34. SETKÁNÍ AUČCJ 15. ŘÍJNA 2011 Zapsala: Dita Macháčková Kontrolou potvrdila: Marie Poláčková
1. Valná hromada ● M. Poláčková informovala o získání veřejné zakázky Zajištění kurzů českého jazyka pro azylanty a osoby požívající doplňkové ochrany 2011. Zdůraznila administrativní a provozní časové i finanční náklady, na druhé straně získání respektu u SUZ, MV, MŠMT a jiných institucí. S tím souvisejí další nabídky (spolu)práce, vždy probíhají výběrová řízení, členové AUČCJ jsou informováni na webu a e-mailem. ● Další projekt od Hospitace kurzů českého jazyka zabezpečovaných SUZ v rámci Státního integračního programu. Jako metodik byla ve výběrovém řízení vybrána L. Holá. ● Asociace se ucházela o projekt Zavedení metodiky intenzivních kurzů českého jazyka pro cizince, ten byl však ze strany SUZ bez vysvětlení zrušen. ● Všechny tyto projekty zajistily AUČCJ výbornou pověst, Asociace je vnímána jako odborný partner, který je schopen zajišťovat výuku rozdrobených aktivit pro azylanty. ● M. Friedlová informovala o předkládání projektových žádosti pro roční program 2011 EUF. Cílové skupiny a jedno z opatření korespondují s aktivitami a zájmy Asociace = výuka čj pro cizince v rámci a nad rámec SIP. Je třeba sjednotit metodiku těchto kurzů, tj. kvalitní a komplexní metodická podpora všech těchto kurzů. Výsledek řízení bude v polovině prosince. Problém kofinancování z 25 % by byl řešen s vyhraným projektem v rámci SIP pro další rok(y). ● M. Poláčková seznámila s návrhem Goethe-Institutu na zapojení Asociace do projektu Jazyková a kulturní heterogenita na školách, součástí je pracovní cesta do Saska. Vyzvala zájemce z řad členů Asociace, kteří se zabývají výukou dětí, aby se do projektu zapojili. ● Potřeba změny stanov: jsme občanské sdružení, ale není to uvedeno ve stanovách, z toho vyplývají nedorozumění při jednání s partnery. Proto odhlasování změny: místo „odborná zájmová organizace“ bude „profesně zaměřené občanské sdružení“. Všichni souhlasili, nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel hlasování. ● Placení členských příspěvků bude od r. 2012 možné pouze přes účet.
2. Aktuality ● L. Holá představila rakouskou učebnici pro cizince pro I. a II. st. ZŠ. Čeština. Informace o učebnici i kontakt na distribuci je na webových stránkách Asociace. ● L. Holá informovala o nové podobě internetových stránek www.czechstepbystep.cz. Stránky se vyznačují větší přehledností, novými materiály atd. Zároveň byl vytvořen odkaz na Facebook, kde jsou aktuální informace o různých akcích či nových materiálech. ● Z. Hajíčková informovala o učebnici Čeština pro cizince autorek Kestřánkové, Kopicové a Šnaidaufové. Učebnice byla představena na setkání Asociace, autorky požádaly o doložku MŠMT a doložka byla udělena v červenci 2011. Ukázka titulu: http://knihy.cpress.cz/cestina-pro-cizince.html. ● J. Cvejnová představila publikaci Česky, prosím Start. Je určena cizincům bez znalosti latinky, cizincům s prvním cizím jazykem, s problémy s učením (dyslektici, dysgrafici) a studentům pomalejšího tempa. Je zaměřena na nácvik zvukové a písemné složky jazyka, je to podpůrný materiál k Česky, prosím I. Časová dotace je 50 hodin výuky, učebnice má dvě části: fonetiku a písanku. Fonetika obsahuje 10 lekcí, každá má 4 oddíly. Obsažena jsou počáteční a percepční cvičení, tabulky atd., zpočátku je méně slovíček, více vlastních jmen, aby se studenti nesoustředili na význam slov či gramatiku; metoda jednoduchých frází. Prvních pět lekcí je velmi pomalých, v dalších už je běžnější tempo. Písanka je vybavena novým typem písma Comenia Script R. Lencové, J. Cvejnová si ověřila, že je to snadnější pro ty, co se ještě neučili psát. V rámci písanky studenti vyplňují osobní údaje (např. na pas). ). AUČCJ dostala jeden výtisk darem do knihovny. ● P. Pečený vypracoval statistiku přístupů na web Asociace, přístupy sledujeme cca 9 měsíců. 3692 unikátních návštěv, celkové číslo 6527 (1196 zahraničních); za 8 měsíců 27331 přístupů; před setkáním se zvyšuje návštěvnost webu; vizualizace na mapě – 62 různých států. Příspěvek zveřejněn na webu v sekci „Příspěvky ze setkání“. ● P. Pečený informoval o existenci Asociace na Facebooku. Odkaz je na stránkách Asociace. 3. Jana Hoffmannová: Rod v jazyce a jazykovědě ● Pojem „gender“ – užívá se v různých významech, jsou nejasnosti (např. vztahovat k rodu přirozenému?, sociálnímu?). Je to naléhavé téma v jazykovědě, existují různé práce, např. J. Coates: Women, Men and Language; D. Cameron: The Language and Sexuality Reader; R. Hoppner: Gendering Talk. ● Problém je vztah rodu přirozeného a gramatického. P. Eisner (Chrám i tvrz): rozdíly v rodě mezi různými jazyky, čeština je erotizována X jazyky
