Podkladové materiály pro definování vzdělávacích potřeb v dalším vzdělávání/vzdělávání dospělých v Jihomoravském kraji (Projekt OP VK - CZ.1.07/3.2.04/04.0079 - Společně v dalším vzdělávání)
OBSAH Úvodem I. Stav a struktura populace Jihomoravského kraje. I.1. Věková struktura Jihomoravského kraje. Současný stav a vývojové trendy I.2. Míra ekonomické aktivity I.3. Míra zaměstnanosti II. Stav a struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Současný stav a vývojové trendy II.1. Sektorová a odvětvová skladba pracovní síly II.2. Vzdělanostní skladba II.3. Skladba zaměstnanosti podle hlavních tříd kategorie zaměstnání (CZ-NACE) II.4. Monitoring pracovního trhu III. Stav a struktura nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Současný stav a vývojové trendy III.1. Současný stav a vývojové tendence III.2. Struktura nezaměstnanosti podle kategorií vzdělání III.3. Struktura nezaměstnanosti podle kategorií zaměstnání III.4. Struktura nezaměstnanosti podle délky trvání IV. Poptávka po pracovní síle IV.1. Struktura nově vytvářených pracovních míst IV.2. Kvalita nově vytvářených pracovních míst V. Cizinci na trhu práce v Jihomoravském kraji VI. Obecné vývojové tendence na pracovních trzích v zemích Evropské unie VI. 1 Obecné vývojové trendy v sektorové a odvětvové skladbě pracovní síly
VI.2. Obecné vývojové trendy ve vzdělanostní skladbě pracovní síly VI.3. Obecné vývojové trendy v kvalifikační skladbě pracovní síly VII. Trh vzdělávání v Jihomoravském kraji VII. 1. Zdroje populace pro střední školství VII. 2. Struktura a kapacita středního školství v Jihomoravském kraji. Základní tendence. VII.3. Nezaměstnanost absolventů středních škol v Jihomoravském kraji
vývojové
2 2 2 3 4 5 5 7 9 11 13 13 14 15 16 17 18 20 22 23 23 28 31 35 35 35 36
Úvodem Účelem tohoto rozboru je charakterizovat současný stav a vývojové tendence v oblasti lidských zdrojů v Jihomoravském kraji, a to ve sféře trhu práce a v oblasti vzdělávání obyvatelstva, neboť toto představuje východisko pro odhad budoucích vzdělávacích potřeb v regionu. V následujícím textu je podán aktuální stav na trhu práce v Jihomoravském kraji, a jsou charakterizovány základní vývojové tendence, které v něm probíhají. Zdrojem dat se staly databáze Českého statistického úřadu, založené především na čtvrtletně prováděných „Výběrových šetření pracovních sil“, a dále databáze Eurostatu, vycházející v převážné většině ze čtvrtletně realizovaných průzkumů European Labour Force Survey, přepočtených na celoroční průměrné stavy. Při rozborech v oblasti nezaměstnanosti byly dále vedle databází ČSÚ využity i údaje Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. V tomto rozboru byla použita poslední dostupná data; údaje o nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v České republice jsou vztaženy k 30.9.2013, údaje o zaměstnanosti jsou za rok 2012 (průměrné stavy), stejně tak v případě dat Eurostatu byly použity poslední zveřejněné roční průměrné hodnoty (stav za rok 2012). K hodnocení vývoje byly použity dvanáctileté časové řady.
I. Stav a struktura populace Jihomoravského kraje. I.1. Věková struktura Jihomoravského kraje. Současný stav a vývojové trendy Podle údajů Českého statistického úřadu (Výběrová šetření pracovních sil, průměrný stav za rok 2012) žije v Jihomoravském kraji celkem 1 166,8 tis. obyvatel, z nichž je 571,0 tis. mužů (tj. 48,9 %) a 595,8 tis. žen (51,1 %). Mezi 14-ti kraji ČR je tak Jihomoravský kraj čtvrtý nejlidnatější (po Středočeském, Praze a Moravskoslezském kraji). Do předproduktivní složky populace – tedy do věkové kohorty 0 - 15 let - patří 169,1 tis. obyvatel, což představuje 14,5 % z celkové populace kraje. Podíl dětské složky je poměrně nízký a je horší než celostátní průměr (14,7 %). Do produktivní složky populace, kterou představují věkové kohorty 15-59 let, náleželo v Jihomoravském kraji v roce 2012 celkem 720,4 tis. obyvatel; její podíl na celkovém počtu obyvatel kraje tak dosahuje 61,7 %. Tato hodnota nyní přesně odpovídá celorepublikovému průměru. V současné populaci kraje se relativně velmi rychle zvyšuje zastoupení poproduktivní složky obyvatelstva, která v zásadě zahrnuje osoby ve věku nad 60 let. V roce 2012 jich bylo v kraji zjištěno celkem 277,3 tis., tedy 23,8 % z úhrnného počtu obyvatel; za posledních 12 let se počet osob starších šedesáti let v kraji zvýšil o 63,3 tis. Z hlediska celostátního je podíl poproduktivní složky obyvatelstva v kraji vysoký, neboť v rámci celé ČR do věkové skupiny obyvatelstva nad 60 let spadalo v roce 2012 „pouze“ 23,5 % populace. Oproti stavu v ČR není věková struktura populace Jihomoravského kraje příznivá. Podíly předproduktivní a produktivní složky obyvatelstva jsou nižší a naopak zastoupení složky poproduktivní je vyšší. Nepříznivá je ovšem i dynamika změn ve věkové skladbě obyvatelstva kraje. V letech 2000 – 2012 se celkový stav obyvatel v kraji zvýšil o 30,0 tis. osob, ovšem
2
počet osob řazených do věkové skupiny do 15 let se výrazně snížil, a to o 15,3 tis. osob, což činí 8,3 % původního stavu populace (ve věku do 15 let). Tab. 1: Věková struktura populace v České republice a v Jihomoravském kraji v roce 2012 Počet obyvatel (v %.) Věkové skupiny
celkem
ženy
JMK ČR JMK ČR 14,7 15,2 15,4 13,8 14,1 5,0 5,2 5,2 4,7 4,8 6,3 6,5 6,6 6,0 6,1 6,8 7,4 7,2 6,6 6,5 7,9 8,5 8,3 7,7 7,5 8,8 9,2 9,2 8,4 8,4 7,0 7,3 7,3 6,5 6,7 6,7 7,0 7,0 6,4 6,5 6,1 6,3 6,3 6,0 6,0 7,0 6,9 7,0 7,0 7,0 7,0 6,5 6,8 7,0 7,2 16,5 14,0 13,7 19,9 19,2 Hlavní věkové kategorie 0 až 14 let 14,5 14,7 15,2 15,4 13,8 14,1 15 až 60 let 61,7 61,7 64,3 64,1 59,3 59,5 60 a více let 23,8 23,5 20,5 20,5 26,9 26,4 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil, roční průměry 2012, ČSÚ Praha, 2013 0 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65
až 14 let až 19 let až 24 let až 29 let až 34 let až 39 let až 44 let až 49 let až 54 let až 59 let až 64 let a více let
JMK 14,5 4,9 6,3 7,0 8,1 8,8 6,9 6,7 6,1 7,0 6,8 17,0
muži ČR
V období let 2000 – 2012 se snížil počet obyvatel kraje i ve věkové skupině 15 – 59 let, a to celkem o 18,0 tis. (tj. o 2,4 % původního stavu). Počet obyvatel starších 60-ti let se ovšem ve stejné době v kraji výrazně zvýšil. Tento nárůst dosáhl počtu 63,3 tis. osob, což představuje zvýšení o 29,6 % za období pouhých 12-ti let! Ve stejné době se ale v ČR počet osob starších 60-ti let zvýšil ještě výrazněji (o 31,5 %). Rozdíly ve věkové struktuře mužů a žen jsou v Jihomoravském kraji značné. Celkově mnohem méně příznivou skladbu vykazují ženy. Do předproduktivní složky populace jich spadá jen 13,8 % (oproti 15,2 % u mužů) a do produktivní složky náleží 59,3 % žen (a 64,3 % mužů). Nejvýznamnější rozdíly jsou ale ve velikosti poproduktivní složky obyvatelstva; do věkové skupiny 60 a více let je řazeno 26,9 % žen, ale jen 20,5 % mužů. I.2. Míra ekonomické aktivity Úroveň ekonomické aktivity obyvatelstva (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob 15-ti letých a starších) v Jihomoravském kraji je v celostátním měřítku průměrná. V roce 2012 dosahovala její míra hodnoty 58,6 % (průměr ČR činil rovněž 58,6 %) a mezi čtrnácti kraji ČR byla pátá nejvyšší. Po roce 2000 se míra ekonomické aktivity obyvatelstva v kraji snížila, a to o 1,1 procentního bodu. Pokles této míry byl přitom zaznamenán ve všech krajích ČR s výjimkou kraje Středočeského. Míra ekonomické aktivity v souboru mužů (68,3 %) je podstatně vyšší než v souboru žen (49,5 %), přičemž tento rozdíl je v podmínkách Jihomoravského kraje výrazně vyšší, než v ČR jako celku. Po roce 2000 se míra ekonomické aktivity v souboru mužů navíc snížila méně (o 0,6 %), než v souboru žen (snížení o 1,6 %).
3
Tab. 2: Vývoj míry ekonomické aktivity v krajích ČR v letech 2000 – 2012 (průměrný roční stav) Území
Míra ekonom. aktivity celkem (v %)
Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika
2012 61,9 60,4 57,8 59,5 60,0 56,8 57,6 57,8 58,5 56,8 58,6 57,3 57,5 57,2 58,6
Míra ekonom. aktivity mužů (v %)
2000 62,7 60,3 61,1 61,2 65,1 60,5 60,5 61,0 59,2 59,7 59,7 59,8 58,6 58,6 60,4
2012 71,6 69,1 66,5 68,8 68,9 66,8 67,3 65,6 67,3 65,8 68,3 65,8 66,9 65,4 67,7
2000 70,8 70,4 68,2 70,7 73,7 71,7 69,2 70,6 68,5 69,2 68,9 70,4 68,4 67,1 69,8
Míra ekonom. aktivity žen (v %) 2012 52,9 52,1 49,4 50,4 51,4 47,1 48,4 50,3 50,1 48,1 49,5 49,3 48,8 49,4 50,0
2000 55,5 50,9 51,6 52,4 57,2 49,9 52,4 52,1 50,5 50,6 51,1 49,9 49,6 50,6 51,6
Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2006, ČSÚ Praha, 2007
Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil – roční průměry 2012, ČSÚ Praha, 2013
Míra ekonomické aktivity je výrazně závislá na stupni vzdělání pracovníků, přičemž obecně platí, že čím vyšší je stupeň vzdělání, tím vyšší je i míra ekonomické aktivity. U osob s pouze základním vzděláním dosahuje hodnoty 21,0 %, u osob se vzděláním středním bez maturity ale již 63,0 %, u osob se vzděláním středním s maturitou činí 64,3 %. Nejvyšší je míra ekonomické aktivity u absolventů vyšších odborných škol a škol vysokých – v roce 2012 dosahovala úrovně 74,7 %. U všech „vzdělanostních stupňů“ vykazují muži vyšší míru ekonomické aktivity než ženy; nejvyšší rozdíly jsou přitom dosaženy v kategorii osob se středním vzděláním bez maturity, kde činí více než 18 procentních bodů. I.3. Míra zaměstnanosti V roce 2012 dosáhla míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15-ti letých a starších) v Jihomoravském kraji hodnoty 53,9 % a mezi kraji ČR byla šestá nejvyšší. U mužů činila 63,4 %, zatímco u žen 44,9 %. Oproti celostátnímu průměru je celková míra v Jihomoravském kraji o 0,6 procentního bodu (p.b.) nižší. V průběhu hospodářské recese se míra zaměstnanosti v kraji snížila, a to poměrně výrazně. Stejně jako míra ekonomické aktivity i míra zaměstnanosti je výrazně odvislá od stupně vzdělání pracovníků. Na úrovni krajů dílčí údaje v tomto stupni třídění k dispozici nejsou, ale v rámci celé ČR v souboru osob se vzděláním základním dosahovala míra zaměstnanosti v roce 2012 pouze hodnoty 15,0 % (!), přitom v souboru mužů to bylo 18,6 %, zatímco v souboru žen pouhých 13,1 %. Naproti tomu velmi vysoká je míra zaměstnanosti v souboru osob se vzděláním vysokoškolským či vyšším odborným. V roce 2012 dosahovala hodnoty 73,6 %. V této kategorii je rozdíl mezi oběma pohlavími relativně nízký; činí necelých 11 procentních bodů; v souboru mužů dosahuje poměrně vysokých 77,9 %, v souboru žen ale jen 67,1 %.
