EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND
Trojské
OCEÁN
PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
t rumfy
Pracovní list č. 9
pražským školám projekt CZ.2.17/3.1.00/32718
A B ?
doplňte domácí úkol napište
?!
nápověda laboratorní práce prezentace úkol na výběr vyfoťte
DB = didaktický balíček PL = pracovní list PM = pracovní materiály
Členové realizačního týmu projektu: Manažer projektu Hlavní metodička Metodičky Metodik Odborné garantky Odborný garant Výtvarnice projektu
Mgr. Radim Jendřejas (Trojské gymnázium) Mgr. Zuzana Venclíková (Trojské gymnázium) Mgr. Ivana Motýlová (Trojské gymnázium) Mgr. Ada Hrstková (Trojské gymnázium) Mgr. Tereza Chýlová (Trojské gymnázium) Ing. Ludmila Horká (Trojské gymnázium) Ing. Lukáš Marek (Trojské gymnázium) Mgr. Věra Bidlová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) PhDr. Eva Vítová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) RNDr. Milena Peterová (Zoo Praha) Mgr. František Tymr (Zoo Praha) Bc.A. Eva Göndörová (Zoo Praha)
Oceán
PRACOVNÍ LIST Č. 9
e škole pro práci v YK A LIT. , ČESKÝ JAZ i GEOGRAFIE inovou prác
st Pracovní li Určeno pro
individuální
a skup
Většina vody na Zemi se nachází v oceánech. Oceán zabírá plochu 360 mil. km², což jsou téměř 3/4 povrchu Země. Podle současných údajů1 zde žije zhruba 16 % popsaných druhů organismů, tj. asi 300 tisíc druhů. Oceány se tak řadí mezi biomy s největší biodiverzitou na světě.
1. Bez dlouhého přemýšlení napište 5 mořských živočichů.
Porovnejte se sousedem a zjistěte, v kolika příkladech jste se shodli. • • • • •
2. Světový oceán tvoří 4 dílčí části – oceány.
3. Následující grafy zachycují procentuální
Napište názvy oceánů a přiřaďte je k číslům v mapce.
poměry související s oceánem. Odhadněte, čeho se týkají výseče v grafech.
3
29 29%%
33%%
2 1
7171% %
4
97% 97 %
1) 2) 3) 4)
____________________
____________________
____________________
____________________
4. Moře jsou části oceánu nacházející se u kontinentů. Vnitřní moře jsou obklopena pevninou a spojena s oceánem jen průlivy. Příkladem takového moře je Středozemní moře. Připište k jednotlivým oceánům příklady 3 moří, která v nich leží. Tipněte si a svou odpověď si ověřte v atlasu. Atlantský oceán
Tichý oceán
Indický oceán
• • • 1 KOLEKTIV AUTORŮ. Oceán, Dorling Kindersley Limited, 2006
1
Severní ledový oceán
5. Vody světového oceánu jsou v neustálém pohybu. Vyberte si jeden z oceánských pohybů (vlnění, proudění a mořské dmutí) a napište, čím je způsoben.
6. S pomocí atlasu najděte 3 teplé a 3 chladné mořské proudy. Zakreslete je do mapy a označte šipkou jejich průběh. Pak doplňte názvy mořských proudů v textu.
Teplé proudy: 1. 2. 3. Studené proudy: 1. 2. 3.
A B ?
Západní Evropu výrazně ovlivňuje teplý__________________________ proud, který má svůj počátek
v karibské oblasti. Pro západní pobřeží Jižní Ameriky má význam chladný _______________________________ proud, díky kterému je oblast bohatá na ryby.
7. Doplňte zkratku názvu oceánu (A, T, I, SL) k jednotlivým tvrzením. Je to největší oceán na Zemi. Ústí do něj významné sibiřské řeky. Jeho převážná část leží na jižní polokouli. Nachází se v něm velké množství ostrovů (např. Polynésie). Rozprostírá se mezi Evropou, Afrikou a Amerikou. Je to nejmenší oceán na Zemi.
Jeho střední část je zmrzlá. Je to nejteplejší oceán na Zemi. Nachází se v něm nejhlubší místo na Zemi. Leží v Arktidě. Omývá největší ostrov Afriky.
8. Vyberte si 1 z následujících témat, které budete studovat podrobněji: Využití oceánů člověkem, Rybolov, Oceán v literatuře nebo Oceán v kuchyni. Po přečtení textů a splnění úkolů seznamte se závěry svého studia ostatní skupiny a zapište si novinky o problematice, kterou jste nestudovali.
Slanost vody, odborně nazývaná salinita, se vyjadřuje v ‰ (promile). Za domácí úkol zjistěte: • jaká je průměrná salinita oceánu; • jaké minerální látky jsou v mořské vodě obsaženy; • kde byla naměřena nejvyšší salinita na Zemi a jaké hodnoty dosahovala; • které okolnosti slanost vody ovlivňují;
2
Využití oceánu
OCEÁN ÚKOL NA VÝBĚR I.
ČLOVĚKEM
1. Napište, jakými způsoby člověk oceán využívá. Své odpovědi pak porovnejte se sousedy a doplňte si, na co jste nepřišli.
2. Na základě předchozí odpovědi
zakreslete do mapy oblasti oceánů nejvíce zasažené lidskou činností. Prodiskutujte ve skupinách i s učitelem, proč jste zakreslili právě tyto oblasti.
3. Oceány jsou „bohaté“ na suroviny. Napište, v kterých oblastech se podle vás těží následující suroviny, a svůj odhad zdůvodněte. sůl štěrky a písky ropa a zemní plyn rudy (mangan, železo a měď)
4. Člověk znečišťuje oceán ropou a ropnými látkami. Vzpomeňte si na nějakou ropnou havárii v poslední době, popište její průběh a následky.
1
A B ?
6. Na světě existují tisíce přístavů, ale
5. Doplňte chybějící slova v textu.
jen čtvrtina je využívána mezinárodně. V následující přesmyčce naleznete některé z nich.
Námořní doprava slouží zejména k přepravě _________________________ na dlouhé vzdálenosti. V poslední době se hojně využívá kontejnerová doprava, jejíž výhodou je _________________________________________. Námořní dopravě velice pomohlo vybudování mořských průplavů, jako je například _______________________, který
MEISLLERA = TEDARMOTR = PUGRANSI =
leží mezi Afrikou a Asií, nebo __________________________, který odděluje Střední a Jižní Ameriku. Využívání průplavů námořní dopravu velice _____________________.
