410. Materiál k projednání v bankovní radě České národní banky

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Sekce měnová a statistiky

OMEZENÝ PŘÍSTUP po dobu 6 let V Praze dne 31. října 2008 Čj. 2008 / 823 / 410

Materiál k projednání v bankovní radě České národní banky 7. situační zpráva o hospodářském a měnovém vývoji Stručný obsah – důvod předložení: Materiál se předkládá podle plánu práce bankovní rady ČNB na II. pololetí 2008. Materiál se předkládá bez rozporu.

Útvary, s nimiž byl materiál projednán: Sekce bankovních obchodů Sekce řízení rizik a podpory obchodů Zaměstnanci, kteří budou přizváni na jednání bankovní rady: Tomáš Holub, Petr Vojtíšek, Petr Král, Tibor Hlédik, Jiří Podpiera, Karel Bauer, Jan Schmidt, Kateřina Šmídková, Jan Frait

Část I Předkládací zpráva Část II Situační zpráva o hospodářském a měnovém vývoji Příloha č. 1: Aktuální výsledky hospodaření státního rozpočtu Příloha č. 2: Nabídková strana ekonomiky Příloha č. 3: Aktuální konjunkturní vývoj Příloha č. 4: Peníze a úvěry Příloha č. 5: Nákladové faktory Příloha č. 6: Platební bilance Příloha č. 7: Aktuální vývoj na trhu nemovitostí Příloha č. 8: ČR a rozpočet EU Část III Tisková zpráva má standardní obsah a vyplyne z jednání bankovní rady.

Předkladatel:

Tomáš Holub

Ředitel odboru: Tibor Hlédik Zpracovatel:

Sekce měnová a statistiky

Část I

Předkládací zpráva Situační zpráva o hospodářském a měnovém vývoji se předkládá podle plánu práce bankovní rady na II. pololetí 2008. Situační zpráva obsahuje přílohy: Aktuální výsledky hospodaření státního rozpočtu, Nabídková strana ekonomiky, Aktuální konjunkturní vývoj, Peníze a úvěry, Nákladové faktory, Platební bilance, Aktuální vývoj na trhu nemovitostí a ČR a rozpočet EU.

Část II

OBSAH

I. SHRNUTÍ ................................................................................................... 1 I.1 Počáteční podmínky prognózy ..................................................................................... 1 I.2 Vyznění prognózy ........................................................................................................ 2 I.3 Odpočet od prognózy z 5. situační zprávy ................................................................... 6

II. MAKROEKONOMICKÁ PROGNÓZA .............................................. 8 II.1 Předpoklady počátečních podmínek a hodnocení současného hospodářského vývoje ………………………………………………..... 8 II.2 Předpoklady modelových mechanismů …………………....……………………..... 18 II.3 Předpoklady o vývoji vnějšího prostředí ……….....................................………….. 18 II.4 Předpoklady o vývoji fiskální politiky …………………………………………….. 24 II.5 Vyznění prognózy …………………………………………………………………. 25

III. ALTERNATIVNÍ SCÉNÁŘE ............................................................. 35 III.1 Rizika základního scénáře ……………………………..……................................. 35 III.2 Prognózy ostatních institucí .................................................................................... 38

Příloha č. 1: Aktuální výsledky hospodaření státního rozpočtu Příloha č. 2: Nabídková strana ekonomiky Příloha č. 3: Aktuální konjunkturní vývoj Příloha č. 4: Peníze a úvěry Příloha č. 5: Nákladové faktory Příloha č. 6: Platební bilance Příloha č. 7: Aktuální vývoj na trhu nemovitostí Příloha č. 8: ČR a rozpočet EU

Tabulkové přílohy

Část II

I. SHRNUTÍ I.1 Počáteční podmínky prognózy Celková inflace ve třetím čtvrtletí 2008 mírně poklesla a růst reálného HDP v dosavadním průběhu roku postupně zvolňuje, stejně jako růst zaměstnanosti a nominálních mezd. Současný ekonomický vývoj je tak hodnocen jako sestup z vrcholu hospodářského cyklu, který je doprovázen postupně odeznívajícími domácími proinflačními tlaky. Opačným, protiinflačním směrem působí minulé zhodnocení měnového kurzu, které domácí inflační tlaky více než kompenzuje. V souhrnu jsou tedy aktuální inflační tlaky hodnoceny jako protiinflační. Inflace ve třetím čtvrtletí 2008 kolísala; v průměru oproti předchozímu čtvrtletí však mírně poklesla. Celková inflace se nadále nachází výrazně nad tolerančním pásmem inflačního cíle. Nad horním okrajem tolerančního pásma inflačního cíle se rovněž pohybuje i tzv. měnověpolitická inflace, tj. inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní. Potvrzuje se tak předpoklad předchozích prognóz, že inflace zůstane na vysokých hodnotách až do třetího čtvrtletí a že začne výrazněji klesat směrem k cíli až v posledním čtvrtletí letošního roku. Stávající vysoká meziroční inflace odráží zejména dopady změn regulovaných cen a nepřímých daní, jejichž celkový příspěvek do inflace v současnosti činí více než čtyři procentní body. Růst cen potravin ve třetím čtvrtletí mírně zrychlil vlivem opožděného promítání změn spotřebních daní do cen cigaret, růst cen pohonných hmot zpomalil. Korigovaná inflace bez pohonných hmot ve třetím čtvrtletí mírně zrychlila, zůstává však nejnižší složkou celkové inflace. Meziroční růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí 2008 pokračoval ve svém zpomalování. Za snížením dynamiky HDP stálo prudké snížení tvorby hrubého kapitálu, nadále je nízký i růst spotřeby domácností. Naopak vysokou dynamiku si i přes výrazné posílení kurzu a slábnoucí růst zahraniční poptávky udržuje reálný vývoz. Příspěvek čistého vývozu k celkovému ekonomickému růstu je tak v současnosti dominantní. Ve třetím čtvrtletí 2008 prognóza předpokládá zhruba stejné tempo ekonomického růstu jako ve druhém čtvrtletí. Vývoj na trhu práce odpovídá sestupné fázi hospodářského cyklu. Růst zaměstnanosti zpomaluje, když k růstu velkou měrou přispívá zaměstnávání cizích státních příslušníků a pracovníků v důchodovém věku. Pokračuje pokles počtu volných pracovních míst. V souladu s tím dochází k zpomalení růstu mezd. Snížení mzdové dynamiky je výrazné zejména ve srovnání s prvním čtvrtletím letošního roku, které bylo ovlivněno daňovými optimalizacemi. Prognóza ČNB tento mimořádný vliv očišťuje, avšak i takto očištěné mzdy zpomalují tempo svého růstu. Ve třetím čtvrtletí letošního roku podle prognózy došlo k dalšímu poklesu tempa růstu nominálních mezd. Dovozní ceny v důsledku minulého zhodnocení měnového kurzu tlumí proinflační působení domácích faktorů. Dopad kurzového zhodnocení do dovozních cen byl však tlumen vysokou zahraniční inflací. Na základě pozorování výše popsaného vývoje a dalších informací jsou aktuální inflační tlaky hodnoceny jako protiinflační. Postupně odeznívající proinflační působení domácích nákladových faktorů (zejména mezd) je převáženo protiinflačním působením dovozních cen.

1

I.2 Vyznění prognózy Inflace začátkem příštího roku rychle poklesne k 3% inflačnímu cíli díky odeznění vlivu cenových šoků z přelomu let 2007 a 2008, protiinflačnímu působení minulého zhodnocení kurzu koruny a postupnému poklesu inflačních tlaků z domácí ekonomiky. Na přelomu let 2009 a 2010 se inflace již bude nacházet na úrovni 2% inflačního cíle platného od roku 2010. Prognóza očekává poměrně prudké zpomalení ekonomického růstu. V letošním roce ekonomika ještě poroste relativně vysokým tempem, v příštím roce ale tempo růstu HDP poklesne pod 3 %. Nominální měnový kurz bude po počátečních výkyvech opět zvolna zhodnocovat. S prognózou je konzistentní pokles úrokových sazeb, následovaný jejich mírným růstem na přelomu let 2009 a 2010. Předpoklady prognózy Prognóza je založena na počátečních podmínkách shrnutých v části I.1 a na předpokladech ohledně budoucího zahraničního ekonomického vývoje, vývoje regulovaných cen, úprav nepřímých daní a vývoje veřejných rozpočtů. Očekávaný vývoj vnějšího prostředí je jedním ze základních předpokladů prognózy. Pro tento účel ČNB standardně využívá publikaci Consensus Forecasts, shrnující předpovědi řady zahraničních analytických týmů, a tržní výhledy. Aktuální prognóza je založena na říjnových datech Consensus Forecasts a na tržních výhledech platných v den uzavření tohoto šetření. Vývoj ekonomik hlavních obchodních partnerů ČR je aproximován efektivním vývojem v zemích eurozóny. Jako indikátor vývoje cen energetických surovin používá prognóza ČNB výhled ceny ropy Brent, který je pro účel prognózy cen pohonných hmot doplněn o výhled ceny benzínu z trhů ARA. Prohloubení finanční krize v posledních měsících s sebou přineslo výrazné zhoršení výhledu hospodářského růstu všech světových ekonomik, země eurozóny nevyjímaje. Růst efektivního HDP v eurozóně v roce 2008 je očekáván na úrovni 1,5 %, v roce 2009 poklesne na 0,5 % a v roce 2010 dojde k oživení růstu na 1,4 %. Zpomalování ekonomického růstu spolu s klesajícími cenami ropy, ostatních surovin a zemědělských komodit přispěje k postupnému poklesu zahraniční inflace. Pro rok 2008 je očekáván růst efektivního ukazatele spotřebitelských cen v eurozóně o 3,1 %, pro rok 2009 již jen o 2,2 % a pro rok 2010 se očekává růst 2,0 %. Efektivní ukazatel růstu cen výrobců by po rekordně vysokém růstu v letošním roce ve výši 6,2 % měl v roce příštím klesnout na 3,1 %. Stejného růstu by měl dosáhnout i v roce 2010. Světové finanční instituce a centrální banky včetně ECB bojují s probíhající finanční krizí kroky vedoucími k uvolnění měnové politiky. Implikovaná trajektorie zahraničních úrokových sazeb, očištěná o vliv kreditního rizika a aproximovaná sazbami EONIA 3M swap, tak výrazně poklesla. Tříměsíční eurové sazby očištěné o kreditní prémii by měly ve zbytku letošního roku a v roce 2009 klesat, jejich opětovný nárůst je očekáván v roce 2010. Očekávaná průměrná hodnota zahraničních úrokových sazeb je 4,0 % v letošním roce, 2,9 % v roce 2009 a 3,3 % v roce 2010. Očekávaná trajektorie kurzu USD/EUR byla vlivem probíhající repatriace amerických investic přehodnocena směrem k silnějšímu dolaru. Dolar by měl vůči euru z průměrné úrovně 1,37 USD/EUR v posledním čtvrtletí letošního roku postupně posilovat až k hodnotě 1,31 USD/EUR v roce 2010. K výraznému přehodnocení směrem dolů došlo u výhledu cen ropy a benzínu. Cena ropy Brent by se měla na přelomu let 2008 a 2009 pohybovat blízko úrovně 80 USD/barel a poté mírně růst k úrovni okolo 90 USD/barel v roce 2010.

2

Ačkoliv byl v této prognóze použitý výhled zahraničního vývoje zjišťován již po vystupňování finanční krize, existuje riziko dalšího zhoršení výhledu směrem k hlubšímu a dlouhodobějšímu hospodářskému poklesu v zahraničí. Toto riziko bylo zachyceno alternativním scénářem prognózy. Prognóza předpokládá vysoký příspěvek domácích regulovaných cen k celkové inflaci. Regulované ceny v následujících dvou letech porostou zejména vlivem deregulace nájemného a růstu cen elektřiny. V případě růstu nájemného v roce 2010 prognóza nepředpokládá zvýšení nájemného až k maximální hranici odvozené ze současné legislativy a očekává, že průměrné zvýšení nájemného dosáhne zhruba 29 %. Po růstu o téměř 17 % ke konci roku 2008 regulované ceny porostou koncem roku 2009 o necelých 5 % a zhruba o 6 % koncem roku 2010. Součástí předpokladů prognózy je i výhled primárních dopadů změn nepřímých daní, které jsou předmětem výjimek z plnění inflačního cíle. Primární dopady zvýšení daně z přidané hodnoty a harmonizace spotřebních a ekologických daní s pravidly EU z roku 2008 budou v meziročním růstu spotřebitelských cen doznívat až do poloviny roku 2009. Ke konci roku 2008 dosáhne jejich dopad do neregulovaných cen 1,4 procentního bodu, koncem roku 2009 však již bude nulový. Odhad deficitu vládního sektoru v roce 2008 byl snížen na 0,8 % HDP a pro rok 2009 naopak mírně zvýšen na 1,4 % HDP. Pro rok 2010 je v prognóze předpokládán schodek ve výši 1,6 % HDP. Na základě zpřesněných údajů o hospodaření vládního sektoru v minulém roce byl pro letošní a příští rok snížen odhad vládních investic, naopak byl zvýšen odhad nominální spotřeby vlády a inkasa nepřímých daní. Nižší prognóza ekonomického růstu se ale promítla do snížení odhadu celkových daňových výnosů, nejvíce u výběru přímých daní a pojistného na sociální zabezpečení. Prohloubení deficitu v roce 2010 souvisí zejména s poklesem inkasa daně z příjmu právnických osob v důsledku snížení její sazby a s dopady nového zákona o nemocenském pojištění. Vyznění prognózy Celková inflace se bude do konce roku 2008 nacházet nad tolerančním pásmem inflačního cíle. Na počátku roku 2009 inflace rychle poklesne a následně se postupně dostane až pod 3% inflační cíl. V horizontu měnové politiky, tj. na přelomu let 2009 a 2010, se celková inflace již bude nacházet na úrovni 2% inflačního cíle, platného od začátku roku 2010. Měnověpolitická inflace, tj. inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, klesne v průběhu čtvrtého čtvrtletí 2008 do horní poloviny tolerančního pásma inflačního cíle. Primární dopady změn nepřímých daní budou v prvním pololetí 2009 postupně klesat a od třetího čtvrtletí 2009, tj. i na horizontu měnové politiky ve čtvrtém čtvrtletí 2009 a prvním čtvrtletí 2010, je prognóza měnověpolitické inflace již shodná s prognózou celkové inflace. Ačkoliv příspěvek regulovaných cen do celkové inflace v roce 2009 výrazně poklesne, nadále zůstane významný. V letech 2009 a 2010 se regulované ceny budou na celkové inflaci podílet zhruba jednou polovinou. Vývoj ostatních složek inflace bude ovlivněn postupným dopadem minulého zhodnocení měnového kurzu přes dovozní ceny a poklesem domácích cenových tlaků v důsledku zpomalení hospodářského růstu a růstu mezd. Korigovaná inflace bez pohonných hmot bude nejdříve vlivem stále proinflačního působení domácích nákladových tlaků stagnovat, na přelomu let 2009 a 2010 však spolu s odezněním těchto tlaků klesne pod 2 %. Ceny sloučené skupiny potravin budou ještě v posledním čtvrtletí letošního roku

3

ovlivněny zpožděným promítnutím zvýšení spotřebních daní do cen cigaret. Po odeznění tohoto vlivu budou ceny potravin zpomalovat v důsledku poklesu světových cen zemědělských výrobků, potravin a minulého zhodnocení nominálního kurzu. V roce 2010 pak obnoví mírný růst. Podobný vývoj je prognózován u cen pohonných hmot, které budou v roce 2009 klesat vlivem současného poklesu cen ropy. V roce 2010 se ceny pohonných hmot vrátí k mírnému růstu. S prognózou je konzistentní pokles úrokových sazeb, následovaný jejich mírným růstem na přelomu let 2009 a 2010. Pokles úrokových sazeb ve zbytku letošního roku a v první polovině roku 2009 vyplývá z protiinflačního působení nákladových inflačních faktorů a také z krátkodobého výhledu zahraničních úrokových sazeb. S návratem inflace k cíli se prognózou implikovaná sazba navrací ke své politicky neutrální úrovni, která je předpokládána na úrovni 3 %. K opětovnému růstu úrokových sazeb v roce 2010 přispívá též předpokládaný růst zahraničních úrokových sazeb a opětovné mírné zrychlení růstu regulovaných cen. V důsledku snížení domácích úrokových sazeb se neotevře kladný úrokový diferenciál vůči eurovým sazbám, což bude mírnit tlaky na zhodnocování měnového kurzu. Nominální měnový kurz tak bude po počátečních výkyvech zhodnocovat již jen mírně. Prognóza očekává poměrně prudké zpomalení ekonomického růstu. V letošním roce ekonomika ještě poroste relativně vysokým tempem 4,6 %. Zpožděné dopady zhodnoceného měnového kurzu spolu se zpomalováním zahraniční poptávky povedou ale v příštím roce k poklesu tempa růstu HDP až pod úroveň 3 %. V souladu s předpokládaným oživením růstu zahraniční poptávky v roce 2010 dojde k mírnému oživení růstu reálného HDP, který se však bude stále pohybovat blízko 3 %. Spotřeba domácností v dosavadním průběhu roku zpomalovala zejména vlivem zvolnění růstu reálného disponibilního důchodu, ve kterém se projevil nárůst inflace a dopady fiskální reformy. Růst spotřeby se však již v posledním čtvrtletí roku začne mírně zvyšovat v důsledku mírného zvýšení tempa růstu reálných mezd, které bude odrážet zejména pokles inflace, a poklesu reálných úrokových sazeb. Růst reálných mezd bude pokračovat i v příštím roce, a dojde tak k urychlení růstu spotřeby i navzdory mírnému poklesu zaměstnanosti a zpomalení růstu nominálních mezd. V letech 2008 spotřeba poroste tempem 2,9 %, v letech 2009 a 2010 se její růst mírně zvýší na 3,5 %. Tvorba hrubého kapitálu bude v letech 2008 a 2009 tlumena slabou zahraniční poptávkou. Ke zrychlení tempa růstu tvorby hrubého kapitálu dojde až v roce 2010 v souvislosti s opětovným oživením v zahraničí. V souvislosti se současnou situací na finančních trzích prognóza předpokládá její negativní dopad na vývoj investic. Po letošním prudkém zpomalení růstu celkových investic na zhruba 1 % dojde v dalších letech k mírnému oživení růstu investic. V roce 2009 porostou celkové investice zhruba 2% a v roce 2010 zhruba 4% tempem. Zpomalení zahraničního růstu se nejvíce promítne do vývoje reálného vývozu. K poklesu růstu vývozu bude v nejbližších čtvrtletích přispívat i snížení cenové konkurenceschopnosti z důvodu rychlého zhodnocení reálného kurzu během druhé poloviny roku 2007 a první poloviny roku 2008. S pozvolným znovuoživením zahraniční poptávky a obnovením cenové konkurenceschopnosti dojde k opětovnému mírnému zrychlení vývozní dynamiky. Růst dovozu na začátku prognózy rovněž významně zpomaluje, toto zpomalení je však nižší než propad vývozní dynamiky. Příspěvek čistého vývozu k reálnému růstu HDP se tak v roce 2009 prudce sníží a v letech 2009 a 2010 bude téměř nulový.

4

Na trhu práce bude zpomalení ekonomického růstu provázeno výrazným zvolněním růstu nominálních mezd, postupným poklesem zaměstnanosti a naopak nárůstem nezaměstnanosti. Tlaky na zpomalení mzdové dynamiky budou plynout zejména z poklesu ziskovosti výrobců při výrazném zhodnocení nominálního kurzu a současné úrovni nákladů práce. Průměrná nominální mzda v ekonomice tak v roce 2008 poroste tempem 8,4 %, v roce 2009 se její růst sníží na necelých 7 % a v roce 2010 na necelých 6 %. Vyšších temp mzdového růstu bude dosahováno v podnikatelské sféře, avšak předstih tempa růstu v podnikatelské sféře před růstem v nepodnikatelské sféře se oproti letošnímu roku výrazně sníží. Tempo růstu zaměstnanosti bude postupně zpomalovat až k poklesu o 1,5 % v roce 2010. V souladu s tím by měla postupně narůstat míra nezaměstnanosti. Alternativní scénář prognózy Základní scénář prognózy zachycuje z pohledu ČNB nejpravděpodobnější vývoj ekonomiky. Prognóza jednotlivých proměnných je však spojena s řadou nejistot. Vzhledem k aktuálním nejistotám spojeným s dopady finanční krize byl vedle základního scénáře zpracován alternativní scénář budoucího vývoje české ekonomiky, zachycující riziko nižšího zahraničního růstu doprovázeného výraznějším zpomalením domácí ekonomiky. Alternativní scénář vývoje zahraničního prostředí předpokládá výrazný propad zahraničního ekonomického růstu a s ním konzistentní pokles zahraniční inflace a zahraničních úrokových sazeb. V průměru o jeden procentní bod nižší zahraniční růst by vedl ke snížení dynamiky domácího vývozu a následně i ke snížení růstu reálné ekonomické aktivity v domácí ekonomice. Nižší růst HDP v alternativním scénáři vyvolává nižší růst nominálních mezd a nižší domácí inflační tlaky. Tento vliv je jen částečně kompenzován proinflačním působením snížené produktivity práce. Náhlý a výrazný propad zahraniční poptávky při stále rostoucí domácí poptávce v důsledku vyhlazení spotřeby vyústí v prohloubení deficitu běžného účtu a ve snížení čistých zahraničních aktiv. Zhoršení dluhové pozice země je reflektováno v růstu rizikové prémie. Vyšší prémie pak tlačí na nominální kurz koruny, který se oproti základnímu scénáři prognózy nachází na slabší úrovni. Implikovaná trajektorie sazeb je v alternativním scénáři jen mírně pod základním scénářem prognózy při výrazně nižším reálném růstu, neboť protiinflační působení nižší reálné ekonomické aktivity je kompenzováno proinflačním vlivem znehodnocení měnového kurzu. Protisměrné působení těchto faktorů a reakce centrální banky vedou k téměř nezměněným trajektoriím celkové a měnověpolitické inflace. Celková a měnověpolitická inflace (mzr. %) 8 7 6

inflace

5

horizont měnové politiky

4 3

měnověpolitická inflace

2 1 0 I/06

II

III

IV

I/07

II

III

IV

I/08

II

III

IV

I/09

II

5

III

IV

I/10

II

III

IV

Aktuální prognóza a její změny oproti 5. SZ 2008 (sezonně očištěno) CPI CPI bez primárních dopadů změn nepřímých daní HDP Nominální mzdy v podnikatelské sféře* Implikované sazby

Zaměstnanost Míra nezaměstanosti** Deficit BÚ a KÚ na HDP v b.c.

7. SZ 5. SZ 7. SZ 5. SZ 7. SZ 5. SZ 7. SZ 5. SZ 7. SZ 5. SZ 7. SZ 5. SZ 7. SZ 5. SZ 7. SZ 5. SZ

4Q2008 5.7 6.2 4.0 4.4 3.3 2.9 8.8 9.3 3.3 3.2 2008 1.6 1.6 5.8 5.7 -0.6 -1.0

1Q2009 3.1 3.6 2.5 3.0 3.1 3.1 8.0 8.3 3.0 3.3 2009 -0.3 -0.4 6.2 6.1 1.8 -1.3

2Q2009 2.7 3.4 2.6 3.3 2.8 3.2 7.3 7.7 2.5 3.2 2010 -1.5 7.1 1.7 -

3Q2009 2.3 2.7 2.3 2.7 2.6 3.9 6.7 7.3 2.4 3.2

4Q2009 2.0 2.5 2.0 2.5 3.0 4.2 6.3 6.9 2.7 3.4

1Q2010 2.0 2.6 2.0 2.6 3.1 4.2 6.1 6.7 3.2 3.7

*) Mzdy očištěné o daňové optimalizace **) Registrovaná míra nezaměstnanosti (průměr za období)

I.3 Odpočet od prognózy z 5. situační zprávy Hlavními faktory ovlivňujícími změnu prognózy jsou nově identifikované počáteční podmínky a změny trajektorií exogenních proměnných. Odchylka nově dostupných dat od prognózovaných hodnot spolu s revizí dat na minulosti určuje změnu v nastavení počátečních podmínek. Nejvýrazněji však na prognóze působí výhled exogenních veličin, zejména předpoklad nižšího růstu zahraniční poptávky a výrazně nižší výhled zahraničních úrokových sazeb. Nejvýznamnější domácí exogenní veličinou je nižší růst regulovaných cen v porovnání s minulou prognózou. Implikovaná trajektorie nominálních úrokových sazeb je v celém horizontu prognózy výrazně nižší oproti 5. SZ. Implikovanou trajektorii sazeb posouvá dolů především výhled vývoje v zahraničí, zvláště pak výrazně nižší výhled zahraničních úrokových sazeb. K nižší trajektorii sazeb do určité míry přispívá také prognóza regulovaných cen, která se posouvá dolů v důsledku nižších cen energií a nižšího výhledu deregulace nájmů. K nim se přidávají expertní úpravy v podobě vyšších efektivních nákladů financování investic. Krátkodobá prognóza kurzu pro 4.Q 2008 působí naopak ve směru vyšších úrokových sazeb. Meziroční růst celkové inflace je oproti prognóze z 5. SZ nižší téměř na celém horizontu prognózy při výrazně nižší implikované trajektorie sazeb. Prognóza čisté inflace se posouvá dolů, což odráží především nižší pozorovanou čistou inflaci ve 3.Q a více protiinflační působení zahraničí. Nižší prognóza růstu regulovaných cen umožňuje, ceteris paribus, nižší trajektorii sazeb. Nominální měnový kurz je na celém horizontu prognózy více zhodnocený oproti 5. SZ. Po počátečních výkyvech je tempo apreciace přibližně shodné s minulou SZ. Tempo růstu nominálních mezd na celém horizontu prognózy přehodnocujeme směrem dolů. Za změnou prognózy je především nižší výhled v zahraničí a s ním spojený nižší růst domácí reálné ekonomické aktivity. K tomu se přidává předpoklad pomalejšího návratu práci zhodnocující technologie k jejímu rovnovážnému růstu. Výrazně nižší růst reálného hrubého domácího produktu na horizontu prognózy souvisí především s negativním výhledem v zahraničí a dále s pomalejším růstem technologií na

6

prognóze. Nejvýraznější dopad propadu zahraniční poptávky lze pozorovat ve vývozu zboží a služeb, s významným dopadem na soukromou spotřebu a hrubou tvorbu kapitálu. PRIBOR 3M (v %, p.a.)

Celková inflace (mzr. v %)

4.5

8 7.SZ

4

7.SZ

5.SZ

5.SZ

6

3.5 4 3 2

2.5

2 I/06

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

0 I/06

III

Měnový kurz (CZK/EUR)

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

III

Růst HDP (mzr. v %)

29

7 7.SZ

28

7.SZ

6

5.SZ

5.SZ

27 5 26 4 25 3

24 23 I/06

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

III

III

I/10

III

2 I/06

Nominální mzdy (mzr. v %) 10 7.SZ 9

5.SZ

8 7 6

5 I/06

III

I/07

III

I/08

III

I/09

7

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

III

II. MAKROEKONOMICKÁ PROGNÓZA II.1 Předpoklady počátečních podmínek a hodnocení současného hospodářského vývoje Předpoklady minulé prognózy se z velké části naplňují. Ekonomika pokračuje v sestupu z vrcholu hospodářského cyklu na pozadí domácích proinflačních tlaků. Opačným, protiinflačním, směrem působí minulé zhodnocení měnového kurzu. V souhrnu jsou inflační tlaky, měřené mezerou reálných mezních nákladů v sektoru spotřebních statků, hodnoceny jako protiinflační. Meziroční celková inflace ve 3.Q 2008 dosáhla hodnoty 6,6 %, když se na ní nadále nejvíce podílely regulované ceny a změny nepřímých daní. Oproti předpokladům minulé prognózy byla celková meziroční inflace nižší z titulu čisté inflace 1. Odchylka čisté inflace odráží výrazně nižší než předpokládaný meziroční růst cen pohonných hmot a cen potravin. Korigovaná inflace bez PH byla naopak mírně vyšší než prognóza. Skutečnost a prognóza inflace z 5.SZ ve 3. čtvrtletí 2008 Meziročně v % *) Skutečnost Prognóza 5.SZ 6.6 6.9

3.čtvrtletí 2008

Index spotřebitelských cen Měnověpolitická inflace Regulované ceny

Příspěvky k rozdílu v p.b -0.3

4.7

5.0

-0.3

15.8

0.0

Primární dopady změn daní v REGULOVANÝCH cenách v p.b.

0.39

16.0 0.39

Primární dopady změn daní v NEREGULOVANÝCH cenách v p.b.

