5-6. květen - - červen 2007

5-6

květen - červen 2007

Ročník XVI Cena 5,- Kč

„Přesně tohle bylo v Čerčanech potřeba. Mám s tímto pekařstvím dobré zkušenosti z Benešova. Potěšilo mě, že i v Čerčanech budeme moci využívat jejich služeb“, řekl jeden z účastníků slavnostního otevření prodejny

Benešovské cukrárny a pekárny (Benea) vedle Pošty, které proběhlo v pátek 1.6.2007. Široký sortiment a ochutnávka sladkých i slaných pekárenských výrobků přilákala spousty spokojených zákazníků, kteří si mohli dát kávu nebo čaj v „zahrádce“ pod pestrými slunečníky.

Čerčanský zpravodaj 5-6/2007

ZPRÁVY Z OBCE Vážení spoluobčané,

dne 30. května se konalo zasedání Zastupitelstva obce Čerčany. Na tomto zasedání nebyl odsouhlasen návrh smlouvy obce s Českou spořitelnou o instalování bankomatu v obci. Česká spořitelna si klade tvrdé podmínky a všechna rizika by nesla obec. Počet výběrů na bankomatu by musel v každém měsíci přesáhnout 4000, jinak by obec platila České spořitelně vysoké měsíční pokuty. Nezbývá, než znovu poradit občanům, aby si otevřeli účty u Poštovní spořitelny a mohli tak se svými penězi manipulovat na přepážkách České pošty. Zastupitelstvo dále uložilo dvěma zastupitelům napsat na vedení České pošty nesouhlasný dopis, týkající se nové provozní doby čerčanské pošty. Vadí zejména ukončení odpoledního provozu ve všední den v 17 hodin. V červnu bude zahájena rekonstrukce ulice Sukovy. Náklady na tuto akci činí cca 5.5 milionu Kč. Termín dokončení 10/07. Zastupitelstvo odsouhlasilo poskytování půjček z Fondu rozvoje bytové výstavby. Termín uzávěrky podávání přihlášek je 31. srpna 2007. Potřebné tiskopisy a podmínky k poskytnutí půjčky si zájemci vyzvednou na Obecním úřadě, ke stažení jsou i na www.cercany.cz. Za RO a ZO Ing. Jan Tupý

NEZAPOMÍNÁME!

Dne 5.5.2007 položili věnce k památníku u ZŠ Čerčany a k hrobu obětí Transportu smrti na čerčanském hřbitově zastupitelé Ing. Regina Židlíková a p. Jan Tichý.

PORUCHY VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ:

VOLEJTE ZDARMA 24 hodin denně 800 101 109 nebo na zpoplatněná čísla v síti Eurotel 602 391 727 nebo T-MOBILE 731 124 160 (hovory dle běžných tarifů). Centrální dispečink ELTODO. www.eltodo.cz, [email protected]

NOVÁ ZUBAŘKA (zdravotní středisko, ordinace po MUDr. M. Scheifele):

MUDr. Matušková ordinuje od 4.6.2007. Ordinační hodiny: Po: 8-18 hod., Út: 8-17 hod., St: 7-14 hod., Čt: 8-16 hod., Pá: 8-14 hod. Možnost objednávek na tel.: 774 912 727

OTEVŘENA NOVÁ PRODEJNA (vedle Pošty):

Benea s.r.o., Benešovská cukrárna a pekárna, www.benea.cz Otevírací doba: Po-Pá: 6.00 - 17.00 So: 7.00 - 12.00 Ne: 13.00 - 17.00 Široký sortiment cukrárenského i pekárenského zboží. Přijďte ochutnat!

Změna otevírací doby POŠTY v Čerčanech !!! Všední dny: Sobota:

8.00 - 11.00, 13.00 - 17.00 8.00 - 11.00

Dopis Zastupitelstva obce Čerčany adresovaný České poště, s.p. „Vážení, v nedávné době došlo ke změně provozní doby na pobočce České pošty zde v Čerčanech. Bohužel musíme konstatovat, že nová otevírací doba je zvolena velmi nešťastně a vůbec nerespektuje zájmy a především možnosti obyvatel obce Čerčany. Většina občanů v produktivním věku dojíždí za prací mimo obec a v drtivé většině odjíždí před osmou hodinou a zpět se vrací až po sedmnácté hodině. Jejich nepřítomnost zde se ve všedních dnech tedy kryje s novou provozní dobou. Pro většinu obyvatel se tak stává skoro nemožným vyzvedávat si uložené zásilky, hradit platby a využívat jiné Vámi nabízené služby. Jediným možným termínem se nyní stala sobota dopoledne, kdy máte z nepochopitelných důvodů otevřenu pouze jednu přepážku. Celé sobotní dopoledne se před poštou tvoří dlouhé fronty, nemluvě o nadměrném vytížení Vaší pracovnice, která v tento den slouží. Obec Čerčany je navíc pro mnoho okolních obcí, kde došlo v posledních letech k uzavírání malých pošt, obcí spádovou, tudíž se tato změna dotýká skutečně velkého množství lidí, kterým jste velmi ztížili a prakticky znemožnili řádné využití Vašich služeb. Zastupitelstvo obce Čerčany si Vás tedy dovoluje touto cestou požádat o obnovení původní provozní doby pošty a stejně tak apeluje na personální posílení v době sobotní špičky. Za Zastupitelstvo obce Čerčany: Jan Tichý, zastupitel -2-


Na základě č. IV. odst. 6 vyhlašuje Zastupitelstvo obce Čerčany

VÝBĚROVÉ

ŘÍZENÍ

na získání půjčky z Fondu rozvoje bydlení na rok 2007 pro občany trvale žijící v obci Čerčany. Podmínky: úplné a přesné vyplnění žádosti splnění účelu půjčky dle čl. II, odstavce 2 a 3 vyhlášky č. 2/1999 o vytvoření a použití účelových prostředků Fondu rozvoje bydlení na území obce Čerčany dodání žádostí v termínu do 31. 8. 2007 (buď osobně na obecní úřad nebo poštou na adresu Obecní úřad Čerčany, Václavská 36, 257 22 Čerčany (Rozhodující je datum podání). Žádosti podávejte v zalepené obálce označené v levém horním rohu heslem „Soutěž FRB“. Tiskopisy a vyhláška jsou k dispozici na obecním úřadě (nebo na www.cercany.cz ke stažení včetně plného znění vyhlášky).

Obec Čerčany

tajemník Obecního úřadu Čerčany, Václavská 36, 257 22 Čerčany oznamuje vyhlášení výběrového řízení na obsazení funkce (v souladu s ustanoveními zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územně samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů):

Vedoucí finančního odboru Obecního úřadu Čerčany Místo výkonu práce: Obecní úřad Čerčany Platové podmínky: 10. platová třída dle Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, na základě nejnáročnějších činností, které bude zahrnovat popis pracovního místa pro vedoucího fin. odboru. Předpoklady pro výkon funkce – pracovního poměru úředníka: fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, popřípadě fyzická osoba, která je cizím státním občanem s trvalým pobytem na území ČR věk minimálně 18 let způsobilost k právním úkonům občanská a morální bezúhonnost – za bezúhonnou se nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání související s výkonem veřejné správy, pokud se podle zákona na tuto osobu nehledí jako nebyla odsouzena vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském programu, nejlépe ekonomického směru znalost práce na PC (minimálně WORD, Excel, Outlook, Internet), praktická znalost podvojného účetnictví vítána praxe při finančním hospodaření územních samosprávných celků, zkouška odborné způsobilosti při finančním hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkumu řidičský průkaz skupiny B Výčet dokladů, které uchazeč předloží: písemnou přihlášku, která musí obsahovat tyto náležitosti: jméno, příjmení, titul uchazeče datum a místo narození uchazeče státní příslušnost uchazeče místo trvalého pobytu uchazeče číslo občanského průkazu nebo číslo dokladu o povolení k pobytu, jde-li o cizího státního občana datum a podpis uchazeče životopis, ve kterém se uvedou údaje o dosavadních zaměstnáních a o odborných znalostech a dovednostech týkajících se správních činností výpis z evidence rejstříku trestů ne starší 3 měsíců; u cizích státních příslušníků též obdobný doklad osvědčující bezúhonnost vydaný domovským státem; pokud doklad o bezúhonnosti domovský stát nevydává, doloží se bezúhonnost čestným prohlášením ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání Jmenování uchazeče vedoucím finančního odboru provede po projednání v Radě obce Čerčany tajemník OÚ Čerčany dle zákona o úřednících územních samosprávných celků. Jmenování bude provedeno pouze při splnění dalších předpokladů ve smyslu zákona č. 451/1991 Sb., tedy po předložení: osvědčení nebo jeho ověřené kopie (tzv. lustračního osvědčení) k § 2 odst. 1 písm. a) a b) a čestného prohlášení k § 2 odst. 1 písm. d) až h) zákona č. 451/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (nevztahuje se na občany narozené po 1.12.1971). Přihlášku s požadovanými doklady uchazeč doručí v zalepené obálce, označené v levém horním rohu značkou “VŘ – ved. FO OÚ Čerčany” buď osobně do podatelny Obecního úřadu Čerčany nebo poštou na adresu: OÚ Čerčany, Václavská 36, 257 22 Čerčany ve lhůtě nejpozději do 12:00 hodin dne 29.06.2007. Případné další informace na tel. čísle: 317 776 311, e-mail: [email protected] -3-


Bourací práce na koridoru pokračují.

Už mizí i nádražní restaurace „Hele, už jsou u Frantova stolu...“

NÁMĚSTÍ NEBO STADION??!! Vážení spoluobčané, v minulém čísle Čerčanského zpravodaje byl otištěn článek informující o souhlasném stanovisku ZO k výstavbě stadionu na parcele u základní školy. Z 15ti přítomných na zasedání ZO dne 27. 2. 07 hlasovalo pro realizaci této akce 11 zastupitelů, 4 se buď zdrželi hlasování nebo byli proti. Každá obec, ať vesnice nebo město, musí mít centrum. Vesnice náves, město náměstí. Naše obec, díky svému historickému vývoji odpovídající centrum nemá. Jsme ale přesvědčeni, že Čerčany díky poloze na modernizované železniční trati a dvou tratích regionálních a dobrému napojení na dálnici mají šanci stát se centrem pro okolní obce a být v budoucnosti povýšeny na město. Předpokladem toho je existence centra (náměstí). Pokračující zástavba v kotlině Sázavy tyto obce v nedaleké budoucnosti stejně spojí v jednu aglomeraci. Všichni víme, v jakém objektu z hlediska bezbariérového přístupu občanů je umístěn obecní úřad, zdravotní středisko, pošta, policie. Přitom zabezpečení bezbariérového přístupu do těchto úřadů a zařízení bylo kromě rekonstrukcí komunikací v obci hlavním bodem volebního programu obou volebních skupin, jejichž členové byli zvoleni do Zastupitelstva obce. Kromě toho v Čerčanech chybí ubytovací kapacita – menší hotel nebo penzion. Jedinou vhodnou parcelou pro výstavbu moderního objektu nebo objektů pro jmenované úřady a zařízení je ta, na které se již staví hospic. Na zasedání Zastupitelstva obce dne 5. 4. 07 odsouhlasili zastupitelé, že zbytek parcely mezi hospicem a navrhovaným stadionem bude rezervován pro náměstí. V rámci tohoto článku otiskujeme 3 varianty návrhu zástavby zbytku parcely po výstavbě stadionu, tak jak je zpracovala developerská firma C.E.D.A. s.r.o. Ani jedna varianta se zastupitelům nelíbí, předkládáme je k diskusi. Zbytek parcely, jejíž podstatnou část zabírá navrhovaný stadion, je totiž tak malý, že na něm skutečné náměstí nemůže být vybudováno. Developerská firma má zájem postavit na parcele co nejvíc obytných domů nebo bytů a o výstavbě objektu, který je v návrhu označen jako obecní úřad a společensko-obchodní centrum a kde by měly být umístěny všechny zmíněné úřady a zařízení, se její zástupce při ústním jednání na obecním úřadě vyjadřoval neurčitě. V návrhu chybí park, zástavba připomíná sídliště a ne centrum obce. Na zasedání zastupitelstva dne 27. 2. 07, kdy byl „Iniciativou“ předložen návrh na výstavbu stadionu, jsme požadovali diskutovat i o variantním návrhu hřiště, který zpracoval zastupitel Ing Novák (je otištěn v samostatném článku v tomto čísle ČZ). Tento návrh umisťuje školní hřiště na stávající pozemek školní zahrady a tím je získán prostor pro vybudování skutečného náměstí na zbytku parcely. Diskuze o tomto návrhu, který je otištěn v samostatném článku ČZ, nebyla připuštěna. Navrhovatelé předložili výkres, na kterém není jediná kóta, vymezující přesně další zábor části parcely nad rámec stávajícího školního pozemku. V obecném textu, který je součástí návrhu, je pouze informace o záboru cca 2000 m² a o celkových nákladech stavby, které mají činit 15 milionů korun. Obec samozřejmě tyto peníze nemá. Pokud získá dotaci od státu, musí z této sumy zaplatit -4-


minimálně 4,5 - 6,0 milionů Kč z vlastních zdrojů ( 60 – 70 procent od státu, 30 – 40 procent vlastních financí). V textu nejsou vůbec zmíněny provozní náklady, které je možno odhadovat až na 750 tisíc Kč ročně. V doprovodném textu se dále říká, že stadion bude využíván nejen školou, ale i komerčně. Komerční využití školního stadionu bude vyžadovat ustavení funkce správce stadionu – kolik budou činit náklady obce na tuto funkci? V návrhu není řešeno provozní zázemí stadionu – skladování atletického nářadí, záchody, sprchy. To vše bude prý ve škole. Ústně nám bylo sděleno, že se tedy dodatečně pro tyto účely postaví další objekt. Kolik tento objekt bude stát? Pokud bude realizováno komerční využití stadionu, není řešeno parkoviště pro cizí účastníky atletických mítinků! Tyto následné investice mohou dosáhnout až 10ti milionů Kč. Zastupitelé předkladatelům kvůli údajnému spěchu s podáním žádosti o dotaci (dodnes nemusela být podána, termín byl posunut) odsouhlasili pouze podání žádosti a úpravu územního plánu. Finanční náklady stavby nebyly pro absenci seriozních, věrohodných a spolehlivých podkladů vůbec diskutovány, natož odsouhlaseny. K tomu poznamenáváme, že v Týnci nad Sázavou postavili kvalitní školní běžeckou dráhu s umělým povrchem CONIPUR za 700 tisíc Kč. Není pochyby o tom, že současný stav zázemí pro výuku tělesné výchovy na ZŠ je naprosto nevyhovující. Škola nemá tělocvičnu, žáci dochází do tělocvičny Slavoje a její pronájem stojí obec ročně nemalou sumu. Jsme přesvědčeni o tom, že prioritou vedení obce a iniciativních občanů má být snaha o zajištění dotace pro nástavbu tělocvičny na školní jídelně a vybudování hřiště na stávající školní zahradě, vyhovujícího pro potřeby školy. Pro toto řešení budeme hlasovat. Vyzýváme občany, aby se zamysleli nad návrhem Ing. Nováka a vyjádřili svůj názor na tento problém – náměstí nebo stadion?! Zastupitelé Ing. Jan Tupý, RNDr. Anna Zehnálková, Jiří Bláha E-mailová adresa pro Vaše názory a připomínky – [email protected]

NOVÉ ČERČANSKÉ NÁMĚSTÍ A OKOLNÍ PROSTOR V Čerčanech jsou pouze tři místa, o kterých lze teoreticky uvažovat jako o budoucím náměstí. Před dnešní nádražní budovou, na volném prostoru mezi budoucím novým výstupem z podchodu a vodárnou, nad ulicí Sokolskou mezi hřištěm a hospicem. Jen jediné však má pro postavení nového náměstí dostatečnou velikost. Náměstí je jednou z nutných podmínek přiznání statutu města, náměstí je výrazem identity, náměstí je obrazem obce / města. Náměstí usnadní přístup k důležitým objektům, budou na jednom místě, zlepší funkci jednotlivých, dnes nevyhovujících, objektů, zajistí bezbariérový přístup, poskytne prostor pro akce všeho možného druhu. Abychom měli dostatek prostředků na postavení obecních budov, musí zde zůstat co nejvíce plochy pro prodej, aby z tohoto výnosu bylo možno financovat obecní stavby. Nelze proto stávající plochu ještě zmenšovat. Veřejný zájem – náměstí - je mnohem výše než zájem školy. Na náměstí by měl být obecní úřad, středisko, lékárna, malý hotel, restaurace, policie a některé služby. Mělo by umožňovat pořádání veřejných hudebních vystoupení. Mělo by mít takový tvar, aby ho lidé snadno přijali za své. Základní ideou mého návrhu bylo postavit takové náměstí, které bude vypadat jako by bylo postaveno na základech bývalého středověkého městečka. Mělo by být téměř uzavřené, aby poskytovalo pocit bezpečí. Gotická města byla zakládána jako prostor pro trhy spolu s obrannými prvky. Byla umísťována přirozeně v terénu. To vše jsem se snažil použít. Aby náměstí bylo přijato a nestalo se mrtvou plochou, je naprosto nezbytné, aby každý při pohledu na ně podvědomě okamžitě rozpoznal všechny prvky náměstí, které máme zažité. Jinak bude jen prázdnou plochou, které se raději každý vyhne. Proto jen moderní architektura bez jakéhokoliv vztahu k našim tradicím nemůže být obecně v takovém místě přijata. Jsme ladovský kraj. Studené, skleněné a ocelové plochy sem prostě nepatří. Z obdobného důvodu by se zde neměly objevit více než třípatrové budovy. Pro velikost budov jsem zpracoval studii radnice a střediska podle předpokládaných potřeb a použil jsem jejich rozměry ve studii náměstí. Velikost budov tedy má zcela reálný a promyšlený podklad. Obsah náměstí by měl splňovat co nejširší průnik zájmů všech možných skupin čerčanských obyvatel. Přespolní běhy, rekreační běhání, akce požárníků, park a zázemí pro starší spoluobčany i pro část obyvatel hospice, koncerty. Hlavní tři budovy by měly mít podloubí, aby se sem daly umístit některé aktivity informačního centra, např. vánoční a velikonoční akce. Napojení školního hřiště na parkovou cestu může poskytnout podmínky pro mnoho nových aktivit. A celkový prostor pro školní potřeby bude větší, než poskytuje navrhovaný stadion. Nad školním hřištěm v místě dnešního sadu by se mělo postavit veřejně přístupné jednoduché travnaté hřiště. Dnes na stávajícím školní hřišti téměř pravidelně parta kluků odpoledne hraje fotbálek. Stadion dětem toto hřiště vezme. Základní tři domy – radnice, středisko a hotýlek budou tvořit střed náměstí. Budou mírně vysunuty do náměstí svým podloubím. Kolem těchto budov by měly být alespoň po jedné budově bez podloubí, aby se základní fronta domů nějak uzavřela a orámovala. Protější domy se pak jen rozměrově přizpůsobují a uzavírají náměstí. Šířku náměstí jsem odhadnul pro potřeby různých akcí. Dříve byla určena velikostí trhu. A aby opět podvědomě tato velikost splynula s cítěním lidí, měla by dřívější rozměry náměstí trochu kopírovat. Podle mého soudu, jestli navrhneme tak velké náměstí, jako by ho navrhli naši předkové do podobně velkého městečka, bude většina z nás toto náměstí vnímat okamžitě jako “jsem doma“, jako podvědomou jistotu. Bude-li mít jinou velikost, nebude možné si k němu vybudovat onen přirozený podvědomý vztah. Bude jiné….cizí. A nebudeme tam doma. Změna šířky náměstí. Je opět výrazem jednak přizpůsobení se terénu, ale také skutečným výrazem potřeby. V části náměstí směrem k vjezdu – k hospicu, bude potřeba širší prostor pro různé aktivity, v opačné části tato potřeba není tak velká. A protože z prostorových důvodů asi nebude možné náměstí na obou stranách uzavřít, užší část lépe představuje bezpečný prostor. Náměstí bylo také v podstatě celým městem a tím pádem často i opevněním. Mnoho měst má dodnes ve vjezdech na náměstí obranné věže. Možná by se v širším vjezdu jakási funkční obdoba v modernějším pojetí mohla také postavit. Vstup na náměstí bude jen průjezdem. Jakási uzavřenost náměstí je opět cílem, který má svůj hluboký smysl. Z boku ze spodní části by měl být jeden nebo více průchodů nějakými pasážemi. Stejně tak propojení cestami na ulici Sokolskou. Pěší zóna je dnes asi jednoznačným předpokladem. Kolem celého prostoru mimo vnitřní prostor náměstí musí tedy být nějaký přistup autem. Z důvodů úspory místa samozřejmě jednosměrný. U obecního úřadu a zdravotního střediska musí být dostatek míst na parkování, včetně míst pro handicapované spoluobčany. -5-


Kolem celého základního prostoru jsem vytvořil malý park. Důvodem je kromě přirozené funkce parku také opět ona podvědomá funkce – obranný tvar náměstí. Kolem náměstí bývala různá obranná zařízení, hradby, příkopy. Tento volný prostor kromě jiného simuluje tato zařízení a opět může navodit onen žádaný automatický pocit bezpečí. A bezpečí je jistota a domov. Hospic - další výstavba by měla respektovat potřebu klidu v dané lokalitě. Myslím, že každý člověk, který je jen trochu člověkem, uzná tento fakt, daný účelem tohoto zařízení. Překročení určité hranice je překročením meze obecné lidskosti. Eticky i prakticky. Na kostel je vydáno stavební povolení . Mezí, za kterou nelze jít, je silnice napojující hospic na ulici Sokolskou a dále pokračující směrem ke kotelně. Tuto spojnici by případně bylo možné jen mírně v horní části odklonit směrem k hospicu. Na náměstí by měly být střízlivé stavby z klasických materiálů s mírně historizujícími připomínkami. Tvar střech – klasických, zde obvyklých 45 stupňů, případně s polovalbou, která je v Čerčanech ve starším období velice častým jevem. Barvy by se měly opět přizpůsobit staršímu vzhledu Čerčan. (Doporučuji podívat se pro inspiraci do Kolovrat.) V celém projektu by měla být znát především pokora, která mi zvláště u projektu stadionu naprosto schází. Není přijatelné postavit stadion, který zmenší plochu tak, že zbude jen na sídliště a malý čtverec betonu, kde lze těžko najít místo, které by mělo místo názvu ulice název náměstí. Nebudou-li mít Čerčany náměstí, na historické křižovatce odbočíme směrem dolů. Bude-li postaven stadion, stane se totéž. My jsme na křižovatce. A měli bychom mít dostatek síly, zodpovědnosti a tolerance, abychom neodbočili podle přání pouze jedné, byť významné, skupiny obyvatel. A vést děti k tomu, že musí dostat to nejdokonalejší bez ohledu na ostatní, se může stát velice nebezpečným bumerangem. Ing. David Novák-Včelák

