OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE PRO ÚSTECKÝ KRAJ A LIBERECKÝ KRAJ Ústí nad Labem, ul. SNP 2720/21, 400 11 Ústí nad Labem č. j. 829/7.00/06/13.1
úkol č. 06.5.02
Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce v Ústí nad Labem za rok 2005
únor 2006
Ing. Jaromír JAROŠ vedoucí inspektor
OBSAH strana 1. Úvod
3
2. Základní statistické údaje o dozorčí činnosti
4
3. Inspekční činnost
7
4. Ostatní dozorčí činnost
52
5. Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost
70
6. Ochrana veřejnosti
75
7. Spolupráce s orgány a organizacemi
76
Přílohy: Grafy
2
1. Úvod Období a stav po účinnosti zákona o IP č.251/2005 Sb. byly determinovány především nulovým přechodovým obdobím. Z hlediska objemu výkonů se negativně projevilo toto období větší než 2 měsíce, kdy bylo nutno vyřešit celou řadu nutných delimitačních kroků spojených se zrušením IBP a instalací OIP, včetně vystavení služebních průkazů, služebních razítek, převedení pracovníků ÚP včetně nevyřízených spisů, kterých bylo 135, atd. Ve starých činnostech v oblasti dozoru nad bezpečnostní práce a technických zařízení jsme pokračovali stejným způsobem jako před 1. 7. 2005, i když i zde se projevila absence interních předpisů – metodických pokynů, pro výkon inspekční činnosti. Tuto otázku jsme řešili vlastní úpravou stávajících MP platných pro rok 2005. Stejným způsobem jsme přistoupili i k plnění programu činnosti pro rok 2005 v druhém pololetí. U činností nových, tzv. pracovně právních vztahů, si delimitovaní pracovníci úřadů práce přinesli rozdílné přístupy k výkonu inspekce, včetně vyhotovované písemné dokumentace, které byly určovány zvyklostmi na jednotlivých ÚP.
1.1 Sídlo oblastního inspektorátu práce Ústí nad Labem, SNP 2720/21, PSČ 400 11
1.2 Struktura IBP (OIP) V čele OIP stojí vedoucí inspektor, který přímo řídí sekretariát, oddělení ekonomicko správní a oddělení informatiky – toto oddělení zabezpečuje úkoly na úseku plánování, evidence a rozborů. Počet pracovníků sekretariátu – 2, v ekonomicko správním oddělení pracuje 7 pracovníků, v odd. informatiky 5 pracovníků. Hlavní odbornou činnost OIP zabezpečoval jeden odbor dozoru prostřednictvím 7 odborných skupin: • odborná skupina v průmyslu • odborná skupina ve stavebnictví, dopravě a zdravotnictví • odborná skupina v zemědělství, lesnictví a terciální sféře • odborná skupina pro vyhrazená tlaková zařízení • odborná skupina pro vyhrazená elektrická zařízení • odborná skupina pro vyhrazená zdvihací zařízení • odborná skupina pro plynová zařízení • od 1. 7. 2005 se rozšířil o další skupinu pro pracovně právní vztahy. Odbor dozoru řídil vedoucí odboru dozoru, v jeho přímém řízení jsou i tři referentky, z toho jedna na detašovaném pracovišti v Liberci. Celkový počet pracovníků OIP k 31. 12. 2005 je 59, z toho výkonných pracovníků
3
v oblasti BOZP 22, v oblasti pracovně právních vztahů 16.
2. Základní statistické údaje o dozorčí činnosti Tabulka č. 1 Počet provedených výkonů inspektorátem bezpečnosti práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem
Výkony
1. pololetí
2. pololetí
Prověrky organizací a podnikajících fyzických osob - úkoly ČÚBP
376
353
Prověrky organizací a podnikajících fyzických osob - úkoly IBP plánované
52
28
Prověrky organizací a podnikajících fyzických osob - úkoly IBP ostatní
21
146
Šetření příčin smrtelných úrazů
8
11
Šetření příčin těžkých úrazů
19
17
Šetření příčin hromadných úrazů
0
0
Šetření příčin ostatních úrazů
0
0
Šetření příčin provozních nehod (havárií)
0
0
Šetření příčin poruch technických zařízení
0
0
Šetření technických příčin průmyslových otrav a nemocí z povolání
0
0
Prověrky a šetření – celkem
476
555
Návrhy potřebných technických i jiných opatření
25
26
Stanoviska k projektovým dokumentacím staveb
408
299
Účast při povolování a kolaudacích staveb
172
209
Odňatá nebo omezená oprávnění k činnostem na VTZ
0
0
Odňatá nebo omezená osvědčení k činnostem na VTZ
0
0
Vyjádření k předpisům k zajištění BP a BTZ
4
1
283
329
Uskutečněná poradenství
4
Tabulka č. 2 Počet závad, vyřazených strojů, objektů, činností a osob podle vydaných rozhodnutí Inspektorátem bezpečnosti práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem
1. pololetí 2. pololetí Závady bez vydaného rozhodnutí (s násobností)
165 (393)
105 (241)
Závady s vydaným rozhodnutím k jejich odstranění (s násobností)
352 (2164)
0
Závady s vydaným opatřením k jejich odstranění (s násobností)
0
403 (1892)
Vyřazené stroje a zařízení z provozu
3
0
Zakázané užívání výrobních a provozních prostorů
1
0
Zakázané technologie
1
0
Zakázané činnosti
1
0
Zákazy práce přesčas (kromě mladistvých)
0
0
Zákazy práce přesčas mladistvých
0
0
Zákazy noční práce mladistvých
0
0
Zákazy práce žen při ruční manipulaci a přenášení břemen
0
0
Zákazy práce mladistvých při ruční manipulaci a přenášení břemen
0
0
Zákazy ostatních prací ženám a mladistvým
0
0
5
Tabulka č. 3 Pokuty uložené Inspektorátem bezpečnosti práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem
Pokuty
1. pololetí
2. pololetí
16
2
525.000,--
60.000,--
5
2
155.000,--
60.000,--
z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, havárií, poruchou technického zařízení nebo s technickými příčinami průmyslových otrav a nemocí z povolání – počet
11
0
z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, havárií, poruchou technického zařízení nebo s technickými příčinami průmyslových otrav a nemocí z povolání – výše v Kč
370.000,--
0
1
0
12.000,--
0
22
0
11.550,--
0
Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám – počet Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám - výše v Kč z toho za zjištěná porušení předpisů při prověrkách – počet z toho za zjištěná porušení předpisů při prověrkách - výše v Kč
Pokuty zaměstnancům organizací a podnikajících fyzických osob počet Pokuty zaměstnancům organizací a podnikajících fyzických osob výše v Kč Blokové pokuty – počet Blokové pokuty – výše v Kč
Návrhy na přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení: 0
6
3. Inspekční činnost 3.1 Výsledky inspekční činnosti v jednotlivých odvětvích 3.1.1 Činnost inspekce odborné skupiny 7.31 – průmysl Při plnění hlavního úkolu č. 05.1.03 bylo uloženo provést kontrolu systému BOZP v malých a středních podnicích, t. j. podnicích, které mají 6 - 249 zaměstnanců a u kterých ještě kontrola stavu BOZP nebyla provedena. Celý úkol se týkal téměř všech odborných skupin dozoru- inspekce kromě dopravy a stavebnictví. Kontrola byla zaměřena na: subjekty, které provozují činnosti v oboru s vyšším potenciálním rizikem a nebo mají nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti a to: - v zemědělství, - ve výrobě kovových konstrukcí, - v dřevoprůmyslu včetně výroby nábytku, - v lesnictví, - v textilním průmyslu, - v provozu malých vodních elektráren a jezů, - elektrických zařízení čerpacích stanic pohonných hmot a pracovních strojů ve sklářském a textilním průmyslu, - v provozu kotelen a plynových spotřebičů nad 50kW, - v poskytování služeb obyvatelstvu a v obchodě s potravinářským zbožím, - v opravárenství při provozu automobilových zvedáků. Předmět kontroly 1) Prevence rizik a) vyhodnocení, zda zaměstnavatel vyhledává rizika, zjišťuje jejich příčiny a zdroje a přijímá opatření k jejich odstranění, b) seznámení zaměstnanců a ostatních osob, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích se stanovenými opatřeními, c) kontrola realizace opatření na pracovištích a jejich dostatečnost vzhledem k prováděným činnostem. 2) Péče o pracovní podmínky a) školení a příprava k výkonu práce: - kontrola dokumentace, - kontrola dodržován.
7
b) pracovní doba: - rozvržení pracovních směn, - evidence pracovní doby a dodržování limitů přesčasové práce, - přestávky: - na jídlo a oddech, - bezpečnostní, - odpočinky mezi směnami a týdny. c) kontrola zakázaných prací. d) poskytování OOPP: - seznam, - přidělování, - péče o OOPP, - používání OOPP při pracovních činnostech. 3) Pracovní postupy - vhodnost pracovišť s ohledem na prováděné činnosti z hlediska: a) uspořádání, b) vybavení, c) stavu faktorů pracovního prostředí. 4) Pracovní stroje a zařízení a) kontrola průvodní a provozní dokumentace, b) provádění kontrol revizí technického stavu a skutečný stav provozovaných strojů a zařízení, c) umístění na pracovišti, d) odborná způsobilost obsluh. 5) Pracovní úrazovost a) evidence, b) šetření příčin vzniku PÚ, c) stanovení opatření a jejich realizace. Seznam dozorovaných subjektů Celkem byla provedena kontrola: plánováno 524 splněno 557 organizací Ústeckého a Libereckého kraje.
8
Nejčastěji se vyskytující závady Nejčastěji se vyskytující závady - zemědělství 1) Prevence rizik Nejčastější závada byla zjištěna v oblasti vyhledávání rizik, kdy zaměstnavatelé rizika nevyhledávají , případně nevyhodnocují v rozsahu provozovaných strojů a zařízení. 2) Péče o pracovní podmínky Ze zjišťovaných závad lze uvést např. : - předmětem školení nebyly předpisy k zajištění bezpečnosti práce v rozsahu činnosti - zaměstnavatel nerozvrhl pracovní dobu tak, aby zaměstnanci měli nepřetržitý odpočinek v týdnu alespoň 35 hodin - nebyly zpracovány seznamy pro poskytování ochranných prostředků na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce 3) Pracovní postupy Z hlediska vhodnosti pracovišť k prováděné činnosti bylo zjištěno např.: - povrch podlahy na pracovišti není rovný, - šachta u dopravníků posklizňové linky obilí není zabezpečena proti pádu, - volný konec chodby u šikmého dopravníku chlévské mrvy není zabezpečen zábradlím , - není dodržena minimální šířka uličky mezi regály , - močůvkové jímky nejsou zajištěny zábradlím. 4) Pracovní stroje a zařízení Nejsou prováděny revize el. ručního nářadí, el. spotřebičů, prodlužovacích přívodů a el. zařízení kovoobráběcích strojů. U provozovaných strojů a zařízení byly zjištěny např. následující závady: - není zabráněno přístupu k lopatkám ventilátorů vzduchovacího zařízení fermentačních boxů, - dopravník používaný na posklizňové lince nemá převod pohonu opatřen vhodným ochranným zařízením.
9
5) Pracovní úrazovost V této oblasti bylo zejména zjištěno, že zaměstnavatelé nevedou o úrazech v knize úrazů řádnou evidenci. Nejčastěji se vyskytující závady - lesnictví - Kontrolované firmy neprovádějí vyhledávání rizik tak jak ukládá ZP §132a odst.(3); - Školení zaměstnanců mnohdy neobsahuje právní a ostatní předpisy k zajištění BP, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady (např. NV 28/02Sb., BP pro obsluhu vyžínačů a křovinořezů) ZP § 133 odst. (1) písm. e) ; - O školeních,informacích a pokynech není vedena dokumentace ZP § 133 odst. (1) poslední odstavec; - Zaměstnavatel neposkytuje OOPP na základě vlastního vyhodnocení rizik ZP § 133a odst. (5) ; - Poskytované OOPP nejsou zaměstnanci při práci používány - zaměstnavatel neprovádí pravidelně kontroly (používání) ZP § 133 odst. (1) ; - Zaměstnavatel nevede knihu úrazů
ZP §133c odst. (3).
Nejčastěji se vyskytující závady - výroba kovových konstrukcí - Nejsou v plném rozsahu vyhledány rizika a provedeno jejich vyhodnocení; - Není provedeno dostatečné a přiměřené seznámení s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s jejich opatřeními na ochranu před jejich působení; - Školení není zaměřeno na konkrétně prováděné činnosti, např.zaměstnanci nejsou seznamováni s obsluhou; - Nejsou vyhodnocena rizika, na jejichž základě by zaměstnavatel vydával OOPP. K nejčastěji zjištěným závadám z hlediska pracovních strojů bylo zjištěno, že provozovatel nemá: - k dispozici návody pro obsluhu a údržbu a provoz, - nejsou prováděny kontroly, revize a revizní zkoušky zařízení, - zaměstnavatel nedoložil průvodní návod na obsluhu provoz a údržbu strojů - 50% kontrolovaných, - zaměstnanci nejsou seznámeni s návodem na provoz,obsluhu a údržbu strojů – 40 %, - zásuvkový vývod v klempírně napájí prodlužovaní kabel, který je vyveden ven z budovy a
10
-
-
není chráněn proudovým chráničem – ČSN 33 2000 – 4 – 47 – 5 %, u řezacích agregátů -plazma není k dispozici návod na provoz, obsluhu a údržbu, jak to vyžaduje § 4 Nařízení vlády č 378/2001 Sb. – 10 %, zaměstnavatel nepřijal opatření k hodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků podle přílohy č.1, NV č. 495/2001 Sb. – 10 %, zaměstnavatel nedoložil platnou revizní zprávu podle ČSN 33 1500 k soustruhu – 40 %, změny na strojích nejsou zaznamenány do přiložené dokumentace a schválena výrobcem – 25 %, nezakryté přívody el.pro stroje v podlahách – 10 %, nerovné podlahy v dílnách – 10 %.
Nejčastěji se vyskytující závady - služby obyvatelstvu a v obchodě s potravinářským zbožím -
Nedoložená revize elektrické instalace u 52 % kontrolovaných organizací, neprovedené kontroly a revize el.pohyblivých přívodů – 52 %, chybějící madla u 31 %, chybějící dokumentace o školení BOZP – 61 %, neprovádění prověrek BOZP – 32 %, chybějící seznam OOPP – 48 %, chybí MPP – 25 %, MPP v souvislosti s činností dopravy 15 %.
U subjektů s malým počtem zaměstnanců není obvykle vytvořen systém péče o BOZP. Platí to pro kontrolu, údržbu a revize zařízení (někdy nedostatky vyplývají z ne zcela vyjasněných vztahů mezi vlastníkem objektu a provozovatelem) i pro oblast školení zaměstnanců a prevenci rizik. U některých zaměstnavatelů jsou školení prováděna, chybí řádné zdokumentování. OOPP jsou u značného počtu zaměstnavatelů vydávány bez zpracovaného seznamu (vhodnost pro konkrétní podmínky, prokazatelnost). Na kontrolu provádění ročních prověrek BOZP je nutné se zaměřit především u subjektů s větším počtem provozoven. Na úseku pracovních podmínek (přesčasy, odpočinek mezi směnami, v týdnu, přestávky na jídlo a oddech, lékařské prohlídky u noční práce a řidičů) byly závady zjištěny pouze v ojedinělých případech. U většiny zaměstnavatelů v kontrolovaném oboru jsou předpisy pro tuto oblast poměrně dodržovány. Lze konstatovat, že provedenými kontrolami bylo splněno zadání i cíl úkolu včetně předpokladu zařazení kontrolovaných subjektů do systému následných a periodických kontrol.
11
Nejčastěji se vyskytující závady - elektrických zařízení čerpacích stanic pohonných hmot a pracovních strojů ve sklářském a textilním průmyslu - Nedostatky v zajištění ochrany před nebezpečným dotykem živých částí (nezavřené dveře rozvaděče apod.), - nedostatečný prostor před rozvaděči, - nedodržení termínů pro pravidelné revize el.zařízení, - nedostatečná ochrana kabelů, - mechanicky poškození části el.zařízení, - nedostatečně upevněné části el.zařízení, - chybí kryty na svítidlech, - nedostatečně zajištěné neosazené vývody, - chybí proškolení pracovníků dle vyhl. č.50/78 Sb. pro § 4 a není stanoven rozsah a doba školení. - Při používání nebezpečných látek zejména při zušlechťování povrchu skla, byly zjištěny i případy, kdy rizika jsou vyhledávána většinou pouze z bezpečnostních listů těchto látek. Přičemž další nebezpečí vyplývající z vlastností chemické látky díky specifickému použití případně po chemické reakci v rámci technologie (u kapalin např. vlastnosti par a sraženin), které v bezpečnostních listech nejsou uvedeny a závisí na tomto specifickém použití chemické látky, nejsou ve vyhodnocení rizik a ani v pracovních postupech, či místních provozních bezpečnostních předpisech vůbec zohledněny. Pak se na těchto pracovištích i přes to, že jsou zaměstnanci školeni ze zacházení s nebezpečnými látkami autorizovanou osobou, nedostávají všechny potřebné informace pro bezpečné chování na pracovišti, jež vyplývají ze specifického technologického postupu na tomto pracovišti a nikoliv pouze z nebezpečí povahy samotné chemické látky jako takové. Nejčastěji se vyskytující závady - v provozu kotelen a plynových spotřebičů nad 50kW - Nedostatečná aktualizace provozní dokumentace (místní provozní řády kotelen, schemata plynových zařízení kotelen nebo regulačních stanic plynu), - odbornou způsobilost obsluh plynových zařízení (topičů NTL plynových kotelen, plynovodů nebo regulačních stanic plynu) nelze zdokumentovat (např.prošlá platnost osvědčení k obsluze plynových zařízení), - v dokumentaci o školení byly stále shledávány nedostatky v nekonkrétnosti uváděných předpisů, v uvádění neplatných předpisů a ve formálních zápisech o ověřování znalostí pracovníků (nebyly doloženy otázky nebo testy o přezkoušení). Některé dokumentace o školení stále neobsahují konkrétní seznámení s riziky a stanovenými či provedenými opatřeními k minimalizaci rizik, seznámení s místními bezpečnostními předpisy,
12
technologickými postupy a návody od výrobce technického zařízení. Nejsou dodržovány termíny zkoušení obsluh tlakových nádob stabilních, nádob k dopravě plynů a nízkotlakých kotlů. V některých případech by se dalo vytknout částečně formální zdokumentování ověřování znalostí obsluhy zařízení. - S ohledem na vyhrazená technická zařízení při kontrole pracovišť, byly zjišťovány nedostatky zejména v průvodní dokumentaci technických zařízení včetně vyhrazených technických zařízení. Zejména u tlakových nádob nebyly doloženy pasporty nádob, předepsané revize a tlakové zkoušky, nesprávné osazení bezpečnostní výstroje, neprovádění předepsané zkoušení bezpečnostní výstroje. U nízkotlakých kotlů byly zjištěny nedostatky ve vypracování provozní a průvodní dokumentace, nesprávné osazení bezpečnostní výstroje, nedostatečné větrání kotelny, nedodržení termínu odborných prohlídek, neprovádění kontroly kvality oběhové vody. U středotlakých parních kotlů byly zjištěny nedostatky při úpravě napájecí a kotelní vody, neprovádění předepsaných revizí a zkoušek. Při manipulaci s nádobami k dopravě plynů nebyly u provozovatele vypracovány pokyny pro zacházení s lahvemi k dopravě plynů. Nejčastěji se vyskytující závady- v opravárenství při ocelových konstrukcí při provozu jeřábů
provozu zvedáků a ve výrobě
Při kontrolách prováděných v rámci úkolu byl sledován systém řízení v opravárenství při provozu automobilových zvedáků se zaměřením prevenci rizik, péče o pracovníky, pracovní postupy, pracovní stroje a zařízení a pracovní úrazovost. K nejčastěji zjištěným nedostatků v oblasti systému řízení BOZP v opravárenství při provozu automobilových zvedáků a výrobě kovových konstrukcí, že: - nejsou v plném rozsahu vyhledány rizika a provedeno jejich vyhodnocení, - není provedeno dostatečné a přiměřené seznámení s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s jejich opatřeními na ochranu před jejich působení. K nejčastěji zjištěným závadám z hlediska péče o pracovní podmínky bylo zjištěno že: - školení není zaměřeno na konkrétně prováděné činnosti, např.zaměstnanci nejsou seznamováni s obsluhou konkrétních automobilových zvedáků, s návody pro obsluhu strojů atd., - nejsou vyhodnocena rizika, na jejichž základě by zaměstnavatel vydával OOPP. K nejčastěji zjištěným závadám z hlediska pracovních strojů bylo zjištěno, že: - provozovatel nemá k dispozici návody pro obsluhu a údržbu a provoz automobilových zvedáků, - nejsou prováděny kontroly, revize a revizní zkoušky zařízení. K nejčastěji zjištěným závadám z hlediska pracovní úrazovosti bylo zjištěno, že: - není vedena evidence pracovních úrazů.
