3.2 Pfiíjmy ze závislé ãinnosti související s SVJ

Praktick˘ rádce pro spoleãenství vlastníkÛ jednotek Ing. Zdenûk Morávek

ãást 7, díl 3, kapitola 2, str. 1 díl 3, daÀ z pfiíjmu fyzick˘ch osob

7/3.2 Pfiíjmy ze závislé ãinnosti související s SVJ

V praxi je nejčastějším příjmem v souvislosti s SVJ odměna členům výboru SVJ za výkon jejich funkce. Tento příjem je v souladu s § 6 odst. 1 písm. c) ZDP příjmem ze závislé činnosti a jako takový patří do dílčího základu daně podle § 6 ZDP. To zjednodušeně znamená, že se tento příjem zdaňuje jako standardní mzda a pro účely zdanění se SVJ považuje za zaměstnavatele a člen výboru SVJ za zaměstnance (viz § 6 odst. 2 ZDP). To platí i pro pověřeného vlastníka (§ 9 odst. 7 písm. b) ZOVB) a členy případných dalších orgánů SVJ – např. kontrolní komise (§ 9 odst. 7 písm. c) ZOVB).

Pfiíjmy související s SVJ

Poměrné časté ale zřejmě budou i další druhy příjmů spadající do dílčího základu daně podle § 6 ZDP, zejména příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP, tj. příjmy z pracovně právního poměru. Bude se tedy jednat o příjmy plynoucí z pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce.

květen 2008

ãást 7, díl 3, kapitola 2, str. 2

Praktick˘ rádce pro spoleãenství vlastníkÛ jednotek

díl 3, daÀ z pfiíjmu fyzick˘ch osob

Základ danû u závislé ãinnosti

Základem daně je u příjmů podle § 6 ZDP příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky, zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe. Jedná se o významnou změnu, která platí od roku 2008, základem daně již nebude příjem snížený o sražené sociální a zdravotní pojištění, ale naopak příjem zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální pojištění ve výši 26 % a na zdravotní pojištění ve výši 9 %. Takto stanovený základ daně se označuje jako superhrubá mzda. Příjem se o pojistné bude samozřejmě zvyšovat tehdy, pokud se z tohoto příjmu sociální a zdravotní pojištění platí, a je tedy součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Znamená to, že propojení úpravy daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění ještě více nabývá na významu.

P

Příklad: SVJ vyplatí zamûstnanci na základû dohody o pracovní ãinnosti odmûnu 8000,- Kã. Pfiíjem z dohody o pracovní ãinnosti je souãástí vymûfiovacího základu na sociální i zdravotní poji‰tûní, pfiíjem bude na základ danû nav˘‰en o sociální poji‰tûní ve v˘‰i 26 %, tj. 2080,- Kã a zdravotní poji‰tûní ve v˘‰i 9 %, tj. 720,- Kã, základ danû proto ãinní 10 800,- Kã. Příklad: SVJ vyplácí ãlenovi v˘boru odmûnu za v˘kon této funkce ve v˘‰i 2000,- Kã mûsíãnû. Tento pfiíjem je souãástí vymûfiovacího základu na zdravotní poji‰tûní, ale není souãástí vymûfiovacího základu na sociální poji‰tûní (viz dále). Základ danû proto bude ãinit 2180,- Kã, pfiíjem bude nav˘‰en o zdravotní poji‰tûní ve v˘‰i 180,- Kã, tj. 9 % z 2000,- Kã.

květen 2008



Příklad: SVJ vyplácí zamûstnanci na základû dohody o provedení práce odmûnu ve v˘‰i 4000,- Kã. Tento pfiíjem není souãástí vymûfiovacího základu na sociální ani na zdravotní poji‰tûní, základ danû proto bude 4000,- Kã, pfiíjem se o poji‰tûní navy‰ovat nebude.