Návrh nového náměstí, dvou školních hřišť s běžeckou dráhou a veřejného hřiště

POLICIE INFORMUJE - ANI V ČERČANECH UŽ NENÍ BEZPEČNO !!! Řidiči, auto není trezor !!! Přestože řidiči vědí, že mají svoje vozidlo po opuštění uzamknout a nenechávat v něm žádné věci, stále je dost těch, kteří se tímto preventivním opatřením neřídí a podceňují ho. O tom svědčí i případ, který čerčanští policisté prošetřovali 31. května. Před desátou hodinou večerní oznámil majitel Škody Fabie její vykradení. Auto zaparkoval v Čerčanech na parkovišti u prodejny. Večer však zjistil, že je rozbité okno pravých předních dveří a že ze sedadla někdo odcizil kožený kufřík, mobilní telefon, doklady a další věci. Všiml si také, že vedle stojící vozidlo Mercedes Benz má také rozbité okno. I jeho majitel přišel o věci, které v něm nechal ležet. Celková škoda pak přesáhla sedmdesát tisíc korun. Policisté proto občany upozorňují, aby ve vozidlech nenechávali odložené žádné věci. Pokud to není možné, alespoň je uzamkli do zavazadlového prostoru. Auto totiž není výloha a ani trezor !!! nprap. Zuzana Stránská Děkovný dopis adresovaný Polici ČR, okresní ředitelství Benešov ze dne 24.4.2007: „Vážení pánové, chtěli bychom tímto pochválit Policii v Čerčanech. Všechny, se kterými jsme tam jednali, ale hlavně -6-


p. Šnajberka a vedoucího oddělení p. Dufka. Vyšetřování se týkalo vloupání a vykradení naší chalupy v Mezihoří, což byl pro nás docela velký šok. Tito pánové, kromě pracovní profesionality byli i lidsky naprosto skvělí - a to nám bylo v naší nepříjemné situaci velkou oporou.“ Ivana Zahradníčková, Praha 8

ZE ZUBNÍ ORDINACE ... Vážení spoluobčané, chtěl bych se s vámi podělit o neblahou zkušenost, která se mi stala při návštěvě zubní ordinace v nádražní budově v Čerčanech. Jak všichni víme, jedná se o ordinaci paní doktorky Kotkové. Abych vás, čtenáře. uvedl do děje, musím začít příběh od začátku. Na okrese Benešov (a nejen na našem okrese) je veliká nouze o zubní lékaře a sehnat náhradu za pani doktorku Scheifele (Maškovou) byl veliký problém. V nedávné době obecní úřad intenzivně jednal o pronájmu ordinace z mladou paní doktorkou a vypadá to že se blýská na lepší časy. (Pozn. red.: K dohodě již došlo. Na jiném místě uvádíme již ordinační dobu MUDr. Matuškové). Teď přejdu k jádru věci. Navštěvoval jsem už zmíněnou paní doktorku Maškovou a s jejími službami nebyl nikdy žádný problém. Ať už šlo o zákroky, které hradí zdravotní pojišťovna a nebo po vzájemné domluvě o zákroky, při kterých si musí pacient přiměřenou částku doplatit. Na takový postup jsem zvyklý i od jiných lékařů a plně souhlasím s tím, že za nadstandardní služby si musíme doplatit. O to víc jsem byl v šoku po návštěvě zubní ordinace paní doktorky Kotkové, ale nepředbíhejme událostem. K zubnímu lékaři chodím pravidelně a po uzavření ordinace MUDr. Maškové nastala situace, kdy jsem musel vyhledat jiné zdravotnické zařízení. Bohužel jsem dal na přátelské doporučení známých a kamarádů a přihlásil se k MUDr. Kotkové. První návštěva, při které proběhla vstupní prohlídka (rentgen, prohlédnutí dásní a ústní dutiny) a vyplnění dotazníku pro zdravotní pojišťovnu (dále ZP), dopadla vcelku dobře. Říkal jsem si, že paní doktorka bude velmi pečlivá a mám dobrého stomatologa. Při odchodu z ordinace mi sestra sdělila, ať si za týden zavolám kvůli výsledku rentgenu. Prozatím úplně standardní postup. Po týdnu volám a paní doktorka mi řekla, že se na rentgenu objevil kaz pod jednou starší plombou a jestli chci, domluvíme si termín běžného zákroku. Samozřejmě jsem neváhal a domluvil si termín, ale k mému úžasu mi sdělila, ať si s sebou vezmu 500 až 700 Kč. Když se blížil den zákroku, nedalo mi to a zavolal jsem do ordinace s tím, že mi přijde divné platit za obyčejnou amalgámovou plombu takovou sumu i přesto, že si platím nemalou částku na zdravotní pojištění. Ovšem přišel šok v podobě odpovědi sestry, která mi sdělila, že částku, kterou si platím na ZP si vyberu u jiných doktorů stokrát více a peníze si mám vzít s sebou i přesto, že jsem apeloval na to, aby mi udělali standardní plombu hrazenou ZP. Ani to mě neodradilo a zavolal jsem si na svoji ZP, kde mě ubezpečili, že paní doktorka musí provádět standardní zákroky a k tomu věci potřebné, které hradí ZP. Asi po týdnu proběhl další telefonát se zubní ordinací, jestli se náhodou něco nezměnilo a neudělají mi plombu hrazenou ZP. A to bylo „píchnutí do vosího hnízda“, sestřička na mě vyjela, cituji: „To si snad z nás děláte legraci. Už jednou jste sem kvůli tomu volal a nic se rozhodně nezměnilo!“. V klidu jsem odpověděl, že mi na ZP řekli: „Paní doktorka musí mít ve své ordinaci vybavení, které hradí ZP a zrovna tak provádět zdravotní úkony, mezi které patří i obyčejná amalgámová plomba“. Najednou se vše v dobré obrátilo a sestra spustila: „Jestli nás tady chcete poučovat, co máme a nemáme dělat, tak mi vám tu amalgámovou plombu uděláme“. A to bylo další překvapení, protože do té doby mi zatvrzele tvrdily, že dělají pouze plomby, které pojišťovna nehradí. A jak to celé dopadlo? Do telefonátu jsem paní sestře řekl, že se mi jednání nelíbí a neměl bych důvěru k takové paní doktorce chodit. Doufám, že je to ponaučení i pro vás ostatní občany, nenechat si sypat popel na hlavu a když se vám něco nelíbí nebo nezdá, nebát se a zjistit si informace o dané věci, jinak z nás dámy a páni doktoři budou neoprávněně tahat peníze, aniž byste museli něco platit. A mně nezbývá než čekat, až se otevře nová ordinace na středisku a popřát nové paní doktorce hodně úspěchů. Michal Papírník

OBJEVÍME ZMIZELÉ? V letech první republiky se velice uznával a slavil svátek naší státnosti, vznik naší Československé republiky 28.října 1918. Lidé byli velice hrdí na vznik prvního svobodného státu Čechů a Slováků, byli nadšeni z nabyté svobody, po staletí oklešťované habsburskou monarchií. Zejména si velice vážili našeho prvního prezidenta T.G. Masaryka. Vážili si svobody a demokracie v letech 1918 - 1938 i když ne vždy dokonalé, ale přesto svobody a demokracie! Musím pro úplnost ovšem dodat, co je, proboha moji drazí, v životě lidském dokonalé? Byli hrdi na svoje české vlastenectví a na svoji vlast, za kterou byli ochotni v roce 1938 jít bojovat, a třeba i položit život! Za první republiky různé spolky a instituce sázely v naší zemi lípy svobody, tento náš národní symbol! Nejenom, že je to strom velice užitečný, má dobré dřevo k uměleckému řezbářství, léčivé květy, které překrásně voní, ale hlavně svoji dlouhověkost, a právě v této dlouhověkosti, je ona symbolika. Pamatuji se velice dobře, jak za starou sokolovnou na hřišti, kde jsme si jako děti hrávali, byl těsně u plotu směrem do ulice malý žulový pomníček. V zadní části hřiště do ulice k cukrárně, byla kdysi taková veliká vrata, kterými bylo možno vjet na hřiště povozem. Dosti často toho využívaly různé cirkusy a zábavní podniky. O tom ovšem nechci psát. -7-


Když jste vcházeli těmito vraty zezadu na hřiště, tak stál po pravé straně nedaleko již zmíněných vrat. Dnes je v tomto prostoru soukromá nemovitost s ordinací ženského lékaře, instituce nezpochybnitelně bohulibá, o tom není sporu! Já se ptám: „Kam zmizel malý pomníček z hlazené šedé žuly s nápisem LÍPA SVOBODY, postavený zde na paměť toho, že v roce 1933 čerčanští sokolové na svátek 28.října tyto památeční a dlouhověké lípy vysadili. Bohužel, dlouhověké lípy svobody vzaly, a ani k tomu svoji dlouhověkost nepotřebovaly, nedávno za své!! Domnívám se, že už zřejmě někde profičely komínem! Já hledám ten malý pomníček, ten rozhodně komínem neprošel! Možná, že už dříve někomu vadil, a v tichosti jej raději odklidil! To, bohužel, nevím! Však tu ještě nedávno byla doba, kdy jenom prostá slova svoboda a demokracie některé lidi rozpalovala do ruda a ještě dnes mnohým připadají tato vznešená slova spíše jako špinavá děvka, do které je lepší kopnout! „Jen tak dál lidé,“ nerad bych, abychom za pár let vzpomínali na naši současnou, i když nedokonalou svobodu a demokracii, jako na minulost!!! Jeden velice vzdělaný člověk kdysi prohlásil: „Národ, který kope do svých opravdových hrdinů a pošlapává svoji pravdivou historii, nebo ji k obrazu svých dočasných mocných předělává, si nezaslouží ani svojí budoucnost!“ Malý pomníček s vytesaným letopočtem 1918 byl nedávno vyhrabán z prostoru parčíku na nádraží a uložen ve skladu OÚ. Bude znovu postaven na novém pietním místě, na paměť vzniku prvního našeho státu. Nevíte, prosím, kde tento druhý malý pomníček s názvem LÍPA SVOBODY je? Děkuji předem za případné upozornění. Josef Šimánek, kronikář obce

PODĚKOVÁNÍ VŠEM, KTEŘÍ SE ZÚČASTNILI PROJEKTU ČISTÁ ŘEKA SÁZAVA Ve dnech 7. až 15.dubna 2007 se uskutečnil již druhý ročník projektu „Čistá řeka Sázava“. Z řeky a jejích břehů bylo odstraněno osmnáct tun odpadků. Na padesátikilometrovém úseku dolního toku řeky, od města Sázavy do Pikovic, se letos sebralo o šest tun odpadu více než v předcházejícím roce. Tato skutečnost svědčí nejen o namáhavé práci, kterou odvedli hlavně studenti a žáci ze středních a základních škol, ale také o užitečnosti a potřebnosti takových projektů. Ten letošní byl trochu jiný v tom, že k vodákům, kteří uklízeli řeku z lodí, se přidali také dobrovolníci z obcí a odklízeli ze souše vše, co na břehy nepatří. I my z Čerčan jsme se na této akci aktivně podíleli. Na řece jsme měli své zástupce - studenty už v loňském prvním ročníku a také v letošním, který byl obtížnější kvůli chladnému počasí. Naštěstí k místním dobrovolníkům na souši, kteří se sešli ve středu 11. dubna u čerčanského přístaviště, bylo počasí přívětivější. Přišli rybáři z Místní organizace Českého rybářského svazu a mladí dobrovolní hasiči spolu se zástupci z oddílu ČDOPBVVT. Ti si pod ochrannou rukou zkušeného velitele p.Martinky vzali na starost pravý břeh řeky a odlehčili čerčanské přírodě o mnoho kilogramů odpadků. Rybáři se vydali po levém břehu. Práce se dařila a do oběda bylo naplněno 16 velkých pytlů převážně plastovým odpadem. Všem, kteří se jakýmkoliv způsobem projektu zúčastnili a kterým není lhostejný stav řeky, jejího okolí a přírody kolem nás, vyjádřila díky hlavní manažerka projektu ze společnosti Posázaví o.p.s., Barbora Čmelíková. I my se připojujeme a naše poděkováni patří hlavně těmto žákům a studentům: Lukášovi Honzákovi, Martinovi Honzákovi, Honzovi Martinkovi, Tomášovi Radovi, Davidu Richtrovi, Filipovi Vykydalovi, dále Václavu Kronovetrovi a Janu Havlíkovi. Z řad rybářů děkujeme p.Vladimíru Novotnému a p.Václavu Škvorovi. V neposlední řadě je třeba zmínit vstřícný přístup pracovníků obecního úřadu, kteří pomohli organizačně i finančně k úspěšnému průběhu celé akce. RNDr.Anna Zehnálková,předsedkyně KŽP OÚ

CHTĚLA BYCH PODĚKOVAT …. Chtěla bych poděkovat paní Báře Čmelíkové ze společnosti POSÁZAVÍ o.p.s., která perfektně zorganizovala (určitě i s kolegy z Posázaví) a také se sama zúčastnila projektu „Čistá řeka Sázava“. Vyrazila spolu s dobrovolníky, vesměs z řad studentů, napravit nekázeň lidí, kteří se nestydí vyhodit svůj nepořádek k řece Sázavě. Velice mne potěšila myšlenka této akce, ale současně i její organizace. Jako rodič si velmi cením, jak bylo o brigádníky perfektně postaráno - kvalitní strava, pití i vitamíny. Každý dostal za odměnu tričko s nápisem "Čistá řeka Sázava". S elánem do práce přišli všichni. Z vyprávění vím, že to byla těžká a špinavá práce a paní Bára celé ty dny jezdila na lodi a všechen ten nepořádek tahala s dětmi a přesto všechno byla neustále fajn a hodná, ale určitě taky hodně unavená. K radosti brigádníků přispěl i dáreček od Posázaví. Dne 28. 5. sjížděli za odměnu již vyčištěnou Sázavu. Všichni odvedli kus záslužné práce a za to Vám všem - milá paní Báro, holky a kluci, i my rodiče děkujeme a těšíme se na další bezva nápad. Třeba příště přiložíme ruku k dílu i my "dospěláci“ ve větším počtu A NEBO!!! – nebude již třeba, když se budeme všichni chovat ukázněně a budeme si vážit naší krásné Sázavy a krajiny okolo ní! -mš-8-


KOMÍN Tak trochu bez povšimnutí nám zmizela další dominanta obce, která od šedesátých let minulého století neodmyslitelně patřila k areálu „Prefy“. Po zbourání vysokých komínů v drážní vodárně a bývalé cihelně tak již nic nepřipomíná průmyslový rozvoj z minulosti Čerčan. Na unikátní fotografii L. Mareše vidíme komín po slavnostním dokončení (vlevo) a jeho letošní demolici (vpravo).. Lumír Běhal

CO SE DO PUBLIKACE NEVEŠLO KDO BYL MUDr. RUDOLF RAŠE

V publikaci Čerčany 1356-2006 vydané záslužně a reprezentativně je pod tímto jménem v oddílu Osobnosti světa nikoli uměleckého tato noticka –„ Přes válku se v Čerčanech ukrýval generál MUDr. Rudolf Raše, který v porevolučních letech neúnavně a trpělivě tlumočil místním z ruštiny.“ I tak lze odbýt osobnost za 1. republiky velmi významnou. Kdo to byl MUDr. R. Raše? Vojenské muzeum na Žižkově je pochopitelně daleko podrobnější, i dobová zhodnocení. A snad nám i pomohou rozšifrovat to „ skrývání“ a znalost ruského jazyka. Tedy, narodil se r. 1872 v Křinci na Poděbradsku, promoval na UK, načež byl asistentem prof. Rubešky. Studoval i v Petrohradě a působil jako lékař v Českých Budějovicích a Luhačovicích. Zde vsuvka z rodinných vzpomínek rodiny Rašovy – měl důvěru hlubockých Schwarzenberků, a tak byl osobním gynekologem rodiny. Ve válce působil jako lékař v zajateckých táborech v Rusku, zajat byl už 1.9.1914. Zajetí prožíval dle internetových stránek Legie – Nymburk v gubernii Charkov a pak 1.7. 1916 byla odstartována jeho hvězdná dráha legionáře – působí v pluku TGM ve funkci starší lékař, brigádní lékař, podplukovník zdravotnictví, 7.7.1918 hlavní lékař ve Vladivostoku náčelníkem evakuace československého vojska na Rusi, absolvuje politické vyjednávání s Japonskem a 24. 8. 1920 lodí Legie jako už plukovník zdravotnické služby a dekorován Řádem Sokola opouští dramatické legionářské období. Pokračuje doma v politické i zdravotnické kariéře. Byl činný jako předseda banky Čs. Legií (příkladná stavba rondokubistická se Štursovými plastikami všech legií) Na Příkopech, i jako lázeňský doktor. Zemřel 25.11. 1954 v Praze 6 Dejvicích, čtvrti vyhrazené vojenským činitelům. A Čerčany? Měl zde jako hodně pražské high society letní vilu. Možná se tu přechodně cítil bezpečnější než v Praze v době protektorátu. Ale, když ho přišlo do bytu v Dejvicích hledat gestapo, duchapřítomně – setkal se dle vyprávění paní učitelky Rašové z Bystřice – s nimi na schodech, je poslal do nejvyššího poschodí a utekl, pochopitelně ne do Čerčan, ale právě do Bystřice k svému synovci, synovi svého bratra JUDr. Josefa Raše. Paní učitelka Rašová, co o tom věděla své, už nežije, pamětníci nám vždy uniknou, ale její dcera, tehdy čtyř až pětiletá, mi říkala, že to muselo být od jara do podzimu, protože se skrýval v besídce v hájku - podle olistění stromů. Rašovi měli obrovskou zahradu. Pak našel bezpečnější úkryt v Pošumaví. Pozoruhodný detail z vyprávění paní učitelky byl i ten, jak dle štábní kultury rakousko-uherské důstojnické tradice chodil k večeři vzorně – člověk na útěku upraven a že napsal vzpomínky na legie – Škrabky. Je mi i líto, že není zmíněn v tak pečlivě připraveném sborníku o legiích ve sborníku Podblanicka. Líbí se mi i ta statečnost rodiny s malým dítětem, jak samozřejmě poskytla úkryt. - M.F.-

BRODY,PŘÍVOZY,MOSTY A HISTORIE VOROPLAVBY NA ŘECE SÁZAVĚ 1.část.

Díky podnětnému a velice serioznímu článku pana Ing.Jiřího Pecha z Vysoké Lhoty, jsem se pustil do studia dostupných historických dokumentů na výše uvedená témata. Některá historická fakta, která jsem měl do publikace připravena a která se vázala k řece Sázavě, kde byla i tato již zmíněná témata uvedena, redakce pro obšírnost do publikace nepoužila. Naše knížka má samozřejmě své nedostatky a víme o nich nejenom my, co jsme knížku napsali, ale i čtenáři. Byli jsme nesmírně stresově limitováni počtem stran. Pro každého z autorů vyvstal ohromný problém, co ze svého předem určeného a po dva roky postupně sepisovaného a historicky ověřovaného materiálu na limitovaný počet stran knížky nacpat! Věřte, že to nebylo jednoduché. Znovu, když jsem počal tato témata studovat, podařilo se mi nashromáždit ještě více materiálu a dobových fotografií, které by čtenáře zajímajícího se o historii plně uspokojilo. Samozřejmě, pokud chci uspokojit takovéto čtenáře (a já chci!), musím takovouto historickou práci doplněnou fotografiemi rozdělit na části a nebrat ve Zpravodaji dalším přispěvatelům prostor. Věřím, že mě pan Ing. Jiří Pech, kterého znám jako velice seriozního a rozumného člověka, pochopí, a příjme moji historickou studii na stránkách našeho Zpravodaje tak, jak ji uvedu: Brody: Již v šerém dávnověku, když se živí tvorové a jiná hovádka boží včetně člověka při svém putování krajinou dostali k řece, vyvstal pro ně problém, jak na druhou stranu? Do jisté míry také záleželo na samotné inteligenci toho či onoho tvora, jak nalézt cestu přes vodní tok. Tam, kde hladina toku plynula klidně bez vlnek, samozřejmě chytřejšího jedince napadlo, že hledat cestu na druhou stranu, zde asi nelze, poněvadž pevné dno toku bude dosti hluboko. Musel chodit kolikrát dosti daleko po proudní nebo proti proudní straně břehu, než našel -9-


místo, kde se voda čeřila a vytvářela množství drobných vlnek, a kde bylo možno vytušit mělčinu a následně potom, poměrně snadno přejít sám nebo se svými druhy na opačnou stranu. Takto si myslím, že vznikaly známé brody, které řeka z těch či oněch důvodů utvářela sama a přetrvávají prakticky, pokud nebyly nějakými stavebními pracemi na řece narušeny, do dneška. Neznámější historický brod v okolí naší obce je brod v Poříčí n/S, který s částí svého vojska v roce 1420 použil i náš slavný válečník bratr Žižka, když se hnal se svými voji na Prahu. Tento brod se nalézá, a jsou na břehu ještě i dnes patrné známky, několik desítek metrů po proudně u starého kamenného mostu z roku 1850, v již výše zmíněné obci, který navazoval na starou cestu na Prahu. Další historický brod byl pod Spálenským mlýnem v Čerčanech. Pamatuji se ještě jako malý chlapec, jak na pravém břehu k němu směřovala zarostlá a neudržovaná cesta pod Novým Městečkem. Vozilo se zde povozy obilí do Spálenského mlýna z druhé strany řeky. Četl jsem, že i tento starý brod použilo vojsko, které chtělo překvapit husity obchvatem, když právě brodilo přes řeku v Poříčí a napadnout jej, když byli husité právě se svými vozy ve vodě. Ale jak známo, bitva dopadla jinak! Dalším známý brod je ještě dnes velice dobře patrný a směřuje k němu i přímo cesta.Je to brod ve Lštění. Když přijíždíte od Čerčan do Lštění, přijedete nejprve na železniční přejezd a asi po sto metrech do ostré pravotočivé zatáčky, kde je též stará zvonička a od této zvoničky vede přímo cesta k onomu brodu, kde je ještě dnes možno za jistých okolností povozem přebrodit. Pamatuji se dobře, když se tento brod za nízkého stavu používal, i když už byl ve Lštení most. - Konec první části Josef Šimánek, kronikář obce

ZPRÁVY Z MATEŘSKÉ ŠKOLKY O velkém sportování malých sportovců

Již tradičně se v květnu naše školka připravuje na lehkoatletické závody, aby změřila síly se školkou v Poříčí. Trénujeme běh na 20 metrů, hod míčkem do dálky, skok do dálky a štafetový běh. Naše přípravy vyvrcholily v úterý 29. května na hřišti u Základní školy v Poříčí. Naši školku zastupovali malí sportovci od Motýlků, Berušek a Medvíďat. Všechny děti sportovaly s velkým nasazením a Jára Rác z Čerčanských Medvíďat by vybojoval zlato ve všech disciplínách. Možná i proto, že ho na závodiště přišel povzbuzovat dědeček. Ale vítězi byly všechny děti, protože ukázaly, jak je sportování a pohyb baví. Sladké medaile a diplomy si odnesli všichni. Eva Kočová, ředitelka školy

Kocour Mikeš u nás v mateřské škole

Blíži se konec školního roku, čas výletů. Nápad naší kolegyně navštívit kocoura Mikeše v Hrusicích se ujal okamžitě. Začali jsme vymýšlet aktivity, jak nejlépe dětem představit autora známé knihy o Mikešovi a jeho kamarádech Josefa Ladu. Děti přinesly do školky spoustu knih a obrázků na výstavku. Hráli jsme si na malíře a obrázky slavného kocoura vyzdobily celou školku. Oslava Dne dětí probíhala ve stejném duchu. Aby nám to všem slušelo, tak jsme si kocoura Mikeše nakreslili nebo natiskali na trička. Měli jsme i kočičí medaile, které si děti samy vyrobily z keramické hlíny. Za zpěvu písně o našem kocouřím kamarádovi jsme vyrazili na výlet do Hrusic, kde jsme navštívili muzeum Josefa Lady. Tak se v dětech snažíme utvářet vztah k místu a okolí, kde žijeme. Jaroslava Bendíková, učitelka mateřské školy - 10 -


Výstava výtvarných prací - Hravá školka

V pondělí 4.6. v 10.00 hodin bylo Infocentrum zaplaveno veselými a všetečnými návštěvníky - dětmi z Mateřské školy Čerčany. Přišly zahájit svoji výstavu výtvarných prací, které vévodil velký Kocour Mikeš, kterému děti zazpívaly písničku. Z úřadu se přišel podívat pan starosta Karel Bárta a Ing. Pawingerová. Výstava byla jako ostatně vždy hezká. Je podivuhodné, že pokaždé dokáží paní učitelky uspořádat výstavu úplně jinou a pokaždé krásnou. - rfMateřská škola srdečně všechny zve na výtvarnou výstavu našich malých malířů, která se koná v Infocetru do 15.6.2007.