4
Tab. 3: Vývoj míry zaměstnanosti v krajích ČR v letech 2003 – 2012 Území Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika
Míra zaměstnanosti celkem (v %)
Míra zaměstnanosti mužů (v %)
Míra zaměstnanosti žen (v %)
2012
2012
2012
60,0 57,6 54,6 56,6 53,7 50,7 52,2 53,7 54,0 53,2 53,9 52,9 53,3 51,8 54,5
2003 59,9 57,1 56,3 56,4 57,6 51,4 56,2 55,6 54,9 54,9 53,5 53,2 53,7 49,5 54,8
69,5 66,4 63,3 66,4 61,8 61,1 61,5 61,3 63,1 62,4 63,4 61,4 62,9 59,8 63,6
2003 68,5 67,9 66,1 65,0 65,9 61,9 66,3 66,2 65,4 64,4 63,2 63,5 63,1 58,6 64,5
51,2 49,1 46,0 47,1 45,9 40,6 43,3 46,4 45,2 44,3 44,9 44,9 44,3 44,1 45,9
2003 52,3 46,9 47,0 48,3 49,8 41,5 46,8 45,8 44,9 45,8 44,5 43,7 44,9 41,0 45,8
Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2006, ČSÚ Praha, 2007
Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil – roční průměry 2012, ČSÚ Praha, 2013
II. Stav a struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Současný stav a vývojové trendy. V rámci tohoto rozboru je charakterizována situace v oblasti zaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v ČR po roce 2000, přičemž nejnovější údaje jsou vztaženy k roku 2012 (průměrné počty). Zdrojem dat jsou Výběrová šetření pracovních sil. II.1. Sektorová a odvětvová skladba pracovní síly Podle údajů Výběrových šetření pracovních sil bylo v roce 2012 v Jihomoravském kraji zaměstnáno celkem 537,7 tis. pracovníků, z toho bylo 307,1 tis. mužů a 230,6 tis. žen. Po roce 2000 se počet v kraji zaměstnaných osob zvýšil o 16,4 tis, tedy o 3,1 % původního stavu. Po roce 2000 v hospodářské struktuře kraje vzniklo 13,5 tis. pracovních míst pro muže (nárůst o 4,6 %), zatímco počet zaměstnaných žen se ve stejné době zvýšil pouze o 2,9 tis., tedy jen o 1,3 % původního stavu. Sektorová skladba zaměstnanosti v kraji je následující: primární sféra ekonomiky se nyní na úhrnné zaměstnanosti v kraji podílí pouze 2,9 %, sekundární sféra 36,9 %, zastoupení terciární sféry dosahuje 60,2 %. Muži se na úhrnné zaměstnanosti podílejí 57,1 %, zatímco podíl žen činí 42,9 %. Krajská sektorová skladba zaměstnanosti v zásadě odpovídá celostátnímu průměru s tím, že v kraji je nyní mírně vyšší zaměstnanost v terciární sféře ekonomiky (celostátní průměr činí 58,8 %), zatímco v sekundární sféře je naopak zaměstnanost v kraji nižší (celostátní průměr činí 38,1 %). Přestože při prezentacích Jihomoravského kraje je velmi často zdůrazňován jeho údajně „zemědělský charakter“, ve skutečnosti je nyní podíl zaměstnaných v prvním národohospodářském sektoru (zemědělství,
5
lesnictví a rybolov) v kraji nižší, než v ČR jako celku; průměr Jihomoravského kraje nyní činí již zmíněných 2,9 %, zatímco celostátní průměr dosahuje 3,1 %. V dosavadním průběhu hospodářské recese (tedy v průběhu let 2008-2012) se sektorová struktura zaměstnanosti v kraji změnila velmi výrazně. Počet pracovních míst v primární sféře ekonomiky se snížil o 1,6 tis., což odpovídá poklesu o více než 9 % původního stavu. Zaměstnanost v sekundárním sektoru ale poklesla mnohem výrazněji: ve druhé sféře ekonomiky v průběhu pouhých 4 let ubylo 22,6 tis. pracovních míst, tedy každé desáté. Z pěti odvětví sekundárního sektoru byl nejvíce postižen zpracovatelský průmysl. V letech 2008 – 2012 v něm zaniklo 16,1 tis. pracovních míst. Mimořádný byl i úbytek pracovních příležitostí v odvětví stavebnictví; v něm se počet pracovních míst snížil o 7,4 tis. (tj. 14 % původního stavu). Ztráty pracovních příležitostí v I. a II. národohospodářském sektoru se podařilo do značné míry nahradit růstem zaměstnanosti v terciární sféře. V průběhu hospodářské recese se počet pracovníků v tomto sektoru zvýšil o 25,0 tis., což představuje nárůst o 8,4 % původního stavu. Dopady hospodářské recese na trh práce v kraji tak byly mírnější, než na ostatním území státu. Rozdíly v sektorové skladbě zaměstnanosti mužů a žen jsou v kraji výrazné. Více než tři ze čtyř žen (75,2 %) jsou nyní zaměstnány v odvětvích terciární sféry, pouze 1,8 % z nich pracuje v primární sféře a 23,0 % v sekundární sféře ekonomiky. Naproti tomu mužů je v terciární sféře zaměstnána skoro celá polovina (48,9 %) a v sekundáru jich pracuje téměř stejně (47,4 %). Primární sektor ekonomiky ani v souboru mužů není z hlediska zaměstnanosti významný; poskytuje zaměstnání necelým čtyřem procentům mužů. Tab. 4: Vývoj v sektorové skladbě zaměstnanosti v národním hospodářství Jihomoravského kraje v letech 2000 - 2012 Počet pracovníků Sektor NH
I. sektor (zemědělství, lesnictví) II. sektor (průmysl, stavebnictví) III. sektor (ostatní odvětví NH) Celkem V tom muži I. sektor (zemědělství, lesnictví) II. sektor (průmysl, stavebnictví) III. sektor (ostatní odvětví NH) celkem V tom ženy I. sektor (zemědělství, lesnictví) II. sektor (průmysl, stavebnictví) III. sektor (ostatní odvětví NH) Celkem
Změna počtu (v tis.) 2012 2000 Počet pracovníků úhrnem 15,7 29,2 -13,5 198,5 202,1 -3,6 323,5 290,0 33,5 537,7 521,3 16,4
Podíl na celkové Index zaměstnanosti vývoje (%) 2012 2000 2,9 36,9 60,2 100,0
5,6 38,8 55,6 100,0
53,8 98,2 111,6 103,1
11,4 145,5 150,3 307,1
19,2 138,9 135,5 293,6
-7,8 6,6 14,8 13,5
3,7 47,4 48,9 100,0
6,5 47,3 46,2 100,0
59,4 104,8 110,9 104,6
4,3 53,0 173,3 230,6
9,9 62,9 154,9 227,7
-5,6 -9,9 18,4 2,9
1,8 23,0 75,2 100,0
4,3 27,6 68,0 100,0
43,4 84,3 111,9 101,3
Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2006, ČSÚ Praha, 2007
Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil – roční průměry 2012, ČSÚ Praha, 2013 Index = index vývoje (2012/2000)
V současné době vykazuje hospodářská struktura kraje o 16,4 tis. pracovních míst více, než tomu bylo v roce 2000. Přitom ale v odvětvích zemědělství, lesnictví a rybolovu se v kraji po
6
roce 2000 počet pracovních míst snížil o 13,5 tis. a dalších 3,6 tis. pracovních míst zaniklo v odvětvích sekundární sféry. Pozitivně se ovšem zaměstnanost vyvíjela v terciární sféře ekonomiky, v níž se počet zaměstnaných po roce 2000 zvýšil o 33,5 tis., tedy o skoro 12 % původního stavu. Ve struktuře zaměstnanosti Jihomoravského kraje, členěné podle jednotlivých odvětví národního hospodářství, stále dominuje zpracovatelský průmysl – a to přes obrovský propad zaměstnanosti, k němuž došlo v období hospodářské recese. Jeho zastoupení na celokrajské zaměstnanosti dosahuje nyní 26,0 % (ještě v roce 2008 to ale bylo 29,0 %). Další v pořadí – s výrazně nižším zastoupením - je odvětví obchodu (11,9 %, stejně jako před nástupem hospodářské recese), výrazně se snižuje zastoupení stavebnictví (8,6 %). Na dalších významných pozicích se v kraji umisťují již výhradně jen odvětví terciární sféry: odvětví „vzdělávání“ (7,4 %), zdravotnictví a sociální péče (7,3 %), veřejná správa a obrana (6,4 %) a doprava a skladování (6,0 %). Tab. 5: Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji podle odvětví ekonomické činnosti CZ-NACE) – (průměrný stav za rok 2012) počet zaměstnaných v kraji (v tis.) ČR v tom celkem Odvětví (OKEČ) celkem muži ženy % počet % počet % počet % Zemědělství, lesnictví a rybářství 15,7 2,9 11,4 3,7 4,3 1,9 3,1 Těžba a dobývání 1,7 0,3 1,6 0,5 0,0 0,0 0,9 Zpracovatelský průmysl 139,6 26,0 92,9 30,2 46,7 20,3 26,6 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla 5,6 1,0 4,9 1,6 0,7 0,3 1,0 Zásobování vodou, činnosti souvis. s odpady 5,2 1,0 4,3 1,4 0,9 0,4 0,9 Stavebnictví 46,4 8,6 41,7 13,6 4,7 2,0 8,7 Velko a maloobchod, opravy motor. vozidel 64,2 11,9 30,5 9,9 33,7 14,6 12,3 Doprava a skladování 32,4 6,0 24,6 8,0 7,8 3,4 6,3 Ubytování, stravování a pohostinství 17,9 3,3 8,0 2,6 9,9 4,3 3,6 Informační a komunikační činnosti 16,2 3,0 13,3 4,3 2,9 1,3 2,6 Peněžnictví a pojišťovnictví 14,0 2,6 5,6 1,8 8,4 3,6 2,8 Činnosti v oblasti nemovitostí 4,1 0,8 1,3 0,4 2,7 1,2 0,9 Profesní, vědecké a technické činnosti 25,3 4,7 14,4 4,7 10,9 4,7 4,3 Administrativní a podpůrné činnosti 14,0 2,6 7,4 2,4 6,5 2,8 2,4 Veřejná správa a obrana, pov. soc. zabezpečení 34,2 6,4 17,4 5,7 16,8 7,3 6,2 Vzdělávání 40,0 7,4 10,5 3,4 29,5 12,8 6,5 Zdravotní a sociální péče 39,2 7,3 9,1 3,0 30,1 13,1 6,8 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 9,3 1,7 4,9 1,6 4,4 1,9 1,6 Ostatní činnosti (včetně „nezjištěno“) 10,4 1,9 3,0 1,0 7,5 3,3 1,9 celkem 537,7 100,0 307,1 100,0 230,6 100,0 100,0 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil – roční průměry 2012, ČSÚ Praha, 2013
Z hlediska odvětvového muži výrazně převládají v oborech primární a sekundární sféry. Např. ve čtyřech „průmyslových kategorií“ (těžba nerostných surovin, zpracovatelský průmysl a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla) je v kraji nyní zaměstnáno souhrnně 103,7 tis. mužů, ale jen 48,3 tis. žen. Ty naopak převládají v téměř všech odvětvích terciární sféry. II.2. Vzdělanostní skladba V hospodářské struktuře Jihomoravského kraje je nyní zaměstnáno 133,2 tis. pracovníků s vysokoškolskou kvalifikací (tj. 24,8 % z celkového úhrnu), 198,2 tis. pracovníků se 7
vzděláním úplným středním s maturitou (36,9 %), 187,8 tis. zaměstnanců (tj. 34,9 %) má výuční list a pouze 18,4 tis. pracovníků (3,4 %) vykazuje pouze základní vzdělání. Maturitní a vyšší vzdělání má tak v současné době 61,7 % z celkového úhrnu pracovních sil kraje a tento podíl stále velmi rychle narůstá. Oproti celostátnímu průměru je v kraji zaměstnáno podstatně více vysokoškoláků (celostátní průměr dosahuje 20,9 %, krajský činí 24,8 %), podíl pracovníků se vzděláním středním s maturitou je v Jihomoravském kraji mírně nižší než v ČR jako celku (zde dosahuje 37,8 %), stejně tak je v kraji nižší i podíl vyučenců (celostátní průměr je 37,0 %). Jen zhruba 3,4 % pracovních míst v kraji je nyní obsazeno pracovníkem vykazujícím pouze základní vzdělání, což je hodnota nižší, než na ostatním území státu (4,2 %). Celkovou úroveň vzdělání pracovní síly v Jihomoravském kraji pozitivním způsobem formuje přítomnost města Brna, jehož pracovní síla je v České republice úrovní své kvalifikace po Praze druhá nejlepší. Tab. 6: Vývoj ve skladbě zaměstnanosti v národním hospodářství Jihomoravského kraje podle stupně vzdělání (KKOV) v letech 2000 – 2012 Stupeň vzdělání
Počet pracovníků
2012 2000 Počet pracovníků úhrnem Základní (včetně nedokončeného) 18,4 40,1 Střední bez maturity 187,8 217,3 Střední s maturitou 198,2 187,9 Vysokoškolské 133,2 76,0 Celkem 537,7 521,3 V tom muži Základní (včetně nedokončeného) 7,5 14,4 Střední bez maturity 125,0 143,9 Střední s maturitou 98,7 85,8 Vysokoškolské 77,9 49,4 Celkem 307,1 293,5 V tom ženy Základní (včetně nedokončeného) 10,9 25,7 Střední bez maturity 62,9 73,4 Střední s maturitou 101,6 102,1 Vysokoškolské 55,3 26,6 Celkem 230,6 227,7 Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2006, ČSÚ Praha, 2007
Změna počtu (v tis.)
Podíl na celkové zaměstnanosti (%) 2012 2000
Index růstu (%)
-21,7 -29,5 10,3 57,2 16,4
3,4 34,9 36,9 24,8 100,0
7,7 41,7 36,0 14,6 100,0
45,9 86,4 105,5 175,3 103,1
-6,9 -18,9 12,9 28,5 13,6
2,4 40,7 32,1 25,4 100,0
4,9 49,0 29,2 16,8 100,0
52,1 86,9 115,0 157,7 104,6
-14,8 -10,5 -0,5 28,7 2,9
4,7 27,3 44,1 24,0 100,0
11,3 32,2 44,8 11,7 100,0
42,4 85,7 99,5 207,9 101,3
Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil – roční průměry 2012, ČSÚ Praha, 2013 Index = index vývoje (2012/2000)
Po roce 2000 v hospodářské struktuře Jihomoravského kraje přibylo 57,2 tis. (!!) pracovních míst pro vysokoškoláky (a absolventy VOŠ) a 10,3 tis. pracovních míst pro pracovníky se středoškolským vzděláním s maturitou. Naopak zaniklo 21,7 tis. míst pro pracovníky s pouze základním vzděláním a 29,5 (!!) tis. míst pro středoškoláky bez maturity (vyučené). Celkově se tedy vzdělanostní úroveň zaměstnanosti v kraji zvýšila. Po roce 2000 let se podíl pracovníků s nejméně maturitním vzděláním v kraji zvýšil výrazně, a to z 50,6 % na 61,7 %, tedy o více než pětinu původního stavu. Z hlediska dalšího rozvoje regionu je podstatné především to, že zastoupení pracovníků s terciárním stupněm vzdělání vzrostlo o více než tři čtvrtiny původního stavu, zatímco naopak podíl osob bez kvalifikace v hospodářské struktuře kraje o více než polovinu poklesl, a to na úroveň jinde v Evropské unii nevídanou. Z hlediska ekonomického je sice jistě pozitivní, že zaměstnavatelé v kraji vyžadují téměř výlučně kvalifikovanou pracovní sílu, 8
z hlediska sociálního to však způsobuje problémy. Pracovníci bez kvalifikace mají totiž v Jihomoravském kraji – obdobně jako v celé ČR - mnohem menší šanci než jinde v EU získat jakékoliv pracovní uplatnění. V hodnoceném období let 2000 – 2012 došlo k větším změnám v kvalifikační struktuře žen než mužů. Za sledovaných 12 let se počet zaměstnaných vysokoškolaček (včetně absolventek VOŠ) zvýšil v kraji o skoro 108 % (!) zatímco v souboru mužů došlo k nárůstu počtu vysokoškoláků „pouze“ o 58 %. V souboru mužů stále roste počet osob se střední vzděláním ukončeným maturitou a pomaleji než v případě žen klesá počet vyučenců (za posledních 12 let se snížil o 13,1 %.). Také počet nekvalifikovaných mužů se v kraji po roce 2000 snížil méně (o 47,9 %) než v souboru žen (o 57,6 %). II.3. Skladba zaměstnanosti podle hlavních tříd kategorie zaměstnání (CZ-ISCO) Podobně jako kvalifikační struktura i zaměstnanecká skladba pracovních sil v Jihomoravském kraji je oproti celostátnímu průměru příznivější. Podstatné je především to, že hospodářská základna kraje využívá více než je tomu na ostatním území státu práci vysoce kvalifikovaných specialistů. Kategorie „vědečtí a odborní duševní pracovníci“ se na úhrnné zaměstnanosti v kraji podílejí 16,3 %, zatímco v celostátním průměru se jedná pouze o 13,8 %. Výrazně nadprůměrné je v kraji i zastoupení pracovníků v kategorii „vedoucí a řídící pracovníci“ (v kraji 7,1 %, v ČR jako celku 5,1 %) a také v kategorii „nižší administrativní pracovníci (úředníci) - v kraji 9,5 %, v ČR jako celku 9,3 %. Na úseku dělnických profesí je situace v Jihomoravském kraji v zásadě obdobná jako na ostatním území státu. V kategorii „řemeslníci a kvalifikovaní výrobci“, tedy ve skupině dělnických kvalifikací využívajících řemeslnou zručnost pracovníků, je v kraji zaměstnáno 92,3 tis. osob, což představuje 17,2 % z celkového počtu zaměstnaných (pro srovnání: podíl řemeslníků v celé ČR je jen o málo vyšší; v roce 2010 dosahoval 17,5 %). V méně kvalifikačně náročné hlavní třídě 8 CZ-ISCO - Obsluha strojů a zařízení je v kraji vytvořeno téměř 61 tis. pracovních míst, což představuje 11,3 % z celokrajského úhrnu zaměstnanosti (v ČR to je ale téměř 13,6 %). Příznivě nelze hodnotit, že podíl „provozních pracovníků ve službách a obchodě“ (CZ-ISCO 5) je v kraji (15,4 %) jen nepatrně vyšší než v ČR jako celku (15,2 %). Je to překvapivé už proto, že nízký celokrajský podíl těchto pracovníků, typických pro terciární sféru ekonomiky, nedokázalo navýšit ani město Brno. V důsledku vývoje v posledních 12-ti letech se podíl kvalifikovaných dělníků v zemědělství a lesnictví snížil o 40 % a jejich zastoupení v zaměstnanecké skladbě Jihomoravského kraje (1,3 %) je dnes již dokonce nižší, než je tomu v ČR jako celku (1,4 %). Podíl kategorie „pomocní a nekvalifikovaní pracovníci“ je v kraji ale vyšší, než na ostatním území státu. Na celokrajském úhrnu zaměstnanosti se dnes tato nejnižší kvalifikační skupina podílí 5,5 %, zatímco v ČR to je jen 5,3 %. Podíl pracovníků nekvalifikovaných v kraji – stejně jako v celé ČR – se v devadesátých letech prudce snižoval, po roce 2000 ale už spíše jen stagnuje na velmi nízké úrovni.
9
Tab. 7: Vývoj ve skladbě zaměstnanosti podle hlavních tříd kategorie zaměstnání v Jihomoravském kraji v letech 2000 – 2012 Hlavní Počet pracovníků třída Kategorie zaměstnání CZ2012 2000 ISCO Počet pracovníků úhrnem Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 1 31,2 24,1 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 2 87,5 65,5 Techn., zdravot. a pedagog. pracovníci 3 94,2 102,8 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 4 51,0 45,2 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 5 82,7 61,3 Kvalifikovaní dělníci v zem. a lesnictví 6 7,1 12,0 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci 7 92,3 107,9 Obsluha strojů a zařízení 8 60,8 62,0 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9 29,7 36,1 Příslušníci armády 0 1,2 4,4 Celkem 537,7 521,3 V tom muži Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 1 22,3 19,2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 2 44,4 32 Techn., zdravot. a pedagog. pracovníci 3 53,7 49,3 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 4 9,6 12,1 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 5 29,1 21,6 Kvalifikovaní dělníci v zem. a lesnictví 6 4,8 7,2 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, 7 80,4 88,5 Obsluha strojů a zařízení 8 48,9 43,6 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9 12,6 15,6 Příslušníci armády 0 1,2 4,3 Celkem 307,1 293,5 V tom ženy Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 1 8,9 4,9 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 2 43,1 33,5 Techn., zdravot. a pedagog. pracovníci 3 40,4 53,5 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 4 41,4 33,1 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 5 53,6 39,6 Kvalifikovaní dělníci v zem. a lesnictví 6 2,3 4,8 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci 7 11,9 19,4 Obsluha strojů a zařízení 8 11,9 18,4 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9 17,1 20,5 Příslušníci armády 0 0 0 Celkem 230,6 227,7 Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2006, ČSÚ Praha, 2007
Změna počtu (v tis.)