1.53 2.9

1.53 3.1

0.0 -0.2

3.4

3.8

-0.1

2.3

2.2

0.0

5.9

10.1

-0.2

Čistá inflace

0.0

Z toho:

Ceny potravin, nápoje, tabák Korigovaná inflace bez PH Ceny pohonných hmot *) průměry za čtvrtletí

Růst regulovaných cen (mzr. v %)

Inflace CPI (mzr. v %) 8

20 Celková inflace MP inflace

6

15

Inflační cíl 4

10

2

5

0 I/04

III

I/05

III

I/06

III

I/07

III

I/08

0 I/04

III

III

I/05

III

I/06

III

I/07

III

I/08

III

Predikce růstu regulovaných cen se naplnila. Vysoký meziroční růst regulovaných cen odráží výrazné zvýšení cen energií, zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví a zvýšení 1

Čistá inflace je inflace CPI očištěná o změny v regulovaných cenách a primární dopady změn nepřímých daní. Tento koncept inflace byl znovu „zaveden“ pro účely modelování modelem g3. Jeho význam je však pouze analytický (resp. prognostický), v reakční funkci centrální banky zůstává měnověpolitická inflace.

8

DPH z 5 na 9 % ze začátku letošního roku. Během třetího čtvrtletí došlo zejména k dalšímu zvýšení cen zemního plynu pro domácnosti, a to o 9,7 %. Primární dopady změn nepřímých daní se podílely na meziroční inflaci celkem 1,82 p.b. Kromě změn spotřební daně na cigarety k nim přispělo i zvýšení nižší sazby DPH. V souladu s našimi předpoklady se lednová změna spotřební daně v cenách cigaret začala projevovat až ve třetím čtvrtletí. Měnověpolitická inflace, tj. inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, dosáhla ve třetím čtvrtletí 4,7 %, a nadále se tak nachází výrazně nad horní hranou tolerančního pásma bodového inflačního cíle. Meziroční čistá inflace byla mírně nižší než prognóza z 5. SZ. Její hlavní složka korigovaná inflace bez PH sice mírně převýšila prognózu, ale příspěvek tohoto vývoje do čisté inflace byl převážen nižším růstem cen potravin a cen pohonných hmot. Vývoj korigované inflace bez PH odráží pokračující pozvolna zrychlující meziroční růst cen neobchodovatelných statků při mírném meziročním poklesu cen statků obchodovatelných. Struktura inflace (mzr. v %, kromě regulovaných cen očištěno o vliv změn nepřímých daní) Obchodovatelné-potraviny, nápoje, tabák Obchodovatelné-ostatní bez PH Neobchodovatelné-regulované Neobchodovatelné-ostatní

15.0 10.0 5.0 0.0 -5.0 1/01

1/02

1/03

1/04

1/05

1/06

1/07

1/08

Ve 3.Q sice meziroční růst cen potravin v souladu s minulou prognózou zrychlil (z titulu opožděného promítnutí změn spotřebních daní do cen cigaret), avšak méně, než předpokládala 5. SZ. V cenách potravin se totiž projevuje rychlý pokles světových cen zemědělských výrobců a potravin v posledních dvou měsících spolu s posilováním měnového kurzu. Další snížení růstu cen potravin na začátku čtvrtého čtvrtletí je signalizováno i týdenními šetřeními cen potravin. Meziroční růst cen pohonných hmot ve 3.Q výrazně zpomalil především z důvodu zhodnocení měnového kurzu a poklesu ceny ropy. Minulá prognóza předpokládala zhruba neměnný meziroční růst cen PH. Z aktuálních týdenních šetření vyplývá, že pokles cen pohonných hmot bude pokračovat i v říjnu – za dva týdny spadající do říjnové inflace ceny poklesly o 2,1 %. Na základě pozorování čisté inflace spolu s vývojem ostatních veličin, a to zejména nominálního kurzu a reálné ekonomické aktivity, jsou celkové inflační tlaky, měřené mezerou reálných mezních nákladů v sektoru spotřebních statků, hodnoceny jako protiinflační. Domácí faktory působí i nadále proinflačně, avšak jsou převáženy protiinflačním působením dovozních cen v důsledku minulého zhodnocení kurzu koruny. 9

Čistá inflace (mzr. v %)

Mezera reálných mezních nákladů, spotřební statky (v %)

4

1 7. SZ

3

5. SZ

0.5

2 0 1 -0.5

0

-1 I/00

I/01

I/02

I/03

I/04

I/05

I/06

I/07

-1 I/00

I/08

I/01

I/02

I/03

I/04

I/05

I/06

I/07

I/08

Celkové inflační tlaky jsou reprezentovány mezerou reálných mezních nákladů v sektoru spotřebních statků (RMCC), 2 která spoluurčuje současný a budoucí vývoj inflace. Nižší růst nominálních mezních nákladů než růst inflace v posledních třech čtvrtletích vedl k otevření záporné mezery a jejímu protiinflačnímu působení. Zpomalení růstu nominálních mezních nákladů v posledním roce odráží protiinflační působení dovozních cen vlivem minulého zhodnocení měnového kurzu a pozvolný pokles domácích nákladových inflačních tlaků. Zároveň mírně klesá příspěvek exportně specifické technologie k růstu nominálních mezních nákladů. Exportně specifická technologie v predikčním aparátu aproximuje tlaky, které se se zpožděním promítají do cen neobchodovatelných statků. Rozklad tempa růstu nominálních mezních Rozklad tempa růstu nom. mezních nákladů v sektoru spotř. statků (mzč. v %, nákladů mezispotřeby (mzč. v %, příspěvky v p.b., anualizováno) příspěvky v p.b., anualizováno) Exportně spec. tech. 6

10

2

5

0

0

-2

-5

-4 I/00

Mzdy Cena kapitálu

Inflace cen mezispotřeby

4

2

15

Inflace import. cen

I/02

I/04

I/06

-10 I/00

I/08

P ráci zhodnoc. tech.

I/02

I/04

I/06

I/08

Reálné mezní náklady jsou převrácenou hodnotou ziskové marže výrobců. Růst nominálních nákladů výrobce bez odpovídajícího růstu ceny produkce způsobuje pokles obchodní marže, a tedy růst reálných mezních nákladů. Pokud by byly ceny v odvětví dokonale flexibilní, cena by byla v každém okamžiku tvořena konstantní přirážkou k mezním nominálním nákladům. O „mezeře“ reálných mezních nákladů spotřebitelského sektoru hovoříme proto, že se jedná o odchylku od požadované úrovně reálných mezních nákladů.

10

Rozklad růstu zahraničních cen v CZK (mzč. v %, příspěvky v p.b., anualizováno) 20 Zahr. ceny Kurz 10

0

-10

-20 I/00

I/02

I/04

I/06

I/08

Protiinflační působení dovozních cen v posledních čtvrtletích navzdory prudkému posílení kurzu dále nesílilo, protože minulé zhodnocení kurzu bylo tlumeno vyšší zahraniční inflací. 3 Zhodnocení měnového kurzu při cenách vývozu strnulých v zahraniční měně nadále snižuje ceny vývozu v domácí měně, a vytváří tak tlak na vývozce směrem ke snižování jejich nákladů. Snižování vývozních cen v domácí měně je částečně tlumeno růstem cen zahraničních konkurentů. Deflátor dovozu (mzr. v %)

Deflátor vývozu v EUR (mzr. v %)

10

10

5

5

0

0

-5

-5

-10 I/00

I/01

I/02

I/03

I/04

I/05

I/06

I/07

-10 I/00

I/08

I/01

I/02

I/03

I/04

I/05

I/06

I/07

I/08

V průběhu 3.Q 2008 dosáhl kurz koruny vůči euru průměrné hodnoty 24,09 CZK/EUR, což byla přibližně o 1,3 % silnější hodnota oproti prognóze z 5. SZ. Meziročně se jednalo o posílení o 13,7 %. V průběhu čtvrtletí byl však vývoj velmi nerovnoměrný. V prvních dvou dekádách července koruna ještě prudce posilovala až k hodnotě 23 CZK/EUR, poté opět poměrně prudce oslabovala 4 až na cca 25 CZK/EUR přibližně v polovině září. Ve druhé polovině září opět poměrně rychle posílila až na cca 24 CZK/EUR. V průběhu října pak bylo patrné opětovné znehodnocení koruny, ovšem při výrazné volatilitě kurzu. Průměrný kurz koruny v říjnu dosáhl hodnoty 24,8 CZK/EUR. Silné kolísání koruny bylo ovlivněno probíhající finanční krizí a souvisejícími změnami nálad na trhu i toků krátkodobého kapitálu. Krátkodobá prognóza měnového kurzu pro 4.Q 2008 předpokládá průměrnou úroveň kurzu 24,80 CZK/EUR. Tato úroveň byla stanovena s přihlédnutím k vývoji kurzu a k výraznému zhoršení sentimentu ohledně vývoje evropských a středoevropských ekonomik v polovině října. Zároveň v té době investoři preferovali přesun kapitálu z Evropy do V důsledku vysoké dovozní náročnosti hrubé tvorby kapitálu klesá s poklesem dovozních cen i investiční deflátor. 4 K oslabení kurzu přispěly komentáře členů BR o neudržitelnosti kurzového vývoje (meziroční posílení koruny až o 18 %) a následné snížení měnověpolitických sazeb. 3

11

USA, což vedlo k posílení dolaru. Posílení kurzu koruny a dalších středoevropských měn v závěru října však nasvědčuje tomu, že investoři obnovili svoji důvěru v středoevropský region, zejména v Českou republiku. Úrokové sazby na finančním trhu ve 3.Q 2008 klesaly pod vlivem několika faktorů. Od počátku července byla výrazným faktorem rekordně posilující koruna a poté snížení klíčových sazeb ČNB o 0,25 p.b. s platností od 8.8.2008. V polovině září naplno propukla krize na zahraničních finančních trzích, která se na tuzemském trhu projevila postupným růstem sazeb PRIBOR a rozšířením spreadů bid-offer (vliv likviditní a rizikové prémie), výrazným poklesem forwardových sazeb FRA (očekávané snížení klíčových sazeb ČNB) i dlouhodobých sazeb IRS (obavy z výrazného zpomalení ekonomického růstu). Nárůst sazeb PRIBOR lze vysvětlit nárůstem kreditní prémie. Tuto prémii lze aproximovat rozdílem mezi sazbami PRIBOR a CZEONIA Index Swap 5 se stejnou splatností. U splatnosti 3M se tato prémie v současnosti pohybuje kolem 0,9 p.b. Pro srovnání – v eurozóně se kreditní prémie (EURIBOR – EONIA Index Swap) u splatnosti 3M pohybuje okolo 1,8 p.b. Zatímco sazby PRIBOR postupně rostou od počátku krize, sazby FRA a IRS až do poloviny října klesaly. Poté však sazby FRA a IRS, pravděpodobně v souvislosti s oslabením koruny a likvidací pozic investorů v zemích střední a východní Evropy, začaly také růst. Na konci října tyto sazby vykazovaly vysokou volatilitu, která úzce souvisela se zvýšenou volatilitou kurzu koruny. Celkově od začátku července úrokové sazby PRIBOR vzrostly podle splatnosti o 0,1 až 0,4 p.b., naopak sazby FRA se snížily o 0,5 až 0,8 p.b. a sazby IRS o 0,5 až 0,9 p.b. Průměrná hodnota sazby 3M PRIBOR za 3.Q 2008 dosáhla 3,9 %, tj. byla o 0,3 p.b. vyšší oproti prognóze z 5.SZ. Průměrný spread 1R PRIBOR – 3M PRIBOR za 3.Q 2008 činil 0,1 p.b., mírně pozitivní sklon má výnosová křivka na peněžním trhu i k 30.10. Úrokový diferenciál (3M PRIBOR – 3M EONIA Index Swap) ve 3.Q 2008 činil -0,4 p.b., k 30.10. dosahoval +1,4 p.b. Nominální kurz (CZK/EUR)

3M PRIBOR a 3M EONIA swap (% p.a.) 6

40 3M P RIBOR

5

3M EONIA swap

35

4 30 3 25

2

1 I/00

I/01

I/02

I/03

I/04

I/05

I/06

I/07

20 I/00

I/08

I/01

I/02

I/03

I/04

I/05

I/06

I/07

I/08

Působení domácích nákladových faktorů je nadále proinflační a vyprchává jen pozvolna. K postupnému nárůstu inflačních tlaků v sektoru mezispotřeby od druhé poloviny roku 2007 5

CZEONIA Index Swap je úrokový derivát. Jedna protistrana platí fixní sazbu z dohodnuté jistiny, druhá protistrana platí plovoucí sazbu vypočtenou na základě zveřejněných sazeb CZEONIA. V rámci swapu si protistrany vyměňují pouze netto platby, jistina se na rozdíl od mezibankovních depozit nevyměňuje. Riziko selhání protistrany je tak minimální.

12

přispěl zejména rychlý růst nominálních mezd. Jejich proinflační působení bylo do té doby tlumeno růstem práci zhodnocující technologie. Tempo růstu této technologie však pozvolna zpomaluje a dostává se mírně pod svoje dlouhodobé hodnoty. Konzistentně s odhadem práci zhodnocující technologie zpomalil rovněž odhad tempa růstu tzv. agregátní implikované technologie a dále se přiblížil ke své dlouhodobé úrovni 5 %. Oproti minulé SZ není významně přehodnocena velikost domácích nákladových tlaků. Částečně se však mění jejich struktura v důsledku revize růstu hrubé tvorby kapitálu a mezd směrem dolů, a naopak spotřeby domácností směrem nahoru. Těmto pozorováním odpovídá nižší růst práci zhodnocující technologie. Počáteční podmínky, resp. struktura domácích nákladových inflačních tlaků, tak na prognóze působí oproti minulé SZ více proinflačně. Růst nominálních mezd v podnikatelském sektoru ve 2.Q 2008 v souladu s prognózou zpomalil. Zpomalení růstu mezd odráží postupné zpomalování růstu reálné ekonomické aktivity a vyprchání vlivu daňové optimalizace z prvního čtvrtletí, která souvisela se změnou daňového systému. Toto zpomalení však bylo mírně výraznější, než očekávala minulá prognóza. Směrem k nižšímu růstu mezd byly revidovány i údaje za první čtvrtletí. Základní scénář prognózy stejně jako v minulé SZ využívá řadu očištěnou o vliv daňové optimalizace. Růst nominálních mezd (mzč. v %, anualizováno)

Mezera reálných mzdových nákladů (v %)

14

4 7. SZ

Upravená data, sa 12

Oficiální data

10

0

8

-2

6

-4

4 I/00

I/01

I/02

I/03

I/04

5. SZ

2

I/05

I/06

I/07

-6 I/00

I/08

Pozn.: Upravená data zahrnují sezonní očištění a očištění o vliv daňové optimalizace.

I/01

I/02

I/03

I/04

I/05

I/06

I/07

I/08

Pozn.: Kladná mezera reálných mzdových nákladů implikuje nižší reálné mzdy ve srovnání s jejich rovnovážnou úrovní a tlačí na budoucí růst nominálních mezd.

Podle krátkodobé prognózy se meziroční růst sezonně neočištěné průměrné mzdy v podnikatelské sféře ve 3.Q 2008 zvýší na 9,6 %, mezičtvrtletně však zpomalí. Vliv mimořádných faktorů bude ve 3.Q omezen na vyšší nemocnost z důvodu dočasně vyšších dávek v nemocnosti během třídenní karenční lhůty. Růst mezd v nepodnikatelském sektoru se bude pohybovat okolo 3 %. Průměrná mzda celkem vzroste ve třetím čtvrtletí o 8,2 % meziročně. Vysoký pozorovaný růst nominálních mezd v letošním roce umožnil i přes vysokou inflaci otevření mezery reálných mezd do záporných, tj. proinflačních hodnot. Počáteční pozice reálných mezd tak již nevytváří na prognóze tlaky na další zrychlení růstu nominálních mezd. Oproti minulé prognóze se proinflační působení reálných mezd mírně zvyšuje z důvodu odhadu nižšího růstu práci zhodnocující technologie. Ostatní data z trhu práce jsou v souladu s hodnocením počátečních podmínek a postupně se v nich začíná odrážet sestup z vrcholu hospodářského cyklu. Meziroční růst celkové

13

zaměstnanosti od začátku roku zpomaluje, a kopíruje tak se zpožděním hospodářský cyklus. 6 Sestup charakterizuje i pokles počtu volných pracovních míst. Sezonně očištěná míra registrované nezaměstnanosti v září zastavila svůj pokles. Vývoj Beveridgeovy křivky ale naznačuje i mírné zlepšování strukturálních charakteristik trhu práce. K uspokojení poptávky po práci přispívá stále velkou měrou zaměstnávání cizích státních příslušníků a pracovníků v důchodovém věku. Růst produktivity práce na úrovni národního hospodářství dosáhl v loňském roce svého vrcholu a ve 2.Q 2008 dále zpomalil na 2,7 %. Zpomalování růstu produktivity práce při relativně rychlém růstu mezd zvyšuje NJMN. Vývoj národohospodářské produktivity práce a NJMN je konzistentní s odhadem zpomalujícího růstu práci zhodnocující technologie a s hodnocením domácích nákladových tlaků jako proinflačních. NH produktivita práce (mzr. v %)

Jednotkové mzdové náklady (mzr. v %)

6.0

6.0

5.5

5.0

5.0

4.0

4.5

3.0 4.0

2.0

3.5

1.0

3.0

0.0

2.5

-1.0

2.0 I/04

III

I/05

III

I/06

III

I/07

III

Beveridgeova křivka (sezonně očištěné údaje v tisících) Počet volných prac. míst

I/04

I/08

I/05

III

I/06

III

I/07

III

I/08

Mezera HDP a zaměstnanosti (v %)

160 1/08 1/07 150 140 130 120 1/06 110 100 1/05 9/08 90 1/02 1/04 80 1/03 1/00 70 1/01 60 1/99 50 40 30 300 320 340 360 380 400 420 440 460 480 500 520 540 Počet nezaměstnaných osob

Poznámka: Sezonně očištěné počty osob v tisících

III

2

Mezera HDP Mezera zaměstnanosti

1

0

-1

-2 I/96

I/98

I/00

I/02

I/04

I/06

I/08

Poznámka: Mezery identifikovány pomocí HP filtru

V souladu s minulou prognózou hospodářský růst dále zpomalil. Sezonně očištěný reálný HDP se ve 2.Q meziročně zvýšil o 4,6 %. K růstu reálného HDP nejvíce přispěl čistý vývoz (4,4 p.b.), jehož příspěvek k růstu se v posledních čtvrtletích zvyšoval. Příspěvky hrubé tvorby kapitálu (-1,3 p.b.) a spotřeby domácností (1,3 p.b.) oproti minulému roku podstatně klesly. Příspěvek spotřeby vlády byl nadále poměrně nízký. Z hlediska tvorby HDP má v současnosti zhruba dvoutřetinový příspěvek k meziročnímu růstu přidané hodnoty zpracovatelský průmysl a významný podíl má i skupina odvětví obchodu a nefinančních služeb. 7 6 7

Podle posledních měsíčních údajů došlo v srpnu již k meziročnímu poklesu zaměstnanosti v průmyslu. Tento vývoj je znázorněn na grafu v Tabulkových a grafických přílohách, část Ekonomický růst (2).

14

Oproti předpokladům minulé prognózy byl růst vývozu a spotřeby domácností mírně vyšší, tempo růstu hrubé tvorby kapitálu bylo naopak výrazně nižší. Zároveň s publikací nových dat byly zpřesněny i národní účty za první čtvrtletí. Nejvýznamnější změnou je snížení sezonně očištěného růstu hrubé tvorby kapitálu. 8 Pro třetí čtvrtletí 2008 přepokládáme udržení sezonně očištěného meziročního tempa růstu HDP zhruba na úrovni z předchozího čtvrtletí (očekáváme růst o 4,7 %). V rámci výdajových složek HDP však dojde ke vzájemně kompenzujícím změnám. Podle prognózy má poklesnout příspěvek čistého vývozu, což je v souladu s aktuálními ukazateli zahraničního obchodu za srpen. V prognóze pro třetí čtvrtletí se snížil i příspěvek spotřeby vlády. Příspěvek hrubé tvorby kapitálu se po nečekaném propadu ve druhém čtvrtletí naopak ve třetím čtvrtletí zvýší. Porovnání predikce HDP z 5. SZ a publikované skutečnosti za 2.Q 2008 Ukazatel (s. c. 2000, sezonně oč., mzr. změny v %) Hrubý domácí produkt Spotřeba domácností Spotřeba vládních institucí Hrubá tvorba kapitálu v tom: Hrubá tvorba fixního kapitálu Zásoby vč. cenností (mld. Kč) Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Čistý vývoz zboží a služeb (mld. Kč) Průmyslová výroba Stavební výroba Tržby v maloobchodě vč. motor. segmentu

Období 2Q 2008 2Q 2008 2Q 2008 2Q 2008 2Q 2008 2Q 2008 2Q 2008 2Q 2008 2Q 2008 červenec - srpen 2008 červenec - srpen 2008 červenec - srpen 2008

Predikce z 5. SZ 4.7 2.8 2.4 3.4 3.9 47.4 12.4 10.5 20.1 . . .

Skutečnost 4.6 3.2 1.8 -4.7 4.0 7.7 13.5 8.9 39.8 2.1 2.9 0.1

Pro třetí čtvrtletí očekáváme zpomalení tempa růstu spotřeby domácností. Její vývoj v letošním roce odráží snížení růstu reálného disponibilního důchodu v důsledku zvýšené inflace. V souladu s tím dochází ke snížení míry hrubých úspor domácností. Spotřeba domácností, reálný disponibilní důchod, reálné mzdy a platy (mzr. v %, sezonně neočištěno) Spotřeba

Reálný DD

Reálné mzdy a platy

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 I/04

8

III

I/05

III

I/06

III

I/07

III

I/08

ČSÚ publikované sezonně očištěné údaje za 1.Q 2008 byly přehodnoceny směrem nahoru. Důvodem tohoto rozporu je odlišný způsob sezonního očišťování oproti prognóze ČNB. Zatímco ČSÚ očišťuje zvlášť fixní investice a zásoby, a následně takto očištěné řady sečte dohromady, ČNB volí očištění hrubé tvorby kapitálu jako celku. Důvodem takto zvoleného postupu ČNB je vysoká volatilita časové řady zásob a fixních investic, doprovázená častými přesuny zásob do fixních investic a naopak.

15

Hrubá tvorba kapitálu v reálném vyjádření oproti loňskému roku v 2.Q 2008 výrazně poklesla, zatímco minulá prognóza předpokládala jen zpomalení tempa růstu. Překvapením byl meziroční propad tvorby zásob. Oproti tomu tempo růstu fixních investic pouze mírně zpomalilo (na 4,0 %). Podle informací ČSÚ se na růstu celkových fixních investic nejvíce podílely stroje a zařízení. Relativně chabé investiční aktivitě odpovídá i pokračující zpomalení růstu dovozů pro investiční účely a aktuální data o zhoršujícím se hospodaření nefinančních podniků (viz Příloha 2 – Nabídková strana ekonomiky). Investice (mzč. v %, anualizováno)

Vývoz a dovoz (mzr. v %) Tempo růstu vývozu

30 25

20

Tempo růstu dovozu

20

10

15

0

10

-10

5

pozorování filtrace

-20 I/00

I/01

I/02

I/03

I/04

I/05

I/06

I/07

Vývoz – rozklad na vliv růstu vývozních trhů a relativní ceny (mzr. v %, příspěvky v p.b.) 9 30

0 I/00

I/08

I/02

I/03

I/04

I/05

I/06

I/07

I/08

Předstih růstu vývozních cen v EUR před růstem PPI eurozóny (mzč., v p.b.) 10 10

P optávka Rel.ceny

5

Ostatni

20

I/01

0 -5

10

-10 0 -15 -10 I/00

I/02

I/04

I/06

-20 I/00

I/08

I/01

I/02

I/03

I/04

I/05

I/06

I/07

I/08

Navzdory slabší zahraniční poptávce si reálný vývoz zboží a služeb ve 2.Q udržel poměrně rychlé tempo růstu z předchozího čtvrtletí, 13,5 % meziročně (přibližně o 1 p.b. více než prognóza z 5.SZ). Růst cen zahraničních konkurentů částečně kompenzuje ztrátu cenové konkurenceschopnosti z titulu minulého zhodnocení kurzu. Reálný dovoz ve stejném období naopak zpomalil tempo růstu na 8,9 % (o 1,6 p.b. méně než minulá prognóza). Na zvýšení čistého vývozu se nejvíce podílela bilance zboží, když došlo k výraznému zpomalení tempa růstu dovozu zboží (o 3,7 p.b.) při současném zrychlení růstu vývozu zboží (o 0,4 p.b., vývoj v nominálním vyjádření viz Příloha 6 – Platební bilance). Příspěvek růstu zahraničních trhů je vypočten za předpokladu udržení konstantního tržního podílu na světovém obchodu. Růst zahraničních trhů je v tomto případě aproximován konstantním násobkem růstu efektivního HDP obchodních partnerů. 10 Efektivní index průmyslových výrobců (PPI) eurozóny je jednou z možných agregátních veličin postihujících ceny zahraničních konkurentů. Vhodným indikátorem jsou rovněž průměrné dovozní ceny EU. Výhodou použití PPI - při podobnosti vývoje k průměrným dovozním cenám - je jeho přítomnost v šetření Consensus Forecasts. 9

16

Spotřeba vlády ve stálých cenách a po odečtení sezonních vlivů rostla meziročně ve 2.Q 2008 o 1,8 %, tj. mírně pomaleji než původní predikce. Ve 3.Q by reálná spotřeba vlády měla meziročně zhruba stagnovat. Pozorované nominální i reálné ekonomické proměnné slouží k identifikaci technologických strukturálních šoků (technologií). 11 Odhadované tempo tzv. implikované agregátní technologie postupně klesá a v současnosti se nachází mírně pod svou dlouhodobou 5% úrovní. Přehodnocení implikovaného agregátního tempa růstu oproti minulé prognóze reflektuje revizi jednotlivých komponent HDP, tempa růstu práci zhodnocující technologie a investičně specifické technologie. Růst práci zhodnocující technologie je revidován směrem k nižšímu růstu v důsledku revize (snížení) hrubé tvorby kapitálu a revize (snížení) nominálních mezd. Revidovaná data hrubé tvorby kapitálu spolu s vyšší spotřebou implikují při nižším růstu mezd a nezměněném vývoji cenových okruhů nižší odhad práci zhodnocující technologie, a tím více proinflační strukturu HDP. Nižší investiční aktivita je vysvětlena očekáváním nižší rentability kapitálu v důsledku nižší očekávané produktivity, neboť ostatní pozorované veličiny se nemění. Zpomalení tempa růstu technologií generuje, ceteris paribus, více proinflační působení domácích nákladových tlaků na prognóze 12. Více proinflační prostředí je naznačeno i pozorovaným vývojem složek inflace, když korigovaná inflace bez PH byla ve 3.Q vyšší oproti prognóze z 5.SZ. Revize hrubé tvorby kapitálu a její promítnutí do technologických trendů představuje jedno z hlavních rizik počátečních podmínek. Predikční aparát však promítá tuto novou informaci do technologických trendů pouze omezeně v důsledku práce s chybami měření, zohledňující vysokou volatilitu hrubé tvorby kapitálu. 13 Tempo růstu implikované agregátní technologie (mzr. v %)

Tempo růstu práci zhodnocující technologie (mzr. v %) 8

10

7

8

6 6 5 4 4

7. SZ

7. SZ 2

5. SZ

3

5. SZ

Dlouhodobé tempo

Dlouhodobé tempo 0 I/04

11

12

13

III

I/05

III

I/06

III

I/07

III

I/08

2 I/04

III

III

I/05

III

I/06

III

I/07

III

I/08

III

Růstem technologie nazýváme situaci, kdy dochází k růstu objemu produkce bez navyšování výrobních faktorů práce a kapitálu. Růst technologie tak vyvolává růst reálného objemu produkce při její konstantní ceně nebo pokles ceny výstupu vůči cenám vstupů při konstantním reálném objemu. Nižší tempo růstu práci zhodnocující technologie by již na historii vedlo k vyšší inflaci. To však není možné, neboť pozorovaná inflace se nemění. Proinflační příspěvek práci zhodnocující technologie je částečně kompenzován protiinflačními nákladovými šoky. Zároveň nižší pozorované reálné mzdy při vyšší spotřebě domácností vyžadují poptávkové šoky ve spotřebě. Filtrovaná hodnota hrubé tvorby kapitálu je ovlivněna modelovou strukturou a vývojem ostatních veličin.

