Obecná psychopatologie Obsah 1 ÚVOD DO PSYCHOPATOLOGIE 1 1.1 DOKUMENTACE 2 1.2 VYŠETŘENÍ 3 1.3 PSYCHOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ 5 1.4 PSYCHOLOGICKÉ TESTY 5 1.5 ROZDĚLENÍ KLIENTŮ 6 2 OSOBNOST A JEJÍ PORUCHY 7 2.1 TYPOLOGIE 7 2.2 PORUCHY OSOBNOSTI 8 2.3 PSYCHOPATICKÉ PORUCHY 9 3 EMOCE A INSTIKNTY 9 3.1 AFEKTY A JEJICH PORUCHY 10 3.2 NÁLADY A JEJICH PORUCHY 11 3.3 CITY A VYŠŠÍ CITY 12 3.4 PUDY A INSTINKTY 12 4 PORUCHY VĚDOMÍ 13 4.1 KVANTITATIVNÍ PORUCHY VĚDOMÍ 13 4.2 KVALITATIVNÍ PORUCHY VĚDOMÍ 13 4.2.1 OBLUZENÉ VĚDOMÍ 13 4.2.2 OBNUBILACE = MRÁKOTNÉ STAVY 14 5 SPÁNEK A JEHO PORUCHY, HYPNOZA 15 5.1 DYSSOMNIE 15 5.1.1 INSOMNIE 15 5.1.2 HYPERSOMNIE 15 5.1.3 PORUCHA RYTMU SPÁNEK - BDĚNÍ 16 5.2 PARASOMNIE 16 5.2.1 SOMNAMBULISMUS (NÁMĚSÍČNOST) 16 5.2.2 PAVOR NOCTURNUS (NOČNÍ DĚSY) 16 5.2.3 NOČNÍ MŮRY 16 5.3 NARKOLEPSIE 17 5.4 SYNDROM SPÁNKOVÉ APNOE 17 5.5 HYPNÓZA 17 6 PORUCHY VNÍMÁNÍ 18 6.1 PRAVÉ HALUCINACE 19 6.2 NEPRAVÉ HALUCINACE 20 6.3 PRAVÉ ILUZE 20 6.4 NEPRAVÉ ILUZE = PSEUDOILUZE 20 6.5 DALŠÍ PORUCHY SOUVISEJÍCÍ S VNÍMÁNÍM 20 7 PORUCHY MYŠLENÍ 21 7.1 KVANTITATIVNÍ PORUCHY 21 7.1.1 PORUCHY V RÁMCI TEMPA 21 7.1.2 PORUCHY ZAMĚŘENÍ MYŠLENÍ 21 7.2 KVALITATIVNÍ PORUCHY 22 7.2.1 MYŠLENKOVÝ ZÁRAZ 22 7.2.2 INKOHERENTNÍ MYŠLENÍ (ROZTŘÍŠTĚNÉ) 22 7.2.3 BLUD 22 8 PAMĚŤ A INTELIGENCE 24 8.1 PAMĚŤ 24 8.1.1 KVANTITATIVNÍ PORUCHY PAMĚTI 25 8.1.2 KVALITATIVNÍ PORUCHY PAMĚTI 25 8.1.3 PROSEXIE - KONCENTRACE 26 8.2 INTELIGENCE 26 8.2.1 MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE IQ 27 8.3 VŮLE A JEJÍ PORUCHY 28 9 TERAPIE 29 1 ÚVOD DO PSYCHOPATOLOGIE * Zákl. práce ® získání anamnézy: nutnost porozumět stavu (co ho hlavně trápí), určit diagnózu (co je problém) a stanovit léčebný plán Důležité je klientovo pohodlí - odstranit rušivé vlivy - představit se, netykat - snaha o maximální empatii a vnímavost ® co nejméně psát - když už, zeptat se, zda mu to
1
nevadí - nevynášet hodnotící soudy - sledovat nonverbální chování - rozhovor by měl být aktivně řízený terapeutem - užívat přiměřený jazyk (přizpůsobit se inteligenci, sociálnímu prostředí apod.) - doba rozhovoru 15 - 90 minut (průměr je tak 45 -60 min.) ® překročení 60 min. je patologie z terapeutovy strany! - V rámci hovoru je dobré klást volné otázky: " Zkuste mi popsat, jak se při tom cítíte..." ® zejména u neurotiků - U některých diagnóz je to kontraproduktivní ® psychóza, demence, pacienti s organickým syndromem ® tady je třeba strukturovaný rozhovor - Neklást sugestivní otázky - Na závěr hovoru je důležité, aby se pacient vyjádřil k vývoji ® jaký to bude mít vliv na budoucnost, poučit pacienty o rizicích jejich stavů - Nenechat se zatáhnout do hovoru ve smyslu hodnotících soudů * Otázka mlčenlivosti ® terapeut nesmí říct nikomu nic. Je lepší mít od pacienta přímo podepsané, komu všemu může terapeut něco říct. * Terapeut má oznamovací povinnost ® pokud má přesvědčivé důkazy * !! do telefonu nikdy nic neříkat!! - U paranoidních a psychotických pacientů pozor na to, jak se jim sdělují informace - U psychotických pacientů pozor na mobilní telefony (spojují s vesmírem ® sledujeme vás!) - U paranoiků neklást odpor, neodporovat jim, nepodporovat jejich blud - U neurotických pacientů pozor - budou s terapeutem manipulovat, kamarádské tendence s terapeutem, často tendence somatizovat. Neurotici tvoří 1/3 veškerých ambulantních pacientů. - Depresivní pacienti ® nesnažit se je rozveselit, nebagatelizovat jejich problémy. V rámci terapie nutně zaznamenat rizika ® zhoršení stavu. U těžkých depresí otázky na sebevražedné tendence (" Myslíte, že by se vám ulevilo, kdybyste tady nebyl?") - Dementní pacienti (pacienti s organickým syndromem) - budou mí t nepříjemný pocit, když se jim nebudeme dostatečně věnovat (dívání se na hodinky, zívání) ® aby pacient necítil nějaký tlak. Hovor by měl být strukturovaný - co chci zjistit, kratší doba rozhovoru. Měl by být plynulý, nepřeskakovat - Maničtí pacienti - vymezit hovor, strukturalizovat hovor - tak 30 minut. Pacienti agresivní - alkoholici, narkomani: - Nikdy nesedět v uzamčené místnosti - Vždycky sedět blíže ke dveřím - Jistit se někým jiným - aby někdo věděl... - Když se začnou projevovat známky agresivity, ukončit hovor a zmizet - Pacienti psychotici zaútočí na ženu - Mají děsnou sílu... 1.1 Dokumentace chorobopis - souhrn všeho až do teď dekurz - aktuální hospitalizace součástí dekurzu je anamnéza ® - vyšetření přítomného stavu - psychopatologický rozhovor - diferenciální diagnóza - diagnóza - terapeutický plán rodinná anamnéza ® byl někdo s psychiatrickou diagnózou, bral léky, výskyt sebevražd, alkoholismus, toxikomanie ® rodiče, prarodičem, sourozenci - vztahy v rodině: mezi rodiči, mezi sebou, k dotyčnému - psychiatrická heredita (hereditární komponenta ) = bez zátěže osobní anamnéza ® infekce (borelioza), horečnaté stavy, epilepsie,.., psychomotorický vývoj dotyčného (kdy začal chodit, psát, číst), sexuální vývoj, partnerské vztahy, preference, vojenská služba, socializace - zařazení do kolektivu, kamarádi, vztah k autoritám. Co si o sobě dotyčný myslí (třeba jednou větou), spotřeba alkoholu - ptát se cíleně (kolik tvrdého, kolik vína, kolik piva ® mnozí muži neberou pivo za alkohol), ženy mají tendenci bagatelizovat. Drogy, léky hypnotika. Sociální vztahy, pracovní zázemí, rodina, trestní minulost.
