9.30 hodin. Foto popis| Výhodou roprachtické stáje je bezesporu krátká pětimetrová přeháněcí ulička do dojírny Foto autor| Foto Jana Velechovská Foto popis| Telata do dvou měsíců jsou ustájena individuálně, ale pod střechou Foto autor| Foto Jana Velechovská Foto popis| Teletník funguje podle podmínek welfare a na pohodě zvířat je to znát Foto autor| Foto Jana Velechovská Foto popis| Německá dojírna Impulsa funguje v Roprachticích bez problémů Foto autor| Foto Jana Velechovská Foto popis| Předseda družstva Ing. Oldřich Novák na jatkách pracuje často Foto autor| Foto Jana Velechovská Foto popis| Maso se prodává buď ve čtvrtích, nebo formou balíčků Foto autor| Foto Jana Velechovská Foto popis| ZD Roprachtice na Semilsku se specializuje na chov skotu plemene fleckvieh Foto autor| Foto Jana Velechovská

Chov prasat z pohledu ekonomiky Zemědělec str. 40 Živočišná výroba Martin Jedlička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

11.5.2015

zpět Má chov prasat u nás perspektivu? Na tak položenou otázku hledal odpovědi další seminář, který v rámci cyklu nazvaného VÚŽV Fest uspořádal Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., v Kostelci nad Orlicí. V aule místní Střední školy zemědělské a ekologické a středního odborného učiliště se asi padesátka účastníků této zajímavé akce dozvěděla, že k pesimismu není důvod. Výsledky ukazují, že prasata chovat umíme, mnohé chovy jsou dokonce na srovnatelné úrovni s chovatelskou špičkou v Evropě. Na druhou stranu to však neznamená, že jsme vyčerpali všechny rezervy možného zlepšení. Na prvním ze dvou letos plánovaných seminářů pro chovatele prasat, který uspořádalo dislokované pracoviště Výzkumného ústavu živočišné výroby v Kostelci nad Orlicí ve spolupráci se Sdružením východočeských chovatelů hospodářských zvířat a Českou akademií zemědělských věd, se hovořilo o perspektivách chovu prasat v tuzemsku. Vedoucí pracoviště chovu prasat v Kostelci nad Orlicí Ing. Miroslav Rozkot na toto téma konstatoval, že chovatelské výsledky máme dobré, ale ekonomika pokulhává. Právě ekonomika výroby vepřového masa byla tématem prezentace Ing. Jana