Žádosti o přijetí do Mateřské školy v Čerčanech.

Poslední týden v březnu si rodiče v naší školce mohli podat žádost o přijetí do školky. Sešlo se 56 žádostí, což bylo o deset více než v loňském roce. Mateřská škola má kapacitu 100 dětí. Do základní školy odejde po prázdninách 38 dětí. To znamená, že ve školce bude 38 volných míst. Kladné rozhodnutí o přijetí obdrželo 31 zákonných zástupců. Klíčem pro výběr dětí byla kritéria stanovená po dohodě s Obcí a v souladu s vyhláškou O mateřských školách. Přednostně byly přijaty děti předškolní a děti s odloženou školní docházkou. Dále pak děti zaměstnaných rodičů z Čerčan a spádových obcí, které se podílejí na částečné úhradě neinvestičních nákladů školy OÚ v Čerčanech. Další skupinu přijatých dětí tvoří děti čtyřleté. Sedm volných míst bylo ponecháno pro případ, že se do září objeví ještě předškoláci nebo že nezaměstnané matky nastoupí do zaměstnání. Věřte, že nám není příjemné odmítat děti a doufáme, že během měsíce září budeme ještě moci v souladu s kritérii mnohým vyhovět. Kapacitu školy však nesmíme v žádném případě překročit. Eva Kočová, ředitelka školy

ZPRÁVY, ZPRÁVY, ZPRÁVIČKY... ZE ZÁKLADNÍ ŠKOLY Poslední dva měsíce školního roku 2006/2007 žáci společně s učiteli dokončují práci v jednotlivých ročnících, prověřují, co se naučili, co je potřeba intenzivněji zopakovat. Ale hlavně se připravují na prázdniny. Ty velké, toužebně očekávané. Aby se čekání zpříjemnilo, organizují se sportovní a vědomostní soutěže, exkurze, školní výlety. Které důležité akce proběhly? S jakými výsledky? Mc Donalds Cap Atletické závody Vlašim Výstava Výtvarné práce Školní, okresní, krajské kolo soutěže Paragraf 11/55, hostování v národním kole v Praze Paragraf 11/55 Družstvo Základní školy Čerčany ve složení Veronika Kodetová,9.A, Veronika Koksteinová,9.A, Kateřina Martíšková,8.A, Ondřej Marek,8.A, Ondřej Klauz,7.A zvítězilo 27.3.2007 v oblastní soutěži, a tak postoupilo a reprezentovalo oblast i školu v krajském kole. Co musely děti znát, aby se mohly v Sadské, kde se konalo krajské kolo, utkat s ostatními vítězi oblastních kol? 1. Zákon = vědomostní soutěž 2. Jak bys to řešil = přesvědčovací a obhajovací soutěž, v níž mluvčí družstva vylosuje téma. V krátkém čase musí družstvo zaujmout stanovisko a po dobu 2 minut ho pak prezentovat na jevišti. 3. Postav věž = dovednostní soutěž prověřuje důvtip, zručnost. Během 5 minut se musí postavit co nejvyšší věž. 4. Kdybych byl starostou města = družstvo musí změnit 3 zákony tak, aby se do města vrátil pořádek. 5. Porušíš zákon = po zhlédnutí videa musí družstvo rozhodnout o věku figurantů, tipnout si. Krajské kolo – Sadská – 26.4.2007 Končíme na pátém místě, ale bojovali jsme, věděli jsme, byli jsme šikovní. Zradila nás však taktika a trochu také manuální neobratnost, naše věž nebyla ta nejvyšší. Co úžasného nás teď čeká? Budeme hosty národního kola této soutěže, 11. a 12. června jedeme do Prahy! Navštívíme Senát, projedeme se na vltavském parníku až na Slapy a přitom budeme poslouchat svoji hudbu, zatančíme si a dobře se najíme. V „3D kino IMAX“ nám nabídnou něco zajímavého, setkáme se s Patrikem Hezuckým. Vrcholem bude samozřejmě účast na finálové soutěží Paragrafu 11/55 ve Village Cinemas Anděl, Praha 5 - Smíchov. Blanka Škvorová, učitelka ZŠ Kopaná Dne 3. května se v Benešově uskutečnil fotbalový turnaj „Mc Donald´s cup“, kterého se zúčastnil i náš tým v kategorii 4.-5.tříd. Jednalo se o jakési okrskové finále, z něhož postupovalo prvních pět mužstev z celkových 15 do okresního finále ve Vlašimi. Rozhodně jsme nezklamali. V šesti utkáních jsme 4x zvítězili, 2x remizovali a prohráli až na pokutové kopy. V součtu všech zápasů normální hrací doby jsme soupeřovu síť rozvlnili 17x a sami inkasovali pouze jednou. O týden později se ve Vlašimi utkalo 8 nejlepších týmů Benešovska a Vlašimska o přeborníka okresu. Obsadili jsme 4. místo, kdy naše cesta skončila už v semifinále, a to ještě až po penaltovém rozstřelu. V bitvě - 11 -


o 3.místo nám již chyběly síly fyzické i morální. V tomto turnaji jsme opět málo inkasovali, celkově 2x. Chtěl bych vyzdvihnout práci všech chlapců, kteří vzorně reprezentovali naši školu. Vždyť v okresech Benešov a Vlašim skončit na 4.místě, je pěkné. Zvláště, když se tři roky po sobě pohybujeme stabilně mezi čtyřmi nejlepšími týmy. J. Prchal, učitel ZŠ Lehká atletika Ve dnech 22. a 23. května se uskutečnily atletické závody „Pohár rozhlasu“. Naši školu reprezentovali mladší a starší žáci a žákyně. V omezených podmínkách, které máme na přípravu, jsme se rozhodně neztratili. Mladší žáci skončili na celkovém 10.místě ze 17 týmů, starší žáci byli dokonce z 19 týmů na 8.místě. V kategorii mladších žákyň naše reprezentantky obsadily 13.místo ze 16 soutěžících družstev, starší žákyně v konkurenci 17 školních družstev skončily také na 13.místě. Soutěžilo se v těchto disciplínách: 60m, 1500m (mladší 1000m), vrh koulí (mladší hod míčkem), dálka, výška a štafeta 4x60m. Starší chlapci ukázali vysoký standard, mladší chlapci zase příslib do budoucna. I větší školy s lepším zázemím skončily až za námi. Jsme přesvědčeni, že příští rok budou naše výsledky ještě lepší. I. Čechová, J. Prchal, učitelé ZŠ Výtvarná výstava V týdnu od 28.5. do 1.6. se konala tradiční Výstava výtvarných prací žáků naší školy. Žáci 1. a 9. ročníků zde měli umístěny své práce z hodin výtvarné výchovy, pracovních činností, výtvarného kroužku, keramického kroužku, školní družiny apod. Na výstavě byly vidět nejen kresby, malby a grafika, ale i trojrozměrné práce, batika a mnoho jiných výtvarných technik. Slavnostní zahájení bylo po úvodním projevu ředitele školy zpestřeno hudebním a recitačním vystoupením žáků. Obzvláště trio zobcových fléten zaujalo svým pěkným výkonem. Výstava se podle příznivých ohlasů návštěvníkům líbila. L. Poštová, učitelka ZŠ

ZPRÁVY ZE ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Kdo má zájem o přijetí do ZUŠ, má možnost se dostavit k přijímacím talentovým zkouškám během měsíce června od pondělí do pátku v odpoledních hodinách. Můžete se informovat na tel. čísle: 317 776 417.

Výstava ZUŠ

Další z mnoha akcí věnovaných 55. výročí založení Základní umělecké školy v Čerčanech byla Výstava výtvarného oboru ZUŠ v Infocentru, která byla zahájena v pondělí 14.5. a trvala do 25.5.2007. Na vernisáži vystoupili žáci hudebního oboru ZUŠ - flétnové trio (H. Kronovetrová, J. Gallová a K. Ratajová) a pěvecký sbor s kytarovým doprovodem I. Masnicové. Ze slov učitelky výtvarného oboru paní Dagmar Dvořákové, která hovořila o své práci s dětmi, bylo cítit, že má své žáčky velmi ráda a že se jim plně věnuje. Odměnou jí může být to, že se někteří úspěšně uplatňují na středních školách s výtvarným zaměřením a jistě také to, že ji po skončení základní docházky, kdy se rozprchnou na různé školy, neopouští, ale pokračují v pátečních skupinách. Že mají výtvarnou práci opravdu rádi, to se pozná z výrazů tváře na fotografiích na originálních tablech, které si mohli návštěvníci prohlédnout v úvodu výstavy. Je jen škoda, že se zahájení výstavy zúčastnilo tak málo rodičů. Myslím, že to byla skvělá příležitost, jak se dozvědět víc o zájmech svých dětí, které takto smysluplně tráví svůj volný čas a byla to také příležitost ocenit jejich výtvarné snažení. -rf- 12 -


VÝTVARNÁ SOUTĚŽ POŘÁDANÁ U PŘÍLEŽITOSTI 55. VÝROČÍ OTEVŘENÍ HUSOVA SBORU V ČERČANECH "Čerčanský kostel - jak ho vidím já"

Kostel v Čerčanech, patřící k výrazným dominantám Posázaví, je prací prvorepublikového architekta Truksy, představitele funkcionalismu, kterému se stavba stala životním dílem. Cílem výtvarné soutěže, kterou vyhlašujeme za spolupráce s obcí Čerčany a sdružením Posázaví o.p.s., je obrazové nebo i plastické ztvárnění kostela - ať už realisticky, či ve fantazijní vizi, jakoukoliv technikou. K této myšlence nás inspirovala obrazová příloha sborníku k 650 letům první písemné zmínky o Čerčanech, a také uveřejněné slohové práce dětí místní ZŠ, které se v mnoha případech soustředily na kostel, jako na symbol obce. Věříme, že soutěž může přispět k většímu zájmu o kostel a otevře další diskuzi nad jeho funkcí v rámci obce. Do soutěže budou zapojeny děti od předškolního věku do 18 let a to nejen z Čerčan, ale i z okolních obcí. Kategorie soutěže jsou celkem čtyři: a) Předškolní věk, b) První stupeň ZŠ, c) Druhý stupeň ZŠ, d) 15 - 18 let Kromě cen v jednotlivých kategoriích (výtvarné potřeby, literatura, CD Romy, DVD) bude udělena ještě jedna cena zvláštní - zájezd pro 2 osoby. Do uzávěrky soutěže (1. 9. 2007) je možné výtvarná díla buď zasílat na adresu Farního úřadu CČSH (Husova 280, 257 22 Čerčany) nebo odevzdávat v čerčanském Infocentru. Všechna díla musí být označena jménem, věkem a adresou autora. Díla budou posuzována porotou v čele s Mgr. Vladimírem Wagnerem (pedagogem a autorem křížové cesty v čerčanském kostele) a Ilonou Komárkovou (grafičkou a výtvarnicí, t.č. v domácnosti). Propagace soutěže proběhne jak na úrovni církevní (církevní tisk CČSH - časopisy Husita a Český zápas, církevní web), tak na úrovni regionální s laskavou pomocí infocenter a zainteresovaných sdružení. Soutěž byla zahájena počátkem května 2007. Vyhlášení výsledků soutěže proběhne na dětském dni 8. září 2007, pořádaném na faře CČSH Čerčany. Za přípravný tým Petr Wagner, [email protected], www.sborcercany.blog.cz

HEZKÉ A ZAJÍMAVÉ! Tento článek měl vyjít již v minulém čísle, ale pro velké množství příspěvků se do minulého čísla již nevešel. Přesto si myslím, že je dobré ho uvést i se zpožděním. V Senohrabech v hotelu S.E.N., se konala 7.4.2007 vynikající přednáška o zamýšlené stavbě repliky historického dřevěného mostu na hradě Zlenice, kterou přednesl pan Ing. Jan Vinař ze společnosti MURUS s.r.o. Pan Ing. Vinař prokázal ve své přednášce hluboké znalosti v oboru - historické mosty. Jeho velice zajímavá přednáška byla provázena digitálním, přes počítač promítanými obrazy. Pan Ing. Vinař sklidil zasloužilý potlesk. Po této první části přednášky následovala přestávka s pohoštěním a setkáním historiků, kronikářů a archivářů z našeho nejbližšího posázavského regionu. Zlatým hřebem programu bylo vystoupení našeho současného a největšího českého odborníka v oboru historie a archeologie středověku, pana profesora Doc. PhDr. Tomáše Durdíka, DrSc., se kterým jsem také navázal osobní kontakt. Přednáška pana profesora byla velice zajímavá a na ohromné odborné úrovni. Posluchači přeplněný sjezdový sál v tomto hotelu bedlivě sledoval promítané doprovodné obrazy a hlavně velice srozumitelný výklad tohoto věhlasného vědce o historii hradů Zlenice, Dubá, ZbořenýKostelec, Týnec, Kožlí a.j. Velice mě překvapila zmínka též o hradu Senohrabském, (10-11.století), který se nacházel v místě dnešního senohrabského nádraží a hradu Čtyřkolského (11.století), který se nacházel na pravém břehu řeky Sázavy, několik set metrů po proudu od hradu Zlenice, na vysokém skalnatém hřbetu nad dnešní tratí PrahaČ.Budějovice, v místech dnešního velkého kamenného náspu nad řekou, naproti obci Zlenice. My, co jsme na přednášce byli, se těšíme na její další pokračování, zřejmě na podzim tohoto roku. Na závěr musím s politováním konstatovat, že nás tam bylo z Čerčan pouze šest, ačkoliv tato přednáška byla velice dobře oznámena plakáty a navíc Senohraby nejsou tak daleko! Josef Šimánek, kronikář obce - 13 -


KNIHOVNA-INFOCENTRUM ČERČANY INFORMUJE: Otevírací doba Knihovny: Pondělí: 9.00 - 12.00 Úterý: Středa: zavřeno Čtvrtek: 9.00 - 12.00 Pátek: zavřeno

Otevírací doba Infocentra: Pondělí: 9.00 - 12.00 Úterý: 9.00 - 12.00 Středa: zavřeno Čtvrtek: 9.00 - 12.00 Pátek: 9.00 - 12.00

13.00 – 17.00 12.00 – 17.00 13.00 – 17.00

Otevírací doba Knihovny v červenci a srpnu: Pondělí: zavřeno 13.00 - 17.00 Úterý: zavřeno 13.00 - 17.00 Středa: zavřeno Čtvrtek: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 Pátek: zavřeno Knihovna bude zcela uzavřena 28.6. - 20.7.2007

13.00 – 17.00 13.00 – 17.00 13.00 – 17.00 13.00 – 17.00

Otevírací doba Infocentra v červenci a srpnu: Pondělí: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 Úterý: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 Středa: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 Čtvrtek: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 Pátek: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 Sobota: 9.00 - 12.00 13.00 - 16.00 Neděle: 9.00 - 12.00 13.00 - 16.00

Mimo otevírací dobu je Knihovna i Infocentrum pro veřejnost uzavřena. Adresa: Knihovna-Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, tel. 317776154 E-mail knihovny: [email protected] (Helena Ratajová) E-mail infocentra: [email protected] (Mgr. Renata Frídová, Eva Masopustová)

www.cercany.cz

NOVÉ KNIHY V ČERČANSKÉ KNIHOVNĚ – DUBEN Knihy jsou z výměnného fondu benešovské knihovny Beletrie:

1. Balabán, Jan – Jsme tady Příběh v deseti povídkách. 2. Borger, Martina & Straub, Maria Elizabeth – Malá sestra 3. Cunningham, Michael – Vzorové dny 4. Deaver, Jeffery – Pekelná kuchyně 5. Doyle, Arthur Conan – Rudý kruh a jiné případy Sherlocka Holmese / The Adventure of the Red Circle and other Cases of Sherlock Holmes Bilingvní vydání detektivních případů S.H. 6. Formánek, Josef – Prsatý muž a zloděj příběhů Kniha o tom, co člověk najde na dně, když už si myslí, že nemůže dál. Knihu je možné číst jako cestopis, magický příběh s nadpřirozenými prvky či jako román v románu. 7. Fermine, Maxence – Černé housle Poetický příběh připomínající nejlepší práce Paula Coelha. Vyprávění o hudebním géniu a síle snů... 8. Glück, Doris – Umlčená. V područí fanatického manžela Skutečný příběh Němky provdané za muslima, ze kterého se vyklube terorista. 9. Gulik, Robert van –Záhada čínského zlata 10. Hofmanová, Jaroslava – Láska není minulost 11. Kessler, Leo – Ďáblův pancíř 12. Kohout, Pavel – Konec velkých prázdnin Kniha patří mezi nejlepší romány zabývající se fenoménem emigrace. 13. Kubátová, Táňa – Jedině Tereza 14. Kubátová, Táňa – Počkej až za Lyon 15. Kubátová, Táňa – S hlavou v písku 16. Kubátová, Táňa – V pondělí a ve čtvrtek 17. Kubelka, Susanna – Druhé jaro Mimi Tulipanové 18. Manby, Chris – Připravená? 19. Nečas, Luboš – Marta Kubišová Známe ji jako vynikající zpěvačku a charismatickou osobnost s nezaměnitelným, zcela originálním hlasem. Když se v 60. letech objevila na scéně naší populární hudby, vyvolala senzaci. Do srdcí lidí se navždy zapsala svou Modlitbou pro Martu. Ale právě po ní přišel zákaz umělecké činnosti "soudruhů shod', který trval téměř dvacet let... Kniha rozhovorů 20. Ostravak Ostravski – Denik Ostravaka 21. Pakkanen, Outi – Z kola ven

22. Papoušková, Eva – Pojišťovna štěstí 2 23. Petersová, Elis – Panna v ledu 24. Pittnerová, Vlasta – Pro sirotka 25. Pohřbení ve snu Deset a jedna japonská detektivka. 26. Procházková, Petra & Štětina, Jaromír – Utřete tělesné šťávy Silné příběhy lidí dohnaných krutostí válečného konfliktu mimo „vlastní“ společnost. Texty poukazují také na vztah mezi západní a islámskou civilizací. 27. Queneau, Raymond – Na svatého Dyndy 28. Reese, Willy Peter – S maskou vojáka 29. Said, Kurban – Alí a Nino 30. Suzuki, Kodži – Spirála Volné pokračování slavného hororu Kruh, který se dočkal také úspěšného filmového zpracování. 31. Šmíd, Zdeněk – Cejch Sága německého rodu na české straně Krušných hor není jen příběhem o lásce a pomstě rámovaném drsnou přírodou. 32. Vandenberg, Philipp – Tajné deníky císaře Augusta 33. Weinerová, Jennifer – Zná ji jako svý boty

Naučná literatura

1. 101 nejkrásnějších nápadů z přírodních materiálů 2. Aquilina, Mike & Bailey, Christopher – Svatý grál 3. Bauer, Jan – Krajinou domova s holí poutnickou Spisovatel Jan Bauer se vydal napříč Českou republikou, aby se zastavoval na různých místech a vypravoval nám o nich pověsti, legendy a příběhy z dávné i méně dávné minulosti. 4. Ellis, Peter Berresford – Macbeth, velekrál skotský 1040 – 1057 5. Feřtek, Tomáš – Křížem krážem po českých horách pěšky i na kole Praktický průvodce nabízí desítky tipů pro turisty i cyklisty na výlety do nejzajímavějších koutů českých hor. 6. Filipová, Lea – Grilování rožnění a uzení 7. Freyer, Paul Herbert – Smrt na všech mořích 8. Hejkalová, Markéta – U nás v Evropě 9. Hoffman, David – Zdravé srdce 10. Kiskaltová, Isolde – Výrobky ze slaného těsta 11. Kuras, Benjamin – Evropa snů a skutečností

- 14 -

Brilantní novinář a sžíravý politický komentátor se ve své knize zamýšlí nad budoucností Evropy v kontextu jejích vztahů k imigraci nejen lidských zdrojů, ale i ideologií. 12. Nitsch – 300 nejzábavnějších her pro děti každého věku 13. Ohl, Frauke – Pes, jak ho pochopit 14. Požárová, Lenka – Což takhle dát si lilek 15. Přecechtěl, Bohumil – Ulovte si ji aneb Jak na lásku 16. Simpson, Joe – Setkání se smrtí Joe Simpson dokázal z hlediska vysokohorského horolezectví skoro nemožné. Se zlomenou nohou, opuštěný, obklopen ledovými stěnami, ovlivněn halucinacemi – hladový a žíznivý se doplazil do základního tábora. 17. Smallwood, Vicki – 100 receptů pro domácí pekárnu 18. Smithová, Soonboke – Origami pro radost 19. Stockman, Steve – U2 dál a dál Publikace nabízí skutečnou lahůdku tohoto hudebního žánru – dnes už legendární rockovou kapelu U2. 20. Šimonková, Magdalena – Svačiny nejen pro školáky 21. Vlašínová, Helena – Zdravá zahrada 22. Warner, Penny – 1001 nápadů na skvělou party

