5, Brno IČO

2011

URþQtN

Vydává

Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno IČO 708 883 37

Redakce, technické zajištění a administrace

Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Kamenná Kamenná 20, 639 00 Brno, tel.: 543 420 820, e-mail: [email protected]

Redakční rada

Ing. Bc. Anna Hubáčková (OŽP KrÚ) – předsedkyně redakční rady, Mgr. Ivo Polák (JMK), Mgr. Arnošt Drbušek (OŠ KrÚ), Ing. Andrea Dvořáková (OŽP KrÚ), Mgr. Hana Korvasová (Lipka), Mgr. Lukáš Kala (Lipka) – vedoucí redaktor, Mgr. Lucie Krejčí (Lipka) – redaktorka

Jazyková úprava Mgr. Lucie Krejčí

Grafický návrh

Ing. arch. Helena Hermanová, [email protected]

Sazba a předtisková úprava Kontura Design (kontura.cz)

Tisk

Vytištěno na recyklovaném papíře. Časopis je neprodejný; je bezplatně distribuován obecním úřadům a školám Jihomoravského kraje. Vychází dvakrát ročně.

Fotografie na přední straně obálky Mgr. Pavel Krejčí

Foto Mgr. Lucie Krejčí

Mapa na prostřední dvojstraně

„Zemi jsme nezdědili od předků; půjčujeme si ji od našich dětí.“ John Robbins, zakladatel nadace EarthSave a autor řady bestselerů o zdravém životním stylu

RNDr. Jan Trávníček

Datum vydání 12. 10. 2011

Datum uzávěrky příštího čísla: 10. 2. 2012

Příspěvky, dotazy a náměty zasílejte na adresu redakce. Registrace MK ČR E 15264

Obsah JIHOMORAVSKÝ KRAJ INFORMUJE • • • • •

Vyhodnocení soutěže o nejekologičtější provoz Letošní léto na Brněnské údolní nádrži Krajský regulační řád Jihomoravského kraje schválen Výjimka ze zákazů v druhové ochraně kormorána velkého Obrazy lesnictví naší doby

PŘEDSTAVUJE SE PODNIK • •

Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí Není rajče jako rajče aneb Zelenina z bedýnky

PŘEDSTAVUJE SE ŠKOLA •

Středem obce Ostopovice se stala mateřská a základní škola

PŘEDSTAVUJE SE OBEC Obsah • Tiráž

•

Malá Vrbka – nejmenší obec na Horňácku

1

9

8

•

Pátrání po naučných stezkách

10

TÉMA

15

OKÉNKO PRO ŠKOLY

5 7

KAM NA VÝLET

• • • • •

• • • • •

Lipka slaví dvacítku Rezekvítek dvacetiletý Nadace Partnerství 1992–2011: 20 let pro lidi a přírodu Veronica: Umíme číst v přírodě a krajině… Již 25 let 20 letokruhů Sedmé generace

Ekologická výchova na ostrově dračí krve Ekoškoly v akci Vzdělávání k udržitelnému rozvoji nejen pro středoškoláky Lipka staví o 106 Letošní novinky Edičního centra Lipky

Vyhodnocení soutěže o nejekologičtější provoz Vážení čtenáři, na jaře letošního roku Krajský úřad Jihomoravského kraje ve spolupráci s Ekologickým institutem Veronica vyhlásil již VI. ročník Soutěže o ekologicky nejpříznivější provoz úřadu/instituce v Jihomoravském kraji. Aby soutěžící mohli lépe prezentovat svoji činnost a dosažené výsledky v oblasti ekologizace provozu, byl letošní ročník soutěže nově koncipován.

2/2011

Jihomoravský kraj informuje úklidu a za informování zaměstnanců o zavedených opatřeních a dále obecnímu úřadu Hýsly za systematickou podporu ekologického provozu obecních úřadů I. typu a ekologický rozvoj obce. Ocenění,

Jeho princip spočíval v prezentaci dosažených úspěchů zodpovězením tří otázek volným textem a doložením způsobu, jakým jejich úřad nebo instituce propaguje své aktivity v oblasti ekologizace provozu. Hodnotící otázky zjišťovaly, čeho úřady a instituce doposud dosáhly v oblasti ekologizace jejich provozu, jaká opatření plánují v nejbližším období, jakým způsobem informují veřejnost, případně jiné instituce o svých aktivitách v oblasti ekologického provozu nebo, v případě obcí, jaké aktivity a činnosti v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty realizují. Soutěž byla původně vyhlášena ve dvou kategoriích: I. kategorie – obecní úřady (také pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, úřady městysů), II. kategorie – instituce. Do letošního VI. ročníku soutěže, který byl vyhlášen v rámci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, se v termínu do 30. června 2011 přihlásilo 22 úřadů veřejné správy a pouze 2 instituce (Nejvyšší správní soud a Kancelář veřejného ochránce práv). Vzhledem k této skutečnosti byly obě kategorie sloučeny. Vyhodnocení soutěže zajistil Ekologický institut Veronica, se kterým Jihomoravský kraj v této oblasti spolupracuje již od prvopočátku, ve spolupráci s Krajskou koordinační skupinou pro EVVO. Slavnostní vyhlášení výsledků se uskutečnilo 20. září v sále Zastupitelstva Jihomoravského kraje. Cenami pro vítěze byly již tradičně výtvarné originály z dílny pana Michaela Pavlovského a čestná uznání ředitelky krajského úřadu. Oceněnými byly: 1. MěÚ Boskovice, 2. MěÚ Hrušovany nad Jevišovkou, 3. MěÚ Rosice.

Vedoucí odboru životního prostředí Ing. Bc. Anna Hubáčková a náměstek hejtmana pro životní prostředí Mgr. Ivo Polák s jednou z cen brněnského výtvarníka Michaela Pavlovského. Foto archiv JMK které udělila společnost Asekol, s. r. o., s níž Jihomoravský kraj dlouhodobě spolupracuje v oblasti zpětného odběru elektrozařízení, převzal MěÚ Hustopeče za propagaci a osvětu v oblasti odpovědného nakládání s odpadem, zahrnující provoz sběrného místa na vyřazená elektrozařízení, zářivky a baterie. Vítězům blahopřejeme a těšíme se z účasti všech přihlášených. Ing. Andrea Dvořáková oddělení správní a ekonomické Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Dále byla udělena dvě zvláštní ocenění, a to Nejvyššímu správnímu soudu za používání ekologicky šetrných výrobků včetně ekologického

Letošní léto na Brněnské údolní nádrži

Opatření, která jsou prováděna na přehradě, přinesla velmi pozitivní výsledky. Počátkem jarního období byly odebírány vzorky sedimentů z nádrže. Podle výsledků rozborů prováděných na sedimentech byla zjištěna hodnota čtyř milionů buněk sinic v jednom mililitru sedimentu, přičemž v roce 2008 jich bylo naměřeno desetkrát více. Významný podíl na poklesu množství sinic mělo vápnění obnažených sedimentů při snížené hladině a zásadním přínosem bylo upuštění nádrže o 10 metrů po dobu jednoho roku, kdy došlo k přemrznutí sedimentů a v letním období k jejich vysušení sluncem. Po opětovném napuštění nádrže byl vodní sloupec provzdušňován a již druhou vegetační sezónu probíhá srážení fosforu na přítoku

do nádrže. V nádrži se mění struktura rybí obsádky, vysazují se dravé ryby, aby byl snížen vyžírací tlak na fytoplankton. Ze strany hydrobiologů bylo velice pozitivně hodnoceno přírodní oživení fytoplanktonních společenstev: na jaře došlo k silnému a vítanému rozvoji řas a následoval rozvoj letních společenstev fytoplanktonu, mezi které se řadí například skupiny rozsivek a skrytěnek. Tyto organismy měly vliv na hnědozelené zbarvení vodního sloupce, jež se na nádrži projevilo začátkem července. Nejedná se však o organismy toxické. Jde o proces, který potlačil dominantní chování sinic, jež v letošním roce nedostaly šanci na přemnožení.

Jihomoravský kraj informuje

Vážení čtenáři Jihomoravských ekolistů, je mi potěšením a ctí, že vám letos můžeme poskytnout pozitivní informace o průběhu letošní sezóny na Brněnské údolní nádrži. Na řešení masového rozvoje sinic v nádrži spolupracuje velké množství významných odborníků a osobností, kteří jsou současně skromní a velmi pracovití lidé. A snad i právě proto se v letošním roce podařilo, že návštěvníci mohli využívat naplno celou letní sezónu a bez obav si zaplavat a skotačit v čisté vodě Brněnské přehrady.

Jihomoravský kraj informuje Velice podrobný a pravidelný monitoring vývoje kvality vody v nádrži přinesl celou řadu pro nás uspokojivých výsledků. V tomto roce nebyl žádný důvod k vyhlášení zákazu koupání na místech k tomu určených. Byly sledovány počty sinic v jednom mililitru vody, což je důležitý parametr pro orientaci v rámci kvality vody. V lokalitách, kde jsme v předchozích letech byli zvyklí mít několikanásobně překročený hygienický limit (100 000 jedinců buněk v 1 ml vody), jsme v letošním roce nedosahovali ani poloviny tohoto limitu. Průhlednost vody byla na začátku sezóny například v lokalitě Hráz přes 3 metry. Na rozdíl od předchozích let přesahovala průhlednost ještě v průběhu července více než metr. Velice sledovaným parametrem je rozpuštěný kyslík. U Hráze se v dřívějších letech vyskytovalo zcela anoxické (bezkyslíkaté) prostředí. V tomto roce se zde u dna

pohybuje hodnota rozpuštěného kyslíku v průměru mezi 6 až 8 mg/l, což je velice dobrý výsledek. Návštěvníci přehrady se mohli přesvědčit, že letošní kvalita vody byla pro všechny přijatelná, za což hovoří nejen výsledky prováděného monitoringu, ale samotná návštěvnost na přehradě a možnost plně využít krásné prostředí Brněnské údolní nádrže k rekreačním účelům. Jsme potěšeni letošní sezónou a je potřeba poděkovat všem, kteří se na tomto procesu aktivně podílejí, všem partnerům a pomocníkům v rámci tohoto náročného a zodpovědného úkolu. Zatím se nám daří komunikovat, spolupracovat a projednávat veškeré kroky, čímž zabraňujeme konfliktním situacím. Jsme připraveni na spolupráci i v dalších letech. Mgr. Ivo Polák náměstek hejtmana pro životní prostředí

Krajský regulační řád Jihomoravského kraje schválen Dne 21. července 2011 schválila Rada Jihomoravského kraje Krajský regulační řád Jihomoravského kraje. Jeho cílem bylo určit regionálně významné znečišťovatele ovzduší, vypouštějící zejména prach, oxidy síry a dusíku. Regulační řád významně posiluje možnosti kraje omezit množství emisí především v období smogových stavů. Jedná se o další nástroj kraje, který významně přispěje ke zmírnění dopadů na zdraví a pohodu obyvatel. Smog je chemické znečištění atmosféry způsobené lidskou činností a je naprosto evidentní, že poškozuje lidské zdraví. Způsobuje záněty dýchacích cest, astmatické záchvaty a respirační potíže, dráždění očí, záněty spojivek a při častém opakování má dokonce i vliv na snížení délky života. Smogem jsou ohroženy především malé děti a starší lidé, dále těhotné ženy, alergici, astmatici, cukrovkáři, kardiaci, revmatici a lidé se sníženou imunitou. Kvůli smogu rovněž dochází ke snížení viditelnosti a dohlednosti.

Při cestách je pak vhodné přednostně využívat služeb městské hromadné dopravy. V období smogové situace by lidé měli omezit pobyt venku, zvláště v ranních a večerních hodinách (do 10 hod. dopoledne a od 16 hod. odpoledne). Neměli by venku vyvíjet fyzickou aktivitu (sport, práce). Při větrání místností je vhodné větrat pouze krátce, ale intenzivně. Dále je nutné omezit vlastní produkci škodlivin v interiéru (kouření,

Co je vlastně smogová situace a kdy nastává? Smogová situace je stav mimořádného znečištění ovzduší, kdy úroveň koncentrace nebezpečných látek překročí stanovené imisní limity dané vyhláškou. V takovém případě je nutné omezit zdroje znečištění, což upravuje právě regulační řád. V něm je stanoveno vyhlašování a odvolávání signálu upozornění a signálu regulace na území kraje, díky nimž by měl být omezen nebo zastaven provoz vybraných stacionárních zdrojů znečišťování.

