Trojské
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND
TROJSKÝ ZÁMEK
PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
t rumfy
Didaktický balíček č. 2
pražským školám projekt CZ.2.17/3.1.00/32718
A B ?
doplňte domácí úkol napište
?!
nápověda laboratorní práce prezentace úkol na výběr vyfoťte
DB = didaktický balíček PL = pracovní list PM = pracovní materiály
Členové realizačního týmu projektu: Manažer projektu Hlavní metodička Metodičky Metodik Odborné garantky Odborný garant Výtvarnice projektu
Mgr. Radim Jendřejas (Trojské gymnázium) Mgr. Zuzana Venclíková (Trojské gymnázium) Mgr. Ivana Motýlová (Trojské gymnázium) Mgr. Ada Hrstková (Trojské gymnázium) Mgr. Tereza Chýlová (Trojské gymnázium) Ing. Ludmila Horká (Trojské gymnázium) Ing. Lukáš Marek (Trojské gymnázium) Mgr. Věra Bidlová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) PhDr. Eva Vítová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) RNDr. Milena Peterová (Zoo Praha) Mgr. František Tymr (Zoo Praha) Bc.A. Eva Göndörová (Zoo Praha)
Jak poznat labyrint
DB Č. 2 TROJSKÝ ZÁMEK PRACOVNÍ LIST Č. 11
st Pracovní li
e škole pro práci v
VÝ T VARNÁ Určeno pro
VÝCHOVA
skupinovou
práci
Slavný český spisovatel, filozof a pedagog Jan Amos Komenský vnímal svět jako obrovský a nepřehledný labyrint. S Václavem Vojtěchem ze Šternberka se setkat nemohl, protože byl jiného vyznání a v době, kdy se stavebník Trojského zámku narodil, nežil Komenský v Čechách, ale v exilu. Nezávisle na těchto skutečnostech se v zahradě Trojského zámku setkáme s labyrintem.
1. Labyrint bývá zaměňován s bludištěm. Prozkoumejte s tužkou v ruce oba obrázky, odlište labyrint od bludiště a do rámečku pod obrázky vysvětlete rozdíl.
1
2. Rozdělte se do skupin, přečtěte si každý 1 ze 4 textů a vzájemně si sdělte důležité informace. Každý labyrint má střed Každý labyrint má střed, který představuje cíl životní cesty. Cesty labyrintem života jsou vinuté a na první pohled působí chaoticky, ale dojem neuspořádanosti pozvolna ustupuje řádu. Co se nejprve jevilo jako chaos, je postupně zakusitelné jako kosmos. Tím je labyrint také podobenstvím našeho hledání domova ve světě. Labyrint je podle H. Kerna „principem okliky“ a znamená rozvážnost, odpírání reakce na podněty, zakládá smysl pro retardující momenty na cestě k cíli: nemoci, krize, zpětné nárazy, pochybnosti – a nepřestává v nich nacházet zdroje růstu. Labyrint je školou pomalosti. Čím více oklik chodec labyrintem projde, tím intenzivněji bude zakoušet prostor světa. Každá zatáčka v labyrintu života nabízí nový pohled na tajemství středu. Nejznámějším labyrintem je sedmistupňový krétský labyrint, ale prastaré labyrinty vyskládané z kamenů jsou rozšířeny po celé Skandinávii. Jejich průměr sahá od sedmi do osmnácti metrů, počet vinutí se pohybuje mezi devíti a patnácti. Vyskytují se převážně v blízkosti pobřeží nebo na ostrovech. Na Islandu jsou 3 takové labyrinty, ve Finsku 141, v Norsku 20 a ve Švédsku asi 300. Na východním pobřeží Ruska a u Bílého moře se nachází asi 60 kamenných labyrintů. Podle staré hry s tancem, která se konala při slavnostech spojených se založením města, se tyto kruhové spirály označovaly jako trójské hrady. …V raně středověkém Dánsku a v jižním Švédsku se objevuje jednatřicetkrát. V Anglii se kamenné spirály nazývají Troy-town, The Walls of Troy, Troy’s Walls a ve Wallesu Caerdroia. První zprávy o těchto labyrintech v severní Evropě se objevily v roce 1837. Muž, který našel východ z trojského labyrintu krále Mínoa, se jmenoval Théseus, a pomáhala mu při tom Ariadné, která mu půjčila červenou nit. Théseus a Ariadné překonali svět smrti, proto existovala řada tanců v souvislosti s pohřebními obřady. Labyrint