24 Kč S AUTEM NA ROSTLINNÝ OLEJ KOLEM SVĚTA SCHOPNOST LIDÍ ADAPTOVAT SE JE VYŠŠÍ, ZVLÁŠTNÍ SENÁTY SOUDŮ V KAMBODŽI: TÉMA: ENVIRONMENTÁLNÍ MIGRACE

24 Kč

předplatné 16Kč

čtvrtletník o migraci a lidských právech vydává NESEHNUTÍ Ročník IX/č. 28, podzim 2012

EKOCESTY: S AUTEM NA ROSTLINNÝ OLEJ KOLEM SVĚTA

ZVLÁŠTNÍ SENÁTY SOUDŮ V KAMBODŽI: VLAK, KTERÝ VYKOLEJIL

ROBERT STOJANOV: SCHOPNOST LIDÍ ADAPTOVAT SE JE VYŠŠÍ, NEŽ SI MYSLÍME

TÉMA: ENVIRONMENTÁLNÍ MIGRACE

hranice předsudky lhostejn ost hranice předsudky lho stejnost hranice předsudky lhostejnost hranice předsu dky lhostejnost hranice př edsudky lhostejnost hrani ce předsudky lhostejnost h

2І

4 7 12 16 18 19 21 22

Téma: environmentální migrace Environmentálna migrácia v Nepále (analýza) Stanislav Miler: svět nezměníme, ale můžeme změnit sami sebe (rozhovor) Robert Stojanov: schopnost lidí adaptovat se je vyšší, než si myslíme (rozhovor) Zvláštní senáty soudů v Kambodži: vlak, který vykolejil (reportáž) Multikulti Challenge: Accepted Druhý ročník soutěže: Multikulti Challenge má své vítěze! Vznik, význam a podoba rodiny v islámu Vietnamská menšina v Brně Poezie Poezie o předsudcích Představujeme NAIFF: filmový festival o domorodých lidech

■

■ ■

■ ■

23

3 Alternativní zpravodajství

■

OBSAH

Za celou redakci Vám příjemné počtení a mnoho inspirativních myšlenek přeje Tomáš Janků

pro toto číslo časopisu jsme zvolili na první pohled neobvyklé, zato ale velmi zajímavé téma, a to environmentální migraci, které se neprávem dostává menší pozornosti než například migraci pracovní. Přitom se jedná o jev, který radikálně nemění pouze lidské životy, ale provází jej i změna přírodních podmínek či krajiny; ta se stává neobyvatelnou a nutí tak své obyvatele k odchodu. Jedním z takových příkladů, který se nám stal zároveň námětem pro titulní fotografii, je ekologická katastrofa na Aralském jezeře. Vlivem intenzivního zemědělství se zde jezerní dno proměnilo v poušť zanesenou solí a pesticidy, které pravidelné písečné bouře roznášejí do širokého okolí a okolní prostor se tak stal téměř neobyvatelným. S tématem environmentální migrace se můžete seznámit v úvodní případové studii o environmentální migraci v Nepálu, a dále pak v rozhovoru s předním odborníkem na migraci v České republice Robertem Stojanovem; jedná se o první část rozhovoru, na jehož pokračování se můžete těšit v příštím čísle. Kromě hlavního tématu Vám také přinášíme rozhovor s eko-dobrodruhem a vizionářem Stanislavem Milerem, který se snaží prostřednictvím svých cest (např. autem na rostlinný olej do Indie) a přednášek probudit v lidech zájem o ekologickou tematiku a upozornit je na možné alternativy životního stylu. Dále Vám pak také nabízíme poutavou reportáž z návštěvy Martina Hyťhy na jednání Zvláštních senátů soudů v Kambodži, před nimiž jsou souzeni představitelé Rudých Khmerů. V projektu Multikulti Challenge: Accepted byl úspěšně uzavřen druhý ročník mediální soutěže pro studenty a studentky SŠ. Díky tomu Vám můžeme, kromě zhodnocení soutěže samotné, také nabídnout práce vítězných týmů, tentokrát na témata islámu v České republice a vietnamské komunity v Brně. Příjemným zpestřením tohoto čísla je pak zařazení rubriky Poezie, ve které se Vám se svými básněmi o xenofobii a předsudcích představí mladá básnířka ze Slovenska, Lucia Bizarretová. Jak je již dobrým zvykem, i tentokrát jsme číslo uzavřeli představením iniciativy, o které věříme, že může naše čtenářky a čtenáře zaujmout a inspirovat; tentokrát se jedná o Filmový festival o domorodých lidech (NAIFF).