bezpohlavní, např. The reader is invited to find out... X Čtenář/čtenářka je vyzýván/vyzývána, aby odhalil/odhalila... ● Rod se projevuje v jazyce různě: koncovky substantiv, slovesných rodů atd. Čeština má nejvíc koncovkových rozdílů, ruština o něco méně, angličtina téměř nic a finština nemá vůbec žádné rozlišení: Mám nového kolegu. Je to Čech. Náš profesor mi ho představil. Mám novou kolegyni. Je to Češka. Naše profesorka mi ji představila. У меня есть новый коллега. Он чех. Наш профессор мне его представил. У меня есть новая коллега. Она чешка. Наша профессор мне её представила. I have a new colleague. He is Czech. Our professor introduced him to me. I have a new colleague. She is Czech. Our professor introduced her to me. Minulla on uusi kolega. Hän on tšekki. Professorimme esitteli hänet minulle. Minulla on uusi kolega. Hän on tšekki. Professorimme esitteli hänet minulle. ● Finština nepřechyluje, čeština skloňuje finská jména dle přirozeného rodu (s Raulim Lehtonenem X s Rauli Lehtonenovou). Čeština přechyluje, je to složité i legislativně (kdo má cizí státní příslušnost či kdo se provdá za osobu cizí státní příslušnosti přechylovat nemusí), dnes tendence nepřechylovat: někdy snaha o světovost (Kateřina Konvalinka Průšová), někdy používají lidé často žijící v cizině (Petra Eliáš Voláková). ● Čeština někdy cizí jména přechyluje (Sophia Lorenová), někdy ne (Jeanne Moreau) – především u jmen zakončených pro čj netypicky. ● Bez přechylování se jména často objevují ve sportovních reportážích (Williams porazila Davenport). ● Radikální směr – nepřipojovat cizinkám sufix, ale koncovka u mužů nevadí (Setkali jsme se s prezidentem Bushem a paní Bush.) ● V bibliografii nepřechylujeme. U jmen na obálkách knih je to problém. ● Revize patriarchálního modelu, snaha o rodovou symetrizaci (Nejmocnější žena světa je Obama/Obamová?; Poděkovali jsme prezidentu Obamovi a paní Obama/Obamě/Obamové?). ● Některá jména znějí dobře, jinde je to nemožné (Anna Karenina – s Annou Kareninou X Laura Janda – Lauře Jandě?). ● Řeší se otázka, zda odstranit generický rod a jak? Používá se např. „splitting“ (on/ona) aj. Jsou tendence vyrovnat se mužskému rodu, nebo tendence nezdůrazňovat rozdíly, neutralizovat. Problém je, že v čj se přirozený rod projevuje hodně (Kolegové/kolegyně, kteří/které jste nepsali/nepsaly testy...). Někdy je neutralizace možná (men and women = they, people), někdy jsou tendence extrémní (mannschaft – freuenschaft?). Někdy tyto prostředky využít nelze (wenn frau ein erstes kind bekommt). ● Někdy jsou neprestižní profese spojovány s ženami, naopak významné s muži (Putzfrau – Putzkraft; chairman – chairwoman – chairperson – chair).
● U některých návodů a jiných instrukcí je logické respektovat ženu jako uživatelku (návod na kabelce: spotřebitelka); to je někdy možné, jinde ne (vlastník – vlastnice?, stavebník – stavebnice?). ● Doporučuje se hledat neutrální výraz (prodejce – prodávající – zde ovšem problém deklinace; čtenáři a čtenářky – přátelé; policisté a policistky – policie; platy učitelů a učitelek – platy ve školství). ● Někdy problém v porozumění (Vlasta Parkanová je nejoblíbenější politička. – jen mezi ženami?). ● U profesí je snaha přechylovat (vědkyně, genetička). ● Ženy samotné užívají mužskou podobu profese ve spojení s prestiží (já jako právník), je málo generických feminin (zdravotní sestra). ● Problém nomenklatury (např. učební obor automechanik). ● Požadavek rovných pracovních příležitostí má vliv na podobu prac. inzerátů (hledáme kuchaře/-ku). ● Dominance mužů, diskriminace žen? (Anglická královna, manželka premiéra, ministryně zahraničí a její pes přijeli...) ● Jména vespolná jsou častěji rodu mužského než ženského (člověk, kojenec, miláček; osoba, hvězda), někdy se prosazuje shoda dle smyslu (celebrity přišli), někdy se u hodnotících jmen přechyluje i zde (blbka), některá jm. vespolná jsou obourodá (choť – rozlišení v deklinaci a ve shodě: s mým chotěm x s mou chotí). ● Snaha o vyrovnání také u oslovení (pan/pán x paní, slečna), některá oslovení mají snižující tendenci (madam, dámo, teta). ● V oblasti oslovování se projevuje další tendence – nižší formálnost (paní Nováková – paní Vlastičko) - někdy však příšliš familiární. ● Komunikační oblast problematiky, např. D. Tannen: You Just Don´t Understand. ● Komunikace mužů a žen je mezikulturní komunikace, má různé styly, je třeba je zkoumat, některé stereotypy možná neplatí. ● Obecně je mužská komunikace více věcná, nezávislá, naopak ženská k. je kontaktní, empatická, ženy se více orientují na druhého, vydávají více podpůrných signálů a sdílejí více osobních témat, s tím souvisí užívání deminutiv, intenzifikátorů; ženy hovoří o lidech, vztazích X muži o akcích, tj. ženská řeč je sbližovací, mužská sdělovací. Ženy se vyjadřují nepřímo, možná se domnívají, že nemají právo žádat (následek asymetrie M a Ž). ● Stereotypy: M – chlap, svůdník, drsňák; Ž – samice, sexbomba, křehká kráska. ● Stereotypy ženské komunikace se projevují např. v ženských časopisech; existují dva typy: vyšší styl (Elle) – na křídovém papíře, drahý, spisovné vyjadřování, ovzduší luxusu a romantiky, reklamy na úchvatný design (tajemné kouzlo večera v náručí hedvábí a v opojení saténu); nižší styl (Spy) – bulvární, nízká jazyková úroveň (získala za tchyni pěknou mrchu), používá otázky, výkřiky, zvolání (Skončila o berlích! Co se jí to stalo?), senzace – rafinovaná mystifikace (Dagmar Havlová střídá muže! = za volantem).
