:33

EUR-Lex - 52006DC0712 - CS

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do...

Důležité právní Spravováno Úřadem proupozornění úřední tisky

52006DC0712

[pic] | KO MISE EVRO PSKÝC H SPO LEČ ENSTVÍ | V Bruselu dne 28.11.2006 KO M(2006)712 v k onečném znění ZELENÁ KNIHA Diplomatick á a k onzulární ochrana občanů Unie v e třetích zemích (předložený Komisí) 1. ÚVO D 1.1. Pok ud se podle článk u 20 Smlouv y o založení Ev ropsk ého společenstv í (dále jen „Smlouv a o ES“) občan Unie nachází v e třetí zemi, k de jeho člensk ý stát nemá sv é v elv y slanectv í nebo k onzulární úřad, má práv o na diplomatick ou nebo k onzulární ochranu k terý mk oli jiný m člensk ý m státem zastoupený m na místě za stejný ch podmínek , jak o jsou podmínk y , k teré tento stát uplatňuje na sv é státní příslušník y . Rozhodnutí 95/553/ES[1] uv ádí seznam možný ch druhů pomoci posk y tnutý ch člensk ý mi státy v tak ov ý ch případech, jak o jsou: - zatčení nebo zadržení; - v ážná nehoda nebo onemocnění; - násilný čin spáchaný na občanov i; - úmrtí občana; - pomoc občanov i v nouzi nebo - jeho nav rácení. Kromě toho stanov í postupy souv isející s finančními zálohami posk y tnutý mi občanům v nouzi. Vý še uv edený seznam není úplný . Rozhodnutí přesně stanov í, k dy může občan požádat o ochranu v jiný ch případech, v nichž by měla bý t posk y tnuta ok amžitá pomoc státnímu příslušník ov i v nouzi, jestliže jsou ov šem člensk é státy příslušné pomoc posk y tnout. Nav íc by la s cílem v ý měny informací o osv ědčený ch v nitrostátních postupech založena v rámci Rady EU pracov ní sk upina, k terá je zodpov ědná za k onzulární spolupráci (dále jen „C O C O N“). V červ nu 2006 v y pracov ala pok y ny o ochraně ev ropsk ý ch občanů v e třetích zemích[2]. Ty to nezáv azné pok y ny k ladou důraz na v ý měnu informací mezi člensk ý mi státy za účelem užší spolupráce, do níž jsou zapojeny delegace Komise[3]. 1.2. Více dův odů v ede Komisi k tomu, aby v y ty čila směr úv ah v edoucích k posílení ochrany občanů: - článek 46 Listiny zák ladních práv , v y hlášené 7. prosince 2000 v Nice, pov ažuje práv o na diplomatick ou a k onzulární ochranu za zák ladní práv o ev ropsk ého občana; - v rozhodnutí 95/553/ES se stanov í, že toto rozhodnutí musí bý t přezk oumáno pět let po v stupu v platnost, což by lo v k v ětnu 2002;

