EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND
Trojské
PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
t rumfy
POUŠTĚ a POLOPOUŠTĚ
Didaktický balíček č. 1
pražským školám projekt CZ.2.17/3.1.00/32718
A B ?
doplňte domácí úkol napište
?!
nápověda laboratorní práce prezentace úkol na výběr vyfoťte
DB = didaktický balíček PL = pracovní list PM = pracovní materiály
Členové realizačního týmu projektu: Manažer projektu Hlavní metodička Metodičky Metodik Odborné garantky Odborný garant Výtvarnice projektu
Mgr. Radim Jendřejas (Trojské gymnázium) Mgr. Zuzana Venclíková (Trojské gymnázium) Mgr. Ivana Motýlová (Trojské gymnázium) Mgr. Ada Hrstková (Trojské gymnázium) Mgr. Tereza Chýlová (Trojské gymnázium) Ing. Ludmila Horká (Trojské gymnázium) Ing. Lukáš Marek (Trojské gymnázium) Mgr. Věra Bidlová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) PhDr. Eva Vítová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) RNDr. Milena Peterová (Zoo Praha) Mgr. František Tymr (Zoo Praha) Bc.A. Eva Göndörová (Zoo Praha)
Pouště a polopouště DB Č. 1 POUŠTĚ A POLOPOUŠTĚ
ŘEŠENÍ PL Č. 1
světa
Pouště jsou aridní přírodní oblastí, kde výpar několikanásobně převyšuje roční úhrn srážek. Většina pouští, kterým se říká horké, se nachází v oblastech kolem obratníků. Také existují pouště chladné, které leží v mírném podnebném pásu.
1. Do mapy světa vyznačte 3 příklady horkých a 2 příklady chladných pouští či polopouští a pojmenujte je. Horké pouště: Sahara, Namib, Kalahari, Atacama, Arabská poušť, Velká Viktoriina a Velká písečná poušť v Austrálii, Sonorská poušť, Thár, Rub al Chálí...
Chladné pouště: Gobi, Patagonská poušť
2. Napište tři typické znaky pouští, které se týkají podnebí. • horké pouště – v suchém tropickém pásu, v mírném a polárním podnebném pásu • roční úhrn srážek méně než 200 mm, krátký prudký déšť • velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí a teplotní extrémy (ve dne až 58 ºC, v noci i -10°C) • naměřena nejvyšší absolutní teplota vzduchu na světě (58 ºC – Libyjská poušť) • častý výskyt pouštních bouří Povrch pouští může být tvořen různým materiálem, nejčastěji kamením. Nejznámějším typem pouště je poušť písečná, která tvoří asi 20 % z celkových pouštních ploch světa. Existují také pouště štěrkové nebo pouště tvořené kombinací těchto materiálů. Méně časté jsou pouště solné. Některé pouštní typy mají svůj odborný ekvivalent.
3. Přiřaďte k termínu materiál, kterým je poušť tvořena. • serir = štěrk • erg = písek • hamada = kameny
4. Doplňte chybějící slova. Pouštní místa vhodná pro život lidí se nazývají oázy. Vznikly v oblastech přítomnosti říční nebo podpovrchové (artéské) vody. Typickým zde pěstovaným stromem je palma datlová, která má široké využití. Využívají se nejen plody a dřevo, ale i listy, ze kterých se vyrábějí například rohože. Lidé, kteří kočují pouštěmi se svými stády, se nazývají nomádi. Příkladem těchto kočovníků jsou saharští Tuaregové, kteří žijí velice skromným životem. Putují z místa na místo a hledají vhodné prostředí s dostatkem vody pro pastvu velbloudů a koz.
1
Pouštní suchomilné rostlinstvo se přizpůsobilo prostředí bez vody několika způsoby. Kaktusy a pryšce v období dešťů nahromadí zásobu vody ve svých pletivech. Jiné rostliny v pobřežních oblastech přijímají vodu povrchem listů („těla“) z mlhy. Akácie sahají až k hladině spodní vody svými kořeny. Typickým živočichem pouště je velbloud. Jeho hrb je tvořen tukem a je nejen zásobárnou energie, ale má i funkci termoregulačního zařízení. Bez vody vydrží dva týdny, v případě konzumace šťavnaté potravy až čtyřicet pět dní. Další adaptací na pouštní podmínky je hustá srst, která slouží jako izolant.
5. Vysvětlete pojem polopoušť. • přechodné pásmo mezi pouští a jiným biomem (savanou, stepí) • suché území s nesouvislými suchomilnými porosty (sukulenty, traviny), místy s písečnými dunami
6. S pouštěmi souvisí mnoho zajímavých termínů a jevů. Vysvětlete je. • desertifikace = proces rozšiřování pouští způsobený přirozenými vlivy (sušší klimatické období, nálety sarančat) nebo činností člověka (nadměrné spásání rostlinstva dobytkem) • bezodtoká oblast = území uvnitř světadílu, které nemá spojení se světovým oceánem (povrchovou ani podzemní cestou), tvoří 21 % povrchu Země • olgoj chorchoj = bájný pouštní červ • barchan = srpovitý písečný přesyp • vádí = vyschlé koryto řeky zaplňované vodou jen v období dešťů Za domácí úkol zjistěte, jak vznik jednotlivých typů pouští souvisí s místními klimatickými podmínkami. • Většina horkých pouští vzniká v oblastech podél obratníků kvůli proudění vzduchu v zemské atmosféře. Tato místa mají vysoký podíl slunečního záření, vzduch nad pevninou se zahřívá a stoupá. Pasátové proudění odvádí velké množství vody vypařené v teplých tropických mořích do nižších zeměpisných šířek (rovníkových oblastí). Samotné oblasti kolem obratníků zůstávají téměř bez srážek (místa s nejnižším množstvím srážek na světě, např. Sahara, Velká písečná poušť). • Pouště se vytvořily také ve srážkových stínech hor, kde vysoká pohoří brání vanoucím větrům (se srážkami) přístupu do vnitrozemí (Mohavská poušť, Patagonská polopoušť). • Další pouště vznikly v místech příliš vzdálených od oceánů, z kterých by mohla proudit vláha (Gobi, Taklamakan). • Některé pouště se vytvořily na západních pobřežích kontinentů, kde převládají větry vanoucí od pevniny na oceán (Atacama, Namib, Sonorská poušť).
