4.3 Co dûlat, pokud dluïník svûj dluh dobrovolnû neuhradí

Praktick˘ rádce pro spoleãenství vlastníkÛ jednotek

ãást 8, díl 4, kapitola 3, str. 1

Mgr. Martin Doleãek

díl 4, SVJ a dluÏníci

8/4.3 Co dûlat, pokud dluÏník svÛj dluh dobrovolnû neuhradí

V praxi se však velice často stává, že člen SVJ svůj závazek k úhradě některého ze svých dluhů nesplní, a to ani opožděně či částečně. Důvody pro odepření splnění takových závazků bývají různé. Přes prostou neochotu nebo neschopnost uhradit příslušnou částku někdy členové SVJ tímto způsobem vyjadřují svůj nesouhlas s hospodařením SVJ či s tím, na jaké konkrétní opravy či úpravy byly sdružené finanční prostředky z fondu oprav poskytnuty či užity. Takový postup však nemá oporu v zákoně. Především je třeba zdůraznit, že pokud o tom příslušný orgán SVJ rozhodl, vzniká platební povinnost všem členům SVJ, bez ohledu na jejich názor na výši či přiměřenost takové platby.

DÛvody vzniku prodlení

Stejně tak v případě oprav a úprav společného majetku je jediným relevantním kritériem, zda o provedení opravy či úpravy rozhodl příslušný orgán společenství (obvykle jeho shromáždění) a konkrétním členům nepřísluší posuzovat potřebu provedení těchto květen 2008




oprav či úprav nebo přiměřenost nákladů na ně jinak než v rámci shromáždění. Člen SVJ se tak např. nemůže dovolávat toho, že s provedením konkrétní opravy či úpravy nesouhlasil a tudíž že nebude náklady na ni hradit – takové námitky má možnost uplatnit pouze na schůzi příslušného orgánu SVJ a byl-li přehlasován, je z hlediska povinnosti takto vzniklé náklady hradit ve shodném právním postavení jako ti členové SVJ, kteří s provedením opravy či úpravy souhlasili. Tím samozřejmě není dotčena skutečnost, že o některých změnách společné věci může být rozhodnuto pouze tehdy, pokud s tím souhlasí všichni členové SVJ ve smyslu § 11 odst. 5 zákona o vlastnictví bytů. V˘zva SVJ k úhradû dluhu

Pokud se některý člen SVJ dostane do prodlení s úhradou svých závazků, je třeba takovou situaci efektivně řešit a dosáhnout splnění závazku tohoto člena, v krajním případě i proti jeho vůli. Společenství vlastníků jednotek přitom může postupovat několika možnými způsoby. Prvním krokem při řešení prodlení člena SVJ bude výzva k dodatečnému splnění povinnosti. Takovou výzvu by měl člen SVJ obdržet bez zbytečného odkladu poté, kdy jeho prodlení nastalo, tedy poté, kdy uplynula lhůta k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Ta bývá obvykle stanovena příslušným rozhodnutím shromáždění či jiného příslušného orgánu SVJ.

P

květen 2008

Příklad: ShromáÏdûní rozhodlo o tom, Ïe nejpozdûji do 15. 5. 2008 jsou ãlenové povinni uhradit do fondu oprav mimofiádnou platbu ve v˘‰i 6500 Kã na úhradu nákladÛ na opravu stfiechy. Pfiijetí tohoto rozhodnutí byli pfiítomni v‰ichni ãlenové SVJ. LhÛta k dobrovolnému splnûní povinnosti tak uply-


ãást 8, díl 4, kapitola 3, str. 3 díl 4, SVJ a dluÏníci

nula dne 15. 5. 2008 a ode dne následujícího (16. 5. 2008) je ãlen SVJ, kter˘ zmínûnou ãástku neuhradil, v prodlení. Je vhodné, aby moÏnost poskytnutí dodateãné lhÛty ke splnûní platební povinnosti ãlena SVJ urãovaly pfiímo stanovy SVJ a dávaly pfiíslu‰nému orgánu SVJ (napfi. v˘boru) oprávnûní takovou dodateãnou lhÛtu stanovit. Stanovy mohou souãasnû vymezovat, jaké maximální trvání mÛÏe zmínûná dodateãná lhÛta mít.