Jihomoravský kraj informuje

Subjekt, kterého se budou regulační opatření dotýkat, je povinen dodržovat je od okamžiku, kdy opatření nabudou účinnosti, až po jejich zrušení. Regulační opatření budou vyhlašována na nezbytně nutnou dobu s uvedením důvodu a budou se vztahovat vždy pouze na dané území. Konkrétní opatření na regulaci zdrojů budou po schválení regulačního řádu Jihomoravského kraje uvedena v regulačních řádech pro provoz stacionárních zdrojů, které bude schvalovat Česká inspekce životního prostředí. Jedná se o následující zdroje: ČEZ, a. s. – Elektrárna Hodonín, TEPLÁRNY BRNO, a. s. – provoz Špitálka a Červený Mlýn, sklárna VETROPACK MORAVIA GLASS, a. s. Kyjov, slévárna FERAMO METALLUM INTERNATIONAL, s. r. o. Brno a sušárna mléka ELIGO, a. s. – závod Brno.

Jak se chovat v období smogové situace Všichni, kteří žijí a podnikají v lokalitě, kde nastala smogová situace, by měli svým jednáním minimalizovat množství vypouštěných škodlivin do ovzduší. Velké průmyslové a energetické provozy musejí v těchto dnech dodržovat schválený regulační řád. Občané by měli být více ohleduplní ke svému okolí, a zejména ve dnech zvýšeného znečištění spalovat v domácích topeništích pouze ekologická paliva (např. zemní plyn). Měli by se vyvarovat spalování tuhých paliv.

Mezi největší zdroje nečistot v ovzduší patří tepelné elektrárny a automobilová doprava. Zdroj Google práce s těkavými látkami a lepidly). Vhodné je preventivně zvyšovat obranyschopnost organismu, např. racionální výživou, zvýšeným přívodem vitamínů C, E a A, dostatečným pitným režimem, dostatkem spánku, minimem stresů, vhodnou kompenzací psychické a fyzické zátěže nebo otužováním. Neměli by rozdělávat ohně, spalovat odpadky, nekvalitní uhlí a dříví v domácích topeništích, zvyšovat prašnost vzduchu a používat osobní automobilovou dopravu. Při nastalé smogové situaci je vhodné informovat se u Českého hydrometeorologického ústavu. Aktuální informace o kvalitě ovzduší je možné kdykoli zjistit na webu ČHMÚ (www.chmu.cz), z aktuálního zpravodajství a z webových stránek kraje (www.kr-jihomoravsky.cz). Ing. Tomáš Helán oddělení technické ochrany životního prostředí Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Výjimka ze zákazů v druhové ochraně kormorána velkého

2/2011

Jihomoravský kraj informuje Opatření obecné povahy, kterým Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje umožnil plašení a v omezené míře i odstřel kormorána velkého, nabylo účinnosti 5. srpna 2011. Na většině území kraje toto opatření nahradí dosud vydávaná individuální rozhodnutí o výjimkách.

Příprava opatření probíhala od listopadu roku 2010 v pracovní skupině tvořené zaměstnanci oddělení ochrany přírody ve spolupráci s Českou společností ornitologickou a s dosavadními žadateli o výjimky (Moravským rybářským svazem a obchodními společnostmi provozujícími rybníkářství). Cílem této spolupráce bylo zohlednit praktické zkušenosti a požadavky osob, jejichž činnosti nebo zájmů se opatření bezprostředně týká. Konečná podoba opatření je tedy výsledkem společného jednání a kompromisním řešením, které by mělo umožňovat dostatečně účinnou prevenci škod, ale zároveň zohledňovat postavení kormorána jako zvláště chráněného druhu a bránit nadměrnému rušení či ohrožení ostatních vodních ptáků.

Co opatření upravuje a kde se s ním mohou zájemci seznámit Výjimka ze zákonných zákazů, kterou opatření obecné povahy povoluje, spočívá v možnosti plašení kormoránů a v jejich omezeném odstřelu (ten je však povolen pouze při společném výskytu více než dvaceti kormoránů a počet zastřelených ptáků nesmí překročit desetinu jejich počtu v hejnu). Mohou ji uplatňovat osoby oprávněné k rybníkářství (na rybnících) a osoby vykonávající rybářské právo (na rybářských revírech) na většině území Jihomoravského kraje. Usmrcovat kormorány však mohou jen osoby oprávněné k lovu zvěře podle zákona o myslivosti, proto nebylo možné přiznat toto právo přímo držitelům výjimky. Konkrétní průběh odstřelu tedy bude vždy záviset na dohodě s příslušným mysliveckým sdružením. Toto řešení, používané i v dosud vydávaných rozhodnutích, se podle zjištění krajského úřadu v praxi plně osvědčilo. Opatření se nevztahuje na zvláště chráněná území ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny ani na další lokality, které krajský úřad považuje z hlediska ornitologického za obzvláště významné. Seznam těchto lokalit je jednou z příloh opatření a zčásti se překrývá s prvky sítě Natura 2000, tedy s evropsky významnými lokalitami a ptačími oblastmi. Cílem tohoto omezení není na uvedených místech odstřel či plašení kormoránů úplně vyloučit, ale udržet v nich nadále dosavadní režim, tedy povolování výjimek na základě samostatných žádostí. Jedině tak lze totiž lépe zohlednit individuální specifické podmínky v územích se zvláštní ochranou a mimořádnou přírodní hodnotou. Výjimka je omezena rovněž časově, aby pokrývala období, které je z hlediska výskytu zimujících a migrujících kormoránů nejkritičtější, a zároveň aby prováděný odstřel co nejméně rušil ostatní vodní ptáky v hnízdním období. Jedná se o období od 1. září do konce února

následujícího roku. Odlišný režim platí pro plůdkové a násadové rybníky, kde kormoráni způsobují rybníkářům nejcitelnější škody – zde období pro uplatňování výjimky začíná již 16. srpna a je prodlouženo až do 10. dubna. Rybníkář, který chce výjimku uplatňovat, musí ještě před začátkem daného období krajskému úřadu oznámit, které

První stálá kolonie kormoránů v České republice vznikla na jižní Moravě v roce 1982. Od té doby počty hnízdících ptáků narůstají. Foto Zdeněk Tunka z jeho rybníků budou do těchto kategorií v nadcházející sezóně zařazeny. Specifické časové omezení se týká i některých rybářských revírů (uvedených v příloze opatření), jež mají mimořádný význam z hlediska druhové skladby ryb. Držitelé již vydaných a dosud platných rozhodnutí o výjimkách se jimi mohou i nadále řídit až do konce jejich platnosti. Celé opatření včetně odůvodnění a příloh je k dispozici k nahlédnutí na oddělení ochrany přírody Odboru životního prostředí, jak požaduje správní řád. Pro většinu zájemců bude však snadněji dostupné v elektronické podobě na webu JMK www.kr-jihomoravsky.cz, kde ho mohou nalézt v sekci Krajský úřad – Dokumenty odborů krajského úřadu – OŽP Odbor životního prostředí – Opatření obecné povahy.

Výhled do budoucna Opatření obecné povahy vydal Krajský úřad JMK s platností na šest let, což je dvojnásobek obvyklé doby platnosti rozhodnutí o výjimkách. Během tohoto období bude situaci průběžně sledovat a vyhodnocovat efektivitu a dopady opatření, aby ho mohl po skončení jeho platnosti aktualizovat. Hlavními nástroji budou evidence počtu usmrcených kormoránů (tento údaj musí oprávněné osoby po skončení sezóny krajskému úřadu ohlásit), souběžně probíhající monitoring vlivu na hnízdní populace vodních ptáků a rovněž rozsah požadovaných náhrad škod. Mgr. Jan Bláha oddělení ochrany přírody Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Jihomoravský kraj informuje

Kormoráni velcí, hnízdící na severu Evropy, na území našeho kraje zimují nebo tudy na jaře a na podzim migrují. Vzhledem k početnosti jejich hejn a koordinovanému lovu způsobují značné škody na hospodářských chovech ryb. Ovlivňují ovšem také stavy a druhové složení ryb v říčních ekosystémech (o škodách způsobovaných vybranými zvláště chráněnými živočichy v Jihomoravském kraji jste se mohli dočíst v Ekolistech č. 2/2010, kde o nich podrobně informoval vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny KrÚ JMK JUDr. Pavel Nesvatba). Dosud podávané žádosti o výjimky, které jsou k odstřelu nebo k plašení kormorána velkého nutné podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byly motivovány právě snahou těmto negativním vlivům alespoň částečně zabránit. Aby krajský úřad snížil administrativní zátěž potenciálních žadatelů, výjimku umožňující plašení a odstřel kormoránů nyní povolil opatřením obecné povahy.

Jihomoravský kraj informuje Obrazy lesnictví naší doby Letošní rok byl vyhlášen Organizací spojených národů Mezinárodním rokem lesů s cílem zlepšit hospodaření v lesích, zvýšit ochranu přírody a posílit udržitelný vývoj všech typů lesů k užitku současných i budoucích generací. V jeho rámci uspořádal Jihomoravský kraj a občanské sdružení Rezekvítek seminář Obrazy lesnictví naší doby. Jeden z posledních květnových dní se na Krajském úřadu Jihomoravského kraje nesl ve znamení lesů a lesnictví. Trubači ze Školního lesního podniku Masarykův les ve Křtinách fanfárami na lesní rohy zahájili 26. května odborný seminář s názvem Obrazy lesnictví naší doby. Byl realizován v rámci spolupráce Sítě ekoporaden v Jihomoravském kraji jako vzdělávací akce pro odbornou veřejnost. Téměř osmdesátka účastníků, kteří zaplnili jednací sál zastupitelstva v budově krajského úřadu, svědčí o velkém zájmu ze strany veřejnosti. Byli mezi nimi zástupci jihomoravských obcí a měst, akademické sféry, pracovníci lesního hospodářství a státní správy a nechyběli ani politici včetně jedné poslankyně. Všechny účastníky přivítal náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Ivo Polák a jednotlivé příspěvky představovala vedoucí Odboru životního prostředí Krajského úřadu JMK Anna Hubáčková.

Jihomoravský kraj informuje

Odborné příspěvky Sekci příspěvků otevřel nezávislý lesník, profesor Vladimír Simanov. Upozornil na význam tří „pilířů“ pro soudobé lesnictví: ekonomického, environmentálního a sociálního a varoval před přílišným důrazem pouze na jeden z nich a pomíjením ostatních. Děkan Lesnické a dřevařské fakulty brněnské Mendelovy univerzity Petr Horáček v obdobném duchu představil postupy pro trvale udržitelné lesní hospodářství, které by zároveň mělo pozitivní efekt opět i na sociální a environmentální oblast. Zdůrazňoval přitom kontroverznost tohoto tématu a potřeby politické odvahy pro jeho prosazování. Činnost státního podniku Lesy České republiky, a zejména Krajského ředitelství v Brně představil jeho ředitel Miroslav Svoboda. Ve svém příspěvku

podal nejen obecný přehled aktivit Lesů České republiky v Jihomoravském kraji a potenciálních „třecích ploch“ s ochranou přírody, ale zmínil i ekonomické aspekty lesního hospodářství a s nimi související problematiku často diskutovaných veřejných zakázek. Jaroslav Martínek, ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, začal svůj příspěvek obecně – významem lesnictví pro život na naší planetě, aby poté přešel k aktuální situaci v České republice, a především na území lesů Mendelovy univerzity, jíž je školní lesní podnik součástí. Zmínil se zejména o důležitosti práce lesníků a zároveň o její nedostatečné společenské prestiži. Zdůraznil poslání lesního školního podniku a to, jakým způsobem přispívá k naplňování již zmíněných tří pilířů udržitelného života lesních porostů, tedy ekologického, ekonomického a sociálního. Svůj příspěvek zakončil přáním zodpovědného přístupu politiků i novinářů k lesnické problematice a podpoře lesního hospodářství. Další pohled, opět spíše skeptický, na některé aspekty současného českého lesnictví nabídl Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav a člen představenstva Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. I on varoval před následky orientace pouze na jeden z pilířů lesního hospodářství a zmínil přitom zejména tlak na protěžování aspektů environmentálních. Ten, ve spojení s přísným lesním zákonem a s nejasnými kompetencemi státní správy, může mít dle Jiřího Svobody za následek nepříznivé efekty pro vlastníky lesů i celou společnost, jejichž napravování se potom může velmi prodražit.