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

ÚVODNÍK

16 І

Budova Zvláštních senátů soudů v Kambodži. Foto: Martin Hyťha.

Jelikož jsem si nevzal novinářskou průkazku PŘESu, nezbývá mi, než se odebrat ke vchodu pro veřejnost. Zde jsou všichni návštěvníci důkladně prohledáni, musí odevzdat fotoaparáty i mobilní telefony, a v tu chvíli je mi jasné, že pořídit rozhovor s některým ze souzených Rudých Khmerů se mi asi nepodaří. Jedním z požadavků na umožnění vstupu je i slušné oblečení, ale dovnitř mě pouští i v šortkách. To je velké štěstí, protože své jediné dlouhé kalhoty jsem ztratil už v Saigonu. Před prosklenou jednací síní je obří hlediště pro 482 lidí, které je ale i přesto plné, takže musíme čekat, než se nějaká místa uvolní a po poslední bezpečnostní kontrole jsme uniformovanými muži vpuštěni do klimatizovaného sálu. Dostáváme sluchátka se simultánním tlumočením jednání – na výběr je khmerština, francouzština a angličtina – a než se stačíme zorientovat v davu cizinců, novinářů, mnichů, studentů i nikam nezařaditelné veřejnosti, organizační tým nás vede na jediná dvě prázdná místa. Případ, který se právě projednává, má číslo 002, a stejně jako je na počtu nul zleva vidět ambicióznost celého projektu, na velikosti čísla samotného je vidět jeho těžkopádný průběh. Za svých pět let fungování senáty odsoudily jediného člověka, a tím byl Kang Kek Ieu, přezdívaný Duch. Ten, jako jeden z nejvyšších představitelů vlády Rudých Khmerů, řídil věznici Tuol Sleng, kde bylo pod jeho vedením pozabíjeno a umučeno přibližně 15 tisíc lidí. Nejprve byl odsouzen na 35 let vězení, posléze mu byl trest změněn na doživotí.

NA NÁVŠTĚVĚ V KAMBODŽI

Spravedlnost určitě není možné přepočítávat na peníze, nebo by se to alespoň dělat nemělo. Právo se u soudu obhájit a projít spravedlivým procesem je nezpochybnitelné. Řekněte ale obyvatelům a obyvatelkám Kambodži, z nichž třetina žije na hranici chudoby nebo pod ní, že náklady na zřízení a provoz tribunálu už dosáhly 150 milionů dolarů. Tedy ekvivalent celoživotních nákladů pro 4 tisíce takových lidí. Takový Zvláštní tribunál pro Sierru Leone je na tom jen o málo lépe: stál 225 milionů dolarů a jeho síní prošlo 20 souzených. Objevily se zde sice některé špičky zločinného režimu, ale kolik lidí mělo, ať už tady nebo v Kambodži, na spáchaných zloči-