2
1.2 Vyšetření * Celkové vzezření (popis, jak vypadá- oblečení, úpravnost, zápach atp.) * Přístup k rozhovoru ® jak klient reaguje na otázky (klidně, podrážděně , flirtuje, podezřívavost - paranoia; svůdnost, koketérie - hysterie; apatie - organické poruchy) * Motorika Ztuhlost postoje / posezu Zpomalenost, třes ® depresivní p. Klepání nohou ® proč to dělá, zeptat se Těkání (měl by být 50% oční kontakt v rámci vyšetření) pořád se ptát na všecko ( "Sedí se vám dobře? Proč klepete tou nohou?") * Vědomí Kvantita ® spavost Kvalita ® mrákoty, deliria "Kde zrovna jste?" " Na co myslíte?" "Víte, kolikátého je dneska?" " Jak se jmenujete?" ® orientační otázky časem, místem, prostředím ® když máme pocit, že je člověk mimo "Proč usínáte?" "Jste unavený?" * Vnímání Nejtypičtější poruchy: halucinace, iluze Ptát se " Máte pocit, že se kolem vás děje něco, čemu nerozumíte? Slyšíte nějaké hlasy?" - u neurotika nemá cenu se ptát na poruchy vnímání - ptát se, když máme pocit, že se něco děje - zrakové halucinace typické pro organické poruchy - vidiny - u schizofreniků nejčastěji sluchové halucinace - u deliria, feťáků, nejčastěji taktilní halucinace - pocit, že máme schopnosti, které jiní nemají, nedokážou ® porucha * Afektivita Nálada, emoce Neverbální projevy - barva hlasu, rychlost mluvy Psychózy - nepřiměřená emotivita (smutný obsah vypráví vesele) Deprese - bezradnost, úzkost, plačtivost Ptát se na sebevražedné myšlenky. " Prožíváte radost?" " Kdy naposledy jste měl radost?" O:"Nikdy, už si to nepamatuji." = deprese Vývoj u depresivních pacientů: 1. sebevražedné myšlenky ® jen touha nebýt, neprobudit se 2. sebevražedné tendence ® shromažďuje si prášky,... 3. plató "zlepšení" ® úleva, už to má naplánované, spadlo to z něho, cítí se lépe 4. V pořád mluvit, pořád se ptát ® abychom rozlišili fázi plato a skutečné zlepšení ® když se objeví myšlenky na plány do budoucna, znamená to skutečné zlepšení deprese matek, které ztratí dítě jsou nejhorší, téměř nevyléčitelné ® nejtěžší terapeutický úkol. Čím je dítě starší, tím jsou deprese horší... * Řeč Pomalá, rychlá, přestávka, koktání, vata (že, prostě, vole) Slovní salát, ztráta linie, přeskakování tématu ® manický pacient * Myšlení - porucha asociací myšlení - schizofrenie - Porucha abstrakce - psychotici, organici ® vysvětlit přísloví, na tom se to pozná - Ztráta myšlenky, myšlenkový trysk - maničtí pacienti * Obsahová stránka myšlení
3
Bludy - " Chce vám někdo ublížit?" " Máte schopnosti co jiní nemají?" apod. * Paměť Zase orientace Kdo jsem, co jsem, kde jsem se narodil... * Nosognosie ® náhled na stav, jaké má povědomí o svém stavu "Myslíte si, že máte psychické problémy?" "Potřebujete psychologa?" ! Na závěr každého psychiatrického vyšetření ! Status praesens psychikus (SPP) ® popisuje aktuální stav klienta - má určité zákonitosti Normální SPP (zdravý jedinec) Vědomí vigilní, orientován časem, místem, osobou a situací, vnímání bez psychotických fenoménů, myšlení adekvátní, souvislé, bez latencí, bez bludů či obsesí, odpovídá adekvátně v přiměřeném rozsahu, řeč bez známek obřadnosti či poruchy abstrakce, emotivita živá, přiléhavá, normoforce bez známek úzkosti a strachu, osobnost nejeví známky deteriorace, je bez psychopatických rysů, paměť bez klinicky zjištěných poruch, psychomotorické tempo je normální (nosognosie - když jde o patologii). SPS Status praesens somatikus ® zdravotní stav Kardiopulmonálně kompenzován, nihil acutum. 1.3 Psychologické vyšetření * Základ ® popis vzezření klienta, zvláštnosti Facies alcoholica Facies depresiva Foetor alcoholicus - alkoholový zápach Foetor ex ore - zápach z úst Sklon k brachiálnímu násilí - hrozí facka :-( naučit se zdravotnickou hantýrku * postoj ® schopnost komunikace, spolupráce, oční kontakt * mimika, gestikulace ® ztuhlost, živost, plačtivost, emoční vyhaslost * řeč * soustředěnost ® tok, odvádění pozornosti = 1. odstavec pak už se píše obsah vyšetření, pohovor 1.4 Psychologické testy ® musí být objektivní, validní, spolehlivé objektivní = nezávislost testu na vyšetřujícím validita = schopnost diagnostikovat to, co má diagnostikovat spolehlivost = stálost výsledků testové metody: * Testy IQ Ravenův test Anthauerův tes Wechslerův test ® obsahují různé problémové situace (verbální i nonverbální). Nejčastěji se používá R a W * Paměťový test Číselný čtverec * Test organicity Bentonův test Rayova figura * Osobnostní testy
4
® dotazníkové metody Minesotský test MMPI Eyseneckův dotazník Cattelův 16-ti faktorový test * Projekční metody Rorsachův test ROR Tematickoapercepční test TAT Lüscherův test - zadání není jednotné existuje ještě řada škál ® jsou zaměřené např. na psychoticismus, změny nálad,.. 1.5 Rozdělení klientů A. Případy pro psychologa Reaktivní stav, neurotici, osobnostní problematika, stres, zátěžové problémy, manželské problémy, poradenská činnost, simulace B. Spolupráce s odborníkem (somatický lékař, neurolog, psychiatr) Těžší neurózy, psychózy, opakované chronické psychózy, sexuální dysfunkce, závažnější rodinné či manželské problémy, psychosomatické poruchy, u klientů s psychofarmaky nutnost psychiatra C. Nenechávat si ® předat dál Situace, kdy je klient nebezpečný sobě či svému okolí, kvalitativní poruchy vědomí, agresivní stavy (psychotici), nepochopitelný negativismus, s rizikem ohrožení vitálních funkcí (např. odmítání potravy), známky intoxikace, trestný čin v důsledku poruchy (parafilie, deviantní chování - spíše sexuolog) 2 OSOBNOST A JEJÍ PORUCHY
Osobnost = soubor somatických a psychických vlastností - kombinace dědičnosti a prostředí Jedinečnost a originalita člověka vývoj ovlivnitelný, jádro osobnosti ® zůstává stále stejné, neměnné Osobnost dítěte - proměnlivá Osobnost dospělého ® měla by zůstat zachována pomocí JÁ: 1. vědomí vlastní jedinečnosti 2. vědomí vlastní činnost 3. vědomí vlastní identity přes veškeré změny - může dojít ke změně onemocněním, nepříznivými psychologickými momenty 2.1 Typologie 1. Hippokratova - podle tekutin 2. Pavlov - podle úrovně aktivity procesů v mozku, excitace a útlum A. slabý B. vyrovnaný C. pohyblivý D. nepohyblivý dříve: prvosignální (umělecký) druhosignální (rozumový) 3. Kretschmer - vztah mezi tělem a psychikou A. piknický habitus - mohutný, živý, přizpůsobivý B. leptosomní habitus - štíhlý, přecitlivělý C. atletický habitus - spontánní, vyrovnaný, střízlivý D. displastický habitus - zbytek 4. Scheldon A. endomorfní - tuk B. mezomorfní - svaly C. ektoformní - nervy 5. Jung - podle postojů k lidem, komunikaci, navazování vztahů A. extrovert B. introvert
5
