4. V šumění Böhmerwaldu. Literatura a umění Šumavy

Projekt „Škola Cross Border“ / ACCC / 2009 Tento projekt se mohl uskutečnit díky podpoře země Horní Rakousko, odboru kultury a Jihočeského kraje

4.

V šumění Böhmerwaldu. Literatura a umění Šumavy Řešení pro učitelky/učitele

4.1 Více informací o Šumavě - několik tipů na (webovou) literaturu: Grünes Herz Europas - Nationalparkregion Donau-Moldau e.V.: Bayerischer Wald und Böhmerwald, Natur - Kulturlandschaft - Wald, Aufgaben und Chancen im grünen Herzen Europas, 2006 (německy a česky) http://www.boehmerwald.at (německy, anglicky) http://de.wikipedia.org/wiki/B%C3%B6hmerwald (německy) http://www.info-sumava.cz/ (česky) http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0umava (česky) http://www.boehmerwaldnet.de (německy a česky) Národní park Šumava: http://www.npsumava.cz/ (česky) http://www.czechtourism.com/ger/de/docs/what-to-see/national-parks/all/sumava/ (německy, česky, další jazyky)

4.2. Šumavské pověsti: Tip na výlet: Čertova stěna http://www.boehmerwaldjournal.de/suedboehmen/89f36e94750b71c46.html Děti potěší, když můžou najít čertův kámen, do kterého čert podle pověsti ve vzteku kopl a zanechal na něm stopu. Ale pozor, děti by neměly zůstat bez dozoru, protože svahy jsou tu opravdu prudké. Jak najít parkoviště u Čertovy stěny? Na cestě z Vyššího Brodu směrem na Lipno se na levé straně před mírnou zatáčkou doleva nachází parkoviště; směrem od Lipna naopak napravo po mírné zatáčce doprava. Lesní cestu ke skále (pěšky dvě minuty) najdete, když půjdete po silnici asi 100 metrů pěšky směrem na Lipno, silnici potom přejdete a dostanete se na vyšlapanou lesní cestu. Pozor: Přejít silnici od parkoviště na lesní cestu není bez nebezpečí. Velikému skalnímu bloku nad řekou se říká Čertova kazatelna a příkrému svahu plnému obrovských kamenů Čertova stěna. Tato skála se kdysi dávno jmenovala Strašidelník. Podle starých legend to bylo posvátné místo, na němž staří Slované uctívali svého boha dobra Svatoroha. Křesťanství potom údajně použilo tuto starou legendu, aby vytvořilo novou, ve které zlo představuje čert a dobro klášter ve Vyšším Brodě. Další pověsti ze Šumavy: www.sagen.at

1 Tyto podklady si rozhodně nečiní nárok na úplnost. Pokud víte o další literatuře, webových stránkách nebo filmech, rozhlasových pořadech atd., kontaktujte nás prosím na mailové adrese [email protected]. Rádi Vaše návrhy zahrneme do našich materiálů! Všechny učitelské listy s řešením si lze také stáhnout na: http://projekt.ac-cc.net/index.php?option=com_letterman&task=view&Itemid=7&id=43


4.3 Básníci Šumavy Doplňování:

Adalbert Stifter se narodil 23. října 1805 v Horní Plané. Když mu bylo dvanáct let, umřel mu otec a malý Adalbert musel pomáhat na statku svých prarodičů. Byl však velmi nadaný, a tak byl v roce 1819 přijat ke studiu na gymnáziu v Kremsmünsteru. Zde mladý Adalbert Stifter objevil své literární sklony, věnoval se ale také přírodním vědám a malbě. Po maturitě odešel do Vídně, aby tam pokračoval ve studiu. Živil se jako soukromý učitel a malíř krajin. Mimoto také pro vlastní potěšení psal povídky. Poté co jeho novela, uveřejněná bez autorova vědomí, získala velký úspěch, přestal Stifter téměř malovat a věnoval se více psaní. V několika různých časopisech otiskl povídky jako "Brigita", "Horský křišťál", "Hvozd" a "Popsaná jedlička", které později také vydal knižně ve sbornících. Tyto knihy s povídkami nesly název "Paměti mého pradědečka", "Pestré kameny" a "Studie". V roce 1849 byl Stifter jmenován hornorakouským školním inspektorem s titulem c.k. školní rada, načež se z Vídně přestěhoval do Lince. Adalbert Stifter zemřel 28. ledna 1868.

