41 GYMNÁZIUM SE SPORTOVNÍ PŘÍPRAVOU (ZAHÁJENÍ STUDIA OD )

Školní vzdělávací program pro gymnázium

79-42-K/41 GYMNÁZIUM SE SPORTOVNÍ PŘÍPRAVOU (ZAHÁJENÍ STUDIA OD 1.9.2011)


OBSAH

1.IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

1/1

2.CHARAKTERISTIKA ŠKOLY A ŠVP

2/1

3.ÚČEBNÍ PLÁN

3/1

4.UČEBNÍ OSNOVY

4/1

5.HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

5/1

PŘEHLED OČEKÁVANÝCH VÝSTUPŮ

6/1


1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ŠVP

Školní vzdělávací program pro gymnázium 1) Školní vzdělávací program pro gymnázium je zpracován podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia . 1)

Motivační název

Vzděláním k prosperitě

Vzdělávací program Čtyřletý vzdělávací program Forma vzdělávaní

Denní forma vzdělávání

PŘEDKLADATEL: Název školy

Gymnázium a SOŠ, Jilemnice, Tkalcovská 460, příspěvková organizace

REDIZO

600171752

IČ

00856037

Adresa školy

Tkalcovská 460, 514 01 Jilemnice

Ředitel

PaedDr. Václav Hartman

Hlavní koordinátor

Mgr. Milada Junková

Kontakt Telefon

+420 481 541 541

E-mail

[email protected]

WWW

www.gymjil.cz

Fax

+420 481 549 240

ZŘIZOVATEL Název

Liberecký kraj

IČ

70891508

Kontakt Adresa

U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2

Telefon

+420 485 226 111

Fax

+420 485 226 444

1/1

Školní vzdělávací program pro gymnázium Email

[email protected]

WWW

www.kraj-lbc.cz

Platnost dokumentu od 1.9.2011

Podpis ředitele školy :

Razítko školy:

1/2


2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY A ŠVP 2.1. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Základní charakteristika Druh školy: gymnázium a střední odborná škola Datum zařazení do rejstříku: 1. 1. 2005 Cílová kapacita školy: 700 žáků Cílový počet tříd: 20 tříd Cílová skupina: nižší a vyšší stupeň osmiletého gymnázia, čtyřleté gymnázium a gymnázium se sportovní přípravou Počet tříd v ročnících: 1 Součásti školy Gymnázium (hlavní budova a dvě přístavby) Střední odborná škola Učební pavilon (odloučené pracoviště) Domov mládeže (odloučené pracoviště) Pedagogický sbor Stabilizovaný s téměř stoprocentní aprobovaností, čítající kolem šedesáti pedagogických pracovníků (učitelů, trenérů a vychovatelů DM). Průměrný věk pedagogického sboru je 39 let. Dlouhodobé projekty 

     

Globe (Global Learning and Observations to Benefit the Environment) je dlouhodobý mezinárodní program, který nabízí studentů prostřednictvím praktických měření a pozorování prováděných v okolí školy, poznávat přírodu kolem sebe a získávat k ní kladný vztah. Vícedenní exkurze - tematicky zaměřené exkurze pro žáky gymnázia v rámci výuky jednotlivých předmětů. Cílem exkurzí je propojit výuku s praxí Sportovní kurz Kurzy LVVZ – lyžařský výchovně-vzdělávací kurz – je pořádán v zimních měsících – žáci se učí zvládat lyžařské běžecké a sjezdové techniky, snowboard. Kurz trvá 1 týden. Seznamovací (adaptační) kurzy pro studenty 1. ročníků Několikadenní kurz – poznávání regionu Setkávání s významnými osobnostmi v regionu – herec Stanislav Zindulka, spisovatelka Marie Kubátová

Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Školská rada, výbor SRPDŠ, rodičovské schůzky, PPP Semily, výchovný poradce školy, Městský úřad Jilemnice, Městská knihovna Jilemnice, Krkonošské muzeum Jilemnice, Společenský dům Jilm Jilemnice, Sportovní centrum Jilemnice, Sokol Jilemnice, CVLK Liberec Umístění školy Výuka probíhá ve třech budovách vzdálených od sebe do 10 min. chůze. V budoucnu by se měla výuka koncentrovat do jedné budovy. Výhodou je dostupnost sportovních zařízení, lékařského 2/1

Školní vzdělávací program pro gymnázium zabezpečení, kulturního zařízení atd. Vybavení školy Škola má 3 učebny pro výuku informatiky, odbornou učebnu fyziky, laboratoř chemie, laboratoř biologie, 2 učebny hudební a výtvarné výchovy, multimediální učebnu, 9 multimediálních sad s dataprojektorem, 8 tříd je vybaveno novým nábytkem. Stravování žáků poskytuje EUREST – zařízení školního stravování s.r.o. – snídaně a obědy, v budově školy pak celodenně bufet – možnost zakoupení drobného občerstvení. Pro internátní možnost stravování formou plné penze. Hygienická stránka odpovídá běžným pravidlům – WC, sprchy pro sportovce a trenéry. Volný čas mohou studenti trávit v prázdných třídách nebo ve studovně. Škola má dvě tělocvičny a dále pronajímá halu od Města Jilemnice a sokolovnu od Sokola.

2.2. PROFIL ABSOLVENTA Profil absolventa : • absolvent si odnáší dobrý všeobecný přehled o poznatcích ze základních oborů lidského vědění a může navázat další studium • má dobré komunikativní dovednosti jazykové a mediální • je schopen samostatně pracovat, řešit úkoly a sebekriticky hodnotit svou práci • má pozitivní vztah ke vzdělávání a sportovním aktivitám • je tolerantní, zodpovědný, uctivý k ostatním a má slušné vystupování • umí vhodnou formou prezentovat výsledky své práce a své názory • umí samostatně používat moderní informační technologie k získávání informací • chrání své zdraví, dokáže pomoci druhým a podílí se na ochraně životního prostředí

KLÍČOVÉ KOMPETENCE Absolvent získává tyto kompetence již v průběhu studia jako žák. KOMPETENCE K UČENÍ 

Je schopen se efektivně učit a rozvíjet svou osobnost KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ



Je schopen vnímat, rozpoznat, řešit, objasnit podstatu problému KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ



Je schopen efektivně využívat prostředky komunikace a formulovat a vyjadřovat logicky své myšlenky KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ



Je schopen spolupracovat, diskutovat, posuzovat a stanovit cíle a priority KOMPETENCE OBČANSKÉ



Je schopen respektovat druhé, zvažovat vztahy, chápat kulturní a duchovní hodnoty 2/2

Školní vzdělávací program pro gymnázium KOMPETENCE K PODNIKAVOSTI 

Je schopen cílevědomě, zodpovědně rozhodovat o svém dalším vzdělávání a budoucí profesi s ohledem na své potřeby

2.3. CHARAKTERISTIKA ŠVP Zaměření školy    

Gymnázium – všeobecné (osmileté) Gymnázium – všeobecné (čtyřleté) Gymnázium se sportovní přípravou (čtyřleté) Technické lyceum (čtyřleté)

Organizace přijímacího řízení Organizace přijímacího řízení je zveřejňována na webových stránkách školy (www.gymjil.cz) v požadovaném termínu. Přijímací řízení do čtyřletého a osmiletého cyklu studia se sestává z:     

hodnocení prospěchu z českého jazyka, matematiky a celkového prospěchu za poslední tři hodnocená období ústního pohovoru výstupního hodnocení (započítávají se také pomocné body za umístění v olympiádách a předmětových soutěžích) součástí přijímacího řízení pro studijní obor gymnázium se sportovní přípravou jsou i testy tělesné zdatnosti pokud budou žáci ZŠ povinně testováni společností CERMAT, pak tyto testy budou součástí přijímacího řízení

Organizace maturitní zkoušky Organizace maturitních zkoušek je zveřejňována na webových stránkách školy www.gymjil.cz v souladu s www.novamaturita.cz

Výchovné a vzdělávací strategie

 



Společné postupy na úrovni školy, uplatňované ve výuce i mimo výuku, jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků: Kompetence k učení tím, že učitel vede studenty k systematickému pojetí procesu zpracovávání a vyhodnocování informací, k uvědomění si významového jádra sdělení. Kompetence k řešení problémů tím, že učitel podněcuje v žácích snahu o samostatné nalezení řešení problémů, provokuje intelekt žáků otázkami jdoucími za povrchní pohled na skutečnosti. Kompetence komunikativní tím, že učitel předkládá skupinové aktivity s přiřazením rolí a pravidel pro komunikaci, vyžaduje od studentů střídmé, jasné a logicky strukturované vyjádření, podporuje v žácích zájem o smysluplné využívání komunikačních prostředků včetně komunikace živé. 2/3

Školní vzdělávací program pro gymnázium  



Kompetence sociální a personální tím, že učitel nabádá žáky k zodpovědnému přístupu k předmětu, řešení úkolů i k jiným každodenním aktivitám. Kompetence občanské tím, že učitel na příkladech působení prvků z oblasti daného předmětu na společnost odhaluje studentům základní pravidla zapojení jedince do jejího chodu, učí žáky kriticky posuzovat jednotlivá řešení problémů z oblasti daného ve společnosti, oceňovat ta dobrá a užitečná a motivuje žáky k aktivnímu zapojení vlastní tvorbou. Kompetence k podnikavosti tím, že učitel vede žáka k uplatnění získaných dovedností a vědomostí v praxi.

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním     

ve spolupráci s PPP zajistí škola podmínky pro vzdělávání škola povolí žáku studium podle individuálního studijního plánu, pokud to zdravotní stav vyžaduje škola zajistí žákům se speciálními vzdělávacími potřebami individuální přístup škola zohlední míru postižení při hodnocení výsledků vzdělávání škola disponuje fondem učebnic pro sociálně znevýhodněné žáky

Vzdělávání žáku se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním     

škola povolí žáku studium podle individuálního studijního plánu, pokud to zdravotní stav vyžaduje škola zajistí individuální přístup žákům se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním škola zohlední míru postižení při hodnocení výsledků vzdělávání škola nemá bezbariérový přístup škola poskytuje služby logopedického asistenta

Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných   

škola podporuje účast žáků na olympiádách a soutěžích učitelé pracují individuálně mimo vyučování s nadanými žáky při vysokém nadání žáka je škola se žákem pracovat podle individuálního vzdělávacího plánu 2.3.1. ZAČLENĚNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

Osobnostní a sociální výchova vyplývá na jedné straně z obecných tendencí vývoje tohoto světa a nároků, které takový vývoj před středoškolské vzdělání staví, a na druhé straně bezprostředně z výchozích kapitol RVP G, které již výše zmíněné nároky reflektují. Osobnostní a sociální výchova pomáhá žákům vést zdravý a zodpovědný život jako jednotlivcům i členům společnosti, poskytuje žákům příležitosti přemýšlet o svých zkušenostech a o vlastním vývoji. Rozvíjí u žáků sebeúctu, sebedůvěru a schopnost přebírat zodpovědnost za své jednání v různých životních situacích, při sebevzdělávání a při práci. Učí rozumět hodnotě mezilidských vztahů a respektovat názory, potřeby a práva ostatních. Znalosti a dovednosti získané v rámci Osobnostní a sociální 2/4

Školní vzdělávací program pro gymnázium výchovy jim mohou pomoci též reagovat na morální, sociální a kulturní otázky, které před nimi vyvstávají na cestě životem. Globalizace a další sociokulturní jevy přinášejí nemalému množství lidí řadu rizik (např. ohrožení psychické stability i fyzické existence nevhodným zacházením s produkty vědy a techniky; sociální problémy související s rychlostí a nepředvídatelností ekonomických pohybů; zvýhodňování podmínek pro globální terorismus; rychlé rozrušování dříve dlouhodobě stabilních sociálních vazeb a kulturních celků; devastace životního prostředí). Současně s objevováním se a působením těchto rizik hledají lidé cesty, jak jim zabránit nebo jak redukovat jejich destruktivní dopady na jedince i společnosti. Jeden z podstatných směrů, jímž se tyto snahy ubírají, směřuje k pedagogicky ovlivňovanému osobnostnímu a sociálnímu rozvoji každého jedince ve společnosti. K takovému rozvoji, který by založil v lidech předpoklad schopností: - vytvářet a udržovat si maximum osobní stability, vyrovnávat se s riziky, pečovat o své psychosomatické zdraví; - pěstovat kvalitní mezilidské vztahy a v procesech sociální interakce ve všech jejích podobách (osobní, politické, interkulturní, profesní, společenské atd.) jednat co nejefektivněji ve prospěch svůj i druhých lidí. Průřezové téma směřuje k: - rozvoji osobnostních, individuálních předpokladů každého jedince pro život se sebou samým i s druhými lidmi v aktuálním společenském kontextu; - rozvoji sociálních (interakčních, vztahových) dovedností pro život s druhými lidmi; - rozvoji etických předpokladů pro život ve společenství lidí a v tomto světě vůbec. Akcent na rozvoj výše uvedených schopností, dovedností a předpokladů v rámci studia (a tedy také důvod zařazení tématu do RVP G) vyplývá z aktuálního pojetí všeobecného vzdělání reagujícího na výše uvedené skutečnosti. Pokud má být gymnázium i nadále školou poskytující toto vzdělání, pak se prakticky nemůže vyhnout obecné tendenci rozvíjet obecně lidský potenciál žáků. Znamená to nejen orientovat je v kultuře a vědách, ale též nabídnout jim vzdělávací příležitost pro rozvoj různých typů životních dovedností. Jejich prostřednictvím může žák optimalizovat svou praktickou schopnost orientovat se v sociálních situacích a také zhodnocovat vzdělání, které mu gymnázium poskytne v jiných vzdělávacích oborech. Průřezové téma svou obecností souvisí prakticky se všemi vzdělávacími oblastmi RVP G. Oblast Jazyk a jazyková komunikace se setkává s tématy, která se v rámci průřezového tématu týkají mezilidské komunikace; oblast Člověk a příroda se může prolnout např. s tematikou ochrany a rozvoje fyzické složky osobnosti, zdravého životního stylu i biologického základu sociálního lidského chování, etiky ve vztahu k životnímu prostředí; oblast Člověk a společnost se může setkat s Osobnostní a sociální výchovou opět na poli komunikace, mezilidských vztahů, sociálních a ekologických problémů, interkulturních kontaktů a dovedností, na poli etiky lidského chování atd.; oblast Člověk a svět práce se snadno prováže s tématy týkajícími se práce na sobě samém, plánování života, rozvoje studijních dovedností, rozvoje řady sociálních dovedností a postojů potřebných pro spolupráci, organizování druhých lidí i zvládání konkurence; oblast Člověk a zdraví může být průřezovým tématem významně podpořena např. ve směřování k zdravému životnímu stylu, psychohygieně a hygieně komunikace; oblast Umění a kultura má jednoznačně kontakt s průřezovým tématem díky akcentu na rozvoj kreativity, rozvoj emoční inteligence atd. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti - pokrytí předmětem Základy společenských věd; Hudební výchova; Anglický jazyk; Konverzace v anglickém jazyce; Výtvarná výchova Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti - integrace ve výuce 1. ročník

Anglický jazyk 1. ročník

2/5


Výtvarná výchova Obrazové znakové systémy; Znakové systémy výtvarného umění Sportovní trénink Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností; Činnosti podporující pohybové učení Matematika Argumentace a ověřování Základy společenských věd Člověk jako jedinec Německý jazyk 1.ročník Hudební výchova Produkce Fyzika Laboratorní práce 2. ročník

Anglický jazyk 2. ročník Výtvarná výchova Znakové systémy výtvarného umění; Obrazové znakové systémy Sportovní trénink Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností; Činnosti podporující pohybové učení Matematika Závislosti a funkční vztahy Hudební výchova Produkce

2/6


3. ročník

Anglický jazyk 3. ročník Seminář matematiky Závislosti a funkční vztahy Sportovní trénink Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností; Činnosti podporující pohybové učení Matematika Geometrie Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník a septima

4. ročník

Anglický jazyk 4. ročník Seminář matematiky Číslo a proměnná Sportovní trénink Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností; Činnosti podporující pohybové učení Matematika Práce s daty, kombinatorika, pravděpodobnost Základy společenských věd Filozofie jako věda; Dějiny filozofického myšlení Německý jazyk 4. ročník Konverzace v anglickém jazyce 4. ročník a oktáva

2/7

Školní vzdělávací program pro gymnázium Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů - pokrytí předmětem Základy společenských věd; Hudební výchova; Výtvarná výchova Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů - integrace ve výuce 1. ročník

Anglický jazyk 1. ročník Výtvarná výchova Obrazové znakové systémy; Znakové systémy výtvarného umění Sportovní trénink Činnosti ovlivňující zdraví Matematika Argumentace a ověřování Základy společenských věd Člověk jako jedinec; Člověk ve společnosti Německý jazyk 1.ročník Hudební výchova Produkce

2. ročník

Anglický jazyk 2. ročník Výtvarná výchova Znakové systémy výtvarného umění; Obrazové znakové systémy Sportovní trénink Činnosti ovlivňující zdraví Matematika Závislosti a funkční vztahy

2/8


Hudební výchova Produkce 3. ročník

Anglický jazyk 3. ročník Seminář matematiky Závislosti a funkční vztahy Sportovní trénink Činnosti ovlivňující zdraví Seminář fyziky Řešení fyzikálních úloh; Fyzikální praktikum Matematika Geometrie Základy společenských věd Občan a hospodářství; Občan a právo Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník a septima

4. ročník

Informační a komunikační technologie Digitální technologie Anglický jazyk 4. ročník Seminář matematiky Číslo a proměnná Sportovní trénink Činnosti ovlivňující zdraví

2/9


Matematika Práce s daty, kombinatorika, pravděpodobnost Německý jazyk 4. ročník Konverzace v anglickém jazyce 4. ročník a oktáva Sociální komunikace - pokrytí předmětem Základy společenských věd; Anglický jazyk; Konverzace v anglickém jazyce Sociální komunikace - integrace ve výuce 1. ročník

Informační a komunikační technologie Zdroje vyhledávání informací, komunikace Anglický jazyk 1. ročník Výtvarná výchova Obrazové znakové systémy; Znakové systémy výtvarného umění Sportovní trénink Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Matematika Argumentace a ověřování Základy společenských věd Člověk jako jedinec; Člověk ve společnosti Německý jazyk 1.ročník Český jazyk a literatura Zvuková stránka jazyka; Grafická stránka jazyka; Nauka o slohu

2/10


Hudební výchova Produkce 2. ročník

Anglický jazyk 2. ročník Výtvarná výchova Znakové systémy výtvarného umění; Obrazové znakové systémy Sportovní trénink Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Matematika Závislosti a funkční vztahy Hudební výchova Produkce

3. ročník

Informační a komunikační technologie Zdroje a vyhledávání na internetu Anglický jazyk 3. ročník Seminář matematiky Závislosti a funkční vztahy Sportovní trénink Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Seminář fyziky Fyzikální praktikum Matematika Geometrie

2/11


Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník a septima 4. ročník

Anglický jazyk 4. ročník Seminář matematiky Číslo a proměnná Sportovní trénink Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Matematika Práce s daty, kombinatorika, pravděpodobnost Německý jazyk 4. ročník Konverzace v anglickém jazyce 4. ročník a oktáva

Morálka všedního dne - pokrytí předmětem Základy společenských věd; Anglický jazyk; Výtvarná výchova Morálka všedního dne - integrace ve výuce 1. ročník

Informační a komunikační technologie Digitální technologie; Organizace výuky a opakování učiva předchozích stupňů Anglický jazyk 1. ročník Výtvarná výchova Obrazové znakové systémy; Znakové systémy výtvarného umění Matematika Argumentace a ověřování

2/12


Základy společenských věd Člověk jako jedinec; Člověk ve společnosti Německý jazyk 1.ročník 2. ročník

Informační a komunikační technologie Organizace výuky Anglický jazyk 2. ročník Výtvarná výchova Znakové systémy výtvarného umění; Obrazové znakové systémy Matematika Závislosti a funkční vztahy

3. ročník

Informační a komunikační technologie Organizace výuky Anglický jazyk 3. ročník Seminář matematiky Závislosti a funkční vztahy Dějepis Novověk - boj o nové rozdělení světa Matematika Geometrie Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník a septima

2/13


4. ročník

Informační a komunikační technologie Zdroje a vyhledávání na internetu; Organizace výuky Anglický jazyk 4. ročník Seminář matematiky Číslo a proměnná Dějepis Moderní doba I - svět mezi světovými válkami Matematika Práce s daty, kombinatorika, pravděpodobnost Základy společenských věd Dějiny filozofického myšlení; Etika Německý jazyk 4. ročník Český jazyk a literatura Světová literatura od roku 1945 do současnosti; Česká literatura od roku 1945 do současnosti Konverzace v anglickém jazyce 4. ročník a oktáva

Spolupráce a soutěž - pokrytí předmětem Základy společenských věd; Hudební výchova; Anglický jazyk Spolupráce a soutěž - integrace ve výuce 1. ročník

Anglický jazyk 1. ročník Výtvarná výchova Obrazové znakové systémy; Znakové systémy výtvarného umění 2/14


Sportovní trénink Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Matematika Argumentace a ověřování Základy společenských věd Člověk jako jedinec; Člověk ve společnosti Německý jazyk 1.ročník Hudební výchova Produkce Fyzika Laboratorní práce 2. ročník

Anglický jazyk 2. ročník Výtvarná výchova Znakové systémy výtvarného umění; Obrazové znakové systémy Sportovní trénink Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Matematika Závislosti a funkční vztahy Hudební výchova Produkce

3. ročník

Informační a komunikační technologie Zdroje a vyhledávání na internetu

2/15


Anglický jazyk 3. ročník Seminář matematiky Závislosti a funkční vztahy Sportovní trénink Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Matematika Geometrie Základy společenských věd Občan a hospodářství Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník a septima 4. ročník

Anglický jazyk 4. ročník Seminář matematiky Číslo a proměnná Sportovní trénink Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Dějepis Moderní doba II - soudobé dějiny Matematika Práce s daty, kombinatorika, pravděpodobnost Základy společenských věd Etika

2/16


Německý jazyk 4. ročník Konverzace v anglickém jazyce 4. ročník a oktáva

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech představuje v RVP G kritický pohled na aktuálně chápané globalizační a rozvojové procesy současného světa. Rostoucí propojování aktivit ve všech oblastech lidského života, vnímání globálních hospodářských, sociálních, politických, kulturních a environmentálních příznivých prvků a jevů, ale i problémů, proniknutí do podstaty evropské integrace a porozumění sobě samému v tomto kontextu, to vše jsou hlavní přínosy daného tématu pro vzdělávání na gymnáziu Nejvhodnějším způsobem, jak toto průřezové téma efektivně naplňovat, je jeho integrace do různých vzdělávacích oblastí, vzdělávacích oborů a vyučovacích předmětů. Silnou stránkou průřezového tématu je získané informace takto zařazovat do uceleného systému vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, se kterými vstupuje žák gymnázia do života. Příležitosti k realizaci průřezového tématu poskytuje celý RVP G. Především je to vzdělávací oblast Člověk a společnost ve všech jejích součástech se zvláštním důrazem na výchovu k občanství a politické kultuře (vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ, zejména tematický okruh Mezinárodní vztahy, globální svět, a také vzdělávací obor Dějepis), dále rovněž oblasti Jazyk a jazyková komunikace a Umění a kultura. Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda se evropská a globální dimenze uplatňuje především ve vzdělávacím oboru Geografie, kde zahrnuje prakticky všechny tematické okruhy (Přírodní prostředí, Sociální prostředí, Životní prostředí, Regiony), dále ve vzdělávacím oboru Biologie (v ekologické tematice všech okruhů). Nelze však opomenout také dílčí tematiku obsaženou v dalších vzdělávacích oborech této oblasti (Fyzika, Chemie) – vztah člověka k technice a technologiím, stejně tak i výchovu ke zdravému životnímu stylu, tělesné kultuře a posilování fyzické odolnosti (vzdělávací oblast Člověk a zdraví). Nezastupitelným prostředkem k realizaci evropské a globální dimenze je v RVP G vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie. Využívání těchto technologií umožňuje aktivní postupy a formy učení a účast v mezinárodní komunikaci a projektech. Současné globalizační a rozvojové procesy jsou podporovány šířením dalších moderních technologií (chemické technologie, biotechnologie, technologie v lékařství, průmyslové technologie), bez kterých není možný vědecký a společenský (udržitelný) rozvoj. Realizace Výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech ve školní praxi přesahuje možnosti tradiční předmětové výuky. Vyžaduje efektivní týmovou spolupráci učitelů, aplikaci inovačních a netradičních vzdělávacích a výchovných postupů, technik, metod a forem, kooperaci mezi žáky, vytváření projektů, využívání a podporu mimotřídních forem a zájmových aktivit. Realizaci průřezového tématu podporují také např. kontakty s významnými osobnostmi veřejného života, se sociálními partnery, s humanitárními organizacemi, s kulturními a společenskými institucemi v regionu nebo spolupráce se zahraničními partnerskými školami, zvláště evropskými. Globalizační a rozvojové procesy - pokrytí předmětem Základy společenských věd Globalizační a rozvojové procesy - integrace ve výuce 2/17


1. ročník

Informační a komunikační technologie Zdroje vyhledávání informací, komunikace

3. ročník

Základy společenských věd Občan a hospodářství

4. ročník

Německý jazyk 4. ročník Konverzace v anglickém jazyce 4. ročník a oktáva

Globální problémy, jejich příčiny a důsledky - pokrytí předmětem Základy společenských věd Globální problémy, jejich příčiny a důsledky - integrace ve výuce 1. ročník

Chemie Chemická vazba a chemické reakce

2. ročník

Chemie Uhlovodíky, fosilní suroviny Dějepis Evropa v době římské; Raný středověk; Vrcholný středověk Základy společenských věd Mezinárodní vztahy a globální svět

3. ročník

Anglický jazyk 3. ročník Dějepis Novověk - boj o nové rozdělení světa

4. ročník


2/18


Seminář biologie Exkurze Dějepis Moderní doba I - svět mezi světovými válkami; Moderní doba I - druhá světová válka; Moderní doba II - soudobé dějiny Seminář fyziky Jaderná fyzika Německý jazyk 4. ročník Český jazyk a literatura Světová literatura od roku 1945 do současnosti Seminář chemie Anorganická chemie; Organická chemie Konverzace v anglickém jazyce 4. ročník a oktáva Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce - pokrytí předmětem Základy společenských věd Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce - integrace ve výuce 2. ročník

Základy společenských věd Mezinárodní vztahy a globální svět

3. ročník

Český jazyk a literatura Světová literatura 1. poloviny 20. století

4. ročník

Dějepis Moderní doba I - druhá světová válka; Moderní doba II - soudobé dějiny Základy společenských věd Etika 2/19


Německý jazyk 4. ročník Žijeme v Evropě - pokrytí předmětem Základy společenských věd; Anglický jazyk; Konverzace v anglickém jazyce Žijeme v Evropě - integrace ve výuce 1. ročník

Anglický jazyk 1. ročník Dějepis Starověk - antické Řecko; Starověk - antický Řím Český jazyk a literatura Antická literatura; Středověká literatura; Renesance a humanismus v literatuře; Baroko v literatuře

2. ročník

Anglický jazyk 2. ročník Dějepis Evropa v době římské; Křesťanství a raně středověká Evropa; Vrcholný středověk; Počátky novověku Základy společenských věd Občan ve státě Český jazyk a literatura Literatura českého národního obrození; Česká literatura 2. poloviny 19. století

3. ročník

Anglický jazyk 3. ročník Dějepis Počátky novověku; Novověk - osvícenství, modernizace společnosti Český jazyk a literatura

2/20


Česká literatura 1. poloviny 20. století Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník a septima 4. ročník

Anglický jazyk 4. ročník Německý jazyk 4. ročník Český jazyk a literatura Vývoj českého jazyka a bohemistiky; Česká literatura od roku 1945 do současnosti

Vzdělávání v Evropě a ve světě - integrace ve výuce 1. ročník

Základy společenských věd Úvod do společenských věd Český jazyk a literatura Nejstarší literární památky; Renesance a humanismus v literatuře

2. ročník

Anglický jazyk 2. ročník Dějepis Křesťanství a raně středověká Evropa Český jazyk a literatura Klasicismus, osvícenství a preromantismus; Romantismus; Světový realismu a naturalismus

3. ročník

Anglický jazyk 3. ročník Dějepis Novověk - osvícenství, modernizace společnosti

2/21


Český jazyk a literatura Literatura přelomu 19. a 20. století Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník a septima 4. ročník

Anglický jazyk 4. ročník Dějepis Moderní doba II - soudobé dějiny Německý jazyk 4. ročník

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Charakteristika průřezového tématu Multikulturní výchova zaujímá významné místo v současné i budoucí společnosti založené na multikulturních vztazích. Zásadní význam má zejména pro mladé lidi, kteří se připravují pro život v prostředí, v němž se setkávají a budou se ve stále větší míře setkávat s příslušníky jiných národností, etnik, ras, náboženství, s lidmi jiného životního stylu a jiných uznávaných hodnot. Jejím úkolem je především rozvíjet porozumění žáků sobě samým a hodnotám své kultury, podpořit jejich integraci v širším multikulturním prostředí při zachování vlastní kulturní identity. Škola má při působení na žáky v tomto směru funkci vzdělávací i výchovnou. Aby byla multikulturní výchova úspěšná a efektivní, musí prolínat celým výchovným a vzdělávacím prostředím školy, týkat se také mezilidských vztahů ve škole, mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi učiteli a rodinou. Důležité je i klima třídy na pozadí širšího školního a společenského prostředí a v neposlední řadě také osobnost učitele a jeho kompetentnost apod. Průřezové téma Multikulturní výchova se neomezuje jen na informace, které žáci získají zejména ve vzdělávacích oborech Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Občanský a společenskovědní základ, Dějepis, Geografie, které mají s multikulturní výchovou úzkou souvislost, ale snaží se stimulovat, ovlivňovat či korigovat postoje, hodnotový systém a jednání žáků, posilovat jejich schopnosti začlenit se do multikulturních aktivit a být úspěšní v mezinárodní spolupráci. Multikulturní výchova se zaměřuje zejména na poznání a pochopení kulturních diferencí mezi lidmi nejrůznějšího původu, mezilidské vztahy, interkulturní komunikaci a přizpůsobení životu v multikulturní společnosti. Základní problémy sociokulturních rozdílů - pokrytí předmětem Základy společenských věd; Anglický jazyk Základní problémy sociokulturních rozdílů - integrace ve výuce 1. ročník

Anglický jazyk

2/22


1. ročník Základy společenských věd Člověk ve společnosti Německý jazyk 1.ročník 2. ročník

Anglický jazyk 2. ročník Dějepis Počátky novověku

3. ročník

Anglický jazyk 3. ročník Dějepis Novověk - boj o nové rozdělení světa Biologie Biologie člověka Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník a septima

4. ročník

Anglický jazyk 4. ročník Dějepis Moderní doba II - soudobé dějiny Biologie Obecná biologie a genetika; Vznik a vývoj živých soustav Německý jazyk

2/23


4. ročník Konverzace v anglickém jazyce 4. ročník a oktáva Psychosociální aspekty interkulturality - pokrytí předmětem Základy společenských věd Psychosociální aspekty interkulturality - integrace ve výuce 1. ročník

Základy společenských věd Člověk ve společnosti Německý jazyk 1.ročník

4. ročník

Německý jazyk 4. ročník

Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí - pokrytí předmětem Hudební výchova Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí - integrace ve výuce 1. ročník

Základy společenských věd Člověk ve společnosti Německý jazyk 1.ročník Hudební výchova Recepce a reflexe

2. ročník

Hudební výchova Recepce a reflexe

4. ročník

Německý jazyk

2/24


4. ročník

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika průřezového tématu V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje, stala se environmentální výchova důležitým tématem. Problémy, jež z větší části způsobil člověk (úbytek stratosférického ozónu, znečištění životního prostředí, nastupující změna klimatu, vyčerpání přírodních zdrojů, destrukce přírodních ekosystémů, rychle rostoucí lidská populace, vznik nových epidemií a onemocnění), vyžadují k řešení a prevenci „environmentálně“ vzdělaného občana. Environmentální výchova představuje nezastupitelný významný předpoklad udržitelného rozvoje, jenž patří i mezi prvořadé zájmy Evropské unie. Základním předpokladem nastoupení cesty k udržitelnému rozvoji je zvýšení ekologického vědomí lidí a jejich odborná připravenost pro kvalitativně nové přístupy v celé technicko-ekonomické a sociální oblasti. Z těchto důvodu se stává environmentální výchova průřezovým tématem vzdělávání na gymnáziu a jedním ze základních pilířů vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Environmentální problémy, jež se v reálném světě vyskytují, se jen málokdy dají vysvětlit pouze v kontextu poznatků jedné disciplíny. Základ pro toto průřezové téma je tedy v celé řadě vzdělávacích oborů, a to jak přírodovědných – Biologie, Chemie, Fyzika, Geografie a Geologie, tak v oborech společenskovědních – Občanský a společenskovědní základ, Dějepis, Člověk a svět práce, Výchova ke zdraví. V pojetí environmentální výuky je tedy nutný posun od tradiční oborové výuky k výuce oborově integrované. Dochází k propojování poznatků a zkušeností z různých oborů a tyto zkušenosti a poznatky jsou potom využívány pro konkrétní řešení environmentálních problémů v praxi (Proč mám třídit odpad? Jak budu vytápět svůj dům a proč? apod.). Také proto není obsah průřezového tématu zpracován tradičně – pouhým výčtem učiva, ale v podobě problémových otázek, přičemž každá otázka v sobě zahrnuje řadu dílčích problémů. Důležitým aspektem je nejen vlastní obsah výuky, ale i používané prostředky a působení prostředí. Významnou součástí realizace průřezového tématu může proto být např. ekologizace provozu a prostředí školy, zaměření na řešení problémů v obci a okolí a na spolupráci s různými partnery mimo školu. Problematika vztahů organismů a prostředí - pokrytí předmětem Anglický jazyk Problematika vztahů organismů a prostředí - integrace ve výuce 1. ročník

Biologie Obecná biologie; Biologie rostlin; Biologie hub

2. ročník

Biologie Protozoa, Bezobratlí; Biologie živočichů

3. ročník

Seminář biologie Biologie virů; Biologie bakterií; Biologie protist; Biologie hub; Biologie rostlin; Laboratorní cvičení

2/25


Biologie Biologie člověka 4. ročník

Seminář biologie Genetika; Laboratorní cvičení Biologie Obecná biologie a genetika; Ekologie

Člověk a životní prostředí - pokrytí předmětem Základy společenských věd; Hudební výchova; Anglický jazyk; Konverzace v anglickém jazyce Člověk a životní prostředí - integrace ve výuce 1. ročník

Informační a komunikační technologie Digitální technologie Anglický jazyk 1. ročník Chemie Složení a struktura látek Hudební výchova Recepce a reflexe

2. ročník

Anglický jazyk 2. ročník Biologie Protozoa, Bezobratlí; Biologie živočichů Fyzika Mechanické kmitání a vlnění

3. ročník


2/26


Chemie Chemie přírodních látek Biologie Biologie člověka Fyzika Elektromagnetismus Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník a septima 4. ročník

Informační a komunikační technologie Digitální technologie Anglický jazyk 4. ročník Seminář biologie Biologie živočichů; Biologie člověka; Ekologie; Exkurze Chemie Syntetické makromolekulární látky Biologie Obecná biologie a genetika; Ekologie Seminář fyziky Jaderná fyzika; Astrofyzika Český jazyk a literatura Česká literatura od roku 1945 do současnosti Fyzika Elektromagnetické spektrum

2/27


Konverzace v anglickém jazyce 4. ročník a oktáva Životní prostředí regionu a České republiky - integrace ve výuce 2. ročník

Chemie Uhlovodíky, fosilní suroviny Biologie Protozoa, Bezobratlí; Biologie živočichů

3. ročník

Biologie Biologie člověka

4. ročník

Seminář biologie Ekologie Biologie Obecná biologie a genetika; Ekologie

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika průřezového tématu Zařazení průřezového tématu Mediální výchova do RVP G vychází z toho, jakou povahu má současná společnost. Klíčovým jevem současnosti je obohacení života o proces „medializace“, tedy o skutečnost, že velká většina informací je zprostředkována masovými médii, jejichž produkce má svou vlastní logiku, své zákonitosti – a ty je třeba znát a rozeznávat. V úhrnu všech komunikačních aktivit neustále vzrůstá podíl těch, jež jsou stimulovány, vynucovány a zajišťovány moderními zprostředkujícími technologiemi – jinými slovy, že neustále stoupá účast jednotlivců i skupin na mediální komunikaci. Poznávání světa i rozhodování v rozmanitých životních situacích od intimního života až po volební chování se děje – mimo jiné – pod jistým vlivem sdělení, která nabízejí tzv. masová média. Tato média jsou ale zároveň součástí globalizující se ekonomiky, jejímž podstatným rysem je masový důraz na spotřebu, prožitek a přítomnost – rysy příznačné pro tzv. masovou společnost. To je trend, který s sebou přináší řadu výhod a obohacení, leč i velké množství rizik (od možné ztráty orientace ve společnosti a v jejích normách a hodnotách až po izolaci a možnost sociopatologického chování). Současná společnost proto vyžaduje, aby se její členové dokázali co nejsamostatněji orientovat v mediální nabídce (od produktů „tradičních“ masových médií po možnosti „nových“ síťových médií). Tento požadavek je natolik silný a významný, že zvládnutí mediální nabídky se stává kompetencí svého druhu. Postavení masových médií a mediální komunikace v životě člověka je zcela zřetelně jedním z faktorů kvality jeho života, faktorem natolik významným, že s médii není možné nakládat toliko intuitivně, nýbrž především poučeně – je třeba dosáhnout „mediální gramotnosti“. Proto se soustavná příprava pro „život s médii“ – tedy mediální výchova – stává samozřejmou a běžnou součástí vzdělávání ve všech vyspělých společnostech. Současný člověk musí být vybaven poznatky a dovednostmi, které mu umožní orientovat se v masově mediální 2/28

Školní vzdělávací program pro gymnázium produkci, využívat ji, ale nepodléhat jí. Mediální gramotnost představuje soubor poznatků a dovedností, které člověku umožňují nakládat s mediální produkcí, jež se mu nabízí, účelně a poučeně, dovoluje mu média využívat ku svému prospěchu a dává mu nástroje, aby dokázal ty oblasti mediální produkce, které se jím snaží skrytě manipulovat, odhalit. Mediální výchova se zaměřuje na to, aby v žácích – pomocí rozborů reálné mediální produkce a prostřednictvím vlastní tvorby mediálních produktů a osvojování poznatků o fungování médií ve společnosti – soustavně rozvíjela jejich schopnost kriticky a tvořivě nakládat s médii a jejich produkcí, využívat mediální nabídku a udržovat si od ní odstup. Koncepce mediální výchovy se tedy opírá o představu mediální gramotnosti jako souboru dovedností a vědomostí nutných pro orientaci v nepřehledné a neprůhledně strukturované nabídce mediálních produktů, které vytvářejí (znakové, resp. symbolické) prostředí, v němž se současný člověk pohybuje. Mediální výchova by měla vést na jedné straně k obohacení života výchovou k racionálnímu a hodnotnému využívání mediální produkce, na druhé straně ke snížení rizik, jež mediální produkce představuje. Měla by pedagogickými prostředky navozovat směr osobnostního a sociálního vývoje, který by v žácích založil následující předpoklady: - posílení vědomí vlastní jedinečnosti; udržování kritického odstupu od modelů životního stylu, nabízejících se v masových médiích; včlenění masových médií do souboru využívaných zdrojů informace, vzdělávání a zábavy; kritické prověřování mediálních sdělení ostatními zdroji. Mediální výchova zahrnuje dvě základní oblasti: - vědomostní - společenskovědní – nabízí základní poznatky o roli médií ve společnosti a jejích dějinách – jejím přínosem má být to, že si žáci uvědomí význam médií pro život společnosti, zjistí, jakou roli média sehrávají v každodenním životě (organizují rytmus dne, nabízejí vzory chování, odrážejí vztahy nadřazenosti a podřazenosti apod.) i v historicky vypjatých okamžicích (není náhodou, že zlomové okamžiky nejmodernějších českých dějin se vztahují k „bojům o rozhlas“, vždyť rozhlas je rychle reagující, obecně dostupné médium); mediovědní – nabízí základní poznatky o médiích samotných a jejich chování, poskytuje postupy pro kritický přístup k mediální produkci – jejím přínosem má být to, že si žáci uvědomí „mediální logiku“ promítající se do mediálních produktů (pravidelnost a předvídatelnost zpravodajství, stereotypní vnímání menšin, orientaci na spotřební chování, podporu ekonomického úspěchu apod.); - dovednostní – umožňuje vlastní mediální produkci – jejím přínosem je to, že žáci vlastní prací poznají, za jakých okolností mediální produkce vzniká, čím je podmiňována a omezována, jakou roli hraje orientace na vzbuzení zájmu, jakou roli hraje potřeba fungujícího týmu apod. Průřezové téma svým věcným obsahem souvisí především s těmi vzdělávacími obory, které mají humanitní, sociálněvědní nebo psychologickou povahu, tedy především se vzdělávacími obory: Občanský a společenskovědní základ, Český jazyk a literatura, Dějepis. Občanský a společenskovědní základ Mediální výchova přináší žákům především doplnění představy o fungování rozhodovacích procesů v politické komunikaci (význam médií a „medializace“, funkce veřejného prostoru, rizika mediální manipulace), o moci a její demokratické kontrole (představy o společenské úloze žurnalistiky – „čtvrtý stav“, „hlídací pes demokracie“ apod.), o veřejnosti a veřejném mínění (zvláště postavení výzkumů veřejného mínění v mediální produkci). Dále jim nabízí představu o současných trendech v mediální produkci podmíněných masovostí mediální produkce a její orientací na zisk a spotřebu (depolitizace politických témat, zezábavňování, zestejňování). Český jazyk a literatura Mediální výchova nabízí žákům aplikaci představ o konstrukci významu předváděného (je třeba ukázat, že když se nějaký charakteristický rys něčemu přisuzuje, například osobě ve zpravodajství, postavě v seriálu či účastníkovi reality show, nemusí to být jeho skutečná vlastnost, nýbrž „uměle“ přisouzený rys), o hře s doprovodnými (konotovanými) významy (použití slov „podnikatel“, „tunelování“ či „technoparty“ rozehrává jisté představy a média s těmito představami pracují, jako by byly obecně platné), o stereotypech a mýtech, o kultuře, o roli uměleckého projevu, o realističnosti – mediální výchova umožňuje využít poznatky o jazykových a dalších znakových kódech při rozvoji kritického čtení textů. Dějepis Mediální výchova poskytuje žákům poznatky o souvislostech mezi vývojem médií a vývojem moderních společností, o institucích, na nichž tyto 2/29

Školní vzdělávací program pro gymnázium společnosti stojí, o vzniku a vývoji veřejné sféry. Poukaz na vnímání prostředků veřejné komunikace (obavy i naděje, které vyvolávalo každé „nové“ médium v dějinách lidské komunikace) umožňuje strukturovat a obohatit uvažování o současné situaci. Zvláštní téma představuje role médií ve vypjatých dějinných okamžicích (noviny v roce 1848, rozhlas v květnu 1945 a srpnu 1968 apod.). Samostatnou část představují dějiny technických prostředků rozšiřujících možnosti komunikace. Tematické okruhy Mediální výchovy zahrnují složku vědomostní a dovednostní. Tyto složky se vzájemně doplňují a prolínají a tvoří fakticky jeden celek. Média a mediální produkce - pokrytí předmětem Základy společenských věd; Hudební výchova Média a mediální produkce - integrace ve výuce 1. ročník

