22. základní škola Plzeň, příspěvková organizace Na Dlouhých 49, 312 09 Plzeň
Absolventská práce
Pohybová soustava, její vady a onemocnění Kristýna Pojerová 9.J
Vedoucí absolventské práce: Mgr. Marcela Hadačová Školní rok 2008/2009
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval (a) samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů informací. V Plzni dne3.6.2009 Jméno a příjmení: Kristýna Pojerová
2
Obsah Obsah…………………………………………………....………......3 Úvod………………………………………………………………...4 Anotace...............................................................................................5 Summary.............................................................................................6 1.Anatomie svalů…………………………………………………....7 2.Jak svaly pracují..............................................................................8 3.Kosti a klouby.................................................................................9 3.3.Obrázek kostry…………………………………………….…………...10
4.Svaly hlavy a krku …………..………………………….……….11 4.4.Obrázek svalů hlavy a krku………………..…………………………...12
5.Svaly trupu……………….…………………………...….……...13 5.5.Obrázek svalů trupu a zad………………………………………….14
6.Svaly horních končetin……………………………………….....15 7.Svaly dolních končetin...………………………………………..16 8.Vady a onemocnění pohybové soustavy-úvod…...……………..17 9.Onemocnění pohybové soustavy………………………………..18 9.9.Artróza, osteoporóza……………..………………………………...19 9.9.9.Skolióza…………………………………………………….20
10.Vady pohybové soustavy………………………………………21
3
Úvod Pro svou absolventskou práci jsem si vybrala téma Pohybová soustava, její vady a onemocnění. V první části se budu zabývat stavbou svalu, pohybem a jednotlivými skupinami svalů. V druhé části budu psát o vadách pohybové soustavy, o jejich léčení a jak jim můţeme předcházet. Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, jelikoţ mě minulý rok, v 8.třídě, bavilo zkoumat a objevovat lidské tělo. Dále také proto, ţe bych jednou chtěla pracovat v oboru, který by se týkal právě medicíny. Tam bych svou práci mohla uplatnit. Myslím, ţe naše tělo ,,uvnitř‘‘ je velice zajímavé. A pohybovou soustavu jsem si vybrala proto, ţe se chci dozvědět více o tom, jak se pohybujeme a jak pracují naše svaly. S tvorbou práce mi pomáhala pí.uč. Marcela Hadačová, se kterou jsem se průběţně radila o dalším postupu v práci. Cílem této práce je dozvědět se více o našem pohybu. Mohla bych ji uplatnit i při mém dalším studiu.
4
Anotace Téma ,,Pohybová soustava, její vady a onemocnění‘‘ je velice zajímavé. Dá se o něm najít mnoho informací. V první kapitole jsem se zabývala stavbou svalu. Sval se skládá ze svalových vláken, která se spojují do snopečků, ty do snopců a snopce tvoří sval. Celý sval je kryt svalovou povázkou. V kapitole o práci svalů jsem se dozvěděla, ţe sval potřebuje kyslík a glukózu, aby mohl tvořit pohyb. Při pohybu se sval smršťuje. Sval ovšem nepracuje jen kdyţ se pohybujeme, ale i kdyţ je v klidu. Tomu se říká svalový tonus. Kapitola ,,Kosti a klouby‘‘ je o tom, ţe k tomu, aby se naše tělo mohlo pohybovat, jsou zapotřebí i kosti a klouby. Ty udrţují rovnováhu těla a tvoří opěrný systém. V dalších kapitolách uţ jsem se zabývala jednotlivým skupinami svalů. V kapitole o svalech hlavy a krku píši o tom, ţe svaly na hlavě se dělí na ţvýkací a obličejové. Obličejové svaly pouţíváme při vyjadřování různých pocitů, ţvýkací svaly při ţvýkání potravy. Kapitola s názvem ,,Svaly trupu´´ zahrnuje svaly trupu, zad a břicha. V této části těla jsou uloţeny ţivotně důleţité orgány, které jsou kryty několika vrstvami svalů. V části o svalech horních končetin jsem psala o jednotlivých svalech rukou. Zjistila jsem, ţe téměř nejznámější svaly v těle jsou biceps a triceps. Dále ţe na předloktí jsou umístěny extensory a flexory, které pohybují prsty. V poslední kapitole o jednotlivých skupinách svalů jsem se zabývala svaly dolních končetin. Nejsilnějším svalem nohy je čtyřhlavý sval stehenní, který pohybuje kyčlem. Dále se na nohou nachází např. krejčovský sval, velký sval hýţďový, trojhlavý sval lýtkový,… V konečných kapitolách píši o onemocněních a vadách pohybové soustavy. Jednotlivě se věnuji nejznámějším nemocem, jako jsou artróza, osteoporóza nebo skolióza.