Carl Faustin Klostermann se narodil 13. února 1848 v hornorakouském Haagu v Innviertelu. (V té době už byl Stifter známý jako úspěšný autor povídek!) Velmi brzy se jeho otec, který byl lékařem, vrátil s celou rodinou do své původní vlasti, na Šumavu. Chlapec zde vyrůstal - podle toho, kde jeho otec právě pracoval částečně v převážně německy mluvících, částečně v česky mluvících oblastech. Klostermann byl velmi dobře jazykově nadaný (v dospělosti ovládal dvanáct jazyků!) a už jako dítě se naučil německy i česky. Když mu bylo dvanáct let, poslal jej otec k selským příbuzným: tam malý Carl žil jako každé jiné selské dítě a zamiloval si také Šumavu. Svoje studium medicíny ve Vídni nedokončil a ani jako novinář neměl valný úspěch. Poté pracoval jako soukromý učitel a psal pro časopis „Politik“. Jeho texty vzbudily ohlas, ale jeho jediná kniha v němčině, „Böhmerwaldskizzen“ (Črty ze Šumavy), byl jeden velký neúspěch. Klostermannova bez příkras líčená Šumava nebyla čtenářům, kteří byli navyklí na Stifterův vlídný styl, moc po chuti. Snad jediný, koho „Böhmerwaldskizzen“ nadchly, byl Václav Vlček, renomovaný český vydavatel. České publikum přijalo Klostermannovy práce velmi dobře, a tak si změnil křestní jméno na Karel a ve psaní pokračoval už jen česky.

Srovnání Šumavy v pojetí Stiftera a Klostermanna: Zdroj: Enklaar, Jettie; Ester, Hans: Geborgenheit und Gefährdung in der epischen und malerischen Welt Adalbert Stifters, Königshausen & Neumann, 2005 „Pokud mluvíme o Šumavě jako o celku, musíme také přiznat, že Stifterova Šumava je jiná než Šumava Watzlikova nebo Klostermannova. A to jak geograficky, tak duchovně. Ve smyslu rozdělení krajin, které jsme naznačili na začátku - na krajinu "mnoha básníků", "bez básníků" a krajinu "jednoho básníka" - patří Šumava k prvnímu typu. Stifterova Šumava v konkrétním významu Šumava, která bude navždy patřit jen jemu a zůstane jen jeho, která bude mít jen jeho jako "jediného básníka", vypravěče mýtů a mýtického hrdinu - je úzce a přesně vymezená krajina. Je to krajina podél Vltavy se záchytnými body Horní Planá, Frymburk a Vítkův Kámen. Ve srovnání s hlubokou a divokou Šumavou, jak ji viděl Klostermann, je mnohem „bezpečnější", klidnější, kultivovanější a je pod vlivem přímého sousedství jak s rakouským územím, tak i s rožmberským regionem Vltavy.“