Boudného z brněnské pobočky Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), v níž zhodnotil ekonomickou situaci domácího resortu i z pohledu jeho postavení v evropské konkurenci. Výroba vepřového masa stále ve ztrátě Z výběrového šetření uvedené státní organizace zřízené Ministerstvem zemědělství v období 2009 až 2013 vyplývá, že chov prasat v České republice vykazuje dlouhodobě zápornou rentabilitu výroby, a to jak v odchovu selat, tak ve výkrmu prasat. V roce 2014 se podle odhadu vývoje nákladů nákladová rentabilita zlepšila, ale přesto zůstala mírně ztrátová. S rostoucí užitkovostí prasnic se předpokládá snížení nákladů na odstavené sele a díky poklesu cen krmiv se očekává pokles nákladů také v předvýkrmu a výkrmu prasat. V další části své ekonomicky zaměřené přednášky specialista ÚZEI porovnával nákladovost v závislosti na intenzitě výroby charakterizované přírůstkem ve výkrmu. „Dosažení kvalitních výsledků ve fázi výkrmu prasat je závislé na řadě faktorů, například na kvalitě krmiv, využívané genetice, zdraví zvířat, technologii odchovu a úrovni ošetřovatelské péče. Do celkových nákladů jatečného prasete se tato fáze promítá asi padesáti procenty, stejný podíl nákladů je ovlivněn užitkovostí prasnic, zdravotním stavem selat a užitkovostí v předvýkrmu. Náklady na jatečné prase lze minimalizovat pouze tehdy, když jsou dosahovány kvalitní výsledky ve všech fázích odchovu. Z výsledků za rok 2013 je patrné, že celkové náklady na jatečné prase se v závislosti na užitkovosti prasat ve výkrmu pohybovaly v rozmezí od 4070 do 4768 korun. Přitom nejnižších nákladů na kilogram živé hmotnosti jatečného prasete bylo dosaženo v intervalu užitkovosti nad 800 gramů,“ konstatoval dále ve své prezentaci ekonom. Nárůst užitkovosti prasnic snižuje náklady Užitkovost prasnic, respektive počet odstavených selat od prasnice, je dalším z klíčových faktorů ovlivňujících ekonomiku chovu prasat. Výsledky ve sledovaných podnicích naznačují, že při vyšším počtu odstavených selat na prasnici se většina nákladových položek (pracovní náklady, režie a odpisy zvířat) na jatečné prase významně snižuje. Naopak rostou náklady na krmiva. „Vliv užitkovosti prasnic na nákladovost jatečných prasat jsme sledovali ve vybraných podnicích s uzavřeným obratem stáda. Podle velikosti stáda a počtu odstavených selat od prasnice jsme podniky rozdělili do tří skupin. Ve skupině podniků s nejnižší užitkovostí odpovídající 20,5 odstaveného selete na prasnici dosahoval průměrný počet prasnic v chovu do 84 kusů. V chovech s užitkovostí v rozmezí od 20,5 do 24,5 odstaveného selete od prasnice evidovali v průměrných stavech 313 prasnic. Konečně skupinu podniků s užitkovostí převyšující 24,5 odchovaného selete zastupovaly chovy s průměrným počtem 814 prasnic. Nejnižší náklady na krmiva na jatečné prase byly zjištěny ve skupině s dosahovanou užitkovostí prasnic v rozmezí od 20,5 do 24,5 odstaveného selete. Nejvyšší naopak ve skupině podniků s více než 24,5 odstaveného selete, což bylo dáno vysokou koncentrací zvířat a nutností zabezpečit dostatečné množství kvalitních krmiv, která umožňují využít produkční potenciál zvířat, urychlí dobu výkrmu, zvýší obrátkovost a podpoří odpovídající zdraví zvířat. V závislosti na užitkovosti prasnic, efektivitě ve výkrmu a zvolené technologii chovu se náklady na jatečné prase v roce 2013 pohybovaly v rozmezí od 4063 do 5608 korun. Ke značným úsporám nákladů dochází především v odchovu selat, vysoké náklady na odstavené sele se zpravidla již nepodaří eliminovat ani kvalitními výkony v předvýkrmu a výkrmu. Vysoký počet odchovaných a zdravých selat od prasnice je tak klíčovým předpokladem ke snížení nákladů na kilogram živé hmotnosti a celkových nákladů na jatečné prase,“ vysvětloval obsah další kapitoly Ing. Jan Boudný. Postavení českých chovů v evropské konkurenci V důsledku dlouhodobě nepříznivé ekonomické situace klesají stavy prasat nejen v České republice, ale také v řadě dalších evropských zemí. Vzájemné porovnání ekonomiky výroby vepřového masa mezi hlavními evropskými producenty je velmi aktuálním tématem. Umožňuje vymezit pozici tuzemských chovatelů prasat vůči mezinárodní konkurenci a zjistit příčiny rozdílných ekonomických výsledků. Data k mezinárodnímu srovnání ekonomiky výkrmu prasat byla získána na základě spolupráce ÚZEI s mezinárodní skupinou InterPIG. „Cílem skupiny InterPIG je podat reprezentativní srovnání nákladů výroby vepřového masa mezi zúčastněnými zeměmi. Data finanční a naturální povahy, tj. náklady, vý nosy, produkce a další, vycházejí z národních šetření nákladů prováděných v jednotlivých spolupracujících zemích a odpovídají průměrným nákladům a výkonnosti v jednotlivých zemích. V

