DÍVÁME SE KOLEM SEBE

DÍVÁME SE KOLEM SEBE Úvod Advent je doba, kdy kr{tké a šedé dny probouzejí v lidech touhu po světle, po teple a po domově. Se světlem je pak spojov{na naděje, oček{v{ní radosti, dobra, pomoci a vz{jemného obdarov{ní. To, co prožívají všichni lidé, tak můžeme prohloubit až do n{boženské výpovědi: Lid, který chodí v temnot{ch, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zaz{ří světlo. (Iz 9,1) Je to světlo, jehož příchod si slavením v{nočních sv{tků připomín{me a na jehož příchod s nadějí ček{me. Téma světla n{m tak může pomoci připravit se k oslavě sv{tku, kdy na svět přišlo „…pravé světlo, které osvěcuje každého člověka“ a přineslo „víc než život“, tedy věčný život a sp{su. Nabízíme program, jehož cílem je n{vrat ke všednosti a jednoduchosti. Program z{měrně nekopíruje komerční tlak, kdy jsou lidé v obchodech a na benzínových pump{ch vybízeni ke sbír{ní a lepení obr{zků a n{lepek „za účast“, aby nakonec dostali prémii, obdrželi d{rek nebo se mohli zúčastnit losov{ní o hodnotnou cenu. To, co program nabízí, je n{vrat k původnímu významu věcí. Je k tomu třeba odvahu uvěřit, že není třeba kopírovat komerční chov{ní a „l{kat“ děti do kostela, ale raději je vést k tomu, aby si ve světle adventního času všímaly spíše obyčejných věcí. Budou tak mít možnost uslyšet poselství křesťanské naděje, kterou jim nemůže d{t svět obchodů a televize. Každé setk{ní může začít před mší svatou průvodem se světlem, který dětem umožní prožít kontrast tmy a světla a vstoupit do posv{tného prostoru ve společenství s druhými. Tam, kde je to vhodné, se děti s lampióny v rukou posadí dopředu na lavice a n{sleduje zamyšlení k tématu. Po něm děti lampióny zhasnou a odloží. V kostele se až nyní rozsvítí světla a obvyklým způsobem začne mše svat{. Program je rozvržen do čtyř témat, na kter{ si můžeme „svítit“ a kter{ jsou volně sestavena tak, že si z nich můžete vybrat nebo je podle potřeby rozšířit na libovolný počet každodenních ror{tních setk{ní. Princip setk{ní je jednotný. Světlem, které si děti nosí, si pokaždé „posvítí“ na svět kolem sebe a učí se v něm zahlédnout toho, který je Světlem, které na svět přineslo a přin{ší pokoj a které „…ve tmě svítí a tma je nepohltí.“ 1. adventní týden Světlo svítí na svět, který je kolem Mt 24,37-44 „Bděte, abyste byli připraveni“ Myšlenky k tématu: Kdo m{ světlo, vidí kolem sebe. Jaké je světlo? Jasné, teplé, žluté, blikající, může zhasnout… Podív{me se, co ve světle svého lampiónku vidíme kolem sebe. Děti mohou jmenovat, jaké věci kolem sebe vidí. Můžeme proch{zet kostelem a svítit na věci, které jsou kolem, pozn{vat je a povídat si o nich. N{měty na jednotliv{ setk{ní: Svítíme na jednu věc, pozorujeme některý zajímavý detail, popíšeme jej a upozorníme, na co se věc použív{. Věci z kostela n{m připomínají věci, které m{me také doma a které patří k životu rodiny podobně jako patří k životu farní rodiny. Děti mohou na další setk{ní přinést obr{zek věcí, o kterých si minule povídaly, např. obr{zek prostřené stolu, židlí kolem stolu, vchodu do svého domova apod. Obr{zky můžeme pokl{dat na zem nebo d{vat na n{stěnku. A. Svítíme na olt{řní stůl. Jak vypad{ stůl u v{s doma? Co na něm m{te? Co na něj d{v{te? Co u něj děl{te? Mít stůl je důležité, protože u stolu se setk{v{me. Také v kostele se setk{v{me u stolu. Úkol: Při vhodné příležitosti si doma slavnostně prostřete stůl. B. Svítíme si na lavice. Každý m{ své místo u stolu. Kolik m{te míst u stolu? Kdo tam sed{v{? Vedle koho sedíte? Mít místo je důležité. Kde m{m místo, tam jsem doma, tam mě mají r{di. Také v kostele m{ každý své místo.

© 2006 Katechetické a pedagogické centrum Biskupství ostravsko-opavského

1

Úkol: Připravte doma pro každého místo u stolu a zkuste, jestli se v{m podaří sch{zet se u stolu tak, aby tam byli všichni. C. Svítíme na vchod do kostela. Kolika vchody jste už dnes prošli? Být připravený, znamen{ být otevřený pro všechno, co přich{zí. Úkol: Připravte se na n{vštěvy, které během v{nočních sv{tků projdou vašimi dveřmi, a připravte pro ně d{rek, překvapení, písničku apod. D. Svítíme na podlahu kostela. Pozorujeme, jak{ je, postavíme se na ni, projdeme se po ní. Je dobré mít pod nohama pevnou zem, pevný z{klad, který nese. Bůh je takový z{klad. Úkol: Co ti d{v{ jistotu a pevnou půdu pod nohama? Na co nebo na koho se umíš spolehnout? E. Svítíme na ambón s Biblí. Co pr{vě čteme nebo co n{m maminka nebo někdo dospělý čte? Jaké vypr{vění nejraději poslouch{me nebo o čem nejraději čteme? V kostele také společně čteme z Bible a přin{ší n{m to radost. Úkol: Udělejte si čas na společné čtení.