Způsob zdanění u zaměstnance i nadále závisí na skutečnosti, zda bylo nebo nebylo podepsáno prohlášení k dani podle § 38k ZDP. Pokud podepsáno bylo, postupuje se tak, že od vypočtené zálohy na daň se odečtou příslušné slevy na dani. Pokud podepsáno nebylo, rozhodující je výše vyplaceného příjmu. Pokud se jedná o částku do 5000,- Kč, bude sražena daň zvláštní sazbou daně ve výši 15 % (srážková daň). Pokud bude tato částka překročena, bude vypočtena záloha na daň, ovšem bez uplatnění slev na dani. V případě příjmů, které u zaměstnance, který nepodepsal prohlášení k dani, podléhají zvláštní sazbě daně, se limitní částka 5000,- Kč bude posuzovat před zvýšením o sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatele. Rozhodující pro uplatnění srážkové daně bude tedy výše hrubé, nikoliv superhrubé mzdy. Bližší úprava této problematiky je obsažena v § 6 odst. 4 ZDP.

Prohlá‰ení k dani

V praxi lze předpokládat, že příjmy plynoucí v souvislosti s SVJ budou spíše příjmy příležitostné či vedlejší, proto lze předpokládat, že převážná většina příjmů bude zdaněna jako příjmy bez podepsaného prohlášení k dani. K tomu je ale nutné doplnit, že takto nelze postupovat u všech příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Z postupu podle § 6 odst. 4 ZDP jsou vyloučeny odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, tedy příjmy podle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP. Znamená to tedy, že u členů květen 2008




výboru SVJ takto postupovat nelze a těmto poplatníkům bude vždy sražena záloha na daň, nikoliv srážková daň. P

Příklad: SVJ uzavfielo s jedním z vlastníkÛ dohodu o pracovní ãinnosti na provedení elektrorevizí. Tento zamûstnanec nepodepsal u SVJ prohlá‰ení k dani a dosáhl na základû této dohody o pracovní ãinnosti v pfiíslu‰ném kalendáfiním mûsíci hrubou mzdu ve v˘‰i 4700,- Kã. Vzhledem k tomu, Ïe hrubá mzda, tedy dosaÏen˘ pfiíjem, nepfiesáhl ãástku 5000,- Kã, bude postupováno podle § 6 odst. 4 ZDP a bude uplatnûna sráÏková daÀ ve v˘‰i 15 % (od 1.1. 2009 12,5 %). Základem danû ale bude pfiíjem zv˘‰en˘ o pojistné zamûstnavatele, tj. 6345,- Kã.

P

Příklad: Pfiedsedovi v˘boru SVJ náleÏí mûsíãní odmûna za v˘kon této funkce ve v˘‰i 3000,- Kã. Pfiedseda nepodepsal u SVJ prohlá‰ení k dani, protoÏe jej podepsal ve svém „hlavním“ zamûstnání. Odmûna ãlena statutárního orgánu SVJ je vylouãena z úpravy § 6 odst. 4 ZDP, coÏ znamená, Ïe i pfies skuteãnost, Ïe nebyla pfiekroãena hranice 5000,- Kã, bude sraÏena záloha na daÀ, nikoliv sráÏková daÀ.

Povinnost podat daÀové pfiiznání

květen 2008

Velmi důležitou souvislostí s výše uvedeným je povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Jak totiž vyplývá z § 38g odst. 2 ZDP, pokud má poplatník příjmy od dvou nebo více plátců současně (stačí i v jednom měsíci v roce) a oba plátci (zaměstnavatelé) srazí z těchto příjmů zálohu na daň (nikoliv srážkovou daň), potom je tento poplatník povinen za příslušné zdaňovací období podat daňové přiznání a není možné to řešit ročním zúčtováním záloh. Vzhledem ke skutečnosti, že v případě členů výboru bude vždy sražena záloha na daň, protože



u těchto příjmů nelze uplatnit postup podle § 6 odst. 4 ZDP, budou v řadě případů tito členové výboru povinni podávat daňové přiznání. Bude tomu tak tehdy, kdy člen výboru bude zaměstnanec a výkon funkce člena výboru bude jeho vedlejší činností. Příklad: âlen v˘boru je zamûstnancem, u svého zamûstnavatele pobírá mûsíãní mzdu ve v˘‰i 25 000,- Kã a podepsal u nûj prohlá‰ení k dani. Souãasnû je ãlenem v˘boru SVJ a za v˘kon této funkce pobírá mûsíãní odmûnu ve v˘‰i 500,- Kã.