13
Nejčastěji se vyskytující závady - v kotelnách z hlediska tlakových zařízení a) Přesto, že byla rizika vyhledána, vyhodnocena a stanovena opatření k minimalizaci rizik, dle některé z uznaných metod, nebyla nalézána shoda s opatřeními uvedených v dokumentaci a opatřeními skutečně realizovanými. Často nebyla ani shoda mezi dokumentací o rizikách a technickými opatřeními uvedenými v jednotlivých pracovních postupech nebo návodech výrobce, popř. místních provozních bezpečnostních předpisech technických zařízení. Na druhou stranu je nutné konstatovat, že podnikatelských subjektů kde jsou opatření k minimalizaci rizik řešena dle skutečných podmínek na jednotlivých pracovištích a tyto podmínky jsou jedenkrát za rok revidovány, přibývá. Je to zejména tam, kde mají vlastního bezpečnostního technika, a pak u těch podnikatelských subjektů, kde probíhají audity na kvalitu a též i bezpečnost práce. b) V dokumentaci o školení byly stále shledávány nedostatky v nekonkrétnosti uváděných předpisů, v uvádění neplatných předpisů a ve formálních zápisech o ověřování znalostí pracovníků (nebyly doloženy otázky nebo testy o přezkoušení). Některé dokumentace o školení stále neobsahují konkrétní seznámení s riziky a stanovenými či provedenými opatřeními k minimalizaci rizik, seznámení s místními bezpečnostními předpisy, technologickými postupy a návody od výrobce technického zařízení. Nejsou dodržovány termíny zkoušení obsluh tlakových nádob stabilních, nádob k dopravě plynů a nízkotlakých kotlů. V některých případech by se dalo vytknout částečně formální zdokumentování ověřování znalostí obsluhy zařízení. c) Evidence pracovní doby je vedena i u malých podnikatelských subjektů. U větších subjektů dnes je vedena pomocí elektronických karet a pomocí výpočetní techniky. Dodržování přestávek na jídlo a oddech, bezpečnostní přestávky, odpočinek mezi směnami a v týdnu je evidenčně v pořádku bez zjištění opakovaných závažných porušení. Zda je v pořádku i ve skutečnosti je na hranici kontrolovatelnosti, protože může jít o jednotlivé případy po vzájemné dohodě zaměstnavatele a zaměstnance, prováděné mimo uvedenou evidenci. d) Přesto, že občas byly zjištěny nedostatky v prokázání zdravotní způsobilosti, většinou mají zaměstnavatelé smlouvy s lékařem, avšak ne všichni smluvní lékaři již navštívili a nebo pravidelně navštěvují všechna pracoviště smluvního subjektu. Některé subjekty však smluvního lékaře zatím nedokázaly zajistit. e) Při kontrolách byly prováděny dle předložené dokumentace kontroly zakázaných prací namátkovým způsobem, bez zjištění konkrétních případů porušení.
14
f) U některých podnikatelských subjektů, při poskytování OOPP bylo zjištěno, že ne všechny OOPP jsou přidělovány na základě hodnocení rizik a není doloženo seznámení zaměstnanců s používáním OOPP za účelem snížení vyhodnocených rizik. Ne všichni zaměstnanci (např. při hutní výrobě skla apod.) však dodržují přidělené a předepsané OOPP (při kontrole je používají po provedení kontroly je opět přestávají používat). g/ Z hlediska uspořádání pracovišť, byly zjišťovány nedostatky v zúžených komunikacích, chybí zábradlí a madlo u schodišť, nezajištěný otvor v podlaze, nedostatečný přístup k ovládacím a ochranným zařízením a pod. U pracovních strojů byly zjištěny nedostatky týkající se chybějící průvodní a provozní dokumentace, neprovádění předepsaných kontrol i revizí a poškozená nebo nefunkční měřící a ochranná zařízení. h) S ohledem na vyhrazená technická zařízení při kontrole pracovišť, byly zjišťovány nedostatky zejména v průvodní dokumentaci technických zařízení včetně vyhrazených technických zařízení. Zejména u tlakových nádob nebyly doloženy pasporty nádob, předepsané revize a tlakové zkoušky, nesprávné osazení bezpečnostní výstroje, neprovádění předepsané zkoušení bezpečnostní výstroje. U nízkotlakých kotlů byly zjištěny nedostatky ve vypracování provozní a průvodní dokumentace, nesprávné osazení bezpečnostní výstroje, nedostatečné větrání kotelny, nedodržení termínu odborných prohlídek, neprovádění kontroly kvality oběhové vody. U středotlakých parních kotlů byly zjištěny nedostatky při úpravě napájecí a kotelní vody, neprovádění předepsaných revizí a zkoušek. Při manipulaci s nádobami k dopravě plynů nebyly u provozovatele vypracovány pokyny pro zacházení s lahvemi k dopravě plynů. U el. zařízení není stanoveno prostředí s ohledem na el. zařízení, nebyla doložena dostatečná dokumentace el. zařízení. Dále bylo zjišťováno neprovádění revizí el. zařízení, neodstraňování zjištěných závad, neprovádění provozní údržby. i) V oblasti evidence, šetření příčin vzniku pracovních úrazů a stanovení opatření nebyly zjišťovány závady Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti Výše popsané závady dokumentují konkrétní nedostatky v systému BOZP u daného kontrolovaného subjektu i přesto, že systém je dostatečně dokumentován a stanoven. Problematika nedodržení výše uvedených ustanovení ze strany konkrétních pracovníků je často v nadměrné kumulaci funkcí odpovědných pracovníků, nedostatečném vytvoření podmínek a časového prostoru na oblast BOZP.
15
Provedená opatření V některých případech, kdy byl malý počet závad a byl reálný předpoklad rychlého odstranění závad, nebylo se zaměstnavatelem zahajováno správní řízení a byl odsouhlasen způsob odstranění závad navržený dozorovaným subjektem. V ostatních případech bylo s dozorovaným subjektem zahájeno správní řízení a vydáno rozhodnutí na odstranění závad se stanovením termínů. Po 1. 7. 2005 bylo vydáváno opatření k odstranění závad, pokud tyto závady nebyly odstraněny v průběhu kontroly. Informační přehled o zjištěných závadách podle inspektorů Nejčastěji byly u dozorovaných subjektů zjištěny tyto závady: 2005
rizika ZP
jméno
celkem
plán
skut.
524
557
48/82
378/01 494/01 101/05 168/02 362/05 91/93 18/79 495/01 celkem
132a
217
1436
399
259
16
8
153
3
4
19
5
93
2598
HU 05.1.03 OIP Ústí n.L.čísla 1-11 odpovídají číslům v statistické tabulce 1=132a,2=ZP,3=48/82,4=378/01,5=494/01,6=101/05,7=168/02,8=362/ 05,9=91/93,10=18/79,11=495/01.
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Závěr Ze zjištěných závad vyplývá stálá potřeba tlaku na provozovatele, aby docházelo ke zlepšování prevence a návaznému důslednému řešení stále vznikajících závad, a to i v oblasti provozu technických a vyhrazených technických zařízení. Organizace se ve velké části potýkají s chybějící dokumentací a při kontrolách bylo shledáno, jak důležité bylo nař. vl. č.378/2001 Sb. Proto je potřebné vybrat ty podnikatelské subjekty, kde kontroly provedené v rámci úkolu 05.1.03 mají větší počet závad než 10 závad na jednoho inspektora a dle jejich závažnosti mezi subjekty, kde systém BOZP neměl při uvedených kontrolách dobrou úroveň, a je třeba je zahrnout do plánu následných kontrol v roce 2006. Což bylo i cílem tohoto úkolu. Zaměstnavatelům také není zcela jasná působnost nař. vl. č. 406/2004Sb., jejíž účinnost platí od 1.září 2004, a se splněním § 7 odst.1 a 2 si dokáží zatím poradit pouze větší subjekty jako např. větší chemické komplexy. Vysvětlení aplikace nař. vl. č. 406/2004 Sb.se stává
17
problémem i u takových celků jaký představuje odvětví energetiky. Závady v zemědělské výrobě byly zjištěny ve všech sledovaných oblastech. Jako opatření pro zlepšení stavu se navrhuje pokračovat v kontrolách zemědělských subjektů i v roce 2006, a to zejména u těch, u kterých v roce 2005 kontrola nebyla provedena a nebo bylo zjištěno závažné porušení předpisů. 3.1.2 Činnost inspekce práce – odborná skupina 7.32 stavebnictví, doprava Bezpečnost práce ve stavebnictví č. úkolu 05.1.01 – ochrana zaměstnanců před pády z výšky byla kontrolována tradičně jako každý rok. Plánováno bylo provést v průběhu roku 2005 kontrolu nejméně u 60 malých a středních organizací, které v rámci stavební činnosti provádějí i práce ve výškách, navíc do stanoveného termínu, t. j. do 30. 11. 2005, byly provedeny kontroly celkem u 71 subjektů. U kontrolovaných subjektů byl dozor prováděn v rozsahu kontrolního seznamu podle bodů 1 až 17. S ohledem na změnu právních předpisů, a to vydání nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, které vstoupilo v platnost počátkem měsíce října, a vydání vyhlášky č. 363/2005 Sb., kterou se měnila vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., právě v části deváté, která stanovila práce ve výškách a nad volnou hloubkou, byl ze strany Státního úřadu inspekce práce dopracován i kontrolní seznam a stanoveny položky na počet kontrolovaných bodů 18. Povinnosti zaměstnavatele 1. Práce více zhotovitelů na jednom staveništi Bylo zjištěno v 10 případech ze 71 dozorovaných subjektů, že není vzájemná informovanost o rizicích na pracovišti, kde stavební činnost, a to zejména při pracích ve výškách, provádí více zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé sice mají v mnohých případech ve svých organizacích přijata opatření k prevenci rizik, ale tato již v rámci pracovních činností neaplikují dále. Tato skutečnost je patrná na stavbách, kde se ve stejném časovém úseku pohybují zaměstnanci několika subjektů. 2. Vypracování technologického nebo pracovního postupu pro příslušné práce ve výškách Z celkového počtu 71 dozorovaných subjektů bylo zjištěno, že v 15 případech nebyl
18
zaměstnavatelem vypracován technologický nebo pracovní postup pro kontrolovanou činnost. Jednou z hlavních povinností zaměstnavatele je organizovat práci, stanovit a provádět pracovní či technologické postupy tak, aby byly vytvořeny podmínky k zajištění bezpečnosti práce. O tom, že je tato povinnost opomíjená, svědčí počet porušení zejména při pracích ve výškách, kdy nezpracování požadavků k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení vede pracovníky k tomu, vykonávat práci bez příslušných znalostí, a tím pádem dochází vlivem takovéhoto jednání i k pracovním úrazům. 3. Školení BOZP zaměstnanců Zajištění školení zaměstnanců z předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bylo kontrolováno v 71 dozorovaných subjektech a bylo zjištěno, že v 26 případech nejsou zaměstnanci v plné míře seznamováni s těmito předpisy. Zaměstnavatel sice provádí školení, ale formálně a v časovém úseku daném příslušným předpisem. Z kontrolní činnosti je patrné, že zaměstnavatelé neprovádí aktualizaci osnov školení a samotné školení tak, aby bylo v souladu s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a se změnami byli zaměstnanci neprodleně seznamováni. 4. Seznámení zaměstnanců s riziky V 17 případech ze 71 dozorovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatel nevytvořil podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, zejména pro práce ve výškách, vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany při práci a nepřijal opatření k prevenci rizik. Vyhledávání konkrétních rizik, včetně vypracování seznamu, která vyplývají z jednotlivých pracovních činností, je řešeno zaměstnavateli zadáním subjektu působícím v oblasti bezpečnosti práce. Většinou tento subjekt nezná konkrétní podmínky na stavbách. Z toho plynou i pochybení při hodnocení rizik a ve většině případů není schopný ani zaměstnavatel zhodnotit možná rizika na stavbě. V mnohých případech má sice zaměstnavatel seznam, který obsahuje různá rizika při pracovních činnostech, avšak tento není zpracován na podmínky organizace. V seznamu jsou uváděny i pracovní činnosti, kterými se organizace vůbec nezabývají. Tímto stavem je daný i vysoký počet porušení.
5. Vedení dokumentace o informacích a pokynech V 8 případech ze 71 dozorovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatel nevede dokumentaci o školeních, informacích a pokynech, zejména o seznámení zaměstnanců
19
s riziky v rozsahu prováděných stavebních činností, o výsledku vyhodnocení rizik a opatřeních před jejich působením. 6. Zdravotní způsobilost Z celkového počtu 71 dozorovaných subjektů bylo zjištěno, že ve 14 případech vykonávali zaměstnanci práce, jejichž výkon neodpovídá jejich zdravotní způsobilosti. Při kontrole nebyly předložené doklady o lékařských prohlídkách k vykonávané práci ve výškách, zejména u profesí lešenář, pokrývač, klempíř. Ale i zedník, který se pohybuje při pracovní činnosti na lešení, zejména při zateplování objektů, nebyl způsobilý po zdravotní stránce vykonávat práce ve výškách, jelikož chyběl doklad o jeho posouzení zdravotní způsobilosti k práci. 7. Odborná způsobilost jako kvalifikační předpoklad Ve 2 případech z celkového počtu 71 dozorovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatel připustil, aby jeho zaměstnanci vykonávali činnosti, ke kterým neměli odbornou způsobilost, jednalo se zejména o montáž a demontáž dočasných pomocných konstrukcí. V průběhu prováděných kontrol došlo v rámci změny právních předpisů k úpravě, která určuje, kdo může provádět montáž, demontáž i přestavbu lešení a jaké školení zahrnuje činnost spojená s dočasnými stavebními konstrukcemi. 8. Vyhledávání, hodnocení a minimalizování rizik V 9 případech ze 71 dozorovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatel nevyhledává, nehodnotí a neminimalizuje rizika, zejména pro práce ve výškách. V současné době je tato oblast ze strany zaměstnavatelů značně podceňována, zejména při pracích spojených s výměnou střešní krytiny popř. při pokládce nové střešní krytiny. O tom svědčí i ta skutečnost, že na šikmých střechách prováděných bez kolektivního zajištění není stanoveno zaměstnavatelem adekvátní opatření ke snížení rizika pádu z výšky, kdy jsou zaměstnanci vybavováni nekompletním systémem zachycení pádu (lano, bezpečnostní pás) a v mnohých případech ani tyto prostředky nepoužívají. Dalším problémem vyskytujícím se na stavbách, kde se provádí práce ve výškách, se jeví nedostatečné nebo i žádné zajištění pod místem práce, kdy pracovními činnostmi jsou ohrožení nejen zaměstnanci, ale i veřejnost (např. zateplování objektů, výměna oken v panelových domech, pokládka střešní krytiny aj.).
20
9. Vypracování seznamu pro OOPP Zaměstnavatelé nevypracovali seznam pro přidělování OOPP na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce ve 24 případech z 71 dozorovaných subjektů. Poskytování osobních ochranných prostředků proti pádům z výšky, zejména pro malé organizace či podnikající fyzické osoby, způsobuje nemalé problémy. Sestavení všech součástí prostředků osobního zajištění správným způsobem a jejich použití tak, aby tvořil systém zachycení pádu pro jednotlivé pracovní činnosti, je v mnohých případech pro subjekty složité, jelikož jejich znalost pro použití prostředků osobního zajištění je povrchní. Není povědomost o rozdílu mezi systémem zachycení pádu a kdy tento systém použít a polohovacím systémem. Při nákupu prostředků osobního zajištění dochází u zaměstnavatelů k pochybení. 10. Přidělování OOPP Bylo zjištěno, že v 15 případech z 71 dozorovaných subjektů nebyly poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky nebo se přidělení OOPP neprovádí dle seznamu zpracovaného na základě zhodnocení rizik. Bylo zjištěno, že k zajištění proti pádu z výšky zaměstnavatelé vybavují své zaměstnance bezpečnostním polohovacím pásem, který však neslouží k zachycení pádu, nýbrž k zajištění polohy pracovníka při určité pracovní činnosti. 11. Ochrana zaměstnanců proti pádu z výšky V rámci 71 dozorovaných subjektů bylo ve 4 případech zjištěno, že zaměstnanci nejsou chráněny proti možnému pádu z výšky kolektivním ani osobním zajištěním. 12. Bezpečnostní požadavky na technické konstrukce - nepředání a nepřevzetí dočasných stavebních konstrukcí do užívání V 6 případech bylo zjištěno, že dočasné stavební konstrukce nebyly předány do užívání odborně způsobilou osobou. Rovněž nebyl v 6 případech vyhotovený zápis o předání a převzetí dokončené a vybavené dočasné stavební konstrukce. 13. Bezpečnostní požadavky na technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněny proti pádu, nesplňují požadavky na zajištění stability a únosnosti Nedostatečné provedení technických konstrukcí, které chrání pracovníky proti pádu
21
z výšky bylo zjištěno ve 2 případech.
14. Ochrana zaměstnanců při práci na střeše, kdy nejsou zajištěny zaměstnanci proti propadnutí střešní krytinou Při pracích na střechách nebylo zjištěno porušení. 15. Ochrana zaměstnanců proti pádu OOPP – nezajištění ochrany proti pádu prostředky kolektivní ochrany Ve 2 případech bylo zjištěno, že technická konstrukce nebyla vybavena ochranným zábradlím. - zaměstnanci nejsou chráněni proti pádu kolektivní ochranou ani prostředky osobní ochrany V 1 případě bylo zjištěno, že zaměstnavatel nezajistil použití ochranné, případně záchytné konstrukce nebo použití prostředků osobního zajištění proti pádu. -
zaměstnavatel neurčil vhodný způsob zajištění proti pádu V rámci kontrolní činnosti nebylo zjištěno porušení.