přitom symbolizoval říši mrtvých. Tanec živých v kamenném kruhu měl poskytnout bezpečný doprovod duši na cestě podsvětím. Rybáři procházeli kamennými kruhy se záměrem ovlivnit počasí, zvýšit úlovek nebo chránit sebe před nebezpečími na moři. Když venku na širém moři zuřily bouře, chodily ženy rybářů ke kamenným kruhům a snažily se svým mužům pomoci obřadním tancem. Jindy mělo správné procházení nebo protančení labyrintu přinést štěstí. V Laponsku se lidé snažili chránit pomocí labyrintu před rosomáky. Na Islandu jsou považovány za pasti na zvířata, v jižním Švédsku slouží k ochraně před vlky a gnómy, ale také na ochranu před duševní nemocí. Ženy si v rituálech spjatých s labyrinty předávají své vědění o rození, životních cyklech a smrti. Magická síla tance byla spojována i se známým příběhem o zřícení zdí labyrintického města Jericha. Především se však tancovalo kvůli zaříkávání sil světla, života a lásky. Severně od polárního kruhu vládne během celé zimy tma. Tím intenzivněji je po dlouhé noci prožíván opětovný východ slunce. Tancem plodnosti se slaví jaro, vysvobození sluneční panny z labyrintu draka zimy. Jedno z četných jmen tance v labyrintu zní tanec panen. (Upraveno podle knihy U. Wolffa Labyrint, Portál 2003)
Klasický labyrint
Středověký labyrint
2
Katedrála v Chartres
Historie labyrintu V řeckém bájesloví je labyrint komplikovaná struktura postavená pro krétského krále Mínoa a navržená legendárním stavitelem Daidalem jako obydlí pro Mínoova syna Minotaura, napůl muže a napůl býka. Obávaný tvor byl nakonec přemožen aténským hrdinou Théseem s pomocí Ariadny, která mu opatřila nit, aby nalezl cestu z labyrintu. Termín labyrint je často zaměňován s bludištěm, ale bludiště je hádankou cesty ve formě komplexu větvených cest a průchodů, s možnostmi volby cesty a směru, zatímco labyrint má jen jednu jedinou cestu, která vede ke středu. Plinius se v díle „Natural History“ zmiňuje o čtyřech starověkých labyrintech: krétském, egyptském, lemniánském a italském. Labyrint je slovo starořeckého původu a je spojován obvykle s komplexem paláce v Knossu na Krétě, ačkoli taneční podlaha, která je zachycena na freskách v Knossu, se nikdy nenašla. Nejstarší známé příklady labyrintu jsou malé jednoduché spirálovité petroglyfy (vyřezávané kameny), jejichž stáří se odhaduje na 3000 let a které se objevují po celém světě přes Sýrii až po Irsko. Ve starověku byl komplikovaný labyrintový vzor známý ze středověkých příkladů velmi rozvinutý. V římských podlahových mozaikách jednoduchý klasický labyrint meandruje a oblé tvary se mění v hrany. Představa o býku-muži se objevuje v centru těchto mozaikových labyrintů a labyrint získává složitější čtyřstupňovité vinutí, které je známé jako středověká forma. Plný rozkvět středověkého labyrintového designu přišel během 12. a 13. století s velkými labyrinty v dlažbě gotických katedrál, nejpozoruhodnější najdeme v Chartres a Amiens v severní Francii a Sieně v Toskánsku. Byly inspirací pro mnoho světských trávníkových bludišť v Británii (u Winga, Rutland, Histon…). Ve stejném období bylo více než 500 podobných labyrintů postaveno ve Skandinávii. Tyto labyrinty v pobřežních oblastech byly vyznačeny kameny a postaveny rybáři s cílem chytit zlomyslné větry a zajistit dostatečný úlovek. Jsou známy podivuhodné příklady tvarů labyrintu v řadě kultur (petroglyfy, klasické starověké labyrinty, středověká forma, chodník, trávník) v různých dobách i v různých částech světa od Jávy, severní Evropy a jižní Ameriky, Austrálie, Indie po Nepál. V současnosti nastala obroda zájmu o stavbu labyrintů a byla postavena řada moderních labyrintů (ve Willen parku v Milton Keynes, v katedrále Grace v San Franciscu, v Montrealu…) a vznikly nesčíslné počítačové hry na principu bludiště a labyrintů (Lara Croft). Myšlenkou labyrintu se ve svých povídkách zabýval např. argentinský spisovatel Jorge Luis Borges a najdeme ji i u mnoha dalších autorů (U. Eco Jméno růže, Z. Danielewski Dům listů). Upraveno podle Wikipedie