Beletrie pro děti a mládež

1. Bešťáková, Eva – Bára a Flíček mají prázdniny 2. Bischel, Peter – Povídání pro děti 3. Braunová, Petra – Prázdniny za všechny prachy 4. Březinová, Ivona – Rozpustilá ozvěna 5. Donato, Hernậni – Déšť a jaguár Pohádky brazilských Indiánů. 6. Enquist, Per Olov - Tři jeskyně 7. Fibrich, Lukáš – Mourison Znáte ho? Kocour Mourison, hrdina komiksů z časopisu ABC. 8. Franková, Hermína – Čarodějnice bez koštěte 9. Goscinny & Uderzo – Asterix v Helvetii (komiks) 10. Hergé – Tintinova dobrodružství: Modrý lotos (komiks) 11. Hrabětová, Michaela – Přítel z nejmilejších Mašinky a vlaky, semafory taky, výpravčí a závory, taky myšky na poli... 13. Kilworth, Garry – Atika

Čerčanský zpravodaj 5-6/2007 14. Lagerlöfová, Selma - Podivuhodná cesta Nilse Holgersona Švédskem 15. Lucky Luke: Kaňon Apačů (komiks) 16. Motlová, Milada – Pohádky o Honzovi 17. Němeček, Jaroslav & Ladislav, Karel – Rexík zasahuje (komiks) 18. Nesvadba, Miloš & Susa, Jan – Nekouše to, neštípe to, nezlobí to, copak je to? Básničky pro nejmenší. 19. Oelemann, Christian – Jednou a dost! 20. Patersonová, Katherine – Most do země Terabithia 21. Pavlovič, Jozef – Druhá knížka dědečka Večerníčka 22. Pohádky o vílách 23. Pratchett, Terry – Kdepak je má kravička? 24. Press, Julian – Tajemná zpráva 25. Ransome, Arthur – Slečna Lee 26. Rudolf, Stanislav – Budu na Tebe

čekat, lásko! 27. Schröderová, Patricia – Tři veselé sardinky 28. Skálová, Pavla – Malostranská psí zima 29. Steklač, Vojtěch – Dvojčata v akci: Poklad hraběte Domanína 30. Svobodová, Eva – Martine, vrať se! 31. Svobodová, Vlasta – Pět holek v akci 32. Švejdová, Vlasta – Kaštánek 33. Ullrichová, Hortense – A kdo má rád mě? 34. Ulysses Moore: Brána času 35. Ulysses Moore: Zrcadlový dům 36. Wilsonová, Jacqueline – Lekce lásky 37. Wilsonová, Jacqueline – Nejlepší kamarádky 38. Zimmermannovi, Irene & Hans – Jako vejce vejci 39. Zimmermannovi, Irene & Hans – Jako vejce vejci

Naučná literatura pro děti a mládež

1. Junkelmann, Marcus – Gladiátoři Z edice Co – jak – proč? 2. Kampwerthová, Karin – Naše parta Super tipy a bezva triky, jak si najít a udržet kamarády. 3. Nejkrásnější pohádkové písničky 4. Sagnier, Christine – Středověk 5. Wright, Rachel – Důvtipní detektivové 6. Žáček, Jiří – Já a můj svět Encyklopedicky laděná knížka je určena malým dětem, zvláště těm zvídavým a jejich netrpělivým a zaměstnaným rodičům, kteří se nad jejich otázkami někdy až zapotí. Je rozdělena do osmi tematických oddílů (Moje rodina a domov, Život, moje tělo a co o něm vím, Škola, učení a vzdělávání, Co mě baví, Planeta Země, Jak běží čas, Svět lidí, Můj vnitřní svět)

NOVÉ KNIHY V ČERČANSKÉ KNIHOVNĚ – KVĚTEN Beletrie

1. Austenová, Jane – Pýcha a předsudek 2. Berenson, Laurien – Pes na zabití 3. Bradbury, Malcolm – Jíst lidi je neslušné 4. Cimický, Jan – Trápení lásky 5. Coelho, Paulo – Čarodějka z Portobella 6. Dostojevskij, Fjodor Michajlovič – Neobyčejné příběhy 7. Doyle, Arthur Conan – Vzpomínky na Sherlocka Holmese 8. Fedlerová, Joanne – Dámská jízda 9. Haziel, Vittoria – Utrpení podle Leonarda 10. Hermary-Vieille, Catherine – Madam du Barry 11. Jirous, Tobiáš – Než vodopády spadnou 12. Junková, Lydie - Jak umírají rusalky Trojice detektivních novel. 13. Kubátová, Táňa – S hlavou v písku 14. Kubátová, Táňa – Dlouhán odnaproti 15. Leacock, Stephen – Šťastné příběhy 16. MacDougalová, Bonnie - Něco není v pořádku 17. Machiavelli, Niccolo – Vladař 18. Maxwellová, Robin – Tajný deník Anny Boleynové 19. Pawlowská, Halina – Jak blbá, tak široká 20. Plaidy, Jean – Soudy lásky 21. Roberts, Nora – Tanec větru 22. Rottová, Inna – Pozor na milující vědmy 23. Saint – Exupéry, Antoine de – Noční let 24. Slepičí polévka pro dědečka a babičku 5. Škola základ života Vzpomínky slavných na školní léta. 26. Toman, Josef – Sokrates 27. Westlake, Donald E. – Rošády 28. Yen Mah, Adeline – Spadané listí Zweig, Stefan – Amerigo. Magellan 29. Žáček, Jiří – Jak jsem potkal mořskou pannu Knížka povídek, fejetonů, sloupků, vtipných příhod i rozmanitých básníkových prozaických "úletů".

Naučná literatura

1. Anglicky bez učitele! 12 lekcí základní angličtiny, jednoduchá gramatika, cvičení s klíčem, významné idiomatické obraty, konverzační texty s nahrávkou, slovník. 2. Beauvoir, Simone – Druhé pohlaví 3. České kuriozity Slyšeli jste o rebelantských zvonech, nebo o strašidelné radnici? Víte, kde je muzeum praček nebo kde popravili mrtvého kata? Tušili jste, že v naší zemi ještě spousta pokladů čeká na objevení? 4. Čtení z antiky 5. Dárky z kuchyně 6. Fajmon, Hynek & Balík, Stanislav & Hloušková, Kateřina – Dusivé objetí Historické a politologické pohledy na spolupráci sociálních demokratů a komunistů. 7. Fajmon,Hynek & Hloušková,Kateřina – Konec soužití Čechů a Němců v Československu 8. Feřtek, Tomáš – Křížem krážem po českých horách pěšky i na kole 9. Fromm, Erich – Člověk a psychoanalýza 10. Gayerová, Dagmar – Hovoříme jednoduše – Wir sprechen einfach Česko - německá konverzace. 11. Hofhanzlová, Judita – Nastávající a kojící maminky si vaří chutně a zdravě 12. Hofhanzlová, Judita – Polévky a kašičky pro nejmenší 13. Horan, Peter & Momčilová, Pavla – Vaříme dětem chutně a zdravě 14. Kingsbury, Noel – 25 výsadbových plánů pro vaši zahradu 15. Mareš, Jaroslav – Kurupira, zlověstné tajemství 16. Romantické filigrány 17. Sardar, Ziauddin & Malik, Zafar Abbas – Islám Kniha ukazuje odlehčenou, současně však fundovanou formou komiksu skutečné poselství tohoto světového náboženství. Zpřístupňuje čtenáři dějiny islámu od působení proroka Muhammada až po

rozvinutí tohoto náboženství v globální kulturní a politickou sílu dneška. 18. Stein, Siegfried – Malá zahradní jezírka 19. Španělsky zn.: Ihned 20. Šrot, Radoslav – Rok v naší zahradě 21. Vlašínová, Helena – Zdravá zahrada 22. Warner, Penny – 1001 nápadů na skvělou party 23. Zamarovský, Vojtěch – Za tajemstvím říše Chetitů 24. Ze všeho jde něco vytvořit Jednoduché výrobky z kelímků od tvarohu, korkových zátek a dalších předmětů.


1. Bobková, Martina – Divokraj 2. Dahl, Roald – Danny, mistr světa 3. Fischerová, Sylva – Júla a Hmýza 4. Fischerová-Kvěchová, Marie – Šípková Růženka (leporelo) 5. Nejhezčí příběhy o zvířátkách 6. Pohádky se zvířátky 7. Skála, František – Jak Cílek Lídu našel 8. Svobodová, Vlasta – Krása není všechno 9. Ulysses Moore: Brána času


1. Dahlin, Adam & Ericsson, Daniel – Přespávací knížka Přespat u kamaráda je vlastně napínavé dobrodružství. Ale jak přemluvit rodiče, aby vám to dovolili? Co si musíte všechno vzít s sebou? A co když se vám začne stýskat nebo vás budou otravovat protivní sourozenci? Přečtěte si, jak všechno zvládnout! 2. Kalbag, Asha – Počítačová grafika a animace 3. Meredith, Susan – Počítač snadno a rychle 4. Pavličová, Šárka – Lexikon půvabu 5. Traktor Honzík (leporelo) 6. WITCH Testy – Jaký jsi typ?

NOVÉ KNIHY V ČERČANSKÉ KNIHOVNĚ – ČERVEN Beletrie

1. Březinová, Ivona – Madona bez kabátu 2. Burke, Alafair – Ostře sledovaný případ 3. Cohen, Albert – Milá Páně Jeden z největších milostných románů světové literatury 20. století patří zároveň k úhelným dílům francouzsky psané prózy po druhé světové válce. 4. Fulghum, Robert – Co jsem to proboha udělal? Zbrusu nová kniha esejů mapuje, o čem Robert Fulghum přemítá v současnosti. Proslulý autor, který nemá televizi, mobilní telefon ani e–mail, si přece jen založil

webovou stránku (www.robertfulghum.com), na níž pravidelně zveřejňuje ve svém deníku krátká zamyšlení nad věcmi, které ho v životě, při psaní a na cestách potkávají. Robert Fulghum vybral ty nejzajímavější postřehy, příhody a témata a upravil je pro knižní vydání. 5. Gaarder, Jostein – Principálova dcera Román autora bestselleru Sofiin svět. 6. Christie, Agatha – Rané případy Hercula Poirota 7. Kalogridis, Jeanne – Úsměv Mony Lisy 8. Kelly, Cathy – Jako my všechny 9. Kopecký, Ivan – Čas hříchů 10. Lawrence, Rae – Dům pro panenky

- 15 -

11. Livingston, Gordon – Příliš brzy starý, příliš pozdě moudrý 12. MacDonald, Patricia – Hranice odvahy 13. Maxwell, Robin – Královský hřích 14. Minová, Anchee – Divoký zázvor 15. Nagyová-Džerengová, Petra – Za to mi zaplatíš! 16. Nosková, Věra – Bereme, co je Sugestivní generační výpověď, která je i výjimečně přesnou analýzou komunistického režimu. 17. Rusesabagina, Paul & Zoellner, Tom Obyčejný muž V roce 1994 zachvátila Rwandu vlna neslýchaného násilí. Jen málokdo mu

Čerčanský zpravodaj 5-6/2007 dokázal uniknout a pouze zcela výjimeční jedinci se mu byli schopní postavit. 18. Shreve, Anita – Vše, co si kdy přál 19. Smith, Wilbur – Řeka bohů IV. Vnitřní oko 20. Šmíd, Zdeněk – Cejch 21. Šmíd, Zdeněk – Trojí čas hor 22. Ungerová, Lisa – Krásné lži 23. Viewegh, Michal – Andělé všedního dne

Naučná literatura

1. Adams, Katharina – Cibuloviny 2. Alderton, David – Chov domácích miláčků 3. Beranová, Magdalena – Jídlo a pití v pravěku a ve středověku 4. Bonnot-Matheron, Silviane – Nechuť k jídlu V knize vysvětluje autorka rodičům dětí od kojeneckého věku do 8 let, jaké jsou ty nejlepší podmínky pro to, aby touha jíst nebyla ani spoutávána, ani narušována. 5. Formáčková, Marie – Jablečný ocet 6. Geiger, Eva-Maria – Balkonové rostliny 7. Giesser, Claudia – Přešíváme snadno a rychle 8. Hodson, Phillip – Jak „dokonalý“ je váš partner? 9. Kiskaltová, Isolde – Výrobky ze slaného těsta 10. Kýrová, Alena – Keramika pro malé i větší umělce 11. Laniado, Nessia – Děti a peníze 12. Oakley, Ann – Pohlaví, gender a společnost Jednu ze základních otázek, se kterou se setkáváme v jednotlivých oblastech života jedince a společnosti, ať si ji plně uvědomujeme, či nikoli, představuje rozdílnost mezi pohlavími a pohlavními rolemi. Co je určeno biologicky a co je ovlivněno kulturním působením společnosti?

13. Penny, Susan & Martin – Mozaiky 14. Schöner, Brigitte & Streicher, Hans – Tykve, nejlepší odrůdy 15. Soukup, Vladimír & David, Vladimír – 1111 památek a zajímavostí Prahy 16. Stein, Siegfried –Výsevy a množení 17. Strömstedtová, Margareta – Astrid Lindgrenová 18. Sulzberger, Robert – Kompost, půda, hnojení 19. Vágnerová, Marie Vývojová psychologie 20. Vácha, Marek Orko – Poslední země Antarktida je poslední země. Jet dál už na této planetě nejde. Poslední země, kde je ticho. Poslední země, kde ještě člověk nevystřelil na člověka. Poslední země, která ještě nepatří žádnému státu. Poslední země, kde se ani zvířata ani ptáci ještě nebojí člověka. 21. Wälde, Rainer – Barvy a styl pro ženy a muže 22. John, Natalie - Azurové pobřeží 23. McKelvie, Robin a Jenny - Dubrovník a Dalmatské pobřeží 24. Bramblett, Reid - Řím 25. Vídeň


1. Beckman, Thea – Křižák v džínách 2. Braunová, Petra – Borůvkové léto s Terezou 3. Coran, Pierre & Sacré, Marie-José – Kde zůstal medvídek Bobík? 4. Čtvrtek, Václav – Veselá knížka Křemílka a Vochomůrky 5. Davis, Will – Polibte si! 6. Fanning, Kieran – Odhalení zločinu 7. Geislerová, Dagmar – Vanda. Přísně tajné! 8. Goscinny & Uderzo – Asterix legionářem (komiks) 9. Goscinny & Uderzo – Asterixův syn

(komiks) 10. Goscinny & Uderzo – Obelix a caesarova galéra (komiks) 11. Goscinny & Morris – Lucky Luke. Máma Daltonová (komiks) 12. Háj, Juraj – Nakreslím si dům (leporelo) 13. Lobel, Arnold – Kvak a Žbluňk od jara do Vánoc 14. Nejkrásnější pohádkové písničky 15. Perry, Steve – Star Wars. Stíny impéria 16. Press, Julian – Tajemná zpráva 17. Primusová, Hana – Papírová vesnice 18. Sýkora, Milan 19. Švenková, Viera & Zmatlíková, Helena – Mám deset koníčků (leporelo) 20. Ulysses Moore. Zrcadlový dům 21. Ure, Jean- Melanie a já 22. Weitze, Monika – Slůně 23. Wenningerová, Brigitte – Dítě je dítě 24. Zuby nehty (19 hrůzostrašných povídek z pera začínajících českých autorů.)


1. Ash, Russell - Top 10 Země, příroda, lidé. 2. Barber, Nicola – Požáry a povodně 3. Brümmer, Elmar – Formule 1 4. Březinová, Ivona – Tančící princezna 5. Crummenerl, Rainer – Počasí 6. Devereux, Paul – Archeologie 7. Eislerová, Jana – Čtenářský deník Určeno pro žáky základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií. 8. Fink, Gerhard – Starověké Řecko 9. Morris, Neil – Hurikány a tornáda 10. Morris, Neil – Zemětřesení 11. Steele, Philip – Sopky 12. Spier, Carol – Super styl Knihou se mohou inspirovat všechny dívky, které hledají svůj styl a chtějí vypadat originálně.

AKCE V KNIHOVNĚ

V březnu byl zahájen v počítačové učebně základní školy již druhý běh počítačového kurzu pro seniory pod vedením p. učitele Jana Pošty. 13.dubna v knihovně proběhl čtyřhodinový kurz MUDr Judity Hofhanzlové Domácí homeopatická lékárnička a přírodní léčba běžných nemocí. Účastnice se mohly seznámit s 20 základními homeopatickými léky, které mohou používat samy u běžných akutních onemocnění nebo zranění (chřipka, nachlazení, kašel, nevolnost, teplota, bodnutí hmyzem, popáleniny, řezné rány, odřeniny, pohmožděniny, podvrtnutí, zlomeniny...). Lektorka mluvila rovněž o využívání léčivých tinktur, olejů, obkladů a zábalů při domácím léčení. MUDr. Judita Hofhanzlová (na snímku vpravo) je také autorkou knih Zdraví pro ženu a dítě přírodními prostředky, Polévky a kašičky pro nejmenší a Nastávající a kojící maminky si vaří chutně a zdravě. Všechny tyto tituly je možno zapůjčit v čerčanské knihovně. O několik dní později, 19. dubna, proběhla v knihovně přednáška paní Milady Paterové a RNDr. Marty Matějkové Kosmetika, líčení a zdraví. Paní Paterová

názorně předvedla líčení dvou barevně odlišných typů pleti a poradila s výběrem vhodných odstínů oblečení podle zásad barevné typologie. RNDr. Matějková (na snímku vlevo) ukázala přítomným dámám masáž obličeje, především očních partií a poradila s péčí o ochablou pleť. Všechny účastnice mohly odcházet s přesvědčením, že být krásná bude teď už hračka, protože vědí, jak na to. - 16 -


SOUTĚŽ O NEJHEZČÍ MALOVANÉ VEJCE

Protože do data vydání Čerčanského zpravodaje č. 3-4/2007 nebyli ještě známi vítězové velikonoční soutěže o nejhezčí malované vejce, kterou vyhlásilo u příležitosti krásné Velikonoční výstavy čerčanské Infocentrum, přinášíme vám výsledky v tomto čísle. Soutěžilo se ve dvou kategoriích. V kategorii dětí zvítězila Anežka Macháčková (10 let) se svou ubrouskovou technikou, druhá byla Danielka Dolejšová (7 let) a třetí místo patřilo Kláře Konečné (8.A). Další účastníci z řad dětí: Tereza Čermínová (12 let), Tereza Stehlíková (11 let), Petr Marinov (2.B), Filip Binka (4.A), Jakub Sládek (6.A). V kategorii dospělých zvítězila paní Bičáková ze Zlenic, druhé místo obsadila paní Dolejšová z Čerčan a třetí místo patřilo panu Musilovi z Dobřichovic. V této kategorii se dále zúčastnily: pí Chlistovská, Ing. L. Šenková, A. Vejdělková, J. Dřízalová z Pecerad, H. Čermínová, Semínová a Macháčková. Všem děkujeme za účast a krásnou inspiraci a těšíme se na další výstavu. -rf-

VYHODNOCENÍ SOUTĚŽE „KDE BYDLÍ PEPÍK?“

Přece jen se našlo několik všímavých lidí, kteří Pepíka v Čerčanech našli. Bydlí u domku manželů Kolářových (paní Kolářová s manželem zdobí své obydlí krásnými dekoracemi nejen o Vánocích a Velikonocích...) v Nerudově ulici (ul. pod Vinárnou Alexandra, je kolmá k Mračské, vede k obecnímu úřadu). Do redakce Čerčanského zpravodaje došlo celkem šest správných odpovědí. Vylosovaným výhercem se stává a jednu vstupenku zdarma na vybrané představení v čerčanském kině získává paní Jaroslava Šimková. Gratulujeme!

NOVÁ SBĚRATELSKÁ TURISTICKÁ SOUTĚŽ „CESTY KE HVĚZDÁM“

„Dějiny na sběratelských turistických kartách“ • navštěvujte památky a sbírejte turistické karty s jejich motivy • každá karta má sběratelskou hodnotu s množstvím důležitých informací o jednotlivé památce • na každé kartě naleznete šifru, se kterou budete blíže k „pokladu mimozemských civilizací“ • akce probíhá pod záštitou Klubu českých turistů

V roce 2005 podpořil KČT vydávání plastových obrázkových karet s motivy historických památek, zajímavých míst a turistických akcí. Sbíráním těchto karet si zájemce založí a postupně doplní sbírku zajímavých informací o ČR. Karty zároveň slouží jako jednotlivé odpovědi do hádankové křížovky KČT. Vyluštěním křížovky se účastník dostává do finále her o poklady mimozemských civilizací. Ve finále bude moci každý úspěšný řešitel křížovky soutěžit nejen o „Neidentifikovatelný zlatý objekt UGO“. Hlavní cenou soutěže bývá skutečný letící předmět zhotovený zčásti z pravého 18 karátového zlata. Více informací na www.cestykehvezdam.cz nebo www.kct.cz

FOTKY Z BRETANĚ

„Kenavo!“ stálo na pozvánce na vernisáž další výstavy amatérského fotografa a Čerčaňáka Miroslava Semeráda, která proběhla v neděli 15.4.2007 v Infocentru Čerčany. Víte co to je „Kenavo“? Je to bretonsky „Na shledanou!“ Na vernisáži se sešlo tradičně hodně lidí a že bylo na co koukat. Všude kam se vešly visely krásné barevné fotografie nádherného pobřeží bretaňského ostrova Belle Ile. O velmi příhodný hudební doprovod se postaralo akustické duo kytar Marek Dusil a Bany. Jsou to členové rockové kapely Youngblood, kteří ze svého repertoáru vybrali příjemné poetické skladby. Nechyběly ani tradiční dobrůtky na stolech. K vínu se podávaly koláče z pekárny v Českém Šternberku a další skvělé pochutiny. Vernisáži byla přítomna také vedoucí cestovní kanceláře Helena Travel pí Helena Bočková, která v Infocentru nechala pro zájemce informační materiál o Bretani v českém i francouzském jazyce, který může sloužit nejen pro cestovatele, ale i pro ty, kteří mají zájem o francouzštinu. Mohli jsme obdivovat nevídanou dynamiku fotografií zachycující dramatická skaliska, o které se tříští oceán. Vedle nich pak černobílé fotografie z malebných zákoutí bretaňského městečka včetně barevných poetických detailů jako je poštovní schránka nebo domovní znamení. Myslím, že pro autora fotografií je zcela výstižné, že „zraje jako víno“. -rf-

INFOCENTRUM ČERČANY INFORMUJE Kulturní akce Čerčany: 16.6.2007 „Dráčetí den“ - dětský den v areálu Sázavka ve Zlenicích, od 13 do 16 hod.. Hry, soutěže, vytváření pro malé i větší, maminky i tatínky. V areálu je možnost dát si oběd. Pořádá občanské sdružení Dráče. 2.7.- 25.7.2007 Šikovné ruce - výstava šikovných čerčanských rukou, Infocentrum Čerčany, vernisáž se uskuteční v pondělí 2.7. v 18.00 hod., vystoupí kulturní uskupení Šimánek-Jedlan. Výstava bude otevřena: - 17 -