Rozdělení podle reakce na problém Agresivní reakce Úniková reakce Racionalizace Kompenzace Struktura osobnosti se dá zjistit z anamnézy; prima vista (= první pohled); grafologický rozbor Testy rozpoznávání osobnosti 1. Minesotský test 2. Projektivní Rohrsach 3. ... 2.2 Poruchy osobnosti 7 základních, jsou u všech I. akcentovaná ® nápadnější vlastnost, ale není vzdálená normě (např. výbušnost) - není patologická, nemusí se léčit II. deprivovaná - od dětství citově strádala; do patologie disociované, disociální osobnosti - podklad psychopatů III. depravovaná - od počátku vývoje neschopný přizpůsobit se obecným normám (sklony ke krádeži, násilí,...) ® delikventi, asociální chování, psychopati,... IV. Primitivní - podle základních vzorců chování, vlivem nedostatečných schopností, výchovy, sociální izolace - např. retardovaní V. dezintegrace = rozpad - těžká porucha: hotová osobnost se rozloží; poškozeny jsou všechny složky psychiky, mění se reakce, ztráta kontaktu s minulostí - u těžkých schizofreniků, těžké demence (Alzheimrovy), nádory - je doživotní ( x deteriorace - vratná zmatenost) VI. transformace - nevývratné přesvědčení člověka, že je někým jiným = blud; nevyvratitelné - mohou vymizet nebo být celoživotní VII. alternace (mnohočetná disociovaná osobnost) - jedinec žije určitou dobu v jedné osobnosti (celou kontinuitou, pocity, vztahy) a jinou dobu v 2. osobnosti - většinou v různých prostředích; jedinec o tom neví - i u hysterických může být (velmi krátké úseky) - rozdvojená osobnost - typy osobností jsou zcela odlišné 2.3 Psychopatické poruchy - těžce narušené fungování, nevyvážené funkce - specifické poruchy: * Paranoidní porucha - podezřívavost - ovlivňuje celkový projev i chování * Schizoidní porucha - emoční zploštěnost, neschopnost navazovat vztahy, uzavírání se do sebe * Disociální porucha - základ depravovaná osobnost - neschopná žít podle platných norem; dopouští se trestných činů * Emočně nestabilní porucha - sklon k impulsivitě, těžké prožívání jednotlivých momentů * Hysteriozní porucha (dříve hysterická) - teatrálnost, sklon k manipulaci, nepřiměřené emoční prožitky * Anankastická porucha - precizní, puntičkářská, sklon k ujišťování se o správnosti - základ pro obsedantně - kompulzivní poruchu (už patologie) * Anxiozní = vyhýbaná, úzkostná - ponechá rozhodnutí na ostatních ( + ? Narcistická porucha - vyzdviženo jáství do maxima svých schopností, možností) - existují i kombinace 3 EMOCE A INSTIKNTY * Emoce ® doprovází somaticko-vegetativní projevy Tvoří okruh: hypotalamus, epifýza, RTF, talamus, mozk. Kůra, somatoviscerální systém * Serotonin, noradrenalin, Gaba - uplatňují se u tří základních projevů - deprese (+ dopamin, acetylcholin) - strach
6
- agrese (+ dopamin) * emoce se dělí Chladné - libé (radost, láska) astenické ® demobilizující (smutek) Nelibé (žal, nenávist) stenické ® mobilizující (zlost) * Intenzita: Počitky, vjemy (krátkodobé, sekundy) Afekty (krátkodobé, prudké) Nálady (dlouhodobější) City Vyšší city * * Hierarchie Nižší emoce ® elementární potřeby Vyšší emoce ® společenské potřeby (např. intelektuální, estetické, etické, morální) * Temperament ® charakteristická reakce, převažující nálady, základní emoční dispozice 3.1 Afekty a jejich poruchy ® krátkodobé, prudce vznikající a odeznívající projevy - doprovázeny vegetativními projevy (tep, dech, mimika) - vyvoláno pocity i uměle (léky - experimenty - noradrenalin) i vlivem poruch hypotalamu a LS - člověk nepřemýšlí, neuvážené jednání * přesunutí afektu ® vybití nastane na jiném objektu, než který afekt způsobil * městnání afektu ® projev po sérii potlačených afektů - poslední kapka = neadekvátní reakce * patický afekt - vztek, hněv, krátkodobé "zakalení" vědomí, mrákotný stav, může dojít k různému jednání, chybí vzpomínka na to, co se dělo. De iure není dotyčný odpovědný za to, co v tomto afektu udělá. Lidé mají určitou mlhu ® nepřesně ohraničený začátek a konec.) - může nastat u expolsivní psychopatie, u silného epileptického záchvatu, alkoholového opojení, u demence - nebo jako reakce na silný emoční prožitek (u jinak normálního člověka) * patická afektivní dráždivost - sklon k nadměrně silným afektům; po intoxikaci, alkoholismus, oligofrenie, demence V patickém afektu neudělá nikdo nic dobrého ® je to patologie * paroxysmální afekt - jde o organické onemocnění (např. leze temp. Laloku, epilepsie). Projevuje se úzkostí nebo zlostí. * emoční inkontinence - reakce spastickým pláčem ne neemoční podnět. (např. ateroskleróza - u demence, u organických pacientů) * hypersenzitivita - lehký vznik emocí, které jsou trvalejší, ale ne tak rozmanité jako u emoční lability. Součást osobnosti. Dojímavost, lítostivita. * afektivní ambivalence - obsahuje současně protikladné emoce (láska a nenávist). Typické pro schizofreniky * fobie - vtíravé strachy s emočním podtextem * idiosynkrazie - afektivní přecitlivělost, odpor vůči určitým situacím, vjemům. 1.1 3.2 Nálady a jejich poruchy Nálada = dlouhodobé emoční nastavení - nejsou vázány na určité zážitky - ovlivňuje řadu psychických funkcí a naopak Poruchy nálad souvisí s: - fyzikálními vlivy (teplo, slunce, světlo) - s chemickými vlivy (drogy, léky) - metabolickými změnami (hypoglykémie, hypertireoza ® deprese; astmatici, kardiaci ® úzkosti,
7
deprese; laktační změny ® deprese; hladovění, rychlé zhubnutí ® deprese; premnstruační tenze, faktory toxiinfekční - chřipka, mononukleosa) - poruchy CNS - funkční i organické - psychické momenty - spíše modifikují kvalitu normální nálady, mohou ale vést i ke vzniku patické nálady Patologická nálada se liší kvalitou i kvantitou. Jde o vývojový a dlouhodobý určitý stav. (x Reaktivní rozlady ® trvají krátkodobě ("mám depku") - dny až 14 dní ) Patologická nálada je neodklonitelná, nezávislá na vlivu prostředí, člověk se může chovat neadekvátně ® ovlivňuje postoje i chování. * Euforická nálada ® blažené, spokojené ladění bez zvýšené aktivity - leze u frontálního laloku, paralytická demence * Expanzivní nálada ® blažená, spokojená, ale aktivita; mánie * Manická nálada ® rozjařenosti, aktivita; pocit, že zvládne všecko (máloco ale dokončí), hyperaktivita, zvýšené utrácení peněz (bez kontroly) * Exaltovaná nálada ® nadšení, blaho, zaměřeno jednostranně; epilepsie, psychotické stavy hysterické * Apatická nálada ® nerozhodnost, snížené tempo - typické pro deprese v úvodním stádiu - u toxikomanů v konečném stádiu * Explozivní nálada ® náhle, prudce se uvolňující projev emocí - většinou u organických postižení, chronický alkoholismus, epilepsie * Bezradná nálada ® neschopnost se rozhodnout, nemusí tam být apatie x neklid, tenze; vadí mu těkání - u schizofreniků, deprese * Úzkostná nálada ® úzkostnost, neklid, nejistota, očekávání špatného, napětí; prožitek je trýznivý, nepříjemný, v rámci toho hrozí anxiozní raptus ® lidé se zablázní, rozskočí se jim hlava - hrozí tu riziko sebevražd (ve formě