5
Summary I´ve chosen this topic, because when we were learning about our body, I very enjoyed it. I think that is good to now, what is in our body. I found a many infomations about this topic. In first chapter I wrote about anatomy of muscle. Basic element of our muscles are muscle fibres. In chapter about muscles work a got knowledge that the muscles are working when they have oxygen and glucose. Chapter with name ,,Bones and joints´´ encompass that bones and joints are important by muscles working. The make supporting system of our body. In next chapters I wrote about individual groups of muscles. In chapter about muscles of face is that face muscles are mimically and facial. Chapter which called ,,Muscles of fuselage´´ treats abou muscles of fuselage, back and belly. In sixth chapter I wrote about muscles of upper limbs. In our arm are the most important muscles triceps and biceps. And last chapter where I wrote about one group of muscles was about lower extremities. The strongest muscle of our legs is quadiceps. In final chapters I wrote about geneopathy and defects of our motion. For example about scoliosis, osteoporosis or artrosis.
6
1.Anatomie svalů Svaly, ze kterých se skládá pohybová soustava člověka, se nazývají příčně pruhované svaly. Na kosterním svalu rozlišujeme masitou část(svalové bříško) a šlachy. Základní stavební jednotka svalu je svalové vlákno. Počet svalových vláken ve svalu závisí na jeho velikosti,u člověka to můţe být 10 tisíc aţ 1 milion.
Svalová vlákna Svalová vlákna jsou buňky dlouhé aţ 40 cm o průměru 10 – 100 µm(mikrometr). Kaţdé svalové vlákno má několik jader, dále v myofibrile obsahuje silná vlákna (filamenta), která jsou tvořená bílkovinou myozinem, a tenká vlákna tvořena bílkovinou aktinem. Pod mikroskopem je vidět ţíhání, které je způsobeno pravidelným střídáním aktinu a myozinu ve vláknech. Tato vlákna se navzájem překrývají a jsou pravidelně uspořádána. Buňky obsahují mitochondrie, ve kterých se spaluje kyslík a glukoza, tím se vytváří energie. Kaţdé svalové vlákno je obaleno jemnou blánou(membrána).
Snopečky, snopce, sval Vlákna se dále spojují do snopečků, jeţ jsou obaleny podobnou blánou jako svalová vlákna. Obsahují krevní cévy, které svalům dodávají kyslík a výţivu. Snopečky se dále spojují do snopců a ty se spojují ve sval(musculus). Celý sval je pokryt vazivovým obalem-svalovou povázkou. Na obou koncích sval přechází v pevné šlachy, které jsou spojeny s kostí. Nervy, které přenášejí povely z mozku, vedou ke kaţdé svalové buňce.
Popis svalu: 1-svalové bříško, 2-šlachové úpony, 3-sval, 4-svalový snopec, 5-svalové vlákno, 5a-rychlé vlákno, 5b-pomalé vlákno, 6-jádro, 7-myofibrila, 8-arkomera, 9-aktin, 10-myosin, 11-krevní cévy, a-staţený sval, b-uvolněný sval
7
2.Jak svaly pracují Veškerý pohyb lidského těla je prováděn svaly různých tvarů a velikostí. Ovšem svaly pracují i kdyţ se nepohybujeme. Udrţují svalový tonus(klidové napětí), aby udrţely vzpřímenou polohu těla. Při tomto úkonu svaly spolupracují s kosterní soustavou. Člověk se ale nerodí se schopností koordinovat a kontrolovat svou svalovou činnost. Naučí se to aţ v průběhu ţivota Svaly přeměňují chemickou energii ţivin ve fyzickou energii. K získání energie potřebují kyslík a glukózu, které jsou do svalů donášeny krví. Kdyţ provádíme fyzickou aktivitu, svaly potřebují energii získávat rychleji. Svalům nestačí kyslík, proto energii získávají pomocí anaerobního metabolizmu z glukózy. Glukóza je ve svalech uloţena k zásobě jako glykogen. Taková práce svalů ale není moc efektivní a nemůţeme ji provádět dlouho.