Po-Pá: 9-12, 13-17, So-Ne: 9-12, 13-16. www.cercany.cz, zájemci se ještě mohou hlásit v Infocentru, tel.: 317 776 154, u pí R. Frídové, 27.7.-23.8.2007 Marie Kolářová - Obrazy - prodejní výstava pyšelské výtvarnice, Infocentrum Čerčany, vernisáž výstavy v pátek 27.7.2007 v 18.00 hod. Výstava bude otevřena: Po-Pá: 9-12, 13-17, So-Ne: 9-12, 13-16. Info.: 317 776 154, www.cercany.cz Kulturní akce Benešov: 16.6.2007 Rockový koncert - Port Royal (Votice) a Cassandra (Střezimíř) v KD Heřmaničky, od 20.00 hod. 25.-29.6.2007 Děti K-centra – výstava k 8.výročí činnosti protidrogového centra, výstavní síň DDM Benešov, otevřeno 8.00-16.00, v pátek 29.6. do 12.00 hod. 28.6.2007 Den hudby - Masarykovo nám. Benešov, 15.00 - 18.00 hod., účinkuji: bluegrassová skupina Country Cocktail, country kapela Sklepmistři a Big Band Pacholata. do 16.9.2007 Milan Ďuriš - Obraz ve tmě, výstava, Muzeum umění Benešov, otevřeno denně kromě Po: 10-13, 14-17, tel.: 317 724 601 do 31.12.2007 Tradice piaristické vzdělanosti a kultury - komorní expozice o vzdělávacím řádu piaristů a jeho působení v Benešově. V části přízemního ambitu piaristické koleje na náměstí. Otevřeno v prac. dny 7-18 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz do 31.12.2007 František Ferdinand Rakouský - d´Este, předměstská dráha Praha-Benešov, expozice je věnována osobnosti následníka habsburského trůnu, posledního šlechtického majitele zámku Konopiště a druhá část je věnována příměstské dráze z Prahy do Benešova, která oslavila v r. 2001 130.výročí. Expozice umístěny v sousedství salonku-luxusní čekárny císaře v budově nádraží. www.muzeum-umeni-benesov.cz do 31.12.2007 Laboratoř barev a tvarů - interaktivní didaktické exponáty ve studovně muzea umožňují seznámení s působením skladebných prvků díla. Otevřeno: denně kromě Po 10-13, 14-17 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz do 31.12.2007 Kresba a grafika osobností českého umění 20.století - ukázky z díla našich nejvýznamnějších autorů. Muzeum umění Benešov, otevřeno kromě Po 10-13, 14-17, www.muzeum-umeni-benesov.cz. do 31.12.2007 Český grafický design - Grafický symbol, logotyp a značka a vývoj českého plakátu 19. a 20.století, didaktická expozice, Muzeum umění Benešov, otevřeno denně kromě Po 10-13, 14-17 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz do 31.12.2007 Vizuální gramotnost: didaktická expozice seznamující s principy mezinárodní vizuální komunikace. Muzeum umění Benešov, otevřeno denně kromě Po 10-13, 14-17 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz do 31.12.2007 Česká a slovenská fotografie 19. a 20.století - Muzeum umění Benešov, otevřeno denně kromě Po 10-13, 14-17 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz do 31.12.2007 Česká malba dnes - komorní expozice o různých pojetích současné malby. Muzeum umění Benešov, otevřeno denně kromě Po 10-13, 14-17 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz Kulturní akce Benešovsko: 15.6.2007 Štiřín: Spirituál kvintet - folkový koncert, vstupné: 350,-Kč, v 19.30 hod., rezervace: 255 736 111. 16.6.2007 Pyšely: Školní akademie - v pyšelské sokolovně ve 14.00 hod. 16.6.2007 Týnec n.S.: Koncert Davida Krause, Společenské centrum Týnec n.S., v 19.30 hod., vstupenky v předprodeji (i v Infocentru Čerčany) za 90,-Kč, na místě za 140,-Kč. 15.6.2007 Říčany: St.Johnny a Southern Two - vystoupení bluesrockové kapely. MKS „U Labutě“ Říčany, 20.00 hod. 15.6.2007 Štiřín: Spirituál kvintet - folkový koncert, vstupné 350,-Kč, v 19.30 hod. zámek Štiřín, info.: 255 736 111. 16.6.2007 Říčany: No Side - koncert a křest CD punkrockové kapely No Side „No Problem“. MKS „U Labutě“ , 19.00 hod. 16.6.2007 Velké Popovice: Den Kozla - klání mistrů hostinských, gurmánské hody, živá hudba, od 9.00 hod. + Za Kozlem do Velkých Popovic - turistický pochod (viz jinde v listě). 17.6.2007 Soběhrdy: Slávek Klecandr – koncert (písničkář, zpěvák, kytarista a kapelník skupiny Oboroh. Kostel ČCE, 14.00 hod.. 17.6.2007 Ondřejov: Orientální břišní tance - s Patricií Procházkovou AISHA, 9.00-11.30 hod., Sportovněkulturní centrum v Ondřejově, Choceradská 62, www.obecondrejov.cz, tel.: 777 668 212. 17.6.2007 Sázava: David Spilka - koncert, finalista posledního ročníku Česko hledá Superstar rocker David Spilka přijede podpořit přehlídku Voskovcova Sázava. KC Sázava na nám. Voskovce a Wericha, v 19.00 hod., v sále bez sedaček bude možno i tančit, vstupné: 80,-Kč. Autogramiáda. 20.6.2007 Říčany: Letní koncert kytarového kurzu - tématem je český beat let 1966-1980 pod názvem „Cesta do dětství“ (písně Mišíka, Schelingra, Zicha, Černocha, Kratochvílové, skupiny Marsyas, Flamenga, ETC atd.), 19.00 hod. 1.6.-20.7.2007 Rataje n.S.: Obrazy Josefa Švarce - výstava obrazů na zámku, obrazy, kresby, ilustrace, Rytířský sál Zámku Rataje n.S., info.: 723 583 458. 1.6.-30.6.2007 Týnec n.S.: Výstava perokreseb Františka Bečváře - okolních zřícenin, hradů (v kamenné věži) a perokreseb přírody s trampskou tematikou (galerie Muzea), Městské muzeum Týnec, tel.: 317 701 051. 22.-23.6.2007 Louňovice pod Blaníkem: Podblaník Fest 07 - zámecká zahrada, 2.ročník, 22.6.: od 19.00 hod., 23.6.: 11-24 hod. Info.: St.Vegner, 603 444 473. 22.6.2007 Rataje n.S.: Virtus Vincit - šermířsko-divadelní a taneční skupina ze Zlína. „Královský turnaj“ ukázka soubojů, nádvoří zámku v Ratajích v 18.00 hod, info.: 723 583 458 23.6.2007 Týnec n.S.: 3. Posázavský ochotnický divadelní festival - 13.00-22.00 hod., zahrada Společenského centra Týnec, dospělí: 50,-Kč, děti do 15 let: 30,-Kč, rodinné vstupné: 120,-Kč. - 18 -


divadelní představení, zpívání s kytarou, kouzelník, táborák, dětský koutek. Info.: J.Raková, 728 231 741 23.6.2007 Vlašim: „Michalovi mazlíčci“ - dětské představení Michala Nesvadby, letní kino, zámecký park, od 11.00 hod., www.kouzelnaskolka.cz 23.6.2007 Nespeky: Batikujeme - od 14 do 16 hod., batika sypaná a vázaná, platek: 100,-Kč. www.nespeky.com 23.6.2007 Sázava: Expozice historie sklářství v Posázaví - na huti František od 9.00 - 14.00 hod. + Den otevřených dveří ve sklárnách Kavalier - od 9.00 do 14.00 hod. 23.6.2007 Říčany: Dobytí Irska - představení divadla Štrůdl z Krucemburku (společně se šermíři z Ledče n.S.), vystoupení „irské“ kapely Cain Da Breth, 19.00 hod. 23.6.2007 Říčany: Petropavelská pouť - zábavný program v režii Rádia Blaník, Masarykovo nám. Říčany ve 14.00 hod. do 23.6.2007 Votice: Malé vodní toky středních Čech - základní ekologické funkce malých toků, rostliny a živočichové v nivách středních Čech, Centrum ekologické výchovy v areálu Stanice pro zraněné živočichy, www.ochranafauny.cz 24.6.2007 Senohraby: Senohrabské pohádkování - aneb cesta pohádkovým lesem s hrami, hudbou a občerstvením, Vávrův palouk Senohraby, 10.00-15.00 hod. 25.-26.6.2007 Říčany: Letní přírodovědné dny v hájovně - pro zájemce o objevování skrytých tajemství přírody pořádá Ekocentrum Říčany 26.6.2007 Pyšely: Diskotéka - pro naše školáky, v 17.00 hod. 27.6.2007 Říčany: Houmrova cesta ke slávě - scénické čtení Ondry Slaniny „Houmrova cesta ke slávě“, která mapuje prvních dvacet let člověka jménem Houmr-hodného syna, pubescenta, milence, celebrity a úspěšného hororového spisovatele. Originální podání autora Ondry Slaniny, Alberta trnky a Kateřiny Koubové za minimalistického hudebního doprovodu Josefa Fišera. , MKS „U Labutě“ Říčany, 20.00 hod. 28.6.2007 Vlašim: KEKS - velký letní koncert, letní kino Vlašim, ve 20.00 hod., vstupné: 190,-Kč (v předprodeji za 150,-Kč). 29.6.2007 Týnec n.S.: Žalman a spol., folkový koncert v zahradě Společenského centra Týnec, ve 20.00 hod., vstupné: 120,-Kč, Info.: 777 290 001, 317 729 050, 775 290 032, www.centrumtynec.cz 29.6.2007 Sázava: Koncert Jakuba Smolíka a kapely „Strahov“ - Společenský dům, od 20 do 24 hod. 30.6.2007 Pyšely: „Desetileté výročí otevření pyšelského muzea“ - výstava. 30.6.2007 Zbořený Kostelec: Bitva o brod, 7.ročník gotické bitvy, dobové tržiště, divadla, šermíři, kejklíři, středověká hudba. 30.6.-1.7.2007 Hrusice: Začátek prázdnin - Památník patří dětem - Památník Josefa Lady v Hrusicích. Vstup všem, kdo budou mít s sebou vysvědčení, zdarma. Zaměstnanci budou v kostýmech. Otevřeno kromě Po denně 9-12, 13-17. 30.6.-1.7.2007 Nesvačily: Modelářské letiště Nesvačily-European Aero Club - letiště Nesvačily u Bystřice, mezinárodní soutěž obřích rádiem řízených akrobatických modelů. do 8.7.2007 Sedlec-Prčice: Malováno háčkem a paličkami - výstava Jany Vojtové, Infocentrum v Prčici. 3.7.2007 Nespeky: Vázání a aranžování květin do interiéru - profesionální aranžérka Jitka Dvořáčková předvede vazby z živých i suchých materiálů. Restaurace Prefa v Městečku, od 17.00 hod., vstupné: 30,-Kč. 4.7.2007 Rataje n.S.: Národní divadlo Ratajím n.S. - balet ND na nádvoří zámku v Ratajích. 5.7.-8.7.2007 Sázava: Expozice historie sklářství v Posázaví + ukázky sklářských řemesel+Skleněná Galerie, na huti František od 9.00 do 18.00 hod. 6.7.2007 Rataje n.S.: Nezmaři - koncert hudební skupiny, nádvoří zámku v Ratajích, 21.00 hod. 7.7.2007 Rataje n.S.: Calix Temporis - skupina scénického šermu z Brna, šermířská představení z období 15.stol. v Turecku i v Evropě. Agilitas - ohňová show s akrobatickými a kaskadérskými prvky. Nádvoří zámku v 18.00 hod. 14.7.2007 Rataje n.S.: Pirkštejnský ptáček - 6.ročník, nádvoří zámku a Předzámčí. 20.7.2007 Rataje n.S.: The Beatles Revival - hudební skupina z Kladna, nádvoří zámku v 17.00 hod. 20.7.-29.7.2007 Rataje n.S.: Letní škola starých tanců - 9. ročník, zámek. 21.7.2007 Nespeky: Malujeme na hedvábí - malujeme na hedvábné kravaty pro muže, poplatek: 250,-Kč, od 15.00 hod., info.: 604 249 104. 28.7.2007 Zbořený Kostelec: Kapitánovy Kidy - Hostinec U Holubů, setkání klubu kamarádů Kapitána Kida - koncert Kapitána Kida s autogramiádou Jar. Velinského, skupina Bob a Bobci, večerní countrybál. 2.8.-5.8.2007 Kácov: Sázava Fest - vstupné: 900,-Kč na místě, koncert (Dan Bárta, Monkey Business, Support Lesbiens, Kryštof, Tata Bojs, Pražský výběr 2, Wohnout, Meky Žbirka, Iva Frűhlingová, Kamil Střihavka a další... www.sazavafest.cz 4.8.2007 Mezihoří: 14. Mezihoří Open 2007 aneb Vítěz bere všechno! turnaj v klasických šipkách pro děti do 15 let, turnaj pro všechny - neregistrované, rychlostní soutěž, Open-hlavní soutěž jednotlivců, hlavní soutěž párů - Mezihoří u Soběhrd, více na www.sweb.cz/dc.mezihori., info.: 604 479 866. 4.8.2007 Nespeky: Barokní statek Favory Benice - rodinný výlet, odjezd ve 14.00 hod. autobusem z Nespek - prohlídka hřebčína (jediné místo v ČR s chovem starokladrubského koně, minizoo, projížďky na koni i kočárem, malý piknik. Cena max. 150,-Kč /os. Info.: 777 045 666 (M.Voldřichovská). 4.8.2007 Týnec n.S.: Týnecký střep - městské slavnosti, celodenní program od 10.00 hod. v hradním areálu - Městské muzeum (slavnostní průvod přes most, Pražský hradčanský orchestr, fakírské vystoupení, divadlo, šermíři, výcvik vojáků 30ti-leté války. Večerní program od 20.00 hod. v zahradě Společenského centra Týnec- jezdecké ohňové představení, hudba, divadlo. Vstup volný. www.mestotynec.cz - 19 -


11.8.2007 11.8.2007 12.8.2007 18.8.2007

18.8.2007 Rataje n.S.: Rataje n.S.:

Nespeky: Zdobíme kapsáře - ušité kapsáře zdobíme keramickým knoflíkem, kapsáře ušijeme, od 15.00 hod., poplatek 250,-Kč, info.: 604 249 104. Zbořený Kostelec: Piráti pod Kostelcem, pirátské souboje na řece pod hradem Rataje n.S.: Staropražští heligonkáři - v Předzámčí v 15.00 hod., při dešti v bývalém kině. Mrač: Mračení - 5.ročník historických slavností: od 10.00 hod., historická tvrz Mrač. dobové tržiště, vítání pána mračské tvrze s chotí a družinou, hudební vystoupení, divadlo, korunovace nového pána a paní, řemesla, tance, sokolnictví, jezdectví, zbraně, soutěže. 14.00-16.00: velkolepá bitva z doby 30ti-leté války. Večer: velkoplošná projekce z bitvy, šermířská veselice, občerstvení. Nespeky: Divadelní představení - 15.00 hod. - pohádka pro děti „Dlouhý, široký a bystrozraký“ vstupné děti 30,-Kč, dospělí 50,-Kč, 19.00 hod. „Don Giovanni“ - vstupné dospělí 80,-Kč, děti 50,-Kč. Přehlídka ochotnických divadelních souborů - 27.-28.7., 3.8., 10.8., 11.8., 17.8., 18.8. - bývalé kino, pořádá divadelní spolek „Matouš“. Zámek a muzeum jsou opět v provozu! Denně mimo pondělí 9-12, 13-17. Vstupné: dospělý 40,-Kč, děti+studenti+důchodci 20,-Kč.

Kulturní akce Praha : 14.-24.6.2007 Pražské quadriennale - 11.ročník mezinárodní výstavy scénografie a divadelní architektury, kostýmů a loutek z celého světa, expozice na Výstavišti budou otevřeny denně od 10.00 do 20.00 hod., www.pq.cz 21.6.-14.9.2007 Letní Shakespearovské slavnosti - inscenace Bouře, Jak se vám líbí, Othello, Kupec Benátský, Večer Tříkrálový, www.shakespeare.cz do 28.6.2007 Tanec Praha 2007 - www.tanecpraha.cz, nejzajímavější trendy soudobé taneční tvorby z celého světa. 14.6.-16.9.2007 Léto hereckých osobností 2007 - www.studiodva.cz Ostrá nad Labem: Botanicus - 35 km od Prahy u Lysé nad Labem, www.botanicus.cz, tel.: 325 551 235 Historické slavnosti: 16.6. Loutky a divadlo 30.6. Den tradičních řemesel, umění a středověkých her 7.7. Den středověké kuchyně 28.7. Slavnosti čaje a květin 25.8. Den cirkusu a klaunů Kromě slavností je historická středověká vesnice přístupna od 28.4. do 29.9. kromě pondělí 10-16 hod., v červenci a srpnu 10-17 hod. Dospělý 80,-Kč, sleva 40,-Kč. Při historických slavnostech dospělý 175,-Kč, děti do 15 let 50,-Kč, důchodci 100,-Kč, rodinné vstupné (2 dosp.+2 děti) 420,-Kč. Kolín:

Bitva u Kolína - 250.výročí, vzpomínkové akce, www.kolin1757.com, tel.: 603 154 527: 15.6.2007 Radovesnice - 21.30 - 24.00 - Srážka vojsk v obci Lošany 21.30-24.00 - Jezdecká srážka v obci 16.6.2007 Kolín Karlovo nám. - 9.30 - 12.00 Křečhoř 12.00-24.00 - Bitevní ukázka a pietní akt 16.30 - Hlavní bitevní ukázka 17.6.2007 Lošany 10.00 - 13.00 - Mše usmíření na pietním místě v obci Kouřim: www.kolin.cz/muzeum, tel.: 321 783 249, 606 616 332 „Kouřimské hudební slavnosti“ - 22.-24.6.2007 Skanzen - Slavnosti lidových řemesel“ - 25.8.2007 Nezapomeňte navštívit webové stránky obce www.cercany.cz. Užitečné informace získáte také na adrese www.posazavi.com Občanské sdružení Tři - www.centrum-cercany.cz, http://cercanyhospic.hospice.cz Občanské sdružení Posázavský pacifik - www.posazavsky-pacifik.cz Oddíl dětí a mládeže ČDOPBVVT- www.cdopbvvt.zde.cz ZŠ Čerčany - zs.cercany.indos.cz ZUŠ Čerčany - http://home.tiscali.cz/zus.cercany/ Ochotnický divadelní spolek Nula Morčat - www.cu.wz.cz Čerčanský hokejový tým Alexandra - www.hpl.cz/hcalexandra Hudební kapela Klub - www.sweb.cz/kapelaklub Country kapela Bessoni - www.bessoni.wz.cz Husův sbor Čerčany - www.sborcercany.blog.cz Sdružení Tři - www.centrum-cercany.cz SHŠ Mračtí (šermíři) - www.mracti.cz Mezihoří - www.sweb.cz/dc.mezihori Sportovně kulturní centrum Ondřejov (SKC)- funguje od 1.7.2006 - www.obecondrejov.cz/skcentrum Další: www.stirin.cz, www.blanicti-rytiri.cz, www.zborenykostelec.cz, www.parnijizdy.xf.cz, www.sdruzeniledce.cz, www.laduvkraj.cz, www.csopvlasim.cz, www.mestotynec.cz, www.pysely.cz, www.muzeumumeni-benesov.cz, www.ddmbenesov.com,

Chystá se výstava ŠIKOVNÉ RUCE !!!

Při přípravě výstavy fotografií a obrazů k příležitosti 650. výročí první písemné zmínky o obci Čerčany jsme v roce 2006 zjistili, že mezi námi žije spousta čerčanských občanů, kteří mají šikovné ruce a že by tudíž stálo za to uspořádat výstavu prací dalších tvořivých autorů z Čerčan. Ten čas nastal právě teď! od 2.7. do 25.7.2007 proběhne v Infocentru Čerčany výstava „Šikovné ruce“. Může se jí zúčastnit každý občan Čerčan, který něco umí vytvořit (kutit, paličkovat, vyřezávat, malovat, fotografovat, háčkovat, drátkovat apod.) a má chuť své práce vystavit. - 20 -


Stačí v době od 22.6. do 29.6. přinést do Infocentra své dílko s cedulkou, kde bude napsáno jméno autora, věk, název díla a telefon na autora, případně ještě několik slov o sobě. V pondělí 2.července v 18.00 hod. proběhne v Infocentru slavnostní vernisáž této výstavy, na kterou jsou všichni srdečně zváni. Vystoupí kulturní uskupení Šimánek a Jedlan. Vystavené práce bude možno si vyzvednout již 25.7. od 18.00 do 20.00 hod. nebo 26.7. v době: 9-12, 13-17. R. Frídová

BLANICKÝ RYTÍŘ V ROCE 2007 VYHLÁŠEN V roce 2007 bylo již podeváté udělováno ocenění Blanický rytíř fyzické osobě, která se významně zasloužila o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka. Ocenění udělovaly třem navrženým kandidátům neziskové organizace Podblanicka, konkrétně Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim (administrátor ceny), občanské sdružení Chlum Čerčany, Vlastivědný klub P.A.N. Vlasáka Vlašim, Vlastivědný klub Votice, Vlastivědný klub Český Merán, o. p. s. Český Merán, Klub mladých Sedlec-Prčice, Sdružení Přátel Chotýšan, Český svaz ochránců přírody Benešov, Český svaz ochránců přírody Kladruby, Český svaz ochránců přírody Sázava, Český svaz ochránců přírody Střítež, Český svaz ochránců přírody Votice, Vlastivědný klub Šternberk, Vlastivědný klub Týnec nad Sázavou a okolí, Podblanický vědeckotechnický klub železniční, Podblanické infocentrum, Vlašimské hudební mládí, občanské sdružení PODBLANICKEM a Vlašimská astronomická společnost. Pro připomenutí, dosud jsou nositeli ocenění Blanický rytíř (podle abecedy): Ing. Karel Bárta z Křížova MUDr. Jiří Čermák z Vrchotových Janovic Antonín Holubovský z Votic Ing. Mojmír Chromý z Benešova Mgr. Ladislav Kotek z Neveklova František Mika ze Sedlce-Prčice Jaroslav Pouzar z Vlašimi Václav Stejskal z Týnce nad Sázavou Jan Svoboda z Vlašimi Antonín Toula z Křivsoudova Rudolf Vaňkát z Vlašimi Jan Zajíc z Vlašimi

Miroslav Berka z Týnce nad Sázavou Eva Dočkalová z Českého Krumlova Jaroslava Hocková z Benešova Ing. Jiří Kofroň z Ostravy a Jetřichovic Mgr. Václav Kovařík z Benešova Prof. PhDr. Josef Petráň, CSc. z Ouběnic Alexej Salzman z Mladé Vožice František Svatoň z Čestína Josef Tomaides z Trhového Štěpánova PhDr. Jiří Tywoniak z Benešova Jarmila Zábranská z Vlašimi Doc. RNDr. Václav Zelený, CSc. z Prahy a Pařezí