17

Exportně specifická technologie (mzr. v %) Diferenciál v kvalitě (mzr. v %) 5 7. SZ 5. SZ

4

Dlouhodobé tempo 3

2

1 I/04

III

I/05

III

I/06

III

I/07

III

I/08

III

Odhad růstu exportně specifické technologie zůstává nadále vysoký a prognóza očekává návrat růstu této technologie ke své neutrální úrovni. Zastavení dalšího zrychlování tempa růstu exportně specifické technologie lze interpretovat jako snižování jedné ze složek (aktuálně vysokého) „rovnovážného“ reálného zhodnocení měnového kurzu. Přehodnocení tempa růstu exportně specifické technologie na minulosti směrem vzhůru je důsledkem revize deflátorů vývozu a dovozu a částečně také relativně vysokého růstu vývozu ve 2.Q 2008. Dostupná pozorování a krátkodobá prognóza pro 3.Q 2008 vedou k přehodnocení vnímané kvality vzhůru v letošním roce, nejvíce v důsledku stále vysokého růstu vývozu zboží a služeb při poklesu zahraniční poptávky a zhoršení cenové konkurenceschopnosti českého vývozu.

II.2 Předpoklady modelových mechanismů Stejně jako základní scénář z minulé SZ byla prognóza zpracována za pomoci modelu g3. V jeho nastavení nebyly od poslední prognózy provedeny žádné změny.

II.3 Předpoklady o vývoji vnějšího prostředí Z vnějšího prostředí přicházejí signály o dalším výrazném zpomalování hospodářského růstu, zejména ve vyspělých ekonomikách. Dochází k opuštění hypotézy o tzv. „decoupling“ evropské ekonomiky od americké. Inflace patrně již kulminovala a v následujících čtvrtletích by mělo docházet k jejímu postupnému poklesu, k čemuž přispěje výrazný propad cen ropy a ostatních surovin a cen zemědělských komodit. Vlivem repatriace investic došlo ke značnému posílení amerického dolaru. Úrokové sazby po odečtení kreditního rizika výrazně poklesly, a odrážejí tak dosavadní i očekávané kroky nejvýznamnějších světových centrálních bank k uvolnění měnové politiky v rámci boje proti celosvětové finanční krizi a hrozící hospodářské recesi. Naopak sazby na mezibankovním trhu nezajištěných půjček jsou vysoké, a vyjadřují tak značnou míru nejistoty a kreditního rizika.

Nový referenční scénář a změny od poslední prognózy Referenční scénář pro 7. SZ (RS07) je založen na šetření Consensus Forecasts ze 13. října 2008 (CF10) a tržních výhledech k tomuto dni. Tento Consensus Forecasts byl zjišťován již po eskalaci finanční krize, a částečně ji tak zohledňuje. Riziko je však směrem k dalšímu

18

zhoršení výhledu směrem k hlubšímu a dlouhodobějšímu hospodářskému poklesu (viz alternativní scénář prognózy). Očekávaný růst ukazatele efektivního HDP v eurozóně byl v období od 5. SZ (založené na CF07) postupně snižován jak pro letošní rok (ze 2,0 na 1,5 %), tak zejména pro rok 2009 (z 1,3 na 0,5 %). Z nové dlouhodobé předpovědi vyplývá, že nižší je i výhled pro rok 2010 (který poklesl z 1,8 na 1,4 %). Snížení jde napříč všemi zeměmi eurozóny, přičemž nejvíce je postiženo Irsko, kde se letos očekává pokles HDP, a Itálie s předpovědí nulového růstu jak pro letošní tak i příští rok. Významná angažovanost vlád a centrálních bank v Evropské unii z přelomu září a října, a skutečnost, že zhruba 40% CDOs je drženo v Evropě, vedla k opuštění hypotézy o tzv. „decoupling“ evropské ekonomiky od americké. Naopak předpověď efektivní inflace CPI v eurozóně nezaznamenala od 5. SZ prakticky žádnou změnu, jen pro rok 2009 byla snížena o 0,1 p.b. na 2,2 % a o stejnou hodnotu zvýšena v roce 2010 na 2,0 %. Minimální změna u efektivního agregátu je výsledkem smíšeného vývoje v jednotlivých zemích. K většímu posunu došlo vlivem neočekávaně vysokého růstu ve 3.Q 2008 u efektivní inflace PPI, kde se v září zvýšila předpověď pro letošní rok (z 5,5 na 6,2 %) a nepatrně vyšší inflace je očekávána i pro roky 2009 a 2010, kde však výsledné zvýšení činí jen 0,1 p.b., a očekávaný růst PPI je tak 3,1 % pro oba roky. (rozdíl v p.b.)

Efektivní HDP eurozóny

(mzr. růst v %) (rozdíl v p.b.)

0.0

2.5 2.0 1.5 1.0 0.5 0.0 -0.5

-0.5 -1.0

Rozdíl RS07 RS05

-1.5

(rozdíl v p.b.)

Efektivní PPI eurozóny

(mzr. růst v %)

1.5

8

1.0

6

0.5

4

0.0

2

-0.5

0

(rozdíl v %)

Kurz USD/EUR

0.2

3.5

0.1

3.0

0.0

2.5

-0.1

2.0

-0.2

-8

1.4 1.3 III

IV

I/09

II

III

IV

I/10

II

III

5.0 4.5 4.0 3.5 3.0 2.5 2.0

-1.50

1.5

II

(sazba v %)

-1.00

-4

I/08

EONIA 3M swap

-0.50

(rozdíl v %)

1.6

-12

1.5

(rozdíl v p.b.) 0.00

(USD/EUR)

0

(mzr. růst v %)

Efektivní CPI eurozóny

Cena ropy Brent

(USD/barel)

0

175

-10

150

-20

125

-30

100

-40

75

-50

50 I/08

IV

II

III

IV

I/09

II

III

IV

I/10

II

III

IV

K výraznému poklesu došlo u krátkodobých úrokových euro sazeb, jejichž bezriziková úroveň je aproximována vývojem tříměsíčních swapů na EONIA index 14. Ty jsou v RS07 očekávány pro rok 2009 o cca 1,25 p.b. níže, než tomu bylo v RS05. Pro rok 2010 se počítá s jejich mírným růstem z 2,75 % v polovině roku 2009 na 3,25 % prakticky po celý rok 2010. Tento tržní vývoj k datu zjišťování CF10 byl v souladu s předpovědí CF10, která výrazně snížila očekávané sazby 3M EURIBOR (méně v krátkém horizontu 3 měsíců, více v horizontu 1 roku). To však může znamenat jak nižší očekávané sazby, tak i očekávaný pokles v současnosti extrémně vysoké rizikové prémie na peněžním trhu. 14

S přechodem na model g3 byla referenční zahraniční úroková sazba změněna z jednoroční na tříměsíční. Sazby swapu na 3M EONIA index byly zvoleny proto, že na rozdíl od sazeb 3M Euribor nesou výrazně nižší míru kreditního rizika. Přitom právě kreditní riziková prémie v poslední době zamlžuje hodnocení výhledu zahraničních sazeb. 3M EONIA swap sazba tak lépe odráží nastavení měnové politiky ECB.

19

Značný posun byl zaznamenán i u vývoje očekávaného kurzu USD/EUR, který od sestavení minulé prognózy až téměř do konce října vlivem repatriace amerických investic posiloval. To bylo reflektováno i postupným posilováním tohoto kurzu v předpovědích CF. Vůči RS05 tak je v RS07 očekávaný kurz dolaru ve zbytku roku silnější o více než 10 %, v dalších letech se rozdíl obou předpovědí snižuje postupně k 6 %, když dolar by měl dále mírně posilovat k úrovni 1,31 USD/EUR. V podstatě ke kolapsu cen došlo na trhu s ropou, kde ceny propadly z nedávných maxim, kdy atakovaly úroveň 150 USD/b, až pod hranici 60 USD/b koncem října. U čtvrtletních průměrů tak byla hodnota ve 3.Q nižší oproti scénáři 5. SZ o 18 %, ale ve 4.Q 2008 by měl rozdíl vzrůst již nad 40 % a jen postupně klesat s rostoucím horizontem předpovědi, která předpokládá pozvolný růst cen budoucích kontraktů k hodnotě 92 USD/b na konci roku 2010. Trhy tak míří v delším horizontu zhruba na stejnou úroveň, jakou odhadují dotázaní analytici v průzkumu CF10. Interval předpovědí analytiků je však vzhledem k nedávnému prudkému poklesu cen velice široký. Podobný vývoj jako na trhu ropy můžeme pozorovat i u cen benzínu.

Obchodní partneři – efektivní ukazatele Očekávaný vývoj efektivních ukazatelů pro všechny významné obchodní partnery 15 je rovněž založen na CF10. Oproti předchozí předpovědi z 5. SZ (založené na CF07) byla skutečná efektivní inflace ve 3.Q o 0,4 p.b. vyšší, ale ve zbytku letošního roku a v první polovině roku 2009 se očekává její pokles až pod scénář RS05. Spíše díky bazickým efektům pak meziroční inflace na přelomu let 2009/10 opět roste, aby v závěru roku 2010 opět poklesla. Růst efektivního HDP ve 2.Q naplnil očekávání CF07 a dále klesal. Současná předpověď je však výrazně pesimističtější, než tomu bylo v 5. SZ, a očekává další pokles růstu efektivního HDP až do konce roku 2008. Od poloviny roku 2009 by mělo docházet k pozvolnému oživení, avšak menšímu, než očekával RS05. Efektivní ukazatele růstu CPI a HDP všech významných obch. partnerů (v %, p.b.) Rozdíl oproti CF07 (pravá osa) Mzr. růst CPI (levá osa)

6

1.0

6

1.0

Mzr. růst HDP (levá osa)

5

0.5

5

0.5

4

0.0

4

0.0

3

-0.5

3

-0.5

-1.0

2

2 I/04

I/05

I/06

I/07

I/08

I/09

I/10

-1.0 I/04

I/05

I/06

I/07

I/08

I/09

I/10

Pozn.: tečkovaná čára – předpověď na základě Consensus Forecasts.

Rok trvající trend prudké apreciace efektivního kurzu koruny (jak nominálního, tak reálného) vůči agregátu všech významných obchodních partnerů kulminoval koncem července a poté došlo během necelých dvou měsíců k rychlé korekci zhruba na květnovou hodnotu. Zde by se měl efektivní kurz podle CF10 pohybovat s mírnými výkyvy až do konce 15

Efektivní ukazatele agregují příslušné veličiny jednotlivých zemí na základě váhového schématu založeného na objemu obchodní výměny dané země s ČR. Je zohledněno cca 70 nejvýznamnějších obchodních partnerů.

20

roku 2010. Předpověď ČNB naopak předpokládá na začátku roku 2009 návrat koruny k silnějším hodnotám, a její očekávaná trajektorie efektivního kurzu tak leží výše. Vůči agregátu středoevropských měn je současný efektivní kurz koruny sice z historického pohledu mírně silný, ale zdaleka nedosahuje svých maxim z března letošního roku nebo prázdninových měsíců roku 2006. Přesto Consensus Forecasts předpovídal koruně ještě mírné oslabení a pak více méně stagnaci až do konce uvažovaného horizontu. Efektivní kurzy (rok 2000=100) 175 Svět celkem 165 155 145 135 125 Nominální Reálný (CPI) 115 105 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10

130 Středoevropské ekonomiky 125 120 115 110 105 100 95 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10

Pozn.: růst = apreciace, plná tenká čára – předpověď ČNB, tečkovaná čára – předpověď na základě CF.

Eurozóna, Německo a Slovensko Meziroční tempo růstu HDP se v eurozóně ve 2.Q 2008 výrazně snížilo na 1,4 % z 2,1 % v předchozím čtvrtletí. Mezičtvrtletní pokles (anualizovaně -0,8 %) ukazuje – i přes vliv některých jednorázových faktorů – na začínající recesi. Ze čtyř nejvýznamnějších ekonomik eurozóny se HDP mezičtvrtletně snížil ve třech z nich (v Německu, Francii a Itálii). Tento negativní trend bude velmi pravděpodobně pokračovat i ve druhém pololetí. Svědčí o tom nejen silně snížený zářijový index nákupních manažerů, ale i klesající objemy maloobchodních prodejů a průmyslové produkce spolu s růstem nezaměstnanosti, pozorovaným od května letošního roku. Ekonomické oslabení potvrzuje i CF10, který proti CF07 snížil odhad růstu pro letošní rok o 0,4 p.b. na 1,2 % a pro příští rok o 0,7 p.b. na 0,5 %, což v roce 2009 implikuje nulové nebo mírně záporné mezičtvrtletní růsty. Redukovány byly proti CF07 zejména očekávaná spotřeba domácností a fixní investice. V souvislosti s globálním ekonomickým oslabením se snížila zahraniční poptávka a přebytek obchodní bilance se změnil v deficit. Kumulované saldo obchodní bilance za prvních 8 měsíců letošního roku se proti stejnému období minulého roku zhoršilo o 29 mld. EUR na deficit 15 mld. EUR. Také dvanáctiměsíční kumulované saldo běžného účtu se z přebytku 27 mld. EUR v červenci 2007 změnilo v deficit 24 mld. EUR v červenci letošního roku. Meziroční inflace se v eurozóně v září snížila na 3,6 % z 3,8 % v srpnu a 4 % v červenci. Stále vysoká inflace je důsledkem nárůstu cen energií, dopravy a potravin. Meziměsíční cenový růst byl pouze 0,2 % a k jeho zpomalení přispěly právě výše uvedené položky, jejichž trend se v průběhu léta obrátil a jejichž ceny začaly, zatím pouze meziměsíčně, klesat. Z důvodu nižšího růstu úvěrů soukromému sektoru meziroční růst peněžní zásoby (M3) v srpnu dále zpomalil na 8,8 % z 9,1 % v červenci. Snížil se také růst agregátu M2 a růst M1 se zastavil. V první polovině října jak 3M, tak 1Y EURIBOR dosahoval stále relativně vysokých hodnot 5,3 %, resp. 5,4 %, což odráželo přetrvávající vysokou rizikovou prémii na mezibankovním trhu (1,6 p.b., resp. 2,1 p.b.). V důsledku zhoršování finanční krize a s ohledem na snížení výhledu pro HDP i inflace přistoupila ECB 8. října k mimořádnému, s ostatními centrálními bankami koordinovanému, snížení své základní sazby o 0,5 p.b. na 3,75 %. Těsná 21

nadpoloviční většina v CF10 oslovených analytiků očekávala ještě jedno snížení sazeb na listopadovém zasedání ECB. ECB dále zúžila na polovinu (na 1 p.b.) rozpětí mezi svou zápůjční a depozitní sazbou (v současnosti 4,25 % a 3,25 %) a přistoupila k prakticky neomezenému dodávání likvidity bankám za základní (refinanční) sazbu při nižších požadavcích na kvalitu přijímaného kolaterálu. Tato opatření přispěla k uklidnění situace na peněžním trhu a k poklesu sazeb EURIBOR (3M se koncem října nacházel na hodnotě 4,8 % a 1Y na hodnotě 5,0 %). V souladu s tím poklesly i sazby EONIA. Ve 2.Q 2008 se růst německého HDP snížil o 0,9 p.b. na 1,7 %. Mezičtvrtletně HDP poklesl o 0,5 %. Částečně za tímto poklesem stály dle německého statistického úřadu mimořádné vlivy v 1.Q, které způsobily vysoký nárůst HDP v 1.Q 2008 (o 1,3 %). Dalším důvodem poklesu bylo snížení spotřeby domácností. Domácnosti přes růst mezd a zaměstnanosti reagovaly na vysoký růst cen energií a potravin, pokračování finanční krize a nejistý výhled pro globální ekonomiku omezením spotřeby a zvýšením míry úspor. Ve 3.Q zatím pokračovalo meziměsíční i meziroční snižování míry nezaměstnanosti (až na 7 %), zvyšování zaměstnanosti a růst průmyslové produkce (v srpnu o 2 %). Naproti tomu vývoj maloobchodního obratu a stavební výroby ukazuje na oslabování ekonomiky. Výhled pro německé hospodářství není příznivý. CF10 snížil oproti CF07 značně predikci růstu HDP pro letošní rok (o 0,5 p.b. na 1,7 %) a zejména pro příští rok (o 0,9 p.b. na 0,3 %). Také německé ministerstvo hospodářství korigovalo svou prognózu pro příští rok z 1,2 % na 0,2 %. V červenci se meziročně mírně snížil přebytek obchodní bilance o 4 mld. EUR na 14 mld. EUR. Také saldo běžného účtu se v červenci meziročně snížilo o 3 mld. EUR na 12 mld. EUR. Inflace v září klesla o 0,3 p.b. na 3 % hlavně v důsledku vývoje cen energií a potravin. CF10 očekává, že se inflace bude dále snižovat až na průměrnou hodnotu okolo 2 % v příštím roce. Růst slovenského HDP ve 2.Q 2008 zpomalil o 0,8 p.b. na stále velmi vysokých 8 %. Rychlý růst spotřeby domácností ovlivněný vysokou dynamikou mezd (reálně o 4,8 %) poněkud oslabil, ale zvýšilo se tempo růstu vládní spotřeby a fixních investic. Vzhledem k předstihu tempa růstu dovozu před vývozem se příspěvek čistého vývozu k ekonomickému růstu mírně snížil. Pro druhé pololetí se očekává kvůli snížení vnější poptávky další zpomalení růstu produktu zhruba na 6,5 %. Rychlý ekonomický růst se projevil meziročním růstem zaměstnanosti v 2.Q téměř o 3 % a v srpnu dalším meziměsíčním (o 0,1 p.b.) a meziročním (o 1,3 p.b.) poklesem míry nezaměstnanosti na 9,9 %. Údaje o vývoji HDP ve 3.Q zatím nejsou k dispozici, ale vývoj průmyslové produkce naznačuje, že by růst produktu mohl dále zpomalit. V září se mírně zvýšila inflace (HICP) na 4,5 %. NBS na konci října snížila svou základní sazbu o 0,5 p.b. na 3,75 %, a přizpůsobila tak svoji sazbu základní sazbě ECB.

Spojené státy Meziroční růst americké ekonomiky ve 2.Q 2008 zpomalil o 0,4 p.b. na 2,1 %, ale anualizovaný mezičtvrtletní růst se zvýšil z 0,9 % na 2,8 %. Růst všech složek domácí poptávky oslabil, toto oslabení však bylo tlumeno realizovaným fiskálním impulzem. Zároveň při klesajícím dovozu dále zrychlil růst vývozu, podpořený minulým oslabením dolaru. Výhled pro zbytek letošního roku i celý rok 2009 se značně zhoršil. Krize na finančních trzích se promítla do zvýšení tržních úrokových sazeb i do obtížnějšího přístupu k úvěrům pro domácnosti i podniky. To vedlo ke snížení spotřeby a investičních výdajů. Údaje o HDP za 3.Q 2008 budou publikovány až 30. října, avšak nepříznivý vývoj na trhu práce (růst nezaměstnanosti a pokles zaměstnanosti) a pokles maloobchodního obratu (v září meziměsíčně i meziročně o 1 %) i průmyslové výroby (v září meziročně o 4,5 %) ukazují na

22

to, že se ekonomika (spolu s eurozónou a dalšími průmyslovými zeměmi) již nachází v recesi. Na ekonomický pokles v USA ukazují také predikce CF10. Odhad růstu HDP v letošním roce se proti CF07 snížil pouze o 0,1 p.b. na 1,4 %, ale k výrazné úpravě došlo u prognózy pro rok 2009. Ta se proti CF07 snížila z 1,5 % na 0,0 %. Důvodem takto dramaticky sníženého výhledu pro hospodářskou aktivitu je hloubka a intenzita probíhající finanční krize. Inflace v září klesla proti předchozímu měsíci o 0,5 p.b. na 4,9 % díky značnému snížení světových cen energií a komodit. V srpnu a září dovozní ceny meziměsíčně klesaly o 3 % a jejich meziroční růst se zpomalil. To vedlo k nižší inflaci cen výrobců. Podle CF10 se inflace sníží na 2,3 % v polovině příštího roku. Na svém řádném zasedání 16. září ponechal Fed v situaci vysoké inflace a klesajícího výhledu pro HDP svou základní sazbu beze změny na 2% hladině. K jejímu snížení o 0,5 p.b. přistoupil koordinovaně s dalšími pěti centrálními bankami 8. října. K dalšímu snížení sazeb Fedu o 0,5 p.b. na 1,0 % došlo na řádném zasedání koncem října.

Kurz eura vůči dolaru Od poloviny července začal americký dolar vůči euru prudce posilovat ze svých rekordních minim (1,6 USD/EUR). Posilující trend pokračoval s přestávkou ve druhé polovině září, kdy dolar krátkodobě opět oslabil, až téměř do konce října, kdy se dostal na hodnotu 1,25 USD/EUR. V posledních říjnových dnech však mírně oslabil pod 1,30 USD/EUR, mimo jiné kvůli snížení základních úrokových sazeb Fedu o 0,50 p.b. na 1 %. Posilování dolaru způsobilo zejména zhoršení ekonomického výhledu v ostatních vyspělých zemích mimo Spojené státy. S přehodnocením očekávaného hospodářského růstu v eurozóně směrem dolů se zároveň otočila tržní očekávání z převažujícího růstu úrokových sazeb v eurozóně v očekávání jejich poklesu. Vyostření situace na finančních trzích v průběhu září a nárůst obav o budoucí ekonomický vývoj vedly 8. října ke koordinovanému snížení základních úrokových sazeb hlavními centrálními bankami, včetně amerického Fedu a ECB, o 0,5 p.b. Vlivem přetrvávající nejistoty na mezibankovních trzích však tržní sazby tento krok reflektovaly pouze v omezené míře a se zpožděním. Podle šetření říjnového CF existoval ještě prostor pro pokles jak amerických, tak evropských základních úrokových sazeb. Během následujících tří měsíců byla očekávána (CF10) pouze mírná korekce dolaru (1,38 USD/EUR) a jeho posílení v ročním horizontu k úrovni 1,31 USD/EUR. Tyto předpoklady se posledním vývojem (snížení sazeb Fedu, očekávané další snížení sazeb ECB, oslabení dolaru v závěru října) naplňují.

Cena ropy Od poloviny července pokračovaly ceny ropy Brent v sestupném trendu. Během září prolomily hranici 100 USD/b a do konce října dále poklesly až pod hranici 60 USD/b. Ceny ropy tak klesly během uvedeného období o více jak polovinu (v korunovém vyjádření o 41 %). Vysoká volatilita na trhu s ropou byla spojena s napjatou situací na finančních trzích, když během sledovaného období klesaly nejenom ceny ropy, ale také ceny ostatních komodit. Sentimentu na trhu nadále dominovala slabší poptávka po ropě ze strany vyspělých zemí, přičemž poptávka rozvíjejících se ekonomik byla i nadále vysoká. Pokles cen ropy lze částečně vysvětlit i posilováním dolaru. 16 Vlivem slabších dodávek do zemí OECD 16

Korelační koeficient mezi cenami ropy a vývojem kurzu USD/EUR dosáhl v posledních třech měsících hodnoty 0,95.

23

a předpokládaného zpomalení globálního ekonomického růstu v roce 2009 IEA v říjnu snížila odhadovanou poptávku po ropě v letošním i v příštím roce. Pro nejbližší období je předpokládána pokračující volatilita a tendence spíše k nižším cenám. Proto svolal OPEC na listopad setkání, ze kterého by mohlo vzejít rozhodnutí o dalším snížení produkce. Podle tržního výhledu (RS07) by průměrná cena ropy Brent měla v příštím roce dosáhnout 86 USD/b s mírným nárůstem v roce 2010. Cena ropy WTI, která koncem října poklesla k hodnotě 63 USD/b, by se měla podle CF10 v nejbližších třech měsících pohybovat okolo 89 USD/b a v horizontu jednoho roku pouze mírně vzrůst na 92 USD/b s tím, že došlo ke zvýšení rozpětí jednotlivých odhadů. Vývoj cen ropy Brent a benzínu na burzách ARA (měsíční průměr, CZK/litr) 14

Brent Benzín

12 10 8 6 4 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

II.4 Předpoklady o vývoji fiskální politiky Fiskální prognóza byla aktualizována na základě zpřesněných údajů o hospodaření vládního sektoru za rok 2007, zveřejněných v rámci podzimních notifikací vládního deficitu a dluhu. Současně byly zohledněny další nově dostupné údaje. Prognóza schodku veřejných financí byla pro rok 2008 snížena na 0,8 % HDP, pro rok 2009 byla naopak mírně zvýšena na 1,4 % HDP. Pro rok 2010 předpokládáme schodek ve výši 1,6 % HDP. Strukturální saldo se v letech 2008 – 2010 bude pohybovat na úrovni kolem 1,5 % HDP. 5.SZ

2007 6.SZ

7.SZ

5.SZ

2008 6.SZ

7.SZ

5.SZ

2009 6.SZ

7.SZ

2010 7.SZ

-1.6

-1.6

-1.0

-1.1

-1.1

-0.8

-1.3

-1.3

-1.4

-1.6

-1.3

-1.3

-0.7

-1.1

-1.1

-0.8

-1.3

-1.3

-1.4

-1.6

-2.2

-2.2

-2.0

-1.6

-1.6

-1.5

-1.5

-1.5

-1.5

-1.4

0.6 0.6 0.1 0.1 Fiskální pozice v p.b. *** 0.3 0.3 0.8 0.5 0.0 *upraveno o mimořádné jednorázové operace; **cyklicky očištěné saldo upravené o mimořádné jednorázové operace *** měří meziroční změnu strukturálního salda (kladná hodnota indikuje fiskální restrikci, záporná hodnota fiskální expanzi)

0.1

Saldo vládního sektoru (ESA 95, ČNB) v % HDP Upravené saldo * (ESA 95, ČNB) v % HDP Strukturální saldo ** v % HDP (ESA 95, ČNB)

Dne 30. září 2008 odeslal ČSÚ do Eurostatu údaje o hospodaření vládního sektoru v metodice ESA 95 za roky 2004 – 2007 v rámci tzv. podzimních notifikací vládního deficitu a dluhu. Deficit vládního sektoru za rok 2007 byl podle zpřesněných údajů oproti jarním notifikacím snížen o cca 21 mld. Kč na 1 % HDP (z původních 1,6 % HDP). Hlavním zdrojem tohoto přehodnocení bylo zvýšení inkasa nepřímých daní a snížení vládních investic. 17 Jedná se však stále o předběžný odhad, který bude v průběhu následujícího roku dále zpřesňován. V rámci podzimních notifikací byla poskytnuta i fiskální prognóza pro rok 2008, kterou tradičně 17

Současně byly zapracovány nové informace o bezúplatných převodech majetku, které vedly k výraznému navýšení přijatých kapitálových transferů a k částečné korekci poklesu vládních investic. Bezúplatné převody majetku se přitom projeví v bilanci vládního sektoru jak na straně příjmů (přijaté kapitálové transfery), tak na straně výdajů (v položce hrubá tvorba fixního kapitálu) ve stejném rozsahu. Ve svém výsledku nemají tedy dopad na výsledné saldo hospodaření vládního sektoru.

24

sestavilo MF. 18 MF zde snížilo svůj odhad schodku veřejných financí pro letošní rok na 1,2 % HDP. 19 Zapracování notifikovaných údajů o hospodaření vládního sektoru do fiskální prognózy ČNB vedlo ke snížení vládních investic, ke zvýšení nominální spotřeby vlády a k mírnému nárůstu inkasa nepřímých daní v letech 2008-2009. Aktualizovaná prognóza daňových příjmů implikuje nižší daňové výnosy než předpokládala 5.SZ, a to zejména v případě přímých daní a pojistného na sociální zabezpečení. Zatímco ve fiskální prognóze pro rok 2008 ještě převáží vliv nižších investic a vyššího inkasa nepřímých daní, a odhadovaný schodek veřejných financí byl tak snížen pod 1 % HDP (na 0,8 % HDP), v roce 2009 se již významněji projeví snížení inkasa přímých daní a odvodů na sociální zabezpečení, a očekávaný schodek veřejných rozpočtů je tak pro příští rok přehodnocen mírně nahoru na 1,4 % HDP. Prognóza pro rok 2009 nově zahrnuje dopady novely zákona o státní sociální podpoře, která prodlužuje délku pobírání rodičovského příspěvku rodiči pečujícími o dlouhodobě zdravotně postižené dítě na 15 let (s dopadem 1,5 mld. Kč). V roce 2010 očekáváme deficit veřejných financí ve výši 1,6 % HDP. Další prohloubení deficitu v roce 2010 souvisí zejména s výpadkem inkasa DPPO (v důsledku poklesu sazby DPPO o 1p.b.) a s dopady nového zákona o nemocenském pojištění. Aktuální predikce fiskálního vývoje je stejně jako ty předešlé významně ovlivněna opatřeními přijatými v rámci zákona o stabilizaci veřejných financí, která se promítají do prognózy jednotlivých složek příjmů a výdajů vládního sektoru a následně do prognózy složek HDP. Vzhledem k nejistotám o dopadech světové finanční krize na vývoj domácí ekonomiky a vzhledem k výraznému zpomalení domácí ekonomiky je bilance rizik prognózy vychýlena spíše k větším deficitům v následujících letech.

