23. Psychopatologie
23. PSYCHOPATOLOGIE - tento obor si přivlastňuje psychologie i psychiatrie Klinická psychologie a psychiatrie Vzdělání a práce klinického psychologa a psychiatra - klinický psycholog – má společenskovědní vzdělání – Mgr. program „čisté“ psychologie + atestace z klinické psychologie nebo doktorský program v klinické psychologii (Ph. D. za jménem) - klinický psychiatr – vzděláním lékař (MuDr.) + atestace z psychiatrie - klinický psycholog musí na základě symptomů poznat, jestli je porucha patická (u nemocného) nebo nepatická (poruchy totiž může vykazovat i zdravý člověk) - psychiatr a klinický psycholog si vymyslí svoji léčbu a pak to konzultují - klinický psycholog má popsat symptomy té nemoci, aby psychiatr mohl napsat léky Obecná psychiatrie = psychopatologie - určování symptomů, rozpoznávání poruch – zkoumá hlavně symptomy v jednotlivých funkcích lidské mysli (to jsou fce kognitivní, emotivní a konativní; poruchy jsou např. por. vnímání, myšlení, inteligence atd.) Speciální psychiatrie - věnuje se jádrovým poruchám jako celku (porucha má nějaké jádro, kolem něj jsou symptomy) -a) aktuální poruchy – neurózy, psychózy -b) poruchy osobnosti - psychopatie DSM IV – Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch – americká příručka pro klasifikaci a statistiku ment. poruch MKN 10 - Mezinárodní klasifikace nemocí - jsou zde všechny nemoci, jsou popsány symptomaticky (podle příznaků), podle nich se v léčebnách stanovují diagnózy - na každou tuto poruchu může existovat medikamentní léčba - F00 – F99 jsou psychické poruchy Některé patické poruchy kognitivních funkcí Poruchy vnímání: AGNOZIE – nepoznávání okolí; dotyčný není schopen popsat to, co vidí, identifikovat a zařazovat do souvislosti vjemy, většinou symptom nějaké poruchy, např. demence DEPERSONALIZACE – dotyčný intenzivně vnímá, ale není ve svém těle, jako by mu jeho tělo nepatřilo – stává se to při intoxikaci drogami, může to ale být také syndrom vážného duševního onemocnění ILUZE – vjem, který má částečně reálný základ a částečně vychází z nevědomí, pokud máme iluze často a nejsou vyvolávány nějakými návaly emocí, pak jsou syndromem nemoci HALUCINACE – vjem bez reálného základu, mohou být způsobeny intoxikací, senzorickou deprivací nebo duševní poruchou - iluze i halucinace jsou pravé (nevíme, že je máme) nebo nepravé (uvědomujeme si, že je máme), ty pravé jsou horší
23. Psychopatologie
Poruchy myšlení a inteligence: OBSESE – nutkavé myšlenky, nelze je zahnat, ovládají nás - některé nebezpečné pro nositele, některé pro okolí (obsese bakteriemi v mém bytě, obsese někoho zabít…) - pokud člověk ví, že je to špatně, tak je stále neurotik, do psychozy to přeroste málokdy BLUDY – nevyvratitelné přesvědčení, typické pro psychotiky - psychotik si je naprosto jistý, neuvědomuje si, že to není pravda - makromanické bludy = dotyčný si myslí, že je nejkrásnější na světě, nejlepší na škole – nebo si myslí, že je Napoleon, Einstein – i se tak chová, obléká - pokud se jen do někoho stylizuje, tak to ještě není pravý blud, ale když se člověk za Hitlera vydává se vším všudy, je to psychotik - mikromanické bludy = dotyčný je přesvědčen o své bezvýznamnosti - paranoidní bludy = paranoidní schizofrenie = někdo ho pronásleduje (gestapo, které neexistuje) MENTÁLNÍ RETARDACE – IQ pod 70 bodů – o mentální retardaci se jedná, pokud je příčina někde ve vývoji jedince do dvou let života pokud je etiologie (příčina) pozdější, jedná se o DEMENCI Některé patické poruchy pudů a chování Poruchy pudů: ANOREXIE – porucha příjmu potravy, odmítání jídla BULIMIE – porucha příjmu potravy, chorobné přejídání sexuální dysfunkce: mužské: EREKTILNÍ DYSFUNKCE – poruchy erekce EJACULATIVO PRAECOX – předčasná ejakulace SEXUÁLNÍ CHLADNOST – neschopnost se vzrušit PRIAPISMUS – bolestivá soulož ženské: FRIGIDITA – neschopnost se vzrušit DYSPAREUNIE – averze k sexu ALGOPAREUNIE – bolestivá soulož