4. číslo časopisu pro členy a přátele 6. oddílu vodních skautů Třebíč
Na úvod Ahoj. Tak tu máme podzimní číslo oddílového časopisu. Oproti jiným plátkům má tu výhodu, že si ho člověk nemusí předplácet. Prostě stačí přijít na schůzku a tam ho dostaneš, nebo si ho můžeš stáhnout v elektronické podobě z internetu. V této sezóně navíc už vyšlo jedno speciální číslo. Toto číslo je pro změnu takové klasické. Dozvíš se tu, co se všechno událo nového, co je jinak, co je stejně. Co dodat. Vzhůru do čtení!
Novinky ➔Od prázdnin už měla Šestka dvě oddílové schůzky, na kterých se sešli všechny tři
družiny (Rosničky, Pstruzi a Vodníčci). ➔13.10. se na tradiční Lorenzově stuze umístili obě naše posádky na prvních místech! ➔19.10. se konalo Setkání bývalých členů Šestky ➔16.11. proběhl přístavní sněm. Do funkce kapitána přístavu byl opět zvolen Zdeněk Dvořák, jeho zástupcem se stala Eva Česneková. Do funkce výchovného zpravodaje byl jmenován Milan Maxa, mediálním zpravodajem se stal Zdeněk Materna a organizačním zpravodajem Zdeněk Jančík. Připravují se nové webové stránky Žluté ponorky. ➔Vyšla experimentální nováčkovská zkouška pro skauty a skautky. ➔Mikroskop a Zdenda absolvovali Vůdcovský lesní kurz Velká Morava, který byl zakončen vůdcovskou zkouškou. ➔Koncem listopadu by mělo být zveřejněné vyhodnocení soutěže Táborová stavba roku 2007. Všichni jsme napnutí, jestli náhodou neuspějeme :) ➔V lednu se koná velké setkání vedoucích jménem Elixír. Jedeme se tam vzdělávat.
Důležité upozornění. Protože má Šestka hrozně moc skvělých akcí, nemůžou tu být zápisky a fotky z všech. To by potom náš časopis připomínal spíš telefonní seznam! Proto tu jsou jen vybrané zápisky. Kdo si chce přečíst, nebo prohlédnout více, nechť zavítá na naše oddílové stránky na adrese www.sestka.abahoa.cz, kde najde čtení dostatek. Doporučujeme taktéž videa z našich akcí na www.youtube.com. A pozor, články jsou i nejsou chronologicky řazené... To kvůli zmatení nepřítele ;)
Kudy kam na internetu Oddílové stránky Co najdeš na našich oddílových stránkách? Fotky a zápisky z akcí, zápisky z družinovek a oddílovek, ankety, kvízy, důležité novinky, kalendář akcí, oddílový chat, vtipy... Tak se tam nezapomeň pravidelně dívat a neboj se něco napsat. Ke každému článku (třeba k zápisku ze schůzky) můžeš napsat svůj komentář. Třeba jak se ti družinovka líbila.
www.sestka.abahoa.cz
Teepek – ty ho ještě neznáš? Cože? Ty ještě neznáš Teepka? Tak to jsi o hodně přišel, protože všichni moderní skauti si ho už dávno prohlíží. Na Teepkovi najdeš recenze filmů, tipy na výlety, rady jak vybírat vybavení, článečky o ekologii, o knížkách, různé testy, recepty, fotoromán, chat, seznamku, blogy... No prostě všechno, na co si jen vzpomeneš :)
www.teepek.cz
Víš co patří na kroj? Pokud nevíš co přesně a kam patří na skautský kroj nezoufej, existuje stránka, kde si to můžeš zjistit. Naklikáš si přesně co chceš mít na kroji a na obrázku se ti přesně takový kroj ukáže. Dobrý, co? Tak šup, běž to vyzkoušet.
www.sweb.cz/skautsky.kroj/
Šestka jede dále doporučuje: pro rovery a rangers Rovernet na adrese www.skaut.cz/rovernet, pro všechny Skautská křižovatka www.krizovatka.skaut.cz.
