Trojské
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND
TROJSKÝ ZÁMEK
PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
t rumfy
Didaktický balíček č. 2
pražským školám projekt CZ.2.17/3.1.00/32718
A B ?
doplňte domácí úkol napište
?!
nápověda laboratorní práce prezentace úkol na výběr vyfoťte
DB = didaktický balíček PL = pracovní list PM = pracovní materiály
Členové realizačního týmu projektu: Manažer projektu Hlavní metodička Metodičky Metodik Odborné garantky Odborný garant Výtvarnice projektu
Mgr. Radim Jendřejas (Trojské gymnázium) Mgr. Zuzana Venclíková (Trojské gymnázium) Mgr. Ivana Motýlová (Trojské gymnázium) Mgr. Ada Hrstková (Trojské gymnázium) Mgr. Tereza Chýlová (Trojské gymnázium) Ing. Ludmila Horká (Trojské gymnázium) Ing. Lukáš Marek (Trojské gymnázium) Mgr. Věra Bidlová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) PhDr. Eva Vítová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) RNDr. Milena Peterová (Zoo Praha) Mgr. František Tymr (Zoo Praha) Bc.A. Eva Göndörová (Zoo Praha)
Ve znamení barokní teorie
DB Č. 2 TROJSKÝ ZÁMEK ŘEŠENÍ PL Č. 7
13 1
st pro Pracovní li VÝ T VARNÁ Určeno pro
ole práci ve šk VÝCHOVA
skupinovou
práci
Trojský zámek je typickou ukázkou barokní architektury. Třebaže baroko vzniklo v Itálii, v Čechách záhy zdomácnělo – hovoříme dokonce o tzv. českém baroku. Za barokem jezdí do Čech tisíce cizinců obdivovat jeho nápadnou i skrytou krásu a tichý souzvuk s okolní krajinou. Je téměř povinností Pražana orientovat se v barokním umění, neboť v Praze se s barokem setkáme na každém kroku.
1. Připomeňme si základní rysy barokní architektury. Sepište jednoduchý postup, v němž poradíte laikovi, jak pozná baroko.
Vyberte si mezi barokní stavbou, sochou a obrazem. Barokní obraz – podklad: plátno nebo dřevo, témata: především náboženské a oltářní obrazy s výjevy ze života svatých (P. Brandl), fresky (V. V. Reiner), portréty (K. Škréta, J. Kupecký), grafiky (V. Hollar), novinka: krajinomalba; nová témata v zátiší: mnozí umělci se přímo specializovali na určité okruhy motivů – lovecké výjevy, květinová zátiší, mravoličné výjevy…; iluze prostoru, výjevy založeny na kontrastu – stáří x mládí, krása x ošklivost, světlo x stín (např. v drapériích a záhybech šatů); častá témata a motivy: smrt, utrpení, strádání, nanebevstoupení, mystická extáze, oči obrácené v sloup, výrazná gesta, tváře plné emocí a vzrušení, nahé ženské tělo (viz antické příběhy), neodmyslitelný průvodce: barokní andílek či putti; oblíbená metoda: šerosvit – tmavý obraz má výrazně osvětlené místo, osvětlené místo je důležité pro pochopení výjevu, zdroj světla bývá mimo plátno, malíř tím dociloval zvláštní intimnosti a citovosti; princip: contrapposto (ramena a boky postav otočeny opačnými směry, aby bylo dosaženo pohybové dynamiky); výrazná citlivost, smysl pro dramatické vystupňování kompozice; obrazy ve zdobených vyřezávaných rámech; fresky a závěsné obrazy v těsném spojení s architekturou – nevšední perspektiva na stropech a kupolích kostelů dotváří prostor a umocňuje dojem monumentálnosti a nekonečnosti… Barokní socha – materiál: dřevo (mnohdy s výrazně barevnou polychromií, jindy v bílém provedení ve snaze o iluzi kararského mramoru, často se zlatými prvky) nebo kámen, nejčastěji pískovec; základní poznávací znak: rozevlátý šat, pohyb; častý námět: život světců, náboženské scény a alegorie; vnitřní citovost, produchovnělá těla jakoby zbavená existence v tomto světe, duše vyobrazených postav směřují vzhůru ke stavu mystické extáze, dynamičnost a divadelní vznešenost zanícených gest; často má alegorický význam, sochy bývají na fasádách kostelů, domů, paláců, zámků – pokud jsou ve výšce, jejich propozice se