-
zaměstnavatel nezajistil, aby byl zaměstnanec pro předpokládané činnosti vyškolen
Ve 2 případech ze 71 kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnanci nebyli seznámeni s návodem na používání OOPP pro osobní zajištění při práci ve výšce. Mnohdy zaměstnavatel neseznámí zaměstnance s používáním prostředků osobního zajištění, jelikož návody nemá k dispozici a má pouze doklad o nákupu prostředků. -
prostředky osobního zajištění nejsou pravidelně prohlíženy a zkoušeny
Bylo zjištěno ve 3 případech z 71 kontrolovaných subjektů, že zaměstnavatel neprovádí kontroly OOPP pro osobní zajištění při práci ve výšce. Zaměstnavatelé nemají povědomí o tom, že v návodech výrobce je stanoven termín zkoušek 1 x za 12 měsíců a rovněž podmínky pro prohlídky prostředků osobního zajištění. Návody nečtou a stále se odkazují na vyhl. č. 324/1990 Sb., kde byl stanoven termín prohlídek a zkoušek jedenkrát za dva roky. To, že byl
22
vydán nový právní předpis, který stanovuje požadavky na prohlídky a zkoušky, se zaměstnavatelů zatím netýká, jelikož mnozí nemají povědomí o nových právních předpisech. 16. Kontrola zaměstnavatele nad používáním přidělených OOPP – zaměstnavatel nekontroluje používání OOPP Kontrola ze strany zaměstnavatele, zda zaměstnanci používají přidělené OOPP, nebyla provedena u 2 dozorovaných subjektů. Povinnosti zaměstnanců: 17. Dodržování stanovených pracovních postupů Stanovené pracovní postupy, se kterými byli zaměstnanci seznámení, byly dodržovány. 18. Používání OOPP zaměstnanci Přidělené OOPP zaměstnanci kontrolovaných subjektů používali. Individuální zjištění Největší četnost porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byla zjištěna v povinnosti zaměstnavatele, a to v oblasti zajištění školení z právních a ostatních předpisů BOZP kdy v průběhu kontrolní činnosti bylo zjištěno celkem 26 případů ze 71 kontrolovaných subjektů. To neznamená, že se školení ve všech zjištěných případech neuskutečňuje, ale předmětem je mimo jiné i školení z již neplatných právních předpisů a to bylo i zaměstnavatelům v rámci kontrol vytýkáno. Z uvedeného vyplývá, že většina zaměstnavatelů si školení zajišťuje dodavatelským způsobem a spoléhá na odborné znalosti školitelů. Nemám na mysli ospravedlňování zaměstnavatelů, jelikož je na nich, jakým způsobem si školení zajistí a jakou nesou odpovědnost. To, jakým způsobem je školení prováděno, je patrné z celkového počtu porušení. Dalším negativním jevem, se kterým se setkáváme při kontrolní činnosti, je nevytvoření podmínek k zajištění bezpečnosti práce, a to tím, že zaměstnavatel nevypracuje technologický či pracovní postup pro danou činnost, v tomto případě pro práci ve výšce. O tom, že je tato povinnost opomíjená, svědčí počet porušení, a to 15 případů ze 71 kontrolovaných subjektů, kdy nezpracování požadavků k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení vede pracovníky k tomu vykonávat práci bez příslušných znalostí, a tím pádem dochází vlivem takovéhoto jednání i k pracovním úrazům. Zejména není stanoven způsob zajištění osobními
23
ochrannými pracovními prostředky proti pádu při krátkodobých činnostech, kdy není zaměstnavatelem zajištěno použití ochranné či záchytné konstrukce. Vyšší počet porušení, a to 17 případů ze 71 kontrolovaných subjektů, je odvislý od neplnění povinností zaměstnavatele ze zákoníku práce, kdy má zaměstnavatel vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a přijímat opatření k prevenci rizik. Zaměstnavatel nevěnuje této záležitosti náležitou pozornost, protože si nechává ve většině případů zpracovávat seznam rizik subjekty, které působí v oblasti BOZP, ale neznají problematiku zaměstnavatele, natož jeho pracovní činnosti. To, že nebyly poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky a nebo se tyto prostředky nepřidělují dle seznamu zaměstnavatele zpracovaného na základě zhodnocených rizik, bylo zjištěno v 15 případech ze 71 kontrolovaných subjektů. Bylo zjištěno, přestože práce ve výškách a nad volnou hloubkou patří k nejrizikovějším činnostem v oblasti stavebnictví, že se stále zaměstnavatelé potýkají s nemalými problémy ohledně vybavení zaměstnanců vhodnými prostředky osobního zajištění. Rozdíl mezi systémem zachycení pádu a polohovacím systémem není ve většině případů zaměstnavatelům znám, a proto své zaměstnanci vybavují nevhodnými prostředky osobního zajištění. Nezohledňují pracovní činnosti, při kterých použití nevhodného prostředku osobního zajištění může způsobit ohrožení zdraví. Stále je u zaměstnavatelů k dispozici a používá se horolezecké vybavení. Návrhy na opatření Legislativa: - zasadit se o to, aby byl výklad pojmů u nově vydávaných předpisů. SÚIP: - zaměřit úkol v roce 2007 „ Bezpečnost práce ve stavebnictví“ tak, aby pokrýval bezpečnost práce a technická zařízení při přípravě a provádění stavebních prací s ohledem na jednotlivé oblasti. Společné kampaně v členských státech Evropské unie, které odstartoval v r. 2003 Hlavní výbor inspektorů práce (SLIC) - SLIC inicioval i kampaně v r. 2005 v nových členských státech EU. Tento úkol byl plněn pod č. HÚ 05.1.04. Kontrolní kampaň byla zaměřena na kontrolu práce ve výšce, kontrolu dopravy na staveništích, zdvihací operace, ustanovení koordinátora, zpracování plánů BOZP a plnění ohlašovací povinnosti (zahájení stavby) na inspektorát. Pro kontrolní kampaň jsou stanovena dvě období, a to první období od 6. 6. 2005 do 19. 6. 2005, druhé kontrolní období od 26. 9. 2005 do 9. 10. 2005. V průběhu obou období zkontroloval inspektorát 98 stavenišť u celkem 38 subjektů.
24
Kontrolnímu období předcházela informační kampaň, při které inspektoři informovali organizace o probíhající kampani a předávali jim odborné listy zpracované na kontrolovaná témata. Při informační kampani převládala forma osobní návštěvy inspektora v organizaci. Dozor na stavbách v rámci kontrolní kampaně V letošním roce se již mírně projevil vliv informačních kampaní ve stavebnictví prováděných v roce 2004 a 2005. Zejména v kontrolní části kampaně v letošním roce se projevil fakt, že zaměstnavatelé byli o kontrole informováni ve značném předstihu a obdrželi i odborně zpracované materiály, které se týkaly kontrolovaných témat. Pouze ve 2 případech z 38 kontrolovaných stavenišť došlo k hrubému porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce (pracovník v nezajištěném výkopu, závady lešení). V obou případech byla uložena bloková pokuta, v jednom případě muselo být rozhodnutím zakázáno používat lešení, které vykazovalo značné známky nestability. Postupně se zlepšují i výsledky ve vedení dokumentace v oblasti BOZP (vnitřní směrnice, seznamy OOPP apod.). Největší problémy vznikají v oblasti identifikace rizik na pracovišti. Velká část zaměstnavatelů má zpracován tzv. „registr rizik“, na který odkazuje vždy, pokud má povinnost provést identifikaci rizik, popř. seznámit s riziky zaměstnance či ostatní subjekty. Tento „objemný registr“ je však velmi obecný, velmi často obsahuje činnosti a zařízení, které se u zaměstnavatele nevyskytují a s nejvyšší pravděpodobností ani vyskytovat nebudou. Na stejný „registr“ je pak i odkazováno v souvislosti s povinností zaměstnavatelů dle § 132a odst. 4 písm. a), aniž by byla zohledněna konkrétní situace na daném pracovišti. V této oblasti by se zřejmě měla zvýšit osvěta mezi zaměstnavateli tak, aby plnění ustanovení zákoníku práce nebyla pouze formalita s odkazem na obecný registr rizik, s jehož „seznamováním“ se málokdo zabývá, ale aby byly podávány aktuální informace o rizicích na pracovišti a činěna nezbytná opatření k jejich eliminaci, tak, aby byli současně chráněni všichni pracovníci na pracovišti. Subjektů, kde je ustanoven do funkce bezpečnostní technik z řad zaměstnanců, je málo. Ve většině případů je problematika bezpečnosti práce, zejména školení a ověřování znalostí z bezpečnostních předpisů, zpracování interních směrnic, svěřována externě působícím jednotlivým osobám nebo agenturám, které se zabývají těmito službami. Osnovy školení jsou v takových případech značně rozsáhlé (nad rámec činnosti firmy), stanovené jednotně pro všechny firmy, které agentura obhospodařuje. Agenturám to ovšem značně usnadňuje práci, ve firmách to naopak vyvolává zmatek. Dále plnila odborná skupina hlavní úkol č. 05.1.02 – Bezpečnost vnitrozávodové dopravy – provoz manipulačních a dopravních prostředků a zařízení. Prověrka navázala na celostátní informační kampaň „Bezpečná vnitrozávodová doprava“,
25
kterou vyhlásil dne 12. května 2004 předseda Českého úřadu bezpečnosti práce. V letošním roce bylo úkolem vytvořit tlak na postupné snížení pracovní úrazovosti ve vnitrozávodové dopravě včetně eliminace dalších nežádoucích událostí. Dle zadání úkolu bylo uloženo provést kontrolu u nejméně třiceti subjektů provozujících vnitrozávodovou dopravu bez ohledu na jejich velikost a odvětví, a to rozděleno do tří oblastí: zajištění bezpečného provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a dalších pracovních plochách, zajištění bezpečného provozu jeřábové dopravy, zajištění bezpečného provozu vleček, popř. úzkorozchodných drah. Ve skutečnosti bylo dozorem prověřeno celkem 30 subjektů, které provozují vnitrozávodovou dopravu a to: ve 30 případech provoz dopravních prostředků na účelových komunikacích, skladování a manipulace s materiálem ve skladech, ve 21 případech provoz jeřábové dopravy, manipulace vázacími a závěsnými prostředky,
v 19 případech provoz vleček, stav kolejiště a přilehlých prostor. Úkol byl dle zadání splněn, a to jak co do počtu dozorovaných subjektů (organizací), ale i ve stanoveném rozsahu dle jednotlivých oblastí. Provoz vleček, popř. úzkorozchodných drah, byl plněn pouze v takovém počtu, který je výše uveden, neboť v mnoha kontrolovaných subjektech již provoz vlečky byl zrušen (popř. „zakonzervován“) nebo provoz převzal jiný subjekt, který ji má v pronájmu.
V oblasti – provoz dopravních prostředků na účelových komunikacích a dalších pracovních plochách - bylo zjištěno Při prováděných kontrolách byl v rámci úkolu sledován systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů, dále zajišťování odborné a zdravotní způsobilosti svých zaměstnanců, a to zejména ve vztahu obsluhám manipulačních vozíků. Nedílnou součástí kontrol bylo ověření technického stavu provozovaných manipulačních vozíků a stav účelových komunikací a jiných pracovních ploch, po kterých jsou manipulační vozíky provozovány, včetně manipulace s materiálem v jednotlivých skladech. K nejčastěji zjištěný nedostatkům v oblasti systému řízení BOZP patřilo: chybějící nebo nedostatečná odborná či zdravotní způsobilost obsluh manipulačních vozíků, chybějící nebo neúplné školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP. K nejčastějším závadám z hlediska BOZP patřil u manipulačních vozíků jejich špatný technický stav, a to v následujících zjištěních : nedostatečné zajištění provádění pravidelných kontrol provozovaných vozíků a jejich
26
následné údržby, chybějící průvodní a provozní dokumentace k provozovaným vozíkům, chybějící údaje na vozících včetně chybějících nebo nečitelných výstražných nápisů jednotlivých zákazů Nejčastěji zjišťované porušení předpisů BOZP u provozovaných objektů a komunikací a vlastní organizace provozu na účelových komunikacích bylo zjišťováno: nedostatečné provádění kontrol a revizí objektů (např. revize elektrických rozvodů) a následná údržba provozních prostor, chybějící bezpečnostní značky, nebo provozem již zčásti poškozené a nečitelné, chybějící nebo provozem vozíků odřené vodorovné značení komunikací, nedostatečná šířka provozovaných vnitřních komunikací pro provoz vozíků. Při ověřování postupů při manipulaci s materiálem a jejich skladování ve skladových prostorách bylo konstatováno, že: chybělo vyznačení maximálních přípustných zatížení podlah, popř. regálů,
chybělo, nebo bylo již provozem zčásti odstraněné, označení hrany ramp, byl materiálem zastavěný únikový východ ze skladu. Ve dvou případech byla provedena následná kontrola odstranění zjištěných závad a bylo konstatováno, že dozorované subjekty závady odstranily ve stanovených termínech tak, jak byly uvedeny v písemných opatřeních.
V oblasti – provoz jeřábové dopravy- bylo zjištěno Při kontrolách prováděných v rámci úkolu byl sledován systém řízení BOZP včetně vnitřního systému bezpečnosti práce při řízení provozu jeřábů a odborná způsobilost obsluh jeřábů. Dále byl kontrolován technický stav konstrukce jeřábů, jejich provoz, provádění pravidelných kontrol jeřábů a také jejich pravidelná údržba. Součástí těchto kontrol bylo sledování, jakým způsobem jsou prováděny manipulace s břemeny K nejčastěji zjištěným nedostatkům v oblasti systému řízení BOZP včetně vnitřního systému bezpečnosti práce při řízení provozu jeřábů bylo zjištěno, že: nebyla v plném rozsahu vyhledána rizika a provedeno jejich vyhodnocení, nebylo provedeno dostatečné a přiměřené seznámení s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s opatřeními na ochranu před jejich působením, nebyl zpracován systém bezpečné práce pro činnost jeřábů podle čl. 4.1. ČSN ISO 12 4801, nebyla doložena zdravotní způsobilost k k obsluze jeřábů a pro vázání břemen. Při kontrole odborné způsobilosti obsluh jeřábů bylo zjištěno, že: chyběla odborná způsobilost k obsluze jeřábů, nebyly zajišťovány informace a pokyny BOZP podle potřeby vykonávané práce ve
27
vhodných intervalech, zejména formou seznámení s riziky v jeřábové dopravě. K nejčastěji zjištěným závadám z hlediska technického stavu konstrukce jeřábů, při provozu, kontrolách a údržbě jeřábů, patřilo to, že: nebyly prováděny kontroly jeřábů (revize a inspekce), nebyly voleny vázací, uchopovací prostředky a příslušenství s ohledem na manipulované břemeno. K .nejčastěji zjištěným porušením předpisů při způsobu manipulace s břemeny patřilo, že nebyl: zajištěn způsob vázání a odvazování břemene oprávněným vazačem v součinnosti s jeřábníkem. V oblasti – provoz vleček a úzkorozchodných drah- bylo zjištěno Při realizaci tohoto úkolu bylo v části „Zajištění bezpečného provozu vleček“ sledováno zajištění systému řízení BOZP, odborná a zdravotní způsobilost zúčastněných zaměstnanců, technický stav dopravních prostředků a zařízení v rámci vykládky a nakládky železničních vozů, technický stav účelových komunikací v místech křížení s vlečkou (přejezdy) a manipulačních ploch u vlečky a organizace práce včetně stanovení pracovních postupů na vlečce a to v rozsahu stanoveném příslušným kontrolním seznamem. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že příslušná „kontrolovaná osoba“ byla vždy vlastníkem vlečky, ale ne vždy provozovatelem dráhy – vlečky a provozovatelem drážní dopravy na vlečce (dopravce). Kromě jediného zjištěného případu lze konstatovat, že základní povinnosti vlastníka dráhy (vlečky) jsou v nezbytném rozsahu zajištěny. Méně příznivý stav je v plnění povinností provozovatele dráhy (vlečky) a plnění povinností provozovatele drážní dopravy (dopravce). Vzhledem k těmto skutečnostem a právním vztahům při provozování vleček nebylo vždy možné v plném rozsahu podle příslušného kontrolního seznamu objektivně vyhodnotit celkový stav na vlečce. Na provozu vlečky se totiž dnes podílejí dva až čtyři samostatné drážní subjekty dle legislativního rámce stanoveného zákonem o drahách. K nejčastějším a zároveň nejzávažnějším závadám z hlediska BOZP byl stavební a technický stav drah (vlečky), a to v následujících záležitostech: není dodržen volný schůdný a manipulační prostor pro bezpečný pohyb osob a manipulaci s materiálem, není provedeno označení stožárů, sloupů, nosných konstrukcí a jiných překážek zasahujících do volného schůdného a manipulačního prostoru. V oblasti zajištění BOZP při posunu v železniční dopravě byl zjištěn nepříznivý stav zejména v těchto záležitostech: nezajištění odstavených drážních vozidel proti ujetí, neoznačení křížení vlečky s pozemní komunikací výstražným křížem.