Podíl na celkové zaměstnanosti (%) 2012
2000
Index růstu (%)
7,1 22,0 -8,6 5,8 21,4 -4,9 -15,6 -1,2 -6,4 -3,2 16,4
5,8 16,3 17,5 9,5 15,4 1,3 17,2 11,3 5,5 0,2 100,0
4,6 12,6 19,7 8,7 11,8 2,3 20,7 11,9 6,9 0,8 100,0
129,5 133,6 91,6 112,8 134,9 59,2 85,5 98,1 82,3 27,3 103,1
3,1 12,4 4,4 -2,5 7,5 -2,4 -8,1 5,3 -3,0 -3,1 13,6
7,3 14,5 17,5 3,1 9,5 1,6 26,2 15,9 4,1 0,4 100,0
6,5 10,9 16,8 4,1 7,4 2,5 30,2 14,9 5,3 1,5 100,0
116,1 138,8 108,9 79,3 134,7 66,7 90,8 112,2 80,8 27,9 104,6
4,0 9,6 -13,1 8,3 14,0 -2,5 -7,5 -6,5 -3,4 0,0 2,9
3,9 18,7 17,5 18,0 23,2 1,0 5,2 5,2 7,4 0,0 100,0
2,2 14,7 23,5 14,5 17,4 2,1 8,5 8,1 9,0 0,0 100
181,6 128,7 75,7 125,1 135,4 47,9 61,3 64,7 83,4 0,0 101,3
Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil – roční průměry 2012, ČSÚ Praha, 2013
Po roce 2000 se zaměstnanecká skladba v Jihomoravském kraji změnila poměrně výrazně. V roce 2000 byla nejpočetněji zastoupenou skupinou pracovníků sedmá hlavní třída statistické klasifikace CZ-ISCO, tedy „řemeslníci a kvalifikovaní výrobci“, která zahrnovala téměř 108 tis. pracovníků (tj. 20,7 % z celkového počtu zaměstnaných), po níž následovala 3. hlavní třída CZ-ISCO – techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (103 tis. osob, tj. 19,7 % z úhrnu). Na dalších pozicích – s velkým odstupem – následovaly tři zhruba stejně početné zaměstnanecké kategorie, a to 2. hlavní třída CZ-ISCO (vědečtí a odborní duševní pracovníci), 5. hlavní třída CZ-ISCO (provozní pracovníci ve službách a obchodě) a 8. hlavní třída CZ-ISCO (obsluha strojů a zařízení). Ty se na celokrajském úhrnu zaměstnanosti podílely vždy přibližně 12-ti % a každá z nich poskytovala 60 - 65 tis. pracovních míst. Nejméně početnými byly v roce 2000 kategorie pomocných a nekvalifikovaných pracovníků (9. hlavní třída CZ-ISCO), vedoucích a řídících pracovníků (1. hlavní třída CZ-ISCO) a „příslušníků armády“ (0 hlavní třída CZ-ISCO).
10
Za posledních 12 let se v hospodářské struktuře kraje zvýšil počet pracovníků ve čtyřech hlavních třídách statistické klasifikace CZ-ISCO. Jedná se především o profese řazené do páté a do druhé hlavní třídy, tedy o provozní pracovníky ve službách a obchodě (po roce 2000 nárůst o 21,4 tis. pracovních míst, tedy o 35 % původního stavu) a o profese v kategorii „vědečtí a odborní duševní pracovníci“ (nárůst o 34 %, což představuje 22,0 tis. nově vytvořených pracovních míst). Výrazně – skoro o 30 % (o 7,1 tis. pracovních míst) se zvýšila zaměstnanost v první hlavní třídě (vedoucí a řídící pracovníci). V hlavní třídě 4 CZ-ISCO (nižší administrativní pracovníci) vzniklo v kraji v posledních dvanácti letech 5,8 tis. nových pracovních míst, což představuje jejich navýšení o téměř 13 %. V případě všech ostatních zaměstnaneckých kategorií se v kraji po roce 2000 snížil jak celkový počet pracovníků, tak i jejich podíl na celokrajské zaměstnanosti. Jednoznačně nejvýrazněji přitom poklesl v kraji počet příslušníků armády (o více než 70 %) a dále počet pracovníků v 6. a 9. hlavní třídě CZ-ISCO. V rámci kvalifikovaných dělnických profesí v zemědělství a lesnictví se celkový počet pracovníků snížil o 40 % (!), v případě profesí nekvalifikovaných o skoro 18 %, což je z hlediska sociálního skutečnost velmi závažná. V hodnoceném období dvanácti let se v zaměstnanecké skladbě Jihomoravského kraje velmi výrazně snížil i počet kvalifikovaných řemeslníků (7. hlavní třída CZ-ISCO). Zde po roce 2000 zaniklo více než 15 tis. pracovních míst. O přibližně osm tisíc je v kraji méně pracovních příležitostí v kategorii středoškolských odborných profesí, řazených do třetí hlavní třídy CZ-ISCO. II.4. Monitoring pracovního trhu Rozsáhlý terénní průzkum, realizovaný brněnskou krajskou pobočkou ÚP ČR a Krajským úřadem JMK k datu 31.12.2012, byl proveden ve vzorku zhruba 4 tis. organizací, přičemž požadovaná data byla získána od 3186 respondentů, kteří zaměstnávali celkem 228,4 tis. pracovníků. Provedeným terénním průzkumem tak byla detailně zjištěna zaměstnanecká skladba v souboru 42,5 % z celkového úhrnu v kraji obsazených pracovních míst. V rámci tohoto průzkumu bylo zjištěno například následující: Jednoznačně nejkvalifikovanější pracovní sílu v Jihomoravském kraji využívá terciární sektor ekonomiky, naopak nejméně vzdělanou primární sektor (zemědělství a lesnictví). Ze zaměstnanců terciární sféry má více než třetina (35 %) vzdělání získané na vysoké škole nebo na vyšší odborné škole, 41 % pracovníků má středoškolské vzdělání s maturitou, jen 20 % má výuční list a 4 % vykazuje pouze základní vzdělání. Naproti tomu v odvětvích průmyslu má vysokoškolské vzdělání (včetně vzdělání vyššího odborného) pouze 13,0 % zaměstnanců, třetina pracovníků (33,0 %) má úplné středoškolské vzdělání s maturitou, necelá polovina (47,0 %) má výuční list a jen 7 % pracovníků má pouze základní vzdělání. U zaměstnavatelů primární sféry ekonomiky (zemědělství, lesnictví, rybolov) vykazuje zaměstnaná pracovní síla ještě horší úroveň vzdělání. Vysokoškolské vzdělání (včetně absolventů VOŠ) má necelých 10 % zaměstnanců, střední vzdělání s maturitou má necelá čtvrtina zaměstnanců (24,0 %), výuční list má 59 % osob, základní vzdělání pak vykazuje 7,5 zaměstnanců primární sféry. Z jednotlivých průmyslových odvětví nekvalifikovanější pracovní sílu vykazují odvětví průmyslu chemického, strojírenského a elektronického, nejméně kvalifikovanou pak zaměstnanci v odvětvích průmyslu potravinářského, dřevozpracujícího a papírenského. Stavebnictví využívá výrazně kvalifikovanější pracovní sílu než průmysl. Z „velkých“ odvětví terciární sféry
11
nejkvalifikovanější pracovní sílu vyžadují odvětví vzdělávání, informačních činností a také odvětví veřejné správy, kde podíl zaměstnanců s terciárním stupněm vzděláním dosahuje velmi vysokých 60 %! Tab. 8: Struktura zaměstnanosti podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání pracovníků a podle odvětví v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012“ Pracovníci s nejvyšším dosaženým stupněm vzdělání Sektory a odvětví NH
celkem
základním abs.
I. sektor
%
SŠ bez maturity abs.
%
5 441 406 7,5 3 211 59,0 II. sektor 85 397 5 969 7,0 40 094 47,0 průmysl 74 602 5 489 7,4 35 236 47,2 těžební 815 12 1,5 377 46,3 potravinářský 6 322 734 11,6 3 403 53,8 textilní, oděvní a kožedělný 4 026 467 11,6 2 375 59,0 dřevozpracující 1 433 183 12,8 794 55,4 papírenský a polygrafický 1 230 119 9,7 529 43,0 chemický 8 623 780 9,0 4 007 46,5 sklářský a stavebních hmot 4 170 229 5,5 2 041 48,9 hutnický a kovozpracující 11 249 812 7,2 5 967 53,0 strojírenský 15 112 828 5,5 7 252 48,0 elektrotechnický 12 412 830 6,7 4 458 35,9 opravy a instalace strojů a zařízení 1 233 27 2,2 438 35,5 ostatní zpracovatelský 3 229 187 5,8 1 615 50,0 výroba energie a vody 4 748 281 5,9 1 980 41,7 stavebnictví 10 795 480 4,4 4 858 45,0 III. sektor 131 743 5 226 4,0 26 488 20,1 celkem 222 581 11 601 5,2 69 793 31,4 Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, Centrum pro univerzity, 2013
SŠ s maturitou abs.
%
vysokoškolským abs.
%
1 307 24,0 517 9,5 28 221 33,0 11 113 13,0 24 642 33,0 9 235 12,4 227 27,9 199 24,4 1 770 28,0 415 6,6 956 23,7 228 5,7 359 25,1 97 6,8 493 40,1 89 7,2 2 729 31,6 1 107 12,8 1 488 35,7 412 9,9 3 437 30,6 1 033 9,2 5 105 33,8 1 927 12,8 4 908 39,5 2 216 17,9 438 35,5 330 26,8 1 093 33,8 334 10,3 1 639 34,5 848 17,9 3 579 33,2 1 878 17,4 53 499 40,6 46 530 35,3 83 027 37,3 58 160 26,1 regionální rozvoj Masarykovy
V rámci uvedeného dotazníkového šetření byla v Jihomoravském kraji zjišťována i poptávka zaměstnavatelů po absolventech jednotlivých profesí. Přestože parametry tohoto dotazníkového šetření neumožňují získaná data tohoto typu jednoduše zobecnit, i v této části jsou získané výstupy velmi zajímavým zdrojem informací – viz následující přehled, který byl bez úprav převzat z materiálu, vytvořeného Centrem pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity – viz citace u tab. č. 8 a 9. Údaje v tab. č. 9 je ovšem možno považovat za pouze doplňkový zdroj informací, který nelze generalizovat.
12
Tab. 9: Nejčastěji uváděné profese a studijní obory Úroveň vzdělání
Vyučení
S maturitou
Vyšší odborné
Profese (ISCO) Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech - ISCO 72 Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů) ISCO 71 Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky - ISCO 74 Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu a pracovníci v příbuzných oborech ISCO 75 Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie - ISCO 73 Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech - ISCO 72 Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky - ISCO 74 Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů - ISCO 41 Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky - ISCO 31 Pracovníci v oblasti prodeje - ISCO 52 Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech - ISCO 53 Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií - ISCO 25 Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech - ISCO 72 Specialisté v oblasti právní, sociální, kulturní a v příbuzných oblastech ISCO 26 Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií - ISCO 25 Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky - ISCO 31
Vysokoškolské
Počet absolventů 92 46 33 23 14 48 35 29 28 25 15 366 10 274 142 111
Specialisté v oblasti vědy a techniky - ISCO 21
77 Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání - ISCO 23 42 Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů - ISCO 41 16 Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě - ISCO 33 15 Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, Centrum pro regionální rozvoj Masarykovy univerzity, 2013
III. Stav a struktura nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Současný stav a vývojové trendy. III.1. Současný stav a vývojové tendence V rámci České republiky patří území Jihomoravského kraje dlouhodobě k oblastem s nadprůměrnou úrovní nezaměstnanosti. Ke dni 30.9.2013 bylo na úřadech práce v kraji evidováno celkem 65 727 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných osob ve věku 15-64 let na celkovém počtu osob v téže věkové kohortě vzrostl na 8,1 % a oproti celostátnímu průměru je tedy stále o 0,5 procentního bodu (p. b.) vyšší. Ze čtrnácti krajů ČR jen v pěti je podíl nezaměstnaných vyšší než v kraji Jihomoravském. Z českých krajů mají vyšší nezaměstnanost pouze kraje Ústecký (11,1 %) a Karlovarský (8,9 %), Liberecký kraj je nyní již v podstatě na stejné úrovni (nezaměstnanost má vyšší o pouhé dvě setiny procentního bodu); z moravských krajů pak mají nezaměstnanost vyšší kraje Moravskoslezský (9,8 %) a Olomoucký (8,8 %).
13
Zlínský kraj má nyní nezaměstnanost o 0,5 p. b. nižší a kraj Vysočina dokonce o 1,1 p. b. nižší. Ve většině českých krajů je úroveň nezaměstnanosti nižší o 1 až 2 procentní body. Z jednotlivých okresů Jihomoravského kraje jsou nezaměstnaností – a to dlouhodobě - nejvíce postiženy okresy Hodonín a Znojmo. Bez zaměstnání v nich na konci září 2013 bylo 10,2 %, resp. 9,1 % z celkového počtu z celkové příslušné věkové kohorty. Naopak dlouhodobě nejnižší je nezaměstnanost v okresech Brno-venkov a Vyškov (shodně 6,6 %) a v okrese Blansko (7,1 %). Tab. 10: Struktura nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji – aktuální stav (k 30.9.2013) Počet nezaměstnaných celkem
mužů (%)
žen (%)
Podíl absolventů škol a mladistvých (%)
5275 22030 9435 6205 11387 4217 7178
48,2 48,9 46,9 51,2 52,6 48,7 46,9
51,8 51,1 53,1 48,8 47,4 51,3 53,1
10,2 5,8 9,7 10,1 8,2 10,1 9,0
295 818 396 299 415 229 488
17,9 26,9 23,8 20,8 27,4 18,4 14,7
7,1 8,4 6,6 7,6 10,2 6,6 9,1
Jihomoravský kraj 65727 Česká republika 557058 Pramen: MPSV ČR, 2013
49,2 49,1
50,8 50,9
8,2 7,9
2940 41422
22,4 13,4
8,1 7,6
Území
Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo
v tom podíl
Počet volných pracovních míst
Počet uchazečů na 1 volné místo
Podíl nezaměst. (%)
Ke 30.9.2013 bylo v Jihomoravském kraji evidováno celkem 5 386 absolventů a mladistvých. Ve většině okresů kraje se podíl absolventů na celkovém počtu uchazečů pohybuje aktuálně okolo 8-10-ti %, výjimkou je pouze krajské město, kde absolventi představují pouze 5,8% ze souboru všech uchazečů. Ke 30.9.2013 bylo na kontaktních pracovištích ÚP ČR v Jihomoravském kraji registrováno celkem 2 940 volných pracovních míst, z nichž téměř třetina je nabízena v krajském městě. Na jedno volné místo připadlo v kraji v průměru 22,4 nezaměstnaných, což je hodnota značně převyšující celorepublikový průměr (13,4). Nejhorší poměr mezi nabídkou a poptávkou vykazují okresy Hodonín (na každé z hlášených volných pracovních míst připadá aritmeticky přes 27 nezaměstnaných), okrese Brno-město (téměř 27 nezaměstnaných) a okres Brno-venkov (téměř 24 nezaměstnaných). Naopak nejpříznivější stav vykazují okresy Znojmo (14,7), Blansko (17,9) a Vyškov (18,4). III.2. Struktura nezaměstnanosti podle kategorií vzdělání Z celkového počtu 65 727 nezaměstnaných mělo k datu 30.9.20132 základní vzdělání 16 676 osob (tj. 25,4 %), učňovské vzdělání (včetně středoškolského bez maturity) mělo 25 911 osob (tj. 39,4 %), střední vzdělání s maturitou vykázalo 17 007 (tj. 25,9 %), osob a vysokoškolské vzdělání (včetně vzdělání vyššího odborného) mělo 6 133 osob (tj. 9,3 %). Ve srovnání s celostátními hodnotami vykazuje pracovní síla evidovaná na pracovištích úřadu práce v Jihomoravském kraji dobrou kvalifikační úroveň. Podíl osob na trhu práce nejobtížněji uplatnitelných – tedy osob s pouze základním vzděláním – je v kraji výrazně nižší než v ČR jako celku, zatímco podíly osob s výučním listem, s maturitou a zejména osob s vysokoškolským vzděláním jsou vyšší.