České republice je hlavním zdrojem dat Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků, které každoročně zabezpečuje ÚZEI. Pro zajištění srovnatelnosti výsledků mezi jednotlivými zeměmi byla vytvořena jednotná šablona, ve které byl obsah a náplň jednotlivých položek sjednocen tak, aby byly finanční a naturální položky porovnatelné mezi jednotlivými zeměmi. Výsledky poskytují relativně přesné informace umožňující mezinárodní srovnání průměrných výrobních nákladů především v rámci Evropské unie,“ předeslal k mezinárodnímu srovnání ekonomiky výkrmu prasat reprezentant zmiňované pobočky státní organizace. Z prezentovaných výsledků bylo možné v obou sledovaných letech 2012 a 2013 pozorovat zlepšení ekonomiky chovu prasat. Především pak v roce 2012, kdy výrazně rostly ceny jatečných prasat. Pozitivní efekt rostoucích cen prasat v roce 2013 byl částečně tlumen vyššími cenami vstupů, především krmiv. Náklady prasat v roce 2013 ve většině evropských zemí stagnovaly, meziroční růst nákladů byl zjištěn pouze ve Francii a Nizozemsku. Česká republika vykázala v letech 2012 až 2013 náklady vyšší, než dosáhli nejlepší producenti Evropské unie, ale srovnatelné s Německem. V obou letech se náskok nejlepších producentů EU na Českou republiku snižoval. „Českým producentům prasat v konkurenceschopnosti v posledních dvou letech (2012 až 2013) výrazně pomáhá také oslabení koruny vůči euru, díky tomu jsou náklady na kilogram jatečně upraveného trupu (JUT) při přepočtu nižší o 6 až 10 eurocentů. Až na výjimky byla v členských zemích EU v celém sledovaném období 2011 až 2013 vykázána ztráta. Zisk vykazovalo pouze Rakousko a Španělsko. Příčiny menší konkurenceschopnosti České republiky lze spatřovat především v nižší užitkovosti prasnic, horší konverzi krmiva a nižší užitkovosti prasat v předvýkrmu. Přestože Česká republika vykazuje vyšší nákladovost a horší ukazatele užitkovosti a produktivity práce, ekonomický výsledek byl podobný jako v Německu a v roce 2013 dokonce i jako v Nizozemsku,“ prozradil výsledky Ing. Jan Boudný. (Poznámka: Více se dočtete v červnovém čísle časopisu Náš chov.) ? ? Klíčové informace ? ? Seminář 24. března uspořádal Výzkumný ústav živočišné výroby, respektive jeho pracoviště v Kostelci nad Orlicí ve spolupráci se Sdružením východočeských chovatelů hospodářských zvířat a Českou akademií zemědělských věd. ? Tématem perspektivy chovu prasat se ve svých prezentacích zabývali domácí specialisté z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a reprezentanti firem AGE, s. r. o., České Meziříčí, Hema Malšice, s. r. o., a JRS Česká a Slovenská republika. Foto popis| Dosažení odpovídajících ekonomických výsledků v chovu prasat se odvíjí také od technologické úrovně ustájení Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| S ekonomikou produkce je úzce spojena i pohoda zvířat, kterou mají ve svých rukách ošetřovatelé, v tomto případě Klára Žďárská (Bioprodukt Knapovec, a. s.) Foto autor| Foto Martin Jedlička Foto popis| Jan Boudný Foto popis| Počet odstavených selat od prasnice je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících ekonomiku chovu prasat Foto autor| Foto Martin Jedlička

Zlínský deník Čtyři hvězdy regionu: slivovice, uzená krkovice, med i medovník 13.5.2015 Zlínský deník str. 3 Zlínsko JARMILA KUNCOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Držitelé značky Regionální potravina ze Zlínska zvítězili kvalitou, tradicí i původem surovin Zlínsko – „Maso naložené den dopředu a pak uzené s dřevem. To je jedna báseň. Dříve se tak udilo a my na tuto tradici dbáme a dodržujeme ji,“ říká pro Zlínský deník Radek Šerý z BrumovaBylnice. Už teď se těší na Krajské dožínky Zlínského kraje, které se budou konat v srpnu v Kroměříži. Převezme