Několik citátů Karla Klostermanna a Adalberta Stiftera: KAREL KLOSTERMANN: Z knihy "Faustinovy příběhy ze Šumavy": (Popis nedotčené lesní krajiny) „Divoce rozházená kusiska ruly, jako by se hora rozprskla působením svých vnitřních sil v divoký chaos, balvany porostlé mechem a plazivými kapradinami. V mechoví se všude plazí kořeny stromů. Kořeny svírají balvany, svazují pukliny, noří se do děr a trhlin, větve se proplétají a tvoří nepopsatelnou změť, ve které v boji o prostor a vzduch utkvěly zadušené mrtvoly těch slabších a poražených. Na několika místech sutiny skal náhle mizí, silná vrstva humusu pokrývá zem. Na těchto místech vyrazily k nebi obrovské smrky, jedle a buky, majestátní prales na metr silných kmenů, v jejichž vrcholcích, úplně nahoře, zpívá vítr svou píseň.“ Z knihy „Črty ze Šumavy“: „Pro tyto části lesa je charakteristická neuvěřitelně bujná vegetace. Stromy, které porazil vítr, nalevo i napravo od cesty, na nich se bujně rozmáhá podrost, kapradiny málem vyšší než člověk, metrová tráva, několik čtverečných sáhů rozlezlá změť kořenů, které vítr vyrval ze země; jednotlivé pozůstatky neproniknutelného pralesa, který se tu rozkládal ještě nedávno, zcela okouzlí mysl obdivovatele přírody.“ „Jsme tedy v Březníku vedle domu Ráchel, nejosamělejšího lidského obydlí na Šumavě. Melancholický a přesto svým způsobem překrásný výhled od lesa nebo od Hegerova domu k jihu. Naproti nám Luzný, vrcholek zahalený v modravých parách. Přímo před námi zelené pastviny a napravo a nalevo od nich šedozelený koberec kleče. Za letního rána tu vznikají bílé, husté mlhy, které se vlní jako záludné moře, dokud se slunce nevyhoupne nahoru na modré nebe a nerozpustí je svým žhnoucím žárem.“ „Lesy na bavorské straně byly tenkrát nesrovnatelně majestátní a ještě dnes svou impozantní hojnou vegetací překonávají lesy na české straně. Rozkládal se tu černý, tichý prales se svými tmavými jedlemi, tlejícími vývraty a šedozelenými lišejníky, zahalen v zádumčivé mlčení.“ „Mýtiny a na některých místech dokonce lesní louky plné květů sice narušují jednotvárnost věčně stejného, a přesto proměnlivého lesa, ale tyto paseky jsou spíše mladšího data. Hlavně na bavorské straně - kus cesty jdeš bez přestávky po hranici - má les charakter pralesa a spousta náletů listnatých dřevin, které tu vyrazily, příjemně obměňuje scenérii. Útlé, bělavé buky, křehké břízy, velkolisté javory a na podzim červenými bobulemi poseté jeřabiny, to všechno ti mává světlou zelení svých listů.“ (Opravdu výstižný popis Šumavy): „Ale jednu věc Šumavě nelze upřít: působí jako melancholická píseň, která mocně klepe na dveře našeho srdce. Monotónně, věčně stejně před námi leží lesy i zasmušilé mechy a vyprávějí nám epos, kterému se sotvaco vyrovná, epos o zaniklém rodu obrů, stvořeném i zničeném přírodou.“

ADALBERT STIFTER: "...A kdyby tu nebyly hory a výšiny, které nás obklopují, viděl bys mnohem více domů a obcí: Karlovy Dvory, Hůrku, Černou v Pošumaví, Olšinu, Jelm, Hodňov a na protilehlé straně Pihlov, Pernek, Želnavu a mnoho dalších. Viděl bys pak, že tyto osady jsou plné života, že se zde lidé ve dne v noci snaží o své živobytí a prožívají radost, která je nám na tomto světě dána. Proto jsem ti ukázal lesy a vesničky, protože se v nich udál příběh, který jsem ti na začátku slíbil vypravovat. Ale pojďme dál, ať dojdeme do cíle, budu ti vypravovat za chůze..." A. Stifter "Pestré kameny" - Žula "...Jednoho

dne byly kameny obzvláště horké. Slunce sice po celý den nevysvitlo, ale i tak se prodralo přes matný závoj, který pokrýval celou oblohu, a bylo možné vidět jeho mlhavý obraz, který vše v kamenité krajině obklopil neskutečným světlem, které nevytvářelo žádný stín; přesto byly listy několika málo rostlin, které tu bylo vidět, povadlé. I když skoro žádné sluneční světlo neprošlo mlhou, bylo takové vedro, jako by na jasném nebi vyšla tři tropická slunce a chtěla sežehnout všechno pod nimi..." A. Stifter "Pestré kameny" - Vápenec 3 Tyto podklady si rozhodně nečiní nárok na úplnost. Pokud víte o další literatuře, webových stránkách nebo filmech, rozhlasových pořadech atd., kontaktujte nás prosím na mailové adrese [email protected]. Rádi Vaše návrhy zahrneme do našich materiálů! Všechny učitelské listy s řešením si lze také stáhnout na: http://projekt.ac-cc.net/index.php?option=com_letterman&task=view&Itemid=7&id=43