28
V jednom případě podal OIP Ústí nad Labem podnět Drážním úřadu a Drážní inspekci pro ohrožení bezpečnosti drážní dopravy. Majitel vlečky, provozovatel dráhy a drážní dopravy ke dni zahájení provozování dráhy a drážní dopravy nevydal vnitřní předpis, nezajišťuje lékařské prohlídky (u profesí strojvedoucí a vedoucí posunu) a technické kontroly u hnacího drážního vozidla. Provedená rozhodnutí a opatření V prvém pololetí roku 2005 byl proveden dozor podle zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších změn, v 18 dozorovaných subjektech a následně vydáno v 16 případech rozhodnutí na odstranění zjištěných závad podle výše citovaného zákona. Ve druhém pololetí roku 2005 byla provedena kontrola podle zákona č. 251/2005 Sb. ve 12 kontrolovaných subjektech a následně bylo ve všech 12 případech vydáno opatření podle výše citovaného zákona. Ve dvou případech byla ve druhém pololetí provedena následná kontrola odstranění zjištěných závad a bylo konstatováno, že dozorované subjekty zjištěné závady odstranily ve stanovených termínech. Návrhy technických a jiných opatření Bylo navrženo doporučení k provedení změn dopravního značení (s využitím dopravní značky IP 25a „Zóna s dopravním omezením“ s příslušným vyznačením dle místních podmínek) podle vyhlášky č. 30/2001 Sb. a nařízení vlády č. 11/2002 Sb., a to celkem v šesti případech. Hodnocení rizik ve sledovaných firmách podle provozovaných zařízení – prováděné činnosti k úkolu 05.1.02
Druh zařízení – Provozovaných prováděná zařízení činnost Jeřáby 924 Z toho 21 autojeřáby Manipulační vozíky s vlastním pohonem Ruční vozíky Dopravníky
Zaměstnanců obsluhy
Počet Úrazů
Z toho Zameškaných úrazů kalendářních smrtelných dnů 67 -
1955 26
1
347
1383
4
-
832
186 503
483 253
-
-
-
29
Ostatní motorové prostředky (sekačky trávy, úklidové stroje,traktory, nakladače, silniční dopravní prostředky, apod.) Stroje a prostředky související s provozem vlečky Ruční manipulace
175
267
1
-
56
103
56
2
-
136
18
383
8
-
241
CELKEM
2277
4806
16
-
1332
Hodnocení celkového rizika ve vnitrozávodové dopravě Rok Počet zaměstnanců ve vnitrozávodové dopravě Počet pracovních úrazů, vykázaných ve vnitrozávodové dopravě Z toho úrazů smrtelných vykázaných ve vnitrozávodové dopravě Počet zameškaných kalendářních dnů vykázaných ve vnitrozávodové dopravě
2000 1884
2001 1793
2002 1815
2003 1804
2004 1837
CELKEM 9133
15
19
22
17
16
89
-
-
-
-
-
-
744
1226
801
2504
1332
6607
Úkol 05.1.03 – Bezpečnost práce, technických zařízení a dodržování stanoveného pracovního režimu řidičů malých a středních dopravních firem, který byl označen jako dílčí, plnila odborná skupina 7.32 ve druhém pololetí 2005. Prověrka byla dle plánu úkolů na rok 2005 stanovena původně jako vlastní úkol pod 30
číslem 05.1.21, kde bylo cílem ověřit, jak je ze stran organizací respektováno dodržování platných předpisů na úseku bezpečnosti práce a pracovních podmínek, (zejména zákona č. 475/2001 Sb. a nařízení vlády č. 168/2002 Sb.), a to v návaznosti na šetřené stížnosti, podněty a výsledky z předešlé prověrky v roce 2003, kdy byla zjišťována závažná porušování ze stran jak samotných řidičů, tak i zaměstnavatelů - dopravců. Dále je nutné ověřit, jak jsou realizovány nové platné předpisy (zejména nařízení vlády č. 378/2001 Sb. a nařízení vlády č. 11/2002 Sb.) v praxi u organizací provádějících opravy a údržby vozidel. V průběhu roku bylo však na základě změnového řízení vedeného na SÚIP, a to v souvislosti s množícími se podanými stížnostmi a podněty jednotlivých řidičů a nepříznivému vývoji dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích, uloženo, aby se kontroly věnovaly cíleně této problematice již koncem roku 2005, následně vyhodnotily zjištěné poznatky a v kontrolách bylo pokračováno i v roce 2006. Proto byl úkol pod číslem 05.1.21 operativně od měsíce září 2005 zařazen pod názvem „Dodržování stanoveného pracovního režimu řidičů“ v rámci úkolu 05.1.03 - Kontrola sytému BOZP v malých a středních podnicích. Oblasti sledované v rámci tohoto úkolu byly rozšířeny v souladu s novými kompetencemi o problematiku platového zařazení řidičů, jejich mezd a ostatních náhrad a o problematiku cestovních náhrad. Z tohoto důvodu byla část kontrol prováděna inspektory pro oblast pracovněprávních vztahů a některé kontroly byly prováděny společně s inspektory pro oblast pracovněprávních vztahů. V rámci plánovaných kontrol dle zadání úkolu 05.1.21, resp. 05.1.03 bylo kontrolováno 22 organizací. V rámci prověřování podnětů od řidičů, popř. na základě podnětů postoupených úřady práce, bylo kontrolováno celkem 10 organizací. Při prováděných kontrolách zajišťování odborné a zdravotní způsobilosti řidičů byly konstatovány tyto nedostatky:
lékařské prohlídky řidičů ve vztahu k řízení motorových vozidel v některých případech nebyly provedeny vůbec, nebo nebyly provedeny v pravidelných periodách dvou let, popř. jednoho roku dle věku řidiče, doklady o provedených lékařských prohlídkách zaměstnanců ve vztahu k jimi vykonávané práci řidiče nejsou ve většině případů v souladu s ustanovení § 4 odst. /1/, /2/, /3/ vyhlášky č. 277/2004 Sb., neboť posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel musí obsahovat jednoznačný posudek, podpis lékaře, jeho jmenovku, otisk razítka zdravotnického zařízení, datum vyhotovení a doba platnosti zdravotního posudku a v závěru datum seznámení posuzované osoby s posudkem a podpis posuzované osoby a v provedení dle Přílohy číslo 2 vyhlášky č. 277/2004 Sb. Při ověřování, jaká zaměstnavatel přijal opatření v problematice výstražných vest s vysokou viditelností, bylo zjišťováno, že:
výstražné vesty byly zaměstnavatelem poskytnuty, nicméně byly vydávány na konkrétní vozidla jako povinná výbava vozidla a nikoliv jako osobní ochranný pracovní prostředek 31
osádkám vozidel, ve zpracovaných seznamech o poskytování osobních ochranných pracovních prostředků ve většině případech nebyly výstražné vesty ani uvedeny jako jeden z některých ochranných prostředků a následně také o tomto nebyla žádná zmínka v kartách o výdeji OOPP a nářadí jednotlivým řidičům, při namátkové kontrole některých vozidel, které byly v době kontroly v sídle kontrolovaného subjektu, však bylo konstatováno, že v jednotlivých kabinách těchto vozidel jsou ve skutečnosti tyto vesty uloženy, tak, jak vždy uvedl ve svém vyjádření zaměstnavatel. Při kontrole pracovního režimu řidičů byly v mnoha případech zjišťovány nedostatky v tom, že: zaměstnavatel jakožto dopravce nezajišťoval při organizaci práce řidičů dodržování doby řízení vozidla tak, aby celková doba řízení mezi denními nebo jedním odpočinkem denním a jedním odpočinkem týdenním, nepřesáhla devět hodin, s tím, že dvakrát za týden může být prodloužena na deset hodin, zaměstnavatel nezajišťoval, aby řidiči dodržovali ustanovení týkající se doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku, ze stran řidičů nebyla vždy čerpána bezpečnostní přestávka, popř. byla kratší než 45 minut (např. pouze v délce 20 minut), zaměstnavatel nezajišťoval, aby řidiči měli nepřetržitý odpočinek v týdnu nejméně 45 hodin, případně zkrácený na 36 hodin, je-li čerpán v obvyklém místě odstavení nebo v místě bydliště, popř. na 24 hodin, je-li čerpán mimo tato místa, zaměstnavatel nezajišťoval, aby řidiči vedli v předepsaných dokladech požadované údaje o dobách výkonu a čerpání bezpečnostních přestávek. Při kontrolách mzdové oblasti – platového zařazení řidičů, jejich mezd a ostatních náhrad byly zjištěny nedostatky:
zaměstnavatel nedodržoval u řidičů minimální mzdové tarify pro sjednaný druh práce, zaměstnavatel vyplácel mzdu řidičům pozdě a nepravidelně, v nesprávné výši (formou různých nepravidelných záloh a splátek dlouho po splatnosti mzdy), nebo neposkytoval mzdu vůbec. zaměstnavatel neposkytoval řidičům náhradu mzdy při překážkách v práci (při poruchách vozidel, při absenci zakázek) zaměstnavatel prováděl řidičům srážky ze mzdy v rozporu s ustanovením § 12 odst. 1 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, t. j. bez uzavřené dohody o srážkách. V oblasti poskytování cestovních náhrad bylo zjištěno, že :
zaměstnavatel neposkytoval řidičům náhrady výdajů při pracovních cestách vůbec, nebo je poskytoval v nesprávné výši (nižší než stanoví zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních 32
náhradách v platném znění), nebo neposkytoval náhrady při cestách do zahraničí v cizí měně, ačkoli k tomu měl povinnost ze zákona č. 119/1992 Sb. Provedená rozhodnutí a opatření V prvém pololetí roku 2005 byl proveden dozor podle zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších změn a následně vydáno v některých případech rozhodnutí na odstranění zjištěných závad podle výše citovaného zákona. Ve druhém pololetí roku 2005 byla provedena kontrola podle zákona č. 251/2005 Sb. a následně v některých případech vydáno opatření podle výše citovaného zákona. Ve dvou případech byla ve druhém pololetí provedena následná kontrola odstranění zjištěných závad a bylo konstatováno, že dozorované subjekty zjištěné závady odstranily ve stanovených termínech. V případě provedené kontroly u podnikající fyzické osoby byly zjištěny velmi závažné nedostatky v pracovním režimu řidičů autobusů, že byla kontrolovanému subjektu uložena sankce dle zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Obdobný nevyhovující stav v pracovním režimu řidičů byl zjištěn u organizace , kde byla taktéž uložena sankce dle zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Průběžně byly podávány písemné zprávy o provedených kontrolách dopravců na místně příslušný Krajský úřad Ústeckého kraje popř. Krajský úřad Libereckého kraje s tím, že místně příslušný odbor dopravy krajského úřadu provede u vybraných dopravců kontrolu ve své působnosti. Návrhy technických a jiných opatření Jednotlivým dopravcům bylo doporučeno, aby od posuzujících lékařů požadovali takové posudky o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, které obsahují požadované údaje v souladu s § 4 vyhlášky č. 277/2004 Sb. a v provedení tak, jak je v příloze citované vyhlášky. Vzhledem k stále se opakujícím nedostatkům navrhuji, aby v rámci úkolu v roce 2006 byly provedeny v některých případech následné kontroly u těch dopravců, kde byly zjištěny závažné nedostatky v porušování předpisů v oblasti pracovního režimu řidičů. 3.1.3 Zemědělství, lesnictví, služby, školství, obchod apod. Vyhodnocení prověrek – kontrol provedených v rámci úkolu č. 05. 1. 03, provedených oddělením 7.33 v : • subjektech poskytujících služby obyvatelstvu a v obchodě s potravinářským zbožím,
33
• • 1) 2) 3) 4) 5)
zemědělství, lesnictví. Kontroly byly provedeny v souladu se zadáním úkolu 05.1.03, předmětem kontrol bylo: Prevence rizik Péče o pracovní podmínky Pracovní postupy Pracovní stroje a zařízení Pracovní úrazovost
Nejčastěji se vyskytující závady-zemědělství ad 1) Prevence rizik Nejčastější závada byla zjištěna v oblasti vyhledávání rizik, kdy zaměstnavatelé rizika nevyhledávají , případně nevyhodnocují v rozsahu provozovaných strojů a zařízení. ad 2) Péče o pracovní podmínky Ze zjišťovaných závad lze uvést např. : - předmětem školení nebyly předpisy k zajištění bezpečnosti práce v rozsahu činnosti, - zaměstnavatel nerozvrhl pracovní dobu tak, aby zaměstnanci měli nepřetržitý odpočinek v týdnu alespoň 35 hodin, - nebyly zpracovány seznamy pro poskytování ochranných prostředků na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. ad 3) Pracovní postupy
-
Z hlediska vhodnosti pracovišť k prováděné činnosti bylo zjištěno např.: povrch podlahy na pracovišti není rovný, šachta u dopravníků posklizňové linky obilí není zabezpečena proti pádu, volný konec chodby u šikmého dopravníku chlévské mrvy není zabezpečen zábradlím, není dodržena minimální šířka uličky mezi regály, močůvkové jímky nejsou zajištěny zábradlím.
ad 4) Pracovní stroje a zařízení Nejsou prováděny revize el. ručního nářadí, el. spotřebičů, prodlužovacích přívodů a el. zařízení kovoobráběcích strojů.
34
U provozovaných strojů a zařízení byly zjištěny např. následující závady: - není zabráněno přístupu k lopatkám ventilátorů vzduchovacího zařízení fermentačních boxů, - dopravník používaný na posklizňové lince nemá převod pohonu opatřen vhodným ochranným zařízením.
ad 5) Pracovní úrazovost V této oblasti bylo zejména zjištěno, že zaměstnavatelé nevedou o úrazech v knize úrazů řádnou evidenci. Nejčastěji se vyskytující závady- lesnictví -
-
-
-
Kontrolované firmy neprovádějí vyhledávání rizik tak jak ukládá ZP §132a odst.(3) Školení zaměstnanců mnohdy neobsahuje právní a ostatní předpisy k zajištění BP, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady ( npř. NV 28/02Sb.,BP pro obsluhu vyžinačů a křovinořezů ) ZP § 133 odst. (1) písm. e) O školeních,informacích a pokynech není vedena dokumentace ZP § 133 odst. (1) poslední odstavec Zaměstnavatel neposkytuje OOPP na základě vlastního vyhodnocení rizik ZP § 133a odst. (5) Poskytované OOPP nejsou zaměstnanci při práci používány zaměstnavatel neprovádí pravidelně kontroly (používání) ZP § 133 odst. (1) Zaměstnavatel nevede knihu úrazů
ZP §133c odst. (3)
Nejčastěji se vyskytující závady - služby obyvatelstvu a v obchodě s potravinářským zbožím -
nedoložená revize elektrické instalace u 52% kontrolovaných organizací, neprovedené kontroly a revize el.pohyblivých přívodů 52%, chybějící madla u 31%, chybějící dokumentace o školení BOZP 61%, neprovádění prověrek BOZP 32%,
35
-
chybějící seznam OOPP 48%, chybí MPP 25%, MPP v souvislosti s činností dopravy 15%.
U subjektů s malým počtem zaměstnanců není obvykle vytvořen systém péče o BOZP. Platí to pro kontrolu, údržbu a revize zařízení (někdy nedostatky vyplývají z ne zcela vyjasněných vztahů mezi vlastníkem objektu a provozovatelem) i pro oblast školení zaměstnanců a prevenci rizik. U některých zaměstnavatelů jsou školení prováděna, chybí řádné zdokumentování. OOPP jsou u značného počtu zaměstnavatelů vydávány bez zpracovaného seznamu (vhodnost pro konkrétní podmínky, prokazatelnost). Na kontrolu provádění ročních prověrek BOZP je nutné se zaměřit především u subjektů s větším počtem provozoven. Na úseku pracovních podmínek (přesčasy, odpočinek mezi směnami, v týdnu, přestávky na jídlo a oddech, lékařské prohlídky u noční práce a řidičů) byly závady zjištěny pouze v ojedinělých případech. U většiny zaměstnavatelů v kontrolovaném oboru jsou předpisy pro tuto oblast poměrně dodržovány. Lze konstatovat, že provedenými kontrolami bylo splněno zadání i cíl úkolu včetně předpokladu zařazení kontrolovaných subjektů do systému následných a periodických kontrol. Cílem úkolu bylo preventivní působení na subjekty, u nichž dosud nebyla provedena kontrola s tím, že cílem není pouze zjištění skutečného stavu a stanovení opatření k nápravě, ale také zařazení kontrolovaných subjektů do systému následných a periodických kontrol. Závěr U subjektů s malým počtem zaměstnanců není obvykle vytvořen systém péče o BOZP. Platí to pro kontrolu, údržbu a revize zařízení (někdy nedostatky vyplývají z ne zcela vyjasněných vztahů mezi vlastníkem objektu a provozovatelem) i pro oblast školení zaměstnanců a prevenci rizik. U některých zaměstnavatelů jsou školení prováděna, chybí řádné zdokumentování. OOPP jsou u značného počtu zaměstnavatelů vydávány bez zpracovaného seznamu (vhodnost pro konkrétní podmínky, prokazatelnost). Na kontrolu provádění ročních prověrek BOZP je nutné se zaměřit především u subjektů s větším počtem provozoven. Na úseku pracovních podmínek (přesčasy, odpočinek mezi směnami, v týdnu, přestávky na jídlo a oddech, lékařské prohlídky u noční práce a řidičů) byly závady zjištěny pouze v ojedinělých případech. U většiny zaměstnavatelů v kontrolovaném oboru jsou předpisy pro
36
tuto oblast poměrně dodržovány. Lze konstatovat, že provedenými kontrolami bylo splněno zadání i cíl úkolu včetně předpokladu zařazení kontrolovaných subjektů do systému následných a periodických kontrol.
3.2 Výsledky dozorové činnosti v oblasti VTZ 3.2.1 Oblast vyhrazených tlakových zařízení Nejčastěji se vyskytující závady- v kotelnách z hlediska tlakových zařízení v rámci úkolu č.05.1.03: a) Přesto, že byla rizika vyhledána, vyhodnocena a stanovena opatření k minimalizaci rizik, dle některé z uznaných metod, nebyla nalézána shoda s opatřeními uvedených v dokumentaci a opatřeními skutečně realizovanými. Často nebyla ani shoda mezi dokumentací o rizikách a technickými opatřeními uvedenými v jednotlivých pracovních postupech nebo návodech výrobce, popř. místních provozních bezpečnostních předpisech technických zařízení. Na druhou stranu je nutné konstatovat, že podnikatelských subjektů kde jsou opatření k minimalizaci rizik řešeny dle skutečných podmínek na jednotlivých pracovištích a tyto podmínky jsou jedenkrát za rok revidovány, přibývá. Je to zejména tam, kde mají vlastního bezpečnostního technika, a pak u těch podnikatelských subjektů, kde probíhají audity na kvalitu a též i bezpečnost práce. b) V dokumentaci o školení byli stále shledávány nedostatky v nekonkrétnosti uváděných předpisů, v uvádění neplatných předpisů a ve formálních zápisech o ověřování znalostí pracovníků (nebyly doloženy otázky nebo testy o přezkoušení). Některé dokumentace o školení stále neobsahují konkrétní seznámení s riziky a stanovenými či provedenými opatřeními k minimalizaci rizik, seznámení s místními bezpečnostními předpisy, technologickými postupy a návody od výrobce technického zařízení. Nejsou dodržovány termíny zkoušení obsluh tlakových nádob stabilních, nádob k dopravě plynů a nízkotlakých kotlů. V některých případech by se dalo vytknout částečně formální zdokumentování ověřování znalostí obsluhy zařízení. c) Evidence pracovní doby je vedena i u malých podnikatelských subjektů. U větších subjektů dnes je vedena pomocí elektronických karet a pomocí výpočetní techniky. Dodržování přestávek na jídlo a oddech, bezpečnostní přestávky, odpočinek mezi směnami a v týdnu je evidenčně v pořádku, bez zjištění opakovaných závažných porušení. Zda je v pořádku i ve skutečnosti, je na hranici kontrolovatelnosti, protože muže jít o jednotlivé případy po
37
vzájemné dohodě zaměstnavatele a zaměstnance, prováděné mimo uvedenou evidenci. d) Přesto, že občas byly zjištěny nedostatky v prokázání zdravotní způsobilosti, většinou mají zaměstnavatelé smlouvy s lékařem, avšak ne všichni smluvní lékaři již navštívili a nebo pravidelně navštěvují všechny pracoviště smluvního subjektu. Některé subjekty však smluvního lékaře zatím nedokázali zajistit. e) Při kontrolách byly prováděny dle předložené dokumentace kontroly zakázaných prací namátkovým způsobem, bez zjištění konkrétních případů porušení. f) U některých podnikatelských subjektů, při poskytování OOPP bylo zjištěno, že ne všechny OOPP jsou přidělovány na základě hodnocení rizik a není doloženo seznámení zaměstnanců s používáním OOPP za účelem snížení vyhodnocených rizik. Ne všichni zaměstnanci však dodržují přidělené a předepsané OOPP ( při kontrole je používají po provedení kontroly je opět přestávají používat). g/ Z hlediska uspořádání pracovišť byly zjišťovány nedostatky v zúžených komunikacích, chybí zábradlí a madlo u schodišť, nezajištěný otvor v podlaze, nedostatečný přístup k ovládacím a ochranným zařízením a pod. U pracovních strojů byly zjištěny nedostatky týkající se chybějící průvodní a provozní dokumentace, neprovádění předepsaných kontrol i revizí a poškozená nebo nefunkční měřící a ochranná zařízení. h) S ohledem na vyhrazená technická zařízení při kontrole pracovišť byly zjišťovány nedostatky zejména v průvodní dokumentaci technických zařízení včetně vyhrazených technických zařízení. Zejména u tlakových nádob nebyly doloženy pasporty nádob, předepsané revize a tlakové zkoušky, nesprávné osazení bezpečnostní výstroje, neprovádění předepsané zkoušení bezpečnostní výstroje. U nízkotlakých kotlů byly zjištěny nedostatky ve vypracování provozní a průvodní dokumentace, nesprávné osazení bezpečnostní výstroje, nedostatečné větrání kotelny, nedodržení termínu odborných prohlídek, neprovádění kontroly kvality oběhové vody. U středotlakých parních kotlů byly zjištěny nedostatky při úpravě napájecí a kotelní vody, neprovádění předepsaných revizí a zkoušek. Při manipulaci s nádobami k dopravě plynů nebyly u provozovatele vypracovány pokyny pro zacházení s lahvemi k dopravě plynů. U el. zařízení není nestanoveno prostředí s ohledem na el. zařízení, nebyla doložena dostatečná dokumentace el. zařízení. Dále bylo zjišťováno neprovádění revizí el. zařízení, neodstraňování zjištěných závad, neprovádění provozní údržby. k) V oblasti evidence, šetření příčin vzniku pracovních úrazů a stanovení opatření nebyly
38
zjišťovány závady. Zhodnocení poznatků v kontrolované oblasti: Výše popsané závady dokumentují konkrétní nedostatky v systému BOZP u daného kontrolovaného subjektu i přesto, že systém je dostatečně dokumentován a stanoven. Problematika nedodržení výše uvedených ustanovení ze strany konkrétních pracovníků je často v nadměrné kumulaci funkcí odpovědných pracovníků, nedostatečném vytvoření podmínek a časového prostoru na oblast BOZP . Provedená opatření: V některých případech kdy byl malý počet závad a byl reálný předpoklad rychlého odstranění závad, nebylo se zaměstnavatelem zahajováno správní řízení a byl odsouhlasen způsob odstranění závad navržený dozorovaným subjektem. V ostatních případech bylo s dozorovaným subjektem zahájeno správní řízení a vydáno rozhodnutí na odstranění závad se stanovením termínů. Po 1. 7. 2005 bylo vydáváno opatření k odstranění závad, pokud tyto závady nebyly odstraněny v průběhu kontroly. 3.2.2 Oblast vyhrazených elektrických zařízení Elektrická zařízení čerpacích stanic pohonných hmot a pracovních strojů ve sklářském a textilním průmyslu - č. HÚ 05.1.03 - Bezpečnost práce v malých a středních podnicích: - nedostatky v zajištění ochrany před nebezpečným dotykem živých částí (nezavřené dveře rozvaděče apod.), - nedostatečný prostor před rozvaděči, - nedodržení termínů pro pravidelné revize el.zař., - nedostatečná ochrana kabelů, - mechanicky poškození části el.zař., - nedostatečně upevněné části el.zař., - chybí kryty na svítidlech, - nedostatečně zajištěné neosazené vývody, - chybí proškolení pracovníků dle vyhl. č. 50/78 Sb. pro § 4 a není stanoven rozsah a doba školení. - Při používání nebezpečných látek zejména při zušlechťování povrchu skla, byly zjištěny i případy, kdy rizika jsou vyhledávána většinou pouze z bezpečnostních listů těchto látek, přičemž další nebezpečí vyplývající z vlastností chemické látky díky specifickému použití případně po chemické reakci v rámci technologie (u kapalin např. vlastnosti par a sraženin), která v bezpečnostních listech nejsou uvedena a závisí na tomto specifickém
39
použití chemické látky, nejsou ve vyhodnocení rizik a ani v pracovních postupech či místních provozních bezpečnostních předpisech vůbec zohledněna. Pak se na těchto pracovištích i přes to, že jsou zaměstnanci školeni ze zacházení s nebezpečnými látkami autorizovanou osobou, nedostávají všechny potřebné informace pro bezpečné chování na pracovišti, jež vyplývají ze specifického technologického postupu na tomto pracovišti a nikoliv pouze z nebezpečí povahy samotné chemické látky jako takové. Jako kontrolu nezařazenou do plánu (VÚ 05.1.99) jsme provedli ve všech oznámených stanovených případech předání elektrických zařízení (např. u čerpacích stanic PHM). Nejčastěji se vyskytující nedostatky -
nejsou vypracovány Protokoly stanovující vnější vlivy, nejsou dokumentace el. instalace odpovídající skutečnému stavu, nejsou prováděny pravidelné revize el. instalace provozoven vč. revizí hromosvodu, nejsou prováděny revize el. ručního nářadí, el. spotřebičů a prodlužovacích šňůr, hlavní vypínače pracovních strojů nejsou označeny štítkem „Hl. vypínač“, svítidla mají poškozené kryty, případně kryty zcela chybí, případně jsou použity nevhodné typy svítidel, jímací vedení na objektech, příp. i svody, jsou poškozeny nebo přerušeny, vyhledání a vyhodnocení rizik je provedeno částečně, zpravidla chybí posouzení rizik u pracovních strojů; v některých firmách není provedeno vůbec, seznámení zaměstnanců s riziky není provedeno, pohyblivé přívody k pracovním strojům nejsou chráněny před mechanickým poškozením, zaměstnavatel nemá vypracován seznam pro poskytování OOPP, zpracovaný na základě hodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, není prováděna 1x za rok prověrka BOZP.