Hudební výchova Recepce a reflexe

2. ročník

Informační a komunikační technologie Zpracování a využití informací Český jazyk a literatura Nauka o slohu Hudební výchova Recepce a reflexe

3. ročník

Informační a komunikační technologie Zpracování a využití informací Anglický jazyk 3. ročník

4. ročník

Anglický jazyk 4. ročník Konverzace v německém jazyce 4. ročník a oktáva

Mediální produkty a jejich význam - pokrytí předmětem Základy společenských věd; Hudební výchova; Anglický jazyk Mediální produkty a jejich význam - integrace ve výuce 2/30


1. ročník

Anglický jazyk 1. ročník Dějepis Úvod do studia historie Hudební výchova Recepce a reflexe

2. ročník

Anglický jazyk 2. ročník Český jazyk a literatura Nauka o slohu Hudební výchova Recepce a reflexe

3. ročník

Anglický jazyk 3. ročník Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník a septima

4. ročník

Anglický jazyk 4. ročník Konverzace v německém jazyce 4. ročník a oktáva Konverzace v anglickém jazyce 4. ročník a oktáva

Uživatelé - pokrytí předmětem Základy společenských věd Uživatelé - integrace ve výuce

2/31


2. ročník

Český jazyk a literatura Nauka o slohu

4. ročník

Konverzace v německém jazyce 4. ročník a oktáva

Účinky mediální produkce a vliv médií - pokrytí předmětem Základy společenských věd Účinky mediální produkce a vliv médií - integrace ve výuce 1. ročník

Základy společenských věd Člověk jako jedinec; Člověk ve společnosti

2. ročník

Základy společenských věd Občan ve státě Český jazyk a literatura Nauka o slohu

3. ročník

Základy společenských věd Občan a hospodářství; Občan a právo

4. ročník

Konverzace v německém jazyce 4. ročník a oktáva Dějepis Moderní doba II - soudobé dějiny Základy společenských věd Etika; Světová náboženství, religionistika Konverzace v anglickém jazyce 4. ročník a oktáva

Role médií v moderních dějinách - pokrytí předmětem Základy společenských věd; Anglický jazyk; Výtvarná výchova Role médií v moderních dějinách - integrace ve výuce 2/32


1. ročník

Dějepis Úvod do studia historie Základy společenských věd Člověk ve společnosti

2. ročník

Základy společenských věd Občan ve státě; Mezinárodní vztahy a globální svět

4. ročník

Konverzace v německém jazyce 4. ročník a oktáva Dějepis Moderní doba I - svět mezi světovými válkami; Moderní doba I - druhá světová válka; Moderní doba II - soudobé dějiny Konverzace v anglickém jazyce 4. ročník a oktáva

2/33


3. UČEBNÍ PLÁN 3.1. CELKOVÝ Vzdělávací oblast / vyučovací předměty Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Anglický jazyk Německý jazyk Matematika a její aplikace Matematika Člověk a příroda Fyzika Chemie Biologie Zeměpis Člověk a společnost Základy společenských věd Dějepis Umění a kultura Hudební výchova Výtvarná výchova Člověk, sport a zdraví Sportovní trénink Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie Volitelné vzdělávací aktivity Konverzace v německém jazyce Seminář zeměpisu Konverzace v anglickém jazyce Seminář chemie Seminář matematiky Seminář fyziky Seminář biologie Seminář základů společenských věd

ŠVP

RVP

36 + 6 12 + 4 12 + 1 12 + 1 10 + 4 10 + 4 24 + 6 6+2 6+2 6+1 6+1 12 + 2 6+1 6+1 4 4 4 64 64 4 +2 4+2 8+2 4 2 4 4 4 4 4 2

36 12 12 12 10 10

36

4 4 64 64 4 4 8

8

3/1


3.2. ROČNÍKOVÝ Vzdělávací oblast / vyučovací předměty Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Anglický jazyk Německý jazyk Matematika a její aplikace Matematika Člověk a příroda Fyzika Chemie Biologie Zeměpis Člověk a společnost Základy společenských věd Dějepis Umění a kultura Hudební výchova Výtvarná výchova Člověk, sport a zdraví Sportovní trénink Informatika a informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie Volitelné vzdělávací aktivity Konverzace v německém jazyce Seminář zeměpisu Konverzace v anglickém jazyce Seminář chemie Seminář matematiky Seminář fyziky Seminář biologie Seminář základů společenských věd CELKEM ZÁKLADNÍ CELKEM DISPONIBILNÍ CELKEM V ROČNÍKU

I

II

III

IV

ŠVP RVP

36 + 6 3 + 1 3 + 1 3 + 1 3 + 1 12 + 4 3+1 3 3 3 12 + 1 3+1 3 3 3 12 + 1 10 + 4 3 + 1 3 + 1 2 + 1 2 + 1 10 + 4 24 + 6 2+1 2 2 0+1 6+2 2+1 2 2 0+1 6+2 2 2 2 0+1 6+1 2 2 2 0+1 6+1 12 + 2 1 2 2 1+1 6+1 1 2 2 1+1 6+1 4 2 2 X X 4 2 2 X X 4 64 15 17 15 17 64 4+2 1 1 1+1 1+1 4+2 8+2 X X 2 2 4 X X X 2 2 X X 2 2 4 X X 2 2 4 X X 2 2 4 X X 2 2 4 X X 2 2 4 X X 2 X 2 40 44 43 35 162 6 2 3 11 22 46 46 46 46 184

36 12 12 12 10 10

36

4 4 64 64 4 4 8

8

162 22 184

3.3. POZNÁMKY K UČEBNÍMU PLÁNU Výuka cizích jazyků Škola vyučuje anglický a německý jazyk. Žáci začínají v prvním ročníku s jazykem anglickým (cizí jazyk) a s německým jazykem (další cizí jazyk) a pokračují s oběma jazyky až do čtvrtého ročníku. Pokrytí vzdělávacích oblastí

3/2

Školní vzdělávací program pro gymnázium Matematika a její aplikace: pokryto předmětem Matematika. Informatika a informační a komunikační technologie: pokryto předmětem Informační a komunikační technologie. Člověk a svět práce: pokryto předmětem Základy společenských věd. Pokrytí vzdělávacích oborů Cizí jazyk: pokryto předmětem Anglický jazyk. Další cizí jazyk: pokryto předmětem Německý jazyk. Výchova ke zdraví: pokryto předměty Biologie, Hudební výchova, Sportovní trénink, Základy společenských věd, Zeměpis. Geologie: pokryto v předmětech Zeměpis a Biologie. Geografie: pokryto předmětem Zeměpis. Hudební obor: pokryto předmětem Hudební výchova. Výtvarný obor: pokryto předmětem Výtvarná výchova. Občanský a společenskovědní základ: pokryto předmětem Základy společenských věd. Tělesná výchova: pokryto předmětem Sportovní trénink. Další poznámky Ve vzdělávací oblasti Umění a kultura si žák v 1. a 2. ročníku volí buď 2 hodiny Hudební výchovy nebo 2 hodiny Výtvarné výchovy. Nebude-li počet zájemců o jeden z dvojice volitelných předmětů dostatečný, bude třída rozdělena na 2 skupiny jednoho z těchto předmětů. Třída se například může dělit na dvě skupiny Německého jazyka atd. . Volitelné vzdělávací aktivity Žáci si ve třetím ročníku čtyřletého gymnázia volí z nabídky seminářů vždy maximálně dva. Počet otevíraných seminářů vychází ze zájmu studentů, celkový počet možných vyučovaných hodin v ročníku je dán krajským normativem. Žáci si ve čtvrtém ročníku čtyřletého gymnázia volí z nabídky seminářů vždy maximálně tři. Počet otevíraných seminářů vychází ze zájmu student, celkový počet možných vyučovaných hodin v ročníku je dán krajským normativem. Přehled očekávaných výstupů Vazby výstupů realizovaných ŠVP na výstupy požadované RVP G jsou popsány v kapitole "Přehled očekávaných výstupů"

3/3


4. UČEBNÍ OSNOVY 4.1. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Význam vzdělávací oblasti spočívá především v rozšiřování vědomého užívání jazyka jako základního nástroje pro rozvíjení abstraktního myšlení a v prohlubování vyjadřovacích a komunikačních schopností a dovedností vytvářejících podklad pro všestranné efektivní vzdělávání. Jazykové vyučování umožňuje žákům poznávat duchovní bohatství národa a jeho tradice. Žáci se postupně učí ovládnout nejen jazyk sám, ale především principy jeho užívání v různých komunikačních situacích (a to v mluvené i písemné podobě). Jazykové a stylizační schopnosti a dovednosti a jim odpovídající komunikační kompetence žáci rozvíjejí pod vedením učitele prostřednictvím aktivního podílu na nejrůznějších komunikačních situacích. Vzdělávací oblast jazyka a jazykové komunikace je naplňována vzdělávacími obory: Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk. Ve výuce českého jazyka a literatury žáci získávají přiměřené poučení o jazyku – ve svém obsahu i rozsahu prohloubeném ve srovnání se základním vzděláváním – jako východiska ke komunikaci v různých, i náročnějších typech mluvených i psaných textů. To umožní vybudovat kompetence pro jejich recepci a produkci a pro čtení s porozuměním, jež povede k hlubokým čtenářským zážitkům. Učitel iniciuje hovory či úvahy o nich. Rozvoj těchto schopností a dovedností spolu s osvojením vymezených poznatků teoretických je důležitý nejen pro studium češtiny, ale i obecněji, neboť v jazykovém ztvárnění je uloženo mnoho poznatků a nové myšlenky se obvykle vyjadřují přirozeným jazykem. Osvojení cizích jazyků navazuje na poznání českého jazyka a má i podobné cíle – postupné zvládání mluvených a psaných projevů a vytváření komplexní komunikační kompetence, jsou tu však i cíle specifické. Aktivní znalost cizích jazyků je v současné epoše nezbytná jak z hlediska globálního, neboť přispívá k účinnější mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní potřebu žáka, protože usnadňuje přístup k informacím a k intenzivnějším osobním kontaktům, čímž umožňuje vyšší mobilitu žáka a jeho rychlejší orientaci. V současné době je ve výuce cizích jazyků kladen důraz na zvyšování komunikativní úrovně, aby žáci mohli v tomto jazyce účinně komunikovat na běžná témata, aby mohli navazovat společenské a osobní vztahy a naučili se porozumět kultuře a zvykům jiných lidí a respektovat je. Vyučování cizím jazykům vede žáky k prohlubování komunikačních schopností získaných na základní škole (znalosti lingvistické, sociolingvistické, pragmatické). Vzdělávání v oboru Cizí jazyk navazuje na úroveň jazykových znalostí a komunikačních dovedností odpovídajících úrovni A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, které žák získal v předchozím vzdělávání, a směřuje k dosažení úrovně B2 podle tohoto rámce. Vzdělávání v oboru Další cizí jazyk navazuje na úroveň jazykových znalostí a komunikačních dovedností odpovídajících úrovni A1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, které žák získal v předchozím vzdělávání, a směřuje k dosažení úrovně B1 podle tohoto rámce.3 Pokud žák nemá (žákovi není nabídnuta) možnost na škole navázat na úroveň jazykových znalostí a komunikačních dovedností získaných v předchozím vzdělávání odpovídající úrovni A1 nebo A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, vzdělává se v cizím jazyce dle nabídky školy. Vzdělávání v tomto jazyce je určeno pro absolutní začátečníky a směřuje k 4/1

Školní vzdělávací program pro gymnázium dosažení úrovně, kterou určuje škola dle svých možností a kterou vymezí ve svém ŠVP podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. V tomto případě ovšem musí být zachována podmínka, kdy si žák volí dva jazyky z libovolného vzdělávacího oboru tak, aby alespoň z jednoho jazyka získal jazykové znalosti a komunikační dovednosti odpovídající minimálně úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: - vnímání a užívání jazyka českého i cizího jako mnohotvárného prostředku ke zpracování a následnému předávání informací, vědomostí a prožitků získaných z interakce se světem a se sebou samým, k vyjádření vlastních potřeb a k prezentaci názorů i samostatného řešení problémů a jako prostředku pro další samostatné celoživotní vzdělávání; - zvládání základních pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a jejich respektování; - utváření všeobecného přehledu o společensko-historickém vývoji lidské společnosti, který napomáhá k respektu a toleranci odlišných kulturních hodnot různých jazykových komunit; - porozumění sobě samému, pochopení své role v různých komunikačních situacích a k vymezení vlastního místa mezi různými komunikačními partnery; - tvořivé práci nejen s věcným, ale i s uměleckým textem, jež vede k porozumění významové výstavbě textu, k jeho posouzení z hlediska stylového, pozitivně působícího na estetickou, emocionální i etickou stránku žákovy osobnosti; - vytváření osobitého, objektivně kritického a celkově pozitivního vztahu k literatuře a k vytváření návyku individuální četby umělecké a neumělecké literatury, které se později projeví v celoživotní orientaci žáka; - formování hodnotových orientací, vkusových preferencí a k citlivému vnímání okolního světa i sebe sama.

4/2

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.1.1. ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

Charakteristika předmětu Český jazyk a literatura Vyučovací předmět Český jazyk a literatura vychází ze vzdělávacího oboru ČESKÝ JAZYK A LITERATURA a zčásti naplňuje vzdělávací oblast JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE . Je vyučován v 1. - 4. ročníku čtyřletého studia a 5.- 8. ročníku osmiletého studia. Třídy se nedělí na skupiny. Na předmět navazuje volitelný předmět LITERÁRNÍ SEMINÁŘ (pro 3. a 4., resp. 7. a 8. ročník studia). Výuka je rozdělena na LITERÁRNÍ VÝCHOVU a JAZYKOVOU A KOMUNIKAČNÍ VÝCHOVU . Ve všech složkách předmětu se žák postupně učí pracovat s náročnějšími texty odbornými i uměleckými, poznává bohatství mateřského jazyka a předmět se stává i prostředkem estetickovýchovného působení. V JAZYKOVÉ A KOMUNIKAČNÍ VÝCHOVĚ je žák veden k tomu, aby rozuměl různým typům textů a promluv a přemýšlel o nich. Získává schopnost vyjadřovat se spisovným jazykem správně, výstižně, slohově vhodně a pohotově v projevech ústních i písemných přiměřeně věku. LITERÁRNÍ VÝCHOVA je předmětem všeobecně vzdělávacím s výraznou funkcí

estetickovýchovnou. Žák získává základní přehled o vývoji české a světové literatury a je veden k tomu, aby respektoval, chránil a oceňoval naše tradice a získal pozitivní postoj k uměleckým dílům. Interpretace vybraných literárních děl přispívá k utváření názorů, postojů, zájmů, vkusu a mravního profilu žáka a celkově rozvíjí a kultivuje jeho duchovní život. Součástí výuky jsou i návštěvy DIVADELNÍCH a FILMOVÝCH PŘEDSTAVENÍ. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka: - ke vnímání a užívání českého jazyka jako prostředku ke zpracování a následnému předávání informací, vědomostí a prožitků získaných z interakce se světem a se sebou samým; - k zvládání základních pravidel mezilidské komunikace, porozumění sobě samému, pochopení své role

v různých komunikačních situacích a k vymezení vlastního místa mezi různými komunikačními partnery; - k tvořivé práci s uměleckým textem, k jeho posouzení z hlediska stylistického, pozitivně působícího na

estetickou, emocionální i etickou stránku žákovy osobnosti; k vytváření osobitého, objektivně kritického a celkově pozitivního vztahu k literatuře. Jako součást vzdělávacího obsahu předmětu Český jazyk a literatura jsou do ŠVP zahrnuta průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Mediální výchova Enviromentální výchova

4/3

Školní vzdělávací program pro gymnázium KLÍČOVÉ KOMPETENCE Kompetence k řešení problémů - žák : 

rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části (navázáno na: ROZPOZNÁ PROBLÉM, OBJASNÍ JEHO PODSTATU, ROZČLENÍ HO NA ČÁSTI )



kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry (navázáno na: KRITICKY INTERPRETUJE ZÍSKANÉ POZNATKY A ZJIŠTĚNÍ A OVĚŘUJE JE, PRO SVÉ TVRZENÍ NACHÁZÍ ARGUMENTY A DŮKAZY, FORMULUJE A OBHAJUJE PODLOŽENÉ ZÁVĚRY)



je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran (navázáno na: JE OTEVŘENÝ K VYUŽITÍ RŮZNÝCH POSTUPŮ PŘI ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ, NAHLÍŽÍ PROBLÉM Z RŮZNÝCH STRAN )

Kompetence k učení - žák : 

kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi (navázáno na: KRITICKY PŘISTUPUJE KE ZDROJŮM INFORMACÍ, INFORMACE TVOŘIVĚ ZPRACOVÁVÁ A VYUŽÍVÁ PŘI SVÉM STUDIU A PRAXI )



kriticky hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení a práce, přijímá ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vlastních úspěchů i chyb čerpá poučení pro další práci (navázáno na: KRITICKY HODNOTÍ POKROK PŘI DOSAHOVÁNÍ CÍLŮ SVÉHO UČENÍ A PRÁCE, PŘIJÍMÁ OCENĚNÍ, RADU I KRITIKU ZE STRANY DRUHÝCH, Z VLASTNÍCH ÚSPĚCHŮ I CHYB ČERPÁ POUČENÍ PRO DALŠÍ PRÁCI )

Kompetence k podnikavosti - žák : 

cílevědomě, zodpovědně a s ohledem na své potřeby, osobní předpoklady a možnosti se rozhoduje o dalším vzdělávání a budoucím profesním zaměření (navázáno na: CÍLEVĚDOMĚ, ZODPOVĚDNĚ A S OHLEDEM NA SVÉ POTŘEBY, OSOBNÍ PŘEDPOKLADY A MOŽNOSTI SE ROZHODUJE O DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ A BUDOUCÍM PROFESNÍM ZAMĚŘENÍ )



rozvíjí svůj osobní i odborný potenciál, rozpoznává a využívá příležitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním životě (navázáno na: ROZVÍJÍ SVŮJ OSOBNÍ I ODBORNÝ POTENCIÁL, ROZPOZNÁVÁ A VYUŽÍVÁ PŘÍLEŽITOSTI PRO SVŮJ ROZVOJ V OSOBNÍM A PROFESNÍM ŽIVOTĚ )

4/4

Školní vzdělávací program pro gymnázium 

posuzuje a kriticky hodnotí rizika související s rozhodováním v reálných životních situacích a v případě nezbytnosti je připraven tato rizika nést (navázáno na: POSUZUJE A KRITICKY HODNOTÍ RIZIKA SOUVISEJÍCÍ S ROZHODOVÁNÍM V REÁLNÝCH ŽIVOTNÍCH SITUACÍCH A V PŘÍPADĚ NEZBYTNOSTI JE PŘIPRAVEN TATO RIZIKA NÉST )

Kompetence občanská - žák : 

informovaně zvažuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří, a zájmy veřejnými, rozhoduje se a jedná vyváženě (navázáno na: INFORMOVANĚ ZVAŽUJE VZTAHY MEZI SVÝMI ZÁJMY OSOBNÍMI, ZÁJMY ŠIRŠÍ SKUPINY, DO NÍŽ PATŘÍ, A ZÁJMY VEŘEJNÝMI, ROZHODUJE SE A JEDNÁ VYVÁŽENĚ )



rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání (navázáno na: ROZŠIŘUJE SVÉ POZNÁNÍ A CHÁPÁNÍ KULTURNÍCH A DUCHOVNÍCH HODNOT, SPOLUVYTVÁŘÍ JE A CHRÁNÍ )

Kompetence sociální a personální - žák : 

posuzuje reálně své fyzické a duševní možnosti, je schopen sebereflexe (navázáno na: POSUZUJE REÁLNĚ SVÉ FYZICKÉ A DUŠEVNÍ MOŽNOSTI, JE SCHOPEN SEBEREFLEXE )



stanovuje si cíle a priority s ohledem na své osobní schopnosti, zájmovou orientaci i životní podmínky (navázáno na: STANOVUJE SI CÍLE A PRIORITY S OHLEDEM NA SVÉ OSOBNÍ SCHOPNOSTI, ZÁJMOVOU ORIENTACI I ŽIVOTNÍ PODMÍNKY )



rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům (navázáno na: ROZHODUJE SE NA ZÁKLADĚ VLASTNÍHO ÚSUDKU, ODOLÁVÁ SPOLEČENSKÝM I MEDIÁLNÍM TLAKŮM )

Kompetence komunikativní - žák : 

používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu (navázáno na: POUŽÍVÁ S POROZUMĚNÍM ODBORNÝ JAZYK A SYMBOLICKÁ A GRAFICKÁ VYJÁDŘENÍ INFORMACÍ RŮZNÉHO TYPU )



prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem (navázáno na: PREZENTUJE VHODNÝM ZPŮSOBEM SVOU PRÁCI I SÁM SEBE PŘED ZNÁMÝM I NEZNÁMÝM PUBLIKEM ) 4/5

Školní vzdělávací program pro gymnázium ročník

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

dotace

3+1

3+1

3+1

3+1

povinnost (skupina)

povinný

povinný

povinný

povinný

dotace skupiny

1. ROČNÍK - DOTACE: 3 + 1, POVINNÝ literární exkurze (Aktivita) dle zájmu žáků a možností školy literární exkurze (Aktivita) dle zájmu žáků a možností školy ÚVOD DO PROBLEMATIKY ČESKÉHO JAZYKA výstupy : Žák:

učivo 



obecné poučení o jazyce - čeština (jazyk národní, jazyk mateřský), skupiny jazyků (slovanské - především slovenština - a jiné, jazyky menšinové), rozvrstvení národního jazyka (spisovné a nespisovné útvary a prostředky), jazyk a komunikace (jazyková norma a kodifikace, kultura jazyka a řeči, původ a základy vývoje češtiny, jazykové příručky) současná spisovná čeština

ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA výstupy : Žák: 

v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání vhodně užívá zvukové prostředky řeči (modulace síly, výšky hlasu a tempa řeči; umístění přízvuků a pauz, správné frázování)

učivo    

základy fonetiky zvuková stránka jazyka jako systému zvuková stránka mluvených projevů spisovná výslovnost

zvuková stránka jazyka

4/6




v mluveném projevu vhodně užívá nonverbálních prostředků řeči spisovná výslovnost



vhodně využívá zvukové prostředky řeči



při tvorbě vlastního textu mluveného i psaného využívá základní principy rétoriky



volí adekvátní komunikační strategie, zohledňuje partnera a publikum; rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit

pokrytí průřezových témat OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA 

Sociální komunikace

GRAFICKÁ STRÁNKA JAZYKA výstupy : Žák: 



v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy; účinně využívá možností grafického členění textu

učivo  

 

vztah mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka základní principy českého pravopisu, pravopis lexikální, morfologický, syntaktický odchylky od základních principů českého pravopisu ostatní složky českého pravopisu

principy českého pravopisu vztah mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka 

ve svém projevu uplatňuje znalosti zásad českého pravopisu ve svém projevu uplatňuje znalosti zásad českého pravopisu

pokrytí průřezových témat OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

4/7





METODY STUDIA TEXTU výstupy : Žák: 

využívá základy studijního čtení vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připravía s oporou o text přednese referát



vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích

učivo  

jazyk a získávání informací jazyk a studium textu

NAUKA O SLOHU výstupy : Žák: 

rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru



rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj



objasní základní pojmy stylistiky



používá základní útvary stylu prostěsdělovacího



v mluveném projevu využívá základní principy rétoriky



vhodně využívá jazykové i nonverbální prostředky



rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře

učivo 

   



styl jazykových projevů - mluvený projev - zásady dorozumívání (komunikační normy, základní mluvené žánry podle komunikační situace), zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální) jazykové styly a slohotvorní činitelé slohové postupy a slohové útvary slohové rozvrstvení jazykových prostředků komunikační žánry: připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, referát, diskuse styl prostě sdělovací a jeho útvary

pokrytí průřezových témat OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

4/8





ZÁKLADY LITERÁRNÍ TEORIE A HISTORIE, LITERÁRNÍ DRUHY A ŽÁNRY výstupy : Žák: 

rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele

učivo 



základy literární teorie a historie struktura literárního díla (námět a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus; volný verš), literatura umělecká a věcná (populárně-naučná, literatura faktu, publicistické žánry) literární druhy a žánry - poezie, próza, drama, žánry lyrické, epické, dramatické v proměnách času - hlavní vývojová období národní a světové literatury, typické žánry a jejich představitelé

NEJSTARŠÍ LITERÁRNÍ PAMÁTKY výstupy : Žák: 

uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře

učivo  



nejstarší literární památky literární druhy a žánry - hlavní vývojová období národní a světové literatury, typické žánry tvořivé činnosti s literárním textem - volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu

pokrytí průřezových témat VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 

Vzdělávání v Evropě a ve světě

ANTICKÁ LITERATURA

4/9


výstupy : Žák: 




rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora

učivo   

antická literatura rozdělení antické literatury, její představitelé, hlavní literární díla tvořivé činnosti s literárním textem


Žijeme v Evropě

STŘEDOVĚKÁ LITERATURA výstupy : Žák: 




odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji



charakterizuje základní znaky jednotlivých uměleckých směrů, zhodnotí význam tvorby autorů jednotlivých národních literatur a rozdělí literární žánry klasicismu na vysoké a nízké



na základě vlastní četby dokáže prezentovat a charakterizovat dané období



chápe společensko- historické souvislosti daného období

učivo   

středověká literatura rozdělení, představitelé, nejvýznamnější literární památky interpretace literárního textu


Žijeme v Evropě

RENESANCE A HUMANISMUS V LITERATUŘE 4/10



učivo

charakterizuje hodnoty renesanční kultury a humanismu a jejich přínos pro rozvoj společnosti, vystihne hlavní rysy literárních žánrů a zhodnotí význam tvorby renesančních autorů jednotlivých národních literatur

   

historický kontext a obecné znaky renesanční literatury evropská literatura období renesance a humanismu specifika české literatury renesanční humanismus v české literatuře

charakterizuje hodnoty renesanční kultury a humanismu a jejich přínos pro rozvoj společnosti, vystihne hlavní rysy literárních žánrů a zhodnotí význam tvorby renesančních autorů jednotlivých národních literatur 

zná nejvýznamnější představitele a díla literatury daného období


Žijeme v Evropě




BAROKO V LITERATUŘE výstupy : Žák:

učivo



seznámí se se základními díly evropské, české domácí i exilové literatury



snaží se chápat myšlení člověka barokní doby a jeho vztah ke skutečnosti

 

barokní literatura v Evropě česká barokní literatura


Žijeme v Evropě

2. ROČNÍK - DOTACE: 3 + 1, POVINNÝ literární exkurze (Aktivita) 4/11

Školní vzdělávací program pro gymnázium dle zájmu žáků a možností školy literární exkurze (Aktivita) dle zájmu žáků a možností školy LEXIKOLOGIE výstupy : Žák: 

chápe vztahy mezi slovy a význam používaných frazeologických spojení



umí pracovat s vhodnými jazykovými příručkami

učivo    

slovo jako jednotka slovní zásoby základní pojmy lexikologie způsoby obohacování slovní zásoby rozvrstvení národního jazyka

TVOŘENÍ SLOV výstupy : Žák: 



v projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funce a vztahu k dané situaci

učivo   

odvozování, skládání a zkracování slov sousloví stavba a pravopis slov

v písemném projevu uplatňuje znalost zásad českého pravopisu v souvislosti s tvořením slov

TVAROSLOVÍ výstupy : Žák: 

ovládá principy třídění slov na slovní druhy



určí mluvnické kategorie jmen a sloves



získané vědomosti vhodně uplatňuje ve svých jazykových projevech

učivo  

slovní druhy mluvnické kategorie jmen a sloves


chápe účel a pozná základní znaky publicistického stylu

učivo 

publicistický styl

4/12




dokáže napsat novinovou zprávu, analytický člának, kritiku, reportáž a fejeton



samostatně a kriticky využívá různé informační zdroje

pokrytí průřezových témat MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 

Média a mediální produkce



Mediální produkty a jejich význam



Uživatelé



Účinky mediální produkce a vliv médií

KLASICISMUS, OSVÍCENSTVÍ A PREROMANTISMUS výstupy : Žák: 

zná nejvýznamnější představitele a díla literatury daného období



charakterizuje základní znaky jednotlivých uměleckých směrů, zhodnotí význam tvorby autorů jednotlivých národních literatur a rozdělí literární žánry klasicismu na vysoké a nízké



na základě vlastní četby dokáže prezentovat a charakterizovat dané období



chápe společensko- historické souvislosti daného období

učivo     

historicko-společenský kontext a obecné znaky hlavní představitelé a stěžejní díla: klasicistní literatura osvícenská literatura preromantická literatura



ROMANTISMUS výstupy : Žák:

učivo

4/13




chápe společensko-historické souvislosti daného období



pozná základní znaky romantismu v literatuře



získané teoretické poznatky dokáže aplikovat při četbě a interpretaci konkrétního literárního díla



vnímá odlišnosti filmového a dramatického zpracování literárních děl



rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu

   

historicko-společenský kontext obecné znaky romantismu specifika národních literatur daného období hlavní představitelé romantismu a jejich stěžejní díla



LITERATURA ČESKÉHO NÁRODNÍHO OBROZENÍ výstupy : Žák: 

chápe význam českého národního obrození pro českou společnost



zná nejvýznamnější představitele a dokáže interpretovat jejich stěžejní díla



pochopí aktuálnost děl v době jejich vzniku

učivo   



společensko-historické příčiny českého národního obrození etapy a jejich charakteristické znaky významní představitelé jednotlivých etap a jejich stěžejní díla česká literatura v kontextu evropské literatury


Žijeme v Evropě

SVĚTOVÝ REALISMU A NATURALISMUS výstupy : Žák: 

chápe společensko-historické

učivo 

historicko-společenský kontext 4/14


souvislosti daného období










rozpozná typické znaky realismu při četbě konkrétního literárního díla



při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené znalosti o struktuře literárního textu, literárních žánrech a literárněvědných termínech



obecné znaky realistické literatury a naturalismu typické znaky jednotlivých národních literatur nejvýznamnější představitelé a jejich stěžejní díla



ČESKÁ LITERATURA 2. POLOVINY 19. STOLETÍ výstupy : Žák: 

vnímá odlišnosti filmového a dramatického zpracování literárních děl






pochopí aktuálnost děl v době jejich vzniku



chápe rozdíly mezi jednotlivými literárními skupinami



uvědomí si význam generace Národního divadla pro český národ



na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu



vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny)

učivo    

situace v české společnosti v 2. polovině 19. století tvorba májovců, ruchovců a lumírovců historická a venkovská próza generace Národního divadla a realistické drama

pokrytí průřezových témat

4/15


VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 

Žijeme v Evropě

3. ROČNÍK - DOTACE: 3 + 1, POVINNÝ literární exkurze (Aktivita) dle zájmu žáků a možností školy literární exkurze (Aktivita) dle zájmu žáků a možností školy SKLADBA výstupy : Žák: 

chápe syntaktické principy českého jazyka



rozpozná větné vztahy a určí větné členy



chápe podstatu aktuálního nebo kontextového členění výpovědi



v jazykových projevech uplatňuje správný slovosled



využívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním členění výpovědí a o druzích vět podle záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky, k účinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovědí a k odlišení záměru mluvčího



používá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení; uplatní textové členění v souladu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu

učivo    

větné vztahy a větné členy věta jednoduchá souvětí základy textové syntaxe

NAUKA O SLOHU výstupy : Žák:

učivo

4/16




samostatně a kriticky využívá různé informační zdroje



chápe účel odborného stylu



pozná charakteristické znaky odborných textů a dokáže je aplikovat ve vlastních odborných jazykových projevech



dokáže napsat odborný popis, výklad a úvahu na odborné téma



tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje



efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet)



pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty



odborný styl

LITERATURA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ výstupy : Žák: 

chápe společensko-historické souvislosti daného období



získané teoretické poznatky dokáže aplikovat při četbě a interpretaci konkrétního literárního díla






na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu



postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu






doplní si znalosti z teorie verše o

učivo    

proměny vnímání světa a společnosti nové básnické směry česká moderna tvorba českých buřičů

4/17


prostředky a metody moderní poezie pokrytí průřezových témat VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 


SVĚTOVÁ LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ výstupy : Žák: 

rozumí historicko-společenskému kontextu



charakterizuje jednotlivé umělecké směry daného období



tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje



objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a vysvětlí, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu, jaký vliv může mít svět fikce na myšlení a jednání reálných lidí



zná nejvýznamnější představiltele a jejich stěžejní díla

učivo     

historicko-společenský kontext moderní básnické směry obraz 1. světové války ve světové próze světové drama specifické rysy národních literatur a jejich významní představitelé


Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce

ČESKÁ LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ výstupy : Žák: 

rozumí historicko-společenskému kontextu



charakterizuje jednotlivé umělecké směry daného období



objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a vysvětlí, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního

učivo     

historicko-společenský kontext nejdůležitější proudy české poezie čeká meziválečná próza meziválečné drama hlavní představitelé a jejich významná díla

4/18


textu, jaký vliv může mít svět fikce na myšlení a jednání reálných lidí 

zná nejvýznamnější představiltele a jejich stěžejní díla






samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl


Žijeme v Evropě

4. ROČNÍK - DOTACE: 3 + 1, POVINNÝ literární exkurze (Aktivita) dle zájmu žáků a možností školy VÝVOJ ČESKÉHO JAZYKA A BOHEMISTIKY výstupy : Žák: 

chápe jednotlivé fáze vývoje českého jazyka a důsledky změn pro současnou češtinu



zhodnotí přínos významných jazykovědců pro vývoj spisovného jazyka



při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence

učivo    

 

indoevropské jazyky vývoj praslovanštiny a vznik češtiny hláskový a tvarový vývoj češtiny vývoj češtiny a rozvoj české společnosti - etapy vývoje českého jazyka vývoj českého pravopisu významní představitelé bohemistiky a jejich díla


Žijeme v Evropě

4/19

Školní vzdělávací program pro gymnázium VŠESTRANNÉ JAZYKOVÉ ROZBORY výstupy : Žák: 

učivo 

upevní si a doplní vědomosti a dovednosti získané v předchozích ročnících

jazykové rozbory zaměřené na skladbu, tvarosloví a tvoření slov


v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a k adresátovi; vysvětlí a odůvodní význam slov v daném kontextu



ve svém projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka



odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich využívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací



v mluveném i psaném projevu vhodně využívá slohotvorné rozvrstvení výrazových prostředků češtiny



získané schopnosti a dovednosti tvořivě využívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl



na konkrétních příkladech úryvků děl popíše specifické prostředky uměleckého jazyka a objasní jejich funkci v daném textu



posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou



rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které činí text uměleckým

učivo  

administrativní styl umělecký styl

SVĚTOVÁ LITERATURA OD ROKU 1945 DO SOUČASNOSTI

4/20



rozliší texty spadající do oblasti tzv. literatury vážné, středního proudu a literárního braku a svůj názor argumentačně zdůvodní



identifikuje využití jednoho textu v textu jiném (intertextovost) a objasní jeho funkci a účinek na čtenáře



získané schopnosti a dovednosti tvořivě využívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl



chápe vliv společensko-politického dění na literární tvorbu a její aktuálnost



interpretuje významná díla a chápe jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení

učivo    

charakteristické znaky jednotlivých etap daného období obraz 2. světové války v literatuře specifika národních literatur nejvýznamnější předtavitelé poezie, prózy i dramatu a jejich tvorba


Morálka všedního dne VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH



Globální problémy, jejich příčiny a důsledky

ČESKÁ LITERATURA OD ROKU 1945 DO SOUČASNOSTI výstupy : Žák: 

chápe vliv společensko-politického dění na literární tvorbu a její aktuálnost



interpretuje významná díla a chápe jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení



chápe složité společensko-historické souvislosti daného období



zná nejvýraznější představitele a díla daného období a chápe jejich přínos pro společnost



na základě vlastní četby dokáže charakterizovat jednotlivé etapy

učivo 

   

vývojové mezníky české společnosti a jejich odraz v literatuře základní proudy české poezie základní proudy české prózy vývoj poválečného dramatu významní představitelé daného období a jejich tvorba

4/21


daného období 

na konkrétních příkladech úryvků děl popíše specifické prostředky uměleckého jazyka a objasní jejich funkci v daném textu





Žijeme v Evropě ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA



Člověk a životní prostředí

4/22

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.1.2. ANGLICKÝ JAZYK Vyučovací předmět anglicky jazyk je zařazen do výuky v prvním až čtvrtém ročníku. Výuka je pro všechny žáky, je postavena na vzdělávacím oboru Cizí jazyk a navazuje na výuku českého jazyka. Při výuce se vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, takže žák používá jazyk jako prostředek pro sdělování myšlenek a pocitů. Používá cizí jazyk jako nástroj komunikace při kontaktu s lidmi, ale i při práci s počítačem atd. Důraz je kladena rozvoj komunikačních dovednosti, česky se objasňuji jen gramatické jevy a významy, které nelze ze situace odvodit. Výuka je vedena v anglickém jazyce podle jazykových učebnic Headway a Maturita Solution Oxford University Press, které jsou doplňovány pracovními sešity a dalšími materiály, jako jsou nahrávky k učebnici, písničky a jiné tištěné i audiovizuální materiály (počítačové programy, práce s internetem). Žák dosáhne takové úrovně, že rozumí a orientuje se v běžných situacích, které zná a které odpovídají jeho věku a se kterými se setkává při práci ve škole, při cestovaní, ve volném čase atd. Je schopen napsat souvislý text na zadané téma, popíše své zážitky a dojmy, představy i požadavky. Je směřován k tomu, aby využíval anglicky jazyk k získávání informaci z různých oblastí. Při práci spolupracuje se skupinou a stručně vysvětli své plány a názory, které dokáže stručně zdůvodnit. Žáci jsou vedeni k tomu, aby si sami uvědomili, co máme společné, co je naopak odlišné v našem životě a v životě společnosti, která mluví anglicky.

