4. Eucharistie a evangelizace DUBEN 2015

4. Eucharistie a evangelizace – DUBEN 2015 Materiály pro přípravu ve farnostech: Katecheze pro děti I. stupně Katecheze pro děti II. stupně Katecheze pro mládež Katecheze pro dospělé

Materiály pro přípravu ve farnostech – DUBEN 2015

Obsah: 4. 1. Uvedení do tématu

viz vytištěná brožura nebo http://www.nek2015.cz/ke_stazeni

4. 2. Katecheze pro děti I. stupně

str. 3

4. 3. Katecheze pro děti II. stupně

str. 6

4. 4. Katecheze pro mládež

str. 10

4. 5. Katecheze pro dospělé

str. 13

4. 6. Adorace


4. 7. Homilie


Česká biskupská konference © 2014 Připravila královehradecká diecéze. Pracovní materiál – text neprošel jazykovou korekturou. Určeno pro vnitřní potřebu. Neprodejné.

2


4. 1. Uvedení do tématu – viz vytištěná brožura 4. 2. Katecheze pro děti I. stupně ZŠ 4. 2. 1. Metodické poznámky 4. 2.1.1. Cílová skupina Pro děti ve věku od šesti do jedenácti let. Jelikož přibližně kolem devátého roku věku dochází k velké proměně dětí, je třeba vybrat si u některých aktivit alternativu přiměřenou skupině. Předpokládáme účast věřících dětí, které mají zkušenost s účastí na slavení eucharistie. Poznámka: tento scénář není určen pro pravidelnou výuku náboženství ve škole, vyžaduje čas a prostor vymezený pro vlastní meditace dítěte, a proto je vhodné zařadit ho spíše během např. odpoledního pobytu na faře apod. Není ani nutné, aby ji vedl katecheta, předpokládá se možnost vedení animátorem společenství dětí nebo někým z rodičů. 4. 2. 1. 2. Cíl katecheze Děti mají poznat, že události, o kterých slyšíme v evangeliu (radostné zprávě), prožíváme při slavení mše svaté. Konkrétně se bude jednat o radost ze setkání se vzkříšeným Kristem, kterou prožily ženy, které byly přítomny Ježíšově smrti, nenalezly jeho tělo v hrobě a dozvěděly se, že Ježíš žije. Proto je vhodné tuto katechezi zařadit do doby velikonoční. Druhým cílem je, aby i děti udělaly zkušenost s předáváním této radosti. 4. 2. 1. 3. Časový rozsah a čas na přípravu Časový rozsah: 90 min. Čas na přípravu: cca 60 min. 4. 2. 1. 4. Pomůcky Pracovní listy (ke katechezi 4. 3.; pro děti do 9 let) a prázdné papíry A4 pro starší děti; výtvarné potřeby (pastelky, voskovky, vodovky, fixy aj. dle možností); barevné papíry; malý stolek (přibližně ve velikosti malé stoličky), látka na bílý ubrus, na ni dvě svíčky, zápalky, kříž se stojánkem (pokud možno bez korpusu, doporučujeme františkánský); papíry A5 na nakreslení postaviček žen, nůžky, špejle, lepidlo nebo úzká izolepa, menší polystyrénová deska a balicí papír, na kterém je namalována dlažba kostela. 4. 2. 1. 5. Finanční náročnost Závisí na tom, nakolik je nutné pomůcky zakoupit; doporučujeme využít běžné výtvarné potřeby a stoličku s bílou látkou si vypůjčit, pak se bude jednat jen o náklady na papíry a kopírování pracovního listu pro mladší děti.

4. 2. 2. Metodický postup 4. 2. 2. 1. Představení tématu (úvodní aktivita – motivace) O kuřátku a velikonočním vajíčku / O velikonoční pomlázce (pro starší od 9 let) Přivítáme děti a rozdáme jim výtvarné potřeby a pracovní listy (PL) s obrysem vajíčka (mladším do 9 let) či prázdný list (dětem od 9 let). Mladších dětí se ptáme, co jim obrázek na PL připomíná a s jakými svátky souvisí. Pak je požádáme, aby vajíčko vyzdobily podle vlastní fantazie pastelkami nebo jinou technikou. Starší děti požádáme, aby na volný papír nakreslily, co jim připomíná Velikonoce. (cca 10 min.)

