P estupek, zlo in a trest O ekávané výstupy dle RVP GV: Žák
rozlišuje trestný in a p estupek, vymezí podmínky trestní postižitelnosti ob an a uvede p íklady postih trestné innosti rozeznává, jaké p ípady se eší v ob anském soudním ízení a jaké v trestním ízení
Užite né internetové adresy: www.justice.cz - stránky eského soudnictví a Ministerstva spravedlnosti www.statnisprava.cz a www.portal.gov.cz - oba servery odkazují na kompletní seznam státních institucí Trestní zákon dostupný nap . z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/1401961Sb.html http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_zakon/ http://www.cschi.cz/urppz/tzakon.asp Trestní ád dostupný nap . z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_rad/ http://www.otevrete.cz/ - web pro otev enost ve ejné správy Do oblasti práva ve ejného spadají dv velká právní odv tví- právo správní a trestní. V obou oblastech vystupuje stát jako ten, kdo rozhoduje o našich právech a povinnostech a zárove naše práva chrání. podíváme se na ob tato odv tví, na to, co mají spole ného a na co se specializují. Pojem a prameny správního práva Správní právo je velmi široká oblast práva, kde o právech a povinnostech jak fyzických, tak právnických osob rozhoduje n jaký orgán státní správy. je to tedy souhrn norem týkajících se výkonné státní moci a ve ejné správy- tj. normy o organizaci a innosti státního administrativního aparátu a o územní samospráv . Toto odv tví práva je charakteristické svou rozsáhlostí a r znorodostí ( íká se, že je to nejrozsáhlejší a nejrozmanit jší oblast práva), což je zp sobeno tím, že nám stát zasahuje do ohromného množství životních situací (k naší radosti i sm le). P sobnost orgán státní správy se týká nap . ob anských záležitostí, školství, sociální pé e, zdravotnictví, stavebnictví, ve ejného po ádku a spousty dalších oblastí, které spolu jinak v bec nebo tém v bec nesouvisejí. Nejd ležit jším pramenem správního práva je samoz ejm Ústava R, dále pak zákon o obcích, zákon o správním ízení (správní ád), o Policii R a ada dalších. Správní ízení Správní ízení je zákonem upravený postup, jak správní orgány jednají a rozhodují o právech a povinnostech ú astník tohoto ízení, jimiž mohou být jak fyzické, tak právnické osoby. Toto správní ízení vedou orgány státní správy, kterým daná oblast p ísluší. Nap . Oficiální informace o tom, jak postupovat ve správním ízení v problematice zam stnanosti, podává Ministerstvo práce a sociálních v cí:
http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/pravpov_uch/sprizeni úkol: Zjist te, který orgán správní správy bude rozhodovat o: vydání idi ského pr kazu, ud lení živnostenského oprávn ní, ud lení pokuty za špatné parkování, ud lení pokuty za rušení no ního klidu, o vašem sporu se sousedem o padající plot, o tom, zda si m žete p istav t k domu garáž a pod. Jinak: Ve skupinách vypracujte p ehled problém ( ím bizarn jší, tím lepší), s nimiž se m žete obrátit na orgány státní správy. snažte se vyjmenovat co nejvíce r zných ú ad . Podle zákona musí orgán postupovat tak, aby váš problém vy ešil sv domit , v as, bez pr tah a použil p i tom co nejvhodn jší cestu k ešení. úkol: Zjist te, zda a jak je možné se proti rozhodnutí orgánu státní správy odvolat. Platí jednotné pravidlo a nebo záleží na tom, o jaký p ípad a ú ad se jedná? Kdo je tzv. ú astník ízení? ten, o jehož právech a povinnostech se jedná (nap . ve stavebním ízení jsem to já, když si chci na svém pozemku p istav t ke svému pozemku garáž) ten, jehož