impulzivní) - deprese, demence, schizofrenie, epilepsie * Depresivní nálada ® smutek, strach, zpomalení vitálních a psychomotorických funkcí (narušena vůle, chuť k jídlu, příjem potravin, tekutin, spánek) - riziko sebevražd - u deprese, demence, schizofrenie, epilepsie 3.3 City a vyšší city V rámci patologie ® spíše jejich nerozvinutí * U vrozených poruch ® osoby bezohledné, otrlé, necitelné, apod. * Anomální osobnosti ® anetičtí psychopati (® úplná ztráta soucitu, žalosti, pochopení; bezohlednost jde do krajnosti) * Organické postižení ® po úrazech hlavy, pro zánětlivých onemocnění mozku, alkoholismus ® rozvine se krutost, netaktnost, ... * Vášně ® sběratelské, žárlivost, kariérismus, hráčství.... - přehnané rozvinutí citových vazeb - otázkou je, zda jde o patologii 3.4 Pudy a instinkty Pudy mají individuální variabilitu, instinkty ne ( stereotypní bez individuální variability) - vrozené, druhově typické, stereotypní - Pudy - zachování rodu - zachování jednice - sdružovací - zpříjemnění existence I. Pud zachování rodu A- sexuální - ovlivňován pohlavní identitou, rolí, sexuální aktivitou - ovlivněno gonádami, hormony (pohlavní identita) ® pohlavní role (orientace, plný rozvoj v pubescenci) poruchy kvalitativní - sexuální deviace kvantitativní - nymfomanie, frigidita, satyriasis (opak nymfomanie) B- pud péče o potomstvo - částečně vrozený, částečně naučený (ovlivněn prostředím) Poruchy: týrání dětí, zanedbávání, opičí láska II. Pud zachování jedince A. Obživný (= potravový) - málo zranitelný, velmi silný; nutnost vyhledávat potravu; regulován centrem sytosti Poruchy: bulimie, anorexie, sitiofobie (odmítání jídla v rámci těžké deprese, schizofrenie), pika (pojídání nestravitelných předmětů - i kanibalismus, koprolalie - písek) - u pokročilých demencí a
8
schizofreniků B. Sebezáchovy útěkový pud - únik Pud ničivosti - útok, agrese - Vrozená obranná reakce k zachování identity vlastního já Poruchy: automutilace (sebezmrzačení, sebepoškození: poškrábání) ® může být příčinou sebevražd patická (z psychopatologie) bilanční ( v obtížné situaci: nevyléčitelný, tragédie v rodině) Ničení předmětů dětmi a mentálně postiženými - spíše pud zvídavosti C. Pud orientační, zvědavosti, zvídavosti - získat informace, poznatky; různě rozvinutý III. Sdružovací pud - nejen u lidí (= sociální) ® vznik kultur, výchovy Porucha: familiérnost (nadbytek), samotářství (nedostatek) IV. Pud zpříjemnění existence Sebeuplatnění, zdobivost, sláva a rozkoš, vlastnictví, uctívání vlastní osoby a majetku, vyznamenání a pocty + pracovitost houževnatost - apatie 4 PORUCHY VĚDOMÍ - nezbytná podmínka - vigilita - schopnost uvědomit si sebe sama vůči okolí, schopnost integrace (začlenění) a interpretovat vlastní prožitky - účast CNS adekvátně reagovat na podněty z retikulární formace Poruchy kvantitativní - alterace bdělosti Kvalitativní - alterace vlastní identifikace, schopnost určit postavení vůči vnějšímu světu, časově lokalizovat prožitky 4.1 Kvantitativní poruchy vědomí ® porucha vigility 3 stupně I. somnolence - zvýšená ospalost, schopnost reagovat II. sopor - spánek - reakce jen na bolest III. koma - nereaguje na žádné podněty, vyhasínání základních reflexů Příčiny: intoxikace, oběhové selhání, poruchy metabolismu, embolie, infekční onemocnění mozku, úraz IV. synkopa - časově omezená ztráta vědomí, hyporeflexie podkladem hypo-, hyperglykemie, selhání oběhu, silné emoce 4.2 Kvalitativní poruchy vědomí - dochází k poruchám vnímání, myšlení, emocí, paměti ® vigilita zachována 4.2.1 Obluzené vědomí 1. zmatenost (=amence) ® dezintegrace obsahu psychiky, iluze, halucinace, neuspořádané myšlení až inkoherence, dezorientace auto i alopsychická (sebe sama i vnějšího prostředí) - po skončení amnézie na tento úsek krátké střednědobé přechodné dlouhodobě Příčiny: somatické nemoci, ateroskleróza, infekce, úraz, dekompenzace 2. delirium ® organická duševní porucha Kritéria: snížená pozornost na vnější podněty, inkoherence, snížená bdělost, halucinace, iluze, kolísá psychomotorické tempo, zhoršená paměť, špatné učení se novému, změna cyklu spánku a bdění, rychlé střídání projevů, rychlý vývoj (během několika hodin) Příčiny: intoxikace všeho druhu, urémie (poruchy fce ledvin), metabolické poruchy, cirhóza jater, akutní pankreatida, hormonální změny, infekce - i po narkóze může nastat delirium (hlavně po úraze, u starých lidí, po dlouhé narkóze) - i po některých lécích - trvá dny až půl roku Typické příznaky: noční děsy, těžká úzkost, strach, taktilní halucinace, paranoidita (neohroženost vůči všemu) Kolísání tepu, tlaku, nechutenství, změny teploty, zvýšené pocení, inkontinence Terapie: omezování, ochrana před sebepoškozováním a poškozením okolí, léky podporující kognitivní funkce, stabilizující psychické složky, neuroleptika, léky na somatické stavy
9
- pacient je nezvladatelný - následky nejsou ! nutné odlišit od schizofrenie, těžké demence, faktitivní (předstírané) poruchy! 4.2.2 Obnubilace = mrákotné stavy - náhle vznikají a náhle končí, následuje amnézie na toto období - 4 formy 1. stuprozní - nepohybuje se, kouká nepřítomně, bez mimiky, nereaguje, nepřijímá potravu, inkontinentní melancholický stupor - deprese katatomní stupor psychogenně způsobený asociativní stupor 2. deliriozní - opak stuporu ® pohyb, hlučnost, útočnost, rychlé střídání afektů, zvýšená mimika, myšlení vychází z bludných představ - např. amok 3. automatická = vigilambulantí forma ® nenápadné chování, ale v rozporu se svou osobností - např. disociativní fuga = porucha vztažená k cestování do emočně důležitého místa (ocitne se někde, neví jak a proč) - epilepsie, dissociativní porucha - chová se jako normálně ale v rozporu se svou identitou 4. Gancerův syndrom - vzácný ® hysterický mrákotný stav - u poruch osobnosti - tzv. vazbová reakce - reakce na uvěznění - reakce budí dojem naschválu (jako by si dělal srandu) - důležité je odlišit simulaci 5 SPÁNEK A JEHO PORUCHY, HYPNOZA - fyziologická změna vědomí, opakující se reverzibilní stav organizmu; opak vigility (bdělosti) - 4 synchronní stadia = non-REM fáze =S spánek = ortodoxní - 1 fáze snového spánku = REM fáze = D spánek = paradoxní Dohromady S + D trvají 60 - 90 minut, v průběhu spánku se 4x - 5x opakuje cyklus 4x non-REM a 1 REM (na REM asi 20% - u dětí delší) Pokud je člověk vzbuzen v REM, pamatuje si sen; většinou se však vzbudí v non-REM Neurofyziologie - spánek serotonin, bdělost katecholaminy a dopamin Neorganické Organické Dyssomnie - narušení množství, času spánku Parasomnie - abnormní událost během spánku 5.1 Dyssomnie 5.1.1 Insomnie Porucha vnímání nebo trvání spánku - asi 40% populace (hlavně u dospělých, více u žen; 3 - 13 let vzácná; nad 60 let - 90% lidí) - asi 80% je primární (organická podmíněnost) - součást akutního stresu; deprese (dlouho usínají, nebo se probouzí brzy a nemohou už usnout) - léčba antidepresivy - distimie a neurotické osoby - naučit je pravidelnosti, uvolňovací cvičení - závislosti (na drogách, alkoholu) - nepředepisovat hypnotika spíš neuroleptika - somatická onemocnění, organické poruchy - věk (ve stáří klesá potřeba spánku + spí i přes den) - idiopatická insomnie (začíná v dětství, trvá po celý život, většinou neurologické abnormity) - špatná spánková hygiena (pracují do noci, přes den spí, přetopené místnosti, hluk) 5.1.2 Hypersomnie Zvýšená spavost přes den, usínání, prodloužené probouzení do úplné bdělosti - vyskytuje se alespoň 1 měsíc, aby byla diagnostikována + nesmí být příznaky neurolepsie, spánkové apnoe a somatických ani jiných obtíží - asi u 5 - 10% - etiologie neznámá, vznik mezi 15 - 30 lety - pacienti se většinou nepřijdou stěžovat, ale přizpůsobí se ® nulová terapie - často u chronického únavového syndromu, u psychopatických osobností, u Klein-Lewinova syndromu (začíná v adolescenci, trvá až 10 let, sám mizí, 3x více u mužů, nejasná etiologie, vzácný, součásti: zvýšená záchvatovitá megafagie= přejídání a hypersexualita a hypersomnie) 5.1.3 Porucha rytmu spánek - bdění Způsobená neorganicky, nedostatečná synchronizace rytmu daného jedince vůči skupině - např. nedostatečná adaptace u lidí pracujících v noci, kteří často překračují časová pásma - Jet lag syndrom (cirkadiální poruchy)
10
- organicky: delirium, encefalitida, stáří (arteroskleróza) - v noci nespí, ve dne ano - důležitá je terapeutická podpora, nácvik režimu, ne medikamenty (!) 5.2 Parasomnie - etiologie nejasná, spíše u dětí 5.2.1 Somnambulismus (náměsíčnost) - porušené vědomí, kombinace spánku a bdění - většinou u 2- 5 let - na začátku spánku - v 1. cyklu, 4 fázi non-REM - opakující se epizody vstávání, procházení se strnulým obličejem, nereaguje, těžké ho probudit, po probuzení okamžitě orientovaný, má amnézii na tuto epizodu - pro diagnostiku je nutné vyloučit organické příčiny - hlavně epilepsii - porucha postupně mizí s přibývajícím věkem - měly by mít pravidelný režim, mělo by se zajisti okolí (aby bylo bezpečné) 5.2.2 Pavor nocturnus (noční děsy) - epizody extrémního nočního děsu + úzkostný panický křik, motorické projevy, vegetativní příznaky - trvá 1 - 10 minut - jedinec se posadí nebo postaví; většinu při 4. non-REM fázi, v 1. třetině spánku - do 12. let; v dospělosti jen minimálně (do 30 let) - nereaguje na okolí, po probuzení dezorientace se stereotypními pohyby, amnézie - diagnosticky třeba vyloučit epilepsii (pomocí EEG) a mozkové nádory 5.2.3 Noční můry - charakteristické úzkostným snem, který si jedinec dobře pamatuje, je živý, obsahem je ohrožení jedince (fyzické postavení,...). Jeho obsah se vrací. Je doprovázen vegetativně pocení, tachykardie, bušení srdce) - jedinec se probouzí sám, je orientovaný - jsou u dětí i dospělých. Nejtypičtější výskyt - akutní reakce na trauma (posttraumatická stresová reakce) - lidé se bojí chodit spát - pracuje se s traumatickou událostí, která je příčinou. Dyssomnie i parasomnie jsou kategorie diagnostické. 5.3 Narkolepsie Paroxizimální, org.; hereditární základ Příznaky: hypersomnie (spánková obrna), kataplezie (ztráta svalového napětí), hypnagogické a hypnapompní halucinace (snové stavy před a po spánku) - Cyklus trvá několik minut; ihned po usnutí REM fáze - Stejně u mužů jako u žen. Je to vzácná porucha, začíná kolem 20. roku. Podkladem je genetická porucha. - Porucha retikulární formace Terapie: žádná, nedá se vyléčit. Pracovní zajištění člověka (nesmí pracovat na stresově zátěžových místech) - Není schopen ovlivnit vůlí tyto krátké spánkové stavy 5.4 Syndrom spánkové apnoe - spánek narušen poruchou dýchání v jeho průběhu - syndrom centrální alveolární - asi u 10% populace; více u mužů, asi mezi 40 - 60 lety, u žen po menopauze - genetická predispozice; po usnutí zvýšený odpor dýchacích svalů horních cest dýchacích ® zúžení až uzavření ® obstrukce horních cest dýchacích - apnoická pauza v 1. - 2. cyklu, v non-REM fázi. Trvá asi 60 s. Začíná plíživě, až je nakonec chronická (každou noc). Doprovázená arytmií, změnami tlaku. Může vést ke smrti ze selhání kardiovaskulárního systému. - Člověk hluboce dýchá, poté nedýchá, pak chraplavý nádech - Nutné odlišit od chrápání - Lidé často obézní ® terapie: snížit váhu, odstranit špatné životní návyky (alkohol, tlumivé přípravky), spát v polosedě. Důraz na terapii kardiovaskulárního systému. 5.5 Hypnóza = dočasně změněný stav vědomí, uměle vyvolaný, není to spánek - kontakt s vnějším světem zprostředkovává hypnotizér. EEG odpovídá bdělosti - rourovitě zúžené vědomí, sugestibilita
11
- relaxace, psychomotorický útlum, různá hloubka v závislosti na hybnabilitě Prostředky: fixace nehybného nebo pohyblivého předmětu, fixace pohledu na hypnotizéra, stereotypní zvukové podněty - v rámci hypnózy hypnotizér udává sugesce - monotónním klidnějším hlasem. - Probouzení z hypnózy - na základě sugesce udané v hypnóze - Po určité době samovolně přejde ve spánek, poté se člověk samovolně probudí - Po probuzení amnézie, pokud nedostane sugesci o zapamatování. Uvedení do 1. hypnotického stavu je složitější než pozdější: 1. stupeň - somnolence - ospalost, únava, zavřená víčka, příjemný stav, schopnost uvědomění a obrany 2. stupeň - hypotaxie - ospalost, ztrácí volní pohyby, schopen vyhovět sugescím, částečná amnézie 3. stupeň - somnambulismus - úplná amnézie, plné vyhovění sugescím, nejhlubší - hypnotický stav trvá asi půl až tři čtvrtě hodiny - využívá se ho u konverzních poruch, ztrát motoriky, senzorických poruch, traumatických událostí, hysterických poruch osobnosti - člověk by v hypnóze neměl udělat nic proti svému osobnostnímu vybavení (např. vystřelit) 6 PORUCHY VNÍMÁNÍ Vnímání = percepce = proces integrace řady funkcí (senzorická data, uložené zkušenosti) aktivní děj: činnost seřazovací pozorovací vyhodnocovací Porucha - patologické pravé nepravé - smyslové klamy = děje, které člověk vnímá jako něco normálního, nebo logického; jde o nedokonalost smyslových čidel (např. hůl ponořená do vody) = subjektivní zpracování smyslové zkušenosti
- pareidolie =tvůrčí schopnost fantazie u zdravých (díky fantazii člověk vidí v různých tvarech různé objekty) - nepatologický děj
- eidetismus = nadměrná senzitivita; eidetické vlohy jsou vyvinuté hlavně u dětí = živá představivost; charakteristická pro každého jedince; důležité pro vývoj (pro učení); získáváním zkušeností se vytrácí - u dospělých nahrazena živou představivostí (méně věrná reprodukce) - např. u hysterických značně senzitivních osob ® může přejít do stavu, kdy člověk ztrácí náhled, co je skutečnost a co fantazie.