1 di 9

09/11/2009 15:33

EUR-Lex - 52006DC0712 - CS


- v roce 2007 předloží Komise sv oji 5. zpráv u o občanstv í Unie, k terá by mohla obsahov at iniciativ y tý k ající se práv a na diplomatick ou a k onzulární ochranu; - sdělení Komise z červ na 2006 o prov ádění Haagsk ého programu[4] zdůraznilo něk olik náv rhů v ztahujících se k diplomatick é a k onzulární ochraně; - nutnost definov at v ztahy diplomatick é a k onzulární ochrany s ostatními oblastmi (civ ilní ochrana, pomoc v k rizích, humanitární pomoc), jež by la hlav ní my šlenk ou zpráv y , k terou 9. k v ětna 2006 předložil Michel Barnier[5] (dále jen „Barnierov a zpráv a“). 1.3. Diplomatick á a k onzulární ochrana se může tý k at jednotliv ý ch nebo hromadný ch případů. 1.4. A by mohla Unie čelit k rizov ý m situacím, jak o je napřík lad přírodní k atastrofa, teroristick ý čin, pandemick á situace nebo v ojensk ý k onflik t, má k dispozici různé nástroje: - mechanismus civ ilní ochrany , k terý může zasáhnout uv nitř a v ně Unie; - humanitární pomoc civ ilnímu oby v atelstv u postiženému přírodní k atastrofou v ně Unie; - specifick é nástroje, s jejichž pomocí lze čelit situacím při řešení k rizí, jak o je napřík lad mechanismus ry chlé reak ce; - civ ilní mise pro řešení k rizí v rámci v nější bezpečnostní a obranné politik y . Všechny ty to nástroje v y žadují úzk ou spolupráci mezi Radou a Komisí, aby by la zajištěna soudržnost v nějších činností Unie a jejích člensk ý ch států. Ty to oblasti pomoci mohou bý t v případě potřeby doplněny o posílenou ochranu občanů stanov enou v článk u 20 Smlouv y o ES. 1.5. Č lánek 20 Smlouv y o ES nabý v á zv láštní důležitosti z dův odu v elk ého zv ý šení cest občanů Unie do třetích zemí[6], jak ož i z nárůstu počtu občanů, k teří si v těchto zemích zřizují by dliště. Všechny člensk é státy nemají stálé a dostupné zastoupení v k aždé ze třetích zemí. V současné době jsou pouze tři země, v nichž jsou v šechny člensk é státy zastoupeny : Č ínsk á lidov á republik a, Rusk á federace a Spojené státy americk é a ze 167 třetích zemí je v e 107 zemích zastoupen nejv y šší počet deseti člensk ý ch států[7]. Tato situace se jasně projev ila při cunami, k teré udeřilo na oblasti jihov ý chodní A sie k oncem rok u 2004, k dy v ětšina člensk ý ch států neměla zastoupení v jednotliv ý ch zemích, k teré by ly oběťmi této k atastrofy . V Thajsk u je zastoupeno 17 člensk ý ch států, zatímco na Srí Lance je zastoupeno jen 6 člensk ý ch států a 3 člensk é státy mají zastoupení v Bruneji. Během k onflik tu v Libanonu v červ enci 2006 se rov něž uk ázalo, že v šechny člensk é státy nemají na místě stálé a dostupné zastoupení. Barnierov a zpráv a tak é uk ázala, že ev ropsk á přítomnost prostřednictv ím delegací Ev ropsk é k omise je zajištěna v zemích, k de jsou něk dy národní zastoupení v elmi omezená. I k dy ž ty to delegace nemají k onzulární prav omoci, mohly by bý t zahrnuty do společného úsilí ohledně v zájemného v y užití zdrojů. 1.6. Vzhledem k omezený m diplomatick ý m a k onzulárním sítím člensk ý ch států se uk azuje, že je současné acquis communautaire nedostatečné a omezuje se na rozhodnutí 95/553/ES a na v ý měnu informací mezi člensk ý mi státy v rámci C O C O N. O bčané v šak požadují posílení ev ropsk ého rozměru. Mimochodem nedáv ný průzk um Eurobarometru uk ázal[8] neznalost občanů, pok ud jde o jejich práv a, a zárov eň v elk é oček áv ání od Ev ropy v této oblasti. Kromě toho lze v y zv ednout, že polov ina osob majících by dliště v Unii hodlá cestov at do něk teré třetí země během příštích tří let a že pouze 23 % těchto osob prohlašuje, že zná možnosti nabízené v článk u 20 Smlouv y o ES; 17 % osob se zárov eň domnív á, že je možné požádat delegace Komise o ochranu. Konečně v e sv ém sdělení Ev ropsk é radě ze dne 10. k v ětna 2006 „Program pro občany “[9] Komise ozřejmila na jedné straně potřebu Unie rozv íjet spolupráci v k onzulárních záležitostech s cílem lépe chránit ev ropsk é občany v e třetích zemích a na straně druhé umožnit v šem občanům Unie znát sv á práv a a mít k nim plný přístup. Komise nav rhuje cesty , jak zlepšit informov anost občanů a jak se zamy slet nad oblastí