14
V rámci Jihomoravského kraje celkově nejkvalifikovanější „nezaměstnanou“ pracovní sílu má krajské město, v němž 13,5 % z celkového počtu nezaměstnaných vykazuje vysokoškolské (nebo vyšší odborné) vzdělání. Pro srovnání: v celostátním měřítku se jedná o pouhých 7,7 % a v celokrajském měřítku - významně ovlivněným městem Brnem - o 9,3 %. Vysoce nadprůměrný je v Brně také podíl nezaměstnaných pracovníků se vzděláním úplným středním ukončeným maturitou (28,0 % oproti 23,7 % v ČR jako celku), naopak velmi nízké je zde zastoupení nezaměstnaných osob s výučním listem (31,0 % v Brně oproti 38,7 % v ČR a oproti 39,4 % v Jihomoravském kraji). Vysoce kvalifikovanou skladbu nezaměstnaných má i okres Blansko, naopak celkově nižší úroveň kvalifikační skladby nezaměstnanosti vykazují okresy v jižní polovině kraje, zejména okresy Břeclav a Znojmo. Tab. 11: Struktura uchazečů o zaměstnání podle stupně vzdělání – stav k 30.9.2013 Území
Počet uchazečů celkem
Blansko 5 275 Brno – město 22 030 Brno – venkov 9 435 Břeclav 6 205 Hodonín 11 387 Vyškov 4 217 Znojmo 7 178 65 727 Jihomoravský kraj Česká republika 557 058 Pramen: MPSV ČR, 2013 * kategorie A – E KKOV ** kategorie H,J KKOV *** kategorie K,L,M KKOV **** kategorie N,R,T,V KKOV
Základní* 19,7 27,5 23,4 27,4 23,7 25,3 26,5 25,4 29,9
v tom se stupněm vzdělání (v %) Učňovské a Střední s střední bez maturitou*** maturity** 42,7 28,5 31,0 28,0 40,0 27,5 41,9 24,4 47,1 23,4 40,4 25,1 47,2 21,0 39,4 25,9 38,7 23,7
Vysokoškolské a vyšší odborné**** 9,1 13,5 9,2 6,3 5,8 9,2 5,2 9,3 7,7
III.3. Struktura nezaměstnanosti podle kategorií zaměstnání Z hlediska struktury nezaměstnanosti dle hlavních tříd statistické klasifikace CZ – ISCO jsou nejpočetnější skupinou osob evidovaných na úřadu práce v Jihomoravském kraji pracovníci „pomocní a nekvalifikovaní“ (9. hlavní třída). V evidencích úřadu práce jich je nyní vedeno 15,3 tis., což představuje bezmála čtvrtinu z celkového počtu registrovaných (23,3 %). Druhou nejpočetnější skupinou nezaměstnaných jsou „provozní pracovníci ve službách a obchodě“ (5. hlavní třída), která zahrnuje 15,0 tis. osob a soustřeďuje tak 22,8 % z celkového počtu evidovaných. Tato skupina v průběhu hospodářské recese předstihla dříve početnější skupinu profesí řazených do 7. hlavní třídy „řemeslníci a kvalifikovaní výrobci“ (ta nyní zahrnuje 9,5 tis. osob a na celkové evidenci se podílí již jen 14,5 %). Dosti početné jsou v evidenci úřadu práce i skupiny profesí 4. hlavní třídy, která nyní v evidenci ÚP soustřeďuje 8,9 tis. osob a která se na celkovém úhrnu nezaměstnanosti podílí 13,5 %. Profese řazené do 3. hlavní třídy jsou na celkových počtech nezaměstnaných v kraji zastoupeny 8,5 % (cca 5,6 tis. osob). Relativně málo jsou v evidencích úřadů práce zastoupeni „vědečtí a odborní duševní pracovníci“ (3,8 tis. osob; 5,7 %), vedoucí a řídící pracovníci (0,6 tis. osob, podíl 1,0 %) a „kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví“ (cca 0,7 tis. osob a podíl jen 1,1 % na celkové evidované nezaměstnanosti). Bývalých příslušníků armády je v evidenci ÚP v Jihomoravském kraji vedeno jen deset.
15
Tab. 12: Struktura nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji podle hlavních tříd kategorie zaměstnání (CZ-ISCO) – stav k 30.9.2013 Hlavní třída
Kategorie zaměstnání
CZISCO
Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci Vědečtí a odborní duševní pracovníci Techn., zdravot. a pedagog. pracovníci. Nižší administrativní pracovníci (úředníci) Provozní pracovníci ve službách a obchodě Kvalifik. dělníci v zem. a les. (vč. příbuz. oborů) Řemeslníci a kvalifik. výrobci, zpracovatelé, opraváři Obsluha strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Příslušníci armády Neuvedeno Úhrnem Pramen: MPSV ČR, 2013
1 2 3 4 5 6 7 8 9 0
Počet a podíl nezaměstnaných V JMK celkem % 627 1,0 3753 5,7 5563 8,5 8866 13,5 14 975 22,8 722 1,1 9500 14,5 5818 8,9 15 300 23,3 10 0,0 593 0,9 65 727 100,0
Počet a podíl nezaměstnaných V ČR celkem % 4 554 0,8 27 554 4,9 38 542 6,9 68 231 12,2 119 775 21,5 6 287 1,1 76 182 13,7 57 348 10,3 141 577 25,4 179 0,0 16 829 3,0 557 058 100,0
III.4. Struktura nezaměstnanosti podle délky trvání Postupně stále větším problémem v Jihomoravském kraji (a stejně tak v ČR jako celku) se stává intenzivní růst dlouhodobé nezaměstnanosti, tedy evidence trvající více než 12 měsíců. Aktuálně (stav k 30.9.2013) je v Jihomoravském kraji na pracovištích úřadu práce evidováno 27 895 osob dlouhodobě nezaměstnaných a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti tak představuje 42,4 %. Je to více, než činí průměr ČR (40,4 %). Tab. 13a: Struktura nezaměstnanosti podle délky trvání evidence (stav k 30.9.2013) Území
Počet uchazečů celkem do 3 měsíců
Blansko 5 275 Brno – město 22 030 Brno – venkov 9 435 Břeclav 6 205 Hodonín 11 387 Vyškov 4 217 Znojmo 7 178 65 727 Jihomoravský kraj Česká republika 557 058 Pramen: MPSV ČR, 2013
1 423 4 924 2 672 1 682 2 580 1 237 1 662 16 180 137 507
v tom o délce trvání evidence 3 – 6 měsíců 709 3 055 1 417 803 1 289 617 866 8 756 79 371
6 – 12 měsíců nad 12 měsíců 1 033 4 482 1 936 1 226 2 018 770 1 431 12 896 115 383
2 110 9 569 3 410 2 494 5 500 1 593 3 219 27 895 224 797
Průměrná délka evidence (dnů) 560 610 475 547 687 496 628 589 578
Z jednotlivých regionů Jihomoravského kraje vykazuje nejvyšší podíl osob dlouhodobě nezaměstnaných okres s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, tedy Hodonín (48,3 %), k němuž se dále řadí okresy Znojmo (44,8 %) a Brno-město (43,4 %). Hlavním důvodem, proč mezi tyto okresy náleží i město Brno je skutečnost, že v krajském městě je trvale přítomen značně vysoký podíl osob na trhu práce znevýhodněných, kterým je velmi obtížné najít zaměstnání. Toto se promítá ve skutečnosti, že v krajském městě je hodnota dlouhodobé nezaměstnanosti
16
nadprůměrně vysoká. Nejnižší podíl osob dlouhodobě nezaměstnaných vykazují okresy Brno – venkov (36,1 %), Vyškov (37,8 %) a Blansko (40,0 %). Průměrná délka trvání nezaměstnanosti v kraji dosahuje nyní 589 dnů, což představuje přibližně 19,6 měsíc; tato hodnota ale v poslední době velmi rychle roste. Průměrná hodnota za celou ČR je prakticky totožná s celokrajským průměrem (činí 578 dnů). Nejvyšší průměrnou délku evidence vykazují okresy Hodonín (687 dnů), Znojmo (628 dnů) a okres Brno–město (610 dnů). Nízká (a téměř shodná) je průměrná délka trvání nezaměstnanosti v okresech obklopujících krajské město (Vyškov 379 dnů, Brno – venkov 389 dnů a Břeclav 392 dnů). Tab. 13b: Struktura nezaměstnanosti podle délky trvání evidence (stav k 30.9.2013) Počet v tom o délce trvání evidence (%) uchazečů celkem do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 12 měsíců nad 12 měsíců
Území
Blansko 5 275 Brno – město 22 030 Brno – venkov 9 435 Břeclav 6 205 Hodonín 11 387 Vyškov 4 217 Znojmo 7 178 Jihomoravský kraj 65 727 Česká republika 557 058 Pramen: MPSV ČR, 2013
27,0 22,4 28,3 27,1 22,7 29,3 23,2 24,6 24,7
13,4 13,9 15,0 12,9 11,3 14,6 12,1 13,3 14,2
19,6 20,3 20,5 19,8 17,7 18,3 19,9 19,6 20,7
40,0 43,4 36,1 40,2 48,3 37,8 44,8 42,4 40,4
Průměrná délka evidence (dnů) 560 610 475 547 687 496 628 589 578
IV. Poptávka po pracovní síle V průběhu hospodářské recese se intenzita i charakter poptávky po pracovní síle v Jihomoravském kraji zásadním způsobem změnila. Na konci srpna 2008 bylo v evidenci úřadů práce v kraji vedeno celkem 16 937 volných pracovních míst, na konci roku 2008 to však bylo již jen 8 253 míst, tedy necelá polovina. Rychlý pokles počtu hlášených míst pak pokračoval i v roce 2009; počet míst nahlášených do evidence úřadů práce se postupně dále snižoval, a to až na hodnotu přibližně 3,0 tis. Na tomto stavu se pak počet hlášených míst dlouhodobě stabilizoval a až do současné doby se výrazněji nezměnil. Koncem září 2013 bylo na pracovištích úřadu práce v kraji evidováno 2 940 volných pracovních míst. Tab. 14: Vývoj počtu volných pracovních míst v okresech Jihomoravského kraje v období hospodářské recese. Počet hlášených volných pracovních míst Území
2008 09
2009 12
06
2010 12
2011
06
12
06
2012 12
06
2013 12
06
09
812
435
167
134
214
198
238
197
208
190
272
295
Brno – město
8 590
3 012
1 998
1 450
935
1 368
825
727
889
767
887
818
Brno-venkov
3 519
2 276
654
759
464
587
589
825
534
551
350
396
Břeclav
812
458
297
227
213
131
187
190
261
144
273
299
Hodonín
878
589
581
197
303
265
448
288
325
247
328
415
Vyškov
549
433
119
136
118
193
220
170
211
155
212
229
Znojmo
1 384
1 050
407
137
685
213
322
378
450
235
415
488
16 544
8 253
4 223
3 040
2 932
2 955
2829
2775
2878
2 289
2 737
2940
139 557
91 189
43 402
30 927
32 927
30 803
38416
35784
42779
34 893
44 032
41 421
Blansko
JMK ČR
Pramen: MPSV ČR, 2013
17
Poptávka po volné pracovní síle je v Jihomoravském kraji trvale nižší než na ostatním území státu. Zatímco na každé hlášené pracovní místo v kraji nyní aritmeticky připadá 22,4 osob nezaměstnaných, v rámci celé ČR to je jen 13,4 osob. Z jednotlivých regionů Jihomoravského kraje je v tomto ohledu situace – dosti překvapivě - nejtíživější v okrese Brno-město, kde na každé hlášené pracovní místo připadá 26,9 nezaměstnaných, a dále v okrese Brno-venkov (23,8 nezaměstnaných/1 místo) a především v okrese Hodonín, kde na 1 volné pracovní místo připadá 27,4 nezaměstnaných. IV.1 Struktura nově vytvářených pracovních míst Na konci září 2013 měli zaměstnavatelé v Jihomoravském kraji největší zájem o pracovníky se vzděláním učňovským a středním bez maturity; místa pro ně vhodná se v současné době na celkové poptávce podílejí 40-ti %. Úroveň poptávky po pracovnících vyučených je nyní v kraji na relativně stejné úrovni jako v ČR jako celku. Oproti stavu běžnému v ČR je v kraji evidován nižší zájem o pracovníky se vzděláním základním (28,9 % z celkového úhrnu požadovaných pracovníků oproti 32,6 % v ČR), nižší je ale i poptávka po vysokoškolácích (v kraji se místa pro ně vhodná na celkovém úhrnu podílejí pouhými 5,7 %, v ČR jako celku ale 5,9 %). Rozdíly ve struktuře nabízených volných pracovních míst (dle požadovaného stupně vzdělání) jsou mezi jednotlivými okresy výrazné. Největší poptávka po nekvalifikované pracovní síle je tradičně soustředěna do okresů Brno-venkov (kde se na celkové poptávce podílí 47,0 %) a Hodonín (podíl 41,4 %), zatímco nejnižší je v okresech Vyškov (13,5 %) a Brno-město (podíl 21,4 %). Kvalifikované dělnické profese - tedy pracovníky s výučním listem - relativně nejvíce požadují zaměstnavatelé v okresech Vyškov a Znojmo – zde tvoří místa pro vyučené obvykle zhruba polovinu celkové poptávky. Přestože z hlediska absolutních počtů je nejvíce volných míst pro vyučené nyní vytvořeno v Brně (téměř 300, tedy asi čtvrtina celokrajského úhrnu), poptávka po nich – vzato relativně – v krajském městě vysoká není. Pouze každé třetí volné pracovní místo (34,7 %) v Brně má být obsazeno pracovníkem s výučním listem, což je v meziokresním srovnání hodnota v kraji nejnižší. Naopak nejvyšší je v okresech Vyškov a Znojmo. Tab. 15a: Skladba evidovaných volných pracovních míst v Jihomoravském kraji podle požadavku na stupeň vzdělání pracovníka (stav k 30.9.2013) Území
Počet volných pracovních míst
Z toho dle požadovaného stupně vzdělání Učňovské a Vysokoškolské Střední s Základní* střední bez a vyšší maturitou*** maturity** odborné**** 104 105 76 10 175 284 276 83 186 143 57 10 74 130 74 21 172 163 67 13 31 116 66 16 107 238 128 15 849 1 179 744 168 13 487 16 606 8 869 2 460
Blansko 295 Brno – město 818 Brno – venkov 396 Břeclav 299 Hodonín 415 Vyškov 229 Znojmo 488 Jihomoravský kraj 2 940 Celkem ČR 41 422 Pramen: MPSV ČR, 2013 * kategorie A – E KKOV ** kategorie H,J KKOV *** kategorie K,L,M KKOV **** kategorie N,R,T,V KKOV
18
Nejvyšší podíl pracovních míst určených pro pracovníky s maturitním vzděláním vykazují pracovní trhy v okresech Brno-město (33,7 %), Vyškov (28,8 %) a Znojmo (26,2 %). Malý zájem o pracovníky s maturitou naopak vykazují okresy Brno-venkov (14,4 %) a Hodonín (16,1 %). Relativně nejvyšší poptávka po vysokoškolsky vzdělaných pracovnících (včetně absolventů VOŠ) je ve městě Brně (10,1 %) a v okresech Břeclav a Vyškov (shodně po 7,0 %), naopak velmi nízká je v okresech Brno – venkov 2,5 %) a Hodonín (3,1 %). Tab. 15b: Skladba evidovaných volných pracovních míst v Jihomoravském kraji podle požadavku na stupeň vzdělání pracovníka (stav k 30.9.2013) Území
Počet volných pracovních míst
Blansko 295 Brno – město 818 Brno – venkov 396 Břeclav 299 Hodonín 415 Vyškov 229 Znojmo 488 Jihomoravský kraj 2 940 Celkem ČR 41 422 Pramen: MPSV ČR, 2013 * kategorie A – E KKOV ** kategorie H,J KKOV *** kategorie K,L,M KKOV **** kategorie N,R,T,V KKOV
Z toho dle požadovaného stupně vzdělání (%) Učňovské a Vysokoškolské Střední s Základní* střední bez a vyšší maturitou*** maturity** odborné**** 35,3 35,6 25,8 3,4 21,4 34,7 33,7 10,1 47,0 36,1 14,4 2,5 24,7 43,5 24,7 7,0 41,4 39,3 16,1 3,1 13,5 50,7 28,8 7,0 21,9 48,8 26,2 3,1 28,9 40,1 25,3 5,7 32,6 40,1 21,4 5,9
Z hlediska absolutních počtů těžiště poptávky po pracovní síle je v krajském městě, kde je poptáváno 20 % z celokrajského úhrnu pracovních míst určených pro osoby s pouze základním vzděláním, 25 % míst určených v kraji pro pracovníky s výučním listem, více než každé třetí pracovní místo vhodné pro středoškoláky s maturitou. V krajském městě je také poptáváno každé druhé pracovní místo, vhodné v Jihomoravském kraji pro pracovníka s vysokoškolskou kvalifikací nebo kvalifikací získanou na vyšší odborné škole. Celkově nejvyšší požadavky na kvalifikaci pracovní síly mají nyní zaměstnavatelé v okresech Břeclav, Vyškov a Brno-město; naopak nízká úroveň pracovní síly postačuje k uplatnění na trzích práce v okresech Znojmo a zejména Hodonín. Dle mezinárodně platné statistické klasifikace CZ-ISCO (KZAM) náležela k datu 30.9.2013 necelá čtvrtina volných pracovních míst v Jihomoravském kraji do sedmé hlavní třídy (řemeslníci a kvalifikovaní výrobci), která soustřeďovala celkem 651 míst, tj. 22,1 % z celkového úhrnu). Druhou nejčastěji požadovanou kategorii pak tvořily profese řazené do 3. hlavní třídy CZ-ISCO (techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci) – ta celkově soustřeďovala 528 míst, tedy necelou pětinu (18,0 %) z jejich úhrnného počtu. Třetí nejčetnější skupinou jsou profese hlavní třídy 5 (provozní pracovníci v obchodě a službách, s podílem skoro 17 % na celkovém počtu volných pracovních míst) a hlavní třída 9 („pomocní a nekvalifikovaní pracovníci“), s podílem přes 17 %. Poté následují profese osmé hlavní třídy (obsluha strojů a zařízení) s počtem 281 hlášených míst a podílem na celkové nezaměstnanosti ve výši necelých 10 %. Relativně velmi malý podíl na úhrnné poptávce v Jihomoravském kraji vykazovaly profese hlavní třídy 2 statistické klasifikace CZ-ISCO (vědečtí a odborní duševní pracovníci, podíl 6,4 %). Nízká je v kraji poptávka po profesích 1 třídy ISCO (zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, podíl 2,0 %) a 19
zcela zanedbatelná je celková poptávka po „kvalifikovaných dělnících v zemědělství a lesnictví“, tedy po profesích šesté hlavní třídy (k 30.9.2013 pouze 12 nahlášených pracovních míst, tedy pouhých 0,4 % z inzerované nabídky. Tab. 16: Srovnání struktury hlášených volných pracovních míst v Jihomoravském kraji podle hlavních tříd kategorie zaměstnání (CZ-ISCO) v letech 2000 a 2013 Hlavní Počet volných třída pracovních míst CZ(30.9.2013) ISCO celkem % 1 59 2,0 2 189 6,4 3 528 18,0 4 222 7,6 5 491 16,7 6 12 0,4 7 651 22,1 8 281 9,6 9 503 17,1 4 0,1 2 940 100,0