● Oba druhy časopisů používají manipulaci = sexistické (Položte na lopatky jeho erotické sny zbraní nejtěžšího kalibru!). ● Typická jsou cizí slova: trendy, cool, look atd. a imperativy (přitáhněte obdivné pohledy). ● Ženy se samy často degradují, zesměšňují (nerozumí fotbalu atd.). ● Tomuto problému se věnuje velká pozornost, je dobrá snaha po zrovnoprávnění, ale je třeba k jazyku přistupovat citlivě, dát pozor na absurdní důsledky. 4. Kateřina Vodičková, Ladislava Holubová: Certifikovaná zkouška pro mládež v Bavorsku L. Holubová: ● V září 2008 představení projektu „Čeština reálkách“, který probíhá od r. 2006. Cílem je vyškolit učitele češtiny pro cizince se zaměřením na mládež, vytvořit učební materiály pro děti od 13 let, vypracovat osnovy a sestavit zkoušku. ● V dubnu 2010 modelová varianta (Univerzita Regensburg), v červnu 2010 pretestace, v dubnu 2011 školení (Weiden), 28. 5. 2011 zkouška. K. Vodičková: ● Zkouška CCE je pro dospělé (od 16 let) na úrovních A1 – C1, pro mládež na úrovni A1 od r. 2011 a A2 bude od r. 2012. ● CCE vychází ze SERR, u mládeže je problém, neboť neexistuje Rámec, takže zkouška vychází ze SERR pro dospělé a z Can Do Statements v EJP pro žáky do 11 let a od 11 do 15 let. ● Autoři se inspirovali angl. zkouškami pro mládež (Movers, Flyers) a jejich cílem bylo: nestrestovat, nezatížit, motivovat ke studiu, předložit dětem blízká témata a úkoly a poskytnout dostatečnou časovou dotaci. ● Nelze překlopit zkoušku pro dospělé do verze pro mládež. ● Instrukce jsou česky, ale jednoduše, jasně a názorně + doprovodná gesta (scénář), examinátor ověří, zda všichni kandidáti rozuměli. ● Instrukce v zadání kopírují modelovou variantu. ● Stanovený časový limit běží až od pokynu examinátora k zahájení testu. ● Kandidáti spolu nesmějí komunikovat, mohou ale zvednutím ruky přivolat examinátora, mají-li nějaký problém či otázku. ● Administrace a logistika: Praha, Liberec a zahraniční zkuš. centra. Příjemná atmosféra, hry, občerstvení, výborné zázemí. ● Zkouška je neveřejná, aby byly děti v klidu. ● Formát zkoušky: čtení s porozuměním (3 úlohy, 25 bodů) a psaní (2 úlohy, 15 bodů) – celkem 40 minut; poslech s porozuměním (4 úlohy, 30 bodů, 18-23 minut); mluvení (3 úlohy, 30 minut, 5-6 minut).
● Na tvůrce byly kladeny vysoké nároky: jiná slovní zásoba pro mládež – vytvoření slovníčku (k dispozici na webu); kde nefungují instrukce, je třeba navýšit čas atd. – pretestace; nepoužívání záznamových archů – pro děti složité; poslech – autenticita (i mladší herci, obě pohlaví); z Německa přišla reakce na ilustrace – nový ilustrátor (neporozumění, ne gendrově). ● Ukázky – viz prezentace. ● Čtení (ano-ne, přiřazovací úlohy šipkami); psaní (odpovědi podle příkladu, krátké texty); mluvení (3 úlohy: vybrané temat. okruh, popis obrázky a dvě komunik. situace). ● Tisk barevně. ● Hodnocení – max. 100 bodů, pro složení zkoušky je třeba 60 % (i v jednotl. částech). ● Osvědčení je dvojjazyčné, je zde uveden bodový zisk i popis, co student dokáže na úrovni A1. ● http://ujop.cuni.cz/cce-mladez L. Holubová: ● Výsledky: 42 žáků, úspěšně složilo 32 = 80 %. ● Čtění 83 %, poslech 81 %, psaní 77 % a mluvení 77 %. ● Bylo uskutečněno slavnostní předávání osvědčení a podpis smlouvy ÚJOP a MŠ Bavorska, poté smlouva mezi MŠMT ČR a německou stranou.