2 di 9

09/11/2009 15:33

EUR-Lex - 52006DC0712 - CS


působnosti ochrany , již je třeba občanům zajistit, nad struk turami a zdroji, k teré by měla mít Unie v této oblasti k dispozici, a nad v ztahy , k teré mají bý t rozv íjeny s orgány třetích zemí. 2. INFO RMO VÁ NÍ O BČ A NŮ Je nezby tné zajistit lepší informov anost občanů v oblasti k onzulární ochrany . Za tímto účelem Komise nav rhuje něk olik opatření, z nichž něk terá jsou k rátk odobá a něk terá v y žadují přijetí složitějšího rozhodnutí na ev ropsk é úrov ni. 2.1. Informace o práv u na diplomatick ou a k onzulární ochranu O rgány Unie a člensk é státy by měly zajistit prav idelné informov ání občanů a profesních sk upin zapojený ch do doprav y osob, jak o jsou napřík lad cestov ní k anceláře. Jednalo by se napřík lad o šíření informačních brožur, umístění plak átů na místech, jak o jsou letiště, přístav y , nádraží nebo úřady v y dáv ající cestov ní pasy , informace na portálu „Europa“ nebo na internetov ý ch stránk ách delegací Komise v e třetích zemích. Jiný m přík ladem může bý t v y užití telefonick ý ch hov orů nebo elek tronick é pošty , k teré by mohly bý t směrov ány na EURO PE DIREC T[10] a jejichž prostřednictv ím by mohli občané k lást dotazy tý k ající se diplomatick é a k onzulární ochrany v e třetích zemích. Nav rhov ané ak ce: - Šíření brožur rov něž v rámci doty čný ch profesních sk upin. - Informace na portálu „Europa“ a na internetov ý ch stránk ách delegací Komise v e třetích zemích. - Umístění plak átů na letištích, v přístav ech, na nádražích nebo na jiný ch v hodný ch místech. - Informační služby pro občany . 2.2. Informace o zastoupení člensk ý ch států v e třetích zemích Pok ud jejich země nemají v elv y slanectv í nebo k onzuláty v e třetí zemi určení, musejí mít občané k dispozici informace o v elv y slanectv ích a k onzulátech ostatních člensk ý ch států v této třetí zemi určení. Komise se domnív á, že by mohla bý t pov ěřena prov áděním tak ov é informační ak ce s pomocí člensk ý ch států. Za tímto účelem by mohly bý t člensk é státy v y zv ány , aby Komisi posk y tly ak tualizov aný seznam v šech v elv y slanectv í a k onzulátů v e třetích zemích s nezby tný mi k ontak tními údaji. Nav rhov aná ak ce: - Zv eřejnění a ak tualizace údajů uv ádějících k ontak t na v elv y slanectv í a k onzuláty člensk ý ch států zastoupený ch v k aždé třetí zemi. 2.3. Použití cestov ního pasu jak o informačního prostředk u Barnierov a zpráv a nav rhla, aby by l v e v šech cestov ních pasech otištěn článek 20 Smlouv y o ES. Ve sv é zpráv ě Ev ropsk é radě ze dne 15. červ na 2006[11] předsednictv í Rady Unie v y zv alo člensk é státy k přetištění článk u 20 Smlouv y o ES v cestov ních pasech. Komise se domnív á, že by to mohlo sloužit občanům k účinnému připomenutí jejich práv . Nav rhov aná ak ce: - Přijetí doporučení Komise v y zý v ající člensk é státy k přetištění článk u 20 Smlouv y o ES v cestov ních pasech 2.4. Upozornění cestujícím S cílem odradit občany od cesty do třetí země představ ující rizik o pro jejich bezpečnost a zdrav í v y dáv á k aždý z člensk ý ch států upozornění určené sv ý m státním příslušník ům, v němž v y jádří sv é v lastní pojetí rizik a, jež se může lišit od pojetí ostatních člensk ý ch států v záv islosti na jeho znalostech o dané zemi nebo pov aze v ztahů, k teré s touto zemí udržuje[12]. Nabízí se otázk a posouzení možnosti k oordinov aného v y dáv ání jednotliv ý ch upozornění.