Kategorie zaměstnání Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci Vědečtí a odborní duševní pracovníci Techn., zdravot. a pedagog. pracovníci. Nižší administrativní pracovníci (úředníci) Provozní pracovníci ve službách a obchodě Kvalifik. dělníci v zem. a les. (vč. příbuz. oborů) Řemeslníci a kvalifik. výrobci, zpracovatelé, opraváři Obsluha strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Neuvedeno Úhrnem Pramen: MPSV ČR, 2013
Počet volných pracovních míst (30.9.2000) celkem % 38 0,9 227 5,2 453 10,4 158 3,6 413 9,5 82 1,9 2012 46,2 627 14,4 344 7,9 5 0,1 3 003 100,0
Pokud porovnáme dnešní situaci v poptávce po pracovní síle se stavem k 31.3.2000, kdy v registru hlášených volných pracovních míst v Jihomoravském kraji bylo vedeno zhruba stejně volných pracovních míst jako nyní, lze konstatovat, že za posledních 13 let se v kraji výrazně zvýšila poptávka po pracovních pozicích řazených do 3. hlavní třídy (techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci) i 4. hlavní třídy (nižší administrativní pracovníci). Mírně se zvýšil zájem i o profese řazené do 1 (vedoucí a řídící pracovníci) a 5. hlavní třídy (provozní pracovníci ve službách a obchodě). Po roce 2000 se výrazným způsobem zvýšil zájem i o pracovníky nekvalifikované, řazené profesně do 9. hlavní třídy. Úhrn poptávaných míst v této kategorii vzrostl v posledních 12 letech téměř o polovinu půdního stavu. Mnohem výraznějším způsobem se ale snížila poptávka zaměstnavatelů i po profesích řazených do sedmé hlavní třídy (řemeslníci a kvalifikovaní výrobci). Jejich zájem o takto kvalifikované profese se v průběhu posledních deseti let snížil o bezmála 70 %. Základní příčinou tohoto výrazného omezení poptávky je značné snížení objemu průmyslové výroby, k níž v kraji došlo v průběhu hospodářské recese. Přesto i tak má ekonomika kraje větší zájem než ostatní regiony ČR o kvalifikované dělnické profese řazené do sedmé hlavní třídy (řemeslníci a kvalifikovaní výrobci) a o středoškolsky vzdělané pracovníky (v profesích spadajících do třetí hlavní třídy). Naproti tomu mnohem menší zájem (oproti celostátnímu průměru zhruba poloviční) mají zaměstnavatelé v Jihomoravském kraji o kvalifikované dělníky v zemědělství a lesnictví a o pomocné nekvalifikované dělníky. Bohužel také poptávka po vysokoškolsky vzdělaných specialistech ze druhé hlavní třídy je v kraji nižší, než na ostatních území státu. IV.2 Kvalita nově vytvářených pracovních míst K hodnocení kvality nově vytvářených pracovních míst v národním hospodářství je v Evropské unii používána metodika Eurostatu, která pracovní místa člení dle požadované 20
kvalifikace pracovníků do čtyř základních skupin. Nemanuální pracovníci se podle úrovně své kvalifikace člení do dvou skupin, přičemž: první z nich soustřeďuje vysoce kvalifikované pracovníky řazené do hlavních tříd 1 – 3 statistické klasifikace CZ - ISCO zatímco druhá skupina zahrnuje nemanuální pracovníky s nižší kvalifikací, náležející do hlavních tříd 4 –5 klasifikace CZ - ISCO Kategorie manuálních pracovníků je členěna rovněž do dvou skupin, z nichž jedna soustřeďuje osoby kvalifikované, náležející do hlavních tříd 6 – 8 CZ – ISCO, zatímco ve druhé skupině jsou soustředěny osoby nekvalifikované, řazené do 9. hlavní třídy CZ – ISCO. Tab. 17: Hlášená volná pracovní místa podle požadavku na kategorii zaměstnání pracovníka (stav k 30.9.2013) Počet hlášených volných pracovních míst (%) z toho pro kategorii nemanuální pracovníci s manuální pracovníci Území kvalifikací celkem vysokou * nízkou** kvalifikací*** nekvalifikovaní**** Blansko 295 24,4 14,6 27,1 33,9 Brno – město 818 44,5 25,2 18,8 11,5 Brno – venkov 396 13,6 27,3 35,4 23,7 Břeclav 299 25,1 28,1 32,8 14,0 Hodonín 415 18,1 14,7 44,8 22,4 Vyškov 229 21,8 18,8 51,1 8,3 Znojmo 488 17,8 34,6 34,8 12,7 2 940 26,4 24,3 32,1 17,1 Jihomoravský kraj Česká republika 41 422 26,5 24,6 32,9 16,0 Pramen: MPSV ČR, 2013, vlastní výpočty * ISCO 1 – 3, tedy kategorie „vedoucí a řídící pracovníci“, „vědečtí a odborní duševní pracovníci“ a „techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci ** ISCO 4 – 5, zahrnující kategorie „nižší administrativní pracovníci“ a „provozní pracovníci ve službách a obchodě“ *** ISCO 6 – 8, tedy „kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví“, „řemeslníci a kvalifikovaní výrobci“ a „obsluha strojů a zařízení“ **** ISCO 9 – „pomocní a nekvalifikovaní pracovníci“
Pracovní síla určená pro nemanuální pracovníky se na celkové poptávce v Jihomoravském kraji koncem třetího čtvrtletí roku 2013 podílela 50,7 %, pracovní místa pro manuální pracovníky tedy tvořila 49,3 %. Zájem o dělnické profese převládá ve všech okresech kraje, s výjimkou okresů Břeclav, Znojmo a především Brno-město. Naopak nejvyšší poptávka po dělnických profesích je v okresech Hodonín, Brno - venkov a Vyškov. V průběhu hospodářské recese se požadavky zaměstnavatelů na kvalifikaci nově přijímaných osob výrazně zvýšily, nebo – jinak řečeno – zaměstnavatelé v míře mnohem menší než dříve vytvářejí pracovní místa pro nekvalifikované. Pokud zaměstnavatel v Jihomoravském kraji hodlá obsadit pracovní místo v manuální pracovní profesi, ve dvou případech ze tří má zájem o kvalifikovaného pracovníka, Platí to ale především pro okresy Vyškov (s podílem nekvalifikovaných ve výši pouhých 14 %), Břeclav (podíl míst pro nekvalifikované činí zhruba 30 %) a Hodonín (33 %). Nejvyšší podíl nekvalifikovaných manuálních pracovníků zaměstnavatelé poptávají v okresech Blansko (56 %) a Brno-venkov (40 %).
21
V případě obsazování „nemanuálních pracovních pozic“ požadují nyní zaměstnavatelé v Jihomoravském kraji v průměru stejně často vysoce kvalifikovanou pracovní sílu (v hlavních třídách 1-3 ISCO) jako pracovní sílu s nižší kvalifikací (hlavní třída 4 – 5 ISCO). To platí především pro okresy Břeclav, Hodonín a Vyškov. Vysokou kvalifikaci nemanuálních pracovníků vyžadují především v okresech Brno-město a Blansko, naopak více požadavků na pracovní sílu v hlavní třídě 4 – 5 ISCO než na pracovníky v hlavních třídách 1 - 3 ISCO mají zaměstnavatelé zejména v okresech Brno-venkov a Znojmo. Meziokresní rozdíly, které jsou v tomto ohledu poměrně výrazné, se v posledních letech dále zvětšují. Tab. 18: Soulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce v Jihomoravském kraji podle požadavku na stupeň vzdělání pracovníka (stav k 30.9.2013) Stupeň vzdělání
základní a bez vzdělání učňovské a střední bez maturity střední s maturitou vyšší a vysokoškolské Úhrnem Pramen: MPSV ČR, 2013
Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo
19,6 22,0 22,0 36,5 22,3
Počet a podíl nezaměstnaných celkem
16 639 25 911 17 007 6 133 65 690
%
25,3 39,4 25,9 9,3 100,0
Počet a podíl volných pracovních míst celkem
849 1 179 774 168 2 940
%
28,9 40,1 26,3 5,7 100,0
Nejlepší šanci získat na trhu práce v Jihomoravském kraji pracovní uplatnění v oboru mají nyní poněkud paradoxně osoby s nižším stupněm vzdělání. Pro osoby s pouze základním vzděláním je dnes v kraji k dispozici relativně více pracovních míst než pro vyučené či středoškolské maturanty a dokonce podstatně více než pro osoby s vyšším a vysokoškolským vzděláním. Na každé hlášené pracovní místo vhodné pro osobu se základním vzděláním v současné době připadá necelých 20 osob, v případě středoškoláků s maturitou a osob s výučním listem se o každé pracovní místo se v této kategorii uchází v průměru 22 osob, nejhorší poměr mezi poptávkou a nabídkou je dnes – překvapivě - v kategorii osob s s vyšším a vysokoškolským vzděláním – zde se o každé volné pracovní místo uchází v průměru 36 osob.
V. Cizinci na trhu práce v Jihomoravském kraji Před nástupem hospodářské recese (k datu 31.12.2007) registrovaly úřady práce v Jihomoravském kraji celkem 21 938 cizinců. Vedle toho bylo živnostenskými úřady evidováno dalších 5 901 cizinců, kteří u nás soukromě podnikali. Celkem tak na trhu práce v Jihomoravském kraji legálně působilo 27 839 zahraničních pracovníků. Nástup hospodářské krize ve svých počátcích příliv cizinců do ekonomiky kraje nijak neomezil. Naopak, k 31.12.2008 bylo v kraji registrováno celkem 35 529 cizinců; za rok 2008 se tedy jejich počet v ekonomice kraje výrazně zvýšil, a to o více než jednu čtvrtinu. V průběhu roku 2009 počet registrovaných cizinců sice poklesl, ale pouze o 2,3 tis. osob. Navíc již během roku 2010 počet cizinců v kraji začal opět růst; k 31.12.2010 jich bylo na území kraje evidováno 34 316. Během roku 2011 došlo k výraznému zpřísněním povolování zahraniční zaměstnanosti ze strana úřadu práce, v jehož důsledku se počet cizinců registrovaných úřadem práce výrazně snížil (o cca 5 tis. osob). Více než polovinu (cca 60 %) zahraničních pracovníků evidovaných úřadem práce představují občané ze zemí Evropské unie. Největší podíl z nich (zhruba 80 %) tvoří občané Slovenské republiky. Ti kromě Brna a okresu Brno-venkov pracují především v příhraničních okresech
22
Břeclav a Hodonín, kde často využívají možnosti denní dojížďky do zaměstnání. Pracovníci ze Slovenska jsou nejčastěji zaměstnáváni jako kvalifikovaní dělníci ve strojírenství, dále ve stavebnictví a zemědělství, velmi často se uplatňují i v obchodě, službách a zdravotnictví. Také cizinci z ostatních zemí Evropské unie pracují především v krajském městě. Jedná se ve velké většině o vysoce kvalifikovanou pracovní sílu (programátoři, analytici a pracovníci operačních systémů, učitelé jazyků, obchodní zástupci a vedoucí a řídící pracovníci), jejichž účast na pracovním trhu není nutné omezovat. Tab. 19: Cizinci na trhu práce v Jihomoravském kraji Cizinci registrovaní úřady práce Cizinci – podnikatelé, registrovaní živnostenskými úřady Cizinci celkem
2011 20 205 9 002 29 207
Stav k 31.12. 2010 2009 2008 26 398 26 273 29 381 7 918 6 922 6 148 34 316 33 195 35 529
Index* 2007 21 938 5 901 27 839
92,1 152,6 103,9
Pramen: MPSV ČR, 2013 *=2011/2007
Ze zemí mimo Evropskou unii v současné době v Jihomoravském kraji pracují nejčastěji občané Ukrajiny, Mongolska, Moldávie, Běloruska, Kazachstánu a Vietnamu. Tato pracovní síla je převážně buď málo kvalifikovaná nebo nekvalifikovaná a směřuje zejména do průmyslu a stavebnictví (jako pomocní dělníci, montážní dělníci, baliči, atd.) a do oblasti úklidových služeb. Z jednotlivých nejčastěji obsazovaných profesí je možno uvést zejména pozice „pomocný dělník v průmyslu“, „pomocní a nekvalifikovaní dělníci na stavbách“, „pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ve skladech“, „pomocní a nekvalifikovaní montážní a manipulační dělníci“.
VI. Obecné vývojové tendence na pracovních trzích v zemích Evropské unie Značným nedostatkem rozborů zaměřených na oblast trhu práce či obecněji na oblast rozvoje lidských zdrojů, které jsou v České republice prováděny, je jejich velmi malá provázanost se statistickými daty „evropskými“. Důsledkem tohoto stavu je faktická neznalost „evropských vývojových trendů“ a z toho pramenící omezená schopnost správně vnímat a vyhodnocovat domácí vývojové tendence a trendy. Dopady těchto omezení jsou přitom závažné, protože důležité disproporce ve vývoji lidských zdrojů, velmi důležité při rozhodování o zacílení politiky celoživotního učení, mohou zůstat skryty. VI.1. Obecné vývojové trendy v sektorové a odvětvové skladbě pracovní síly Podle údajů Eurostatu, které vycházejí z národních statistických zdrojů jednotlivých členských zemí Unie, se v zemích EU jako celku v letech 2000 – 2012 (údaje za EU 27, protože Chorvatsko se členem Unie stalo až k 1.7.2013) snížil podíl primární sféry (zemědělství, lesnictví, rybolov) na celkové zaměstnanosti z 7,9 % na 4,9 %, podíl sekundární sféry (zahrnuje průmysl a stavebnictví) klesl z 29,3 % na 25,1 %, zatímco podíl odvětví sféry terciární (všechna ostatní odvětví NH) vzrostl z 62,4 % na 69,4 %. Z hlediska absolutních počtů ve sféře primární zaniklo v průběhu posledních 12 let v Unii celkem 5,366 mil. pracovních míst, což představuje celou třetinu (33,4 %) původních stavů. V sekundárním sektoru ekonomiky zaniklo v téže době v Unii 5,017 mil. pracovních míst (pokles o 8,5 %). Terciár se tak stal jedinou části ekonomiky, která pracovní sílu dále nabírala. V průběhu hodnocených 12 let bylo v tomto sektoru ekonomiky rámci celé Unie 23
vytvořeno 23,744 mil. nových pracovních míst, což představuje navýšení zaměstnanosti skoro o pětinu (o 18,8 %) původního stavu. Tab. 20: Vývoj v sektorové skladbě zaměstnanosti v civilním sektoru NH v zemích Evropské Unie v průběhu let 2000 až 2012 Primár 2000 2012 EU (28 zemí) EU (27 zemí) Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie
Pramen: Eurostat, 2013
: 7,9 1,9 13,1 5,2 3,7 2,6 6,8 8,0 17,4 6,7 4,1 : 5,2 5,4 14,9 19,2 2,4 6,5 2,0 3,1 6,1 18,7 12,5 45,2 9,5 6,9 6,2 2,9 1,5
5,0 4,9 1,2 6,4 3,1 2,6 1,5 4,7 4,7 13,0 4,4 2,9 13,7 3,7 2,9 8,4 8,8 1,3 5,2 1,0 2,5* 4,9 12,6 10,5 29,0 8,3 3,2 4,1 2,0 1,2
Podíl na úhrnné zaměstnanosti v NH (v %) Sekundár Terciár 2000 2012 2000 2012 : 29,3 25,8 32,7 39,9 25,3 33,5 34,5 28,5 22,6 30,8 26,3 : 31,8 23,8 26,8 26,8 20,7 33,8 32,7 20,2 30,0 31,1 34,4 25,8 37,4 37,2 27,9 24,4 25,1
25,1 25,1 23,0 31,7 38,1 20,0 28,1 31,9 18,8 19,3 22,9 22,1 28,5 28,6 22,0 22,4 24,1 12,5 30,5 24,0 15,9* 25,6 30,6 28,5 28,4 31,9 37,1 22,8 19,8 18,8
: 62,4 72,3 53,7 54,8 70,8 63,8 58,7 63,6 60,0 62,5 69,6 : 63,0 70,8 58,3 54,0 76,6 59,8 65,2 70,4 63,9 50,3 53,1 29,0 52,4 55,8 65,7 72,7 73,1
69,3 69,4 75,8 61,8 58,9 77,3 70,4 63,5 76,4 67,7 72,7 74,5 57,6 67,6 75,1 69,3 67,1 84,0 64,3 75,0 70,9* 69,5 56,8 61,0 42,7 59,2 59,7 72,6 77,7 79,0
Nezjištěno 2000 2012 : 0,3 0,0 0,5 0,1 0,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 : 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 6,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,6 0,0 0,2 0,0 0,3
0,6 0,6 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,4 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 2,2 0,0 0,0 10,7* 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,0 0,4 0,5 1,0
* stav k roku 2011
V letech 2000 až 2012 v ČR zaniklo v odvětví zemědělství a lesnictví celkem 94,6 tis. pracovních míst. Je to číslo nesmírně vysoké, neboť relativně vzato představuje skoro 40 % (přesně 38,8 %) z původního stavu zaměstnaných v tomto sektoru NH. I v podmínkách Evropské unie se jedná o úbytek značně vysoký. Ovšem i ve velké většině členských zemí Unie byly úbytky pracovní síly v zemědělství velmi vysoké (pokles v EU jako celku dosahuje již zmíněných 33,4 %). Ještě intenzivnější pokles počtu pracovníků v zemědělství než v ČR zaznamenaly po roce 2000 ekonomiky v Litvě (o 59 %), Bulharsku (o 50 %), Lotyšsku a Slovensku (shodně o 48 %) a v Rumunsku (o 46 %). Naopak relativně málo se zaměstnanost v prvním sektoru ekonomiky snížila ve Slovinsku (o zhruba 10 %) a především v Rakousku (o pouhých 8 %), a také ve Velké Británii (o 17 %) a v Maďarsku (o 18 %). Ve všech ostatních zemích Unie tempo poklesu převýšilo 20 %; tak např. ve Španělsku dosáhlo 27 %, v Itálii 22 %, ve Francii 21 % a např. v Německu velmi vysokých 35 %.