3


Děti přinesou své obrázky na koberec a sednou si kolem nich, nebo je nejprve obcházejí, aby si je prohlédly (dokud nejsou všechny děti hotové). Pak si společně povídáme o tom, jak prožily Velikonoce. (Pokud děti samy neuvedou nic o účasti na velikonočních obřadech, zatím je na ně neupozorňujeme). Mladším dětem ukážeme obrázek kuřátka a požádáme je, aby si je přikreslily k obrázku vajíčka. Pak je vyzveme, aby zkusily přijít na to, v čem se liší kuřátko od vajíčka a co mají společného. Očekáváme, že děti, které můžeme usměrňovat pomocnými otázkami, přijdou na to, že kuřátko je živý tvor, kdežto vajíčko samo život neprojevuje. Z některých vajíček, které snese kvočna, se však mohou vylíhnout kuřátka. Na toto poznání, které děti mívají z předškolního věku, navážeme rozhovorem o malovaných vajíčkách: proč lidé zdobí kraslice? Co s nimi dělají? Dávají je jako dárek koledníkům pro radost. To proto, že Velikonoce jsou spojeny s oslavou velké radosti. Tuto velkou radost si dnes připomeneme. Budeme naslouchat příběhu, který prožilo mnoho žen. Ty byly nejprve smutné ze smrti, a nakonec se mohly radovat ze života. Starší děti: porovnáme obrázky na papírech dětí a pokusíme se objevit, co mají všechny obrázky společného. Hledáme slova, která bychom mohli přiřadit všem nebo většině obrázků. Například to mohou být: nově narozená mláďátka, první květiny, velikonoční koleda apod. Je pravděpodobně, že se na obrázcích starších dětí objeví i symbolika spojená se smrtí a vzkříšením Ježíše Krista. S nejstaršími dětmi se můžeme pokusit dojít ke slovu „radost“, které vyjadřuje společný charakter velikonočních svátků, zvláště jejich vyvrcholení a velikonoční pondělí. Dnes si připomeneme jednu z událostí, která se stala přibližně před dvěma tisíci lety o Velikonocích a která nás chce povzbudit i dnes. Budeme naslouchat příběhu, který prožilo mnoho žen. Ty byly nejprve smutné ze smrti, a nakonec se mohly radovat ze života. 4. 2. 2. 2. Vlastní téma 1. Do středu kruhu, ve kterém sedí děti, umístíme malý stolek (může to být dřevěná stolička), který přikryjeme bílým ubrusem (ubrousek, šátek apod.). Ptáme se: toto je stůl s bílým ubrusem. Kde můžete vidět podobný stůl? (Čekáme, až si některé dítě vzpomene, že také v kostele). S kým se setkáváme v kostele? (Děti jmenují, čekáme, případně vhodně podnítíme, aby jmenovaly i Pána Ježíše.) 2. Poslechněme si příběh, který jste nejspíše už slyšely. Dobře si všímejte, co budu přitom dělat: Ježíše přivedli na místo, kterému se říkalo Golgota. Přibili ho na kříž a rozdělili si jeho šaty. Bylo už asi dvanáct hodin. Tu nastala tma po celém kraji až do tří odpoledne, protože se zatmělo slunce. Ježíš zvolal mocným hlasem: „Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha!“ A po těch slovech vydechl naposled. (Vezměte kříž a postavte ho na stolek, do středu delší hrany směrem k dětem, podobně, jako bývá umístěn na oltáři.) Zpovzdálí také přihlížely některé ženy, mezi nimi Marie Magdalská, Marie, matka Jakuba mladšího i Josefa, a Salome. Ty ho následovaly a sloužily mu už tehdy, když působil v Galileji – i mnoho jiných, které spolu s ním přišly do Jeruzaléma. Prvního dne v týdnu časně ráno přišly ženy ke hrobu a nesly vonné oleje, které si připravily. Nalezly kámen od hrobu odvalený, a když vešly, tělo Pána Ježíše nenašly.

4

Materiály pro přípravu ve farnostech – DUBEN 2015 A jak nad tím byly v rozpacích, najednou u nich stáli dva muži v oslnivě bílém rouchu. Zmocnila se jich bázeň a sklopily oči k zemi. Muži jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tady, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji: Syn člověka musí být vydán do rukou hříšným lidem, být ukřižován a třetího dne vstát.“ (Umístěte do rohů delší strany stolku dvě svíčky a rozsviťte je.) Vzpomněly si na ta jeho slova, vrátily se od hrobu a oznámily to všechno jedenácti učedníkům a všem ostatním. (Text: Mk 15,22a.24a.; Lk 23,44.45a.46; Mk 15,40–41; Lk 24,1–9 podle liturgického překladu) 3. Nechte děti chvilku se zadívat na oltář a pak se zeptejte, co jim nyní stolek připomíná? Je podobný oltáři připravenému ke slavení mše svaté, ve které děkujeme Bohu za to, že Pán Ježíš zemřel pro naši záchranu z moci zla/hříchu a byl vzkříšen k novému životu. 4. Nyní si všimneme žen: co udělaly? Čím končí příběh, který jsme slyšeli? (Můžeme znovu přečíst závěrečný odstavec). Co myslíte, že přitom prožívaly? … Slyšeli jsme, že žen, které chodily s Ježíšem a viděly jeho smrt, bylo mnoho. Každý si nyní představte jednu takovou ženu, která se dozvěděla, že Ježíš žije. Co myslíte, že měly společného? Zkuste takovou ženu nakreslit. Může to být i jedna z těch, které běžely od hrobu za učedníky, kteří o Ježíšově vzkříšení nevěděli. Postavičku pak vystřihněte a přilepte ji na špejli. 5. Mezitím, co děti kreslí, připravíme před stolek polystyrénovou desku, na kterou umístíme papír představující podlahu kostela. Až děti postavičky vyrobí, umístíme je na tuto desku. Děti si pak tiše sednou opět do kruhu, sledují obraz a čekají, až budou všichni hotoví (případně si mohou pomoci). 4. 2. 2. 3. Shrnutí a závěr Až bude většina dětí shromážděna v kruhu, zadáme jim otázku: Koho mohou představovat ženy v našem obraze? Ve společné diskusi se snažíme dojít k odpovědi (nápovědou by mělo být, že jsme postavičky umístili jakoby na dlažbu kostela). Ideálem je, když si děti uvědomí, že i my při slavení mše svaté, které také říkáme díkůvzdání (eucharistie), děkujeme za Ježíšovu lásku k nám, připomínáme si jeho smrt a vzkříšení a můžeme si domů odnášet radost, že máme tak mocného ochránce, který nás má rád. A tuto radost můžeme šířit dál. Nyní se s dětmi domluvíme, co můžeme udělat s postavičkami žen. Jednou z možností je, že v závěru nejbližší farní mše svaté kněz spolu s dětmi představí, jak postavičky vznikly, a děti pak mohou svoji postavičku věnovat člověku, kterého si vyberou. Jinou možností je rozdat místo postaviček žen malovaná vajíčka, která patří k symbolům velikonoční radosti z Ježíšova vzkříšení. Příště pak můžeme s dětmi sdílet, zda nám tento skutek přinesl též radost. Setkání zakončíme spontánní modlitbou dětí, které se mohou vžít do své postavičky ženy a vyjádřit její radost, díky, chválu, ale také třeba obavy a pochybnosti. To vše můžeme předkládat našemu Pánu, Ježíši, který za nás z lásky zemřel a zvítězil nad smrtí. Starší děti povzbuzujeme, aby se učily vidět Boží působení a moc překonávat zlo a hřích v našem životě, protože to nás vede k radosti z evangelia a opakovanému díkůvzdání (eucharistii). Naše radost pak působí i na ty, s nimiž se setkáváme, a tak se sami stáváme Božími spolupracovníky při evangelizaci.