práva nebo povinnosti mohou být rozhodnutím v ízení dot ena (nap . soused, který vlastní pozemek p iléhající k tomu mému) ten, kdo tvrdí, že rozhodnutí ve správním ízení by mohlo omezit jeho práva do doby, než se prokáže opak (nap . vedlejší soused, který tvrdí, že mu moje p istavená garáž zastíní záhonek r ží) Fáze ízení zahájení ízení – je podán návrh (písemn i ústn ) nebo vzjde podn t od správního orgánu pr b h ízení – zjiš uje se, vyhodnocuje, dokazuje (výslechy zú astn ných i sv dk , posudky, dokumenty) vydání rozhodnutí – správní orgán uzav e ízení a vydá rozhodnutí, v n mž se rozhoduje o právech i povinnostech ú astníka- rozhodnutí musí obsahovat výrok (nap . právo stav t), od vodn ní (pro ú ad rozhodl tak, jak rozhodl) a pou ení o odvolání (zda, jak a do kdy se lze odvolat) úkoly a otázky: Co se stane, když ob an podá návrh na zahájení ízení na ú ad, který pro danou v c neí p íslušný? Mají ú astníci ízení právo nahlížet do spis ? Mohou ú astníci ízení klást otázky sv dk m? Je ob an povinen vypovídat/ sv d it ve správním ízení? M že správní jednání skon it smírem? Je možné rozhodnutí správního ízení napadnout u soudu? P estupky
P estupkem je takové zavin né jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem spole nosti a výslovn je za p estupek v zákon ozna eno. úkol: Diskutujte o vztahu a rozdílech mezi p estupkem a trestným inem. Pro stát takto rozlišuje? Jmenujte co nejvíce rozdíl mezi trestným inem a p estupkem. P estupky jsou uvedeny p edevším v zákon o p estupcích, ale i v dalších zákonech, nap . v zákon o ochran p írody a krajiny, v celním zákon , v zákon o telekomunikacích atd. ke spáchání v tšiny p estupk sta í, když se jich dopustíme z nedbalosti. Pouze pokud to zákon výslovn stanovuje je t eba úmyslné zavin ní. Za p estupek nejsou odpov dné a nemohou být postiženy osoby, které v dob spáchání p estupku nedovršily patnáctý rok v ku, ili osoby nezletilé. úkol: Zjist te, zda mohou být za p estupek odpov dné tyto osoby: - váš mladší bratr, který práv dokon il 5. t ídu ZŠ (a ani jednou nepropadl) - váš d de ek, který je už 10 let v d chodu - prezident republiky - poslanec, který v opilosti naboural své auto - poslanec, který v opilosti naboural cizí auto - armádní d stojník - policista lov k, který jednal v nutné obran Pokud p íslušné orgány projednávají p estupek ve správním ízení, mohou za n j uložit: napomenutí pokutu do 1000 K , p ípadn i vyšší, pokud to zákon v p íslušném ustanovení umož uje (nap . až 15 000,-) zákaz innosti (nap . lidov „p ijít o papíry“ – zákaz ídit vozidlo) propadnutí v ci P estupkový zákon u jednotlivých p estupk stanoví, kterou sankci a v jakém rozsahu lze uložit. P i ur ení druhu sankce a její vým ry se vždy p ihlíží k závažnosti p estupku, zejména ke zp sobu jeho spáchání a jeho následk m, k okolnostem, za nichž byl p estupek spáchán, k mí e zavin ní, k pohnutkám a k osob pachatele. Jak vidno, p estupky jsou postihovány daleko mírn ji než trestné iny. Blokové ízení je zkrácené ízení o p estupcích. Uložením blokové pokuty lze projednat všechny p estupky krom t ch, které lze projednat pouze na návrh postižené osoby. Podle obecn platného ustanovení lze v blokovém ízení uložit pokutu pouze do 1000 K , mladistvému do 500 K . To však neplatí, pokud p estupkový nebo jiný zákon p ipouští uložení vyšší pokuty. tehdy lze uložit mladistvému pokutu 1000 K a ostatním osobám ve výši dané p íslušným ustanovením zákona, takže nap . za n které dopravní p estupky lze uložit na míst pokutu až do výše 5000 K .