Minotaurus v labyrintu, římská mozaika u Conímbriga, Portugalsko
Trávníkový labyrint, Dalby, Velká Británie
Labyrint v údolí Rockyho blízko Tintagel, Cornwall, Velká Británie
Trávníkový labyrint, Rutland, Velká Británie
3
„Trojaburg” – labyrint z kamenů, Visby, Švédsko
Minotaurus v centru labyrintu na starověkém drahokamu
Hurá na výlet První Labyrintárium v Čechách je otevřeno v parku barokního zámku Loučeň, který leží asi 60 km od Hradce Králové – je tu vybudovaná stezka z deseti různých typů labyrintů a bludišť, která nemá v Evropě obdobu. Autorem unikátního komplexu v loučeňském parku je světoznámý tvůrce labyrintů Angličan Adrian Fischera, který vytvořil již více než 500 labyrintů na šesti kontinentech a ve více než třiceti zemích po celém světě. Vytváří také labyrinty ze živých plotů pro paláce, hrady, zámky a zrcadlová bludiště pro parky. Labyrint není jen obyčejné bludiště, labyrint má návštěvníka pohltit, donutit se soustředit a zapomenout na všechno kolem. Proto byly labyrinty vždy stavěny na pečlivě vybraných místech. Labyrintem člověk prochází, aby odhalil další tajemství života a poznal sám sebe. Každý správný labyrint nás nejprve přivede až téměř k samému středu, aby nás vzápětí odvedl na okraj a donutil nás projít celou cestu, než dojdeme ke skutečnému středu. K cíli. Virtuální pouť začíná na hlavním nádvoří zámku, které je ozdobeno světelným labyrintem, prvním svého druhu na světě. K jeho sestavení bylo použito 343 světelných dlaždic, které se soumrakem začnou vytvářet tajemné cestičky. Další labyrinty a bludiště jsou umístěny hlavně v zámeckém parku podél prohlídkové trasy. Návštěvníky překvapí bludiště ze živých plotů s dvanácti branami, které se otvírají a zavírají v různých časových sekvencích a vytvářejí tak stále novou podobu bludiště. O mnoho tisíciletí zpět nás vrátí kamenný labyrint, skrytý ve stínu stromů, který nám dá možnost naslouchat duchům lesa. V dnešní uspěchané době jsme zapomněli na účinný a jednoduchý způsob jak si vyčistit mysl – meditovat v chůzi. Tuto možnost nám nabídne travnatý labyrint, umístěný proti vchodu do zámecké kaple. Pískový labyrint je ukázkou citlivého začlenění díla člověka do krajiny. Čím více se budeme přibližovat k jeho středu, tím více se z nás budou stávat skuteční poutníci za poznáním sebe sama. Vstup do labyrintu je jako vstup do jiného světa. Mysl se zklidní a člověk se otvírá jiným možnostem vnímání. Pro odvážné je připraveno provazové bludiště, které prověří pozornost a hbitost. Schovávanou v palisádovém bludišti nejvíce ocení děti, právě tak jako prstové bludiště, které uzavírá labyrintovou stezku. Labyrintový komplex nabízí každému návštěvníkovi to, co hledá. Hru, zábavu, relaxaci, intenzivní duševní zážitky, pobyt v přírodě i poučení. Barokní zámek Loučeň je otevřen do konce září, každý všední den, kromě pondělí, od 11:00 do 18:00 hod., o víkendech od 9:30 do 19:00 hodin. Vstupné do zámku samostatně je 120 Kč, do labyrintária 80 Kč. Jsou připraveny kombinace i slevy pro důchodce, studenty a rodinné vstupné. Loučeň najdete cca v polovině přímky mezi Nymburkem a Mladou Boleslaví, nejkratší cesta (z centra HK 64 km) je po trase Nový Bydžov – Hlušice – Kněžicě – Dymokury – Křinec – Loučeň. Dá se ale také jet po D11 do Poděbrad, pak do Nymburka a na sever na Loučeň. Upraveno podle www.zamekloucen.cz
4