deviace v aktivitě = objekt touhy je normální, ale aktivita je nenormální - exhibicionismus – většinou muži - sadismus – je to nebezpečné, musejí mít ženu v moci, může dojít k vraždě - masochismus – nejsou nebezpeční, žena má muže v moci - sadomasochismus deviace v objektu = aktivita je normální, objekt nenormální - fetišismus – pravý = chtějí pouze objekty, ne ženy - nepravý = když muž chce, aby žena zvýraznila své přednosti – punčochy -žena zde jako objekt zůstává - pedofilie – pravá – prepubescentní děti- vykazují dětské rysy - batolecí tvary - nepravá – přitahují je mladé sexuální objekty - 13,14 Poruchy vůle a chování: ABULIE - absolutní ztráta vůle – těžká endogenní deprese HYPOBULIE - silně oslabená vůle – symptom u neuróz nebo třeba u stařeckých demencí HYPERBULIE - přemíra, nadbytek vůle – extrémní chtění něco udělat, je to symptom u mánie
23. Psychopatologie
KATATONIE – porucha senzorických funkcí - katatonie produktivní – neustálá nesmyslná činnost - katatonní stupor – nečinnost, ztuhnutí - symptomy hlubší poruchy, často schizofrenie KOMPULZIVNÍ CHOVÁNÍ – chování pod vlivem obsesí IMPULZIVNÍ CHOVÁNÍ – chování pod vlivem pudů (typické pro nižší intelekt) Některé patické poruchy emotivity → s přemírou emocí: PATICKÝ AFEKT – nejvíce emocí, jsme nejvíce rozčileni, pod vlivem extrémní emoce (obvykle strach nebo vztek), u člověka se projeví porucha vědomí, není schopen se ovládnout, neví, co dělá, útočí; afekt je extrémně krátkodobý, amnézie AFEKTIVNÍ RAPTUS - méně emocí, ale přesto dost, abychom se ohromně rozčílili; zůstáváme při vědomí, ale amnézie přijde - zapomeneme NEZVLÁDNUTÝ AFEKT – ještě o něco méně emocí, vědomí je zachováno a paměť taky – dotyčný si pamatuje, co dělal, a měl nad sebou kontrolu, přesto se ale neudržel - patický afekt a afektivní raptus se velmi těžko rozeznávají - afekty se hodně řeší ve forenzní psychologii → s nedostatkem emocí AFEKTIVNÍ STUPOR – v dotyčném mohou být silné emoce, ale okolí je nevidí – člověk by měl reagovat aktivně, ale místo toho zmrzne, chová se lhostejně; krátkodobý jev - např. když člověk ztuhne při útoku zvířete - symptom poruchy to je, pokud se to stává často EMOČNÍ OPLOŠTĚNOST - nedostatek citu, lidé nejsou schopni projevovat cit, ani ho nemají - anetiční psychopati – neschopni vyšších citů ALEXITHYMIE – neschopnost vyjádřit emoce – prožívá city, ale nedokáže je vyjádřit, navíc ani nechápe, že je ostatní chtějí znát (že manželka chce slyšet „miluju tě“, že ráda dostává kytky a podobně) → s kolísáním emocí EMOČNÍ LABILITA – kolísání emocí – na stejně emočně náročné situace reaguje různě, takový člověk nezvládá především nové situace (psát maturitu ve své škole x psát přijímačky na vysoké – neznámé prostředí) HYPERSENZITIVITA – přílišná citlivost – kolísání emocí, vnitřní nejistota v emoční rovině (i když se tento člověk může kognitivně = rozumem chápat zcela normálně) lze mírnit habitací Aktuální neurotické poruchy - jsou přechodné, může to ale trvat několik let - dotyčný si uvědomuje, že má poruchu ÚZKOSTNÉ PORUCHY - člověk pociťuje úzkost = strach z neidentifikovatelného podnětu FÓBIE – zdroj strachu je identifikovatelný, např. strach z pavouků (arachnofobie), z těsných prostor (klaustrofobie) agorafobie – strach z prostranství sociální fobie – problémy mluvit s lidmi, být centrem pozornosti - agorafobie a sociální fobie se těžko rozlišují od úzkostných poruch - agorafobik se doma cítí bezpečně, úzkostný člověk ne - fobie vznikají většinou podmiňováním
23. Psychopatologie
