3. Kriminalita, ná silí, pachatelé , obě ti, vina a trest. 3.1.Kriminalita 3.1.1. Pojem, struktura, dynamika, př íčiny Kriminalita (zloč innost, trestná č innost) je sociálně patologický m jevem, který narušuje harmonický vý voj společ nosti, je pro společ nost dysfunkč ní a společ ensky škodlivý . Kriminalita narušuje základní pravidla společ enské ho řádu a lidské ho soužití, působí společ nosti i státu znač né materiální a nemateriální škody, obětem způsobuje škody fyzické , psychické a společ enské , ve společ nosti vyvolává atmosfé ru strachu, nejistoty a nedůvěry. Kriminalita je multifaktoriální jev, má společ enské i osobnostní charakteristiky, sociologické , psychologické , trestněprávní aj. Z hlediska legá lního pojetí je kriminalita souhrn č inů, které porušují právní normy společ nosti na konkré tním území (státu) v konkré tním č ase. Prá vnínormy se lišístá t od stá tu (např. popírá ní holocaustu) Sociologicképojetí kriminality je širší a mé něpřesné . Zahrnuje společ ensky nebezpeč né , ohrožující, protispoleč enské (antisociální) č iny, společ ností odmítané , které ale z hlediska platné ho práva nemusí naplňovat skutkovou podstatu trestné ho č inu. (Prostituce, šikana, některé formy domácího násilí aj.)
Informace o legá lníkriminalitě získáváme ze statistik orgánů č inný ch v trestním řízení (policejní statistika, justič ní statistika). Prostřednictvím těchto statistik získáváme informace pouze o kriminalitě zjevné (registrované ), tj. té , která vyšla najevo a byla proto evidována v oficiálních statistikách. Jde tedy jen o č ást kriminality skutečné . O další č ásti spáchané trestné č innosti se orgány č inné v trestním řízení nedozví, a proto nemůže bý t registrována v oficiálních statistikách. Jde o skrytou (latentní) kriminalitu. Míru latentní kriminality (tj. jaká č ást skuteč né kriminality nevyjde najevo a není tedy registrována) ovlivňuje zejmé na intenzita formá lní a neformá lníkontroly, tolerance poškozených a ú roveň prá vního vědomí občanů. Je zřejmé , že tato míra se u jednotlivý ch trestný ch č inů podstatně liší. (Obtížnost odhalení, neochota oběti nebo veřejnosti ohlásit daný č in atd.)
Kdo sbírá statistické údaje: 1. Statistika Ministerstva vnitra Č R 2. Statistika Ministerstva spravedlnosti Č R
Statistika Ministerstva vnitra Č R (policejní statistika) eviduje údaje o zjištěné kriminalitě, tj. jednak zjištěné (tj. policií registrované ) trestné č iny, jednak osoby charakterizované jako pachatelé trestný ch č inů. Trestný č in se vykazuje podle místa spáchání. Pro označ ení jednotlivý ch druhů trestný ch č inů se používá klasifikace, která se v některý ch případech odlišuje od jejich označ ení v trestním zákoně(např. kapesní krádeže, krádeže věcí z automobilů).
Jednotlivé trestné č iny se zařazují do skupin: majetková kriminalita hospodářská kriminalita násilná kriminalita mravnostní kriminalita organizovaná kriminalita kriminalita mládeže a proti mládeži (návykové látky a TČ )
Statistika Ministerstva spravedlnosti Č R (justič ní statistika) zahrnuje statistiku státních zastupitelství a soudů. Obsahuje údaje o známý ch pachatelích , vč etněpachatelů, u nichž došlo k odložení věci před zač átkem trestního stíhání, např. z důvodu amnestie, nepříč etnosti č i nedostatku věku), obžalovaný ch osobách a pravomocněodsouzený ch osobách. Vedle poč tu osob je evidován i poč et trestný ch č inů.Statistika eviduje té ž způsoby vyřízení věci a strukturu uložený ch trestů a ochranný ch opatření. Informace o sociologické kriminalitěse získávají z nejrůznějších zdrojů – vý zkumné studie, informace ze škol, zdravotnický ch zařízení, organizací poskytujících psychosociální služby aj. Při používání statistik a dalších údajů o kriminalitě(zejmé na těch, se který mi se setkáváme ve sdělovacích prostředcích) je proto důležité rozlišovat zdroje údajů.