7. Přečtěte si následující článek a pod rámečkem vysvětlete, co jsou balastní vody a jaký problém způsobují. Pokuste se navrhnout možné řešení problému a své návrhy prodiskutujte se spolužáky i s učitelem. Černí pasažéři škodí ekosystému Drobní obyvatelé moří cestují v podpalubí nákladních lodí z jednoho konce světa na druhý. Jejich výpravy často odstartují ekologickou katastrofu. Nalepují se na lastury velkých mlžů a způsobují jejich hynutí. Ucpá vají vodovodní trubky. Takovou spoušť za sebou zanechávají slávičky mnohotvárné – zhruba čtyři centimetry velcí mlži s trojúhelníkovou žlutošedou lasturou, která je bohatě ozdobena tmavými klikatými proužky. Jak ukazují nejnovější vědecké studie, představuje neškodně vyhlížející živočich velkou hrozbu pro mnohé ekosystémy. Ze své domoviny v Černém a Kaspickém moři se šíří do různých oblastí světa a agre sivně si je podmaňuje. Cestuje především v útrobách velkých nákladních lodí: po vykládce zboží nebo vyčer pání ropy či mazutu se plavidla kvůli lepší stabilitě naplňují vodou. A právě jejím prostřednictvím mohou tito mlži proniknout do nových teritorií. V 50. letech minulého století se tak slávička mnohotvárná dostala do západoevropských vod, v 90. le tech si podmanila Spojené státy a Kanadu. Mlž, který vytváří kolonie čítající několik tisíc jedinců na metr čtvereční, může žít ve slané, sladké i brakické vodě. Z přímořských přístavů proniká do řek a usadil se napří klad i v severoamerických Velkých jezerech. Velmi dobře se rozmnožuje, a proto z nově osídlených oblastí snadno vytlačí původní druhy měkkýšů. Slávičky dovedou ucpat veřejný vodovod i přívodní potrubí hydro elektrárny. Spojené státy a Kanada proto musí každý rok vynaložit obrovské množství peněz na boj s tímto vetřelcem. Tisíce mikroorganismů, ale i řada mnohem větších živočichů, třeba krabů, měkkýšů, medúz nebo drob ných rybek každý den cestují jako černí pasažéři v nákladních lodích. Vědci odhadují, že se ročně na světě přepraví 10 miliard kubických metrů balastní vody – slouží jako zátěž zajišťující stabilitu plavidla po vyložení nákladu. Na jedné lodi může cestovat až 400 živočišných druhů, odhaduje Mezinárodní námořní organizace, která spadá pod OSN a dlouhodobě se věnuje sledování bezpečnosti lodní dopravy a čistoty moří. HNÍKOVÁ, E. Lidové noviny, 22. 7. 2006
Co jsou balastní vody? Jaké problémy balastní vody způsobují? Jak by bylo možné problémy s balastními vodami řešit?
2
8. Pravděpodobně jste v 1. úkolu u využití oceánu člověkem uvedli i osobní dopravu a rekreaci. Přečtěte si
příběhy proměn několika turisticky atraktivních míst a pokuste se obdobným způsobem popsat konkrétní případ místa ovlivněného turismem při pobřeží nebo v oceánu. Příběh může vycházet z vašich vlastních zkušeností nebo z informací, které si vyhledáte (v tom případě nezapomeňte uvést zdroj). Ve známou turistickou atrakci se proměnily kdysi posvátné hrobky v egyptském Luxoru. Denně posmrtné příbytky faraónů a dávných velmožů navštíví několik tisíc lidí. Dýchání davů turistů ve špatně větraných, stís něných prostorách způsobuje vážné poškození rytin a maleb na stěnách – tedy toho nejpozoruhodnějšího, co v hrobkách zůstalo a za čím sem turisté přicházejí. V nejnavštěvovanějších hrobkách hrozí zničení nástěn ných maleb – odborníci odhadují úplné zničení fresek v řádu několika desítek let. V jihoamerické zemi Chile převrhl v roce 2005 český turista lihový vařič. Způsobil tak požár, který zničil 15 tisíc hektarů lesa. Česká republika poskytla Chile pomoc ve výši 19 miliónů korun, náklady na dva milió ny sazenic a další práce jsou ale desetinásobné. Než se les dostane do původního stavu, bude to v ideálním případě trvat sto let. Pokud by nedošlo k vysazování nového lesa, ten by se zde přirozenou cestou neobnovil, plocha by zarostla jen travinami a nízkými křovinami. Vietnamský záliv Halong Bay ročně navštíví zhruba 4 miliony návštěvníků. V Asii je považován za osmý div světa. Předmětem obdivu turistů byly tisíce vápencových ostrůvků, korálové útesy, mořské řasy, man grovníkové lesy a průzračná voda. Masový turistický ruch úplně zničil zdejší lesy a řasy, většinu korálů a zne čistil vodu. Bhútán je malá země mezi Indií a Čínou. V zemi byl určen maximální počet turistů nejdříve na 5 000 ročně, po roce 2006 na 30 000 ročně. Bhútán si až doposud nechtěl nechat svou zemi turistikou zničit. Pro rok 2012 ale už místní vláda navrhla zvýšit povolený počet přijíždějících turistů na 100 tisíc ročně. Důležitým pojmem pro Bhútán vždy bylo štěstí jeho obyvatel (oficiálním cílem bhútánského krále a vlády je růst hru bého národního štěstí, ne hrubého národního produktu) a turistika byla omezována z důvodů obav o jeho narušení. Jedním z turisty nejnavštěvovanějších měst v Evropě jsou italské Benátky. Ještě v roce 1951 žilo v histo rickém centru 174 000 stálých obyvatel. Dnes je jich už jen 60 000, což je vzhledem k plošné velikosti Bená tek a bývalému počtu jejich obyvatel pokládáno za kritickou hranici mezi živým funkčním městem a skan zenem. Místo bytů jsou apartmány a penziony, místo trattorií pro místní restaurace pro turisty. Zmizely malé obchody a služby. Každý den přijíždí do města víc turistů, než kolik má historické centrum obyvatel. Za rok tudy projde 12 milionů lidí. Benátčané se stěhují na pevninu do městské části Mestre, protože si už nemohou dovolit ve svém ostrovním městě žít. „Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech (destinacích) a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Tvoří významnou část hospodářství, zejména v některých zemích, a podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) jen mezinárodní cestovní ruch tvoří asi 25 až 30 % všech světových služeb a zaměstnává přes 100 milionů osob. Přes hranice cestovalo v roce 2008 celkem 922 milionů osob a vznikl tak obrat 642 miliard eur.“1 (koláž textů podle internetových zdrojů, 2011)
¹ http://cs.wikipedia.org/wiki/Cestovní_ruch
3
9. Pokuste se vymyslet pravidla pro využívání oceánu, tak aby byl oceán co nejméně poškozován a člověk přitom nemusel zastavit veškeré své aktivity.
Za domácí úkol zjistěte význam těchto termínů: • země levných vlajek • mořský šelf • černý kuřák
4
Rybolov
OCEÁN ÚKOL NA VÝBĚR II.
1. Ze všech stran slyšíme, že jíst ryby je zdravé. Jaký však má tento stravovací trend dopad na ekosystémy? Napište, jak podle vás komerční rybolov ovlivňuje oceánský ekosystém.
2. Přečtěte si článek a podtrhněte v něm informace, které jsou pro vás nové. Ty, které vás zaujaly nejvíce, vypište do rámečku pod článkem a vysvětlete, proč vám připadají zajímavé. Vyhynou mořské ryby kvůli naší zdravé stravě? Na pultech obchodů i v restauracích si můžeme vybrat z velkého množství mořských živočichů, jejichž jména voní exotikou a dávají nám pocit, že děláme něco pro své zdraví. Náš zdravý životní styl však má i svou odvrácenou tvář. Některé druhy ryb (pro jednoduchost zahrnujeme v celém článku pod ryby i paryby) jsou po několika desetiletích intenzivního rybolovu přeloveny, což znamená, že jsou loveny rychleji, než se může jejich stav přirozenou cestou obnovit. Rybí populace se snižují až do té míry, že hrozí jejich naprosté vyhubení. Přelovení se týká stále většího množství druhů, neboť rybáři se kvůli menším úlovkům přeorientovávají na druhy ryb, které dříve nebyly cílem jejich zájmu, ale jejichž stavy zaručují lepší úlovek. Do popředí zájmu se tak dostali například žraloci, které bychom před pár lety na pultech obchodů našli jen výjimečně. Dnes jim hrozí přelovení také. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zahyne až jedna čtvrtina živočichů (kromě ryb i mořští savci a ptáci), kteří jsou při rybolovu chyceni, jako nechtěný či neprodejný úlovek. Tento údaj patří spíše mezi ty velmi optimistické, některé odhady hovoří minimálně o jedné polovině živočichů, jež v sítích nebo následkem lovu zahynou bez užitku. Co je blíže pravdě, vědí jen rybáři, kteří však nemají na zveřejnění podobných informací zájem. Mnoho tun ryb je tak například kvůli své podměrečné velikosti či kvůli tomu, že nejsou na spotřebitel ském trhu právě žádané, vráceno zpět do moře. Většinou jsou však již buď mrtvé nebo natolik vysílené, že návrat do moře nepřežijí. Do sítí se zaplétají i ryby, na které rybáři nemají potřebné povolení a musejí je vrátit zpět moři. Mnohé ulovené ryby ještě nedosáhly pohlavní dospělosti, což velmi omezuje možnost regenerace jejich populací. Fatální následky to má u dlouhověkých ryb. Například jeseter dosahuje sexuální dospělosti mezi 6–25 lety. Samičky některých druhů jsou schopny reprodukce jednou za tři či čtyři roky, což znamená, že tyto ryby jsou schopny obnovovat svou populaci pomaleji než druhy, které dosahují zralosti dříve a častěji se třou. Jeseter, podobně jako například červenice obecná, patří mezi ryby opravdu dlouhověké, dožívá se až sta let. Může se tak stát, že budete mít na talíři rybu, která je starší než vaše babička. Mezi časté oběti rybářských sítí patří i mořští savci, zejména delfíni, tuleni a velryby. Uvíznutí v síti jim znemožní přístup ke vzduchu a zvířata čeká utonutí. Podobný osud potkává i mořské želvy a nevyhýbá se ani ptákům, kteří se za svým úlovkem pouštějí pod vodní hladinu.