Trestní právo Základní funkcí trestního práva je ochrana spole nosti a jednotlivce p ed kriminalitou, tj. postih trestných in , za které lze považovat pouze ty pro spole nost nebezpe né iny, jejichž znaky jsou uvedeny v trestním zákon a jejichž stupe spole enské nebezpe nosti je vyšší než nepatrný. Jedná se o právní ochranu p ed nejvíce nebezpe nými útoky fyzických osob na chrán né objekty. Vedle toho má trestní právo ješt funkci regulativní, která spo ívá v co nejp esn jším vymezení podmínek trestní zodpov dnosti, ukládání trest a ochranných opat ení. Další funkcí trestního práva je funkce preventivní, ímž se myslí ten fakt, že trestní právo má i „odstrašující charakter“ a pomáhá p edcházet trestné innosti. V neposlední ad má trestní právo také funkci represivní, která sm uje k ochran spole nosti cestou individuálního represivního p sobení na pachatele trestného inu. Trestní právo má dv podoby: trestní právo hmotné- obsahuje právní normy o podmínkách a zp sobilostech trestání trestní právo procesní- upravuje postup p i zjiš ování trestných in a jejich pachatel , p i soudním ízení a p i výkonu uložených trest Trestní právo hmotné Pramenem trestního práva hmotného je trestní zákon. Ú elem tohoto právního p edpisu je chránit zájmy spole nosti, chránit ústavní z ízení R, práva a oprávn né zájmy fyzických i právnických osob. Vymezuje, co jsou to trestné iny a jaké tresty se za n ukládají. Trestný in Platným trestním zákonem je trestný in definován jako pro spole nost nebezpe ný in, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákon (viz níže). Pokud in vykazuje pouze nepatrnou nebezpe nost, není trestným inem, t ebaže formáln znaky trestného inu vykazuje. (1) Trestným inem je pro spole nost nebezpe ný in, jehož znaky jsou uvedeny v zákon . (2) in, jehož stupe nebezpe nosti pro spole nost je nepatrný, není trestným inem, i když jinak vykazuje znaky trestného inu. (3) K trestnosti inu je t eba úmyslného zavin ní, nestanoví.li tento zákon výslovn , že posta í zavin ní z nedbalosti. (4) Stupe nebezpe nosti inu pro spole nost je ur ován zejména významem chrán ného zájmu, který byl inem dot en, zp sobem provedení inu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl in spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavin ní a jeho pohnutkou. Pachatel trestného inu Pachatelem trestného inu m že být pouze fyzická osoba, která dosáhla v ku 15 let a je p í etná. 15 let – základní trestní odpov dnost Pachatelé, kte í se protiprávního jednání dopustili nejd íve v den, který následuje po dni jejich patnáctých narozenin a nejpozd ji v den svých osmnáctých narozenin, se nazývají mladiství. Proti dosp lým pachatel m mají mladiství adu výhod. Mohu však být trestním soudem odsouzeni, protože jsou již ve v ku trestní zodpov dnosti.
úkol: Zjist te, jaké „výhody“ trestní právo p iznává mladistvím pachatel m. 18 let- plná trestní zodpov dnost Krom nízkého v ku je trestní odpov dnost vylou ena i nep í etností pachatele. Kdo pro duševní poruchu v dob spáchání inu nemohl rozpoznat jeho nebezpe nost pro spole nost nebo ovládat své jednání, není za tento in trestn zodpov dný. p i posuzování p í etnosti se orgány inné v trestním ízení opírají o posudek znalc - psychiatr . Nep í etným osobám se ukládá ochranné lé ení. k nep í etnosti se nep ihlíží, když si tento stav p ivodí osoba, která spáchala trestný in, sama- viz požití alkoholických nápoj nebo omamných látek. Rozlišuje se i snížená p í etnost, kdy je podstatn omezena, avšak nikoli zcela zaniká rozpoznávací i ovládací schopnost. Pachatele již nezbavuje trestní odpov dnosti, ale p i úvaze o trestu je soud povinen k této okolnosti p ihlédnout. Úmysl a nedbalost Trestný in byl spáchán úmysln , jestliže pachatel: a) cht l zp sobem v tomto zákon uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chrán ný tímto zákonem úmysl p ímý (nap . vražda výst elem z pistole do hlavy) b) v d l, že svým jednáním m že takové porušení nebo ohrožení zp sobit, a pro p ípad, že je zp sobí, byl s tím srozum n úmysl nep ímý (nap . svážu lov ka s roubíkem tak, že se udusí) Trestný in byl spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel: a) v d l, že m že zp sobem v tomto zákon uvedeným porušit nebo ohrozit zájem nedbalost v domá ( jedu na ervenou, vím, že se to chrán ný tímto zákonem nemá, zp sobím nehodu, ale to jsem necht l) b) nev d l, že svým jednáním m že takové porušení nebo ohrožení zp sobit, a o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním pom r m v d t m l a mohl nedbalost nev domá (ublížení na zdraví nap . sražením chodce bez toho, že poruším pravidla) Zlo in a trest Sk. práce: Každá skupina dostane karti ky, na kterých budou názvy jednotlivých hlav trestných in (nap . trestné iny proti rodin a mládeži, proti lidskosti...). Úkolem skupin bude vymyslet, jaké konkrétní trestné iny do té které skupiny mohou pat it. Následuje spole ná diskuse nad tím, jaké jednání je pro naši spole nost nep ijatelné a kde jsou hranice trestnosti. obm na: Karti ky s názvy hlav trestných in a s konkrétními skutkovými podstatami trestných in , skupiny mají za úkol správn vše rozt ídit a p i adit iny k hlavám. Následuje spole ná diskuse, jaké jednání by podle d tí/student m lo být trestáno a jak p ísn . Podobn : Jak trestat? Diskuse nad typy trest - které tresty zná naše právo? Pokuste se zjistit, jaký typ trestu p evažuje. Co si myslíte o trestu smrti?? Co o prastarém „oko za oko, zub za zub“? Napište úvahu/polemiku na téma znovuzavedení trestu smrti. Ve te diskusi ve t íd , rozd lte se na zastánce a odp rce trestu smrti, hledejte argumenty. Trestní právo procesní
upravuje postup orgán inných v trestním ízení (soud , státního zástupce, vyšet ovatele, vyhledávacího orgánu...), pop . jiných osob. Úkolem je zjistit, jestli byl trestný in spáchán, kdo je jeho pachatelem, uložit pachateli trest podle zákona nebo vyslovit ochranné opat ení. Dalším úkolem trestního ízení je p edcházet a zamezovat trestní innosti a vychovávat ob any. Základní zásady trestního ízení: Nikdo nem že být stíhán jinak než ze zákonných d vod a zp sobem, který stanoví tento zákon. Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti n muž se trestní ízení vede, hled t jako na vinného. Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné iny, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, nestanoví jinak. Orgány inné v trestním ízení postupují tak, aby byl zjišt n skutkový stav v ci, o n mž nejsou d vodné pochybnosti , a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Bez návrhu stran objas ují stejn pe liv okolnosti sv d ící ve prosp ch i v neprosp ch obvin ného. Doznání obvin ného nezbavuje orgány inné v trestním ízení povinnosti p ezkoumat všechny okolnosti p ípadu. Trestní stíhání p ed soudy je možné jen na základ obžaloby podané státním zástupcem. V trestním ízení rozhoduje senát nebo samosoudce. Trestní v ci se p ed soudem projednávají ve ejn tak, aby se ob ané mohli projednávání zú astnit a jednání sledovat. P i hlavním lí ení a ve ejném zasedání smí být ve ejnost vylou ena jen v p ípadech výslovn stanovených v tomto zákon . Jednání p ed soudy je ústní; d kaz výpov mi sv dk , znalc a obvin ného se provádí zpravidla tak, že soud uvedené osoby sám vyslýchá. Ten, proti n muž se trestní ízení vede, musí být v každém období ízení pou en o právech umož ujících mu plné uplatn ní obhajoby a o tom, že si též m že zvolit obhájce; všechny orgány inné v trestním ízení jsou povinny umožnit mu uplatn ní jeho práv. Každý je oprávn n používat p ed orgány innými v trestním ízení svého mate ského jazyka. Orgány inné v trestním ízení toto ízení vedou a vyhotovují svá rozhodnutí v eském jazyce. Soud v trestních v cech ízení koná soud, v