podle pachatelů - pohlaví, věk, státní příslušnost, prvopachatelé , recidivisté
Pohlaví Kriminalita žen je tradič něnižší – 8 - 10% celkové kriminlity světověstoupající tendence - mění se postavení ženy nerovnoměrný podíl žen u jednotlivý ch druhů kriminality více majetková (podvody), mé něnásilná (vý jimka vražda novorozence)
Věk děti do 15 let - není trestní odpovědnost - problé m snížení hranice mladiství - 15-18 let mladí dospělí – 18-24 let podíl dětí a mladistvý ch na celkové kriminalitěroste, zvyšuje se brutalita a závažnost trestný ch č inů. Zastoupení jednotlivý ch druhů kriminality uvedený ch v grafu je komentováno v následujících č ástech příspěvku. Podíly vyjmenovaný ch druhů kriminality, v č lenění podle policejního Evidenč něstatistické ho systé mu kriminality (ESSK), se v posledních více než deseti letech příliš nemění. Nejpočetně ji zastoupenétrestnéčiny a zá važ nétrestnéčiny Z pohledu policejních statistik za rok 2005 a jednotlivý ch položek TSK se jedná o tyto trestné č iny: Nejpoč etnější: Krádež, konkré tně krádeže věcí z automobilů (15 % z celkové kriminality), krádeže vloupáním do nespecifikovaný ch objektů (9 %), krádeže v nespecifikovaný ch objektech (7 %), krádeže motorový ch vozidel dvoustopý ch (6 %). Následují krádeže kapesní, úvěrové podvody, zanedbání povinné vý živy a maření úředního rozhodnutí. Nejzávažnější: vraždy – jejich poč et byl v roce 2005 nejnižší od roku 1989. Dokonány byly 104 vraždy. Zastavil se růst poč tu loupeží. Ublížení na zdraví, znásilnění, nebezpeč né vyhrožování, tý rání osoby žijící ve společ né m obydlí a svěřené osoby, pohlavní zneužívání – tj. evidované trestné č iny násilné ho charakteru - celkověv roce 2005 poklesly – srov. graf 4.
Zná mípachatelé(prvopachatelé , recidivisté , mládež, ženy a cizinci) Poč et známý ch pachatelů (policií stíhaný ch a vyšetřovaný ch osob) poslední 3 roky stagnuje na poč tu cca 121 tis. osob, přič emž poč et dospělý ch pachatelů se mírně zvý šil a poč et pachatelů mladších 18 let klesl (u mladších 15 let klesl vý razně). Poklesl i podíl dětí a mladistvý ch na poč tu všech pachatelů. Poprvé se pokles projevil po nabytí úč innosti velké novely TZ v roce 2002 a podruhé v roce platnosti nové ho zákona o mládeži (č .218/2003 Sb.), tj. v roce 2004. V obou případech došlo k dekriminalizaci nemalé ho poč tu útoků proti majetku páchaný ch touto skupinou delikventů. Nejvíce dospělý ch známý ch pachatelů bylo evidováno v roce 2000 – 112 tis. osob a dětí a mladistvý ch v roce 1996 – cca 23 tis. osob. V roce 2005 bylo evidováno cca 112 tis. dospělý ch a cca 10 tisíc dětský ch a mladistvý ch pachatelů ( z toho 3,3 tis.osob mladších 15ti let). Trestná č innost žen je trvale na vzestupu.Od roku 1993 do roku 2005 se roč ní poč et pachatelek zvý šil z cca 9 tis. na více než 17 tis. osob a jejich podíl mezi všemi známý mi pachateli vzrostl z 8 % na té měř 14 %. Poč ty pachatelů-cizinců jsou stabilní a jejich podíl mezi všemi známý mi pachateli se od roku 1993 pohybuje okolo 6 %. V roce 2005 to představovalo cca 7 tis. osob. Nejvyšší podíl těchto pachatelů je v Praze – cca 15 %. Podíl prvopachatelů mezi pachateli trestné č innosti zůstává stále vysoký a v roce 2005 č inil cca 53 %. Podíl recidivistů v posledních letech zač íná stoupat – v roce 2005 se oproti roku 2004 zvý šil o té měř 2 % - na 46 % - je to nejvyšší hodnota za poslední desetiletí.