V Chartres Moderní poutníky dnes do Chartres přitahuje něco daleko jiného než zaniklá studna s léčivou vodou… Dílem až magického významu je obrovský gotický labyrint na podlaze hlavní lodi, vydlážděný z černých a bílých kamenů. (…) Jeho základem je 13metrový kruh, který byl rozdělený na 4 části, jež vyplňuje bílá stezka 261,5 m dlouhá a vedoucí spirálovitě až do kruhového středu. Z hlediska kreativní geometrie nabízejí komplikovanější strukturu snad jen rozety na jižním a severním průčelí. (…) Kompozice labyrintu nebyla vyprojektována zdejšími architekty, ale byla odvozena z raně středověkých předloh. (…) Louis Charpentier tvrdí, že v labyrintu vyvěrá ze země telurický proud a každé těleso, jež se v něm pohybuje, nabývá určitých vlastností, podobně jako otáčením rotoru v magnetickém poli vzniká elektřina. Proto je nutné se zout a naboso v nejtěsnějším kontaktu s podlahou kráčet po bílých kamenech, jež samy vedou člověka tím nejsprávnějším způsobem. Očistná pouť prý zasvěcenci přinese větší intuitivní otevřenost vůči přírodním zákonům a nebeské harmonii. Charpentier dosti přehlíží fakt, že labyrinty nedílně patřily k výzdobě křesťanského chrámu. První použití známe z baziliky v Orleansvillu v Alžírsku, založené (r. 324) 11 let poté, co bylo na území Římské říše povoleno křesťanství. Šlo o návaznost na tradici. Labyrinty se běžně vyskytovaly na mozaikových podlahách starořímských domů, kde patrně sloužily jako „ochranná zóna“ před nevítanými vetřelci a zlými duchy. (…) Ve Francii se labyrint poprvé objevil na podlaze katedrály sv. Štěpána, postavené ve 2. pol. 12. st. v Sens. V roce 1768 ho kanovníci odstranili, protože děti v něm často dováděly a hluk rušil duchovní při bohoslužbách. Tvarem a kompozicí se shodoval s tím, který se zachoval v Chartres. Byl jen o něco menší. O jeho náboženské funkci existuje písemné svědectví. Během Velikonoc sloužil jako místo pro originální taneční rituál. Nešlo o lidovou slavnost, nad kterou by církev přivírala oči. Tančili tu členové kapituly a při obřadu hrály důležitou roli nejen předepsané pohyby a zpěv, ale i pohazování míčem, který snad symbolizoval slunce, protože se věřilo, že Kristus byl Sluncem spravedlnosti i Sluncem zmrtvýchvstání. (…) Podobná oslava boha je připomenutá už ve Starém zákoně. (…) Kromě kněží využívali bludiště z bílých a černých kamenů i poutníci. Procházení jeho klikatou cestou se považovalo za zbožnou pouť do Jeruzaléma a symbolické putování ve stopách Krista, kde si na každém kroku věřící připomínal věčný zápas dobra a zla, života a smrti. (…) V Sens prý cesta labyrintem trvala celou hodinu a každý přitom udělal 2000 kroků. Poutník se zřejmě pohyboval vkleče. (…) V samém středu labyrintu v Chartres se původně nacházela měděná deska zobrazující Thésea zabíjejícího Mínotaura. Byla roztavena společně s kostelními zvony, aby měl Napoleon dostatek surovin pro výrobu děl. (…) Ve středověku se z rohaté příšery stal Satan a z athénského bojovníka Kristus. (…) Kanovníci v labyrintu tančili proto, aby oslavili Ježíšův triumf nad peklem. KOVÁČ, PETER. Katedrála v Chartres. Praha: Eminent 2007. s. 144–149
?! Víte, kde je v Praze možné projít si labyrint z katedrály v Chartres? Na Vyšehradě na parkovišti blízko hřbitova. Pokud si ho projdete, zjistíte snadno rozdíl mezi bludištěm a labyrintem. V labyrintu se na rozdíl od bludiště člověk nemůže ztratit. Labyrint má jen jeden vchod, sleduje cestu okliky, znamená objevování pomalosti, směřuje ke svému středu. Cílem cesty labyrintem je nalézt střed, ale nikoli přímočaře a rychle…
5
3. Po prostudování textů o historii a smyslu labyrintu načrtněte svůj vlastní labyrint včetně legendy. Vymyslete jeho smysluplné umístění a využití. Váš labyrint typ labyrintu: doba vzniku: počet vinutí: účel:
6