V případech, kdy je člen SVJ sice ochoten dlužnou částku uhradit, není toho však dočasně schopen, může být namísto soudního vymáhání dluhu (k tomu viz dále) vhodnější uzavřít dohoda o splnění dluhu ve splátkách. Je však vhodné, aby bližší podmínky pro uzavírání dohod o splátkách výborem SVJ blíže upravovaly jeho stanovy. Při existenci takové úpravy nevzniknou pochybnosti, zda např. některému ze členů SVJ není poskytována nepřiměřená výhoda a podobně.

Dohoda o splnûní dluhÛ ve splátkách

Dohodou o splnění dluhu ve splátkách je dlužníkovi poskytována možnost, aby namísto jednorázové úhrady dluhu tento plnil dílčími platbami po delší dobu. Z v praxi vznikajících problémů lze jen doporučit, aby tato dohoda současně výslovně stanovila tzv. propadnutí dobrodiní splátek, resp. možnost sesplatnění celého závazku. Taková dohoda umožňuje, aby SVJ v případě, že dlužník některou z dlužných splátek neuhradí, po něm bez dalšího vymáhalo celou dlužnou částku, přestože její část měl dlužník platit teprve v budoucnu. Právní podklad takové dohody vyplývá z § 565 občanského zákoníku, který stanoví, že jde-li o plnění ve splátkách, může věřitel žádat o zaplacení celé pohledávky pro nesplnění některé splátky, jen bylo-li to dohodnuto nebo v rozhodnutí určeno. Toto právo však může věřitel použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. květen 2008




P

Příklad: Vûfiitel se s dluÏníkem dohodl na tom, Ïe dluh ve v˘‰i 20.000,- Kã dluÏník splatí postupnû, v mûsíãních splátkách ve v˘‰i 2.000 Kã. Po pût mûsícÛ dluÏník plnil své povinnosti fiádnû a vãas, ‰est˘ mûsíc v‰ak sjednanou splátku neuhradil. Marn˘m uplynutím lhÛty ke splacení ‰esté splátky se stal splatn˘m cel˘ zbytek dluhu.

V˘hody a nev˘hody sesplatnûní dluhu

Sesplatnění všech splátek má tu výhodu, že jej dlužník obvykle vnímá jako sankci za nesplnění své povinnosti a vynakládá tedy větší úsilí ke splnění svého závazku. Má však i odvrácenou stranu – dojde-li ke sesplatnění celého závazku, běží od tohoto okamžiku i promlčecí doba tohoto závazku. Pokud není příslušné řízení k vymožení dluhu zahájeno v promlčecí lhůtě, může se dlužník vznesením námitky promlčení splnění povinnosti svůj celý dluh (a tedy nejen jednu splátku, s níž se původně dostal do prodlení) splatit vyhnout.

Smluvní pokuta a úroky z prodlení

Splnění povinnosti k jednotlivým splátkám může být v dohodě o splátkách zajištěno např. i smluvní pokutou – v takovém případě dostane-li se dlužník s úhradou do prodlení, je – vedle nadále existující povinnosti k úhradě splátky a povinnosti k úhradě úroků z prodlení – povinen uhradit smluvní pokutu např. ve výši 500 Kč a podobně. Dohoda o splátkách by měla současně upravit otázku, jaký vliv má povolení splátek na povinnost dlužníka platit úroky z prodlení. Lze sjednat jak to, že dlužník nebude (pokud řádně a včas uhradí všechny splátky) povinen platit úroky z prodlení, lze však sjednat i to, že je povinen uhradit úroky z prodlení v zákonem stanovené výši.

květen 2008



✔ Pokud dlužník svůj dluh neuhradí ve splatnosti, mělo by jej SVJ k úhradě co nejdříve vyzvat. Touto výzvou může být dlužníkovi poskytnuta dodatečná lhůta ke splnění jeho povinnosti. ✔ Neuhradil-li dlužník svůj dluh pouze proto, že dočasně nemá k dispozici potřebné finanční prostředky, může být vhodným řešením situace uzavřít s dlužníkem dohodu o úhradě jeho dluhu ve splátkách. ✔ V dohodě o úhradě dluhu ve splátkách lze sjednat mimo jiné i to, že neuhradí-li dlužník kteroukoliv splátku řádně a včas, stává se splatným celý zbytek dluhu. Lze sjednat i smluvní pokutu pro porušení povinností dlužníka či upravit, zda po dobu řádného splácení splátek vzniká SVJ nárok na úrok z prodlení.

květen 2008


květen 2008


4.3 Co dûlat, pokud dluïník svûj dluh dobrovolnû neuhradí

Recommend Documents