3 di 9

09/11/2009 15:33

EUR-Lex - 52006DC0712 - CS


Napřík lad rozhodnutí 2119/98/ES[13] a 2000/57/ES[14] stanov ila zřízení sítě na úrov ni Společenstv í na podporu spolupráce, k oordinace a v ý měny informací za účelem zlepšení prev ence a k ontroly přenosný ch nemocí. Informace se tý k ají opatření v oblasti v eřejného zdrav í přijatý ch člensk ý mi státy proti ohrožení v eřejného zdrav í, v četně hrozby pandemie. Jsou předáv ány prostřednictv ím sy stému v časného v arov ání a reak ce (Early W arning and Response Sy stem – EW RS). Komise a člensk é státy rov něž informují doty čné odborník y a širok ou v eřejnost o hlav ních směrech dohodnutý ch na úrov ni Společenstv í. Bude rov něž důležité upozornit občany na rizik a prostřednictv ím v hodné společné informace, k terou zv eřejní příslušné orgány , na zák ladě upozornění v y daný ch Ev ropsk ý m středisk em pro prev enci a k ontrolu nemocí (EC DC ). Nav rhov aná ak ce: - Koordinov ané v y dáv ání upozornění cestov atelům. 2.5. Zv eřejnění k aždého prov áděcího opatření tý k ajícího se článk u 20 Smlouv y o ES V zájmu průhlednosti by měli bý t občané účinně informov áni o sv ý ch práv ech v y plý v ajících z článk u 20 Smlouv y o ES. Pok y ny o použití tohoto článk u by měly bý t napřík lad zv eřejněny v Úředním v ěstník u. Nav rhov aná ak ce: - Zv eřejnění k aždého prov áděcího opatření souv isejícího s prov áděním článk u 20 Smlouv y o ES. 3. O BLA ST PŮSO BNO STI O C HRA NY O BČ A NŮ Vy cházíme-li ze zjištění, že ochrana není jednotná, a v zhledem k tomu, že článek 20 Smlouv y o ES zav azuje k aždý člensk ý stát pouze k tomu, aby chránil občany Unie za stejný ch podmínek , jak o jsou podmínk y , k teré posk y tuje sv ý m v lastním státním příslušník ům, ocitají se občané Unie před tolik a ochranný mi režimy , jak o je člensk ý ch států. Ty to režimy mohou mít různou oblast působnosti a různou práv ní sílu[15]. Komise se domnív á, že rozdíly mezi různý mi aspek ty ochrany by si zasloužily , aby by ly dlouhodobě prostudov ány za účelem posouzení možnosti nabídnout občanům obdobnou ochranu nezáv isle na jejich státní příslušnosti. V bezprostřední budoucnosti by měly bý t posouzeny ty to otázk y : 3.1. O chrana ev ropsk ý ch občanů pracujících a majících by dliště v e třetích zemích Sv ý m rozhodnutím 88/384/EHS o zav edení postupu pro předběžné oznamov ání a pro projednáv ání migrační politik y v ůči třetím zemím[16] Komise stanov ila k onzultační postup mezi člensk ý mi státy , aby se mimo jiné podpořilo začlenění co nejv ětšího počtu společný ch ustanov ení do dv oustranný ch dohod a aby se zlepšila ochrana státních příslušník ů člensk ý ch států pracujících a majících by dliště v e třetích zemích. Pro zajištění této ochrany podle článk u 20 Smlouv y o ES by by lo potřebné začlenění ustanov ení ohledně ochrany občanů EU do dv oustranný ch dohod se třetími zeměmi. Nav rhov aná ak ce: - Začlenění ustanov ení, k terá chrání občany Unie pracující a mající by dliště v e třetích zemích, do dv oustranný ch dohod s těmito zeměmi za účelem plného uplatňov ání rozhodnutí 88/384/EHS. 3.2. Rodinní příslušníci občana Unie, k teří nemají státní příslušnost člensk ého státu Potřeba společné ochrany občanů a jejich rodinný ch příslušník ů, k teří nemají státní příslušnost EU, se uk ázala během k onflik tu v Libanonu v červ enci 2006 při ev ak uaci a nav racení přes Ky pr těch rodinný ch příslušník ů občanů, jejichž člensk ý stát neby l zastoupen. Je třeba sk oncov at se značný mi obtížemi, jimž čelí v podobný ch situacích občané a jejich rodiny a stanov it proto opatření umožňující zajistit společnou ochranu občanů v nouzi a