Zásady udržitelného rozvoje Na rozdíl od svých předřečníků – lesních hospodářů – představil ředitel Biosférické rezervace Dolní Morava Jan Vybíral zajímavé zamyšlení nad spojitostí mezi úpravami krajiny a procesem historického vývoje kultury, zde pochopitelně myšleno ve smyslu vlivu člověka na své okolí. Pro porovnání stavu kulturní krajiny zvolil řečník ostrov Madagaskar, který zažívá období společenského rozvoje srovnatelné se stavem v Evropě před třemi sty lety. Na této omezené lokalitě demonstroval vývoj soužití člověka a přírody, zde navíc charakterizované vysokým procentem endemičnosti. Jan Vybíral zdůrazňoval potřebu udržitelného rozvoje a globální odpovědnosti, které se projevují i na stavu našich lesů. Ty mohou být příkladem udržitelného využívání přírodních zdrojů, který je aplikovatelný na mnoha jiných místech po celém světě. Zdá se, že udržitelný rozvoj a rozumné využívání lesů jsou nanejvýš aktuální témata, která se prolínala všemi příspěvky prezentovanými na semináři. Nezaměřovat se při využívání lesních a potažmo všech přírodních zdrojů pouze na ekonomickou, nebo naopak environmentální dimenzi, ale přistupovat k přírodním zdrojům s vědomím všech jejich funkcí a rozmanitosti – to může být poselstvím úspěšného semináře i celého Mezinárodního roku lesů. PhDr. Arnošt Svoboda oddělení správní a ekonomické Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Účastníci semináře v zastupitelském sále krajského úřadu (květen 2011). Foto PhDr. Arnošt Svoboda

Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí

2/2011

Představuje se podnik Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) je výzkumné a vzdělávací pracoviště Masarykovy univerzity. Jeho historie se odvíjí od roku 1996, kdy bylo z prostředků evropského projektu PHARE založeno Výzkumné centrum pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii s laboratořemi umožňujícími studovat perzistentní organické polutanty (POPs).

Centrum je členem evropských vzdělávacích sítí a umožňuje studium v anglickém jazyce. Od roku 2005 pořádá mezinárodní letní školy environmentální chemie a toxikologie, jichž se účastní 50 zájemců z celého světa, a také tematické konference a specializované tréninkové kurzy. Tím mimo jiné naplňuje svoji roli Regionálního centra pro budování kapacit a přenos technologií a strategického partnera pro země střední a východní Evropy a Afriky.

Prioritní zájmy Centra Prioritou Centra je výzkum v oblasti toxických látek. V současné době řeší pět evropských projektů a rovněž se podílí na Národním programu výzkumu, projektech Grantové agentury ČR, Ministerstva zemědělství i Ministerstva životního prostředí. Kromě vlastního výzkumu reaguje také na potřeby aplikačního sektoru. Pro vládu a ministerstva zajišťuje informace o toxických látkách, potřebné pro splnění mezinárodních závazků, pro státní správu realizuje regionální studie zaměřené na kvalitu životního prostředí, pro průmysl nabízí hodnocení dopadů průmyslových technologií, podporu zavádění environmentálně příznivých technologií, měření kontaminace pracovního prostředí a odhad souvisejících rizik. Centrum intenzivně spolupracuje s Českým hydrometeorologickým ústavem, se kterým vyvinulo systém integrovaného monitoringu POPs. V oblasti terénních studií garantuje národní síť monitoringu POPs v ovzduší MONET (MOnitoring NETwork). V roce 2006 MONET expandoval do střední a východní Evropy a od roku 2009 je součástí Evropského monitorovacího hodnotícího programu a působí i ve vybraných zemích Afriky. Centrum se zároveň podílí na budování analytických kapacit v těchto státech. Na program MONET navazuje další strategický projekt GENASIS (Global Environmental Asessment and Information System), zaměřený na vývoj informačního systému pro sběr, zpracování a vizualizaci dat o životním prostředí. V roce 2010 zahájil vědecký tým Centra realizaci projektu CETOCOEN Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace s cílem vybudovat nové Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí. Nově vybudované prostory poskytnou špičkové vybavení pro stopové analytické laboratoře, laboratoře pro studium environmentálních procesů, laserové pracoviště pro studium mechanismů fotochemických reakcí, ekotoxikologické laboratoře umožňující sledovat efekty toxických látek na organismální i molekulární úrovni, výukové laboratoře i posluchárny. Mezinárodní úspěchy Vzdělávací koncept Centra splňuje náročná evropská kritéria. Je dobrou zprávou pro jihomoravský region, že hned dva projekty brněnského Centra RECETOX byly vybrány mezi osm nejlepších v celé Evropě.

Environmentální informační systém GENASIS byl jako jeden z mála světových projektů vybrán jako příklad úspěšného projektu podporujícího realizaci mezinárodních úmluv o chemických látkách do publikace Synergies Success Stories, vydané při příležitosti páté konference smluvních stran Stockholmské úmluvy. Cílem připravovaného systému je shromažďovat a propojovat informace o znečištění životního prostředí s epidemiologickými databázemi na národní i mezinárodní úrovni a umožnit jejich vizualizaci a interpretaci pro potřeby odborné i laické veřejnosti.

Centrum RECETOX a Jihomoravský kraj Podle amerického deníku The New York Times je Jihomoravský kraj jedním z nejrychleji se rozvíjejících regionů střední Evropy. Centrum k tomuto fenoménu hodně přispívá a láká do Brna zahraniční vědce, a to nejen na konference, ale také za prací. Již nyní v Centru pracuje šest zahraničních vědců a sedm postgraduálních zahraničních studentů. Projekt SOMOPRO Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu také podporuje návrat mladých vědců pracujících v zahraničí, projekty OP VK a FP7 přilákaly několik zahraničních vědeckých juniorů. Zájem o práci v Centru stále roste. V posledním konkurzu na vědecké pozice se přihlásilo přes 300 uchazečů.

Zaměstnanci Centra pro výzkum toxických látek v prostředí. Foto archiv Centra S Jihomoravským krajem udržuje Centrum úzké vztahy již několik let. Má dlouhodobou smlouvu na sledování kvality ovzduší v kraji a podílí se na seminářích pro pracovníky obecních úřadů a starosty. Při organizaci vzdělávacích aktivit pro středoškolské studenty a učitele základních škol Centrum spolupracuje s Jihomoravským centrem pro mezinárodní mobilitu a Jihomoravským inovačním centrem. Zástupci kraje i města Brna jsou členy rozšířeného kolegia Centra, což znamená, že mohou ovlivňovat aktivity Centra, a probíhá tak oboustranná komunikace. RNDr. Veronika Pašková PR a administrátorka projektu CETOCOEN Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí

Představuje se podnik

Prvořadým úkolem Centra je výchova odborníků v oblasti environmentálních věd. Centrum garantuje výuku ve třech studijních oborech magisterských programů (Chemie životního prostředí, Ekotoxikologie a Matematická biologie) a ve dvou oborech doktorských (Chemie životního prostředí a Ekotoxikologie). Na podporu a inovaci výuky získalo Centrum v roce 2011 projekt Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), který zároveň podporuje užší napojení výuky na potřeby aplikované praxe.

Představuje se podnik Není rajče jako rajče aneb Zelenina z bedýnky Že rajče nemusí chutnat vždy jako rajče, to už dnes ví bohužel asi každý. Naštěstí ne všichni se s tím chtějí smířit. To opravdové si totiž mohou sami vypěstovat anebo třeba koupit v bedýnce. Možná jste si v nedávné době všimli na ulici někoho, komu z batohu vykukovaly zelené natě mrkve a pod paží si nesl plato vajec. Takový nakupující evidentně nešel ze supermarketu, ale spíš si domů odnášel zeleninovou bedýnku, košík, uzlík či biobox.

často ani nedokáže některé druhy zeleniny rozeznat a pojmenovat, protože v běžném prodeji se nevyskytují. Pro představu zmiňme například fenykl, tuřín, mangold nebo topinambur.

Takzvaná bedýnka je pravidelný systém dodávky lokální zeleniny, případně i ovoce a dalších produktů, většinou v bio kvalitě. Jedná se o lokální a sezónní produkci čerstvých potravin, distribuovanou přímo k zákazníkovi. Ovoce a zelenina z bedýnky byla vypěstována v místních podmínkách s ohledem na klima, půdu či tradice, není zabalená a nepřicestovala zdaleka. Její obsah je převážně v bio kvalitě, ale neznamená to, že by certifikace byla podmínkou. Zákazníci, kteří znají bio zeleninu ze supermarketů, jsou vůči bedýnkám často podezřívaví. Vlastní zkušenost jim říká, že bio zelenina a ovoce jsou předražená rakouská jablka či nedozrálé citróny z dalekých krajů. V případě bedýnky je tomu však zcela jinak.

Cesty k bedýnce Konkrétních způsobů, jakými se čerstvá zelenina dostává od pěstitelů k zákazníkům, může být více a závisí pouze na zákazníkovi, který si vybere. Jednou z možností je zapojení do sítě zajišťované některou z prodejen zdravé výživy. Výhodou je, že se nemusíte o nic starat, přicházíte každý týden či jednou za 14 dní do prodejny a vyzvedáváte si svoji přichystanou bedýnku. Sortiment nabízených produktů zde bývá širší, protože tyto prodejny většinou spolupracují s více pěstiteli a farmáři. Na druhou stranu však nepřicházíte do přímého kontaktu se „svým“ zemědělcem a vytrácí se pouto vzájemné solidarity. Další možností je vytvoření vlastního bedýnkového družstva či spolku a oslovení vybraného zemědělce, případně i více zemědělců, s konkrétními požadavky. Ten poté přiváží požadované množství bedýnek na předem sjednané místo. Velikost spolku, způsob platby ani odběru nejsou nijak omezeny a záleží pouze na domluvě mezi zákazníky a pěstiteli. Tento systém podporuje jejich osobní kontakt, který je výhodný pro obě strany. Zákazníci poznají svého zemědělce, kterému mohou důvěřovat, a zemědělec získá stálé odběratele pro své výpěstky.

Obsah bedýnky se liší podle ročních období a odvíjí se vždy od toho, co zrovna v dané oblasti dozrává. Bedýnky bývají dováženy zpravidla jednou týdně. Jak už bylo řečeno, obsahují hlavně zeleninu a ovoce, ale v některých případech jsou rozšířeny také o vejce a čerstvé mléčné výrobky (máslo, tvaroh, sýry) a výjimkou nejsou ani uzeniny, maso, víno, ořechy, med nebo marmeláda. Tento doplňkový sortiment bývá nabízen zejména v prodejnách zdravé výživy, které spolupracují s místními farmáři a zemědělci.

Představuje se podnik

V praxi to funguje tak, že si pravidelní zákazníci – bedýnkáři – zvolí velikost bedýnky a frekvenci odběru a pěstitel, případně provozovatel, jim plní bedýnku dostupným zbožím. Standardně jsou nabízeny tři velikosti, od malé za přibližně 250 Kč přes střední za 400 Kč až po velkou za 600 Kč. Pak už jen stačí v předem dohodnutý čas vyzvedávat svoji bedýnku plnou překvapení. Zkušený odběratel není ve skutečnosti zas až tak překvapen, protože už ví, co v určitou dobu dozrává, a co tedy může očekávat. Oproti tomu bedýnkář začátečník

Srpnová bedýnka plná zdravého a chutného překvapení – ovšem zkušený odběratel dobře ví, co může v kterou roční dobu očekávat. Foto archiv autorky

Když máme na výběr Pokud se vám zdá, že je to vše příliš složité, a říkáte si, že vyzvedávat jednou za týden bedýnku s neznámým obsahem může v dnešní době trvale otevřených supermarketů skutečně jen podivín, věřte, že by se vás zkušení bedýnkáři snažili přesvědčit o opaku. Skutečně si musejí na vyzvednutí bedýnky najít čas vždy v určitou dobu, ovšem na toto omezení se lze podívat i z lepší stránky – mohou se tím pádem naprosto spolehnout, že dostávají skutečně čerstvou, zdravou a chutnou zeleninu v takovém množství, na které si zvykli, a další nákupy jednoduše vynechat. Skrze bedýnku se navíc dostanou k novým a neozkoušeným druhům zeleniny, které by si v supermarketu nikdy nekoupili. A konečně nákupem bedýnky podpoří lokálního zemědělce a svoje celerové řízky mohou pojídat s vědomím, že jejich celer nepřicestoval zatavený do fólie z jihu Itálie, ale byl vypěstován, sklizen i uskladněn v souladu s podmínkami pro certifikované bio potraviny. Alternativní způsob prodeje pěstitelům poskytne možnost zachovat si důstojnější a svobodnější podmínky hospodaření, než jaké by jim umožnily dodávky zeleniny do supermarketů. Reklamy na supermarkety se nás snaží přesvědčit, že nabízejí nekonečné množství zboží, ze kterého si můžeme svobodně vybírat. Bedýnka s předem připravenou zeleninou v úterý odpoledne oproti tomu může působit na první pohled opravdu uboze a omezeně. Ovšem ve skutečnosti je tomu naopak: v supermarketu si můžeme celoročně vybrat mezi stále stejným zbožím, jehož chutě a vůně často v případě zeleniny a ovoce bohužel poněkud splývají. Oproti tomu vždy čerstvá bedýnka se proměňuje v průběhu celého roku a záleží i na nás, jak bude vypadat. Tak neváhejme a volme! Podrobné informace o bedýnkových družstvech, farmářích a zemědělcích naleznete na stránkách www.bedynky.cz, www.hnutiduha.cz nebo www.biospotřebitel.cz. Mgr. Jana Unčovská

Středem obce Ostopovice se stala mateřská a základní škola

2/2011

Představuje se škola Naše mateřská a základní škola se nachází v malé obci Ostopovice v blízkosti krajského města Brna. Škola je malotřídní s 1. stupněm, poté děti dojíždějí do Brna. Mateřskou školu navštěvuje 56 žáků ve dvou třídách, základní školu 73 žáků ve čtyřech třídách. Ostopovice leží na pokraji města, drží si však ráz vesnice se svými tradicemi a různorodým okolím. V katastru obce se nacházejí nejen zemědělské plochy, lesy, louky a malý rybník, ale i dálnice, železnice a původní i zcela nová zástavba. Obcí prochází nedokončená tzv. Hitlerova dálnice z doby 2. světové války, která zajímavě modeluje okolní krajinu a je místem pro vycházky i výuku. Ve školním roce 2010/2011 obec realizovala rozsáhlou rekonstrukci budovy školy, která byla postavena v 80. letech. V rámci rekonstrukce byla původní budova přestavěna na moderní vzdělávací centrum. Při výběru architekta byl kladen důraz na účelnost, úspornost a estetičnost výsledného díla. Díky nákladné rekonstrukci, kterou obec zaplatila jak z vlastních zdrojů, tak z dotací, je nyní budova šetrnější k životnímu prostředí.