II.5 Vyznění prognózy Protiinflační působení minulého kurzového zhodnocení, postupný pokles proinflačních tlaků z domácí ekonomiky a odeznění jednorázových šoků z přelomu let 2007 a 2008 povede k rychlému návratu inflace k bodovému inflačnímu cíli. Slabá zahraniční poptávka spolu s minulým zhodnocením kurzu výrazně sníží dynamiku zahraničního obchodu a příspěvek čistého vývozu k růstu HDP. Zpomalení reálného růstu bude provázeno snížením poptávky po práci a tlakem na pokles dynamiky nominálních mezd. Reálný disponibilní důchod s rychlým poklesem inflace na začátku příštího roku vzroste a spotřeba domácností tak bude pozvolna zrychlovat. S oživením zahraničního růstu koncem příštího roku začne zejména růst hrubé tvorby kapitálu obnovovat svou dynamiku. Nominální měnový kurz bude po počátečních výkyvech opět zvolna zhodnocovat. S prognózou je konzistentní pokles úrokových sazeb, následovaný jejich mírným růstem na přelomu let 2009 a 2010.

18

19

Údaje za minulé roky (tj. 2004 – 2007) jsou pro účely notifikací zpracovány a zveřejněny českým statistickým úřadem, zatímco výhled pro běžný rok (tj. 2008) je sestavován Ministerstvem financí. Návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2009, který byl na konci září předložen k projednání do PSP ČR, pro letošní rok předpokládal schodek ve výši 1,7 % HDP.

25

Celková a měnověpolitická inflace (mzr. v %)

3M PRIBOR (% p.a.) 4.5

8 Celková inflace

7.SZ

MP inflace 6

4

5.SZ

Inflační cíl 3.5

4 3

2

0 I/06

2.5

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

2 I/06

III

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

III

III

I/09

III

I/10

III

Růst HDP (mzr. v %)

Nominální kurz (v CZK/EUR)

7

29 7.SZ

28

6

5.SZ

7.SZ

27 5

5.SZ

26 4

25 3

24 23 I/06

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

2 I/06

III

III

I/07

III

I/08

Prognóza celkové inflace rychle klesá a již začátkem příštího roku se nachází poblíž inflačního cíle. Koncem příštího roku je pak celková inflace na cíli, od kterého se mírně odchyluje v roce 2010 vlivem růstu regulovaných cen. Podobně i měnověpolitická inflace se navrací k cíli. S odezněním příspěvku změn nepřímých daní zmizí v polovině příštího roku rozdíl mezi celkovou a měnověpolitickou inflací. Oproti 5. SZ leží prognóza celkové i měnověpolitické inflace níže. Vysoký příspěvek regulovaných cen k celkové inflaci přetrvá do konce letošního roku, než se začne snižovat až na úroveň pod 1 p.b. v závěru roku 2009. V průběhu roku 2010 se pak příspěvek regulovaných cen do inflace opět mírně zvýší. Růst regulovaných cen v roce 2009 a 2010 je tažen především růstem regulovaného nájemného a růstem cen elektřiny. Prognóza regulovaných cen se oproti předpokladům 5. SZ snížila. V roce 2009 byla významně snížena predikce cen zemního plynu vzhledem k poklesu cen ropy. Pro rok 2010 byla revidována predikce růstu regulovaného nájemného směrem dolů, neboť v současnosti lze považovat za málo pravděpodobné zvýšení cen až k maximální hranici dané současnou legislativou 20. Výhled celkových primárních dopadů změn nepřímých daní do inflace se nemění. Celková inflace se od 2. pololetí 2009 shoduje s měnověpolitickou. V dosavadním průběhu druhé poloviny letošního roku se predikce bezprostředních sekundárních dopadů, souvisejících se zvýšením spotřebních daní u cigaret, v zásadě naplňuje. Tj. nadále platí, že ceny cigaret vzrostou o něco více, než by odpovídalo zvýšení jejich spotřebních daní, z důvodu zaokrouhlení cen cigaret na celé koruny převážně směrem nahoru. 20

Za posunem v expertní predikci stojí mimo jiné nedávné tiskové prohlášení Ministerstva pro místní rozvoj, které uvažuje o rozložení deregulace nájemného do let 2009-2012. To potvrzuje naše předchozí úvahy o možném nižším dopadu deregulace nájemného do inflace v roce 2010.

26

Změna predikce regulovaných cen a dopadů změn daní (ke konci roku) Regulované ceny (mzr. růst v % / dopad v p.b.)

2008 7. SZ 08 16.6

z toho (hlavní změny): Regulované nájemné Ceny elektřiny Ceny zemního plynu Ceny tepla Regulované ceny ve zdravotnictví

23.0 9.5 34.1 11.0 43.0

Primární dop. změn daní v nereg. cenách v p.b. Okamžité sekundární v nereg. cenách celkem v p.b.

5. SZ 08 16.9

2.85

23.0 9.5 37.3 11.0 42.0

0.40 0.37 0.76 0.33 0.58

2.90 0.40 0.37 0.83 0.33 0.57

2009 7. SZ 08 4.6 27.0 10.0 -11.8 4.0 2.0

0.54 0.40 -0.33 0.13 0.04

27.0 10.0 4.1 4.0 2.0

2010 7. SZ 08 6.3

1.32

28.5 7.0 0.0 2.0 2.0

0.54 0.40 0.12 0.13 0.04

5. SZ 08 7.2

1.23

37.0 7.0 0.0 2.0 2.0

0.72 0.30 0.00 0.07 0.04

1.42 0.92 0.30 0.00 0.06 0.04

1.43

1.43

0.00

0.00

0.00

0.00

-0.28

-0.28

0.00

0.00

0.00

0.00

Čistá inflace (mzr. v %)

Inflace regulovaných cen (mzr. v %)

4

20

3

7.SZ

7.SZ

5.SZ

5.SZ

15

2

10

1

5

0 I/06

0.87

5. SZ 08 7.0

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

0 I/06

III

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

III

Prognózou předpokládaný pokles čisté inflace odráží protiinflační působení počátečních podmínek i vývoj celkových inflačních tlaků na prognóze. S prognózou je konzistentní pokles úrokových sazeb, následovaný jejich mírným růstem na přelomu let 2009 a 2010. Pokles úrokových sazeb v prvním roce prognózy vyplývá z protiinflačního působení nákladových inflačních faktorů a také z krátkodobého výhledu zahraničních úrokových sazeb. Dovozní ceny z titulu minulého zhodnocení měnového kurzu působí i nadále protiinflačně, ale jejich vliv postupně slábne. K protiinflačnímu působení dovozních cen se na prognóze přidává pokles domácích nákladových tlaků. Na konci roku 2009 se však prognózou implikovaná sazba navrací ke své politicky neutrální úrovni (3,0 %); růst sazeb je zároveň reakcí na růst zahraničních úrokových sazeb a opětovný nárůst regulovaných cen (zejména regulovaného nájemného). Snížení domácích úrokových sazeb v prvním roce prognózy zabrání otevření kladného úrokového diferenciálu, a bude tak mírnit zhodnocování kurzu na prognóze. Nominální měnový kurz bude nejprve korigovat počáteční znehodnocení (předpokládané krátkodobou prognózou), které je zachyceno jako jednorázový šok do rizikové prémie. Následně bude pokračovat v mírném zhodnocování v souladu se svým dlouhodobým trendem a odrážet mimo jiné i předpoklad referenčního scénáře ohledně budoucího postupného oživení zahraniční poptávky. Protiinflační působení nákladových inflačních tlaků na prognóze vrcholí a umožní návrat inflace k cíli. Pokles nákladových tlaků na prognóze odráží protiinflační působení dovozních cen a pozvolné odeznívání proinflačních tlaků z domácí ekonomiky. Minulé zhodnocení měnového kurzu ovlivní prostřednictvím dovozních cen čistou inflaci nejvíce v prvním pololetí příštího roku. Zpoždění transmise kurzu do čisté inflace je dáno strnulostí jak dovozních, tak i spotřebitelských cen. Protiinflační působení kurzu bude následně postupně

27

slábnout. Důvodem je především krátkodobá prognóza kurzu na 4.Q 2008 (24,80 CZK/EUR) a zpožděný efekt vysoké zahraniční inflace z letošního roku. Růst nominálních mezních nákladů spotřebitelského sektoru (mzč. v %, příspěvky v p.b., anualizováno) 6

Růst nominálních mezních nákladů sektoru mezispotřebních (domácích) statků (mzč. v %, příspěvky v p.b., anualizováno) Mzdy

10

Exportně spec. tech.

Cena kapitálu

Inflace import. cen 4

P ráci zhodnoc. tech.

Inflace cen mezispotřeby

5

2 0 0 -5

-2

-4 I/06

-10 I/06

I/10

I/09

I/08

I/07

I/10

I/09

I/08

I/07

Mezera reálných mezních nákladů, spotřební statky (v %) 1 7.SZ 5.SZ

0.5

0

-0.5

-1 I/06

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

III

Tempo růstu zahraničního PPI a ceny ropy Brent (mzr. v %)

Predikce dovozních cen a kurz (mzr. v %)

8

5

100 Zahr. PPI Brent

7

Dovozní ceny

80

6

Kurz (CZK/EUR) 0

60

5

40

4

-5

20

3

0

2

-10

-20

1 0

-40 I/06

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

-15 I/06

III

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

III

Pozn.: Záporná změna kurzu znamená zhodnocení

Domácí proinflační tlaky budou postupně odeznívat. Za jejich poklesem bude stát zvolnění růstu nominálních mezd. Prognózou očekávané zpomalení růstu nominálních mezd odráží klesající poptávku po práci při zpomalení ekonomického růstu v důsledku minulého zhodnocení měnového kurzu, nízké zahraniční poptávky a pouze pozvolného návratu růstu

28

práci zhodnocující technologie k rovnováze. Snížení dynamiky exportně specifické technologie snižuje tlaky na růst cen neobchodovatelných statků. 21 Tempo růstu práce zhodnocující technologie (mzr. v %)

Exportně specifická technologie (mzr. v %)

8

5 7.SZ 7. SZ

5.SZ

5. SZ

7

4

Dlouhodobé tempo

Dlouhodobé tempo 6

3

5

2

4 I/06

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

1 I/06

III

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

III

Konzistentně s prognózou inflačních tlaků budou zpomalovat všechny složky čisté inflace. Složky čisté inflace – korigovaná bez PH, ceny potravin a ceny energií – nejsou explicitně obsaženy v jádrovém predikčním modelu g3. Čistá inflace je rozložena do jednotlivých složek pomocí satelitního modelového rozkladu – viz Box: Rozklad čisté inflace. Oproti 5.SZ je zvýšena predikce korigované inflace bez PH, prognóza růstu cen potravin a pohonných hmot se snižuje. Box: Rozklad čisté inflace Index spotřebitelských cen je z analytických a komunikačních důvodů rozdělován na čtyři části - ceny potravin, ceny pohonných hmot, korigovanou inflaci bez PH a regulované ceny. Dříve používaný model QPM pracoval s uvedeným rozdělením a tyto jednotlivé části inflace i predikoval. Nově zavedený model g3 však index spotřebitelských cen rozděluje pouze na regulované ceny a čistou inflaci. Abychom nadále měli k dispozici predikce všech zmíněných složek, bylo třeba výslednou predikci čisté inflace z modelu g3 rozdělit na další standardně používané prognózované složky, tedy dopočítat prognózu cen potravin, korigované inflaci bez PH a cen pohonných hmot. Za účelem rozkladu čisté inflace na příslušné složky jsme sestavili systém několika rovnic a použili techniky Kalmanova filtru k rozkladu čisté inflace na příslušné složky. Ty jsou vyfiltrovány jako nepozorované veličiny na základě modelové prognózy čisté inflace, kurzu koruny vůči euru, exportně specifické technologie. Kromě těchto veličin filtr používá ještě další veličiny, které jsou z pohledu modelu g3 exogenní. Mezi ně patří veličiny převzaté z krátkodobé predikce (NTF - dovozní ceny energií a dovozní ceny bez potravin a energií, ceny zemědělských výrobců a nominální jednotkové mzdové náklady) a z referenčního scénáře exogenních proměnných (kurz koruny k dolaru a ceny ropy). Základ modelu tvoří tři rovnice pro odhad jednotlivých složek čisté inflace a identita, která sčítá tyto tři složky na čistou inflaci odpovídající prognóze modelu g3. Úplný model pak obsahuje ještě několik dalších rovnic zajišťujících návrat veličin k dlouhodobým rovnovážným úrovním. Výsledný systém umožňuje konzistentní odhad složek čisté inflace. K jeho dalším výhodám patří, že navržené rovnice umožňují zohledňovat expertní názory mimo jiné zohledněním vývoje alternativních krátkodobých ukazatelů.

21

Zachování stejného růstu mezd v sektoru obchodovatelných a neobchodovatelných statků při klesající exportně specifické technologii (aproximující diferenciál produktivity mezi obchodovatelným a neobchodovatelným sektorem) implikuje snižování tlaku na růst cen v sektoru neobchodovatelných statků.

29

Prognóza předpokládá postupné zpomalování korigované inflace bez PH, oproti 5. SZ však bude toto zpomalování pozvolnější. Důvodem pomalejšího poklesu je méně protiinflační působení počátečních podmínek a s tím související vyšší aktuální hodnota a výhled NJMN. Meziroční růst korigované inflace bez PH na prognóze postupně zpomaluje v návaznosti na zpomalení mezd a poklesu domácích nákladových tlaků. Efekt minulého zhodnocení měnového kurzu na prognóze postupně odezní. Velká část posunu predikce oproti 5.SZ však připadá na změnu ve způsobu rozkladu čisté inflace do jednotlivých složek. Meziroční růst cen potravin bez primárních dopadů změn daní bude zpomalovat v důsledku poklesu světových cen zemědělských výrobků, potravin a zhodnocení nominálního kurzu. Oproti 5.SZ je předpokládán prudší pokles světových a domácích cen zemědělských komodit, vedoucí k významnějšímu zpomalení meziročního růstu cen potravin. Na růst cen potravin tlačí pouze zpožděné promítnutí spotřebních daní do cen cigaret (s dopadem cca 2,4 p.b. do meziročního růstu cen potravin v roce 2009). Ceny pohonných hmot na prognóze nejprve meziročně poklesnou v důsledku současného poklesu cen ropy. Podle základního scénáře by korunová cena ropy měla od druhého pololetí 2009 opět pomalu stoupat. Od konce roku 2009 proto předpokládáme obnovení meziročního růstu cen pohonných hmot a jeho zrychlování až do poloviny roku 2010. Korigovaná inflace bez PH (mzr. v %, bez Inflace cen potravin (mzr. v %, bez primárních dopadů změn nepřímých daní) primárních dopadů změn nepřímých daní) 6,0

8,0 5. SZ 08 7. SZ 08

5,0 4,0

4,0

3,0

2,0

2,0

0,0

1,0 0,0

-2,0

-1,0

-4,0

-2,0 1/2000

-6,0 1/02

1/04

1/06

1/08

1/2010

1/2000

Ceny pohonných hmot (mzr. v %, bez primárních dopadů změn nepřímých daní) 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 -5,0 -10,0 -15,0 -20,0 1/2000

5. SZ 08 7. SZ 08

6,0

5. SZ 08 7. SZ 08

1/02

1/04

1/06

1/08

1/2010

30

1/02

1/04

1/06

1/08

1/2010

Prognóza předpokládá výrazné zpomalení růstu nominálních mezd v podnikatelské sféře při zachování relativně vysoké zaměstnanosti. 22 Oproti 5. SZ se posouvá prognóza růstu nominálních mezd dolů. Tlaky na zpomalení mzdové dynamiky vychází jednak z vysokých nákladů práce ve srovnání s její produktivitou, jednak ze zpomalení reálné ekonomické aktivity vlivem nízké zahraniční poptávky. K nižšímu růstu mezd přispívá také pomalejší návrat růstu práce zhodnocující technologie ke své dlouhodobé úrovni 23. I přes zpomalení růstu nominálních mezd však zůstávají reálné mzdy nad svou rovnovážnou hodnotou po celé období prognózy. Důvodem je provedené expertní zpomalení poklesu dynamiky nominálních mezd po vzoru minulé SZ z důvodu možných sekundárních dopadů aktuálně vysoké inflace do mzdového vývoje. V důsledku vysokého růstu regulovaných cen na prognóze dojde k rozevření mezery mezi růstem reálných nákladů práce (cena práce vůči cenám výrobců) a růstem reálných spotřebitelských mezd (cena práce vůči cenové hladině zboží a služeb), neboť výrobci nejsou ochotni a schopni tyto cenové nárůsty plně kompenzovat nárůstem vyplacených mezd. Růst mezd v nepodnikatelské sféře se bude pohybovat okolo 3,1 % v letošním roce a z důvodu rozpočtových závazků vlády v předkládaném SR se v příštím roce zvýší na 5 %. Obdobný mzdový růst lze očekávat i v roce 2010. Růst mezd v podnikatelské a nepodnikatelské sféře se tak bude na horizontu prognózy sbližovat. Tempo růstu nominálních mezd v podnikatelské sféře (mzr. v %, sezonně očištěno) 7. SZ 2008

Registrovaná nezaměstnanost (v %, sezonně očištěno) 7. SZ 2008

5. SZ 2008

11

11.0

10

10.0

9

9.0

8

8.0

7

7.0

6

6.0

5

5.0

4

I/00

22

23

5. SZ 2008

I/01

I/02

I/03

I/04

I/05

I/06

I/07

I/08

I/00

I/09

II/01

III/02 IV/03

I/05

II/06

III/07 IV/08

I/10

Situaci na trhu práce charakterizuje záporná mezera reálných mezních mzdových nákladů, implikující postupné zvolňování mzdové dynamiky v budoucnosti. Mezera reálných mzdových nákladů může být interpretována jako odchýlení aktuální situace na trhu práce od optimální nabídky práce zaměstnanců v důsledku nominální strnulosti mzdových kontraktů. Záporná mezera této veličiny je konzistentní s tlakem na zpomalení růstu nominálních mezd tak, aby byla dosažena úroveň reálných mezd odpovídající nabídkové křivce práce domácností. Dlouhodobé tempo růstu práce zhodnocující technologie je 5 %. Tato hodnota odpovídá předpokladu o potenciálním, trendovém růstu ekonomiky. Růst práce zhodnocující technologie lze chápat jako koncept podobný souhrnné produktivitě výrobních faktorů, nikoliv však totožný. Růst práce zhodnocující technologie může být odlišný od růstu produktivity práce zejména v důsledku změn v kapitálové vybavenosti práce.

31

Reálné spotřebitelské mzdy, reálné náklady práce (mzč. v %) 10

Reálné spotřebitelské mzdy Reálné náklady práce

8 6 4 2

0 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10

Vývoj reálné ekonomiky je charakterizován výraznějším zpomalením ekonomického růstu oproti 5.SZ. Růst celkového HDP zpomalí v příštím roce pod 3% úroveň především v důsledku nízké zahraniční poptávky. Ta spolu s minulým kurzovým zhodnocením povede k výraznému zpomalení příspěvku čistého vývozu k tempu růstu reálného HDP. V souladu s předpokládaným oživením růstu zahraniční poptávky v roce 2010 dojde k oživení růstu reálného HDP. K tomu přispěje i návrat tempa růstu technologií, zejména práci zhodnocující technologie, k jejich dlouhodobým tempům. Zrychlení růstu HDP bude taženo především zrychlením tempa růstu hrubé tvorby kapitálu. Na trhu práce je zpomalení ekonomického růstu provázeno zpomalením růstu poptávky po práci, zaměstnanosti a postupným nárůstem míry nezaměstnanosti. Tempo růstu celkové zaměstnanosti v průběhu roku 2008 bude postupně zpomalovat a v příštím roce dosáhne -0,3 %. V průběhu roku 2010 se pokles zaměstnanosti zastaví, v celoročním vyjádření se však zaměstnanost sníží o 1,5 %. Sezonně očištěná míra celkové registrované nezaměstnanosti by měla pozvolna růst, podobně jako obecná míra nezaměstnanosti. Růst soukromé spotřeby domácností na prognóze pozvolna zrychluje. Za oživením dynamiky spotřeby domácností stojí růst reálného disponibilního důchodu z titulu rychlejšího poklesu inflace než růstu nominálních mezd a pouze pozvolného poklesu míry zaměstnanosti. Tempo růstu reálné spotřeby domácností (mzr. v %)

Hrubá tvorba kapitálu (mzr. v %)

7

15 7.SZ

6

7.SZ

5.SZ

5.SZ

10

5 5 4 0

3

2 I/06

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

-5 I/06

III

32

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

III

Tempo růstu vývozu (mzr. v %)

Tempo růstu dovozu (mzr. v %) 16

20 7.SZ

7.SZ

14

5.SZ

5.SZ 12

15

10 8

10

6 5 I/06

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

4 I/06

III

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

III

Hrubá tvorba kapitálu v příštím roce zpomalí především z důvodu nižšího růstu zahraniční poptávky. Nižší tempo hrubé tvorby kapitálu na prognóze signalizují i poslední údaje o snižující se dynamice dovozů pro investice a mezispotřebu. Ke zrychlení tempa růstu hrubé tvorby kapitálu dojde až koncem příštího roku v souvislosti s opětovným oživením zahraniční poptávky. Oproti 5.SZ je tempo růstu HTK na celém horizontu prognózy nižší. Hrubá tvorba kapitálu v základním scénáři snižuje svou dynamiku růstu, ale její pokles je tlumen očekávaným návratem technologií k dlouhodobým tempům. Dynamika investic však může být dále ohrožena sníženou dostupností úvěrů a ochotou podniků investovat při probíhající finanční krizi, což je částečně zohledněno v základním scénáři prognózy navýšením efektivních nákladů pořízení investic. Za výrazným zpomalením reálného vývozu v průběhu roku 2009 bude stát především zpomalení zahraniční poptávky a částečně i ztráta cenové konkurenceschopnosti z důvodu minulého reálného zhodnocení kurzu. S pozvolným znovuoživením zahraniční poptávky a obnovením cenové konkurenceschopnosti dojde k mírnému opětovnému zrychlení vývozní dynamiky. Dovozní dynamika je určena prognózovaným vývojem soukromé spotřeby, hrubé tvorby kapitálu a vývozu. Růst dovozu na prognóze významně zpomaluje. Toto zpomalení je však na počátku prognózy nižší než propad vývozní dynamiky. K oživení dovozu dojde v návaznosti na oživení domácí soukromé i investiční poptávky dříve než u vývozu. Příspěvek čistého vývozu k reálnému růstu HDP se tak v roce 2009 prudce sníží a v letech 2009 a 2010 bude téměř nulový. Tempo růstu reálné vládní spotřeby se vlivem poklesu očekávané trajektorie nominální spotřeby přehodnocuje směrem dolů. Ve stálých cenách se spotřeba vlády v roce 2009 zvýší o 1,3 % (oproti 0,1 % v roce 2008), a v roce 2009 dosáhne její růst 1,0 %.

33

Základní makroekonomické indikátory CPI Inflace MP inflace Čistá inflace Regulované ceny Příspěvky daní v nereg. cenách Pribor 3M Kurz CZK/EUR HDP Soukromá spotřeba HTK z toho HTFK Vládní spotřeba Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Míra nezaměstnanosti (ČSÚ) Míra nezaměstnanosti (MPSV) Zaměstnanost (ČSÚ) Mzdy v podnikatelské sféře Mzdy v nepodnikatelské sféře NH produktivita práce NJMN EONIA 3M swap PPI EU Zahraniční poptávka Ropa Brent

mzr. % mzr. % mzr. % mzr. % v p.b. %, p.a. CZK/EUR mzr. %, sez.oč. mzr. %, sez.oč. mzr. %, sez.oč. mzr. %, sez.oč. mzr. %, sez.oč. mzr. %, sez.oč. mzr. %, sez.oč. % % mzr. % mzr. % mzr. % mzr. % mzr. % %,p.a. mzr. % mzr. % USD/barel

I 7.4 5.2 3.6 15.0 1.7 4.0 25.5 5.4 2.9 8.4 4.4 0.7 13.6 12.2 4.7 6.3 1.9 12.0 3.2 3.0 5.5 4.0 4.7 9.4 96.5

2008 II III 6.8 6.6 4.6 4.7 2.9 2.9 14.7 15.8 1.8 1.5 4.2 3.9 24.8 24.1 4.6 4.7 3.2 2.7 -4.7 0.7 4.0 3.8 1.8 0.1 13.5 11.9 8.9 8.3 4.2 4.2 5.5 5.6 1.8 1.5 9.3 9.6 3.0 3.0 2.7 3.1 4.3 4.1 4.1 4.3 6.7 7.6 8.4 4.5 122.2 115.9

34

IV 5.7 3.8 1.6 16.7 1.4 3.3 24.8 3.3 3.1 1.2 2.3 -1.6 9.4 7.6 4.2 5.7 1.2 8.5 3.0 2.1 4.5 3.8 5.9 3.0 84.1

I 3.1 2.5 1.5 9.5 0.6 3.0 24.1 3.1 3.3 1.1 3.3 0.1 7.1 6.1 4.5 6.1 0.6 7.1 5.0 2.4 4.1 3.0 4.7 -0.8 82.3

2009 II III 2.7 2.3 2.6 2.3 1.6 1.6 7.3 6.2 0.1 0.0 2.5 2.4 23.9 23.7 2.8 2.6 3.3 3.6 3.4 1.7 2.6 2.6 0.5 2.1 5.8 5.4 6.0 5.9 4.5 4.9 5.8 6.4 -0.1 -0.7 7.5 7.0 5.0 5.0 3.0 3.3 4.1 3.7 2.9 2.7 2.7 2.1 0.4 3.3 85.1 87.0

IV 2.0 2.0 1.4 4.6 0.0 2.7 23.6 3.0 3.6 2.1 3.5 2.0 6.4 6.6 5.2 6.6 -1.0 6.2 5.0 4.1 2.5 2.8 3.0 4.9 88.3

I 2.0 2.0 1.4 4.7 0.0 3.2 23.4 3.1 3.6 2.8 4.3 1.2 7.1 7.1 5.9 7.3 -1.8 6.1 5.0 5.0 2.0 3.2 3.2 5.5 89.5

2010 II III 2.3 2.4 2.3 2.4 1.5 1.6 6.4 6.3 0.0 0.0 3.3 3.2 23.3 23.3 3.1 3.0 3.5 3.5 3.6 4.4 4.3 4.2 1.1 0.9 7.0 6.8 7.4 7.5 5.8 6.1 6.8 7.2 -1.7 -1.4 5.7 5.7 5.0 5.0 4.9 4.5 1.8 2.1 3.4 3.3 3.2 3.1 5.7 5.7 90.4 91.3

IV 2.4 2.4 1.7 6.3 0.0 3.2 23.2 3.1 3.5 5.1 4.5 0.9 6.9 7.7 6.0 7.1 -1.1 5.3 5.0 4.3 2.1 3.3 3.0 5.7 92.1

III. ALTERNATIVNÍ SCÉNÁŘE Alternativní scénáře prognózy vyplývají z rizik identifikovaných v průběhu přípravy prognózy a na schůzce s BR k alternativním scénářům. Dále jsou alternativními scénáři také prognózy nezávislých institucí, které v sobě implicitně obsahují prognózu chování centrální banky. Srovnání prognózy ČNB s prognózami jiných institucí může pomoci identifikovat rizika základního scénáře prognózy. Rizika základního scénáře identifikovaná v rámci ČNB jsou představena v první části této kapitoly, rizika plynoucí z prognóz jiných institucí v její druhé části.

III.1 Rizika základního scénáře Rizika základního scénáře jsou vnímána jako protiinflační. Mezi nejvýznamnější protiinflační rizika patří riziko hlubšího než předpokládaného poklesu zahraničních ekonomik a riziko nižší deregulace nájmů v příštích letech. Proinflačním rizikem je možné další znehodnocení nominálního měnového kurzu. Největší nejistoty se týkají vývoje v zahraničí. Tato rizika směřují protiinflačním směrem v důsledku možného hlubšího než předpokládaného poklesu zahraničních ekonomik a jeho dopadu do zpomalení domácího hospodářského růstu. K pomalejšímu růstu by mohlo přispět i riziko nenaplnění předpokladu rychlého návratu technologických trendů v domácí ekonomice k dlouhodobé rovnováze. Zpomalování tempa růstu technologií může přetrvávat delší dobu, což je však z pohledu inflace spíše proinflační riziko. Protiinflačně působí riziko nižší deregulace nájmů v příštích letech. Základní scénář sice nepočítá s plnou deregulací odpovídající stávající právní úpravě, přesto existuje riziko nižšího růstu regulovaných cen v souvislosti s diskrecí místní samosprávy, případně se změnou zákona. Rizikem je i další vývoj nominálního měnového kurzu, u něhož v poslední době dochází k významným výkyvům oběma směry. V rámci zpracování situační zprávy byl zpracován jeden alternativní scénář, který popisuje implikace rizika nižšího zahraničního růstu doprovázeného výraznějším zpomalením růstu technologií v domácí ekonomice.