P

Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe tomuto poplatníkovi jsou mûsíãnû sráÏeny dvû zálohy na daÀ od dvou plátcÛ souãasnû, musí ãlen v˘boru za pfiíslu‰né zdaÀovací období vÏdy podat daÀové pfiiznání k dani z pfiíjmu fyzick˘ch osob. Příklad: Starobní dÛchodce je ãlenem v˘boru SVJ. Za tuto svou ãinnost pobírá mûsíãní odmûnu ve v˘‰i 1000,- Kã. Starobní dÛchod je pfiíjem, kter˘ je osvobozen od danû. Pokud odmûna za v˘kon funkce ãlena v˘boru SVJ je kromû starobního dÛchodu jedin˘m pfiíjmem tohoto poplatníka, nic nebrání tomu, aby u SVJ podepsal prohlá‰ení k dani. Tento poplatník potom daÀové pfiiznání podávat nemusí. Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe to je jedin˘ zdaniteln˘ pfiíjem tohoto poplatníka, nebyl by povinen podávat daÀové pfiiznání ani v pfiípadû, kdy by prohlá‰ení k dani nepodepsal. Tyto skuteãnosti vypl˘vají z úpravy obsaÏené v § 38g ZDP.

Domnívám se, že v řadě případů se budou právě starobní důchodci podílet na chodu SVJ, ať už jako členové výboru, nebo jako např. příležitostní zaměstnanci s příjmy plynoucími od SVJ. V této souvislosti je důležité upozornit, že pro tyto poplatníky bude zpravidla výhodné podepsat prohlášení k dani, které jim umožní uplatňovat slevy na dani. Novela ZDP

DÛchodci

květen 2008




provedená zákonem č. 261/2007 Sb. totiž odstranila omezení při uplatnění základní slevy na poplatníka. Od roku 2008 mohou starobní důchodci uplatňovat základní slevu na dani ve stejném rozsahu jako ostatní poplatníci. P

Příklad: Starobní dÛchodce je ãlenem v˘boru SVJ. âlenÛm v˘boru náleÏí odmûna ve v˘‰i 1 500,- Kã mûsíãnû. Kromû starobního dÛchodu, kter˘ je osvobozen od danû, se jedná o jedin˘ pfiíjem tohoto poplatníka, nic tedy nebrání tomu, aby dÛchodce u SVJ podepsal prohlá‰ení k dani. JestliÏe tento poplatník podepí‰e prohlá‰ení k dani, má nárok od roku 2008 uplatnit základní slevu na dani, která ãinní 2070,- Kã mûsíãnû. Je tedy zfiejmé, Ïe z pfiíjmÛ 1 500,- Kã nebude dÛchodce odvádût Ïádnou daÀ. Pfii úpravû do konce roku 2007, kdy byla základní sleva na dani 600,- Kã mûsíãnû, by dÛchodce nemûl nárok tuto slevu uplatnit a daÀ by proto z tohoto pfiíjmu odvádûl, a to i v pfiípadû podepsaného prohlá‰ení k dani.

Je ale nutné zdůraznit, že prohlášení k dani může poplatník podepsat pouze u jednoho plátce, tj. u jednoho zaměstnavatele, a učiní tak zpravidla u toho, od kterého mu plyne vyšší příjem. Proto při souběhu více příjmů prohlášení k dani zřejmě podepisováno u SVJ nebude. Ovšem právě u starobních důchodců či např. u studentů bude tato situace nastávat mnohem častěji, protože u nich se mnohem spíše bude jednat o jediný zdanitelný příjem. Pfiíjmy, které nejsou pfiedmûtem danû

květen 2008

ZDP v § 6 odst. 7 vymezuje některé příjmy, které nejsou u zaměstnanců předmětem daně. Vzhledem k tomu, že členové výboru, případně jiného orgánu SVJ, jsou považováni za zaměstnance, vztahuje se tato úprava také na tyto poplatníky. Stejně tak se samozřejmě vztahuje i na běžné zaměstnance, se kte-