Co se v Šestce událo... Úsvit druhého století skautingu Prvního srpna, přesně v den, kdy v Anglii před sto lety začal první skautský tábor, jsme se o půl páté sešli na Kostelíčku. Než vysvitlo sluníčko, povídali jsme si a zamýšleli se. Po tom, co se nám sluneční kotouč ukázal v celé své kráse, následovalo obnovení skautských slibů. Pozdravit nové století skautingu v ČR vyrazilo asi 3000 skautů. Všechny vrcholy, na které skauti stoupaly, mají výšku dohromady přes 30 km. Nejvíc lidí se sešlo na Ivančeně. „1. srpna 1907 v osm hodin ráno zatroubil Robert BadenPowell na ostrově Brownsea na roh kudu. Zahájil tak nejen první skautský tábor na světě, ale vlastně i celé první století skautingu. 1. srpna 2007, přesně o sto let později, se ve světě uskuteční tisíce skautských setkání a milionkrát zazní slova skautského slibu. Skauti celého světa společně oslaví začátek druhého století skautingu.“
32. Špačková liga (8. 9. 2007) Přijeli jsme tam něco po deváté hodině. Zuzka tam už byla, protože jela na kole. Dojeli jsme tam a hledali ještě nějaké děcka do týmu. Pak jsme nějaké našli a už nás bylo hodně, tak jsme to rozdělili na dvě družstva. V našem družstvu hrálii já (Špaget), Zuzka, Renča, Lenka, Ruda, Charlie, Filip, Domajs. Jak jsme byli po těch skupinách, tak jsme vymýšleli pokřik a jak se budem jmenovat. Zuzka přišla na název a na pokřik Reňa. Název byl Směska a pokřik byl "Směska jede směska hraje určitě to vyhrajeme". Žáci byli jenom 2 družstva a dospělých nevim. Až jsme to všechno vymysleli, tak jsme si to na zkoužku zahráli. Pak jsme hráli na 3 vítězný. Samozřejmě, že jsme to vyhráli my Směska. Někteří tam potom ještě čekali, ale Já a Renča jsme jeli dom hned po zápase. Špaget. Za kluky pouze dodám, že jsme na louku u rybníka Přibyl opět netrefili napoprvé... Ostatně jako každý rok :) Zdenda.
Vodácký závod „Přes tři jezy 2007“ Ráno jsme museli vstávat ve 3 hodiny. Někteří mohli spát v klubovně, například skautky. V 5 hodin jsme měli sraz u loděnice. Loděnice se nakládaly lodě a také jsme čekali na nějaké opozdilce. Když jsme dojeli do Prahy začalo škaredě pršet. Vyložili jsme lodě a vzápětí dorazila Mikroskop, Pavlík a Lumír. Chvíli jsme mokli a pak jsme se zeptali Lumíra, jestli můžou holky do auta. Tam jsme se pěkně ohřály. Na závodech první vyjížděli kluci (Charlie, Domajz, Ondra, Maňásek). Zároveň s nimi jeli kluci z pětky.
Po nějakém čase jeli jsme my holky (Piškot, Tina, Špaget, Ijá a Mikroskop ). Když jsme vyrazily začalo víc pršet. Na konci jsme už nemohly, ale nevzdávaly jsme to. Myslely jsme si že jsme poslední, ale nebyla to pravda, otočily jsme se a za náma loď. Na Karlově mostě nás povzbuzoval Lumír a Pavlík. Po té co jsme dorazily, převlíkly jsme se v dešti a dooblékly jsme se v autobuse. Pak jsme byly oblečené a usušené. Dostaly jsme 5 lístečků a šly na párek. Až jsme byli všichni v autobuse. Nelijeme na místo, kde byla druhá skupinka. Nasedli si a mohli jsme tradá domu. TYTO TŘI JEZY SE MI LÍBILY. PŘÍŠTĚ POJEDU ZAS I KDYŽ STARŠÍ. Íja Jako zástupce kapitána Šestky chválím všechny, kteří letošní Tři jezy zvládli. Nebylo to lehké, protože trať je dlouhá a ke všemu ještě pršelo. Ale nikdo se nevzdal a bojovali jste až do konce! A tak to má být. Patří vám můj obdiv. Zdenda.
Setkání bývalých členů Šestky
K 17 letům výročí založení našeho oddílu jsme uspořádali Setkání bývalých členů Šestky. Skautů a skautek se sešlo opravdu hodně. Promítaly se fotky, prohlížely kroniky a hlavně se povídalo.
JOTI – jamboree na internetu Letos (jako každý rok) se konalo světové jamboree na internetu. Skauti z celého světa zasedli k počítačům a dali se do vzájemného seznamování. My jsme se odebrali na ZŠ Na Kopcích, kde nás v počítačové klubovně čekala řada úkolů. Procvičili jsme si vyhledávání informací na internetu, odesílání emailu s přílohou, ovládání oddílových stránek, vyzkoušeli se zaregistrovat na www.teepek.cz a podobně. Za splněné úkoly čekali na skautíky cenné body.
www.