Stahování svalu Základní vlastností svalové tkáně je schopnost stahovat se, coţ je umoţněno vláknitými strukturami uloţenými v cytoplazmě všech svalových buněk, myofibrilami. Myofibrily obsahují aktin a myozin. Za zvýšené koncentrace vápenatých iontů dochází k zasouvání tenkých aktinových vláken do tlustých myozinových vláken. Tím se myofibrila zkrátí a sval koná pohyb. Svaly pracují ve skupinách po 20 i více svalech. Pohybují,zvedají a otáčejí kostmi, takţe můţeme táhnout, tlačit,stisknout, napínat, chodit, skákat a běhat. Jakmile skupina svalů v jedné oblasti těla udělá pohyb, ostatní svaly v různých částech těla se upraví a kompenzují drţení těla tak, ţe vţdy udrţíme rovnováhu. Kosterní svaly se obvykle upínají na dvě kosti. Ale například ve tváři se upínají do kůţe nebo do okolních měkkých tkání. Velké svaly se na kost upínají prostřednictvím vazivových tkání, šlach(tendons). Svaly provádějí pohyb tak, ţe se na nervový signál smršťují nebo zkracují, někdy aţ o 50% své vlastní délky. Kdyţ je pohyb dokonán, uvolnit nebo prodlouţit se nemohou sami. Musejí být vráceny do své původní polohy činností jiných svalů.
8
3.Kosti a klouby Pohybová soustava se ale neskládá jen ze svalů, nýbrţ i z kostí a kloubů.
Kosti Kost je tvrdá, mineralizovaná struktura, která slouţí k ochraně vnitřních orgánů a jako opora těla. Upínají se na ni svaly a šlachy. Skládá se z buněk, které jsou uloţeny v kostní hmotě. 30-40% z této hmoty tvoří bílkoviny, zejména vláknitá bílkovina-kolagen. Zbytek kosti tvoří minerály(vápník a fosfáty). Obě dvě sloţky(kolagen a minerály) mají svou důleţitou úlohu. Pokud by kost neobsahovala kolagen, byla by křehká. V případě, ţe by neobsahovala minerály, byla by zase moc ohebná. Kost má vnitřní strukturu podobnou tyčím. Tyto tyče natlačeny těsně na sebe tvoří zevní vrstvu kosti. Uvnitř kosti je houbovitá hmota, která je ve tvaru mříţky nebo pláství. Kosti tvoří kostru, coţ je opěrný systém těla. Svaly se na kosti upínají v oblasti kloubu. Právě díky svalům se kosti mohou pohybovat.
Klouby Kloub je spojení a ohebné místo dvou vzájemně dotýkajících se kostí. Kloub je drţen v určité poloze napjatou tkání, vazem. Okolo kloubu je pruţná, hladká tkáň, chrupavka. Je kryta jemnou blánou, díky níţ kosti snadno klouţou. Svaly které pohybují klouby, s upínají na dvě kosti. Hlavní klouby jsou ramenní, loketní, zápěstní, kyčelní, koleno,kotník a krk.
9
3.3.Obrázek kostry
10
4.Svaly hlavy a krku Velikost svalů na hlavě se pohybuje od maličkých svalů aţ po ohromné silné svaly. Některé svaly na obličeji jsou tenké jako struna. Nemohou provádět pohyby s velkou silou, ale mohou dělat jemné, kontrolované pohyby.
Obličejové svaly Obličejové, neboli mimické svaly, jsou většinou malé, ploché pruhy svaloviny se jedním koncem upínají na kost nebo chrupavku a druhým koncem do kůţe. Mimické svaly pouţíváme k otevření a zavření očí, k pohybu rtů, k čichání, a jejich prostřednictvím také projevujeme své pocity. V koordinovaném pohybu vytvářejí mnoho výrazů obličeje.
Ţvýkací svaly Ţvýkací svaly jsou oproti mimickým mnohem silnější. Zavírají a otevírají dolní čelist a pohybují jí do stran. Ţvýkací a spánkové svaly pouţíváme také kdyţ ceníme zuby. V ústech máme ještě jeden důleţitý sval, jazyk. Jazyk je nejsilnějším svalem těla.