rými SVJ uzavře pracovní smlouvu či některou z dohod. V prvé řadě se jedná o náhrady cestovních výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a to do výše stanovené nebo umožněné zákoníkem práce pro zaměstnance zaměstnavatele ve veřejném sektoru (blíže viz § 109 odst. 3 ZP). Tito zaměstnavatelé jsou zákoníkem práce v porovnání s ostatními zaměstnavateli omezeni v poskytování cestovních náhrad, resp. stanovené náhrady jsou pro ně závazné, kdežto ostatní zaměstnavatelé mohou poskytovat i cestovní náhrady vyšší. Je potřeba poznamenat, že SVJ zákoník práce do této veřejné sféry nezahrnuje, proto mohou poskytovat cestovní náhrady bez omezení. U zaměstnanců jsou ale tyto cestovní náhrady nezdaňované pouze ve výši, která je stanovena pro zaměstnavatele veřejného sektoru. Příklad: SVJ poskytuje ãlenÛm v˘boru náhrady cestovních v˘dajÛ. Pfiedseda v˘boru SVJ se zúãastnil pracovní cesty, která trvala 8 hodin, má tedy nárok na stravné. Stravné je mu poskytnuto ve v˘‰i 80,- Kã.

Náhrady cestovních v˘dajÛ

P

Maximální stravné pro zamûstnance ve vefiejném sektoru je pfii pracovní cestû 5 aÏ 12 hodin 69,- Kã. Tato ãástka tedy nebude u pfiedsedy v˘boru SVJ pfiedmûtem danû, ãástka nad tuto hranici, tj. 11,- Kã, jiÏ pfiedstavuje zdaniteln˘ pfiíjem, ze kterého se také odvádí pojistné. Poznámka: ¤e‰eno z hlediska zdanûní.

Další případ příjmu, který není předmětem daně, jsou částky přijatých záloh, nebo částky přijaté jako náhrada prokázaných výdajů, které zaměstnanec za zaměstnavatele hradil. Tyto příjmy jsou uvedeny v § 6

Pfiijaté zálohy

květen 2008




odst. 7 písm. c) ZDP. Jedná se o situace, že zaměstnanec přijme od SVJ zálohu, za kterou má pro potřeby SVJ něco pořídit. P

Příklad: Jeden z vlastníkÛ bytu vykonává na základû dohody o pracovní ãinnosti pro SVJ práci údrÏbáfie. Od ãlena v˘boru, kter˘ je souãasnû pokladníkem SVJ, si vyzvedne zálohu ve v˘‰i 500,- Kã, za kterou má pofiídit nov˘ zámek do vchodov˘ch dvefií. Následnû pfiinese doklad na pofiízení zámku za 420,- Kã a 80,- Kã vrátí do pokladny. Smyslem v˘‰e uvedeného ustanovení je jednoznaãné vylouãení pfiijaté zálohy ve v˘‰i 500,- Kã z pfiedmûtu danû. Situaci je nutné posuzovat tak, Ïe i takto pfiijatá záloha je v podstatû pfiíjmem zamûstnance.

Druhou situací je postup, kdy si zaměstnanec zálohu předem nevezme, výdaj uhradí ze svých finančních prostředků a následně jsou mu tyto prostředky vyplaceny na základě předloženého dokladu. Tato situace bude v praxi, zejména u běžných výdajů nižší hodnoty, určitě ještě častější. Z výše uvedeného vyplývá, že takto získaný příjem není u zaměstnance předmětem daně. Ochranné pracovní prostfiedky apod.

Poslední skupina těchto příjmů souvisí s osobními ochrannými pracovními prostředky, pracovními oděvy atd., tedy oblastí bezpečnosti práce (§ 6 odst. 7 písm. b) ZDP) a náhradami za opotřebení vlastního nářadí (§ 6 odst. 7 písm. d) ZDP). Domnívám se, že tyto případy nebudou u SVJ tak časté, nicméně posuzování je stejné jako v ostatních dvou případech.