V letošním roce bylo podáno celkem 9 návrhů. O ocenění rozhodla porota složená ze zástupců jednotlivých nevládních organizací. Její práce byla velmi obtížná. Nakonec rozhodla o udělení ceny těmto třem nominovaným: Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo pan Jozef Cáder z Louňovic pod Blaníkem, který většinu svého života zasvětil blanickým lesům. Začal zde působit nejprve jako spolupracovník Josefa Melichara, průkopníka obnovy smrkových porostů s použitím buku a jedle. Zvláště citlivě a nad rámec svých pracovních povinností Jozef Cáder přistupoval k péči o přírodní rezervace Velký a Malý Blaník, podílel se na budování altánů, studánek a další návštěvnické infrastruktury ve spravovaných lesích i na vytváření biotopů pro ohrožené a chráněné druhy rostlin a živočichů. Celoživotní systematickou a pečlivou prací tak významně přispěl k současné tváři a dobrému zdravotnímu stavu lesů pod Blaníkem. Pan Jozef Cáder je také aktivní ve spolkovém životě. Zejména je aktivním členem místního mysliveckého sdružení, které se kromě hospodaření se zvěří také věnuje péči o přírodní rezervaci Podlesí. Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo pan prof. Jaroslav Pánek z Prahy. Jeho odborný zájem směřoval do oblasti středověkého slavistického kronikářství. V roce 1970 nastoupil do Okresního archivu v Benešově na místo ředitele. Jaroslav Pánek se zde začal zabývat soustavně hrdelním soudnictvím, kriminalitou a životem marginálních vrstev společnosti, ale i životem a dílem osobností spjatých s benešovským regionem, vlastivědných pracovníků, archivářů a historiků a byl spoluautorem dosud nepřekonané rozsáhlé regionální bibliografie, která se stala základním podkladem pro další rozvoj regionálních dějin. Výsledkem vlastního archivního působení bylo několik inventářů a katalogů. Jedním z fondů, který Jaroslav Pánek zpracoval byl Archiv městečka Divišova, z něhož pochází i první edice pramene, kterou připravil: Smolná kniha městečka Divišova. Po odchodu z Benešova Jaroslav Pánek krátkou dobu pracoval jako odborný archivář ve Státním archivu v Praze. Odtud jej jeho vědecké ambice záhy odvedly do tehdejšího Ústavu československých světových dějin Akademie věd. Jaroslav Pánek se stal profesorem českých a slovenských dějin na Karlově univerzitě. Po roce 1990 byl jmenován vedoucím nově ustaveného oddělení dějin raného novověku v Historickém ústavu AV, od roku 1993 zde působil ve funkci zástupce ředitele, pak těžiště své práce přesunul na výuku na filozofické fakultě. Přijal také členství v Semináři českých raně novověkých dějin a zároveň se stal zástupcem ředitele Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde působil až do roku 1998. Tehdy se také stal prorektorem Karlovy univerzity. V roce 1998 se vrátil do Akademie věd. Stal se ředitelem Historického ústavu a v této funkci působil až do roku 2005, kdy byl zvolen místopředsedou Akademie věd. Jaroslav Pánek je členem redakčních rad několika českých a zahraničních odborných časopisů, je jedním z mála českých historiků, kteří aktivně vystupují se svými přednáškami a referáty na univerzitách, kongresech a konferencích v zahraničí a pravidelně publikuje. Celkem vyšlo jeho asi 400 původních studií, stovky článků a recenzí. Jaroslav Pánek se také věnuje spolkové činnosti. Několik let stál v čele Historického klubu - Sdružení historiků České republiky. Je členem řady dalších profesních organizací a společností včetně Společnosti přátel - 21 -


jižních Slovanů, Společnosti Národního muzea a jiných odborných komisí a rad z oboru historiografie a grantových agentur. Nepřeberné jsou také Pánkovy organizační aktivity spočívající v účasti ve vědeckých radách Akademie věd ČR a několika univerzit. Jaroslav Pánek je rovněž členem několika zahraničních vědeckých společností. Při svých rozsáhlých aktivitách si Jaroslav Pánek vždy našel čas pro regionální práci, neopustil zejména historii středních Čech a zvláště Benešovska. Od roku 1972 je nepřetržitě členem a od r. 1995 předsedou redakční rady Středočeského sborníku historického. Od r. 1972 pracuje i v redakční radě Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka, kde také publikuje. Jaroslav Pánek také napomáhal současnému vymezení regionu Podblanicka pro vlastivědnou práci. Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo pan Pavel Pavlovský z Votic. Ve své bohaté učitelské praxi kladl důraz jako obětavý „kantor“ na výchovou mladé generace k lásce k hudbě, divadlu a historii. Vážnou hudbu popularizuje i mezi širokou veřejností. Založil smíšený pěvecký sbor v Olbramovicích a dětský sbor při Základní škole Jankov, který vystupoval na mnoha místech v České republice a získal řadu ocenění v krajských i celostátních soutěžích. Pavel Pavlovský uspořádal téměř čtyřicet Večerů vážné hudby ve Voticích, pořádá Hudební večery ve votickém Klubu důchodců, téměř dvacet let působil jako sbormistr kostelního sboru farního kostela. Během svého působení v Olbramovicích, Voticích a Jankově byl také aktivní člen ochotnických divadelních souborů. Pavel Pavlovský patří k nejaktivnějším kronikářům v našem regionu. V letech 1968 – 1975 psal Obecní kroniku v Olbramovicích, od roku 1975 až dodnes vede kroniku v Jankově a od roku 1986 až dodnes vede také kroniku votickou. Za vedení těchto kronik bylo uděleno několik ocenění. Kronikářsky zpracoval i 35 let života v Jankově v letech 1940 – 1975 kdy se zde kronika nevedla. Retrospektivně doplnil votickou kroniku, konkrétně dobu 2. světové války a dobu komunizmu o kapitoly v životě města, o kterých se tehdy psát nesmělo. Pravidelně dvakrát ročně pořádá besedy nad kronikou pro veřejnost a také pro žáky ve školách v Jankově a ve Voticích. Od roku 1991 až dosud vede kroniku votického Sokola. Pavel Pavlovský je významný regionální autor. Známé z poslední doby jsou především dvě jeho knihy: Votice z r. 1990 a Vyprávění o Voticích z r. 2000. Dále je autorem publikací Dějiny Sokola Votice, Dějiny Hasičského sboru Jankov, 100 let měšťanské školy ve Voticích, spolupracoval také na sestavení a vydání čtvrtého dílu Habartova “Sedlčanska, Sedlecka a Voticka“ i na druhém vydání prvních tří dílů. Publikoval řadu příspěvků o památkách v regionálním tisku a dalších médiích, je autorem Průvodce po kulturních památkách Votic. Blaničtí rytíři obdrželi již tradičně kromě pěkného diplomu každý svou originální velmi hodnotnou pískovcovou sochu Blanického rytíře od akademického sochaře Daniela Talavery. Pořízení těchto soch sponzorovala firma Rabbit a. s. Trhový Štěpánov. Na závěr slavnostního aktu byla zveřejněna výzva k nominování na Blanické rytíře za rok 2007, kteří budou uděleni v roce 2008. Nominována může být fyzická (nikoli tedy právnická) osoba která se významně zasloužila o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka. A to za mimořádný čin v uplynulém roce (popř. dokončený v uplynulém roce) nebo za celoživotní dílo (ve výjimečných případech může být ocenění uděleno i in memoriam). Nominaci může podat kdokoli, tedy jednotlivý občan, obec, zájmový spolek písemně na adresu Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim. Nominace musí obsahovat titul, jméno a příjmení kandidáta, datum jeho narození, odůvodnění nominace a jeho kontaktní adresu popř. telefon. Uzávěrka nominací je v polovině března 2007. Pavel Pešout, Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim

V ČERČANECH SE VYLÍHLO DRÁČE DRÁČE – to je zkratka z „dětská radost Čerčany“. Pod tímto názvem se skrývá občanské sdružení, nezisková organizace, která chce nabídnout dětem (a jejich rodičům) zpestření dopoledního programu a kontakt s kolektivem dětí, které ještě nenavštěvují školu a někteří ani školku. Ke krátkému rozhovoru jsem pozvala členky a „vedoucí“ tohoto sdružení – Janu Kalinovou (J.K.) ze Zlenic a Věru Zikovou (V.Z.) z Čerčan. Jak sdružení Dráče vzniklo? J.K.: „Úplně jednoduše. Na začátku byla u toho se mnou Lenka Sobotková z Pyšel. Lenka má tři děti, já dvě. Mezi mými dětmi je věkový rozdíl 4,5 roku. Starší syn chodil do Čerčan do školky od tří let nejprve „na zvykání“ 1 den a pak 2 dny v týdnu. Přišlo mi, že je to pro něj dobře. Před druhým těhotenstvím jsem chodila chvíli do práce. Syn už ve školce všechny znal a věděl, jak to chodí a nebyl pro něj problém každodenní docházení. S druhým dítětem jsem šla k zápisu taky ve třech letech, ale už to nebylo tak jednoduché. Školka byla plná. Vysvětlili mi, že je ještě malý. V té době jsem potkala Lenku, která měla tehdy tříletá dvojčata. Chodily jsme spolu na vycházky a říkaly si: „Co budeme dělat?“ Že by to chtělo vyvinout nějakou aktivitu už pro ty tříleté děti a mladší. Obě jsme učitelky, obě přistěhované z Prahy do nového prostředí, které jsme ještě pořádně neznaly. Řekly jsme si, že by to něco chtělo.“ - 22 -


A co se dělo dál? J.K.: „Uvažovali jsme o občanském sdružení, které by ale nemělo v názvu „mateřské centrum“. Moje kamarádka se vdala do Březnice a tam založila mateřské centrum. Nadšeně mi vyprávěla, jak jsou aktivní - hrají divadlo, jezdí na koních... Já jsem to se zájmem poslouchala a říkala jsem si, co bych mohla dělat já tady, kde nikoho pořádně neznám. Trochu jsem jí to záviděla. Když jsme posílali na ministerstvo vnitra, že zakládáme sdružení, tak mi to „mateřské centrum“ připadalo nějak moc zaškatulkované. Chtěla jsem, aby do sdružení chodily i babičky, dědečkové, tátové ...“ V.Z.: Zúčastnily jsme se setkání mateřských center v Benešově. V současné době je trend takový, že se místo názvu „mateřské centrum“ prosazuje název „rodičovské centrum“, právě proto, aby to neodrazovalo tatínky... Ti totiž mají zájem chodit a účastnit se dění, pomáhají s organizací, podílejí se na vybavení atd.“ Kdy tedy Dráče spatřilo světlo světa oficiálně? J.K.: První nápad vznikl na jaře 2005. Na ustavující schůzi jsme se sešly tři zakladatelky, sepsaly jsme stanovy a postupně se na nás začali nabalovat další lidi. V září 2005 jsme byli oficiálně zaregistrováni jako občanské sdružení. Fungovat jsme začali hned s počátkem školního roku s tím, že jsme nevěděli, jak to dát vědět dalším lidem. Vyráběli jsme letáčky, které jsme různě roznášeli a házeli do schránek lidem, o kterých jsme věděli, že mají malé děti a mohli by mít tudíž zájem. A čekali jsme, co bude... Na první setkání přišlo asi 25 lidí.“ Proč jste nevyužili možnosti zviditelnit se např. v Čerčanském zpravodaji? V.Z.: „Přiznám se, že mě to tehdy vůbec nenapadlo. Letáčky s přihláškou vlastně mohly vyjít v některém čísle a komunikace s ostatními by se asi zrychlila a zjednodušila. Začala jsem o zpravodaji shodou okolností uvažovat teprve nedávno ... a Vy jste byla nakonec rychlejší. Rádi využijeme možností zpravodaje k prezentování naší činnosti a aktuálních akcí.“ A kde se scházíte? J.K. „Ptali jsme se ve školní družině. Chovali se k nám velmi mile, ale tam to pro nás bylo moc malé. Pak jsme jednali s ředitelem ZŠ. On je členem různých sdružení a tak nám doporučil klubovnu TJ Slavoj nad tělocvičnou. Pomohl nám s realizací. Dohodli jsme se na výši nájmu a od té doby fungujeme tam. Na pronájem přispěla Obec Čerčany, která poskytla prostředky do konce roku 2005. Bohužel nejsou tyto prostory jen pro nás, takže je nemůžeme přizpůsobit svým potřebám (zařídit vhodným nábytkem, vyzdobit podle svého apod.), nemůžeme po sobě nechat rozdělané věci, ale musíme vždy vše uklidit. Máme tam aspoň nástěnku. Rádi bychom získali nějaký prostor jen pro sebe.“ Jaká je náplň vaší činnosti, jaké máte aktivity? J.K.: „Úterní dopoledne trávíme v klubovně v Čerčanech. Chodí tam asi 19 dětí (2,5 – 5 let) s maminkami. Některé si pak mohou jít vyřizovat své záležitosti a některé nám pomáhají s hlídáním. Bývá nás tam 15 - 20. Páteční dopoledne míváme v Nespekách pro asi 10 dětí od tří do pěti let. Tam nám dali zdarma k dispozici malou místnost, kterou si můžeme víc vyzdobit. Tam chodí děti bez maminek. Jezdí sem děti z Nespek i z Čerčan. Letos na jaře vznikla ještě pondělní dopoledne v místnosti OÚ Čtyřkoly pro maminky s nejmenšími dětmi do dvou let věku, vždy od 9.00 do 11.00 hod.Schází se tam asi 6 maminek a deset dětí.“ V.Z.: „Já jsem se připojila ve chvíli, kdy jsem u vás v knihovně objevila letáček s přihláškou. Začala jsem s dětmi chodit a hned jsme se zapojili do rozšiřujících se aktivit. Na naše pravidelné akce se nabalují ještě ty nepravidelné. Např. zdobení vánočního stromku pro zvířátka ve Zlenicích. Na Dráčeti se vyráběly lampiony a pak se šlo společně zdobit. Nebo Mikulášská, zdobení velikonočních vajíček, pletení pomlázek, zdobení triček tiskem, barvením a savováním (kurz textilních technik) a další. Pro tyto jednorázové akce nám vyšel vstříc Obecní úřad Čtyřkoly, který nám dal k dispozici místnost přímo na OÚ. Ve Čtyřkolech je taky skupina aktivních mladých lidí, kteří chtějí něco dělat.“ Vím o tom, že organizujete kurzy angličtiny. Jak to vypadá? V.Z.: „Jak rostlo moje dítě, tak jsem taky přemýšlela, co, kde a jak dělat. Když syn začal chodit do školky, mluvila jsem s paní ředitelkou. Slovo dalo slovo a začala jsem učit angličtinu v mateřské škole. Děti na Dráčeti taky měly zájem, takže jsme výuku mohli rozšířit. Využili jsme místnost na OÚ Čtyřkoly a učím 15 dětí od 3 do 7 let. Zatím to funguje moc dobře. Pak mě napadlo, že by se angličtina mohla dělat i pro starší děti, které ji už mají ve škole, ale potřebují třeba doučování nebo procvičování. Jako skvělý model mi přijde situace, kdy maminka nechá dítě ke hlídání na - 23 -


Dráčeti, kde je o něj dobře postaráno, a sama se jde zatím učit angličtinu.“ Kurzy anglického jazyka jsou myšleny pro všechny věkové kategorie (začátečníci, mírně pokročilí, středně pokročilí, pokročilí, hodiny pro maminky s možností výpomocné služby hlídání, příprava na zkoušky, doučování, konverzace, kurzy pro jednotlivce i skupiny). Počet vyučovacích hodin a jejich rozvrh bude přizpůsoben počtu a přání zájemců. Hodiny probíhají nejen podle osnov standardizovaných učebnic, ale i podle schopností a speciálních požadavků jednotlivce s důrazem na komunikační a konverzační dovednosti. V současné době probíhá kurz angličtiny pro nejmenší, a to každé úterý od 16 hodin. Vloni jsme organizovali prázdninový víkendový kurz keramiky pro dospělé, to bylo myšleno jako aktivní odpočinek. Proběhl ve dvou víkendech.“ Rádi budeme na stránkách Čerčanského zpravodaje, v Infocentru i v pravidelných „mailových“ Tipech na víkend zveřejňovat vaše akce. V.Z.: „Trochu se bojím, aby pak těch lidí nebylo zas moc. Měla jsem pocit, že když vylepím plakátky po všech sloupech, že přijde nejmíň sto lidí.“ Tak toho se bát nemusíte. Málokdy se v Čerčanech stane, že by na nějaké akci bylo narváno tak, že už by se nikdo nevešel... A co chystáte do budoucna? J.K.: „Já mám na příští rok takovou vizi ... opravdu do toho chci jít a uspořádat v Čerčanech filmový festival „Jeden svět“. V Praze to v lednu a únoru organizuje společnost „Člověk v tísni“. Ten festival prakticky propojuje celý svět. Jedná se o dokumentární filmy na různá aktuální témata - životní prostředí, domácí násilí atd. Některé snímky jsou tak citlivě zpracované, že je mohou a vlastně měly by vidět i děti. Představovala bych si to jako vhodnou aktivitu pro základní školu, která by mohla proběhnout v místním kině. Po projekcích v Praze pak následují oblastní festivaly a jeden z nich by mohl být právě v Čerčanech. Dopolední představení určená školám a odpolední pro širší veřejnost. Snímků je přes sto, škola by si sama mohla vybrat, co považuje pro své žáky za vhodné. Věřím, že se tento nápad bude líbit i vedoucí čerčanského kina, se kterou o této věci teprve chceme jednat. Protože festival organizuje společnost „Člověk v tísni“, existují na to určité finanční dotace, takže by mohlo jít o oboustranně výhodnou spolupráci. Kromě toho plánujeme např. další kurz, tentokrát voskové batiky.“ A plány na nejbližší dobu? J.K.: „Na sobotu 16.6.2007 je v areálu Sázavka ve Zlenicích připraven dětský „Dráčetí den“, od 13.00 do 16.00 hod., vezměte děti a přijďte se podívat.“ Využíváte ke své prezentaci i internet? V.Z.: „V současné době chystáme vlastní webové stránky.“ J.K.: „ Rádi mezi sebe přijmeme nové lidi, kteří jsou ochotni spolupracovat a podílet se na organizaci. „Za dobrý pocit a sem tam korunu...“ Nemusí to být jen ten, kdo má malé děti, může to být kdokoliv. Takhle dobře s námi spolupracuje např. Jana Norková. Uvítáme i nové lektory, abychom mohli obohatit nabídku kurzů.“ Pomáhá vám někdo finančně? J.K.: „Obec Nespeky nám letos přispěla 2.000,-Kč. Od Obecního úřadu Čerčany máme na letošní rok přislíbenou částku na provoz ve výši 5.000,-Kč. Obecní úřad Čtyřkoly nám letos daroval kancelářské potřeby. Sháníme dary, kde se dá. Zapojujeme samozřejmě i rodiče. Moc děkujeme za sponzorské dary, které již poskytli Sekerkovi (Čtyřkoly, 2006), Pavel Kalina (Zlenice, 2006 a 2007), Zikovi (Čerčany, 2006), Uhrovi (Městečko, 2007), Marinovovi (Poříčí n.S., 2006), Trefilovi (Javorník, 2007), pí. Růžičková (Zlenice, 2006).“ Kontakt na Dráče: Jana Kalinová (606 908 224), Lenka Sobotková (737 760 940), Věra Ziková (776 051 767), Martina Matuštíková (737 470 117). Ptala se Renata Frídová

POTLACH „Čas letí jak jelen, byť někam střelen.“ Najednou se zastavíš ve své paměti a řekneš si: „Vždyť ten čas utíká stejně. Hodina má stále 60 minut, a přece krásné chvíle jsou hned pryč. Tak to snad bylo i za našeho trampského mládí. Měli jsme „sleziny“ v jedné pražské hospůdce a každou středu jsme se vždy dohodli, kam se pojede. Za zvuků kytar a při lahodném moku se to pělo a snilo... A byl tady konec týdne. Tenkrát se makalo ještě v sobotu a kdo byl v sobotu na nádraží v Bráníku už kolem 13.00 hod., tak to byl gróf. Byla to doba, kdy jsme svou písničkou „Anglická sobota“ bojovali za to, aby byl pátek posledním pracovním dnem v týdnu. Za rok, za dva se tak stalo. Ale tuto sobotu jsme vyráželi na potlach. Ve středu přišel k nám na „slezinu“ šerif jedné známé osady a přinesl „zvadla“ (pozvánky). No, a bylo rozhodnuto. Tenkrát z Bráníka jezdila jenom pára - pravej pacifik, vagóny dřeváky s dřevěnými schůdky a hlavně ty krásné dvojité plošinky na železnou zábranu, to byla naše doména. Kdo měl kytaru, hned ji naladil a zpívalo se. Před každým tunýlkem mašinka zahoukala a topič přihodil pod kotel a my jsme měli hned plné hlavy „briket“ (jisker), ale to nám vůbec nevadilo, patřilo to k tomu. Kolikrát i ten průvodčí „štiplístek“ se u nás zastavil a zpíval s námi ty naše songy. Bylo nám dobře. Vytvořili jsme si vlastní svět a ten nám něco do života dal a hlavně jsme si ho nenechali vzít. Prakticky celej pacifik byl nabitej trampíkama, těch pár „paďourů“ a „mastňáků“ vystoupilo v Davli a v Lukách pod Medníkem. Najednou zde byl Kameňák (Kamenný Přívoz) a mohutný výsadek dětí přírody. V momentě byl vláček prázdnej, jen pár lidí jelo ještě dál. Tady byla známá hospůdka „U Adenaura“ a zde nás čekala spojka - stopař, který měl za úkol dovést nás na potlachoviště místo, kde měl vzplanout výroční oheň osady. Po mohutném zpěvu ve vlaku byly hlasivky vyprahlé, a tak každej s chutí bez rozdílu pohlaví jsme si ty dvě, tři pivečka dali. Po krátkém občerstvení jsme zaplatili, hodili bágly na záda a vydali se přes koleje kolem pily nahoru do lesů a skal. Potlach se konal kousek od památného lomu „Borovíčko“ a skal, kde se říká „na Kanadě“. Vlastně bylo to tak asi mezi Prosečnicí a Kamenným Přívozem, ale daleko výš ve smrkovo-borových lesích. Sešlo se nás tady asi 150 lidí ze všech koutů republiky. S naším pozdravem se zalomeným palcem a skromným slovem „Ahoj“ jsme se přivítali. Bylo nás tam dost, co jsme se znali už léta, a tak bylo o čem povídat. Každej přijel vlakem a potom pěšky hezky po svejch s proviantem i postelí na zádech. Milovali jsme fyzickou námahu a neměli v lásce auta a přepych. - 24 -