5. Diskuze: ● Macháčková: Rady pro oslovování – např. zdrav. sestry (muže) – zdrav. bratr? ● Hoffmannová – Je to těžké, jazyk se vyvíjí, je třeba s ním zacházet citlivě. ● Blaňka: Neberte to vážně, jazykovědci to mohou regulovat, ale nevyřešíme to, zasmějeme se, nic se neděje, je to nejlepší služba. ● Vectenová: Existuje zkouška pro mládež i jinde, např. ve Francii? ● Vodičková: Je to před podpisem, zkouší se dospělí, pokud bude zájem, tak ano, záleží na zastupitelském úřadu, aby se informace rozšířila, přihlášeno 20 kandidátů, pak se bude zkoušet na Českém centru v Paříži. ● Ryndová: Mám vlastní zkušenost jako redaktorka a učitelka; ohrazuji se proti tomu, že nepřechylování příjmení je snobská záležitost, je to realita, kterou si to vynucuje, za deset let budeme všechny bez –ová, skloňování a přechylování jsou dvě rozlišné věci, jiné slovanské jazyky také skloňují, ale nepřechylují, Slovinsko má zákon, že ženské příjmení je beze změny, u nás problém při cestování, práci v zahraničí atd. ● Vacula: Nelze separovat tvarotvorbu a morfologii, dělá to problémy, např. v Polsku! ● Jaskmanická: Byla jsem na Foru 2000, tam bylo Forum 50 % (vyrovnané zasoupení žen a mužů ve veřejném životě), to řeší, zda bude žen v politice50 %,
takže –ová ukazuje ženskou část, u Lídy (Holé) je na začátku učebnice informace o –ová; otázka: test pro mládež bude jen pro západní státy? ● Vodičková: Ne, pro všechny, možná bude i v Moskvě. ● Hořáková: Je zájem o tuto zkoušku i v ČR? ● Vodičková: První termín v listopadu, zatím nevíme zájem, termín je spíš zkušební, v březnu v Liberci mládež z příhraničí, pak září a říjen, z Německa požadavek buď na konci roku, nebo po prázdninách. ● Holá: Jak vnímáte možnost zániku gramatického problému příčestí minulého? ● Hoffmannová: Nelze srovnávat náš jazyk s ostatními slovanskými jazyky, určitě praxe něco vyžaduje, je dobré, že máme možnost volby, dnes už by „Taecherovou“ nedala. ● Ryndová: V Izraeli nahlášena pod jménem Rynda, ale v pase Ryndová – problém. ● Pazderová: Jak je možné certifikát uplatnit v praxi? ● Holubová: V příhraničí je čeština důležitější než ostatní jazyky kvůli práci, takže v Německu je certifikát důležitý, i jako motivace. ● Hoffmannová: Viz Blaňka: Souhlasím, že je třeba s češtinou zacházet citlivě; viz Holá: unifikace příčestí minulého – k tomuto asi nesměřujeme, ale nelze to vyloučit; viz Ryndová: skloňování a přechylování nesměšujeme, nepřechylování ženských příjmení je snaha o světovost, spíš pro celebrity. 6. Naděžda Gjurová: Čeština jako cizí jazyk pro začínající školáky ● Je učitelka, pracuje hlavně s dětmi s poruchami chování, na tom je postavena metodika, děti s dyslexií mají podobné problémy jako děti s češtinou jako cizí jazyk. ● Je to metodika pro učitele, obě skupiny jsou děti s poruchou komunikace. ● Motto: „pomáhat porozuměním“, je podobné tomu, co děti u nás prožívají, je třeba se vcítit do náhlé bezmocnosti dětí: nerozumí ani slovo, prostředí, pohádkám, dětských hrám. ● Výhoda je 1. třída – učí se zároveň všem čtyřem řečovým dovednostem, v dalších ročnících je to problém, tyto děti musí začít od začátku (od rozpoznávání hlásek). ● Lekce odpovídají tomu, co se děje ve třídě, lze je řadit, jak potřebujeme, např. vzhledem k dění ve třídě, ke znalostem žáka (počasí: obleču se, obuju se), ostupně se zvyšuje náročnost gram. jevu. ● Není nutné mít všechny pomůcky uvedené v učebnici, je to jen návrh, někdy jsou pomůcky klasické, někdy specifické. ● Pro obě skupiny je charakteristická snadná unavitelnost (jako když dítě běží ve sněhu v gumovkách, ale my jdeme po normální suché cestě). Dítě se touží schovat před napětím komunikovat, takže vypne.