přizpůsobují účinku na diváka (velká hlava, krátké nohy), časté výjevy: Panna Marie, sv. Josef, sv. Florian – ochránce před požárem, sv. Jan Nepomucký, sv. Petr, sv. Roch – morový patron, typický motiv: barokní andílek či putti, v lidovém umění oblíbené křížové cesty, kapličky, smírčí kříže a boží muka; barokní plastika úzce vázána na architekturu – dekorace mostů, hradních nádvoří, zahrad a fasád i interiérů kostelů; M. B. Braun, M. Brokoff… Barokní stavba – materiál: cihly, kámen, malta, štuk; projev monumentality, snaha ohromit, důraz na citovost až exaltovanost, vnitřní napětí, patos, nadsázka, iluze; kostely (obraz nebe přenesený na zem), šlechtické paláce a zámky (symbol bohatství a moci), funkce reprezentační; půdorys staveb: elipsa nebo průniky elips (symbolika nekonečna), centrála; častý architektonický prvek: kopule včetně lucerny (uvnitř s rozměrnou iluzivní freskou, v lucerně holubice jako symbol Ducha svatého); důsledná osová souměrnost, oblíbené materiály: drahé a vzácné – zlato,
1
vzácná dřeva, barevné mramory; mramor je často umělý, aby byly barvy sladěné s interiérem (umělý mramor je dražší); úsilí o souměrnost, citlivé zasazení do krajiny, často kontrastní barvy omítky na fasádě – např. červeno-bílá, zeleno-bílá, žluto-bílá.; vikýře na střechách, okýnko ve tvaru volského oka, velkolepě zdobené rámy oken, působivé portály – často střežené giganty nebo lemované sloupy s antikizujícími hlavicemi; typická stavba: nápodoba domku Panny Marie – loreta, poutní kostel na vyvýšeném místě lemovaný křížovou cestou; typický tvar střechy: mansardová; představitelé českého baroka: otec a syn Dientzenhoferové, M. Kaňka, G. Santini – tvůrce barokní gotiky…
2. Vytvořte 3 monotematické skupiny a vzájemně si v rámci každé skupiny přečtěte své rady, jak poznat
barokní stavbu, sochu či obraz. Dohodněte se na společném závěru pro ostatní, zapište v bodech na tabuli a zvolte si někoho, kdo okomentuje.
3. Sledujte krátkou ppt prezentaci a uplatněte své rady, jak poznat baroko. Nejprve si prohlédněte prezentaci bez komentáře, poté vyberte 1 člena skupiny, který bude fotografie komentovat.
4. Chceme-li dobře popisovat, musíme se vyznat v terminologii. Připomeňme si kunsthistorické termíny, s nimiž se můžeme setkat v průvodcích po památkách a bedekrech. Spojte, co k sobě patří, pomocí čísel 1–13. Dva prvky najdete v záhlaví na obrázku 7 8 2 typické barokní stavby zvané Loreta. 4 }11 9 3 pilastr 1 římsa 10 10 architráv 11 vlys 9 5 portál 12 kladí 8 balustráda 6 hlavice sloupu 4 12 klenák 2 6 patka sloupu 5 1 tympanon 7 dřík sloupu 3 rizalit 13
5. Přečtěte si text a doplňte si znalosti o baroku. Na které poznávací znaky jste zapomněli? Název barok(o) má podobně jako gotika původně hanlivý přídech: ve středověké logice nesprávné a směšné úsudky a v portugalštině cosi jako nabubřelý, ale též perla nepravidelného tvaru. Ve srovnání s pravidly a zásadami renesance, kterou baroko střídá, se projevy nového slohu jevily jako „nedostatky“. Baroko vzniká v Itálii v 16. století, v Evropě se šíří v 17. a 18. století, v českých zemích zejména po 30leté válce. Navazuje na manýrismus a přes rokoko spěje ke klasicismu. V architektuře se baroko vydává 2 směry: 1. je klasicizující a svým tvaroslovím a strohým uspořádá ním připomíná antiku, 2. je dynamizující a je naopak plný pohybu, napětí a libuje si v elipsách, kupolích – reálných i iluzivních, nástropních malbách, které nás zavádějí do nadoblačných výšin mezi dobré skutky a utrpení světců, a v tom, co bývá označováno jako barokní pozlátko, ale díky němuž dociluje baroko až divadelních efektů. Základními materiály baroka jsou zlato, mramor a štuk. Barevné umělé mramory a rafinovaně přiváděné