3.
Konvergenční procesy
3.1.
Nominální konvergence
Česká republika neměla v předchozích letech s plněním maastrichtských kritérií nominální konvergence směrem k průměrné úrovni hospodářské a měnové unie v Evropě problém, s výjimkou hospodaření vládního sektoru. V ostatních parametrech vesměs dosahovala výsledku lepších než ostatní země regionu, aspirující na přijetí společné měny. Rok 2008 však situaci v plnění konvergenčních kritérií zhoršil. Paradoxně se plnění fiskálního limitu zdařilo již třetí rok v řadě, země by však nesplnila limit růstu cen. V konvergenci úrokových sazeb ČR rovněž pro rok 2008 uspěla. Plnění kritéria stability směnného kurzu není možné zhodnotit předepsaným způsobem, neboť ČR není členem ERM II (minimálně dvouleté členství předchází datu přijetí eura).
Kritérium cenové stability Maastrichtský limit
Konvergenční cenové kritérium dané maastrichtskou smlouvou je podmíněno dosažením takové míry inflace, která nepřevýší průměr tří zemí EU s nejnižší inflací zvětšený o 1,5 procentního bodu.
Rychleji než v ČR rostly v roce 2008 v Evropě spotřebitelské ceny pouze v Pobaltí, na Islandu, v Bulharsku a Rumunsku
Na podzim 2007 zasáhla českou ekonomiku výrazná inflační epizoda, v jejímž důsledku pak i povětšinu roku 2008 (zprvu vlivem administrativních změn a následně i prudkým růstem cen potravin a pohonných hmot) stoupl výrazně harmonizovaný index spotřebitelských cen. Podle ročních dat 2008 (průměrná cenová úroveň posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců) dosáhla takto zjištěná inflace 6,3 % (v roce 2007 činil HICP 3 %).
Splnění maastrichtského kritéria v cenové oblasti nebylo v roce 2008 možné
Za této situace nebylo možné, aby Česká republika splnila v daném roce konvergenční limit. Ten připouštěl podle daného pravidla (země s nejnižší inflací bylo Nizozemí, Portugalsko a Německo) růst HICP nejvýše o 4,1 % .
Graf č. 3.1.1
Přestože nárůst spotřebitelské inflace v roce 2008 byl celoevropským jevem (graf č.3.1.1), patřila ČR k zemím s nejvyšším růstem spotřebitelských cen – v Evropě rostly ceny rychleji pouze v Lotyšsku (+15,3 %), na Islandu (+12,8 %), v Litvě, Estonsku a Bulharsku (rovněž dvojcifernými tempy) a dále v Rumunsku.
Z nejčastěji srovnávaných zemí v regionu tak uspělo pouze Slovensko, které vykázalo inflaci velmi těsně pod předepsaným limitem (graf č. 3.1.1).
Spotřebitelská inflace ve vybraných zemích a uskupeních (HICP, průměrná roční změna v %, 2001 až 2008) EU 25 Slovinsko
10
ČR Slovensko
Maďarsko eurozóna
Polsko
6
2
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
-2
Pramen: Eurostat
I v Evropě významný cenový pohyb vzhůru
Cenová úroveň se v Evropě vesměs zvýšila – Země EU 27 vykázaly v roce 2008 podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen nejvyšší nárůst cen od roku 1998, země eurozóny dokonce absolutně nejvyšší růst od doby, kdy je jako uskupení v časových řadách Eurostatu uváděno. Jestliže v roce 2007 stouply ceny v EU 27 o 2,4 %, v roce 2008 o 3,7 % (obdobně v eurozóně 2,1 %, resp. 3,3 %).
I přes obecný růst cen v roce 2008 tak EU 27 se spotřebitelskou inflací podle HICP ve výši 3,7 % drželo dynamiku pod konvergenčním kritériem. Růst cen potravin vyšší než průměr HICP
Graf č. 3.1.2
Ve struktuře harmonizovaného indexu spotřebitelských cen ukazuje zajímavé srovnání tempo růstu cen potravin (graf č. 3.1.3). Jejich dynamika byla v CR v letech 2007 i 2008 vyšší než průměrné tempo za EU 27 i eurozónu – jestliže v roce 2008 se ceny potravin v EU 27 zvýšily v průměru o 6,7 % (v roce 2007 o 3,5 %), pak v České republice stouply o 8,1 % (v roce 2007 o 4,7 %).