CHUDÍ DOMORODCI A BOHATÉ RYCHLÉ ŠÍPY

Teď je tedy na programu případ číslo 002, ve kterém jsou obviněni čtyři lidé: Nuon Chea, hlavní ideolog a druhý muž Rudých Khmerů po Pol Potovi (samotného „velkého bratra“ nelze soudit, neboť v roce 1998 zemřel v domácím vězení), a dále další vrchní představitelé jednoho z nejkrutějších režimů v historii lidstva - Khieu Samphan, Ieng Sary a jeho žena Ieng irith, někdejší ministryně sociálních věcí. Je teprve začátek projednávání případu, právníci hovoří o kontextu. Zatímco jeden z obhájců vysvětluje, že v letech vlády Rudých Khmerů de facto neexistoval soudní systém, a tudíž v té době nebyly platné žádné kambodžské právní předpisy, na základě kterých by bylo možné obviněné odsoudit, státní zástupce lapidárně odpovídá, že soudní systém neexistoval proto, že režim řízený obviněnými jaksi vyvraždil všechny právníky a soudce v zemi. K tomu dodává fakt, že by se jej beztak veřejnost těžko domáhala, když jedinou starostí většiny obyvatelstva násilím vyhnaného z měst na venkov bylo nezemřít hlady. Po dvě hodiny, které jsme na jednání strávili, se vedla rozprava v tomto stylu. Jednoznačně odcházím s pocitem, že jsem byl přítomen velice důležité historické události. Jde ale skutečně o významný proces s vrahy, jejichž nelidskost je výjimečná v celosvětovém měřítku, nebo o zdařilou PR akci s hrstkou nemohoucích starců v hlavní roli?

Z centra Phnompenhu je to víc než půl hodiny jízdy tuk-tukem – vozítkem vyrobeným z motocyklu a otevřené konstrukce se sedadly pro čtyři až šest lidí, které funguje jako taxík, a je jedním z mála způsobů dopravy po městě. Míjíme letiště a nedaleko budovy současného velitelství armády odbočujeme ke vchodu do honosné a na místní poměry velmi neobvyklé budovy Zvláštních senátů soudů v Kambodži (ECCC – Extraordinary Chambers in the Courts of Cambodia)1. Ty byly zřízeny OSN a kambodžskou vládou, aby vyšetřily nechvalně proslulé zločiny Rudých Khmerů během jejich mimořádně krutého režimu v letech 1975-1979.

ZVLÁŠTNÍ SENÁTY SOUDŮ V KAMBODŽI: VLAK, KTERÝ VYKOLEJIL

REPORTÁŽ

ZMRAZENÉ PŘÍPADY

2

Martin Hyťha Koordinátor programu NESEHNUTÍ Cesta iniciativy, který se zaměřuje na podporu občanských iniciativ v zahraničí. www.cestainiciativy.cz

Co říci závěrem? Demokratická Kampučie2 padla před dvaatřiceti lety. Zvláštní senáty soudů v Kambodži, jejichž úkolem je stíhat zločiny Rudých Khmerů, vznikly před pěti lety. Je to necelý rok, co jsem v Phnom Penhu sledoval zahájení líčení s Nuon Cheem a jeho kumpány. A dnes? Dotyčný se může všem smát. Ve věku 85 let už mu dost možná může být jedno, jak to celé dopadne. A jeho kolegové a kolegyně mohou být úplně v klidu – vyšetřování dalších případů postupuje hlemýždími kroky, pokud vůbec. Ruská spisovatelka Marina Cvetajevová pronesla jednou slavný citát: „Spravedlnost je vlak, který má, bohužel, vždycky zpoždění.“ V případě kambodžského tribunálu je to spíš vlak, který definitivně vykolejil.

NEHODA NA ŽELEZNICI

kám v rozběhnutí dalších procesů odstoupil nejprve v říjnu 2011 německý soudce Siegfried Blunk, za necelý půlrok dopadl stejně jeho švýcarský nástupce Laurent Kasper-Ansermet.

Zvláštní senáty soudů Kambodže byly zřízeny v roce 2006 na základě dohody OSN a kambodžské vlády za účelem stíhání vrcholných vůdců Rudých Khmerů a osob nejvíce zodpovědných za zločiny spáchané v období jejich vlády. Na jejich chodu se podílí kambodžský i mezinárodní personál a soudci, a jsou proto řazeny mezi tzv. hybridní trestní tribunály, podobně jako například Zvláštní soud pro Sierru Leone. (pozn. red.) V letech 1976 -1979 byl pro Kambodžu používán název Demokratická Kampučia. (pozn. red.)