1
Intenzivní rybolov má negativní dopady nejen na stavy ryb, ale i na podmořské ekosystémy. Při lovu ryb žijících u mořského dna (například platýzů) se používá metoda vláčení sítí po dně (tzv. trawling), při níž dochází k devastaci mořského dna. Zanikají tak přirozená místa pro úkryt, lov a tření mnoha druhů ryb a podmořských živočichů. Přirozená obnova mořského dna je pak záležitostí na desítky či stovky let. V tradičním rybářství se používaly také sítě tažené za lodí, veškerý úlovek pak byl zpracován. Zásadní obrat přišel v 70. letech s nástupem obřích rybářských lodí, které jsou schopny táhnout sítě dlouhé i několik kilometrů. Zpracována je však jen ta část úlovku, která je hospodářsky hodnotná, velká část pak končí zpět v moři jako nechtěný odpad. Mezi nejohroženější druhy patří podle informací FAO treska obecná, ropušnice severní, treska skvrnitá, red hake (příbuzný štikozubce obecného, nemá český název), sardinky, ančovičky, červenice obecná, mečoun nebo tuňák. Tento seznam z roku 1998 byl britskou organizací Marine Conservation Society nově rozšířen o lososa obecného, ledovku patagonskou, štikozubce evropského, okouna mořského, mníka mořského, platýze atlantského, kanice, jesetera a žraloky. Technicky je téměř nemožné přesně určit stav populace volně žijících jedinců konkrétního druhu ryb. Jistou vypovídací hodnotu mají údaje o tom, kolik ryb se uloví. Tento způsob však nezohledňuje vnější vlivy jako počasí, lokalitu loviště, efektivnější způsoby lovu a jiné. Přesto i z těchto údajů lze vyvodit, že stavy některých ryb za několik posledních desetiletí rapidně klesly až na kritickou mez. Pomůže nejíst ryby? Ryby patří mezi poslední živočichy, kteří jsou ve volné přírodě loveni ve velkém jako zdroj naší potravy. Některé vhodné druhy ryb jsou již pěstovány na rybích farmách, čímž se snižuje tlak na ryby žijící divoce, cíleně pěstované jsou i některé druhy korýšů a měkkýšů. Při výběru se lze tedy orientovat podle toho, zda ryba či jiný mořský plod byl vypěstován v zajetí, nebo byl uloven na volném moři. Mezi ryby, které jsou chovány na farmách, patří například losos, okoun či exotická sladkovodní ryba tilápie. Pochutnat si můžete i na kaviáru z jeseteřích farem. Ideálně lze v jídelníčku mořské ryby nahradit rybami domácími. Přínosem takové volby je i menší dopravní zatížení, které je spojené s distribucí ryb na trh. Mezi běžně dostupné domácí ryby patří pstruzi, kapři, tolstolobici, amuři, líni nebo štiky. MACH, M., ZUBER, P. Ekolist. Duben 2003, dostupné on-line na http://ekolist.cz
výpisek komentář
2
3. V článku navrhují dávat přednost rybám chovaným na farmách. Faremní chov však také může mít mnohé negativní dopady. Zamyslete se a napište, jak může faremní chov ovlivnit: • genetickou diverzitu ryb • čistotu vody • výdělek drobných rybářů • šíření nemocí a parazitů
4. Z následujících 3 úkolů splňte 1 dle svého výběru. Poté si ve skupinách sdělte výsledky navzájem a doplňte je do mapy. Nezapomeňte k mapě vytvořit legendu.
a/ S využitím tabulky a za pomoci atlasu zakreslete do mapy 5 oblastí nejintenzivnějšího rybolovu. Spočítejte, kolik zhruba procent ulovených ryb pochází ze tří nejvýznamnějších oblastí. Prostor pro výpočet:
oblast úlovky v r. 2008 v t Arktické moře 480 Atlantik severozápadní 2 049 575 Atlantik severovýchodní 8 551 547 Atlantik středozápadní 1 280 049 Atlantik středovýchodní 3 377 730 Atlantik jihozápadní 2 406 526 Atlantik jihovýchodní 1 358 723 Atlantik antarktický 163 235 Středozemní a Černé moře 1 490 453 Indický oceán západní 4 117 393 Indický oceán východní 6 613 444 Indický oceán antarktický 10 661 Pacifik severozápadní 20 124 861 Pacifik severovýchodní 2 572 752 Pacifik středozápadní 11 112 927 Pacifik středovýchodní 1 863 558 Pacifik jihozápadní 587 839 Pacifik jihovýchodní 11 835 881 Pacifik antarktický 2 826
1. 2. 3. Celkem
3
b/ V tabulce vyhledejte 3 nejčastěji lovené druhy. Oblasti, kde se loví, vyznačte čísly v mapě. Vyznačte také oblasti lovu dalších 3 druhů dle vašeho výběru. jméno ryby úlovek v r. 2008 v t oblast číslo v mapě aljašská treska (Theragra chalcogramma) 2 650 351 aljašské moře atlantická treska (Gadus morhua) 764 582 sv. Atlantik atlantický sleď (Clupea harengus) 2 476 053 sv. Atlantik evropská ančovička (Engraulis encrasicolus) 508 639 sv. Atlantik japonská ančovička (Engraulis japonicus) 1 265 574 sz. Pacifik makrela (Scomber japonicus) 1 875 957 jv. Atlantik, v. Indický o., sz. Pacifik peruánská ančovička (Engraulis ringens) 7 428 272 jz. Pacifik sardinka (Sardina pilchardus) 1 054 932 sv. Atlantik šprot (Sprattus sprattus) 562 203 sv. Atlantik tichomořská treska (Gadus macrocephalus) 341 563 sz. a střední Pacifik tuňák pruhovaný (Katsuwonus pelamis) 2 421 679 oceány tropů a subtropů tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares) 1 140 359 oceány tropů a mírných oblastí tuňák velkooký (Thunnus obesus) 403 771 oceány tropů a mírných oblastí c/ S využitím textu v rámečku a za pomoci atlasu zakreslete do mapy tahové cesty úhoře říčního a lososa obecného a odhadněte, kolik kilometrů během tahu urazí. Přestože každý druh ryby má své zeměpisné rozšíření, jsou hejna ryb v neustálém pohybu a mohou podnikat i rozsáhlé migrace. Ty téměř vždy souvisí s výživou nebo rozmnožováním. Např. šprot obecný, makrely, pražmy nebo barakudy tráví zimu v hlubokých vodách, ale v období rozmnožování se stěhují k pobřeží, kde se třou. Do trdlišť za nimi táhnou také jejich predátoři. Některé ryby (lososi, jeseteři, placky ad.) se živí a vyspívají v moři, ale za rozmnožováním putují do řek. Např. atlantský losos obecný žijící v celém severním Atlantiku až po Bílé moře se tře v mnoha evropských řekách včetně Hřenské Kamenice, která ústí do Labe u Hřenska. Jiné druhy putují za rozmnožováním opačným směrem: evropský úhoř říční, který většinu svého života tráví v evropských řekách včetně Labe (díky umělému vysazování), se tře ve vodách Sargasového moře. Losos obecný na svém tahu urazí až __________ km. Evropský úhoř říční na svém tahu urazí až __________ km. Na některých řekách byly vybudovány tzv. rybí přechody. K čemu myslíte, že slouží?