● Je zde potřeba častější pozitivní motivace, pozitivní odezva X nepřehnat pochvaly, děti vycítí, kdy je to zasloužené. ● Diagnóza není štít, ale výzva (něco s tím udělat). ● Potíže se špatnou identifikací hlásek, protože v jejich jazyce foném neexistuje (např. sykavky u Asiatů, „h“ u Bulharů). ● Je třeba multisenzorický přístup (obrázek, předvést). ● Někdy neexistuje zprostředkovací jazyk. ● Výuka slabik: tlesk – krátká slabika, mávání – dlouhá slabika (nebo varhánky či xylofon – ťuk X přejedem po celém). ● Problém „d, t, n“ a „ď, ť, ň“ – zřídka v ostatních jazycích, ale je to důležité, ovlivňuje to flexi. Při výslovnosti „dtn“ se jazyk opře o tvrdé zuby – uvědomit si polohu jazyka, u měkkých je jazyk „jako žába, když skočí do bláta“. Pomůcka: tvrdá a měkká (molitanová) písmenka, navíc barevné odlišení (měkké, tvrdé a obojetné souhlásky a samohlásky). Děti mají rády i třídění do krabic při rozebírání slov. ● Příčestí minulé – používat ukazovací zájmena (ty růže voněly). ● Kolik slov je ...? Stavění kostek – velká/malá písmena. ● „Co se uchopí, to se pochopí.“ ● PC programy: Dyscom, ABC do školy atd. 7. Petra Pazderová: „Je to hezký, umět česky!“ – české projekty pro německé žáky ● Učí 9 let na gymnáziu v Pirně. ● Poslech audiopohádky o princezně Jiřince (Sněhurka). ● Historie binacionálního projektu: 1991 první návrhy projektu; 1996 první přijímací řízení do projektu pro německé žáky; 1998 první přijímací řízení do projektu pro české žáky; 2004 první absolventi binacionálního projetku. ● Jak projekt funguje v praxi? ● Jen jedna třída je binacionální, dnes mají čeští žáci prijímací řízení jen z anglického jazyka, německý se musí doučit. ● Bydlení na internátu je psychicky náročné, někteří nedokončí studium. ● Pokud dostudují, tak maturitní vysvědčení je v čj a nj, mají oprávnění studovat na českých i německých vysokých školách. ● Hodinová dotace pro čj či nj je: 5. r. 6 hodin, 6. r. 6 hodin, 7. r. 5 hodin, 8. r. 5 hodin, 9. r. 4 hodiny, 10. r. 4 hodiny. ● Je 15 českých a 15 německých studentů, pak se rozpůlí a namíchají. ● Němečtí žáci mají češtinu od 5. třídy 6 hodin v týdnu, čeští žáci němčinu od 7. třídy, od 9. třídy jako mateřský jazyk, takže maturita je z německého jazyka jako rodného. ● S praktickou češtinou se setkávají němečtí žáci v 7. třídě, kdy se spojují s českými žáky.
● Němečtí žáci se učí od ostatních dětí, takže se naučí i nespisovné výrazy. ● Problém s praxí v 9. třídě – najít místo v ČR, v Německu je to obvyklé; čeští žáci poskytnou německým na 14 dní domov. ● Další praxe v 10. třídě – týden na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze; spousta kulturních akcí. ● Další praxe na exkurzích (Terezín, Praha) a při výměnných pobytech. ● Předmět Česko-německé vztahy v dějinách a v současnosti – to je předmět, kde vznikají projekty. ● Učebnice češtiny: 1. díl – Třesky plesky, uč se česky!, 2. díl – Uč se česky, je to hezký!, 3. díl – Je to hezký umět česky! – nový. ● Díl 1. a 2. obsahuje výuku řečových dovedností, gramatiky, materiály pro učitele a CD (texty a písničky – namluvili čeští žáci). ● 3. díl je nepřímé pokračování, muselo být vydáno jako textová čítanka (obrázky, opět použili žákovské práce na CD), je pro 10. třídu, úroveň cca B1. ● Další projekty: ● „Pohádky na cesty“ – žáci vymysleli či převyprávěli příběhy, ilustrovali je, bylo přeloženo do čj i nj, vzniklo doprovodné CD, žáci si přidali zvukové efekty. ● „Detektivní příběhy“ – připravuje se, bude obdobné jako Pohádky na cesty. ● „Čtyři roční období“ – aktuálně, krátké, žáky vymyšlené texty, rytmizované. ● Jazykové soutěže (úroveň cca B1) v kategoriích: skupinová soutěž, kreativní psaní, soutěž v jednotlivých jazycích. Fonetika – nahrávka předem zadaného textu na CD; volný projev – odpověď na otázku vycházející z textu; čtení s porozuměním; poslech s porozuměním;, kreativní psaní; doplňování částí slov do textu; test z reálií. Nejlepší žáci – slavnostní předání cen. ● Jazykový seminář v Lipsku: 50 vybraných studentů (ročník 8-10); 7 jazykových skupin; k dispozici jazykoví asistenti, prezentace programu v jednotlivých jazycích; seminář trvá 4 dny. ● Bohemiáda = olympiáda z českého jazyka; proběhly již 2 ročníky (na Gymnáziu Christiana Weise v Žitavě); je 5 kategorií podle délky studia češtiny; ústní a písemná část.
8. Diskuze: ● Kočandrlová: Učí děti cizinců, co navštěvují české školy – ptá se, jak učit rozdělování na slabiky. ● Gjurová: Tlesknout při krátké, mávnout při dlouhé slabice. ● Rozstříhat slova na slabiky. ● Poláčková: Dávat hřbet ruky pod bradu. ● Ryndová: S p. Truncem z ÚJOP psali rytmické diktáty – psali jen čárky dle délky a počtu slabik; chválí rozlišení na tvrdost a měkkost, studentovi se otevře gramatika.