Může mít kambodžská veřejnost díky tribunálu pocit, že beztrestnost neexistuje? Kromě toho, že o celém soudním procesu naprostá většina Khmerů neví nic nebo jen velmi málo, odpovědí mohou být i připravované případy č. 003 a 004. Vysocí představitelé současné kambodžské vlády se netají tím, že nechtějí, aby se nějaké další případy otevíraly. A úspěšně se jim daří blokovat vyšetřování i pohánění dalších hrdlořezů před soud. Kvůli překáž1

REPORTÁŽ

Jednání ECCC. Zdroj: Extraordinary Chambers in the Courts of Cambodia, www.flicker.com.

nech osobní podíl? Tisíce? Desetitisíce? Efektivita soudu vyvolává řadu dalších otázek: nepomohla by spravedlnosti v dané zemi spíš investice do běžného soudního systému, než financování těchto zvláštních senátů? A co vlastně dělaly západní země v době, kdy ke zvěrstvům docházelo, a co by udělaly dnes? Jak obstojí investice, díky které má člověk jako Nuon Chea příležitost na stará kolena před celým světem exhibovat s proslovem o tom, že se coby Rudý Khmer řídil láskou k vlasti, oproti nikým nepodporovaným bezejmenným aktivistům za lidská práva, kteří končí ve vězeních nebo na oprátkách tyranských režimů svých zemí? Je to náš zbohatlický západní rozmar, ukazovat jako Rychlé šípy, že jsme „lepší než oni“? Nebo je výchovný efekt učinění spravedlnosti zadost natolik významný, že to za to stojí?

І 17

Více informací: www.naiff.eu/fest

ním prostředím, ze kterého čerpají jídlo a přístřeší. Země jim zároveň slouží jako duchovní kotva, kterou po věky opatrují. O své životní prostředí domorodé národy pečovaly po staletí. A pokud do jejich teritorií nezavítá externí činitel, budou v tom pokračovat i nadále. Odhaduje se, že na této planetě existuje okolo 6000 jazyků. Z toho čtyřmi tisíci hovoří domorodí lidé. Pokud se podíváme na mapu, zjistíme, že jazyková a kulturní rozmanitost má přímou úměru k rozmanitosti biologické. Tím, že budeme chránit přírodní národy, ochráníme kulturní a jazykovou rozmanitost, zároveň však i rozmanitost biologickou. • Domorodí lidé vykazují nejvyšší hodnoty chudoby, dětské úmrtnosti či negramotnosti a naopak nejnižší hodnoty naděje dožití. • Mnoho domorodých národů dotčených kolonialistickými praktikami dnes čelí sociálním problémům, jako jsou například sebevraždy, fyzické a emocionální strádání, alkoholismus či jiné formy závislostí. • Domorodí lidé jsou nejchudšími z chudých. Nejzákladnější produkty jako jídlo, obuv či očkování jsou pro ně cenově nedosažitelné. • Rozvojové programy vlád v zemích, kde domorodé národy žijí, mnohdy vytvářejí či podporují podmínky pro asimilaci a závislost domorodých etnik na většinové společnosti.

3. ročník Filmového festivalu o domorodých lidech. Zdroj: www.naiff.eu.

NAIFF je první a jediný český/moravský festival dokumentárních filmů o domorodých lidech pořádaný mezinárodní nevládní organizací UWIP. Letos se bude konat již čtvrtý ročník festivalu. Můžete se těšit na dokumentární filmy, přednášky, zajímavé hosty a ochutnávku hmyzích pokrmů. V dnešní době žije na Zemi přibližně 350 milionů domorodých lidí ve více než sedmdesáti zemích. Někdy jako většinová část populace, častěji jako minority. Domorodí lidé žijí v souladu s přírodou, o kterou se starají a opatrují ji. Životy domorodých národů jsou úzce spjaty s jejich život-

І 23

Informace o předplatném na http://spolecnekrozmanitosti.cz/casopis-pres/ Kontakt: [email protected] Vytištěno na recyklovaném papíře.