Škola jako komunitní centrum Naše škola úspěšně spolupracuje s veřejností a s dalšími subjekty v Ostopovicích (OÚ Ostopovice, kulturní komise, mateřské centrum, TJ Sokol, myslivci, chovatelé a jiní). Díky dotacím máme vlastního koordinátora komunitních akcí, který domlouvá a připravuje společné aktivity pro děti, rodiče a širokou veřejnost – vánoční jarmark, drakiádu, adopci na dálku, sběr starých lékárniček, projekt Naše Ostopovice, vynášení Morany, masopust, Den matek, burzy oblečení a další. Prostory školních budov jsou pronajímány pro různé výchovně-vzdělávací akce nejen pro děti. V rámci spolupráce pořádáme pravidelné brigády, na nichž společně upravujeme přírodní zahradu a nejbližší okolí školy. Velký podíl na hladkém průběhu všech akcí má výborná spolupráce s vedením obce, s rodinami našich dětí a s příznivci školy. V mateřské škole máme zase jedinečnou možnost každodenně přibližovat dětem přírodu, především při pobytu na školní zahradě a na vycházkách do nejbližšího okolí. Přírodní zahrada je nejvhodnějším prostředím nejen pro ekologickou výchovu přímo v terénu, ale napomáhá dětem i k pohyblivosti a obratnosti, podporuje jejich sebedůvěru, stimuluje smyslové vnímání a v neposlední řadě jim nabízí prostor pro spontánní hru. Pozorováním zvířat a rostlin přímo na zahradě, při hře s přírodním materiálem či při volném pohybu v přírodním prostředí si může dítě vytvořit kladný a blízký vztah k přírodě. Tento vztah se stane později měřítkem pro jeho vlastní hodnocení životního prostředí. V naší mateřské škole seznamujeme děti s ekologickými tématy prostřednictvím klasických pohádek. Pohádky máme zpracovány například na témata třídění odpadů, jedovaté rostliny a bylinky, jedlé a jedovaté plody, zvířata na dvorečku, v lese apod. Dále máme zpracované téma multikultury, v němž využíváme motivaci pohádkami Ošklivé káčátko a O koťátku, které zapomnělo mňoukat, a také program Wattoto.

Budova ostopovické školy po rozsáhlé rekonstrukci. Foto archiv ZŠ a MŠ Ostopovice

Ekologické zaměření ZŠ a projekty EVVO Hlavním školním projektem jsou Naše Ostopovice. V rámci výuky ukazujeme dětem fungování života v obci z různých úhlů pohledu – jak funguje stát, Evropa, propojenost světa a vesmíru. Využíváme rozmanitosti obce a nejbližšího okolí a zapojujeme se do kulturního života v obci. V návaznosti na tento projekt připravujeme tvorbu vlastní regionální učebnice. Naše škola se úspěšně zapojila do projektu Nadace Partnerství Ostopovicemi na zelenou, jenž klade důraz na bezpečnou cestu do školy. V rámci projektu jsme mapovali cesty dětí do školy a vyhodnocovali nejrizikovější místa z pohledu chodce a cyklisty. Společně s dopravním projektantem jsme vytvořili studii úprav a předali ji starostovi obce. Od března 2011 pracujeme na projektu Moderním hodnocením školy a žáků ke kvalitnější výuce na ZŠ Ostopovice, který je financován z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt se zaměřuje na kvalitní evaluaci školy prostřednictvím hodnotícího modelu CAF, vytvoření plánu změn, nastavení strategie a vize školy. Dalším cílem je zkvalitnění výuky přírodovědných předmětů s důrazem na propojení s průřezovým tématem Environmentální výchova a vytvoření plánu EVVO jako strategického dokumentu školy. Hlavním výstupem projektu je nastavení moderních metod hodnocení žáků v přírodovědných předmětech. V rámci této oblasti proběhne několik odborných seminářů pro pedagogy školy i další zájemce. Budeme se snažit žáky hodnotit nejen podle vědomostí, ale i podle jejich dovedností a postojů. Nový způsob hodnocení by měl být komplexní a pro žáky i rodiče mnohem jasnější než klasické známkování. Nejen díky usilovné práci zaměstnanců školy, spolupráci s mnoha subjekty a velkorysé podpoře od zřizovatele se škola stává pomyslným středem výchovně-vzdělávací činnosti pro žáky, rodiče i veřejnost. Více informací o naší činnosti naleznete na www.zsostopovice.cz. Ivana Bláhová a Mgr. Petr Juráček vedoucí MŠ a ředitel ZŠ Základní škola a mateřská škola Ostopovice

Představuje se škola

Celkovým zateplením a instalací tepelného čerpadla, využívajícího pět zemních vrtů, se budova stala energeticky úspornou. Ve spolupráci s Lipkou v rámci projektu Sever školám jsme nechali vypracovat projekt na obnovu přírodní zahrady. Kromě toho nově využíváme dešťovou vodu ke splachování záchodů. Škola jako centrum vzdělávání se tak stává důstojnou budovou, kam se těší nejen děti a zaměstnanci, ale i rodiče a naši příznivci.

Představuje se obec Malá Vrbka – nejmenší obec na Horňácku Malá Vrbka je se svými 205 obyvateli a 444 hektary katastru nejmenší obcí Horňácka. Vlastní 50 hektarů lesa a stejné množství zemědělské půdy, kterou pronajímá. Ovšem nejmenší je pouze co do velikosti, protože v jiných oblastech rozhodně nezůstává pozadu. Malá Vrbka leží na moravsko-slovenském pomezí, východně od obce Velká nad Veličkou, v nadmořské výšce 270 m n. m. První zmínka o obci pochází již z roku 1447 a původní název obce zněl „Zedraná Vrbka“. Možná proto, že místní lid byl zedrán od roboty. Malá Vrbka je potoční ulicová vesnice s upravenou zvonicí uprostřed obce a s některými domky, které si až do dnešní doby zachovaly svůj starobylý tradiční ráz. V obci končí silnice a obec je také vstupní branou do rozsáhlého dvousethektarového komplexu květnatých luk s názvem

Horňácké kosení každoročně přiláká spoustu pomocníků z širokého okolí. Foto archiv obce Vojšické louky, které patří do celoevropsky významné luční rezervace, chráněné v NPR Čertoryje. Vyskytuje se zde pestrá fauna a z významných rostlin můžeme jmenovat orchideje, rudohlávek, lilii zlatohlavou, hadinec černý, mečík bahenní a spoustu jiných vzácných rostlin.

Představuje se obec

Co napovídá historie Nejstarší známky osídlení pocházejí podle okresního archivu v Hodoníně z mladší doby kamenné, tj. z doby zhruba 4000 až 2500 let př. n. l. Byly zde nalezeny kamenné nástroje s provrtem, motyky, dvojbřité sekyry a sekeromlaty. V okolí obce se našly také poháry zdobené šňůrovým ornamentem. K zajímavostem patří i nedávné archeologické nálezy, jež odkrývají tajemnou minulost a historické kořeny celého Horňácka. Procházela zde totiž velmi důležitá obchodní stezka, později nazývaná cesta českých stráží. Nalezená keramika pochází z různých období, od pravěku až do období středověku, a napovídá nám o germánském osídlení z doby římské (dokládají to nálezy dvou římských denárů císaře Marka Aurelia). Pozůstatky osídlení poukazují na neustálý pohyb a stěhování národů, neboť kromě Slovanů zde žili i Germáni a Římané. Citlivá péče o krajinu i veřejná prostranství Malá Vrbka se může pyšnit překrásnou krajinou, která v každém ročním období odkrývá své kouzlo. Od jara do podzimu zaujme spoustu barev, a nejen proto si zaslouží náležitou pozornost a ochranu. Jelikož se nacházíme v CHKO Bílé Karpaty, snaží se obec přistupovat k ošetřování krajiny citlivě podle plánu péče o chráněná území. Ve spolupráci se Správou CHKO Bílé Karpaty udržujeme některé luční pozemky, především ty, které jsou zařazeny v první a druhé zóně ochrany přírody a na nichž se vyskytují vzácné druhy orchidejí.

Taktéž myslivecké sdružení Hrubá Vrbka nám pomáhá s udržováním průchodnosti polních a lesních cest nebo s čištěním opomenutých studánek. Místní podnikatelský subjekt RADIANA – Kovo, spol. s r. o., v minulém roce vysadil v okolí obce tříhektarový ovocný sad, který velmi hezky zapadl do zdejší krajiny. Naprostou samozřejmostí je péče obce o veřejné prostranství nebo třídění odpadů místními obyvateli. V roce 2009 jsme provedli rekultivaci staré skládky odpadů a dnes se na tomto místě rozprostírá hezká travnatá louka. Za zmínku stojí i nově zbudovaná parková úprava návsi v horní části obce.

Příjemné umíme spojit s užitečným K velmi příjemné práci při údržbě okolní krajiny patří ruční sečení obecní louky při kulturní akci „Horňácké kosení“. Koná se každoročně v červnu nad Malou Vrbkou a v rámci soutěžení pokosíme asi dva hektary květnatých luk. Hojně navštěvovaná akce má nadregionální charakter a v širokém okolí je velmi populární. Vedle kulturního zážitku je jejím posláním také snaha navázat a udržet tradice našich předků a seznámit zejména mladé lidi s těžkou fyzickou prací při kosení luk. Lidé, kteří dříve pracovali s kosou, byli s tímto nářadím doslova sžití. Uměli kosu nakout, což dnes dokáže opravdu už jen málokdo. Takové umění nelze načíst z knih, chce to mít lidově řečeno fortel, a ten se získává jedině dlouholetou praxí. Dobří „kosci majstri“ dokázali brouskem naostřit kosy takovým způsobem, že se člověk obával dotknout jejich břitů. Přesně věděli, v kterou roční a denní dobu mají vyjít na louku, za jakého počasí jsou stébla travin nejkřehčí a uměli se rozmáchnout kosou do široka proti sklonu stonků tak šikovně, aby jejich řez byl co nejhladší a zůstávala po nich práce skutečně blízká přírodě.

Dobří „kosci“ byli doslova sžití se svým nářadím. Foto archiv obce Horňácké kosení je vzpomínkou na všechny, kteří žili v souladu s přírodou, za což se jim příroda odplácela tím, co je pro nás v dnešním světě stále vzácnější – klidem, pohodou, a hlavně porozuměním. Akce je ukázkou krásného, ale náročného tradičního kosení květnatých luk a také upozorněním na nutnou údržbu krajiny, aby nám nezarostla nepropustným houštím. Josef Kadlčík starosta obce Malá Vrbka

2/2011

Kam na výlet Pátrání po naučných stezkách V Jihomoravském kraji je v současnosti nejméně 147 naučných stezek a podobných souborů informačních panelů. Tempo jejich budování nikterak nepolevuje – letos na jaře bylo otevřeno sedm zcela nových naučných stezek a další dvě byly obnoveny. Náklady na zřízení jedné nové stezky obvykle dosahují 200 až 300 tisíc, ale mohou být i vyšší. Jsou to dobře vynaložené peníze a plní naučné stezky svůj účel?