3.2.3 Oblast vyhrazených zdvihacích zařízení V oblasti – provoz jeřábové dopravy- bylo v HU 05.1.02 zjištěno Při kontrolách prováděných v rámci úkolu byl sledován systém řízení BOZP včetně vnitřního systému bezpečnosti práce při řízení provozu jeřábů a odborná způsobilost obsluh jeřábů. Dále byl kontrolován technický stav konstrukce jeřábů, jejich provoz, provádění pravidelných kontrol jeřábů a také jejich pravidelná údržba. Součástí těchto kontrol bylo sledování jakým způsobem jsou prováděny manipulace s břemeny K nejčastěji zjištěným nedostatkům v oblasti systému řízení BOZP včetně vnitřního
40
systému bezpečnosti práce při řízení provozu jeřábů bylo zjištěno, že: nebyly v plném rozsahu vyhledány rizika a provedeno jejich vyhodnocení, nebylo provedeno dostatečné a přiměřené seznámení s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s jejich opatřeními na ochranu před jejich působení, nebyl zpracován systém bezpečné práce pro činnost jeřábů podle čl. 4.1. ČSN ISO 12 4801, nebyla doložena zdravotní způsobilost k k odsluze jeřábů a pro vázání břemen. Při kontrole odborné způsobilosti obsluh jeřábů bylo zjištěno, že chyběla odborná způsobilost k obsluze jeřábů, nebyly zajišťovány informace a pokyny podle potřeby vykonávané práce ve vhodných intervalech o BOZP zejména formou seznámení s riziky v jeřábové dopravě. K nejčastěji zjištěným závadám z hlediska technického stavu konstrukce jeřábů, při provozu, kontrolách a údržbě jeřábů patří, že: nebyly prováděny kontroly jeřábů (revize a inspekce),
nebyly voleny vázací, uchopovací prostředky a příslušenství s ohledem na manipulované břemeno. K .nejčastěji zjištěným porušením předpisů při způsobu manipulace s břemeny patří, že nebyl: zajištěn způsob vázání a odvazování břemene oprávněným vazačem v součinnosti s jeřábníkem. Při kontrolách prováděných v rámci úkolu HU 05.1.03 byl sledován systém řízení v opravárenství při provozu automobilových zvedáků se zaměřením prevenci rizik, péče o pracovníky, pracovní postupy, pracovní stroje a zařízení a pracovní úrazovost. K nejčastěji zjištěným nedostatků v oblasti systému řízení BOZP v opravárenství při provozu automobilových zvedáků a výrobě kovových konstrukcí patří, že: nesou v plném rozsahu vyhledány rizika a provedeno jejich vyhodnocení, není provedeno dostatečné a přiměřené seznámení s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s jejich opatřeními na ochranu před jejich působení. K nejčastěji zjištěným závadám z hlediska péče o pracovní podmínky bylo zjištěno že: školení není zaměřeno na konkrétně prováděné činnosti, např.zaměstnanci nejsou seznamováni s obsluhou konkrétních automobilových zvedáků, s návody pro obsluhu strojů atd., nejsou vyhodnocena rizika, na jejichž základě by zaměstnavatel vydával OOPP. K nejčastěji zjištěným závadám z hlediska pracovních strojů patří zjištění, že: provozovatel nemá k dispozici návody pro obsluhu a údržbu a provoz automobilových zvedáků, nejsou prováděny kontroly, revize a revizní zkoušky zařízení. K nejčastěji zjištěným závadám z hlediska pracovní úrazovosti patří, že:
41
není vedena evidence pracovních úrazů.
3.2.4 Oblast vyhrazených plynových zařízení Integrovaná inspekce podle zákona č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií (způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 82/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb.) byla jedním hlavních úkolů skupiny pro plynová zařízení 7.37. Státní správu na úseku prevence závažných havárií v objektech nebo zařízeních, v nichž je umístěna nebezpečná látka, vykonávají MŽP-ČR, MV-ČR, ČIŽP, Krajské úřady, ČBÚ, správní orgány inspekce práce, orgány vykonávající státní správu na úseku PO a orgány hygienické služby. Společnou (integrovanou nebo-li koordinovanou) inspekci podle zákona č. 353/1999 Sb. v platném znění, (úplné znění zákon č. 349/2004 Sb.) o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, provedly tyto orgány státní správy v termínech projednaných a koordinovaných ČIŽP dle § 21 odst. 1 písm. a) zák. č. 353/1999 Sb. v platném znění. Inspektorát provedl kontrolu ve své působnosti podle zák č. 174/1968 Sb. v platném znění do 30. 6. 2005 Sb. a od 1. 7. 2005 podle § 3 odst. 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, společně s ČIŽP (který stanovil roční plán kontrol u konkrétních subjektů) a ostatními orgány státní správy ve smyslu § 22 zák.č. 353/1999 Sb. v platném znění, v souladu s Nař. vlády č. 452/2004 Sb. O výsledku provedené kontroly zpracoval inspektorát z protokolu o provedené kontrole, písemnou informaci, kterou doručil v požadovaném termínu ČIŽP. Obsahové náležitosti písemné informace o výsledku kontroly jsou uvedeny v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 452/2004 Sb. Nultá kontrola prevence závažných havárií u provozovatelů (nakládajících s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky) v roce 2001 se týkala oznámení o zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny (A nebo B) dle § 6, které každá právnická nebo fyzická osoba byla povinna splnit do 29. 7. 2000 dle § 26 odst. 1 zák. č. 353/1999 Sb. Provedenou kontrolou byla ověřena a odsouhlasena správnost zařazení subjektu do skupiny, ověření a doplnění údajů o druhu a množství skladovaných a používaných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, jejich klasifikaci a hodnocení rizik. První kontrola dle § 22 zákona č. 353/1999 Sb. v platném znění se provedla v roce 2002 u všech subjektů zařazených do skupin A a B. Nezařazené subjekty nebyly kontrolovány.
Po kontrole v průběhu roku 2005 byly sdělením o nezařazení objektu Krajského úřadu
42
Ústeckého kraje (t. j. nezařazení se do příslušné skupiny) vyřazeny subjekty, které již nesplňují podmínky (v množství nebezpečné látky) pro zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B v režimu zákona č. 353/1999 Dále platí, že: V plánu kontrol na rok 2005 byl uveden rovněž subjekt výrobní závod ,který provádí delaboraci stávající vojenské munice a skladuje asi 4400 t výbušnin. Inspektorát v tomto subjektu neprovedl kontrolu, protože kontrola těchto subjektů s nebezpečnými látkami klasifikovanými jako výbušné s výstražným symbolem „E“ a označenými specifickou rizikovostí standardními R-větami (R 1 výbušný v suchém stavu, R 2 nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení nebo R 3 velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení) patří do kompetence Českého báňského úřadu dle § 40 zákona ČNR č. 61/1988 Sb. v platném znění, Český úřad bezpečnosti práce do 30. 6. 2005 a Státní úřad inspekce práce od 1. 7. 2005 tuto kompetenci neměl a nemá. Zhodnocení systémového přístupu managementu kontrolovaných organizací k hodnocení rizik vzniku závažných havárií Při kontrolách organizací v režimu zákona č. 353/1999 Sb. v platném znění, neměl inspektorát v roce 2002 k dispozici (ve většině případů) schválený Bezpečnostní program (skupina A) nebo Bezpečnostní zprávu (skupina B) Krajským úřadem Ústeckého kraje, Krajským úřadem Libereckého kraje, případně MŽP. Systémový přístup k hodnocení rizik vzniku závažných havárií se snažili zdokumentovat všechny kontrolované organizace zpracováním „bezpečnostních programů“ prevence závažných havárií (§ 7 zákona č. 353/1999 Sb., v platném znění). Při zpracování bezpečnostních programů se vycházelo z požadavků povinností provozovatelů při zajišťování systému prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek podle jejich množství, hodnocením rizik závažné havárie (§ 5 zákona č. 353/1999 Sb. v platném znění a příloha č. 1 k Vyhl. MŽP č. 8/2000 Sb. – od 1. 7. 2004 příloha č. 1 k Vyhl.č. 366/2004 Sb.). Týkalo se to všech kontrolovaných organizací zařazených ve skupině A a skupině B. Kontrolovanými organizacemi bylo provedeno určení zdrojů rizik závažné havárie v objektech nebo zařízeních, v nichž jsou umístěny nebezpečné látky a zpracovány seznamy nebezpečných látek. Byly stanoveny možné následky závažné havárie vně zařízení nebo objektu včetně odhadu pravděpodobnosti vzniku závažné havárie (stanovení průměrného pravděpodobnostního čísla a jeho konverzi na přijatelnou četnost události) a výpočtu přijatelnosti rizika vzniku závažné havárie. Z používaných metod kvalitativní a kvantitativní analýzy rizik se používají známé
43
probabilistické (pravděpodobnostní) metody analýzy rizika, např. relativní analýza IAEA – TECDOC – 727, metoda Dow Chemical Index (verze 4), prognostické modelování havarijních následků, více se začíná používat výběrová metoda dle Guidelines for Quantitative Risk Assesment (Purple Book) podle CPR 18E na základě hodnoty tzv. „selektivního čísla“, dále ETA, FTA případně HAZOP. Vzhledem k tomu, že inspektorát při prvním zaslání Bezpečnostní dokumentace (programu nebo zprávy) ke schválení v roce 2002, ve většině případů je neschválil a požadoval doplnění programů nebo zpráv, nebylo prokazováno dokonalé dokládání systémového přístupu managementu kontrolovaných organizací organizačně řídícími dokumenty (určením povinnosti plnění preventivních opatření organizačního charakteru) ke každému prvku systému řízení bezpečnosti při prevenci vzniku závažných havárií. V roce 2003 byly Krajským úřadem Ústeckého kraje případně Krajským úřadem Libereckého kraje zasílány opravené Bezpečnostní programy nebo Bezpečnostní zprávy prevence závažných havárií s požadavky příslušných orgánů státní správy. V tomto roce (2003) bylo schváleno celkem 8 bezpečnostních dokumentací a to Bezpečnostní zprávy -6 a Bezpečnostní programy 2 subjektů. Krajským úřadem Ústeckého kraje případně Krajským úřadem Libereckého kraje byla v roce 2004 zasílána bezpečnostní dokumentace buď opravená podle požadavků příslušných orgánů státní správy nebo aktualizovaná vzhledem k množství skladovaných nebezpečných látek popřípadě upravená podle nové platné legislativy. V roce 2004 bylo schváleno celkem již 12 bezpečnostních dokumentací a to 11 Krajským úřadem Ústeckého kraje a 1 Krajským úřadem Libereckého kraje (bezpečnostní program). Z toho Bezpečnostních zpráv (BZ) 8 a Bezpečnostních programů (BP) 4 těchto subjektů: V roce 2005 se inspektorát vyjádřil k 8 bezpečnostním dokumentacím zaslaným Krajským úřadem Ústeckého kraje případně Libereckého kraje. (V roce 2005 bylo rozhodnutím příslušného krajského úřadu schváleno 8 bezpečnostních dokumentací). Do konce roku 2005 bylo rozhodnutím příslušného Krajského úřadu schváleno celkem 20 bezpečnostních dokumentací, přičemž 18 Krajským úřadem Ústeckého kraje a 2 Krajským úřadem Libereckého kraje. Z toho celkem bylo schválených 11 bezpečnostních zpráv a 9 bezpečnostních programů prevence závažných havárií. Vyhodnocení zjištěných závad podle zákona č. 353/1999 Sb. v platném znění: Povinnosti spojené s hodnocením rizik závažné havárie Povinnosti pro provozovatele jsou uvedeny v ustanovení § 5 odst. 1 a 2 zákona č. 353/1999 Sb., v platném znění, „Analýza a hodnocení rizik závažné havárie musí zahrnovat zejména:
44
a) určení zdrojů rizik (nebezpečí), b) určení příčin a možných scénářů nehod, které mohou vyústit v závažnou havárii, c) stanovení odhadu dopadů scénářů závažných havárií pro zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek, d) stanovení odhadu pravděpodobností scénářů závažných havárií, e) ocenění rizik, f) hodnocení přijatelnosti rizik vzniku závažných havárií, g) návrh technicko-bezpečnostních opatření ke snížení rizika vzniku závažných havárií. Hodnocením rizik závažné havárie se organizace podléhající režimu zákona č. 353/1999 Sb. musely zabývat již při oznámení o zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny (A nebo B) dle § 6 zák.č. 353/1999 Sb. v platném znění, které každá právnická nebo fyzická osoba byla povinna splnit do 29. 7. 2000. Provedenou kontrolou v roce 2001 byla ověřena a odsouhlasena správnost zařazení subjektu do skupiny a kromě jiného i hodnocení rizik. Všechny kontrolované subjekty určily zdroje rizik v objektech nebo zařízeních, v nichž jsou umístěny nebezpečné látky a zpracovaly seznamy nebezpečných látek umístěných v jednotlivých objektech a zařízeních, stanovily možné následky závažné havárie vně objektu a vyhodnotily rizika závažné havárie způsobená jednotlivými zdroji rizik v objektu, včetně odhadu pravděpodobnosti vzniku závažné havárie. V roce 2002 byla provedena první kontrola u všech subjektů zařazených do skupiny „A“ a „B“. V roce 2003 byla provedena druhá kontrola u všech subjektů zařazených do skupiny „B“ a první kontrola .Při třetí kontrole subjektů (převážně zařazených ve skupině „B“) v roce 2004 byly zjišťovány nedostatky v hodnocení rizik u technických zařízení souvisejících s nakládanými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky. V roce 2005 byla provedena čtvrtá kontrola subjektů zařazených do skupiny „B“, u kterých byly zjišťovány nedostatky, například: není provedeno uzemnění stáčecího místa a stání cisterny čpavku a mobilního návěsu, u stáčírny čpavku, jako ochranu před účinky nábojů statické elektřiny dle ČSN 33 2030, návěs s kapalným čpavkem není řádně zajištěn proti samovolnému pohybu, zajištění cisternového návěsu proti samovolnému pohybu není řešeno v místním provozním řádu zařízení pro odběr a rozvod čpavku v rozporu s nařízením vlády č. 168/2002 Sb., Příloha č. 1, bod č. 2 písm. d), na stáčecím místě (s přečerpávací stanicí) kapalného čpavku a čpavkové vody na koleji, pro zajištění železničních cisteren proti ujetí je stáčecí místo vybaveno zarážkami, ale zarážky jsou poškozené (jazyk, držadlo) a nejsou řádně uložené, provozní řády a plány havarijních opatření pro skladování a stáčení směsi polyolů, isobutanu, směsi na bázi diisokyanátodifenylmethanu nemají řádně stanovena opatření proti nebezpečí vyplývajícímu z nábojů statické elektřiny a to v části povinností řidiče
45
autocisterny, při vstupu na stáčení výrobků do autocisteren a kontejnerů kyselinou solnou, perchloretylenem, epichlorhydrinem, allylchloridem nejsou značky zákazu, výstrahy, příkazu umístěny ve vhodné poloze; stávající umístění z boku výstupu na lávku, t. j. směrem k rampě resp. koleji, není v zorném poli zejména řidiče autocisterny dle nař. vlády č. 11/2002 Sb. v platném znění, § 5 odst. 2, dokument „Procedura plnění kapalných plynů LOX, LIN, LAR“ nemá dořešenou zpětnou vazbu „bezpečnostního štítku“ (očíslovaný štítek s kroužkem), který by zabránil nežádoucímu odjetí autocisterny při připojení plnící hadice k cisterně (např. odevzdání klíčku zapalování od tahače nebo zákaz opuštění – odjetí z plnícího místa bez vydání požadované dokumentace ze strany operátora apod.), v pracovní instrukci není stanoveno opatření, jak a kde provést uzemnění železniční cisterny se sirouhlíkem, která nemá označeno uzemňovací místo.