Nejdůleţitější svaly hlavy: ţvýkací: ţvýkací sval-zavírá ústa spánkový
mimické: kruhový sval ústní-tvoří podklad rtů kruhový očnicový sval lícní sval čelní sval bradový sval sval nosní
Svaly krku Svaly krku provádějí pohyby hlavy a udrţují její polohu. Svaly, které hlavu udrţují v klidové poloze, musí být silné, jelikoţ hlava je těţká. Krční svaly kojence nejsou ještě natolik silné, aby hlavu udrţely.
Svaly krku: zdvihač hlavy:pohybuje hlavou, upíná se na klíční a hrudní kost kápový sval(trapézový): plochý sval, začíná vzadu na lebce, funkce-pohybuje ramenem 11
12
5.Svaly trupu Trup je část mezi rameny a pánví.Trup lidského těla obklopuje několik vrstev svalů. V hrudníku(horní část) jsou uloţeny ţivotně důleţité orgány. Ty jsou chráněny kostmi a svaly hrudníku. Hlavní svaly provádějí zvedání a krouţení paţemi. Pod hrudníkem je břicho, ve kterém jsou uloţeny ţaludek a střeva. Ty jsou ve své poloze udrţovány plochými svaly břišními, které zároveň spojují a formují tělo. Svaly, které jsou pouţívány při dýchání, se nazývají meziţeberní. Zvedají ţebra do stran a nahoru a zvětšují tak hrudník.
Nejdůleţitější svaly trupu: velký sval prsní-zdvihá ţebra, pomocný dýchací sval, přitahuje paţi k hrudníku malý sval prsní-je umístěn pod velkým svalem prsním,účastní se při vdechu sval podklíčkový-přitahuje ramena přední sval pilovitý-začíná na ţebrech-upíná se na lopatku, dýchací sval bránice-plochý sval, odděluje dutinu břišní a hrudní
Svaly břicha: přímý sval břišní-rozdělen vazivovou přepáţkou, umoţňuje předklon zevní a vnitřní šikmý sval břišní-účastní se při předklonu a rotaci trupu příčný sval břišní-v nejhlubší vrstvě svalů čtyřhranný bederní sval-podél páteře, napřimuje páteř, uklání trup
Svaly zad: sval trapézový(kápový)-tvar nepravidelného čtyřúhelníku, zvedá ramena a stahuje je dozadu sval rombický-umístěn pod trapézovým svalem, přitahuje lopatku široký sval zádový-upevněn k ramennímu kloubu, zapaţuje a vztahuje rameno dovnitř vzpřimovač páteře-podél páteře ve vnitřní vrstvě, umoţňuje rotaci trupu a napřímení páteře deltový sval-obepíná ramenní kloub, má tvar trojúhelníku, udrţuje ramenní kloub v jamce
13
5.5.Svalstvo trupu: 1-zdvihač hlavy 2-trapézový sval 3-deltový sval 4-velký sval prsní (5-dvojhlavý sval paţní) 6-přední sval pilovitý 7-šikmý sval zevní 8-přímý sval břišní (9-přední horní trn kosti kyčelní) (10-tříselný vaz)
5.5. Svalstvo zad: 1-zdvihač hlavy 2-horní část trapézového svalu 3-deltový sval 4-dolní část trapézového svalu (5-trojhlavý sval paţní) 6-široký sval zádový 7-šikmý sval zevní (8-velký sval hýţďový)
14
6.Svaly horních končetin Vrchol paţe v ramenním kloubu je překryt tlustým silným deltovým svalem. Nejdůleţitější svaly horních končetin jsou trojhlavý(triceps) a dvojhlavý(biceps). Tyto svaly pracují v páru,ale kaţdý z nich vykonává opačnou činnost. Na předloktí se nacházejí svaly zvané supinátory a pronátory. Ty provádějí otáčení předloktí a rotační pohyby ruky. Dále jsou na předloktí umístěny flexory a extensory, které pohybují prsty.