Současný stav tabulí je většinou velmi dobrý. Životnost naučné stezky se pohybuje v rozmezí 10 až 15 let. Rekordmankou je NS Rakovecké údolí, která si původní podobu udržuje od svého vzniku v roce 1985. Většinou je rekonstrukce naučné stezky příležitostí k modernizaci a ke změně obsahu. Například v Josefovském údolí a u Macochy nalezneme již „třetí generaci“ naučných stezek. Výrazně se zlepšuje propagace nově otevřených stezek, všechny se dočkaly slavnostního zahájení provozu a bylo o nich hojně informováno v médiích.

Podpora pěší turistiky Jedním z důvodů, proč vznikají nové naučné stezky, je podpora rozvoje místního cestovního ruchu. Tento účel však naučné stezky plnit nemohou, neboť je jich už příliš mnoho na to, aby byly považovány za něco význačného, co je nutné vidět. Navíc se postupně mění i složení turistů. Zatímco pěších ubývá, cyklistů naopak výrazně přibývá. Mnohokrát jsem pozoroval, jak cyklisté míjejí informační tabule zcela bez zájmu. Není divu, vždyť komu by se chtělo po dvou či třech minutách jízdy opakovaně zastavovat a slézat z kola. Pokrok při zlepšování vzhledu a obsahu panelů je zřetelný, ale samo o sobě to nestačí. Obsah musí mít přímý vztah k dané lokalitě, jinak má návštěvník pocit, že mu někdo ze zlomyslnosti rozdělil zajímavou knížku na jednotlivé kapitoly, které rozmístil v terénu. Obecně se význam informačních panelů silně přeceňuje, a naopak vlastní

Shluk informačních tabulí na Pohansku. Foto Mgr. Vítek Urban

trasa je považována za nepodstatnou. Lidé přece obvykle nechodí na výlety proto, aby získali nové informace, spíše si chtějí dobít životní energii. Touží procházet krásná místa, zažívat dobrodružství a víc než informační panely by ocenili nové cesty a pěšinky, které by jim to lépe umožnily. Místo nadbytečných informačních tabulí a odpočívadel je proto potřeba budovat atraktivní stezky pro pěší turisty. Není nutné a ani žádoucí, aby vedly nejcennějšími přírodními lokalitami, mnohdy stačí málo – například přesunout trasu z údolního dna, kde se turista prodírá kopřivami a topí v blátě, o několik metrů výše do sušších a méně zarostlých strání. Stezička bude sice delší a klikatější, ale chůze po ní bude prožitkem, k němuž není potřeba žádných cedulí. Podpora rozvoje pěší turistiky by se podle mého názoru měla ubírat právě tímto směrem.

Obě tabule informují o přírodním parku Niva Dyje. Není jedna z nich nadbytečná? Foto Mgr. Vítek Urban

Informační tabule rostou jak houby po dešti Přestože naučné stezky pochopitelně nemohou krajinný ráz nějak výrazněji narušit, drobné prohřešky se tu a tam najdou. Jde hlavně o tabule viditelné z dálky několika kilometrů a o ty, které cloní kříže a kapličky. Závažnější je, že počet tabulí ve volné přírodě prudce roste. Kromě panelů naučných stezek objevíte velkoplošné mapy, poutače vábící k návštěvě okolních míst, z dalších tabulí se dozvíte, že zde byla realizována stavba financovaná z prostředků EU apod. Na některých místech už z cedulí vyrostl pořádný „les“ (například u zámečku na Pohansku jich v jedné řadě stojí pět). Často najdete vedle sebe dvě tabule, které informují o úplně stejné věci. Dalších 15 nových stezek se v našem kraji chystá a jistě nebudou poslední. V tuto chvíli je potřeba zauvažovat, zda pro rozvoj pěší turistiky a propagaci přírodních krás našeho okolí neexistují jiné vhodnější formy. Jednou z nich může být budování a údržba pěšin přírodního charakteru. Více o naučných stezkách Jihomoravského kraje naleznete na www.evvojaroska.websnadno.cz. Mgr. Vítek Urban Gymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14

Kam na výlet

Moje pátrání po naučných stezkách pomalu spěje ke konci. Zjištěný počet stezek je překvapivý a nic na tom nemění skutečnost, že občas jsem byl na pochybách, zda mohu nalezený soubor informačních panelů za naučnou stezku skutečně považovat. Protože žádná jednoznačná definice naučné stezky neexistuje, zařadil jsem do svého výběru téměř vše s výjimkou tematických cyklotras a souborů tabulí jednotně prezentujících obce určitého mikroregionu. Většina stezek je přírodovědného (54) nebo vlastivědného (36) charakteru. Překvapivě mnoho z nich se věnuje historickým událostem, osobnostem a památkám (31). Krajovou specialitou jsou vinařské naučné stezky (11). V poslední době rychle přibývají stezky zaměřené na lesnictví (9), naopak doposud dosti ojedinělé jsou stezky dětské (3) a včelařské (3).

Téma Lipka slaví dvacítku Před dvěma desítkami let se v panelákovém bytě bystrckého sídliště sešlo pět nadšených lidí, aby vymysleli název nově vznikajícího brněnského školského zařízení pro ekologickou výchovu. Jejich cíl byl jasný: vybudovat zázemí pro ekologickou výchovu dětí i dospělých a nabízet lidem, kteří chtějí naslouchat, náměty, jak žít bohatý život skromnějšími prostředky. Začátky Lipky Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání vznikla v roce 1991. Tehdy sídlila v jediné budově – ve funkcionalistické vile na Lipové ulici, která byla vždy plná dětí. Sotva zasadil primátor Brna na zahradě Lipky první strom a pronesl projev při příležitosti založení, ihned se na Lipku nahrnuli zájemci o všechny vzdělávací činnosti, které její pedagogové připravovali. Dlužno podotknout, že všichni měli za sebou řadu zkušeností, především s vedením přírodovědných a ochranářských oddílů a kroužků, ale i se vzděláváním dospělých. Od roku 1977 pořádali instruktorské kurzy pro instruktory dětských oddílů a od roku 1982 pak letní školy ochrany přírody. Absolventi většiny akcí se dál setkávali, a aby setkání měla vyšší smysl, byla doplněna prací v chráněných územích. Vznikla tak velká skupina pracovitých lidí, na které se Lipka při svém vzniku a ještě dlouho po něm mohla plně spolehnout. Stali se z nich lipkoví pedagogové, vedoucí kroužků, dobrovolní zahradníci, výtvarníci, autoři publikací, tvůrci počítačových programů… Mnozí z nich jsou našimi zaměstnanci či pomocníky dodnes. Dnes má Lipka pět pracovišť se šedesáti zaměstnanci. V některých ohledech má současná Lipka s tou původní maličkou jen málo společného. Svoje poslání si však zachovává a stále je útočištěm lidí, kteří hledají inspiraci, náměty, vzdělání, rady a vlídné přijetí. Lipka je stále součástí moravské pospolitosti ekologických organizací, která vždy byla v rámci České republiky jedna z nejpevnějších. Lipka pro děti Děti, žáci, studenti – to jsou od počátku nejdůležitější cílové skupiny Lipky. Jihomoravské děti znají Lipku zejména díky ekologickým výukovým programům, kterých se zúčastňují v rámci školní výuky. Před dvaceti lety měla Lipka v nabídce pouze jeden program, dnes nabízí celkem 127 jednodenních a 16 pobytových. Za dvacet školních roků je absolvovalo více než 200 000 žáků. Spolupráce se školami byla v roce 2003 rozšířena o školní ekologické projekty. Lipka pro školy připravuje podklady a materiály pro projekty, které si pak učitelé s žáky realizují sami na svých školách. K nejvýznamnějším činnostem však patří kroužky, kluby, výpravy a tábory. Netřeba vysvětlovat, že právě soustavná a pravidelná práce

s dětmi, zejména pokud probíhá v přírodě, je nejúčinnější. Je škoda, že o kroužky a pobytové tábory už není tak velký zájem jako dříve. Všichni však doufáme, že jednou opadne nadšení z počítačů a techniky a děti se z virtuálního světa vrátí k hrám v opravdové přírodě. Dětem i jejich rodičům nabízíme také spoustu akcí pro veřejnost. Oblíbená je hlavně Vánoční Lipka, Dveře dokořán na Jezírku, Zahradní slavnost na Rozmarýnku a Oslavy podzimu na Rychtě. A nelze nezmínit také Den Země, který Lipka pořádá s řadou brněnských nevládních organizací.

Lipka pro dospělé Učitelé a studenti vysokých škol – i toto jsou cílové skupiny, které Lipka považuje za neopomenutelné. Učitelů si vážíme především, neboť mají ve vzdělávání nezastupitelné místo a rozhodně zaslouží obrovský obdiv za práci, kterou poctivě a mnohdy bez odpovídajícího

Na akce pro veřejnost jsou zvány děti i dospělí. Vždy se dozví a naučí něco nového. Foto Tomáš Siničák ocenění vykonávají. Lipka pro ně co nejpečlivěji připravuje mnoho forem vzdělávání od jednodenních seminářů či konferencí, přes několikadenní exkurze či modulové vzdělávání až po dvěstěpadesátihodinová specializační studia. Učitelé si mohou pod naším vedením vybudovat přírodní zahradu nebo napsat žádost o dotaci. Snažíme se pro ně zajistit kvalitní metodické materiály a pomůcky, které od roku 2010 sami vytváříme v rámci Edičního centra Lipky. Také vysokoškolská výuka tvoří významný díl lipkového vzdělávání. Lipka je smluvním partnerem pro Masarykovu univerzitu i Univerzitu Palackého a zajišťuje výuku téměř dvou desítek akreditovaných předmětů. Naši pedagogové jsou konzultanty bakalářských i diplomových prací. Studenti u nás také mohou vykonávat pedagogickou praxi.

Téma

Oslavy výročí V rámci oslav svých narozenin Lipka připravuje na sobotu 22. října velký den otevřených dveří pro veřejnost na všech svých brněnských pracovištích, nazvaný Lipkobraní. Můžete si prohlédnout vnitřní interiéry, netradiční výukové prvky a vyzkoušet si hravé aktivity pro děti i dospělé. Přijďte nás navštívit, těšíme se na vás!

10

Ekologické výukové programy Lipky přinášejí dětem nejen nové poznatky o přírodě, ale i nevšední zážitky. Foto Tomáš Siničák

Hana Korvasová a Kateřina Vítková ředitelka a PR manažerka Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání

2/2011

Téma Rezekvítek dvacetiletý Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil a v létě tyčí se tu kukuřičná zrna. Ó kéž bych, matko, s tebou dodneška tu žil, na břehu řeky Svratky kvete rozrazil, kéž žil bych s tebou, matko, dodnes ve zdech Brna. (úryvek z básně Vítězslava Nezvala) Téměř na břehu řeky Svratky naleznete organizaci, jíž dal jméno, i dle Nezvalovy básně, rozrazil rezekvítek. Rezekvítek sídlí v Brně na Kamenné 6 a stejně jako řada dalších organizací, vzniklých v roce 1991, slaví letos 20 let. Tenkrát v tom památném roce vniklo naše občanské sdružení jako bratrská organizace Domu ekologické výchovy Lipka. Hlavním účelem bylo sdružovat pedagogy, nadšence a dobrovolníky, pracující v ekologické výchově, poskytovat jim zázemí pro vzdělávání, výměnu zkušeností, setkávání a společné akce. Účel, pro který jsme vznikli, zůstal zachován dodnes, oblasti naší činnosti se však stále rozšiřují a z kdysi ryze dobrovolnického sdružení postupně vznikla profesionálně fungující organizace, úspěšně řešící dlouhodobé vzdělávací projekty, velké osvětové akce či péči o chráněná a jinak cenná území na vysoké odborné úrovni.

Tvůrčí centrum Rezekvítku Dlouholetým programem Rezekvítku, už od jeho vzniku, je tvorba metodických i naučných ekovýchovných publikací a originálních výukových pomůcek. Za celou historii jsme vydali přes sto titulů a v současnosti nabízíme kolem třiceti vlastních publikací a pomůcek. Když se do škol začaly dostávat počítače, byli jsme průkopníky v tvorbě vzdělávacího softwaru pro ekologickou výchovu. Nyní zase tvoříme originální výukové programy pro interaktivní tabule. Provozujeme také internetový portál www.ekokatalog.cz, sdružující nabídku publikací a výukových pomůcek řady středisek ekologické výchovy z celé republiky. Péče o přírodu Významný podíl činnosti Rezekvítku zabírá praktická ochrana přírody – péče o chráněná a přírodně cenná území, rekultivace lomů zvyšující biodiverzitu a další aktivity směřující k pedagogickému využívání těchto území. Navrhujeme a realizujeme jednoduché prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) a pomáháme obcím se sháněním dotací na jejich tvorbu. Zabýváme se také tvorbou plánů péče, inventarizacemi a odbornými studiemi v ochraně přírody. Do péče o přírodu zapojujeme také širokou veřejnost formou dobrovolnických brigád, společnými výsadbami s místními obyvateli či spoluprací se školami.