Náležitosti bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy prevence závažných havárií Náležitosti bezpečnostního programu PZH jsou uvedeny v § 7 odst. 3 zákona č. 353/1999 Sb. v platném znění a příloze č. 2 k Vyhl. MŽP č. 8/2000 Sb., od 1. 7. 2004 v příloze č. 1 k vyhlášce č. 366/2004 Sb. Náležitosti bezpečnostní zprávy PZH jsou uvedeny v § 8 odst. 1 zákona č. 353/1999 Sb. v platném znění a příloze č. 3 k Vyhl. MŽP č. 8/2000 Sb., od 1. 7. 2004 v příloze č. 2 k vyhlášce č. 366/2004 Sb. Nutno uvést, že téměř všechny bezpečnostní programy a bezpečnostní zprávy byly provozovatelům v roce 2002 inspektorátem vráceny (příslušnému Okresnímu úřadu) k přepracování případně doplnění vzhledem k zjištěným nedostatkům. V roce 2003 po doplnění požadavků příslušných orgánů státní správy do bezpečnostních dokumentací bylo rozhodnutím Krajského úřadu Ústeckého kraje schváleno 8 bezpečnostních dokumentací, t. j. 6 Bezpečnostních zpráv a 2 Bezpečnostní programy prevence závažných havárií. Schválený Bezpečnostní program prevence závažných havárií v roce 2003 mají subjekty zařazené do skupiny „A. Schválenou Bezpečnostní zprávu prevence závažných havárií v roce 2003 mají subjekty zařazené do skupiny „B“: V roce 2004 po doplnění dalších požadavků příslušných orgánů státní správy do bezpečnostních dokumentací bylo rozhodnutím Krajského úřadu jak Ústeckého kraje, tak i Libereckého kraje schváleno celkem 12 bezpečnostních dokumentací, tj. 8 Bezpečnostních zpráv a 4 Bezpečnostní programy prevence závažných havárií. Schválený Bezpečnostní program prevence závažných havárií v roce 2004 mají subjekty
46
zařazené do skupiny „A Schválenou Bezpečnostní zprávu v roce 2004 mají subjekty zařazené do skupiny „B“: Do konce roku 2005 po zapracování požadavků orgánů státní správy do bezpečnostních dokumentací bylo rozhodnutím Krajských úřadů Ústeckého kraje a Libereckého kraje schváleno celkem 20 bezpečnostních dokumentací, tj. 11 Bezpečnostních zpráv a 9 Bezpečnostních programů prevence závažných havárií. Schválený Bezpečnostní program prevence závažných havárií do konce roku 2005 mají subjekty zařazené do skupiny „A“: Schválenou Bezpečnostní zprávu do konce roku 2005 mají subjekty zařazené do skupiny „B“. U subjektů, ke kterým inspektorát podal vyjádření, uvádíme některé z nedostatků bezpečnostních programů nebo bezpečnostních zpráv v roce 2005, například: Systém řízení bezpečnosti je zatím zpracován pouze na základě „obecných tvrzení“, s odvoláváním se na zákoník práce, která nejsou dokladově realizována formou organizačně řídících dokumentů, např. rozhodnutí, příkazy, směrnice, pokyny jednatele společnosti, podle vrstev vydávaných organizačně řídících dokumentů, v nižších vrstvách by to mohly být TOP, pracovní instrukce, technologické reglementy, pracovní postupy, provozní řády týkající se výroby PUR pěny ze směsi isomerů toluendiisokyanátu. V prvku „Zabezpečovací systém“ upozorňujeme na stanovení zón (klasifikace prostorů – zóna 0, zóna 1, zóna 2 – prostory s výskytem výbušné atmosféry složené ze směsi vzduchu a hořlavých látek ve formě plynu, páry nebo mlhy), přičemž se nepoužívají uváděné „SNV“, prostory se zatřiďují do zón dle ČSN 33 2030, přílohy č. 1 k Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., které jsou v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ES. V Bezpečnostním programu provést opravu textu“U vyhrazených technických zařízení je rozsah a četnost preventivní údržby určen příslušnými vyhláškami (vyhl.č. 18 – 21/1979 Sb.), nařízeními vlády (Nař.vl.č. 378/2001 Sb., nař.vl.č. 101/2005 Sb. v návaznosti na § 134a odst. 1 ZP) a ČSN (ČSN 69 0012, ČSN 38 6405 apod.) a ne zákonem č. 174/1968 Sb. v platném znění. V informacích o systému prověřování bezpečnostního managementu je opsán (citován) z přílohy č. 1 čl. 8.10 k Vyhl.č. 366/2004 Sb., bez uvedení informace o systému prověřování bezpečnostního managementu. V Bezpečnostním programu je odvolávka na předběžné posouzení zařízení z hlediska potřebnosti kvantitativního vyhodnocení rizika, nebo scénáře závažných havárií, které se hodnocením přijatelnosti rizik vzniku závažných havárií vůbec nezabývají a přijatelnost rizik není vůbec hodnocena. V popisu opatření k nepřijatelným zdrojům rizika, se mělo vycházet z hodnocení přijatelnosti rizik vzniku závažných havárií a posouzení vlivu lidského činitele, které ovšem nebyly zpracovány, proto i tuto kapitolu ve vztahu k TDI (toluendiisokyanátu) nutno ješte zpracovat.
47
V bezpečnostním programu v Požadavcích právních předpisů a technických norem je vhodné uvést, které z organizačně-řídících dokumentů (např. TOP) se zabývají Nařízením vlády č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Bezpečnostní program prevence závažných havárií není ukončen „Závěrečným shrnutím“, závěrečnou kapitolou se sumarizující a přehledovou částí o zajištění prevence závažných havárií v subjektu, v souladu s částí IV. přílohy č. 1 k vyhlášce č. 366/2004 Sb. Náležitosti vnitřního havarijního plánu Týká se provozovatelů zpracovávajících Bezpečnostní zprávu (zařazené ve skupině B). Náležitosti vnitřního havarijního plánu jsou uvedeny v § 11 zákona č. 353/1999 Sb. v platném znění a v § 8, § 9, § 10 a příloze č. 4 k Vyhl. MŽP č. 8/2000 Sb., od 1.7.2004 v § 5 a příloze č. 3 k vyhlášce MŽP č. 366/2004 Sb. Nutno upozornit, že vnitřní havarijní plány se předkládají k evidenci a archivaci Okresním úřadům a od 1.ledna 2003 Krajským úřadům. Inspektoráty k nim nepodávají vyjádření (§ 11 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb. v platném znění). Vyhodnocení zjištěných závad ve smyslu předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a) Systém obecné prevence Inspektorát při kontrolách v roce 2005 u provozovatelů nakládajících s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky zjišťoval nedostatky, například: (301) – „Soubor osnov školení BOZP“ v části „Popis dokumentace“ obsahuje Přílohy – jednotlivé karty osnov. V předloženém souboru chybí některé karty osnov – např. „manipulační dělník, stáčeč“ což je v rozporu s § 132a odst. 2, § 133 odst. (1) písm. e) ZP, (302) – zaměstnavatel nevede evidenci v knize úrazů tak, aby obsahovala všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu (evidence je v knihách drobných úrazů na provozech), což je v rozporu s § 1 Nař. vlády č. 494/2001 Sb., (301) – provozní předpis pro stáčení surového tálového terpentýnu (STT) neřeší zajištění autocisterny proti nežádoucímu pohybu a opatření proti nebezpečí vyplývajícímu z nábojů statické elektřiny (NVč. 168/2002 Sb., § 3) (301) – pracovní instrukce pro obsluhu stáčení, skladování a expedice provozu EPITETRA s účinností od 1.7.1997 nebyla dosud aktualizována a některých záležitostech nekoresponduje se skutečností v provozu a stávající legislativou, např. při stáčení propylenu (založení žel. cisterny klíny – používají se zarážky, přenosná uzemňovací
48
přípojka – málo vhodné řešení apod.), subjekt nevyhledává rizika ve smyslu § 132a odst. (2), § 134e odst. (1) ZP, (237) – v rámci požadavků na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu, týkajícího se povolení k práci, není toto „Povolení“ upraveno v případě prací na zařízení a v prostorách s nebezpečím výbuchu dle přílohy 2 (čl. A.2.2.2) k Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. jako „příkaz V“, (301) – v místech stáčení a skladování propan-butanu a lihu, hořlavých kapalin, mají některé stávající bezpečnostní značky sníženou viditelnost, což je v rozporu s požadavkem § 2 odst. 1 Nař. vlády č. 11/2002 Sb. v platném znění.
b) Systém prevence technických zařízení Inspektorát při kontrolách technických zařízení souvisejících s nakládanými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky u těchto provozovatelů zjišťoval v roce 2005 nedostatky, například (010) – elektrická instalace provozu Resistiny je zčásti vedena v ochranných trubkách, které jsou v několika případech uvolněné (uhnilé) a volně visí na kabelech, v rozporu s požadavkem § 194 odst. 3 Vyhl.č. 48/1982 Sb. v platném znění, (415) – na stáčecím místě toluenu a xylenu jsou umístěny na koleji 3 zarážky – 2 zarážky nemají držadlo k bezpečnému uchopení (ČD D2), což je v rozporu s § 134a odst. 1 ZP, (237) – v provozním řádu pro provoz, obsluhu a údržbu zásobníků sypkých materiálů (sila PbO), provozovatel nestanovuje rozsah kontrol zařízení a konkrétní požadavky na bezpečný provoz dle Nař. vlády č. 378/2001 Sb., § 4 odst. 1 a 2, Příloha č. 5, (416) – podél koleje – stáčecí místo propan-butanu a lihu, nejsou pororošty vzájemně propojeny podle § 199 písm. d) Vyhl.č.48/1982 Sb. v platném znění, (185) – rozvod kyslíku (ČSN 38 6461) z tankoviště (zásobníková tlaková stanice kyslíku) k plnění kyslíku nemá bezpečnostní označení (druh a směr) podle Přílohy k Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., čl. 2.2.4, (237) – není k dispozici záznam o kontrole plynového zařízení plnící stanice čpavku 1 x za rok ve smyslu např. čl. 28 ČSN 38 6405 a § 3 odst. 3 Vyhl.č. 85/1978 Sb. v platném znění. c) Pracovní podmínky Mladiství v provozech, kde se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky nejsou zaměstnáváni. Nebyly shledány nedostatky v pracovním režimu případně v zaměstnávání žen u zařízení s nebezpečnými chemickými látkami.
49
Nedostatky při poskytování OOPP nebyly zjišťovány. Nedostatky v evidenci pracovních úrazů jsou uváděny v systému obecné prevence. Nedostatky při koordinaci dozoru s návrhy na řešení, náměty na zlepšení spolupráce s Českou inspekcí životního prostředí a ostatními orgány dozoru. Inspektorát neshledal nedostatky při koordinaci dozoru a při spolupráci s OI ČIŽP Ústí nad Labem případně s ostatními orgány dozoru. 3.3 Pracovní podmínky Kontrola dodržování předpisů upravujících tuto oblast je prakticky součástí každé prověrky prováděné na úseku inspekce práce. Konkrétní zjištění jsou komentována v části 3.1 a 3.2 této zprávy a samostatně byly plněny následující dvě prověrky č.05.1.02 a 05.1.03N na úseku silniční dopravy. V oblasti pracovních podmínek bylo zjištěno při prošetřování stížností u dopravců, že ze stran řidičů nebyla řádně vedena evidence čerpání bezpečnostních přestávek a ze strany zaměstnavatele nebyla organizována pracovní doba tak, aby mohli řidiči mít odpočinek mezi směnami či dostatečný odpočinek v týdnu. Dále bylo např. na základě prošetření stížnosti konstatováno, že v nemocnici, příspěvková organizace, zaměstnavatel nezapočítával do pracovní doby přiměřenou dobu pro oddech a jídlo, kterou zajišťuje pro zaměstnance na nočních směnách na dětském oddělení a na chirurgickém oddělení, tzn., že do pracovní doby nezapočítával dobu, kterou nelze považovat za přestávku v práci, ale ve skutečnosti je považována za výkon práce. 3.4 Osobní ochranné pracovní prostředky Kontrola dodržování předpisů, upravujících tuto oblast, je prakticky součástí každé prověrky prováděné na úseku inspekce práce. Konkrétní zjištění jsou komentována v části 3.1 a 3.2 této zprávy. V několika případech dopravních firem bylo stále zjišťováno, že dozorované subjekty (jak právnické osoby, tak i fyzické osoby) neměly vydané vlastní seznam osobních ochranných pracovních prostředků, který by byl zpracován na základě vyhodnocených rizik a konkrétních podmínek práce. Kladně však lze hodnotit to, že zaměstnavatel poskytoval svým zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, aniž by měl seznam. V několika případech zaměstnavatel vydal výstražnou vestu jako povinnou výbavu vozidla a ne jako ochranný prostředek zaměstnance. Nejčastější závadou bylo nezpracování vyhodnocení rizik, s jejichž pomocí měly být stanoveny podmínky použití OOPP u zaměstnavatelů. V řadě případů byly “automaticky“ používány seznamy na OOPP z dob minulých, v ojedinělých případech seznamy pro
50
poskytování OOPP nebyly zpracovány vůbec. Problémem pro organizace i nadále zůstává výběr a používání OOPP při osobním zajištění při práci ve výšce. Na trhu chybí dostatek odborných poradců, kteří by byli schopni zaměstnavatelům poradit, jak vybrat a sestavit prvky systému zachycení pádu. Většinou se jedná o prodejce OOPP, kteří jsou „pouhými“ prodavači, bez příslušných znalostí o prodávaných OOPP a způsobu jejich použití. Neznalost správného výběru a použití pak vede ke zbytečným výmluvám, že s OOPP nelze pracovat apod. Při samotných kontrolách na stavbách jsou práce, kdy je nutné použít OOPP pro osobní zajištění při práci ve výšce, prováděny zaměstnanci jen zřídka. Respektive, když přijde inspektor na stavbu, zaměstnanci většinou „museli“ odjet pro materiál, jít něco dodělat na stavbu mimo region“ apod. Z těchto důvodů se v protokolech vyskytne závada „nepoužívání OOPP pro osobní zajištění při práci ve výšce“ jen zcela ojediněle, což by mohlo vyvolat dojem, že v této oblasti není chybováno. Opak je však pravdou – viz statistiky pracovních úrazů. Zákoník práce v § 132a odst. (5) písm. h/ sice ukládá zaměstnavatelům přednostně uplatnit prostředky kolektivní ochrany před použitím prostředků individuální ochrany, stejně jako NV 362/2005 Sb., ale vzhledem k tomu, že používání OOPP pro osobní zajištění není zakázáno, je v praxi upřednostňováno obzvláště u firem s menším počtem zaměstnanců, pro které je používání kolektivního zajištění časově i ekonomicky velmi náročné, popř. tam, kde jde o dílčí práce – např. opravy střech a nikoliv o celé rekonstrukce nebo výstavby objektů. V mnoha firmách by měl být kladem větší důraz na kontrolu používání přidělených OOPP a vyvozování důsledků při jejich nepoužívání. U dozorovaných subjektů bylo zjištěno, že ačkoliv příslušné předpisy byly a jsou v platnosti již od r. 2002, resp. od r. 1995, nemají pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků vypracované vlastní seznamy na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovišti. V některých případech sice zaměstnavatelé poskytují osobní ochranné prostředky, ale dle vlastního uvážení. V převážné části jsou zaměstnanci vybavováni pouze obuví, oděvem a rukavicemi. Pro práce ve výškách, přestože má zaměstnavatel zpracovaný seznam, však neposkytuje prostředky osobního zajištění ve vztahu k vykonávané práci, zejména u profesí tesař, pokrývač. Poskytování osobních ochranných prostředků proti pádům z výšky, zejména pro malé organizace či podnikající fyzické osoby, způsobuje nemalé problémy. Sestavení všech součástí prostředků osobního zajištění správným způsobem tak, aby tvořil systém zachycení pádu pro jednotlivé pracovní činnosti, je v mnohých případech pro subjekty složité, jelikož jejich znalost pro použití POZ je povrchní. Bylo zjištěno, že v mnoha případech dozorovaných subjektů nebyly poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky nebo se přidělení OOPP neprovádí dle seznamu zpracovaného na základě zhodnocení rizik.
51
Tato skutečnost je patrná zejména při montážích lešení, kdy je v hodnocení rizik ochrana před pádem z výšky, ale zaměstnanci k dispozici příslušné OOPP nemají. Ve většině případů je k dispozici ve skladech organizací. Rovněž bylo zjištěno, že k zajištění proti pádu z výšky zaměstnavatelé vybavují své zaměstnance bezpečnostním polohovacím pásem, který však neslouží k zachycení pádu, nýbrž k zajištění polohy pracovníka při určité pracovní činnosti.
4. Ostatní dozorová činnost 4.1 Projektová dokumentace staveb Činnost na tomto úseku je prakticky identická s výsledky let minulých. Počet vydaných vyjádření (707) byl skoro stejný jako v roce2004, kdy bylo posouzeno 668 projektů staveb. IBP resp.OIP se snaží vyřídit všechny požadavky, které jsou vybrány podle příkazu GI, a vydat prakticky ke všem dokumentacím vyjádření, kromě těch případů, kde není OIP kompetentní provádět kontrolu, např. rodinné domky, soukromé garáže apod. Dle metodického postupu MP6-2005 má OIP dodržovat zásadu nepřetržitého dozoru u vybraných staveb (dozor nad DS, prověrky v průběhu výstavby, kolaudace a uvedení stavby do provozu). Aby toto mohlo fungovat, musela by především platit povinnost oznámit inspektorátu zahájení stavby. Od doby, kdy se OIP vyjadřuje k dokumentaci, do termínu skutečného zahájení stavby může uplynout řada měsíců nebo třeba i 2 roky a inspektorát se nemusí o zahájení stavby ani dozvědět. Stavební úřady často vyžadovaly vyjádření inspektorátu k demolicím stavby, resp. ke zpracovaným technologickým postupům demoličních prací (dle MP6-2005 již tato dokumentace nepatří k dokumentacím vybíraným k dozoru OIP). Závady zjišťované v PD:
technologický postup demoličních prací nevychází z průzkumu objektu a statického posouzení, v případě, kdy jsou stavební práce prováděny za současného provozu rekonstruovaného objektu, chybí v PD organizační, technická popř. jiná opatření k zajištění bezpečnosti práce, schodiště neodpovídá normových hodnotám, chybí výkres rozmístění technologického zařízení, není určena technologie skladování. MP6 2005 příliš zasahuje do kompetencí stavebních orgánů. Kontrola kompletnosti dokumentace ke stavebnímu řízení je především jejich záležitostí. My bychom se měli především soustředit na posouzení PD z hlediska bezpečnost práce a TZ.