Rybí přechod
5. Napište, jaké ještě máte ohledně důsledků rybolovu nejasnosti a otázky.
Za domácí úkol vyhledejte na internetu informace o zdrojích citovaných v článku (FAO, IUCN ad.). Jsou to organizace ve svém oboru významné? Kdo je zřizuje? Kdo je financuje? Proč je důležité to vědět?
4
Oceán v kuchyni OCEÁN
ÚKOL NA VÝBĚR III.
1. V minulosti jedli lidé rybu jednou týdně. Ti chudší nejčastěji lososa. Bylo to v neděli, v postní den, kdy křesťané
nesměli jíst maso. I dnes je doporučováno, aby člověk zařadil do svého jídelníčku rybu alespoň jedenkrát týdně. Je to ovšem z jiného důvodu. Proč? Napište, proč si myslíte, že jíst ryby je zdravé.
2. Přečtěte si 2 texty na téma ryby a zdraví, abyste se mohli přesvědčit o správnosti a přesnosti svých úvah. Podtrhněte důležité údaje a porovnejte protichůdné názory.
Na našem jídelníčku by měly mít pevné místo ryby. Vedle mořských také kapr, pstruh, štika a další sladkovodní druhy. Rybí maso obsahuje víc živin, než kterékoliv jiné. Významnou dávku bílkovin, různé vitaminy, vzácný jód, rybí tuk a další. Někteří z nás dodnes vzpomínají, jak v dětství s odporem polykali lžičku rybího tuku. Dobrý nebyl, ale zdravý ano. Je totiž koncentrovaným zdrojem omega-3 mastných kyselin. Tyto látky výrazně snižují riziko srdečních chorob a nemocí krevního oběhu a také zmírňují některé příznaky lupénky a jsou nezbytné pro zdravý vývoj očí a mozku. Také proto svědčí ryby těhotným ženám. Tuk především z rybích jater, ale i masa je vynikajícím zdrojem vitaminu A, důležitého jako prevence proti očním chorobám, a vitaminu D, nutného pro správný vývoj kostí. Nejvíce tuku mají mořské tučné ryby žijící ve studených vodách – například losos, makrela, sleď či tuňák. Dobrou zprávou je, že omega-3 mastným kyselinám neuškodí konzervování ani uzení ryb, uchovají se dokonce i v rybách smažených, pokud ovšem olej extrémně nezahřejeme. Množství živin, které obsahují ryby, v jiném masu nenajdeme. Už pouhá stogramová porce ryby dodá tělu téměř polovinu potřebné denní dávky bílkovin. Jód je nepostradatelný pro správnou činnost štítné žlázy, která reguluje látkovou výměnu, nervovou soustavu a srdeční tep. Hormony štítné žlázy mají zásadní význam především v raném období vývoje organizmu, kdy ovlivňují vývoj orgánů, zejména mozku. Nedostatek jódu během nitroděložního vývoje plodu a v prvních měsících života dítěte může způsobit i poruchy sluchu a tělesného růstu. Nejvyšší obsah jódu mají mořské ryby. 300 g rybího masa týdně pokryje potřeby nastávajících maminek. Většina ryb obsahuje dostatek vitaminu B12, nezbytného pro nervový systém. V poslední době se i v našich obchodech, a tudíž i v našem jídelníčku objevují tzv. plody moře, což jsou mořští korýši a měkkýši. Většina měkkýšů – škeble, ústřice, slávky a hřebenatky – má dvě lastury. Korýši – krevety, garnáti, krabi, humři a raci – mají segmentované tělo s děleným krunýřem. Maso těchto živočichů obsahuje málo tuku, ale má vysoký obsah bílkovin... Některé druhy, zvláště ústřice, jsou bohatým zdrojem zinku. Tento prvek podporuje tělesný růst a plodnost, a proto jsou ústřice považovány za afrodiziakum. V jedné porci čerstvých a v páře vařených ústřic je více než pětinásobné doporučené množství zinku. Zinek je nezbytný k tvorbě spermií a předpokládá se, že také zvyšuje libido. (Casanova prý denně jedl 40 ústřic…) Další důležitý prvek – selen – zase chrání proti toxickým kovům jako rtuť a kadmium; je schopen se vázat s jejich sloučeninami, které jsou pak z těla vylučovány. Na selen je nejbohatší humr, dobrým zdrojem jsou i srdcovky, slávky a garnáti. Ale pozor! Korýši a měkkýši mohou u vnímavějších jedinců vyvolat kožní alergii. Také nemocní dnou by neměli konzumovat velké množství korýšů, protože obsahují puriny, chemické látky, které mohou zvýšit hladinu kyseliny močové v krvi a tím dnu zhoršit. ze stránek http://www.ireceptar.cz/zdravi/proc-jsou-ryby-zdrave, 3. 12. 2009, kráceno
1
...je nutné jíst ryby? Není v nich něco důležitého? Ve sdělovacích prostředcích se často objevují informace o nezbytnosti konzumace rybího masa. Nejčastěji se argumentuje dvěma aspekty – obsahem jódu a omega-3 mastných kyselin. Mylně se uvádí, že tyto látky jinde nejsou, takže i lidé, kteří normálně maso nejí, konzumují občas nebo i pravidelně ryby. Objasníme vám, jak je to s těmito důležitými látkami doopravdy a jaké jsou nejlepší zdroje. Pokud vás bude zajímat více, vždy uvádíme odkaz na zdroj dalších informací. 1. Obsah jódu v rybím mase není tak vysoký, jak by se mohlo zdát. Filé obsahuje 20–77 miligramů jódu na 100 gramů, makrela 140 mg, losos 200. Doporučená denní dávka jódu je: kojenci 50–80 mg, děti 100– 180 mg, dospělí 200 mg, těhotné a kojící 230–260 mg. Snadno si můžete spočítat, že by tak dospělý člověk musel sníst 300 gramů – 1 kilogram! filé denně. Pochybuji, že by to někdo zvládl fyzicky, natožpak finančně, snad jedině losos by mohl krýt denní potřebu jódu, ale k nám se většinou jako „losos“ dováží obarvená treska, a pravý losos 7x týdně? Pokud jste ředitel banky, tak možná... Většinou v tabulkách o obsahu jódu nejsou zmíněny mořské řasy (možná úmyslně), protože v porovnání s nimi jsou všechny jiné zdroje zanedbatelné. Ke krytí potřeby jódu stačí pravidelně používat malé množství mořských řas – například u řasy Hiziki jen několik gramů denně. Pokud myslíte, že nevíte, co s řasami a jak je upravit – existují i jodové tablety z těchto řas, kde můžete snadno kontrolovat příjem jódu. 2. Omega-3 mastné kyseliny nejsou jen v rybách!! Navíc jejich obsah v rybím mase je malý. Porovnejte sami: 1 lžíce lněných semínek obsahuje 2 372 mg omega-3 mastné kyseliny. Abyste získali stejné množství z ryb, musíte sníst – 300 gramů tuňáka, nebo 400 gramů pstruha! Ořechy například mají 10x více omega-3 mastných kyselin než ryby! (4 000 mg na 100 gramů), mnoho omega-3 obsahuje i sója, olivový olej, špenát, výhonky alfa-alfa! Vegetarián má díky konzumaci kvalitních tuků (ořechy, olivový olej) mnohem větší příjem těchto důležitých mastných kyselin než konzument masa. 3. Jsou ryby zdravé? Opět si udělejte názor sami: V dubnu vydala americká vládní zdravotní agentura prohlášení, ve kterém varuje těhotné ženy před konzumací ryb! Důvodem tohoto varování je nebezpečně vysoký obsah rtuti. Rtuť silně poškozuje mozek a vnitřnosti nenarozených dětí. Navíc se v těle hromadí a může způsobovat problémy v budoucím těhotenství, pokud žena ještě dítě nemá. Agentura dále radí, pokud konzumovat ryby, tak ne častěji jak jednou měsíčně. 4. Etická stránka – ryby cítí bolest stejně jako ostatní živočichové, o tom není pochyb. Při rybolovu na moři je chyceno velké množství ryb a jsou zpracovávány přímo na lodích. Ryby po vylovení mají (kromě jiného) problémy s dekompresí, čímž velmi trpí, navíc velmi pomalu umírají a jsou kuchány a zpracovávány ještě zaživa! 