Ekovýchova pro školy – výukové programy Brněnským školám nabízíme realizaci řady ekologických výukových programů a přednášek s environmentální tematikou přímo u nich ve třídách. Realizujeme také terénní výukové programy a exkurze po brněnské přírodě a po územích Natury 2000 (www.zanaturou.cz). Zvláštním projektem, propojujícím péči o přírodu a ekovýchovu, je program Děti pečují o přírodu. V něm vedeme žáky k aktivní péči o maloplošná chráněná území v Brně a jeho blízkém okolí. Formou her a exkurze se žáci seznamují i s faunou a flórou. Další vzdělávání pedagogických pracovníků Pro pedagogy pořádáme řadu seminářů zaměřených na environmentální problematiku, přípravu a tvorbu projektů a využití alternativních výukových pomůcek. Každoročně pořádáme ve spolupráci s Chaloupkami a Lipkou putování po školních zahradách a přírodních učebnách pod názvem Toulavý autobus. Akce je inspirací pro pedagogy, kteří mají zájem vybudovat či vylepšit jejich školní zahradu.

V rámci programu Děti pečují o přírodu se žáci aktivně zapojují do péče o konkrétní lokalitu. Foto archiv Rezekvítku

Poradenství a pomoc školám Školám nabízíme konzultace a pomoc při začlenění průřezového tématu Environmentální výchova do Školních vzdělávacích programů. Jsme také konzultanty projektu Na zelenou – Bezpečné cesty do školy, který patří mezi dopravní projekty Nadace Partnerství. Osvěta široké veřejnosti Každoročně pořádáme několik osvětových akcí pro veřejnost a řadu dobrovolnických víkendovek – nyní v rámci programu Mládež v akci. Velkou oblibu si získaly exkurze za botanickými, geologickými a jinými zajímavostmi Jihomoravského kraje, cyklus exkurzí za energií a dendrologické vycházky. Chcete-li vyrazit do přírody s námi, sledujte kalendář akcí na našich webových stránkách www.rezekvitek.cz, kde se dozvíte také spoustu dalších informací o všech našich činnostech.

Důležitou součástí činnosti Rezekvítku jsou i výukové programy pro školy. Foto archiv Rezekvítku

Ing. Petr Laštůvka ředitel Rezekvítku

Téma

Ekologické poradenství Rezekvítek koordinoval v letech 2009 až 2011 Síť jihomoravských ekoporaden, v níž je sdruženo celkem 19 organizací. Pro Síť vydáváme propagační materiály a provozujeme společný internetový portál www.ekoradce.cz.

11

Téma Nadace Partnerství 1992–2011: 20 let pro lidi a přírodu Nadace Partnerství si za uplynulé dvě dekády své existence vybudovala pozici nejvýznamnější české ekologické nadace a zůstává velmi aktivní také v mezinárodním měřítku. Co zapříčinilo její vznik a proč právě na jižní Moravě? Po pádu železné opony vyslaly americké soukromé nadace skupinu mladých absolventů, aby v tehdejším Československu, Polsku a Maďarsku provedla průzkum situace a navrhla, jak mohou američtí dárci nejlépe pomoci životnímu prostředí a občanské společnosti v nových demokraciích střední Evropy. Na základě důkladných, asi rok trvajících analýz a rozhovorů s desítkami lidí, kteří se už za socialismu odborně, občansky či politicky angažovali v ekologických tématech, byl dárcům předložen koncept Environmental Partnership for Central Europe. Šlo o program malých grantů pro neziskové organizace, který měl pružně reagovat na potřeby sektoru nejen v centrech hlavních měst, ale i na odlehlých vesnicích. Program měl od počátku ambici poskytovat finanční pomoc konkrétním projektům a také vytvářet kapacitu pro reálná partnerství mezi občanským, veřejným a soukromým sektorem a pro výměnu zkušeností a know-how přes oceán i v rámci Evropy.

Téma

Brno a jižní Morava tehdy jednoznačně vynikly jako silný ostrov a v mnohém kolébka ekologických hnutí, historicky ovlivněná Vladimírem Úlehlou a jeho žáky. Unikátní propojení akademického zázemí s projektanty, angažovanými úředníky a ekologickými organizacemi jak předrevolučními (Brontosaurus, ČSOP, časopis Veronica), tak zcela novými (Děti Země, Hnutí DUHA, Ekologický právní servis aj.) bylo důvodem, proč měl mít program Environmental Partnership své sídlo právě v Brně. Od února 2004 až dodnes najdete sídlo kanceláře v Brně na Panské ulici, kde jí zázemí poskytla ZO ČSOP Veronica.

Naše práce u nás i v zahraničí Nadace Partnerství si udržuje pozici nejvýznamnější české ekologické nadace. Už osmým rokem vede žebříček nejcitovanějších českých nadací. Pokračuje v grantové podpoře projektů neziskovek, škol i malých obcí, ale zároveň rozvíjí řadu tematických programů. Právě kombinace grantové podpory s unikátním odborným a projektovým zázemím umožňuje nejefektivnější podporu pilotních projektů a pozitivních změn v mnoha oblastech – ať už jde o veřejná prostranství, cyklistiku a nemotorovou dopravu vůbec, využívání přírodního a kulturního dědictví pro rozvoj místní ekonomiky, zlepšování životního prostředí v obcích, šetrné využívání energie a přírodních zdrojů, osvětu nebo environmentální výchovu (v této oblasti například díky programu Škola pro udržitelný život pomáháme školám aktivně zapojovat děti do života v obci). Do českého prostředí přinášíme nejlepší zahraniční zkušenosti, organizujeme stáže, konference, výměny expertů a společné projekty s mnoha zahraničními partnery. Současně také využíváme českých zkušeností v zahraniční, např. českou celostátní anketu Strom roku jsme letos rozšířili na evropskou úroveň, pomáháme se zavedením certifikace Cyklisté vítáni na Slovensku a s mnoha dalšími projekty na Balkáně nebo na Ukrajině. Přibližně deset let trvalo, než se podařilo nahradit finanční pomoc zakládajících dárců z USA místními zdroji. Nadace vybudovala nadační jmění ve výši 100 milionů korun a spolupracuje s řadou firemních dárců. V posledních letech administruje také velké evropské projekty nebo Blokový grant švýcarské vlády, určený nevládním organizacím. Brněnské sídlo nadace při svých cestách na Moravu navštěvují velvyslanci spolupracujících zemí, v posledním roce jsme přivítali velvyslance USA, Velké Británie, Dánska, Nizozemí a Lucemburska.

Zakotvení na jižní Moravě Svoji národní a mezinárodní úlohu Nadace Partnerství obohatila o místní dimenzi řadou projektů. Mezi nejznámější patří Moravské vinařské stezky a v posledních letech i Festival otevřených sklepů. V roce 2006 jsme zakoupili nemovitost v Brně na Údolní 33, kde letos v září zahajujeme výstavbu unikátního centra pro environmentální poradenství, výchovu a osvětu. Vytvoříme zázemí pasivní administrativní budovy a vzdělávací otevřené zahrady, jež umožní spojit síly několika neziskových organizací. Projekt je podpořen z Operačního programu Životní prostředí a připraven ve spolupráci s Jihomoravským krajem, městem Brnem, brněnskými univerzitami i nevládními organizacemi.

Oheň – voda – země – vzduch: 4 živly, 12 stanovišť a zahrada plná hravých zážitků. Nadace Partnerství slaví 20 let své činnosti mimo jiné i stavbou vzdělávací zahrady určené hlavně žákům 2. stupně ZŠ (www.nadacepartnerstvi.cz/zahrada). Autor vizualizace ateliér Projektil Architekti, s. r. o. Centrum bude propojeno s programy Lipky – školského zařízení pro environmentální vzdělávání, které se podílí na přípravě vzdělávacích programů pro školy. První zájemci budou moci nové centrum navštívit již za rok, v září 2012. V návaznosti na tento projekt začínáme připravovat revitalizaci rozsáhlejšího území zanedbaných zahrad na severním úpatí hradu Špilberk, kde počítáme s malou městskou farmou, zahradnickými programy, místním trhem i kouskem městské divočiny. Výsledky Nadace Partnerství v číslech • 2858 podpořených projektů • 273 milionů Kč udělených v grantech • 271 škol zapojených do projektů • 6 milionů Kč na bezpečné cesty do škol • 425 142 lidí hlasujících v anketě Strom roku • 196 oživených veřejných prostranství za 20 milionů Kč • 39 700 vysázených stromů a keřů od roku 2004 • 207 podpořených projektů na 4200 km cyklostezek Greenways • 123 měst zapojených do zklidňování dopravy • 210 zahraničních odborníků do ČR a mnoho dalšího nevyčíslitelného… RNDr. Miroslav Kundrata ředitel Nadace Partnerství

Veronica: Umíme číst v přírodě a krajině… Již 25 let

2/2011

Téma Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronica v letošním roce slaví pětadvacet let své činnosti. Během čtvrtstoletí aktivní ochrany životního prostředí a péče o přírodu vytvořila stovky projektů, mezi nimiž jsou i ty, které právě letos slaví kulatá výročí.

Radíme, chráníme, inspirujeme aneb 20 let Ekologické poradny Veronica Po roce 1989 se činnost Veroniky rozrostla a Veronica se stala nevládní neziskovou organizací s profesionálním zázemím. K časopisu přibyly projekty využívající spolupráce s českými i zahraničními partnery, mezi nimi také Ekologická poradna Veronica. Jako první svého druhu v České republice začala pomáhat Brňanům měnit každodenní chování tak, aby dopad na životní prostředí byl co nejmenší. Od počátku spolupracuje s širokým spektrem odborníků především z brněnských vysokých škol. Na své dvacetileté pouti přispěla k vymýcení fosfátů z pracích prášků, zachránila před pokácením spoustu stromů, pomohla poraněným či do města zatoulaným živočichům, naučila Brňany třídit odpady a také vyškolila řadu ekologických poradců. V posledních letech zpracovává přes 2000 dotazů občanů ročně, provozuje rozsáhlé poradenství na internetu a žhavou novinkou je brněnská ekomapa (http://www.veronica.cz/ekomapa). 20 ročníků brněnského Biojarmarku Před dvaceti lety se poprvé uskutečnil brněnský Biojarmark, na kterém Veronica pomáhala prošlapat cestu produktům ekologických zemědělců na naše stoly. Tradiční oslava ekologického zemědělství, které je šetrné k přírodě a krajině, a lokálních potravin, jež necestovaly přes půl světa, to je každoroční podzimní brněnský Biojarmark. 5 let pasivního domu Centra Veronica Hostětín Veronica nepůsobí jen na jižní Moravě, ale od začátku 90. let také v Hostětíně v Bílých Karpatech. Zde na projektech, které byly ve spolupráci s obcí, regionální samosprávou a řadou národních a mezinárodních partnerů realizovány, ukazuje, co znamená udržitelný rozvoj v praxi: ochranu životního prostředí, podporu místní ekonomiky a pracovní místa. Návštěvníci zde mohou vidět výtopnu na biomasu, kořenovou čistírnu odpadních vod, moštárnu, solární termické i fotovoltaické systémy, šetrné veřejné osvětlení nebo pasivní dům. To vše si loni prohlédl i princ Charles, a „hostětínské cestě“ i naší práci se tak dostalo ohromného ocenění a podpory.

Kulaté výročí letos slaví kořenová čistírna odpadních vod a budova Centra Veronica Hostětín. Kořenovka byla za odborného přispění Veroniky dokončena v roce 1996, zrušila stavební uzávěru a otevřela cestu k dalším ekologickým projektům. Centrum Veronica Hostětín je první českou veřejnou budovou postavenou v pasivním standardu.