2
DB Č. 1 POUŠTĚ A POLOPOUŠTĚ
DOPORUČENÍ PRO UČITELE
Didaktický balíček zahrnuje návrh 1–2 lekcí ve škole před návštěvou zoologické, popřípadě botanické zahrady a pracovní listy do terénu. Je na učiteli, jak se rozhodne. Pokud má dostatek času a zvolí maximální verzi, doporučujeme následující postup: • 1. lekce probíhá ve škole a začíná krátkou prezentací zvířat bez jakéhokoli textu (cca 3 minuty). Cílem prezentace je, aby žáci spojili zvířata s biomem, ve kterém žijí, tedy pouští a polopouští. Následuje křížovka ve 2 verzích obtížnosti s tajenkou velbloud (lehčí) nebo fenek (těžší). Po vyřešení křížovky, kterou žáci luští individuálně, se žáci vrátí k poznávání zvířat. Dostanou kartičky zvířat, které viděli již v prezentaci, a mají za úkol přiřadit k fotkám zvířat jejich charakteristiku a název. Úkol je vhodný pro skupinovou práci 3–5 žáků. Po této aktivitě dostane každý žák pracovní list Pouště a polopouště světa a má za úkol během 20 minut vyplnit co nejvíce úkolů na základě svých znalostí (list zahrnuje učivo již dříve zvládnuté na nižším gymnáziu), popřípadě s využitím atlasu. Zbývající úkoly vyřeší v další lekci po přečtení textů. • 2. lekce probíhá také ve škole a věnuje se práci s texty. Žáci utvoří nejlépe 5 skupin po 3–5 členech. Pro každou skupinku je určeno 5 různých článků (resp. 6 – dva kratší spojeny na jeden list). Poté si žáci vylosují pořadí pro výběr článku (kartičky 1 – X, aktivita „nejkratší dřívko“). Následně mají 10 minut na přečtení článku a vypsání poznámek. V dalších 10 minutách seznámí každý žák ostatní členy své skupiny s obsahem svého článku (v souhrnu – 5 vět). Následuje prostor pro dotazy. Zbytek času 2. lekce slouží k doplnění a kontrole pracovních listů a vysvětlení nejasností. Pokud chce učitel věnovat práci ve škole jen jednu lekci, je možno produkty zkombinovat následovně: 1) křížovka + pracovní list Pouště a polopouště světa 2) powerpointová prezentace + kartičky zvířat + práce s texty Není-li na motivaci před návštěvou zoo čas, lze vybraný materiál (křížovka, PL, článek) zadat žákům za domácí úkol. Následuje práce v terénu, tzn. v zoologické či botanické zahradě, je možné i obojí. • V zoologické zahradě žáci pracují ve skupinkách z předešlé lekce. Úkolem je vyplnit pracovní list Přizpůsobiví obyvatelé afrických pouští a polopouští. • optimální čas pro vyplnění pracovního listu je 90–120 minut • s sebou do terénu je potřeba si vzít psací potřeby a tvrdé desky na psaní • učitel nasměruje žáky do pavilonu Africký dům a Afrika zblízka v horní části Zoo Praha • u vybraných úkolů je možnost práce s textem na informačních panelech v areálu zoo • žáci mají za úkol zjistit odpovědi na otázky v zoo, ne je jen odhadnout • správné řešení si žáci zkontrolují společně s učitelem ještě v zoo • po ukončení aktivity je vhodné nechat žáky odreagovat a dát jim rozchod po zoo • V botanické zahradě žáci pracují ve skupinkách z předešlé lekce. Úkolem je vyplnit pracovní list Sukulenty aneb Experti na sucho, který je určen pro prohlídku skleníku Fata Morgana s průvodcem. Návštěvu je nutné předem domluvit. S sebou je potřeba si vzít psací potřeby, popřípadě tvrdé desky na psaní. Tomuto pracovnímu listu může předcházet krátký pracovní list určený pro práci ve škole Sukulenty aneb Co o nich vím i bez (m) učení. Jeho vyplnění trvá maximálně 20 minut. Práci je možno zadat žákům i za domácí úkol. • Může se stát, že některá zvířata či rostliny nebudou z různých důvodů ve svých expozicích. Součástí didaktického balíčku je řešení všech pracovních listů a křížovek. Použitá literatura: KAMAN, Juraj. Amazigh neboli Svobodní. Lidé a Země. 2008, č. 9 Gigantické kaktusy. Lidé a Země. 2010. č. 3 KAMAN, Juraj. Koncert pro pět smyslů. Lidé a Země. 2008, č. 9 ŠIMKOVÁ-BROULOVÁ. Kamila. Krajina ze soli. Lidé a Země. 2009, č. 7 VAŠÍČEK, Aleš. Mlčení pouště. Lidé a Země. 2007, č. 9 DOKOUPIL, Ivo. Nelítostná poušť Aralkum. Lidé a Země. 2006, č. 8 Články a fotografie otištěny se souhlasem autora (resp. časopisu Lidé a Země) Fotografie zvířat z archivu Zoo Praha