Svaly horní končetiny: deltový sval-má tvar trojúhelníku, objímá ramenní kloub, udrţuje ramenní kloub v jamce dvojhlavý sval paţní(biceps)-nachází se na přední straně paţe, ohýbá loketní kloub a natahuje kloub ramenní, snad nejznámější sval lidského těla trojhlavý sval paţní(triceps)-je na zadní straně paţe, ohýbá ramenní kloub a natahuje ramenní kloub(působí naopak neţ biceps) svaly předloktí
Obrázek svalů horní končetiny: Přední pohled: 1-natahovače ruky a ohýbač lokte, 2-svaly palce, 3-sval trapézový, 4-sval deltový, 5-velký sval prsní, 6-dvojhlavý sval paţní, 7-vnitřní hrbol paţní kosti, 8-obraceče předloktí, 9-předloketní ohybače prstů, 10-poutko šlach, 11-dlaňová povázka, 12-svaly malíku Zadní pohled: 1-trapézový sval, 2-deltový sval, 3trojhlavý sval paţní, 4-loketní výběţek, 5-skupina natahovačů předloktí, 6-natahovače prstů a ruky, 7-poutko šlach 15
7.Svaly dolních končetin Svaly dolních končetin nám umoţňují pohybovat nohama. Na vrcholu dolní končetiny se nachází hýţďový sval. Na přední straně stehna je silný čtyřhlavý sval, který je sloţen z přímého svalu stehenního a vnitřní, střední a zevní hlavy. Společně se upínají na jednu šlachu, která pokračuje přes kolenní kloub na holenní kost. Tyto svaly ohýbají nohu v kyčelním kloubu a natahují a zpevňují kolenní kloub. Na vnitřní straně stehna jsou svaly zvané přitahovači. Ty přitahují stehno a napínají kyčelní kloub. Na zadní straně stehna je hlavně dvojhlavý sval stehenní, který napíná kyčelní kloub a ohýbá kolenní. Hlavními svaly lýtka jsou dvojhlavý sval lýtkový a šikmý lýtkový sval, které napínají nohu při chůzi. Upínají se Achillovou šlachou na kost patní. Samotná noha má své malé svaly, které pohybují prsty a usnadňují chůzi.
Svaly dolních končetin: Čtyřhlavý sval stehenní-sloţený ze čtyř částí, největší sval v těle, pohybuje kyčlem Velký hýţďový sval- masitý sval, pomáhá nám udrţet vzpřímený postoj Krejčovský sval-tenký, ale nejdelší sval v našem těle, umoţňuje pohyb v kyčli Dvojhlavý sval stehenní-provádí zevní rotaci Sval pološlašitý-provádí vnitřní rotaci Trojhlavý sval lýtkový-upíná se Achillovou šlachou na kost patní
Obrázek svalů dolní končetiny: Zadní pohled: 1-střední hýţďový sval, 2-velký hýţďový sval, 3-napínač stehenní povázky, 4-vnitřní svalové ohýbače, 5-vnější stehenní ohybače, 6-trojhlavý sval lýtkový, 7-svaly lýtkové, 8-šlacha trojhlavého svalu lýtkového Přední pohled: 1-natahovače nohy a prstů, 2-holenní sval přední, 3-zevní hlava čtyřhlavého svalu stehenního, 4stehenní sval přímý, 5-natahovač stehenní povázky, 6-sval krejčovský, 7-vnitřní hlava čtyřhlavého svalu stehenního, 8-šlacha trojhlavého lýtkového svalu
16
8.Vady a onemocnění pohybové soustavy Onemocnění pohybové soustavy se v poslední době stává jedním z nejčastějších chronických onemocnění dospělých i dětí. Aţ 30% populace v produktivním věku má problémy s pohybovým aparátem a 40% dospělých si stěţuje na bolesti páteře. Já sama mám s tímto onemocněním zkušenosti. Kdysi mi doktor sdělil, ţe mám špatné drţení těla a skoliózu (coţ má v poslední době skoro kaţdé dítě). Musela jsem proto pravidelně docházet na léčebné rehabilitace. Po nějakém čase jsem ale na rehabilitace chodit přestala a mé problémy se vrátily. Nyní na rehabilitace chodím opět a cítím, ţe se zlepšuje i drţení mého těla. Problém dnešní mládeţe a dětí je, ţe ,,hrbí‘‘ svá záda. Nyní si ještě neuvědomují, co jim to později můţe přinést za komplikace. Dnes má skoro kaţdý člověk důchodového věku (a nejenom oni) problémy se zády. Stěţují si na bolest a kdyţ se ohnou k zemi, často se jim nepodaří se narovnat. A dnešní –náctiletí tyto problémy jistě budou mít taky, jelikoţ většina z nich má nesprávné drţení těla. Aby se mohli vyhnout pozdějším problémům, měli by dodrţovat jistá pravidla. Měli by se pokusit drţet rovná záda, vyhnout se nošení těţké zátěţe na jednom rameni, nosit vhodnou obuv, správně se stravovat a jíst hodně vitamínů, aby se mohli vyhnout obezitě, která by tělo akorát zatěţovala, a hlavně sportovat, aby svalstvo neochabovalo.