10 let Jablečné slavnosti v Hostětíně S ambicí podpořit místní produkci jablečných moštů, pěstování a zpracování tradičních odrůd ovoce, a tím i celý region, se před deseti lety v Hostětíně poprvé uskutečnila Jablečná slavnost. Desáté výročí oslavila „Jablečná“ poslední zářijovou neděli nejen vůní jablečných moučníků, chutí jablečného moštu, hudbou, ukázkami řemesel a hrami pro děti, ale také odbornými exkurzemi po modelových projektech v obci. Závěrečné ohlédnutí a přání do budoucna Troufáme si neskromně říci, že Veronica ve všech svých rozmanitých podobách vykonala pro ochranu životního prostředí i pro rozvoj občanské společnosti znamenité dílo. Ostatně za to obdržela i řadu ocenění. Zásluhy a dík patří stovkám dobrovolných pracovníků i desítkám profesionálních zaměstnanců Ekologického institutu Veronica, s nimiž jsme v průběhu let spolupracovali, a rovněž všem dárcům. Víme však, že práce pro ochranu přírody nikdy nekončí a že jí v měnícím se světě a klimatu spíše přibývá. Popřejme tedy Veronice, aby se jí i nadále dařilo pečovat o ochranu přírodního i kulturního dědictví, podněcovat spolupráci nejen mezi nevládními organizacemi, ale i mezi sektory ve společnosti a podporovat šetrný vztah k přírodě spolu s odpovědným chováním vůči ostatním lidem. A protože sázení stromů v sobě snoubí ochranu přírody, slavnostnost i závazek do budoucna, zakončí Veronica oslavu svých výročí zasazením 25 sakur na brněnské ulici Květná v den státního svátku 28. října 2011. RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc., ředitelka Ekologického institutu Veronica Mgr. Dana Zajoncová, šéfredaktorka časopisu Veronica Bc. Mariana Zbořilová, Ekologická poradna Veronica

Ekologická poradna Veronica zahájila svou činnost na podzim roku 1991 a dodnes ji najdete v Brně v Domě ochránců přírody na Panské 9. Foto archiv Veronica

Téma

Časopis Veronica Před 25 lety vznikla Veronica jako regionálně zaměřený časopis s ambicí spojovat kulturu s ochranou přírody a kultivovanou formou šířit ekologickou osvětu. U jeho zrodu stála trojice zakladatelů: Antonín Buček, Miroslav Kundrata a Jan Lacina. Časopis mapuje vztah člověka k přírodě a krajině a často otevírá i témata, o kterých se dosud nediskutovalo. Pravidelně přináší návody Ekologické poradny Veronica, osobní vyznání osobností o krajině jejich srdce, galerii současných výtvarníků inspirovaných přírodou či podněty k návštěvě přírodních parků. Zapojením literárních a výtvarných prvků se snaží vést i k jinému než jen exaktnímu pohledu na životní prostředí. Od roku 1999 časopis vychází jako dvouměsíčník. Předplatitelům navíc nabízí zvláštní tematická čísla nebo přílohy o chráněných územích. 25. výročí si časopis připomněl 25. února v Divadle Husa na provázku představením Jeňýček, Mařenka a ekostařenka aneb Pohádka o permakulturní chaloupce autorů Mojmíra Vlašína a Světlany Jálové v podání divadelního souboru Verdis.

Téma 20 letokruhů Sedmé generace Letos se dožil dvacítky nejen zákon o ovzduší, který během několika let srazil tuzemské exhalace síry o 90 %, ale i časopis Sedmá generace. Ten se od počátku snažil zmírňovat exhalace způsobované úzkoprofilovým ekonomickým myšlením, které považovalo ekologické problémy za třešničku na polistopadovém reformním dortu.

Téma

S původním názvem Poslední generace (myšleno v množném čísle) časopis nejprve tematicky cílil zejména na energetiku, ekonomiku, dopravu, rozvojový svět či lidská práva. „Za přijatelný nepovažujeme podivný sociální pokus komunistických stran ani žádnou jinou formu konzumní společnosti. Změna společnosti není možná bez změny hodnot, které si její členové vytvořili,“ čteme v úvodním prohlášení redakce, z něhož je zřejmé, že tvůrci časopisu nehodlali svět pouze popisovat, ale i měnit. Kritizovali především jadernou energetiku, automobilismus, ekonomickou globalizaci a centralizaci všeho druhu. Na stránkách Generace tak mohli doboví čtenáři detailně sledovat výstavbu Temelína, marnou snahu o záchranu Libkovic, nebo naopak vítězný odpor proti plánované těžbě zlata v Mokrsku a Kašperských horách. A jako jedni z prvních číst o hrozbě globálního oteplování a klimatických změn, jíž si naše „velká média“ začala všímat o mnoho let později (a ještě zmatečně).

Učníkovou, Vojtěcha Koteckého, Jaromíra Bláhu, Milana Štefance, Miroslava Patrika, Mojmíra Vlašína, Hanu Librovou, Erazima Koháka, Ivana Dejmala, Mikuláše Hubu, Juraje Lukáče, Jana Piňose, Martina Bursíka, Naďu Johanisovou nebo Ľubicu Lacinovou (omlouvám se všem, které jsem vynechal).

Méně vykřičníků, více otazníků V posledních letech se Sedmá generace snaží rozšiřovat tematický záběr, přičemž ale všechny sledované jevy i nadále nahlíží ze sociálně-ekologické perspektivy. Osu každého čísla tvoří hlavní téma, v poslední době kupříkladu greenwashing (lakování na zeleno), ekopsychologie, pomalý život, dumpster diving (vybírání popelnic a kontejnerů), příroda v uměleckých dílech, ekologická výchova nebo ekologické pohřbívání. Mimoto 7.G v každém čísle přináší seriály Kurz mediální sebeobrany, Ekonomičtí disidenti, reportáže o příkladech dobré ekopraxe nebo profilové rozhovory s podnětnými Kromě kořenů a projevů ekologické osobnostmi – z posledních let například krize však autoři Generace ohledávali s Václavem Bělohradským, Tomášem i pozitivní kořeny budoucnosti, například Halíkem, Vladimírem Kokoliou, Terezou v seriálu Potulný sadař nebo v rozmaniStöckelovou nebo Choitreshem Kumarem tých článcích o všech možných „pestrých Gangulym. a zelených“, žijících šetrnějšími životními způsoby. Zprvu dvouměsíčník, posléze Sedmá generace se navzdory chroČtenářská obec Sedmé generace nemá měsíčník (a dnes opět dvouměsíčník) nickým finančním obtížím i nadále snaží hranice. Foto Hana Králová ml. přispěl k rozvoji zdejšího ekologického kvalitně, čtivě a inspirativně psát pro lidi, povědomí i tím, že pravidelně publikoval kteří nejsou experti, ale chtějí jít do hloubpřeklady z časopisů The Ecologist a Third World Resurgence, respekky. Pokouší se na jedné straně nekritizovat za každou cenu, a na straně tive zprostředkoval texty předních ekomyslitelů, například hlubinného druhé vyhýbat se nekritickým PR oslavám – byť by mělo jít o akce ekologa Arneho Naesse, sociálního ekologa Murraye Bookchina, zanavýsost bohulibé. Ve srovnání s počátkem devadesátých let se snaží kladatele The Ecologistu Edwarda Goldsmithe, ekofeministky Vandany vykřičníky nahrazovat otazníky a třemi tečkami, aniž by sklouzla do Shivy a dalších. pohodlného relativismu. I nadále chce psát „s vertikálou“ a z perspektivy minimálně sedmi generací. I nadále chce tisknout na recyklovaný Ti, co přijdou sedm generací po nás papír a černobílými fotkami posouvat články do v textu nevyřčených rovin. I nadále chce nevytýkavě, poučeně a vtipně zpochybňovat konNázev Poslední generace s podtituly „Optimistický časopis Hnutí venční pravdy o „růstu Růstu“ a poutavě provádět udržitelnějšími žiDUHA pro životní prostředí a dobu“ a později „Časopis Hnutí DUHA votními styly. I nadále chce být prostorem propojujícím ekologickou, pro obnovu přirozených vztahů“ nahradila v roce 1998 generace lidskoprávní, rozvojovou či genderovou agendu. Sedmá, inspirovaná Velkým zákonem Irokézů. Ten říká, že chceme-li jako lidstvo žít na této planetě ve spokojenosti a míru, mělo by naše jedJinými slovy: Sedmá generace chce být i nadále solidním časopinání zohledňovat také potřeby našich potomků. A to i těch, kteří přijdou sem, jenž sice nemůže (a v něčem ani nechce) být The Ecologistem sedm generací po nás. Navzdory posunům v názvech a personálním nebo Respektem, ale může být – přes všechny nedostatky – respekobměnám probleskuje všemi dvaceti ročníky společný leitmotiv: motovaný lidmi, kteří promýšlejí environmentální témata. derní civilizace si pod sebou podřezává větev a její ekologické problémy Společně se všemi, kteří se na vycházení 7.G podílejí, doufám, že se nedají řešit pouze techn(olog)icky, ale ruku v ruce s podstatnými těmto výzvám dostojíme a že se sedmogenerační kmen rozšíří o mnoho společenskými, politickými a etickými změnami na lokální i globální dalších letokruhů. Pesimismus si nechme na lepší časy. úrovni. Více na www.sedmagenerace.cz. V Generaci od počátku hojně publikovala řada osobností domácího ekologického hnutí. Vzpomeňme na zakladatele časopisu Mgr. Vít Kouřil (i Hnutí DUHA) Jakuba Patočku a Jana Beránka, Jana Kellera, Danutu šéfredaktor Sedmé generace

Ekologická výchova na ostrově dračí krve

2/2011

Okénko pro školy Jdeme po chodbě základní školy v Hadibu. Hodina právě skončila. Je odpoledne, a tak patří vyučování děvčatům. Chodí kolem nás, zahalené do bílých a černých šátků, a upírají na nás zvědavé pohledy. Těm, kterým ještě šátek nezahaluje celý obličej, je ve tvářích vidět úsměv. Než začne hodina, přibíhají k nám další, tentokrát menší dívky, křičí a smějí se, berou nás za ruce a táhnou do své třídy, která se za okamžik naplní k prasknutí asi šedesáti děvčaty. Tázavě sledujeme učitele angličtiny, který zaujímá místo překladatele. Začíná další lekce environmentální výchovy na Sokotře.

Na několika místech se i přes intenzivní pastvu zachovaly původní lesní porosty, v nichž můžeme najít mimo jiné místní endemické dračince rumělkové, známé jako stromy dračí krve. Jejich stáří se odhaduje na několik set let. Tato rostlina z třídy jednoděložných, jejíž rudá pryskyřice se používá k barvení a léčení již od dob starověkého Říma, se stala symbolem ostrova. S jejím obrázkem se setkáte všude – od mincí po vývěsní štíty hotelů. Právě dračincové háje jsou však na Sokotře velmi ohroženy. Původní lesní porosty postupně mizejí, přírůstek obyvatel a stále intenzivnější pastva mají pravděpodobně za následek jejich ztíženou až chybějící přirozenou obnovu. Zde, v podmínkách suchých tropů, se pak krajina může velmi rychle změnit v polopoušť. Zároveň s dračinci jsou ohroženy i mnohé další vzácné a endemické druhy. Není tedy divu, že Sokotra tolik přitahuje zájem vědců z celého světa.

Lipka na Sokotře Lipka svou práci na Sokotře zahájila v roce 2009. Tehdy jsme se stali partnery projektu Hospodaření s přírodními zdroji tropů a subtropů – inovace studijních programů LDF Mendelovy univerzity (MENDELU). Ta na Sokotře působí už přes deset let s četnými výsledky v oblasti výzkumu, mapování biotopů, ale také v obnově lesních porostů, zakládání zahradnictví a lesních školek, ve výsadbě dřevin a ve spolupráci s místními obyvateli.

Chlapecká třída ve škole v Hadibu. Školní uniforma se skládá z bílé košile a černých kalhot. Foto Jan Forejt

Projekt, jehož se účastníme, je primárně určen studentům Mendelovy univerzity. Jde v něm především o inovaci studijních programů lesnické a dřevařské fakulty. Jeho cílem je připravit odborníky v oboru lesnictví a management přírodních zdrojů na podmínky tropů a subtropů. Součástí je i výjezd do zmíněných oblastí. Úkolem lektorů Lipky je seznámit studenty s možnostmi environmentální výchovy v rozvojových zemích a vyzdvihnout její nezbytnost. Ve spolupráci s místními učiteli se pokoušíme najít cestu ve vzdělávání v oblasti ochrany životního prostředí a přírodního bohatství Sokotry. Snažíme se vyvinout učební pomůcky, pro jejichž tvorbu nejsou na Sokotře dostatečné prostředky. Během našich výjezdů na ostrov vyrážíme společně se studenty MENDELU přímo do terénu. Ekologickou výuku realizujeme ve vesnicích a v rodinách, ale také ve školách. Děti jsou tu zvědavé jako všude jinde na světě, přitahuje je všechno nezvyklé, a tím pro ně zatím jsme.