KLÍČOVÉ KOMPETENCE Kompetence k řešení problémů - žák : 




vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy (navázáno na: VYTVÁŘÍ HYPOTÉZY, NAVRHUJE POSTUPNÉ KROKY, ZVAŽUJE VYUŽITÍ RŮZNÝCH POSTUPŮ PŘI ŘEŠENÍ PROBLÉMU NEBO OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZY )



uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice (navázáno na: UPLATŇUJE PŘI ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ VHODNÉ METODY A DŘÍVE ZÍSKANÉ VĚDOMOSTI A DOVEDNOSTI, KROMĚ ANALYTICKÉHO A KRITICKÉHO MYŠLENÍ VYUŽÍVÁ I MYŠLENÍ TVOŘIVÉ S POUŽITÍM PŘEDSTAVIVOSTI A INTUICE )



kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry

4/23

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: KRITICKY INTERPRETUJE ZÍSKANÉ POZNATKY A ZJIŠTĚNÍ A OVĚŘUJE JE, PRO SVÉ TVRZENÍ NACHÁZÍ ARGUMENTY A DŮKAZY, FORMULUJE A OBHAJUJE PODLOŽENÉ ZÁVĚRY) 




zvažuje možné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků (navázáno na: ZVAŽUJE MOŽNÉ KLADY A ZÁPORY JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ, VČETNĚ POSOUZENÍ JEJICH RIZIK A DŮSLEDKŮ )


své učení a pracovní činnost si sám plánuje a organizuje, využívá je jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj (navázáno na: SVÉ UČENÍ A PRACOVNÍ ČINNOST SI SÁM PLÁNUJE A ORGANIZUJE, VYUŽÍVÁ JE JAKO PROSTŘEDKU PRO SEBEREALIZACI A OSOBNÍ ROZVOJ)



efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení (navázáno na: EFEKTIVNĚ VYUŽÍVÁ RŮZNÉ STRATEGIE UČENÍ K ZÍSKÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ POZNATKŮ A INFORMACÍ, HLEDÁ A ROZVÍJÍ ÚČINNÉ POSTUPY VE SVÉM UČENÍ, REFLEKTUJE PROCES VLASTNÍHO UČENÍ A MYŠLENÍ )








usiluje o dosažení stanovených cílů, průběžně reviduje a kriticky hodnotí dosažené výsledky, koriguje další činnost s ohledem na stanovený cíl; dokončuje zahájené aktivity, motivuje se k dosahování úspěchu

4/24

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: USILUJE O DOSAŽENÍ STANOVENÝCH CÍLŮ, PRŮBĚŽNĚ REVIDUJE A KRITICKY HODNOTÍ DOSAŽENÉ VÝSLEDKY, KORIGUJE DALŠÍ ČINNOST S OHLEDEM NA STANOVENÝ CÍL; DOKONČUJE ZAHÁJENÉ AKTIVITY, MOTIVUJE SE K DOSAHOVÁNÍ ÚSPĚCHU )





respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí (navázáno na: RESPEKTUJE RŮZNORODOST HODNOT, NÁZORŮ, POSTOJŮ A SCHOPNOSTÍ OSTATNÍCH LIDÍ )






posuzuje události a vývoj veřejného života, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí (navázáno na: POSUZUJE UDÁLOSTI A VÝVOJ VEŘEJNÉHO ŽIVOTA, SLEDUJE, CO SE DĚJE V JEHO BYDLIŠTI A OKOLÍ, ZAUJÍMÁ A OBHAJUJE INFORMOVANÁ STANOVISKA A JEDNÁ K OBECNÉMU PROSPĚCHU PODLE NEJLEPŠÍHO SVĚDOMÍ)





odhaduje důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích, své jednání a chování podle toho koriguje (navázáno na: ODHADUJE DŮSLEDKY VLASTNÍHO JEDNÁNÍ A CHOVÁNÍ V NEJRŮZNĚJŠÍCH SITUACÍCH, SVÉ JEDNÁNÍ A CHOVÁNÍ PODLE TOHO KORIGUJE )



přizpůsobuje se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých schopností a možností je aktivně a tvořivě ovlivňuje (navázáno na: PŘIZPŮSOBUJE SE MĚNÍCÍM SE ŽIVOTNÍM A PRACOVNÍM PODMÍNKÁM A PODLE SVÝCH SCHOPNOSTÍ A MOŽNOSTÍ JE AKTIVNĚ A TVOŘIVĚ OVLIVŇUJE )

4/25


aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů (navázáno na: AKTIVNĚ SPOLUPRACUJE PŘI STANOVOVÁNÍ A DOSAHOVÁNÍ SPOLEČNÝCH CÍLŮ )



přispívá k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii (navázáno na: PŘISPÍVÁ K VYTVÁŘENÍ A UDRŽOVÁNÍ HODNOTNÝCH MEZILIDSKÝCH VZTAHŮ ZALOŽENÝCH NA VZÁJEMNÉ ÚCTĚ, TOLERANCI A EMPATII )



projevuje zodpovědný vztah k vlastnímu zdraví a k zdraví druhých (navázáno na: PROJEVUJE ZODPOVĚDNÝ VZTAH K VLASTNÍMU ZDRAVÍ A K ZDRAVÍ DRUHÝCH)





s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu (navázáno na: S OHLEDEM NA SITUACI A ÚČASTNÍKY KOMUNIKACE EFEKTIVNĚ VYUŽÍVÁ DOSTUPNÉ PROSTŘEDKY KOMUNIKACE, VERBÁLNÍ I NEVERBÁLNÍ, VČETNĚ SYMBOLICKÝCH A GRAFICKÝCH VYJÁDŘENÍ INFORMACÍ RŮZNÉHO TYPU )






vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k možným pocitům partnerů v komunikaci (navázáno na: VYJADŘUJE SE V MLUVENÝCH I PSANÝCH PROJEVECH JASNĚ, SROZUMITELNĚ A PŘIMĚŘENĚ TOMU, KOMU, CO A JAK CHCE SDĚLIT, S JAKÝM ZÁMĚREM A V JAKÉ SITUACI KOMUNIKUJE; JE CITLIVÝ K MÍŘE ZKUŠENOSTÍ A ZNALOSTÍ A K MOŽNÝM POCITŮM PARTNERŮ V KOMUNIKACI )



prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem (navázáno na: PREZENTUJE VHODNÝM ZPŮSOBEM SVOU PRÁCI I SÁM SEBE PŘED ZNÁMÝM I NEZNÁMÝM PUBLIKEM ) 4/26


rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění (navázáno na: ROZUMÍ SDĚLENÍM RŮZNÉHO TYPU V RŮZNÝCH KOMUNIKAČNÍCH SITUACÍCH, SPRÁVNĚ INTERPRETUJE PŘIJÍMANÁ SDĚLENÍ A VĚCNĚ ARGUMENTUJE; V NEJASNÝCH NEBO SPORNÝCH KOMUNIKAČNÍCH SITUACÍCH POMÁHÁ DOSÁHNOUT POROZUMĚNÍ )

ročník

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

dotace

3+1

3

3

3

povinnost (skupina)

povinný

povinný

povinný

povinný

dotace skupiny

1. ROČNÍK - DOTACE: 3 + 1, POVINNÝ 1. ROČNÍK výstupy : Žák: 

odliší významově různé události v přítomnosti



rozezná rozdíl mezi č. přít. prostým a průběhovým



rozlišuje čas minulý prostý a průběhový



používá minulé časy ve složitějších souvětích



kategorizuje možnosti vyjádření budoucích dějů



seznámí se s principy použití předpřít. času



logicky správně používá tvary "been, gone"



rozlišuje čas předpřítomný a minulý



pomocí modál. sloves vyjadřuje postoj mluvčího



pracuje s opisy modálních sloves



adekvátně tvoří různé časy modálních sloves

učivo Přítomný čas 

otázka, zápor, použití

Minulý čas 

otázka, zápor, použití

Vyjádření budoucnosti  

Will, going to, přítomný průběhový použití

Modální slovesa Počitatel. a nepočitatel. podst. jm Trpný rod (převádění r. činného do trp.) Předložky Návrhy Velká písmena

4/27




rozlišuje druhy podstat. jmen z hlediska počitatelnosti



používá správnou gramatickou strukturu pro převádění rodů



pomocí předložek vyjadřuje místní a časové souvislosti



ovládá fráze k vyjádření návrhu



formuluje návrh několika způsoby



orientuje se v pravidlech psaní velkých písmen


Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti



Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů






Morálka všedního dne



Spolupráce a soutěž VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH



Žijeme v Evropě MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA



Základní problémy sociokulturních rozdílů ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA



Člověk a životní prostředí MEDIÁLNÍ VÝCHOVA




2. ROČNÍK - DOTACE: 3, POVINNÝ 2. ROČNÍK výstupy : Žák: 

hovoří o dějích opakovaných a dějích

učivo Přítomný čas prostý a průběhový

4/28


probíhajících 

odliší děj, který začal v minulosti a zasahuje do přítomnosti



hovoří o budoucích činnostech s ohledem na to, zda se jedná o činnost plánovanou, okamžité rozhodnutí, předsevzetí



v dialogu naplánuje a dojedná budoucí aktivity



v dialogu se partnera zeptá na minulé události, adekvátně reaguje



používá č. minulý prostý jako čas vyprávěcí, napíše vypravování



hovoří o minulých událostech s použitím všech doposud známých gramatických forem



převede přímou řeč na nepřímou, respektuje pravidla časové souslednosti



věty v nepřímé řeči zařadí do vypravování



rozumí psanému i mluvenému textu a reprodukuje jej



modální slovesa ve všech časech používá v rozhovoru



rozliší možnost, nutnost, záhodnost



vyjádří přání, poskytne radu, požádá o dovolení



pom. kondicionálu popisuje uskutečnitelné a neuskutečnitelné děje



navrhuje možnosti jiného řešení situace v minulosti



vhodně používá vztažná zájmena, popíše věci a osoby



používá gerundium jako podstatné jméno slovesné i jako prostředek větné kondenzace



čas předpřítomný

Vyjadřování budoucnosti 

úmluva, plány, ujednání, nabídka, zdvořilá žádost

Minulý čas prostý a průběhový 

čas předminulý

Modální slovesa 

opisy modálních sloves, rady, dovolení, přání

Podmínkové věty, vtažné věty Gerundium


Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti 4/29
















Žijeme v Evropě



Vzdělávání v Evropě a ve světě MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA











gramaticky správně popisuje děj zasahující jak do přítomnosti tak do minulosti, odlišuje jednorázovost a průběhovost děje

učivo Slovesné časy   

Předpřítomný čas prostý/průběhový Minulý čas prostý/průběhový Will, going to, přítomný čas průběhový, předbudoucí čas



napíše a formálně správně uspořádá žádost o zaměstnání/životopis s odpovídajícími jazykovými strukturami Slovesa



systematicky odlišuje širokou škálu budoucích dějů a používá příslušné mluvnické formy k jejich vyjádření



vyjádří a obhájí své myšlenky, názory a stanoviska vhodnou písemnou i ústní formou. Rozliší dějová a nedějová slovesa



popíše postup tvoření trpného rodu



používá pasivum v různých časech a rozeznává činitele děje. Rozlišuje



Postojová slovesa, slovesa smyslového vnímání, vztahová slovesa

Trpný rod 

Tvary trpného rodu v různých slovesných časech

Vedlejší věty

4/30


rozdíly jaho použití v českém a anglickém jazyce





rychle vyhledává v textu konkrétní informace





hovoří o situacích, které by za určitých podmínek nastaly, formuluje složitější souvětí



při rozhovoru reaguje adekvátně a gramaticky správně v složitějších, méně běžných situacích užitím vhodných výrazů



logicky a jasně strukturuje formální i neformální písemný projev různých slohových stylů



volně a srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý text se slovní zásobou a strukturami odpovídajícími náročnějšímu textu



odpovídajícím způsobem vyjádří výhrady

Účelové věty, Přípustkové věty, Výsledkové věty Časové věty

Větné vazby   

Vazba 4. pádu s infinitivem, vazba 1. pádu s infinitivem Tázací dovětky, Že ano, že ne Přípustkové věty




















Žijeme v Evropě










4/31


MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 






formuluje nepřímou otázku srozumitelně a gramaticky správně



uvede možnosti formulace rozkazu či žádosti



orientuje se v problematice posunu časů při nepřímé řeči



adekvátním způsobem vyjádří své stanovisko



srozumitelně vyjádří a obhájí svůj názor



logicky a jasně strukturuje svůj mluvený i psaný projev



odvodí význam neznámých slov na základě kontextu



podrobně popíše obrázek či své okolí



rozliší druhy podmiňovacího způsobu



gramaticky správně komentuje děje v minulosti



spontánně reaguje i méně běžných situacích



identifikuje strukturu textu



rozliší postavení přímého a nepřímého předmětu ve větě



používá bohatou slovní zásobu k rozvíjení argumentace



několika způsoby vyjádří míru pravděpodobnosti



zapojuje se do diskuse, používá adekvátní jazykové prostředky

učivo Přímá a nepřímá řeč   

nepřímá otázka nepřímý rozkaz uvozovací věta v minulém čase, posun časů

Souhlas, nesouhlas  

způsoby vyjádření souhlasu způsoby vyjádření nesouhlasu

Participium   

použití přítomného participia rozlišení přítomného a minulého participia there is sb …-ing, see/hear sb … -ing

Should           

should + přítomný infinitiv (should be) should + minulý infinitiv (should have been) should + půběhový infinitiv (should have been …-ing) Vybrané gramatické jevy vazba have something done předmět přímý a nepřímý vazba se slovesy make/get/let vyjádření pravděpodobnosti zástupné "one" Samostatný písemný projev Samostatný ústní projev

4/32




sestaví souvislý text na zadané téma



přednese souvislý projev na zadané téma



čte s porozuměním literaturu ve studovaném jazyce



využívá různé druhy slovníků, informativní literaturu, encyklopedie a média



vyhledá a shromáždí informace z různých textů na méně běžné, konkrétní téma a pracuje se získanými informacemi




















Žijeme v Evropě
















4/33


4.1.3. NĚMECKÝ JAZYK Charakteristika předmětu Německý jazyk ve čtyřletém studiu Vyučovací předmět německý jazyk pokrývá vzdělávací oblast jazyk a jazyková komunikace a vychází ze vzdělávacího obsahu oboru další cizí jazyk.Obsahem předmětu je výuka německého jazyka na základní úrovni: cílová úroveň B1 podle společného evropského referenčního rámce – CEF. Úroveň B1 podle Společného evropského rámce pro jazyky lze charakterizovat takto: Žák má dostačující vyjadřovací prostředky a odpovídající slovní zásobu k tomu, aby se domluvil a vyjadřoval, i když s určitou mírou zaváhání. Disponuje dostatečnými opisnými jazykovými prostředky v rámci tematických okruhů, jako jsou rodiny, koníčky a zájmy, práce, cestování a aktuální události. Žák komunikuje přiměřeně správně ve známých kontextech. Všeobecně ovládá gramatiku dobře, ačkoliv vliv mateřského jazyka je postřehnutelný. Přiměřeně správně používá zásobu běžných gramatických prostředků a vzorců v rámci snadno předvídatelných situací. Pro vyjádření složitější myšlenky nebo promluvy na neznámé téma se dopouští závažných chyb. Žák používá širokou škálu jazykových funkcí a v jejich rámci reaguje. Využívá nejběžnějších vyjadřovacích prostředků neutrálního funkčního stylu. V 1. a 4. ročníku jsou zařazena průřezová témata Osobnostní a sociální výchova a Multikulturní výchova a ve 4. ročníku Výchova v evropských globálních souvislostech. Průřezovým tématům nejsou věnovány zvláštní vyučovací hodiny, ale učitelé se žáky na uvedená témata diskutují. Tato témata jsou obsažena v textech v učebnicích i na pracovních kopiích, v ústních i písemných projevech žáků. Také v rámci studentských výměn, poznávacích exkurzí a seminářů se žáci uvedenými tématy zabývají. Časové a organizační vymezení: Německý jazyk se jako další cizí jazyk vyučuje ve všech ročnících vyššího gymnázia. Učitelé si volí učebnice v kombinaci s dalšími výukovými materiály pro danou skupinu dle její úrovně (na základě vstupních testů – Einstufungsteste), aby bylo co nejefektivněji dosaženo požadovaných výstupů. U některých žáků lze dosáhnout i vyšší cílové úrovně B2.Ve 3. a 4. ročníku je zařazen dvouhodinový výběrový seminář. Výuka předmětu probíhá ve skupině v rámci ročníku v odborných učebnách vybavených multimediální technikou a dalšími pomůckami, případně v kmenových třídách. Výuka předmětu je realizována též během školou organizovaných jazykově poznávacích zájezdů a výměn.





vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy 4/34

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: VYTVÁŘÍ HYPOTÉZY, NAVRHUJE POSTUPNÉ KROKY, ZVAŽUJE VYUŽITÍ RŮZNÝCH POSTUPŮ PŘI ŘEŠENÍ PROBLÉMU NEBO OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZY ) 



















4/35










uplatňuje proaktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace (navázáno na: UPLATŇUJE PROAKTIVNÍ PŘÍSTUP, VLASTNÍ INICIATIVU A TVOŘIVOST, VÍTÁ A PODPORUJE INOVACE)



získává a kriticky vyhodnocuje informace o vzdělávacích a pracovních příležitostech, využívá dostupné zdroje a informace při plánování a realizaci aktivit (navázáno na: ZÍSKÁVÁ A KRITICKY VYHODNOCUJE INFORMACE O VZDĚLÁVACÍCH A PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTECH, VYUŽÍVÁ DOSTUPNÉ ZDROJE A INFORMACE PŘI PLÁNOVÁNÍ A REALIZACI AKTIVIT)



usiluje o dosažení stanovených cílů, průběžně reviduje a kriticky hodnotí dosažené výsledky, koriguje další činnost s ohledem na stanovený cíl; dokončuje zahájené aktivity, motivuje se k dosahování úspěchu (navázáno na: USILUJE O DOSAŽENÍ STANOVENÝCH CÍLŮ, PRŮBĚŽNĚ REVIDUJE A KRITICKY HODNOTÍ DOSAŽENÉ VÝSLEDKY, KORIGUJE DALŠÍ ČINNOST S OHLEDEM NA STANOVENÝ CÍL; DOKONČUJE ZAHÁJENÉ AKTIVITY, MOTIVUJE SE K DOSAHOVÁNÍ ÚSPĚCHU )




4/36


chápe podstatu a principy podnikání, zvažuje jeho možná rizika, vyhledává a kriticky posuzuje příležitosti k uskutečnění podnikatelského záměru s ohledem na své předpoklady, realitu tržního prostředí a další faktory (navázáno na: CHÁPE PODSTATU A PRINCIPY PODNIKÁNÍ, ZVAŽUJE JEHO MOŽNÁ RIZIKA, VYHLEDÁVÁ A KRITICKY POSUZUJE PŘÍLEŽITOSTI K USKUTEČNĚNÍ PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU S OHLEDEM NA SVÉ PŘEDPOKLADY, REALITU TRŽNÍHO PROSTŘEDÍ A DALŠÍ FAKTORY)





o chodu společnosti a civilizace uvažuje z hlediska udržitelnosti života, rozhoduje se a jedná tak, aby neohrožoval a nepoškozoval přírodu a životní prostředí ani kulturu (navázáno na: O CHODU SPOLEČNOSTI A CIVILIZACE UVAŽUJE Z HLEDISKA UDRŽITELNOSTI ŽIVOTA, ROZHODUJE SE A JEDNÁ TAK, ABY NEOHROŽOVAL A NEPOŠKOZOVAL PŘÍRODU A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ANI KULTURU )









promýšlí souvislosti mezi svými právy, povinnostmi a zodpovědností; k plnění svých povinností přistupuje zodpovědně a tvořivě, hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potlačování a spoluvytváří podmínky pro jejich naplňování (navázáno na: PROMÝŠLÍ SOUVISLOSTI MEZI SVÝMI PRÁVY, POVINNOSTMI A ZODPOVĚDNOSTÍ; K PLNĚNÍ SVÝCH POVINNOSTÍ PŘISTUPUJE ZODPOVĚDNĚ A TVOŘIVĚ, HÁJÍ SVÁ PRÁVA I PRÁVA JINÝCH, VYSTUPUJE PROTI JEJICH POTLAČOVÁNÍ A SPOLUVYTVÁŘÍ PODMÍNKY PRO JEJICH NAPLŇOVÁNÍ)



chová se informovaně a zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohrožujících život a zdraví, poskytne ostatním pomoc (navázáno na: CHOVÁ SE INFORMOVANĚ A ZODPOVĚDNĚ V KRIZOVÝCH SITUACÍCH A V SITUACÍCH OHROŽUJÍCÍCH ŽIVOT A ZDRAVÍ, POSKYTNE OSTATNÍM POMOC )

4/37

























rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům

4/38

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: ROZHODUJE SE NA ZÁKLADĚ VLASTNÍHO ÚSUDKU, ODOLÁVÁ SPOLEČENSKÝM I MEDIÁLNÍM TLAKŮM ) Kompetence komunikativní - žák : 







efektivně využívá moderní informační technologie (navázáno na: EFEKTIVNĚ VYUŽÍVÁ MODERNÍ INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE )






prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem (navázáno na: PREZENTUJE VHODNÝM ZPŮSOBEM SVOU PRÁCI I SÁM SEBE PŘED ZNÁMÝM I NEZNÁMÝM PUBLIKEM )




ročník

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

dotace

3+1

3

3

3

4/39

Školní vzdělávací program pro gymnázium povinnost (skupina)

povinný

povinný

povinný

povinný

dotace skupiny

1. ROČNÍK - DOTACE: 3 + 1, POVINNÝ 1.ROČNÍK výstupy : Žák: 

vystihne a pochopí hlavní myšlenky vyslechnutých ústních projevů a dialogů

učivo gramatické struktury



rozumí nahrávkám k textům v učebnici, rozliší hlavní informace



orientuje se v počtu mluvčích a citovém zabarvení jejich promluv



pochopí hlavní myšlenky textů v učebnici i v doplňkových textech, shrne hlavní informace



vede krátké monology i dialogy nebo napíše kratší texty o běžných jevech a každodenních činnostech



ústně i písemně informuje o svých vlastních aktivitách i o dění ve svém bezprostředním okolí

                



ústně i písemně se vyjádří k danému tématu formou kratší slohové práce





vyjádří souhlas, nesouhlas, svolení, prosbu, odmítnutí, zákaz, příkaz, možnost, nemožnost, nutnost, potřebu



je schopen vést rozhovor na běžné téma, převypráví jednoduchý příběh



v kratších písemných projevech vyjádří pozdrav, přání, blahopřání, pozvání, odpověď na osobní dopis

věta jednoduchá pořádek slov ve větě věta tázací časování sloves v přítomném čase člen určitý a neurčitý v 1. a 4. pádu zájmena záporná, zápor přídavná jména v přísudku předmět ve 4. pádě ukazovací zájmena množné číslo podstatných jmen předmět ve 3. pádě rozkaz údaje množství způsobová slovesa příslovce místa a času číslovky základní a řadové základní předložky v údajích místa a času

tématické okruhy     

osobní údaje, rodina, volný čas a volnočasové aktivity jídlo, potraviny, nákupy, stravování, restaurace domov, bydlení, nábytek, domácí spotřebiče povolání, běžné profese, plány do budoucna základní údaje o německy mluvících zemích


4/40


OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA 













Spolupráce a soutěž MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA



Základní problémy sociokulturních rozdílů



Psychosociální aspekty interkulturality



Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí


  



vystihne a pochopí hlavní myšlenky vyslechnutých ústních projevů a dialogů

Gramatické struktury: přivlastňovací zájmena

rozumí nahrávkám k textům v učebnici, časování sloves s odlučitelnými předponami rozliší hlavní informace souvětí souřadné - spojky und, aber, oder orientuje se v počtu mluvčích a citovém tvoření perfekta a jeho zvláštnosti zabarvení jejich promluv příčestí minulé pochopí hlavní myšlenky textů v učebnici i v doplňkových textech, shrne préteritum sloves sein a haben a způsobových hlavní informace sloves odvodí dle již známé slovní zásoby osobní zájmena ve 4. pádě význam slov



vede krátké monology a dialogy nebo napíše kratší texty o běžných jevech a každodenních činnostech



ústně i písemně informuje o svých vlastních aktivitách i o dění ve svém bezprostředním okolí



učivo

plynule a souvisle promluví na daná témata, dokáže převyprávět jednoduchý příběh

věta vedlejší - základní spojky obwohl, dass, weil stupňování přídavných jmen a příslovcí zájmeno welcher

Tématické okruhy

4/41






stručně formuluje svůj názor, vyjádří naději, jistotu, možnost překvapení apod. získá a předá informaci, zopakuje cizí mínění, poskytne konkrétní informaci

rodina, domácnost, denní režim domov, výchova, soužití generací, problémy mladéže cestování, dovolená, služba, hotely, doprava zdraví, nemoci, životospráva, sport základní informace o reáliích své země Berlin - památky, historie, zajímavosti, zvyky a svátky, orientace ve městě

3. ROČNÍK - DOTACE: 3, POVINNÝ 3.ROČNÍK výstupy : Žák: 



rozumí jednoduchým informacím týkajících se každodenního života, rozpozná některé detaily spisovného projevu

učivo Gramatické struktury: skloňování přídavných jmen tázací zájmena

čte s porozuměním jednoduché faktografické texty, u složitějších textů je schopen odvodit význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby a kontextu

podmiňovací způsob, opisné tvary



najde různé informace v materiálech z každodenního života

infinitiv s zu



je schopen vytvořit souvislý písemný i ústní projev, především vyprávění a popis, týkající se okruhu známých témat

 

věty přací, podmínkové vedlejší věty, systematizace souvětí

opakování perfekta préteritum věty časové

stručně vyjadřuje své myšlenky týkající plusquamperfektum se konkrétních i abstraktních témat údaje místa a času dokáže vytvořit krátkou zprávu, která sděluje běžné informace



využívá široký rejstřík slovní zásoby



je schopen vést jednoduchý osobní rozhovor, který začne, rozvine i uzavře

popis osoby, oblečení, barvy, lidské vlastnosti



napíše osobní dopis popisující zážitky, události

domov, bydlení, okolní krajina, svátky a slavnosti



vyjádří slib, emoce, pocity štěstí i

Tématické okruhy:

4/42


smutku

svět práce, životopis, žádost o místo orientace ve městě, obchody, služby, doprava příroda, počasí, roční doby historie Německa, sjednocení


rozumí hlavním myšlenkám spisovného autentického projevu na běžné a známé téma



rozpozná hlavní téma textů, vyhledá nejdůležitější myšlenky v jednoduchých novinových článcích týkajících se běžných témat



praktikuje a ovládá tiché a hlasité čtení s porozuměním



používá překladové a výkladové slovníky



komunikuje ústně i písemně gramaticky správně, používá širokou slovní zásobu



srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý, méně náročný autentický text se slovní zásobou na běžné téma



jednoduše převypráví obsah knihy, filmu



popíše běžnou událost, osobní zážitek



stručně vysvětlí a zdůvodní své názory, své jednání



je schopen vyjádřit obvinění, odpuštění, požadavek, výtku, ospravedlnění, žádost o radu, udělení rady, stížnost, lhostejnost, strach, obavu, podzření



využívá překladové slovníky při zpracování písemného projevu na

učivo gramatické struktury       

zvratná slovesa, zvratná zájmena vztažné věty, vztažná zájmena infinitivní konstrukce budoucí čas trpný rod konjunktiv II. věty srovnávací, podmínkové

tématické okruhy   

osobní oblast, partnerství, přátelství, lidské soužití, svátky, tradice budoucnost, objevy a vynálezy, technický pokrok, masmédia životní styl, soužití menšin, život v cizině, přistěhovalectví

4/43


méně běžné téma pokrytí průřezových témat OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA 
















Globalizační a rozvojové procesy









Žijeme v Evropě













4/44


4.2. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Výuka matematiky na gymnáziu rozvíjí a prohlubuje pochopení kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa, utváří kvantitativní gramotnost žáků a schopnost geometrického vhledu. Ovládnutí požadovaného matematického aparátu, elementy matematického myšlení, vytváření hypotéz a deduktivní úvahy jsou prostředkem pro nové hlubší poznání a předpokladem dalšího studia. Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy pěstují myšlenkovou ukázněnost, napomáhají žákům k prožitku celistvosti. Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci s cílem najít spíše objektivní pravdu než uhájit vlastní názor. Těžiště výuky spočívá v osvojení schopnosti formulace problému a strategie jeho řešení, v aktivním ovládnutí matematických nástrojů a dovedností, v pěstování schopnosti aplikace. Matematika přispívá k tomu, aby žáci byli schopni hodnotit správnost postupu při odvozování tvrzení a odhalovat klamné závěry. Během studia žáci objevují, že matematika nachází uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti (např. v ekonomii, technice, ale i ve společenských vědách), že je ovlivňována vnějšími podněty (například z oblasti přírodních věd) a že moderní technologie jsou užitečným pomocníkem matematiky. Žáci poznávají, že matematika je součástí naší kultury a je výsledkem složitého multikulturního historického vývoje spojeného s mnoha významnými osobnostmi lidských dějin. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:    

       

osvojování základních matematických pojmů a vztahů postupnou abstrakcí a zobecňováním na základě poznávání jejich charakteristických vlastností; určování, zařazování a využívání pojmů, k analýze a zobecňování jejich vlastností; vytváření zásoby matematických pojmů, vztahů, algoritmů a metod řešení úloh a k využívání osvojeného matematického aparátu; analyzování problému a vytváření plánu řešení, k volbě správného postupu při řešení úloh a problémů, k vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k zadaným podmínkám; práci s matematickými modely, k vědomí, že k výsledku lze dospět různými způsoby; rozvoji logického myšlení a úsudku, vytváření hypotéz na základě zkušenosti nebo pokusu, k jejich ověřování nebo vyvracení pomocí protipříkladů; pochopení vzájemných vztahů a vazeb mezi okruhy učiva a k aplikaci matematických poznatků v dalších vzdělávacích oblastech; přesnému vyjadřování a zdokonalování grafického projevu, k porozumění matematickým termínům, symbolice a matematickému textu; zdůvodňování matematických postupů, k obhajobě vlastního postupu; rozvíjení dovednosti pracovat s různými reprezentacemi; užívání kalkulátoru a moderních technologií k efektivnímu řešení úloh a k prezentaci výsledků; rozvíjení zkušeností s matematickým modelováním (k činnostem, kterými se učí poznávat a nalézat situace, v nichž se může orientovat prostřednictvím matematického popisu), k vyhodnocování matematických modelů, k poznávání mezí jejich použití, k 4/45


 

vědomí, že realita je složitější než její matematický model, že daný model může být vhodný pro více situací a jedna situace může být vyjádřena různými modely); rozvíjení geometrického vidění a prostorové představivosti; pochopení matematiky jako součásti kulturního dědictví a nezaměnitelného způsobu uchopování světa.

4/46

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.2.1. MATEMATIKA Matematika v návaznosti na 2. stupeň ZŠ vytváří prostřednictvím osvojování matematických pojmů, útvarů a znaků předpoklady pro porozumění kvantitativním a prostorovým vztahům. Výuka matematiky výrazně ovlivňuje rozvoj abstraktního a exaktního myšlení žáků, učí logickému a kritickému usuzování, vede k členitějšímu pohledu na skutečnost a ke kázni ve vyjadřování. Specifickým způsobem přispívá k formování volních charakterových rysů osobnosti, jako je přesnost, samostatnost, vytrvalost a vytváří tak předpoklad pro porozumění a řešení praktických situací i pro další studium. Vzdělávací obsah je realizován ve všech ročnících čtyřletého studia. Žádná hodina není dělena. Součástí výuky je podpora účasti žáků na matematických soutěžích. Matematika rozvíjí především logické myšlení, ale také paměť. Napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení. Učí pamatovat si pouze nejpotřebnější informace a vše ostatní si odvodit. Vede k věcné a srozumitelné argumentaci. Rozvíjí geometrickou představivost v rovině i v prostoru. Klade důraz na užití matematického aparátu v ostatních vědních disciplinách. Vede k systematičnosi a vytrvalosti při hledání správného a úplného řešení. Klade důraz na komplexnost a souvislosti mezi jednotlivými partiemi matematiky i s ostatními přírodovědnými obory.


rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části (navázáno na: ROZPOZNÁ PROBLÉM, OBJASNÍ JEHO PODSTATU, ROZČLENÍ HO NA ČÁSTI)



vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy (navázáno na: VYTVÁŘÍ HYPOTÉZY, NAVRHUJE POSTUPNÉ KROKY, ZVAŽUJE VYUŽITÍ RŮZNÝCH POSTUPŮ PŘI ŘEŠENÍ PROBLÉMU NEBO OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZY)







4/47





















rozvíjí svůj osobní i odborný potenciál, rozpoznává a využívá příležitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním životě 4/48

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: ROZVÍJÍ SVŮJ OSOBNÍ I ODBORNÝ POTENCIÁL, ROZPOZNÁVÁ A VYUŽÍVÁ PŘÍLEŽITOSTI PRO SVŮJ ROZVOJ V OSOBNÍM A PROFESNÍM ŽIVOTĚ ) 


















o chodu společnosti a civilizace uvažuje z hlediska udržitelnosti života, rozhoduje se a jedná tak, aby neohrožoval a nepoškozoval přírodu a životní prostředí ani kulturu

4/49

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: O CHODU SPOLEČNOSTI A CIVILIZACE UVAŽUJE Z HLEDISKA UDRŽITELNOSTI ŽIVOTA, ROZHODUJE SE A JEDNÁ TAK, ABY NEOHROŽOVAL A NEPOŠKOZOVAL PŘÍRODU A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ANI KULTURU ) 



















4/50

























efektivně využívá moderní informační technologie

4/51

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: EFEKTIVNĚ VYUŽÍVÁ MODERNÍ INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE) 








ročník

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

dotace

3+1

3+1

2+1

2+1

povinnost (skupina)

povinný

povinný

povinný

povinný

dotace skupiny

1. ROČNÍK - DOTACE: 3 + 1, POVINNÝ ARGUMENTACE A OVĚŘOVÁNÍ výstupy : Žák: 

čte a zapisuje tvrzení v symbolickém jazyce matematiky



užívá správně logické spojky a kvantifikátory



učivo   

základní poznatky z matematiky – výrok, definice, věta, důkaz množiny – inkluze a rovnost množin, operace s množinami výroková logika

rozliší definici a větu, rozliší předpoklad a závěr věty

4/52




rozliší správný a nesprávný úsudek



vytváří hypotézy, zdůvodňuje jejich pravdivost a nepravdivost, vyvrací nesprávná tvrzení



zdůvodňuje svůj postup a ověřuje správnost řešení problému














Spolupráce a soutěž

ČÍSLO A PROMĚNNÁ výstupy : Žák:

učivo 



užívá vlastnosti dělitelnosti přirozených čísel



operuje s intervaly, aplikuje geometrický význam absolutní hodnoty





provádí operace s mocninami a odmocninami, upravuje číselné výrazy





odhaduje výsledky numerických výpočtů a efektivně je provádí, účelně využívá kalkulátor



upravuje efektivně výrazy s proměnnými, určuje definiční obor výrazu



rozkládá mnohočleny na součin vytýkáním a užitím vzorců, aplikuje tuto dovednost při řešení rovnic a nerovnic



řeší lineární a kvadratické rovnice a nerovnice, řeší soustavy rovnic, v jednodušších případech diskutuje řešitelnost nebo počet řešení



číselné obory – přirozená, celá, racionální a reálná čísla mocniny – mocniny s přirozeným a celým exponentem, odmocniny výrazy s proměnnými – mnohočleny, lomené výrazy rovnice a nerovnice – lineární rovnice, nerovnice a jejich soustavy, kvadratická rovnice (diskriminant, vztahy mezi kořeny a koeficienty), rovnice a nerovnice v součinovém a podílovém tvaru, rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou, rovnice s neznámou ve jmenovateli a pod odmocninou

4/53




rozlišuje ekvivalentní a neekvivalentní úpravy



analyzuje a řeší problémy, v nichž aplikuje řešení lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav



geometricky interpretuje číselné, algebraické a funkční vztahy, graficky znázorňuje řešení rovnic, nerovnic a jejich soustav

2. ROČNÍK - DOTACE: 3 + 1, POVINNÝ ZÁVISLOSTI A FUNKČNÍ VZTAHY výstupy : Žák: 

načrtne grafy požadovaných funkcí (zadaných jednoduchým funkčním předpisem) a určí jejich vlastnosti



formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných funkcí



aplikuje vztahy mezi hodnotami exponenciálních, logaritmických a goniometrických funkcí a vztahy mezi těmito funkcemi



modeluje závislosti reálných dějů pomocí známých funkcí



řeší aplikační úlohy s využitím poznatků o funkcích

učivo 



obecné poznatky o funkcích – pojem funkce, definiční obor a obor hodnot, graf funkce, vlastnosti funkcí funkce – lineární funkce, kvadratická funkce, funkce absolutní hodnota, lineární lomená funkce, mocninné funkce, funkce druhá odmocnina, exponenciální, logaritmické a goniometrické funkce, vztahy mezi goniometrickými funkcemi















ČÍSLO A PROMĚNNÁ 4/54



učivo

využívá poznatky o funkcích při řešení rovnic a nerovnic, při určování kvantitativních vztahů

  

mocniny – mocniny s racionálním exponentem, odmocniny výrazy s proměnnými – výrazy s mocninami a odmocninami rovnice a nerovnice – logaritmické, exponenciální a goniometrické rovnice

GEOMETRIE výstupy : Žák:

učivo



používá geometrické pojmy, zdůvodňuje a využívá vlastnosti geometrických útvarů v rovině, na základě vlastností třídí útvary



určuje vzájemnou polohu lineárních útvarů, vzdálenosti a odchylky



využívá náčrt při řešení rovinného problému



v úlohách početní geometrie aplikuje funkční vztahy, trigonometrii a úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a iracionálními čísly



řeší polohové a nepolohové konstrukční úlohy užitím všech bodů dané vlastnosti, pomocí shodných zobrazení a pomocí konstrukce na základě výpočtu



řeší planimetrické problémy motivované praxí





geometrie v rovině – rovinné útvary (klasifikace), obvody a obsahy; shodnost a podobnost trojúhelníků; Pythagorova věta a věty Euklidovy; množiny bodů dané vlastnosti; úhly v kružnici, shodná zobrazení (osová a středová souměrnost, posunutí, otočení); stejnolehlost; konstrukční úlohy trigonometrie – sinová a kosinová věta; trigonometrie pravoúhlého a obecného trojúhelníku

3. ROČNÍK - DOTACE: 2 + 1, POVINNÝ GEOMETRIE výstupy : Žák: 

zobrazí ve volné rovnoběžné projekci hranol a jehlan, sestrojí a zobrazí rovinný řez těchto těles

učivo 

geometrie v prostoru – polohové a metrické vlastnosti; základní tělesa, povrchy a objemy, volné rovnoběžné promítání 4/55




řeší stereometrické problémy motivované praxí



využívá náčrt při řešení prostorového problému



používá geometrické pojmy, zdůvodňuje a využívá vlastnosti geometrických útvarů v prostoru, na základě vlastností třídí útvary



v úlohách početní geometrie aplikuje funkční vztahy, trigonometrii a úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a iracionálními čísly



řeší stereometrické problémy motivované praxí



užívá různé způsoby analytického vyjádření přímky v rovině (geometrický význam koeficientů)



řeší analyticky polohové a metrické úlohy o lineárních útvarech v rovině



využívá charakteristické vlastnosti kuželoseček k určení analytického vyjádření



z analytického vyjádření (z osové nebo vrcholové rovnice) určí základní údaje o kuželosečce



řeší analyticky úlohy na vzájemnou polohu přímky a kuželosečky



analytická geometrie v rovině – vektory a operace s nimi; analytická vyjádření přímky v rovině; kuželosečky (kružnice, elipsa, parabola a hyperbola)















4. ROČNÍK - DOTACE: 2 + 1, POVINNÝ ZÁVISLOSTI A FUNKČNÍ VZTAHY 4/56



řeší aplikační úlohy s využitím poznatků o funkcích a posloupnostech



formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných posloupností



interpretuje z funkčního hlediska složené úrokování, aplikuje exponenciální funkci a geometrickou posloupnost ve finanční matematice

učivo 

posloupnost – určení a vlastnosti posloupností, aritmetická a geometrická posloupnost

PRÁCE S DATY, KOMBINATORIKA, PRAVDĚPODOBNOST výstupy : Žák: 

volí a užívá vhodné statistické metody k analýze a zpracování dat (využívá výpočetní techniku)



řeší reálné problémy s kombinatorickým podtextem (charakterizuje možné případy, vytváří model pomocí kombinatorických skupin a určuje jejich počet)



využívá kombinatorické postupy při výpočtu pravděpodobnosti, upravuje výrazy s faktoriály a kombinačními čísly



diskutuje a kriticky zhodnotí statistické informace a daná statistická sdělení



reprezentuje graficky soubory dat, čte a interpretuje tabulky, diagramy a grafy, rozlišuje rozdíly v zobrazení obdobných souborů vzhledem k jejich odlišným charakteristikám

učivo 





kombinatorika – elementární kombinatorické úlohy, variace, permutace a kombinace (bez opakování), binomická věta, Pascalův trojúhelník pravděpodobnost – náhodný jev a jeho pravděpodobnost, pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů, nezávislost jevů práce s daty – analýza a zpracování dat v různých reprezentacích, statistický soubor a jeho charakteristiky (vážený aritmetický průměr, medián, modus, percentil, kvartil, směrodatná odchylka, mezikvartilová odchylka)









4/57








4/58


4.3. ČLOVĚK A PŘÍRODA Charakteristika vzdělávací oblasti Základní prioritou každé oblasti přírodovědného poznávání je odkrývat metodami vědeckého výzkumu zákonitosti, jimiž se řídí přírodní procesy. Odkrývání přírodních zákonitostí je hodnotné jednak samo o sobě, neboť naplňuje přirozenou lidskou zvědavost poznat a porozumět tomu, co se odehrává pod povrchem smyslově pozorovatelných, často zdánlivě nesouvisejících jevů, a jednak člověku umožňuje ovládnout různé přírodní objekty a procesy tak, aby je mohl využívat pro další výzkum i pro rozmanité praktické účely. Má-li být přírodovědné vzdělávání na gymnáziu kvalitní a pro žáky prakticky využitelné, je zapotřebí, aby je orientovalo v první řadě na hledání zákonitých souvislostí mezi poznanými aspekty přírodních objektů či procesů, a nikoli jen na jejich pouhé zjištění, popis nebo klasifikaci. Hledání, poznávání a využívání přírodních zákonitostí se má tudíž ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda na gymnáziu projevovat v mnohem větší míře, než tomu bylo ve stejnojmenné oblasti na základní škole. Takový přístup též v žácích podněcuje touhu po hlubším poznávání řádu okolního světa a nabízí jim možnost intenzivního prožitku z vlastních schopností tento řád hledat a poznávat. Obsah a metodologie přírodovědného poznávání velmi zřetelně odráží systémový charakter přírody a víceúrovňovost její organizace. Přírodní objekty jsou totiž vesměs systémy nebo tyto systémy vytvářejí. Zkoumání přírody tak nezbytně vyžaduje komplexní, tj. multidisciplinární a interdisciplinární přístup, a tím i úzkou spolupráci jednotlivých přírodovědných oborů a odstraňování jakýchkoli zbytečných bariér mezi nimi. Vzdělávací oblast Člověk a příroda má proto také umožnit žákům poznávat, že bariéry mezi jednotlivými úrovněmi organizace přírody reálně neexistují, jsou často jen v našem myšlení a v našich izolovaných přístupech. Svým obsahovým, strukturním i metodickým pojetím má oblast vytvářet prostředí koordinované spolupráce všech gymnaziálních přírodovědných vzdělávacích oborů. Přírodovědné disciplíny jsou si velmi blízké i v metodách a prostředcích, které uplatňují ve své výzkumné činnosti. Používají totiž vždy souběžně empirické prostředky (tj. soustavné a objektivní pozorování, měření a experimenty) a prostředky teoretické (pojmy, hypotézy, modely a teorie). Každá z těchto složek je přitom v procesu výzkumu nezastupitelná, vzájemně se ovlivňují a podporují. Žáci mají mít proto co nejvíce příležitostí postupně si osvojovat vybrané empirické i teoretické metody přírodovědného výzkumu, aktivně je spolu s přírodovědnými poznatky ve výuce využívat, uvědomovat si důležitost obou pro přírodovědné poznání, předně pak pro jeho objektivitu a pravdivost i pro řešení problémů, se kterými se člověk při zkoumání přírody setkává. Přírodovědný výzkum má i své hodnotové a morální aspekty. Za nejvyšší hodnoty se v něm považují objektivita a pravdivost poznávání. Ty lze ovšem dosahovat jen v prostředí svobodné komunikace mezi lidmi a veřejné a nezávislé kontroly způsobu získávání dat či ověřování hypotéz. Gymnaziální přírodovědné vzdělávání musí proto též vytvářet prostředí pro svobodnou diskusi o problémech i pro ověřování objektivity a pravdivosti získaných nebo předložených přírodovědných informací. Lze toho dosahovat tím, že si žáci osvojují např. pravidla veřejné 4/59

Školní vzdělávací program pro gymnázium rozpravy o způsobech získávání dat či ověřování hypotéz, rozvíjejí si schopnost předložit svůj názor, poznatek či metodu k veřejnému kritickému zhodnocení, učí se nevnímat oponenta pouze jako názorového protivníka, ale i jako partnera při společném hledání pravdy. K základním morálním normám přírodovědného poznávání patří především požadavek nezkreslovat data získávaná ve výzkumu a nevyužívat jeho výsledky pro vytváření technologií a dalších praktických aplikací, které by mohly poškozovat zdraví člověka či nevratně narušit přírodní a sociální prostředí. Žákům je tak zapotřebí na konkrétních případech ukazovat negativní důsledky zkreslování výzkumných dat či využívání výsledků přírodovědného výzkumu pro účely potenciálně ohrožující člověka a další složky přírody. Vzdělávací oblast Člověk a příroda tím, že žákovi ukáže i využívání poznatků a metod přírodních věd pro inspiraci a rozvoj dalších oblastí lidské aktivity, počínaje nejrůznějšími technologiemi a konče filozofií, představuje mu současně přírodní vědy též jako neoddělitelnou a nezastupitelnou součást lidské kultury a zvyšuje tak zájem žáků o ně. Tento zájem je možno podporovat i prostřednictvím exkurzí v různých vědeckých, technologických či kulturních institucích a bezesporu i co neintenzivnějším využíváním moderních technologií v procesu žákova přírodovědného vzdělávání. K zvýšení zájmu žáků o přírodovědné vzdělání mohou přispívat také objektivní hodnocení různých informací z oblasti pseudovědy a antivědy, neboť ta ve značné míře využívají často právě poznatků a metod přírodních věd. Vzdělávací oblast Člověk a příroda je členěna na vzdělávací obory Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie a Geologie. Vzdělávací obsah přírodovědného i společenskovědního charakteru oboru Geografie byl v zájmu zachování jeho celistvosti zařazen do této vzdělávací oblasti. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: - formulaci přírodovědného problému, hledání odpovědi na něj a případnému zpřesňování či opravě řešení tohoto problému; - provádění soustavných a objektivních pozorování, měření a experimentů (především laboratorního rázu) podle vlastního či týmového plánu nebo projektu, k zpracování a interpretaci získaných dat a hledání souvislostí mezi nimi; - tvorbě modelu přírodního objektu či procesu umožňujícího pro daný poznávací účel vhodně reprezentovat jejich podstatné rysy či zákonitosti; - používání adekvátních matematických a grafických prostředků k vyjadřování přírodovědných vztahů a zákonů; - využívání prostředků moderních technologií v průběhu přírodovědné poznávací činnosti; - spolupráci na plánech či projektech přírodovědného poznávání a k poskytování dat či hypotéz získaných během výzkumu přírodních faktů ostatním lidem; - předvídání průběhu studovaných přírodních procesů na základě znalosti obecných přírodovědných zákonů a specifických podmínek; - předvídání možných dopadů praktických aktivit lidí na přírodní prostředí; - ochraně životního prostředí, svého zdraví i zdraví ostatních lidí; - využívání různých přírodních objektů a procesů pro plnohodnotné naplňování vlastního života při současném respektování jejich ochrany.

4/60

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.3.1. FYZIKA

VE VYUČOVÁNÍ FYZICE MAJÍ STUDENTI ZÍSKAT PŘEDSTAVU A ZÁKONITOSTECH A PODSTATĚ PŘÍRODNÍCH JEVŮ, O SOUVISLOSTECH S OSTATNÍMI PŘÍRODOVĚDNÝMI OBORY A ZÍSKAT ZÁKLADY PRO PŘÍPADNÉ DALŠÍ STUDIUM PŘÍRODOVĚDNÉHO ZAMĚŘENÍ.