5

Materiály pro přípravu ve farnostech – DUBEN 2015 Poznámka: ze závěru této katecheze je zřejmé, že učit se vidět Boží působení vyžaduje opakovaně se k tomuto tématu vracet a prohlubovat poznání, jak se Boží moc projevuje, a připomínat souvislost s událostí Ježíšovy smrti a vzkříšení. Proto patří tento program do katecheze. Pokud by se stal jen tématem jedné výukové hodiny a považovali bychom téma za „probrané“, nemůže ovlivnit život dětí a jejich chápání eucharistie a evangelizace.

4. 3. Katecheze pro děti II. stupně ZŠ 4. 3. 1. Metodické poznámky 4. 3. 1. 1. Cílová skupina Děti ve věku přibližně od 11 do 15 let, u kterých předpokládáme, že byly uvedeny do křesťanské víry a účastní se bohoslužeb, zejména nedělní mše svaté. 4. 3. 1. 2. Cíl katecheze Prohloubení poznání smyslu slavení mše svaté, jehož důsledkem má být růst každého dítěte ve vědomé a aktivní účasti na jejím slavení. Konkrétně se v tomto scénáři zaměříme na schopnost sdělovat druhým lidem význam a smysl jednání shromáždění věřících při slavení eucharistie. A to na základě toho, jak to jednotlivé děti samy chápou a prožívají. Druhým cílem je seznámit se s tím, jak Duch Svatý utváří během mše svaté společenství schopné odpovědět na závěrečnou výzvu „Jděte ve jménu Páně“, v duchu: „jděte, jste posláni, abyste to, co jste zde získali, předávali dál“. 4. 3. 1. 3. Časový rozsah a čas na přípravu Setkání by se mělo konat ve farním nebo jiném kostele, kde se děti účastní bohoslužeb a prostředí kostela je jim známé. Pokud je v kostele příliš chladno, uskutečněte v něm pouze úvodní část – představení tématu a rozdělte katechezi do dvou setkání. Druhou část upravte podle prostředí, kde se nacházíte. V případě jednoho setkání lze předpokládat cca 90 min. Délka závisí na komunikativnosti dětí. Příprava katecheze: kopírování pracovních listů a tisk nebo opis karet. 4. 3. 1. 4. Pomůcky Pracovní list (ke katechezi 4. 3.) pro každé dítě a psací potřeby; karty formátu A3, na které opište pod sebe názvy jednotlivých obřadů uvedených v závorkách v levém sloupci níže uvedené tabulky (lze je i vytisknout na tiskárně s možností A3 formátu). Obojí viz příloha. 4. 3. 1. 5. Finanční náročnost cca 50 Kč za tisk (podle počtu dětí)

4. 3. 2. Metodický postup 4. 3. 2. 1. Představení tématu (úvodní aktivita – motivace) Před kostelem: • V tomto kostele se obvykle shromažďujeme ke slavení mše svaté. Když někdo něco pravidelně nebo i nepravidelně koná delší dobu, stává se, že v něm tato činnost vzbuzuje různé otázky. Pokud na ně ale nedostane odpovědi, může se mu stát 6

Materiály pro přípravu ve farnostech – DUBEN 2015 lhostejnou, nebo ji koná automaticky a nepřináší mu radost, kterou by měla a mohla přinášet. To se týká i našeho slavení mše svaté. • Dnes vás proto zvu, abychom vstoupili do nám známého prostoru a zamysleli se nad tím, co zde konáme a čeho býváme součástí.1 Vaším prvním úkolem bude, abyste si našli v tichosti jakékoliv místo v lodi kostela (tzn., že nepůjdeme do přední části vyhrazené knězi a jeho asistenci – tj. do presbytáře). Zaujměte postoj, ve kterém se dobře cítíte (stání, sezení, klečení…), a zkuste si v duchu „přehrát“ mši svatou. Zastavte se u toho, co máte rádi. Pokud takové místo v prožívání mše svaté nenajdete, přemýšlejte, zda máte k některé části nějaké otázky a zapište si je. Můžete si také poznamenat místa, která jsou vám nepříjemná nebo vás nudí. • Katecheta/katechetka (dále K.) učiní totéž. Během celého procesu (cca 5 – 7 min.) do něj nezasahuje. Pokud je to opravdu třeba, snaží se to učinit diskrétně, aby nerušil/a ostatní. Po splnění předchozího úkolu: • K. pozve děti, aby se posadily do předních lavic. „Nyní bych byl/a rád/a, kdybyste se s druhými rozdělili o to, k čemu jste při této reflexi dospěli. Je to dobrovolné.“ – Ten, kdo se přihlásí, přijde před lavice a hovoří. Děti a K. mohou na jeho vystoupení reagovat. K. dává velmi dobrý pozor, co děti říkají a jak na ně ostatní reagují (i mimoverbálně). Toto „cvičení“ mu poskytne velmi dobrý obrázek, do jaké míry děti průběhu mše svaté rozumí a jak ji prožívají. Pokud se nikdo dobrovolně nepřihlásí, začne o svých zkušenostech hovořit K. • Zakončení této aktivity: K. poděkuje všem odvážným a zeptá se jich, jak se při svém vystoupení cítili. Jak se cítili ostatní, když dostali tuto výzvu a nenašli odvahu se vyjádřit? Jak se cítí při mši svaté, když se jí účastní? apod. V případě starších účastníků z 8. a 9. tříd se lze také zeptat, zda měla tato aktivita pro ně nějaký přínos. Pokud je v kostele chladno, aktivita se protáhla apod., doporučujeme v tomto bodě setkání ukončit a pokračovat (třeba příště) v učebně či jiném místě, kde se obvykle setkáváte. 4. 3. 2. 2. Vlastní téma 1. Ujasnění pojmů: a. K. rozdá pracovní listy a požádá účastníky, aby se zamysleli nad prvním úkolem: Proč je v některých evropských jazycích stejný název pro kostel a pro církev? Co z toho může vyplývat? Cílem je, aby K. pomohl doplňujícími otázkami uvažovat nad úzkým vztahem mezi oběma skutečnostmi. Výraz „kostel“ označuje místo pro bohoslužbu, která patří k činnostem, které k církvi bytostně patří. Bohoslužba může mít různé podoby, my se budeme věnovat mši svaté, která má mezi nimi první místo. Na ní také uvidíme, jak úzký je vztah mezi církví a bohoslužbou. b. Děti řeší druhý úkol z PL: mezi uvedenými názvy zakroužkovat ty, které označují mši svatou (všechny kromě „setkání věřících“ a „duchovní koncert“)2. Pokračujeme otázkou: proč má mše svatá různé názvy? V čem se liší? (Každý z nich vyjadřuje určitý pohled na mši svatou, něco nám říká o jejím významu.) Pokuste se vyjádřit tento význam na základě alespoň některých názvů.