24
Z analýzy vývojových trendů ovšem vyplývá, že v řadě států EU se počet pracovních míst v zemědělství a lesnictví snižuje o jednu třetinu každých deset let, a to dlouhodobě. I proto lze předpokládat, že k úbytku pracovních příležitostí v této části ekonomiky bude v ČR – stejně jako v celé EU - i nadále docházet, ale nepochybně již v menším rozsahu. Vzhledem nízkému zastoupení prvního sektoru ekonomiky v dnešní zaměstnanecké skladbě obyvatelstva (a to jak v ČR, tak na území Jihomoravského kraje) to ale celkovou stabilitu na našem trhu práce výrazněji ohrozit již nemůže. Tab. 21: Vývoj počtu zaměstnaných v primárním sektoru ekonomiky (zemědělství, lesnictví, rybolov) v zemích Evropské Unie v průběhu let 2000 až 2012 2000 EU (28 zemí) EU (27 zemí) Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie
. 16 050,3 78,6 377,0 243,8 99,3 958,0 38,8 132,9 712,9 1 032,6 957,5 : 1 094,8 15,9 140,5 273,1 4,4 246,0 2,9 241,7 222,9 2710,6 626,3 4 926,2 85,2 144,5 146,6 119,8 417,3
Celkový počet pracovníků v I. sektoru NH (v tis. osob) 2005 2008 2009 2010 2011 13 116,6 11 537,3 11 345,4 11 297,8 10 942,5 12 844,6 11 318,3 11 122,7 11 068,6 10 713,1 86,4 69,0 65,7 60,7 58,6 266,4 251,2 230,7 208,1 201,0 189,4 158,8 153,8 151,2 145,6 87,5 72,6 71,5 65,5 64,8 863,1 687,9 647,2 633,1 647,8 32,2 25,3 24,0 24,1 26,9 115,3 112,1 96,3 85,2 82,9 542,0 516,8 536,6 549,8 507,4 1 000,7 818,9 786,1 793,0 760,2 902,9 710,6 752,6 749,4 753,3 272,0 219,0 222,7 229,2 229,4 947,3 867,5 849,2 866,8 850,4 16,5 16,2 15,0 15,0 15,2 122,1 88,6 85,4 82,5 76,6 207,0 119,8 130,5 110,2 106,4 3,4 3,4 2,9 2,3 2,7 189,9 167,4 174,0 168,7 184,3 2,9 2,8 2,3 2,1 1,9 257,7 223,6 218,1 232,6 208,7 210,5 220,1 214,4 214,6 219,3 2 452,1 2 206,3 2 107,0 2 018,5 2 008,1 606,2 581,2 564,8 542,2 478,5 2 943,1 2 689,3 2 689,1 2 779,9 2 612,5 86,1 85,2 89,0 84,8 80,1 105,0 96,3 84,9 74,9 71,3 115,6 113,9 113,3 108,1 104,2 98,8 97,0 97,6 94,8 91,6 394,6 316,6 320,9 350,3 352,7
2012 10 882,9 10 684,8 53,0 189,0 149,2 69,6 620,3 29,1 85,8 490,0 753,2 754,2 198,1 849,1 11,3 73,3 112,2 3,1 201,1 1,8 : 204,6 1 960,2 486,0 2 682,3 77,1 75,4 102,8 95,4 347,2
Pramen: Eurostat, 2013
Podíl primární sféry na celkové zaměstnanosti v Jihomoravském kraji dosahuje nyní 2,9 %, v ČR jako celku pak 3,1 %. Ze zemí EU ještě nižší podíl než ČR vykazuje 10 členských zemí (např. Malta vykazuje 1,0 %, Velká Británie a Belgie vykazují shodně 1,2 %, Německo 1,5 %, Švédsko 2,0 %, Slovensko 3,2 %). Naopak velmi vysoký je podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti především v Rumunsku ( 29,0 %), v Chorvatsku (13,7 %), Řecku (13,0 %), a Polsku (12,6 %) či Portugalsku (10,5 %).
25
Tab. 22: Vývoj podílu zaměstnaných v primárním sektoru ekonomiky (zemědělství, lesnictví, rybolov) v zemích Evropské Unie v průběhu let 2000 až 2012 2000 EU (28 zemí) EU (27 zemí) Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie
: 7,9 1,9 13,1 5,2 3,7 2,6 6,8 8,0 17,4 6,7 4,1 : 5,2 5,4 14,9 19,2 2,4 6,5 2,0 3,1 6,1 18,7 12,5 45,2 9,5 6,9 6,2 2,9 1,5
Celkový podíl pracovníků v I. sektoru NH (v %) 2008 2009 2010 6,2 5,2 5,2 5,2 6,1 5,1 5,1 5,1 2,0 1,6 1,5 1,4 8,9 7,5 7,1 6,8 4,0 3,2 3,1 3,1 3,2 2,5 2,6 2,4 2,4 1,8 1,7 1,6 5,3 3,9 4,0 4,2 5,9 5,3 4,9 4,5 12,4 11,3 11,9 12,5 5,3 4,0 4,2 4,3 3,6 2,7 2,9 2,9 17,3 13,4 13,9 14,9 4,2 3,7 3,7 3,8 4,7 4,2 3,9 3,8 11,8 7,9 8,7 8,8 14,0 7,9 9,2 8,8 1,8 1,7 1,3 1,0 4,9 4,3 4,6 4,5 2,0 1,7 1,4 1,3 3,2 2,6 2,5 2,8 5,5 5,4 5,3 5,2 17,4 14,0 13,3 13,0 11,8 11,2 11,2 10,9 32,3 28,7 29,1 30,1 9,1 8,6 9,1 8,8 4,7 4,0 3,6 3,2 4,8 4,5 4,6 4,4 2,3 2,1 2,2 2,1 1,4 1,1 1,1 1,2
2005
2011 5,0 5,0 1,3 6,8 3,0 2,4 1,6 4,4 4,5 12,4 4,2 2,9 15,4 3,7 3,8 8,9 8,5 1,2 4,8 1,1 2,5 5,3 12,9 9,9 28,6 8,6 3,1 4,2 2,0 1,2
2012 5,0 4,9 1,2 6,4 3,1 2,6 1,5 4,7 4,7 13,0 4,4 2,9 13,7 3,7 2,9 8,4 8,8 1,3 5,2 1,0 : 4,9 12,6 10,5 29,0 8,3 3,2 4,1 2,0 1,2
Pramen: Eurostat, 2013
V odvětvích řazených do sekundární sféry bylo v ČR v roce 2012 zaměstnáno 1861,7 tis. pracovníků, což představuje 38,1 % z celkového počtu pracovníků v národním hospodářství. V měřítku EU se jedná o podíl velmi vysoký; průměrnou hodnotu za EU (dosahuje 25,1 %) ČR překračuje o celou polovinu! Po roce 2000 se v téměř všech členských zemích Unie počet osob zaměstnaných ve druhém sektoru ekonomiky snížil, výjimkou je pouze Estonsko, Kypr, Polsko a Slovensko. Z hlediska absolutních počtů nejvíce pracovních míst ubylo v sekundární sféře ve Velké Británii (pokles o 1,3 mil. zaměstnanců), v Německu (o 930 tis. osob) a Portugalsku (o 0,6 mil osob).
26
Tab. 23: Vývoj počtu zaměstnaných v sekundárním sektoru ekonomiky (průmysl, stavebnictví) v zemích Evropské Unie v průběhu let 2000 až 2012 2000 EU (28 zemí) EU (27 zemí) Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie
: 59 244,6 1 063,5 938,1 1 866,0 686,0 12 179,8 196,2 475,7 926,1 4 759,9 6 072,9 : 6 653,4 69,8 252,0 380,1 37,5 1 285,6 46,8 1 588,7 1 106,0 4 509,1 1 721,6 2 810,8 334,3 775,9 660,1 1 004,8 6 843,9
Celkový počet pracovníků v II. sektoru NH (v tis. osob) 2005 2008 2009 2010 2011 58 484,5 59 651,3 61 012,1 56 839,6 54 955,7 58 034,3 59 187,1 60 514,5 56 374,1 54 534,3 1 045,5 1 072,2 1 097,6 1 047,2 1 043,9 1 020,4 1 035,6 1 221,1 1 146,7 1 023,5 1 880,5 1 916,7 2 026,0 1 898,6 1 857,4 656,5 678,3 651,7 560,0 533,5 10 850,3 11 065,3 11 338,9 11 078,9 11 024,8 206,6 204,6 232,1 189,5 175,2 538,8 549,4 524,2 417,2 364,7 980,0 1 006,8 1 010,2 955,8 857,2 5 637,2 5 724,8 5 667,7 4 649,3 4 275,0 5 910,2 6 019,1 6 041,7 5 810,1 5 674,7 450,1 464,1 497,6 465,6 421,3 6 940,1 7 076,5 7 002,0 6 771,3 6 592,2 83,7 85,5 87,7 82,6 82,4 273,9 280,6 323,8 244,8 219,4 428,7 434,5 457,8 373,1 303,8 33,4 34,0 29,7 27,3 27,4 1 267,0 1 283,1 1 259,6 1 181,2 1 162,8 44,6 46,4 40,6 39,4 41,2 1 586,1 1 612,1 1 518,2 1 420,9 1 332,2 1 053,6 1 065,8 1 073,3 1 019,3 1 023,8 4 127,1 4 239,4 5 042,3 4 916,6 4 683,2 1 566,6 1 599,8 1 517,6 1 423,2 1 378,7 2 775,8 2 785,1 2 958,2 2 778,9 2 640,8 350,1 358,7 348,8 322,4 315,5 858,4 880,8 975,6 891,2 856,5 618,1 625,0 635,0 585,6 565,7 951,2 964,7 977,1 904,5 898,2 6 349,8 6 539,3 6 451,0 5 634,1 5 576,8
2012 54 639,8 54 227,2 1 041,1 931,4 1 861,7 538,4 11 251,2 198,9 344,8 726,3 3 957,6 5 706,6 412,6 6 559,9 85,4 195,8 307,8 29,5 1 181,4 41,4 : 1 072,9 4 774,8 1 319,9 2 629,9 294,8 863,7 566,9 920,1 5 536,8
Pramen: Eurostat, 2013
Z hlediska zaměstnanosti rozhodujícím národohospodářským sektorem v Evropské unii (a také v každé její členské zemi) je v současné době sféra terciární. V ní bylo v roce 2012 zaměstnáno 149,85 mil. pracovníků, což představovalo 69,4 % z celkové zaměstnanosti v Unii. Vysoký (a stále rostoucí) podíl zaměstnanosti v terciární sféře je jedním z charakteristických znaků moderní ekonomiky. Po roce 2000 bylo v terciární sféře v ČR vytvořeno 317,7 tis. nových pracovních míst, což představuje nárůst o 12,4 % původního stavu. Z širšího hlediska regionálního není toto tempo růstu ale nijak vysoké. Ze zemí EU nižší růst zaměstnanosti v terciární sféře než ČR mělo pouze 5 zemí, a to Dánsko, Řecko, Lotyšsko, Maďarsko a Portugalsko. Nejméně se zaměstnanost v terciární sféře v posledních 12 letech zvýšila v krizí výrazně postiženém Řecku (o pouhých 3,6 %) a to ještě díky pozitivním vývoji do nástupu hospodářské krize; od roku 2008 se totiž v Řecku snižuje zaměstnanost ve všech národohospodářských sektorech, tedy i ve sféře terciární. Nejvyšší nárůst zaměstnanosti v terciáru byl za období sledovaných dvanácti letech zaznamenán v Lucembursku (o 43,1 %!), na Kypru (o 40,3 %), na Maltě (o 38,7 %) a v Irsku (o 32,2 %). V tomto ohledu všechny velké ekonomiky EU zaznamenaly podstatně intenzivnější růst zaměstnanosti ve sféře terciární než ČR; například v Německu po roce 2000 zaměstnanost 27
v tomto národohospodářském sektoru vzrostla o 21,7 %, ve Velké Británii o 16,7 %, ve Francii o 19,5 %, v Itálii o 17,5 %, ve Španělsku o 30,3 %, v Polsku o 21,2 %. Tab. 24: Vývoj počtu zaměstnaných v terciárním sektoru ekonomiky v zemích Evropské Unie v průběhu let 2000 až 2012 2000 EU (28 zemí) EU (27 zemí) Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie
: 126 105,5 2 977,9 1 542,0 2 561,5 1 922,0 23 186,3 333,4 1 062,8 2 458,9 9 647,6 16 083,4 : 13 182,0 208,0 549,1 766,2 138,6 2 275,0 93,3 5 533,2 2 354,7 7 298,0 2 654,6 3 160,5 468,3 1 162,5 1 554,9 2 998,2 19 932,5
Celkový počet pracovníků v III. sektoru NH (v tis. osob) 2005 2008 2009 2010 2011 139 850,8 150 975,6 145 666,9 148 045,4 150 713,7 139 000,7 150 023,6 144 782,3 147 199,7 149 873,1 3 103,4 3 304,7 3 257,4 3 380,8 3 406,8 1 693,1 2 073,9 1 801,8 1 698,0 1 740,7 2 692,6 2 927,0 2 754,5 2 835,4 2 869,0 2 004,0 2 101,9 2 047,3 2 080,6 2 104,4 24 648,2 26 788,3 26 485,0 27 025,8 28 064,5 368,2 426,6 339,7 357,3 407,0 1 297,9 1 432,1 1 334,1 1 372,1 1 397,2 2 847,0 3 035,8 2 961,9 2 883,0 2 726,1 12 335,3 13 713,9 12 434,2 13 014,2 13 069,4 18 046,3 19 019,3 18 725,9 19 007,4 19 242,9 850,2 952,4 885,0 846,4 840,7 14 675,4 15 460,7 15 173,8 15 234,2 15 524,6 247,8 281,2 280,2 297,6 300,6 637,7 755,3 573,9 613,6 565,6 838,2 965,7 827,6 764,4 843,4 156,5 165,0 179,4 179,9 187,8 2 444,6 2 428,9 2 348,2 2 431,3 2 464,8 101,0 110,9 118,0 122,9 125,5 5 879,8 6 270,4 6 167,1 5 917,1 5 930,9 2 560,4 2 804,0 2 789,8 2 862,4 2 900,7 7 531,1 9 345,9 8 710,8 8 527,3 8 865,4 2 949,8 3 016,8 2 971,7 3 012,8 2 979,8 3 395,6 3 894,7 3 596,2 3 680,6 3 884,4 508,6 547,7 537,6 555,0 535,9 1 247,6 1 456,6 1 305,8 1 351,4 1 387,5 1 661,6 1 780,2 1 699,7 1 742,1 1 793,0 3 283,6 3 511,1 3 409,9 3 512,8 3 615,9 21 845,3 22 410,0 21 959,4 22 747,4 22 946,4
2012 150 682,7 149 849,9 3 429,8 1 813,6 2 879,2 2 077,2 28 208,5 396,4 1 404,8 2 546,7 12 571,2 19 223,5 832,8 15 489,7 291,9 606,5 855,7 198,4 2 495,4 129,4 : 2 906,2 8 848,6 2 828,8 3 950,6 547,0 1 389,9 1 802,7 3 617,7 23 257,8
Pramen: Eurostat, 2013
V současné době dosahuje podíl terciáru na celkové zaměstnanosti v ČR 58,9 % a pouze ve třech zemích EU je ještě nižší; jedná se o Rumunsko (42,7 %), Chorvatsko (57,6 %) a Polsko (56,8 %). Naopak nejvyšší je v Lucembursku (zde dosahuje 84,0 %), Velké Británii (79,0 %), Švédsku (77,7 %), Dánsku (77,3 %) a Irsku (76,4 %). VI.2. Obecné vývojové trendy ve vzdělanostní skladbě pracovní síly Z analýzy vývojových trendů ve vzdělanostní skladbě zaměstnané pracovní síly v jednotlivých členských zemích Evropské unie vyplývají pro Jihomoravský kraj stejné závěry jako pro celou ČR: v zaměstnanecké skladbě je zastoupeno již jen velmi málo pracovníků se základním vzděláním, vysoký je podíl středoškoláků (včetně osob s výučním listem) a stále málo pracovníků má vzdělání terciární, tedy vzdělání získané na vyšší odborné nebo vysoké škole. Pracovníků s pouze základním vzděláním bylo v hospodářské struktuře ČR v roce 2012 zastoupeno jen 4,3 %, což je oproti celounijnímu průměru (20,2 %!!) výrazně méně. V rámci Unie byl tento podíl nižší pouze ve dvou členských zemích, a to na Slovensku (3,8 %) a v Litvě (4,0 %). 28
Tab. 25: Vývoj podílu zaměstnaných se základním vzděláním v zemích Evropské Unie v průběhu let 2000 až 2012 (ve věkové kohortě 15-74 let) 2000 EU (28 zemí) EU (27 zemí) Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie
: 29,2 30,9 22,0 8,8 21,6 16,3 10,7 32,0 43,1 53,4 30,0 : 44,6 33,0 12,9 11,2 32,3 17,4 72,0 30,1 20,2 14,6 78,2 35,3 19,6 6,9 22,8 20,4 27,1
Celkový podíl pracovníků se základním vzděláním v NH (v tis. osob) 2005 2008 2009 2010 2011 25,7 23,7 22,7 21,9 21,1 25,7 23,8 22,8 21,9 21,1 24,1 21,5 20,4 20,7 19,9 17,8 14,8 14,4 12,5 11,4 5,7 5,8 5,3 4,9 4,5 20,2 27,3 26,2 24,8 23,7 16,1 14,5 14,2 13,6 13,0 9,2 10,3 8,6 8,1 8,7 27,1 22,7 20,5 19,0 18,1 34,6 34,5 34,5 33,1 31,2 45,1 42,5 40,7 39,4 38,2 26,8 23,9 23,2 22,6 22,0 20,7 17,8 17,3 17,0 16,3 40,6 37,7 36,7 35,7 35,1 28,8 22,9 24,1 23,4 22,0 13,3 12,4 10,6 9,6 9,4 8,7 6,3 5,6 4,4 4,0 29,8 28,0 19,2 18,6 19,6 14,1 12,5 11,7 11,5 11,0 61,1 50,9 48,5 48,9 46,1 25,8 25,4 25,1 25,3 25,3 16,8 17,5 16,5 16,1 16,1 10,2 8,9 8,1 7,5 7,2 71,7 69,3 66,9 64,6 60,5 26,4 24,5 24,9 25,1 23,3 16,1 14,5 13,5 13,2 11,5 4,6 4,5 3,9 3,9 3,9 18,3 16,7 15,6 14,6 14,0 15,1 17,5 16,6 16,2 15,8 23,6 20,9 19,6 18,0 17,8