Charakteristickým rysem předmětu jsou jeho významné souvislosti se všemi přírodovědnými předměty. Do vzdělávacího celku člověk a příroda jsou zahrnuty předměty fyzika, chemie, biologie a zeměpis. V rámci těchto předmětů jsme provedli určité přesuny učiva tak, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování a látka na sebe co nejlépe navazovala. To ovšem nebylo možné dodržet ve všech případech zcela ideálně. V tomto kontextu se snažíme při probírání určité látky žáky upozorňovat na mezipředmětové vztahy. Vyučovací předmět fyzika navazuje svým vzdělávacím obsahem na předmět přírodověda na 1. stupni ZŠ. Výuka probíhá v kmenových učebnách a v odborné učebně fyziky. Část hodin je využívána pro laboratorní cvičení, kde si žáci rozvíjejí znalosti z teoretických hodin. Laboratorní práce probíhají v rámci normálních hodin formou práce ve skupinkách Témata laboratorních cvičení korespondují s obsahem teoretických hodin. Kromě tradičních forem výuky (výkladu, demonstračních nebo žákovských pokusů) jsou rovněž využívány výpočetní a informační technologie a audiovizuální technika (osobní počítač, dataprojektor). Populární naučné pořady a časopisy považujeme za přijatelnou formu budoucího celoživotního vzdělávání žáků, proto práci s nimi funkčně zařazujeme do výuky. Naším hlavním cílem je poskytnout dětem informace a podněty, které by je inspirovaly k vlastním úvahám, dalšímu samostatnému studiu, k zájmu o přírodní vědy. Žáci by si měli osvojit nástroje, pomocí kterých mohou přírodní jevy sledovat, zaznamenávat, vyhodnocovat, případně ovlivňovat. Měli by umět analyzovat fakta, dávat je do vzájemných souvislostí a výsledné poznatky a dovednosti vhodně uplatňovat v každodenním životě, případně ve své budoucí profesi. Klademe důraz na to, aby žáci neztráceli představu, jak probíraná látka souvisí se životem, s praxí, jaká je její praktická využitelnost. Důležité je také to, aby si na základě probírané látky vytvářeli odpovědný postoj ke světu kolem sebe, především s ohledem k trvale udržitelnému rozvoji společnosti a světa. Výuku orientujeme tak, aby si žáci osvojili důležité poznatky z vybraných okruhů učiva (vlastnosti látek a těles, pohyby a vzájemné působení těles, mechanické vlastnosti tekutin, přeměny a přenos energie, zvukové, elektromagnetické a světelné jevy, vesmír) a základě jejich osvojení měli možnost poznávat význam a přínos fyziky pro vytváření vědeckého obrazu světa a pro rozvoj moderních technologií. Student je veden k tomu, aby zejména: -chápal, že přírodní jevy mají fyzikální příčiny -rozuměl různým typům fyzikálních dějů, uměl tyto znalosti aplikovat -využíval matematický aparát pro odvození matematickému aparátu úměrných fyzikálních vztahů -aplikoval své znalosti při provádění praktických měření

4/61


Výchovné a vzdělávací strategie: -Učitel vede studenty, aby kvalitně prezentovali své znalosti -učitel dbá na bezpečnost práce při laboratorních pracích, vede žáky k zodpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních, zdůrazňuje zásady první pomoci v případě úrazu -učitel podněcuje a řídí diskuse nad řešeními, nad hledáním řešení, vede žáky k prezentacím vlastních postupů řešení -učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy

















zvažuje možné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků (navázáno na: ZVAŽUJE MOŽNÉ KLADY A ZÁPORY JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ, VČETNĚ POSOUZENÍ JEJICH RIZIK A DŮSLEDKŮ ) 4/62

Školní vzdělávací program pro gymnázium Kompetence k učení - žák : 



















4/63






















aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů 4/64

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: AKTIVNĚ SPOLUPRACUJE PŘI STANOVOVÁNÍ A DOSAHOVÁNÍ SPOLEČNÝCH CÍLŮ ) 












efektivně využívá moderní informační technologie (navázáno na: EFEKTIVNĚ VYUŽÍVÁ MODERNÍ INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE)



vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k možným pocitům partnerů v komunikaci (navázáno na: VYJADŘUJE SE V MLUVENÝCH I PSANÝCH PROJEVECH JASNĚ, SROZUMITELNĚ A PŘIMĚŘENĚ TOMU, KOMU, CO A JAK CHCE SDĚLIT, S JAKÝM ZÁMĚREM A V JAKÉ SITUACI KOMUNIKUJE; JE CITLIVÝ K MÍŘE ZKUŠENOSTÍ A ZNALOSTÍ A K MOŽNÝM POCITŮM PARTNERŮ V KOMUNIKACI)



prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem (navázáno na: PREZENTUJE VHODNÝM ZPŮSOBEM SVOU PRÁCI I SÁM SEBE PŘED ZNÁMÝM I NEZNÁMÝM PUBLIKEM ) ročník

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

dotace

2+1

2

2

0+1

4/65


povinný

povinný

povinný

povinný

dotace skupiny

1. ROČNÍK - DOTACE: 2 + 1, POVINNÝ FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH MĚŘENÍ výstupy : Žák: 

měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření

učivo - soustava fyzikálních veličin a jednotek – Mezinárodní soustava jednotek (SI) - absolutní a relativní odchylka měření

ZÁKLADNÍ POJMY MECHANIKY výstupy : Žák: 

rozliší skalární veličiny od vektorových a využívá je při řešení fyzikálních problémů a úloh

učivo    

poučení o bezpečnosti úvodní opakování látky ZŠ (popř. nižšího gymplu) Hmotný Bod, vztažná soustava, mechanický pohyb skaláry a vektory, operace s vektory

POHYB TĚLESA A JEJICH VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ výstupy : Žák: 

užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o pohybech rovnoměrných a rovnoměrně zrychlených/zpomalených



využívá (Newtonovy) pohybové zákony k předvídání pohybu těles

učivo 



kinematika – vztažná soustava; poloha a změna polohy tělesa, jeho rychlost a zrychlení, rozdělení druhů pohybybů dynamika – hmotnost a síla; první, druhý a třetí pohybový zákon, inerciální soustava; hybnost tělesa; tlaková síla, tlak; třecí síla; síla pružnosti, moment síly

MECHANICKÁ PRÁCE ENERGIE

4/66



využívá zákony zachování některých důležitých fyzikálních veličin při řešení problémů a úloh

učivo   

mechanická práce, výkon, účinnost souvislost změny mechanické energie s prací zákony zachování hmotnosti, hybnosti a energie

GRAVITAČNÍ POLE výstupy : Žák: 

využívá (Newtonovy) pohybové zákony k předvídání pohybu těles

učivo   

gravitační a tíhová síla, gravitační pole (obecně) pohyby v homogennjím gravitačním poli Země radiálni pole Země, Kepllerovy zákony

MECHANICKÉ VLASTNOSTI TEKUTIN výstupy : Žák: 


učivo  

Hydrostatika - Archimedův a Pascalův zákon Hydrodynamika - ustálené proudění, hmotnostní tok, rovnice kontinuity, Bernoulliho rovnice

MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA výstupy : Žák: 

určí v konkrétních situacích síly a jejich momenty působící na těleso a určí výslednici sil

učivo   

momemt síly, momentová věta skládání a rozklad sil těžiště a jeho poloha, stabilita

LABORATORNÍ PRÁCE výstupy : Žák:

učivo  

měření délky kinematika RP a RZP

4/67




přeměny mechanické energie






2. ROČNÍK - DOTACE: 2, POVINNÝ MIKROSVĚT výstupy : Žák: 

objasní souvislost mezi vlastnostmi látek různých skupenství a jejich vnitřní strukturou

učivo 

Kinetická teorie stavby látek charakter pohybu a vzájemné interakce částic v látkách různých skupenství

TERMODYNAMIKA výstupy : Žák: 

využívá stavovou rovnici ideálního plynu stálé hmotnosti při předvídání stavových změn plynu






aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikálních úloh

učivo       

termodynamická teplota vnitřní enegrie a její změna teplo 1. a 2. termnodynamický zákon stvová rovnice ideálního plynu měrná tepelná kapacita kalorimetrie různé způsoby přenosu vnitřní energie

MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA výstupy : Žák: 

porovná zákonitosti teplotní roztažnosti pevných těles a kapalin a

učivo  

teplotní délková a objemová roztažnost Deformace 4/68


využívá je k řešení praktických problémů 



HOOKŮV ZÁKON

analyzuje vznik a průběh procesu pružné deformace pevných těles

POVRCHOVÉ NAPĚTÍ A KAPILARITA výstupy : Žák:

učivo   

povrchové napětí kapaliny kapilární jevy skupenské a měrné teplo tání

MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ výstupy : Žák: 

učivo

objasní procesy vzniku, šíření, odrazu a interference mechanického vlnění

    

kmitání mechanického oscilátoru perioda, frekvence, amplituda, fáze postupné a stojaté vlnění vlnová délka rychlost vlnění zvukové vlnění - hlasitost a intenzita

pokrytí průřezových témat ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 


3. ROČNÍK - DOTACE: 2, POVINNÝ ELEKTŘINA výstupy : Žák: 

využívá Ohmův zákon při řešení praktických problémů



porovná účinky elektrického pole na vodič a izolant



učivo    

el. náboj a el. pole el. proud v kovech el. proud v kapalinách, plynech a v polovodičích el. odpor, energie a výkon

aplikuje poznatky o mechanismech vedení elektrického proudu v kovech, 4/69


polovodičích, kapalinách a plynech při analýze chování těles z těchto látek v elektrických obvodech

MAGNETISMUS výstupy : Žák:

učivo   

magnetické pole - pole magnetů a vodičů s proudem klasifikace mg. látek stacionární a nestacionární mg. pole

ELEKTROMAGNETISMUS výstupy : Žák: 

učivo

využívá zákon elektromagnetické indukce k řešení problémů a k objasnění funkce elektrických zařízení

    

indukované napětí střídavé napětí, střídavý proud a jeho vlastnosti výroba sřídavého proudu elektromotor transformátor



4. ROČNÍK - DOTACE: 0 + 1, POVINNÝ OPTIKA výstupy : Žák: 

využívá zákony šíření světla v prostředí k určování vlastností zobrazení předmětů jednoduchými optickými systémy

učivo     

vlnové vlastnosti světla šíření a rychlost světla odraz a lom světla index lomu optické spektrum 4/70


 

interference světla optické zobrazování - zrcadla, čočky, oko, lupa, dalekohled, mikroskop

ELEKTROMAGNETICKÉ SPEKTRUM výstupy : Žák: 

porovná šíření různých druhů elektromagnetického vlnění v rozličných prostředích



navrhne možné způsoby ochrany člověka před nebezpečnými druhy záření

učivo    

elektromagnetické záření elektromagnetická vlna spektrum elektromagnetického záření IR, UV, rentgenové záření a jejich využití ve fyzice, medicíně a technice



4/71

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.3.2. CHEMIE Vyučovací předmět chemie patří do oblasti Člověk a příroda a je úzce spjat s dalšími předměty jako je fyzika, biologie a zeměpis. Chemie je vyučována v 1. - 4. ročníku čtyřletého gymnázia. Chemie umožňuje žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost chemických poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Předmět rozvíjí především dovednosti objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných chemických jevů. Žáci se učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti mezi nimi, klást si otázky a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit teoretické nebo praktické problémy. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalují příčiny a následky ovlivňování místních i globálních ekosystémů a využívat své poznání ve prospěch ochrany životního prostředí. Vzdělávání v předmětu chemie směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o obor, vede k poznávání základních chemických pojmů a zákonitostí na příkladech směsí, chemických látek a jejich reakcí s využíváním jednoduchých pokusů, učí se řešit problémy a správně jednat v praktických situacích, vysvětlovat a zdůvodňovat chemické jevy, využívat poznatky k rozvíjení odpovědných občanských postojů a získávat a upevňovat dovednosti pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a poskytnout první pomoc při úrazech a v situacích spojených s nebezpečnými chemickými látkami.








uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice (navázáno na: UPLATŇUJE PŘI ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ VHODNÉ METODY A DŘÍVE ZÍSKANÉ VĚDOMOSTI A DOVEDNOSTI, KROMĚ ANALYTICKÉHO A KRITICKÉHO MYŠLENÍ VYUŽÍVÁ I MYŠLENÍ TVOŘIVÉ S POUŽITÍM PŘEDSTAVIVOSTI A INTUICE)



Kompetence k podnikavosti - žák :

4/72
















ročník

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

dotace

2+1

2

2

0+1

povinnost (skupina)

povinný

povinný

povinný

povinný

dotace skupiny

4/73

Školní vzdělávací program pro gymnázium 1. ROČNÍK - DOTACE: 2 + 1, POVINNÝ ZÁKLADNÍ POJMY A VELIČINY výstupy : Žák: 

pochopí zásady tvorby názvů a vzorců anorg. sloučenin



pochopí rozdíl mezi představami klasické a kvantové mechaniky o mikrosvětě



využívá odbornou terminologii při popisu látek a vysvětlování chemických dějů

učivo   

chemie - předmět chemie, chemické obory, historie chemie soustavy látek a jejich složení veličiny a výpočty v chemii relativní atomová /molek./ hmotnost, látkové množství, molární hmotnost, molární objem, základní konstanty

ANORGANICKÉ NÁZVOSLOVÍ výstupy : Žák: 

orientuje se v základních pojmech a veličinách



pochopí zásady tvorby názvů a vzorců anorg. sloučenin

učivo 

anorganické mázvosloví - oxidační číslo, oxidy, sulfidy, hydroxidy, halogenidy, hybridy, kyseliny, soli, hydráty

SLOŽENÍ A STRUKTURA LÁTEK výstupy : Žák: 

pochopí rozdíl mezi představami klasické a kvantové mechaniky o mikrosvětě



vysvětlí základní poznatky, poučky a pravidla popisující elektronový obal atomu



chápe správně podstatu periodického zákona, orientuje se v periodické tabulce



využívá znalosti o částicové struktuře látek a chemických vazbách k předvídání některých fyzikálněchemických vlastností látek a jejich chování v chemických reakcích

učivo 



atom - atomové jádro, elek. obal, modely atomu, radioaktivita přirozená a umělá, radioaktivní záření, využití radioaktivity periodický zákon - Mendělejev, periodický zákon, periodická tabulka, skupiny, periody

4/74




chápe podstatu a význam radioaktivity a její nebezpečí



CHEMICKÁ VAZBA A CHEMICKÉ REAKCE výstupy : Žák: 

správně pochopí vznik a vlastnosti chemické vazby,rozliší různé typy vazeb a chápe jejich vliv na vlastnosti strukturu látek



provádí chemické výpočty a uplatňuje je při řešení praktických problémů



předvídá vlastnosti prvků a jejich chování v chemických procesech na základě poznatků o periodické soustavě prvků



vysvětlí význam chemické rovnice



zná a aplikuje v praxi zásady bezpečné práce s chemickými látkami



chápe energetické změny při chemických reakcích a jejich možné využití



uvědomuje si možné nebezpečí při nesprávném používání a zneužívání chemických poznatků a chemických látek



využívá odbornou terminologii při popisu látek a vysvětlování chemických dějů

učivo 







chemická vazba - vazebná energie, vznik kovalentní vazby, násobnost, polarita vazby, koordinačně-kovalentní vazba, iontová vazba, kovová vazba, mezimolekulové síly, chemická vazba a vlastnosti látek chemické výpočty - výpočet hmotnostního zlomku, výpočet stechiometrického vzorce, výpočet hmotnosti /objemu/ látky při dané reakci chemické reakce - chemické schéma, rovnice, typy reakcí: syntéza, analýza, substituce, konverze, protolytická reakce, redoxní r., endotermická a exotermická reakce, ... tepelné změny při chemických reakcích rychlost chemických reakcí a chemická rovnováha nebezpečné látky - znečištění ŽP při úniku a skladování nebezp. látek, zneužití chemie,



ROZTOKY, KYSELINY A ZÁSADY 4/75


výstupy : Žák:

učivo



řeší úlohy na složení roztoků, mísení roztoků



formuluje základní teorie kyselin a zásad







orientuje se na stupnici pH a v základních výpočtech

směsi - rozdělení, roztoky, hmotnostní zlomek, objemový zlomek, molární koncentrace, směšovací rovnice, křížové pravidlo kyseliny a zásady - Arrheniova teorie, Brönstedova teorie, acidobazické reakce, amfoterní látky, konjugované páry, síla kyselin a zásad, autoprotolýza, iontový součin vody, stupnice pH, hydrolýza solí

2. ROČNÍK - DOTACE: 2, POVINNÝ ANORGANICKÁ CHEMIE výstupy : Žák: 

využívá názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin



charakterizuje významné zástupce prvků a jejich sloučeniny, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí



předvídá průběh typických reakcí anorganických sloučenin



využívá znalostí základů chemické analýzy k pochopení jejího praktického významu v anorganické chemii

učivo 

 



prvek, sloučenina - rozdělení prvků, výroba některých základních látek/např .kyselina dusičná, kyselina sírová, hydroxid sodný, amoniak,.../ nekovy - vlastnosti a význam zákl. nekovů a jejich sloučenin kovy - výroba kovů, redukce, elektrolýza řada reaktivity kovů, kovy ušlechtilé a neušlechtilé, přehled významných kovů bloky prvků - - vodík a jeho sloučeniny - s-prvky a jejich sloučeniny - p-prvky a jejich sloučeniny - d- a f-prvky a jejich sloučeninyštěpení jader f-prvků /uran/, jaderná energetika

ÚVOD DO ORGANICKÉ CHEMIE výstupy : Žák: 

zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné pro strukturu organických sloučenin

učivo 

organické sloučenin - strukturní teorie, uhlovodíky, systematické názvosloví, 4/76




aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálních názvů



reakce v organické chemii - adice, eliminace, substituce, přesmyk, homolýza, heterolýza, radikál, nukleofil, elektrofil

UHLOVODÍKY, FOSILNÍ SUROVINY výstupy : Žák: 

učivo

aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálních názvů



charakterizuje základní skupiny organických sloučenin a jejich významné zástupce, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí



aplikuje znalosti o průběhu organických reakcí na konkrétních příkladech



využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v organické chemii

 

uhlovodíky - jejich klasifikace, alkany, alkeny, alkadieny, alkyny, areny fosilní surovin - ropa, uhlí, zemní plyn


Globální problémy, jejich příčiny a důsledky ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA



Životní prostředí regionu a České republiky

3. ROČNÍK - DOTACE: 2, POVINNÝ DERIVÁTY UHLOVODÍKŮ výstupy : Žák: 

aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu

učivo  

halogenové deriváty dusíkaté deriváty-nitrosloučeniny, aminy 4/77


sloučenin s možností využití triviálních názvů 

charakterizuje základní skupiny organických sloučenin a jejich významné zástupce, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí











kyslíkaté deriváty-ethery, hydroxysloučeniny, karbonylové sloučeniny, karboxylové kyseliny deriváty karboxylových kyselin

CHEMIE PŘÍRODNÍCH LÁTEK výstupy : Žák: 







objasní strukturu a funkci sloučenin nezbytných pro důležité chemické procesy probíhající v organismech

učivo      

lipidy izoprenoidy heterocyklycké sloučeniny sacharidy proteiny nukleové kyseliny



PRAKTICKY VÝZNAMNÉ CHEMICKÉ LÁTKY výstupy : Žák: 

uvede příklady některých dalších typů látek a vysvětlí jejich význam

učivo 

prakticky významné látky - léčiva, pesticidy, barviva a detergenty

4/78

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4. ROČNÍK - DOTACE: 0 + 1, POVINNÝ SYNTETICKÉ MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY výstupy : Žák: 

žák se orientuje v problematice plastů



charakterizuje nejvýznamnější plasty, jejich vlastnosti, využití a dopady na životní prostředí

učivo 

syntetické makromolekulární látky - polyreakce-polymerace, polykondenzace, polyadice polyethylen, polypropylen, polvinylchlorid, polystyren, teflon, polyvinylacetát, polymethylmethakrylát polyestery, polyamidy syntetické kaučuky silikony



ZÁKLADY BIOCHEMIE výstupy : Žák: 

charakterizuje základní metabolické procesy a jejich význam



objasní strukturu a funkci sloučenin nezbytných pro důležité chemické procesy probíhající v organismech

učivo   

biochemie - úvod fyziologicky účinné látky - enzymy, vitamíny, hormony metabolismus - katabolismus a anabolismus základní metabolické děje

4/79


4.3.3. BIOLOGIE Obsahové vymezení Předmět biologie zahrnuje kompletní vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Biologie (RVP G, vzdělávací oblast Člověk a příroda), tematický okruh Problematika vztahů organismů a prostředí z průřezového tématu Environmentální výchova, některé dílčí otázky tematického okruhu Člověk a životní prostředí z téhož průřezového tématu a konečně v sobě integruje i tematické okruhy Zdravý způsob života a péče o zdraví a Rizika ohrožující zdraví a Změny v životě člověka a jejich reflexe vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Biologie je koncipována jako předmět, který má absolventům poskytnout ucelený přehled znalostí a vědomostí o přírodě a živých organizmech v ní. Akcentována jsou především témata fyziologická, obecně biologická, ekologická. Naopak témata taxonomická jsou redukována do rozsahu, který podmiňuje úspěšné pochopení složitosti přírody a komplexnosti vztahů v ní. Maturantům a zájemcům o vysokoškolské studium přírodovědných oborů, zejména biologie a lékařství, by měl tento předmět vytvořit solidní výchozí pozici pro úspěšné zvládnutí maturity a přijímacích zkoušek, všem ostatním pak neubrat chuť do dalšího, doživotního samostudia přírody. Časové a organizační vymezení Část hodin biologie probíhá v kmenových třídách jednotlivých ročníků, část ve specializované posluchárně přírodních věd, která je vybavena videem, projektorem, počítačem s přístupem na internet a interaktivní tabulí. Součástí předmětu biologie jsou laboratorní cvičení bez samostatné klasifikace. Laboratorní cvičení probíhají v samostatné biologické laboratoři, k dispozici jsou monokulární i binokulární mikroskopy, stereoskopické lupy, CCD kamera s televizí. Základní formou výuky je výklad s ukázkami (přírodniny, video, zpětný projektor), který je doplňován tematickými diskusemi, referáty žáků, příležitostně exkurzemi. KLÍČOVÉ KOMPETENCE Kompetence k řešení problémů - žák : 







kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry

4/80

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: KRITICKY INTERPRETUJE ZÍSKANÉ POZNATKY A ZJIŠTĚNÍ A OVĚŘUJE JE, PRO SVÉ TVRZENÍ NACHÁZÍ ARGUMENTY A DŮKAZY, FORMULUJE A OBHAJUJE PODLOŽENÉ ZÁVĚRY) 




zvažuje možné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků (navázáno na: ZVAŽUJE MOŽNÉ KLADY A ZÁPORY JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ, VČETNĚ POSOUZENÍ JEJICH RIZIK A DŮSLEDKŮ)













rozvíjí svůj osobní i odborný potenciál, rozpoznává a využívá příležitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním životě

4/81

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: ROZVÍJÍ SVŮJ OSOBNÍ I ODBORNÝ POTENCIÁL, ROZPOZNÁVÁ A VYUŽÍVÁ PŘÍLEŽITOSTI PRO SVŮJ ROZVOJ V OSOBNÍM A PROFESNÍM ŽIVOTĚ ) 


















chová se informovaně a zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohrožujících život a zdraví, poskytne ostatním pomoc 4/82

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: CHOVÁ SE INFORMOVANĚ A ZODPOVĚDNĚ V KRIZOVÝCH SITUACÍCH A V SITUACÍCH OHROŽUJÍCÍCH ŽIVOT A ZDRAVÍ, POSKYTNE OSTATNÍM POMOC ) 




















používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu 4/83

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: POUŽÍVÁ S POROZUMĚNÍM ODBORNÝ JAZYK A SYMBOLICKÁ A GRAFICKÁ VYJÁDŘENÍ INFORMACÍ RŮZNÉHO TYPU ) 








1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

dotace

2

2

2

0+1

povinnost (skupina)

povinný

povinný

povinný

povinný

dotace skupiny

1. ROČNÍK - DOTACE: 2, POVINNÝ OBECNÁ BIOLOGIE výstupy : Žák: 

odliší živé soustavy od neživých na základě jejich charakteristických vlastností



objasní stavbu a funkci strukturních složek a životní projevy prokaryotních a eukaryotních buněk



vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy



odvodí hierarchii recentních organismů

učivo       

obecná charakteristika organismů biologické nomenklatura a systematika stavba a funkce virů přehled významných zástupců virů stavba a funkce prokaryot bakterie, sinice, přehled významných zástupců stavba eukaryotní buňky,funkce organel,buněčný cyklus

4/84


ze znalostí o jejich evoluci 

charakterizuje viry jako nebuněčné soustavy



zhodnotí způsoby ochrany proti virovým onemocněním a metody jejich léčby



zhodnotí pozitivní a negativní význam virů



charakterizuje bakterie z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska



zhodnotí způsoby ochrany proti bakteriálním onemocněním a metody jejich léčby



charakterizuje protista z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska


Problematika vztahů organismů a prostředí

BIOLOGIE ROSTLIN výstupy : Žák: 

popíše stavbu těl rostlin, stavbu a funkci rostlinných orgánů



objasní princip životních cyklů a způsoby rozmnožování rostlin



porovná společné a rozdílné vlastnosti stélkatých a cévnatých rostlin



pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné rostlinné druhy a uvede jejich ekologické nároky



zhodnotí rostliny jako primární producenty biomasy a možnosti využití rostlin v různých odvětvích lidské činnosti



posoudí vliv životních podmínek na stavbu a funkci rostlinného těla

učivo         

morfologie a anatomie rostlin fyziologie rostlin rozmnožování, růst a vývin rostlin systém a evoluce rostlin nižší rostliny vyšší rostliny rostliny a prostředí exkurze do botanické zahrady či muzeí poznávání rostlin v terénu

4/85




zhodnotí problematiku ohrožených rostlinných druhů a možnosti jejich ochrany



BIOLOGIE HUB výstupy : Žák:

učivo



pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné zástupce hub a lišejníků



posoudí ekologický, zdravotnický a hospodářský význam hub a lišejníků

  

stavba a funkce hub stavba a funkce lišejníků přehled významný zástupců



2. ROČNÍK - DOTACE: 2, POVINNÝ Projekt Globe (Aktivita) Studenti využívají výstupy : Žák: z Projektu Globe ve své práci ve škole. Biologická olympiáda (Soutěž) Účast ve školním, krajském kole biologické olympiády. Poznávání živočichů (Soutěž) Žáci rozšiřují svoje znalosti formou soutěže poznávání živočichů dle učiva 2. ročníku. Poznávání rostlin (Soutěž) Žáci aktivně poznávají běžné zástupce rostlin v okolí svého bydliště formou soutěže. PROTOZOA, BEZOBRATLÍ výstupy : Žák:

učivo

4/86




charakterizuje hlavní taxonomické jednotky živočichů a jejich významné zástupce



popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav



objasní principy základních způsobů rozmnožování a vývoj živočichů



pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné živočišné druhy a uvede jejich ekologické nároky



posoudí význam živočichů v přírodě a v různých odvětvích lidské činnosti



charakterizuje pozitivní a negativní působení živočišných druhů na lidskou populaci



charakterizuje základní typy chování živočichů



zhodnotí problematiku ohrožených živočišných druhů a možnosti jejich ochrany

     

jednobuněční- prvoci mnohobuněční živočichové- bezobratlí morfologie, anatomie a fyziologie bezobratlých rozmnožování bezobratlých systém a evoluce bezobratlých bezobratlí a prostředí









BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ výstupy : Žák: 

charakterizuje hlavní taxonomické jednotky živočichů a jejich významné zástupce



popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav



objasní principy základních způsobů rozmnožování a vývoj živočichů



pozná a pojmenuje (s možným využitím

učivo        

strunatci morfologie, anatomie a fyziologie strunatců rozmnožování strunatců systém a evoluce strunatců etologie strunatců strunatci a prostředí exkurze do zoologické zahrady a muzeí poznávání živočichů v terénu

4/87


různých informačních zdrojů) významné živočišné druhy a uvede jejich ekologické nároky 

posoudí význam živočichů v přírodě a v různých odvětvích lidské činnosti



charakterizuje pozitivní a negativní působení živočišných druhů na lidskou populaci



charakterizuje základní typy chování živočichů



zhodnotí problematiku ohrožených živočišných druhů a možnosti jejich ochrany









3. ROČNÍK - DOTACE: 2, POVINNÝ Biologická olympiáda (Soutěž) Žáci se aktivně připravují na školní a krajské kolo biologické olympiády. BIOLOGIE ČLOVĚKA výstupy : Žák: 

podle předloženého schématu popíše a vysvětlí evoluci člověka



využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími v lidském těle





charakterizuje individuální vývoj člověka a posoudí faktory ovlivňující jej v pozitivním a negativním směru uplatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím možných důsledků

učivo    

   

fylogeneze člověka stavba a funkce opěrné a pohybové soustavy soustavy přeměny látkové (oběhová, trávicí, dýchací, vylučovací kožní) soustavy regulační (látková, nervová, tělesná teplota a její udržování, smyslová ústrojí) soustava rozmnožovací ontogeneze člověka životní styl a zdraví základy první pomoci

4/88




orientuje se v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k budoucímu rodičovství



zná práva každého jedince v oblasti sexuality a reprodukce



projevuje odolnost vůči výzvám k sebepoškozujícímu chování a rizikovému životnímu stylu



usiluje o pozitivní změny ve svém životě související s vlastním zdravím a zdravím druhých



podle konkrétní situace zasáhne při závažných poraněních a život ohrožujících stavech



projevuje odolnost vůči výzvám k sebepoškozujícímu chování a rizikovému životnímu stylu



zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování



uvede důsledky porušování paragrafů trestního zákona



rozhoduje podle osvojených modelů chování a konkrétní situace o způsobu jednání v situacích vlastního nebo cizího ohrožení

pokrytí průřezových témat MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA 











4. ROČNÍK - DOTACE: 0 + 1, POVINNÝ OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA výstupy : Žák:

učivo

4/89






využívá znalosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů analyzuje možnosti využití znalostí z oblasti genetiky v běžném životě

  

molekulární základy dědičnosti, dědičnost a proměnlivost genetika člověka genetika populací












VZNIK A VÝVOJ ŽIVÝCH SOUSTAV výstupy : Žák: 

porovná významné hypotézy o vzniku a evoluci živých soustav na Zemi

učivo

 

vznik a vývoj živých soustav, biogeneze evoluční vývoj organismů, darwinismus



EKOLOGIE výstupy : Žák: 

objasňuje základní ekologické vztahy



používá správně základní ekologické pojmy

učivo

  

základní ekologické pojmy,podmínky života biosféra a její členění ochrana životního prostředí v ČR


4/90


ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 








NEŽIVÁ PŘÍRODA výstupy : Žák: 

využívá znalosti o exogenních a endogenních procesech na Zemi



posuzuje geologickou činnost člověka z hlediska možných dopadů na životní prostředí



posoudí význam i ekologickou únosnost těžby a zpracovatelských technologií v daném regionu



vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů a efektivitu využívání druhotných surovin v daném regionu



využívá vybrané metody identifikace minerálů



určí nerostné složení a rozpozná strukturu běžných magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin

učivo

4/91

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.3.4. ZEMĚPIS Zeměpis je součástí vzdělávacích oblastí Člověk a příroda a Člověk a společnost z RVP G. Zahrnuje obsah vzdělávacího oboru Geografie a integruje i část obsahu vzdělávacího oboru Geologie. Rovněž integruje tématické okruhy průřezových témat Environmentální výchova, Multikulturní výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech z RVP G. Předmět má celou řadu mezipředmětových vztahů k ostatním oborům vyučovaných na škole (matematika, fyzika, biologie, dějepis, základy společenských věd apod.).Zeměpis je součástí vzdělávacích oblastí Člověk a příroda a Člověk a společnost z RVP G. Zahrnuje obsah vzdělávacího oboru Geografie a integruje i část obsahu vzdělávacího oboru Geologie. Rovněž integruje tématické okruhy průřezových témat Environmentální výchova, Multikulturní výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech z RVP G. Předmět má celou řadu mezipředmětových vztahů k ostatním oborům vyučovaných na škole (matematika, fyzika, biologie, dějepis, základy společenských věd apod.). KLÍČOVÉ KOMPETENCE Kompetence k řešení problémů - žák : 











přispívá k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii

4/92

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: PŘISPÍVÁ K VYTVÁŘENÍ A UDRŽOVÁNÍ HODNOTNÝCH MEZILIDSKÝCH VZTAHŮ ZALOŽENÝCH NA VZÁJEMNÉ ÚCTĚ, TOLERANCI A EMPATII ) Kompetence komunikativní - žák : 





ročník

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

dotace

2

2

2

0+1

povinnost (skupina)

povinný

povinný

povinný

povinný

dotace skupiny

1. ROČNÍK - DOTACE: 2, POVINNÝ Terénní cvičení (Aktivita) praktická topografie, orientace, bezpečnost pohybu a pobytu v terénu, postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení přírodních a společenských prvků krajiny ZÁKLADNÍ POZNATKY O ZEMI výstupy : Žák: 

porovná postavení Země ve vesmíru a podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy



zhodnotí využitelnost různých druhů vod a posoudí možné způsoby efektivního hospodaření s vodou v příslušném regionu



určí základní vlastnosti vzorku půdního profilu a navrhne využitelnost a způsob efektivního hospodaření s půdou v

učivo     

Země a ostatní tělesa sluneční soustavy dálkový průzkum Země tvar Země pohyby Země a jejich důsledky časová pásma, kalendář

4/93


daném regionu 

používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii



čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje



porovná složení a strukturu jednotlivých zemských sfér a objasní jejich vzájemné vztahy



analyzuje různé druhy poruch v litosféře



využívá geologickou mapu ČR k objasnění geologického vývoje regionů

ZÁKLADY KARTOGRAFIE výstupy : Žák: 

používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů



orientuje se s pomocí map v krajině






vytváří a využívá vlastní mentální schémata a mentální mapy pro orientaci v konkrétním území




učivo      

základní kartografické pojmy a znaky, zdroje dat pro geografii práce s mapou, kartogramy a kartodiagramy praktická topografie, orientace, bezpečnost pohybu a pobytu v terénu základní kartografická zobrazení vznik mapy mapy podle obsahu

FYZICKÁ GEOGRAFIE - ATMOSFÉRA výstupy : Žák: 

objasní mechanismy globální cirkulace atmosféry a její důsledky pro vytváření klimatických pásů

učivo 



fyzickogeografická sféra – vzájemné vazby a souvislosti složek fyzickogeografické sféry složení a stavba atmosféry 4/94




rozliší složky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi










   

klimatogeografičtí činitelé globální cirkulace atmosféry a její důsledky základní meteorologické pojmy vliv člověka na atmosféru

FYZICKÁ GEOGRAFIE - HYDROSFÉRA A KRYOSFÉRA výstupy : Žák: 

objasní velký a malý oběh vody a rozliší jednotlivé složky hydrosféry a jejich funkci v krajině



hodnotí vodstvo a půdní obal Země jako základ života a zdroje rozvoje společnosti















rozhodne, jak se odpovědně chovat při konkrétní mimořádné události



prokáže osvojené praktické znalosti a

učivo    

vlastnosti a pohyby mořské vody voda na pevnině ledovec a permafrost vliv člověka na hydrosféru a kryosféru

4/95


dovednosti

FYZICKÁ GEOGRAFIE - LITOSFÉRA A GEORELIÉF výstupy : Žák: 

porovná na příkladech mechanismy působení endogenních (včetně deskové tektoniky) a exogenních procesů a jejich vliv na utváření zemského povrchu a na život lidí













učivo     

stavba zemského tělesa desková tektonika endogenní a exogenních pochody a tvary jimy vytvořené typy georeliéfu vliv člověka na georeliéf

FYZICKÁ GEOGRAFIE - PEDOSFÉRA A BIOSFÉRA výstupy : Žák: 

hodnotí vodstvo a půdní obal Země jako základ života a zdroje rozvoje společnosti



rozliší hlavní biomy světa









čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a

učivo     

půda a její význam půdotvorní činitelé půdní druhy a půdní typy geobiomy vliv člověka na pedosféru a biosféru

4/96


interpretuje číselné geografické údaje

SOCIOEKONOMICKÁ GEOGRAFIE - OBYVATELSTVO A SÍDLA výstupy : Žák: 




zhodnotí na příkladech dynamiku vývoje obyvatelstva na Zemi, geografické, demografické a hospodářské aspekty působící na chování, pohyb, rozmístění a zaměstnanost obyvatelstva



analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková, náboženská, kulturní a politická specifika s ohledem na způsob života a životní úroveň v kulturních regionech světa



identifikuje obecné základní geografické znaky a funkce sídel a aktuální tendence ve vývoji osídlení










učivo 

    

skladba obyvatelsva podle věku, ras, národností, náboženství a zaměstnanosti přirozený a mechanický pohyb rozmístění obyvatelstva na Zemi makroregiony světa – jádra, periferie městská a venkovská sídla obyvatelstvo – základní geografické, demografické, etnické a hospodářské charakteristiky

SOCIOEKONOMICKÁ GEOGRAFIE - ZEMĚDĚLSTVÍ výstupy : Žák: 

zhodnotí na příkladech světové hospodářství jako otevřený dynamický systém s určitými složkami, strukturou a funkcemi a zohlední faktory

učivo   

přírodní a socioekonomické faktory rozmístění zemědělské výroby pěstování hospodářských plodin chov hospodářských zvířat

4/97


územního rozmístění hospodářských aktivit, vymezí jádrové a periferní oblasti světa 








2. ROČNÍK - DOTACE: 2, POVINNÝ SOCIOEKONOMICKÁ GEOGRAFIE - PRŮMYSL výstupy : Žák: 

zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojů



zhodnotí na příkladech světové hospodářství jako otevřený dynamický systém s určitými složkami, strukturou a funkcemi a zohlední faktory územního rozmístění hospodářských aktivit, vymezí jádrové a periferní oblasti světa










učivo     

"bohatý Sever" a "chudý Jih" lokalizační faktory průmyslové výroby energetické zdroje a energetické suroviny hlavní průmyslové oblasti světa vybraná průmyslová odvětví z hlediska lokalizačních faktorů, rozmístění a dopadů na životní prostředí

4/98

Školní vzdělávací program pro gymnázium SOCIOEKONOMICKÁ GEOGRAFIE - DOPRAVA A SLUŽBY výstupy : Žák: 

rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační uskupení a organizace podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti



vyhledá na mapách hlavní světové oblasti cestovního ruchu, porovná jejich lokalizační faktory a potenciál



analyzuje na konkrétních příkladech přírodní a kulturní (společenské) krajinné složky a prvky krajiny










učivo       

typy dopravy charakteristiky dopravní sítě služby ukazatelé a bariéry zahraničního obchodu stadia ekonomické integrace hlavní ekonomické organizace cestovní ruch

KRAJINA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, APLIKOVANÁ GEOGRAFIE výstupy : Žák: 

zhodnotí na příkladech různé krajiny jako systém pevninské části krajinné sféry se specifickými znaky, určitými složkami, strukturou, okolím a funkcemi



analyzuje na konkrétních příkladech přírodní a kulturní (společenské) krajinné složky a prvky krajiny



zhodnotí některá rizika působení přírodních a společenských faktorů na životní prostředí v lokální, regionální a globální úrovni



rozlišuje na konkrétních územních příkladech mikroregionální, regionální,

učivo        



historický vývoj vztahu člověka a přírody faktory ovlivňující celkovou zátěž životního prostředí ochrana přírody a životního prostředí, krajinná ekologie typy krajiny globální problémy lidstva zásady trvale udržitelného rozvoje regionální politika geografické informační systémy, praktické využití GIS, DPZ a satelitních navigačních přístrojů GPS (globální polohový systém) globalizace

4/99


státní, makroregionální a globální geografickou dimenzi 










civilizace

ZÁKLADY POLITICKÉ GEOGRAFIE výstupy : Žák: 



rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační uskupení a organizace podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji










učivo 

   

státy světa podle politického systému, územní organizace, formy vlády a ekonomické vyspělosti nezávislé státy světa i závislá území vývoj politického rozdělení světa hlavní mezinárodní organizace (OSN, NATO, OPEC, ...) současná ohniska napětí ve světě

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE EVROPY výstupy : Žák: 

rozliší a porovnává státy světa a jejich

učivo 

přírodní poměry (horizontální a

4/100


mezinárodní integrační uskupení a organizace podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti 

lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji



lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jednotlivé makroregiony vzájemně porovná










   

vertikální členitost, vodstvo, podnebí) socioekonomické poměry (obyvatelstvo, zemědělství, průmysl) regiony Evropy Společenství nezávislých států evropská integrace

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ASIE výstupy : Žák: 


učivo  přírodní poměry (horizontální a vertikální členitost, vodstvo, podnebí)  socioekonomické poměry (obyvatelstvo, zemědělství, průmysl)



lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a  geografická charakteristika vybraných regionů změny s přihlédnutím k historickému vývoji






používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických 4/101


problémů 





3. ROČNÍK - DOTACE: 2, POVINNÝ Geografická exkurze (Aktivita) Geografická exkurze - Česká republika, místní region REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AFRIKY výstupy : Žák: 

















učivo  přírodní poměry (horizontální a vertikální členitost, vodstvo, podnebí)  socioekonomické poměry (obyvatelstvo, zemědělství, průmysl)  geografická charakteristika vybraných regionů

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY 4/102



















učivo  přírodní poměry (horizontální a vertikální členitost, vodstvo, podnebí)  socioekonomické poměry (obyvatelstvo, zemědělství, průmysl)  geografická charakteristika vybraných regionů

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AUSTRÁLIE A OCEÁNIE, POLÁRNÍCH OBLASTÍ A OCEÁNŮ výstupy : Žák: 








učivo  přírodní poměry (horizontální a vertikální členitost, vodstvo, podnebí)  socioekonomické poměry (obyvatelstvo, zemědělství, průmysl)  geografická charakteristika polárních oblastí a oceánů

4/103











FYZICKÁ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY výstupy : Žák: 

zhodnotí polohu, přírodní poměry a zdroje České republiky










učivo       

poloha znázornění na mapách geololgie a nerostné suroviny podnebí a počasí vodstvo povrch životní prostředí

SOCIOEKONOMICKÁ GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY výstupy : Žák: 

lokalizuje na mapách hlavní rozvojová jádra a periferní oblasti České republiky, rozlišuje jejich specifika






používá s porozuměním vybranou

učivo        

obyvatelstvo sídla politický systém územně správní členění hospodářské a politické postavení České republiky v Evropě a ve světě celková charakteristika hospodářství, ekonomická transformace zemědělství průmysl 4/104


geografickou, topografickou a kartografickou terminologii 


  

doprava služby, cestovní ruch zahraniční obchod

KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY, JILEMNICKO výstupy : Žák: 

učivo

vymezí místní region (podle bydliště, školy) na mapě podle zvolených kritérií, zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměry mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním celkům a regionům



rozlišuje na konkrétních územních příkladech mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální geografickou dimenzi










 



geografická charakteristika jednotlivých krajů geografická charakteristika místního region – možnosti rozvoje mikroregionu, strategické a územní plánování euroregiony

4. ROČNÍK - DOTACE: 0 + 1, POVINNÝ vycházka (Aktivita) místní region FYZICKÁ GEOGRAFIE výstupy : Žák: 

rozliší složky a prvky

učivo 

opakování a prohloubení učiva (základní poznatky o Zemi, základy 4/105


fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi 















kartografie, fyzicko-geografické sféry) praktické aplikace s kartografickými produkty (mapy, kartodiagramy, kartogramy) praktická topografie

SOCIOEKONOMICKÁ GEOGRAFIE výstupy : Žák: 











učivo  opakování a prohloubení učiva (obyvatelstvo, zemědělství, průmysl, doprava a služby, krajina a životní prostředí, aplikovaná geografie)  statistické, informační, komunikační a dokumentační zdroje dat pro geografii  geografické informační a navigační systémy (geografický informační systém, globální polohový systém)

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE

4/106



















učivo 



opakování a prohloubení učiva (regionální geografie světadílů a oceánů) ohniska napětí ve světě

GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY výstupy : Žák: 










používá dostupné kartografické

učivo 



opakování a prohloubení učiva (fyzická geografie ČR, socioekonomická geografie ČR, kraje ČR) geografická charakteristika našeho regionu

4/107


produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů

4/108


4.4. ČLOVĚK A SPOLEČNOST Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a společnost využívá společenskovědní poznatky získané v základním vzdělávání, rozvíjí je a učí žáky zpracovávat je v širším myšlenkovém systému. Její součástí jsou i zcela nové obsahové prvky, jejichž pochopení je podmíněné rozvinutější myšlenkovou činností a praktickou zkušeností žáka gymnázia. Žáci se učí kriticky reflektovat společenskou skutečnost, posuzovat různé přístupy k řešení problémů každodenní praxe a aplikovat poznatky do současnosti. Rozvíjeny jsou důležité myšlenkové operace, praktické dovednosti a vědomí vlastní identity žáka. Oblast přispívá k utváření historického vědomí, k uchování kontinuity tradičních hodnot naší civilizace a k občanskému vzdělávání mládeže. Posiluje respekt k základním principům demokracie a připravuje žáky na odpovědný občanský život v demokratické společnosti v souladu s principy udržitelného rozvoje. Podporuje vědomí neopakovatelnosti a jedinečnosti života, významu lidské důstojnosti a úcty k výtvorům lidského ducha minulých generací i současnosti. Záměry vzdělávací oblasti jsou realizovány především prostřednictvím vzdělávacích oborů Občanský a společenskovědní základ, Dějepis a Geografie. Vzdělávací obsah oboru Geografie je z důvodu zachování celistvosti umístěn ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Přesahy dané vzdělávací oblasti se promítají i do jiných vzdělávacích oblastí. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: - utváření realistického pohledu na skutečnost a k orientaci ve společenských jevech a procesech tvořících rámec každodenního života; - chápání současnosti v kontextu minulosti a budoucnosti, k vnímání společenské skutečnosti v minulosti jako souhrnu příkladů modelových společenských situací a vzorů lidského chování a jednání v nejrůznějších situacích; - chápání vývoje společnosti jako proměny sociálních projevů života v čase, k posuzování společenských jevů v synchronních i chronologických souvislostech provázaných příčinnými, následnými, důsledkovými a jinými vazbami; - rozvíjení prostorové představivosti o historických a soudobých jevech, k vnímání významu zeměpisných podmínek pro variabilitu a mnohotvárnost společenských jevů a procesů; - vnímání sounáležitosti s evropskou kulturou; pochopení civilizačního přínosu různých kultur v závislosti na širších společenských podmínkách; uplatňování tolerantních postojů vůči minoritním skupinám ve společnosti, odhalování rasistických, xenofobních a extremistických názorů a postojů v mezilidském styku; - zvládání základů společenskovědní analýzy a historické kritiky, k rozlišování mezi reálnými a fiktivními ději, k chápání proměnlivosti interpretace jevů a idejí v závislosti na vývoji jedince a společnosti; - rozvíjení pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou i současnou zkušenost lidstva; chápání nesprávnosti mechanického přenosu současných etických představ do reality minulosti; - vědomé reflexi vlastního jednání i jednání druhých lidí; respektování různých systémů hodnot a motivací druhých lidí; odhalování předsudků v posuzování různých lidí, událostí či sociálních jevů a procesů; rozpoznávání negativních stereotypů v nahlížení na roli muže a ženy ve společnosti; - upevňování pocitu odpovědnosti za sebe jako jednotlivce i jako člena určitého společenství, k rozvíjení zralých forem soužití s druhými lidmi a ochoty podílet se na veřejném životě své obce, regionu, státu; uplatňování partnerských přístupů při spolupráci; 4/109

Školní vzdělávací program pro gymnázium - osvojování demokratických principů v mezilidské komunikaci, k rozvíjení schopnosti diskutovat o veřejných záležitostech, rozpoznávat manipulativní strategie, zaujímat vlastní stanoviska a kritické postoje ke společenským a společenskovědním záležitostem, věcně (nepředpojatě) argumentovat, využívat historické argumentace na podporu pozitivních občanských postojů; - rozvíjení a kultivaci vědomí osobní, lokální, národní, evropské i globální identity.