Ale těch skalních nás zůstalo už málo. Oheň měl být zapálen ve 20.00 hod., a tak si každej zatím hledal flek, kde se nají a bude i spát. Každej si připravil svůj pelech, proti vlhku přikryl celtou a šel pomalu ke hranici, kde už postávaly hloučky trampíků. Před ohništěm byly připraveny klády k sezení. Rychle se stmívalo a najednou nastal ten slavnostní okamžik, kdy každý z nás sňal z hlavy svůj stetson nebo jinou pokrývku a jak vytesáni z kamene jsme stáli v kruhu kolem potlachového ohně, který se zapaluje pochodněmi ze čtyř světových stran. A když se rozezvučely kytary a zazněly první slova trampské hymny „Vlajka vzhůru letí“, až vás mráz lechtal po zádech a na kdekom jste zahlédli i slzu v oku. Tato píseň v této době byla naše, pro ostatní tabu. Kdo ji znal, byl tramp. Nikdo z nás nečekal, že jednou se bude prodávat běžně na magnetofonových páskách apod. Holt, „pokrok je někdy votrok“. Plno z nás už kroutí volant, i když proti tomu sami bojovali. Někteří to mají jako zaměstnání, ale je nás ještě dost, kteří by vandrování pacifikem a pěší únavu nevyměnili za nic na světě! Tak : „Ahój!“ Rudolf Kaiser

PUTOVÁNÍ PO STEZKÁCH ZÁMECKÝCH A PŘÍRODNÍCH PARKU Jemniště – zámecký park a dřívější lesopark

Z Benešova žel. trať č. 222 – stanice Postupice, a ještě asi 1 km pěšky po silnici bez turistické značky kolem obce Jemniště k zámku (440 m n.m.). Zámek Jemniště stojí na severním okraji obce Jemniště nad úžlabinou u bývalého poplužního dvora, na místě bývalé vodní tvrze, chráněné kdysi rybníkem – tzv. starý zámek. Od 14.stol. se vystřídalo několik majitelů, až v r. 1717 František Adam z Trautmanndorfu postavil na mírném návrší západně od tvrze nynější zámek, který projektoval patrně F.M.Kaňka jako komplex sedmi samostatně stojících budov s prostorným nádvořím na západní straně a s pravidelnou zahradou francouzského typu na východní straně od zámku. V r. 1754 zámek vyhořel a při opravě byl rozsáhle inovován, vyzdoben a upraven v klasicistickém slohu. Severně od zámku Jemniště byl v r. 1789 založen velký přírodně krajinářský park a při tom byl zrušen geometrický styl francouzské zahrady. Zámecký park má rozlohu 14 ha a je přístupný jako lesopark s velkými loukami v mírně svažitém terénu, se skupinami statných stromů. Vznikl na zač. 19. stol. a navazoval původně na barokně-parterově upravené okolí zámku. Kolem parku vede obvodová cesta. V nejnižším místě parku je rybníček. U vchodu do parku je velká tabule s podrobným plánem parku. Významnější parkové cizokrajné dřeviny najdeme především v okolí poblíž zámku. V parku roste asi 15 jehličnanů, z nichž stojí za pozornost jedle stejnobarevná, dále cypřišek hrachonosný a některé tisy. Listnáčů je v parku asi 38. Jako nejvýznamnější z nich je třeba uvést žlutolistý dub letní, který je vysoký 15 m, dále zmarličník japonský, ořešák popelavý, tulipánovník, žlutopestrý klen, javor ginalu, katalpa obecná aj. K zámku Jemniště vede v ose čestného dvora stará mohutná lipová alej, patrná již z větší vzdálenosti, která byla založena v pol. 18. stol. Čestné nádvoří bývalo kdysi barokně upravené, uzavírá ho ozdobný mřížový plot s bránou a sochami na pilířích. V poslední době bylo rekonstruováno i s parterovými úpravami za zámkem podle návrhu B.Štorma z r. 1947. Zámek Jemniště byl v minulém století nezvykle moderně vybaven ústředním vytápěním, vodovodem s koupelnami. Kdysi byl užíván jako školicí středisko politické Strany národně socialistické. Předtím se v držení vystřídalo více šlechtických majitelů, nyní zde žije Jiří Sternberg s rodinou. Po r. 1945 bylo v zámku Jemniště muzeum odívání, v r. 1953 – 1961 to byla snad nejhezčí muzejní expozice. Později zde bylo vlastivědné muzeum Podblanicka v r. 1962 – 1974. V r. 1982 byla v zámku zvláštní expozice Theatrum mundi – veliká sbírka map, plánů a jednotlivých vedut od holandských kartografů z konce 17.stol. Ve výstavní síni ve vedlejší budově na nádvoří (bývalá přízemní budova konírny) bývala velká výstava obrazů malíře Josefa Lady. V okolí zámku Jemniště můžeme navštívit blízký Dobříčkov, kde je u silnice do Benešova velký pomník na památku setkání vojsk na konci II. světové války ve dnech 9. a 10.května 1945 – prvního ukrajinského frontu s velitelem maršálem I.S.Koněvem a druhého ukrajinského frontu pod velením maršála R.J. Malinovského. (Turistická mapa č. 40 – Benešovsko, měřítko 1:50 000, vyd. KČT)

ČERČANSKÝ KALENDÁŘ TURISTICKÝCH DÁLKOVÝCH POCHODŮ 16.června 2007: Za Kozlem do Velkých Popovic 10-27 km, cyklotrasy 20-50 km Start: nádraží ČD v Říčanech a Mnichovicích 7.00-11.30 hod., pořádá KČT Říčany-Radošovice. 23.června 2007: Po stopách Keltů 10, 15, 25, 35, 50 km Start: Praha-Roztyly, stanice Metro C, 7-10 hod., cíl: Zbraslav žst. do 18.00 hod., KČT TJ Střížkov, inf. Rostislav Jáneš, 143 00 Praha 4, Mezihorská 27, tel.: 604 481 239, [email protected], www.volny.cz/kct.strizkov 23.června 2007: Memoriál kamenného brouka 6, 12, 18, 26, 36, 51 km Start: Praha 5, sídliště Barrandov-tram. MHD 6-10 hod., cíl: Holyně, restaurace U Knotků 10.30-20 hod., KČT Trilobit Barrandov, inf.: Ing. Petr Kučera, 152 00 Praha 5-Hlubočepy, Trnkovo nám. 1112/1, tel.: 723 755 205, [email protected], www.trilobitbarrandov.eu 5.-8.července 2007: Putování za Mistrem Janem 10-50 km Start: Rakovník, sokolovna 6.30-10 hod., KČT Rakovník, inf.: Ing. Jiří Laibl, 269 01 Rakovník, Blahoslavova 1505, tel.: 313 529 117, 313 512 138, 721 132 464. Informace a propozice pochodů si mohou zájemci vyžádat min. 14 dnů předem na adrese uvedené u každého pochodu (přiložte obálku se známkou na odpověď). Další podrobnosti o turistických dálkových pochodech - Ing. Jaroslav Šidák, CSc., tel.byt 257 325 953. Ing. Jaroslav Šidák, CSc., vedoucí turistického oddílu KČT - 25 -


ŠIROKOÚHLÉ KINO ČERČANY ČERVEN

MOBIL: 723 756 257 16.6. sobota

20.00 h. 23.6. sobota

17.00 h. 23.6. sobota

20.00 h. 29.6. pátek

20.00 h. 30.6. sobota

17.00 h. 30.6. sobota

20.00 h.

2007

300: BITVA U THERMOPYL ARTHUR A MINIMOJOVÉ KRVAVÁ SKLIZEŇ BESTIÁŘ ROBINSONOVI KVASKA ČERVENEC

6.7. pátek

20.00 h.

2007

Road movie

ČR,SR 105 min., mládeži přístupno

ROMING

Vstupné 69 + 1 Kč

Marián Labuda a Bolek Polívka na cestě, nebo na scestí? V novém filmu Jiřího Vejdělka romové nejsou, čím se zdají být.

7.7. sobota

Rodinný animovaný film v českém znění

17.00 h.

TEL: 317 777 280

Fr,Anglie,SRN 90 min., mládeži přístupno

OŠKLIVÉ KÁČÁTKO A JÁ

Vstupné 69 + 1 Kč

Představte si svět plný skvělých, slušně vychovaných a inteligentních zvířátek... Tak s tím teda rozhodně nepočítejte! Klasická pohádka Hanse Christiana Andersena.

7.7. sobota

Road movie - smutná komedie

20.00 h.

ČR 90 min., mládeži do 12 let nepřístupno

PUSINKY

Vstupné 69 + 1 Kč

Tři dívky na cestě vzdorují svalové slabosti i síle mužského světa. Iška, Vendula a Karolína odmaturovaly a míří do Holandska - nejen za brigádou.

8.7. neděle

Akční dobrodružný film

Vstupné 69 + 1 Kč

Závěr veleúspěšné pirátské série musí vyřešit ožehavý problém zmrtvýchvstání Jacka Sparrowa a zavést celou společnost až na dálný východ...

13.7. pátek

Rodinný dobrodružný film

USA 168 min., mládeži přístupno

16.30 a 20 h. PIRÁTI Z KARIBIKU - NA KONCI SVĚTA 17.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč

MAHARAL - TAJEMSTVÍ TALISMANU

ČR 100 min., mládeži přístupno

České děti, americký dobrodruh a slovenský Indiana Jones na stopě nejcennějšího pokladu Rudolfa II.

FPNF - Filmové pátky nekomerčních filmů - KINOKLUB

13.7. pátek

20.00 h.

Smutná komedie

Švédsko,Německo,Nizozemsko 97 min., mládeži přístupno

NEJLEPŠÍ SPORTOVEC STOLETÍ

Vstupné 69 + 1 Kč Hladivý příběh z Holandska uvádíme v bratrské spolupráci s Divadlem Járy Cimrmana

14.7. sobota

20.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč

15.7. neděle

20.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč

20.7. pátek

Horor

USA 90 min., mládeži do 15 let nepřístupno

HORY MAJÍ OČI 2

Hory, proč máte tak velké oči? To ta radioaktivita, hlupáčku... Ti šťastnější zemřou rychle.

Kriminální thriller


NEZNÁMÝ SVŮDCE

Halle Berryová se pokouší objasnit vraždu své přítelkyně a nechá se proto zaměstnat mužem, jehož podezírá. Co objeví?

Animovaná černá teenagerovská komedie v českém znění

Dánsko 81 min.,

TERKEL MÁ PROBLÉM

mládeži do 15 let nepřístupno

Vstupné 69 + 1 Kč

„Film, který musíte vidět dřív, než vám ho doma zakážou...“ Bláznivá komedie o tajné lásce, „psychovrahovi“, železných tyčích, kanapi a přátelství na zkoušku.

21.7. sobota

Dobrodružná komedie


20.00 h. 20.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč

DIVOČÁCI

Čtyři kamarádi se jednoho dne rozhodnou radikálním způsobem opepřit svůj nudný život na předměstí a vydají se na motorkářský výlet napříč Amerikou. - 26 -


22.7. neděle

18 a 20 h.

Drama - komedie

ČR 96 min., mládeži do 12 let nepřístupno

TAJNOSTI

Vstupné 69 + 1 Kč

Iva Bittová táhne Prahou kvůli piánu a potkává milence a milenky, manžele a manželky a - nakonec nachází sebe samu. V road movii napříč duší Alice Nellis.

27.7. pátek

Thriller

20.00 h.


ZODIAC

Vstupné 69 + 1 Kč

Je více způsobů jak zemřít v rukou vraha... Příběh filmu vychází ze skutečných událostí a vypráví o masovém vrahovi, který po několik desetiletí děsil obyvatele San Francisca.

28.7. sobota

Animovaná komedie v českém znění

17 a 20 h.


SHREK TŘETÍ

Vstupné 69 + 1 Kč

Konečně máte zelenou! Zelení manželé Shrekovi se stali protagonisty nejúspěšnějšího animovaného filmu všech dob! Dobrodružství jsou ještě vypečenější, než ta, která oba zlobříci prožili doposud.

29.7. neděle

Životopisný film

20.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč

Francie 140 min., mládeži do 15 let nepřístupno

EDITH PIAF

Snímek o světoznámé šansoniérce Edith Piaf sklidil obrovské ovace. Francouz Olivier Dahan natočil imaginativně životopisný snímek o ženě, jejíž zpěv byl stejně strhující a dramatický jako její osud.

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA ! Předprodej vstupenek u pokladny kina. Pokladna kina je otevřena 1 hodinu před zahájením každého představení. Večerní představení jsou mládeži přístupná pouze v doprovodu rodičů.

POZVÁNKA DO KINA

FPNF - Filmové pátky nekomerčních filmů - KINOKLUB

pátek 13. 7. od 20:00 hod.

NEJLEPŠÍ SPORTOVEC STOLETÍ

Snad každý má sen být v něčem nejlepší na světě. Hrdina jedné z povídek Zelenkových Knoflíkářů v nezapomenutelném podání Rudolfa Hrušínského vynikal v plivání na osmičku, Taeke Jongsma z Fríska je zase přeborníkem v sezení na kůlu. A proto, když došlo na hledání nejlepšího sportovce nedávno uplynulého století v této zemičce na severu Nizozemska, padlo i jeho jméno. Taekeho nejdůležitější úseky života jsou spojeny s vysedáváním na kusu dřeva zaraženém do některého z nepřeberných místních kanálů – první uznání ve škole, první sex, první seznámení s Marxovým Kapitálem. Současně mu způsobuje i nesčetná zklamání, kvůli nimž mu pokaždé o vlásek uteče překonání světového rekordu v této netradiční (a po pravdě řečeno neexistující) místní disciplíně. Až do svého posledního dne to ale nevzdá. Režijní debut scénáristy Mischy Alexandera je příjemným a úsměvným filmem o nezdolnosti lidské vůle a touze splnit si své sny. Osud hlavního hrdiny a jeho marný boj za uznání vzdáleně připomínají snažení jiného fiktivního velikána – našeho Járy Cimrmana. Není proto náhodou, že právě divadlo nesoucí jeho jméno pomohlo tomuto filmu do české distribuce.

ŘÍKALI MU CHLUMOŠ povídka, 3 část

„Hospodář si, panímámo, nějakou dobu poleží, utrpěl dosti silný otřes mozku s dočasnou ztrátou vědomí. Bílek je houževnatý chlap a určitě se z úrazu vyléčí. Potřebuje naprostý klid a nesmí několik dní z postele vůbec vstávat, vše musí vykonávat vleže. Myslím tím jíst, pít, tělesnou potřebu, mytí a podobně. To se musí bezpodmínečně dodržovat! Musíte se o něho pečlivě starat, až bude moci chodit, odvezu ho do nemocnice do Benešova ještě na odbornou prohlídku k panu primáři Steinerovi. Přijedu se na hospodáře podívat za čtyři dny a pak se uvidí, zda-li už bude moci alespoň posedávat nebo jen pomalu chodit po světnici. Kdyby se hospodáři přitížilo, což pevně doufám, že se nestane, tak okamžitě pro mě pošlete! Jo,… Co jsem to ještě,…A… Vaší služebné Božence poděkujte za první a správné ošetření vašeho muže. Její první pomoc raněnému byla velmi důležitá, hlavně studené obklady a obvazy pomohly, že nedošlo k zánětu,“ pravil pan doktor Čapek, který pečlivě prohlédl pacienta. Bílková stála mlčky u postele raněného hospodáře a slova doktora Čapka jako by vůbec neposlouchala. Byla bledá a duchem jako by nepřítomna. Také synové Francek a Vojta stáli u postele svého otce. Bylo jim vidět ve tváři, že mají o svého otce strach. Malá Mařenka i služebná Božena už dávno spaly. Ale Manuální Lymfodrenáže, masáže, uklidňující doktorova slova jim dávala naději, že jejich otec bude za čas opět v pořádku. posilovací cvičení „Jářku, Bílková, já už pojedu, je jedna hodina po 728 822 252 půlnoci a zítra, vlastně již dneska, sem musím do Teplýšovic opět. Za jiným pacientem na prohlídku, tak Emil Růžička, Obchodní 61, čerčany bych se rád také trochu prospal.Tady jsou pro hospodáře lymfodrenáž ještě kapky na uklidnění bolesti. Ale pozor! Dávat jen, když si bude nemocný stěžovat na bolesti hlavy, jinak ne! je jemná rytmická masáž mízního Zavolejte vašeho sluhu Josefa, že už pojedeme!“ systému MUDR. Bechyněho, která Bryčka, na kterou připevnil Josef dvě lucerny, se vydala s pohodlně usazeným a do deky zabaleným doktorem, pomáhá vstřebat látky z podkoží tmavou hvězdnatou nocí na více jak hodinovou jízdu zpět (tukové polštářky, celulitidu a otoky) do Divišova. Pan doktor Čapek byl znám v širokém okolí jako velice dobrý a šikovný lékař. Byl malé zavalité postavy http://www.sweb.cz/emilruzicka/ s věčně rozcuchanými černými vlasy, dobrácké tváře - 27 -


s malýma černýma neustále těkajícíma očima za obroučkami brýlí přicvaknutých skřipcem ke kořeni nosu. Nemít je na černé šňůrce připevněné ke kapsičce saka, tak si je již dávno rozšlápl, poněvadž mu chvíli co chvíli padaly z neustále se potícího nosu. Nedělal nikdy rozdíly mezi bohatým a chudým nemocným. Léčil všechny stejně poctivě, i když věděl, že mu někteří nemohou zaplatit, protože peníze nemají. Jak si to vyúčtoval, to ví sám Pán Bůh. „Bože můj, to nám to uteklo, pane Škvore, je půl čtvrté!“ „Pospícháte domů mladý muži?“ „Ale kdepak, přerušil jsem vás ve vašem překrásném vyprávění jen proto, že bychom si mohli dát ještě něco k napití! Ne?“ „Ale ano, kávu! Mohu-li prosit.“ „Dvě kávy, pane hostinský.“ „Ano, hned to bude!“ V poloprázdném hostinci v rohu u stolu, se mi při vyprávění pana Škvora odvíjel před očima pomyslný film zajímavého, nevšedně lidského venkovského příběhu. Zápisník se mi plnil daty a jmény jednotlivých postav, které se mi pak velice hodily při pozdějším psaní tohoto vyprávění. „Tady jsou dvě kávy, pánové,“ pan hostinský před nás postavil dva šálky svůdně vonícího nápoje. „Nebojte se mladý muži, ten příběh vám dovyprávím až do konce. Mějte trpělivost, věřte starému muži. Říkáte, že se chystáte psát nějaké zajímavé příběhy, tak se vám ta trpělivost a vytrvalost nesmírně vyplatí! Ukažte, co jste si už poznamenal! No…? Výborně! Koukám, že toho už máte tři stránky, určitě vám to přijde vhod!“ poznamenal důležitě pan Škvor. „Můžete prosím vyprávět dál, mám již připravenu další čistou stránku!“ „V Teplýšovicích uběhl zatím nějaký čas. Hospodář Bílek se sice uzdravil, ale po úrazu mu zůstaly následky. Zadrhával v řeči a snažil- li se mluvit trošku rychleji, tak výrazně koktal, a trochu dopadal na levou nohu. Nebylo to ovšem následkem samotného úrazu hlavy, ale jak řekl doktor Čapek, když přijeli z odborného vyšetření z nemocnice z Benešova, že utrpěl pár dní před tímto úrazem slabší mrtvici z rozčilení, a také z nadměrného pití! Hlavně mu duševně ublížily několikaleté neshody s jeho ženou, která ho, jako statkáře a hlavního pána na statku, přehlížela. To ho nesmírně trápilo…Víte, mladý muži, to bylo manželství, jako když zapřáhnete kozu a osla, jeden tahá hot a druhý čehý! A to nebylo dobré! Jedno dobro z tohoto vynuceného manželského svazku přece bylo, že měli tři hezké a zdravé děti! Dvacetiletý Francek a osmnáctiletý Vojta byli slušní a velice pracovití chlapci. Malá pětiletá Maruška byla moc hodné a hezké děvčátko. Víte, mladý pane, já vám něco povím, znám to ze svého života na vesnici. Největší neštěstí bylo, že rodiče velice často kvůli majetku vybírali svým už dospělým dětem partnery do manželství bez ohledu na to, jestli se mají rádi nebo ne, a nebo, jestli se jeden druhému líbí či naopak. Takový zlozvyk udělal na vesnici mnoho zlého! To si také poznamenejte…!“ Pan Škvor se napil kávy a pokračoval ve svém poutavém vyprávění… „Hospodář Bílek mohl zatím, na radu lékaře chodit o hůlce po procházkách a udílet rady. Na práci zatím nemohl ani pomyslet! Bílková vládla na statku tvrdou rukou. Zřejmě invalidní stav, ve kterém se její manžel ocitl, jí tak trochu vyhovoval. Po důrazné domluvě pana doktora Čapka, že její manžel se nesmí rozčilovat, se Bílková vystříhala jakýchkoliv hádek nebo zbytečných konfliktů se svým mužem. Dlužno ovšem poznamenat, že byly velice často vyprovokovány právě z její strany! Hospodář Bílek nebyl typ člověka na hádání a mezi manžely zavládlo tiché příměří. POVINNÉ RUČENÍ - ROK 2007 Bílková hospodaření bezesporu rozuměla, to jí Pro obce do 30 000 tis.obyvatel nemohl nikdo upřít, však také pocházela z velkého ! přebíráme bonusy ! a dobrého statku. Chyběl jí ovšem citlivý vztah k lidem a vrozená laskavost. Přípravné práce na statku, který co nevidět čekaly žně, řídila dobře. Jedno si však Bílková např.obsah motoru nemohla odpustit. Dávala svým chováním všude najevo, 1001-1350 za 2016,kč že je teď statkářkou ona, a že teď má všechno pod kontrolou. Nebyla! Chlapci i čeleď se jí sice báli a její 1850-2500 za 4704,kč rozkazy samozřejmě plnili, ale stejně se chodili radit nad.2500 6944,kč většinou s otcem, kterého všichni na statku přirozeně respektovali. V tom jim Bílková bránit nemohla. Dále možno pojistit: Malá Mařenka se nyní velice často uchylovala do -havarijní, odcizení, úraz otcovy náruče, když měl nyní více času a mohl se jí věnovat. Před tím byla většinou pořád se služebnou skla, asistenci Boženkou, kterou měla velice ráda. Statkář Bílek byl na -dům, domácnost, chalupa Boženku vždycky hodný a měla u něho stálé zastání. Nyní, když byl nemocen, se o něho starala jenom -průmyslová, podnikatelská rizika Boženka a z nejhoršího, jak bylo již řečeno, ho dostala -dopravní pojištění hlavně ona! Svojí praktickou šikovností. Bílek jí za to byl velice vděčen. Kolikrát si říkal, -pojištění osob kdybych měl takovou ženu, jako je tady Boženka, tak by -pojištění úvěrů, záruk mě ke štěstí už skoro nic nechybělo! Boženka něco dělala ve světnici, která sloužila částečně jako kuchyně, kde seděli všichni pohromadě při Bližší informace osobně jídle a kde hospodář Bílek také spal již několik let sám. „Hospodáři, mohu vám něco říci? Ale prosím, aby tel. 605 260 728 to zůstalo jen mezi námi!“ „Samozřejmě Boženko, řekni, Lenka Müllerová co máš na srdci!“ GENERALI POJIŠŤOVNA a.s. „Víte,… já nevím,… jak bych,…vím, že jste byl u Zítků se Anežce omluvit, za tu nešťastnou událost a že jí [email protected] v žádném případě neviníte z toho, že je příčinou vašeho současného a jak věřím, dočasného stavu. Lidé se to - 28 -