52
Dochází stále k velkému počtu posuzovaných dokumentací, které částečně nesplňují základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce. Zejména u malých projekčních firem není oblast bezpečnosti práce vůbec řešena, je zde pouze odkaz na soupis vyhlášek a ČSN. Toto je částečně způsobeno tím, že předpisy uvádí pouze všeobecný požadavek a tento požadavek není žádným dalším předpisem konkrétně rozveden. Tím dochází u projektantů k různým výkladům těchto požadavků. Část dokumentací je proto vrácena k přepracování a doplnění požadavků k zajištění bezpečnosti práce, zejména u dokumentací ke stavebnímu povolení. V další části zpracované PD však projektanti často „zapomínají“ provést požadované doplnění části „bezpečnosti práce“ a toto bývá jedním z požadavků a připomínek ze strany OIP. Už i předpisy provádějící stavební zákon, vyhl. č. 132/1998 - § 18, odst. 10, stanoví, co má obsahovat projekt pro stavební povolení. Požadavky na bezpečnost práce pro výstavbu a budoucí provoz, plní beze zbytku málokterá projektová dokumentace. Zde by prospělo, aby byly stanoveny konkrétní požadavky na to, jak má PD v této části vypadat. Mnohdy projektant vyřešil tento úkol po svém a uvede pouze přehled předpisů, které pro danou oblast platí; mnohdy se jedná i o předpisy již zrušené. Projekt by měl poskytnout dostatek informací pro budoucího provozovatele, dostatečných pro provedení analýzy rizik podle § 133 odst. 1a zákoníku práce. Jsme si vědomi toho, že tato činnost má preventivní charakter, kde účinně s minimálními náklady můžeme ovlivnit bezpečnostní úroveň stavby, technického zařízení či organizace provozu. Problémem je, že projekty pro stavební povolení neobsahují detailní technická řešení, a proto v řadě případů staveb vyžadujeme další stupeň projektové dokumentace k posouzení. Domníváme se ,že není v pořádku skutečnost, že není povinnou součástí projektu vyhodnocení rizik, jejich identifikace a stanovení opatření pro jejich eliminaci již ve stadiu projektového řešení a úkoly v tomto směru mají až zaměstnavatelé podle zákoníku práce. Zpracované projekty z hlediska stavebního hodnocení mají rozdílnou úroveň, protože stanovené podmínky pro zpracování mají minimální rozsah (pro stavební řízení) a v mnohých případech nevytváří dostatečný podklad pro jejich posouzení, natož pro realizaci stavby. Kladně lze hodnotit snahu projektantů konzultovat navrhované stavby z hlediska bezpečnosti, zejména u ochranných zábradlí a schodišť, ale i návrhy doplnění PD při odstraňování staveb. Rovněž PD pro odstraňování staveb v mnohých případech má uveden pouze nějaký technologický popis prací, který však neřeší vytváření podmínek k zajištění bezpečnosti práce tak, jak je stanoveno v § 4 vyhl. č. 324/1990 Sb. Na úseku elektrických zařízení se vesměs jednalo o dokumentace ve stavebním řízení. I z tohoto důvodu nebyla řada dokumentací vypracována v dostatečném rozsahu. V části dokumentací chyběly výkresy zapojení rozváděčů s údaji o dimenzování a jištění vodičů. Dalším nedostatkem byla např absence návrhu tras kabelů, chybějící návrh hlavního pospojení, uzemňovací soustavy, nebylo jednoznačně stanoveno místo rozdělení vodiče PEN
53
na vodič PE a vodič N (tedy místo přechodu soustavy TN-C na TN-S). V některých případech chyběl protokol o stanovení vnějších vlivů, v případech prostorů s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů nebo par hořlavých kapalin byl někdy protokol neúplný (chyběly např. vlastnosti hořlavých kapalin, údaje o výměně vzduchu apod.). U některých dokumentací zdravotnických zařízení nebyly určeny typy lékařských místností stanovením požadavků na provedení el. instalace a příslušných ochranných opatření. Problematické byly i některé dokumentace řešící částečné rekonstrukce el. zařízení uvnitř objektů nebo změnu užívání objektů, kde projektanti nenavrhli rekonstrukci části el. instalace (provedení v soustavě TN-S), nýbrž řešili např. ochranu před nebezpečným dotykem podle již neplatné ČSN 34 1010. Příčinu nedostatků lze spatřovat i ve skutečnosti, že dokumentace jsou předkládány ve stupni pro povolení stavby, kdy je zpracovávána jen stručná dokumentace s hlavními údaji a informacemi, což je pro posouzení nedostatečné. Závěrem této části lze konstatovat, stejně jako v předchozích létech, že valná většina předkládaných dokumentací neobsahovala náležitosti potřebné pro jejich posouzení. Odstranění závad bylo ve většině případů požadováno v dalším stupni PD, v několika případech bylo požadováno opětovné předložení dokumentace po přepracování. Při posuzování projektových dokumentací staveb bylo nejvíce závad zjišťováno v oblasti tlakových zařízení u výměníkových a předávacích stanic a nízkotlakých kotelen. Stále nejsou dodržovány požadavky na rozsah PD dle platné ČSN 060310, plněny podmínky § 3 vyhl. č. 91/93 Sb. a požadavky na provoz a umístění zabezpečovacího zařízení dle ČSN 06 0830. Nejčastěji zjištěné závady v projektové dokumentaci plynových zařízení:
u spotřebičů instalovaných ve vnitřních prostorech není výpočtem dokladována spotřeba vzduchu pro spalování a větrání; chybí výpočty účinného větrání (týká se např. kotelen III. kategorie ve smyslu vyhl. č. 91/93 Sb.), nejsou konkretizovány požadavky na provedení tlakových, pevnostních a těsnostních zkoušek a případně zkoušek funkčních, není řešen způsob zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro budoucí provoz VZP to znamená zajišťování kontrol, revizí a zkoušek, odborná způsobilost obsluh, místní provozní řád, provozní deník atd., u plynových zařízení vyžadujících dozor obsluhy není stanoven způsob obsluhy, přičemž při občasné obsluze nejsou konkretizovány časové termíny provádění kontrol. Problémy byly i v řadě dokumentací řešících plynofikace objektů pomocí vlastních zásobníků PB, a to zejména z hlediska řešení ochrany před atmosférickou a statickou elektřinou (nedostatečné uzemnění zásobníků, uzemňovací bod pro autocisternu nepropojen
54
s uzemněním zásobníků, neuveden způsob ochrany výfuků pojistných ventilů před bleskem). Tyto nedostatky zřejmě vznikly z důvodu, že dokumentace neřešili projektanti profese EZ. Odstranění zjištěných závad bylo ve většině případů požadováno v dalším stupni projektové dokumentace. V několika případech pak bylo požadováno opětovné předložení po doplnění. Při dozoru nad dokumentací projektů staveb z hlediska tlakových zařízení jsme se zaměřili především na výstavbu kotelen ,výměníkových stanic, tlaková zařízení v chemickém průmyslu, výstavbu průmyslových závodů, kompresorovny atp. Při posuzování dokumentací bylo zjištěno nejvíce závad u nízkotlakých kotelen, a to v nedodržení § 3 vyhl. č. 91/1993 Sb. tím, že dokumentace neobsahovala tímto předpisem stanovené části. Velké nedostatky se vyskytovaly rovněž v aplikaci ČSN 06 0830. Při posuzování projektových dokumentací je stále se opakující závadou, že v případě, kdy projekt počítá s jeřábem, DP není úplná, výkresová část většinou obsahuje jeřábovou dráhu jen v řezu a bez jeřábu a tak nelze posoudit, jestli jeřábová dráha odpovídá platné ČSN 73 5130, zda jsou dodrženy bezpečné vzdálenosti jeřábem a ostatními zařízeními podle ČSN 27 0140 část 2 atd. K velkému zlepšení došlo v PD výtahů. PD odpovídá platným předpisům a nebývá k ní připomínek z technické oblasti. Trvalým nedostatkem projektových dokumentací je, že neřeší podmínky budoucího provozu. U VTZ to znamená, že nejsou předepsány revize a zkoušky zařízení před uvedením do provozu a při následném provozu, kvalifikace obsluh, provozní dokumentace, místní předpisy apod.
4.2 Kolaudace staveb Celkem jsme se zúčastnili 381 kolaudačních řízení a to je prakticky stejně jak v r. 2004. Kolaudace staveb je tedy velmi frekventovanou činností. Přes značný počet těchto akcí IBP nezvládá účast na všech řízeních, protože pozvánky přicházejí těsně před jejich konáním. Zde se osvědčují stále tzv. předkolaudační kontroly. Činnost IBP na tomto úseku se soustředila především na velké stavby, mnohdy celostátního významu. Jednalo se o stavby dopravní, např dálnice D8, dále stavby ekologického charakteru, intenzifikace výroben, např. petrochemie, stavby celoplošné plynofikace, např. plynovody, kogenerační jednotky, plynové kotelny, čistírny odpadních vod atd. Kromě staveb v energetice byl zájem IBP soustředěn též na provoz a výrobní objekty zahraničních osob, např.v rámci průmyslových zón, na chemické provozy, na stavby odstraňující ekologické zátěže provozoven služeb, obchodních domů, objektů průmyslového charakteru, čerpacích stanic PHM apod. Situace při kolaudacích je někdy komplikovaná existencí několika subdodavatelů, takže jsou někdy problémy se získáváním potřebných podkladů a výchozí revize nejsou kompletní. V některých případech 55
je svoláno kolaudační řízení, přičemž není dokončeno osazení některých zařízení. Pak je uvedení zařízení podmiňováno dokončením montáží a provedením výchozích revizí atd. Při kolaudacích v oblasti tlakových zařízení se často vyskytují závady týkající se všeobecných požadavků na bezpečnost práce, jako chybějící záchytné madlo nebo zábradlí u schodů a ochozů, neoznačení vnitřních komunikací od ostatních ploch, nerovnosti na podlahách a nedostatečná možnost odvádění vody z podlahy, dostatečný prostor kolem zařízení včetně vyhrazených, pořádek kolem technického zařízení, přístupnost zabezpečovacího zařízení z obslužných plošin, provedení ocelových žebříků, označení snížených a zúžených průchodů a zakrytí nebezpečných střižných a tlačných míst u strojních zařízení. Dále jsou zjišťovány případy, že není prováděna úprava průmyslové vody pro kotle, popř. horkovodní a teplovodní systémy, není předepsané vybavení kotelny a jsou neúplné doklady k provozu, např. provozní řády. Všeobecně lze konstatovat, že spolupráce se stavebními úřady je dobrá a především ze strany pracovníků stavebních úřadů velmi vítaná a oceňovaná. V řadě případů je dodatečně vyžádán IBP (OIP), především tam, kde nebyla jeho účast na kolaudaci, ale bohužel se i podmiňují vydání kolaudačního rozhodnutí vyjádřením IBP (OIP). Zjišťovány byly např. následující nedostatky: -
-
-
Nebyla předložena dokumentace elektrického zařízení (upravená podle skutečného stavu). Na dodatečně prováděné montáže (na dodatečné připojení zařizovacích elektrických spotřebičů)nutno vypracovat výchozí revize (jedná se např. o připojení svítidel, některých zařízení MaR apod.). Ve zprávě o výchozí revizi elektro jsou v několika případech uvedeny hodnoty impedancí vypínacích smyček, ačkoliv tyto vývody nejsou osazeny napájenými zařízeními - ČSN 33 2000-6-61. Není dokončena montáž hromosvodu - vyhl. č. 48/1982 Sb., §199 písm. c. Na rozváděči chybí výrobní štítek - ČSN EN 60439 – 1 od.2. čl. 5.1. Rozváděče nejsou označeny v souladu s dokumentací. Nutno dokončit popis vývodů v rozváděčích - čl.4.10 ČSN 33 3210. V budově je řada neosazených vývodů, přičemž tyto nejsou dostatečně zajištěny před nebezpečným dotykem - vyhl. č. 48/1982 Sb., §199 písm. a. Nejsou označeny vodiče hlavního pospojení u přípojnice hlav. pospojení v hlavním rozváděči. Rozváděč instalovaný v prostoru s nebezpečím požáru nemá dostatečné krytí – nedovřené dveře, neutěsněné otvory pro vývodky. Nutno utěsnit volné nevyužité otvory pro vývodky na svorkovnicových skříních na lince . Po dokončení montáže nutno vypracovat souhrnnou revizní zprávu elektrických zařízení a
56
-
-
-
-
-
-
-
ochrany před atmosférickou a statickou elektřinou. Nebyly předloženy zkušební protokoly k rozváděčům. Na dodatečně prováděné montáže (na dodatečné připojení zařizovacích elektrických spotřebičů) nutno vypracovat výchozí revize (jedná se např. o připojení pokladen, některých zařízení MaR apod.). Ve zprávě o výchozí revizi elektro jsou v několika případech uvedeny hodnoty impedancí vypínacích smyček, ačkoliv tyto vývody nejsou osazeny napájenými zařízeními (zvedáky, odsávací bubny). ČSN 33 2000-6-61. Není dokončena montáž hromosvodu. Vyhl. č. 48/1982 Sb., §199 písm. c. Na rozváděči v chodbičce v přízemí chybí výrobní štítek. ČSN EN 60439 – 1 odst. 2. čl. 5.1. Rozváděče nejsou označeny v souladu s dokumentací. Nutno dokončit popis vývodů v rozváděčích. Čl.4.10 ČSN 33 3210. V budově je řada neosazených vývodů, přičemž tyto nejsou dostatečně zajištěny před nebezpečným dotykem - Vyhl. č. 48/1982 Sb., §199 písm. a. Není provedeno hlavní pospojení - Vyhl. č. 48/1982 Sb., §199 písm. b. Ovladače sdělovače u extruderu včetně stoptlačítek (vypíná jenom chod motoru -ne linku) pro obsluhu musí jasně vyznačit jejich funkci včetně popisu v českém jazyce Vyhl.ČÚBP č. 48/1982 Sb. §53, Nař. vl. č. 378/2001 Sb.§ 3 odst.1 písm.p). Nejsou označeny vodiče hlavního pospojení u přípojnice hlav. pospojení v hlavním rozváděči. Jistič označený jako hlavní vypínač elektrického zařízení dílny je umístěn v rozvodnici, která po otevření dveří má krytí IP 00. Při ovládání jističe jsou přístupné živé části pod napětím. Na vývodu pro rozmítací pilu není zajištěna selektivita jištění (vývod jištěn jističem 63A, v rozváděči rozmítací pily jsou pojistky 100A). V rozvodnici pod elektroměrovým rozváděčem jsou bez rozjištění vyvedeny vývody pro plastový rozvaděč (světelný a zásuvkový) a pro rozmítací pilu, přičemž jsou v ve svorkách vyvedeny vždy 2 vodiče, prostřední svorka je mechanicky poškozená. Mechanické zařízení pro uzamčení páky jističe (sloužícího jako hlavní vypínač rozmítací pily) ve vypnutém stavu není dostatečně tuhé. Při odtlačení závory možno jistič zapnout i při uzamčení. Rozváděč rozmítací pily nemá dostatečné krytí – nedovřené dveře, neutěsněné otvory pro vývodky v dolní části rozváděče. Nutno utěsnit volné nevyužité otvory pro vývodky na svorkovnicových skříních na lince. V rámci školení BOZ seznámit zaměstnance se skutečností, že část objektu zasahuje do ochranného pásma vedení vn a stanovením opatření pro případné práce na části objektu v ochranném pásmu.
57
-
-
-
-
Dveře do rozvodny nutno vybavit z vnější strany koulí. Do dílčích revizních zpráv elektrických zařízení nutno doplnit soupis podkladů použitých pro provedení revize včetně odkazu na příslušnou část dokumentace, kde jsou podklady uloženy, odkaz na protokol o stanovení vnějších vlivů a vyhodnocení, zda instalovaná zařízení vyhovují vnějším vlivům. Po dokončení montáže nutno vypracovat souhrnnou revizní zprávu elektrických zařízení a ochrany před atmosférickou a statickou elektřinou. Nebyly předloženy zkušební protokoly k zapouzdřeným rozvaděčům. Části zařízení nebyly zrevidovány, zejména v případech více dodavatelů (většinou byly požadovány souhrnné revize). Nebyly revidovány připojené el. předměty. Nebyla předložena prohlášení o shodě na rozvaděče, příp. jiné el. předměty, a to i v některých případech dovozů. Nebylo doloženo utěsnění kabelů mezi prostory obyčejnými a prostory s nebezpečím výbuchu. V oblasti vyhrazených tlakových zařízení a nízkotlakých kotelen dochází k nerespektování platných předpisů jako jsou ČSN 06 0830, ČSN 07 0703, ČSN 69 0010 5.2, ČSN 07 0620 apod.; z této skutečnosti vyplývá, že kvalita některých nově vzniklých montážních organizací je nízká, a nebo fakt, že pro montáž nízkotlakých kotelen nejsou žádná oprávnění z hlediska tlakových zařízení nutná. Při uvádění technických zařízení do provozu (zejména zařízení měření a řízení počítačovou technikou) se objevují závady technického charakteru, ovlivňování těchto přístrojů z hlediska EMC; závady, které vyplývají z vlivů EMC se těžko odstraňují a mnohdy se vyřazují funkční prvky a celkově se snižuje jeho funkčnost. Závady se týkaly i přístupnosti armatur, hlavně pojistných ventilů u tlakových nádob, k snadné a bezpečné obsluze a údržbě. Součástí výchozí revize nebylo odzkoušení zařízení (zejména bezpečnostních prvků a zabezpečovacích zařízení. V soustavě TN-s instalovány čtyřpólové zásuvky 400 V. Nedokončeny protipožární příčky na kabelových trasách při vstupu do kabelového prostoru. Kabely vedeny přes ostré hrany kabelových korýtek nebo trubek. Zásuvky (jednofázové) instalované ve venkovním prostředí nechráněny proudovým chráničem. Nesprávně umístěné zásuvky nebo spínače ve vztahu k umývacímu prostoru nebo v blízkosti sprchové kabiny. Neoznačené vývody z rozvaděčů. Nedostatečná antistatická ochrana.
58
-
Odvětrávací komínky z prostoru s SNV nepřipojeny k hromosvodu. Neoznačený hlavní vypínač. Chybějící bezpečnostní tabulky. Rozvodny nedostatečně vybaveny OOPP. Popis ovládacích prvků a výstražné nápisy na zařízení z dovozu nebyly v češtině. Volné vývody nebyly řádně ukončeny.
Na základě účastí na kolaudacích lze konstatovat, že ve značném počtu případů nebyla montáž el. zařízení v termínu kolaudace úplně dokončena. Často nebyly ve všech případech připojeny el. předměty, příp. svítidla, což u několika staveb vedlo k přerušení kolaudačního řízení.
4.3 Vyšetřování pracovních úrazů (zdroje a příčiny pracovních úrazů, přijatá opatření – rozčleněno na smrtelné a ostatní úrazy Ostatní úrazy Nahlášeno: 164 Šetřeno: 36 Zdroje Zdroj
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
Počet
22
4
17
68
25
2
13
1
3
7
2
Příčiny Příčina
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Počet
15
16
2
0
1
0
1
0
16
1
2
13
6
4
87
Smrtelné úrazy Nahlášeno: 28 Šetřeno: 19 Zdroje Zdroj
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
Počet
10
1
1
6
2
0
5
0
0
2
1
Příčiny
59
Příčina
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Počet
0
0
1
0
1
0
0
0
7
0
3
1
0
2
13
4.4 Vyšetřování havárií ve smyslu zákona č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů V roce 2005 nebyla šetřena žádná havárie ve smyslu výše uvedeného zákona.
Počet podání za rok 2005
z roku 2004
59
5
Z toho počet anonymních
S prodloužením lhůty
Na činnost systému
9
0
podání
15
4.5 Šetření stížností, oznámení a podnětů a) na úseku BOZP a bezpečnosti provozu technických zařízení Nehodnocené podání
Hodnocené podání oprávněné
18
částečně neoprávněné postoupené oprávněné
14
6
5
60
odložené, vrácené aj.
převedené do roku 2006
5
16
Počet podání 2. pololetí 2005
Z toho počet Z toho počet Na činnost ústních podání systému Předáno z anonymních podání ÚP
199
135
8
43
Nehodnocené podání
Hodnocené podání oprávněné
51
částečně neoprávněné postoupené oprávněné
16
0
23
odložené, vrácené aj.
převedené do roku 2006
99
132
13
b) na úseku pracovněprávních vztahů S účinností od 1.7.2005 se přijetím zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, kontrolní působnost na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci rozšířila o nové problematiky – dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy, platu a ostatních výdajů a dodržování kolektivních smluv a vnitřních předpisů zaměstnavatelů v částech, ve kterých jsou upraveny individuelní pracovněprávní nároky zaměstnanců. V souvislosti s tím musela být přijata řada opatření i v oblasti vyřizování podnětů, peticí a ostatních podání, protože především na úseku pracovněprávních vztahů se podání stala základním informačním zdrojem pro zaměření kontrolní činnosti. Charakteristika podání Počet podání a) na úseku BOZP a bezpečnosti provozu technických zařízení V roce 2005 bylo na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu technických zařízení, včetně vyhrazených technických zařízení, zaevidováno celkem 59 podání, z nichž 5 podání bylo postoupeno jinému věcně či místně příslušnému orgánu, 4 podání byla odložena bez dalšího šetření a 1 podání bylo vráceno. V porovnání s rokem 2004 61
došlo na tomto úseku k nárůstu o 34 % podání. V roce 2005 bylo dále řešeno celkem 5 podání evidovaných v závěru roku 2004. Struktura podání řešených na inspektorátu v roce 2005: ∗ stížností ……………………. 6 .......... (+ 2 stížnosti převedené z roku 2004) ∗ podnětů ……………………. 48 .......... (+ 3 podněty převedené z roku 2004) ∗ oznámení …………………... 5 Vývoj podání za roky 2001 až 2005 je následující: Porovnání za roky 2001 – 2005 2001 2002 2003 2004 2005 40
34
34
44
59
b) na úseku pracovněprávních vztahů Na tomto úseku bylo ve 2. pololetí 2005 na inspektorátu zaevidováno celkem 334 podnětů ke kontrole, z nichž 13 bylo postoupeno jinému věcně či místně příslušnému orgánu a 99 podnětů bylo odloženo nebo vráceno. Všechna podání přijatá v průběhu 2. pololetí 2005 byla na OIP zaevidována jako podněty ke kontrole. Z uvedeného celkového počtu podnětů ke kontrole bylo: * 135 podnětů předáno úřady práce v souvislosti s přesunem kontrolní působnosti, * 199 podnětů podaných občany a organizacemi přímo na OIP nebo postoupených na OIP jinými orgány a organizacemi z důvodu věcné či místní příslušnosti. Předmět podání a) na úseku BOZP a bezpečnosti provozu technických zařízení Na základě provedené analýzy předmětu podání lze konstatovat, že rovněž v roce 2005 se podání týkala širokého spektra problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž řada podání směřovala do několika oblastí BOZP. K výraznému nárůstu v předmětu podání došlo v hodnoceném období především v oblasti neplnění povinností zaměstnavatele při vzniku pracovního úrazu, při poskytování OOPP a při dodržování doby řízení motorového vozidla, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě podle zákona č. 475/2001 Sb. Oproti tomu pokles jsme zaznamenali v předmětech podání týkajících se nevyhovujícího stavu strojů a technických zařízení na pracovištích a školení zaměstnanců z předpisů BOZP. Jelikož problematika pracovní doby a doby odpočinku ve smyslu hlavy třetí zákoníku práce přešla od 1. 7. 2005 pod odbor inspekce pracovních vztahů, uvádíme v této části daný předmět podání pouze za 1. pololetí 2005.