- synestézie - automatické asociace vjemů z různých čidel 6.1 Pravé halucinace - nejzávažnější; typické pro všechny psychotické procesy; nezávislé na vnějších podnětech; pacient ztrácí přehled, co je reálné - když má člověk náhled ® pseudohalucinace (např. u chronických psychotiků, když se pacient léčí) halucinace smyslových orgánů (sluchové, zrakové, taktilní, čichové) jiné A. Sluchové - nejčastější, od tzv. záslechů (zvuky, skřípoty, pískoty) až po krátké monology či dialogy - typický je naslouchací postoj ( jako kdyby mu někdo něco šeptal) a inkoherentní projev antagonistické - baví se o daném člověku, nepřátelské, obtěžující (výhružky, pomlouvání imperativní - přikazují, co má (nemá) udělat; jejich obsah je proti zásadám a přáním dotyčného,
12
silný emoční náboj, musí je poslechnout, hlasy nejsou kontinuální (zesílí, zeslabí se), ale úplně nevymizí; člověk je nemůže ovládnout teologické - pozitivně laděné; radí pacientovi, co má dělat + ozvučené myšlenky - člověk má pocit, jako by jeho myšlenky byly říkány nahlas, jako by někdo odpovídal na otázky, o nichž přemýšlí - strach z ohrožení B. Zrakové - méně časté; od skvrn až po celé scenérie; nadpřirozené situace - mikroopsie = halucinace malých zvířátek - erytropsie = halucinace ohně C. Čichové a chuťové - velmi často společný výskyt; většinou velmi nepříjemný zápach známý i neznámý - např. kouř, spálená guma, mrtvolně rozkládající se tělo D. Taktilní = hmatové - nutno oddělit od tělových halucinaci (= pocity o povrchu těla) - těžké - často např. svědění, škrábání (pacienti obtěžují dermatology) E. jiné útrobní = cenestetické = viscerální = tělové pocity - pacient transformuje vnitřní pocity na povrch; bludné přesvědčení - např. bolesti břicha pohybové = kinestetické = motorické - klamný pocit pohybu vlastním tělem - někdo ovládá jeho tělo jako bez vůle (bud jen halucinace nebo se i sám hýbe) - nesmíme jít s pacientem do rozporu) intrapsychické - vlastní pochod myšlení vnímá jako cizí (myšlenky jsou mu ovládány, odebírány manipulace s jeho myšlením, např. nějakou civilizací) - velmi nepříjemné inadekvátní - vnímání smyslového prožitku jinými částmi těla extrakapinní - vjemy, které člověk vnímá mimo dosah patřičného smyslu -časté u starších lidí kombinované - účast všeho předchozího najednou 6.2 Nepravé halucinace - úkazy, jevy vzniklé zkreslením - např. hypnopompní a hypnagogení - snový stav; přechod do snu nebo ze snu - nejčastěji zrakové 6.3 Pravé iluze - další chorobný proces; patologie - chybná interpretace daného jevu; jedinec připisuje neskutečné vlastnosti tomu, co vnímá a věří jim smyslové zrakové - pacient např. v klidném obličeji vidí hrozbu, výsměch; záměna osob (hl. u starších lidí) sluchové - pacient v neutrálních zvucích vnímá signály (např. iluze řeči - v štěkotu slyší rozhovor) tělové (viscerální) - např. pohyby střeva ® člověk si myslí, že tam má hada; u žen pseudogravidita (hýbou se střeva, ona si myslí, že je těhotná) 6.4 Nepravé iluze = pseudoiluze - nepatologické afektivní - většinou davové (zázračné zjevení vykupitele) - pod obrazem strachu, radosti, očekávání negativní - urč. podnět není vnímán, přestože je v dosahu čidla u disociativních konverzních poruch 6.5 Další poruchy související s vnímáním I. Pedonkulární halucinace - vzácné, stojí mimo - na základě organických afekcí (nádor v III. Mozkové komoře) II. Poruchy tělového schématu = deformace určitého stereotypu představ o vlastním těle - např. u anorexie - organický podklad (horečka, epilepsie) - tzv. fantomové bolesti - falešný vjem amputované končetiny (urč. korová oblast slouží k určování bolesti určité části těla - časem zakrní a bolesti normálně zaniknou) III. Pocity derealizace a depersonalizace
13
= neskutečnost vlastní identity; předměty se zdají být cizí, nevnímané tak pocitově silně; automatické vnímání bez citové složky - velmi nepříjemné, např. po marihuaně - pocity déja vu = pocit viděného déja entendu = pocit slyšeného déja vécu = pocit prožitého (život se ve smyčce opakuje) déja jamais vu vécu = pocit zažité situace 7 PORUCHY MYŠLENÍ = poznávací proces mezi subjektem a objektem kvantitativní poruchy tempo - zrychlené, zpomalené, ochablé zaměření - způsob předávání informací : přímé, zahýbavé kvalitativní poruchy - ve vlastním myšlení - např. destrukce, rozklad logických vazeb, kontinuita mezi realitou, inkoherence, bludy 7.1 Kvantitativní poruchy 7.1.1 Poruchy v rámci tempa * Bradypsychismus - útlum myšlení - tempo pomalé, reaguje po latencích, myšlení mu dělá problémy, rychle se unaví. Linie myšlení je přímá, ale pomalá * Mutismus - zástavba myšlení, člověk nepromluví - u vyčerpání, těžkých somatických nemocí - patologie: demence, oligofrenie, u těžkých depresí * Tachypsychismus - překotné myšlení - zrychlená forma až myšlenkový trysk, mluví rychle, mnoho, přeskakuje z tématu, dojem ztráty linie, výbavnost a představivost silná, emoční, vlivy - jedna myšlenka střídá druhou ® objevují se náhodné vazby v rámci projevu - ztrácí se koherence, logika v rámci myšlení ® není ale narušeno myšlení = inkoherence - hypomanické stavy, lehké intoxikace 7.1.2 Poruchy zaměření myšlení Ztráta kontinuity, 4 základní poruchy Roztržité myšlení - narušení procesem, či problémem - špatné soustředění na úkoly, jde o představy vycházející z reality (vědci - vědecká práce) - patologie: netrpělivost, snížená kvalita vědomí, narušená vigilita pod vlivem emocí ‚ Zabíhavé myšlení ® nerozlišuje podstatné od nepodstatného. Je zachována determinující linie, ale zabíhá mimo. Často u lidí se sníženým IQ, u dementních. Důležité odlišit eidetické myšlení u dětí ® u dětí jde o eidetickou vlohu, větší představivost, f Ulpívavé myšlení ® jedinec ulpívá na slově či větě, kterou stále opakuje - perseverace - když tu větu stále vrací - u únavy, ospalosti, opilosti, patické stavy, encefalopatie, sklerózy, nádory „ Nevýpravné myšlení - jedinec se obírá jednou a tou samou myšlenkou. Hodně připomíná ulpívavé myšlení ® tohle jde ale pořád dokola, f do přeci jenom trochu rozvádí... 7.2 Kvalitativní poruchy 7.2.1 Myšlenkový záraz - jedinec si myslí a hovoří bez abnormity a najednou se bez příčiny zarazí. Záraz může trvat i vteřiny. Po zárazu pokračuje, ale s jinou myšlenkou - schizofrenici, psychotici - myšlenkový záraz je způsoben bludem či halucinací 7.2.2 Inkoherentní myšlení (roztříštěné) - jde o vymizení determinující linie - myšlení je rozvolněné, chybí vazby, asociace, ztrácí se obsahová souvislost. Projev se někdy označuje jako "slovní salát". Dělení: Zmatené myšlení ® doprovází obluzené vědomí. Není determinující linie, objevují se iluze, střídající se emoce, otupělost, snížená soudnost, chybí řídící element v rámci projevů. Oneiridní vědomí - snové Dotyčný nemá náhled - nemá to pod kontrolou Roztříštěné myšlení - typické pro psychotiky, schizofreniky. Vědomí zachované, rozvolněné
14