1

První pád množného čísla je zde zvlášť důležitý, protože vyjadřuje, že se to netýká jen dětí, ale i katechety. O původu jednotlivých názvů viz Cesty katecheze, 2013, č. 2, Praktická příloha, s. 5. Viz také .

2

7

Materiály pro přípravu ve farnostech – DUBEN 2015 2. Pojem evangelizace a jeho souvislost se slavením eucharistie: O významu jednotlivých částí a dějů ve mši svaté nám může mnoho říci to, co sice není vidět, ale k čemu dochází uvnitř skupiny věřících, kteří se sešli k jejímu slavení (jedná se o tzv. dynamiku skupiny). Hlavním hybatelem změn je Duch Svatý. Víme, že Bůh, když něco koná pro lidi, tak je zároveň zve ke spolupráci. Pokusíme se tedy porozumět konání Ducha Svatého a tomu, jak s ním můžeme spolupracovat. Ještě je důležité říci, že pohyb, nebo spíše celý proces, který budeme sledovat, zahrnuje všechny zúčastněné, tedy i ty, kteří se většinou pohybují a sedí v presbytáři (kněžišti). Budeme postupovat podle níže uvedené tabulky, kterou mají účastníci natištěnu v pracovních listech. K. ukáže před každým dalším krokem jednu kartu se seznamem příslušných obřadů. Způsob vedení rozhovoru s dětmi si volí sám. Měl by zohlednit i to, co zaznělo v úvodní části katecheze od dětí. Dále jsou uvedeny jen důležité body pro rozhovor s dětmi. Protože se jedná o porozumění dynamice (pohybu), znázorněte si celý proces též dynamicky, a to například takto: •

Účastníci katecheze se rozptýlí po prostoru; každý si představuje, že je doma, nebo na nějakém jiném místě, než je kostel. K. vyhlásí, že je právě neděle a blíží se hodina, kdy začíná mše svatá, a ukáže kartu s textem „Příchod do kostela“. Všichni se dají do pohybu, po příchodu do kostela si sednou do lavice jako obvykle. Ptáme se: k čemu dosud došlo? Děti vyjadřují své názory. K. nebo jeden z účastníků pak přečte pravý sloupec v příslušném řádku tabulky. K. dovysvětlí, co je třeba, čemu děti nerozumějí. Tak postupujeme i dále.

•

Ve druhém kroku zůstáváme na místě. Děti si přečtou seznam úkonů na kartě. Zastavte se u úkonu kajícnosti. Jaký je jeho význam? V jedné z jeho forem se společně modlíme slova: Vyznávám se všemohoucímu Bohu a vám všem, že často hřeším (…) a proto prosím Matku Boží, Pannu Marii, všechny anděle a svaté a vás, bratři a sestry, abyste se za mne u Boha přimlouvali. Co se stane z jednotlivců, kteří se shromáždili v kostele, do této chvíle? Pokud jsou děti rozptýlené po kostele, mohou se nyní posadit do jedné nebo více blízkých lavic (naznačit vzájemnou blízkost).

•

Nyní je společenství věřících schopné se společně modlit a naslouchat Bohu. Seznam na kartě napoví jak. K čemu přitom dochází ve společenství věřících? Zkuste to pojmenovat jedním slovem.

•

V tomto okamžiku začíná druhá hlavní část mše svaté: eucharistická bohoslužba. Slovo „eucharistie“ znamená v češtině „díkůvzdání“. Všimněme si, kdo a komu vzdává díky: děti vystoupí z lavice, řadí se (všichni) do obětního průvodu a přinášejí v obětním průvodu dary – chléb a víno, které položí na oltář a shromáždí se kolem něj. K. připomene modlitbu kněze, v níž tyto dary označuje za plody naší práce a jménem všech za ně žehná/dobrořečí Bohu). Poté začíná eucharistická modlitba, v jejímž úvodu (prefaci) slyšíme, že je „důstojné a spravedlivé, dobré a spasitelné“, abychom Bohu Otci vzdávali díky. Vrcholem eucharistické modlitby je opakování Ježíšova jednání při poslední večeři: ten, když vzal do svých rukou chléb/víno, nejprve vzdal díky svému Otci a pak je dal svým učedníkům jako své tělo/krev na odpuštění hříchů pro všechny. Slyšíme, že Ježíš s námi uzavřel novou a věčnou smlouvu. Ke svatému přijímání patří i společná modlitba, v níž se obracíme k Bohu jako k našemu Otci, předáváme si Kristův pokoj a setkáváme se s Ježíšem ve svaté hostii. K čemu přitom dochází v našem společenství? Můžeme naznačit tím, že se účastníci katecheze chytí za ruce nebo si je vzájemně podají.

8

Materiály pro přípravu ve farnostech – DUBEN 2015 •

V samém závěru mše svaté slyšíme výzvu: Jděte ve jménu Páně. Co tato výzva znamená? Můžeme ji přeložit např. jako: Jděte, a nyní to, co jste zde načerpali, co je posilou a radostí pro váš život, rozdávejte dále. Vydávejte svědectví o Bohu, který žije mezi námi a je nám věrný. Jsme vyzváni k předávání evangelia – radostné zprávy o Ježíši Kristu a jeho díle mezi námi. Účastníci katecheze se rozejdou, aby odpověděli na tuto výzvu. Výsledná tabulka: Příchod do kostela

Bůh shromažďuje svůj lid. Přicházíme ke slavení mše svaté.

Úvodní obřady – 1. část

Z jednotlivců se stává společenství (vstupní průvod, zpěv, znamení kříže, bratrů a sester, kteří se za sebe navzájem přimlouvají. pozdrav, úkon kajícnosti). Společná modlitba a naslouchání Božímu slovu (chvála Boha, vstupní modlitba, naslouchání Božímu slovu, homilie vyzývající k odpovědi na něj, společné vyznání víry, přímluvy). Zpřítomňování Ježíšovy smrti a vzkříšení a svaté přijímání (přinášení darů, eucharistická modlitba, modlitba Otče náš, pozdravení pokoje a svaté přijímání).