● Štindlová: Přiřadí cizinci ukazovací zájmeno k pods. jménu? ● Gjurová: Nejdřív se učí „ten, ta, to“, nacvičí si to. Pomůcka pro slabiky: rozpočítávadlo. ● Vacula: Chtěl by nějakou fintu na měkkost slabik. ● Pazderová: „Ten, ta, to“ – identifikace s členem určitým v němčině. Tip na délku: používat notový záznam. ● Holá: Zatáhnout za gumu. ● Heiderová: Proč je v názvu použita obecná čeština? ● Pazderová: Rýmuje se. ● Macháčková: Pro nácvik správné výslovnosti logopedové používají lžičku. ● Hajíčková: Kdo financuje projekty? ● Pazderová: 1. projekt byl dar od letiště v Drážďanech, to bylo úspěšné, takže dají peníze i na Detektivní příběhy, 3. projekt pomocí Rady rodičů (tj. z ročních příspěvků), tisk zajišťují rodiče jedné žákyně. 9. Petra Procházková: Sociokulturní minimum pro malé cizince ● Rozdala kopie publikace Sociokulturní minimum pro malé cizince, 3 jazykové verze věnovala AUČCJ (ukrajinská, vietnamská a mongolská). ● Zkušenosti ze ZŠ, CIC, Nebelvír, META, SOZE... ● Díky dotaci z MŠMT (výzva Program na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců) mohla v roce 2009 realizovat kurz Čeština pro malé cizince na dosah (v roce 2010 kurz II.). ● Výstupem projektu z roku 2010 je publikace Sociokulturní minimum pro malé cizince. ● Kurz je kroužek češtiny pro cizince – žáky ZŠ v Kolíně a Kutné Hoře, zde je jiná situace než ve velkých městech – na různých školách po 2-3 cizincích. ● Reklama během prázdnin, informovali ředitele škol. ● Výuka v odpoledních hodinách 2x týdně 90 minut, heterogenní skupiny (věk, národnost, pokročilost), asistentka k nejmenším žákům. ● Nedefinovali jaké bariéry, později ano, selekce (např. ne Slováky). ● Vratná kauce (splnění 80 % docházky), mediační jazyk čeština. ● Časově náročná příprava, ale vyplatilo se, nelze využít učebnice pro dospělé (jiná komunikační témata), nelze napsat metodiku pro kroužek, pouze metodická doporučení, ale je třeba řídit se potřebami žáků. ● Ve školách jsou neproškolení učitelé (z pohledu čcj), učí češtinu jako jazyk mateřský, ne cizí. ● Některé pracovní listy jsou z www.inkluzivniskola.cz, nelze využít přesně, spíš je to návod. ● Pracovní listy A4, žáci si je zakládají do desek a vytvářejí si pracovní sešit, listy jsou řazeny tematicky, jsou doplněné gramatikou, neb slovíčka se pojí s určitou gramatikou; různé aktivity.
● Chybí sociokulturní témata (např. tykání). ● Bezplatná jazyk. připrava je zdarma pouze pro žáky – cizince z EU (vyčleněné spádové školy), čas. dotace 70 hodin. ● Špatná komunikace školy s rodiči (nemají tlumočníka), školy – nedostatek financí. ● Problém „kroužku“ X klas. výuky (co a jak učit). ● Učitelé volají po asistentech do výuky (prý to naráží na pedagogickopsychologické poradny, nemají nástroje na to, aby cizince vyzkoušely a na základě toho je zařadily do skupiny se sociokulturním znevýhodněním). ● Osvojování cizího jazyka má být v sociokulturním kontextu, ne učit jen jazyk, tj. jak se lidé chovají, zvyky, hodnoty... ● Neovládání etikety může vést k problémům v některých situacích. ● Řečovou etiketu učebnice reflektují, musí se prezentovat i malým cizincům. ● SERR pojem řečová etiketa explicitně neužívá, společenskými dimenzemi užívání jazyka se zabývají kapitoly, které popisují obecné a komunikativní jazyk. kompetence. ● V učebnicích je řečová etiketa nedostatečně řešena, autoři spoléhají na dovysvětlení lektora, obrázky neilustrují daný dialog, není např. užívání titulu (ukázka z učebnice Communicative Czech). ● Autorka se proto spojila s vlastní ilustrátorkou a vytvořila sociokulturní minimum pro malé cizince, dostalo ji asi 100 škol. ● Verze: ukrajinská, mongolská, vietnamská. ● Koncepce kapitol: 14 kapitol, dvojjazyčný text, kurzívou klíčová slova, zadání jsou přeložena, s obrázky lze pracovat i samostatně (pexeso, domino), fráze jsou přeloženy, gramatické tabulky.
10. Diskuze: ● Hajíčková: Chystáte další jazykové mutace? ● Procházková: Ano, záleží na financích. 11. Zuzana Hajíčková: Tvůrčí psaní pro mládež (workshop A) ● Zuzana Hajíčková uvedla 2 vzorové hodiny tvůrčího psaní pro mírně a středně pokročilé studenty čcj. Vycházela ze své zkušenosti z kurzů tvůrčího psaní, jež vedla a vede na ÚBS FFUK a ÚJOP UK Albertov. ● Účastníci pracovní dílny se vžili do svých žáků a ve dvojici či samostatně postupovali podle pokynů lektorky. Poté společně diskutovali o možných variantách psaní. Nejprve byla představena lekce psaní anekdoty - vypravování pro úroveň A2 až B1, následně stručně lekce dopisování pro úroveň A1-A2. Workshop probíhal v bodech takto:
