Název: Skladba Cíl: Opakování učiva o větě jednoduché a souvětí Fáze vyučovacího procesu: opakování Organizační forma vyučování: skupinová Převažující myšlenková operace: analýza, syntéza, substituce Pomůcky: lístky s rozstřihanými slovy, zápisový arch formátu A4 pro každou skupinu Předpokládaná doba trvání: 25 minut Metodický postup: Žáci mají před sebou sedm úkolů. 1. – 5. a 6. –7. cvičení na sebe vzájemně navazují. 1. Každá skupina si vylosuje několik lístků, na nichž najdou slova tvořící jednoduchou větu. Mají za úkol sestavit s těchto slov smysluplnou českou větu. Její správné znění zapíší do prvního rámečku. Příklady jednoduchých (vyzkoušených) vět: Moje starší sestra studuje Filosofickou fakultu v Praze. Můj tatínek je obvodní lékař v Benešově. Svatý Prokop založil Sázavský klášter. Pavel napsal pěknou slohovou práci o svých zálibách. Naše maminka učí na základní škole v Praze. 2. Žáci vyhledají ve své větě základní větné členy a určí jejich slovní druh. Dále pak zaškrtnou, zda je jejich přísudek slovesný nebo jmenný se sponou. 3. Žáci změní původní větu tak, že nahradí přísudek druhým typem (tzn. slovesný na jmenný se sponou a opačně).
4. Úkol spočívá ve vypsání a určení všech přívlastků. 5. Žáci určí zbylý(é) větný(é) člen(y) a užijí ho(je)v nové větě jako jiný(é) větný(é) člen(y). 6. Úkol nenavazuje na předchozí. Žáci se pokusí sestavit dvě věty, které budou odpovídat daným grafům. 7. Obě věty pak (s pomocí spojovacích výrazů když, a, ale, protože) rozšíří do dvou souvětí. S využitím nabízených spojek tedy vytvoří celkem čtyři jednoduchá souvětí. Vyhodnocení a zpětná vazba: Hra je rozdělena do dvou částí. V první ( úkol č. 1 – 5) provádíme rozbor věty (sestavené z vylosovaných písmen). Poslední dva úkoly (zaměřené na tvorbu vět a souvětí) sledují spíše opačný proces (syntézu). Hru jednoduše přizpůsobíme momentálním časovým možnostem. Lze ji organizovat v původní navržené podobě, která je komplexnější, avšak časově náročnější. Jsme
přesvědčeni, že neztratí na svém účinku ani tehdy, pokud ji zredukujeme pouze na jednu z částí. Každá skupina pracuje s jiným výchozím materiálem (jednoduchou větou). Hromadná kontrola není tudíž v tomto cvičení nezbytná. Učitel by měl promyslet organizaci hry tak, aby zvládl kontrolovat práci všech skupin. Doporučujeme např. využít razítka, bodování, zápisy na tabuli a jiné prostředky, kterými si zpřehledníte povědomí o tom, kde jste už dané cvičení kontrolovali, kde byly případné problémy či dotazy atd. Po dokončení cvičení můžete na základě svých postřehů provést hromadné shrnutí, upozornit na častější chyby, vyřešit nejasnosti, ale také zhodnotit pracovní nasazení skupin i jednotlivých žáků. Možná úskalí pro učitele: Rozhodnete-li se provést herní cvičení v této podobě, vše si předem připravte a naplánujte tak, aby nedošlo ke zbytečným časovým prodlevám. Protože je hra obsahově i organizačně náročnější, nedoporučujeme zvolit soutěživý průběh. Soupeřit bychom mohli v případě společného pracovního materiálu, což by znamenalo dát všem skupinám tutéž větu. Původní záměr hry však spočívá v maximální kooperaci, spolupráci v rámci skupiny a samostatnosti. Z pozorovaných obtíží připomeňme např. tendenci zaměňovat slovní druhy a větné členy nebo problémy s vhodným slovosledem a obsahem vět. Hned v úkolu č. 1 zkontrolujte sestavené věty ještě dříve, než je žáci přepíší do pracovního listu. Vyhnete se tak větám typu: „Můj sólový učitel zpěvu včera onemocněl nebo Pavel napsal svou pěknou slohovou práci o zálibách“ apod.