dozvěděli a pověděli! Však znáte vesnici, tady se nic neutají, myslím, že to ocenili, že jste vzal všechnu vinu na sebe.“ „To je přece samozřejmé, že to hodné děvče, Anežka vůbec za nic nemůže! Vše, co jsem udělal, byla moje hrozná chyba! Boženko, sám se bohužel na nic nepamatuji, jednal jsem zřejmě v nějakém pomatení mysli, či co se to se mnou dělo! Vše, co se stalo, a co jsem vyváděl, mi řekl rychtář Žaba a jsem mu zato velice vděčen. Je to velice rozumný člověk a myslí to s lidmi u nás ve vsi dobře. Pán Bůh ochraňuj našeho rychtáře, děvče! Všade takového nemají! Hostinskému Zavadilovi jsem se rovněž za nějaké nedorozumění, které si taky nepamatuji, omluvil!“ „Bůh i lidé takovou upřímnou pokoru rozhodně přijmou, hospodáři. Vždyť i po tom, co se stalo, si Vás lidi ve vsi i v okolí velice váží. Říkají, že jste jeden z nejlepších hospodářů daleko široko. Sám víte, že sem k nám chodí, když si s něčím nevědí rady.“ „Nepřeháněj holka, jsou lepší hospodáři! No vidíš, a stačilo málo, a vše by bylo ztraceno v nenávratnu!“ „Hospodáři, co bůh řídí, dobře řídí!“ „Tak, tak, Boženko svatá pravda.“ „Víte hospodáři, ještě chci něco říci…“ „Holka z tebe to leze jak z chlupatý deky!“ „No, ono se nesluší, aby obyčejná služebná mluvila do Vašich soukromých věcí…Myslím tím rodinných…“ „ Podívej děvče, nejsi žádná malá holka a jsi u nás už hodně let. Víš dobře, jak to tady chodí, a podle mě, za ta léta patříš už taky tak trochu do rodiny! Jak dlouho už jsi vlastně u nás?“ „ Přišla jsem k vám ve třiadvaceti a jsem tady již sedmý rok!“ „Bože, to to letí!... Na vdávání nepomýšlíš?“ „Bože můj, hospodáři, co pak mám čas někam běhat a shánět chlapce? Jsem zapřažená od rána do večera. Nevytáhnout mě občas Francek k muzice, tak jsem už zapomněla tancovat. Myslím si stejně, že mě paní máma posílá s Franckem k muzice spíš jako dozor. Neděli, kterou mám volnou, tak jdu k rodičům do Okrouhlice…Víte sám moc dobře, jak to je! Koneckonců, ta nejlepší léta jsou pomalu pryč, už mi táhne na třicítku! Moje velká láska, Toník Kontů, však víte, hospodáři, sám! Zůstal v Písku! Zalíbila se mu šavlička u boku a městská děvčata. Už se domů na hospodářství na Dlouhá Pole nevrátil!……Ach jo,…A já mu, husa hloupá, tolik věřila…!“ „Boženko, ještě není všem dnům konec a vše se může v dobré obrátit.“ „Kdyby Vás ráčil hospodáři, Pán nebeský vyslyšet!“, povzdechla Boženka a obrátila oči k nebesům. „Poslechni, Boženko, to není všechno, co jsi mi chtěla říci, že?“ „…Není, pane, já,…se tak trochu bojím!…“ „Čeho se, bože můj, bojíš, jsme tady ve světnici sami! Všichni pracují někde venku a Mařenka si hraje na dvoře.“ „Víte, pantáto, paní máma nehezky hovoří ve vsi o Anežce Zítkovic, že je vražednice a že vás zničila a k ourazu připravila! Živitele prý zchromla, za drobný nevinný žert! Ona, že nyní musí řídit celé hospodářství, když živitel a hospodář nebude už moci nic nikdy dělat a bude se muset o něho do smrti starat!“ „ To je jí podobné, takovéhle řeči roznášet, vždyť je to proti Bohu, sama musí dobře vědět, že v hrdlo lže! To přece není pravda! Příčina mé nemoci a částečného zchromnutí nohy je úplně někde jinde! Sám pan doktor v nemocnici v Benešově říkal, že mrtvička byla jen lehká a že se vše za dva či čtyři měsíce spraví, vždyť je to od toho nešťastného pádu teprve šest týdnů. Proto stále chodím na procházky a nohu tím rozcvičuji, jak doporučil pan doktor Čapek.“ „To je dobře pantáto, uvidíte, že to bude dobré a zase budete moci vyjet na pole.“ Laskavě utěšovala Boženka hospodáře, který seděl na lavici u kamen a hleděl do země. „Boženko, jsi nesmírně hodné děvče, kéž ti pán Bůh požehná lepší časy,“ a podíval se vzhůru k ní, zahlédla v jeho očích slzy, které mu stékaly po tvářích… „…Pane Škvore, mohl byste na chvilku přerušit své překrásné vyprávění?…Já, totiž musím!…A nerad bych o něco přišel!... Prosím, na chviličku, a hned jsem zpět!“ Musel jsem nutně na toaletu a nechtěl jsem, aby pan Škvor pokračoval beze mě, poněvadž mezi tím co krásně vyprávěl, si k našemu stolu přisedl nějaký jeho známý Fanda, muž v mých letech a poslouchal jeho vyprávění také… „V pořádku, mladý muži?“ „ Ano prosím!“ Tak tedy budu vypravovat dál… „V hokynářství u žida Frischmanna seděla na pytli s hrachem stará výminkářka, vdova Pozdílková. V ruce měla už třetí napůl vypitou sklínku žitné a vyprávěla majiteli hokynářství přiopilým hlasem místní drby. Pan Frischmann mlčky poslouchal. A co měl taky dělat? Krám byl prázdný, vožralá bába, která do sebe lupe jednu žitnou za druhou, je sice mizerný kšeft, ale přesto kšeft! Pokaždé holt není posvícení! Začínají žně a teď před polednem málokterá hospodyně si do jeho krámku nedaleko návsi pro něco odskočí. Říkal si v duchu pro sebe pan Frischmann. „Poslechnou, panímámo, je polovina července a takový vedra a sucho, co? Hlavně aby nebyl vítr, to by bylo velice nebezpečné? Co oni nato, Pozdílková?“ „Mně je všechno jedno, ať to všechno klidně někdo podpálí, žžživot stojí stejně za h….!“ A vrazila do sebe zbytek kořalky. - 29 -


„ Takhle by se neměli rouhat, „Nejvyšší“ to nerad slyší! Jsou přece dobrá křesťanka, ne?“ Kadeřnictví Simona Honzáková „ Prdlačku! Pane Frischmanne, na co se kkkouknu, to mě s…! Vod tý doby, co mi manžel zemřel Švermova 352, Čerčany a syn se snachou přebrali hospodářství, si mě doma nikdo nevšímne, nnnikdo mně nepotřebuje! Snacha mi Tel.: 777 342 795 přinnnese jídlo…Dobrý den, maminko!.. Spánembohem, maminko!... A to je všechno! A nalejte mi ještě jednu! Ať Jedinečné barvy spláchnu ten žal! Nebo se z toho všeho p…..!“ Barvení 2 v 1 „Poslechnou, Pozdílková, vím, že jsou moje dobrá Melíry zákaznice, že dluhy platěj, vo to vůbec nejde! Je skoro Kontrastní červené melíry poledne, tady je příjemný chládek a venku, jak ráčejí vidět, je horko jako v peci. Objemová trvalá Když do sebe hrcnou další decák žitný, ne, že Používání a prodej vlasové bych jim nechtěl nalejt, to ne! Nejvyšší je mi svědkem! kosmetiky MATRIX Myslím to s nima panímámo dobře! Když vylezou z mýho Nízké ceny !!! kvelbu po čtyřech decákách žitný do toho horka, tak půjdou rovnou na hubu, to jim dám písemně!“ „A budu tam ležet jako statkář Bílek, … Ccco ho ta vražžžednice mladá Zítková přizabila!“ „Takhle nemluvěj, Pozdílková! Věděj houby, jak to ve skutečnosti bylo! Anežka je hodné děvče a nezaslouží si takového oslovení! A tady jim dám čtvrtou a poslední deci žitný a už takhle nemluvěj, Pozdílková, mají přece rozum, né?“ Na černou tabuli na zdi za pultem svého hokynářství připsal pan Frischmann k písmenu A křídou další čárku. Nikdy na tabuli dlužníků nepsal pravá jména svých dlužníků, ale první písmeno dlužníkova jména přeloženého do hebrejštiny! Kdo a kolik mu v krámě dluží, ví tak jenom on a nanejvýš jeho žena Irma, která ho často v krámku zastupuje. Bylo to velice chytré a navýsost obchodnické. Dlužník dobře věděl, za kterým písmenem se nalézá jeho dluh a že jej musí taky zaplatit, měl to takto neustále na očích! Když bylo v krámku několik lidí a zákazník neměl na zaplacení, tak jen tiše řekl, „ ať mu to napíše!“ Pan Frischmann to připsal, až byl v krámku sám. Nikdo jiný to ovšem ve vsi nevěděl a nemohl být tudíž pomlouván, že je bez krejcaru a bere na dluh. Což v té době, ve které se odehrává náš příběh, bylo vcelku běžné, všichni samozřejmě ve vsi bohatí nebyli. Lidé si obchodníka pana Frischmanna vážili a důvěřovali mu a on jim. Pan Frischmann byl slušný a dobrý obchodník a i jeho spoluvěrci z Obce židovské z Divišova si ho vážili, pravidelně do pokladny této židovské pospolitosti přispíval vždy nějakou tou zlatkou. Při modlitebních shromážděních, hlavně o šábesu, měl při čtení tóry v synagoze své čestné místo. „… Éman, šel se najíst, jinak jim ten hrách vystydne!“ Houkla do krámku jeho žena. „Hned to bude, Irmičko!“ odpověděl pan Frischmann. „Poslechnou, Pozdílková, já jich nevyháním, to bych si jaksi nedovolil…Ale, je čas oběda!“…Kroutil si nervózně své pejzy a drbal se pod lesklou černou jarmulkou, ne a ne ze sebe vyrazit to jednoduché a jasné, aby baba nalitá jak štoudev konečně vypadla! To mu jeho po léta vštěpovaná obchodnická čest nedovolovala. Konečně se baba Pozdílková postavila na nohy, vzala si hůl a vrávorajíc došla až ke dveřím. Bylo na první pohled zcela jasné, že jí bude hůl spíše na obtíž, než ku pomoci. Nalitá Pozdílková čučela skrze prosklené tabulky dveří ven a kroutila nevěřícně hlavou. „ O kom se mluvívá, daleko nebývá, mmmáte tu zákaznici, mladou čarrrodějnici, pppane Fifirschmmmanne.“ Pan Frischmann se nahnul přes pult, aby lépe viděl přes horní část prosklených dveří před svůj krámek, že kdo k němu takto za poledne přichází? Baba Pozdílková se jen tak uhnula ze dveří, když zacinkal zvoneček nade dveřmi a tlačila se honem ven! Vešla s milým úsměvem na rtech Anežka Zítkovic, v prosté bílé blůzce, červené sukni a v dřevěných pantoflích. V ruce si nesla proutěný košíček určený k malému nákupu. „Dobré poledne přeji pane Frischmanne… Á… Také dobré poledne Vám, panímámo, promiňte ani jsem vás za těmi dveřmi neviděla.“ „ Mě vůůbec, už mmálokdo vidí!“ pravila zpět do krámku… „ Zvláště taková velká čččarodějnice, a z tak velký vvvejšky!“ Anežka ihned pochopila, co Pozdílková „nakoupila“v krámku pana Frischmanna. „Ručičku líbám, slečinko, co si ráčejí přát? Myslel jsem, že příjdou až na večer za chládku na velký nákup před zítřejším zavíracím dnem.“ „ Ale kdepak pane Frischmanne, naši obsekávají oves u panského lesa, já jsem doma. Peru, vařím a starám se o Martina, leží!“ „Co, co se mu stalo, snad ne nic vážného?“ „Ne, to ne! Spadl z jabloně, když si trhal letní jablka, natloukl si koleno a loket, je samý obklad.“ „ Jo!... Jo, obklady jsou nesmírně důležitý a velice pomáhají, to mi mohou věřit Anežko. Á… Tady dají Martínkovi tři bonbóny, ať se mu to lepší hojí, zadarmo, jako pozornost našeho podniku!“ „Děkuji, jste moc hodný pane Frischmanne.“ „ A teď,…Co si vlastně dají slečinko?“ „Za dva krejcary nového koření, za krejcar černého pepře, paklík tabáku Dalmátského pro tatínka a nějaké dobré voňavé mýdlo!“ „Slečínka půjde za mládencem?“ „Ale co by, dnes je večer páteční bohoslužba a chceme s děvčaty v kostele poprosit panenku Marii, aby se přimluvila u Pána za požehnané žně.“ „To je dobře, slečinko, prosit nejvyššího Pána, je na výsost potřebné, aby bouře a krupobití nebyly. Zítra o šábesu budeme prosit nejvyššího v Divišově také my, židé, ať nám pán všem žehná, ták… Tak je to dobře! Teď jsem si vzpomněl, přivezl jsem minulý týden mýdla od Tausiga z Benešova…tady jsou… podívají se a přičichnou… To je vůně?... Co?... Mateřídouškové a tady je heřmánkové, tady konvalinkové… To je vůně jak na jarní louce. To budou Anežko vonět, až se mládenci budou za slečinkou otáčet!“ „Vezmu si mateřídouškové!“ „ Dobře dělají slečinko, budou na dálku vonět jak nevěsta ve chrámě božím! To jim dám, děvenko zlatá, - 30 -


písemně.“… „Éman, aby se náhodou nerozplynuli!... Šel se konečně najíst, PILA Týnec nad Sázavou má to už skoro studený. To je taky mužskej, dá se do řečnění a neví, kdy přestat.“ Podělusy Paní Irma nakoukla do kvelbu s kýmpak to Éman švitoří? „Ruku líbám, milostivá paní.“ PŘIJME „Dobrý den, Anežko, jak se máš děvenko?“ „Ale, no… Jakžtakž, větší počet pracovníků snad pán Bůh dá a bude lépe…! Mrzí mě, že někteří lidé pomluvy a zlé - obsluha rámové pily (katru) nepravdivé řeči vedou!“ „Anežko, to musíš spolknout nebo za hlavu hodit! Takový je svět - obsluha pásové pily a ten nepředěláš! Podívej, my Izraelité, co jsme za ta staletí museli - obsluha rozmítací pily vyslechnout lží a nesmyslných výmyslů a obvinění, a nezůstalo děvenko - řidič vysokozdvižných vozíků jen u pomluv! Neříkám, že jsou všichni našinci bez chyby, to ne! Také - manipulanty jsou někteří zlí a falešní! - mistr výroby Děvče, to je všude, v každém lidském společenství.“ „Chtěla - zámečník, údržbář, a brusič jsem se také zeptat paní Frischmannová, jak se daří vašemu Édovi?“ „Chvála nejvyššímu dobře, koncem června odmaturoval na - truhláře obchodní akademii v Praze a očekáváme ho každý den, že přijede na - pomocné dělníky vagace!“ „To jsem ráda, že se mu daří dobře, Éda byl ve škole vždy velice Podmínkou je dobrý zdravotní stav, chytrý a hodný chlapec. Velice ráda se s ním setkám.“ chuť k práci a zodpovědnost. „To bude velice rád!“ Odpověděla paní Irma a odešla zpět do Tel.: 317 701 182 Mob.: 605 240 314 kuchyně přihřát manželovi vystydlé jídlo. „ Ták, tady je nákup slečinko, mám jim to napsat?“ Zeptal se pan Frischmann. „Ne, zaplatím!“ „ Dostanu, prosím pěkně, čtrnáct krejcarů!“ „Tady prosím!“ Anežka vysázela mince na pult. „S pánem bohem pane Frischmanne, a též pozdravení milostivé paní!“ „Moje hluboká poklona a přijdou zase, máme všeho, co si jen budou přát slečinko!“ Anežka vyšla z příjemného chládku obchodu na rozpálenou prašnou cestu. Kousek dál seděla uprostřed cesty opilá bába Pozdílková a oháněla se mohutnou sukovicí po místním otrapovi a opilci Franckovi Skotákovi, který kolem ní poskakoval a pozpěvoval popěvek, když zahlédl Anežku Zítkovic vycházející právě z krámku: „Pošlu na tebe Anežku a ta ti dá přes držku…“ který několikrát opakoval. Francek Skoták, jinak též pro místní blb a opilec z pastoušky na konci vsi! Asi třicetiletý Francek byl blbec k pohledání. Říkalo se o něm, že je levobočkem nějakého velkého statkáře z okolí, který se prý zamiloval do nějaké mladé šlechtičny z Komorního Hrádku a pak se z nešťastné lásky uchlastal k smrti. Mladá šlechtična jej porodila prý někde ve chlévě u pastoušky a zanechala jej tam starším bezdětným manželům Skotákovým, kteří za pár let zemřeli. Byl snad jediným blbcem v dalekém a širokém okolí, který pobíral poštou každý měsíc pravidelnou rentu deseti zlatých, které dostával od neznámého dárce. Deset zlatek, které mu podle nějakého soudního rozhodnutí musel vždy pravidelně vydávat rychtář Žaba. Deset zlatých c.k. měny na konci devatenáctého století za měsíc, byly slušné peníze. Ovšem ne pro Francka, který je za pár dní vždy pravidelně prochlastal a do další výplaty pak chodil po žebrotě. „ Bůh buď milostiv k chudým duchem, neb nevědí co činí, a dej jim též království nebeské!“ pravila s povzdechem a polohlasně k sobě Anežka, když spatřila nedaleko krámku tuto velmi trapnou scénku a ubírala se v žáru poledního slunce ke svému domovu. Konec 3. části

BLAHOPŘÁNÍ Dne 8.4.2007 byla Velikonoční neděle. V Čerčanech tato Velikonoční neděle byla vyjímečná i tím, že zde slavil 95.narozeniny nejstarší čerčanský občan, pan František Srb. I když pan Srb není čerčanským rodákem, tohoto času žije v Čerčanech v domku na farmě s rodinou dcery Jindry Matouškové. Za zmínku stojí, že jako tesařský učeň se podílel na výstavbě nové Základní školy v Čerčanech. Pan Srb byl zvyklý celý život tvrdě pracovat. Ani teď ve svém pokročilém věku neskládá ruce do klína. Po celý rok je nápomocen svým blízkým, kteří podnikají. Hlavně tím, že vyřizuje telefonáty. Když se blíží zimní období, vylouská oříšky pro celou rodinu na vánoční pečení. Letošní jaro je pro pana Srba vítanou změnou. Pomáhá dohlížet na pravnoučka Filípka. Své 95. narozeniny oslavil pan Srb v početném kruhu rodinném. Za Obec Čerčany bylo panu Srbovi popřáno v den jeho narozenin. Za všechny, kteří se po přečtení těchto řádků připojí, ještě jednou Vše nejlepší, pane Srb8! M.K. Chtěla bych touto cestou poděkovat OÚ Čerčany, panu starostovi i všem gratulantům, kteří přišli popřát k 95. narozeninám mému otci panu Františku Srbovi. Jindra Matoušková s rodinou - 31 -

napsal Josef Šimánek


Koupím pole, louku, zahradu, malý domek nebo chalupu. Tel.: 603 442 474. Hledám práci hospodyně-hlídání dětí. V případě zájmu volejte, prosím, kdykoli. Tel.: 605 408 586.

MOŽNOST PLACENÉ INZERCE V ČERČANSKÉM ZPRAVODAJI Místní tiskovina „Čerčanský zpravodaj“, vychází v nákladu cca 500-650 výtisků jedenkrát za 2 měsíce a je distribuována ve správním obvodu OÚ Čerčany. Reklamu je možné otisknout jednorázově v jednom čísle Čerčanského zpravodaje nebo může být otištěna opakovaně v několika dohodnutých číslech, které budou vycházet v průběhu kalendářního roku. Podklady k tisku je možné předat vydavateli nejlépe v digitální podobě - na disketě nebo e-mailem na adresu: [email protected], nebo i v podobě psané či tištěné předlohy k tisku, kterou však bude nutné pro tisk redakčně zpracovat a převést do digitální podoby za smluvní poplatek. Řádková inzerce (max. 2 řádky) za 50,-Kč. Rozsah - plocha pro tisk reklamy:

170 x 250 mm A4 cca 425 cm2

170 x 125 mm A5 cca 212 cm2

Smluvní cena při jednorázovém otištění inzerátu: 1400 Kč 800 Kč 1000 Kč 650 Kč

85 x 125 mm A6 cca 106 cm2

62 x 85 mm A7 cca 52 cm2

500 Kč 400 Kč

250 Kč 200 Kč

Smluvní cena při opakovaném otištění inzerátu (cena za jedno zveřejnění): 1200 Kč 650 Kč 400 Kč

PRAVIDELNÉ

BOHOSLUŽBY

200 Kč

CÍRKVÍ

Římskokatolická církev - farnost Poříčí nad Sázavou: Kostel sv. Havla, Poříčí nad Sázavou: neděle a svátky Dům s pečovatelskou službou, Čerčany - Mše svatá středa sobota Českobratrská církev evangelická: Toleranční kostel, Soběhrdy neděle a svátky Farní sbor v Benešově neděle a svátky Církev československá husitská - náb. obec Čerčany: nedělní bohoslužby ve velkém sále čtvrteční posezení nad Biblí ve farní kanceláři

8.30 hod. 17.00 hod. 17.00 hod. 10.00 hod. 10.00 hod. 14.00 hod. 14.00 hod.

Křesťanské sbory Pyšely nedělní bohoslužba s besídkou pro děti, každou sudou kalendářní neděli v přízemí Obecního úřadu Pyšely, Masarykovo nám. 4 9.30 hod

Redakční uzávěrka příštího čísla 7-8: pondělí 6. srpna 2007, 18:00 h. Distribuce: středa 15. srpna 2007 ČERČANSKÝ ZPRAVODAJ - KVĚTEN - ČERVEN 2007 ČÍSLO 5-6 ROČNÍK XVI Vydavatel: Obec Čerčany. IČO: 231584. Registrační ev. číslo MK ČR E 10754. Vydáno 13.6.2007 Odpovědná redaktorka: Mgr. Renata Frídová. Adresa redakce: Knihovna-Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, 257 22 Čerčany. Tel: 317 776 154, e-mail: [email protected]; Náklad 580 výtisků. Nevyžádané materiály se nevracejí. Pokud není uvedeno jinak, jsou příspěvky otištěny v původní podobě bez stylistických a obsahových úprav. Příspěvky nemusí odpovídat stanoviskům redakce a zavazují jen autory. Distribuce: Trafika na nádraží ČD (pí. Čichovská), Prádelna a mandl (Sokolská ul.-KD), Minimarket K+K, Obchodní středisko K+K (potraviny + bufet), Restaurace "U Škvorů", Knihovna - Infocentrum, Železniční stanice Čerčany (pokladna), Obecní úřad Čerčany - 32 -

5-6. květen - - červen 2007

Recommend Documents