HYSTERIE – neurózy, psychické procesy a stavy se somatizují = ztělesňují (křečovité stavy, slepota, hluchota... dočasná) popsal je Freud, psychická porucha proniká do tělesných orgánů a paralyzuje je -) slepota, hluchota - někdy se projevují hysterické záchvaty – nezvladatelná motorika – dotyčný se neudrží na nohou, spadne na zem, kope, křičí - je nutné to odlišit od epileptického záchvatu – ten je fyziologický, hysterie je psychogenní - histriónská porucha – člověk se předvádí, hraje, má pocit, že je nedoceněn, sebestředný, přehání, může přerůst do hysterie → somatizuje se – poruchy hybnosti, nevolnost OBSEDANTNĚ-KOMPULZIVNÍ PORUCHY – pod vlivem obsesí, tj. nutkavých myšlenek, naše mentalita se s nimi nedokáže vypořádat – ani chytrý člověk nemůže obsesi čelit - nejčastější bývá pocit, že jsme ohroženi nějakou infekcí – všude na nás číhají bakterie a viry - příklad dívky, která si stokrát denně myje ruce DEPRESE – dlouhodobý stav, nemáme na nic chuť, pesimistický pohled do budoucnosti - není endogenní, pochází z vnějšku - uvědomujeme si ji, občas k někomu jdeme, abychom se vypovídali - depresivní neurotik může fungovat, má špatnou náladu, ale depresivní psychotik nemůže ani chodit – je schoulený doma v rohu, nikam nevychází Aktuální psychotické poruchy - postižený si neuvědomuje, že je nemocný SCHIZOFRENIE – nejvážnější psychóza, člověk má halucinace a bludy - schizofrenik se jeví jako cvok, např. mluví s věcmi, které ostatní nevidí - katatonní schizofrenik – v jeho chování se objevuje horečnatá činnost – vyhazování nábytku z oka - paranoidní schizofrenik – je nejnebezpečnější, bludy u něj převažují nad halucinacemi (pronásledování mimozemšťany) – jsou velmi nebezpeční, chtějí se proti tomu bránit MÁNIE – opak endogenní deprese - typický syndrom – makromanický blud – maniak se považuje za výjimečného - hyperbulie – přemíra vůle (vrhá se do všeho, působí euforicky) - zavazuje se k přemíře závazků, aniž by si to uvědomoval BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHA (maniodepresivní psychóza) – střídání mánie a deprese - podle Kretschmera jsou k tomu náchylní pyknici - organicky založeno, psychofarmaka - když je ve fázi mánie – oklame bankovní úřady, leasing - vezme si 5 aut na leasing a když ho tito lidé zpětně kontaktují, on je ve fázi deprese UNIPOLÁRNÍ PSYCHOTICKÁ DEPRESE – endogenní – zevnitř, způsobují ji neurotransmitery v mozku (např. herec Marek Vašut trpí depresí) - často mikromanický blud – obviňování sebe - depresivní psychotik není schopen fungovat Poruchy osobnosti – psychopatie - poruchový symptom je součástí osobnosti postiženého SCHIZOIDNÍ PORUCHA OSOBNOSTI – v raném dětství se vytvořila nedůvěra ve svět, nedůvěra v lidi – schizoik se bojí navázat vztahy, hlavně ty intimní – bojí se, že ten druhý
23. Psychopatologie
se zmocní jeho já a on přestane existovat PARANOIDNÍ PORUCHA OSOBNOSTI - trvale přítomný strach, že ho někdo pronásleduje, není to psychotický strach, trvalý pocit ohrožení, šíří ho kolem sebe ZÁVISLÁ PORUCHA OSOBNOSTI – opak schizoidní poruchy osobnosti – dotyčný trpí příznaky deprese, pokud je sám, neustále se vtírá, člověk je na někom závislý - vztahový sadista - vztahový masochista DISOCIÁLNÍ PORUCHA OSOBNOSTI – psychopat v užším slova smyslu = anetický psychopat – nemá schopnost pociťovat vyšší city (pocit viny, křivdy…), není schopen soucitu - příčiny pravděpodobně v raném dětství - např. případy Orlických vrahů, manželé Stodolovi ANANKASTICKÁ PORUCHA OSOBNOSTI – symptomaticky podobná obsedantně kompulzivní neuróze (přehnaná čistotnost) - dotyčný svůj rys nevnímá jako egodystonní, ale jako svou součást, dokonce přednost HISTRIÓNSKÁ PORUCHA OSOBNOSTI – připomíná hysterii, dotyčný hraje divadlo, dělá z komára velblouda s celou parádou - jsou to vynikající manipulátoři, libují si ve velkých gestech NARCISTICKÁ PORUCHA OSOBNOSTI – extrémně egocentrický člověk, často o sobě mluví (prakticky pořád), není schopen empatie, vždy projikuje („to já…“) Vysvětlete pojmy: ADOLESCENCE – období dospívání AMNÉZIE – ztráta paměti AMYGDALA – část limbického systému, centrum emoční paměti BAGETALIZACE – znevažování, zlehčení nějaké situace nebo potíží EMPATIE – schopnost vcítit se do někoho ETIOLOGIE – příčina, původ nemoci, také nauka o původu nemocí FIXACE – ulpění na někom, na něčem nebo v určité vývojové fázi