@
Na youtube.com je spousta videí z JOTI, tak ně nezapomeň mrknout... Adresa je http://www.youtube.com/view_play_list?p=AFA4DFB85FF156E3, ale stačí zadat do vyhledávání JOTI... To bude asi jednodušší ;)
Podzimní výprava (Stařeč)
Budíček byl v sobotu v 8:00 hod. Měli jsme 10 min. Na nachystání na rozcvičku. Na rozcvičku jsme šli ven a běhali jsme kolečka kolem dvora.Pak jsme snídali buchty. S Piškotem jsme hráli hru na opilý slony. Potom jsme s Latry hráli na hoňku s lístky. Přijela pak Mikroskop a s ní jsme hráli hru na zajíce. Pak jsme dělali chvíli pandu a hráli hry. Potom jsme šli na oběd. Po obědě byl odpolední klid a někteří z nás byli venku a zkoušeli chodit na chůdách. Potom skončil odpolední klid a šli jsme na výlet. Šli jsme lesem a hráli různé hry. Vrátili jsme se v 17:13 hodin. Po výletě jsme odpočívali v pokojích a cvičili jsme scénku. Pak byla večeře (kterou dělali holky). Potom jsme večeřli. Pak jsme procvičovali scénku. Pak jsme byli ještě chvíli v kuchyni. Šli jsme pak do sálu a hráli scénky a pak jsme se Zelím zpívali a Zelí hrál na kytaru. Po pár písniček jsme hráli hry. Pak jsme šli do postelí a Zdenda a Terka nám něco četli a pak jsme šli spát. Špaget
Pstruzi ve Veselí Tohle číslo časopisu je tak trochu pstruží. Víte, že Pstruzi byli ve Veselí nad Moravou? Co tam všechno zažili? V pátek jsme na vlakovém nádraží nastoupili do vlaku a jeli jsme do Brna. Tam jsme přesedli a jeli jsme až do Veselí. Jakmile jsme vystoupili z vlaku, šli jsme za vlčaty. Cestou nám Mrož (jejich vedoucí) vykládal o městě. Když jsme došli tak první co jsme udělali bylo to, že jsme hráli hru na seznamování. Dohromady jsme hráli tři hry. První hra byla, že si každý vybral jednoho z neznámých dětí a zjistil o něm co nejvíc. Druhá hra byla o tom, že jsme se rozdělili na poloviny a sedli si proti sobě, mezi námi bylo plátno a každá polovina vybrala jednoho dobrovolníka, který se posadil blíž k plátnu, pak se plátno sundalo a ten vybraný musel říct jméno toho druhého. Pak nám Zdenda napsal na čelo čísla a museli jsme zjistit čísla a jména všech. Čtvrtá hra spočívala v hraní scének na vylosovanou pohádkovou postavu. Nakonec se hrálo po skupinkách. Když jsme dohráli scénky, tak vedoucí rozhodli, že si zazpíváme. Po pár písních se šlo spát. V sobotu jsme se vzbudili v 6:40 a povídali si do půl osmé. Nikdo se nevyspal, protože někdo totiž chrápal. Snídaně byla v 8 hodin a byl chleba s marmeládou. Všichni se najedli a šli na rozcvičku, kde jsme hráli fotbal, cvičili a běhali trasu dlouhou 200 metrů. Všichni byli vyčerpaní. Jako program č.1 byly hry. Naučili jsme je HUTUTUTU. Program č.2 byla návštěva hasičárny. Pán nám ukazoval jaké mají náčiní, vozidlo, lodě a vysvětloval jak zasahují. Také nám říkal všechno možné o jejich oblečení. Moc se nám to líbilo. Pak jsme se šli podívat do vodní elektrárny. Dlouho nám nikdo neotevíral, ale na poslední chvíli když už jsme odcházeli nám otevřel pán. A poté jsme šli k turbíně, která je hodně stará, asi 80 let. Všude na stěnách byly obrázky ze stavby té elektrárny. Z elektrárny jsme šli na malou procházku. Šli jsme nějakým parkem. Potom jsme šli kolem rybníka do židovské čtvrti. Tam vedoucí řekli, že se bude držet bobřík mlčení až do klubovny.