světlo, mnohdy znásobené zrcadly dosahují překvapivých účinků na diváka. Z hlediska architektury vyniká baroko neobyčejným urbanistickým citem – barokní paláce bývají dominantou náměstí nebo ulice, barokní kostelíky citlivě dotvářejí krajinu. Úsilí o osovou souměrnost je dodnes patrné na vstupech do zámků, vjezdech do barokních chalup či kompozici interiérů – průvodce na každém zámku upozorní na dvoje kachlová kamna v místnosti, z nichž jedna jsou nefunkční. V souvislosti s rekatolizací a působením jezuitského řádu mluvíme také o tzv. jezuitském baroku – v Praze vznikly dokonce 3 jezuitské areály: jeden na Karlově náměstí (včetně kostela zasvěceného zakladateli řádu sv. Ignáci z Loyoly), druhý na Starém Městě, kde vybudovali jezuité tzv. Klementinum, a třetí na Malé Straně, kde vznikla jezuitská kolej, gymnázium, profesní dům a proslulý kostel sv. Mikuláše, který je ukázkovým příkladem dynamizujícího baroka a na němž spolupracovali ti nejznámější barokní stavitelé: otec a syn Dientzenhoferové a Anselmo Lurago, který je považován za autora věže. Jména dalších vynikajících architektů jsou stejně známá: Francesco Caratti, stavitel Černínského paláce, Jan Blažej Santini, tvůrce barokní gotiky, nebo Francouz Jean Baptiste Mathey a jeho barevně i tvarově výjimečné stavby včetně Trojského zámku. Baroko v Čechách a v Praze tak zdomácnělo, že se hovoří o tzv. českém baroku. Jeho kouzlo probouzí v člověku vnímavost a obraznost a strohý styl naučného textu není plně schopen vyjádřit pravou podobu baroka. Na závěr proto připojujeme barokní líčení studenta oktávy.
2
„Baroko je sloh, který prostupuje celou historickou Prahu a její tváři dává ty nejmalebnější obrysy, oblé a živé jako úsměv na rtech, tajemné a lákající jako pohled očí. Barokní je chrám svatého Mikuláše na Malé Straně, jehož nasvícená kopule září každou noc nad střechami mezi Hradem a Vltavou. Barokní jsou rozvlněné tvary soch na Karlově mostě, jakoby v neustálém pohybu nad vlnami řeky pod nimi. Barokní je výzdoba, kterou vidíme uvnitř většiny pražských chrámů: zdobné štuky, vyřezávané lavice a oltáře, tmavé obrazy, z jejichž pološera vystupují tajuplné postavy a tváře. Baroko se vlní, pohybuje, vynořuje se z hmoty města na štítech a fasádách domů a na sochách na průčelích a nárožích. Zšeřelá večerní pražská zákoutí jakoby právě domaloval některý z barokních malířů. Barokní je i zámek Troja, který jako kdyby pod stráně s vinicemi zabloudil ze starých časů jako barokní kavalír v přepychovém sametovém šatu a na chvilku si tu zdřímnul v poledním slunci. Někdo ho v tu chvíli zaklel a on už tu spí tři sta let. Zvenčí obrostl sochami a zahradou, břicho mu zevnitř vymalovali freskami a na žebra mu zavěsili obrazy.“ To všechno je baroko.
6. Napište 10řádkovou esej na téma české baroko. Využijte přitom maximálně nových informací a postřehů. Vyberte si za domácí úkol jednu z 5 možností a na příští hodinu si připravte ve skupině krátkou 5minutovou prezentaci s cílem postihnout shody a rozdíly. • Barokní letohrádky (např. Slavatovský na Smíchově, Trojský, Humprecht u Sobotky, v Ostrově nad Ohří, Belvedér na Letné, Amerika na Novém Městě…) • Stavby architekta J. B. Matheye (např. zámek Troja, kostel sv. Františka Serafínského na Křížovnickém nám., Toskánský palác na Hradčanech, přestavba zámku Duchcov, Bělá pod Bezdězem a Budenice u Slaného) • Nejznámější barokní zámky (komplexy) v Čechách (např. Kuks, Jaroměřice nad Rokytnou, Veltrusy…) • Nejznámější světské barokní stavby v Praze • Nejznámější církevní barokní stavby v Praze
VE ZNAMENÍ BAROKNÍ TEORIE
DOPORUČENÍ PRO UČITELE
PL nevyžaduje zvláštní doporučení. Obecná doporučení viz Metodika nebo Doporučení k DB Trojský zámek.
3
