eko
oko
22.3. Světový den vody Voda je jednou z nejdůležitějších surovin, její význam však dnes zůstává v ústraní. V tento den se koná všude po světě spousta přednášek a pomocí masových médií se i laická veřejnost může seznámit s problematikou vody a jejího používání. Ačkoli výzkumy dokázaly, že se i přes rostoucí množství populace zásoby vody na naší planetě nemění, nemáme ještě vyhráno. Spousta vodních zdrojů byla, ať dočasně či trvale, znečištěna naší činností hlavně v minulém století, kdy ekologické problémy nebyly na pořadu dne. Díky tomuto nerozvážnému znečišťování je dnes spousta vodních toků nepoužitelných a nelze je využívat jako pitnou vodu. Problémem tedy není úbytek vody, jak by se mohlo zdát. Problémem je hlavně odpad, který nyní produkují zaostalejší státy, které prostě na dodržování jistých ekologických norem nemají dostatek prostředků.
Civilizovaný svět se již naštěstí pomalu vzdává růstu ekonomiky na úkor životního prostředí. V tomto ohledu je průkopníkem hlavně Evropská unie se svými plány pro rozvoj alternativní energie i pro zachování životního prostředí. Nakonec to můžeme sami vidět na našich vodních tocích. Po několika desetiletích se jim vrátila správná modrá barva. Dalším z nezanedbatelných faktorů znečištění vodní energie je nadměrná lidská spotřeba. Je třeba začít u každého z nás. Nesmíme na večerní koupel vyplýtvat 100 litrů vody, jak je to dnes zvykem, nesmíme do záchodu splachovat pavouky. Musíme si zvyknout na to, že voda je to nejcennější co máme a bez ní prostě nepřežijeme… Budeme rádi, když si alespoň někteří z vás tuto skutečnost aspoň jediný den, 22. března, uvědomí a po zbytek roku se budou k cenným zásobám vody chovat šetrněji, než doposud. Redakce (zdroj: internet)
Velikonoce u nás Nejčastější velikonoční symbol je vajíčko, symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk tato vejce malovat; důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti. Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny v křesťanské symbolice, některé velikonoční symboly můžeme vystopovat až z předkřesťanské doby. Například zajíček má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara, avšak např. v byzantské ikonografii představoval zajíc Krista.
Velikonoční koleda Podobně jako mnoho jiných křesťanských svátků, i Velikonoce se přenesly i mimo církev. Už od jejich vzniku jsou časem oslav a veselí. Dnes jsou i komerčně důležité, protože se na ně váže mnoho zvyků, k jejichž uskutečnění je třeba vynaložit nějaké úsilí nebo jen tak zajít na nákup. Prodávají se například velikonoční pohledy, ozdoby nebo cukroví v podobě velikonočních vajíček, beránků nebo zajíčků. V Česku je prastarou tradicí hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Podle tradice muži při hodování pronášejí koledy. Nejznámější velikonoční koledou je tato krátká říkanka: "Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, když nedáte malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…“ Vyšupaná žena dává muži barevné vajíčko jako symbol jejích díků a prominutí. Pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost. V některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody. Zvyk se napříč českými zeměmi mírně mění. Slepička
Koledníček
Kropenatá slepička snesla bílá vajíčka, obarvím je, vymaluji, všechny chlapce podaruji, pentličky si nastříhám, na pomlázku jim je dám.
Já jsem malý koledníček, tetičko přišel jsem si pro červený vajíčko.
Pomlázka Upletl jsem pomlázku, je hezčí než z obrázku, všechny holky, které znám, navštívím a vymrskám. než mi dají vajíčko, vyplatím je maličko.
Pro vajíčko červený, pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko, koledníček milý? Panímáma Panimámo zlatičká, darujte nám vajíčka, nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička do horního rybníčka a z rybníčka do louže kdo jí odtud pomůže?
VELIKONOCE VE SVĚTĚ Velikonoce v Austrálii Jediným dnem, kdy jsou všechny obchody v Austrálii zavřené, je Velký pátek. V den Velikonoc hledají děti v zahradách schovaná vajíčka, která jim nadělil velikonoční zajíček. Bulharské velikonoční svátky Den nebo dva před Velikonocemi posílají křesťanské rodiny bochník chleba a 10 - 15 vajec obarvených načerveno svým tureckým přátelům, kteří tento dar považují za čest. Posel, který ho předává, je tradičně obdarován malou peněžní částkou. Francouzské Velikonoce Ve Francii zvou kostelní zvony každý den v roce věřící ke mši. Výjimkou jsou Velikonoce, kdy od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty oněmí. Říká se, že odletěly do Říma, aby tam byly požehnány a zpátky se vrátily s vajíčky a sladkostmi pro hodné děti. A když letí nad Francií, všechny ty dobroty - vajíčka, kuřátka, zajíčci - k velké radosti dětí popadají dolů. Ty pak odpoledne vyrážejí do zahrad, aby tam poztrácené sladkosti posbíraly. Velikonoce v Itálii Kněz požehná velikonoční vajíčka, která pak hospodyně umístí doprostřed stolu a okolo nich rozmístí nádoby s jídlem. Irsko ve víru Velikonoc Ráno v den Velikonoc se pojídají vajíčka, aby se tak uzavřel půst. Během dne ten, kdo chce získat velikonoční koláč, musí zatančit. Mexické svátky jara V předvečer Velikonoc po setmění tisíce lidí zaplaví ulice. Mají s sebou obrázky nebo pinata - papírové krabice s bonbony a pamlsky, které symbolizují Jidáše. Ty se věší, pálí nebo se do nich mlátí holí tak dlouho, až se obal protrhne a k zemi se snese záplava sladkostí. Velikonoce v Německu V předvečer Velikonoc děti vyrábějí slaměná hnízda, která pak jejich rodiče schovají doma nebo na zahradě. Do nich velikonoční zajíček snese různobarevná vajíčka. Ráno na velikonoční pondělí je děti vyrážejí hledat. Také se vyměňují dárky ukryté v obalu ve formě vajíčka. Tuto tradici proslavila značka Kinder a její vajíčka s překvapením. Dalším německým zvykem je velikonoční strom ozdobený vajíčky a jinými velikonočními dekoracemi. Rusko také slaví Při oslavě pravoslavných Velikonoc si Rusové nechávají v kostele požehnat vajíčka a pak je vařená konzumují k velikonočnímu obědu. Řecké Velikonoce V den pravoslavných Velikonoc se v rodinách koná vajíčková bitva. Účastníci se snaží házením svého vajíčka rozbít vajíčko protivníka. Při úspěšném zásahu se pronáší věta: "Christos anesti". Redakce (zdroj: internet)
Velikonoční vtipy ☺ Hoši s mixérem Na dveře zvoní chlapci s ručním šlehačem: „Dobrý den, my jdeme vyšlehat Janu!” Předběhnuté svátky Pepíček přijde ze školy a ptá se: „Mami, nejsou dneska náhodou Velikonoce?” „Ne, ty budou až za dva týdny. Proč se ptáš?” „No, že jsem si vykoledoval pětku…”
ANKETA 1. 2. 3. 4. 5.