Pak byl polední klid, asi dvě hodiny. Hráli jsme si na ilegální hasiče, kde Ondra byl vrtulník, Kuba také vrtulník, Mamut byl Liazka, Dan Liazka a Maňásek měl Tatru s pěnou. Poté jsme jezdili na lanovce a taky jsme to dost rozbili, skoro se to rozpadlo, taky jsme měli banán. Po poledním klidu sme si zahráli hru jménem vlajky. Když zkončila hra na vlajky tak jsme se měli jít teple obléct. Šli jsme na stezku odvahy. U takového malého lesíku to začínalo. Šli jsme po jednom. Tofi se bál. Šlo se lesíkem, po poli a po cestě k chatě. Po stezce odvahy jsme ještě procházkou obešli Veselí. To už byla pořádná tma. V neděli byl budíček v 7:30, ale my jsme vstávali asi v 6:30 a balili jsme si věci a po snídani jsme si ještě dobalovali. A jak tam přišel Mrož, řekl ať se nachystáme na rozcvičku bez triček, měli jsme jenom kalhoty a neměli jsme ani tričko, tílko nebo mykinu. A na rozcvičce jsme si zaběhali aby nám nebyla zima a pak jsme se rozcvičovali. Potom jsme šli na snídani. Na snídani byly párky s kečupem nebo s hořčicí. Po snídani si někdo pořádně umily ešusi a někteří si umívání odflákly. Vyluxovali a zametli jsme celou klubovnu. A hurá domů... Nezkrácená verze je k přečtení ve Vlčáckém deníku.
To nejlepší z družinovek... Rosničky
„Rosniček je všude dost, v 6. oddíle jsou pro radost.“
Co zajímavého či zvláštního zažily na družinovkách Rosničky? Tak předně si užily Cyklovýpravu v Číměři. Na kolech si zahrály spoustu her, třeba šipkovanou. Také mají velmi zvláštní vynález – každá Rosnička má svoji květinu, která se na začátku schůzky „zabodne“ na určené místo. A za účast na nejrůznějších akcích si rosně navlékají korálky každá na svoji šňůrku. Nasbíraly spoustu šípků a lupenů a z těch vyrobily záclonu (to asi ještě nikoho jiného nenapadlo). Skautky se také snaží žít Modrý život. Jak jim to jde? To se musíte zeptat jich...
Co na družinovkách zažili Pstruzi? "Pstruzi vítězí a všechny porazí!" Vlčata začínají svoji družinovku zazvoněním na zvon a pořádným pokřikem! Pstruzi se už naučili spoustu užitečných věcí. Například vědí, jak ošetřit puchýř, žihadlo, jak pomoci kamarádovi, kterého někdo šikanuje, co dělat když hoří a podobně. Vyrobili si také na svůj družinový majetek pravou pstruží krabici. Na jedné z prvním schůzek jsme také zažili exkurzi do vnitřností počítače. Poctivě si také plníme Zelenou stezku dobrých skutků. Nováčci si plní nováčkovskou zkoušku. Jakmile ji splní, budou si moct složit vlčácký slib. Naši žlutou klubovnu taky kromě originélní nástěnky také zdobí Domajzova papírová chata – podivuhodný to výtvor!
Vodníčci Malých Vodníčků stále přibývá. Nejspíš se jim v Šestce líbí :) Na jedné z prvních schůzek nasbírali kaštánky a z těch pak vytvořili pořádnou zoologickou zahradu. Vodníčci se také vydali na cestu kolem světa. Po cestě je čeká plnění nejrůznějších zapeklitých úkolů ze stezky, kterou pro ně připravili jejich vedoucí. nakreslila Klárka
Test pro chytré děti – na pokračování Pozor, pozor. Máme tu test pro chytré děti. V příštím čísle se můžete těšit na pokračování. Otázky jsou velmi zapeklité, tak pořádně přemýšlej, než zakroužkuješ některou z odpovědí... Správnost odpovědí ti určitě rád překontroluje každý vedoucí. Na kterou kočičku spadla žehlička?
Která kočička nepapala Whiskas?
Která kočička utekla?
Kterou kočičku přejel parní válec?
Která kočička spala na radiátoru?
Tento test pro chytré děti vznikl v 6. středisku Junáka Brno „A je to!“
Příběhy k zamyšlení (spíše pro starší) Pod převisem nad roklí Jeden buddhistický kněz putoval pokojně do svého kláštera v horách a po cestě ho překvapil vyhladovělý medvěd. Kněz se dal na zběsilý útěk , ale šelma mu byla v patách. Najednou se ocitl na okraji propasti. Stál před neřešitelnou volbou: buď se vrhnout dolů do propasti, nebo se nechat roztrhat. Medvěd se blížil a už cenil své strašné tesáky. Kněz sklouzl do propasti, ale podařilo se mu zachytit se větve stromu, který vyrůstal ze skalnaté stěny. Větev se však začala nebezpečně naklánět dolů. Podíval se pod sebe a zahlédl dole hladového tygra. Tlamu měl dokořán a čekal na něj, až spadne. A tak se ubohý kněz držel pevně větve, nad sebou měl medvěda, který ho chtěl roztrhat, a pod sebou dole ve střehu čekajícího tygra. Byla to naprosto beznadějná situace. Vtom si kněz všiml, že poblíž větve se červená trs jahod. Jejich plody byly červené, zralé, slaďoučké a lákaly k jídlu. Kněz natáhl ruku a dvě si utrhl. Jen se mu rozplynuly na jazyku a on s nadšením vydechl: „Ty jsou dobré! Taková výtečná chuť!“ Nikdo se nemůže ocitnout v situaci natolik ztracené, aby nenašel nějaký důvod k radosti. Umět ten důvod k radosti najít, to se podaří jen silné povaze se smyslem pro humor.