2012 20,2 20,2 19,5 10,9 4,3 22,2 12,8 8,3 17,0 29,1 36,8 21,2 14,3 34,2 18,7 8,8 4,0 19,0 10,8 46,6 : 15,3 6,8 57,8 22,8 10,9 3,8 13,3 15,2 16,7
Pramen: Eurostat, 2013
V letech 2000 až 2012 se počet osob se základním vzděláním v ČR snížil o 200,5 tis., což v relativním vyjádření představuje mimořádně vysoký pokles skoro o polovinu původního stavu (o 48,9 %). Podíl těchto osob na celkové zaměstnanosti se snížil z 8,8 % v roce 2000 na 4,3 % v roce 2012, což v podmínkách EU je hodnota extrémně nízká, po Slovensku jasně nejnižší. V běžných ekonomikách Unie podíl zaměstnaných osob je obvykle 4-5krát vyšší; v průměru dosahuje v EU podílu 20,2 %, přičemž v řadě zemí Unie přesahuje hodnotu 30 % (Portugalsko, Španělsko, Itálie, Malta). Ve všech zemích Unie - kromě Dánska - se počet pracovníků s pouze základním vzděláním po roce 2000 snížil, obvykle velmi výrazně. V relativním vyjádření pokles počtu pracovníků se základním vzdělání v EU jako celku přesáhl celou čtvrtinu původního stavu (činil 25,6 %). Z jednotlivých členských zemích byl vývoj nejdynamičtější v Litvě (pokles o 68,0 %!), v Polsku (pokles o 50,1 %), Bulharsku (o 49,3 %), ČR byla na čtvrtém místě. Celkově v Unii v letech 2000 – 2012 zaniklo 15,218 mil pracovních míst, které byly obsazeny pracovníky s pouze základním vzděláním. Jiný byl v EU vývoj ve skupině pracovníků se vzděláním středním. V hodnoceném období dvanácti let se jejich počet v Unii zvýšil o 10,045 mil., což představuje nárůst o 10,6 % původního stavu. V osmnácti zemích Unie se počet míst vhodných pro středoškoláky (včetně stupně „vyučen“) zvýšil, ve zbývajících deseti (včetně ČR) ale poklesl. V ČR v hodnoceném období (dle databází Eurostatu) zaniklo 21,5 tis. míst pro pracovníky se středoškolským 29
vzděláním, což představuje pokles o vcelku zanedbatelných 0,6 %. Z hlediska absolutních počtů se počet míst pro středoškoláky rozšířil nejvíce v Německu (nárůst o 3,325 mil.) a Velké Británii (o 2,56 mil.), vzato relativně pak v Portugalsku (nárůst o 87,9 %), na Maltě (o 63,3 %) a ve Španělsku (nárůst o 39,6 %). Tab. 26: Vývoj podílu zaměstnaných se středním vzděláním v zemích Evropské Unie v průběhu let 2000 až 2012 (ve věkové kohortě 15-74 let) 2000 EU (28 zemí) EU (27 zemí) Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie
: 47,0 35,9 55,3 78,7 52,7 54,6 56,9 40,9 37,3 19,0 44,7 : 42,3 38,5 66,1 42,9 44,7 65,5 20,2 44,9 64,2 71,5 12,2 55,8 63,1 80,7 43,7 49,1 37,2
Celkový podíl pracovníků se středním vzděláním v NH (v tis. osob) 2005 2008 2009 2010 2011 49,0 49,3 49,0 49,0 48,8 48,9 49,2 48,9 48,9 48,7 39,0 40,7 40,4 38,8 39,9 56,5 59,7 59,2 60,2 60,6 79,8 78,5 77,6 76,8 75,7 47,4 41,7 41,5 41,8 42,5 57,8 59,1 58,2 58,6 58,2 55,0 55,0 52,6 53,3 53,3 39,0 37,9 37,0 36,1 36,1 41,8 39,3 39,1 39,3 39,2 22,7 23,9 24,0 23,9 23,8 44,4 45,1 44,4 44,4 44,2 60,3 62,7 61,7 60,8 61,7 44,8 45,3 46,1 46,8 47,1 39,7 39,8 39,2 38,6 38,0 63,5 60,5 59,9 59,7 58,0 60,8 59,0 57,8 55,7 55,5 40,3 40,7 40,5 40,1 38,5 64,7 64,4 64,3 64,2 63,3 23,2 30,8 32,7 31,3 32,4 43,0 42,3 42,0 42,1 41,8 64,6 64,2 64,1 64,4 64,2 68,4 67,7 66,4 65,3 64,7 14,7 15,5 17,1 18,5 20,4 61,0 60,7 59,7 58,8 59,2 62,1 61,5 61,2 60,5 60,0 78,9 78,8 78,0 76,0 74,8 46,6 46,8 46,6 46,5 46,3 54,7 50,6 50,2 49,9 49,8 45,3 45,2 44,5 44,2 42,9
2012 48,7 48,6 39,2 60,6 74,8 42,4 57,8 52,8 35,9 39,5 23,7 43,6 62,2 47,0 39,0 56,9 55,8 37,7 62,9 31,5 : 64,3 63,6 21,5 59,3 59,2 74,8 46,9 49,4 42,5
Pramen: Eurostat, 2013
Počet pracovníků s terciárním stupněm vzdělání (vysoká a vyšší odborná škola) se v hodnoceném období 2000 – 2012 zvýšil v Unii o 23,171 mil., tedy o 53,5 % ! původního stavu. Zatímco v roce 2000 bylo v Unii pracovníky s tímto stupněm vzdělání obsazeno 43,435 mil., o 12 let poději to bylo už 66,606 mil. Počet vysokoškoláků se ve všech zemích Unie (kromě Litvy) zvýšil velmi výrazně, ve čtyřech zemích Unie dokonce o více než 100 % (Malta, Lucembursko, Polsko, Irsko). Také v ČR byl nárůst počtu vysokoškoláků zapojených do ekonomiky velmi výrazný; dosáhl 74 % a mezi 27 státy Unie byl devátý nejvyšší. Přes poměrně dynamický vývoj v posledních více než dvaceti letech je současná vzdělanostní struktura pracovní síly v ČR je ve srovnání s obdobnou skladbou v členských zemích EU stále v jistém ohledu unikátní. Žádná země Unie – s výjimkou Slovenska - nemá ve své zaměstnanecké skladbě tak mimořádně nízký podíl osob s pouze základním vzděláním, žádná nemá tak vysoký podíl osob se vzděláním středoškolským (včetně absolventů učňovských škol) a kromě Rumunska, Portugalska a Itálie ani žádná nemá tak nízký podíl pracovníků se vzděláním vyšším a vysokoškolským. V této souvislosti je ovšem třeba konstatovat, že zatímco v rámci „terciárního vzdělání“ ve většině zemí EU má silné zastoupení studium na
30
vyšší odborné škole popř. vzdělání ukončené bakalářským stupněm, v ČR se jedná ve velké většině o „úplné“ vysokoškolské vzdělání. Tab. 27: Vývoj podílu zaměstnaných s terciárním vzděláním v zemích Evropské Unie v průběhu let 2000 až 2012 (ve věkové kohortě 15-74 let) 2000 EU (28 zemí) EU (27 zemí) Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie
: 21,6 33,3 22,8 12,5 24,4 24,4 32,4 24,2 19,7 27,6 25,3 : 12,0 28,5 20,9 45,9 21,0 17,1 7,8 24,3 15,6 13,9 9,6 8,9 17,3 12,4 33,5 30,2 26,8
Celkový podíl pracovníků s terciárním vzděláním v NH (v tis. osob) 2005 2008 2009 2010 2011 25,1 26,7 28,0 28,9 29,8 25,2 26,8 28,0 28,9 29,8 36,8 37,8 39,2 40,5 40,2 25,6 25,5 26,4 27,2 28,0 14,5 15,7 17,1 18,3 19,7 32,2 29,1 30,2 31,1 31,6 26,1 26,2 27,4 27,6 28,5 35,9 34,7 38,7 38,5 37,9 31,4 35,7 39,2 41,8 43,2 23,7 26,2 26,4 27,6 29,6 32,2 33,5 35,4 36,7 37,9 28,7 31,0 32,4 33,0 33,8 18,9 19,5 21,0 22,2 21,9 14,7 17,0 17,2 17,5 17,8 31,5 37,4 36,7 38,0 40,0 23,1 27,0 29,5 30,7 32,5 30,5 34,7 36,6 39,9 40,4 29,9 31,3 38,1 37,5 40,5 21,2 23,1 24,0 24,3 25,7 15,7 18,4 18,8 19,8 21,5 30,3 31,4 32,1 31,9 32,0 18,6 18,2 19,4 19,5 19,7 21,4 23,4 25,5 27,2 28,1 13,6 15,2 16,1 16,9 19,1 12,6 14,8 15,4 16,0 17,6 21,7 24,0 25,3 26,3 28,4 16,5 16,7 18,1 20,1 21,3 35,1 36,4 37,9 38,9 39,7 29,5 31,5 32,9 33,7 34,3 30,5 33,2 35,0 36,8 38,1
2012 30,8 30,9 41,3 28,5 20,9 32,6 29,0 38,9 45,0 31,4 39,5 35,2 23,2 18,7 42,3 34,2 40,2 41,9 26,3 21,9 : 20,5 29,6 20,7 17,9 30,0 21,4 39,8 35,3 39,6
Pramen: Eurostat, 2013
I tak nesporně vyspělé ekonomiky, jaké jsou např. v Nizozemí, Belgii či ve Francii, zaměstnávají relativně třikrát i čtyřikrát více osob se vzděláním základním či nižším středním než ČR. Naproti tomu pracovníků s maturitním vzděláním či výučním listem je u nás extrémně mnoho; ekonomiky většiny zemí Unie dobře vystačí s jejich přibližně polovičním zastoupením. Velkým problémem v budoucím rozvoji České republiky může být především to, že hospodářství má k dispozici pouze málo specialistů se vzděláním vyšším než je maturitní. V řadě zemí Unie (Belgie, Irsko, Estonsko, Španělsko, Francie, Finsko, Velká Británie atd.) jich je v hospodářské struktuře zapojeno relativně i dvakrát více. Vývojové tendence přitom nenaznačují, že by se stávající výrazné rozdíly ve struktuře vzdělání pracovní síly v ČR na straně jedné a v Evropské unii na straně druhé měly v blízké budoucnosti snižovat. VI.3. Obecné vývojové trendy v kvalifikační skladbě pracovní síly V průběhu posledních dvanácti let se kvalifikační struktura zaměstnanosti v České republice změnila výrazně. V roce 2000 byla nejpočetněji zastoupenou skupinou pracovníků hlavní třída 7 statistické klasifikace ISCO – řemeslníci a kvalifikovaní výrobci (20,8 % z celkového počtu zaměstnaných), po níž následovala 3. hlavní třída ISCO – techničtí, zdravotničtí a
31
pedagogičtí pracovníci (18,6 %) a dále pracovníci zaměstnaní při obsluze strojů a zařízení (8. hlavní třída ISCO – 13,0 %) a kvalifikovaní pracovníci ve sféře služeb (5. hlavní třída ISCO – 12,0 %). V průběhu let 2000 – 2012 přibylo v národním hospodářství ČR celkem 215,0 tisíc nových pracovních míst, přičemž celý tento přírůstek byl kumulován do hlavních tříd 2 až 5 ISCO a také do 8. hlavní třídy ISCO. O nejvyšší přírůstek se dělí 5. hlavní třída ISCO (nárůst o 180,6 tis. pracovních míst po roce 2000) s 2. hlavní třídou (přírůstek 168,6 tis. pracovních míst). Naopak nejvíce pracovních míst ztratily skupiny dělnických profesí, řazených do sedmé, deváté a šesté hlavní třídy ISCO. V řemeslných profesích (7. hlavní třída) zaniklo v ČR po roce 2000 117,1 tis., pracovních míst, v šesté hlavní třídě (kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví) zaniklo 31,6 tis. pracovních míst, v deváté hlavní řídě (pomocní a nekvalifikovaní dělníci) pak 124,6 tis. pracovních míst. Tab. 28: Zastoupení jednotlivých kategorií zaměstnání (ISCO 88) na celkové zaměstnanosti v zemích Evropské Unie (průměrný stav za rok 2012) celkem EU (28 zemí) EU (27 zemí) Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie
217 510,7 216 064,8 4 523,9 2 934,0 4 890,1 2 688,6 40 080,0 624,4 1 837,8 3 763,0 17 282,0 25 798,4 1 445,9 22 898,7 388,6 875,6 1 275,7 236,1 3 877,9 172,6 8 424,2 4 183,7 15 590,7 4 634,7 9 262,8 923,8 2 329,0 2 483,2 4 657,1 29 428,1
1 5,9 6,0 8,1 6,1 5,1 1,9 4,4 9,0 7,9 4,4 5,0 7,4 4,1 3,7 3,9 9,1 8,9 2,8 4,9 9,3 6,9 4,5 6,2 6,5 2,2 7,9 4,3 3,7 5,7 10,4
2 18,0 18,0 21,5 15,3 13,8 26,4 16,6 19,3 22,2 18,7 16,8 17,2 14,9 13,5 17,5 17,2 22,5 34,8 16,2 16,2 22,8 15,2 18,0 14,9 13,5 20,1 11,2 22,5 25,3 23,9
Počet pracovníků V tom kategorie zaměstnání –v % 3 4 5 6 15,7 10,0 16,9 4,1 15,7 10,0 16,9 4,1 15,1 12,8 13,5 1,2 8,2 6,4 22,0 3,8 18,3 9,3 15,2 1,4 16,8 7,9 19,8 2,2 21,6 13,3 14,3 1,5 13,6 6,0 13,4 2,0 11,1 9,9 19,9 4,1 8,0 10,0 21,2 12,3 10,7 10,2 22,2 2,7 20,2 9,5 17,1 2,9 13,3 10,2 17,4 11,7 17,3 12,4 16,6 2,5 13,5 11,1 18,9 1,7 13,1 6,2 15,1 3,5 11,3 4,0 14,0 6,2 19,6 8,4 11,3 1,9 14,3 7,8 15,8 3,1 14,2 11,5 19,8 1,0 16,2 9,6 19,0 2,4 18,8 10,9 17,6 4,9 10,9 6,6 13,9 11,3 9,6 7,8 16,3 10,0 6,5 4,1 13,1 23,4 13,4 7,9 13,0 5,4 17,5 8,1 17,3 1,1 17,7 6,6 19,4 3,7 16,6 5,9 20,7 1,9 12,8 10,0 18,8 1,2
7
8 12,1 12,1 10,7 14,1 17,5 8,7 13,3 15,0 9,6 10,9 11,5 8,4 11,1 15,0 10,8 12,8 13,7 7,2 14,7 10,7 8,9 13,8 15,1 14,4 15,7 13,4 17,6 11,4 10,3 8,4
7,3 7,3 6,4 13,3 13,6 5,5 6,2 13,1 5,6 6,3 7,6 6,7 9,4 7,1 4,6 9,0 11,4 4,3 13,5 6,6 4,2 5,7 10,3 8,2 10,0 9,4 14,5 7,7 7,7 5,0
9 9,2 9,2 10,0 10,0 5,3 10,3 8,3 8,2 8,7 6,7 12,9 9,8 7,1 10,8 16,9 13,2 7,8 8,5 9,1 9,6 8,4 8,3 7,0 11,7 10,7 8,4 8,1 6,6 5,0 8,9
Pramen: Eurostat, 2013, vlastní výpočty
Z hlediska mezinárodních srovnání jsou odchylky dnešní zaměstnanecké skladby v ČR od průměru Evropské unie poměrně výrazné. Dle očekávání vykazuje naše ekonomika stále relativně velmi málo pracovníků 2. hlavní třídy ISCO, tedy vysokoškolsky vzdělaných odborníků. Do této z hlediska možností dalšího rozvoje hospodářství klíčové zaměstnanecké kategorie je u nás dle statistiky Eurostatu řazeno pouze 13,8 % z celkového úhrnu pracovníků, což je oproti celounijnímu průměru (18,0 %) o čtvrtinu méně. Méně „vědeckých a odborných
32
duševních pracovníků“ než ČR má Unii již jen Rumunsko, Slovensko a Itálie. Značné je u nás – a to podobně jako v Německu, Rakousku, Francii či Švédsku - zastoupení středoškolsky vzdělaných pracovníků (3. hlavní třída ISCO). Zde celounijní průměr (15,7 %) překračujeme hodnotou 18,3 poměrně výrazně. Tab. 29: Základní kvalifikační struktura obsazených pracovních míst v jednotlivých zemích Evropské unie podle požadavku na kategorii zaměstnání pracovníka (stav v roce 2012, bez kategorie „příslušníci armády“)
EU (28 zemí) EU (27 zemí) Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie
Podíl (%) pracovníků v kategorii nemanuální pracovníci s kvalifikací manuální pracovníci kvalifikovaní vysokou * nízkou** nekvalifikovaní**** *** 39,9 27,1 23,7 9,3 39,9 27,1 23,7 9,3 44,9 26,4 18,6 10,1 29,8 28,7 31,4 10,1 37,4 24,6 32,6 5,4 45,4 27,8 16,5 10,3 42,9 27,7 21,1 8,3 42,0 19,5 30,2 8,2 41,6 30,1 19,5 8,8 31,6 31,7 30,0 6,8 32,7 32,5 21,8 13,0 45,2 26,8 18,1 9,9 32,5 27,8 32,5 7,1 34,9 29,3 24,8 10,9 35,3 30,3 17,3 17,1 39,8 21,4 25,6 13,3 42,8 18,0 31,4 7,8 57,8 19,9 13,7 8,6 35,6 23,8 31,4 9,2 40,2 31,6 18,5 9,7 46,7 29,0 15,8 8,5 38,6 28,6 24,4 8,4 35,3 20,7 36,9 7,1 31,2 24,2 32,8 11,8 22,4 17,3 49,5 10,8 41,8 21,1 28,5 8,5 33,1 25,4 33,3 8,2 44,2 26,2 22,9 6,7 48,0 26,8 20,1 5,1 47,5 28,9 14,7 9,0
Pramen:, Eurostat, 2013, vlastní výpočty * ISCO 1 – 3, tedy kategorie „vedoucí a řídící pracovníci“, „vědečtí a odborní duševní pracovníci“ a „techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci ** ISCO 4 – 5, zahrnující kategorie „nižší administrativní pracovníci“ a „provozní pracovníci ve službách a obchodě“ *** ISCO 6 – 8, tedy „kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví“, „řemeslníci a kvalifikovaní výrobci“ a „obsluha strojů a zařízení“ **** ISCO 9 – „pomocní a nekvalifikovaní pracovníci“
Těžiště zaměstnanosti v NH v ČR – obdobně jako ve většině vyspělých států světa – spočívá ve skupině kategorií zahrnujících kvalifikované pracovníky v odvětvích obchodu a služeb (5. hlavní třída ISCO) a v průmyslu a stavebnictví (7. a 8. hlavní třídy ISCO). Celkově je do těchto tří kategorií v ČR řazeno bezmála 50 % všech pracovníků v NH (přesně 46,3 %), zatímco v EU se jedná o podíl jen málo překračující 36 %. V rámci uvedených dělnických kategorií je zajímavé srovnání počtu pracovníků v 7. hlavní třídě ISCO, kam jsou řazeny pracovní pozice, u nichž je důraz položen na řemeslnou zručnost, a počtu pracovníků v 8. hlavní třídě ISCO, která soustřeďuje zaměstnání zaměřená na „pouhou“ obsluhu strojů a zařízení a na montážní práce. V ČR se v posledních letech dosti rozšířily výroby 33
zaměstnávající pracovníky při „obsluze strojů“; zejména ve velké části nových zahraničních investic bylo právě sem soustředěno těžiště zaměstnanosti. V Unii ale více než u nás je nadále kladen důraz na kvalifikace využívající řemeslnou zručnost. Zatímco v Unii pracuje v 7. hlavní třídě o 40 % více zaměstnanců než v 8. hlavní třídě, v ČR jich je více jen o 22 %. Velmi důležitá je rovněž skutečnost, že podíl nekvalifikovaných pracovních sil je v národním hospodářství v ČR velmi nízký (5,3 % oproti 9,2 % v EU). Ještě nižší než u nás je tento podíl pouze ve Švédsku. Tab. 30: Vývoj v základní kvalifikační struktuře obsazených pracovních míst v jednotlivých zemích Evropské unie podle požadavku na kategorii zaměstnání pracovníka v letech 2000 - 2012, (bez kategorie „příslušníci armády“)
EU (28 zemí) EU (27 zemí) Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie
Změna v počtu pracovníků v kategorii ( v tis. osob) nemanuální pracovníci s kvalifikací manuální pracovníci kvalifikovaní vysokou * nízkou** nekvalifikovaní**** *** 14 317,6 6 965,4 -10 226,5 1 223,9 16 246,7 8 188,4 -12 305,0 2 242,2 359,6 77,6 -23,3 11,3 -7,7 255,3 -154,5 -17,1 157,1 276,7 -89,6 -124,6 115,8 32,0 -107,1 -60,3 2 956,0 2 262,7 -1 391,3 382,2 41,6 32,5 -8,9 -11,8 122,5 70,8 -49,1 12,8 7,3 183,3 -559,7 19,1 1 143,6 1 871,1 -1 202,6 15,8 3 338,8 656,8 -1 948,2 708,4 32,9 9,0 -91,0 -12,5 1 391,6 441,1 -763,4 633,7 58,4 23,2 -11,8 25,2 22,8 15,5 -92,8 -16,1 111,6 -16,5 -178,1 -63,7 62,6 1,1 -10,1 -0,7 160,8 61,5 -180,1 58,2 21,5 16,7 -9,9 0,2 249,5 525,4 -60,9 47,0 443,4 155,1 -124,4 28,3 1 188,6 559,1 -629,0 -84,2 368,9 -28,3 -561,1 -146,7 285,3 463,9 -2 773,8 303,5 97,5 -13,1 -93,5 29,2 54,4 167,1 37,1 -18,6 41,9 167,5 -82,7 -11,4 498,5 76,5 -87,9 20,8 2 955,2 -146,5 -1 148,5 501,6
Pramen:, Eurostat, 2013, vlastní výpočty * ISCO 1 – 3, tedy kategorie „vedoucí a řídící pracovníci“, „vědečtí a odborní duševní pracovníci“ a „techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci ** ISCO 4 – 5, zahrnující kategorie „nižší administrativní pracovníci“ a „provozní pracovníci ve službách a obchodě“ *** ISCO 6 – 8, tedy „kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví“, „řemeslníci a kvalifikovaní výrobci“ a „obsluha strojů a zařízení“ **** ISCO 9 – „pomocní a nekvalifikovaní pracovníci“
Lze tedy konstatovat (viz tab. 29), že ČR v mezistátním srovnání stále vyniká zejména v oblasti manuálních (dělnických) profesí, i když její pozice postupně slábne. Zatímco nekvalifikovaných dělnických profesí má ČR ve své zaměstnanecké struktuře zhruba o 40 % méně než je průměr EU, kvalifikovaných dělnických pozic vykazuje – vzato relativně – o 34
zhruba 40 % více. V případě nemanuálních pracovních pozic je situace v ČR horší; vysokou kvalifikaci u nás vykazuje méně pracovníků (o cca 6 %) než v EU a tento rozdíl se časem nesnižuje. VII. Trh vzdělávání v Jihomoravském kraji VII. 1. Zdroje populace pro střední školství K datu 31.12.2012 bylo v Jihomoravském kraji evidováno celkem 9 760 osob ve věku 15 let (tedy ve věku více než 15 a méně než 16 let). Z demografického hlediska nynější věkové složení obyvatelstva kraje není dobré. Současné stavy 15-tiletých jsou zhruba o 30 % nižší než byly před pouhými 5-ti lety a skoro o 55 % nižší před 10-ti lety. Současná situace v rozdělování zdrojů budoucí pracovní síly do jednotlivých skupin (oborů) vzdělání je tak horší, než v předchozích letech. Z hlediska demografického je tedy současný stav značně neuspokojivý a jediným pozitivním faktorem zde je skutečnost, že daná situace se v následujícím období již příliš zhoršit nemůže. V příštích čtyřech letech budou stavy 15-tiletých již stagnovat (další snížení v letech 2015 a 2016 bude jen nepatrné), poté bude následovat poměrně významný početní růst populace; za 10 let budou stavy 15-tiletých v Jihomoravském kraji o zhruba 30 % vyšší než jsou dnes. VII. 2. Struktura a kapacita středního školství v Jihomoravském kraji. Základní vývojové tendence. V školním roce (2011/2012) studovalo v denním studiu na středních školách (včetně konzervatoří) v Jihomoravském kraji úhrnem 53 985 žáků. Největší část z nich – celkem 20 087 žáků, tedy 37,2 % - studuje na středních odborných školách s maturitou, 16 278 žáků (což je 30,1 %) studuje na gymnáziích, 21,1 % navštěvuje učňovské obory bez maturity (kódy vzdělání E, H) a 10,2 % žáků navštěvuje učňovské obory s maturitou. V průběhu posledních čtyř let se počty žáků na středních školách se snížily z 65,0 tis. na 56,6 tis., to je o 13 %. Úbytkem počtu studentů byly postiženy prakticky všechny kategorie vzdělávacích programů, s výjimkou nedůležitých a velmi málo frekventovaných kategorií C (jednoletá a dvouletá praktická škola) a J (střední nebo středně odborné vzdělání bez maturity i výučního listu). Nejpočetnější vzdělávací kategorie M (úplné střední odborné vzdělání s maturitou) přišla za poslední čtyři roky o 2710 studentů (to je o skoro celou osminu původního stavu). Ve vzdělávacích programech kategorie K (úplné střední všeobecné vzdělání) ubylo 1 627 žáků (9,1 % původního stavu), na učňovských oborech (kategorie E, H) dosáhl úbytek počtu 1 225 žáků (9,6 %), na učebních oborech s maturitou (kategorie L) ubylo 4167 žáků, což představuje ztrátu 43,3 % z původního počtu žáků. Je tedy možno říci, že úbytkem počtu žáků opouštějících základní školu jsou v Jihomoravském kraji postiženy všechny typy škol, přičemž celkové ztráty na učňovských oborech (maturitních i nematuritních) jsou podstatně vyšší, než ztráty na gymnáziích či na středních odborných školách s maturitou.
35
Tab. 31: Vývoj počtu žáků na středních školách v Jihomoravském kraji ve školním roce 2008/09 až 2011/12 (dle kategorií vzdělání KKOV) Kategorie KKOV
2008/09 celkem
absolv.
2009/10 noví
celkem
absolv.
2010/2011 noví
celkem
absolv.
2011/2012 noví
celkem
absolv.
noví
C
143
43
87
135
36
48
155
36
79
162
44
76
E
1 080
274
410
1 138
293
457
1 106
240
424
1069
285
399
H
11 639
3 350
3 963
11 384
3 181
4 001
10 785
2 838
3 439
10 425
2 995
3 407
J
52
14
28
60
14
33
61
13
23
60
20
32
K
17 967
3 036
3 174
17 557
3 123
2 989
16 920
2 908
2 908
16 340
3 038
2 851
L
9 624
2 619
3588
9 122
2 445
3 287
8 397
1 991
2 953
5 457
1 437
2 466
M
23 451
5 056
6 170
23 177
5 155
5 994
22 227
4 845
5 168
20 741
4 694
4 696
520
63
90
513
64
81
513
65
66
499
53
82
65 022
15 122
17 606
63 099
14 312
16 890
60 280
13 236
15 176
56 631
12 870
14 129
konzervatoře celkem
Pramen: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji za školní rok 2009/2010, 2010/2011 C – jednoletá a dvouletá praktická škola E, H – vzdělávací programy učilišť, odborných učilišť, vzdělávací programy poskytující výuční list J – střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu K – úplné střední všeobecné vzdělání L – úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou M – úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) absolv* – počet absolventů předcházejícího školního roku noví – počet žáků, kteří nastoupili do prvního ročníku
Situaci v odvětví školství ale lépe než ukazatel ,,počet žáků na školách“ charakterizuje ukazatel ,,počet žáků nově vstupujících do prvních ročníků“, neboť výstižněji podává trendy, k nimž ve struktuře škol aktuálně dochází. Za poslední čtyři roky se počty žáků vstupujících do prvních ročníků všech typů středních škol snížily z 17 606 na 14 129, tedy o 3 477, což je o 19,7 %, tedy o celou pětinu (!) původního stavu. Počty žáků prvních ročníků na učňovských školách (ve vzdělávacích programech E,H) se ale snížily podstatně méně (o 13,0 %), než počty žáků na středních odborných školách s maturitou (o 19,2 %). Úbytek žáků nově vstupujících na školy poskytující učňovské vzdělání s maturitou byl za poslední 4 roky mimořádně vysoký, dosáhl 31,3 %, tedy skoro celé třetiny původního stavu. K relativně nízkému úbytku v tomto období došlo pouze na školách poskytujících úplné střední všeobecné vzdělání (o 10,1 %). VII.3. Nezaměstnanost absolventů středních škol v Jihomoravském kraji K datu 30.9.2013 bylo na pracovištích ÚP v Jihomoravském kraji evidováno celkem 3618 absolventů středních škol. Nejvíce z nich (1 362) bylo absolventů učebních oborů kategorie H statistické klasifikace KKOV (vzdělávací programy učilišť), téměř stejně bylo absolventů středních odborných škol s maturitou (kategorie M, celkem 1338 osob). Zhruba poloviční byl počet absolventů učňovských škol s maturitou (kategorie L, 517 osob). Oproti tomu relativně velmi málo bylo v evidenci ÚP v kraji vedeno absolventů gymnázií (kategorie K, 175 osob). Za posledních pět let (v období od září 2008 do září 2013) v evidenci ÚP v Jihomoravském kraji nejvíce přibylo absolventů kategorie K (gymnázia). Jejich stavy se zvýšily o 124 %. Výrazně se zvýšily i počty evidovaných absolventů učebních oborů kategorie H. Jejich stavy se v průběhu těchto pěti let navýšily o 54,8 %. Třetí nejvýraznější nárůst zaznamenala kategorie M (střední odborné školy s maturitou) – těchto absolventů v evidenci ÚP v průběhu
36
posledních pěti let přibylo 457, tedy 34,2 % výchozího stavu. Pozitivní vývoj nastal pouze v případě evidovaných absolventů učebních oborů s maturitou; jejich počty se snížily. Tab. 32: Vývoj počtu evidovaných absolventů v Jihomoravském kraji (podle kategorie vzdělání) v letech 2008 - 2013 Kategorie KKOV
30.9.
rozdíl
Podíl (JMK) 2013
Podíl (ČR) 2013
2013
2008
E H J K L M
223 1 362 3 175 517 1 338
118 880 6 78 570 881
105 482 -3 97 -53 457
6,2 37,6 0,1 4,8 14,3 37,0
7,4 37,2 0,2 3,8 14,8 36,6
SŠ celkem 3 618 Pramen: MPSV ČR
2 533
1085
100,0
100,0
K 30.9.2013 největší podíl z počtu evidovaných absolventů na ÚP v Jihomoravském kraji připadlo na absolventy učebních oborů bez maturity. Dosáhl 43,8 %, přičemž šest sedmin z nich mělo výuční list kategorie H a jedna sedmina výuční list kategorie E. Více než jedna třetina z evidovaných absolventů (37,0 %) připadla na kategorii M (úplné střední odborné vzdělání s maturitou), jedna sedmina na kategorii L (absolventi učebních oborů s maturitou). Absolventi gymnázií (kategorie K) se na celkovém počtu evidovaných absolventů podíleli pouhými 4,8 %.
37