Meziná rodní srovná ní Mechanický m srovnáním policejních statistik okolních zemí za rok 2004 můžeme dojít k lichotivé mu poznání, že tento index je, s vý jimkou Polska, nejnižší a té měř obdobný jako na Slovensku. Jen pro ilustraci uvádím dostupné statistické údaje o poč tech trestný ch č inů v okolních státech v roce 2004 v poměru k poč tu trvale tam žijících obyvatel: SR uvádí cca 3 600 tr.č inů na 100 000 obyvatel, avšak Rakousko – 7 844, Německo – 7 966, Polsko pak jen 2 282 tr.č inů. Vý razněvyšší ukazatele než Č R uvádí i Francie, Anglie a Wales, Nizozemí a č etné jiné státy. Avšak bez hloubkové analý zy jsou tyto údaje navzájem nesrovnatelné a vedou ke zcela chybný m závěrům. Blíže je toto té ma rozvedeno v pasáži o mezinárodním srovnání statistik o kriminalitě. Mezinárodní srovnání celkové úrovně kriminality v jednotlivý ch zemích v jednoduché m grafu č i tabulce je nemožné , protože komentář k takové prezentaci by musel bý t mnohostránkový , a stejně by nemohl vystihnout všechny rozdíly ve srovnávaný ch č íslech. Proto se od takový ch srovnání v souč asnosti již upouští.
Přehlednější jsou srovnání dílč ích aspektů kriminality, z nichž je usuzováno na celkovou kriminální scé nu. Také hodnocená č asová období se zřídka podaří sjednotit. Pokud ano, tak se znač ný m č asový m odstupem. Dnes např. to jsou údaje z období kolem roku 2001 a v EU za období do roku 2003. Do roku 2001 máme statistiky jak o nápadu trestné č innosti v jednotlivý ch zemích té měř celé ho světa, o poč tu objasněný ch trestný ch č inů, poč tu stíhaný ch, odsouzený ch a vězněný ch osob, tak i poč tu příslušníků policie. Za EU do roku 2003. Avšak analý za všech těchto dostupný ch údajů, jejich vzájemné srovnání již komplikuje nová situace v mnoha z těchto zemích, změny legislativy a způsobů statistické ho zpracování dat, radikální změny politický ch cílů v oblastech bezprostředně kriminalitu ovlivňující č i potírající atd., takže pracnost i jen povrchní analý zy by byla neúč elná a užiteč nost předpokládané následné synté zy by bylo možno velmi lehce zpochybnit. Souhrn a zá vě r Vý voj evidované kriminality v Č R v poslední doběstagnuje. Je reálný předpoklad, že doba chaotické ho nárůstu kriminality, vzniku mnoha jejích nový ch projevů, dovoz dalších dosud neznámý ch druhů kriminality z ciziny je již definitivněza námi. Snad je za námi i urč itá bezradnost, jak vzniklou situaci úč elněřešit, a nastává období urč ité stabilizace problé mů a základních způsobů přístupu k jejich řešení. Do popředí zájmu jak politický ch představitelů, tak i orgánů č inný ch v trestním řízení se dostává nejen kriminalita jako taková, ale i opatření směřující proti ostatním sociálně patologický m jevům kriminalitu podporujícím a ovlivňujícím, a to podle nalé havosti, s ohledem na další společ enský vý voj v zemi, po dohoděs okolními státy, EU apod. (zkrá ceno) Předchozí text představuje podrobné informace o vý voji a struktuře kriminality v Č R v posledních letech. Při jeho interpretaci je ale třeba jisté opatrnosti a hlubší orientace v jednotlivý ch otázkách, jak autorka sama uvádí. Přestože v celkové statistice převládají „mé ně závažné “ trestné č iny, nejrůznější krádeže, neplacení vý živné ho atd. důsledky i těchto č inů mohou bý t pro jednotlivé oběti velmi závažné . Navíc dochází ke zvyšování brutality a bezohlednosti, k nárůstu některý ch nový ch společ ensky závažný ch trestný ch č inů,trestný ch č inů (korupce), k narůstání vlivu organizované ho zloč inu. Novédruhy kriminality tržní hospodářství, otevření hranic, demokracie hospodářsko-finanč ní machinace neplacení faktur, úvěrové podvody, daňové podvody, „tunelování“