si tam totiž certifikát k udělení značky Regionální potravina Zlínského kraje za Uzenou krkovici Šerý. Tu odborná porota letos vyhodnotila za nejlepší produkt v kategorii masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas. Velké ocenění pro malou firmičku „Jsem za to moc rád, protože jsme malá firmička,“ netají nadšení Radek Šerý. O značku Regionální potravina se letos ucházelo 121 produktů od 36 výrobců, a to v 9 kategoriích. Na Zlínsku ji nově získají celkem čtyři producenti. Kromě Radka Šerého je to také Karel Kolínek z Nedašova za Med medovicový v kategorii ostatní, vizovická likérka Rudolf Jelínek za Vizovickou slivovici 2013 PRESENTA v kategorii alkoholické a nealkoholické nápoje a společnost Medoks ze Všeminy za Staročeský medovník. „Už několikrát, tuším asi čtyřikrát, jsem získal ocenění Perla Zlínska za med. Značka Regionální potravina mi ale chyběla, takže jsem za ni rád,“ usmívá se spokojený výrobce Karel Kolínek. Podle něj je to velký úspěch. „Myslím si, že jsme uspěli proto, že včelaříme jinak a kvalitně. Med necháme uzrát u včel. Nevybíráme jej hned, ale necháme jim ho pořádně zpracovat. My jej pak dále zpracováváme v nerezových nádobách a plníme do nových sklenic. Zkrátka to neděláme, jak se říká, na koleni,“ popisuje Karel Kolínek. To likérka získala značku Regionální potravina už podruhé. Poprvé v roce 2011 za Vizovickou slivovici 2008, která je historicky prvním ročníkem limitované edice. Začali novou tradici „Do letošního ročníku jsme přihlásili poslední z řady, jednoodrůdovou Vizovickou slivovici Presentu 2013. Získaného ocenění za ni si velmi vážíme. Je pro nás odměnou a potvrzením, že cesta, kterou jsme se vydali, je ta správná,“ těší Petru Jurečkovou, manažerku marketingu firmy. Vroce 2003 zahájili výsadbu vlastních švestkových sadů na jižní stráni vizovického údolí, v oblasti zvané Těchlov. „Po pěti letech jsme sklidili první úrodu vizovických švestek a započali tak novou tradici, výrobu regionálního produktu Vizovická slivovice,“ dodává. Všeminská firma Medoks tuší, že za Staročeský medovník vyhrála proto, že rovněž dbají na tradici a hlavně všechny suroviny k jeho výrobě jsou čistě domácí. „Sázíme hlavně na kvalitu. Je to přírodní výrobek, který děláme stále stejně už 8 let,“ podotýká jednatel Petr Mika. Podle regionální koordinátorky soutěže Jany Brázdilové, která je i ředitelkou Agrární komory Zlín, byla letos konkurence velká. „Hodnotitelé měli velice náročný úkol vybrat ty nejlepší výrobky. Řada jich totiž byla hodně kvalitních. Pouze jeden produkt vyloučili, protože nesplňoval zásadní podmínku. Tou je, že zboží musí mít základní surovinu českého původu, nejlépe z našeho regionu,“ dodává Jana Brázdilová. Foto popis| Region| Střední Morava

Znojemský deník Tradiční trhy nabídnou sýry, zeleninu i řemeslné výrobky Znojemský deník str. 2 Znojemsko (ipe) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

7.5.2015

zpět Znojemsko – Příznivci regionálních potravinbudoumítjiž brzy šanci nakupovat na tradičních trzích, a to v centru Moravského Krumlova nebo ve Višňovém. Náměstí T. G. Masaryka ožije již v sobotu ráno farmářskými trhy. K zakoupení bude například sadba květin a zeleniny, bylinky, koření, med, mlékárenské a pekařské výrobky. Chybět nebudou řeznické výrobky a potraviny s označením BIO. „Preferujeme kvalitní místní regionální potraviny a přímé pěstitele či chovatele, kteří své produkty také zpracovávají,“ uvedli zástupci sdružení na svých webových stránkách.

Farmářské trhy pořádá v Moravském Krumlově občanské sdružení Alma a součástí sobotních trhů je také férová snídaně. Další trhy v Moravském Krumlově zaplní náměstí šestého června a zákazníci se mohou těšit zejména na pochoutky na grilu. Krumlovští akci pořádají obvykle jednou měsíčně. Také ve Višňovém bude v sobotu živo. „Tradiční trhy pořádáme vždy druhou sobotu v měsíci. Lidé naleznou v lokalitě Ve dvoře v centru městyse škálu řemeslných a zemědělských sezonních produktů,“ pozval starosta Višňového Vladimír Korek s tím, že nebude chybět tradiční občerstvení. Trhy začínají v půl osmé ráno a prodejci se zdrží na místě zhruba do půl jedenácté. Regionální produkty se mezi lidmi těší stále větší oblibě a řada z nich neváhá ujet i několik kilometrů za sobotním nakupováním. Region| Jižní Morava