jehož obvodu byl in spáchán. Pokud nelze místo inu zjistit nebo byl in spáchán v cizin , je p íslušný soud, v jehož obvodu obvin ný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Nedají-li se tato místa zjistit nebo jsou mimo území R, koná ízení soud, v jehož obvodu vyšel in nalevo. Soudnictví v trestních v cech vykonávají okresní soudy, krajské soudy, vrchní soudy a nejvyšší soud. Státní zástupce Orgán zastupující ve ejnou žalobu v trestním ízení a plní další povinnosti, které mu v této souvislosti ukládá trestní ád. Zastupuje stát u soudu. Státní zástupce a nikdo jiný je oprávn n: podat obžalobu na ídit zajišt ní majetku obvin ného a ur it, na které prost edky a v ci se toto zajišt ní nevztahuje, anebo zrušit takové zajišt ní
provést zajišt ní nároku poškozeného na náhradu škody a omezit nebo zrušit takové zajišt ní anebo v c z n ho vyjmout na ídit exhumaci mrtvoly navrhnout vyžádání obvin ného z ciziny provést p edb žné šet ení v ízení o vydání do ciziny Obhájce je osoba, které provádí obhajobu v trestním ízení. Podle našeho trestního ádu jím m že být pouze advokát. Vyšet ování je jediná forma p ípravného ízení trestního. Vyšet ování konají vyšet ovatelé policie, dozor nad zachováním zákonnosti v p ípravném ízení náleží státnímu zástupci. V p ípad , že zjišt né okolnosti nasv d ují tomu, že byl spáchán trestný in, zahájí vyšet ovatel trestní stíhání, a to tak, že nejpozd ji na po átku prvého výslechu sd lí doty nému, že jej stíhá jako obvin ného. Jsou-li výsledky vyšet ování takové, že od vod ují postavení obvin ného p ed soud, podá státní zástupce obžalobu. P edb žné projednání obžaloby Smyslem tohoto institutu je, aby soud zjistil, zda p ípravné ízení trestní prob hlo v souladu se zákonem a jsou dostate né d vody k tomu, aby obvin ný byl postaven p ed soud. D vody k na ízení p edb žného projednání obžaloby jsou projednány v trestním ádu a o tom, zda má k n mu dojít, rozhoduje p edseda senátu. Hlavní lí ení Den musí být stanoven tak, aby všichni ú astníci (obžalovaný, státní zástupce a obhájce) m li alespo p t dní na p ípravu, ostatní ú astníci (sv dci, znalci...) alespo t i dny. Hlavní ízení koná soud zásadn ve ejn . P i hlavním lí ení m že být ve ejnost vylou ena, jestliže by ve ejné projednání v ci ohrozilo utajované skute nosti chrán né zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený pr b h jednání, a nebo bezpe nost nebo jiný d ležitý zájem sv dka. Rozsudek musí být vyhlášen vždy ve ejn . P edseda senátu vyzve státního zástupce, aby p ednesl obžalobu. Po p ednesení obžaloby a vyjád ení poškozeného vyslechne p edseda obžalovaného k obsahu obžaloby. P edseda senátu dbá na to, aby sv dek ješt nevyslechnutý nebyl p ítomen p i výslechu obžalovaného ani sv dk . Obžalovaný musí být p i každém provedení d kazu dotázán, zda se chce k n mu vyjád it, a jeho vyjád ení se napíše do protokolu. Není-li dalších d kazních návrh nebo bylo-li rozhodnuto, že se další d kazy provád t nebudou, prohlásí p edseda senátu dokazování za skon ené a ud lí slovo k záv re ným e em. Po skon ení záv re ných e í a p ed odchodem k záv re né porad ud lí p edseda senátu obžalovanému poslední slovo. B hem tohoto projevu nesm jí být obžalovanému ani soudem, ani nikým jiným kladeny otázky. Soud odro í lí ení, objeví-li se p ekážka, po kterou nelze hlavní lí ení provést nebo v n m pokra ovat. D íve než hlavní lí ení odro í, zjistí, zda strany nenavrhují další d kazy, které by bylo t eba k p íštímu lí ení opat it. Soud rozhodne rozsudkem, zda se obžalovaný uznává vinným, nebo zda se obžaloby zproš uje. Soud zprostí obžalovaného obžaloby: nebylo-li prokázáno, že se stal skutek, pro n jž je obžalovaný stíhán není-li tento skutek trestným inem nebylo-li prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný není-li obžalovaný pro nep í etnost trestn odpov dný
zanikla-li trestnost inu