Registrace: MK ČR E 15578 Tištěná verze: ISSN 1214-9640 On-line verze: ISSN 1801-0296 Elektronická verze: http://spolecnekrozmanitosti.cz/casopis-pres/ archiv-2/ Roční předplatné (čtyři čísla): 145 Kč (cena jednoho čísla 16 Kč + 20 Kč poštovné a balné).

Foto na titulní straně: Vrak na dně Aralského jezera. Zdroj: kvitlauk, www.flicker.com.

Grafické korektury: Linda Janků Tomáš Janků

Jazykové korektury: Anna Kvíčalová Marek Timko

Sazba a grafická úprava: Igor Látal

Rediguje: Linda Janků Tomáš Janků

Redakce: Pavla Hofmeisterová Martin Hyťha Linda Janků Tomáš Janků Anna Kvíčalová Lenka Šafránková Pavlíčková Boris Rafailov Peter Tkáč Klára Trizuliaková Radka Vejrychová

Ve všech našich publikacích usilujeme o genderově korektní jazykové vyjadřování, jelikož jsme přesvědčeni, že touto cestou napomáháme ke snižování nerovnosti v postavení žen a mužů ve veřejné sféře. U textů, které nejsou upraveny tímto způsobem, respektujeme přání jejich autorů nebo autorek, aby text takto nebyl upraven. NESEHNUTÍ.

Názory přispěvatelů/ek nemusí vyjadřovat stanovisko redakce ani vydavatele.

Čtvrtletník PŘES vydává: NEzávislé Sociálně Ekologické HNUTÍ - NESEHNUTÍ, tř. Kpt. Jaroše 18, 602 00 Brno, tel./fax: 543 245 342, e-mail: [email protected], http://spolecnekrozmanitosti.cz/casopis-pres/

Tiráž

Kontakt: Stanislav Miler Tel: 603551408 Email: [email protected]

www.ekocesty.info

Přednášky, výstavy a prezentace je možné upravit dle cílové skupiny a místa - základní, střední a vysoké školy, ekologická centra, kluby důchodců, čajovny, festivaly, farmářské trhy apod.

Výstavy Ekocesty - fotografie a videa z cest Víš co jíš? - vlivy produkce potravin na životní prostředí Energie - zdroje a spotřeba energií v různých zemích Naše stopa - ekologická stopa a biokapacita H2O - spotřeba a vodní zdroje v Indii, Nepálu a Mexiku

Ekoinfo Přednášky, prezentace, filmy a informace zaměřené na: Ekologickou dopravu, zemědělství a bydlení, Zdravou a udržitelnou stravu, Využívání obnovitelných zdrojů energie, Ekologickou a vodní stopu, Ochranu klimatu, Vliv produkce biopaliv na životní prostředí a potraviny.

Ekocesty Cestopisné přednášky o životě lidí v různých zemích, jejich kultuře, přání, zdrojích a životním prostředí. Turecko, Sýrie, Jordánsko, Egypt, Írán, Pákistán, Indie, Nepál, Čína, Mexiko, USA, Spojené Arabské Emiráty.

Od roku 2005 Stanislav Miler navštívil přes 30 zemí. Cílem jeho Ekocest bylo poznat a zdokumentovat život lidí v různých zemích, jejich kulturu, přání a vlivy současné civilizace na životní prostředí. Jeho snahou je své zážitky a zkušenosti z cest předávat dále prostřednictvím přednášek, prezentací a výstav.

Cílem Ekocest je informovat o životě lidí v různých zemích, vlivech naší civilizace na životní prostředí a o cestách vedoucích k rovnováze.