4 di 9

09/11/2009 15:33

EUR-Lex - 52006DC0712 - CS


jejich rodinný ch příslušník ů, jež nemají státní příslušnost člensk ého státu EU. Nav rhov aná ak ce: - Rozšíření k onzulární ochrany na rodinné příslušník y občanů Unie, k teří mají státní příslušnost třetí země, v hodný mi prostředk y (změna rozhodnutí 95/553/ES nebo náv rh Komise na zák ladě článk u 22 Smlouv y o ES). 3.3. Identifik ace a repatriace tělesný ch ostatk ů Následk y cunami z k once rok u 2004 uk ázaly šíři problému souv isejícího s identifik ací a repatriací tělesný ch ostatk ů. Místní orgány třetí země mohou v y žadov at celou řadu formalit, jak o je obdržení pov olení k přev ozu tělesný ch ostatk ů (v y dané k onzulárním úřadem) nebo zdrav otní a policejní osv ědčení potv rzující úmrtí a jeho příčiny , dodržov ání něk terý ch předpisů z oblastí v eřejného zdrav í tý k ajících se rak v e nebo i ov ěřeného přek ladu administrativ ních dok ladů. Rodiny obětí se musejí rov něž v y rov nat se složitostí administrativ ních postupů a s nák lady na repatriaci. Něk olik člensk ý ch států přistoupilo k Úmluv ě Rady Ev ropy ze dne 26. října 1973 o přev ozu těl zesnulý ch osob [17], jejímž cílem je zjednodušit administrativ ní formality tý k ající se repatriace tělesný ch ostatk ů. Tento nástroj v šak neby l člensk ý mi státy zdalek a doceněn. Je důležité přesv ědčit v šechny člensk é státy , aby k tomuto nástroji přistoupily a přitom pok račov aly v úsilí v edoucímu k e zjednodušení. C o se tý k á v ý dajů souv isejících s repatriací tělesný ch ostatk ů, doplňk ov ý m opatřením by mohlo bý t v y tv oření ev ropsk ého sy stému náhrad. Identifik ace tělesný ch ostatk ů představ uje nezby tnou podmínk u jejich repatriace. V tomto ohledu bude Komise podporov at v ý zk um a v ý v oj účinný ch nástrojů, k teré umožní analý zu DNA a k teré jsou méně nák ladné než nástroje použív ané v současnosti. Nav rhov ané ak ce: Krátk odobé: - Změna rozhodnutí 95/553/ES za účelem začlenit do rozhodnutí identifik aci a repatriaci tělesný ch ostatk ů. - Doporučení člensk ý m státům, k teré ještě nejsou smluv ními stranami Štrasbursk é úmluv y z rok u 1973, aby k ní přistoupily . Dlouhodobé: - Zjednodušení postupů repatriace tělesný ch ostatk ů. - Případné v y tv oření ev ropsk ého sy stému náhrad. - Podpora v ý zk umu a v ý v oje nástrojů analý zy DNA , jak ož i specializace něk olik a ev ropsk ý ch laboratoří na identifik aci obětí. 3.4. Zjednodušení postupů tý k ajících se finančních záloh Rozhodnutí 95/553/ES uk azuje složitost postupu při úhradě v ý dajů a záloh v y placený ch občanům v nouzi: žadatel musí obdržet pov olení od sv ého státu státní příslušnosti a podepsat dok lad, jímž slibuje uhradit danou částk u; stát státní příslušnosti uhradí v šechny v ý daje na žádost státu, k terý posk y tl pomoc; občan uhradí danou částk u sv ému v lastnímu státu. Státní příslušníci něk terý ch člensk ý ch států mohou bý t v y zv áni, aby ponechali sv é cestov ní pasy jak o záruk u v e státě, k terý jim posk y tuje pomoc. Řešením by mohlo bý t soustředit v y řizov ání spisů v e společné k anceláři v e třetí zemi a zjednodušit tak administrativ ní k rok y popsané v rozhodnutí 95/553/ES. Nav rhov aná ak ce: - Zjednodušení postupů tý k ajících se finančních záloh. 4. STRUKTURY A ZDRO JE