Pfiíjmy osvobozené od danû

ZDP pak v § 6 odst. 9 vymezuje poměrně široký okruh příjmů osvobozených od daně, které se týkají speciálně zaměstnanců. Z těchto příjmů je možné ve vztahu k SVJ uvést:

květen 2008



➾ částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací, související s předmětem jeho činnosti, s výjimkou částek vynaložených na zvýšení kvalifikace; bude se jednat o případy různých seminářů, školení, kurzů atd., samozřejmě za podmínky, že budou souviset s činností SVJ. Příklad: SVJ vy‰le svého pfiedsedu v˘boru na semináfi k novele Zákona o vlastnictví bytÛ. VloÏné na semináfi ãiní 900,- Kã, SVJ vloÏné uhradí. Z pohledu pfiedsedy v˘boru se jedná o pfiíjem osvobozen˘ od danû.

P

➾ částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci. Další osvobozené příjmy se podle mého názoru SVJ budou týkat zcela okrajově. Na závěr této část uveďme konkrétní příklad postupu zdanění zaměstnance SVJ. Příklad: SVJ zamûstnává jednoho zamûstnance s mûsíãním pfiíjmem 15 000,- Kã. Tento zamûstnanec podepsal u SVJ prohlá‰ení k dani, uplatÀuje základní slevu na poplatníka a vyÏivuje dvû dûti. Platí si soukromé Ïivotní poji‰tûní ve v˘‰i 500,- Kã mûsíãnû.

P

květen 2008




Hrub˘ pfiíjem Sociální poji‰tûní (8 %) Zdravotní poji‰tûní (4,5 %) Sociální poji‰tûní zamûstnavatel (26 %) Zdravotní poji‰tûní zamûstnavatel (9 %) Základ danû Základ danû na stovky nahoru Záloha na daÀ (15 % ze základu danû) Sleva na poplatníka DaÀové zv˘hodnûní Záloha na daÀ po slevách DaÀov˘ bonus âist˘ pfiíjem 15 000–1200–675+805

15 000 1 200 675 3 900 1 350 20 250 20 300 3045 2070 975 0 805 13 930

Poznámka k v˘poãtu: Základem danû je hrub˘ pfiíjem nav˘‰en˘ o sociální a zdravotní poji‰tûní hrazené zamûstnavatelem, pojistné se ale zamûstnanci sráÏí pouze z hrubého pfiíjmu, tj. hrubé mzdy. Zji‰tûná záloha na daÀ se sniÏuje o slevy na dani, v pfiípadû daÀového zv˘hodnûní na vyÏivované dûti se postupuje tak, Ïe nevyãerpaná ãástka je daÀov˘m bonusem, kter˘ zamûstnanci vyplatí zamûstnavatel jako souãást jeho ãisté mzdy.

✔ Odměna za výkon funkce člena výboru, případně člena jiného orgánu SVJ, je příjmem ze závislé činnosti. ✔ Příjmy členů výboru se tedy zdaňují stejně jako příjmy jiných zaměstnanců, SVJ se považuje za zaměstnavatele. ✔ Základem daně u závislé činnosti je tzv. superhrubá mzda, tj. hrubý příjem navýšený o sociální a zdravotní pojištění, které je povinen z těchto příjmů odvádět zaměstnavatel.

květen 2008



✔ Způsob zdanění příjmů zaměstnance závisí na skutečnosti, zda bylo či nebylo podepsáno prohlášení k dani. ✔ U odměny člena výboru či jiného orgánu SVJ nelze uplatnit zdanění srážkovou daní ve výši 15 % při příjmu, který nepřevýší 5000,- Kč měsíčně, vždy tedy bude sražena záloha na daň. Tato skutečnost v řadě případů povede k povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. ✔ ZDP v § 6 vymezuje příjmy, které nejsou u zaměstnance předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny. Tato úprava se samozřejmě vztahuje i na zaměstnance SVJ.

květen 2008


květen 2008


3.2 Pfiíjmy ze závislé ãinnosti související s SVJ

Recommend Documents