Konvergenční kritérium cenové stability (HICP v %, vybrané země, referenční hodnota prosinec 2008)
Graf č. 3.1.3
7
Spotřebitelská inflace v položce Potraviny (HICP v %)
14
6
12
5
10
4
8
3
6
2
4
1
2
0
2007
2008
EU 27 2007
EU 27 2008
eurozóna
HICP prosinec 2008 Referenční úroveň březen 2006
Slovinsko
Slovinsko
Slovensko
Slovensko
Polsko
Polsko
ČR
Maďarsko
Maďarsko
0 ČR
Pramen: Eurostat, vlastní propočty
Pramen: Eurostat, vlastní propočty
ČR by nesplnila Propočet určující tempo spotřebitelské inflace podle HICP z konce roku 2008 ukázal poměrně velký rozdíl mezi předepsanou hodnotou cenového kritéria a skutečným cenové kritérium růstem spotřebitelských cen v ČR. ani v aktuálním čase Pokud aplikujeme propočet na naposled známé hodnoty, tj. v době prací na této analýze data za únor 2009, ani pokles tempa spotřebitelských cen (které je však nižší, než bylo možné vzhledem ke statistické srovnávací základně očekávat) by neumožnil v datu ke konci února 2009 České republice splnit toto kritérium. HICP se sice snížil z prosincových +6,3 % na +5,2 %, ale zároveň se snížila i předepsaná limitní hranice, protože k poklesu cen došlo i v evropských zemích. Graf č. 3.1.4
Vývoj harmonizovaného indexu spotřebitelských cen ve vybraných zemích ((průměrná roční změna v %, referenční hodnota prosinec 2008)
9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 -1
ČR 2003
Maďarsko 2004
2005
Polsko 2006
2007
Slovensko 2008
Slovinsko
referenční hodnota prosinec 2008
Pramen: Eurostat
Fiskální kritérium – deficit veřejných rozpočtů a dluhu vládního sektoru Česká republika s relativně značnou rezervou splnila fiskální kritérium deficitu veřejných rozpočtů…
Situace veřejných rozpočtů České republiky a její vývoj v posledních letech je podrobněji rozebrán v kap. 2.2. Makroekonomická rovnováha. Jak již bylo zmíněno, ČR vykázala značné zlepšení stavu veřejných financí. Jako jedna z mála zemí nebyla nucena v roce 2008 masivně podporovat stabilitu bankovního systému jako některé jiné evropské země a USA. I přes některé nutné zásahy, jimiž se čelilo významné ztrátě tempa růstu v souvislosti s „dovezenou“ recesí, znamenal schodek veřejných rozpočtů v roce 2008 v poměru k HDP (1,5 %) dobrý výsledek.
… dlouhodobě bez problémů plní i limit pro hrubý dluh vládního sektoru
Česká republika splnila maastrichtské fiskální kritérium – schodek veřejných financí byl s poměrně značnou rezervou pod tříprocentní hranicí v poměru k nominálnímu HDP. Rovněž předepsaný limit 60 % nominálního HDP u hrubého konsolidovaného dluhu vládního sektoru ČR pohodlně plní (výše tohoto dluhu činila za rok 2008 podle zaslané notifikace 29,8 % HDP v běžných cenách).
Udržitelnost veřejných rozpočtů středně a dlouhodobě nezaručena
Co se udržitelnosti veřejných rozpočtů týká, zatím nebyly provedeny reformní kroky pro to, aby neeskalovaly podíly mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu, který v rozhodující míře ovlivňuje výsledek hospodaření veřejných rozpočtů (více kap. 2.2.). Podíl těchto výdajů se zatím daří držet na zhruba stejné úrovni - bez výrazného růstu - pomocí parametrických změn.
Slovinsko
Slovensko
Polsko
Maďarsko
EU 15
EU 27
1
Refrenční hodnota
70 60
0
50
-1
40
-2
Pramen: Eurostat
Slovinsko
Referenční hodnota
Slovensko
Deficit veřejných rozpočtů (v % HDP v b.c.) rok 2007
Polsko
0 Maďarsko
10
-5
EU 15
20
-4
EU 27
30
-3
-6
Konvergenční kritérium fiskální stability – hrubý dluh vládního sektoru (v % HDP v b. c.)