Alternativa: Dopady výrazného zpomalení zahraniční a domácí ekonomiky Alternativní scénář předpokládá výrazný propad zahraničního HDP až do záporných hodnot v roce 2009. S tímto scénářem je konzistentní pokles zahraničních úrokových sazeb, zahraniční inflace PPI se takřka nemění 24. Zároveň v domácí ekonomice alternativa uvažuje s větším zpomalením tempa růstu práci zhodnocující technologie a jejím pozvolnějším návratem k dlouhodobé rovnováze.

24

Scénář zahraničního vývoje byl v alternativě vytvořen pomocí modelu NIGEM, a je tedy vnitřně konzistentní. Jelikož se inflace PPI v alternativním scénáři výrazně neodchyluje od základního scénáře, byl v alternativním scénáři použit výhled regulovaných cen ze základního scénáře.

35

Alternativní předpoklady o vývoji exogenních veličin IV/08 0.5 0.7 5.9 5.9 3.7 3.8

Zahr. HDP (mzr. v %) - Alternativa Základní scénář Zahr. PPI (mzr. v %) - Alternativa Základní scénář 3M Eonia - Alternativa Základní scénář

I/09 -0.9 -0.2 4.6 4.7 2.6 3.0

II/09 -0.9 0.1 2.6 2.7 2.4 2.9

III/09 -0.4 0.8 1.9 2.1 2.0 2.7

IV/09 -0.1 1.2 2.6 3.0 1.9 2.8

I/10 0.1 1.4 2.7 3.2 2.2 3.2

II/10 0.1 1.4 2.6 3.2 2.3 3.4

III/10 1.1 1.4 2.4 3.1 2.4 3.3

IV/10 0.8 1.4 2.4 3.0 2.6 3.3

V průměru o 1 p.b. nižší růst zahraniční poptávky oproti základnímu scénáři vede k nižšímu vývozu a následně i k výraznému zpomalení růstu reálné ekonomické aktivity v domácí ekonomice. Pokles dynamiky produktu tlačí na nižší růst nominálních mezd a na nižší domácí inflační tlaky. Tento protiinflační tlak je jen částečně kompenzován proinflačním vlivem snížené produktivity práce. Náhlý a výrazný propad zahraniční poptávky při stále rostoucí domácí ekonomické aktivitě v důsledku vyhlazení spotřeby vede k prohloubení deficitu běžného účtu a ceteris paribus ke snížení čistých zahraničních aktiv. Zhoršení dluhové pozice země je reflektováno v růstu rizikové prémie 25. Vyšší prémie pak tlačí na depreciaci nominálního kurzu koruny, na což, ceteris paribus, reaguje měnová autorita zvýšením domácích sazeb. Pokud by efektivní zahraniční úrokové sazby neodrážely dluhovou pozici domácí malé otevřené ekonomiky, tato by si mohla téměř neomezeně vypůjčovat a udržet vysoký reálný růst bez výraznějších proinflačních tlaků. Protiinflační působení nižší reálné ekonomické aktivity je kompenzováno výše popsaným proinflačním vlivem depreciace měnového kurzu. Implikovaná trajektorie sazeb je tak v alternativním scénáři jen mírně pod základním scénářem prognózy při výrazně nižším reálném růstu. Reakce měnové autority vede téměř k nezměněným trajektoriím celkové a měnověpolitické inflace. Měnověpolitická inflace (mzr. v %)

Inflace CPI (mzr. v %) 8

6 Zákl. scénář 5

Alternativa

6

4 4 3 2

0 I/06

25

2

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

1 I/06

III

Růst rizikové prémie znamená vyšší efektivní zahraniční sazbu.

36

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

III

PRIBOR 3M (v %, p.a.)

Hrubý domácí produkt (mzr. v %)

4.5

8

4

6

3.5

4

3

2

2.5

0

2 I/06

III

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

-2 I/06

III

Měnový kurz (CZK/EUR)

10

28

9

27

8

26

7

25

6

24

5

III

I/07

III

I/08

III

I/09

I/07

III

I/08

III

I/09

III

I/10

III

III

I/10

III

Nominální mzdy (mzr. v %)

29

23 I/06

III

III

I/10

4 I/06

III

III

I/07

III

I/08

III

I/09

Citlivostní scénář kurzu Citlivostní scénář kvantifikuje dopady odlišného kurzového vývoje. Tento citlivostní scénář předpokládá v prvním čtvrtletí prognózy výkyv mezičtvrtletního nominálního kurzu o ±3 % oproti základnímu scénáři při stejných úrokových sazbách v prvním čtvrtletí prognózy jako v základním scénáři. Výsledná hodnota kurzu je 25,50 CZK/EUR, resp. 24,10 CZK/EUR oproti 24,80 CZK/EUR v základním scénáři. Tomu odpovídají změny v celkové inflaci, které odrážejí změny dovozních cen. V následující tabulce jsou uvedeny výsledky simulace směrem k depreciovanějšímu kurzu, vyjádřené v odchylkách od základního scénáře prognózy. Scénář apreciovanějšího nominálního kurzu o 3 % vede ke stejným závěrům, jen s opačným znaménkem. Citlivostní scénář kurzu (+3 %) v odchylkách od základního scénáře Inflace CPI (mzr. p.b.) 3M Pribor HDP (mzr. v p.b.) Měnový kurz (CZK/EUR)

IV/08 0.0 0.0 0.2 0.7

I/09 0.1 0.3 0.2 0.3

II/09 0.2 0.3 0.2 0.1

III/09 0.2 0.2 0.1 0.1

IV/09 0.2 0.1 -0.2 0.1

I/10 0.1 0.0 -0.3 0.1

II/10 0.1 -0.1 -0.2 0.1

III/10 0.0 -0.1 -0.1 0.1

IV/10 0.0 -0.1 0.0 0.1

Depreciovanější kurz vede k vyšším dovozním cenám a k vyšší inflaci. Implikovaná trajektorie sazeb tak oproti základnímu scénáři výše. Znehodnocení kurzu, v citlivostním scénáři zachycené jednorázovým šokem do rizikové prémie, zvýší cenovou konkurenceschopnost vývozců a povede zpočátku k vyššímu růstu HDP. Tempo růstu HDP však postupně zpomalí z důvodu rostoucích úrokových sazeb, snižujících zejména růst spotřeby domácností.

37

Citlivostní scénář cen ropy Citlivostní scénář cen ropy předpokládá zvýšení/pokles ceny ropy o 25 USD/b po dobu dvou let. Dopad na eurozónu byl konzistentně zpracován simulací modelu NIGEM a v případě poklesu cen ropy implikuje pokles zahraničních úrokových sazeb při jen mírně vyšší zahraniční poptávce a mírně nižší zahraniční inflaci PPI. Dopad změny ceny ropy byl dále expertně promítnut do výhledu domácích regulovaných cen. Scénář růstu ceny ropy by vedl ke stejným závěrům, jen s opačným znaménkem. Alternativní předpoklady o vývoji exogenních veličin Změna oproti základnímu scénáři Zahr. HDP (mzr. v p.b.) Zahr. PPI (mzr. v p.b.) 3M Eonia Inflace reg. cen (mzr. v p.b.)

IV/08 0.2 -0.4 -0.5 -0.3

I/09 0.2 -0.6 -0.5 -1.1

II/09 0.2 -0.8 -0.5 -1.9

III/09 0.2 -1.0 -0.5 -2.2

IV/09 0.0 -0.7 -0.6 -2.0

I/10 0.0 -0.6 -0.6 -1.3

II/10 0.0 -0.6 -0.6 -0.4

III/10 0.0 -0.5 -0.2 0.1

IV/10 -0.1 -0.1 -0.1 0.7

Pokles cen ropy generuje nižší inflační tlaky přes dovozní ceny a domácí regulované ceny. Implikovaná trajektorie sazeb se proto posouvá dolů a kompenzuje vzniklé protiinflační tlaky skrze vyšší růst domácí reálné ekonomické aktivity. Nejvýraznější vliv na nižší úrokové sazby má nižší trajektorie zahraničních úrokových sazeb. Ta posouvá implikovanou trajektorii domácích sazeb oproti základnímu scénáři téměř o stejnou hodnotu. Citlivostní scénář ropy (-25 USD/b) v odchylkách od základního scénáře Změna oproti základnímu scénáři Inflace CPI (mzr. v p.b.) 3M PRIBOR HDP (mzr. v p.b.) Měnový kurz (v CZK/EUR)

IV/08 -0.1 -0.3 0.2 0.0

I/09 -0.2 -0.6 0.3 0.1

II/09 -0.3 -0.8 0.4 0.1

III/09 -0.4 -0.7 0.5 0.1

IV/09 -0.3 -0.6 0.3 0.1

I/10 -0.2 -0.4 0.2 0.1

II/10 -0.1 -0.3 0.0 0.1

III/10 0.0 -0.1 -0.1 0.1

IV/10 0.1 0.1 -0.2 0.1

III. 2 Prognózy ostatních institucí Analytici od doby zpracování 5.SZ výrazně snížili odhad růstu HDP v příštím roce z důvodu horšího výhledu ekonomického růstu v zahraničí. Zpomalující tempo růstu reálné ekonomiky se projeví ve vyšší míře nezaměstnanosti a nižším očekávaném růstu mezd. Inflační očekávání klesla v obou sledovaných horizontech. Také prognózy úrokových sazeb poklesly u všech splatností. Na listopadovém zasedání BR ČNB analytici předpokládají snížení základních sazeb ČNB. V říjnu byla publikována tři šetření, na základě nichž provádíme srovnání se základním scénářem prognózy ze 7. SZ, a to anketní zjišťování ČNB nazývané Inflační očekávání finančního trhu (IOFT, uzávěrka 10.10.), Foreign Exchange Consensus Forecast (FECF, uzávěrka 13.10.) a Eastern Europe Consensus Forecasts (EECF, uzávěrka 20.10.).

38

Srovnání prognóz ČNB s vnějšími prognózami HDP (%)

7/08 8/08 9/08 10/08 mzdy (%)

7/08 8/08 9/08 10/08 kurz CZK/EUR

7/08 8/08 9/08 10/08 inflace (%)

7/08 8/08 9/08 10/08

rok 2008 IOFT

EECF

ČNB

4.7 4.5 4.5 4.3

3.6

4.6

4.5 4.3 4.2 4.2

ČNB

rok 2008 IOFT 9.4 9.4 8.8 8.8

ČNB 4.1

8.9

8.4

rok 2009 IOFT

EECF

2.9

4.5 4.2 3.9 3.2

4.6 4.4 4.2 3.3

EECF

ČNB

rok 2009 IOFT

EECF

9.6 9.4 9.2 8.8

6.6

6.6

7.8 8.2 7.4 6.7

8.0 7.9 7.8 6.4

FECF

ČNB

horizont 1R IOFT

FECF

24.0 23.9 24.2 24.7

24.5

23.6

24.6 24.4 24.5 24.7

24.3 24.1 24.3 24.4

podniky

IOFT

aktuální čtvrtletí

ČNB 24.4 (3Q08)

24.8 (4Q08) ČNB 2.7 (3Q09)

2.0 (4Q09)

horizont 1R IOFT 3.1 3.0 2.8 2.5

horizont 3R

4.1

2.6 2.6 2.6 2.5

podniky

3.8

horizont 1R úrokové sazby (%)

7/08 8/08 9/08 10/08

ČNB

IOFT

EECF

IOFT

3M PRIBOR

2T REPO

3M PRIBOR

12M PRIBOR

3.7 3.3 3.2 2.9

3.9 3.6 3.5 3.3

4.0 3.7 3.7 3.5

3.2 (3Q09)

2.7 (4Q09)

Pozn.: Vzhledem k nejistotě trhu ohledně budoucího načasování změn MP sazeb považujeme pro zjednodušení očekávání spreadu mezi 2T repo sazbou a sazbou 3M PRIBOR v ročním horizontu za zanedbatelné. To umožňuje realizovat hrubé porovnání predikce trhu a trajektorie sazeb konzistentní s prognózou. V současné situaci vysoké kreditní a likvidní prémie na peněžním trhu je však tento předpoklad příliš zjednodušující.

Analytici ponechali odhad růstu HDP pro letošní rok bez změny, pro rok 2009 jej výrazně snížili. Hlavní příčinou je horší výhled ekonomického vývoje v zahraničí. Zpomalující tempo růstu reálné ekonomiky se projeví ve vyšší míře nezaměstnanosti a nižším očekávaném růstu mezd. Převážně domácí analytici v rámci šetření IOFT očekávají v ročním horizontu silnější kurz vůči současným hodnotám (průměr za 4.Q 2008 do 29.10. činí 24,88 CZK/EUR) o 0,6 %, převážně zahraniční analytici v rámci šetření FECF o 2,0 %. Ve srovnání se základním scénářem prognózy analytici v rámci šetření IOFT předpokládají v ročním horizontu slabší kurz o 4,8 %, analytici v rámci šetření FECF o 3,4 %. Inflační očekávání 39

klesla v obou sledovaných horizontech. Protiinflačně by měla působit reálná ekonomika, levnější ropa a pomalejší růst mezd. Prognózy úrokových sazeb poklesly u všech splatností. Na listopadovém zasedání BR ČNB všech deset analytiků předpokládá snížení základních sazeb ČNB (devět o 0,25 p.b., jeden o 0,50 p.b.). V delším horizontu se jejich odhady pohybují v rozmezí 2,00 – 3,25 %. Z následujícího grafu je patrné, že očekávané tržní 3M sazby se v celém horizontu pohybují výrazně nad trajektorií sazeb konzistentní se základním scénářem aktuální prognózy. Tržní trajektorie v současnosti odráží spíše obavy z nedostatku likvidity než očekávané nastavení měnové politiky. Srovnání FRA a implikovaných sazeb s trajektorií sazeb konzistentní se základním scénářem (v %) 4.50 4.25 4.00 3.75 3.50 3.25 3.00 prognóza ČNB (7.SZ)

2.75

alternativa

2.50

implikované sazby *

2.25

FRA **

2.00 3Q08

4Q08

1Q09

2Q09

* 3M implikované sazby ze sazeb PRIBOR očištěné o termínovou prémii ve výši 20 b.b. p.a.; průměrné hodnoty za 10 posledních obchodních dní k 29.10.2008 ** kótované sazby FRA; průměrné hodnoty za 10 posledních obchodních dní k 29.10.2008

40

3Q09

Příloha 1 – Aktuální výsledky hospodaření státního rozpočtu Hospodaření státního rozpočtu (SR) za leden až září 2008 skončilo přebytkem ve výši 10,5 mld. Kč. Ve srovnání s koncem srpna se saldo SR zvýšilo o 5,2 mld. Kč. V meziročním srovnání je přebytek státního rozpočtu nižší o 25,8 mld. Kč. Celkové příjmy SR ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostly o 6,1 %. K růstu příjmové strany přispělo zejména inkaso DPPO, které se meziročně zvýšilo o 16,1 %, tj. o 14,3 mld. Kč. Naopak výběr DPFO meziročně poklesl o 5,6 %, tj. o 4,1 mld. Kč (podle schváleného rozpočtu by mělo za celý rok dojít k poklesu inkasa DPFO o 11,7 % v důsledku zavedení 15% sazby daně ze superhrubé mzdy). Inkaso nepřímých daní meziročně rostlo, u DPH se proti stejnému období loňského roku zvýšilo o 6,8 % (tj. o 8,1 mld. Kč), u spotřebních daní (včetně nově zavedených ekologických daní z vybraných paliv a energií) o 3,3 %, tj. o 3,0 mld. Kč. Oproti rozpočtu vyšším tempem rostly příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, jež se meziročně zvýšily o 6,9 %, tj. o 18,6 mld. Kč. V rámci nedaňových a kapitálových příjmů se na růstu celkových příjmů podílejí zejména převody z rezervních fondů, které byly ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vyšší o 7,2 mld. Kč. Celkové výdaje SR za leden až září ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostly o 10,1 %. Do tohoto nárůstu se promítla zejména dotace ve výši cca 18,0 mld. Kč na čtvrté čtvrtletí určená místním rozpočtům na školství, jež byla vyplacena ke konci září, zatímco v loňském roce byla v obdobné výši splacena až začátkem října (v průběhu října tedy dojde k vyrovnání tohoto výkyvu). Nadprůměrným tempem rostly výdaje kapitoly Státní dluh (meziročně o 19,4 %, tj. cca o 5,0 mld. Kč). Vysoký meziroční růst kapitálových výdajů byl způsoben především vyššími transfery do Státního fondu dopravní infrastruktury (včetně květnového transferu ve výši 12,0 mld. Kč na „drážní dopravu“). Vlastní běžné hospodaření SR za leden až září 2008 upravené o operace ve státních finančních aktivech a o čistý vliv převodů do rezervních fondů skončilo schodkem ve výši 32,5 mld. Kč. V meziročním srovnání se takto upravené saldo SR zhoršilo o 33,0 mld. Kč (viz tabulka), zejména v důsledku jiného časování některých výdajových položek.

SR běžné hospodaření v mld. Kč v tom: operace státních aktiv vliv rezervních fondů vlastní běžné hospodaření SR Pramen: účty vedené u ČNB

SR 2008 zákon 1 -70,8 1,1 0,0 -71,9

1

Skutečnost 1 -9 / 2007 1 - 9 / 2008 2 3 36,3 10,5 1,5 1,5 34,3 41,5 0,5 -32,5

Rozdíl 3-2 3-1 4 5 -25,8 81,3 0,0 0,4 7,2 41,5 -33,0 39,4

Příloha 2 – Nabídková strana ekonomiky Propočty potenciálního produktu pomocí Cobb-Douglasovy produkční funkce naznačují mírné zpomalení růstu potenciálního produktu na 6,7 %. Z tohoto odhadu dopočtená mezera výstupu se dále otevírala do záporných hodnot a dosáhla -1 %. Odhad pomocí Kalmánova filtru identifikuje nižší růst potenciálního produktu a mezeru výstupu stále v kladných hodnotách. Finanční hospodaření nefinančních podniků ve druhém čtvrtletí 2008 pokračovalo ve zhoršování. Vývoj potenciálního produktu a odhad cyklické pozice ekonomiky Propočty odhadu potenciálního produktu a odpovídající mezera výstupu napomáhají hodnocení současného cyklického vývoje české ekonomiky. Pro jejich výpočet jsou v ČNB používány dvě alternativní metody. První z nich vypočítává mezeru výstupu pomocí Kalmánova filtru v modelovém schématu QPM. Druhá je založena na propočtu potenciálního produktu z Cobb-Douglasovy produkční funkce v základním tvaru. Odhad pomocí Kalmánova filtru identifikuje vrchol hospodářského cyklu ve 4.Q 2007, kdy mezera výstupu dosáhla hodnoty 2 %. Nyní se ekonomika nachází v sestupné fázi, ve 2.Q 2008 nabyla mezera hodnoty 1,2 %. Výpočet Cobb-Douglasovy produkční funkce 1 naznačuje, že ve 2.Q 2008 mírně zpomalil růst potenciálního produktu na 6,7 % 2 (ze zrevidovaných 6,9 %2 v 1.Q 2008). Mezera výstupu se dále otevírala do záporných hodnot a dosáhla -1 %2 (oproti zrevidovaným -0,4 %2 v 1.Q 2008). Potenciální produkt (mzr. v %) 8 7 6 5

Mezera výstupu (v % z potenciálního produktu) 2.5

Rozsah odhadů prod. funkce Průměr ze 4 variant QPM

1.0 0.5

4 3

0.0

2

-0.5

1

-1.0

0

-1.5

-1

-2.0

I/00

Rozsah odhadů prod. funkce Průměr ze 4 variant QPM

2.0 1.5

I/01

I/02

I/03

I/04

I/05

I/06

I/07

I/00

I/08

I/01

I/02

I/03

I/04

I/05

I/06

I/07

I/08

Růst produkce byl od roku 2003 do konce roku 2007 tažen zejména růstem souhrnné produktivity. Zpomalení růstu produktivity bylo hlavním důvodem nižšího růstu produktu v posledních dvou čtvrtletích. Největším hybatelem produktu se tak stala zaměstnanost; příspěvek kapitálu též vzrostl.

Ukazatel potenciálního produktu je spočten ve čtyřech variantách lišících se použitými vstupními daty. Tato data vycházejí ze statistik MPSV o nezaměstnanosti, čtvrtletních národních účtů do 2.Q 2008 a z ročních národních účtů – včetně předběžné sestavy za rok 2007. 2 Průměr ze 4 variant 1

1

Příspěvky faktorů k růstu produktu (mzr. v %, příspěvky v p.b.) 8

Zaměstnanost

7

Kapitál

Produkt

Produktivita

6 5 4 3 2 1 0 -1 I/00

III

I/01

III

I/02

III

I/03

III

I/04

III

I/05

III

I/06

III

I/07

III

I/08

Dvousektorová produkční funkce, ve které se ekonomika dělí na zpracovatelský průmysl a ostatní sektory jako celek, potvrzuje, že růst produktu byl ve 2.Q 2008 nadále tažen růstem ve zpracovatelském průmyslu. Zatímco mezera produkce ve zpracovatelském průmyslu zůstala kladná, ve zbytku ekonomiky pokračovala v poklesu do záporných hodnot.

Finanční hospodaření nefinančních podniků za 2. čtvrtletí 2008 3 V segmentu nefinančních podniků a korporací s 50 a více zaměstnanci 4 pokračovalo ve 2.Q 2008 zhoršování hlavních ukazatelů výsledků hospodaření. Vybrané absolutní ukazatele podniků s 50 a více zaměstnanci (mzr. v %) 5 18

20

16

15

14 12

10

10

5

8 6 4 2 0 I/07

0

Výkony vč. obchodní marže Výkonová spotřeba Účetní přidaná hodnota II

III

IV

-5 -10 I/08

II

I/07

Osobní náklady Odpisy + zisk Tržby II

III

IV

I/08

II

Zpomalení dynamiky meziročního růstu výkonů v běžných cenách na 6,2 % nebylo doprovázeno odpovídajícím zpomalením výkonové spotřeby, což mělo za následek výrazné zpomalení meziročního růstu účetní přidané hodnoty v běžných cenách (na 2,8 % oproti 7,9 % v 1.Q 2008). Zvolnil také růst osobních nákladů, stále však dosahoval dvouciferných hodnot. To vedlo k meziročnímu poklesu hrubého provozního přebytku (odpisy + zisk) o 7,3 % (Tabulka 1).

Hodnocená data jsou za 2.Q 2007 semidefinitivní, za 2.Q 2008 předběžná. Segment podniků s 50 a více zaměstnanci v roce 2006 vytvářel 69 % celkové přidané hodnoty sektoru nefinančních podniků. 5 V levém grafu jsou do konce roku 2007 semidefinitivní údaje, od 1.Q 2008 předběžné. V pravém grafu jsou do 2.Q 2007 semidefinitivní údaje, od 3.Q 2007 předběžné. 3 4

2

Tabulka 1: Vybrané ukazatele podniků s 50 a více zaměstnanci za 2.Q 2008 Podniky s 50 a více zaměstnanci / absolutní ukazatele Výkony vč. obchodní marže (mld. Kč) Osobní náklady (mld. Kč) Výkonová spotřeba (mld. Kč) Účetní přidaná hodnota (mld. Kč) Hrubý provozní přebytek (odpisy + zisk) Tržby (mld. Kč) Počet zaměstnanců (přepočtený, tis. osob) Podniky s 50 a více zaměstnanci / podílové ukazatele Podíl osobních nákladů na přidané hodnotě (v %) Podíl výkonové spotřeby na výkonech (v%) Podíl osobních nákladů na výkonech (v%) Podíl přidané hodnoty na výkonech (v %)

2.Q 2008 1349.7 207.1 977.1 372.6 165.4 1757.6 1987.1 v % 55.6 72.4 15.3 27.6

2.Q 2007 1270.7 183.9 908.5 362.3 178.4 1642.9 1941.1 v% 50.8 71.5 14.5 28.5

mzr. změna v % 6.2 12.6 7.6 2.8 -7.3 7.0 2.4 mzr. zm. v p.b. 4.8 0.9 0.9 -0.9

Růst účetní přidané hodnoty v běžných cenách probíhal ve 2.Q 2008 v jednotlivých odvětvích opět velmi diferencovaně (Tabulka 2). K celkovému růstu účetní přidané hodnoty nejvíce přispěl sektor služeb, naopak k jejímu poklesu přispěl sektor zemědělství. Průmysl jako celek zaznamenal růst účetní přidané hodnoty, bylo to však především díky rychlému růstu v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody a odvětví těžby nerostných surovin. Zpracovatelský průmysl totiž vlivem výsledků většiny svých odvětví zaznamenal meziroční pokles přidané hodnoty. Tabulka 2: Meziroční růst a příspěvky k celkovému růstu přidané hodnoty v odvětvích (v %, p.b. z běžných cen) 2.Q 2008

Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboží Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Nemovitosti, pronájem, podnikatelské činnosti Vzdělávání, zdravotnictví, veřejné a sociální služby Celkem

Podniky s 50 a více zaměstnanci

Podniky s 250 a více zaměstnanci

mzr. změna v %

příspěvek

mzr. změna v %

příspěvek

-21.1 29.1 -2.7 20.8 4.7 7.5 -11.6 -0.1 15.1 16.9 2.8

-0.5 0.8 -1.3 1.4 0.2 0.8 -0.1 0.0 1.0 0.6 2.8

-47.0 30.5 -2.0 22.0 0.8 6.5 -13.7 2.8 27.4 52.2 4.8

-0.5 1.2 -1.0 1.9 0.0 0.5 -0.1 0.4 1.1 1.4 4.8

V segmentu nefinančních podniků a korporací s 250 a více zaměstnanci 6 se ve sledovaném období odrážel stejný vývoj jako v širším segmentu podniků s 50 a více zaměstnanci, zpomalení dynamiky růstu výkonů a účetní přidané hodnoty však bylo méně výrazné. Rovněž meziroční pokles hrubého provozního přebytku byl nižší (Tabulka 3).

6

Segment podniků s 250 a více zaměstnanci tvořilo ke konci 2.Q 2008 1693 podniků a vytvářel v roce 2006 zhruba 47 % celkové přidané hodnoty sektoru nefinančních podniků.

3

Tabulka 3: Vybrané ukazatele podniků s 250 a více zaměstnanci za 2.Q 2008 Podniky s 250 a více zaměstnanci / absolutní ukazatele Výkony (mld. Kč) Osobní náklady (mld. Kč) Výkonová spotřeba (mld. Kč) Účetní přidaná hodnota (mld. Kč) Hrubý provozní přebytek (odpisy + zisk) Tržby celkem (mld. Kč) Počet zaměstnanců (tis.) Aktiva celkem (mld. Kč) Vlastní kapitál (mld. Kč) Krátkodobé závazky (mld. kč) (půjčky, dluhopisy vč. směnek, opční listy a deriváty) Dlouhodobé závazky (mld. Kč) (půjčky, dluhopisy vč. směnek) Hrubá zadluženost (závazky bez účastí a ost.závazků) Krátkodobá finanční aktiva (mld. Kč) Podniky s 250 a více zaměstnanci / podílové ukazatele Podíl osobních nákladů na přidané hodnotě Obrat aktiv (tržby / celková aktiva) Finanční páka (celková aktiva / vlastní kapitál) Hrubá zadluženost / vlastní kapitál Likvidita sektoru (krátkodobá fin.aktiva / krátkodobé závazky) Ostatní pohledávky / ostatní závazky Solventnost sektoru (finanční aktiva / finanční závazky)

mzr. změna v % 7.4 12.6 8.4 4.8 -2.5 8.1 2.9 8.8 6.2 45.1

2.Q 2008 933.0 129.8 681.4 251.7 121.8 1133.1 1217.1 3928.0 2043.2 274.9

2.Q 2007 868.9 115.3 628.7 240.2 124.9 1048.6 1182.7 3608.6 1923.4 189.5

281.2

276.2

1.8

556.1

465.8

19.4

306.2 v % 51.6 28.8 192.2 27.2 111.4 82.4 99.6

337.8 v% 48.0 29.1 187.6 24.2 178.2 79.5 101.4

-9.3 mzr. zm. v p.b. 3.6 -0.3 4.6 3.0 -66.8 2.9 -1.8

V bilanci aktiv a závazků podniků a korporací s 250 a více zaměstnanci ke konci 2.Q 2008 se při meziročním nárůstu celkových aktiv a pasiv podniků o 8,8 % a vlastního kapitálu o 6,2 % výrazně (o 19,4 %) zvýšila hrubá zadluženost, přičemž při slabém růstu dlouhodobých závazků extrémně vzrostly krátkodobé závazky. Tento vysoký nárůst zadluženosti byl ovlivněn zvýšením objemu vydaných opčních listů a finančních derivátů v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (bez uvedeného vlivu by se hrubá zadluženost podniků meziročně zvýšila o 9,4 %). Celková úroveň zadluženosti zůstává stále nízká (kolem 27,2 % v poměru k vlastnímu kapitálu). Dostatečné úrovně stále dosahuje i likvidita (krátkodobá finanční aktiva ku krátkodobým závazkům), která ale stejně jako v předchozím čtvrtletí výrazně klesala (dosáhla hodnoty 111,4 % oproti 178,2 % ve 2.Q 07). Solventnost (finanční aktiva ku finančním závazkům) sledovaného segmentu podniků klesla pod 100 %, což nebylo důsledkem nadměrného objemu dluhových závazků, ale spíše nízkým podílem tzv. ostatních pohledávek na krytí ostatních závazků. Bez výrazných změn zůstal ukazatel obratu aktiv (tržby ku celkovým aktivům). Ukazatel finanční páky (celková aktiva ku vlastnímu kapitálu) se v souvislosti s vysokým nárůstem zadluženosti mírně zvýšil.