5. Otravy a trávicí problémy způsobené rybami jsou velmi časté – dokonce ze všech druhů potravin nejčastější! Důvodem je dlouhá přeprava, špatné hygienické podmínky a časté rozmrazování... 6. Jedovaté látky – o rtuti jsme již mluvili, ale to není jediný jed, který se v rybách nachází. Ryby filtrují tisíce litrů mořské vody a v jejich těle se tyto nebezpečné látky hromadí v ohromném množství. 7. Ekonomická a ekologická stránka – ryby jsou drahé (kromě nekvalitních rybích prstů vyráběných ze zbytků), to ví každý, přestože rybolov a zpracování ryb představuje minimální náklady. Ryb se uloví statisíce tun, ale rybáři nemají žádné zásluhy na jejich množství v moři – jen začnou lovit – to znamená, že vstupní investice jsou minimální a zisky obrovské. Proto tolik investují do propagace „ryby pro zdraví“. Masivní rybolov ohrožuje stabilitu moří. Proč nám jsou tak často ryby doporučovány? Protože se na nich dá hodně vydělat – to je důvod, proč se na ně objevuje reklama skrytá za „odborné články“, zejména v časopisech pro ženy – ty totiž vaří. Navíc většina lékařů a výživářů vystudovala za minulého režimu, kdy na fakultě o mořských řasách asi těžko něco slyšeli, navíc v té době spotřeba masa a ryb svědčila o „ekonomické vyspělosti“ společnosti. Omega-3 mastné kyseliny jsou toho důkazem – existuje mnoho lepších zdrojů než jsou ryby, ale málokdy se o tom píše. Ale jak si můžete ověřit – stačí se do důsledků zamyslet nad tabulkami a propočítat si, jak je vše doopravdy. Nenechte se ohlupovat, máte přece vlastní hlavu! Proč jíst ryby, když v nich nejsou žádné látky, které by nešlo získat jinak – když ještě prokazatelně víc škodí, než prospívají, zejména těhotným a dětem. ze stránek http://www.celostnimedicina.cz/ryby-pro-zdravi.htm, 7. 10. , kráceno Napište, jaké závěry jste vyvodili z četby obou článků. Poté diskutujte o tom, který článek působí na čtenáře seriózněji a proč, případně které jazykové a grafické prostředky zvyšují naléhavost textu. Můžete se rozdělit na zastánce jednoho ze dvou článků a střídat se v argumentaci pro a proti.
2
3. Vyberte si, zda se chcete zabývat rybami nebo mořskými plody, a pokuste se je nejprve poznat. V případě potřeby využijte internet.
V ČR se dají koupit nejčastěji následující ryby. Poznáte je? Vyškrtněte ze seznamu ryby sladkovodní a přiřaďte k obrázkům správný název mořských ryb. Jedna z ryb na obrázku je doma v řekách i mořích. Která to je? 2 3 kapr, pstruh, štika, candát, 1 losos atlantický, pangasius,
5
4
tolstolobik, platýz,
7
tuňák žlutoploutvý, 6
makrela obecná, okoun nilský, mořský vlk,
8
mořský ďas, amur, sleď, treska Napište stručně odpovědi na otázky a prodiskutujte je s 3 nejbližšími sousedy. Vyberte si jednu, o které jste věděli nejméně, a vyhledejte na internetu doplňující informace.
Zjistěte, co jsou tzv. rybí přechody a proč se staví.
Z Japonska se i k nám do ČR dostal jejich tradiční pokrm zvaný suši. Co to je a jak se vyrábí?
Moře obývá neuvěřitelné množství živočichů. Na našem talíři se někteří z nich objevují pod velmi pěkným názvem mořské plody, přestože se nejedná o plody v biologickém slova smyslu – jejich otcem i matkou je oceán. Rozeznáte je? Přiřaďte k obrázkům správný název. 4 3 2 1 mušle sv. Jakuba, chobotnice pobřežní, kalamár, kreveta, slávky, krab, langusta,
9
humr americký, norský či evropský, sépie, ústřice...
7
5 6
8
3
10
Napište stručně odpovědi na otázky a prodiskutujte je s 3 nejbližšími sousedy. Vyberte si jednu, o které jste věděli nejméně, a vyhledejte na internetu doplňující informace. V rybích prodejnách se dá koupit sépiový inkoust. Zjistěte, co to je, jakou má barvu a k čemu se používá.
Jakou mají mušle sv. Jakuba spojitost se sv. Jakubem?
Co jsou slávky a jak a kde se pěstují? Najděte nejjednodušší recept k jejich přípravě.
V poslední době se v potravinářském průmyslu využívají i mořské řasy. Zjistěte, v čem jsou prospěšné pro zdraví člověka.
4. V restauraci si lidé často dávají tzv. pod pivo některou z rybích lahůdek, např. zavináče, šproty, sardin-
ky, sardele, očka, matesy, kaviár, smažené jikry nebo nakládané mlíčí... Víte, co si dávají? Tipněte si a svůj odhad ověřte podle nápovědy v příloze. Pokud máte čas a chuť a zajímá vás, jak to vypadá na nejhlubším místě na zemi a proč je platýz tak pla catý, přečtěte si následující text o platýzu à la Piccard. Příběh platýze à la Piccard, kterému se mezi kuchaři říká také Piccardův sen, je velmi zajímavý, protože v sobě spojuje kvality objevitelské i gurmánské. Odehrál se v lednu 1960, kdy se poprvé a zatím naposledy vydal člověk na průzkum nejhlubšího místa na zemi ukrytého 10 911 m pod hladinou moře. Unikátní sestup na dno Mariánského příkopu začal po obvyklé a vydatné snídani profesora Piccarda ráno 23. 1. 1960 v 8 hod 22 min SEČ a trval 4 hodiny 48 minut až do chvíle, kdy batyskaf měkce dosedl na mořské dno. Švýcarský oceánolog profesor Piccard si tehdy poznamenal do deníku: „I přesto, že jsem porušil jednu ze svých zásad, a totiž obědvat vždy ve 13.00, bude tento okamžik patřit k největším chvílím mého života... Hloubkoměr ukazoval 37 800 stop. Voda byla světlá a průzračná, všude kolem byla rezavě hnědá pustina. Přistávali jsme na rovině z pevného rozsivkového bahna. Na kovovou kouli našeho plavidla Trieste působil tlak 200 000 tun. Kus provazu vážící několik liber, který visel z plavidla, ležel na dně a tím symbolicky, jménem lidstva a vědy, zaznamenal nejhlubší místo ve všech oceánech... Když jsme byli téměř u dna, spatřil jsem těsně pod námi nějaký druh platýzovité ryby. Podobala se mořskému jazyku a měřila zhruba jednu stopu na délku a šest palců na šířku. V okamžiku, kdy jsem ji uviděl, všimly si její dvě kulaté oči, posazené na temeni hlavy, jak v kovovém vetřelci pronikáme do její říše ticha.“ To bylo překvapivé zjištění – nikdo nepředpokládal, že by v takové hloubce mohlo něco živého vůbec existovat. Tlak vody zde je tak obrovský, jakoby na špičce svého nosu balancoval s dvěma tisíci pytli cementu a na zbytku těla mu leželo levé mramorové křídlo Lomonosovy univerzity bez podkrovních učeben. Profesoru Piccardovi se tento zážitek vracel často ve zvláštním snu, kdy se mu zdálo, že tlak vody mění jeho urostlé tělo s mírným bříškem postupně do podoby mariánského platýze a z tohoto zploštělého těla vystupují jen dvě kulaté oči, posazené na temeni jeho zvídavé badatelské hlavy. Na počest úspěchu prof. Piccarda byla uspořádána recepce, jejíž specialitou byly rybí závitky z platýze, které na slavnostním menu kuchař Isidor Blumenthal uvedl jako Platýz à la Piccard neboli Piccardův sen. Zajímá-li vás recept, najděte si stránku http://www.rodina.cz/clanek5659.htm a platýze à la Piccard si připravte. A pozor, prof. Piccard k tomuto pokrmu pil zásadně vodu z alpského ledovce. Dobrou chuť. podle článku L. Nágla na www.rodina.cz
4
Oceán v literat uře OCEÁN
ÚKOL NA VÝBĚR IV.