Poměr hrubého dluhu vládního sektoru k HDP v b.c. (v %)
ČR
ČR
Graf č. 3.1.5 Konvergenční kritérium fiskální Graf č. 3.1.6 stability – deficit veřejných rozpočtů (v % HDP v b. c.)
Pramen: Eurostat
Kritérium kovnergence úrokových sazeb Kritérium úrokových sazeb vychází z výnosů dlouhodobých státních dluhopisů
Maastrichtské kritérium konvergence podle stability úrokových sazeb určuje, že průměrné dlouhodobé nominální úrokové míry ve sledované zemi by neměly během jednoho roku před šetřením překračovat o více než dva procentní body průměrnou úrokovou sazbu počítanou za tři země, které dosáhly v cenové stabilitě nejlepších výsledků1.
ČR splnila v roce 2008 kritérium stability úrokových sazeb
Česká republika plnila pro rok 2008 konvergenční kritérium úrokových sazeb (graf č. 3.1.7), přestože úrokové sazby dlouhodobých vládních bondů v ČR od roku 1995 stoupají podobně jako v Evropě jako celku (graf č. 3.1.9). Z vybraných středoevropských zemí patří ČR spolu se Slovenskem k ekonomikám s nejnižší úrovní úrokových sazeb. Výnos státních dluhopisů pro rok 2008 činil 4,63 %, srovnatelný cenný papír v průměru za eurozónu 4,3 %.
1 Referenční hodnota vychází z úrokových sazeb dlouhodobých státních dluhopisů či srovnatelných cenných papírů s přihlédnutím k odlišnému vymezení pojmů v jednotlivých členských zemích.
Např. úrokové sazby dlouhodobých státních dluhopisů v Maďarsku byly za uvedené období 8,24 %, což je odrazem špatného stavu vládního sektoru (velmi vysoké deficity veřejných rozpočtů a vládní dluh). Maďarsko bylo zemí s nejvyššími úrokovými sazbami z uvedeného vzorku zemí již od roku 2003. Významně stouply v roce 2008 dlouhodobé úrokové sazby také v Lotyšsku, Litvě a především v Estonsku ve zřejmé reakci na vychýlení z makroekonomické rovnováhy (v Estonsku došlo ke skokovému zvýšení o více než 2 p. b. na 8,16 %). Nejnižší úrokové sazby v Evropě mělo Švédsko (3,89 %) a Německo (3,98 %). Graf č. 3.1.7
Konvergenční kritérium stability Graf č. 3.1.8 úrokových sazeb – výnosy vládních bondů (v %)
Konvergence úrokových sazeb v Evropě (úvěry firmám splatné nad 1 rok, směrodatná odchylka)
7
9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
6
EU27
EA
5 4 3 2
Maďarsko Slovensko Slovinsko Eurozóna
1
2008
2007
2006
2005
2004
2003
Pramen: Eurostat, vlastní propočty
Pramen: Eurostat, vlastní propočty
Sbližování úrovně dlouhodobých úrokových sazeb v EU 27 i v eurozóně
2002
2001
1997
Referenční úroveň 2008
2000
0
Výnosy vládních bondů 2008 (v %)
1999
Polsko
1998
ČR
Jak je z grafu č. 3.1.8 patrné, z dlouhodobého pohledu dochází v Evropě k postupnému sbližování úrokových sazeb (jestliže v roce 1997 variační koeficient sazeb zemí EU 27 činil 60,1, pak v roce 2008 už pouze 10,4). V eurozóně – v logice věci – byla diference mezi nejvyššími a nejnižšími hodnotami podstatně menší, ale také se dále snižovala (v roce 1997 byla hodnota variačního koeficientu 28,7, v roce 2008 klesla na 10,5). Graf č. 3.1.8 ukazuje postupnou konvergenci úrokových sazeb za pomoci směrodatné odchylky (vybrány jsou jako úrokové míry bankovních úvěrů firmám se splatností delší než jeden rok). Je z něj vidět, že od roku 2006 se rozptýlenost úrokových sazeb zemí EU 27 a zemí eurozóny již téměř vyrovnala.