4/110

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.4.1. ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Vyučovací předmět Základy společenských věd vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost z RVP G. V průběhu vzdělávání jsou začleněna průřezová témata RVP G (Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Mediální výchova). Do vyučovacího předmětu Základy společenskch věd je integrována část vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví vymezeného RVP G z oblasti Člověk a zdraví. Součástí vyučovacího předmětu je část obsahu vzdělávacího oboru Člověk a svět práce ze vzdělávací oblasti téhož názvu vymezeného v RVP G, zde využíváme spolupráce s kvalifikovaným profesním poradcem z úřadu práce, což smysluplně propojuje teorii s praxí. V průběhu studia žák rozšiřuje již nabyté znalosti a získává nové vědomosti o podstatě lidské psychiky, o společnosti, posiluje své právní vědomí, v dějinách filozofie hledá názory blízké své přirozenosti, v ideologiích pak odhaluje podstatu svého světonázoru. Učí se klást otázky, pochybovat a přirozeně tak podporovat názorovou pluralitu v kontextu Evropa, svět. Prostřednictvím historických daností kriticky hodnotí stav společnosti a hledá odpovědi, proč jde vývoj společnosti právě tímto směrem a zda je to jediná možná cesta. Takto získané poznatky se učí aplikovat směrem do života ve společenství, postupně také při volbě své profesní orientace. Cílem předmětu je zároveň naplnit představu žáků o obsahu jednotlivých společenskovědních disciplín.

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA     

Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Sociální komunikace Morálka všedního dne Spolupráce a soutěž

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH    

Globální problémy, jejich příčiny a důsledky Žijeme v Evropě Globalizační a rozvojové procesy Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA  

Základní problémy sociokulturních rozdílů Psychosociální aspekty interkulturality



MEDIÁLNÍ VÝCHOVA  

Média a mediální produkce Mediální produkty a jejich význam 4/111

Školní vzdělávací program pro gymnázium   

Uživatelé Účinky mediální produkce a vliv médií Role médií v moderních dějinách KLÍČOVÉ KOMPETENCE

Kompetence k řešení problémů - žák : 


















efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení

4/112

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: EFEKTIVNĚ VYUŽÍVÁ RŮZNÉ STRATEGIE UČENÍ K ZÍSKÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ POZNATKŮ A INFORMACÍ, HLEDÁ A ROZVÍJÍ ÚČINNÉ POSTUPY VE SVÉM UČENÍ, REFLEKTUJE PROCES VLASTNÍHO UČENÍ A MYŠLENÍ ) 


















usiluje o dosažení stanovených cílů, průběžně reviduje a kriticky hodnotí dosažené výsledky, koriguje další činnost s ohledem na stanovený cíl; dokončuje zahájené aktivity, motivuje se k dosahování úspěchu (navázáno na: USILUJE O DOSAŽENÍ STANOVENÝCH CÍLŮ, PRŮBĚŽNĚ REVIDUJE A KRITICKY HODNOTÍ DOSAŽENÉ VÝSLEDKY, KORIGUJE DALŠÍ ČINNOST S OHLEDEM NA

4/113

Školní vzdělávací program pro gymnázium STANOVENÝ CÍL; DOKONČUJE ZAHÁJENÉ AKTIVITY, MOTIVUJE SE K DOSAHOVÁNÍ ÚSPĚCHU ) 


















chová se informovaně a zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohrožujících život a zdraví, poskytne ostatním pomoc

4/114

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: CHOVÁ SE INFORMOVANĚ A ZODPOVĚDNĚ V KRIZOVÝCH SITUACÍCH A V SITUACÍCH OHROŽUJÍCÍCH ŽIVOT A ZDRAVÍ, POSKYTNE OSTATNÍM POMOC ) 





















projevuje zodpovědný vztah k vlastnímu zdraví a k zdraví druhých (navázáno na: PROJEVUJE ZODPOVĚDNÝ VZTAH K VLASTNÍMU ZDRAVÍ A K ZDRAVÍ DRUHÝCH) 4/115














1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

dotace

1

2

2

1+1

povinnost (skupina)

povinný

povinný

povinný

povinný

dotace skupiny

1. ROČNÍK - DOTACE: 1, POVINNÝ ČLOVĚK JAKO JEDINEC výstupy : Žák: 

objasní, proč a jak se lidé odlišují ve

učivo  

psychologie jako věda psychické jevy osobnosti 4/116


svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka 

porovná osobnost v jednotlivých vývojových fázích života, vymezí, co každá etapa přináší do lidského života nového a jaké životní úkoly před člověka staví



vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a poznává skutečnost, sebe i druhé lidi a co může jeho vnímání a poznávání ovlivňovat



využívá získané poznatky při sebepoznávání, poznávání druhých lidí, volbě profesní orientace



porovnává různé metody učení a vyhodnocuje jejich účinnost pro své studium s ohledem na vlastní psychické předpoklady, uplatňuje zásady duševní hygieny při práci a učení



na příkladech ilustruje vhodné způsoby vyrovnávání se s náročnými životními situacemi



uplatňuje společensky vhodné způsoby komunikace ve formálních i neformálních vztazích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší konstruktivním způsobem



orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách

       

etapizace vývoje lidského jedince (ontogeneze) způsoby sebereflexe a kontroly emocí psychologie osobnosti učení rizika ohrožující psychické i fyzické zdraví duševní hygiena v dlouhodobých zátěžových situacích člověk v interpersonálních vztazích systém poradenských služeb














Spolupráce a soutěž MEDIÁLNÍ VÝCHOVA




4/117

Školní vzdělávací program pro gymnázium ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI výstupy : Žák: 

respektuje kulturní odlišnosti a rozdíly v projevu příslušníků různých sociálních skupin, na příkladech doloží, k jakým důsledkům mohou vést předsudky



objasní, jaký význam má sociální kontrola ve skupině a ve větších sociálních celcích



posoudí úlohu sociálních změn v individuálním i společenském vývoji, rozlišuje změny konstruktivní a destruktivní



objasní podstatu některých sociálních problémů současnosti a popíše možné dopady sociálně-patologického chování na jedince a společnost



korektně a citlivě řeší problémy založené na mezilidských vztazích



objasní podstatu některých sociálních problémů současnosti a popíše možné dopady sociálně-patologického chování na jedince a společnost

učivo         

sociologie příroda, kultura a společnost socializace sociální vztahy a sociální struktura sociální útvary člověk v rodině sociální procesy sociální kontrola a sociální deviace současné problémy společenského života











Spolupráce a soutěž MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA









Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

4/118







Role médií v moderních dějinách

ÚVOD DO SPOLEČENSKÝCH VĚD výstupy : Žák:

učivo   

humanitní vědy přírodní vědy struktura společenských věd



2. ROČNÍK - DOTACE: 2, POVINNÝ OBČAN VE STÁTĚ výstupy : Žák: 

rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády)



vymezí, jakou funkci plní ve státě ústava a které oblasti života upravuje



objasní, proč je státní moc v ČR rozdělena na tři nezávislé složky, rozlišuje a porovnává funkce a úkoly orgánů státní moci ČR



vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě



objasní podstatu a význam politického pluralismu pro život ve státě, uvede příklady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečí ideologií



rozlišuje složky politického spektra, porovnává přístupy vybraných

učivo      

politologie jako věda základy teorie státu demokratický právní stát politika a politické ideologie politický systém ČR státní správa a samospráva

4/119


politických seskupení k řešení různých otázek a problémů každodenního života občanů 

uvede příklady, jak může občan ovlivňovat společenské dění v obci a ve státě a jakým způsobem může přispívat k řešení záležitostí týkajících se veřejného zájmu



vyloží podstatu komunálních a parlamentních voleb, na příkladech ilustruje možné formy aktivní participace občanů v životě obce či širších společenstvích



obhajuje svá lidská práva, respektuje lidská práva druhých lidí a uvážlivě vystupuje proti jejich porušování



uvede okruhy problémů, s nimiž se může občan obracet na jednotlivé státní instituce, zvládá komunikaci ve styku s úřady



uvede příklady projevů korupce, analyzuje její příčiny a domýšlí její možné důsledky


Žijeme v Evropě MEDIÁLNÍ VÝCHOVA







MEZINÁRODNÍ VZTAHY A GLOBÁLNÍ SVĚT výstupy : Žák: 

objasní důvody evropské integrace, posoudí její význam pro vývoj Evropy



rozlišuje funkce orgánů EU a uvede příklady jejich činnosti



posoudí vliv začlenění státu do Evropské unie na každodenní život

učivo      

význam mezinárodních vztahů formy mezinárodní spolupráce evropská integrace, historie vzniku EU NATO, OSN, struktura a náplň činnosti mezinárodní organizace ČR v mezinárodních organizacích a její angažmá v mezinárodní politice

4/120


občanů, uvede příklady, jak mohou fyzické a právnické osoby v rámci EU uplatňovat svá práva 

uvede příklady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlí, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství, zhodnotí význam zapojení ČR



uvede příklady institucí, na něž se může obrátit v případě problémů při pobytu v zahraničí



posoudí projevy globalizace, uvede příklady globálních problémů současnosti, analyzuje jejich příčiny a domýšlí jejich možné důsledky

 

globalizace globální problémy světa





Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce MEDIÁLNÍ VÝCHOVA




3. ROČNÍK - DOTACE: 2, POVINNÝ Do světa práce (Aktivita) Žáci si vytvářeji "akční plán" profesního růstu. Každý žák vyhodnotí své osobnostní kvality a předpoklady pro jím zvolenou profesi. Seznámí se s kvalifikačními požadavky na jím zvolenou profesi. Zjistí uplatnitelnost dané profese na trhu práce. OBČAN A HOSPODÁŘSTVÍ výstupy : Žák: 

kriticky posoudí své zdravotní, osobnostní a kvalifikační předpoklady pro volbu dalšího studia a profesní orientace



posuzuje profesní a vzdělávací nabídku vztahující se k jeho profesní volbě a kariéře

učivo       

ekonomie jako věda tržní ekonomika podnikání člověk ve sféře práce finance a bankovnictví národní hospodářství úloha státu v tržní ekonomice

4/121




posoudí profesní poptávku na českém i evropském trhu práce a pružně na ni reaguje dalším vzděláváním



vyhotoví potřebnou dokumentaci pro přijímací řízení k dalšímu studiu i ve zvolené profesi



vhodně prezentuje vlastní osobu a práci, vhodně vystupuje při přijímacím pohovoru nebo konkurzu



reflektuje význam práce pro psychické zdraví člověka, vytvoří si vyvážený pracovní rozvrh s ohledem na své osobní vztahy



uvede postup, jak uzavřít pracovní smlouvu a podat výpověď



uvede svá pracovní práva a vyžaduje jejich respektování od ostatních, respektuje své pracovní povinnosti



objasní funkci odborů



vysvětlí na základě konkrétní, reálné a aktuální situace ve společnosti mechanismy fungování trhu



stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH, vysvětlí, jak se cena liší podle typu zákazníků, místa či období, objasní důvody kolísání cen zboží či pracovní síly na trhu podle vývoje nabídky a poptávky



rozpozná běžné cenové triky (cena bez DPH aj.) a klamavé nabídky



rozlišuje a porovnává praktické využití jednotlivých forem podnikání, posoudí, která forma podnikání je v konkrétní situaci nejvýhodnější



posoudí výhody a rizika podnikání v porovnání se zaměstnáním



uvede, jak postupovat při zakládání vlastní podnikatelské činnosti a jak zažádat o živnostenské oprávnění



analyzuje skrytý obsah reklamy, kriticky posuzuje podíl marketingu na úspěchu výrobku na trhu



objasní základní principy fungování systému příjmů a výdajů státu 4/122




rozlišuje základní typy daní, rozlišuje, na které jeho činnosti se zdaňovací povinnost vztahuje



uvede, jakým způsobem podá daňové přiznání především k dani z příjmu, jak provede základní výpočty daní a zjistí výši sociálního a zdravotního pojištění



na základě aktuálních mediálních informací posoudí vliv nejdůležitějších ekonomických ukazatelů (inflace, úroveň HDP, míra nezaměstnanosti) na změny v životní úrovni občanů



vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na příjmy obyvatelstva, vklady a úvěry, dlouhodobé finanční plánování a uvede příklady, jak se důsledkům inflace bránit



uvede postup, jak vypočítá životní minimum své domácnosti a zažádá o sociální dávku, na niž má nárok



objasní funkci podpory v nezaměstnanosti, funkci úřadů práce a personálních agentur, vyhledá informace o zaměstnání a rekvalifikaci v různých typech médií



používá nejběžnější platební nástroje, smění peníze za použití kursovního lístku



uvede principy vývoje ceny akcií a možnosti forem investic do cenných papírů



rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje a na základě toho sestaví rozpočet domácnosti



navrhne, jak řešit schodkový rozpočet a jak naložit s přebytkovým rozpočtem domácnosti



na příkladu vysvětlí, jak uplatňovat práva spotřebitele (při nákupu zboží a služeb, včetně produktů finančního trhu)



navrhne způsoby, jak využít volné finanční prostředky (spoření, produkty se státním příspěvkem, cenné papíry, nemovitosti aj.), vybere nejvýhodnější 4/123


produkt pro investování volných finančních prostředků a vysvětlí proč 

vybere nejvýhodnější úvěrový produkt s ohledem na své potřeby a zdůvodní svou volbu, posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětlí, jak se vyvarovat předlužení



vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN



vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby



objasní funkci ČNB a její vliv na činnost komerčních bank



využívá moderní formy bankovních služeb, včetně moderních informačních a telekomunikačních technologií, ovládá způsoby bezhotovostního platebního styku








Globalizační a rozvojové procesy MEDIÁLNÍ VÝCHOVA




OBČAN A PRÁVO výstupy : Žák: 

objasní, v čem spočívá odlišnost mezi morálními a právními normami, odůvodní účel sankcí při porušení právní normy



uvede, které státní orgány vydávají právní předpisy i jak a kde je uveřejňují



rozlišuje fyzickou a právnickou osobu,

učivo        

pojem práva a právní věda právní řád právní ochrana právní vztahy systém práva trestní právo občanské právo rodinné právo 4/124


uvede jejich příklady 

vymezí podmínky vzniku a zániku důležitých právních vztahů (vlastnictví, pracovní poměr, manželství) i práva a povinnosti účastníků těchto právních vztahů



na příkladu ukáže možné důsledky neznalosti smlouvy včetně jejích všeobecných podmínek



rozeznává, jaké případy se řeší v občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení



rozlišuje trestný čin a přestupek, vymezí podmínky trestní postižitelnosti občanů a uvede příklady postihů trestné činnosti



rozlišuje náplň činnosti základních orgánů právní ochrany, uvede příklady právních problémů, s nimiž se na ně mohou občané obracet



ve svém jednání respektuje platné právní normy



volí bezpečné pracovní postupy šetrné k životnímu prostředí, používá adekvátní pracovní pomůcky



chová se poučeně a adekvátně situaci v případě pracovního úrazu

  

pracovní právo správní řízení evropské právo


Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů MEDIÁLNÍ VÝCHOVA




4. ROČNÍK - DOTACE: 1 + 1, POVINNÝ FILOZOFIE JAKO VĚDA výstupy : Žák: 

objasní podstatu filozofického tázání,

učivo 

vznik a význam filozofie 4/125


porovná východiska filozofie, mýtu, náboženství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a člověka

 

vztah filozofie k ostatním vědám filozofické disciplíny a základní filozofická terminologie



DĚJINY FILOZOFICKÉHO MYŠLENÍ výstupy : Žák: 

rozliší hlavní filozofické směry, uvede jejich klíčové představitele a porovná řešení základních filozofických otázek v jednotlivých etapách vývoje filozofického myšlení

učivo        

filozofie v období starověku východní filozofie - Indie, Čína antická filozofie středověká křesťanská filozofie filosofie období renesance a humanismu novověká filozofie filozofie 19. století moderní folozofické proudy






ETIKA výstupy : Žák: 

eticky a věcně správně argumentuje v dialogu a diskusi, uvážlivě a kriticky přistupuje k argumentům druhých lidí, rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní strategie v mezilidské komunikaci



zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií pro praktický život i možná rizika jejich zneužití

učivo    

etika jako věda etika, morálka a mravnost svoboda a svědomí aplikovaná etika v životě společnosti

4/126




posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce, objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem



projevuje etické a morální postoje k ochraně matky a dítěte








Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce MEDIÁLNÍ VÝCHOVA




SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ, RELIGIONISTIKA výstupy : Žák: 

rozlišuje významné náboženské systémy, identifikuje projevy náboženské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektářského myšlení

učivo   

religionistika jako věda hlavní světová náboženství nová náboženská hnutí



4/127

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.4.2. DĚJEPIS Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení: Předmět dějepis pokrývá část vzdělávací oblasti Člověk a společnost, stanovenou RVPG, konkrétně vzdělávací obor Dějepis. Předmět se podílí na integraci průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Výchova demokratického občana a Mediální výchova. Předmět rozvíjí klíčové kompetence gymnaziálního vzdělávání, především kompetence občanské a kompetence k řešení problémů. V rámci výuky tohoto předmětu žák dále rozvíjí základní faktografické znalosti světových a českých dějin, jež si osvojil na základní škole nebo na nižším stupni osmiletého gymnázia. Žák je v rámci výuky motivován k tomu, aby se získanými znalostmi dále tvůrčím způsobem pracoval. V tomto ohledu klade koncepce předmětu důraz především na žákovy schopnosti srovnávat jednotlivé historické události, formulovat problémové otázky, porozumět kauzalitě historických procesů, vymezit specifika významných regionů a historických období, zasadit české dějiny do širších evropských souvislostí. Žáci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, v čem tkví specifika historického vývoje české společnosti vzhledem k jiným evropským kulturám i světovým civilizacím. Tyto komparace a konfrontace s jinými kulturami směřují žáky k tomu, aby se orientovali v pluralitním světě, čímž se mimo jiné integruje průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Žák se v průběhu výuky seznamuje s komplikovaným procesem, v jehož průběhu se historicky konstituovala politická kultura parlamentní demokracie, osvojuje si tak znalosti, jež prohlubují jeho občanské kompetence. Výuka usiluje též o to, aby žáci vnímali historické procesy s multiperspektivami sociálních, politických, kulturních i hospodářských dějin. V kontextu výuky politických dějin si žák osvojuje znalosti potřebné pro orientaci v otevřené občanské společnosti, čímž se integruje průřezové téma Výchova demokratického občana a dále rozvíjí občanské kompetence. V průběhu výuky je kladen důraz též na samostatnou práci (především četba odborné literatury) a rozvíjení komunikativních schopností (psaný i mluvený projev). Žák je veden též k tomu, aby si vzhledem k interpretativnímu charakteru historického poznání osvojil schopnost kriticky hodnotit jednotlivé výklady historických událostí a odhalovat případné dezinterpretace a ideologicky zatížené manipulace. V této souvislosti se výuka dotýká též problematiky médií, čímž integruje průřezové téma Mediální výchova. Výuka dějepisu vede žáka též k tomu, aby porozuměl přítomnému kulturně společenskému kontextu, aby se v něm dokázal zorientovat a hodnotově vymezit vůči klíčovým tématům. Časové a organizační vymezení: Dějepis se vyučuje v celé třídě v prvním, druhém, třetím a s výjimkou sportovního gymnázia i čtvrtém ročníku čtyřletého studia, resp. v odpovídajících třídách osmiletého studia. . Na povinné hodiny dále navazují volitelné semináře. Výchovné a vzdělávací strategie: Výchovné a vzdělávací strategie ŠVP rozvíjejí klíčové kompetence, jež odpovídají jednak kompetencím stanoveným v RVPZV a RVPG, jednak tomu, že na školu většinou přicházejí nadaní žáci. Samostatná i skupinová práce (prezentace témat z odborné literatury), zodpovědná a kritická práce s primárními i sekundárními zdroji informací vede k osvojení kompetence k učení, kompetence řešení problémů i kompetencí sociálních a personálních. Při prezentaci individuálních výstupů (biografické medailónky, referáty z odborné literatury) se žáci navzájem hodnotí, což rozvíjí jak jejich schopnost přijímat kritické názory druhých, tak dovednost hodnotit získané informace a formulovat kritiku. Problémová interpretace historických událostí, komparativní metoda i kritika ideologicky zatížených výkladů dějin vedou k posílení kompetencí komunikativních a kompetencí k řešení problémů, k respektování názorové plurality i formování a formulování vlastních názorů a postojů a učí nejen nalézat odpovědi, ale i umění pokládat 4/128

Školní vzdělávací program pro gymnázium otázky. Občanské kompetence si žáci osvojují, když jsou konfrontováni s peripetiemi vývoje evropských demokracií, s politickými i totalitárními ideologiemi a s evropskou politickou kulturou. Konfrontace s názorovou a kulturní pluralitou je vede žáky k tomu, aby byli tolerantní vůči druhým, zároveň však rozvíjí i jejich dovednost kritického hodnocení. Výuka klade důraz též na to, aby žáci k historickým událostem a jejich problémovým interpretacím zaujímali hodnotící postoje, aby se hodnotově zorientovali v kulturním, sociálním i politickém kontextu. Žáci jsou tímto motivováni k občanské odpovědnosti. Testování znalostí se neorientuje pouze na faktografickou extenzivní úroveň historického poznání, otázky jsou často formulovány problémově, což rozvíjí schopnost žáka logicky a věcně argumentovat, propojovat a systematizovat získané informace. V rámci předmětu dějepis se také počítá se společnými projekty s předměty humanitní studia, estetická výchova nebo český jazyk a literatura. Běžná výuka povinného předmětu poskytuje prostor i pro to, aby se žáci zapojovali do mimovyučovacích aktivit (projekty, soutěže a exkurze). Konkrétní výchovné a vzdělávací strategie respektují aktuální situaci (učitel, počet a zaměření žáků ve třídě, probírané učivo...). Žák je veden k tomu, aby zejména: chápal, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek; chápal historické kořeny společenských jevů, dějů a změn a jejich souvislosti v reálném i historickém čase; rozlišoval mýty a skutečnost, objektivně posuzoval společenské jevy současnosti i minulosti a rozpoznal myšlenkovou manipulaci; cítil úctu k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům, respektoval kulturní či jiné odlišnosti

Kompetence k učení

Žák vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě; operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí; propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na společenské a kulturní jevy; své učení a pracovní činnost si sám plánuje a organizuje, využívá je jako prostředku pro seberealizaci a osobnostní rozvoj; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi.

Kompetence k řešení problém :

4/129

Školní vzdělávací program pro gymnázium Žák: Rozpoznává problém, objasní jeho podstatu, rozčlení jej na části; vyhledává informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti; samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo při ověřování hypotézy; kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit; uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, využívá analytické, kritické a kreativní myšlení.

Kompetence komunikativní

Žák: formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu; účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje; využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem

Kompetence sociální a personální

Žák: je schopen sebereflexe; stanovuje si cíle a priority s ohledem na své schopnosti, zájmy a podmínky; spolupracuje s druhými; přizpůsobuje se měnícím se životním a pracovním podmínkám; projevuje zodpovědný vztah k sobě i druhým; rozhoduje se na základě vlastního úsudku.

Kompetence občanská

4/130

Školní vzdělávací program pro gymnázium Žák respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich hodnot, je schopen vcítit se do situace ostatních lidí; chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy; respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní i historické dědictví; projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění

Kompetence k podnikavosti

Žák: cílevědomě, zodpovědně a s ohledem na své potřeby, osobní předpoklady a možnosti se rozhoduje o dalším vzdělávání a budoucím profesním zaměření; rozvíjí svůj osobní i odborný potenciál, rozpoznává a využívá příležitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním životě; uplatňuje aktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace; získává a kriticky vyhodnocuje informace o vzdělávacích a pracovních příležitostech, využívá dostupné zdroje a informace při plánování a realizaci aktivit; usiluje o dosažení stanovených cílů, průběžně reviduje a kriticky hodnotí dosažené výsledky, koriguje další činnost s ohledem na stanovený cíl; dokončuje zahájené aktivity, motivuje se k dosahování úspěchu; posuzuje a kriticky hodnotí rizika související s rozhodováním v reálných životních situacích a v případě nezbytnosti je připraven tato rizika nést; chápe podstatu a principy podnikání, zvažuje jeho možná rizika, vyhledává a kriticky posuzuje příležitosti k uskutečnění podnikatelského záměru s ohledem na své předpoklady, realitu tržního prostředí a další faktory.





vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy

4/131

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: VYTVÁŘÍ HYPOTÉZY, NAVRHUJE POSTUPNÉ KROKY, ZVAŽUJE VYUŽITÍ RŮZNÝCH POSTUPŮ PŘI ŘEŠENÍ PROBLÉMU NEBO OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZY ) 










Kompetence k podnikavosti 








4/132




















používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu 4/133

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: POUŽÍVÁ S POROZUMĚNÍM ODBORNÝ JAZYK A SYMBOLICKÁ A GRAFICKÁ VYJÁDŘENÍ INFORMACÍ RŮZNÉHO TYPU ) 





ročník

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

dotace

1

2

2

1+1

povinnost (skupina)

povinný

povinný

povinný

povinný

dotace skupiny

1. ROČNÍK - DOTACE: 1, POVINNÝ jednodenní a vícedenní dějepisné exkurze (Aktivita) prohloubení a upevnění učiva, praktické vyučování Příběhy bezpráví (Aktivita) prohloubení a upevnění učiva, praktické vyučování ÚVOD DO STUDIA HISTORIE výstupy : Žák: 

uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných znalostí



orientuje se na časové ose a v historické mapě



charakterizuje smysl historického

učivo - práce historika - historické prameny - pomocné vědy historické - periodizace dějin

4/134


poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého 

rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace



seřadí historické epochy



vysvětlí obsah pomocných věd historických






PRAVĚK výstupy : Žák: 

zařadí časově a prostorově hlavní archeologické kultury pravěku, uvede příklady archeologických kultur



objasní význam neolitické revoluce v zemědělství a význam zpracování kovů pro lidskou společnost



objasní ve shodě s vědeckými poznatky materiální a duchovní život lidské společnosti v jednotlivých etapách pravěku

učivo - vývoj člověka - periodizace pravěku - doba kamenná a její etapy - doba bronzová - doba železná - počátky lidské společnosti

STAROVĚK - STAROORIENTÁLNÍ STÁTY výstupy : Žák: 

zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství



objasní a dokáže odlišit jednotlivé kulturní typy starověkých civilizací



popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin

učivo - Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína (náboženství, společnost, mentalita) - Palestina, Persie (kultura, náboženství, společnost, mentalita)

4/135




objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské náboženské systémy

STAROVĚK - ANTICKÉ ŘECKO výstupy : Žák: 





učivo

- polis a její proměny (kultura, náboženství, Chápe zrod antiky a křesťanství jako společnost, mentalita) základních fenoménů, z kterých vyrůstá - helénistické Středomoří (kultura, evropská civilizace náboženství, společnost, mentalita) Demonstruje na příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci porovná formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie


Žijeme v Evropě

STAROVĚK - ANTICKÝ ŘÍM výstupy : Žák: 

popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti římských dějin



demonstruje na konkrétních příkladech přínos římské kultury a uvede osobnosti důležité pro evropskou civilizaci

učivo - antický Řím a jeho proměny (od polis k impériu) - kultura, náboženství, společnost, mentalita - limes romanus jako civilizační hranice


Žijeme v Evropě

4/136

Školní vzdělávací program pro gymnázium 2. ROČNÍK - DOTACE: 2, POVINNÝ jednodenní a vícedenní dějepisné exkurze (Aktivita) prohloubení a upevnění učiva, praktické vyučování EVROPA V DOBĚ ŘÍMSKÉ výstupy : Žák: 

zhodnotí křesťanství jako jeden ze základních fenoménů, z něhož vyrůstá evropská civilizace



popíše uspořádání společnosti barbarských kmenů



objasní vliv stěhování národů na utváření nového etnického obrazu Evropy

učivo - civilizovanost a barbarství, limes romanus jako civilizační hranice - uspořádání společnosti mimo území římské říše - stěhování národů - romanizace a christianizace barbarů, zrození nové Evropy





Žijeme v Evropě

KŘESŤANSTVÍ A RANĚ STŘEDOVĚKÁ EVROPA výstupy : Žák: 

vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním i východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti



objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých států v Evropě; vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním i východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti

učivo - křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko - struktura středověké společnosti, formování feudálních vztahů - vzdělanost a umění středověké společnosti, klášterní kultura, románské umění - utváření středověké Evropy - hospodářské poměry - vztah světské a duchovní moci


4/137



Žijeme v Evropě




RANÝ STŘEDOVĚK výstupy : Žák: 

definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 5.- 15.století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích



charakterizuje základní rysy vývoje na našem území, objasní postavení státních útvarů v evropských souvislostech



vymezí specifika islámské oblasti

učivo - vznik a vývoj státních útvarů v západní Evropě - první státní útvary na našem území - státy střední a východní Evropy - papežství a císařství - islám a arabská říše (kultura, náboženství a společnost, mentalita)



VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK výstupy : Žák: 

charakterizuje základní rysy vývoje na našem území



vysvětlí důsledky tatarských a tureckých nájezdů, zejména pro jižní a východní Evropu



vysvětlí problematiku husitství



uvede znaky a příklady gotické kultury

učivo - společnost vrcholného středověku (kolonizace, urbanizace, obchod, řemesla, obyvatelstvo) - stavovský stát, proměny státu a sociální struktury v Anglii, Francii, svaté říši římské, na Rusi a ve střední Evropě - český stát v době Přemyslovců, Lucemburků, Jiřího z Poděbrad a Jagellonců - Židé a křesťanská společnost - krize středověké společnosti, stoletá válka, morové epidemie, výboje osmanských Turků - husitství a jeho důsledky - kultura a vzdělanost středověku, gotika

4/138






Žijeme v Evropě

POČÁTKY NOVOVĚKU výstupy : Žák:

učivo



rozpozná nové filozofické a vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve 14. – 17. století; zhodnotí jejich praktické dopady



porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským i mocensko-politickým změnám



popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj



vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů



posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry



rozpozná základní znaky baroka, uvede představitele a příklady významných barokních kulturních památek

- renesance a humanismus - zámořské objevy a vznik koloniálního panství - reformace a protireformace, náboženské konflikty - raně novověký stát a společnost - proměny států Evropy, konfesijní spory, vznik velmocí - Habsburkové a začlenění českého státu do habsburské monarchie


Žijeme v Evropě MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA




3. ROČNÍK - DOTACE: 2, POVINNÝ

4/139

Školní vzdělávací program pro gymnázium jednodenní a vícedenní dějepisné exkurze (Aktivita) prohloubení a upevnění učiva, praktické vyučování POČÁTKY NOVOVĚKU výstupy : Žák: 

vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů



vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů



posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry



rozpozná základní znaky barokního umění a uvede představitele a příklady významných kulturních památek

učivo - třicetiletá válka, naše země za třicetileté války - nové mocenské poměry v Evropě po třicetileté válce - stavovství, absolutismus a parlamentarismus - barokní umění


Žijeme v Evropě

NOVOVĚK - OSVÍCENSTVÍ, MODERNIZACE SPOLEČNOSTI výstupy : Žák: 







učivo

- osvícenství, revoluce a idea svobody, osvícenská věda, kulturaní a společenký zlom - buržoazní revoluce v Nizozemí a Anglii - vznik USA na konkrétních příkladech jednotlivých - světový vývoj v 18. století a 1. polovině 19. států demonstruje postupný rozklad, století zánik a proměny dosavadních systémů - osvícenský absolutismus přes úsilí mocenských struktur o jejich - francouzská revoluce, napoleonské války, udržení Evropa po napoleonských válkách - průmyslová revoluce posoudí význam ústavy a novou - revoluční rok 1848, porevoluční Evropa organizaci státu, uvede základní typy - nové ideologie 19. století parlamentních státních systémů - národní obrození, proměna české společnosti, vysvětlí emancipační hnutí národů i určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století

4/140


jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů 

charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická rizika; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace



určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace



porovná a vymezí jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa

rakousko-uherské vyrovnání - občanská válka v USA


Žijeme v Evropě




NOVOVĚK - BOJ O NOVÉ ROZDĚLENÍ SVĚTA výstupy : Žák: 

vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů



vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období



porovná a vymezí jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa



charakterizuj příčiny 1. světové války, posoudí její hospodářské a politické důsledky



na příkladech demonstruje zneužití

učivo - konflikty v Evropě ve 2. polovině 19. století - sjednocení Německa a Itálie - koloniální politika velmocí - Evropa a svět před vypuknutím 1. světové války, konflikty mezi velmocemi - první světová válka a její důsledky - české země a habsburská monarchie před 1. světovou válkou - vznik ČSR - kultura na přelomu 19. a 20. století

4/141


techniky ve válce a jeho důsledky 

zhodnotí postavení ČSR v evropských souvislostech





Globální problémy, jejich příčiny a důsledky MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA




4. ROČNÍK - DOTACE: 1 + 1, POVINNÝ jednodenní a vícedenní dějepisné exkurze (Aktivita) prohloubení a upevnění učiva, praktické vyučování MODERNÍ DOBA I - SVĚT MEZI SVĚTOVÝMI VÁLKAMI výstupy : Žák: 





učivo

- Evropa a svět ve 20. a 30. letech 20. století - hospodářská krize ve světě i v ČSR - rozpad versailleského systému, růst mezinárodního napětí uvede příčiny a projevy politického a - vznik Sovětského svazu mocenského obrazu světa, který byl - vznik a vývoj totalitních režimů, fašismus a určen vyčerpáním tradičních nacismus evropských velmocí, vzestupem USA a - ČSR 1918 - 1938, hospodářsko-politický nastolením bolševické moci v Rusku vývoj, sociální a národnostní problémy - velmocenská role USA vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat - Mnichovská dohoda a její důsledky - kultura 1. poloviny 20. století se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit charakterizuje první světovou válku, dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky



vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil



popíše a zhodnotí způsob života v 4/142


moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury 

popíše situaci v meziválečném Československu





Globální problémy, jejich příčiny a důsledky MEDIÁLNÍ VÝCHOVA




MODERNÍ DOBA I - DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA výstupy : Žák: 

vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit



objasní situaci, vedoucí a vypuknutí druhé světové války



charakterizuje druhou světovou válku, dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky



demonstruje zneužití techniky a jeho důsledky



na příkladech vyloží podstatu rasismu a antisemitismu a jejich nepřijatelnost pro společnost

učivo - svět na prahu druhé světové války - začátek a průběh válečného konfliktu - rasové represe - Protektorát Čechy a Morava - domácí a zahraniční odboj - politické, mocenské a ekonomické důsledky druhé světové války






4/143




MODERNÍ DOBA II - SOUDOBÉ DĚJINY výstupy : Žák: 







učivo

- Evropa a svět po druhé světové válce - obnovení samostatného Československa - bipolární svět, studená válka a železná opona - východní blok, Varšavská smlouva, RVHP, SSSR jako světová velmoc - totalitní společnost vysvětlí základní problémy vnitřního - Československo v letech 1945 - 1989 vývoje zemí západního a východního - euroatlantická spolupráce a vývoj bloku; zejména se zaměří na pochopení demokracie, USA jako světová velmoc vnitřního vývoje a vzájemných vztahů - životní podmínky na obou stranách železné supervelmocí USA, SSSR a na situaci ve opony střední Evropě a v naší zemi - konflikty na Blízkém východě, vznik státu Izrael porovná a vysvětlí způsob života a - dekolonizace, třetí svět chování v nedemokratických - pád komunistických režimů, pád železné společnostech a v demokraciích opony popíše mechanismy a prostředky - sjednocující se Evropa a její místo v globálním postupného sjednocování Evropy na světě demokratických principech, vysvětlí - vyrovnání se s totalitní minulostí, lidská práva v souvislosti s evropskou postkomunistická transformace kulturní tradicí; zná základní instituce - postmoderní svět: náboženství, kultura, sjednocující se Evropy, jejich úlohu a společnost, mentalita fungování charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty



objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí; objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě



vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje



popíše proces postupného uvolňování napětí mezi Východem a Západem



charakterizuje jednotlivé etapy poválečného vývoje vývoje v Československu a situaci při vzniku České republiky

4/144















Základní problémy sociokulturních rozdílů MEDIÁLNÍ VÝCHOVA







4/145


4.5. UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Oblast Umění a kultura je zastoupena Hudebním oborem, Výtvarným oborem a společným vzdělávacím obsahem integrujícího tématu Umělecká tvorba a komunikace. Hudební obor vede žáka k porozumění hudebnímu umění. Vzdělávací obsah Hudebního oboru proto tvoří tři vzájemně provázané a podmíněné okruhy činností – produkce, recepce a reflexe, které žákovi umožňují hudebně se projevovat jak při individuálních, tak i skupinových aktivitách, poznávat zákonitosti hudební tvorby, seznamovat se s různými funkcemi hudby, hodnotami a normami v umění, porozumět sdělením přenášeným hudebním jazykem, vytvářet hodnotící soudy o znějící hudbě apod., tedy pronikat do podstaty hudby. V produkci nalézají uplatnění vokální, instrumentální a hudebně pohybové činnosti mající charakter nejen reprodukční, ale také výrazně kreativní. V nich žáci rozvíjejí své hudební schopnosti a upevňují získané vědomosti a reprodukční a produkční dovednosti. Součástí těchto činností je hlasový výcvik spojený s intonací, práce s rytmem, hra a tvorba instrumentálních doprovodů, pohybových etud. Při recepci si žáci prostřednictvím poslechových činností uvědomují a ověřují působení znějící hudby. Hudba zde vystupuje v „instruktivní podobě“ a umožňuje vyvozovat nové hudebně teoretické poznatky a dávat je do souvislostí s poznatky již získanými (např. poznávání typických hudebně výrazových prostředků a jejich užití ve skladbě apod.). Reflexe jako třetí, vysoce „syntetizující“ hudební činnost (v triádě produkce – recepce – reflexe), znamená nejvyšší stupeň poznávací činnosti umožňující „komplexní interpretaci hudebního díla i hudebních objektů“. Tato „komplexní interpretace“ obnáší zařazování znějící hudby do uměleckého období, určování stylu, žánru, formy díla, vytváření hodnotících soudů, zabývání se zvláštnostmi přístupu k interpretaci hudebního díla, významem a poselstvím díla vzhledem k určité umělecké a historické epoše, problematikou „konzumace“ hudby vzhledem k jejímu funkčnímu zařazení, problematikou „uměleckého provozu“ apod. Výtvarný obor navazuje svým obsahem a cíli na Výtvarnou výchovu v základním vzdělávání a vede žáka k uvědomělému užívání vizuálně obrazných prostředků na úrovni smyslových dispozic a na úrovni subjektivně osobnostní a sociální. Výtvarný obor pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy (s obrazem, skulpturou, designem, vzhledem krajiny, architekturou, stylem oblečení, filmem, novými médii apod.), které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. V oblasti osobnostní jsou specifickým nástrojem prožívání a poznávání, v sociální oblasti jsou nástrojem komunikace a vzájemné spolupráce. Vizuálně obrazné znakové systémy zahrnují jak znakové systémy výtvarného umění různých etap a stylů, tak i ostatní produkty vizuální kultury. Pojetí vizuálně obrazných znaků je z principu pojetím tvořivým, vyplývajícím z porovnání dosavadních a aktuálních zkušeností, předpokládajícím experimentální fázi vzniku těchto znaků a jejich ověřování poznáváním a komunikací. Z těchto pozic Výtvarný obor přistupuje k uměleckému procesu v celistvosti umělecké tvorby, recepce a interpretace. Vzdělávací obsah Výtvarného oboru je vnitřně členěn do dvou základních okruhů pojímaných v kontextech historických a sociokulturních, v jejich vývoji a proměnách. První okruh představují Obrazové znakové systémy umožňující vytváření aktivních, 4/146

Školní vzdělávací program pro gymnázium individuálně založených postojů k obsahům obrazové komunikace. Při tvorbě využívá vizuálně obrazná vyjádření vlastní, umělecká i uplatňovaná v běžné komunikaci (včetně užití dostupných technologických prostředků, jako je fotografie, video, film, ICT). Obrazové znakové systémy umožňují reflektování osobního místa žáka ve světě vizuální kultury jako vnímatele, interpreta a jako tvůrce komunikačního obsahu s uvědoměním si oblasti jeho účinku. Druhý okruh představují Znakové systémy výtvarného umění umožňující žákovi osobní účast a aktivní vstupování do výtvarného uměleckého procesu. Reflektování vlastních prožitků, postojů a zkušeností získaných prostřednictvím experimentálního přístupu k uměleckým vizuálně obrazným prostředkům. Na tomto základě si vytváří přehled o vizuálně obrazných vyjádřeních jednotlivých směrů výtvarného umění, zejména od konce 19. století do současnosti Vzdělávací obsah je realizován prostřednictvím tvůrčích činností, v jejichž očekávaných výstupech se propojují hlediska tvorby, recepce a interpretace tak, aby se dále rozvíjela smyslová citlivost, uplatňovala žákova subjektivita a ověřovaly se komunikační účinky vizuálně obrazného vyjádření. Při těchto tvůrčích činnostech se pracuje jak se znaky s ustáleným významem, tak se znaky, jejichž význam se vytváří a proměňuje. Výtvarný obor spolupracuje s obory, které rozvíjejí obraznost dalšími specifickými prostředky (hudba, literatura, dramatické obory aj.). Vzdělávání v této oblasti kromě hlubšího poznání výtvarného, hudebního a dalších druhů umění vede žáka k reflektování uměleckého procesu v jeho celistvosti a uměleckých oborů v jejich vzájemných vazbách a přesazích. Takto pojímané vzdělávání je rozvíjeno tématem Umělecká tvorba a komunikace, které má integrativní charakter. Vzdělávací obsah tématu umožňuje žákovi pochopit základní principy umělecké tvorby a procesu komunikace v umění a prohlubuje jeho schopnost reflexe umění a kultury jako celku. Téma Umělecká tvorba a komunikace je povinným vzdělávacím obsahem a musí být do ŠVP zařazeno tak, aby každý žák dostal možnost se s ním seznámit. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: - poznávání a porozumění umění prostřednictvím soustředěné a vědomé reflexe a vlastní tvorby, sledování a hodnocení umění na pozadí historických, společenských a technologických změn; - chápání umění jako specifického a nezastupitelného způsobu komunikace probíhající mezi všemi účastníky uměleckého procesu, k schopnosti odlišovat podstatné znaky jednotlivých druhů umění na základě porovnávání a uvědomování si jejich shodností a odlišností; - užívání jazyka umění jako prostředku k vyjádření nejrůznějších jevů, vztahů, prožitků, emocí a představ a k schopnosti svůj způsob vyjádření hodnotit, porovnávat a nabízet ostatním členům society; - aktivnímu podílení se na vytváření vstřícné a podnětné atmosféry (na základě porozumění, tolerance, ale i kritičnosti) pro poznávání a porozumění kulturním hodnotám, projevům a potřebám různorodých sociálních skupin, etnik a národů a na vytváření pozitivního vztahu ke kulturnímu bohatství současnosti i minulosti; - uvědomování si vlivu výchovy a vzdělání na rozvoj tvořivé osobnosti v roli tvůrce, interpreta a recipienta a na kvalitu její účasti v uměleckém procesu.