Předsevzetí Jeden dospívající kluk si psal na papír svá předsevzetí. Byl skloněný nad stolem, zatímco maminka žehlila prádlo. „Kdybych uviděl někoho, kdo se chce utopit,“ psal kluk, „vrhl bych se hned do vody, abych ho zachránil. Kdyby někde hořel dům, zachránil bych děti. Při zemětřesení bych docela určitě neměl strach a vrhal bych se do nebezpečných trosek, abych zachránil všechny ubožáky světa...“ Maminka: „Prosím tě, dojdi mi dolů koupit kousek chleba.“ „Mami, copak nevidíš, že prší?“
Tři žáby Tři zvědavé žáby se odvážily jednoho dne z rybníka, kde dosud žily, a začaly objevovat svět. V blízkosti rybníka se táhla veliká farma. Tři žáby ji začaly poznávat. Ale zahlédly je dvě husy a zaradovaly se, že si zpestří jídelníček. Běžely k žábám s nataženými zobáky a sliny se jim sbíhaly. Ale žáby byly odvážné a pohotové. Právě v tom okamžiku totiž správce farmy postavil před dveře chléva nádobu s mlékem. Dvěma ohromnými skoky ty tři žáby skočily do nádoby a hned začaly plavat v mléce. Napřed jim tato nová situace připadala zábavná a veselá. Pak dostaly strach. Měly by se co nejdříve dostat odtud pryč. Rozezlený správce právě zahnal husy... Zkoušely se dostat ven, ale hrdlo nádoby bylo úzké a ocelové stěny byly hladké a kluzké. První žába se pomalu poddávala osudu. Nejdřív si něco mumlala a pak řekla: „Odtud se nikdy nedostaneme. To je konec.“ Přestala plavat a utopila se. Druhá žába spoléhala na rozum. Věnovala velkou přípravu svému útěku, propočítávala skok a své fyzické síly. Provedla rychle všechny výpočty, které zahrnovaly výpočet vzdálenosti hrdla nádoby, jeho průměr, nutný odraz, dráhu skoku, váhu, zemskou přitažlivost, zrychlení. Nalezla správný postup a velkou silou se odrazila. Ale... Zapomněla počítat s uchem nádoby. Praštila se strašně do hlavy, spadla a skončila, chudák, na dně. Třetí žába nepřestala ani na okamžik plavat a dala do toho všechny své síly. Mléko se utlouklo na máslo, sice kluzké, ale pevné. A žába mohla lehce vyskočit ven. Nikdy neztrácej naději, ať se děje cokoli. A pusť se do díla.
Je důležité, jakým způsobem se co řekne Jednoho rána si kalif Hárún alRašíd jako obvykle zavolal vykladače snů, aby mu vyložil sen, který se mu v noci zdál. „Zdálo se mi, že mi jeden po druhém vypadaly všechny zuby. Co si o tom myslíš?“ „Pane, to není dobré znamení. Ten sen znamená, že všichni tvoji příbuzní zemřou a ty zůstaneš sám,“ řekl vykladač. Kalif se zachmuřil. Výklad snu ho tolik rozčílil, že milého vykladače vyhnal z paláce a dal si zavolat jiného. Ten mu odpověděl: „Pane, to je dobré znamení. Ten sen znamená, že budeš žít dlouho, a přežiješ dokonce všechny své příbuzné.“ Kalif si spokojeně mnul ruce: „To byl ale dobrý sen,“ a dal vykladači, který mu ho tak pěkně vyložil, sto denárů. Pak si zavolal vezíra a přikázal mu, aby našel prvního vykladače a omluvil se mu kalifovým jménem. Konec konců mu řekl totéž jako ten druhý, ale zvolil špatná slova... I ta nejpalčivější pravda se dá říct jemně. Vlídnost je inteligencí srdce.
Komix vytvořili Pstruzi, nafotil a na počítači upravil Tom.
Nejen pro Vodníčky :) Pozor, není to komix. Jsou to omalovánky! Ale kdyby se někomu přece jen podařilo v obrázcích najít příběh, tak dejte vědět...