Graf č. 3.1.9
Konvergenční kritérium stability úrokových sazeb - výnosy vládních bondů ( v %)
12
Eurozóna Nizozemí Estonsko
10
ČR Polsko Slovensko
Německo Maďarsko
8 6 4 2 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Pramen: Eurostat
Kritérium stability směnného kurzu ČR zatím nevstoupila do systému ERM II
Hodnocení konvergenčního kritéria měnové stability za ČR není možné, protože země zatím není členem ERM II (nejméně dvouleté působení je nutné jako „příprava“ pro přijetí společné měny). Asymetričnost tohoto kritéria a také možnost revalvace centrální parity by hovořila spíše ve prospěch vývoje směnného kurzu české koruny, který byl zatím zaznamenáván a jehož zhodnocení naznačuje, že ČR by kritérium stability směnného kurzu mohla plnit. Mohutná apreciace k euru v prvních sedmi měsících 2008 byla stále ještě v limitním pásmu povoleného posílení.
Prudká apreciace koruny k hlavním měnám v první polovině roku 2008
V roce 2008 prošla česká koruna nejprve obdobím velmi prudké apreciace, které trvalo od počátku roku do zhruba poloviny července (21.7. stálo euro 22,97 Kč. Na počátku ledna 26,36 Kč; podobně kurz CZK/USD posílil ze 17,95 na 14,45 Kč ze dne 22. 7. 2008). Za necelých sedm měsíců tak koruna tak posílila o 12,9 % proti euru a o 18,5 % proti americkému dolaru (některé scénáře ČNB a Ministerstva financí pracující s přijetím eura odhadovaly zhodnocování koruny proti euru v průměru na 2 % ročně). Investoři v reakci na globální finanční krizi, oslabenou důvěru v americký dolar hledání „ostrůvků“ stability vsadili i na českou korunu. Ekonomika země měla v té době ještě relativně vysokou výkonnost ve srovnání s nastupující recesí v USA jejími prvním příznaky v eurozóně. Nerovnováhy byly slabé. Přesto tempo posilování kurzu koruny neodpovídalo těmto příznivým fundamentů a poškozovalo export z ČR. Slovní intervence centrální banky a následný vývoj devizových trhů ve světě růstovou trajektorii kurzu koruny ve zbytku roku zvrátily.
Kolísavost CZK/EUR v roce 2008 na depreciační straně větší než dovoluje tolerační pásmo ERM II
Hodnocení pomocí mechanismu systému ERM II - který pro ČR z výše uvedeného důvodu není možný – lze jen orientačně nahradit prostým hodnocením podle rozkolísanosti aktuálních kurzů k ročními průměrnému kurzu koruny k euru. Vychází z něj, že nejslabší hodnota kurzu (z počátku ledna) byla o 5,7 % pod průměrným ročním kurzem CZK/EUR, nejsilnější z července pak o 7,9 % nad průměrem. Vzhledem k hodnotám tolerančního pásma nastaveného systémem ERM II by tedy koruna hypoteticky v revalvačním pásmu problém neměla, v devalvačním naopak ano (limit by byl převýšen).
Graf č. 3.1.10
Denní hodnoty CZK/EUR a průměrný devizový kurz
Graf č. 3.1.11 Směnné kurzy CZK/EUR a CZK/USD v roce 2008
38
28
36
26
20
24
19
22
18
20
17
18
16
16
15
14
14
34
CZK/EUR (levá osa) CZK/USD
21
32 30 28 CZK/EUR na denní bázi
26
Roční průměr
24
Lineární (CZK/EUR na denní bázi)
Pramen: ČNB, ČSÚ
.0 23 1.2 .0 00 13 1.2 8 .0 00 0 5 2.2 8 . 0 00 2 7 3.2 8 . 0 00 17 3.2 8 .0 00 12 4.2 8 .0 0 02 5.2 08 .0 00 23 6.2 8 .0 00 14 6.2 8 .0 00 04 7.2 8 .0 00 25 8.2 8 .0 00 15 8.2 8 .0 00 06 9.2 8 .1 00 27 0.2 8 .1 00 19 0.2 8 .1 0 10 1.2 08 .1 00 2. 8 20 08
02
18.12.2008
12.06.2008
29.11.2007
23.05.2007
08.11.2006
28.04.2006
19.10.2005
12.04.2005
01.10.2004
24.03.2004
11.09.2003
05.03.2003
23.08.2002
13.02.2002
03.08.2001
23.01.2001
13.07.2000
03.01.2000
22
Pramen: ČNB, ČSÚ