4/147

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.5.1. HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Hudební výchova je zařazen do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávacího obsahu Hudební obor z RVP G. Hudební výchova na čtyřletém gymnáziu navazuje na předmět Hudební výchova na druhém stupni základní školy. Cílem je navazovat na již získané schopnosti, dovednosti, vědomosti a dále je prohlubovat. Hudební výchova rozvíjí melodické, harmonické i rytmické cítění, hudební paměť, představivost a fantazii, učí žáka orientovat se v hudebním umění, umět se sám hudebně projevit při individuálních i skupinových aktivitách, pochopit zákonitosti hudební tvorby a různé funkce hudby, normy a hodnoty v umění. Učí ho porozumět sdělením přenášeným hudebním jazykem a také vyjadřovat vlastní názory na znějící hudbu. K tomu je žák veden třemi vzájemně propojenými okruhy činností – percepcí, produkcí a reflexí. V produkci se žák učí v oblasti vokálních činností rozvíjet svůj hlas, správně intonovat, v oblasti instrumentálních činností ovládat jednodušší a dle svých schopností i složitější hudební nástroje, tvořit instrumentální doprovody a v oblasti pohybových činností cítit správně rytmus, pohybem vyjádřit emoce, zvládnout různé pohybové etudy. Všechny tři oblasti činností mají nejen reprodukční, ale i výrazně kreativní charakter. Percepce prostřednictvím poslechových činností učí žáky uvědomovat si znějící hudbu jako celek, ale učí je také analyzovat její dílčí stavební prvky. Na základě poslechu žáci vyvozují též nové hudebně teoretické poznatky. Reflexe představuje nejnáročnější hudební činnost, kdy na základě získaných vědomostí žák dokáže komplexně interpretovat hudební dílo, to znamená, zařadit ho do určitého hudebního slohu, stylu, žánru, určit jeho hudební formu, objasnit jeho význam či poselství ve vztahu k určité historické epoše, vytvářet hodnotící soudy. Časové vymezení: Předmět Hudební výchova se realizuje v 1. a 2. ročníku čtyřletého gymnázia, kdy je žákům umožněna volba mezi Hudební a Výtvarnou výchovou. Organizační vymezení: Učitelé postupují podle zvolené učebnice a v kombinaci s dalšími výukovými materiály se snaží co nejefektivněji dosáhnout požadovaných výstupů. Výuka předmětu probíhá ve skupině v rámci ročníku v učebně hudební výchovy vybavené pomůckami pro výuku hudební výchovy a multimediální technikou, případně v kmenových třídách. V rámci výuky žáci samostatně vypracovávají referáty na zadaná témata. Výuka předmětu je dle příležitosti a zájmu studentů též realizována formou veřejných vystoupení a návštěv kulturních zařízení.

4/148

Školní vzdělávací program pro gymnázium OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA   

Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Spolupráce a soutěž Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA 




MEDIÁLNÍ VÝCHOVA  

Média a mediální produkce Mediální produkty a jejich význam KLÍČOVÉ KOMPETENCE














je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran

4/149

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: JE OTEVŘENÝ K VYUŽITÍ RŮZNÝCH POSTUPŮ PŘI ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ, NAHLÍŽÍ PROBLÉM Z RŮZNÝCH STRAN ) 



své učení a pracovní činnost si sám plánuje a organizuje, využívá je jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj (navázáno na: SVÉ UČENÍ A PRACOVNÍ ČINNOST SI SÁM PLÁNUJE A ORGANIZUJE, VYUŽÍVÁ JE JAKO PROSTŘEDKU PRO SEBEREALIZACI A OSOBNÍ ROZVOJ )














rozvíjí svůj osobní i odborný potenciál, rozpoznává a využívá příležitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním životě (navázáno na: ROZVÍJÍ SVŮJ OSOBNÍ I ODBORNÝ POTENCIÁL, ROZPOZNÁVÁ A VYUŽÍVÁ PŘÍLEŽITOSTI PRO SVŮJ ROZVOJ V OSOBNÍM A PROFESNÍM ŽIVOTĚ ) 4/150




















Kompetence sociální a personální - žák :

4/151

























používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu (navázáno na: POUŽÍVÁ S POROZUMĚNÍM ODBORNÝ JAZYK A SYMBOLICKÁ A GRAFICKÁ VYJÁDŘENÍ INFORMACÍ RŮZNÉHO TYPU ) 4/152









1. ročník

2. ročník

dotace

2

2

povinnost (skupina)

volitelný (Umění a kultura) volitelný (Umění a kultura)

dotace skupiny

2

2

1. ROČNÍK - DOTACE: 2, VOLITELNÝ (UMĚNÍ A KULTURA) PRODUKCE výstupy : Žák: 



využívá svůj individuální pěvecký potenciál při zpěvu, při mluvním projevu vede svůj hlas zněle a přirozeně, správně artikuluje, logicky člení větu (obsah sdělení), uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě využívá jednoduché a podle vybavení školy i složitější hudební nástroje (keyboardy, keyboardy ve spojení s počítačem) při individuálních či společných hudebních aktivitách a přiměřeně svým hudebním schopnostem a dovednostem používá

učivo 





vokální činnosti - kultivace pěveckého a hlasového projevu, intonační a rytmický výcvik, sólový a sborový zpěv, orientace v notovém (grafickém) zápisu vokálních kompozic instrumentální činnosti - hra a tvorba jednoduchých instrumentálních doprovodů (rytmicko-melodické doprovody, jednoduchá aranžmá), orientace v notovém a grafickém zápise instrumentálních kompozic hudebně pohybové činnosti - pohyb

4/153


hudební nástroje jako prostředek sdělování hudebních i nehudebních myšlenek a představ 

reaguje na hudbu pohybem, ztvárňuje ji úměrně svým hudebním schopnostem a pohybovým dispozicím;pohyb ve spojení s hudbou využívá k vyjádření vlastních představ a pocitů



orientuje se v zápise jednoduchých, případně i složitějších vokálních, instrumentálních i vokálněinstrumentálních písní a skladeb; na základě svých individuálních hudebních schopností tyto skladby realizuje

hudby a gesto, pohybové etudy












RECEPCE A REFLEXE výstupy : Žák: 



vyděluje podstatné hudební znaky z proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díla a k dílu přistupuje jako k logicky utvářenému celku popíše a na vybraných hudebních dílech (částech hudebního díla) ukáže důležité znaky tvorby a interpretace, vysvětlí, v čem tkví originální a nezaměnitelný přínos skladatele a interpreta, možná poselství sdělovaná prostřednictvím hudby na základě svých schopností, znalostí i získaných zkušeností dešifruje a interpretuje

učivo 





hudba jako organizovaný zvuk hudební dílo – hudební objekt, hudebně výrazové prostředky, hudební forma, hudební znaky - vývoj notace hudební nástroje - hudba vokální a instrumentální, hudební nástroje a nástrojové skupiny - partitura, lidský hlas - hlasové polohy, lidský sluch hudební styly a žánry - funkce hudby – hudba a její využití v běžném životě možnosti zneužití hudby, formální struktura a sémantika skladby, hudba artificiální a nonartificiální, hudba jako kulturní statek a jako zboží x estetická a umělecká hodnota hudebního díla - hudba vážná, hudební průmysl 4/154




interpretuje hudbu na základě vědomostí a individuálních hudebních schopností; vytváří vlastní soudy a preference, které dokáže v diskusi obhájit



orientuje se ve vývoji hudebního umění; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení v jednotlivých etapách, rozlišuje hudební slohy podle charakteristických hudebních znaků, na základě historických, společenských a kulturních kontextů popíše podmínky a okolnosti vzniku hudebního díla



odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích



uvědomuje si roli hudebního průmyslu v současném světě; popíše možnosti využití hudby v „mimohudební“ oblasti a je schopen poukázat na příklady jejího zneužívání



uvědomuje si rozdílnost přístupů jednotlivých lidí k hudbě a hudební tvorbě, vnímá hudbu jako způsob prezentace vlastních idejí a názorů i idejí, pocitů a názorů ostatních lidí a na základě toho je schopen se s hudbou ztotožnit či ji odmítnout



upozorní na ty znaky hudební tvorby, které s sebou nesou netoleranci, rasismus a xenofobii, a dokáže se od takové hudby distancovat



chápe příčiny změny vlastního hlasu (hlasu svých vrstevníků) a chová se v tomto ohledu tolerantně ke spolužákům



zná zásady správné hlasové hygieny, vlivy a způsoby chování poškozující lidský hlas



chápe možnost využití hudby jako prostředku k relaxaci



chápe hudební znakový systém systém jako vnitřně diferencovaný a chápe jeho proměny v jednotlivých hudebních epochách







vznik a vývoj hudby - periodizace hudebního vývoje (hledisko obecně historické, kulturně historické, hudebně imanentní), charakteristické hudební znaky jednotlivých slohů, průniky, syntézy, hledání nových cest, hudba vážná - hudba pravěku, starověku, hudba ars antiqua, ars nova, renesance, baroka, hudba populární vývoj populární hudby: doba předjazzová, jazzový věk (20. léta), swing (30. léta), 40. léta a éra zpěváckých hvězd hudební skladatel a interpret interpretace v hudbě - umělecký provoz - hudba jako způsob identifikace, sebeprezentace a druh generační výpovědi, hudební dílo jako možné poselství, přímá a nepřímá komunikace hudby interpretace hudebního díla - popis hudebního díla v rovině významu, výrazu a výstavby, zařazení díla do historického a sociálního kontextu, vlastní hodnocení

4/155




chápe hudební umělecký výraz jako neukončený a nedefinitivní



vysvětlí, co je nutné chápat a znát pro správné pochopení hudebního díla


Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA










2. ROČNÍK - DOTACE: 2, VOLITELNÝ (UMĚNÍ A KULTURA) PRODUKCE výstupy : Žák: 

využívá svůj individuální pěvecký potenciál při zpěvu, při mluvním projevu vede svůj hlas zněle a přirozeně, správně artikuluje, logicky člení větu (obsah sdělení), uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě



využívá jednoduché a podle vybavení školy i složitější hudební nástroje (keyboardy, keyboardy ve spojení s počítačem) při individuálních či společných hudebních aktivitách a přiměřeně svým hudebním schopnostem a dovednostem používá hudební nástroje jako prostředek sdělování hudebních i nehudebních myšlenek a představ



učivo 





vokální činnosti - kultivace pěveckého a hlasového projevu, intonační a rytmický výcvik, sólový a sborový zpěv, orientace v notovém (grafickém) zápisu vokálních kompozic, improvizace jednoduché vokální kompozice (předvětí a závětí, perioda) instrumentální činnosti - hra a tvorba instrumentálních kompozic (hudební věta, variace, rondo), orientace v notovém a grafickém zápise instrumentálních kompozic, moderní hudební nástroje a počítač hudebně pohybové činnost - pohyb hudby a gesto, pohybové etudy, tanec jako způsob komunikace

reaguje na hudbu pohybem, ztvárňuje ji úměrně svým hudebním schopnostem a pohybovým dispozicím;pohyb ve 4/156


spojení s hudbou využívá k vyjádření vlastních představ a pocitů 

vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních tvořivých aktivitách a chápe ji jako prostředek rozvoje vlastní osobnosti












RECEPCE A REFLEXE výstupy : Žák: 

orientuje se v zápise jednoduchých, případně i složitějších vokálních, instrumentálních i vokálněinstrumentálních písní a skladeb; na základě svých individuálních hudebních schopností tyto skladby realizuje



vyděluje podstatné hudební znaky z proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díla a k dílu přistupuje jako k logicky utvářenému celku





popíše a na vybraných hudebních dílech (částech hudebního díla) ukáže důležité znaky tvorby a interpretace, vysvětlí, v čem tkví originální a nezaměnitelný přínos skladatele a interpreta, možná poselství sdělovaná prostřednictvím hudby na základě svých schopností, znalostí i získaných zkušeností dešifruje a interpretuje interpretuje hudbu na základě vědomostí a individuálních hudebních

učivo 





vznik a vývoj hudby - periodizace hudebního vývoje (hledisko obecně historické, kulturně historické, hudebně imanentní), charakteristické hudební znaky jednotlivých slohů, průniky, syntézy, hledání nových cest, hudba vážná - klasicismu, romantismus, vážná hudba 20. století, hudba populární - vývoj populární hudby v 50., 60., 70., 80. a 90. letech 20. století, nové technologie v hudbě, záznam hudby hudební skladatel a interpret interpretace v hudbě - umělecký provoz - hudba jako způsob identifikace, sebeprezentace a druh generační výpovědi, hudební dílo jako možné poselství, přímá a nepřímá komunikace hudby interpretace hudebního díla - popis hudebního díla v rovině významu, výrazu a výstavby, zařazení díla do historického a sociálního kontextu, vlastní hodnocení

4/157


schopností; vytváří vlastní soudy a preference, které dokáže v diskusi obhájit 

orientuje se ve vývoji hudebního umění; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení v jednotlivých etapách, rozlišuje hudební slohy podle charakteristických hudebních znaků, na základě historických, společenských a kulturních kontextů popíše podmínky a okolnosti vzniku hudebního díla



odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích



uvědomuje si roli hudebního průmyslu v současném světě; popíše možnosti využití hudby v „mimohudební“ oblasti a je schopen poukázat na příklady jejího zneužívání



uvědomuje si rozdílnost přístupů jednotlivých lidí k hudbě a hudební tvorbě, vnímá hudbu jako způsob prezentace vlastních idejí a názorů i idejí, pocitů a názorů ostatních lidí a na základě toho je schopen se s hudbou ztotožnit či ji odmítnout



upozorní na ty znaky hudební tvorby, které s sebou nesou netoleranci, rasismus a xenofobii, a dokáže se od takové hudby distancovat



uvědomuje si rozdílnost mezi subjektivním obsahem hudby a významem získaným v komunikaci



vysvětlí, co je nutné chápat a znát pro správné pochopení hudebního díla


Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí MEDIÁLNÍ VÝCHOVA




4/158





4/159

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.5.2. VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět výtvarná výchova je zařazen do vzdělávací oblasti umění a kultura. Protože se jedná o obor umělecký, jeho cílové zaměření je v mnohém shodné s oborem hudebním, což reflektuje integrující téma umělecká tvorba a komunikace. Obsahové vymezení: Vyučovací předmět výtvarná výchova vychází ze vzdělávacího oboru výtvarná výchova z RVP G. Výtvarná výchova na čtyřletém gymnáziu navazuje na předmět výtvarná výchova na druhém stupni základní školy a výtvarná výchova na vyšším stupni gymnázia navazuje na předmět výtvarná výchova nižšího gymnázia. V obou případech je cílem navazovat na již získané schopnosti, dovednosti, vědomosti a dále je prohlubovat. Výtvarná výchova rozvíjí estetické, barevné i kompoziční cítění, představivost a fantazii, učí žáka orientovat se ve výtvarném umění, umět se sám výtvarně projevit především při individuálních, ale i skupinových aktivitách, pochopit zákonitosti výtvarné tvorby a různé funkce výtvarného oboru, normy a hodnoty v umění. Učí ho porozumět výtvarným dílům významných umělců a také vyjadřovat vlastní názory na dané projevy. K tomu je žák veden třemi vzájemně propojenými okruhy činností – obrazovými znakovými systémy, znakovými systémy výtvarného umění a uměleckou tvorbou a komunikací. V umělecké tvorbě a komunikaci vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních aktivitách a chápe ji jako základní faktor rozvoje své osobnosti. Dokáže vysvětlit umělecký znakový systém jako systém vnitřně diferencovaný a dokáže v něm rozpoznat a nalézt umělecké znaky od objevných až po konvenční. Uvědomuje si vztah mezi subjektivním obsahem znaku a významem získaným v komunikaci. Objasňuje podstatné rysy magického, mytického, univerzalistického, modernistického přístupu k uměleckému procesu, dokáže je rozpoznat v současném umění a na příkladech vysvětlí posun v jejich obsahu. Časové vymezení: Předmět výtvarná výchova se realizuje v kvintě a sextě osmiletého gymnázia a v 1. a 2. ročníku čtyřletého gymnázia, kdy je žákům umožněna volba mezi hudební a výtvarnou výchovou. Organizační vymezení: Učitelé postupují podle zvolené učebnice a v kombinaci s dalšími výukovými materiály se snaží co nejefektivněji dosáhnout požadovaných výstupů. Výuka předmětu probíhá ve skupině v rámci ročníku v učebně výtvarné výchovy vybavené pomůckami pro výuku výtvarné výchovy, v mediální učebně, případně v kmenových třídách. Výuka předmětu je dle příležitosti a zájmu studentů též realizována formou skupinových výstav a návštěv galerií a muzeí.

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA  

Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů 4/160




Role médií v moderních dějinách KLÍČOVÉ KOMPETENCE











4/161





1. ročník

2. ročník

dotace

2

2

povinnost (skupina)

volitelný (Umění a kultura) volitelný (Umění a kultura)

dotace skupiny

2

2

1. ROČNÍK - DOTACE: 2, VOLITELNÝ (UMĚNÍ A KULTURA) OBRAZOVÉ ZNAKOVÉ SYSTÉMY výstupy : Žák: 

kultivuje si svůj kresebný projev, snaží se o čistý lineární projev



rozšiřuje svou schopnost vytvořit širokou škálu tónů daného kresebného materiálu v závislosti na vlastní kresebné technice



učí se pomocí tónových stupňů budovat objem jednoduchých předmětů



vytváří barevný kruh



osvojí si pojmy primární, sekundární, komplementární barvy a využívá vztahu mezi nimi při budování kompozice a celkového charakteru své vlastní práce



uplatňuje tvořivý přístup jako prostředek rozvoje své osobnosti

učivo  







  

vizuálně obrazné znakové systémy z hlediska poznání a komunikace interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli autora, příjemce, interpreta uplatnění vizuálně obrazného vyjádření v úrovni smyslové, subjektivní a komunikační kesebné techniky - kresba - uhel, tužka, perokresba, linie, světel a stínů, základní poznatky o perspektivě malířské technky - malba, teorie barev, abstraktní témata, pozorování předmětných útvarů, volná tvorba rytmus, souměrnost, ornamentální formy užitá tvorba lidové umění

4/162
















ZNAKOVÉ SYSTÉMY VÝTVARNÉHO UMĚNÍ výstupy : Žák: 










využívá rytmus, souměrnost a ornamentální formy v praxi












seznámí se s výtvarným uměním, umělci a výtvarnými díly jednotlivých slohových odobí



vyhledává informace s výtvarnou tematikou v různých typech médií



dokáže pojmenovat základní znaky jednotlivých uměleckých slohů



interpretuje umění z hlediska výtvarně teoretického

učivo 











výtvarné umění jako experimentální praxe z hlediska inovace prostředků, obsahu a účinku světonázorové, náboženské, filozofické a vědeckotechnické zázemí historických slohů evropského kulturního okruhu vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků podstatných pro porozumění aktuální obrazové komunikaci chápání vztahů předmětů a tvarů v prostoru (Cézanne), celistvost a rozklad tvaru (analytický kubismus), povrch a konstrukce (syntetický kubismus, konstruktivismus, geometrická abstrakce), vytváření iluze prostoru, objemu a pohybu (antická mimezis, fotografie, film) proměnlivost obrazu v čase (futurismus, nová média), proměnlivost tvaru (animovaný film, nová média), pohyblivé stanoviště diváka a změny úhlu vidění (umění akce, nová média), časoprostorové chápání a proměna kvalit (kubismus, nová média), princip náhody (dadaismus) relativita barevného vidění (pointilismus, impresionismus, postimpresionismus, Cézanne), taktilní a haptické kvality díla (informel), zapojení těla, jeho pohybu a gest do procesu tvorby (akční tvorba, bodyart) 4/163




uvědomuje si význam osobních prožitků a zkušeností při vnímání výtvarného díla (vznik estetického prožitku)



ve výtvarném uměleckém procesu vystihuje nejpodstatnější rysy dnešních proměn i jejich vliv na komunikaci



















osvobození obrazu od zavedeného zobrazování viditelného (Kandinskij, Kupka), figurace a nefigurace (neoklasicismus, lyrická abstrakce), vztah slova a obrazu (lettrismus), vznik a uplatnění symbolu (symbolismus, surrealismus, pop-art, konceptuální umění) tvůrčí potenciál podvědomí (surrealismus), sebeuvědomování diváka (akční tvorba, osobní mytologie), účast v sociálním prostoru (performance), minority (postmodernismus), stopy člověka v krajině (land-art) vztahy s neevropskými kulturami (Gauguin, Picasso, minimal-art), zrušení hranice umění a neumění (Duchamp), neumělecké a neškolené vizuální vyjadřování (insitní umění) požadavek a meze obecné srozumitelnosti, vliv reklamy, masovost a autenticita projevu (pop-art, televize, nová média – akční umění, postmodernismus), citace a metaznak (postmodernismus), moduly a jejich spojování, rekombinace, struktury (umění nových médií) výtvarné umění jako experimentální praxe z hlediska inovace prostředků, obsahu a účinku světonázorové, náboženské, filozofické a vědeckotechnické zázemí historických slohů evropského kulturního okruhu vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků podstatných pro porozumění aktuální obrazové komunikaci chápání vztahů předmětů a tvarů v prostoru (Cézanne), celistvost a rozklad tvaru (analytický kubismus), povrch a konstrukce (syntetický kubismus, konstruktivismus, geometrická abstrakce), vytváření iluze prostoru, objemu a pohybu (antická mimezis, fotografie, film) proměnlivost obrazu v čase (futurismus, nová média), proměnlivost tvaru (animovaný film, nová média), pohyblivé stanoviště diváka a změny 4/164










úhlu vidění (umění akce, nová média), časoprostorové chápání a proměna kvalit (kubismus, nová média), princip náhody (dadaismus) relativita barevného vidění (pointilismus, impresionismus, postimpresionismus, Cézanne), taktilní a haptické kvality díla (informel), zapojení těla, jeho pohybu a gest do procesu tvorby (akční tvorba, bodyart) osvobození obrazu od zavedeného zobrazování viditelného (Kandinskij, Kupka), figurace a nefigurace (neoklasicismus, lyrická abstrakce), vztah slova a obrazu (lettrismus), vznik a uplatnění symbolu (symbolismus, surrealismus, pop-art, konceptuální umění) tvůrčí potenciál podvědomí (surrealismus), sebeuvědomování diváka (akční tvorba, osobní mytologie), účast v sociálním prostoru (performance), minority (postmodernismus), stopy člověka v krajině (land-art)vztahy s neevropskými kulturami (Gauguin, Picasso, minimal-art), zrušení hranice umění a neumění (Duchamp), neumělecké a neškolené vizuální vyjadřování (insitní umění) požadavek a meze obecné srozumitelnosti, vliv reklamy, masovost a autenticita projevu (pop-art, televize, nová média – akční umění, postmodernismus), citace a metaznak (postmodernismus), moduly a jejich spojování, rekombinace, struktury (umění nových médií)












4/165





2. ROČNÍK - DOTACE: 2, VOLITELNÝ (UMĚNÍ A KULTURA) ZNAKOVÉ SYSTÉMY VÝTVARNÉHO UMĚNÍ výstupy : Žák: 







objasní magický, mytický, univerzalistický, modernistický přístup k výtvarnému uměleckému dílu



přistupuje k výtvarnému uměleckému procesu pluralitním, postmodernistickým způsobem a vysvětlí obecný vkus a estetické normy

učivo 













výtvarné umění jako experimentální praxe z hlediska inovace prostředků, obsahu a účinku světonázorové, náboženské, filozofické a vědeckotechnické zázemí historických slohů evropského kulturního okruhu vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků podstatných pro porozumění aktuální obrazové komunikaci chápání vztahů předmětů a tvarů v prostoru (Cézanne), celistvost a rozklad tvaru (analytický kubismus), povrch a konstrukce (syntetický kubismus, konstruktivismus, geometrická abstrakce), vytváření iluze prostoru, objemu a pohybu (antická mimezis, fotografie, film) proměnlivost obrazu v čase (futurismus, nová média), proměnlivost tvaru (animovaný film, nová média), pohyblivé stanoviště diváka a změny úhlu vidění (umění akce, nová média), časoprostorové chápání a proměna kvalit (kubismus, nová média), princip náhody (dadaismus) relativita barevného vidění (pointilismus, impresionismus, postimpresionismus, Cézanne), taktilní a haptické kvality díla (informel), zapojení těla, jeho pohybu a gest do procesu tvorby (akční tvorba, bodyart) osvobození obrazu od zavedeného zobrazování viditelného (Kandinskij, Kupka), figurace a nefigurace (neoklasicismus, lyrická abstrakce), vztah slova a obrazu (lettrismus), vznik a uplatnění symbolu (symbolismus, surrealismus, pop-art, konceptuální 4/166








umění) tvůrčí potenciál podvědomí (surrealismus), sebeuvědomování diváka (akční tvorba, osobní mytologie), účast v sociálním prostoru (performance), minority (postmodernismus), stopy člověka v krajině (land-art) vztahy s neevropskými kulturami (Gauguin, Picasso, minimal-art), zrušení hranice umění a neumění (Duchamp), neumělecké a neškolené vizuální vyjadřování (insitní umění) požadavek a meze obecné srozumitelnosti, vliv reklamy, masovost a autenticita projevu (pop-art, televize, nová média – akční umění, postmodernismus), citace a metaznak (postmodernismus), moduly a jejich spojování, rekombinace, struktury (umění nových médií)















OBRAZOVÉ ZNAKOVÉ SYSTÉMY výstupy : Žák: 








učivo  

   

malba - vodové barvy, tempery, suché materiály znalosti o teorii barev, jejich vzájemný vztah, vytvoření barevného kruhu jako praktického cvičení pro míchání barev docílení široké škály tónů jedné barvy různé funkce barvy - expresivní, impresivní, dekorativní, symbolická emocionální působení barev barva ve vztazích k různým materiálům 4/167










 








kombinuje jednotlivé techniky a vytváří experimenty s cílem budoucího využití při rozměrnějších výtvorech s hlubšími obsahy



seznámí se s výtvarným uměním, umělci a výtvarnými díly jednotlivých slohových odobí



vyhledává informace s výtvarnou tematikou v různých typech médií



dokáže pojmenovat základní znaky jednotlivých uměleckých slohů



interpretuje umění z hlediska výtvarně teoretického





a technikám - akvarel, pastel, tempera malířský rukopis - šrafy, skvrny, barevné plochy, barva a obrys, barevná pasta a lazura, malba koloritová malba zátiší, krajiny, figury, hlavy studijní kresba tužkou, tuší - portrét, autoportrét, postava, geometrická abstrakce, kresba v plenéru vizuálně obrazné znakové systémy z hlediska poznání a komunikace interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli autora, příjemce, interpreta uplatnění vizuálně obrazného vyjádření v úrovni smyslové, subjektivní a komunikační















4/168


4.6. ČLOVĚK, SPORT A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk, sport a zdraví se vzdělávacími obory Výchova ke zdraví, Tělesná výchova a Sportovní trénink navazuje ve svých výstupech i obsahu na vzdělávací oblast v základním vzdělávání. Pro talentované sportovce, kteří absolvují systematický sportovní trénink, se tato oblast stává oblastí stěžejní (profilační). Ve srovnání s obdobnou oblastí všeobecného vzdělávání na gymnáziu jsou výstupy : Žák: i obsah výrazně rozšířeny. Předmět Tělesná výchova není vyučován samostatně, nýbrž je zakomponován do výuky předmětu Sportovní příprava. Zatímco v základním vzdělávání se u talentovaných žáků začínají projevovat dílčí indikátory, poukazující na možnosti uplatnění jejich pohybového nadání, u sportovní přípravy převažuje všestrannost, vzdělávání na gymnáziích se sportovní přípravou je zaměřeno na systematické zvyšování sportovní výkonnosti. Výchova ke zdraví má ve vzdělávání na gymnáziích se sportovní přípravou především praktický a aplikační charakter. V návaznosti na přírodovědné a společenskovědní vzdělávání a s využitím specifických informací o zdraví směřuje především k hlubšímu poznávání rizikového a nerizikového chování (v partnerských vztazích, rodičovských rolích, ve styku s návykovými látkami a jinými škodlivinami, při ohrožení bezpečí atd.) a k osvojování praktických postupů vhodných pro všestrannou aktivní podporu osobního, ale i komunitního a globálního zdraví (v běžném životě i při mimořádných událostech). Tělesná výchova usiluje o trvalý vztah k pohybovým činnostem a o optimální rozvoj tělesné, duševní a sociální zdatnosti. Vychází především z motivující atmosféry, zájmu žáků a z jejich individuálních předpokladů (možností). Využívá k tomu specifických emočních prožitků, sociálních situací a bioenergetických zátěží v individuálně utvářené nabídce pohybových činností (od zdravotně rekreačních až po výkonnostní). Z hlediska celoživotní perspektivy směřuje tělesná výchova k hlubší orientaci žáků v otázkách vlivu pohybových aktivit na zdraví. Vede je k osvojení a pravidelnému využívání konkrétních pohybových činností (kondičních a vyrovnávacích programů) v souladu s jejich pohybovými zájmy a zdravotními potřebami. Významná zůstává otázka bezpečnosti a úrazové prevence při pohybových činnostech. Tělesná výchova tvoří základ všestranné přípravy žáků pro specializovanou sportovní přípravu. Sportovní trénink žáků zahrnuje samotný sportovní trénink ve zvolené sportovní specializaci, všestrannou pohybovou přípravu a teorii sportovní přípravy. Vychází z principu postavení výkonnostního a vrcholového sportu ve společnosti, který vyžaduje specifické materiální podmínky i specifický přístup žáků k výuce – k propojení tréninkových a studijních nároků. Usiluje o získání jejich pevného a trvalého vztahu k tréninkovému procesu, jehož dominující a završující kategorií a hlavním motivačním faktorem je sportovní výkon. Jeho docílení charakterizuje uvědomělá snaha o vlastní zdokonalování a objektivní i subjektivní vyhodnocování vlastních fyzických i osobnostních dispozic. Z hlediska celoživotní perspektivy si žáci osvojují (utvářejí) postoje, dovednosti, hodnoty a způsoby chování, které jim umožňují snadnější začlenění do společnosti, v níž žijí. Aktivní sportovec se ocitá v situacích, v jakých se jiní žáci obvykle nenacházejí. Vědomostní základ soustředěný do teorie sportovní přípravy, při jehož osvojování se prolínají výchovné prvky olympismu, usměrňuje absolventy v následném socializačním procesu k práci trenérů. Aktivita žáků v tréninkovém procesu formuje u žáků jejich osobnostní rysy a buduje přirozeným způsobem jejich sklony k vyšší společenské angažovanosti. Je třeba i nadále dbát na to, aby pohled na problematiku zdraví nebyl úzce oborový a podpora 4/169

Školní vzdělávací program pro gymnázium zdraví prolínala celým vzděláváním i režimem školy. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: - poznávání tělesných, duševních a sociálních potřeb i důsledků jejich naplňování či neuspokojování; - poznávání životních hodnot a formování odpovídajících postojů souvisejících se zdravím a mezilidskými vztahy; - přebírání odpovědnosti za zdraví, bezpečnost a kvalitu životního prostředí; - upevňování vazeb: zdraví – tělesná, duševní a sociální pohoda (zdatnost) – péče o zdraví a bezpečnost – odpovědnost – vzájemná pomoc – prožitek – vzhled – vitalita – výkonnost – úspěšnost – sociální stabilita – zdraví; - uplatňování zdravého způsobu života a aktivní podpory zdraví: zařazování osvědčených činností a postupů z oblasti hygieny, stravování, pohybu, osobního bezpečí, partnerských vztahů; - schopnosti diskutovat o problematice týkající se zdraví, hledat a realizovat řešení v rozsahu společných možností; - zprostředkování vhledu do života dospělých a rodiny a k uplatňování zákonnosti, tolerance, respektu a pomoci jako předpokladu bezkonfliktního partnerského vztahu a rodinného života; - aktivní ochraně zdraví před návykovými látkami a jinými škodlivinami; - osvojení způsobů účelného chování a poskytnutí (zajištění) nezbytné pomoci v situacích ohrožení zdraví a bezpečí, včetně mimořádných událostí; - vnímání pohybové činnosti jako zdroje zdravotních účinků, ale i uměleckých, emočních, společenských a jiných prožitků; - poznávání historie i současnosti společenského a sportovního života a k hodnocení konkrétních jevů souvisejících se zdravím; - poznání základních modelů sportovního tréninku a tréninkových zátěží a přizpůsobení se biologickým a sociálním nárokům sportovního života; - osvojení a uplatňování specifických organizačních, pracovních, stravovacích a jiných postupů a způsobů jednání osobnostních rysů a postojů, které podporují efektivní sportovní přípravu výchovy, a prostřednictvím tréninkového působení formuje a umožňují žákům obstát v náročné sportovní a společenské roli vrcholových sportovců. 4.6.1. SPORTOVNÍ TRÉNINK Obsahové vymezení Organizační vymezení předmětu - předmět Sportovní trénink je zařazen jako povinný předmět ve všech ročnících sportovního gymnázia v souladu se sportovní specializací. Předmět sportovní trénink se provádí organizovaně v rámci vyučovacích hodin v tréninkových skupinách a pod vedením trenérů jednotlivých kmenových sportů, kterými jsou běh na lyžích, skok na lyžích, severská kombinace, biatlon, atletika a sjezdové disciplíny (lyže a snowboarding). Vyučovací předmět Sportovní trénink pokrývá vzdělávací oblast Člověk, sport a zdraví a vychází ze vzdělávací oblasti Tělesná výchova a Sportovní trénink. Jde o vzdělávací obor, kterým se zajišťuje příprava mimořádně nadaných mladých sportovců až na úroveň státní reprezentace. Vychází z postavení výkonnostního a vrcholového sportu ve společnosti jako jednoho z nejvýznamnějších a nejsledovanějších fenoménů moderní doby a je součástí uceleného system vyhledávání a rozvíjení sportovního talentu.

4/170


Prosadit se v současnosti mezi vrcholové sportovce vyžaduje nejen mimořádné tělesné, dravotní a osobnostní předpoklady žáků, ale i specifické materiální a organizační podmínky, které umožní propojit tréninkové a studijní nároky a dosáhnout jak vrcholových sportovních výkonů, tak životních dovedností potřebných pro středoškolské a vysokoškolské studium i pro úspěšnou životní a pracovní dráhu po ukončení sportovní kariéry. V gymnáziu se sportovní přípravou se tedy jedná o model vzdělávání, které má zajistit vrcholovou úroveň sportovců (Sportovní trénink a Tělesná výchova) i kvalitní všeobecné vzdělání na úrovni maturitní zkoušky (ostatní vzdělávací obory). Ve svém pojetí představuje vzdělávací obor Sportovní trénink komplex teoretické výuky (poznání všech aspektů plánování, řízení, kontroly a vyhodnocování sportovního tréninku), všestranné pohybové přípravy a samotného sportovního tréninku v dané sportovní specializaci. Specifičnost vzdělávacího oboru Sportovní trénink a jeho náročnost je zřejmá už při porovnání časových dotací vymezených v rámcovém učebním plánu pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Sportovní trénink je zajišťován v rámci rozvrhu hodin a je dán Ročním tréninkovým cyklem a jednotlivými cykly dle sportovní specifikace. Charakteristickými znaky sportovního réninku jsou cílené směřování k vyššímu výkonu, poznání všech potřeb sportovního tréninku a využívání efektivních ověřených tréninkových postupů, které jsou současně neustále konfrontovány s individuálními předpoklady a potřebami jednotlivých žáků a podle konkrétních výkonnostních ukazatelů uzpůsobovány. Při plánování a realizaci vzdělávacího oboru Sportovní trénink je třeba si uvědomovat, že sportovní mistrovství je jedním z hlavních cílů vzdělávání v gymnáziu se sportovní přípravou. Proto je třeba promýšlet nejen kvalitní přípravu a organizaci všech výukových, tréninkových, regeneračních a jiných složek sportovního tréninku, ale i celý system vzdělávání na daném typu gymnázia tak, aby záměrně podporoval výkonnostní růst mladých sportovců (obsah, organizaci, klima, motivaci). Z tohoto pohledu je především tvorba školních vzdělávacích programů na gymnáziích se sportovní přípravou náročná na utřídění a pojmenování všech činností a postupů, které podporují sportovní mistrovství, vztah ke sportu, tréninkovou odolnost, ale I celé vzdělanostní zázemí podporující úroveň sportovce schopného reprezentovat školu, oddíl či stát na národní i mezinárodní úrovni. Jen spojením úsilí všech učitelů, trenérů, zaměstnanců školy a rodičů sportovce-žáka je možné optimálně naplňovat požadavky efektivního sportovního tréninku bez současného snížení nároků na ucelené všeobecné vzdělání. Časové a organizační vymezení Sportovní trénink se vyučuje ve všech ročnících sportovního gymnázia. Trenéři volí tréninkový program v souladu s požadavky jednotlivých kmenových sportů se zachováním požadavků výchovně vzdělávacího procesu. Základním obsahových dokumentem jsou Roční tréninkové plány, které jsou předkládány oponenturám v rámci jednotlivých svazů kmenových sportů, a které podrobně rozpracovávají jednotlivé tréninkové metody a formy příslušných tréninkových skupin dle sportovního zaměření.