Společenství věřících se sjednocuje ve svých modlitbách a komunikuje různým způsobem s Bohem.

Ježíš obnovuje smlouvu se svou církví, naše spojení s ním se prohlubuje, přináší nám jistotu jeho lásky, posiluje víru a lásku k Bohu, a také mezi námi, protože patříme do Boží rodiny, jsme bratry a sestrami. Prožíváme Boží blízkost mezi námi.

Jsme posláni evangelizovat – předávat (závěrečná modlitba a vyslání: Jděte radost, lásku a poznání všem lidem. ve jménu Páně). Vyslání

4. 3. 2. 3. Shrnutí a závěr Ve čtvrté části pracovního listu najdete úryvek ze Skutků apoštolů. K. vyzve děti, aby si jej přečetly a zastavili se u toho, co znamenalo slavení eucharistie pro první Ježíšovy učedníky po jeho odchodu k Otci. K. rozsvítí paškál (symbol vzkříšeného Krista) a umístí jej před oltář tak, aby přítomné děti mohly udělat kolem paškálu kruh (je-li to možné). Pak pozve děti k vytvoření kruhu a dá jim prostor pro vyjádření své modlitby. Poznámka: Pokud se podaří děti zaujmout a vtáhnout do komunikace, je pravděpodobné, že průběh tohoto setkání poskytne K. řadu podnětů, na které by měl reagovat v dalších setkáních. Zároveň se pravděpodobně ukáže, nakolik jsou děti připraveny aktivně a vědomě se účastnit mše svaté a představit její smysl svým vrstevníkům.

9


4. 4. Katecheze pro mládež 4. 4. 1. Metodické poznámky 4. 4. 1. 1. Cílová skupina – mládež 14-25 let (5-20 účastníků) 4. 4. 1. 2. Cíl katecheze – pochopení a osvojení si symboliky eucharistie ve vztahu k hlásání evangelia 4. 4. 1. 3. Časový rozsah a čas na přípravu – 1,5–2 hod. (dle počtu účastníků), příprava 1 hod. 4. 4. 1. 4. Pomůcky – vytištěné přílohy (1,2,3), prázdné papíry A4 (2 pro každou skupinu), tužky, Bible (nebo nakopírovaný text 1 Kor 11, 23-26), silný fix, svíčka, sirky, záložky s citáty s volnou zadní stranou (např. Trapistky, pro každého jednu. Nebo nastříháme obyčejné čtvrtky na záložky velikosti cca 15x5 cm) 4. 4. 1. 5. Finanční náročnost – do 120 Kč (dle počtu účastníků – max. á 6 Kč)

4. 4. 2. Metodický postup 4. 4. 2. 1. Představení tématu Aktivita: Poselství symbolů Máme k dispozici 40 symbolů (vytištěných obrázků) z běžného života. (Viz. Příloha č. 1 rozstříhat) Ty jsou na složených lístečcích v nějaké nádobě (sáčku, tašce), ze které se bude losovat. Cílem je, aby si každý účastník získal co nejvíce symbolů tím, že uhodne jeho běžné pojmenování ze slovního opisu. Hráči se pravidelně střídají – vždy jeden vylosuje jeden lístek a jeho symbol se pokusí slovně opsat (nesmí použít kořen slova). Všichni ostatní hádají a kdo uhodne, ten získá lístek. (počet lístků zvolíme podle počtu účastníků x 2) Myšlenky k rozvinutí, pochopení: - Žijeme v prostředí, kde používáme symboly a znamení jako předmět k označení abstraktního pojmu. Jsou to stručná, ale velmi obsažná a výmluvná sdělení – je ale třeba k nim přistupovat s kreativitou a „objevit je“, porozumět jejich obsahu. - Symboly používá také liturgie, např. při slavení svátostí, kde skrze viditelná znamení přijímáme neviditelnou Boží milost. Chceme se dál učit rozkrývat a chápat jejich poselství. 4. 4. 2. 2. Vlastní téma – poselství symbolů eucharistie pro hlásání evangelia A) Přečteme nahlas biblický text – nejlépe opakovaně, např. 3x, při čtení se střídáme. Po chvíli ticha animátor položí na zem připravené papíry s vytištěnými verši textu (viz. Příloha 2) a objasní klíčová slova. BIBLICKÝ TEXT 23

Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, 24vzdal díky, lámal jej a řekl: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku.“ 25Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví; to čiňte, kdykoli budete píti, na mou památku.“ 26Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde. (1 Kor 11, 23-26) KLÍČOVÁ SLOVA Chléb – Chléb je pšeničný a pochází jako člověk ze země – symbol lidské existence, vznikl ze zrn rozemletých na mouku a potu lidské práce – symbol společenství, proměny (zrno a mouka je ta samá hmota, ale má jinou formu) a sebeobětování. Je darem Božím, je denní