Dějištěm řady známých knih je moře.
1. Napište co nejvíce názvů knih, které se odehrávají na moři, poté zkonzultujte s nejbližšími sousedy a doplňte si tituly, na které jste zapomněli.
2. Vyberte si knihy, které jste přečetli, nebo znáte jejich děj z filmu či vyprávění, a označte v mapě moře nebo oceán, v němž se odehrávají. Zjistěte, které moře je nejvíce „literární“.
Nabízíme ukázky ze dvou slavných knih, které byly i zfilmovány. Jejich hrdiny jsou kapitán Achab a jeho posádka a Santiago s chlapcem. Bude jistě zajímavé zamyslet se nad tím, co mají knihy i jejich hlavní postavy společného a jakou roli hraje v textu oceán či moře – tím spíše, že mezi vydáním obou knih uplynulo sto let.
3. Doplňte do tabulky autory knih, jejich názvy a rybu, která je hybatelem děje. autor
kniha
postava
4. Přečtěte si nejprve 1. ukázku a odpovězte na otázky.
lovená ryba
rok vydání
Achab
1851
Santiago
1952
Jakým motivem spojuje autor Stubba a velrybu? Je autor nějakým způsobem přítomen v ukázce? Je v ukázce ulovena ona bílá velryba, podle níž se kniha jmenuje v originále Moby Dick? Přestože se dnes velryby neloví, Melvillova kniha je považována mnohými čtenáři za kultovní knihu a je stále čtena. Proč?
1
Přišla na mne řada, abych měl hlídku na vrcholu předního stožáru. Opíraje se rameny o skleslou horní plach tu, kolébal jsem se nečinně v začarovaném vzduchu. Žádné odhodlání nemohlo v něm obstáti. V této ospalé náladě vystoupila má duše, pozbyvši veškerého vědomí, nakonec z těla, třebaže se tělo nadále kolébalo jako kyvadlo, pokračující v pohybech, i když se kolečka stroje zastavila. Nežli mne obestřelo zapomenutí, zpozoro val jsem, že námořníci na hlavním a zadním vrcholku téměř již spí. A tak jsme se nakonec všichni tři kývali bez vědomí na ráhnech a ke každému našemu výkyvu odpovídalo zdola chrápání klímajícího kormidelníka… Náhle se mi zdálo, že pod mýma zavřenýma očima vystříkly bubliny. Ruce se chopily lana jako neřesti. Jakási neviditelná milostivá moc mne zachránila. Trhnutím jsem se probudil znovu k životu. A hle! Těsně na straně návětrné, ve vzdálenosti necelých čtyřiceti sáhů, válel se obrovský vorvaň jako překocený kýl lodní a jeho široká kluzká záda ethiopské barvy zářila v paprscích slunečních jako zrcadlo. Velryba, obracející se líně v korytě moře a chrlící občas klidně páru do výše, vypadala jako blahobytný měšťan, který kouří za teplé ho odpoledne dýmku. Ale byla to, ubohá velrybo, tvá poslední dýmka! „Rychle spustit čluny! Honem!“ křičel Achab a poslouchaje sám svého rozkazu, zatočil kormidlem dříve, než mohl kormidelník sáhnouti na jeho držadlo. Náhlé výkřiky posádky poplašily asi velrybu. Nežli byly čluny spuštěny, majestátně se obrátila a plula na stranu závětrnou, ale s tak vytrvalým klidem a tak málo čeříc vodu při plování, až se zdálo, že přece jenom není vyplašena. Achab rozkázal, aby se nepoužilo ani jediného vesla a aby nikdo nepromluvil jinak než šep tem. Sedíce tedy jako Indiáni z Ontaria v člunech, pádlovali jsme rychle, ale mlčky. Nutnost ticha nepřipouš těla ani použít nehlučné plachty. Když jsme takto neslyšně klouzali po vodě, zvedla najednou obluda kolmo ocas asi čtyřicet stop do výše a zmizela s očí jako pohlcená věž. „Postavila ocas,“ zazněly výkřiky a nato vytáhl Stubb sirku a zapálil si dýmku, poněvadž nyní nastal oka mžik odpočinku. Když uplynula doba ponoru, velryba se znovu vynořila, a poněvadž byla nyní před kuřá kovým člunem a mnohem blíže k němu než ke kterémukoliv jinému, počítal Stubb, že mu bude dopřána čest uloviti ji. Bylo nyní jasné, že si velryba konečně uvědomila, že je pronásledována. Nebylo proto již třeba mlčenlivé opatrnosti. Pádla byla opuštěna a vesla se dala hlučně do práce. Stubb, dýmaje z lulky, povzbuzo val posádku k útoku. Ale s rybou nastala obrovská změna. Jsouc si vědoma toho, že je zaskočena, řítila se plnou parou, při čemž jí hlava vyčnívala nad prudkým varem vody, který způsobovala. „Jen za ní, jen za ní, muži! Nic jiného není třeba!“ křičel Stubb, vypouštěje při řeči kouř z dýmky. „Jen za ní, dej jí pěknou ránu, Taštego! Jen za ní, Tašo, můj hochu! – Jen za ní, všichni! Ale zachovejte chladnou krev, jen zachovat chladnou krev! – Buďte jako okurky! – Jen lehce, jen lehce! – Jen za ní jako šklebivá smrt a ďáblové skřípající zuby! Zvedněte zakopanou mrtvolu kolmo nad hrob, hoši! To je vše. Jen za ní!“ povzbuzoval Stubb, zůstávající na svém místě vzadu, stále své lidi k větší horlivosti, dýmaje přitom z úst. Lopotili a namáhali se jako dobrodruzi, až najednou zaznělo jásavé: „Zvedni se, Taštego – dej jí to!“ Harpuna byla vržena. „Všichni vzad!“ Veslaři strhli člun nazpět. V témž okamžiku přejelo přes všechna zápěstí cosi horkého a sy čivého. Byl to onen magický provazec. Malý okamžik předtím otočil jej Stubb rychle dvakrát kolem kolíku, kde nyní vystupoval následkem neobyčejně rychlého otáčení konopně modrý dým a mísil se s kouřem z jeho dýmky. Nežli dělal provazec otáčky okolo kolíků, procházel oběma rukama Stubbovýma, z nichž náhodou upadla látka, které se za takových okolností často používá, takže Stubbovi naskakovaly puchýře. Bylo to tak, jako byste drželi nepřítelův dvojsečný meč za ostří a nepřítel se snažil vyrvati jej z vašich spárů. „Namočte provazec! Namočte provazec!“ křičel Stubb na veslaře sedícího u vaku, a ten sňal z hlavy klo bouk a lil z něho na provazec mořskou vodu. Další závity se roztočily a šňůra se napjala. Člun letěl nyní vařící se vodou jako žralok plnými ploutvemi. Zdálo se, že celý Atlantický a Pacifický oceán probíhá kolem za jejich letu, až konečně velryba polevila poněkud v běhu. „Přitáhněte se – přitáhněte se!“ křičel Stubb na plavčíky. A všichni, obrátivše obličeje k velrybě, začali táh nouti člun k ní, třebaže byl dosud vlečen. Brzy se dostali k jejímu boku a Stubb, vrhal kopí za kopím do letící ryby. Člun se na rozkaz střídavě oddaloval od hrozného těla velrybího a pak se k němu znovu přibližoval. Ze všech stran proudily teď rudé vlny jako potoky z hory. V pravidelných přestávkách vyrážely z hlavy velryby sloupky bílého dýmu a z úst vzrušeného velitele člunu obláček za obláčkem tabákového kouře. Po každém bodnutí vytáhl Stubb ohnuté kopí (za šňůru k němu připevněnou), znovu a znovu je narovnával několika rychlými ranami o okraj člunu a pak je znovu a znovu vrhal na velrybu. „Je mrtva, pane Stubbe,“ pravil Dagů. „Ano, obě dýmky jsou vykouřeny.“ A vytáhnuv dýmku z úst, vyklepal Stubb mrtvý popel na vodu a oka mžik stál zamyšlen, pozoruje obrovskou mrtvolu, která byla jeho dílem. MELVILLE, Herman. Bílá velryba. Praha: Družstevní práce 1933. s. 385–389.