4/171


Tréninkové skupiny jsou základními organizačními jednotkami pro provádění úkolů vzdělávacích oblastí Tělesná výchova a Sportovní trénink. Obsah předmětu Tělesná výchova bude integrován do předmětu Sportovní trénink. Tréninkové skupiny jsou vedeny trenéry a využívají ke své činnosti vhodná sportoviště a zařízení (tělocvičny gymnázia a dále objekty a zařízení třetích subjektů: sokolovna, sportovní hala, sportovní stadion, běžecké tratě, skokanské můstky, biatlonové areály, bazén a regenerační a rehabilitační zařízení aj.). Výuka je organizována také v rámci soustředění jednotlivých tréninkových skupin.Obsahové vymezení

KLÍČOVÉ KOMPETENCE Kompetence sociální a personální - žák: 










aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů (navázáno na: AKTIVNĚ SPOLUPRACUJE PŘI STANOVOVÁNÍ A DOSAHOVÁNÍ SPOLEČNÝCH CÍLŮ)






projevuje zodpovědný vztah k vlastnímu zdraví a k zdraví druhých (navázáno na: PROJEVUJE ZODPOVĚDNÝ VZTAH K VLASTNÍMU ZDRAVÍ A K ZDRAVÍ DRUHÝCH) 4/172



Kompetence komunikativní - žák: 

















Kompetence k řešení problémů - žák:

4/173












Kompetence k učení - žák: 










kriticky hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení a práce, přijímá ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vlastních úspěchů i chyb čerpá poučení pro další práci

4/174

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: KRITICKY HODNOTÍ POKROK PŘI DOSAHOVÁNÍ CÍLŮ SVÉHO UČENÍ A PRÁCE, PŘIJÍMÁ OCENĚNÍ, RADU I KRITIKU ZE STRANY DRUHÝCH, Z VLASTNÍCH ÚSPĚCHŮ I CHYB ČERPÁ POUČENÍ PRO DALŠÍ PRÁCI )

Kompetence k podnikavosti - žák: 

















Kompetence občanská - žák:

4/175





















ročník

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

dotace

15

17

15

17

4/176


povinný

povinný

povinný

povinný

dotace skupiny

1. ROČNÍK - DOTACE: 15, POVINNÝ SPORTOVNÍ TRÉNINK A ZDRAVÍ výstupy : Žák: 



spoluorganizuje a prakticky naplňuje svůj pohybový režim podle podmínek ročního tréninkového cyklu dané sportovní specializace a s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav využívá pravidelně a cíleně různé prostředky tělesné a duševní relaxace a regenerace organismu ve prospěch sportovního výkonu i zdraví, některé prostředky zvládá a aplikuje samostatně



objasní zásady správné výživy v návaznosti na potřeby výkonnosti v dané sportovní specializaci i zdravého rozvoje organismu a aktivně je uplatňuje ve své sportovní přípravě



uplatňuje účelné a bezpečné chování při pohybových aktivitách i v neznámém prostředí

učivo 







organismus, výkonnost ve vybrané sportovní specializaci, tréninková zátěž a zdraví individuální pohybový režim, organizace pohybového režimu v souladu se sportovním tréninkem a zdravím únava, relaxační a regenerační postupy, prostředky regenerace v rámci jednotlivých období ročního cyklu, rehabilitace výživa, pitný a stravovací režim sportovce, doplňky výživy, nedovolené prostředky






ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ SPORTOVNÍ VÝKONNOSTI VE SPORTOVNÍ SPECIALIZACI A ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ


využívá pravidelně a cíleně různé

učivo 

pohybové dovednosti, tělesná zdatnost a sportovní výkon 4/177


prostředky tělesné a duševní relaxace a regenerace organismu ve prospěch sportovního výkonu i zdraví, některé prostředky zvládá a aplikuje samostatně 



zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a pohybových schopností ve vybrané sportovní specializaci s ohledem na své individuální předpoklady zvládá a vědomě ovlivňuje technické, taktické, kondiční a psychické faktory sportovního výkonu v přípravě i v soutěžích



svým výkonem a vystupováním usiluje o zařazení do regionálních výběrů, případně reprezentace ČR



charakterizuje strukturu sportovního výkonu jako východisko racionálního tréninku



respektuje vnější faktory ovlivňující sportovní výkonnost



rozlišuje systém sportovního tréninku jako účelné uspořádání obsahu, prostředků, metod a principů plánování při zatěžování organismu









 

  

 

technická příprava – fáze motorického učení s využitím metod seznámení s pohybovou činností, metod nácviku a výcviku, metod soutěže taktická příprava podle jednotlivých sportů, případně disciplín, získávání informací o prostředí, soupeři; modelovaný trénink, řešení soutěžních situací všeobecná a speciální tělesná příprava se zaměřením na jednotlivé pohybové schopnosti a dovednosti; metody jejich rozvoje dlouhodobá a krátkodobá psychologická příprava průpravná, kondiční, koordinační, tvořivá, estetická a jinak zaměřená cvičení pohybové hry různého zaměření gymnastika – akrobacie; přeskoky a cvičení na nářadí; cvičení s náčiním atletika – běh na dráze (sprinty, vytrvalý běh, štafetový běh) a běh v terénu; skoky, vrhy, hody sportovní hry – herní systémy, herní kombinace a herní činnosti jednotlivce plavání – zdokonalování osvojených plaveckých dovedností

volí a používá pro osvojované pohybové činnosti vhodnou výstroj a výzbroj a správně ji ošetřuje

ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ SPORTOVNÍ TRÉNINK výstupy : Žák: 







uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti ve sportovním tréninku, případně v soutěžích



připraví organismus na pohybovou

učivo 

 





charakteristika ročního tréninkového cyklu podle počtu vrcholů v sezóně, sportovní forma etapy sportovního tréninku a jejich odlišnosti v rámci jednotlivých sportů stupeň zatížení podle biologického věku při respektování principu superkompenzace; fyziologické aspekty svalové práce, adaptační změny v kardiovaskulárním a dýchacím systému, zdroje energie pro pohybovou činnost, principy testování 4/178


činnost s ohledem na následné převažující pohybové zatížení 

provádí osvojované pohybové dovednosti na úrovni individuálních předpokladů



zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a usiluje o své pohybové sebezdokonalení







 

  



a využití závěrů diagnostiky pro stanovení zátěže při dalším tréninku plánování, řízení, kontrola a vyhodnocování sportovního tréninku, typy tréninkových plánů systém sportovní přípravy – sportovec a jeho úloha při tréninkovém procesu, výběr talentů a práce s nimi sportovec a sociální skupina – sportovní role, vlastnosti a efektivita sociální skupiny, role vůdce, typy trenérů a jejich osobnost, věkové a individuální zvláštnosti jednotlivých členů skupiny základy kinantropologie, pedagogiky a psychologie sportu systém tělesné výchovy a sportu v ČR, sportovní management a manažer, marketing ve sportovních klubech, formy sponzoringu, reklamy ve sportu a komerce speciální sportovní výstroj a výzbroj v dané sportovní specializaci měřitelné a hodnotitelné údaje související s tělesnou výchovou a sportem pravidla osvojovaných sportů a jejich disciplín, včetně pravidel fair play

2. ROČNÍK - DOTACE: 17, POVINNÝ VČETNĚ TEORIE SPORTOVNÍ TRÉNINK A ZDRAVÍ výstupy : Žák: 





spoluorganizuje a prakticky naplňuje svůj pohybový režim podle podmínek ročního tréninkového cyklu dané sportovní specializace a s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav využívá pravidelně a cíleně různé prostředky tělesné a duševní relaxace a regenerace organismu ve prospěch sportovního výkonu i zdraví, některé prostředky zvládá a aplikuje samostatně objasní zásady správné výživy v

učivo 







organismus, výkonnost ve vybrané sportovní specializaci, tréninková zátěž a zdraví individuální pohybový režim, organizace pohybového režimu v souladu se sportovním tréninkem a zdravím únava, relaxační a regenerační postupy, prostředky regenerace v rámci jednotlivých obdobích ročního cyklu, rehabilitace výživa, pitný a stravovací režim sportovce, doplňky výživy, nedovolené 4/179


návaznosti na potřeby výkonnosti v dané sportovní specializaci i zdravého rozvoje organismu a aktivně je uplatňuje ve své sportovní přípravě 

organizuje svůj pohybový režim a využívá v souladu s pohybovými předpoklady, zájmy a zdravotními potřebami vhodné a dostupné pohybové aktivity



ověří jednoduchými testy úroveň zdravotně orientované zdatnosti a svalové nerovnováhy



vybere z nabídky vhodné soubory vyrovnávacích cvičení zaměřených na kompenzaci jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy a samostatně je upraví pro vlastní použití

prostředky



















zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a pohybových schopností ve vybrané sportovní specializaci s ohledem na své individuální předpoklady zvládá a vědomě ovlivňuje technické, taktické, kondiční a psychické faktory sportovního výkonu v přípravě i v soutěžích

učivo  



pohybové dovednosti, tělesná zdatnost a sportovní výkon technická příprava – fáze motorického učení s využitím metod seznámení s pohybovou činností, metod nácviku a výcviku, metod soutěže taktická příprava podle jednotlivých sportů, případně disciplín, získávání informací o prostředí, soupeři; modelovaný trénink, řešení soutěžních situací 4/180







posoudí kvalitu stěžejních částí pohybu, označí zjevné příčiny nedostatků a uplatní konkrétní osvojované postupy vedoucí k potřebné změně



 

  

 

všeobecná a speciální tělesná příprava se zaměřením na jednotlivé pohybové schopnosti a dovednosti; metody jejich rozvoje dlouhodobá a krátkodobá psychologická příprava průpravná, kondiční, koordinační, tvořivá, estetická a jinak zaměřená cvičení pohybové hry různého zaměření gymnastika – akrobacie; přeskoky a cvičení na nářadí; cvičení s náčiním atletika – běh na dráze (sprinty, vytrvalý běh, štafetový běh) a běh v terénu; skoky, vrhy, hody sportovní hry – herní systémy, herní kombinace a herní činnosti jednotlivce plavání – zdokonalování osvojených plaveckých dovedností
















zvládá a vědomě ovlivňuje technické, taktické, kondiční a psychické faktory sportovního výkonu v přípravě i v soutěžích







učivo 

charakteristika ročního tréninkového cyklu podle počtu vrcholů v sezóně, sportovní forma



etapy sportovního tréninku a jejich odlišnosti v rámci jednotlivých sportů



stupeň zatížení podle biologického věku při respektování principu superkompenzace; fyziologické aspekty svalové práce, adaptační

4/181


změny v kardiovaskulárním a dýchacím systému, zdroje energie pro pohybovou činnost, principy testování a využití závěrů diagnostiky pro stanovení zátěže při dalším tréninku










plánování, řízení, kontrola a vyhodnocování sportovního tréninku, typy tréninkových plánů



systém sportovní přípravy – sportovec a jeho úloha při tréninkovém procesu, výběr talentů a práce s nimi



sportovec a sociální skupina – sportovní role, vlastnosti a efektivita sociální skupiny, role vůdce, typy trenérů a jejich osobnost, věkové a individuální zvláštnosti jednotlivých členů skupiny



základy kinantropologie, pedagogiky a psychologie sportu, předstartovní stavy



systém tělesné výchovy a sportu v ČR, sportovní management a manažer, marketing ve sportovních klubech, formy sponzoringu, reklama a komerce ve sportu



speciální sportovní výstroj a výzbroj v dané sportovní specializaci



měřitelné a hodnotitelné údaje související s tělesnou výchovou a sportem



pravidla osvojovaných sportů a jejich disciplín, včetně pravidel fair play







využívá pravidelně a cíleně různé prostředky tělesné a duševní relaxace a regenerace organismu ve prospěch sportovního výkonu i zdraví, některé prostředky zvládá a aplikuje samostatně objasní zásady správné výživy v návaznosti na potřeby výkonnosti v dané sportovní specializaci i zdravého rozvoje organismu a aktivně je uplatňuje ve své sportovní přípravě



ověří jednoduchými testy úroveň zdravotně orientované zdatnosti a svalové nerovnováhy



vybere z nabídky vhodné soubory vyrovnávacích cvičení zaměřených na kompenzaci jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy a samostatně je upraví pro vlastní použití















4/182

Školní vzdělávací program pro gymnázium 3. ROČNÍK - DOTACE: 15, POVINNÝ VČETNĚ TEORIE SPORTOVNÍ TRÉNINK A ZDRAVÍ výstupy : Žák: 



spoluorganizuje a prakticky naplňuje svůj pohybový režim podle podmínek ročního tréninkového cyklu dané sportovní specializace a s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav sleduje antidopingovou problematiku, objasní účinky podpůrných látek na výkon a zdraví a aktivně se vyhýbá nedovoleným podpůrným prostředkům



využívá pravidelně a cíleně různé prostředky tělesné a duševní relaxace a regenerace organismu ve prospěch sportovního výkonu i zdraví, některé prostředky zvládá a aplikuje samostatně






využívá vhodné soubory cvičení pro tělesnou a duševní relaxaci



usiluje o optimální rozvoj své zdatnosti; vybere z nabídky vhodné kondiční programy nebo soubory cviků pro udržení či rozvoj úrovně zdravotně orientované zdatnosti a samostatně je upraví pro vlastní použití



poskytne první pomoc při sportovních či jiných úrazech i v nestandardních podmínkách

učivo 







organismus, výkonnost ve vybrané sportovní specializaci, tréninková zátěž a zdraví individuální pohybový režim, organizace pohybového režimu v souladu se sportovním tréninkem a zdravím únava, relaxační a regenerační postupy, prostředky regenerace v rámci jednotlivých období ročního cyklu, rehabilitace výživa, pitný a stravovací režim sportovce, doplňky výživy, nedovolené prostředky









4/183













Žijeme v Evropě



zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a pohybových schopností ve vybrané sportovní specializaci s ohledem na své individuální předpoklady












užívá s porozuměním tělocvičné názvosloví (gesta, signály, značky) na úrovni cvičence, vedoucího pohybových činností, organizátora soutěží

učivo  





  

  

 

pohybové dovednosti, tělesná zdatnost a sportovní výkon technická příprava – fáze motorického učení s využitím metod seznámení s pohybovou činností, metod nácviku a výcviku, metod soutěže taktická příprava podle jednotlivých sportů, případně disciplín, získávání informací o prostředí, soupeři; modelovaný trénink, řešení soutěžních situací všeobecná a speciální tělesná příprava se zaměřením na jednotlivé pohybové schopnosti a dovednosti; metody jejich rozvoje dlouhodobá a krátkodobá psychologická příprava předstartovní stavy průpravná, kondiční, koordinační, tvořivá, estetická a jinak zaměřená cvičení pohybové hry různého zaměření gymnastika – akrobacie; přeskoky a cvičení na nářadí; cvičení s náčiním atletika – běh na dráze (sprinty, vytrvalý běh, štafetový běh) a běh v terénu; skoky, vrhy, hody sportovní hry – herní systémy, herní kombinace a herní činnosti jednotlivce plavání – zdokonalování osvojených plaveckých dovedností


4/184


OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA 



















Žijeme v Evropě



učivo 























užívá s porozuměním tělocvičné názvosloví (gesta, signály, značky) na úrovni cvičence, vedoucího pohybových činností, organizátora soutěží připraví (ve spolupráci s ostatními žáky) třídní či školní turnaj, soutěž, turistickou akci a podílí se na její realizaci



 



charakteristika ročního tréninkového cyklu podle počtu vrcholů v sezóně, sportovní forma etapy sportovního tréninku a jejich odlišnosti v rámci jednotlivých sportů stupeň zatížení podle biologického věku při respektování principu superkompenzace; fyziologické aspekty svalové práce, adaptační změny v kardiovaskulárním a dýchacím systému, zdroje energie pro pohybovou činnost, principy testování a využití závěrů diagnostiky pro stanovení zátěže při dalším tréninku plánování, řízení, kontrola a vyhodnocování sportovního tréninku, typy tréninkových plánů systém sportovní přípravy – sportovec a jeho úloha při tréninkovém procesu, výběr talentů a práce s nimi motivace – krátkodobá, dlouhodobá sportovec a sociální skupina – sportovní role, vlastnosti a efektivita sociální skupiny, role vůdce, typy trenérů a jejich osobnost, věkové a individuální zvláštnosti jednotlivých členů skupiny základy kinantropologie, pedagogiky a psychologie sportu 4/185




 



systém tělesné výchovy a sportu v ČR, sportovní management a manažer, marketing ve sportovních klubech, formy sponzoringu, reklama a komerce ve sportu speciální sportovní výstroj a výzbroj v dané sportovní specializaci měřitelné a hodnotitelné údaje související s tělesnou výchovou a sportem pravidla osvojovaných sportů a jejich disciplín, včetně pravidel fair play




















Žijeme v Evropě

4. ROČNÍK - DOTACE: 17, POVINNÝ VČETNĚ TEORIE SPORTOVNÍ TRÉNINK A ZDRAVÍ výstupy : Žák: 





spoluorganizuje a prakticky naplňuje svůj pohybový režim podle podmínek ročního tréninkového cyklu dané sportovní specializace a s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav sleduje antidopingovou problematiku, objasní účinky podpůrných látek na výkon a zdraví a aktivně se vyhýbá nedovoleným podpůrným prostředkům využívá pravidelně a cíleně různé

učivo 





organismus, výkonnost ve vybrané sportovní specializaci, tréninková zátěž a zdraví individuální pohybový režim, organizace pohybového režimu v souladu se sportovním tréninkem a zdravím únava, relaxační a regenerační postupy, prostředky regenerace v rámci jednotlivých obdobích ročního cyklu, rehabilitace 4/186


prostředky tělesné a duševní relaxace a regenerace organismu ve prospěch sportovního výkonu i zdraví, některé prostředky zvládá a aplikuje samostatně 





výživa, pitný a stravovací režim sportovce, doplňky výživy, nedovolené prostředky příprava a vedení tréninkové jednotky/ skupiny





















Žijeme v Evropě





sleduje antidopingovou problematiku, objasní účinky podpůrných látek na výkon a zdraví a aktivně se vyhýbá nedovoleným podpůrným prostředkům zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a pohybových schopností ve vybrané sportovní specializaci s ohledem na své individuální předpoklady






respektuje vnější faktory ovlivňující

učivo  





pohybové dovednosti, tělesná zdatnost a sportovní výkon technická příprava – fáze motorického učení s využitím metod seznámení s pohybovou činností, metod nácviku a výcviku, metod soutěže taktická příprava podle jednotlivých sportů, případně disciplín, získávání informací o prostředí, soupeři; modelovaný trénink, řešení soutěžních situací všeobecná a speciální tělesná příprava se zaměřením na jednotlivé pohybové schopnosti a dovednosti; metody jejich 4/187


sportovní výkonnost 



rozlišuje systém sportovního tréninku jako účelné uspořádání obsahu, prostředků, metod a principů plánování při zatěžování organismu zvládá a vědomě ovlivňuje technické, taktické, kondiční a psychické faktory sportovního výkonu v přípravě i v soutěžích

 

  

 



rozvoje dlouhodobá a krátkodobá psychologická příprava průpravná, kondiční, koordinační, tvořivá, estetická a jinak zaměřená cvičení pohybové hry různého zaměření gymnastika – akrobacie; přeskoky a cvičení na nářadí; cvičení s náčiním atletika – běh na dráze (sprinty, vytrvalý běh, štafetový běh) a běh v terénu; skoky, vrhy, hody sportovní hry – herní systémy, herní kombinace a herní činnosti jednotlivce plavání – zdokonalování osvojených plaveckých dovedností příprava a vedení tréninkové jednotky/ skupiny




















Žijeme v Evropě


využívá pravidelně a cíleně různé prostředky tělesné a duševní relaxace a regenerace organismu ve prospěch sportovního výkonu i zdraví, některé prostředky zvládá a aplikuje samostatně

učivo 

 

charakteristika ročního tréninkového cyklu podle počtu vrcholů v sezóně, sportovní forma etapy sportovního tréninku a jejich odlišnosti v rámci jednotlivých sportů stupeň zatížení podle biologického věku při respektování principu 4/188























 

 



superkompenzace; fyziologické aspekty svalové práce, adaptační změny v kardiovaskulárním a dýchacím systému, zdroje energie pro pohybovou činnost, principy testování a využití závěrů diagnostiky pro stanovení zátěže při dalším tréninku plánování, řízení, kontrola a vyhodnocování sportovního tréninku, typy tréninkových plánů systém sportovní přípravy – sportovec a jeho úloha při tréninkovém procesu, výběr talentů a práce s nimi sportovec a sociální skupina – sportovní role, vlastnosti a efektivita sociální skupiny, role vůdce, typy trenérů a jejich osobnost, věkové a individuální zvláštnosti jednotlivých členů skupiny základy kinantropologie, pedagogiky a psychologie sportu systém tělesné výchovy a sportu v ČR, sportovní management a manažer, marketing ve sportovních klubech, formy sponzoringu, reklama a komerce ve sportu speciální sportovní výstroj a výzbroj v dané sportovní specializaci měřitelné a hodnotitelné údaje související s tělesnou výchovou a sportem pravidla osvojovaných sportů a jejich disciplín, včetně pravidel fair play


















4/189




Žijeme v Evropě

4/190

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.6.2. SPORTOVNÍ TRÉNINK – TEORETICKÁ ČÁST

Teoretická část sportovního tréninku je vyučována ve druhém, třetím a čtvrtém ročníku Sportovního gymnázia. Žáci si osvojují systém vybraných poznatků z těchto oborů: Teorie sportovního treninku, historie sportu, psycholologie sportu, fyziologie a anatomie , základy regenerace, rehabilitace a výživy, technika zařazených sportovních disciplín, sportovní traumatologie, management ve sportu, pedagogika ve sportu.

Žák získává komplexní vědomosti a dovednosti pro praktické vedení treninku sportovní skupiny v základní etapě sportovní činnosti. Z hlediska celoživotní perspektivy si žáci utvářejí postoje, dovednosti, hodnoty a způsoby chování, které jim umožňují snadnější začlenění do společnosti, v níž žijí. Vědomostní základ soustředěný dopředmětu Teorie sportovní přípravy spolu s praktickými návyky ze sportovního treninku formuje u žáků osobnostní rysy a přirozeným způsobem je vede k aktivitě ve sportovní oblasti i po skončení vlastní závodnické etapy.

2. ROČNÍK SPORTOVNÍ TRÉNINK – TEORETICKÁ ČÁST výstupy : Žák: 

umí zhodnotit dějinné souvislosti a rozvoj tělesné kultury



orientuje se v problematice amatérského a profesionálního sportu



zná základy ekonomiky sportu, systém vzdělávání tělovýchovných pracovníků



teoreticky i prakticky zvládá základy první pomoci, orientuje se v traumatologii



orientuje se v dopingové problematice



rozeznává věkové zvláštnosti organismu sportovce, zná biologické zvláštnosti prenatálního i postnatálních období



prakticky i teoreticky zvládá základy tejpování



orientuje se v protokolu fukčního vyšetření

učivo        

dějiny tělesné kultury ekonomika sportu systém vzdělávání doping základy traumatologie biologické základy sportu spolupráce s lékařem ve sportu protokol funkčního vyšetření

4/191






Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA








orientuje se v systému, členění, perioidizaci, plánování a evidenci sportovního treninku



orientuje se v pravidlech, zná metody a formy práce používané ve sportovním treninku

učivo     



zná metodiku výběru talentů



zná obsah pojmů zdatnost, výkonnost, adaptace, zatížení, ovládá fyyiologické základy pohybových schopností

   



orientuje se v problematice psychologie sportu, umí pracovat s pojmy: aspirace, aktivace, sebepoznání, myšlení, sociální role ve sportu

 



zná význam a formy psychické přípravy



orientuje se v problematice sportovního managementu



má základní znalosti o práci se zdravotně postiženými jedinci

teorie sportovního treninku cíle, systém, plánování , evidence ve sportovním treninku sportovní talent a somatotypy aerobní a anaerobní děje, metabolické změny v organismu sportovce fyziologické základy pohybových schopností zdatnost, zatížení, adaptace testování trénovanosti základy psychologie sportu specifika treninku ve vysokohorském sportu základy sportovního managementu základy treninku zdravotně postižených

pokrytí průřezových témat MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

4/192




Účinky mediální produkce a vliv médií OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA












Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA





ovládá terminologii funkčních orgánových systémů



má potřebné fyziologické a anatomické znalosti



zná metabolickou činnost v organismu sportovce



odlišuje pojmy rehabilitace, rekondice,regenerace



zná metodický postup sportovní masáže



zná zásady správné výživy, dokáže je přenést do praxe

učivo       

základy funkční anatomie sportovce iontová, vodní, acidobazická rovnováha činnost a stavba všech orgánových systémů fyziologie pohybové činnosti výživa, mineralizace a vitaminizace regenerace, rehabilitace, rekondice základy sportovní masáže









4/193






Psychosociální aspekty interkulturality ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA




4/194


4.7. INFORMATIKA A INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Charakteristika vzdělávací oblasti Oblast Informatika a informační a komunikační technologie (dále jen Informatika a ICT) na gymnáziu navazuje na oblast ICT v základním vzdělávání zaměřenou na zvládnutí základní úrovně informační gramotnosti, tj. na dosažení znalostí a dovedností nezbytných k využití digitálních technologií. Oblast Informatika a ICT na gymnáziu prohlubuje u žáka schopnost tvůrčím způsobem využívat informační a komunikační technologie, informační zdroje a možnosti aplikačního programového vybavení s cílem dosáhnout lepší orientaci v narůstajícím množství informací při respektování právních a etických zásad používání prostředků ICT. Žák je veden ke schopnosti aplikovat výpočetní techniku s využitím pokročilejších funkcí k efektivnímu zpracování informací a přispět tak ke transformaci dosažených poznatků v systematicky uspořádané vědomosti. Dynamický rozvoj oblasti ICT vyžaduje od žáka flexibilitu při přizpůsobování se inovovaným verzím digitálních zařízení a schopnost jejich vzájemného propojování. V rámci oblasti Informatika a ICT se žák seznámí se základy informatiky jako vědního oboru, který studuje výpočetní a informační procesy z hlediska používaného hardwaru i softwaru, a s jejím postavením v moderním světě. Cílem je zpřístupnit žákům základní pojmy a metody informatiky, napomáhat rozvoji abstraktního, systémového myšlení, podporovat schopnost vhodně vyjadřovat své myšlenky, smysluplnou argumentací je obhajovat a tvůrčím způsobem přistupovat k řešení problémů. Žák se seznámí se základními principy fungování prostředků ICT a soustředí se na pochopení podstaty a průběhu informačních procesů, algoritmického přístupu k řešení úloh a významu informačních systémů ve společnosti. V souvislosti s pronikáním poznatků informačních a počítačových věd do různých oblastí lidské činnosti a se specifickým využitím ICT v různých oborech je vhodné zapojit do výuky i inteligentní, interaktivní výukové prostředky, modelování přírodních, technických a sociálních procesů a situací posilujících motivaci k učení. Tím se zvyšuje pravděpodobnost uplatnění absolventů gymnázia v dalším vzdělávání a na trhu práce. Vzdělávací oblast Informatika a ICT vytváří platformu pro ostatní vzdělávací oblasti i pro mezipředmětové vztahy, vytváří žákovi prostor pro tvořivost, vlastní seberealizaci i pro týmovou spolupráci, zvyšuje motivaci k tvorbě individuálních i skupinových projektů, vytváří příležitost k rozvoji vlastní iniciativy žáků, prohlubuje jejich smysl pro inovativnost a iniciuje využívání prostředků výpočetní techniky a internetu k přípravě na vyučování a k celoživotnímu vzdělávání. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: - porozumění zásadám ovládání a věcným souvislostem jednotlivých skupin aplikačního programového vybavení a k vhodnému uplatňování jejich nástrojů, metod a vazeb k efektivnímu řešení úloh; - porozumění základním pojmům a metodám informatiky jako vědního oboru a k jeho uplatnění v ostatních vědních oborech a profesích; - uplatňování algoritmického způsobu myšlení při řešení problémových úloh; - využívání prostředků ICT k modelování a simulaci přírodních, technických a společenských procesů a k jejich implementaci v různých oborech; - tvořivému využívání spektra možností komunikačních technologií a jejich kombinací k rychlé a 4/195

Školní vzdělávací program pro gymnázium efektivní komunikaci; - využívání výpočetní techniky ke zvýšení efektivnosti své činnosti, k dokonalejší organizaci práce a k týmové spolupráci na úrovni školní, republikové a mezinárodní; - využívání informačních a komunikačních technologií (on-line vzdělávání, spolupráce na zahraničních projektech) k celoživotnímu vzdělávání a vytváření pozitivních postojů k potřebám znalostní společnosti; - využití možností výpočetní techniky a internetu k poznávacím, estetickým a tvůrčím cílům s ohledem ke globálnímu a multikulturnímu charakteru internetu; - uvědomění si, respektování a zmírnění negativních vlivů moderních informačních a komunikačních technologií na společnost a na zdraví člověka, ke znalosti způsobů prevence a ochrany před zneužitím a omezováním osobní svobody člověka; - získávání údajů z většího počtu alternativních zdrojů a odlišování informačních zdrojů věrohodných a kvalitních od nespolehlivých a nekvalitních; - respektování a používání odborné terminologie informačních a počítačových věd; - poznání základních právních aspektů a etických zásad týkajících se práce s informacemi a výpočetní technikou, k respektování duševního vlastnictví, copyrightu, osobních dat a zásad správného citování autorských děl. 4.7.1. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení: Předmět pokrývá oblast Informační a komunikační technologie podle požadavků uvedených v RVP G. Časové a organizační vymezení: Předmět je zařazen všech ročníků čtyřletého studia. Výuka probíhá ve skupinách s maximálním počtem studentů 20 . Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení – učitel vede studenty k systematickému pojetí procesu zpracovávání a vyhodnocování informací, k uvědomění si významového jádra sdělení. Kompetence k řešení problémů – učitel podněcuje v žácích snahu o samostatné nalezení řešení problémů, provokuje intelekt žáků otázkami jdoucími za povrchní pohled na skutečnosti. Kompetence komunikativní – učitel předkládá skupinové aktivity s přiřazením rolí a pravidel pro komunikaci, vyžaduje od studentů střídmé, jasné a logicky strukturované vyjádření, podporuje v žácích zájem o smysluplné využívání komunikačních prostředků včetně komunikace živé. Kompetence sociální – učitel nabádá žáky k zodpovědnému přístupu k předmětu, řešení úkolů i k jiným každodenním aktivitám. Kompetence občanské – učitel na příkladech působení prvků z oblasti ICT na společnost odhaluje studentům základní pravidla zapojení jedince do jejího chodu, učí žáky kriticky posuzovat jednotlivá řešení problémů z oblasti ICT ve společnosti, oceňovat ta dobrá a užitečná a motivuje žáky k aktivnímu zapojení vlastní tvorbou. Kompetence k podnikavosti – učitel vede žáka k uplatnění získaných dovedností a vědomostí v praxi. 4/196





















4/197













uplatňuje proaktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace (navázáno na: UPLATŇUJE PROAKTIVNÍ PŘÍSTUP, VLASTNÍ INICIATIVU A TVOŘIVOST, VÍTÁ A PODPORUJE INOVACE )









posuzuje a kriticky hodnotí rizika související s rozhodováním v reálných životních situacích a v případě nezbytnosti je připraven tato rizika nést 4/198

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: POSUZUJE A KRITICKY HODNOTÍ RIZIKA SOUVISEJÍCÍ S ROZHODOVÁNÍM V REÁLNÝCH ŽIVOTNÍCH SITUACÍCH A V PŘÍPADĚ NEZBYTNOSTI JE PŘIPRAVEN TATO RIZIKA NÉST ) 

















přizpůsobuje se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých schopností a možností je aktivně a tvořivě ovlivňuje

4/199

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: PŘIZPŮSOBUJE SE MĚNÍCÍM SE ŽIVOTNÍM A PRACOVNÍM PODMÍNKÁM A PODLE SVÝCH SCHOPNOSTÍ A MOŽNOSTÍ JE AKTIVNĚ A TVOŘIVĚ OVLIVŇUJE ) 






















4/200

Školní vzdělávací program pro gymnázium ročník

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

dotace

1

1

1+1

1+1

povinnost (skupina)

povinný

povinný

povinný

povinný

dotace skupiny

1. ROČNÍK - DOTACE: 1, POVINNÝ DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE výstupy : Žák: 

orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe



ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT



organizuje účelně data a chrání je proti poškození či zneužití

učivo   

informatika - vymezení teoretické a aplikované informatiky údržba a ochrana dat - správa souborů a složek ergonomie, hygiena a bezpečnost práce s ICT - ochrana zdraví


Morálka všedního dne ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA




ZDROJE VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ, KOMUNIKACE výstupy : Žák: 

využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů



využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci

učivo 

internet - globální charakter internetu, multikulturní a jazykové aspekty, služby na internetu

4/201




posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací



využívá informační a komunikační služby v souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními požadavky


Sociální komunikace VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH




ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ výstupy : Žák: 




zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu

učivo 



publikování - formy dokumentů a jejich struktura, zásady grafické a typografické úpravy dokumentu, estetické zásady publikování aplikační software pro práci s informacemi - textové editory, tabulkové kalkulátory, prezentační software

OVLÁDÁNÍ KLÁVESNICE DESETIPRSTOVOU HMATOVOU METODOU výstupy : Žák: 


učivo 

hmatová metoda - prstoklad, psaní písmen , čísel a znaků, psaní slov

ZPRACOVÁNÍ A PREZENTACE UČIVA S VYUŽITÍM PROSTŘEDKŮ ICT výstupy : Žák: 


učivo 

zpracování a prezentace informací - zpracování a prezentace informací z různých oblastí učiva 4/202








pomocí dostupných prostředků ICT (textový editor, počítačová grafika, tabulkový editor, prezentace informací, využití internetu a dalších informačních zdrojů při současném respektování ochrany práv k duševnímu vlastnictví, copyrightu, informační etiky)

ORGANIZACE VÝUKY A OPAKOVÁNÍ UČIVA PŘEDCHOZÍCH STUPŇŮ výstupy : Žák:

učivo



je seznámen s obsahem učiva, se zásadami práce a s bezpečností v učebně ICT



je zaregistrován v systému ICT

organizace výuky a opakování učiva předchozích stupňů - seznámení s učivem, zásady práce v učebně ICT, bezpečnostní zásady, registrace uživatelů, evaluace výstupů 2. stupně (vyhledávání informací a komunikace, zpracování a využití informací)



2. ROČNÍK - DOTACE: 1, POVINNÝ DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE výstupy : Žák: 










využívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých složek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh

učivo 



software - funkce operačních systémů a programových aplikací, uživatelské prostředí údržba a ochrana dat - komprese, antivirová ochrana

4/203

Školní vzdělávací program pro gymnázium ZDROJE A VYHLEDÁVÁNÍ NA INTERNETU výstupy : Žák: 











učivo 

informace - data a informace, relevance, věrohodnost informace, odborná terminologie, informační zdroje, informační procesy, informační systémy






učivo 



publikování - formy dokumentů a jejich struktura, zásady grafické a typografické úpravy dokumentu, estetické zásady publikování aplikační software pro práci s informacemi - textové editory, tabulkové kalkulátory, grafické editory, prezentační software




ovládá, propojuje a aplikuje dostupné

učivo hmatová metoda - psaní slov, psaní vět

4/204


prostředky ICT

ZPRACOVÁNÍ A PREZENTACE UČIVA S VYUŽITÍM PROSTŘEDKŮ ICT výstupy : Žák:

učivo












zpracování a prezentace informací - zpracování a prezentace informací z různých oblastí učiva pomocí dostupných prostředků ICT (textový editor, počítačová grafika, tabulkový editor, prezentace informací, využití internetu a dalších informačních zdrojů při současném respektování ochrany práv k duševnímu vlastnictví, copyrightu, informační etiky)

ORGANIZACE VÝUKY výstupy : Žák:

učivo









organizace výuky - seznámení s učivem, zásady práce v učebně ICT, bezpečnostní zásady, registrace uživatelů



3. ROČNÍK - DOTACE: 1 + 1, POVINNÝ DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE výstupy : Žák: 




využívá teoretické i praktické poznatky

učivo 



hardware - funkce prostředků ICT, jejich částí a periferií, technologické inovace, digitalizace a reprezentace dat informační sítě - typologie sítí,

4/205


o funkcích jednotlivých složek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh 





 

internet, síťové služby a protokoly, přenos dat digitální svět - digitální technologie a možnosti jejich využití v praxi údržba a ochrana dat - firewall, zálohování dat

ZDROJE A VYHLEDÁVÁNÍ NA INTERNETU výstupy : Žák: 











učivo 

sdílení odborných informací diskusní skupiny, elektronické konference, e-learning










zpracovává a prezentuje výsledky své

učivo 

publikování - formy dokumentů a jejich struktura, zásady grafické a typografické úpravy dokumentu, estetické zásady publikování 4/206


práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu



aplikační software pro práci s informacemi - textové editory, tabulkové kalkulátory, grafické editory, databáze, prezentační software, multimedia





učivo hmatová metoda - psaní souvislého textu podle tištěné předlohy

ZPRACOVÁNÍ A PREZENTACE UČIVA S VYUŽITÍM PROSTŘEDKŮ ICT výstupy : Žák: 








učivo 


ORGANIZACE VÝUKY výstupy : Žák: 





učivo 


4/207




4. ROČNÍK - DOTACE: 1 + 1, POVINNÝ DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE výstupy : Žák: 




využívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých složek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh







učivo 

ergonomie, hygiena a bezpečnost práce s ICT - možnosti využití prostředků ICT handicapovanými osobami


Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA




ZDROJE A VYHLEDÁVÁNÍ NA INTERNETU výstupy : Žák: 




využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových

učivo 

informační etika, legislativa ochrana autorských práv a osobních údajů

4/208


programů 














učivo 



aplikuje algoritmický přístup k řešení problémů 

publikování - formy dokumentů a jejich struktura, zásady grafické a typografické úpravy dokumentu, estetické zásady publikování aplikační software pro práci s informacemi - textové editory, tabulkové kalkulátory, grafické editory, databáze, prezentační software, multimedia, modelování a simulace, export a import dat algoritmizace úloh - algoritmus, zápis algoritmu, úvod do programování



učivo 

hmatová metoda - psaní souvislého textu podle tištěné předlohy, podle obrazovky a podle diktátu

ZPRACOVÁNÍ A PREZENTACE UČIVA S VYUŽITÍM PROSTŘEDKŮ ICT výstupy : Žák:

učivo

4/209














ORGANIZACE VÝUKY výstupy : Žák: 





učivo 




4/210


4.8. VOLITELNÉ VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY 4.8.1. KONVERZACE V NĚMECKÉM JAZYCE Charakteristika předmětu Konverzace v německém jazyce Předmět Konverzace v německém jazyce se vyučuje jako volitelný předmět (seminář) ve třetím a čtvrtém ročníku čtyřletého gymnázia a v septimě a oktávě víceletého gymnázia a spadá do oboru Další cizí jazyk ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Seminář je koncipován jako dva jednoroční kurzy nabízené v obou ročnících v hodinové dotaci dvou hodin týdně a je určen zájemců o složení profilové maturitní zkoušky z německého jazyka, jednak žákům usilijícím o dosažení jazykových znalostí a dovedností přesahujících úroveň B1 podle Společného evropského jazykového rámce. V oktávě a 4. ročníku je zařazeno průřezové téma Mediální výchova. Nejsou mu věnovány zvláštní vyučovací hodiny, ale učitelé a žáci na uvedené téma diskutují, téma je obsaženo i v žákovských prezentacích.














je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran

4/211

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: JE OTEVŘENÝ K VYUŽITÍ RŮZNÝCH POSTUPŮ PŘI ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ, NAHLÍŽÍ PROBLÉM Z RŮZNÝCH STRAN ) 

















rozvíjí svůj osobní i odborný potenciál, rozpoznává a využívá příležitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním životě (navázáno na: ROZVÍJÍ SVŮJ OSOBNÍ I ODBORNÝ POTENCIÁL, ROZPOZNÁVÁ A VYUŽÍVÁ PŘÍLEŽITOSTI PRO SVŮJ ROZVOJ V OSOBNÍM A PROFESNÍM ŽIVOTĚ ) 4/212




















4/213








promýšlí souvislosti mezi svými právy, povinnostmi a zodpovědností; k plnění svých povinností přistupuje zodpovědně a tvořivě, hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potlačování a spoluvytváří podmínky pro jejich naplňování (navázáno na: PROMÝŠLÍ SOUVISLOSTI MEZI SVÝMI PRÁVY, POVINNOSTMI A ZODPOVĚDNOSTÍ; K PLNĚNÍ SVÝCH POVINNOSTÍ PŘISTUPUJE ZODPOVĚDNĚ A TVOŘIVĚ, HÁJÍ SVÁ PRÁVA I PRÁVA JINÝCH, VYSTUPUJE PROTI JEJICH POTLAČOVÁNÍ A SPOLUVYTVÁŘÍ PODMÍNKY PRO JEJICH NAPLŇOVÁNÍ )














odhaduje důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích, své jednání a chování podle toho koriguje (navázáno na: ODHADUJE DŮSLEDKY VLASTNÍHO JEDNÁNÍ A CHOVÁNÍ V NEJRŮZNĚJŠÍCH SITUACÍCH, SVÉ JEDNÁNÍ A CHOVÁNÍ PODLE TOHO KORIGUJE ) 4/214

























vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k možným pocitům partnerů v komunikaci

4/215

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: VYJADŘUJE SE V MLUVENÝCH I PSANÝCH PROJEVECH JASNĚ, SROZUMITELNĚ A PŘIMĚŘENĚ TOMU, KOMU, CO A JAK CHCE SDĚLIT, S JAKÝM ZÁMĚREM A V JAKÉ SITUACI KOMUNIKUJE; JE CITLIVÝ K MÍŘE ZKUŠENOSTÍ A ZNALOSTÍ A K MOŽNÝM POCITŮM PARTNERŮ V KOMUNIKACI ) 





ročník

3. ročník

4. ročník

dotace

2

2

povinnost (skupina)

volitelný (Semináře)


dotace skupiny

4

4+2

3. ROČNÍK - DOTACE: 2, VOLITELNÝ (SEMINÁŘE) 3. ROČNÍK A SEPTIMA výstupy : Žák: 

je schopen zapojit se bez přípravy do rozhovoru o tématu, které je mu blízké



je schopen vyjádřit své pocity a reagovat na cizí emoce



dokáže formulovat dotaz a stejně tak i na dotaz odpovědět



rozumí diskusi vztahující se ke společensky aktuálnímu tématu



dokáže zachytit jednotlivé důležité informace s aktuální tématikou



pochopí hlavní teze a zásadní

učivo tématické okruhy 

  



osobní charakteristika – vlastní ontogeneze – dětství, mládí, perspektivy, sny popis osoby, vzhled, vlastnosti, oblékání mezilidské vztahy - rolová klišé, různé modely soužití, partnerství, menšiny rodina – rituály, typické slavnosti, úloha rodiny, konflikty vyplývající z každodenního soužití každodenní život – volný čas, zábava, sport 4/216


informace z textů na známá témata, pokud jsou formulovány jasně a ve spisovném jazyce 

pochopí popis nějakého předmětu či situace, která pro žáka není nová nebo o níž se zajímá



pochopí v textu s aktuální tématikou hlavní závěry a nejdůležitější argumenty



umí jednoduchým způsobem popsat své sny a cíle



je schopen vysvětlit, proč zastává určitý názor, důvody svého chování či proč má určitý plán



je schopen podat dostatečně vyčerpávající informace o nějakém zážitku či události a dovede k nim připojit jejich zhodnocení



dovede srozumitelně hovořit o tématech každodenního života a vyjádřit svůj názor na ně



srozumitelně zformuluje hypotézu



je schopen vysvětlit, proč zastává určitý názor, důvody svého chování či proč má určitý plán



dokáže vést písemnou konverzaci na běžná témata a témata, která ho/ji zajímají



umí odpovědět a písemně zažádat o více informací

 

  

domov a bydlení – život ve městě a na venkově vzdělávání – školní život, studium, plány a tužby, význam jazykového vzdělávání kultura, hudba, film, divadlo, média moje četba významní němečtí autoři z vlastní čtenářské zkušenosti

4. ROČNÍK - DOTACE: 2, VOLITELNÝ (SEMINÁŘE) 4. ROČNÍK A OKTÁVA výstupy : Žák: 

je schopen zapojit se bez přípravy do rozhovoru o tématu, které je mu blízké



je schopen vyjádřit své pocity a reagovat na cizí emoce



dokáže formulovat dotaz a stejně tak i

učivo tématické okruhy 



cestování a doprava – problémy současného světa související s mobilitou a transportem my a Evropa, společnost – interkulturní

4/217


na dotaz odpovědět 

rozumí diskusi vztahující se ke společensky aktuálnímu tématu



dokáže zachytit jednotlivé důležité informace s aktuální tématikou



pochopí hlavní teze a zásadní informace z textů na známá i méně známá témata



rozumí krátkým úryvkům ze zpravodajství, rozhovorů nebo dokumentárních pořadů obsahujících názory, argumenty a diskusi a dokáže je stručně reprodukovat



dokáže předložit sled argumentů logicky spojující myšlenky



dokáže přirozeným způsobem, se střídáním promluvy s partnerem zahájit, udržet v chodu i ukončit rozhovor



dokáže si vyměnit poměrně velké množství informací týkajících se jeho oboru



dokáže vyjádřit různé stupně pocitů a zdůraznit, jaký význam pro něho mají určité události a zážitky



dokáže se jako aktivní účastník zapojit do delší konverzace na většinu všeobecných témat



dokáže v diskusi vyjádřit a obhájit své názory za pomoci vhodných vysvětlení, argumentů a poznámek



dokáže přispět k průběhu diskuse o známých věcech, potrvdit, že rozumí, vyzvat ostatní k účasti



dokáže řídit připravený pohovor, zkoumat a potvrzovat informace, rozvíjet a sledovat zajímavé odpovědi