asociace, myšlenky bez logiky, člověk si vytváří vlastní vazby ® bizardní, často vliv bludů Autistické myšlení (dereistické) - unášen vlastními fantaziemi bez ohledu na zkušenost a realitu. Vystupňování denního snění, ponoření se do vlastního světa, není možné jej vrátit k realitě ® nutno odlišit od introverze (je kontakt s realitou) Psych /sch nemá kontakt s realitou Magické/symbolické myšlení - jevům přisuzuje tajemné významy, pověry U psych/sch i pod vlivem kulturních vlivů 7.2.3 Blud - nejvážnější - mylné přesvědčení o něčem, které vzniká na chorobném podkladu. Dotyčný mu věří, má patický vliv na jeho jednání a chování. - Nevzniká jen tak - vzniká provázen emočním podkladem 1. fáze = bludná nálada - člověk se necítí dobře, svět je divný, lidé jsou divní, světla podivně svíti, cedule mají zvláštní význam 2. krystalizace bludu - vyvrcholí v "objevení" příčiny, proč se to tak děje ® formulace bludného přesvědčení ("už ví..."). Na základě logických úvah a myšlenek došel k "pravdivému" vysvětlení x proto je blud nevyvratitelný (nevyvracet mu ho, jinak nebude důvěřovat) - jeden blud přechází a dává podnět k bludu dalšímu členění bludu primární ® to, co je první, porucha myšlení BLUD®NEMOC sekundární ® stav, kdy je porucha a pak blud NEMOC® BLUD melancholie ® deprese ® blud Blud solitární - nezapadá do logiky Blud systemizovaný - vazba několika bludů, systemizovaný bludný kruh Kontinuální blud - stálé přesvědčení, trvalý, celoživotní blud Indukovaný blud - dva citově vázaní jedinci, jeden bludný, nemocný, jeden zdravý - dominance nemocného vnukne svůj blud emočně závislému, submisivnímu jedinci (většinou sourozenci), po oddělení u zdravého jedince dochází k vymizení bludu Transitorní (přechodný) blud - doprovází různá psychotická onemocnění 3 základní skupiny bludů A. Bludy megalomanické (makromanické, expanzivní) B. Bludy depresivní, metromanické C. Bludy paranoidní, úkorné Ad A) Bludy megalomanické (makromanické, expanzivní) - velikášské - veselá nálada, mánie, emoce podporují vznik bludu, člověk se přeceňuje 1. Blud megalomanický - člověk přeceňuje svůj vlastní význam 2. blud extrapotenční - přesvědčen o svých výjimečných schopnostech 3. blud erotomanický - přesvědčen o své vlastní erotické přitažlivosti, on je předmětem nelogické erotické vazby 4. blud vznešeného původu 5. blud inventorní - vynálezecký: přesvědčení o výjimečných schopnostech ve smyslu vynálezectví 6. blud informátorský - má tendenci mluvit v TV, dělat pořádek, reformovat společnost, organizovat společnost 7. blud religiozní - posel Boží, Spasitel světa v pozitivním slova smyslu 8. blud reinkarnační - schopen hovořit s dušemi 9. blud nesmrtelnosti - ahasverismus: člověk je natolik výjimečný, že nikdy neumře ad B) Bludy depresivní, mikromanické - podloženy smutnou náladou, úzkost, pesimistické hodnocení svých schopností, depresivní nálada 1. blud mikromanický - považuje se za zbytečného 2. blud autoakuzační - extrémní - sebeobviňování 3. blud insufisiační - obsahově ničemu nerozumím, jsem hloupý, vše dělám špatně 4. blud ruinační - všechny přivede na mizinu 5. blud hypochondrický - přesvědčen o své nemoci, nehorázné přesvědčení 6. blud nihilistický - popírá existenci sebe sama nebo někoho jiného 7. blud nesmrtelnosti - blud eternity ® bude nesmrtelná, protože je to trest za hříchy ad C) Bludy paranoidní, úkorné
15
- podmíněné vztahovačností a podezřívavostí 1. blud perzekuční - pronásledování 2. blud paranoidní - pozorování 3. blud ovlivňování - ovlivněn na dálku, RTG paprsky, světelné záření 4. blud enulační, žárlivecký - přesvědčen o nevěře partnera (patologie) 5. blud vztahovačnosti - všichni jsou proti němu 6. blud inventroní - ve smyslu paranoii ® upírají mu přiznat patent 7. blud kverulační - chroničtí stěžovači 8. blud erotomanický - negativní emoce často se vyskytují dohromady mikromanický blud + paranoidní blud makromanický blud + paranoidní blud 8 PAMĚŤ A INTELIGENCE 8.1 Paměť - zaručuje kontinuitu života 2 základní typy paměť fylogenetická (nepodmíněné reflexy, instinkty) paměť ontogenetická paměť deklarativní, uvědomělá paměť nedeklarativní * Paměť deklarativní - uvědomění verbálních výrazů a nonverbálních představ - dělíme na dvě složky: složka sémantická - informace získané během specifických zkušeností složka epizodická - kontextová ® vzpomínky na specifické časoprostorové události * Paměť nedeklarativní paměť procedurální - není zřetelně uvědomovaná - implicitní forma paměti - je vývojově starší než paměť deklarativní. Je složená z paměťového obsahu ® klasické podminování, schopnost adaptace, efekt nápovědy z pohledu délky dělíme ontogenetickou paměť na 4 stadia: - ultrakrátká - senzorický registr (zlomky vteřiny), efekt pozornosti - krátkodobá - trvá vteřiny; vytváří se reverberační okruhy porucha krátkodobé paměti spojena s poruchou percepce a schopnosti učení se - střednědobá - trvá minuty silně ovlivněna emocemi, systém odměny a trestu, díky délce elektromagnetických změn na reverbelačních okruzích vznikají dlouhé paměťové stopy ® může to být narušeno různými látkami (např. elektrošoky, změna teploty - horečka,...) - dlouhodobá - silná strukturovaná, tvoří základ naší dlouhodobé zkušenosti Paměť není statický děj x obnovující se a rozšiřující proces ® je často zranitelný 8.1.1 Kvantitativní poruchy paměti * AMNÉZIE - úplná ztráta paměti - Většinou časově ohraničená, může být i trvalá Kontinuální - vypadne celý úsek (alkoholická intoxikace) Ostrůvkovitá - jsou tam okénka (alkoholová okénka - palimpsest) - V rámci úrazu Amnézie retrográdní - nepamatuje si to, co bylo pře úrazem Amnézie anterográdní - porušeno vědomí po úraze - selektivní amnézie - nejčastěji u emočně labilních osob vytěsnění nepříjemných paměťových stop - specifickou poruchou je amnestický iktus - tranzitorní globální amnézie ® náhlá porucha u pacientů s organickou poruchou vlivem silného impulsu. Má náhlý vznik, náhlý konec Hlavně u starších lidí s vaskulárními změnami na mozku * HYPOMNÉZIE - porucha vštípivosti, snížená paměťová výkonnost úplná/částečná - vzniká na podkladě poruchy vštípivosti (pacienti s organickou demencí), někdy vede až k totální dezorientaci (amnestická dezorientace) - často nahrazovány konfabulací - na základě předchozích zkušeností vytváří jedinec obsahově správné, ale nesprávné odpovědi. Dotyčný je přesvědčen o správnosti. Při organických změnách na mozku s poruchou vštípivosti + konfabulace + amnestická dezorientace = Korzakovův syndrom
16
- u Alzheimra, u alkoholické demence - porucha retence - uchování paměti - nejčastěji u vaskulárních demencí * HYPERMNÉZIE - nepřiměřené zapamatování určitého selektivního obsahu - u neuróz ® proti vůli dotyčného si zapamatovává moc - vlivem psychostimulujících látek® větší výbavnost na úkor kvality 8.1.2 Kvalitativní poruchy paměti * PARAMNÉZIE - porucha přesnosti a spolehlivosti uložených vzpomínek. Paměťová stopa je zkreslená a nepřesná ® dotyčný má pocit, že je to v pořádku * VZPOMÍNKOVÝ KLAM / PATICKÁ PARAMNÉZIE - dotyčný přesvědčen o realitě vzpomínky. Paměťový podklad chybí. * EKMNÉZIE - nesprávná časová lokalizace vybavené vzpomínky * KRYPTOMNÉZIE - neúmyslný plagiát. Dotyčný přesvědčen o autorství něčeho, co četl, co někdo vyprávěl * PSEUDOLOGICA FANTASTICA / SYNDROM BARONA PRÁŠILA / BÁJNÁ LHAVOST ® není to porucha v pravém slova smyslu - díky fantazii se paměťová stopa rozrůstá a dotyčný ztrácí kontrolu nad tím, co byla realita a co si vymyslel 8.1.3 Prosexie - koncentrace - pozornost je nedílná součást paměti - na pozornosti se podílí: *intenzita