Z hlásek slova, ze slov věty, následují souvětí… Nebojte se, milé děti, jazykových zákoutí! 1. Poskládejte rozstříhaná slova tak, aby vznikla smysluplná věta. Jako správní Češi nezapomeňte dát slova do náležitých tvarů (skloňujte a časujte). Vytvořenou větu zapište do rámečku:
2. Vyhledejte ve vaší větě základní větné členy a určete jejich slovní druh: PODMĚT = ………………………slovní druh …………………….. PŘÍSUDEK = …………………….slovní druh …………………….. ¾ Náš přísudek je SLOVESNÝ / JMENNÝ SE SPONOU (zakroužkujte správnou odpověď) 3. Změňte větu tak, aby byl váš přísudek nahrazen druhým typem (tzn. slovesný na jmenný se sponou a opačně):
4. Vypište z upravené věty všechny PŘÍVLASTKY a určete, zda jsou (NE)SHODNÉ: ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… 5. Které větné členy vám zbyly neurčené? Vypište je a určete: …………………………………………………………………………………… ¾ Nyní je užijte v libovolné nové větě jako jiné větné členy:
6. Pokuste se vymyslet věty, které by odpovídaly následujícím grafům: PO == PKS
PS
PU (místa, času, způsobu, míry)
Naše věta zní:
PS
==
(PO)
PUČ
PUM
Naše věta zní:
7. Obě vaše věty rozšiřte do dvou jednoduchých, smysluplných souvětí (celkem vytvoříte čtyři různá souvětí). Vybírejte z těchto spojovacích výrazů: KDYŽ, A, ALE, PROTOŽE Malá nápověda: Věta podle 2. grafu může znít: Včera jsme se vrátili z hor. Souvětí vytvoříme např. takto: ¾ Včera jsme se vrátili z hor, ale vůbec se nám nechtělo domů. ¾ Včera jsme se vrátili z hor, protože tam nebyl žádný sníh. Teď zkuste tvořit sami:
Klíč aneb příklady možného řešení 1. Poskládejte rozstříhaná slova tak, aby vznikla smysluplná věta. Jako správní Češi nezapomeňte dát slova do náležitých tvarů (skloňujte a časujte). Vytvořenou větu zapište do rámečku: Moje starší sestra je studentka Filosofické fakulty v Praze. 2. Vyhledejte ve vaší větě základní větné členy a určete jejich slovní druh: PODMĚT = sestra
slovní druh: podstatné jméno
PŘÍSUDEK = je studentka
slovní druh: sloveso + podstatné jméno
¾ Náš přísudek je SLOVESNÝ / JMENNÝ SE SPONOU (zakroužkujte správnou odpověď) 3. Změňte větu tak, aby byl váš přísudek nahrazen druhým typem (tzn. slovesný na jmenný se sponou a opačně): Moje starší sestra studuje v Praze Filosofickou fakultu. 4. Vypište z upravené věty všechny PŘÍVLASTKY a určete, zda jsou (NE)SHODNÉ: moje – shodný, starší – shodný, filosofickou – shodný 5. Které větné členy vám zbyly neurčené? Vypište je a určete: fakultu – předmět; v Praze – příslovečné určení místa ¾ Nyní je užijte v libovolné nové větě jako jiné větné členy: Pedagogická fakulta vzdělává budoucí učitele.
Praha je hlavní město České republiky.
6. Pokuste se vymyslet věty, které by odpovídaly následujícím grafům: PO == PKS Naše věta zní:
PS
PU (místa, času, způsobu, míry)
Naše češtinářka občas křičí.
PS
==
(PO)
PUČ
PUM
Naše věta zní: Před týdnem jsme byli v Praze.
7. Obě vaše věty rozšiřte do dvou jednoduchých, smysluplných souvětí (celkem vytvoříte čtyři různá souvětí) Vybírejte z těchto spojovacích výrazů: KDYŽ, A, ALE, PROTOŽE Malá nápověda: Věta podle 2. grafu může znít: Včera jsme se vrátili z hor. Dvě souvětí vytvoříme např. takto: ¾ Včera jsme se vrátili z hor, ale vůbec se nám nechtělo domů. ¾ Včera jsme se vrátili z hor, protože tam nebyl žádný sníh. Teď zkuste tvořit sami: Naše češtinářka občas křičí, protože se jí nelíbí výsledky diktátů.
Naše češtinářka občas křičí,ale potom je jí to líto.
Před týdnem jsme byli v Praze a prošli jsme celou Malou Stranu.
Když jsme před týdnem byli v Praze, potkali jsme tam několik známých osobností.