  



konflikty, vzájemné kulturní obohacování, poznávání nových kultur zdraví a hygiena, stravování – vliv zdravé výživy a zodpovědného chování na zdravotní stav člověka nakupování, služby práce a povolání - personální rozhovor zeměpis a příroda – globální problematika v médiích životní prostředí, reálie zemí dané jazykové oblasti a České republiky věda a technika





Mediální produkty a jejich význam 4/218




Uživatelé







4/219

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.8.2. SEMINÁŘ ZEMĚPISU Seminář ze zeměpisu jednoletý seminář pro maturitní ročníky. Žáci si osvojují a prohlubují poznatky z fyzické geografie, socioekonomické geografie, regionální geografie a geografie České republiky. Žáci vykonávají praktické úkoly (profil nad terénem, tvorba tematické mapy), pracují s atlasy, odbornou literaturou a geografickými servery, publikují na webových stránkách školy apod. KLÍČOVÉ KOMPETENCE Kompetence k řešení problémů - žák : 






4. ročník

dotace

2

povinnost (skupina)


dotace skupiny

4+2

4. ROČNÍK - DOTACE: 2, VOLITELNÝ (SEMINÁŘE) vycházka (Aktivita) místní region FYZICKÁ GEOGRAFIE

4/220
















učivo 





opakování a prohloubení učiva (základní poznatky o Zemi, základy kartografie, fyzicko-geografické sféry) praktické aplikace s kartografickými produkty (mapy, kartodiagramy, kartogramy) praktická topografie

SOCIOEKONOMICKÁ GEOGRAFIE výstupy : Žák: 










používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických

učivo  opakování a prohloubení učiva (obyvatelstvo, zemědělství, průmysl, doprava a služby, krajina a životní prostředí, aplikovaná geografie)  statistické, informační, komunikační a dokumentační zdroje dat pro geografii  geografické informační a navigační systémy (geografický informační systém, globální polohový systém)

4/221


problémů

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE výstupy : Žák: 

















učivo 



opakování a prohloubení učiva (regionální geografie světadílů a oceánů) ohniska napětí ve světě

GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY výstupy : Žák: 




učivo 



opakování a prohloubení učiva (fyzická geografie ČR, socioekonomická geografie ČR, kraje ČR) geografická charakteristika našeho regionu

používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a

4/222


kartografickou terminologii 





4/223

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.8.3. KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE Charakteristika předmětu Konverzace v anglickém jazyce Předmět Konverzace v anglickém jazyce se vyučuje jako volitelný předmět (seminář) ve třetím a čtvrtém ročníku čtyřletého gymnázia a v septimě a oktávě víceletého gymnázia a spadá do oboru Další cizí jazyk ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Seminář je koncipován jako dva jednoroční kurzy nabízené v obou ročnících v hodinové dotaci dvou hodin týdně a je určen zájemců o složení profilové maturitní zkoušky z anglického jazyka. Předmět je určen pro studenty na úrovni intermediate.

ročník

3. ročník

4. ročník

dotace

2

2

povinnost (skupina)



dotace skupiny

4

4+2

3. ROČNÍK - DOTACE: 2, VOLITELNÝ (SEMINÁŘE) 3. ROČNÍK A SEPTIMA výstupy : Žák: 

vyjádří a obhájí své myšlenky, názory a stanoviska vhodnou písemnou i ústní formou



adekvátně a gramaticky správně okomentuje odlišné názory různých textů



reaguje spontánně a gramaticky správně



komunikuje plynule a foneticky správně



dokáže komunikovat s rodilým mluvčím

učivo Konverzační témata           

rodina, přátelé koníčky, volný čas, denní program cestování, v hotelu, v restauraci u lékaře, zdraví a nemoci nakupování jídlo a vaření bydlení sport a zdravý způsob života vzhled, pocity, emoce škola, systém vzdělávání rodný kraj, Jilemnice, Česká republika, Praha

Reálie anglicky mluvících zemí    

Velká Británie USA, Kanada Austrálie anglicky psaná literatura

4/224


Čtení s porozuměním   

práce s anglickými časopisy četba upravených literárních textů používání autentických materiálů

Poslech s porozuměním   

poslech autentických jazykových záznamů reprodukce slyšeného textu poslech jako východisko pro mluvený projev

















Žijeme v Evropě













4. ROČNÍK - DOTACE: 2, VOLITELNÝ (SEMINÁŘE) 4. ROČNÍK A OKTÁVA výstupy : Žák:

učivo

4/225








vyjádří a obhájí své myšlenky, názory a stanoviska vhodnou písemnou i ústní formou

Osobní charakteristika William Shakespeare

adekvátně a gramaticky správně okomentuje odlišné názory různých textů

Zábava a kultura

reaguje spontánně a gramaticky správně

Sociální problémy a finance



komunikuje plynule a foneticky správně



dokáže komunikovat s rodilým mluvčím

Práce a povolání

Četba, oblíbený spisovatel Počasí, podnebí, roční období Mezilidské vztahy, přátelé Oslavy a svátky Reálie anglicky mluvících zemí Systém vlád Velké Británie a USA




















Globální problémy, jejich příčiny a důsledky MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA













4/226





4/227

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.8.4. SEMINÁŘ CHEMIE Seminář z chemie je plánován jako dvouletý a je určen pro žáky 3. a 4. ročníku čtyřletého gymnázia a 7. a 8. ročníku osmiletého gymnázia. Seminář je začleněn do vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Základní prioritou semináře je prohlubování učiva chemie, rozšíření znalostí základních chemických pojmů a zákonitostí, rozšíření poznatků z různých chemických oborů a jejich aplikace na příklady z praxe a z běžného života. Účelem semináře je též rozvíjet poznatky i v oblastech, které nejsou součástí rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, procvičovat jednotlivá témata v menší skupině žáků a motivovat a připravovat je k maturitě a ke studiu přírodovědných oborů. Chemický seminář využívá i poznatků dalších předmětů jako je biologie, fyzika, zeměpis a dalších. Výuka probíhá v učebně chemie, kde lze provádět demonstrační pokusy. Součástí výuky jsou laboratorní práce, které jsou cíleně zaměřeny na praktické ověřování učiva. Laboratorní práce probíhají v chemické laboratoři. Žáci budou své znalosti a zkušenosti prokazovat nejen formou ústního zkoušení, písemných testů a výpočtů, ale také formou seminárních prací, referátů, prezentací daných témat a pod.









aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů 4/228

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: AKTIVNĚ SPOLUPRACUJE PŘI STANOVOVÁNÍ A DOSAHOVÁNÍ SPOLEČNÝCH CÍLŮ ) Kompetence komunikativní - žák : 

používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu (navázáno na: POUŽÍVÁ S POROZUMĚNÍM ODBORNÝ JAZYK A SYMBOLICKÁ A GRAFICKÁ VYJÁDŘENÍ INFORMACÍ RŮZNÉHO TYPU ) ročník

3. ročník

4. ročník

dotace

2

2

povinnost (skupina)



dotace skupiny

4

4+2

3. ROČNÍK - DOTACE: 2, VOLITELNÝ (SEMINÁŘE) ANORGANICKÉ NÁZVOSLOVÍ výstupy : Žák: 

žák ovládá bezpečně anorganické názvosloví, je schopen tvořit vzorce i názvy i méně známých a méně běžných sloučenin

učivo 

anorganické názvosloví - různé typy anorg. sloučenin, druhy vzorců, komplexní sloučenina, komplex, ligandy, centrální atom

CHEMICKÉ VÝPOČTY výstupy : Žák: 

žák řeší samostatně chemické úlohy různých typů



zdůvodní způsoby řešení, umí odhadnout výsledek, řeší úlohy číselně správně

učivo chemické výpočty - hmotnostní zlomek, látkové množství, molární hmotnost, molární objem, výpočet stechiometrického vzorce, výpočet hmotnosti a objemu z chemické rovnice, různé způsoby výpočtů, stavová rovnice pro ideální plyn, výpočet stechiometrického a molekulového vzorce, výpočet stech. koeficientů různými způsoby, výpočty složení a mísení roztoků výpočty pH

4/229

Školní vzdělávací program pro gymnázium CHEMICKÁ VAZBA výstupy : Žák:

učivo



popíše jednotlivé typy vazeb



zná teorii VSEPR, rozumí pojmům hybridizace orbitalů, molekulové orbitaly



chemická vazba - vazebná energie, druhy vazeb,VSEPR, tvar molekul druhy krystalů, hybridizace, význam, typyteorie molekulových orbitalů

HISTORIE CHEMIE výstupy : Žák: 

učivo

uvede některé významné mezníky ve vývoji chemie





historie chemie - významní chemici – např. Lavoisier, Avogadro, Dalton, Mendělejev, Berzelius, Wichterle významné objevy – např plasty, penicilin, struktura DNA

LABORATORNÍ CVIČENÍ výstupy : Žák:

učivo



ověřuje si v praktických úlohách poznatky získané v teoretickém studiu



důsledně dbá na dodržování pravidel bezpečnosti práce v chemické laboratoři a při práci s nebezpečnými látkami



laboratorní cvičení - vybrané kapitoly z anorganické a organické chemie

4. ROČNÍK - DOTACE: 2, VOLITELNÝ (SEMINÁŘE) OBECNÁ CHEMIE výstupy : Žák: 

žák vysvětlí základní pojmy týkající se složení a struktury látek



vysvětlí podstatu vazeb a jejich vliv na vlastnosti látek



rozliší druhy směsí a roztoků, chápe

učivo 

obecná chemie - atom, iont, molekula, modely atomu, teorie, kovalentní vazba, iontová vazba, polarita vazby, mezimolekulové síly, homogenní směsi, heterogenní směsi, roztoky, oddělování složek směsí, hmotnostní zlomek,

4/230


jejich význam, uvede jejich využití v praxi 

zvládá výpočty složení roztoků, jejich míšení, výpočty pH silných i slabých kyselin a zásad



formuluje základní poznatky chemické kinetiky, termochemie a chemických rovnováh

objemový zlomek, molární koncentrace, míšení roztoků, výpočty pH, neutralizace,chemická kinetika, rychlost reakce, faktory, chemická rovnováha, ovlivňování, princip akce a reakce,termochemie, termochemické zákony, slučovací teplo, spalné teplo, výpočty reakčního tepla reakce

ANORGANICKÁ CHEMIE výstupy : Žák: 

žák si zopakuje a upevní znalosti o důležitých chemických prvcích a jejich sloučeninách



zdůrazní vliv některých chemických prvků a jejich sloučenin na životní prostředí

učivo 

anorganická chemie -prvky, sloučeniny, významné nekovy, významné kovy, elektrolýza, redukce, význam některých prvků a jejich sloučenin (oxidy, kyseliny, soli,...), zdroje anorganických látek, chemické reakce, druhy reakcívliv anorg. látek na životní prostředí



ORGANICKÁ CHEMIE výstupy : Žák: 

používá nové organické názvosloví



posoudí vliv různých organických látek na životní prostředí a na zdraví člověka

učivo 

organická chemie - systematické názvosloví, uhlovodíky, halogenové deriváty, dusíkaté deriváty, kyslíkaté deriváty, vliv na člověka a na životní prostředí



BIOCHEMIE 4/231



vysvětlí podstatu vazeb a jejich vliv na vlastnosti látek



používá nové organické názvosloví



posoudí vliv různých organických látek na životní prostředí a na zdraví člověka



žák rozliší a porovná dle složení, vlastností a struktury jednotlivé druhy přírodních látek a uvede jejich význam pro člověka



chápe základní biochemické procesy



je schopen popsat v základních rysech metabolizmus sacharidů, lipidů, bílkovin

učivo 

biochemie - přírodní látky, lipidy, izoprenoidy, heterocyklické sloučeniny, alkaloidy, drogy, sacharidy, optická izometie, bílkoviny, význam biochemie, katabolizmus a jeho fáze, anabolizmus, bioenergetika, Krebsův cyklus, acetylkoenzym A, dýchací řetězec, enzymy, koenzymy, vitamíny, hormony, aminokyseliny, peptidy, bílkoviny, struktura bílkovin, nukleové kyseliny, RNA, DNA, struktura, metabolizmus sacharidů, glykolýza, fotosyntéza, metabolizmus lipidů, beta-oxidace. metabolizmus bílkovin, proteosyntéza, replikace, transkripce, translace

4/232

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.8.5. SEMINÁŘ MATEMATIKY Charakteristika vzdělávací oblasti Výuka matematiky na gymnáziu rozvíjí a prohlubuje pochopení kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa, utváří kvantitativní gramotnost žáků a schopnost geometrického vhledu. Ovládnutí požadovaného matematického aparátu, elementy matematického myšlení, vytváření hypotéz a deduktivní úvahy jsou prostředkem pro nové hlubší poznání a předpokladem dalšího studia. Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy pěstují myšlenkovou ukázněnost, napomáhají žákům k prožitku celistvosti. Matematické vzdělávání napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci s cílem najít spíše objektivní pravdu než uhájit vlastní názor. Těžiště výuky spočívá v osvojení schopnosti formulace problému a strategie jeho řešení, v aktivním ovládnutí matematických nástrojů a dovedností, v pěstování schopnosti aplikace. Matematika přispívá k tomu, aby žáci byli schopni hodnotit správnost postupu při odvozování tvrzení a odhalovat klamné závěry. Během studia žáci objevují, že matematika nachází uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti (např. v ekonomii, technice, ale i ve společenských vědách), že je ovlivňována vnějšími podněty (například z oblasti přírodních věd) a že moderní technologie jsou užitečným pomocníkem matematiky. Žáci poznávají, že matematika je součástí naší kultury a je výsledkem složitého multikulturního historického vývoje spojeného s mnoha významnými osobnostmi lidských dějin. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:    

       

osvojování základních matematických pojmů a vztahů postupnou abstrakcí a zobecňováním na základě poznávání jejich charakteristických vlastností; určování, zařazování a využívání pojmů, k analýze a zobecňování jejich vlastností; vytváření zásoby matematických pojmů, vztahů, algoritmů a metod řešení úloh a k využívání osvojeného matematického aparátu; analyzování problému a vytváření plánu řešení, k volbě správného postupu při řešení úloh a problémů, k vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k zadaným podmínkám; práci s matematickými modely, k vědomí, že k výsledku lze dospět různými způsoby; rozvoji logického myšlení a úsudku, vytváření hypotéz na základě zkušenosti nebo pokusu, k jejich ověřování nebo vyvracení pomocí protipříkladů; pochopení vzájemných vztahů a vazeb mezi okruhy učiva a k aplikaci matematických poznatků v dalších vzdělávacích oblastech; přesnému vyjadřování a zdokonalování grafického projevu, k porozumění matematickým termínům, symbolice a matematickému textu; zdůvodňování matematických postupů, k obhajobě vlastního postupu; rozvíjení dovednosti pracovat s různými reprezentacemi; užívání kalkulátoru a moderních technologií k efektivnímu řešení úloh a k prezentaci výsledků; rozvíjení zkušeností s matematickým modelováním (k činnostem, kterými se učí poznávat a nalézat situace, v nichž se může orientovat prostřednictvím matematického popisu), k vyhodnocování matematických modelů, k poznávání mezí jejich použití, k 4/233


 

vědomí, že realita je složitější než její matematický model, že daný model může být vhodný pro více situací a jedna situace může být vyjádřena různými modely); rozvíjení geometrického vidění a prostorové představivosti; pochopení matematiky jako součásti kulturního dědictví a nezaměnitelného způsobu uchopování světa.


















Kompetence k učení - žák :

4/234




















4/235










o chodu společnosti a civilizace uvažuje z hlediska udržitelnosti života, rozhoduje se a jedná tak, aby neohrožoval a nepoškozoval přírodu a životní prostředí ani kulturu (navázáno na: O CHODU SPOLEČNOSTI A CIVILIZACE UVAŽUJE Z HLEDISKA UDRŽITELNOSTI ŽIVOTA, ROZHODUJE SE A JEDNÁ TAK, ABY NEOHROŽOVAL A NEPOŠKOZOVAL PŘÍRODU A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ANI KULTURU)










4/236

























rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům

4/237

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: ROZHODUJE SE NA ZÁKLADĚ VLASTNÍHO ÚSUDKU, ODOLÁVÁ SPOLEČENSKÝM I MEDIÁLNÍM TLAKŮM ) Kompetence komunikativní - žák : 











3. ročník

4. ročník

dotace

2

2

povinnost (skupina)



dotace skupiny

4

4+2

3. ROČNÍK - DOTACE: 2, VOLITELNÝ (SEMINÁŘE) ZÁVISLOSTI A FUNKČNÍ VZTAHY výstupy : Žák: 

ovládá základní vlastnosti funkcí



určí spojitou funkci, najde body nespojitosti u funkcí nespojitých

učivo 



diferenciální počet - spojitost funkce, limita funkce,derivace funkce, průběh funkce integrální počet - primitivní funkce, 4/238




vypočítá limitu funkce v bodě a v nevlastním bodě



chápe geometrický význam derivace



derivuje elementární funkce



poznatky z derivací využívá při studiu průběhu funkce



využívá diferenciální funkce k řešení úloh z praxe



rozumí pojmu promitivní funkce



ovládá základní vzorce pro primitivní funkce



ovládá základní integrační pravidla pro výpočet neurčitých integrálů



chápe pojem určitý integrál



počítá jednoduché určité integrály



poznatky využívá k řešení praktických problémů

určitý integrál















4. ROČNÍK - DOTACE: 2, VOLITELNÝ (SEMINÁŘE) ČÍSLO A PROMĚNNÁ výstupy : Žák: 

vysvětlí souvislost reálných a komplexních čísel



ovládá operace s komplexními čísly v algebraickém a gonimetrickém tvaru



vysvětlí geometrický význam

učivo 



číselné obory - komplexní čísla (algebraický tvar, goniometický tvar, absolutní hodnota, argument komplexního čísla), základní početní operace s komplexními čísly řešení rovnic - kvadratická rovnice v 4/239


argumentu a absolutní hodnoty komplexního čísla 

zobrazí komplexní číslo v Gaussově rovině



řeší kvadratické a binomické rovnice

oboru komplexních čísel, binomická rovnice, řešení soustavy lineárních rovnic pomocí matic















4/240

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.8.6. SEMINÁŘ FYZIKY Ve vyučování fyzice mají studenti získat představu a zákonitostech a podstatě přírodních jevů, o souvislostech s ostatními přírodovědnými obory a získat základy pro případné další studium přírodovědného zaměření. Naším hlavním cílem je poskytnout dětem informace a podněty, které by je inspirovaly k vlastním úvahám, dalšímu samostatnému studiu, k zájmu o přírodní vědy. Žáci by si měli osvojit nástroje, pomocí kterých mohou přírodní jevy sledovat, zaznamenávat, vyhodnocovat, případně ovlivňovat. Měli by umět analyzovat fakta, dávat je do vzájemných souvislostí a výsledné poznatky a dovednosti vhodně uplatňovat v každodenním životě, případně ve své budoucí profesi. Ve 3. ročníku a ve 4. ročníku se náplň i účel semináře dost liší: 3. ročník:   

výpočty složitějších příkladů z látky prvních tří ročníků vyššího gymnázia Fyzikální praktikum – laboratorní práce (statistické zpracování naměřených hodnot a určování chyby měření, vypracování protokolů na PC psaní matematických textů na PC



modelace fyzikálních jevů v tabulkovém editoru

4.ročník    

prohlubování a rozšiřování učiva vytváření uceleného obrazu o jednotlivých ástech fyziky a jejich souvislostech seznámení se současnými problémy fyziky připravit žáky na maturitní zkoušku a přijímací testy na vysoké školy








uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice

4/241

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: UPLATŇUJE PŘI ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ VHODNÉ METODY A DŘÍVE ZÍSKANÉ VĚDOMOSTI A DOVEDNOSTI, KROMĚ ANALYTICKÉHO A KRITICKÉHO MYŠLENÍ VYUŽÍVÁ I MYŠLENÍ TVOŘIVÉ S POUŽITÍM PŘEDSTAVIVOSTI A INTUICE ) 

















cílevědomě, zodpovědně a s ohledem na své potřeby, osobní předpoklady a možnosti se rozhoduje o dalším vzdělávání a budoucím profesním zaměření

4/242

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: CÍLEVĚDOMĚ, ZODPOVĚDNĚ A S OHLEDEM NA SVÉ POTŘEBY, OSOBNÍ PŘEDPOKLADY A MOŽNOSTI SE ROZHODUJE O DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ A BUDOUCÍM PROFESNÍM ZAMĚŘENÍ ) 




uplatňuje proaktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace (navázáno na: UPLATŇUJE PROAKTIVNÍ PŘÍSTUP, VLASTNÍ INICIATIVU A TVOŘIVOST, VÍTÁ A PODPORUJE INOVACE )






usiluje o dosažení stanovených cílů, průběžně reviduje a kriticky hodnotí dosažené výsledky, koriguje další činnost s ohledem na stanovený cíl; dokončuje zahájené aktivity, motivuje se k dosahování úspěchu (navázáno na: USILUJE O DOSAŽENÍ STANOVENÝCH CÍLŮ, PRŮBĚŽNĚ REVIDUJE A KRITICKY HODNOTÍ DOSAŽENÉ VÝSLEDKY, KORIGUJE DALŠÍ ČINNOST S OHLEDEM NA STANOVENÝ CÍL; DOKONČUJE ZAHÁJENÉ AKTIVITY, MOTIVUJE SE K DOSAHOVÁNÍ ÚSPĚCHU)








posuzuje reálně své fyzické a duševní možnosti, je schopen sebereflexe

4/243

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: POSUZUJE REÁLNĚ SVÉ FYZICKÉ A DUŠEVNÍ MOŽNOSTI, JE SCHOPEN SEBEREFLEXE ) 
























efektivně využívá moderní informační technologie 4/244

Školní vzdělávací program pro gymnázium (navázáno na: EFEKTIVNĚ VYUŽÍVÁ MODERNÍ INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE ) 





3. ročník

4. ročník

dotace

2

2

povinnost (skupina)



dotace skupiny

4

4+2

3. ROČNÍK - DOTACE: 2, VOLITELNÝ (SEMINÁŘE) ŘEŠENÍ FYZIKÁLNÍCH ÚLOH výstupy : Žák: 

využívá poznatky získané při teoretické výuce k řešení úloh

učivo 

řešení fyzikálních úloh pokrývajících látku prvních tří ročníku vyššího gymnázia



FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM výstupy : Žák: 

používá ICT jako pomocný nástroj při

učivo 

laboratorní práce (statistické

4/245


zkoumání fyzikálních jevů, vyhodnocování naměřených hodnot, k modelaci fyzikálních jevů  

zpracování naměřených hodnot a určování chyby měření, vypracování protokolů na PC) psaní matematických textů a vzorců na PC modelace fyzikálních jevů v tabulkovém editoru






4. ROČNÍK - DOTACE: 2, VOLITELNÝ (SEMINÁŘE) ATOMOVÁ FYZIKA výstupy : Žák:

učivo 



struktura mikrosvěta - molekuly a atomy, složení jádra, varebná energie a energie reakce pohyb v mikrosvětě - kvantová hypotéza, fotoelektrický jev, foton a jeho energie; korpuskulárně vlnová povaha záření a mikročástic

JADERNÁ FYZIKA výstupy : Žák: 

využívá zákon radioaktivní přeměny k předvídání chování radioaktivních látek



posoudí jadernou přeměnu z hlediska vstupních a výstupních částic i energetické bilance

učivo      

jaderná energie radioaktivita syntéza a štěpení jader atomů jaderná reakce jaderný reaktor ochrana životního prostředí

pokrytí průřezových témat VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4/246




Globální problémy, jejich příčiny a důsledky JADERNÉ ZBRANĚ, HROZBA JADERNÉHO, KONFLIKTU, DŮSLEDKY JADERNÉ VÁLKY



TEORIE RELATIVITY výstupy : Žák:

učivo       

základy speciální teorie relativity prostor čas v kalsické mechanice relativita současnosti relativistická hmotnost dilatace času, kontrakce délek, relativistickdé skládání rychlostí základní pojmy relativistické dynamiky souvislost mezi energií a hmotou

KVANTOVÁ FYZIKA výstupy : Žák: 

využívá poznatky o kvantování energie záření a mikročástic k řešení fyzikálních problémů

učivo       

Experimentální metody výzkumu částic systém částic Interakce mezi částicemi kvantování energie elektronů v atomu spontánní a stimulovaná emise laser Comptonův jev

ASTROFYZIKA výstupy : Žák:

učivo  

  

Big Bang Složení vesmíru - kupy galaxií, supergalaxie, galaxie, hvězdy, černé díry, planety a další vesmírná tělesa Vznik, vývoj a zánik hvězd Hubblův zákon, Dopllerův jev Výzkum vesmíru

4/247



Člověk a životní prostředí VÝZKUM VESMÍRU A MOŽNOSTI PŘÍPADNÉHO OSÍDLOVÁNÍ JINÝCH PLANET

PŘÍPRAVA K MATURITNÍ ZKOUŠCE výstupy : Žák:

učivo Na úvod hodiny přednese žák krátký referát na danou část látky probrané látky z hodin fyziky. Referát je vlastně částí zpracované maturitní otázky.

4/248

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.8.7. SEMINÁŘ BIOLOGIE

Seminář biologie je zaměřen na prohloubení a rozšíření učiva. Je určen pro zájemce, kteří chtějí dále studovat biologii na vysoké škole, která znalosti z okruhu biologie vyžaduje a na ně navazuje (např. lékařské fakulty, zemědělské university apod.) Ve 4. ročníku je seminář z biologie zaměřen na přípravu k přijímacím zkouškám na VŠ a na intenzivnější opakování k maturitě. Obor se vyučuje v učebně biologie a biologické laboratoři. Učebna biologie i laboratoř je vybavena didaktickou technikou (dataprojektor, PC s připojením k internetu, videorekordér, a další)














4/249




















4/250

Školní vzdělávací program pro gymnázium Kompetence sociální a personální - žák : 




stanovuje si cíle a priority s ohledem na své osobní schopnosti, zájmovou orientaci i životní podmínky (navázáno na: STANOVUJE SI CÍLE A PRIORITY S OHLEDEM NA SVÉ OSOBNÍ SCHOPNOSTI, ZÁJMOVOU ORIENTACI I ŽIVOTNÍ PODMÍNKY)




















efektivně využívá moderní informační technologie (navázáno na: EFEKTIVNĚ VYUŽÍVÁ MODERNÍ INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE ) 4/251






3. ročník

4. ročník

dotace

2

2

povinnost (skupina)



dotace skupiny

4

4+2

3. ROČNÍK - DOTACE: 2, VOLITELNÝ (SEMINÁŘE) OBECNÁ BIOLOGIE výstupy : Žák: 

porovná významné hypotézy o vzniku a evoluci živých soustav



objasní stavbu, funkci a životní projevy prokaryotních a eukaryotních buněk




učivo  

vznik a vývoj živých soustav, evoluce buňka - stavba, funkce, metabolismus buňky

BIOLOGIE VIRŮ výstupy : Žák: 

charakterizuje viry jako nebuněčné soustavy

učivo 

stavba a funkce virů praorganismy,viry, rozmnožování virů, virová onemocnění

4/252




podvirové infekční jednotky, priony



BIOLOGIE BAKTERIÍ výstupy : Žák: 

charakterizuje bakterie z ekologického a zdravotnického hlediska



zhodnotí pozitivní a negativní význam virů a bakterií

učivo  

složení a struktura prokaryotické buňky bakterie - tvary bakterií, rozmnožování bakterií, význam bakterií, bakteriální onemocnění



BIOLOGIE PROTIST výstupy : Žák: 

charakterizuje protista z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska

učivo    

stavba a funkce protist chromista - zlativky, rozsivky, hnědé řasy, řasovky prvoci - stavba, organely, zástupci prvoků ekologický, zdravotnický a ekologický význam protist



BIOLOGIE HUB výstupy : Žák:

učivo

4/253




pozná a pojmenuje významné zástupce hub a lišejníků



posoudí ekologický a hospodářský význam hub a lišejníků




   

houby - stavba, evoluce hub, význam hub rozmnožování hub - životní cykly hub lišejníky mykorrhiza



BIOLOGIE ROSTLIN výstupy : Žák: 




zhodnotí rostliny jako primární producenty biomasy a jejich hospodářský význam

učivo  

 

morfologie rostlin fyziologie rostlin - vodní režim rostlin, fotosyntéza, význam fotosyntézy, dýchání rostlin systém a evoluce rostlin hospodářský význam rostlin



LABORATORNÍ CVIČENÍ výstupy : Žák: 

objasní stavbu, funkci a životní projevy prokaryotních a eukaryotních buněk




učivo      

pozorování kvasinek pozorování řasy šroubatky pozorování nálevníků - trepky velké pozorování vnitřní stavby rašeliníku pozorování spodní pokožky listu pelargonie pozorování cévních svazků ve stonku dvouděložné rostliny


4/254




EXKURZE výstupy : Žák:

učivo







 

krkonošské muzeum ve Vrchlabí - stálá expozice Kámen a život květena Krkonoš - lom Stážné

4. ROČNÍK - DOTACE: 2, VOLITELNÝ (SEMINÁŘE) BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ výstupy : Žák: 










odvodí hierarchii recentních organismů ze znalostí o jejich evoluci




učivo     

charakteristika živočišné buňky vznik mnohobuněčnosti - imigrační teorie, plakulární teorie systém živočichů evoluce orgánů a orgánových soustav živočichů etologie živočichů - teritoria, sociální chování, hierarchie



BIOLOGIE ČLOVĚKA

4/255







učivo 

rozšiřujícící učivo jednotlivých soustav člověka- latiské názvosloví



GENETIKA výstupy : Žák: 







využívá znalosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů



analyzuje možnosti využití znalostí z oblasti genetiky v běžném životě

učivo   

genetické výzkumy - genealogie genetické choroby člověka genové inženýrství



EKOLOGIE výstupy : Žák: 

odvodí hierarchii recentních organismů ze znalostí o jejich evoluci

učivo  

globání problémy lidstva- ekologické katastrofy,možnosti řešení živočichové a prostředí - ekologická 4/256







používá správně základní ekologické pojmy



objasňuje základní ekologické vztahy

nika, potravní ekologie, zoogeografické oblasti






LABORATORNÍ CVIČENÍ výstupy : Žák: 



vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy využívá znalosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů

učivo



 

pozorování nižších korýšů - tělesná stavba a základní životní funkce perloočky pozorování tkání fyziologické testy - tepová frekvence, krevní tlak, vitální kapacita



EXKURZE výstupy : Žák: 




analyzuje možnosti využití znalostí z oblasti genetiky v běžném životě

učivo  

návštěva dyalizační jednotky návštěva KRNAPU


4/257



Globální problémy, jejich příčiny a důsledky ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA




4/258


4/259

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.8.8. SEMINÁŘ ZÁKLADŮ SPOLEČENSKÝCH VĚD

Seminář je zaměřen na nonverbální komunikaci a její praktické využití v životě a na vybrané problematiky vývojové psychologie. Žáci se učí hledat informace v odborné literatuře, pracují s psychologickými pojmy, zpracovávají odborné referáty, snaží se řešit psychologické problémy. Žáci vystoupí s vlastním referátem na jimi zvolené téma z beletrie, která se dotýká různých psychologických problémů – změna osobnosti pod vlivem žárlivosti, úzkosti, drog, duševních onemocnění…, ale také z populárně naučné a odborné literatury. Žáci se tak učí zacházet s větším množstvím odborných informací, chápou podstatu daného problému, odhalují souvislosti, vztahy mezi psychickými jevy atp. Žáci se učí hájit svá zjištění a své názory. Učí se pečovat nejen o své tělesné zdraví, ale také o zdraví duševní. Výuku oživujeme především tvořivými technikami, skupinovou prací a zábavnými metodami. Využíváme i časopisu PSYCHOLOGIE DNES a dostupné odborné literatury. KLÍČOVÉ KOMPETENCE Kompetence k řešení problémů - žák : 













4/260










rozvíjí svůj osobní i odborný potenciál, rozpoznává a využívá příležitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním životě (navázáno na: ROZVÍJÍ SVŮJ OSOBNÍ I ODBORNÝ POTENCIÁL, ROZPOZNÁVÁ A VYUŽÍVÁ PŘÍLEŽITOSTI PRO SVŮJ ROZVOJ V OSOBNÍM A PROFESNÍM ŽIVOTĚ)










4/261

Školní vzdělávací program pro gymnázium Kompetence sociální a personální - žák : 







odhaduje důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích, své jednání a chování podle toho koriguje (navázáno na: ODHADUJE DŮSLEDKY VLASTNÍHO JEDNÁNÍ A CHOVÁNÍ V NEJRŮZNĚJŠÍCH SITUACÍCH, SVÉ JEDNÁNÍ A CHOVÁNÍ PODLE TOHO KORIGUJE)

















efektivně využívá moderní informační technologie (navázáno na: EFEKTIVNĚ VYUŽÍVÁ MODERNÍ INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE ) 4/262






3. ročník

dotace

2

povinnost (skupina)


3. ROČNÍK - DOTACE: 2, VOLITELNÝ (SEMINÁŘE) SEMINÁŘ ZÁKLADŮ SPOLEČENSKÝCH VĚD výstupy : Žák:         

porovná významné hypotézy o vzniku a působí na druhé příznivým dojmem úspěšně prodá své schopnosti při pohovorech, ve škole a v práci cítí se jistě ve společenských situacích dosahuje toho, co chce, kdy to chce přesvědčí druhé, aby přijali jeho stanovisko sděluje své myšlenky a nápady důrazněji rozvíjí přátelštější vztahy sjednává dohody jistěji a účinněji naučí se nebýt ovládán druhými

učivo              

nonverbální komunikace a její přínos a význam symboly, ilustrátory, regulátory, adaptéry první dojem vnější projev jak vyvolat imponující dojem nácvik uvolnění před schůzkou držení těla pravidla sebeúcty setkání a pozdravy tajná řeč úsměvů blízká setkání člověk v davu účinek vzdálenosti jak ovlivnit jednání

4/263


  

řídí a není přetěžován umí uklidnit druhé ví, co si druzí opravdu myslí

                          

podání ruky délka kontaktu styl stisku ruky prezentace seminární práce pohled, zrakový kontakt signály lásky deset kroků k důvěrnosti signály přitažlivosti jak odrazit nápadníka přesilové hry vyjádření převahy osobní prostor ovládání času vnímavost k řeči těla jak správně číst druhé jak správně číst vzpomínání oblékání 27 pravidel úspěšné řeči těla zasedací pořádek vědomá a nevědomá gesta schopnost vyjednávat asertivita psychologické testy poruchy osobnosti poruchy učení sociální patologie a psychopatologické jevy příčiny neúspěšné socializace zdroje deprivanství

4/264


5. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ - CHOVÁNÍ Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení - hodnocení a klasifikace chování žáků Chování je klasifikováno těmito stupni: 1 - velmi dobré, 2 - uspokojivé, 3 - neuspokojivé Zásady průběžného hodnocení 1) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. O klasifikaci rozhoduje ředitel po projednání v pedagogické radě. 2) Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školního řádu) během klasifikačního období. 3) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, k morální a rozumové vyspělosti žáka, k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. 4) Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole. Jsou-li však závažné a prokazatelné důvody udělit žákovi výchovné opatření vedoucí k posílení kázně, jeví se objektivní hodnotit žáka za chování zejména ve škole, ale ve vážných případech přihlédnout k chování i mimo školu, jedná-li se o případy, jejichž projednávání se škola přímo účastní. Rodiče je třeba vést k tomu, aby plně odpovídali za své děti v oblasti výchovné. Kritéria stupňů prospěchu Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Dopustil se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopustil závažného přestupku proti pravidlům chování nebo školnímu řádu, zpravidla se přes důtku ředitele dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování. Zásady pro udělování výchovných opatření a následná klasifikace Napomenutí třídním učitelem - uděluje třídní učitel za drobné přestupky bezprostředně po události. Zapíše se do třídního výkazu. Důtka třídního učitele - uděluje třídní učitel za závažnější přestupek nebo za alespoň 3 méně závažné přestupky po předchozím napomenutí třídním učitelem. Návrh je nutno projednat s ředitelem školy, zapíše se do třídního výkazu a písemně oznámí zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žáku.

5/1

Školní vzdělávací program pro gymnázium Klasifikace: Po udělené důtce třídního učitele následuje 2. stupeň z chování; pokud se žák po udělení důtky třídního učitele bude chovat vzorně, lze žáka klasifikovat 1. stupněm. Žáka lze klasifikovat 2. stupněm i bez důtky třídního učitele, pokud k závažnějšímu přestupku dojde těsně před ukončením klasifikace daného pololetí. Důtka ředitele školy – navrhne třídní učitel za závažný přestupek proti školnímu řádu nebo za další přestupky po udělené důtce třídního učitele. Projednává se na schůzi pedagogické rady, zapíše se do třídního výkazu a písemně oznámí zákonnému zástupci nebo zletilému žáku. Klasifikace: Po udělené důtce ředitele školy je žák klasifikován 3. stupněm. Důtka ředitele školy může být udělena i bez udělení předchozích výchovných opatření, pokud se jedná o velmi závažné provinění proti školnímu řádu, jako je např. požití a distribuce drog ve školním zařízení nebo při školní akci, krádež, šikana, neomluvené hodiny apod. Choval-li se žák po udělené důtce ředitele školy vzorně, lze ho klasifikovat stupněm 2. Při dlouhodobém negativním působení žáka na kolektiv v nižším stupni gymnázia, kdy se žák po uděleném kázeňském opatření a přes snahu pedagogů a výchovného poradce nezlepší, bude se zákonnými zástupci projednáno přeřazení žáka na jinou školu. Podmínečné vyloučení (max. délka podmínky jeden rok) - platí pouze pro vyšší stupeň gymnázia – navrhuje třídní učitel za vážný přestupek proti školnímu řádu (např. krádež, šikana, užívání návykových látek apod.) nebo za další přestupky po udělené důtce ředitele školy. Je nutno projednat na schůzi pedagogické rady a stanovit zkušební lhůtu. Zapíše se do třídního výkazu a písemně oznámí zákonnému zástupci nebo přímo zletilému žáku. Klasifikace: po podmíněném (nepodmíněném) vyloučení ze studia je žák klasifikován 3. stupněm (pouze v tom pololetí, ve kterém bylo podmíněné vyloučení uloženo).

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ – KLASIFIKACE Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení Výsledky vzdělávání jsou klasifikovány těmito stupni: 1 - výborný, 2 - chvalitebný, 3 - dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný Zásady průběžného hodnocení 1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. 3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové...), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky. 4. Žák školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. 5. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. 6. Zkoušení je prováděno před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po 5/2

Školní vzdělávací program pro gymnázium vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa, a v odůvodněných případech (např. individuální studijní plán). 7. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Do studijních průkazů jsou žáci povinni zapisovat si známky sami. 8. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 9. O termínu písemné zkoušky, která má trvat vyučovací hodinu, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do připraveného formuláře na nástěnce ve sborovně. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 10. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 11. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. 12. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. 13. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě. 14. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. 15. Zákonné zástupce žáka informuje o jeho prospěchu a chování: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitelé jednotlivých předmětů, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají. 16. Informace jsou zákonným zástupcům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo pohovorových hodinách, na které jsou zákonní zástupci zváni. Zákonní zástupci, kteří se nemohli dostavit na školou v určeném termínu, mohou požádat vyučující o individuální konzultaci. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zákonným zástupcům žáka, nikoli veřejně. 17. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. 18. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin; v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. 19. Třídní učitelé a výchovný poradce jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu 5/3

Školní vzdělávací program pro gymnázium získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů nebo výchovného poradce na pedagogické radě. Podrobnosti o komisionálních zkouškách 1. Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: a) koná-li opravné zkoušky, b) požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení. 2. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu. 3. Vzhledem k objektivní a odpovědné klasifikaci může ředitel školy na návrh vyučujícího nařídit komisionální zkoušku, pokud absence žáka přesáhne 30%. 4. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. Informace o složení komise a termínu se zveřejňují na nástěnce v 1. patře budovy v ul. Kostelní nebo na nástěnce v přízemí vlevo na budově v ul. Tkalcovská. 5. V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 a 3 může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou. 6. Komisionální zkoušku podle odstavce 1, 2 a 3 může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.

AUTOEVALUACE ŠKOLY

Cíle, kritéria a nástroje autoevaluace, časové rozvržení autoevaluačních činností

1. Podmínky ke vzdělávání

cíle

kritéria

nástroje

zhodnocení vnějších i vnitřních podmínek

demografické podmínky ekonomické podmínky technologické podmínky statistika přijímaných žáků

sledování

časové vymezení jedenkrát ročně

ekonomická analýza sledování

jedenkrát ročně

statistické vyhodnocení

jedenkrát ročně

jedenkrát ročně

5/4

Školní vzdělávací program pro gymnázium 2.Průběh vzdělávání

cíle

kritéria

nástroje

posoudit, zda žáci dosahují výsledků odpovídajících jejich indiviuálním možnostem

úroveň výuky

zpětná vazba maturantů

hospitace vedení školy hospitace předsedů před. komisí rozhovor v předm. komisích průběžné dotazování

cíle

kritéria

nástroje

zjistit spokojenost žáků s kvalitou poskytovaného vzdělání a s prostředím školy

individuální přístup prostředí školy

pozorování, rozhovor rozhovor

cíle

kritéria

nástroje

zjistit spokojenost rodičů s kvalitou poskytovaného vzdělání a s prostředím školy

informovanost rodičů

rozhovor, pozorování rozhovor na třídních schůzkách

zpětná vazba vyučujících

časové vymezení průběžně průběžně

jedenkrát ročně

jedenkrát ročně

3a.Podpora školy žákům

časové vymezení průběžně průběžně

3b.Spolupráce s rodiči

časové vymezení průběžně dvakrát ročně

3c.Vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání

cíle

kritéria

nástroje

zjistit spokojenost zainteresovaných s kvalitou poskytovaného vzdělání a s prostředím školy

spolupráce vyučujících spolupráce s pedagogickopsychologickou poradnou

sledování, rozhovor zpráva výchovného poradce

časové vymezení jedenkrát za tři roky jedenkrát ročně

5/5

Školní vzdělávací program pro gymnázium 4.Výsledky vzdělávání žáků

cíle

kritéria

nástroje

posoudit výsledky žáků

klasifikace pololetní výsledky maturitních zkoušek úspěšnost přijetí na VŠ

statistika tříd, předmětů statistika maturitních zkoušek statistika dle získaných informací výsledky soutěží

úspěch žáků v soutěžích

časové vymezení jedenkrát za pololetí jedenkrát ročně

jedenkrát ročně

průběžně

5a.Řízení školy, kvalita personální práce

cíle

kritéria

nástroje

posoudit kvalitu řízení školy

komunikace vedení školy s pedagogickým sborem

rozhovor pozorování

časové vymezení jedenkrát za tři roky

5b.Kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

cíle

kritéria

nástroje

posoudit odborný růst pedagogických pracovníků

kvalita vzdělávacích kurzů

hodnocení kurzů

časové vymezení jedenkrát ročně

5/6

Školní vzdělávací program pro gymnázium 6.Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám

cíle

kritéria

nástroje

získat obraz školy na veřejnosti

propagace školy v médiích akce pro veřejnost úspěchy žáků uplatnění a spokojenost absolventů školní aktivity technické vybavení materiální a personální zázemí úspěšní veřejně známí žáci a absolventi

portfolio školních úspěchů

časové vymezení jedenkrát ročně (pedagogická rada, výroční zpráva o činnosti školy)

jedenkrát za pět let

5/7

41 GYMNÁZIUM SE SPORTOVNÍ PŘÍPRAVOU (ZAHÁJENÍ STUDIA OD )

Recommend Documents