● Účastníkům bylo představeno téma a položena otázka pod body 1 a 2, aniž by měli v ruce jakékoliv pracovní papíry, obrázky a podobně: 1. Naše téma je "Můžete mi doporučit nějakou restauraci?" 2. Asociogram: O čem bude asi ten text? Jaký žánr? Jakou restauraci doporučíte? Proč? Znáte nějakou dobrou restauraci tady? Co rádi jíte v restauraci? Kdo tam pracuje a kdo tam chodí? Co říká host a co číšník? ● Nyní účastníci obdrželi obrázky k anekdotě a měli: 3. Obrázky uspořádat, očíslovat, případně některé vyřadit. 4. Ke každému obrázku napsat poznámky či krátké věty (co vidíte na obrázku, co říká muž nebo žena, kde jsou, jak vypadají?). 5. Poznámky rozvést do vět. Pokusit se je využít všechny. Ke každému obrázku napsat jednu větu (souvětí), případně dvě, tři. Volba perspektivy a času ve dvojicích a za pomoci lektora - příkladový začátek textu (Jednou šel jeden pán; jednou šla jedna paní, jde jeden pán, jde jedna paní, jednou jdu na procházku, ...) + fráze: říká, že; říká, aby; povídá, že; odpoví, že; ptá se; kudy/kde/jestli ..., (nepřímá řeč). ● Nyní následovaly fáze: 6. Experiment: strukturovat text chronologicky a logicky a napsat ho definitivně ještě jednou (spojky, příslovce času pro úroveň A2 - nejdříve, potom, pak ,nakonec, a, ale, protože, že, a také, ...) + pokusit se napsat celý text jako jednu dlouhou větu, případně některé pasáže vypustit. 7. Dobrovolná prezentace textů. 8. Reflexe, při níž jsme si řekli, jak by probíhala lekce se skutečnými studenty a další možnosti, jak pracovat s obrázky anekdoty: - ad bod 1: vybavení si a shromáždění slovní zásoby, lektor píše na tabuli, studenti do pracovních papírů, slouží k inspiraci a navození zvědavosti a anticipace, nemusí nutně vše použít, - ad bod 3: mohou vzniknout různé příběhy (výborné je pak je porovnávat), - ad bod 4: můžete psát i na obrázky, používat slovníky, ptát se lektora, - ad bod 5: lze nacvičovat přímou řeč, s učitelem si napíší vzorové věty kvůli správnému psaní uvozovek, text píší s dialogy, nutné zopakovat si verba dicendi (slovesa týkající se mluvení), - ad bod 6 - 1 věta - nelze psát vždy, obtížné pro úroveň A2 i vyšší, ale nutí je přemýšlet o logických vztazích mezi větami, koherentní texty až od úrovně B2, resp. C1, lze uspořádat jako soutěž (kdo úspěšně napíše jednou větou), - ad body 4, 5, 6 - fázové psaní, od nejjednodušších izolovaných slov či krátkých vět po souvislý text, pomáhá psát i obtížnější a strukturovaný text nižším úrovním - u tvůrčího psaní lze překračovat úrovně a klást vyšší požadavky na studenty, respektive studenti se mohou snažit jít dál, navíc se jedná o krátký text, na němž si to zkouší a neztratí se!, - Ad bod 7- respektive hlasování o nejlepší anekdotě (anonymně přečte učitel a ostatní hlasují, či prezentují přímo skupiny).
● Závěrem: Lze použít pro různé úrovně studentů, i od A 1 (1 obrázek = 1 věta, použití a, i, (a) taky, ale, nejdříve, pak, potom, nakonec), pro další rozmanitější spojky a slovní zásoba, přímá řeč ve vypravování,... Celý proces psaní s opravováním, přepisováním a závěrečnou prezentací textů (sborník, nástěnka, jiná publikace, závěrečné hlasování o nejlepších textech, ...) ● Následovala krátká teorie k procesu psaní a úrovním dle SERR pro jazyky: 9. Proces psaní: přípravná fáze, vlastní psaní, reflexe textu (dobrovolné či anonymní přečtení s hlasováním, ...), návazná diskuze, další redakce textu (po společné opravě, či opravě učitelem), závěrečná prezentace. ● Tvůrčí psaní = tvůrčí proces, ne pouhý výsledek procesu - tvůrčí (literární) text. ● Dále byly přečteny ukázky tří autentických textů vzniklých v kurzu tvůrčího psaní a byla prezentována literatura, z níž lektorka pro tuto lekci čerpala. Následovala krátká ukázka možnosti, jak hravě nacvičovat psaní pozvánky a dopisu - formálního i neformálního. 12. Svatava Škodová: Práce s učebnicí Domino (workshop B) ● www.c2j.cz (zde jsou vyvěšeny bakalářské práce, lze se podívat, např. I. Mazůrková – dramata ve výuce čc) ● Domino (2. díl u grafičky, 3. díl snad příští rok) ● Metodika učebnice: výhoda CD – mnoho materiálů. ● Učebnice: barevná, texty, poslech. materiály atd. ● Pracovní sešit je opravdu pracovní, doslova ke zničení. ● Cílová skupina 1: děti-cizinci, nejen pro 1. st. ZŠ, ale i pro MŠ. ● Materiál se nesmí opírat o textovou složku, ale o obrázkovu a poslechovou. ● Děti 5. – 7. roku věku mají názorné myšlení, takže potřebují vizuální i materiální složku (prac. sešit). (● Dotaz Procházková: Tyto 3 složky musely být v projektu? ● Škodová: Já už to takto předložila, takže nevím.) ● Pracovala pro VÚP jako poradce pro školy s cizinci, proto vytvořila učebnici. ● Cílová skupina 2: učitelé; metodika – aby si učitelé uvědomili, co v lekci učí (např. lexikum nese určité gram. rysy); popisy her, projektů fyzického charakteru (manipulace, pohyb. aktivita), takže je to i pro učitele bez zkušenosti s výukou čc. ● Vstupní tabulka – souhrnné informace o každé lekci: komunikace, gramatika, fonetika, lexikum.