17
9.Onemocnění pohybové soustavy Mezi nejčastější onemocnění pohybové soustavy patří bolesti zad, artróza, onemocnění šlach a osteoporóza.
Bolesti zad Bolestmi páteře trpí obrovský počet lidí na celém světě. Bývají nejčastější příčinou pracovní neschopnosti. Nejčastěji postihují bederní páteř. Způsobují je např. delší stání či sezení, práce v předklonu nebo zvedání moc těţkých předmětů. Vliv na záda má i počasí, teplo nebo chlad. Bolesti páteře u člověka nejspíše vznikly proto, ţe naši předci byli zvyklí chodit po všech čtyřech, čemuţ byla přizpůsobena i jejich páteř. Postupem času, jak se člověk vzpřimoval, se ale tvar páteře změnil z obloukovité na dvoj esovitě prohnutou. Touto náročnou změnou člověku začaly i problémy s páteří. Bolesti mohou vycházet ze svalového korzetu, který obklopuje páteř. Tyto bolesti lze léčit pouze rehabilitačními cviky. Další příčinou můţou být meziobratlové ploténky. Nejčastější je tzv. lumbago, neboli ústřel. Tato bolest vzniká u bederní páteře. Vyhřeznutí ploténky můţe způsobovat skřípnutý nerv, který je v blízkosti páteře. Léčbou těchto bolestí se zabývají neurochirurgové.
Postiţení šlach a jejích obalů Nejčastěji bývají postiţeny šlachy na rukou předloktích aseptickým zánětem. Postiţení můţe být způsobeno četnými pohyby těchto šlach, zvláště při vyvíjení velké pohybové zátěţe.
Epikondylitidy Tato nemoc postihuje šlachové úpony. Patří do ní radikální epikondylitida neboli tenisový loket. Ten se projevuje bolestí paţní kosti. Bývá způsobován přetěţováním extenzorových svalů na předloktí. Dále tam patří ulnární epikonylitida neboli oštěpařský loket. Při něm nás také bolí předloktí a je způsobován přetěţováním flexorových svalů na předloktí.
18
9.9.Artróza Tato nemoc postihuje klouby na všech částech těla, nejčastěji však velké nosné klouby dolních končetin, klouby horních končetin a páteř. Artrózou trpí spíše starší lidé, a více ţeny neţ muţi. Příčina: Přesné příčiny nejsou známé. Jsou však jasné rizikové faktory, které mohou artrózu způsobovat. U artrózy koleních kloubů hraje roli věk, nadváha, ţenské pohlaví a také namáhavé sporty, např.fotbal, tenis nebo squash. Artrózu kyčelních kloubů a rukou způsobují hlavně dědičné faktory. Příznaky: První příznaky artrózy probíhají v chrupavce. Ztrácí se její pruţnost a mění se struktura. Artróza se projevuje hlavně bolestí a ztuhlostí postiţeného kloubu. Střídají se však období klidu a období silné bolesti. U kolenních kloubů se můţe objevit i otok. Terapie: Je důleţitá úprava ţivotosprávy a pohybového reţimu. Léčbě také pomáhá pravidelná rehabilitace. Proti bolesti se podávají léky-analgetika, které mají však slabý účinek.
9.9.Osteoporóza Osteoporóza vzniká při náhlém úbytku kostní hmoty. Kost je málo pevná a křehká. Lidé, kteří mají osteoporózu, jsou náchylnější k zlomeninám. Nejčastěji se vyskytuje u ţen vyššího věku. Příčiny: Příčinami osteoporózy můţe být nedostatek vápníku v těle, málo pohybu, onemocnění ledvin nebo dědičnost nemoci. Osteoporózou však nejčastěji onemocní ţeny v menopauze. Příznaky: Příznaky můţe být sníţení tělesné výšky o více neţ 3 cm, zlomenina kosti stehenní v krčku, bolesti zad. Terapie: Při léčbě je důleţitá správná ţivotospráva, pohybová aktivita a přísun vápníku a vitaminu D. Nemocní by také měli chodit na pravidelné prohlídky k lékaři a uţívat doporučené léky. Prevence: Při prevenci je důleţité jíst potraviny bohaté na vápník, hořčík a vitaminy D, C a K a hodně sportovat.