2
5. Přečtěte si 2. ukázku a diskutujte ve skupinkách o tom, co mají obě knihy společného a v čem se liší. Myslel na moře vždycky v ženském rodě, jako na la mar, jak mu lidé říkají ve španělštině, když je milují… Někteří mladší rybáři, …mluvili o moři v mužském rodě, říkali el mar. Mluvili o něm jako o nějakém soupeři nebo o zeměpisném názvu nebo dokonce jako o nepříteli. Ale stařec na tu vodní spoustu myslil jako na žen skou bytost, která člověku věnuje nebo odpírá velikou přízeň, a jestliže provádí divoké či zlomyslné kousky, je to jen proto, že nemůže jinak… Jedl po celý květen želví vejce, aby byl v září a v říjnu dost silný na opravdu velké ryby. Pil také každý den šálek rybího tuku ze žraločích jater z plechového barelu v kůlně, kde si mnoho rybářů ukládalo výstroj. Stál tam pro všechny rybáře, kteří o něj měli zájem. Většině z nich se hnusila jeho chuť. Ale nebylo to o nic horší než vstávat tak časně, jako museli, a bylo to výborné proti všem druhům nachlazení a chřipek a prospívalo to očím. Teď se stařec podíval vzhůru a uviděl, že pták krouží zase…. „Objevil ryby,“ řekl si nahlas. Létavé ryby se však nad hladinou neukázaly, ani se tu nehemžily drobné rybičky… Mohl bych se dát nést proudem, pomyslel si, usnout a navléknout si kličku šňůry na palec u nohy, abych se probudil. Ale dnes je to 85 dní a měl bych dnes rybařit pořádně... Zabrala!“ řekl nahlas. „Teď ji nechám, aby to pořádně pozřela.“ Nechal si šňůru proklouzávat mezi prsty, zatímco levičkou sáhl dolů a navázal volný konec prvních dnou zásobních kotoučů další šňůry. Teď byl při praven… „Spolkni to ještě líp,“ promluvil. Spolkni to pořádně!“ … Ryba plula vytrvale, a tak pomalu cestovali po klidném moři… Pak se ohlédl dozadu a zjistil, že ztratil zemi z dohledu. Na tom nezáleží, pomyslel si. Vždycky najdu cestu zpátky podle světel Havany… Potom promluvil nahlas: „Kdybych tady tak měl chlapce! Aby mi pomohl a tohle viděl.“… „Rybo,“ pomluvil k ní, „z té duše tě miluju a vážím si tě. Ale zabiju tě, než skončí dnešní den.“ … Šňůra se zvolna zvedala a vytrvale a pak se hladina oceánu před člunem vzedmula a ryba se vynořovala ven. Vynořovala se nesmírně dlouho a voda stékala po jejích bocích. Leskla se ve slunci, hlavu a hřbet měla temně purpurové a pruhy na jejích bocích byly ve slunci široké a levandulově nafialovělé. Její meč byl dlouhý jako baseballová pálka a zužoval se jako rapír a ryba se vyhoupla z vody v celé své délce a znovu se do ní po hroužila, plavně jako potápěč, a stařec viděl, jak se potápí veliká kosa její ocasní ploutve, pak se začala šňůra prudce odvíjet. „Je o dvě stopy delší než člun,“ pronesl stařec nahlas.… Stařec už viděl hodně velkých ryb. Viděl hodně takových, které vážily přes pět metráků, a dvě nebo tři ryby těch rozměrů v životě ulovil, ale nikdy ne sám. A teď byl sám a z dohledu země a byl připoután k největ ší rybě, jakou kdy spatřil, k větší rybě, něž o jaké kdy slyšel, a levou ruku měl pořád tak ztuhlou jako zaťatý orlí spár. Slunce vycházelo poprvé od chvíle, co vyplul na moře, když se ryba dala do kroužení v obloucích před člunem… Při třetí obrátce rybu poprvé uviděl. Uviděl ji nejprve jako temný stín, jemuž trvalo tak dlouho, než pro plul pod člunem, že nemohl jeho délce uvěřit… Při tomto okruhu uviděl stařec její oko a dva šedivé přísavné štítonoše, kteří plavali kolem ní… Při příštím okruhu se rybě vynořil její hřbet, ale bylo to příliš daleko od člunu… Při příští obrátce ji skoro dostal. Ale ryba zase vyrovnala a pomalu odplouvala pryč. Zabíjíš mě, rybo, pomyslel si. Ale máš na to právo. Nikdy jsem neviděl většího obra, nic tak krásného a klidného a vznešeného, jako jsi ty, bratře. Tak pojď a zabij mě! Je mi jedno, kdo zabije koho! ... Sebral veškerou svou bolest a zbytek svých sil a svou dávno ztracenou hrdost a postavil je proti smrtelné úzkosti ryby a ryba se převrátila na bok, dotýkajíc se téměř svým mečovitým výrůstkem bednění loďky… Stařec pustil šňůru, stoupl na ni nohou, zdvihl harpunu, jak jen mohl vysoko, a veškerou silou, kterou v sobě právě zburcoval, ji vrazil rybě do boku těsně za ohromnou hrudní ploutev, která trčela do vzduchu do výše jeho hrudníku. Cítil, jak železo vniká dovnitř, a nalehl na ně, aby je vrazil hlouběji, a potom se na ně vrhl celou svou vahou… Přivázal rybu k přídi a k zádi a k veslařské lavičce uprostřed. Byla tak veliká, že mu připadalo, jako by si k boku připoutával mnohem větší člun. Uřízl kus šňůry a přivázal rybě spodní čelist kolem jejího meče, aby se jí neotvírala huba a aby pluli tak hladce, jak to jen půjde. Pak vztyčil stěžeň, dal na místo klacek, který mu sloužil jako vratiráhno, narovnal ráhno, záplatovaná plachta se vzedmula, člun se dal do pohybu a stařec, napůl leže na zádi, vyplul k jihozápadu… HEMINGWAY, Ernest. Stařec a moře. Praha: Odeon 1980. s. 226–262, kráceno.