Dlouhá cesta k uvědomění si environmentálních otázek V základní škole v největším městě Hadibo je vyučování rozděleno na dopolední část, které se účastní chlapci, a odpolední část, určenou dívkám. Vesnické školy vyučování rozdělené nemají. Děti tu docházejí do školy, jež je umístěna v centru spádové oblasti. Cesta do školy jim trvá často víc než hodinu. Chodí pěšky nebo jezdí na oslu. Výuka biologie na Sokotře prakticky neexistuje. Zato je tu všudypřítomná otázka víry a náboženství, kterou ve styku s dětmi nelze obejít. „Modlíš se?“ ptají se mě děti na pláži, jedno přes druhé, zatímco si do písku kreslíme stromy a dáváme jim jména. „A jsi muslimka?“ Když odpovídám, že křesťanka, ptají se dál – jak se modlím, kolikrát denně… Vědí, že jsem z daleka, a tak hledají společné body. Nakonec, až jsou náboženské otázky vyjasněny, se na mě usmějí a dají mi pusu. Děti neznají hranice. Ve školních lekcích se zaměřujeme na funkce lesních porostů, užitek stromů, alternativy pastvy. V neposlední řadě se na Sokotře stává aktuální otázka odpadu. Tradiční zvyk odhazovat odpad přímo na místě jeho vzniku má bohužel za následek stále větší rozptýlení odpadků v krajině, především plastových sáčků a prázdných PET lahví. Hadibo je odpadky doslova zaplaveno. „Nechápu to,“ říká studentka pedagogiky, navštěvující univerzitu v Hadibu. „Před deseti lety tu nebyly žádné plastové sáčky, nikdo je nepotřeboval a teď jsou všude.“ Zdá se, že obyvatele Sokotry čeká ještě dlouhá cesta k uvědomění si environmentálních otázek jejich domova. Ocitají se na rozcestí mezi tradičním způsobem života na jedné straně, a výdobytky civilizace nejen v podobě plastových odpadků na straně druhé. Zvítězí záchrana přírodního bohatství nad touhou po západním způsobu života? Nemůžeme soudit, jen nabízet možná řešení. A snad jsou to právě žáci našich lekcí, kteří si z nich jednou budou vybírat. Ing. Lenka Kvasničková pedagogická pracovnice Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání

Okénko pro školy

Sokotra je ostrov ležící v Indickém oceánu. Geograficky náleží k Africe – k jihovýchodnímu cípu Somálska je to pouhých 240 km, politicky však patří k Jemenu. Jedná se o souostroví čtyř ostrovů, z nichž pouze dva jsou obydleny lidmi. O přírodním bohatství Sokotry, vyhlášené v roce 2003 biosférickou rezervací UNESCO, bylo již napsáno mnohé. Lze tu najít přes 250 endemických druhů. Proto je Sokotra někdy nazývána Galapágami Indického oceánu. Lidé se tu tradičně živí pastevectvím dobytka, především koz, ale také ovcí, skotu a velbloudů.

Okénko pro školy Ekoškoly v akci Školy zapojené do mezinárodního programu Ekoškola jsou každoročně zvány na slavnostní předávání titulů Ekoškola. Díky letošnímu rekordnímu počtu padesáti škol bylo udílení rozděleno na dvě samostatné akce. Zástupci škol, které titul již obhajovaly, se 14. června 2011 zúčastnili konference Ekoškoly v akci v zajímavých a inspirativních prostorách Národní technické knihovny v Praze. Konference byla pojata i jako příležitost k výměně zkušeností a dobrých nápadů. Účastníci si mohli například vyzkoušet, jak dochází ke znečišťování vody v Dunaji, sestavit solární stavebnici, zahrát si hru na třídění odpadu či složit časovou osu vývoje dopravních prostředků. Nováčkům programu bylo určeno slavnostní udílení titulů v Senátu PČR 23. června 2011. Za přítomnosti ministra životního prostředí Tomáše Chalupy převzalo svůj první titul 20 škol. „Je skvělé, že děti dělají něco nad rámec školních aktivit. Přál bych si, aby se o ekologii nezajímaly jen proto, že je to dnes populární téma, ale proto, že si uvědomují, co je důležité pro jejich budoucnost,“ uvedl ministr. Druhá

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa ocenil mimo jiné i žáky ze Základní školy Boleradice. Foto Ondřej Holoubek

část programu se odehrávala v Malostranské besedě, kde žáci během hry odhalovali nového ekoškolího maskota Garbyho. Mezi oceněnými nechyběli zástupci z Jihomoravského kraje. Konference se zúčastnila ZŠ Újezd u Brna (2. titul) a ZŠ Rosice a Střední škola polytechnická z Brna, obhajující již 3. titul. V Senátu byly oceněny ZŠ Boleradice a ZŠ J. A. Komenského z Kyjova.

Co program Ekoškola přináší Žáci se učí o environmentálních tématech prostřednictvím praktických činností, které mají bezprostřední vliv na jejich nejbližší okolí. Zakládají Ekotým, vytvářejí si vlastní ekokodex, analyzují současnou situaci na škole a navrhují zlepšení, která se snaží plnit. Aby škola mohla titul získat, musí splnit kritéria metodiky sedmi kroků a realizovat konkrétní opatření v některém z vybraných témat Ekoškoly (např. energie, voda, odpady, prostředí školy, doprava). Program Ekoškola tvoří komplexní systém metodické podpory k EVVO. Zapojeným školám jsou poskytovány výukové programy pro žáky, metodické materiály, semináře pro pedagogy i konzultace. Projekt Síť Ekoškol v ČR probíhá pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstva životního prostředí ČR a je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Hlavním koordinátorem programu je Sdružení TEREZA, funkci koordinátora pro JMK zastává Lipka – pracoviště Kamenná. Zájemci se mohou zapojit kdykoli, více informací na www.lipka.cz/kamenna. Mgr. Markéta Navrátilová pedagogická pracovnice Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání

Vzdělávání k udržitelnému rozvoji nejen pro středoškoláky Lipka v rámci nového projektu nabízí středoškolákům a žákům 8. a 9. tříd ZŠ víkendové terénní exkurze či zapojení do celoroční korespondenční soutěže o atraktivní ceny.

Okénko pro školy

Vzdělávání k udržitelnému rozvoji je v českém prostředí pojem zatím nepříliš známý, oproti environmentální výchově je výrazně interdisciplinární povahy. Jeho zkvalitnění by měl přinést nový projekt Lipky Vzdělávání k udržitelnému rozvoji pro střední školy, podpořený Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vytvořeny budou nové výukové programy a nápadníky výukových aktivit pro pedagogy. Součástí projektu je i cyklus terénních exkurzí a korespondenční soutěž Na šťopkách.

Cyklus terénních exkurzí Středoškolským studentům Lipka nabízí řadu terénních exkurzí do lokalit zajímavých z přírodovědného i sociálního hlediska. Při víkendových setkáních nebude chybět dobrodružný program i pomoc přírodě. V nedávné době již proběhly první exkurze. Jedna z nich pozvala účastníky na Pálavu, druhá zavedla studenty do Bílých Karpat. Pro více informací o dalších terénních exkurzích, jež jsou zcela zdarma, nás můžete kontaktovat na e-mailu [email protected].

Korespondenční soutěž „na šťopkách“ Studenti SŠ a žáci 8. a 9. tříd ZŠ se dále mohou zapojit do celoroční korespondenční soutěže Na šťopkách. Účastní se jí maximálně čtyřčlenné týmy, které zodpovídají otázky a plní zadané úkoly. Odpovědi však nelze vypátrat v knihách ani na internetu, ale je zapotřebí pustit se do vlastního výzkumu. V jednom z kol loňského ročníku se žáci vypravili například do fascinujícího světa stromů. Podle klíče určovali druhy stromů ve svém okolí nebo se pokoušeli fotograficky zdokumentovat jeden druh v různých životních fázích – od naklíčeného semínka až po zetlelý kmen. Součástí zadání byly také pokusy porovnávající schopnost listnatého a jehličnatého lesa zadržovat přebytečnou vodu. Úspěšní řešitelé zjistili, který les lépe chrání před povodněmi. Soutěž Na šťopkách probíhá i ve školním roce 2011/12, více informací naleznete na www.nastopkach.wz.cz. Bc. et Bc. Hana Klenovská koordinátorka projektu Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání

2/2011

Okénko pro školy Lipka staví o 106 Na Lipce se stále něco děje a důkazem toho jsou i nově vybudované prostory na dvou jejích pracovištích, na Lipové a Jezírku. Přístavba nových prostor umožnila inovace některých jednodenních výukových programů, zvýšení počtu dětí účastnících se výukových programů, a především rozšíření nabídky Lipky o nové pobytové programy na pracovišti Jezírko. Přístavby na obou pracovištích mohla Lipka realizovat díky dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Prvním pracovištěm, na němž se rozběhly stavební práce, byla Lipová. Podařilo se zde vybudovat novou velkou učebnu, ve které již od března 2011 probíhají výukové programy pro žáky prvního i druhého stupně základních škol. Přístavba je jedinečná především svým částečným zapuštěním do země – celá střecha je zahrnuta hlínou,

a mohla se tak stát součástí přírodní zahrady. Změny ovšem zasáhly také okolní zahradu. U nové učebny bylo vybudováno nové jezírko s okolní skalkou a zahrádkou, kde se děti při výuce seznamují s rozmanitými druhy bylin. Novinkami jsou rovněž dřevěný altán s šindelovou střechou, kamenné molo u rybníčka nebo nový skleník, který se může využívat i jako učebna. Pracoviště Jezírko, sídlící mezi Soběšicemi a Útěchovem, nezůstalo pozadu. Podařilo se zrekonstruovat budovu C, která původně sloužila jako sklad a dílna, ovšem největším zásahem byla přístavba zcela nové budovy D. V budovách jsou k dispozici pokoje s třiceti lůžky, jídelna a dobře vybavená kuchyň. Již od března letošního roku využívají tyto prostory žáci třetích až šestých tříd ZŠ při několikadenních pobytových výukových programech, které Jezírko nově nabízí. Ještě na konci uplynulého školního roku se zde stihlo vystřídat jedenáct třídních kolektivů a zaměstnanci Jezírka se těší na další. Nabídku pobytových programů Jezírka naleznete na www.lipka.cz/jezirko.

K hlavní budově Jezírka (na fotce vlevo) přibyla zcela nová přístavba, díky které může Jezírko nově poskytovat i pobytové výukové programy. Foto Tomáš Siničák

Mgr. Kateřina Vítková PR manažerka Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání

Letošní novinky Edičního centra Lipky První vydané publikace a didaktické hry nejen pro děti jsme vám představili v minulém čísle Ekolistů. Jejich úspěch a obliba nás velice těší a motivuje k dalším vydavatelským počinům.

V uplynulých měsících jsme se zaměřovali především na inovaci pracovních listů a dalších pomůcek, s nimiž budou moci pracovat děti a studenti při výukových programech Lipky, a v dnešních dnech už se začíná rozrůstat i sortiment lipkových prodejniček.

Na co se můžete letos těšit Početnou cílovou skupinu Lipky tvoří děti a právě pro ně připravuje Blanka Ponížilová, autorka úspěšné řady Filipek, další sešity plné křížovek, kvízů, skládaček a nejrůznějších doplňovaček s přírodovědným nebo environmentálním zaměřením. Nové Filipky budou tentokrát určeny předškolákům a žákům vyšších tříd základní školy. Nejmenší děti se mohou těšit také na puzzle nočního lesa, díky kterým objeví, že ne všechna zvířátka v noci spí stejně jako lidé, nebo na omalovánky se samolepkami. Naším cílem je děti nejen pobavit, ale zároveň

je i zábavnou a nenásilnou formou poučit a postupně v nich pěstovat kladný vztah k přírodě. Učitelům či vedoucím školních kolektivů nabídneme metodickou pomůcku Dobrodružství mezi stromy, která vznikla z přípravy letošního Dne Země na Špilberku. Zájemci o pomologii mohou již dnes držet v rukou krásnou publikaci o starých, mnohdy již pozapomenutých odrůdách jabloní, doplněnou o pohlednice, plakát a výukovou pomůcku pro učitele Člověk a rozmanitost přírody. Vše z tvorby Edičního centra můžete zakoupit na kterémkoli pracovišti Lipky nebo na internetových stránkách www.lipka.cz, kde budou postupně přibývat i čerstvé novinky. Autory našich vydaných i připravovaných materiálů jsou z velké části přímo zaměstnanci nebo spolupracovníci Lipky. Nebráníme se však ani podnětům zvenčí a rádi napomůžeme dalším inspirativním nápadům, které jsou blízké našemu environmentálnímu zaměření a možná teprve čekají na své vydání. Mgr. Lucie Krejčí redaktorka Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání

Okénko pro školy

Zaměření Lipky především na realizaci ekologických výukových programů pro školy a vedení zájmových kroužků s sebou nese i potřebu vytvářet a vydávat materiály – zejména didaktické pomůcky a hry, atlasy či metodiky. Z této potřeby v průběhu loňského roku vzniklo Ediční centrum Lipky a od té doby soustavně pracuje na vydávání dalších materiálů. Některé z nich můžete vidět na zadní straně obálky tohoto časopisu.

Tyto a další publikace a výukové pomůcky Edičního centra Lipky můžete zakoupit na kterémkoli pracovišti Lipky nebo prostřednictvím internetových stránek www.lipka.cz.