10

Materiály pro přípravu ve farnostech – DUBEN 2015 potravou člověka, je nutný k udržení lidského života – to z něj činí vhodný obětní dar pro eucharistii.1 Víno (kalich) – Víno je svátostnou materií, musí být révové, přirozené a bez přísad. Kvalita této materie je důležitá pro platnost celé svátosti. Víno je symbolem sebeobětování, jeho výroba stála mnoho lidského potu. Drcení hroznů při výrobě vína, jejich mletí a lisování je obrazem utrpení.2 Tělo – Slovo „tělo“ neznamená v Písmu svatém jednu složku nebo jednu část člověka, která ve spojení s duší a duchem tvoří člověka celého. V biblické řeči, a tedy řeči Ježíšově a Pavlově, znamená „tělo“ celého člověka, pokud žije v těle, ve stavu tělesném a smrtelném. „Tělo“ přeneseně značí celý život. Tím, že Ježíš ustanovil eucharistii, zanechal nám jako dar celý svůj život, od prvního okamžiku vtělení až do poslední chvíle, se vším, co ho konkrétně naplňovalo: s mlčením, potem, námahami, modlitbou, zápasy, pokořováním…3 Krev – Výraz „krev“ neznamená v Písmu součást těla, ale značí událost: smrt. Je-li krev sídlem života (jak si v Ježíšově době mysleli), je její „prolití“ plastickým znamením smrti.4 Lámání chleba – Při mši svaté kněz za zpěvu Beránku Boží rozlomí chlebovou hostii tak, jak to učinil i Kristus. S tím je dnes spojená zároveň hluboká symbolika: Chléb je tu, aby byl rozlámán a sněden. Tak nechal Ježíš svůj život rozlámat lidmi, aby se stal všem vším. Převzít jeho smýšlení, činit to, co učinil, tedy také znamená, že kdo se účastní přijímání tohoto chleba, má být také připraven nechat se rozlomit, strávit se pro druhé.5 B) Rozdělíme se na skupiny po cca 4 účastnících (přizpůsobit aktuálnímu počtu). Úkolem každé skupinky bude: - Přečíst si náměty k zamyšlení (všechny nebo každá skupina jednu, apod.) a vzájemně si říci, co pro nás znamená hlásat evangelium, jak se to konkrétně projevuje, jak se nám to daří… - Odpovědět si na dvě otázky: Co mi brání, či překáží v dobrém předávání evangelia? Do jakých prostředí mě Bůh posílá a kde tedy mám být znamením jeho lásky? Odpovědi zapíšeme na papír A4 – pro každou otázku zvlášť. - Ve chvíli ticha si každý (pokud chce) vybere jednu z připravených záložek a na zadní stranu si napíše jeden konkrétní krok, který se pokusí v dalších dnech uskutečňovat, aby pokročil na cestě předávání evangelia (může se inspirovat překážkami či prostředím, ve kterém žije). Záložku si může vložit do Bible jako připomínku, k čemu se rozhodl. Tento krok může také v závěru svěřit v modlitbě. NÁMĚTY K ZAMYŠLENÍ A ROZVINUTÍ - Eucharistie je tajemstvím těla a krve Pána, a tedy jeho života a smrti. Také my jsme pozváni, abychom obětovali ve mši s Ježíšem své tělo a krev, tedy život a smrt. Slovem „tělo“ dáváme vše, co tvoří konkrétně náš život, který vedeme v tomto těle: čas, zdraví, síly, schopnosti, city, ale třeba i jen úsměv… Slovem „krev“ vyjadřujeme, že i my obětujeme svou smrt. Ale ne nutně smrt konečnou, mučednictví pro Krista nebo pro bližní. Smrtí je všechno, co v nás už teď připravuje a předjímá smrt: pokoření, neúspěchy, nemoci, omezení… Na konci mše svaté jsme vysláni (dostáváme důvěru), abychom to, co jsme zde získali, zvěstovali a předávali dál…tedy abychom se snažili uskutečňovat to, co jsme slyšeli, říkali a prožili. Abychom při vší své omezenosti skutečně usilovali obětovat bratřím a sestrám své „tělo“ (čas, síly, talenty, pozornost, ochotu, naslouchání, pomoc,…) a svou „krev“ (situace, kdy jsme nepřijati, odmítáni, zažíváme výsměch, pohrdání, křivdu,…) - Aby vznikl chleba, je třeba aby pšeničná zrna byla rozdrcena a rozemleta, aby ztratila svou podobu i formu. Ne z důvodu nesmyslného ničení nebo zvůle. Ale právě proto, aby byla zcela vydána do rukou toho, který peče chléb jako pokrm pro všechny hladové.

11

Materiály pro přípravu ve farnostech – DUBEN 2015 Aby nám Ježíš dal sám sebe, jeho lidská vůle se úplně odevzdávala Otci, přemáhala všechen odpor a opakovala si známá slova Písma: V celopalech a v obětech za hřích jsi neměl zálibu, ale připravils mi tělo. Hle nyní ti obětuji toto tělo, které jsi mi dal. Tady jsem, Bože, abych plnil tvou vůli (srov. Žid 10,5-9). Abychom my mohli svým životem naplňovat a šířit radostnou zvěst evangelia, je třeba otevřít se s důvěrou Ježíši, který nám v Eucharistii dává sám sebe. Jeho mocí a silou jsme posilováni a proměňováni v člověka, který se učí od Ježíše osvojit si jeho postoj, jeho smýšlení, jeho jednání. On nám pomáhá „rozlámat“ sami sebe, tedy odložit všechnu nepoddajnost před Bohem, vzpurnost vůči němu nebo vůči bližním, svou pýchu, sobectví. On nám pomáhá sklonit se a říci až do důsledků „ano“ ke všemu, co ode mne Bůh žádá. On nám pomáhá s důvěrou zopakovat jeho slova: „Tady jsem, Bože, abych plnil tvou vůli! Ode mne nechceš tolik – chceš mne, a já ti říkám „ano“!6 - Předávání evangelia nemá být ojedinělou „akcí“ nebo úmorným výkonem křesťana. Kéž je to náš životní styl pramenící v radosti ze setkání s Kristem, kterého přijímáme jako velké nevyčerpatelné bohatství. Toto bohatství, tuto radost dostáváme nejen pro sebe, ale také pro druhé. - Nejlepší evangelizací je dobré svědectví vlastního života pramenící ze sjednocení s Ježíšem v Eucharistii. Tak se radostná zvěst evangelia naplňuje, stává živou, proměňuje osobní i společenské vědomí lidí, činnost, které se věnují i jejich vlastní život a prostředí.7 C) Reflexe ze skupin Všechny skupiny postupně představí své odpovědi k otázce „Co mi brání, či překáží v dobrém předávání evangelia?“ Papír se svými odpověďmi položí na zem, aby je ostatní viděli. Potom můžeme fixem zvýraznit 3-5 nejčastěji se opakujících odpovědí (pokud takové jsou). Stejně pokračují v případě otázky „Do jakých prostředí mě Bůh posílá a kde tedy mám být znamením jeho lásky?“ D) Shrnutí Animátor volně shrne to, co zaznělo v reflexi – připomene nejčastější odpovědi na otázky a zopakuje 2-3 výrazné myšlenky, které ke skupině nějak zvlášť promlouvaly. Případně může použít navržené myšlenky k zapamatování. MYŠLENKY K ZAPAMATOVÁNÍ: a) Při každé mši svaté jsme posláni, abychom usilovali o uskutečňování a naplňování radostné zvěsti o Boží lásce ve svém každodenním životě (v našich vztazích, studiu, práci, zábavě, povinnostech i odpočinku), a tak tuto radost předávali druhým. Zdrojem radosti, síly, odvahy a vytrvalosti je nám Ježíš Kristus, který se nám dává v eucharistii a svou láskou, mocí a silou nás proměňuje. b) Evangelizace není o našem výkonu a složitých programech. Je to naše radostná odpověď na Ježíšovo obdarování, na pozvání k lásce, k jejímu rozdávání. A sám Ježíš nás k této odpovědi uschopňuje, provází, podpírá,… c) Při předávání evangelia máme napodobit Ježíše – zcela nabídnout sebe a svoji vůli Otci, aby nás proměnil a učinil si z nás své nástroje, skrze které se bude šířit Boží království. 4. 4. 2. 3. Závěr Modlitba: Doprostřed dáme hořící svíci a kolem ní papíry s odpověďmi na otázky, každému dáme text modlitby sv. Františka. Píseň „Toto je moje tělo“ (Koinonia 137).