Kdy začíná jaro? Kdy jsou letos Velikonoce? Co se dříve dělalo na 1. máje? Jaký státní svátek slavíme 1.5.? Co by měli zamilovaní 1.května udělat?
Helena Harrisová, 2.A 1.21.Března 2.Nevím 3.Nevím 4.Matek 5.Nevím
Klára Viršíková ,5.B 1.Když končí zima 2.Na jaře 3.Slavilo se, že je 1.máje 4.Nějaký svátek 5.Ať si dají pusu pod jabloní
Tomáš Mašek, 2.A 1.21.března 2.5.dubna 3.Nevím 4.Svátek matek 5.Nevím
Karolína Štěchová, 5.B 1.21.března. 2.8.dubna. 3.Nevím 4.Svátek zamilovaných 5.Nevím
David Kazda, 2.A 1.21.března 2.5.dubna 3.Pálily se čarodějnice 4.Svátek matek 5.Líbat se Tomáš Vačkář, 2.B 1.21.března 2.6.dubna 3.Slavilo se 4.Nevím 5.Líbat se
Běhounková Monika, 5.B 1.V březnu 2.V dubnu 3.Stavěla se májka 4.Nevím 5.Políbit se pod hruškou
Linda Payerová, 2.B 1.21.března 2.7.dubna 3.Slavilo se 4.Nevím 5.Nevím Karel Račák, 2.B 1.21.března 2.6.dubna 3.Čarodějnice 4.Den zamilovaných 5.Dát si pusu
Nikola Velčovská, 5.A 1.21.března 2.1.dubna 3.Nevím 4.Nevím 5.Políbit se pod třešní Lenka Slipková, 5.A 1.21.března 2.1.dubna 3.Nevím 4.Velikonoční neděle 5.Políbit pod třešní
Vojta Viktora, 5.B 1.21.března 2.5.dubna 3.Stavěla se májka 4.Vysvobození od fašistů 5.Obléknout si modré triko
Kateřina Maznová,7.B 1.21.března 2.V dubnu 3.Průvody 4.Den práce 5.Políbit se pod třešní
David Leština, 6.A 1.21. března 2.v pondělí 3. – 4. – 5. Pusa
Tomáš Račák, 7.B 1.21. března 2.6. dubna 3.Pálí se čarodějnice 4.1.máj 5.políbit se pod třešní
Dominik Chmel, 6.A 1.21. března 2.v pondělí 3. – 4.Den zamilovaných 5.Polibek pod rozkvetlou třešní
Dana Kándlová, 7.B 1.21. března 2. 5. dubna 3. Pálí se čarodějnice 4. 1. Máj 5. Políbit se, Valentýn
Pavel Sojka, 6.B 1.21. března 2.V pondělí 3.Průvody 4.1. máj 5.Políbit se pod jmelím
Lucie Hvězdová, 8. B 1.23.března 2.V pondělí 3.Staví se májka a pálí se čarodějnice 4.Svátek práce 5.Políbit se pod třešní
Míla Jindra, 6.B 1.21. března 2.19. května 3.Stavěla se májka 4.Skončila 2. světová válka 5.Pusa pod třešní
Monika Strnadová, 8.A 1.21.května 2.4.dubna 3.Líbali se pod třešní 4.Svátek práce 5.Políbit se pod třešní
Hanka Vačkářová, 6.B 1.21. března 2.V pondělí 3.Tancovalo se 4.Den zamilovaných 5.Políbit se pod třešní
Petra Pekařová, 8.A 1.21.března 2.6.dubna 3.Stavěla se májka 4.Svátek práce 5.Políbit se pod třešní
Michaela Stýblová, 7.A 1.21. března 2.5.dubna 3.průvod 4.den zamilovaných 5.líbat se pod rozkvetlou třešní
Sabina Marešová, 8.B 1.21.března 2.6.dubna 3.Májka 4.Svátek práce 5.Líbají se pod třešní
Jana Marková, 7.A 1.21. března 2.5. dubna 3.Vynášela se smrtka 4.1. máj 5. Pod třešeň