19
Na obrázku vlevo je zdravý kyčelní kloub, na obrázku vpravo je kloub postiţený osteoporózou.
9.9.9.Skolióza Skolióza je vadné drţení páteře. Při skolióze se páteř vychýlí do strany, ramena nejsou ve stejné výšce lopatky nejsou ve vodorovné rovině. Nejčastěji se objevuje u dětí a dospívajících. Příčiny: Příčinami můţe být dlouhodobé sezení, málo pohybu, nestejná délka končetin, špatná obuv, ploché nohy a nebo nošení zátěţe na jednom rameni. Terapie: Skoliózu můţou napravit rehabilitační cviky. Jelikoţ je i já musím pravidelně cvičit, vím, ţe opravdu pomáhají. Prevence: Nejdůleţitější je pravidelný pohyb(např. plavání, turistika, rekreační sporty,…), správné sezení a nošení vhodné obuvi. Na obrázku vlevo je zdravá páteř, na obrázku vlevo páteř se skoliózou.
20
10.Vady pohybové soustavy Soustava opěrná-vrozené vady -ochylky tvaru lebky -rozštěpy páteře -chybějící končetiny, špatně srostlá místa, odchylky v počtu prstů nebo končetin -porucha vývoje kyčelního kloubu
Soustava opěrná-získané vady -vadné drţení těla(skolióza) -onemocnění páteře a kloubů(vlivem nedostatku pohybu) -revmatismus-vlivem bakteriálních infekcí -artróza -osteoporóza
Soustava pohybová -svalová ochablost =atrofie(úbytek svalové hmoty)
Atrofie Tato nemoc postihuje svaly, díky nímţ můţeme např. chodit. Tyto svaly jsou ovládány vůli. Atrofie se objevuje hlavně u dětí. Atrofie mozku-při atrofii mozku se mozek zmenší vlivem nedostatku výţivných látek. Atrofie hrudi-na hrudi ubývá hmota, coţ můţe být podobné s anorexií Atrofie svalu-svalu ubývá hmota a síla
21
Závěr Zpracovávání tohoto tématu mě velice bavilo. Dozvěděla jsem se mnoho nových, zajímavých informací. Bavilo mne psát o problému dnešních dětí a mládeţe, o skolióze. Myslím, ţe nemoci pohybového aparátu, jako jsou osteoporóza nebo skolióza, jsou opravdu problémem většiny lidí. U někoho v pubertě, u někoho naopak aţ ve stáří. Bylo také zajímavé se dozvědět, který sval v těle je nejdelší(krejčovský), nejsilnější(jazyk) atd. Práce o pohybové soustavě určitě obohatila mé dosavadní vědomosti o našem těle a probudila ve mně ještě větší zájem o funkce lidského těla. I kdyţ jsem pochopila, ţe Lékařská fakulta, kde se tyto věci budoucí lékaři určitě učí, asi nebude ta nejjednodušší vysoká škola. Naučit se všechny druhy svalů, jejich nemoci a problémy, dá určitě mnoho práce. Na závěr bych chtěla poděkovat paní učitelce Marcele Hadačové, která mi radila s dalším postupem a byla mi nápomocna při tvorbě absolventské práce.
22
Seznam pouţitých zdrojů Literatura: WHITFIELD P. Lidské tělo. A Marshal Edition, 1995 Lidské tělo(z anglického originálu The human body), Bratislava:GEMINI, 1992 Svaly(z anglického originálu The Muscles) Frýdek-místek:ALPRESS, 1995
Internetové zdroje: http://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/js07/fyzio/texty/ch01s01.html http://www.latinsky.estranky.cz/fotoalbum/svalova-soustava/svalova-soustava http://www.gymspgs.cz:5050/bio/Sources/Textbook_Textbook.php?intSectionId=20800 http://mgo2013.blog.cz/0804/biola-svaly http://www.zbynekmlcoch.cz/info/neurologie/bolesti_patere_vertebrogenni_algicky_syndro m_vas_.html http://web.gin.cz/ngin2131/html/predmety/zapisy/prirodopis/8/21.doc https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3141_3300.html http://www.rodina.cz/clanek6082.htm http://www.mineralfit.cz/domaci-lekar-clanek/skolioza-254/
23