poč ítač ová kriminalita vydírání podnikatelů, „ vý palné “ „vraždy na objednávku“, únosy praní špinavý ch peněz organizovaný zloč in - drogy, prostituce, obchod se ženami a dětmi, , zbraně Př íčiny kriminality Podrobněji bude té ma probráno v kapitole Teorie vzniku sociá lních deviací, vč . Již teď je ale možno upozornit na některé vlivy: Situace ve světě Situace v Č R - transformace Důsledky civilizač ních trendů moderní společ nosti- globalizace - problé my ekologické , ekonomické , sociální, politické , - mísení kultur - migrace z chudé ho „jihu“, Evropa „multikulturní směs“ - vzrůst extremismu - informač ní tlak, masmedia, reklama - kulturní mezera - zaostávání morálky za vědou a technikou (existenciální úzkost narůstá) Některé další příč iny např. antisociální porucha osobnosti - USA - 3% mužů, 1% žen Násilnická menšina - 6% násilněse chovajících jedinců odpovídá za většinu (70%) nejtěžších zloč inů
Charakteristika ná mezdných vrahů Skupina ná mezdných vrahů, kteřístá li v letech 1995- 96 před pražskými soudy, nebo kteří jsou za tyto činy ve vazbě, je specifickou skupinou pachatelů zá važných trestných činů.Č trná ct pachatelů tvoříhomogenní vzorek a do jisté míry vykresluje karikaturu určitých dnešních postojů. Jde o mladé muže, většinou dosud netrestané, průměrně a nadprůměrně inteligentní, v podstatě duševně zdravé, jen extrémně narcistické a egocentrické. Považují se za podnikatele či pracovníky v oblasti soukromých bezpečnostních služeb, „ ochranek" či „ bodyguards". Č asto začínali jako vyhazovači na diskotéká ch, v barech a v erotických klubech. Pak byli opakovaně najímá ni na „ vymahačky", jak říkají vymá há ní dluhů, zastrašová ní konkurence a podobné ná silné činnosti. Vraždu pojímají jako logické vyú stění procesu podniká ní, které začíná půjčová ním peněz či nesplá cením faktur, nedodržová ním slibů a smluv, pokračuje vymá há ním dluhů, vydírá ním, terorizová ním dlužníků či obchodních partnerů a končí jejich likvidací. O vraždě tito lidé hovoříjako o kšeftu, zaká zce, mluví o zá konech trhu, nabídce, poptá vce, riziku podniká ní. Své zatčení považují za smůlu v podniká ní, bojí se jen svých spolupachatelů a těch, kteříje najali, často je ze strachu o život neprozradí. Jako vysvětlení uvá dějí, že kdyby to neudělali oni, „ udělal by to nějaký Rus levněji.:" Pochá zejíz nekriminá lních, tzv. normá lních rodin, často komunistických funkcioná řských a dnes podnikatelských. S rodiči se nestýkají, říkají, že ti mají dnes jest méně času než dříve, také podnikají. Od dětství byl jejich hmotný standard vyšší než ostatních dětí. Dostá vali peníze jako dá rky k narozeniná m a svá tkům, za vysvědčení a nyní žijí ve vysoce nadprůměrných hmotných podmínká ch. Nejde tedy o zločinnost z chudoby. Jejich hlavni zá jmy a zá bavy .souvisejís jejich narcismem: jsou to rychlá drahá auta, zbraně, bojová umění, agresivní sporty, kulturistika, hrací automaty a hazardní hry. Všichni do jednoho uvá dějí, že trá ví mnoho času před videem a sledují „ akčň á ky“a „ porná če", knihy nečtou vůbec, z novin jen někdy Blesk či Expres. Svou prá ci považují za rovnocennou s jinými podnikatelskými aktivitami o a proto demonstrují, že nemají sebemenší pocit viny. Považují se za profesioná ly. Na vrcholu jejich hodnotové orientace jsou peníze, opovrhují hodnotami prá ce. Před činem dlouhodobě nepracovali, přizná vají, že se často nudili. Přizná vají, že žili v blahobytu, připouštějí, že si nedovedli peníze užít. Věci veřejné je zajímají jen z aspektu ekonomického, zá kony hluboce opovrhují, ale za hlavní politický ú kol považují privatizaci. Z politiků obdivují Vá clava Klause, často jej citují a často dodá vají, že „ ještě ten Slá dek má v hodně věcech pravdu". Jsou rasističtí a netolerantní, zejména ve vztahu k Rómům. O Vá clavu Havlovi téměř jednohlasně říkají „ toho neuzná vá m". Otá zky na zá ležitosti vztahové, problémy solidarity, pomoci apod. chá pou jako nezá vaznou provokaci, arogantně se jim smějí. Se svými manželkami či partnerkami nežijí, o své děti a rodiče se nestarají, ve vazbě jsou zoufalí z toho, jak jsou opuštění. (Psycholog Slavomír Hubálek)
Charakteristika průměrné ho pachatele nájemné vraždy: věk: kolem 30 let
pohlaví: muž vzdělání: vyuč en povolání: podnikatel vražedná zbraň: pistole motiv vraždy: dluhy a jiné finanč ní nesrovnalosti Pramen:Studie IKSP
Př ípad brutá lního trestné ho činu dvou mladistvých. Soud potrestal dva mladíky, kteříčtvrtili a vařili těla svých obětí. Vladislav Roubíček odešel od pražského městského soudu s pětadvacetiletým trestem, AlešLajtá r dostal o deset let méně. U Roubíčka soud uvažoval o uložení doživotního trestu. Rozhodlo především jeho mlá dí a dětství, které prožil. Strá vil ho v ú stavech nebo s otcem, který ho za sebemenší provinění krutě bil. „ Ve své praxi jsem sice nikdy nezažila tak hroznou likvidaci těl" řekla stá tnízá stupkyně. Jednadvacetiletý Vladislav Roubíček a o dva roky mladší Lajtá r se počá tkem loň ského roku přistěhovali do pražského bytu ke staršímu homosexuá lnímu pá ru. Asi po dvou měsících soužitíse rozhodli oba muže zabít a získat jejich byt. Nejdříve jim nakapali do večeře rtuť z teploměrů, ale jednapadesá tiletý MilošKnorr i o čtyři roky mladší Stefan Kiss ú tok přežili. Roubíček proto srazil Knorra k zemi a společně ho potom udusili polštá řem. Polootrá vený Kiss přišel na řadu rá no. Roubíček ho nejdříve udeřil skleněnou vá zou do hlavy a nakonec ho uškrtil. Obě těla ležela přes týden ve skříni. Problémy se zá pachem řešili vrahové přípravkem Sá vo a voň avkami. Nakonec se ale Roubíček rozhodl k radiká lnímu řešení. Těla rozporcoval pilou a jedno dokonce kvůli urychlení rozkladu vařil a pekl. Ostatky zakopali za domem, kde je o tři měsíce později našli dělníci. Oba mladíci strá vili většinu dětství v různých ú stavech. Podle policistů se později živili prostitucí. Psychologové potvrdili, že dvojici dominoval starší Roubíček. Jeho ná prava je podle jejich mínění takřka vyloučená , a dokonce připustili i to, že by mohl ve vraždění v budoucnosti pokračovat.