2. adventní týden Světlo svítí na lidi, kteří jsou kolem Mt 3,1-12 „Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské kr{lovství.“ Myšlenky k tématu: Kdo m{ světlo, jasněji vidí, kdo je vedle něj. Rozhlédneme se a podív{me se jeden na druhého. Můžeme proch{zet kostelem a ve světle pozn{vat lidi, oslovovat je a povídat si s nimi. Zept{me se dětí, koho znají a koho ne. Koho znají nejvíc? S kým přišly? N{měty na jednotliv{ setk{ní: Vším{me si lidí, kteří jsou kolem. Mohou to být nejbližší lidé z rodiny, ale mohou to být také některé děti, kterým budeme věnovat pozornost a „posvítíme“ si na ně. Mohou to však být také obyčejní lidé ve farnosti. Vybereme si skupinu lidí, kter{ je nejaktu{lnější, a aby byla „lépe vidět“, ji můžeme pozvat dopředu k dětem. Tak se vpředu vystřídají maminky, tatínkové, babičky, dědečkové apod. A. Svítíme na maminku. Děti mohou „posvítit“ na maminku, pokud je pr{vě s nimi, a odpovědět např. na ot{zky: Jak se jmenuje? Co se mi na ní nejvíc líbí? Co umí? Co nejraději děl{? Je dobré mít maminku. Star{ se o n{s a m{ n{s r{da. Úkol: Připravíme den pro maminku – co se jí líbí a co jí uděl{ radost. B. Svítíme na tatínka. Děti mohou „svítit“ na tatínka, pokud je pr{vě s nimi, a odpovědět např. na ot{zky: Jak se jmenuje? Co je mi na něm nejvíc líbí? Co nejraději děl{? Je dobré mít tatínka. Star{ se o n{s a m{ n{s r{d. Úkol: Připravíme den pro tatínka – co se mu líbí a co mu uděl{ radost. C. Svítíme na sourozence. Děti mohou „svítit“ na své sourozence, pokud s nimi pr{vě jsou a i když nejsou, odpovědět na tyto ot{zky: Jak se jmenují? Co se mi na nich nejvíc líbí? Co nejraději dělají? Je dobré mít bratra nebo sestru, je dobré, když člověk není s{m a m{ si s kým povídat, hr{t si a dělit se. Úkol: Připravíme den pro sourozence a něco společně podnikneme. D. Svítíme na prarodiče. Děti mohou „svítit“ na svoji babičku nebo dědečka, pokud jsou pr{vě s nimi, a odpovědět na ot{zky: Jak se jmenují? Co se mi na nich nejvíc líbí? Co by jim asi udělalo největší radost? Co nejraději dělají?


2

Úkol: Připravíme den pro babičku nebo pro dědečka a splníme jim př{ní. Večer se můžeme sejít a povídat si, jaké to kdysi bylo a jaké to je nyní. E. Svítíme na kamar{dy. Děti je mohou jmenovat, „svítit“ na ně, pokud jsou pr{vě v kostele, a odpovídat např. na ot{zky: Jak se jmenují? Co se mi na nich nejvíc líbí? Co by jim udělalo největší radost? Co nejraději dělají? Úkol: Připravíme den pro kamar{da a něco společně podnikneme.

3. adventní týden Světlo svítí na mě Mt 11,2-11 „Slepí vidí, chromí chodí, hluší slyší, mrtví vst{vají…“ Myšlenky k tématu: Kdo m{ světlo, je vidět. Podív{me se každý s{m na sebe. „Svítíme“ na své oči, uši, ústa nebo ruce a podív{me se také do svého srdce. Děti mohou odpovídat např. na ot{zky: Co m{m na sobě r{d a co r{d nem{m? Co r{d děl{m a co r{d neděl{m? Co se mi na světě líbí a co se mi nelíbí? Co bych chtěl(a) změnit, kdyby to šlo? N{měty na jednotliv{ setk{ní: Tím, že „posvítíme“ na své smysly a č{sti sebe, si vším{me toho, jak žijeme. Děti mohou na další setk{ní nosit obr{zky všeho, co hezkého viděly, mohou zapisovat mil{ slova, kter{ slyšely nebo řekly, co hezkého svýma ruka udělaly a co nosí ve svém srdci. A. Svítíme na své oči. Děti mohou jmenovat, co hezkého v poslední době nebo za celý den viděly, nebo d{vat pozor, co hezkého dnes uvidí. B. Svítíme na své uši. Děti mohou jmenovat, co hezkého v poslední době nebo za celý den slyšely, nebo mohou d{vat pozor, co hezkého dnes uslyší. Kdo je naposledy pochv{lil nebo řekl: To je dobře, že jsi tady! C. Svítíme na sv{ ústa. Děti mohou jmenovat, co hezkého v poslední době nebo za celý den někomu řekly, nebo mohou d{vat pozor, co hezkého dnes vysloví. Komu naposledy řekly, že jsou r{di, že je s nimi? D. Svítíme na své ruce. Děti se mohou podívat na své ruce a jmenovat, co dnes svýma rukama dělaly nebo co budou dělat. Co svýma rukama umí a co neumí? Kdo jim naposledy pomohl a komu zase pomohly ony? E. Svítíme do svého srdce. Děti se mohou zamyslet, koho mají r{dy a kdo m{ r{d je. Koho nosí ve svém srdci? Mohou si navz{jem něco hezkého „z celého srdce“ popř{t.

4. adventní týden Přich{zí… pravé světlo, které osvěcuje každého člověka Myšlenky k tématu: Kdo m{ světlo, žije ve Světle. V tomto týdnu si můžeme „svítit“ na důležité biblické ud{losti, které se staly před Ježíšovým narozením.


3


4


5


6

DÍVÁME SE KOLEM SEBE

Recommend Documents