5 di 9

09/11/2009 15:33

EUR-Lex - 52006DC0712 - CS


4.1. Zřízení společný ch k anceláří Žádost o ochranu by neměla představ ov at zv láštní problém, pok ud se jedná o náprav u jednotliv ý ch případů, jak o je ztráta dok ladů. Situace v šak může bý t odlišná v hromadný ch případech způsobený ch živ elními pohromami, pandemiemi, teroristick ý mi činy nebo v ojensk ý mi k onflik ty . By lo by potřeba stanov it sprav edliv é rozdělení úk olů mezi člensk é státy v případě žádostí o pomoc nebo repatriaci předložený ch v y sok ý m počtem občanů, k teří postrádají zastoupení sv ého státu. Pok us o tak ov é rozdělení by l učiněn v e v ý še uv edený ch pok y nech. O dpov ědí na tento druh situací by mohlo bý t zřízení společný ch k anceláří nav ržené v Barnierov ě zpráv ě a uv edené v e sdělení z 28. červ na 2006 o prov ádění Haagsk ého programu[18]. O bdobné náv rhy podpořil Ev ropsk ý parlament[19]. Zřízení společný ch k anceláří by umožnilo zajistit soudržnost funk cí a ušetřit fixní nák lady na struk tury diplomatick ý ch a k onzulárních sítí člensk ý ch států. Funk ce v y k onáv ané v rámci těchto společný ch k anceláří by se mohly zak ládat na sy stému zastupov ání mezi člensk ý mi státy tak , aby se uv edly do praxe ty to náv rhy : - V záv islosti na zemích a přítomnosti zastoupení člensk ý ch států by mohly ty to k anceláře sídlit v různý ch zastoupeních nebo v elv y slanectv ích států či v jediném nebo by sdílely delegaci Komise podle stanov ený ch podmínek . V k aždém případě by k onzulární úředníci v y k onáv ali sv é funk ce v e společný ch k ancelářích pod dohledem sv ého státu. V prv ní fázi by mohly bý t v y brány čty ři zk ušební oblasti nav ržené v Barnierov ě zpráv ě: Karibik , Balk án, Indick ý oceán a západní A frik a. Ty to oblasti by ly nav rženy z dův odu častý ch náv štěv ev ropsk ý ch turistů, relativ ně malého zastoupení člensk ý ch států a přítomnosti delegací Komise, k teré by mohly posk y tnout v hodnou pomoc. Program v ý měny pracov ník ů mezi diplomatick ý mi službami člensk ý ch států, Komisí a sek retariátem Rady by se mohl při této příležitosti použít v duchu sdělení Komise Ev ropsk é radě ze dne 8. červ na 2006 o Ev ropě v e sv ětě[20]. - Pro v ý k on funk cí by mohly člensk é státy v y pracov at a zv eřejnit prav idla pro občany , k terý mi se stanov í sy stém zastupov ání a rozdělení práce, prov áděný v rámci společné k anceláře v k aždé třetí zemi. - Pro usnadnění úk olů společný ch k anceláří by se mohly uspořádat informační k ampaně v y zý v ající občany , aby se dobrov olně zaregistrov ali a usnadnili tak případné záchranné ak ce. - Důležitá opatření by la přijata v rámci společné politik y v oblasti v íz prostřednictv ím rozhodnutí Rady o změnách Společné k onzulární instruk ce (SKI). Tato zv láštní opatření představ ují přík lad přínosu, jak ý může Ev ropa mít. Pro v y rov nání nev ý hody nedostatečné k onzulární přítomnosti v něk terý ch třetích zemích by la ještě rozšířena již stáv ající možnost, k dy člensk ý stát může zastupov at jiný člensk ý stát za účelem v y dáv ání v íz[21]. Účelem dalších změn SKI by lo posílit místní k onzulární spolupráci a přidělit jí v ětší úlohu při uplatňov ání společné politik y v oblasti v íz[22]. Při prodloužení těchto opatření Komise nedáv no předložila iniciativ y mající za cíl doplnit v tomto ohledu stáv ající práv ní předpisy . V prv ní řadě se jedná o náv rh na zřízení společný ch středisek pro žádosti o v ízum[23], aby se usnadnilo zav ádění biometrie a rozšířila se oblast působnosti zastoupení. Komise dále předložila náv rh nařízení, jímž se stanov í k odex Společenstv í o v ízech, což je jediný nástroj rev idující a sesk upující v šechna ustanov ení tý k ající se postupů při v y dáv ání v íz[24]. C ílem náv rhu je zejména posílit a zefek tiv nit místní k onzulární spolupráci v oblasti v íz. Z dlouhodobého hledisk a bude potřeba posoudit sbližov ání mezi v ý v ojem směrem k e společný m k ancelářím z hledisk a k onzulární ochrany a v ý v ojem tý k ajícím se společný ch středisek v rámci politik y v oblasti v íz. Nav rhov ané ak ce: - Zřízení „společný ch k anceláří“ v prv ní fázi v Karibik u, na Balk áně, v oblasti Indick ého oceánu a západní A frice. - Zv eřejnění prav idel, k terý mi se stanov í sy stém zastupov ání mezi člensk ý mi státy v e třetích