"...Potom se podívej také k severu; tam odpočívají široké hřbety lesů a sestupují, líbezně modročerné jako soumrak, k stříbřitému lesku Vltavy. Na západě se modrá jeden přívětivě zbarvený hvozd za druhým a k nebi z nich stoupá několik jemných, krásných modrých sloupců kouře až do jasného nebe. V tom pohledu je tolik nevýslovné krásy i žalosti..." A. Stifter ´"Hvozd" (1842) "...Když jsem se za studií o prázdninách často potuloval lesy v okolí svého rodiště, Horní Plané v jižních Čechách, rád jsem sestupoval dolů ke starému Rosenbergerovi, a zůstal jsem tam, nezřídka s pár přáteli, několik dní v jeho domě, kde bylo dobré a levné jídlo a ubytování. Tak jsem se skamarádil s jeho dětmi..." A. Stifter "Z bavorského lesa" (1868) Plešné jezero "...Protože sem vítr opravdu nezavane, je voda klidná, nepohnutá a les a šedé skály a nebe se zhlížejí v jeho hloubce jako v obrovitánském zrcadle. Nad ním malý plácek hluboké monotónní nebeské modři. Člověk tu může zůstat a přemýšlet a ani hlásek nepřeruší tok myšlenek proudící myslí, nanejvýš snad, když spadne z jedle šiška nebo když zakřičí pták. Často ve mně vyvstává ta samá představa, když sedím tady na břehu: jezero jako strašidelné oko přírody, které se tu na mě dívá - hluboké a černé - nad ním čelo a obočí skal, lemované řasami temných jedlí - a v něm nehybná voda jako zkamenělá slza..." "...Když jsme prošli branou a nechali město za zády, polkla nás jasná, zelená tráva se spoustou stromů, celý prostor byl orámován nádhernou měsíčnou nocí. Nesmírné nebe, jakoby odlité z drahokamu, se tyčilo nad předměstím, nebe zcela bez mráčku, a na jeho vrcholu svítil kotouč měsíce, z kterého se dolů vylévalo světlo..." A. Stifter "Pestré kameny" - Turmalín http://www.zitate-zitat.de/autoren.php/41179/Stifter,-Adalbert Ukázka z Adalberta Stiftera: „Babí léto“ / Kapitola „Die Einkehr“ (německy) http://www.ebooks.at/smp_nach.pdf

Tipy na (webovou) literaturu k tématu: Literární a odborné texty o Šumavě a literatuře Šumavy: Schreiber, Norbert (Hrsg.): „Europa erlesen - Böhmerwald“, Wieser Verlag 2007 (u.a Rainer Maria Rilke, Goethe, August Strindberg, Erich Kästner,...) Recenze v Süddeutsche Zeitung o knize „Europa erlesen - Böhmerwald“: Právě vyšel nejnovější svazek o Šumavě, který obsahuje texty více než sedmdesáti autorů - nejen těch, kteří pocházejí přímo ze Šumavy, tedy Adalberta Stiftera, Andrease Hartauera, Rudolfa Kubitscheka a Karla Klostermanna, ale také texty například Johanna Wolfganga von Goethe, Rainera Maria Rilkeho, Ericha Kästnera, Heinricha Heineho, Josepha von Eichendorffa, Ingeborg Bachmann a dalších, Zastoupeni jsou i čeští autoři jako například Bohumil Hrabal, Jiří Gruša nebo Ivo Kareš. Je opravdu potěšení tímto svazkem listovat, číst ho a poznávat na jeho stránkách německo-českou krajinu očima a smysly mnoha zcela odlišných autorů. Není nutné číst od začátku do konce, podle chuti a nálady si lze vždy najít ten pravý text.

Netzwerk Memoria (Hrsg.): „Stifter reloaded. Ein Dutzend bunter Steine“, Picus Verlag, 2005. "Netzwerk Memoria", projekt autorů Rudolfa Habringera, Waltera Kohla a Andrease Webera, který se věnuje sbírání vzpomínkového materiálu z 20. století a rakousko-české kulturní výměně, vydal sborník Stifter reloaded. Šest hornorakouských a šest českých autorů se zabývalo Stifterovými "Pestrými kameny" ("Žula", "Vápenec", "Turmalín", "Horský křišťál", "Kočičí stříbro" a "Horské mléko").

Weber; Habringer; Kohl: „Hinter dem Niemandsland - wechselnd bis heiter. Böhmische und österreichische Geschichten“, Edition Sandkorn, 2003 12 českých a 11 rakouských spisovatelů společně napsalo knihu o dějinách česko-rakouského pohraničí.