zpravy.rozhlas.cz Hokejový šampionát láká sponzory, někteří ale používají MS v reklamě nezákonně 9.5.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika Zuzana Petráňová,Andrea Švubová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Světový šampionát v ledním hokeji, který se letos koná v Praze a Ostravě, je bitvou nejen pro hokejisty, ale také pro sponzory. Desítka firem využila mimořádně sledované události, aby zviditelnila svoji značku, a turnaj díky tomu získá do rozpočtu desítky milionů korun. Najdou se ale i obchodníci, kteří oficiální marketing obcházejí a snaží se na šampionátu nelegálně přiživit, bez toho aniž by zaplatili. „Nejčastěji jsou to obchodní řetězce, pak prodejci spotřebního zboží, potravin,“ vyjmenovává ředitelka agentury BPA Jana Obermajerová, jaké firmy nejčastěji porušují licenční práva k šampionátu.Jeho výhradním marketingovým partnerem je právě agentura BPA. Ta už v prvních dnech mistrovství zaznamenala řadu případů, kdy se na něm chtěli různí podnikavci přiživit.Některé obchodní řetězce třeba lákají zákazníky na soutěž o lístky, přestože vstupenky nesmějí používat pro reklamní účely, když nejsou sponzorem. Jedna sázková kancelář zase lákala na výhru v reklamě, ve které použila fotku reprezentačního dresu s číslem 68.„V první řadě se snažíme společnosti na to upozornit. V případě, že si uvědomí, že použily něco, co neměly, a prezentaci stáhnou, tak k dalším krokům nepřistupujeme,“ upřesňuje Obermajerová.Hokejové MS je na každém kroku. Reklamám neuniknou ani hráčiPokusů neoprávněně se zviditelnit přibýváSnaha využít masové sportovní akce i ke zviditelnění své firmy, je stále častější. Dostala dokonce i odborný název - takzvaný ambush marketing. Podle toho, jestli porušuje licenční práva, se dělí na legální a nelegální.„V poslední době je těch pokusů víc. Souvisí to s tím, jak roste cena toho stát se oficiálním sponzorem čehokoli – mistrovství světa ve fotbale, olympiády, ale i mistrovství světa v hokeji, tak logicky stále méně značek si na to sáhne, naopak se pokouší z toho něco získat tím, že nebudou oficiální partneři, ale že právě zkusí něco jako ambush marketing,“ vysvětluje Tomáš Janča z agentury 2Score.Třeba ve srovnání s olympiádou ale nejsou pravidla pro hokejové mistrovství tak přísná. Například akrobatický lyžař Aleš Valenta musel na zimní olympiádě v Salt Lake City skákat s helmou polepenou neprůhlednou páskou. Jednoduše proto, že na ní měl logo energetického nápoje Red Bull. Oficiálním sponzorem olympiády byla ale společnost Coca Cola. Sponzoři pokryjí jen část nákladůNa letošním šampionátu by ale podle šéfky BPA Jany Obermajerové taková situace nevadila. „Týkají se pouze jeho osobně, nikoli celého týmu,“ říká. Přesto se každá snaha o zviditelnění na sportovní události hlídá stále přísněji.Posuzuje se třeba i to, kde všude se teď najednou objevují postavičky maskotů šampionátu Boba a Bobka. Oficiální sponzoři totiž do hokejového mistrovství světa v Praze dají desítky milionů korun. Pokryjí tím ale jen malou část rozpočtu sportovní události.„Rozpočet se pohybuje někde okolo částky 650 milionů korun, v podstatě je tvořen z pěti procent z marketingových příjmů,“ potvrzuje ředitel marketingového oddělení Českého svazu ledního hokeje Pavel Landa.Tradičním hlavním sponzorem světového šampionátu v ledním hokeji je Škoda Auto. Mezi další patří třeba Coca Cola, McDonald‘s, Fortuna nebo ČEZ.Mistrovství

světa v hokeji ale není jen záležitostí sponzorů nebo firem, které se snaží zviditelnit, zisky přináší také českým hospodám. Ve větších městech i na venkově. Šampionát je podle provozovatelů zárukou vyšších tržeb. „O šedesát sedmdesát procent to určitě naroste,“ říká Aneta Hudečková, která čepuje pivo v jedné z hospod na Jesenicku. Jiné podniky potvrzují nárůst tržeb zhruba o třicet až čtyřicet procent.Hokejové MS je na každém kroku. Reklamám neuniknou ani hráčiHokejové MS v Praze a Ostravě by mohlo přitáhnout rekordní počet divákůHokejové MS si půjde užít i bez lístků, přímo u stadionů budou fanzónyMaskoti hokejového MS v Praze Bob a Bobek objíždí stadionyMaskoty hokejového MS v Praze a Ostravě budou Bob a Bobek

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1487901

© 2015 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

5 chyb při používání mrazáku. Špatná teplota, nevhodné obaly i dlouhá doba skladování 1. Servírují hospodští nekvalitní jídlo a alkohol? 2

Recommend Documents