4

Příloha 3 – Aktuální konjunkturní vývoj Ukazatele nabídkové strany ekonomiky potvrzují, že ve 3.Q 2008 pokračovalo zpomalování dynamiky ekonomické aktivity. Klesající trend je patrný v tempu meziročního růstu tržeb ve všech hlavních sledovaných odvětvích služeb i v tempu růstu průmyslové produkce. Mírný náznak oživení je vidět pouze u stavební produkce. Konjunkturální průzkumy prováděné ČSÚ i ČNB zaznamenaly zhoršení nálady. Průmyslová produkce (stálé ceny, mzr. v %) 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 -2 -4

Stavební produkce (stálé ceny, mzr. v %) Průmyslová produkce Sezonně očištěný údaj HP trend

35

Stavební produkce Sezonně očištěný údaj HP trend

30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 -15

1/05 4

7

10 1/06 4

7

10 1/07 4

7

10 1/08 4

7

1/05 4

7

10 1/06 4

7

10 1/07 4

7

10 1/08 4

7

Objem průmyslové produkce v červenci a srpnu meziročně vzrostl o 2,1 % 1 (po sezonním očištění o 2 %1) především vlivem růstu produktivity, když růst zaměstnanosti v průmyslu během těchto dvou měsíců překmitl z kladných do záporných hodnot. Zpracovatelský průmysl v červenci a srpnu vzrostl o 2,6 %1. Nejrychlejší meziroční růst vykázala produkce v odvětví výroby elektrických a optických přístrojů (15,5 %), výroby chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (12 %), výroby koksu a rafinérského zpracování ropy (4,4 %) a výroby dopravních prostředků (3,6 %). Největší meziroční pokles produkce byl v červenci a srpnu zaznamenán v odvětví zpracování dřeva a výroby dřevařských výrobků (-17,1 %), výroby textilií, textilních a oděvních výrobků (-11,3 %), výroby potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků (-7,6 %), výroby usní a výrobků z usní (-6,6 %) a v odvětví těžby energetických surovin (-6,2 %). Tabulka 1: Vývoj v průmyslu (mzr. v %) II/08 5.8 1.9 3.7

Průmyslová produkce Zaměstnanost Produktivita na jednoho zaměstnance

7/08 6.7 0.6 6.2

8/08 -2.6 -0.5 -2.3

průměr za 7-8/08 2.1 0.1 2.0

Celková stavební produkce za období červenec až srpen meziročně vzrostla o 2,9 %1 (po sezonním očištění o 2,6 %1). Ve sledovaných podnicích s 20 a více zaměstnanci vzrostla stavební produkce o 3 %1 při vykázaném poklesu počtu zaměstnanců výlučně v důsledku růstu produktivity. Oživení stavební produkce je taženo růstem inženýrského stavitelství (výstavby finančně nákladných staveb dopravní infrastruktury), pozemní stavitelství již třetí čtvrtletí v řadě meziročně klesá.

1

Průměr z meziročních změn v červenci a srpnu.

1

Tabulka 2:Vývoj ve stavebnictví (mzr. v %) Stavební produkce celkem Sledované podniky s 20 a více zaměstnanci: Stavební práce Zaměstnanost *) Produktivita na jednoho zaměstnance

II/08 -1.3

7/08 6.9

8/08 -1.2

-1.8 -1.0 -0.8

7.7 -1.2 9.0

-1.7 -1.4 -0.3

průměr za 7-8/08 2.9 3.0 -1.3 4.4

*) V průměrném evidenčním počtu zaměstnanců nejsou zahrnuti zaměstnanci, kteří pro stavební podniky pracují přes agentury práce.

Ve sledovaných odvětvích služeb v červenci a srpnu pokračovalo zpomalování dynamiky meziročního růstu tržeb ve stálých cenách. Sezonně očištěné tržby v ubytování a stravování už půl roku meziročně klesají, ve 3.Q 2008 pravděpodobně vykáže meziroční pokles sezonně očištěných tržeb ve stálých cenách i motoristický segment maloobchodu. Tabulka 3: Tržby ve službách (stálé ceny, mzr. v %) II/08 2.5 2.6 -1.4 0.6 -2.0 1.9

Maloobchod včetně motoristického segmentu Motoristický segment *) Ubytování a stravování Doprava a spoje Činnost v oblasti nemovitostí Tržní služby

7/08 3.6 4.0 -3.0 5.9 1.8 2.4

průměr za 7-8/08 0.2 -0.4 -5.2 1.1 -4.4 0.6

8/08 -3.3 -4.7 -7.5 -3.6 -10.7 -1.2

*) Obchod, opravy a údržba motorových vozidel a prodej pohonných hmot

Předstihové ukazatele pro 4.Q 2008 naznačují pokračující zpomalení dynamiky ekonomické aktivity. Trend meziročních změn objemu nových zakázek v průmyslu klesl na konci 2.Q 2008 do záporných hodnot a vytváří tak negativní vyhlídky průmyslových podniků na nejbližší měsíce. Ve stavebnictví můžeme s ohledem na vývoj orientační hodnoty povolených staveb očekávat pokračování mírného růstu i v nejbližších měsících. Nové zakázky v průmyslu (běžné ceny, mzr. v %) 35

Orientační hodnota povolených staveb (běžné ceny, mzr. v %) 100

Nové zakázky v průmyslu HP trend

30 25

Orientační hodnota povolených staveb HP trend

80 60

20 15

40

10

20

5

0

0

-20

-5

-40

-10 -15

-60 1/05 4

7

10 1/06 4

7

10 1/07 4

7

10 1/08 4

7

1/05 4

7

10 1/06 4

7

10 1/07 4

7

10 1/08 4

7

Konjunkturální průzkumy prováděné ČSÚ zaznamenaly ve 3.Q 2008 zhoršení nálady. Souhrnný indikátor důvěry v září poklesl na nejnižší hodnotu od ledna 2004. Zhoršila se salda 2 indikátorů důvěry ve všech odvětvích. V průmyslu v září poprvé po pěti letech kleslo pod nulu, ve stavebnictví se udrželo těsně kladné. V odvětvích obchodu a služeb zůstala salda i přes pokles výrazně kladná. Saldo indikátoru důvěry spotřebitelů zůstává od května záporné.

2

Saldo indikátoru důvěry je rozdíl (v procentech) mezi odpověďmi vyjadřujícími zlepšení a zhoršení očekávaných i probíhajících tendencí.

2

Indikátory důvěry (bazické indexy k průměru roku 2005)

Salda indikátorů důvěry (kladné hodnoty zlepšení oček. tendencí, záporné zhoršení)

110

70

Průmysl Služby

60

105

50 100

Stavebnictví Spotřebitelé

Obchod

40 30

95

20

Souhrnný indikátor

90 85

10

Podnikatelský

0

Spotřebitelský

-10

80

-20 1/05 4

7

10 1/06 4

7

10 1/07 4

7

10 1/08 4

7

1/05 4

7

10 1/06 4

7

10 1/07 4

7

10 1/08 4

7

Ve výhledu nefinančních korporací a firem na 4.Q 2008, dotazovaných ČNB, převládla negativní nálada. Hlavní barometr konjunkturního klimatu – index všeobecné obchodní situace – se ve všech sledovaných odvětvích, tj. ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, obchodě a v nákladní dopravě, dostal do pásma negativních očekávání, ve zpracovatelském průmyslu již druhé čtvrtletí po sobě. Ve zhoršené náladě podnikových manažerů se odrazil zejména pokles stavu zakázek a rostoucí odbytové problémy jak v zahraničí, tak na domácím trhu. Snížila se míra využití výrobních kapacit a také objem přesčasové práce. Index všeobecné obchodní situace klesl ve zpracovatelském průmyslu na hodnotu 74 bodů, což je o 7 bodů méně než v předchozím čtvrtletí a o 27 bodů pod úrovní 4.Q 2007. Oslabily rovněž dílčí konjunkturní indexy tržeb, dodávek pro vývoz a vnitřní trh, zaměstnanosti a finanční situace. Negativní nálada postihla převážnou většinu oborů s výjimkou těžby uhlí, chemie a farmacie, výroby a zpracování kůží, výroby koksu a zpracování ropy a výroby ostatních dopravních zařízení. Tabulka 4: Výhled ve zpracovatelském průmyslu (indexy v bodech, výhled na dané čtvrtletí, negativní očekávání 0-99 bodů, pozitivní očekávání 101-200 bodů) Všeobecná obchodní situace Dodávky pro export Dodávky pro tuzemsko Tržby Zaměstnanost Finanční situace

IV/06 120 140 123 122 95 107

I/07 102 124 103 101 91 103

II/07 107 134 117 123 95 108

III/07 117 128 104 122 104 117

IV/07 101 133 118 118 97 105

I/08 114 109 106 116 108 115

II/08 101 137 119 121 95 109

III/08 81 126 104 107 109 117

IV/08 74 74 75 85 88 98

Celkový objem zásoby práce se podle posledních údajů z letošního července snížil meziročně o 2,1 %. Průměrná míra využití výrobních kapacit činila ve 3.Q 2008 podle odhadu 84,4 % a byla o 0,9 p.b. nižší než v předchozím čtvrtletí. Počet přesčasových hodin ve 3.Q 2008 poklesl meziročně o 8,6 %. Ve stavebnictví se index všeobecné obchodní situace propadl ze 125 bodů ve 3.Q na 75 bodů ve 4.Q 2008. Výhled manažerů byl ovlivněn zejména poklesem stavu zakázek, jejichž objem se podle červencových údajů snížil meziročně o 12,8 %, z toho k provedení v tuzemsku o 11,1 %. Stav zakázek na výstavbu bytů poklesl meziročně o 12,2 %. Počet respondentů, kteří očekávají, že výsledky jejich firmy budou lepší než v předchozím čtvrtletí, klesl z 28 na 7 %, neměnný vývoj předpokládá 60 % respondentů, když ve 3.Q toto očekávání vyjádřilo 69 % respondentů, zhoršení situace předpovídá 33 % respondentů proti 3 % ve 3.Q. Také dílčí konjunkturní indexy zaznamenaly oslabení pozitivních tendencí.

3

Tabulka 5: Výhled ve stavebnictví (indexy v bodech, výhled na dané čtvrtletí, negativní očekávání 0-99 bodů, pozitivní očekávání 101-200 bodů) Všeobecná obchodní situace Produkce Zaměstnanost Finanční situace Průměrná mzda

IV/06 107 156 109 118 160

I/07 125 115 90 109 131

II/07 134 157 119 90 141

III/07 70 134 112 113 108

IV/07 75 120 105 102 111

I/08 87 101 77 83 136

II/08 117 129 120 81 148

III/08 125 134 117 148 120

IV/08 75 101 88 115 119

V odvětví obchodu dosáhl index všeobecné obchodní situace hodnoty 96 bodů, tj. o 4 body méně než v předchozím čtvrtletí a o 5 bodů méně než před rokem. S neměnným vývojem počítá 89 % manažerů, zlepšení situace by mělo nastat podle názoru 4 % manažerů, naopak zhoršení podnikatelského klimatu očekává 7 % manažerů. Většina respondentů (75 %) předpokládá, že vlivem cenového růstu dosáhnou vyšších tržeb jak proti předchozímu čtvrtletí, tak ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. V odvětví nákladní dopravy došlo proti 3.Q k určitému zlepšení vyhlídek a index všeobecné obchodní situace stoupl z 55 na 82 bodů, nadále však zůstal v pásmu negativních očekávání. K posílení indexu přispělo předpokládané zvýšení objemu přepravovaného zboží u 36 % respondentů ve srovnání se 6 % respondentů v předchozím čtvrtletí. Pokud jde o výrobní ceny, ve všech sledovaných odvětvích signalizují respondenti jejich růst, nejpomalejší ve zpracovatelském průmyslu. Tabulka 6: Výhled vývoje cen (indexy v bodech, výhled na dané čtvrtletí, očekávaný pokles cen 0–99 bodů, očekávaný vzestup cen 101–200 bodů) Těžební průmysl Zpracovatelský průmysl Energetika Stavebnictví Obchod

IV/06 119 102 91 139 105

I/07 184 110 162 129 105

II/07 128 111 43 144 106

III/07 86 101 61 135 107

IV/07 114 109 110 141 145

I/08 183 110 200 140 165

II/08 111 102 167 150 159

III/08 129 121 167 135 158

IV/08 104 101 137 137 148

Nákladní doprava 106 126 111 100 106 161 120 133 119 Poznámka: výrobní ceny v těžebním, zpracovatelském průmyslu a v energetice, ceny realizačních prací ve stavebnictví, ceny prodaného zboží v obchodě, ceny přepravy zboží a služeb v nákladní dopravě

Mezi hlavní faktory limitující výstup uvedli respondenti ze zpracovatelského průmyslu zejména nízkou úroveň zakázek (43 % respondentů), nedostatek kvalifikovaných pracovníků (24 % respondentů) a nedostatek vlastních finančních zdrojů (18 % respondentů). K dalším uváděným faktorům patřily vysoké ceny elektrické energie, zemního plynu a některých vstupních surovin, kurz koruny a ochabující konjunktura v Evropě. Ve stavebnictví jsou omezujícími činiteli především nedostatek kvalifikovaných pracovníků (28 % respondentů) a nízká úroveň zakázek (23 % respondentů).

4

Příloha 4 – Peníze a úvěry Aktuální vývoj peněžních agregátů indikuje zpomalování hospodářského růstu. Současně s tím odeznívá jejich proinflační působení ve střednědobém horizontu. Tempo růstu úvěrů domácnostem se dále zmírnilo. Dynamika úvěrů nefinančním podnikům přes její zvýšení v srpnu vykazuje od konce roku 2007 rovněž klesající trend. Úvěrové podmínky se dále zpřísnily. Srpnové údaje zatím nenaznačují výraznější dopady globální finanční krize na vývoj peněz a úvěrů. Následná eskalace globální finanční krize a její možné dopady na českou ekonomiku však zvyšují nejistoty ohledně budoucího měnového vývoje.

Peníze Meziroční růst peněžního agregátu M2 činil v srpnu 8,3 % a zůstává v porovnání s koncem loňského i počátkem letošního roku na znatelně nižší úrovni.1 Klesající dynamika peněžní zásoby je ovlivňována zpomalováním hospodářského růstu, přičemž se v ní projevuje umírněnější růst domácích úvěrů. Srpnový vývoj peněžní zásoby zatím nenaznačuje výraznější dopady napětí na finančních trzích v podobě omezování nabídky úvěrů a zvýšené averze ekonomických subjektů k riziku. V následujícím období by však mohlo docházet k růstu preference méně rizikových aktiv před více rizikovými, přestože aktuálně existují signály o vyšším zájmu drobných investorů o nákup akcií. Ve struktuře peněžní zásoby se v srpnu zvýšila dynamika transakčních peněz zahrnutých v M1 a naopak poklesl růst kvazi-peněz, což je však pouze projevem výchozích základen. V dlouhodobějším horizontu totiž růst M1 zpomaluje. To je v souladu s nižší transakční poptávkou a s minulým růstem úrokových sazeb, zvyšujících náklady příležitosti z držby oběživa a jednodenních vkladů. V rámci kvazi-peněz v poslední době nejrychleji rostou vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců a v menší míře a s jistými výkyvy i vklady s dohodnutou splatností do dvou let pod vlivem předešlého růstu jejich úročení. Poptávka ekonomických subjektů se tudíž stále koncentruje do krátkodobějších složek M2 (tj. vkladů s dohodnutou splatností do dvou let a s výpovědní lhůtou do tří měsíců), zatímco dlouhodobější složky nadále klesají. Úrokové sazby nepatrně rostly pouze u vkladů s výpovědní lhůtou do tří měsíců u nefinančních podniků, sazby z ostatních vkladů, obdobně jako sazby finančního trhu, klesaly nebo stagnovaly. Z hlediska sektorů držby peněz se na růstu M2 podílely především vklady domácností, jejichž meziroční růst se v srpnu mírně zvýšil na 10,4 %. Dynamika vkladů nefinančních podniků se od počátku roku 2008 převážně snižovala a v srpnu dosáhla 6,5 %, a tím významně ovlivňovala zpomalování růstu peněžní zásoby. To souviselo s nižším cash-flow a ziskovostí podniků vlivem zhoršující se konjunktury. Růst vkladů finančních neměnových institucí v srpnu poklesl na 1,9 % a přispíval rovněž k nižší dynamice M2.

1

Podle nových údajů za září 2008, publikovaných v závěru zpracování 7. SZ 2008, meziroční tempo růstu peněžního agregátu M2 dále zpomalilo o 0,2 p.b. na 8,1 %. V celém 3.Q dynamika M2 dosáhla 8,3 %. Oproti předchozímu čtvrtletí sice vlivem přechodného červencového zvýšení urychlila. Ve srovnání s koncem loňského a začátkem letošního roku však zůstala na výrazně nižší úrovni a naznačuje pokračující zpomalování hospodářského růstu. Skutečné tempo růstu M2 odpovídalo ve 3.Q referenčnímu, oproti prognóze z 5. SZ 2008 bylo nižší (5.SZ předpokládala růst 8,9 %). Ve struktuře M2 ve 3.Q dále zpomalila dynamika M1 a naopak zrychlil růst kvazi-peněz.

1

Struktura peněžních agregátů Peněžní agregáty M1 a M2 (mzr. v %) (průměry za čtvrtletí a stavy ke konci měsíce, mzr. v %) 20 M1 Oběživo Jednodenní vklady M2-M1 (kvazi-peníze) Vklady s dohod. splatností Vklady s výpovědní lhůtou Repo operace M2

IV/07 13,6 10,3 14,7 9,2 5,2 18,7 27,8 11,7

Podíly na M2 v % 8/08 I/08 II/08 7/08 8/08 12,2 8,4 6,8 7,5 57,1 8,9 5,5 5,0 4,9 13,0 13,2 9,2 7,4 8,3 44,1 7,3 6,6 10,6 9,4 42,9 0,7 -2,0 1,7 1,2 28,2 20,9 24,0 25,8 26,7 13,8 99,3 185,1 284,1 103,4 0,9 10,1 7,6 8,4 8,3 100,0

16 12 8 4 M1 M2 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Z ukazatelů přiměřenosti růstu peněz se peněžní převis a reálná peněžní mezera ve 3.Q snížily, když oba uvedené ukazatele dosahovaly mírně záporných hodnot. Nominální peněžní mezera sice slabě vzrostla, pohybovala se však v blízkosti nulové hodnoty. To naznačuje pokračující odeznívání proinflačního působení peněžních agregátů ve střednědobém horizontu. Referenční tempo růstu M2, zohledňující úroveň potenciálního produktu a inflačního cíle, činí pro 3.Q 8,2 %, a odpovídá tak skutečnému tempu růstu peněz. Pro 4.Q je očekáván růst referenční M2 o 8,1 % a skutečné peněžní zásoby o 10,2 %. Ve vyšším růstu M2 oproti jeho referenční hodnotě se bude postupně projevovat odeznění výrazného posilování kurzu z prvního pololetí 2008. V souladu s makroekonomickou prognózou a indikacemi vývoje transakčních peněz a očekávaného zmírňování dynamiky úvěrů vlivem zpřísňování úvěrových podmínek tempo růstu peněžní zásoby do konce roku 2010 zpomalí (v roce 2008 dosáhne 9,1 %, v roce 2009 10,9 % a v roce 2010 8,4 %). 2 Peněžní převis (v %)

Nominální peněžní mezera (v %) 8

2,0

6

1,5

4

1,0 2

0,5

0

0,0

-2

-0,5

-4 -6

-1,0

I/98

I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08

2

I/99

I/00

I/01

I/02

I/03

I/04

I/05

I/06

I/07

I/08

Poněkud neintuitivní posun vůči prognóze M2 z 5.SZ mírně směrem vzhůru jde na vrub plné integrace satelitních modelů M2 s jádrovým predikčním modelem g3. Při prognóze M2 je po novu konzistentně na historii i prognóze přebírán růst cen meziproduktu vytvářeného v domácí ekonomice (v logice modelu g3). Ten v modelu g3 aproximuje cenovou hladinu domácí přidané hodnoty v realitě měřenou tzv. implicitním cenovým deflátorem HDP. Současně tak došlo při prognóze M2 k opuštění vazby přímo na prognózu implicitního cenového deflátoru dle metodiky národních účtů. Pokud by prognóza M2 z minulé velké SZ byla založena na novém přístupu, vedlo by promítnutí aktuálního výhledu klíčových makroekonomických veličin ke snížení očekávaného růstu M2 v roce 2009 a 2010 o cca 1 p.b. vůči této hypotetické prognóze (na výše uvedené hodnoty 10,9 % pro rok 2009 a 8,4 % v roce 2010).

2

Reálná peněžní mezera (v %)

M2 a nominální HDP (mzr. v %)

1,0

14 HDP b.c.

0,5

M2

12

0,0

10

-0,5 8

-1,0 6

-1,5 4

-2,0 I/98 I/99 I/00 I/01 I/02 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07

I/08

2 I/98 I/99

I/00

I/01

I/02

I/03

I/04

I/05 I/06

I/07

I/08

Úvěry Meziroční tempo růstu úvěrů poskytnutých podnikům a domácnostem v srpnu zpomalilo o 0,2 p.b. na 21,8 % 3. Méně rostly úvěry domácnostem a finančním neměnovým institucím. Dynamika úvěrů nefinančním podnikům se v srpnu zvýšila. Od počátku roku 2008 se však na zpomalování růstu úvěrů podílely všechny uvedené sektory. Podíl cizoměnových úvěrů čerpaných v tuzemsku přetrvával na relativně nízké úrovni; podniky v ročním úhrnu čerpají výrazně vyšší objem úvěrů v tuzemsku než v zahraničí. Probíhající napětí na finančních trzích zatím v srpnu nemělo výraznější dopad na vývoj úvěrů (existují však signály postupného omezování úvěrového financování v důsledku dalšího zpřísňování úvěrových podmínek). Struktura úvěrů (průměry za čtvrt. a stavy ke konci měsíce, mzr. v %)

Nefinanční podniky Úvěry do 1 roku Úvěry od 1 roku do 5 let Úvěry nad 5 let Domácnosti Spotřebitelské úvěry Úvěry na bydlení Ostatní Finanční neměn. instituce Úvěry celkem

IV/07 18,1 22,7 8,2 19,7 33,3 27,0 35,6 30,5 28,4 25,3

I/08 16,9 27,6 1,9 16,0 33,3 27,4 36,4 24,6 36,4 25,5

II/08 16,3 32,8 -5,3 14,2 30,7 26,4 32,8 25,5 37,3 24,3

7/08 14,0 27,4 -6,7 14,6 29,1 25,8 30,3 27,2 31,2 22,0

Příspěvky odvětví k růstu úvěrů (v p.b.) 5

Podíly na celkových úvěrech v % 8/08 8/08 15,2 45,5 30,6 19,3 -4,2 9,2 12,6 17,0 27,7 45,4 24,8 8,8 28,8 32,0 25,8 4,6 28,6 9,1 21,8 100,0

3 1 -1 -3 -5 2003

2004 2005 2006 2007 2008 Činnosti v oblasti nemovitostí Zpracovatelský průmysl Obchod, prodej, údržba a opravy Finanční zprostředkování (finanční leasing apod.) Stavebnictví

Meziroční dynamika úvěrů nefinančním podnikům v srpnu zrychlila o 1,2 p.b. na 15,2 %. Absolutní objem úvěrů dosáhl 832 mld. Kč. Zpomalování růstu úvěrů podnikům v letošním roce souvisí zejména s nižším hospodářským růstem a jeho negativním výhledem a s minulým zvýšením úrokových sazeb (v prvním pololetí i s posilováním kurzu CZK/EUR). Úvěrové podmínky se zpřísnily4. Dynamika krátkodobých úvěrů po červencovém snížení v srpnu opět zrychlila a potvrdila potřebu podniků financovat provozní kapitál z cizích zdrojů. Naopak pokles střednědobých úvěrů a další zpomalení růstu dlouhodobých úvěrů naznačuje, že podniky snižují investiční výdaje. Méně rostly v srpnu úvěry téměř ve všech odvětvích; Podle nově publikovaných zářijových údajů se meziroční růst úvěrů poskytnutých podnikům a domácnostem snížil oproti předchozímu měsíci o 0,5 p.b. na 21,3 %. V celém 3.Q poklesl na 21,7 %. K uvedenému vývoji přispívaly úvěry nefinančním podnikům i domácnostem. Meziroční dynamika úvěrů nefinančním podnikům v září nepatrně poklesla na 15,1 % a u úvěrů domácnostem na 27,2 %. 4 Úvěrové podmínky jsou definovány jako rozdíl úrokových sazeb z nových úvěrů podnikům a příslušných sazeb finančního trhu. 3

3

zpomalila především dynamika úvěrů poskytnutých developerům a institucím finančního zprostředkování (leasingové, faktoringové, finanční společnosti apod.). Mírně zrychlil pouze růst úvěrů na financování výstavby a stavebnictví a zpracovatelského průmyslu (jednalo se o textilní průmysl, průmysl kovů a kovodělných výrobků a průmysl pryžových a plastových výrobků). Probíhající napětí na finančních trzích zatím v srpnu nemělo výraznější dopad na dostupnost úvěrů podnikům prostřednictvím kvantitativního omezení jejich nabídky. Následné prohloubení globální finanční krize však zvyšuje nejistoty ohledně budoucího vývoje úvěrů. Celková zadluženost nefinančních podniků, vyjádřená poměrem úvěrů 5 a emitovaných dluhových cenných papírů k HDP, se ve 2.Q oproti předchozímu čtvrtletí dále zvýšila na 45,8 %. Z toho úvěry ve vztahu k HDP dosáhly 42,1 % a dluhové cenné papíry 3,7 % (poměr úvěrů poskytnutých podnikům od bank vůči HDP činil ve 2.Q 22,1 %). Meziroční růst úvěrů domácnostem v srpnu dále zpomalil o 1,4 p.b. na 27,7 %. Absolutní objem těchto úvěrů dosáhl 828 mld. Kč. K uvedenému vývoji přispívaly zejména úvěry na bydlení (v jejich rámci jak hypoteční úvěry, tak úvěry ze stavebního spoření) a v menší míře i spotřebitelské úvěry. Zpomalování tempa růstu úvěrů na bydlení je ovlivňováno zejména minulým růstem úrokových sazeb, zpřísňováním úvěrových podmínek a nižším růstem reálného hrubého disponibilního důchodu (některým domácnostem se vlivem zvýšených úrokových sazeb snižuje dostupnost úvěrů v původně zamýšlené výši). Vývoj financování je v souladu se zmírněním dynamiky cen nemovitostí. Zčásti je rovněž důsledkem odeznění velké poptávky v loňském roce vyvolané očekávaným zvýšením DPH na stavební práce. V souvislosti s globální finanční krizí zatím v srpnu ani v tomto segmentu nebylo zaznamenáno výraznější omezení kvantitativní nabídky úvěrů. Banky však zpřísňují úvěrové podmínky zejména vlivem očekávaného zpomalování ekonomického růstu a v obavách z poklesu cen realit sloužících jako zástavy. To se bude projevovat v dalším zpomalování růstu úvěrů poskytovaných domácnostem. Existují navíc signály o dalším zvýšení sazeb z hypotečních úvěrů v říjnu, což bude financování domácností hypotékami dále omezovat. Úvěry domácnostem (mzr. v %)

Dluh a úrokové platby domácností (v %)

50 Úvěry domácnostem celkem Úvěry na bydlení Spotřebitelské úvěry

45

60

6

50

5

40

4

30

3

20

2

10

1

40 35 30

0 1998

25 20 15 2003

2004

2005

2006

2007

0 2000

2002

2004

2006

2008

Dluh od bank a nebank/hrubý disponicilní důchod Dluh od bank/hrubý disponibilní důchod Dluh od bank a nebank/HDP Placené úroky/hrubý disponibilní důchod (pravá osa) Čisté přijaté úroky/hrubý disponibilní důchod (pravá osa)

2008

Poměr celkového dluhu domácností k hrubému disponibilnímu důchodu se podle posledních údajů za 2.Q zvýšil o 1,4 p.b. na 49,4 % a ve vztahu k HDP o 0,9 p.b. na 25,3 % (z toho u bank dosáhl 21,7 %). Zatížení domácností úrokovými náklady stagnovalo ve výši 1,9 %; 5

Úvěry zahrnují zdroje čerpané podniky od bank, nebankovních finančních subjektů, jiných podniků a ze zahraničí.