12

Materiály pro přípravu ve farnostech – DUBEN 2015 Vlastními slovy pronášejme díky a prosby týkající se daru Eucharistie, našich překážek v evangelizaci, prostředí, do kterých nás Bůh posílá (viz. papíry kolem svíce) a našich rozhodnutí na záložkách. Délku citlivě moderuje animátor podle atmosféry ve skupině. Poté se společně pomodleme modlitbu sv. Františka (viz. Příloha č. 3). Animátor zakončí: Prosím tě, Pane, drž nad námi svou ruku. Veď nás a buď nám ochranou. Přijď k nám a pozvedni nás. Zůstaň s námi a znovu k nám přicházej, abychom z tebe čerpali sílu a v tobě žili. Amen.8 Píseň „Naplň Pane, naplň mne“ (Koinonia 42). Použitá literatura: KOPEČEK PAVEL, Slavení křesťanského tajemství (1,2) CANTALAMESSA, Raniero, Eucharistie – naše posvěcení (3,4,6) PAVEL VI., Evangelii nuntiandi (7) YOUCAT – modlitební knížka pro mladé (8) (5)

4. 5. Katecheze pro dospělé 4. 5. 1. Metodické poznámky Katecheze je moderovaná. Moderátorem může být kněz, katecheta, animátor společenství nebo někdo z účastníků. Teologické vzdělání je výhodou, jinak doporučujeme nejasné otázky, které účastníkům katecheze vyplynou, konzultovat s knězem. 4. 5. 1. 1. Cílová skupina Katecheze je určena pro společenství dospělých, kteří se účastní života farnosti, nebo alespoň mše svaté. 4. 5. 1. 2. Cíl katecheze Prohloubení poznání, že k evangelizaci je pozván každý, kdo žije ve spojení s Ježíšem Kristem, a zároveň porozumění úzké souvislosti mezi porozuměním a prožívám eucharistie a evangelizací. Druhým cílem je, aby toto poznání motivovalo člověka k vědomé a aktivní účasti na slavení eucharistie a ke spolupráci na hlásání evangelia hledajícím. 4. 5. 1. 3. Časový rozsah a čas na přípravu Scénář je připraven pro jedno setkání dospělých ve společenství v délce cca 90 min. Předpokládá ale, že společenství na tuto katechezi naváže a dále bude její téma rozvíjet zejména tím, že se jeho členové budou sdílet o své zkušenosti z podílu na hlásání evangelia. 4. 5. 1. 4. Pomůcky Pracovní list č. 1 k uvedení do tématu pro každého účastníka (viz příloha). Pracovní list č. 2 pro každého účastníka (viz příloha). Powerpointová prezentace „Eucharistie – svátost jednoty“ a promítací zařízení (pro menší skupinu stačí notebook nebo monitor a počítač, pro větší je lepší půjčit si dataprojektor). Prezentaci a podrobný komentář k ní si stáhněte ze stránek 13

Materiály pro přípravu ve farnostech – DUBEN 2015 , kde obojí najdete ve složce 1103 Téma Církev: užitečné pomůcky. Svíčka a zápalky, případně ikona Ježíše Krista nebo některý z eucharistických symbolů. 4. 5. 1. 5. Finanční náročnost Náklady na kopírování dvou pracovních listů pro každého účastníka.

4. 5. 2. Metodický postup 4. 5. 2. 1. Představení tématu – (úvodní aktivita – motivace) Moderátor pozve účastníky k zamyšlení nad otázkou, jaký význam má slavení eucharistie pro schopnost našeho farního společenství naplňovat poslední výzvu, kterou v závěru každé mše svaté slyšíme: „Jděte ve jménu Páně“, jinými slovy: jděte, a ve všech situacích, které prožíváte, a prostředích, kde působíte, předávejte to, co jste od Pána načerpali. Přinášejte jim jeho dobrou zprávu/evangelium tak, jak ji dokážete interpretovat pro vaše situace a prostředí. Moderátor rozdá účastníkům pracovní list č. 1 (každému jeden), se kterým bude skupina pracovat následujícím způsobem: a) nejprve si každý přečte list sám v tichosti a přemýšlí nad tím, které výroky jsou mu blízké. Vybere si a označí maximálně dva z nich, které jsou pro něj nejvýstižnější, nebo jej nejvíce zaujaly; b) poté účastníci vytvoří menší skupiny (3 – 8 lidí), v nichž si vzájemně sdělí, které výroky označili. Každý, kdo chce (dobrovolnost je důležitá!), okomentuje svoji volbu; c) skupina se pokusí shodnout na 1 – 2 výrocích, které zaujaly všechny (i když je někteří předtím neoznačili), a vyberou svého mluvčího, který výsledek představí ostatním skupinám. Poznámka: pokud je účastníků katecheze osm a méně, pak tento krok odpadá. d) zástupci každé skupiny představí její výběr ostatním skupinám a okomentuje jej. O společný závěr z této aktivity se nepokoušíme, protože je důležité, aby si každý uchoval podnět, který jeho osobně zaujal a kde je naděje, že o něm bude dále přemýšlet a nechá ho ve svém nitru pracovat (Katecheze je především niterní záležitostí.) Poznámka: texty v pracovním listu jsou převzaty z úvodu k tématu (kap. 1.1.). Výběr lze zúžit, rozšířit nebo upravit dle uvážení moderátora. 4. 5. 2. 2. Vlastní téma 1. Eucharistie jako nová smlouva v kontextu dějin spásy: Rozdáme účastníkům pracovní list č. 2 a požádáme je, aby se zatím soustředili pouze na jeho první stranu. Ježíš označil ustanovení eucharistie za novou smlouvu (požádáme dobrovolníka, aby našel a přečetl verše Mt 26, 26–29). Tato nová smlouva byla slíbena Izraeli mj. prostřednictvím proroka Jeremiáše: „Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy uzavřu s domem izraelským i s domem judským novou smlouvu. Ne takovou smlouvu, jakou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země. Oni mou smlouvu porušili, ale já jsem zůstal jejich manželem, je výrok Hospodinův. Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův: Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem. Už nebude učit každý svého bližního a každý svého bratra: ‚Poznávejte Hospodina!‘ Všichni mě budou znát, od nejmenšího do největšího z nich, je výrok Hospodinův. Odpustím jim jejich nepravost