3
Porovnejte autorské styly a způsob, jakým autoři píší o moři. Hledejte společné a rozdílné motivy. Závěr zapište.
Prozrazovat, jak knihy skončí, není čtenářsky etické. Proto ti z vás, kteří výsledek boje kapitána Achaba nebo starého Santiaga znají, mohou jen naznačit, aby ostatní nalákali některou z knih si přečíst. Obě stojí za to. Kdo má přečteno nebo ho ukázky z nějakého důvodu nezaujaly, může se inspirovat následujícím výňatkem z knihy N. Ka zantzakise Alexis Zorbas a pustit se do četby knížky, které sice nevévodí lov, ale moře v něm hraje svou roli. Moře! Podzimní nádhera, světlem zalité ostrovy, průsvitný závoj drobného deště, který zastíral nesmrtel nou nahotu Řecka. Šťasten, říkám si, komu osud dopřál, aby se v životě plavil Egejským mořem. Je mnoho darů na tomto světě – ženy, ovoce, myšlenky – ale brázdit toto moře za krásného podzimního dne a šeptat si jméno každého ostrůvku, myslím, že není většího blaha, jež by lidské srdce přibližovalo k ráji. Nikde jinde se tak tiše a snadno nepřeneseš ze skutečnosti do snu. Hranice splývají a stěžně nejstarší lodi vyhánějí letorosty a nesou hrozny; opravdu, zde v Řecku je zázrak jistý květ nutnosti. V poledne déšť ustal, slunce protrhlo mraky a ukázalo se svěží, něžné, čerstvě vykoupané a líbalo svými paprsky milované moře a zemi. Stál jsem na přídi a opájel se pohledem na ten zázrak, který končil daleko na obzoru, kde splývalo nebe s mořem – zatímco mazaní Řekové s chtivýma očima mysleli na obchody; nicotné hádky vyvolávaly dojem rozladěného piána, počestné ženy plné zloby – ubohá, každodenní provinciální bída… … Díval jsem se na Zorbase. Seděl na hromadě lodních lan a jeho tvář dostala barvu vosku. Voněl k citró nu, poslouchal cestující, jak jeden hájí krále a druhý Venizelose. Pokýval hlavou a odplivl si. „Plané politizování,“ mumlal s opovržením. (…) Až k večeru se mu zas (oko) vyjasnilo. Zvedl ruku a ukázal na dva velké delfíny, jak vyskakují a předstihují loď. „Delfíni,“ volal pln radosti. Tehdy jsem si všiml, že má na levé ruce zpola useknutý ukazováček. „Co se ti stalo na tom prstě, Zorbasi?“ zeptal jsem se. „Nic,“ odpověděl dotčen, že jsem neměl radost z delfínů, jak očekával. „Nějaký stroj ti ho usekl?“ naléhal jsem. „Co mluvíš o stroji? Sám jsem si ho usekl! „Sám?“ podivil jsem se. „A pročpak?“ „Nepochopíš to, pane,“ řekl a pokrčil rameny. „Přece jsem ti už řekl, že jsem provozoval všechna řemesla. Jednou jsem dělal hrnčíře. Víš, co to je, když vezmeš hroudu bláta a můžeš z ní udělat, co chceš? Frr, frr, kolo a bláto se točí jako posedlé, stojíš nad ním a řekneš si: ,Udělám si džbán, udělám talíř, udělám lampu, udělám cokoli.´ Tehdy jsi, povídám ti, opravdu svobodný.“ (…) „A co prst?“ „Překážel mi při práci. Právě v nejlepším mi ji kazil. Jednou jsem vzal sekáček…“ KAZANTZAKIS, Nikos. Alexis Zorbas. Praha: Odeon 1967. s. 16–18.
A hlavně si všechno přečtěte dřív než Hollywood! Víte, co by se mohlo stát?
4
Příloha k úkolu na výběr Oceán v kuchyni Až budete mít v ruce konzervu s názvem Baltické sardinky, vězte, že uvnitř nejsou sardinky, ale šproty. Ryby ze stejné čeledi sleďovitých, ale menší, tučnější, méně kvalitní, a tedy i levnější než sardinky. Pikantní na tom je, že sardinky ani v Baltu být nemohou, protože mají rády teplou vodu a žijí jen v teplejších oblastech, třeba ve Středozemním nebo Atlantiku. http://ekonomika.idnes.cz/test.aspx?r=test&c=2001M080T01B Šprot je mořská ryba, vzhledově podobná sleďům, která se dříve pokládala za nedorostlé sledě, později urče ná jako jiný druh. Vyskytuje se téměř ve všech mořích ve velkých hejnech. http://www.srecepty.cz/ingredience/sproty Slovo sardinka je jednak pojmenování konkrétní drobné sleďovité mořské rybky, … jednak se tak obecně říká těmto a jim podobným rybičkám, sterilizovaným v oleji nebo v marinádě. Sardel pak je něco jiného než sardinka. Slovem sardel se také pojmenovává sleďovitá mořská rybka, ale jiná. Zatímco sardinka je rodu Sardina, sardel je rodu Engraulis a její další jméno je ančovička… Výraz sardel slouží jako obecné pojmeno vání, sardele jsou rybky – a nemusí to být jen sardele – naložené v soli, z těchto sardelí se pak dělá sardelová pasta. Kuriózní určitě je, že přestože slovo sardinka vypadá jako zdrobnělina od sardel, sardele jsou menší rybky než sardinky. Pojmenování obou druhů ryb a obou typů naložených rybiček pochází od jména ostrova Sardinie ve Středozemním moři, kde se tyto rybky lovily. http://www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/147861 Nápis na výrobku: Albert Quality Rybí očka v aspiku. Rybí výrobek z marinovaných sleďů. Zavináč je zavinutý řez z rybího masa a zeleniny, naložený v kyselém nálevu… Zpravidla se jedná o maso ze sledě… Surová ryba se očistí a nakrájí na plátky, naloží se asi na 24 hodin do solného roztoku a po proprání se dá na další asi dva až čtyři dny do roztoku octu, aby došlo k odstranění hlavy, ploutví a páteře. Po dalším proprání se maso nakrájí na pruhy a na ně se vloží kysané zelí, cibule, okurka či předem uvařená kořenová zelenina. Obložené pásy masa se zavinou a propíchnou párátkem a uloží se na dobu nejméně 3 dnů do octo vého nálevu obsahujícího vodu, ocet, sůl, cukr a koření. www.wikipedie.cz Kaviár jsou jikry z ryb. Pravý kaviár je delikatesou, na které si pochutnávali bohatí Řekové a Peršané již v an tice a připravuje se z jeseterovitých ryb – vyza velká, ruský a hvězdnatý jeseter. V carském Rusku se vyráběl kaviár z jesetera malého – sterleta, který byl považován za nejlepší na světě. Sterlet je dnes na pokraji vyhy nutí. Rozlišujeme dva druhy kaviáru: černý kaviár (z jeseterovitých ryb) a červený kaviár (z lososovitých ryb). Rybu (nejlépe kapra nebo jinou ušlechtilou rybu) vykostíme a na matesy použijeme pouze maso ze hřbetu ryby. Krájíme tenké plátky asi 0,5 cm široké a 5 cm dlouhé, které hodně osolíme z obou stran a necháme v chladu odležet. Za 3 dny je vyjmeme a ochutnáme. Málo slané plátky přisolíme a necháme v chladničce ještě 1 den. Slijeme vodu a v hadříku je osušíme. Dáme do misky, přidáme na kolečka nakrájenou cibuli, nové koření, bobkový list a olej. Promícháme a necháme další 3–4 dny odležet v chladničce, pak můžeme konzumovat. http://www.zoufalirybari.cz/matesy Jikra je samičí pohlavní buňka, vajíčko ryb, mlíčí je samčí pohlavní žláza a samčí pohlavní sekret ryb. 1 cm3 tohoto sekretu obsahuje až 20 mld. spermií.