OÖ. Portál rakouské literatury: www.literaturnetz.at (německy) CZ. Portál české literatury: www.czlit.cz (česky, německy, další jazyky) 4 Tyto podklady si rozhodně nečiní nárok na úplnost. Pokud víte o další literatuře, webových stránkách nebo filmech, rozhlasových pořadech atd., kontaktujte nás prosím na mailové adrese [email protected]. Rádi Vaše návrhy zahrneme do našich materiálů! Všechny učitelské listy s řešením si lze také stáhnout na: http://projekt.ac-cc.net/index.php?option=com_letterman&task=view&Itemid=7&id=43


Spisovatelé/spisovatelky z jižních Čech a Horního Rakouska (česky a německy) www.ac-cc.net (rubrika Kulturní kontakty, vybrat Literatura)

Výběr z (webové) literatury o Stifterovi a Klostermannovi: Jiří Gruša: „Der tschechische Stifter oder: der Stifter der Tschechen“ http://www.adalbertstifter.at/StifterjahrGrusa.htm Hugo Schanovsky: „Er gab den Schmerz nicht her. Licht und Schatten um Adalbert Stifter“, Verlag Steinmaßl Václav Dresler: Básník Šumavy. S úvodem Adolfa Heyduka a vlastím životopisem Klostermannovým. Brno, 1914 Max Regal: Život a dílo Karla Klostermanna. Prag: Jos. R. Vilímek, 1926 Jiřina Mikuškovičová: Karel Klostermann. Personální bibliografie. České Budějovice: Krajská knihovna, 1976 Mareile Ahrndt: Karl Klostermann (1848-1923) als Schriftsteller in zwei Sprachen. Die allmähliche Wandlung eines Deutschen zum tschechischen Literaten. Frankfurt am Main: Haag + Herchen, 1995 Karel Klostermann a Adalbert Stifter http://www.klostermann.cz/ (německy a česky) Karel Klostermann und Adalbert Stifter – Dichter der Wildnis (německy) Von Gerold Dvorak: http://www.waldwildnis.de/cd/archiv/gerold_dvorak_stifter.htm Anlässlich einer Fachtagung der Bayerische Akademie für Naturschutz und Landschaftspflege vom 12.-14. Oktober in Winterberg / Vimperk Adalbert Stifter: http://www.adalbertstifter.at (německy) http://www.stifter2005.at/alias/stifter_startseite Publikaci „Adalbert Stifter im Böhmerwald“ lze bezplatně objednat na tel. +43/(0)732/7720-14875, popř. mailem na [email protected] Programy pro děti ve Stifterově domě: http://www.stifter-haus.at/DE,2-3,Kinder-im-Stifterhaus

Tipy na exkurzi: Památník - Rodný dům Adalberta Stiftera Pobočka Regionálního muzea v Českém Krumlově Stálá expozice Adalbert Stifter a rodný kraj Dvoujazyčná Č-N expozice připomíná osobnost i dílo Adalberta Stiftera ve vztahu k rodišti a Šumavě. Pořádány jsou také sezónní výstavy. Adresa: Palackého 21, 382 26 Horní Planá Tel./Fax: 380 738 473 [email protected], www.horniplana.cz



Centrum Adalberta Stiftera v Horní Plané na Šumavě http://www.stifter-centrum.info/ Jiráskova 168 382 26 Horní Planá Tel: +420 380 738 034 Fax:+420 380 738 057 Otevírací doba: květen – říjen : denně mimo pondělí od 10.00 do 12.00 hod. a od 14.00 do 17.00 hod. listopad – duben : pondělí až pátek od 10.00 do 12.00 hod. a od 13.00 do 15.00 hod. Centrum organizuje mimo jiné semináře, především v oblasti česko-německo-rakouských vztahů v minulosti, současnosti a v budoucnosti, ale i výstavy, kulturní a další akce.

Horní Rakousko. Muzeum literatury (Adalbert-Stifter Haus) Ve Stifterově původní pracovně je dnes umístěn jeho památník, zbývající místnosti bývalého Stifterova bytu ve druhém patře hostí Hornorakouské muzeum literatury: Multimediální expozice nabízí zájemcům o literaturu přehled období a osobností hornorakouských literárních dějin od středověku až dodnes, od Dietmara von Aist až po Thomase Bernharda. Muzeum literatury nabízí také speciální programy pro děti a mládež. V blízké budoucnosti se plánuje nová koncepce muzea, která přinese nová muzejně pedagogická řešení. Kontakt: Mag. Claudia Lehner, Tel.: +43 (0)732/7720/11298 Otevřeno denně mimo pondělí od 10.00 do 15.00.


4. V šumění Böhmerwaldu. Literatura a umění Šumavy

Recommend Documents