● Chtěla fonetickou část, kde je selekce jevů obecně obtížných (široké spektrum cizinců), funguje to i na Čechy (dle ohlasů z ped.-psych. poraden). ● Slovníček pro učitele je v sloupci lexikum. ● Téma: Naše škola. ● Komunikace: orientace ve školní budově (Kde je šatna? Šatna je vlevo dole.), lokalizace osob ve škole (Kde je paní učitelka? Paní učitelka je na hřišti.), oslovování osob ve škole (Paní kuchařko!) ● Gramatika: adverbia lokace (nahoře), složená lokace (nahoře vlevo), lokál sg. (v jídelně, na hřišti), otázková struktura (Kdo je to?), vokativ (paní kuchařko). ● Fonetika: intonace otázky, protiklad kadence a antikadence. ● Lexikum: pojmenování osob (pan, ředitel, uklízečka), lexikální rozdělení M a Ž pojmenování (učitel – učitelka), názvy částí školy (třída, družina), adverbia lokace (nahoře). ● Bez diferenciace spisovnost – nespisovnost. ● Ukázka podrobného popisu aktivit. ● Obsah tématu ve větách, pak rozkrokování (ručička = metodický krok), kde jsou podrobné instrukce, na začátku jsou obecnější instrukce. ● Pojetí gramatiky ● Gramatika není vysvětlována, je vnímána neuvědoměle, především audioorální metodou, též využití „chunks“. ● Postavy: Anička a Honzík. ● Gram. jevy jsou prezentovány v konverzačních dyádách Aničky a Honzíka, ostatní postavy neprezentují gramatiku, používají se krátké věty. Děti simulují Aničku a Honzíka. ● Uniformita jako typ nácviku (fixace), dětem nevadí opakování (např. Honzo, vstávej, kolik je hodin?). ● Gramém je označen, ale učitel ho nekomentuje, nevysvětluje. ● Barevné označení rodu (žlutě plurál – nešlo vynechat např. nůžky). ● Slovní zásoba ● Bez slovníčku, ten má jen učitel v metodice, dítěti vzniká slovníček postupně (stříháním karet, tím je budováno domino, kartičky si děti dávají do zásobníku na čísla a písmena). ● Překlad = ilustrace. ● Komunikace ● 1 lekce = 1 téma (přizpůsobeno komunikačním potřebám dítěte) ● Příklady komunik. témat: představování se, určování lokalizace v prostoru, oslovování osob, zjišťování vlastnictví, lokace učebních pomůcek, zjišťování telefonních čísel, roční období a počasí (děti to potřebují ve škole), členové rodiny, časové údaje, popis vzhledu a fyzických potřeb (bolí mě), potraviny. ● Negativní lexémy využity v lekci o zvířátkách. ● Anička a Honzík jsou jednotící prvky učebnice, představují gramatiku a prototyp Čechů; další postavy jsou cizinci, aby se mohl malý student s někým
identifikovat (Vietnamka, Němec, Polka, Ukrajinec), postavy se mají obměňovat podle skutečnosti (Mongol). ● Učebnice ● Do učebnice se nepíše (finanční důvody). ● Učebnice prezentuje materiály, nezapomíná na sociokulturní pozadí. ● Pracovní sešit ● Jedna strana je jako portfolio, učitel ho studentovi zakládá. ● Sešit slouží ke stříhání, lepení, kreslení... ● V obou je základem hrový princip (hra na barvy, hádanka, množina lexémů – spojit množiny, puzzle, tajenky, poslech a vybarvování atd.). ● Komunikační cvičení: ptají se dalších a vyplňují tabulku (doplní jen smajlíka – lze se vyhnout textové složce). ● Signální + sémantizující pojetí výuky. ● Slovo velký velkým písmem, malý malým písmem. ● Barvy trošku pletou barvy rodů. ● Poslech – odpovědi: ano/ne. ● Čtění s porozuměním – odpovědi: text s obrázky a děti ho přečtou. ● Logopedické a fonetické aktivity (cvičení namluvily opravdu děti). ● Domino II. – navazuje na první díl (i metodicky), rozšiřuje obsah o „grammar boxes“ (výsek z gramatiky, na kterou si má dát dítě pozor, ale nevysvětluje se), více poslechu a čtení, více postav českých dětí, delší texty, nikdy není primární čtení (vždy zvuková stopa).
13. Diskuze: ● Holá: Máte zkušenosti s hospitacemi? ● Škodová: Školy nechtějí, abych u nich hospitovala, nechtějí ani klub (výuku) zdarma. ● Holá: Asociace by mohla pomoct. Uvažujete o vstupních diagnostických testech? ● Škodová: Pro děti se nedělají tyto testy. ● Holá: Dělají, dodám kontakt. K chunks: jsou produktivní, musí být z hlediska řečové pravděpodobnosti (prosím vás, vlevo nahoře, mám rád pizzu). ● Škodová: Prof. Šebesta bude mít žákovský korpus, ale teď je to těžké, nemohu si zkontrolovat užití lexémů. ● Holá: Nepřirozené je např. Řekněte mi prosím, kde je pošta. ● Macháčková: Pro jak velké skupinky je určena práce s Dominem a jak se řeší individualizovaný přístup (např. někdo má rád hranolky – není v učebnici). ● Škodová: Toto se řeší v portfoliu, žáci si tam zakládají svá slovíčka a věty. ● Síčová: Vedla jsem prázdninový kurz v Pardubicích, byl to nízkoprahový (oficiálně intenzivní) kurz, učila jsem dle Domina, i přes rozdíly jazykové, věkové a úrovňové (v žácích) je ta učebnice bezvadná!