vjemu, *kapacita vnímání, *stálost, vytrvalost pozornosti, *vigilita. - Při poruchách těchto složek dojde k poruše pozornosti * APROSEXIE - u melancholických stavů (demence, deprese) * HYPOPROSEXIE - snížená pozornost; neurózy, těžké deprese, pod vlivem útlumových látek (barbituráty) - klienti mají pocit, že hloupnou. V rámci terapie u depresivních pacientů je dobré vysvětlit, proč si nemůžou zapamatovat ® že jde o poruchu pozornosti. Zakázat jim přílišný trénink pozornosti většinou je to ještě více stresuje. Ať to o zkouší na jednoduchých věcech (Katka, Tina) ® hodně obrázků, krátké texty. Žádné noviny, žádné romány. * HYPERPROSEXIE - zvýšená pozornost Jako u hypermnézie U psychostimulujících látek, vlivem mánie * PARAPROSEXIE - nesprávné zaměření pozornosti V rámci schizofrenie ® zaměření na bludy, na něco patologického 8.2 Inteligence - Opírá se o genetiku - Je geneticky zakódovaná, ale je ovlivnitelná i z vnějšku - Soubor schopností umožňujících lidem orientovat se ve všech situacích, schopnost řešit různé úkoly - Měří se IQ testy ® konstrukce testů: velké soubory osob různého věku, pak se vyhodnocuje zvládnutí úkolu - IQ = mentální věk / kalendářní věk * 100 - Je důležité, aby člověk při testu byl v pohodě, aby mohl podat plný výkon - Rozumových schopností přibývá do 16 - 17 let, pak stagnace. Od 24 roku ubývá IQ o 0,4 stupně ročně x je to ale kompenzováno zkušenostmi - Testování: Raven ® nonverbální. Jde o nahrazování obrázků Wechslerův test - pro děti i dospělé, má nonverbální i verbální úlohy ® jde odečíst i míru organického poškození či poruchy pozornosti 8.2.1 Mezinárodní klasifikace IQ IQ 20 -69 Mentální retardace, oligofrenie 3% IQ 69 - 90
17
Slaboduchost - lidé s podprůměrnou inteligencí 25 % IQ 90 - 110 Nižší / vyšší průměr 50 % IQ > 110 Osoby s nadprůměrnou inteligencí IQ > 130 IQ > 140 Pásmo geniality IQ 20 - 69 dále členěno na IQ 50 - 69 Lehká mentální retardace, lehká oligofrenie (slabomyslnost) IQ 35 -49 Středně těžká mentální retardace, středně těžká oligofrenie (imbecilita) IQ 20 - 34 Těžká mentální retardace, těžká oligofrenie (debilita) IQ < 20 Hluboká mentální retardace, hluboká oligofrenie (idiocie) - Mentální retardace je postižení CNS ® je vrozená - Ještě když vznikne do 2 let věku, dojde-li k tomu později, označuje se to jako demence Mentální retardace - stav úplného zastavení duševního vývoje, narušuje dovednosti, může se vyskytovat s jinou duševní či tělesnou vadou - klinické vyšetření, měření IQ, objektivní anamnéza * Lehká oligofrenie - osvojení řeči opožděně, dokáže používat slova, konverzace, dokáže se o sebe postarat, zvládne základní domácí práce, problémy se čtením / psaním, emoční a sociální nezralost, jsou zaměstnatelní; problémy s manželstvím, péčí o děti, přizpůsobení se kulturním tradicím. Lidé vzdělatelní * Středně těžká oligofrenie - pomalý vývoj chápání, řeči, opožděně o sebe pečují, zhoršená zručnost, někteří potřebují doživotní dohled. Jsou schopni se naučit základy čtení, psaní, počítání. Jsou plně mobilní ® základní sociální aktivity (vyšší pásmo IQ) Dolní pásmo IQ - tělesné problémy, motorika, neurologické obtíže (epilepsie) * Těžká oligofrenie - porucha motoriky s přidruženými defekty, větší poškození mozkové tkáně a s tím souvisejíc poruchy vývoje. Jsou nevzdělatelní - ani základy čtení, psaní, počítání. Jsou vychovatelní - použití lžíce, dokáží si říct, že potřebují na WC, dokáží se obléknout (s pomocí). Často omezená hybnost ® upoutání na vozík. * Hluboká oligofrenie - lidé nevychovatelní, těžké omezení ve schopnosti porozumět požadavkům, chybí komunikace, většinou jsou naprosto imobilní, inkontinentní, neschopní o sebe pečovat, nutnost stálého dohledu. Fungují rudimentálně, primitivně. 8.3 Vůle a její poruchy - schopnost člověka jednak k jednomu určitému cíli pod vlivem motivace, za účelem konkrétního cíle - poruchy vůle bývají málokdy samostatné - navazují na poruchy paměti, pozornosti, nálady * ABVULIE - ztráta vůle ztráta schopnosti zahájit určitou činnost, často se kombinuje s apatií * HYPOBULIE - částečná ztráta vůle, nerozhodnost u depresí, může provázet určité typy neuróz, v rámci duševního vyčerpání * HYPERBULIE - rozhodnost neadekvátní dané situaci u mánie, u psychostimulace (opět na úkor kvality) paranoidní osobnost, kverulanti mají trvalou hyperbulii, úporně obtěžují většinou je to ale jen přechodné
18
9 TERAPIE * Humanistická psychoterapie - zdůrazňuje lidskou jedinečnost a schopnost člověka k osobnostnímu růstu a rozvoji - cílem terapie obnova a podpora plného osobnostního rozvoje klienta - akcent na přítomnost - terapeut není expert, ale rozhovor má podobu přirozeného lidského setkání * Kognitivně behaviorální psychoterapie - využívá poznatky teorie učení - terapie spočívá v nácviku žádoucího a odnaučování nežádoucího chování - terapeut postupuje direktivně, klient aktivně spolupracuje * Sugestivní a hypnoterapeutický přístup - klient v hypnóze ovlivněn manipulativně terapeutem tak, že přijme pokyn - sugesci - patří mezi nejstarší terapeutické metody - hypnóza je účinná při psychosomatických onemocněních k ovlivnění vegetativního systému * Relaxační a psychofyziologické postupy - přes tělesná cvičení ovlivňujeme psychické děje a naopak ® působením na psychiku regulujeme fyziologické procesy - Schulzův autogenní trénink, Paul - Jacobsonova progresivní svalová relaxace - Postupy se s pacientem nacvičí během několika týdnů, pacient je pak používá sám * Systémová a komunikační psychoterapie - často používány v rodinné terapii - patologie člena rodiny (prvku) je chápána jako patologie celé rodiny (systému) - změnou jednoho prvku měníme i ostatní prvky a tím i celý systém - terapií se dosahuje změn v rodinných pravidlech, v postavení jednotl. členů rodiny i v komunikaci * Transpersonální psychoterapie - vychází z Východní filosofie a poznatků o vlivu psychedelických látek na psychiku a chování člověka - Pomocí kontrolované hyperventilaci (i jiných technik) nastane u klienta změna vědomí ® mimořádné psychické zážitky (cesta do indiv. nevědomí, cesta překračující časoprostor a dosahující kosmického vědomí) - Terapeut v roli průvodce, který nenápadně proces vede a řídí V současné psychoterapeutické praxi převládá eklekticismus® psychoterapeuti na základě vlastních zkušeností, toho, co ovládají a co je jim blízké přizpůsobují terapeutický postup problematice pacienta * Psychoterapie individuální - podstatou je interakce mezi terapeutem a pacientem * Psychoterapie skupinová - většinou uměle sestavená skupina ® využívá se vzájemných interakcí členů skupiny mezi sebou i mezi členy skupiny a terapeutem - dynamika - hlavním prostředkem je rozhovor ve skupině, hraní rolí, psychodrama, pohybové techniky ® interakce - mohou být uzavřené ( furt stejní lidé) či otevřené (lidé přichází a odchází...) - svépomocné skupiny (klienti si je vytváří a řídí sami ® např. AA) * Léčebná komunita - společenství - v rámci specifické organizace zdravotnického zařízení - komunitu tvoří jak pacienti, tak personál - stejná pravidla pro obě strany ® demokratizace řízení a atmosféry * Psychoterapeutické prostředky - psychoterapeutický rozhovor - psychodrama - psychogymnastika - arteterapie - muzikoterapie
19