6 di 9

09/11/2009 15:33

EUR-Lex - 52006DC0712 - CS


zemích. - Informační k ampaně pov zbuzující občany , aby se zaregistrov ali v e společné k anceláři. - Z dlouhodobého hledisk a v ý k on k onzulárních funk cí, jak o je v y dáv ání v íz nebo ov ěřov ání dok ladů, společný mi k ancelářemi. 4.2. Šk olení úředník ů člensk ý ch států K zajištění účinného šk olení, zejména personálu „společný ch k anceláří“, by mohla Komise pořádat společné šk olicí ak ce pro úředník y z člensk ý ch států a orgánů Společenstv í, k teré by by ly napřík lad v ěnov ány k ontrolám na v nějších hranicích EU, repatriaci lidsk ý ch ostatk ů nebo práv u na diplomatick ou a k onzulární ochranu. Nav rhov aná ak ce: - Šk olení pro úředník y z člensk ý ch států a orgánů Společenstv í. 5. SO UHLA S O RGÁ NŮ TŘETÍC H ZEMÍ Prov ádění článk u 20 Smlouv y o ES předpok ládá souhlas třetích zemí. O becnou zásadou mezinárodního práv a je, že ochrana občana něk terého státu jiný m státem je podmíněna souhlasem třetí země[25]. Č lánek 20 Smlouv y o ES stanov í pro člensk é státy pov innost zahájit mezinárodní jednání potřebná za tímto účelem. Každý člensk ý stát musí proto zahájit dv oustranná jednání[26] se třetími zeměmi. By lo by v šak rov něž možné, aby v e smíšený ch dohodách uzav řený ch Společenstv ím a jeho člensk ý mi státy by la v y jednána standardní doložk a o souhlasu tý k ající se diplomatick é a k onzulární ochrany ze strany Společenstv í. Na zák ladě tak ov é doložk y by třetí země souhlasily , aby občanům Unie mohl bý t nápomocen jak ý k oli člensk ý stát zastoupený na místě. Zv láštní případ se tý k á v stupu na ry bářsk á plav idla plující pod v lajk ou něk terého člensk ého státu a zatčení k apitána a posádk y . Podle něk terý ch dohod o ry bolov u musejí orgány třetí země uv ědomit delegaci Ev ropsk é k omise na místě, k terá uplatňuje „pov innost diplomatick é ochrany “[27], jak je zdůrazněno v rozsudk u „O digitria“[28]. Je prav da, že z rozsudk u „O digitria“ nelze v y v odit žádné obecné poučení mimo k ontext doty čné dohody o ry bolov u. Z dlouhodobého hledisk a by se v šak mohla v y sk y tnout otázk a uplatnění této pov innosti diplomatick é ochrany , pok ud by v y plý v ala z v ý k onu prav omocí Společenstv í. Nav rhov ané ak ce: - Začlenění doložk y o souhlasu do smíšený ch dohod uzav řený ch se třetími zeměmi. - Dlouhodobě: posouzení možností zajistit souhlas třetích států, aby Unie mohla uplatňov at pov innost ochrany prostřednictv ím delegací Komise v případech souv isejících s prav omocemi Společenstv í. 6. ZÁ VĚRY Prostřednictv ím této zelené k nihy předk ládá Komise otázk y k úv aze tý k ající se posílení práv a na diplomatick ou a k onzulární ochranu ze strany Společenstv í. Před prov áděním nezby tný ch ak cí, k teré v y žadují iniciativ y ze strany Komise nebo k oordinaci s člensk ý mi státy , si proto Komise přeje zahájit širok ou v eřejnou rozprav u s Ev ropsk ý m parlamentem a Radou Unie, jak ož i se v šemi zúčastněný mi stranami: člensk ý mi státy , nev ládními organizacemi a občansk ou společností, jak ož i s ev ropsk ý mi občany . Za tímto účelem by Komise ráda obdržela příspěv k y tý k ající se v ý še uv edený ch nav rhov aný ch ak cí do 31. března 2007 prostřednictv ím elek tronick é pošty na tuto adresu: "JLS-DIPLO C O NSUL-PRO TEC TIO [email protected]". Došlé příspěv k y budou zv eřejněny na „Your Voice in Europe“ s uv edením jmen autorů, s v ý jimk ou těch, k teří si přejí zůstat v anony mitě nebo v y jádří přání, aby celý jejich příspěv ek