4

obdobný vývoj byl i u kladného rozdílu mezi úrokovými příjmy a výdaji, který činil 1 %. Celkové dluhové zatížení domácností splátkami úvěrů (úrokem a jistinou) vyjádřené jejich poměrem k čistému peněžnímu příjmu činilo ve 2.Q v průměru 4,8 % (v 1.Q 5,1 %). V srpnu pokračoval růst úvěrů se selháním. Vznikající možné problémy se splácením úvěrů jsou zaznamenávány především u nefinančních podniků. Meziroční růst jimi nesplácených úvěrů v srpnu vzrostl o 5,7 p.b. na 16,5 % a podíl na celkových úvěrech poskytnutých podnikům dosáhl 3,7 %. U domácností více rostly nesplácené úvěry na bydlení (30 %), dynamika u spotřebitelských úvěrů byla výrazně nižší (9,6 %). Podíly těchto úvěrů na celkových úvěrech dané kategorie spíše stagnovaly či klesaly (1,6 % u úvěrů na bydlení a 6,6 % u spotřebitelských úvěrů). Zrychlování růstu úvěrů se selháním může být přitom dále negativně ovlivňováno dopady globální finanční krize v podobě nižšího než původně očekávaného tempa hospodářského růstu. Úvěry nefinančních podniků se selháním (mzr. v %, podíly na celku v %) 30 20 10 0

Úvěry domácností se selháním (mzr. v %, podíly na celku v %)

16

120

8

14

100

7

80

6

60

5

40

4

20

3

0

2 1

12 10

-10

8

-20

6

-30

4

-20

-40

2

-50 2003

0

-40 2003

2004 2005 2006 2007 2008 Úvěry podniků celkem se selháním Úvěry podnikům celkem Podíl úvěrů se selháním na úvěrech podnikům celkem (pravá osa)

0 2004 2005 2006 2007 2008 Úvěry domácností celkem se selháním Úvěry na bydlení se selháním Spotřebitelské úvěry se selháním Podíl úvěrů dom. se selháním na úvěrech dom. (pravá osa)

Průměrná úroková sazba z nových úvěrů poskytnutých nefinančním podnikům a domácnostem v srpnu vlivem snížení měnověpolitických úrokových sazeb poklesla o 0,3 p.b. na 6,9 %. Úroková sazba 1R PRIBOR se snížila o 0,4 p.b., čímž spread mezi uvedenými sazbami vzrostl o 0,1 p.b. na 3 p.b. Klientské úrokové sazby v srpnu přitom poklesly u všech typů úvěrů s výjimkou sazeb z úvěrů na bydlení, které naopak vzrostly. Sazby z úvěrů na bydlení s fixací do pěti let dosáhly nejvyšší úrovně od roku 2004, kdy jsou údaje k dispozici. V jejich vývoji se projevovaly dopady červnového růstu úrokových sazeb na finančním trhu. Za poslední rok, tj. zhruba od počátku globální finanční krize v létě loňského roku, nejvíce vzrostly sazby z úvěrů na bydlení, a to u všech fixací, zatímco na finančním trhu se zvýšily pouze krátkodobé sazby se splatností do jednoho roku. Úrokové sazby z nových úvěrů nefinančním podnikům se v ročním horizontu pohybovaly zhruba v souladu s vývojem výnosové křivky, sazby z velkých úvěrů však rostly výrazněji. Lze tak konstatovat, že úvěrové podmínky se za poslední rok nejvíce zpřísnily u domácností u úvěrů na bydlení a u nefinančních podniků u velkých úvěrů. V srpnu rostly spready mezi klientskými sazbami a příslušnými sazbami finančního trhu téměř u všech typů úvěrů. Toto zpřísňování bylo ovlivňováno negativním sentimentem mezi ekonomickými subjekty.

5

V červenci a srpnu 2008 banky nově rovněž poměrně výrazně zpřísnily podmínky při poskytování kontokorentních úvěrů sloužících k průběžnému financování podniků 6. Změna úrokových sazeb z úvěrů domácnostem (nové obchody, v p.b.) srpen 2008 - červenec 2008

srpen 2008 - srpen 2007

1,2

1,2

0,8

0,8

0,4

0,4

0,0

0,0

-0,4

-0,4

-0,8 3M PRIBOR

1R PRIBOR

5R IRS

Úvěry Spotř. domácnostem úvěry

-0,8

Úvěry na bydlení

3M PRIBOR

1R PRIBOR

5R IRS

Úvěry Spotř. domácnostem úvěry

Úvěry na bydlení

Poznámka: Úvěry domácnostem celkem zahrnují navíc kontokorentní a ostatní úvěry.

Změna úrokových sazeb z úvěrů nefinančním podnikům (nové obchody, v p.b.) srpen 2008 - červenec 2008

srpen 2008 - srpen 2007

1,2

1,2

0,8

0,8

0,4

0,4

0,0

0,0

-0,4

-0,4 -0,8

-0,8 3M PRIBOR

1R PRIBOR

5R IRS

Úvěry Malé úvěry podnikům podnik. celkem

3M PRIBOR

Velké úvěry podnik.

1R PRIBOR

5R IRS

Úvěry podnikům celkem

Malé úvěry podnik.

Velké úvěry podnik.

Poznámka: Úvěry podnikům celkem zahrnují navíc kontokorentní úvěry.

6

V září 2008 se podle nově publikovaných údajů klientské úrokové sazby převážně snižovaly. Úvěrové podmínky měřené rozdílem těchto sazeb a příslušných sazeb finančního trhu však dále zpřísnily. Toto zpřísnění se netýkalo sazeb s fixacemi do jednoho roku u úvěrů na bydlení a na spotřebu poskytovaných domácnostem. Banky nově zpřísnily podmínky u malých úvěrů nefinančním podnikům. Úrokové sazby z hypotečních úvěrů dle předběžných signálů některých bank v říjnu vzrostly.

6

Příloha 5 – Nákladové faktory Jednotlivé cenové okruhy během třetího čtvrtletí ovlivňoval na jedné straně pokračující silný růst dovozních cen energetických surovin, na druhé straně klesající ceny dovozu komodit s vyšším stupněm zpracování, kde se výrazně prosadilo posílení kurzu koruny. Tento protisměrný vývoj cen vstupů se promítal rozdílně do cen výrobců v jednotlivých odvětvích. Vlivem rostoucích cen energií a vlivem posilujícího cenového růstu v odvětví zpracování kovů výrobní ceny dále zrychlily. V řadě odvětví zpracovatelského průmyslu však růst cen zpomalil či stagnoval a v některých odvětvích bylo možné pozorovat prohloubení cenového poklesu. Dosavadní vysoký růst cen zemědělských výrobců výrazně zpomalil v návaznosti na další zhodnocení kurzu CZK/EUR a zmírnění cenového růstu potravinářských komodit na světových trzích, přičemž v září přešel do meziročního poklesu. Dovozní ceny klesaly v meziročním srovnání již třináctý měsíc v řadě. Jejich meziroční pokles se postupně prohluboval až na 6,8 % dosažených v červenci, nicméně podle posledních údajů za srpen došlo ke zmírnění této dynamiky na 3,5 %. Pokračující meziroční zhodnocování měnového kurzu CZK/EUR i CZK/USD ovlivnilo cenový vývoj ve všech skupinách dovozu, přičemž nejvýrazněji se projevilo ve snížení dovozních cen komodit s vyšším stupněm zpracování. Souběžné posílení měnového kurzu koruny a významné zpomalení cenového růstu zemědělských a potravinářských komodit na světových trzích vedlo k obnovení poklesu dovozních cen potravin, který v srpnu dosáhl 1,6 %. Na druhé straně stále pokračoval silný cenový růst dovážených minerálních paliv, který se odvíjel od světových cen energetických surovin. Meziroční růst ceny ropy Brent kulminoval v červnu na hodnotách kolem 90 %. V červenci pak došlo na světových trzích k obratu a ceny ropy zahájily sestup, který vyústil ve zmírnění meziročního cenového růstu ropy Brent na cca 60 % dosažených v srpnu. Světové ceny zemního plynu, jejichž dynamika kopíruje cenový vývoj ropy zpravidla se zpožděním, zrychlovaly svůj růst až k srpnovým hodnotám kolem 76,4 % (oproti 55,1% růstu v květnu). Pokles cen ropy se tedy do cen plynu zatím nepromítl. Podle posledních údajů za srpen vzrostly dovozní ceny energetických surovin v meziročním srovnání o 31,8 % (příspěvek do dovozních cen 3,4 p.b.); posilování kurzu CZK/USD tak částečně tlumilo vysoké ceny energií na světových trzích. Dovozní ceny (mzr. v %)

Struktura dovozních cen (mzr. v %, příspěvky v p.b.)

Dovoz celkem Potraviny a živá zvířata Dovozní ceny bez energií a potravin M inerální paliva, maziva (pravá osa)

8

4

40

Suroviny a polotovary Dovoz bez energií, surovin, polotovarů a potravin M inerální paliva, maziva a příbuzné materiály Potraviny a živá zvířata Dovoz celkem

2 4

20

0

0

-4

-20

-8

-40

-12

-60

0 -2 -4 -6

1/07

3

5

7

9

11

1/08

3

5

-8 9/07 10

11

12

1/08

2

3

4

5

6

7

8

7

Dynamika cen průmyslových výrobců ve třetím čtvrtletí 2008 potvrzovala pokračování jejich vysokého růstu. V květnu dosažený meziroční růst přesahující úroveň 5 % dále posílil na 5,5 % v září. Na dosaženém růstu cen výrobců se ve třetím čtvrtletí 2008 podílelo přibližně

1

z jedné třetiny odvětví dobývání surovin a výroby energií 1, kde byla patrná souvislost s vývojem cen energií v zahraničí. Výrazné posílení cenového růstu v odvětví zpracování kovů, hutních a kovodělných výrobků zvýšilo podíl tohoto odvětví na celkovém růstu cen v průmyslu na více než jednu čtvrtinu. Podle posledních údajů za září zrychlil meziroční růst cen v odvětví zpracování kovů na 10,8 %, což přestavuje více než dvojnásobek oproti červnu. Pozvolné zpomalování dynamiky cen v potravinářském průmyslu z vysokých hodnot dosažených v závěru roku 2007 2 vedlo ke snížení jejich příspěvku přibližně na jednu pětinu. Ve srovnatelné míře se na celkovém růstu cen průmyslových výrobců podílelo odvětví koksárenství a rafinérského zpracování ropy, kde bylo možné pozorovat oslabení cenového růstu od července. Ostatní odvětví zpracovatelského průmyslu 3 přispívala k cenovému růstu v průmyslu jen nevýznamně. Struktura cen průmyslových výrobců (mzr. v %, příspěvky v p.b.)

Ceny zemědělských výrobců (mzr. v %)

Ostatní odvětví zpracovatelského průmyslu Základní kovy, hutní a kovodělné výrobky Koksárenství, rafinerské zprac. ropy a chemie Potravinářský průmysl Dobývání surovin a výroba energií Celkem PPI (meziroční změny v %)

6 5 4 3 2 1 0 -1

Ceny rostlinných produktů Ceny živočišných produktů Ceny zemědělských výrobců

50 40 30 20 10 0 -10

9/07 10

11

12

1/08 2

3

4

5

6

7

8

9

7/06 9

11 1/07 3

5

7

9

11 1/08 3

5

7

9

Ceny průmyslových výrobců rostly ve třetím čtvrtletí 2008 ve srovnání s minulou prognózou pomaleji (v průměru o 0,8 p.b.), a to zejména díky slabšímu než očekávanému růstu cen ve zpracovatelském průmyslu. Výhled výrazně nižšího růstu cen energetických surovin na světových trzích posouvá novou prognózu oproti predikci 5. SZ protiinflačním směrem. Významný vliv bude mít po celé prognózované období růst cen elektřiny (cca 10 % mzr. v roce 2008 a cca 15 % mzr. v roce 2009) a pevných paliv (cca 16,2 % mzr. v obou letech). Zejména v důsledku předpokládaného vysokého růstu cen průmyslových výrobců v zahraničí a pokračujícího růstu domácích cen energií očekáváme setrvání cenového růstu v průmyslu na hodnotách kolem 5 %. V roce 2010 předpokládáme zmírnění růstové dynamiky cen průmyslových výrobců na cca 3 %.

Meziroční růst cen v odvětví dobývání uhlí se držel na vysokých hodnotách kolem 20 %, ceny v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody se v srpnu meziročně zvýšily o 9,1 %. 2 Blíže viz část Ceny zemědělských výrobců. 3 Rozumí se všechna odvětví průmyslu po vyloučení odvětví dobývání nerostných surovin, odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody, odvětví koksárenství a rafinérského zpracování ropy a potravinářského průmyslu. 1

2

Predikce cen průmyslových výrobců (mzr. v %) PPI 7 SZ 2008 Historie

7

Struktura predikce cen průmyslových výrobců (mzr. v %) PPI Nerostné suroviny Výrobky zprac. průmyslu Elektřina, plyn, voda

PPI 5 SZ 2008

6 16 5 12

4

8

3 2

4

1

0 -4

0 1/06

7

1/07

7

1/08

7

1/09

7

1/10

1/07

7

7

1/08

7

1/09

7

1/10

7

Meziroční růst cen zemědělských výrobců ve třetím čtvrtletí 2008 výrazně zpomalil, když v srpnu dosáhl pouze 6,3 % a v září již přešel do meziročního poklesu cen o 4,4 %. Na tomto obratu se podílely především ceny rostlinných produktů, ale k meziročnímu snížení cen došlo i u živočišných produktů. Za meziročním poklesem cen zemědělských výrobců v ČR byl zejména vývoj cen komodit rostlinného původu na světových trzích, nadprůměrná domácí sklizeň v letošním roce a meziroční posilování kurzu koruny. Pokles cen na světových trzích v průběhu léta souvisel zejména s očekávanou nadprůměrnou úrodou hlavních světových producentů (Austrálie, USA, eurozóna). Rovněž tuzemská sklizeň byla podle odhadů ČSÚ výrazně nadprůměrná. V časové řadě od roku 1990 šlo o druhou nejvyšší hodnotu (nejvyšší byl objem sklizně v roce 2004). U nejvýznamnější položky obilovin došlo oproti loňskému roku o 17,8% růst produkce. V závěru letošní sklizně tak došlo při pokračujícím výrazném posílení koruny k výraznému propadu korunových cen hlavních komodit rostlinné výroby (-7,2 % v září). Rovněž u cen živočišných produktů ve třetím čtvrtletí 2008 pokračovalo dosavadní zpomalování meziročního růstu započaté v předchozím období, které v září přešlo v meziroční pokles cen (o 1 %). Pokles cen živočišné výroby byl především důsledkem výrazného posilování kurzu CZK/EUR a mírného poklesu cen na světových trzích. Na prognóze očekáváme výraznější pokles meziročního růstu cen zemědělských výrobců v závěru letošního roku a v první polovině roku 2009. Více dezinflační působení cen zemědělských výrobců oproti minulé prognóze je způsobeno souběhem nových pozorování, více apreciovaného kurzu koruny a očekávané nižší cenové hladiny cen zemědělských výrobců ve světě, zejména pak u produktů rostlinné výroby. Predikce cen zemědělných výrobců (mzr. v %) 40 5.SZ

30

7.SZ

mzr. v %

20 10 0 -10 -20 -30 1/2007

7

1/2008

7

1/2009

7

3

Příloha 6 – Platební bilance Prohlubující se finanční krize a probíhající výrazné zpomalení světového hospodářského růstu negativně ovlivní hospodářský vývoj v ČR (očekáváme poměrně výrazný pokles reálného čistého vývozu a výpadek zahraničních investic oproti předcházející prognóze), neovlivní však negativně celkový vývoj platební bilance (tj. vývoj v nominálním vyjádření). Ve směru zlepšování platební bilance (bez operací bankovního sektoru) bude působit pokračující zlepšování výkonové bilance (vliv nových kapacit a zejména prudkého poklesu cen surovin na světových trzích), zastavení dosavadního trendu prudkého růstu deficitu bilance výnosů (zastavení prudkého růstu počtu zahraničních pracovníků v ČR, zmírnění tempa růstu jejich mezd a zejména pokles zisků nerezidentů z přímých investic) a narůstající schopnost domácích subjektů čerpat zdroje EU. Nejistota panuje ohledně toho, zda a v jak významně budou ovlivňovat platební bilanci jednorázové aktivity vlády (prodej majetku nerezidentům, prodej emisních povolenek v rámci Kjótského protokolu a zamýšlené zvýšení podílu zahraničí na financování fiskálního deficitu). Ve směru zmírnění čistého přílivu kapitálu bude naopak působit prudký pokles přílivu kapitálu v rámci přímých investic ze zahraničí (především omezení investičních příležitostí v průmyslu a vliv aktuálního hospodářského vývoje) a rostoucí zahraniční expanze ČEZu. Dosavadní vývoj obchodní bilance byl mírně příznivější než očekávaný, jednak vlivem vyššího než očekávaného kladného salda strojírenské produkce, jednak výrazně nižších cen ropy oproti scénáři. Nepříznivý vývoj zahraniční poptávky a prudké posílení koruny však již začíná být patrné na hospodářských potížích některých firem a poklesu nových kontraktů (meziročně cca o 10 %). Z hlediska poklesu poptávky bude zřejmě nejvíce postižen automobilový průmysl (na některých trzích je patrný aktuální pokles prodejů meziročně až o 1/3 1), v ČR však mohou být velmi nepříznivé dopady silnější i ve spotřebním průmyslu, kde ještě více než pokles poptávky bude negativně působit předešlá prudká apreciace koruny. Přesto dochází k výraznému zlepšení prognózy obchodní bilance. Je to důsledek úpravy scénáře ceny ropy (snížení ceny ropy ze 147 na 85 USD/barel 2) a návazně ceny zemního plynu. Navíc bude saldo obchodní bilance zlepšováno poklesem cen dalších surovin, zejména kovů. Zhoršený výhled zahraniční poptávky se tak viditelně promítá pouze do snížení obratů zahraničního obchodu. Kladné saldo obchodní bilance se tak na prognóze dále zvyšuje a v roce 2010 se přibližuje až k 200 mld. Kč. V delší budoucnosti (od roku 2010) však již nelze počítat s náběhem nových významnějších exportně orientovaných investic a naopak je nutno počítat s postupným přesunem jednodušších výrob dále na východ. Kladné saldo obchodní bilance na rok 2008 zvyšujeme oproti minulé prognóze o 30 mld. Kč (vliv dosavadního příznivějšího vývoje salda obchodní bilance – zejména nižší dovozy strojů a zařízení oproti předpokladům – a v menší míře odchylný vývoj cen ropy a plynu oproti scénáři). Na rok 2009 zlepšujeme prognózu o 55 mld. Kč na 175 mld. Kč. Jedná se výhradně o cenový vliv, neboť změna scénáře ropy (a návazně plynu) představuje dopad na saldo obchodní bilance ve výši 75 mld. Kč 3. Další mírné zlepšení obchodní bilance v roce 2010 (na

Dle našich odhadů představuje 20% plošný výpadek prodejů v automobilovém průmyslu vč. dílů negativní dopad na saldo obchodní bilance cca 40 mld. Kč. V praxi však budou jednotlivé subjekty postiženy nerovnoměrně. 2 Aktuální ceny ropy Brent se pohybují ještě na nižší úrovni cca 65 USD ovšem při pevnějším dolaru. 3 Dalších cca 30 mld. Kč zlepšení salda bude představovat pokles cen kovů. Ve stálých cenách se tedy jedná o poměrně výrazné zhoršení obchodní bilance 1

1

190 mld. Kč) vychází především z poměrně nejistých scénářových předpokladů (stability kurzu koruny a oživení vnější poptávky). Prognóza bilance služeb doznává poměrně významné změny. Příčinou jsou jednak revize dosavadních dat bilance služeb v minulých letech i v letošním roce 4, jednak výrazné zhoršení ekonomické situace v zahraničí 5, které může negativně postihnout zejména zahraniční poptávku po „zbytných službách“, jako je např. turistika 6 a letecká doprava. Současná prognóza na roky 2008 i 2009 je vlivem obou těchto faktorů podstatně méně optimistická. Pro rok 2008 snižuje aktuální prognóza předpokládaný přebytek bilance služeb o 25 mld. Kč na 70 mld. Kč a pro rok 2009 o 40 mld. Kč na 60 mld. Kč (zejména se jedná o očekávaný pokles příjmů z turistiky a příjmů z ostatních služeb). Mírné zlepšování situace v roce 2010 a růst kladného salda bilance o 5 mld. Kč na 65 mld. Kč odráží scénářový předpoklad postupného zlepšování ekonomické situace ve světě. Vývoj bilance výnosů byl ovlivněn metodickou změnou znamenající snížení odhadu náhrad nerezidentům (zjednodušeně řečeno šlo snížení o příjmy nerezidentů s trvalým pobytem v ČR), což se promítlo do zlepšení (snížení deficitu) bilance výnosů v minulosti i na prognóze a ve zhoršení bilance běžných transferů (navýšení o prostředky, které si odvážejí nerezidenti po ukončení trvalého pobytu). Druhým, ještě významnějším faktorem je promítnutí vlivu finanční krize a zpomalení růstu zahraniční poptávky do snížení odhadu budoucích zisků nerezidentů z investic, zaměstnanosti nerezidentů (stagnace oproti dosud odhadovanému růstu) a snížení očekávaných úrokových výnosů rezidentů i nerezidentů (vlivem výrazného meziročního poklesu úrokových sazeb). V důsledku těchto změn se snižuje očekávaný deficit bilance výnosů na rok 2008 o 25 mld. Kč na 275 mld. Kč a v roce 2009 o 100 mld. Kč na 225 mld. Kč. Na rok 2010 je ponechán deficit na stejné úrovni jako v roce 2009 při velmi mírných růstech obratu. Prognózu běžných převodů ovlivnila především již zmíněná metodická změna (u příjmů nerezidentů s trvalým pobytem), díky níž dochází ke zhoršení salda v minulosti i na prognóze. Pro oba roky 2008 a 2009 bylo saldo sníženo z 15 mld. Kč na nulu. Nulové saldo je prognózováno i v roce 2010. Salda v jednotlivých letech by mohly negativně ovlivnit případné prohrané arbitráže České republiky. Kapitálový účet platební bilance se vyvíjí v zásadě v souladu s prognózou. Také nové informace z návrhu státního rozpočtu na rok 2009 (o platbách do rozpočtu EU a příjmech z fondů a zemědělského rozpočtu EU) nevedou ke změně prognózy. Snaha Ministerstva životního prostředí přistoupit urychleně k prodeji emisních povolenek (nižší emise kysličníku uhličitého v ČR oproti závazku vyplývajícímu z Kjótského protokolu) vede ke zvýšení prognózovaného kladného salda kapitálového účtu na rok 2009 o 20 mld. Kč 7. Prognózu na rok 2010 i vlivem informací z návrhu rozpočtu ponecháváme, po očištění o jednorázový vliv prodeje emisních povolenek, na úrovni roku 2009.

Za minulé roky zlepšení salda a v letošním roce zhoršení, což dohromady signalizuje mnohem pozvolnější tendenci zlepšování bilance služeb, než ukazovala data před revizí. 5 Větší negativní dopad finanční krize na poptávku v zahraničí než v tuzemsku. Navíc mezinárodně obchodované služby jsou obvykle mnohem citlivější na změny hospodářského cyklu než zboží. 6 V minulých letech byl výrazný meziroční pokles příjmů z turistiky zaznamenám v roce 2002, a to o 22 mld. Kč (vlivem souběhu událostí 11. září 2001 a záplav v Čechách v srpnu 2002). 7 Rozložení prodeje v delším časovém horizontu nepředpokládáme vzhledem k volebnímu cyklu v ČR (snaha o utracení výnosů z prodeje do voleb v červnu 2010). 4

2

V oblasti přímých investic hodnotíme dosavadní vývoj jako v zásadě v souladu s prognózou. Oproti očekávání došlo k rychlému splacení korunových úvěrů českým dceřiným firmám ze strany zahraničních matek. V této souvislosti dochází ke změně prognózy PI na rok 2008 (+20 mld. Kč). Nadále jsou zatím vykazovány oproti naší prognóze nižší hodnoty reinvestovaných zisků, a to jak na straně přílivu, tak odlivu 8. V souvislosti se světovou finanční krizí dochází ke snížení prognózy přímých zahraničních investic na rok 2009 v oblasti reinvestovaného zisku (snížení o 25 mld. Kč na 120 mld. Kč; saldo na 105 mld. Kč) a ke snížení odhadu výnosů z prodeje státního majetku (o 25 mld. Kč na 75 mld. Kč) 9. Příliv kapitálu ze zahraničí je nadále očekáván ve výši 25 mld. Kč vzhledem k tomu, že již předchozí prognóza očekávala pokles na cca 40 % hodnoty roku 2008. Prognóza odlivu kapitálu do zahraničí na rok 2009 se naopak zvyšuje o 20 mld. Kč vlivem rozhodnutí ČEZu o výstavbě větrných elektráren v Rumunsku (realizace do konce roku 2009) a vítězství ČEZu v soutěži o albánskou elektrárenskou společnost (odkup a následně investice v delším období). Celkově se tak prognózované kladné saldo přímých investic snižuje o 70 mld. Kč na 165 mld. Kč. Na rok 2010 předpokládáme kladné saldo přímých investic ve výši 105 mld. Kč, tj. jen na úrovni prognózovaného salda reinvestovaných zisků. Prudká meziroční změna na straně přílivu je dána zejména absencí privatizačních příjmů, na straně odlivu pak ukončením rozsáhle investice ČEZu v Rumunsku. V oblasti portfoliových investic hodnotíme dosavadní vývoj jako v souladu s prognózou. Prognózu na rok 2008 tedy neměníme. Novou informací vyplývající z návrhu státního rozpočtu pro rok 2009 je záměr vlády změnit strukturu financování státního dluhu ve prospěch zahraničí (zamýšlena emise eurobondů ve výši 2 mld. EUR, což je více než navržený deficit státního rozpočtu). Nově ohlášené zahraniční aktivity ČEZu povedou pravděpodobně k vydání dalších obligací 10. Prognózu portfoliových investic na rok 2009 zlepšujeme vlivem velkých nejistot jen o 45 mld. Kč (na 15 mld. Kč), tj. o vládní obligace. Na rok 2010 předpokládáme deficit ve výši 30 mld. Kč (prognóza se od roku 2009 liší pouze tím, že nepředpokládá emisi vládních obligací v zahraničí). V oblasti ostatních investic je v posledních měsících patrný mírný růst čistého čerpání úvěru ze zahraničí ze strany vlády, což signalizuje, že by prognóza na rok 2008 mohla být naplněna. Na rok 2009 na základě návrhu státního rozpočtu mírně zvyšujeme očekávané čisté čerpání úvěrů veřejným sektorem (o 3 mld. Kč na 13 mld. Kč). V důsledku tohoto zvýšení pak v prognóze na rok 2010 dochází k meziročnímu poklesu (na úroveň zbytku dohodnutého úvěrového rámce od EIB na financování infrastruktury). U podnikových investic je situace krajně nejistá, ale velmi konzervativní předpoklad o odlivu zdrojů z ČR (-20 mld. Kč) vlivem nižší dostupnosti úvěrů v EU se zatím nepotvrdil (dosud saldo cca -1,6 mld. Kč), statistické údaje jsou však dostupné jen do srpna. Prognózu proto vhledem k prohlubujícím se problémům v EU v závěru roku ponecháváme, stejně jako prognózu vyrovnané bilance na rok 2009. Tu očekáváme i na rok 2010. Na základě výše uvedených změn dochází v roce 2008 ke snížení prognózovaného deficitu běžného a kapitálového účtu platební bilance na 0,6 % HDP (samotný běžný účet -1,5 % HDP). V dalších letech očekáváme přebytek běžného a kapitálového účtu ve výši 1,8 % HDP (2009), resp. 1,7 % HDP (2010). Samotný běžný účet by mohl být v roce 2009 Očekáváme však, podobně jako v minulosti, revizi dat směrem nahoru. Je přitom možné, že za současné situace bude upuštěno od prodeje Letiště Praha (nízký výnos z prodeje letiště vlivem krize) a ČSA (nedostatek kvalitních zájemců). 10 Alternativou je zahraniční úvěr. Je také otázkou, zda operace nebude provádět zahraniční dceřiná firma (potom by tato operace neměla dopad na bilanci ČR). 8 9

3

přibližně na nule, což je výrazné zlepšení oproti prognóze z 5.SZ, a v roce 2010 v mírném přebytku ve výši cca 0,5 % HDP. Prognózy platební bilance očištěné o operace bankovního sektoru na roky 2009 a 2010 signalizují, i přes prudké změny bilance způsobené finanční krizí a nastupující hospodářskou recesí, udržení vysokých přebytků platební bilance bez operací bankovního sektoru. V roce 2009 bude tento přebytek ještě zvyšován o více než 100 mld. Kč mimořádnými operacemi vlády (privatizace, velké emise obligací v zahraničí, prodej emisních povolenek). Indikátor platebně bilančního tlaku na kurz se v letech 2008 až 2010 pohybuje kolem 100 mld. Kč (historicky nejvyšší dosažené hodnoty v minulosti činily cca 70 mld. Kč). Pro rok 2009 je navíc dosaženo této hodnoty pouze za předpokladu kurzového zajištění emise vládních dluhopisů v zahraničí, odkupu privatizačních příjmů a eliminaci kladného salda operací s EU v ČNB (tj. za předpokladu eliminace kurzotvorného dopadu přebytku bilance vyvolaného operacemi vlády v rozsahu cca 160 mld. Kč). Platebně bilanční tlaky by v roce 2009 snížilo případné uplatnění obdobného postupu i u příjmů z prodeje emisních povolenek.