14

Materiály pro přípravu ve farnostech – DUBEN 2015 a jejich hřích už nebudu připomínat.“ (Jer 31,31–34); toto proroctví rozdáme účastníkům natištěné v pracovním listě č. 2) Nahlédněme nejprve, co této smlouvě předcházelo. Jako pomůcku si vypůjčíme schéma ikonostasu od našich východních bratří a sester v křesťanské víře (viz druhá strana pracovního listu č. 2).3 Na tomto schématu se nachází celkem pět řad a horní šestá řada s křížem, jež je symbolem smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Ve středu každé řady je Kristus nejprve jako dítě z rodu krále Davida; v samém středu Kristus jako Král, který přijde znovu na zem a dovrší dílo spásy; pod ním je Kristus eucharistický a Kristus v evangeliích; zleva Kristus – Spasitel. Základní události Ježíšova života spojené s tajemstvím jeho příchodu na svět a jeho díla najdeme ve čtvrté řadě od dolního okraje. Bůh poslal na svět svého Syna, aby naplnil jeho smlouvu s vyvoleným lidem Izraele, neboť ten nedokázal zůstat věrný Bohu, i když jej Bůh neustále provázel a povzbuzoval svými přísliby, jak nám připomínají události v první řadě ikonostasu. O Kristově příchodu a poslání svědčili starozákonní proroci z páté řady. Z jejich výroků již můžeme vyčíst, že Boží zaslíbení a smlouva jsou určeny všem lidem na celém světě.4 Když se vrátíme k Jeremiášovu proroctví, můžeme se ptát: máme skutečně srdce z masa? Proměňuje setkání s Ježíšem naše kamenná srdce? Jsme na tom jinak než Izraelité? Jak se to projevuje v našem životě? 2. Dynamika při slavení eucharistie – dílo Ducha Svatého ve spolupráci s námi: Bůh nepočítá s dokonalým člověkem. Nikdo z nás není bez hříchu (srov. 1 Jan 1,8: Říkámeli, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není). Máme však naději, že když přijmeme účast na Kristově nové smlouvě a budeme se s ním sjednocovat v eucharistii, budeme s ním také žít. Naše srdce nebude z kamene a my ho budeme schopni následovat v hlásání radostné zprávy o novém životě, který jsme v něm našli. Abychom tomu lépe porozuměli, zkusme nahlédnout na to, co se děje díky působení Ducha Svatého za naší aktivní spolupráce (tedy vědomé účasti) při mši svaté: Promítněte prezentaci „Eucharistie – svátost jednoty“ a použijte k tomu podrobný komentář k jednotlivým snímkům (viz pomůcky). 4. 5. 2. 3. Shrnutí a závěr Požádejte účastníky, aby znovu nahlédli do pracovního listu č. 1 na výroky, které si označili, a na ty, ke kterým došli po diskusi ve skupině. Přinesla jim dnešní katecheze nějaké nové pohledy či podněty? Označili by jiné výroky, případně napsali vlastní? – Ponechte účastníkům prostor pro vlastní meditaci. Poté je pozvěte k modlitbě, připravte svíci, ikonu Krista či některý z eucharistických symbolů a položte jej do středu vašeho společenství a ponechte prostor, aby každý mohl vyslovit své díky, chvály, prosby, otázky, pochybnosti…

3

Zde je na místě seznámit účastníky s významem ikonostasu, pokud se s ním ještě nesetkali. Ikonostas můžeme vidět v tradičních pravoslavných a řeckokatolických kostelích. Jedná se o sérii ikon uspořádaných do řad podle předem daného schématu. Ikonostas odděluje presbytář od lodi kostela. Jsou na něm zobrazeny klíčové postavy a události z dějin spásy (tj. dějin naší záchrany Bohem od prvního hříchu až po paruzii – tj. druhý příchod Krista). Ústřední místo v něm má právě slavení eucharistie. Pravoslavní věřící tak mají po celou dobu slavení eucharistie na očích tyto události, a to jim umožňuje prožívat mši svatou v kontextu celých dějin spásy, jejichž součástí jsou naše vlastní dějiny s Bohem. 4 Pokud by účastníky katecheze zajímal podrobnější komentář k ikonostasu, doporučte jim odkaz <www.cestykatecheze.cz/Ke-stazení>, kde najdou podrobný komentář ve složce 1301-PP-B Vyznání víry a ikonostas. 15

Materiály pro přípravu ve farnostech – DUBEN 2015 Poznámka: na tuto katechezi můžete v dalších setkáních společenství navázat sdílením zkušeností, jak vnímáte svůj podíl na hlásání evangelia (životem, svědectvím, slovem, konkrétními skutky…) a jaké plody vnímáte u sebe, u jiných…

4. 6. Adorace – viz vytištěná brožurka 4. 7. Homilie – viz vytištěná brožurka

16

4. Eucharistie a evangelizace DUBEN 2015

Recommend Documents