7 di 9

09/11/2009 15:33

EUR-Lex - 52006DC0712 - CS


zůstal dův ěrný . Tento dialog bude uk ončen uspořádáním sly šení za účasti v šech zúčastněný ch stran. [1] Rozhodnutí zástupců v lád člensk ý ch států, zasedajících v Radě Ev ropsk é unie, ze dne 19. prosince 1995 o ochraně občanů Ev ropsk é unie prostřednictv ím diplomatick ý ch a k onzulárních zastoupení (Úř. v ěst. L 314, 28.12.1995, s. 73). [2] Dok . Rady Ev ropsk é unie 10109/06 ze dne 2. červ na 2006. [3] Pok y ny požadují v y pracov ání k rizov ý ch plánů v k aždém člensk ém státě, k teré by měly bý t známy v e v šech ostatních člensk ý ch státech. Č lensk é státy jsou rov něž podporov ány v tom, aby se informov aly o změnách, k nimž dochází v upozorněních tý k ajících se cestov ání. Stejně tak by měly člensk é státy podporov at občany Unie, aby se přihlásili u diplomatick ý ch misí a posk y tli jim sv é údaje, aby se umožnilo účinné prov ádění k rizov ý ch plánů. [4] KO M(2006) 331 ze dne 28. červ na 2006. Prov ádění Haagsk ého programu: cesta v před [5] Zpráv a Michela Barniera předsedov i Rady Unie a předsedov i Ev ropsk é k omise: „Za ev ropsk ou jednotk u civ ilní ochrany : europe aid“. [6] V dubnu 2006 sk upina C O C O N odhadla počet těchto cest přibližně na 180 milionů za k aždý rok . [7] Dok . Rady 15646/05 ze dne 12. prosince 2005 tý k ající se zastoupení předsednictv í Unie mimo Unii, nezv eřejněno. Jsou oblasti, k de je počet diplomatick ý ch a k onzulárních zastoupení člensk ý ch států přímo na místě v elmi nízk ý ; Střední A merik a a Karibik (např. 1 člensk ý stát je zastoupen v Belize, 3 na Haiti, 4 v Salv adoru, žádný člensk ý stát není zastoupen na Bahamách), Střední A sie (v Tádžik istánu je zastoupen pouze jediný člensk ý stát a 3 člensk é státy jsou zastoupeny v Turk menistánu), střední a západní A frik a (1 člensk ý stát je zastoupen v Libérii, jak ož i na Sv atém Tomáši a 3 člensk é státy jsou zastoupeny v Mali a v Kongu–Brazzav ille). [8] Eurobarometr č. 188 z červ ence 2006. [9] KO M(2006) 211 v k onečném znění. [10] http://europa.eu.int/europedirect/index_en.htm. [11] Dok . 10551/06 ze dne 15. červ na 2006. Posílení schopností Ev ropsk é unie pro reak ci na mimořádné události a k rize. [12] Viz: http://www.trav el-v oy age.consilium.europa.eu. [13] Úř. v ěst. L 268, 3.10.1998. [14] Rozhodnutí Komise 2000/57/ES ze dne 22. prosince 1999 (Úř. v ěst. L 21, 26.1.2000, s. 32). [15] Napřík lad jen něk teré člensk é státy uznáv ají práv o na oprav ný prostředek proti odmítnutí ochrany . [16] Úř. v ěst. L 183, 14.7.1988, s. 35. [17] Úmluv a č. 80 z řady smluv Rady Ev ropy (ratifik ov alo 15 člensk ý ch států). [18] Viz pozn. pod čarou 4. [19] Usnesení ze dne 5. září 2000 o společné diplomacii Společenstv í. [20] KO M(2006) 278 v k onečném znění, Ev ropa v e sv ětě - Prak tick é náv rhy prov ětší soudržnost, efek tiv itu a zv iditelnění. [21] Rozhodnutí 2004/15 ze dne 22. prosince 2003 (Úř. v ěst. L 5, 9.1.2004). [22] Rozhodnutí 2002/585 ze dne 16. červ ence 2002 (Úř. v ěst. L 187, 16.7.2002) tý k ající se spolupráce s cestov ními k ancelářemi a rozhodnutí 2004/17 ze dne 22. prosince 2003 (Úř. v ěst. L 5, 9.1.2004) o zřízení pov innosti cestov ního pojištění. [23] KO M(2006) 269 v k onečném znění ze dne 31. k v ětna 2006. [24] KO M(2006) 403 v k onečném znění ze dne 13. červ ence 2006. [25] Ustanov ení čl. 45 písm. c) a článk u 46 Vídeňsk é úmluv y z rok u 1961 o diplomatick ý ch

8 di 9

09/11/2009 15:33

EUR-Lex - 52006DC0712 - CS


sty cích a článk u 8 Vídeňsk é úmluv y z rok u 1963 o k onzulárních sty cích. [26] Ty to dohody doplňují dohody , k teré jsou stanov eny rozhodnutím 88/384/ES: v iz odstav ec 3.1 tohoto dok umentu KO M. [27] Napřík lad dohoda mezi EHS a Republik ou Pobřeží slonov iny v oblasti ry bolov u (Úř. v ěst. ES, L 379/90, s. 3). [28] Rozsudek Soudu prv ního stupně ze dne 6. červ ence 1995, v ěc T-572/93.

9 di 9

09/11/2009 15:33

:33

Recommend Documents