4

Prognóza platební bilance mld. Kč A. Běžný účet Obchodní bilance Vývoz Dovoz

2000 -104.9 -120.8 1 121.1 1 241.9

2001 -124.5 -116.7 1 269.6 1 386.3

2002 -136.4 -71.3 1254.4 1325.7

2003 -160.6 -69.8 1370.9 1440.7

2004 -147.5 -13.3 1722.7 1736.0

2005 -39.8 59.4 1868.6 1809.2

2006 -82.2 65.1 2144.6 2079.5

2007 -62.7 120.6 2479.2 2358.6

p.2008 -55.0 150.0 2635.0 2485.0

p.2009 0.0 175.0 2905.0 2730.0

p.2010 20.0 190.0 3040.0 2850.0

Bilance služeb Příjmy Doprava Cestovní ruch Ostatní služby Výdaje Doprava Cestovní ruch Ostatní služby

54.6 264.8 53.7 115.1 96.0 210.2 27.5 49.4 133.3

58.0 269.7 57.5 118.1 94.1 211.7 30.6 52.8 128.3

21.9 231.1 56.6 96.3 78.3 209.3 29.3 51.5 128.4

13.2 219.2 60.6 100.3 58.3 205.9 33.7 54.4 117.8

16.6 247.1 69.9 107.2 70.0 230.5 47.6 58.4 124.5

36.9 282.4 76.7 112.2 93.5 245.5 56.3 57.8 131.4

46.4 314.0 85.7 124.7 103.6 267.6 62.1 62.2 143.3

56.6 346.6 101.8 134.1 110.7 290.0 73.1 73.5 143.4

70.0 360.0 103.0 132.0 125.0 290.0 72.0 78.0 140.0

60.0 355.0 106.0 123.0 126.0 295.0 74.0 81.0 140.0

65.0 370.0 110.0 125.0 135.0 305.0 76.0 83.0 146.0

Bilance výnosů Příjmy Náklady

-53.0 75.4 128.4

-83.5 84.9 168.4

-115.6 66.8 182.4

-119.9 75.5 195.4

-156.6 87.2 243.8

-143.4 105.7 249.1

-180.8 128.0 308.8

-221.7 141.6 363.3

-275.0 135.0 410.0

-235.0 130.0 365.0

-235.0 135.0 370.0

z toho saldo eviden. reinv. zisků

-37.6

-55.4

-66.9

-57.4

-67.1

-81.9

-88.2

-120.1

-125.0

-105.0

-105.0

14.4 36.6 22.2 -0.2 0.2 0.4 148 190.8

17.8 36.4 18.6 -0.3 0.1 0.4 172.8 208.3

28.7 46.7 18 -0.1 0.2 0.3 231.5 270.9

15.8 47.0 31.2 -0.1 0.2 0.3 80.3 53.5

6.0 53.0 47.0 -14.2 5.6 19.8 227.2 101.8

7.3 76.7 69.4 4.7 5.5 0.8 246.5 279.6

-12.9 56.2 69.1 8.5 14.3 5.8 70.3 93.3

-18.2 69.7 87.9 19.7 21.3 1.6 125.2 158.2

0.0 95.0 95.0 31.0 35.0 4.0 190.0 165.0

0.0 100.0 100.0 68.0 70.0 2.0 193.0 165.0

0.0 105.0 105.0 48.0 50.0 2.0 82.0 105.0

Běžné převody Příjmy Výdaje B. Kapitálový účet Příjmy Výdaje C. Finanční účet Přímé investice

z toho saldo eviden. reinv. zisků

37.6

55.4

66.9

57.4

67.1

81.9

88.2

120.1

125.0

105.0

105.0

v zahraničí v České republice z toho oper. spoj. s prod. stát. maj.

-1.7 192.4

-6.3 214.6

-6.8 277.7

-5.8 59.3

-26.0 127.8

0.4 279.2

-33.1 123.4

-27.1 185.3

-30.0 195.0

-55.0 220.0

-35.0 140.0

35.0

61.0

126.0

-47.3

0.5

132.3

0.0

4.4

6.8

75.0

0.0

Portfoliové investice Aktiva Majetkové cenné papíry Dluhové cenné papíry Pasiva Majetkové cenné papíry Dluhové cenné papíry

-68.2 -86.6 -44.2 -42.5 18.5 23.8 -5.4

34.9 4.4 9.4 -5.0 30.5 23.2 7.2

-46.7 -75.6 -7.8 -67.8 28.9 -9.0 37.9

-35.7 -83.9 5.6 -89.5 48.2 30.1 18.0

53.0 -70.3 -36.5 -33.8 123.3 19.6 103.7

-81.2 -82.1 -35.3 -46.8 0.9 -36.4 37.3

-26.9 -68.4 -43.6 -24.8 41.5 5.8 35.7

-53.2 -94.6 -61.6 -33.0 41.4 -5.9 47.3

35.0 -30.0 -30.0 0.0 65.0 -20.0 85.0

15.0 -60.0 -30.0 -30.0 75.0 0.0 75.0

-30.0 -60.0 -30.0 -30.0 30.0 0.0 30.0

-1.4

-3.2

-4.3

3.9

-3.2

-2.8

-6.3

1.8

Ostatní investice 26.9 vláda 1.1 podniky 24.8 bankovní sektor 1.0 Celkově skupiny A až C 43.0 Platební bilance bez operací bankovního sektoru

-67.1 1.8 23.6 -92.5 48.0

12.5 21.6 -9.1

58.6 18.2 40.4

75.6 33.2 42.4

50.9 34.9 16.0 .

10.2 14.8 -4.6 .

18.4 2.2 16.2

211.4

-3.4

Finanční deriváty

95.9

-80.4

65.5

. 82.2

.

.

.

-10.0 10.0 -20.0 .

13.0 13.0 0.0 .

166.0

261.0

7.0 7.0 0.0 . 150.0

Využití privatizačního účtu / změna rezerv ČNB -216.9 -12.9 -6.8 -92.9 -2.1 -15.7 0.0 -75.0 0.0 Další operace bez vlivu na nabídku a poptávku po deviz. 19,0* -19,4** 18,2*** -5,1**** -30,0***** -40,0****** -40,0****** Zajištěné vládní eurobondy -45.0 -30.0 0.0 0.0 -25.0 -45.0 0.0 Kvantifikace dopadu prognózované změny úrokového diferenciálu na prognózu PB (0,25 p.b. = 8,5 mld. Kč) -8.5 17.0 0.0 Indikátor platebně bilančního tlaku na kurz (+ apreciace) -121.0 -93.3 32.7 69.1 12.7 61.4 102.5 109.5 110.0 Vysvětlivky: * jen účetní operace spojená s deblokací zahraničního dluhu **náhrada škody ČSOB ponechaná v SR -19,4 mld. Kč *** jen účetní operace 2 firem snižující vykázaný příliv přímých investic 14,2 mld Kč, jen evidenční snížení závazků Iráku o 4 mld. Kč Pozn. čistý odliv ostatních investic z podnikového sektoru v roce 2006 byl ovlivněn jednorázovou operací zvyšující odliv o 19 mld. Kč **** financovaní vývozu ČEB (obdoba vládního úvěru) -17 mld. Kč, financování PI v zahraničí ČEB +3,6 mld. Kč, saldo korunových úvěrů poskytnutých zahraničním mateřským firmám tuzemskými dceřinými společnostmi +8,3 mld. Kč ***** saldo oprací vůči EU -25 mld. Kč ( eliminace přebytku konverzí v ČNB), odpis pohledávek vůči RZ +2 mld. Kč, úhrada akcií Acelor Mittal vládě v korunách - 6,8 mld. Kč ****** saldo operací vůči EU -40 mld. Kč

5

Příloha 7 – Aktuální vývoj na trhu nemovitostí Aktuální vývoj na trhu nemovitostí je možno charakterizovat jako první náznak možného přelomu v dosavadním cenovém vývoji. Růst nabídkových cen bytů publikovaných Českým statistickým úřadem se ve 3.Q 2008 snížil. Pražský trh nemovitostí sice ještě ukazuje na zrychlující cenový růst, nicméně v regionech se cenový nárůst zpomaluje. Z pohledu realizačních cen očekáváme výraznější ochlazení a zklidnění trhu, tj. nižší cenové nárůsty 1. Prognózy realitních odborníků průměrného cenového růstu rezidenčních nemovitostí za celý rok 2008 se s ohledem na současný vývoj snížily z původně očekávaných cca 10 % na 5–10 %.

Vývoj v dosavadním průběhu roku 2008 Podle nejnovějších údajů ČSÚ bylo v celé ČR za 1.H 2008 dokončeno více než 16 tis. bytů (o 8,8 % více než v 1.H 2007, ve stejném období minulého roku činil nárůst cca 25 %), rozestavěno bylo zhruba 176 tis. bytů (růst o 2 %, ve stejném období minulého roku činil nárůst cca 6 %) a zahájena výstavba cca 22 tis. bytů (růst o 14 %, ve srovnání s poklesem o necelých 5 % ve stejném období minulého roku). Počet bytů nabízených developerskými firmami na trhu byl podle dostupných informací v průběhu prvního pololetí „uměle“ snižován samotnými developery ve snaze udržet ceny na stávající úrovni. Snížení tempa poptávky po rezidenčních nemovitostech se projevilo nižším počtem celkových transakcí na trhu (podle odhadu pokles o 25–30 % ve srovnání s rokem 2007) 2 a prodloužením doby prodeje. Vedle vyčerpanosti trhu po loňské extrémně vysoké poptávce přistoupila k faktorům tlumícím poptávku i zvýšená opatrnost bank při poskytování nových hypotečních úvěrů (jedná se mimo jiné např. o přehodnocení role externích hypotečních makléřů) a rostoucí sazby z hypotéčních úvěrů. V období leden – srpen 2008 činil přírůstek hypotéčních úvěrů poskytnutých obyvatelstvu 44,6 mld. Kč, tj. o 11 mld. Kč méně než ve stejném období loňského roku..Sazby z hypotéčních úvěrů podle dosud známých údajů za 3.Q mírně rostly (hodnota hypoindexu se zvýšila z 5,5 % ve 2.Q na 5,8 % v srpnu). Ze čtvrtletních údajů o vývoji nabídkových cen bytů publikovaných ČSÚ (viz Graf) je patrné, že po vyšších mezičtvrtletních cenových nárůstech v 1. a 2.Q 2008 došlo ve 3.Q 2008 oproti 2.Q 2008 ke snížení mezičtvrtletního růstu cen jak v ČR bez Prahy, tak v ČR, mírně vyšší nárůst cen byl zaznamenán pouze v Praze. Podle údajů IRI dosáhl nejvyššího průměrného cenového růstu mezi květnem a srpnem 2008 za sledovaná města v jednotlivých krajích Plzeňský kraj (9 %) následovaný krajem Vysočina, Ústeckým a Libereckým krajem (4 %) 3. Oproti předchozímu sledovanému období (únor–květen) se zvýšil počet měst vykazujících cenový pokles v rozmezí od 1 do 6 % z 9 měst (z celkového počtu 71 sledovaných měst) na 19 měst, které se nacházejí především ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Cenový vývoj byl však v jednotlivých segmentech trhu značně diferencovaný. Vedle meziročního poklesu cen panelákových bytů o 10–15 % došlo ke zvýšení cen luxusních bytů (které obvykle nejsou Aktuálně dostupné údaje o realizačních cenách popisují vývoj do 4.Q 2007. Podstatně menší aktivitu na realitním trh signalizuje i snížení počtu žádostí o provedení vkladu do katastru nemovitostí (oproti přírůstku ve výši několika desítek procent v uplynulých letech činil v období leden–září 2008 přírůstek v Praze pouze 5 % a v ČR 13 %). 3 Podle údajů IRI se cenová hladina standardního bytu (v družstevním i osobním vlastnictví, s podlahovou plochou 68 m2 a opotřebením cca 40 %) pohybovala v Praze ve 3.Q 2008 v průměru kolem 3,1 mil. Kč (s rozmezím 2,9–4,8 mil. Kč dle jednotlivých částí Prahy), v regionech od 0,8 mil. Kč (Ústecký kraj) do 1,8 mil. Kč (Středočeský kraj). 1 2

1

financovány hypotékami) až o 30 % a cen tzv. startovacích bytů (2+kk) asi o 6 %. Nejnovější vývoj ukazuje, že se na realitním trhu začínají objevovat buď přímé slevy z nabídkové ceny (např. ORCO v říjnu o 10 %) nebo nepřímé (finanční příspěvky na vybavení nebo částečné splátky hypoték klientů). 4 Tržní nájemné i nadále stagnovalo. Ceny stavebních pozemků ve větších městech převážně rostly, avšak v poslední době v souvislosti s nižším tempem růstu poptávky po nových bytech byl – prozatím ojediněle – v Praze a okolí zaznamenán pokles cen některých stavebních pozemků až o 15 %. Vývoj nabídkových a realizačních cen bytů (předchozí období = 100) REALIZAČNÍ CENY

NABÍDKOVÉ CENY 110

116 ČR

108

114

Praha

112

ČR bez Prahy

106

ČR Praha ČR bez Prahy

110 108

104

106 102

104

Zdroj:ČSÚ

102

100

100 98 I/05

III/05

I/06

III/06

I/07

III/07

I/08

98 I/05

III/08

III/05

I/06

III/06

I/07

III/07

Zdroj:ČSÚ

Jak vyplývá z údajů mezinárodní realitní společnosti Jones Lang LaSalle, v prvním pololetí 2008 bylo uzavřeno pouze 9 nemovitostních transakcí v oblasti komerčních nemovitostí (oproti obvyklým několika desítkám transakcí v uplynulých letech) v objemu 520 mil. EUR (pokles o 64 % v porovnání s prvním pololetím 2007), které byly realizovány převážně investory z Německa většinou bez úvěrového financování. Podle názoru odborníků souvisí zřejmě pokles tempa poptávky po komerčních nemovitostech v ČR se zvýšenou opatrností bank při poskytování úvěrů na rizikovější akvizice budov, poklesem cen nemovitostí v zemích západní Evropy a dále s rostoucí poptávkou po nemovitostech v některých východních zemích, které nabízejí relativně vyšší výnosy z nemovitostí. Podle názorů realitních odborníků prožívá většina segmentů komerčních nemovitostí letos útlum, který je prozatím nejvýraznější u logistických nemovitostí, kde po rekordním roce 2007 poklesla v důsledku nižšího přílivu nových investic ze zahraničí ve 3.Q výstavba nových logistických prostor na 150 tis. m2 (z 220 tis. m2 v 1.Q a 311 tis. m2 ve 2.Q), což představuje meziroční snížení za období leden–září 2008 o 22 %. Zároveň se zvýšila míra neobsazenosti ze 14,3 % v červnu na 17,2 % v září (podle některých informací až na 20 %). Výjimku tvoří pouze segment retailového developmentu, kde bylo podle studie poradenské společnosti CB Richard Ellis v 1.H 2008 dokončeno 60 tis. m2 moderních obchodních ploch.

4

Pravděpodobným důvodem je, že banky při poskytování úvěrů na bytové projekty zvýšily požadavek na financování projektů z vlastních zdrojů developerů z obvyklých 15 % na 30 %, vč. požadavku vyššího procenta předprodejů bytů.

2

Prognóza Nejnovější prognózy realitních odborníků naznačují, že vzhledem k vývoji ve 3.Q a dalšímu přepokládanému mírnému cenovému poklesu v některých segmentech rezidenčního trhu ve 4.Q (týká se to především panelákových bytů a v poslední době i nových bytů nabízených developery) bude průměrný růst cen rezidenčních nemovitostí za celý rok 2008 zřejmě nižší, než se původně očekávalo, a bude dosahovat zhruba 5–10 %. Realitní odborníci předpokládají, že v návaznosti na celkový vývoj realitního trhu poklesne objem nově poskytnutých hypoték oproti roku 2007 v rozmezí 10–20 %. Mírný postupný cenový růst se očekává pouze u vybraných atraktivních lokalit, kde je nabídka omezena, a u rezidenčních nemovitostí s vyšší poptávkou, zejména u tzv. startovacích bytů a u luxusních bytů. Očekává se, že nižší tempo růstu poptávky po rezidenčních nemovitostech zřejmě donutí developerské firmy k hledání nových strategických partnerů, k přehodnocení velkých developerských projektů vč. rozložení jejich realizace do delšího časového úseku nebo prodeje. Zároveň se předpokládá, že někteří menší a finančně slabší developeři zřejmě odejdou z trhu. Nejednoznačný z hlediska působení na ceny rezidenčních nemovitostí je dopad řízené deregulace nájemného na základě zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu. Zvyšování nájemného se týká podle informací MMR (získaných výběrovým šetřením ČSÚ) celkem cca 760 tis. bytů (z toho cca 460 tis. ve vlastnictví obcí a cca 300 tis. ve vlastnictví fyzických a právnických osob), které představují téměř pětinu bytového fondu a v nichž bydlí asi 17 % obyvatel ČR. Vlastníci bytů (pronajímatelé) s regulovaným nájemným mohou vždy nejvýše jednou ročně jednostranně zvyšovat nájemné o maximální procentní roční přírůstek, jehož způsob výpočtu je stanoven zákonem. 5 Podle stávající podoby zákona by do konce roku 2010 měla roční výše nájemného dosáhnout tzv. cílového nájemného, které by zhruba mělo odpovídat dolní hranici smluvního (tržního) nájemného v dané lokalitě. Od roku 2011 by se výše nájemného měla měnit jen po vzájemné dohodě obou stran a v případě sporu budou rozhodovat soudy. Nelze však vyloučit, že datum dosažení cílového nájemného bude posunut a že zvýšení regulovaného nájemného bude rozloženo do více let. 6 Ve všech segmentech komerčních nemovitostí se v důsledku snížené poptávky očekává do konce roku 2008 i částečně v roce 2009 stagnace, případně mírný růst s důrazem na vyšší kvalitu a uspokojení specifických požadavků zákazníků, hlavně v oblasti snižování provozních nákladů (jedná se např. o ekologická vylepšení, jako jsou solární panely v případě logistických parků a počítačové řízení provozu kancelářských budov vč. odklonu od kanceláří typu „open-space“ a přechod na „modely hnízd“). Výjimku tvoří pouze retailové prostory, kde se do konce roku 2008 očekává dokončení dalších 200 tis. m2 nových ploch.

5

6

Nájemné se zvyšuje od ledna 2007 podle tabulkového systému „základních“ cen (střední hodnoty), které vycházejí ze statistiky cen nemovitostí MF ČR vytvořené z údajů finančních úřadů, které shromažďují data o odhadních a prodejních cenách nemovitostí. Tento systém je každý rok k 1. 7. aktualizován, např. pro rok 2008 se vycházelo z údajů od května 2004 do dubna 2007 a pro rok 2009 z údajů od května 2005 do dubna 2008 (s vyloučením bytů nově kolaudovaných nebo rekonstruovaných po roce 1993). Konkrétní hodnoty maximálních nárůstů pro rok 2008 a 2009 lze vypočítat na stránkách MMR. ČNB odhaduje v letošním roce růst o 23 %, v příštím roce o 27 % a v roce 2010 o 28,5 %. 10. 10. 2008 MMR navrhlo rozložit zvýšení nájemného propočtené na rok 2010 do 3 let. Cílové hodnoty měsíčního nájemného původně předpokládané pro období roku 2010 by tak bylo dosaženo až k 1. lednu 2012. MMR by stanovilo maximální limity přírůstků nájemného pro léta 2010, 2011 a 2012. Tato změna by se dotkla všech krajských měst s výjimkou Ústí nad Labem a Ostravy a dále měst a obcí ve Středočeském kraji.

3

Příloha 8 – ČR a rozpočet EU Čistá pozice 1 České republiky vůči institucím Evropské unie byla ke konci září aktivní ve výši 25,4 mld. Kč, zejména díky převodu záloh ze strukturálních fondů pro programové období 2007-2013 a záloh zemědělských dotací. V platební bilanci České republiky jsou přijaté zálohy zachyceny na běžném účtu v položce běžných převodů ve výši 4,5 mld. Kč a v převodech na kapitálovém účtu platební bilance v celkové výši 21,3 mld. Kč. Podíl České republiky na úpravě základního kapitálu Evropské investiční banky je zahrnut na finančním účtu (odliv prostředků ve výši 1,4 mld. Kč).

Příjmy z EU Programy předvstupní pomoci jsou pro Českou republiku po roce 2006 pro nové žádosti uzavřeny. Na účtech pro projekty z programu PHARE jsou zachyceny vrácené nevyužité prostředky. Výše vrácených prostředků ke konci září činila 251,1 mil. Kč. Z kapitoly zemědělství získala Česká republika do konce třetího čtvrtletí 2008 zálohové platby na zemědělské dotace ve výši 14,5 mld. Kč. V rámci programu Společné organizace trhu bylo přijato 0,5 mld. Kč. Zálohy pro přímé platby činily 9,6 mld. Kč. V položce přímé platby jsou také zahrnuty vybrané pokuty vyměřené Evropskou komisí a zaplacené českými výrobci cukru za překročení kvót na výrobu cukru ve výši 1 mld. Kč (o tuto částku bude Česká republika nárokovat v příštím období méně prostředků na přímé platby zemědělcům). Na program Horizontální plán rozvoje venkova byly ke konci září 2008 přijaty platby ve výši 4,4 mld. Kč. Dotační prostředky na zemědělskou politiku jsou v daném roce příjmem speciálního účtu Ministerstva zemědělství, jehož zůstatek činil ke konci září tohoto roku 14,5 mld. Kč. Z kapitoly strukturálních operací získala Česká republika za tři čtvrtletí roku 2008 celkem 35,8 mld. Kč, z toho zálohové platby ze strukturálních fondů ve výši 21 mld. Kč a platby na projekty z Fondu soudržnosti ve výši 14,8 mld. Kč. Zůstatky na hlavních účtech Národního fondu pro strukturální operace činily ke konci září 2008 v korunovém vyjádření cca 36,4 mld. Kč. Na vnitřní politiky byly ke konci září přijaty prostředky v celkové výši 85,5 mil. Kč, z toho 21,4 mil. Kč bylo přijato na projekty v rámci programu přechodných opatření. Z mimorozpočtových fondů získala Česká republika 305 mil. Kč v rámci pomoci Evropského hospodářského prostoru.

Odvody do EU Odvody zdrojů do rozpočtu Evropské unie jsou realizovány v korunách v měsíčních splátkách a jejich celková výše ke konci září 2008 dosáhla téměř 23,3 mld. Kč. V lednu 2008 byl uhrazen příspěvek České republiky do Výzkumného fondu pro uhlí a ocel ve výši 320,1 mil. Kč. V březnu a v září byla uhrazena platba podílu ČR na navýšení základního kapitálu a rezerv EIB v celkové výši 1,4 mld. Kč.

1

Čistá pozice je rozdíl mezi celkovými příjmy z institucí Evropské unie a odvody do rozpočtu/institucí Evropské unie.

1

Finanční toky mezi ČR a Evropskou unií v roce 2008 (1. – 3. čtvrtletí) 2 2004 - 2006 mil. €

PŘÍJMY

2007

mil. Kč

Předvstupní pomoc PHARE ISPA SAPARD Zemědělství tržní opatření přímé platby rozvoj venkova veterinární opatření Strukturální operace strukturální fondy Fond soudržnosti Vnitřní politiky přechodná opatření vnitřní politiky - komunitární programy Kompenzace

255,9 172,2 35,8 47,9 1 022,7 138,5 467,8 408,3 8,1 913,8 548,6 365,2 66,0 14,5 51,5 833,1

7 758,7 5 177,7 1 086,8 1 494,1 29 804,0 4 020,6 13 568,6 11 987,7 227,0 26 689,1 16 203,9 10 485,2 1 947,3 420,4 1 526,9 25 119,6

Celkové příjmy z rozpočtu EU

3 091,6 3,3

mil. €

2008Q1-3

mil. Kč

4,5 -0,1

124,1 -3,4

4,6 704,6 5,5 392,9 304,4 1,8 1 009,9 762,5 247,4 35,3 10,9 24,4

127,5 19 238,7 154,5 10 669,4 8 366,3 48,6 27 274,4 20 608,3 6 666,1 975,2 296,0 679,1

91 318,8

1 754,3

91,6

2,8

3 094,9

91 410,4

Tradiční vlastní zdroje (cla, ...) Zdroj DPH Zdroj HNP Kompenzace Velké Británii

357,7 404,3 1 695,3 212,3

Celkové odvody vlastních zdrojů EU Čistá pozice vůči rozpočtu EU

Finanční nástroj EHP/Norsko Bilaterální pomoc Švýcarska Celkové příjmy

mil. €

mil. Kč

-9,8 -9,8

-251,1 -251,1

578,3 21,9 378,7 177,7

14 534,7 524,8 9 651,6 4 358,4

1 419,2 831,0 588,1 3,4 0,8 2,6

35 760,7 20 964,5 14 796,2 85,5 21,4 64,2

47 612,4

1 991,1

50 129,8

77,0

12,2

305,3

1 757,1

47 689,4

2 003,3

50 435,1

10 516,9 11 953,4 50 287,0 6 312,2

182,7 198,8 704,2 77,7

5 055,1 5 500,6 19 496,9 2 157,0

147,8 159,0 541,8 74,2

3 660,3 4 031,9 13 703,0 1 882,6

2 669,7

79 069,5

421,9 83,3 23,6 59,6 5,7 5,7 6,0 2 764,6

12 249,2 2 497,3 708,0 1 789,3 184,9 184,9 173,8 81 925,5

1 163,5 590,9

32 209,5 15 402,9

922,9 1 068,2

23 277,7 26 852,1

55,5 15,7 39,8 -0,1 -0,1 8,0 1 226,9

1 549,2 439,2 1 110,0 -2,3 -2,3 220,4 33 976,8

55,5 15,7 39,8

1 393,0 394,9 998,1

12,0 990,4

320,1 24 990,8

330,3

9 484,8

530,3

13 712,6

1 012,9

25 444,3

ODVODY

Platby Evropské investiční bance podíl na základním kapitálu podíl na rezervách Platba Evropské centrální bance podíl na základním kapitálu Výzkumný fond pro uhlí a ocel Celkové odvody vůči institucím EU Čistá pozice vůči institucím EU Pramen: MF, propočet ČNB

2

Příjmy jsou realizovány z eurového účtu EU vedeného u ČNB a do platební bilance jsou přepočteny kurzem použitým pro danou transakci. Odvody vlastních zdrojů jsou realizovány na korunový účet EU v ČNB a do platební bilance jsou také zahrnovány v korunách. Přepočet do EUR je pouze orientační a je proveden kurzem deviza střed v den transakce.

2