62
Struktura předmětu podání v roce 2005:
přestávky na jídlo a oddech, rozvržení pracovní doby, práce přesčas, doba odpočinku (dle ZP) ................................. 11 (pouze 1. pololetí 2005)
doba řízení motorového vozidla, bezpečnostní přestávky a doba odpočinku (zákon č. 475/2001 Sb.) ............................ 7
pracovní úrazy ……………………………………………... 12
neprovádění školení z předpisů BOZP a neposkytování informací o rizicích vykonávané práce a pracoviště ..............
neplnění povinností zaměstnavatele v oblasti OOPP …….... 10
neplnění povinností při poskytování ochranných nápojů ......
1
nevyhovující stav technických zařízení, strojů, nářadí ..........
3
neprovádění kontroly strojů a technických zařízení ………..
3
nevedení předepsané dokumentace ke strojům a TZ .............
2
neplnění povinnosti v oblasti vyhrazených TZ .....................
1
nevyhovující pracovní prostředí …………………………....
8
nesplnění podmínek odborné způsobilosti ……………….....
3
neplnění podmínek zdravotní způsobilosti ............................
4
porušování zákazu kouření na pracovišti ...............................
1
kolektivní a osobní ochrana proti pádu z výšky ………...…..
1
porušování předpisů pro manipulaci s břemeny ….........….... 1
nezajištění poskytování první pomoci ...................................
1
rizikové faktory pracovních podmínek ..................................
2
nespecifikováno, porušování předpisů BOZP obecně ..........
2
5
Podání, jejichž šetření nespadala do věcné působnosti inspektorátu, se týkala zejména stavebního řízení, stavebních prací prováděných na RD svépomocí, životního prostředí a nakládání s odpady, instalace kamerového systému na pracovišti, revize hasících přístrojů, nedovoleného podnikání etc. b) na úseku pracovněprávních vztahů Rovněž na tomto úseku jsme ve 2. pololetí 2005 zaznamenali široký okruh problémů, přičemž řada podnětů v sobě zahrnovala dva a více předmětů podání. Převažující počet předmětu podání se týkal porušování předpisů o odměňování zaměstnanců, nevyplacení mzdy nebo odměny, neposkytnutí náhrad při pracovních cestách, neproplacení příplatku za práci 63
přesčas a za práci ve svátek. Struktura předmětu podání na úseku pracovněprávních vztahů za 2. pololetí 2005: • nevyplacení mzdy nebo odměny ............................................ 95 • příplatek za práci přesčas......................................................... 16 • neposkytnutí příplatku za práci přesčas .................................. 16 • neposkytnutí příplatku za práci ve svátek ...............................
6
• neposkytnutí náhrad při pracovní cestě .................................... 20 • neposkytnutí náhrady při překážkách na straně zaměstnavatele 10 • nevyplacení odstupného ..........................................................
9
• neposkytnutí náhrady za dovolenou ........................................
5
• osobní příplatky .......................................................................
2
• nedodržení minimálního mzdového tarifu ............................... 14 • platové zařazení - výše mzdy ................................................... 3 • neoprávněná srážka ze mzdy ................................................... 26 • nedodržení termínu splatnosti mzdy ........................................
8
• nevydání dokladu o mzdě ........................................................
8
• porušení povinností při skončení pracovního poměru ............. 32 • nevydání potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru 33 • doplatek mzdy za pracovní úraz ..............................................
2
• neuzavření pracovní smlouvy v písemné formě ......................
7
• nedodržení podmínek sjednaných v pracovní smlouvě ..........
5
• porušení povinností u dohod o pracích mimo pracovní poměr
8
• rozsah prací na dohody o pracích konaných mimo PP ..........
3
• náležitosti pracovních smluv a dohod ...................................
3
• přeřazení, převedení na jinou práci ......................................
1
• nedodržení limitů přesčasové práce .....................................
23
• pracovní doba a doba odpočinku .........................................
6
• přestávky na jídlo a oddech ..................................................
6
• nevedení evidence pracovní doby ........................................
7
• čerpání dovolené ...................................................................
6
• nerovnoměrné rozvržení pracovní doby ...............................
2
• neposkytnutí informací ve smyslu § 32 zákoníku práce .......
1
64
• nátlak na skončení pracovního poměru .................................
1
• uvedení chybných údajů v potvrzení o zaměstnání ..............
2
• nedodržování kolektivní smlouvy .........................................
1
• neplatnost vnitřních předpisů ................................................
1
• napadání ze strany nadřízených, diskriminace, šikana ..........
3
Výsledky šetření Oprávněnost podání a) na úseku BOZP a bezpečnosti provozu technických zařízení V roce 2005 bylo ukončeno šetření 33 podání evidovaných v tomto období a 5 podání zaevidovaných v předchozím roce 2004. Z nich bylo: ∗ oprávněných ……………………………… 18 ... z toho 1 z roku 2004 ∗ částečně oprávněných ……………………. 14 ... z toho 1 z roku 2004 ∗ neoprávněných …………………………… 6 ... z toho 3 z roku 2004 b) na úseku pracovněprávních vztahů K 31.12.2005 bylo ukončeno šetření 90 podnětů evidovaných na tomto úseku za 2. pololetí 2005. Z nich bylo: * oprávněných ………………………………… 51 * částečně oprávněných ……………………….. 16 * neoprávněných ………………………………. 23 Charakteristika zjištěných nedostatků a porušených předpisů a) na úseku BOZP a bezpečnosti provozu technických zařízení Při šetření podnětů a ostatních podání za rok 2005 bylo zjištěno, že zaměstnavatelé porušují předpisy k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení především v těchto oblastech: • nejsou dodržovány předpisy upravující pracovní dobu a dobu odpočinku, rozvržení pracovní doby, práci přesčas, přestávky v práci a evidenci pracovní doby (§ 83 až 95 zákoníku
65
práce); • nejsou dodržována ustanovení o době řízení motorového vozidla a o době bezpečnostních přestávek, řidičům není poskytován stanovený odpočinek mezi směnami a v týdnu (zákon č. 475/2001 Sb.); • stroje, technická zařízení a nářadí nejsou provozovány a používány v soulady s platnými právními předpisy (§ 134a zákoníku práce, nařízení vlády č. 378/2001 Sb.) – nejsou vybaveny ochranným zařízením, není prováděna pravidelná údržba a revize, není vedena předepsaná provozní dokumentace; • dodavatelé stavebních prací používají stroje a strojní zařízení, které neodpovídají platným bezpečnostním předpisům (vyhláška č. 324/1990 Sb.); • zaměstnavatelé neplní povinnosti stanovené pro prevenci rizik (§ 132a zákoníku práce), vzájemně se písemně neinformují o rizicích a nespolupracují při zajišťování BOZP (§ 132 odst. 4 zákoníku práce); • nejsou dodržovány povinnosti stanovené pro organizování práce a provádění pracovních postupů (§ 134e zákoníku práce); • pracoviště a pracovní prostředí neodpovídají příslušným předpisům k zajištění BOZP (§ 134 zákoníku práce) – vybavení a uspořádání pracoviště, průchodnost komunikací, značení regálů, stohování palet; • zaměstnanci nejsou proškolováni z bezpečnostních předpisů týkajících se práce, na kterou jsou zařazováni, nejsou seznamováni s riziky vykonávané práce a s opatřeními k prevenci těchto rizik, není vedena dokumentace o školeních a pokynech (§ 133 zákoníku práce); • zaměstnavatel porušuje své povinnosti stanovené pro poskytování OOPP (§ 133a zákoníku práce, nařízení vlády č. 495/2001 Sb.) – nemá zpracovaný seznam pro poskytování OOPP, zaměstnancům nejsou přidělovány OOPP s ohledem na charakter vykonávané práce nebo nejsou vůbec poskytovány; • neplnění povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s pracovními úrazy (§133c zákoníku práce, nařízení vlády č. 494/2001 Sb.); • zaměstnavatel nedodržuje právní předpisy upravující odbornou a zdravotní způsobilost zaměstnanců (vstupní a preventivní lékařské prohlídky, přezkušování řidičů z povolání); b) na úseku pracovněprávních vztahů Na úseku pracovněprávních vztahů bylo ve 2. pololetí 2005 při šetření podnětů zjištěno, že zaměstnavatelé porušují povinnosti především v těchto oblastech: • zaměstnancům nejsou do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru písemně poskytovány obligatorní informace ve smyslu ustanovení § 32 zákoníku práce; • zaměstnancům není vyplácena mzda za vykonanou práci nebo není vyplácena v plné výši, nejsou dodržovány termíny pro výplatu mzdy;
66
• zaměstnavatelé provádějí zaměstnancům srážky z mezd v rozporu s ustanovením § 121 zákoníku práce a § 12 zákona o mzdě; • zaměstnavatelé vkládají do pracovních smluv ujednání, nebo do svých vnitřních předpisů ustanovení, která jsou v rozporu s platnými právními předpisy (zejména různé sankce na mzdě za porušování pracovní kázně); • zaměstnavatelé neposkytují zaměstnancům při skončení pracovního poměru náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou; • zaměstnancům nejsou vydávána při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), zpravidla pod záminkou nevyrovnaných závazků vůči zaměstnavateli; • zaměstnavatelé mění podmínky sjednané v pracovních smlouvách bez uzavření písemné dohody se zaměstnancem o změně pracovní smlouvy; • zaměstnavatelé neposkytují zaměstnancům příplatky za práci přesčas, za práci ve svátek a za noční práci; • není vedena evidence pracovní doby; • nejsou poskytovány přestávky na jídlo a oddech nebo jsou poskytovány v menším rozsahu než stanoví § 89 zákoníku práce, neposkytnuté přestávky v práci nejsou propláceny jako práce přesčas; • zaměstnavatelé neposkytují zaměstnancům náhrady nákladů při pracovních cestách, výkon práce v jiném než sjednaném místě neposuzují jako pracovní cestu, • zaměstnavatelé překračují limity pro práci přesčas stanovené § 96 zákoníku práce a limity pro rozsah práce stanovené pro dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti (§ 236 a 237 zákoníku práce); • zaměstnavatelé nedodržují minimální mzdový tarif pro sjednaný druh práce; • zaměstnavatel písemně neoznamuje zaměstnancům změny v platovém výměru s uvedením důvodu této změny podle § 20a zákona č. 143/1992 Sb. (např. při odejmutí nebo snížení osobního ohodnocení). Návrhy potřebných technických a jiných opatření, vydaná rozhodnutí a využitá sankční oprávnění a) na úseku BOZP a bezpečnosti provozu technických zařízení V 1. pololetí 2005 bylo 19 podání šetřeno formou výkonu státního odborného dozoru podle zákona č. 174/1968 Sb. a ukončeno protokolem. Pokud nebylo zjištěno porušení předpisů nebo zjištěné nedostatky byly drobného charakteru, bylo šetření uzavřeno záznamem (zápisem) ve smyslu vyhlášky č. 150/1958 Ú. l. (celkem 9 podání). Závažné případy porušení předpisů k zajištění BOZP byly řešeny vydáním rozhodnutí dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 174/1968 Sb., v 1 případě bylo vydáno rozhodnutí podle § 6 odst. 2 písm. b) o udělení pokuty
67
ve výši 30.000,- Kč a dále bylo uloženo 12 blokových pokut v celkové výši 9.700,- Kč. Na závady drobnějšího charakteru, které nebyly zaměstnavateli odstraněny v průběhu šetření podání, byla inspektory navržena odpovídající organizační či technická opatření. U šetřených stížností, podnětů a oznámení byla inspektorátem v 1. pololetí 2005 provedena následující opatření : ∗ ∗ ∗ ∗ ∗
protokoly nebo záznamy ……………………………… rozhodnutí podle § 6 odst. 1 písm. b) …………………. rozhodnutí podle § 6 odst. 1 písm. c) ………………..... rozhodnutí podle § 6 odst. 2 písm. b) …………………. blokové pokuty …………………………………………
30 13 0 1 12
Ve 2. pololetí 2005 byla u 10 podnětů ukončena kontrola a o jejím výsledku byl pořízen protokol ve smyslu § 8 písm. h) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Ke zjištěným nedostatkům byla v 8 případech uložena opatření podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce a ve 2 případech bylo vyžádáno od zaměstnavatele podání písemné zprávy o přijatých opatřeních podle téhož ustanovení zákona IP. V 1 případě byla ve správním řízení uložena pokuta za správní delikt ve výši 30.000,- Kč. U šetřených podnětů na úseku BOZP a technických zařízení byla ve 2. pololetí 2005 přijata tato opatření: * * * * *
protokoly o kontrole ....................................................... uložená opatření dle § 7 odst. 1 písm. k) ........................ rozhodnutí o zákazu dle § 7 odst. 1 písm. j) ................... uložené pokuty za přestupky a správní delikty .............. uložené blokové pokuty .................................................
10 8 0 1 0
b) na úseku pracovněprávních vztahů V průběhu 2. pololetí 2005 bylo uzavřeno 90 podnětů kontrolou podle zákona IP a sepsáním protokolu o výsledku. Celkem v 63 případech byla zaměstnavatelům uložena podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona IP opatření k odstranění zjištěných nedostatků a ve 44 případech byla inspektory vyžádána písemná zpráva o přijatých opatřeních. Ve 2. pololetí 2005 byla na hodnoceném úseku přijata následující opatření: * * * *
protokoly o kontrole ....................................................... uložená opatření dle § 7 odst. 1 písm. k) ........................ rozhodnutí o zákazu dle § 7 odst. 1 písm. j) ................... uložené pokuty za přestupky a správní delikty ..............
68
90 63 0 0
* uložené blokové pokuty .................................................
0
Závěr Šetření podnětů a ostatních podání bylo v roce 2005 prováděno v souladu se zákonem č. 174/1968 Sb., zákonem č. 251/2005 Sb., zákonem č. 85/1990 Sb. a vyhláškou č. 150/1958 Ú. l. Jejich vyřizování se řídilo zásadami stanovenými příkazem předsedy ČÚBP č. 14/2000, ve znění 1. dodatku, který byl následně převzat do systému SÚIP, a příkazem vedoucího inspektora IBP č. 1/2005. Nad vyřizováním došlých podání prováděl v hodnoceném období dohled vedoucí inspektor, vedoucí odboru dozoru IBP, vedoucí odborů inspekcí OIP a kancelář vedoucího inspektora OIP. V roce 2005 se převážná část podání týkala organizací a podnikajících fyzických osob, u kterých není ustavena odborová organizace ani zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP, takže zaměstnanci nemají možnost bezprostřední a účinné ochrany před porušováním předpisů upravujících pracovní vztahy, pracovní podmínky a bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Především z obavy z případných sankcí od zaměstnavatele, jsou podání na inspektorát často zasílána s časovým odstupem i několika měsíců od vzniku závadového stavu, kdy již nelze objektivně posoudit předmět podání, protože inspektor musí vycházet ze stavu v době kontroly a z dokladů předložených zaměstnavatelem. Týká se to především problematiky pracovních úrazů, práce přesčas, práce ve svátek, práce v noci a doby odpočinku, kdy je podání spojeno ve většině případů se stížností na porušování právních předpisů o odměňování, náhradě mzdy a neplnění povinnosti zaměstnavatele při odškodnění pracovního úrazu. Celkem 135 podnětů ke kontrole bylo na inspektorát předáno z jednotlivých úřadů práce Ústeckého kraje a Libereckého kraje v souvislosti s přechodem kontrolní působnosti. Jednalo se o podněty, které se na úřadech práce nahromadily během 1. pololetí 2005 a v době jejich předání na inspektorát byla větší část těchto podnětů již neaktuální – zejména podněty z 1. čtvrtletí 2005, které se týkaly převážně událostí a stavů z roku 2004. Všechny podněty předané úřady práce se týkaly událostí a stavů před nabytím účinnosti zákona IP, na žádný z těchto podnětů nebyly úřady práce zahájeny kontroly ani správní řízení a nemohly být tudíž řešeny ve smyslu ustanovení § 46 zákona IP. Na základě provedeného vyhodnocení bylo ze 135 předaných podnětů vyčleněno 57 podnětů, u nichž byl předpoklad, že závadový stav trvá, resp. pokračuje i ve 2. pololetí 2005, a tyto podněty pak byly přiděleny inspektorům OIP k provedení kontrol u zaměstnavatelů. Z těchto 57 podnětů již bylo ukončeno 40 podnětů protokolem a u 17 zbývajících bude kontrola ukončena v roce 2006. Zbývajících 76 podnětů bylo bez dalšího šetření odloženo nebo vráceno zpět na úřady práce a 2 podněty ke kontrole byly postoupeny k vyřízení jinému orgánu. Kromě kontrolní činnosti na základě podnětů výše uvedených, t. j. jednak podnětů
69
předaných z úřadů práce při delimitaci a jednak podnětů podaných nebo předaných na OIP v průběhu 2. pololetí 2005, bylo další činností dokončení předaných kontrolních případů. Jednalo se celkem o 40 kontrol zahájených na úřadech práce přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dále jen ZIP), předaných podle § 46 ZIP v různém stupni rozpracovanosti na inspektorát a dokončených podle dosavadních právních předpisů (tj. podle zákona č 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) v působnosti inspektorátu. Dokončení rozpracovaných kontrol probíhalo v období od července do října 2005.
5. Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost 5.1. Pro vlastní zaměstnance IBP Školení IVBP 2005 Seminář Bezpečný podnik
4. – 6. 1.
1 pracovník
7. – 11. 2.
2 pracovníci
12. – 14. 3.
2pracovníci
21. – 25. 3.
2pracovníci
4. – 8. 4.
2pracovníci
12. – 14.
3 pracovníci
25. – 28. 4.
2pracovníci 2pracovníci
25. – 29. 4.
2pracovníci
ČÚBP I. zácvik. týden pro inspektory čekatele IBP Střední Čechy školení doprava ČÚBP Praha III. zácvik. týden pro inspektory čekatele IBP Středočechy IV. zácvik. týden pro inspektory čekatele IBP Středočechy seminář SOD Doprava IBP Středočechy seminář SOD Elektrická zařízení U Pramene – Deštné v O. h. V. zácvikový týden pro inspektory čekatele IBP - Středočechy 70
seminář SOD Stavebnictví
9. – 12. 5
3 pracovníci
23. – 27. 5.
2pracovníci
16. – 20. 5.
2pracovníci
27.6. – 1.7.
3 pracovníci
29. 8. – 31. 8.
3 pracovníci
19. – 23. 9.
2 pracovníci
Týn nad Vltavou seminář SOD prevence havárií a plyn. zaříz. Hrádek ve Slezsku VI. zácvik. týden pro inspektory čekatele IBP – Středočechy odborný seminář SOD Manipulace s materiálem Kamencovo jezero odborný seminář SOD Zemědělství, lesnictví hotel Černice u Č.Krumlova odborný seminář SOD Strojírenský a zprac. průmysl IMLAUF Vrchlabí odborný seminář SOD Zdvihací zařízení
1 pracovník 4. – 6. 10.
2pracovníci
24. 10. – 27. 10.
4 pracovníci
7. – 11. 11.
2pracovníci
21. – 25. 11.
2pracovníci
5. – 9. 12.
2pracovníci
Středočechy odborný seminář SOD Tlaková a plynová zařízení Liblín – Berounka I. zácvikový týden pro inspektory čekatele OIP Středočechy II. zácvikový týden pro inspektory čekatele OIP Středočechy III. zácvikový týden pro inspektory čekatele OIP Středočechy Školení inspektorů v oblasti prac.-právních vztahů
29. – 30.
Středočechy
16 pracovníků
71
Školení inspektorů v oblasti BOZP OIP Ústí n. L.
, 19. – 20. 12.
25 pracovníků
5.2 V rámci regionu popř.republiky Školení mimo IVBP 2005 Školení Metacube
6 pracovníků 17. 2.
ČÚBP školení elektrická zařízení
25. – 28. 4.
ČÚBP Praha školení informatiků
24. 3.
2 pracovníci
2. 6.
1 pracovník
1.11.,22.11.,6.12.,
1 pracovník
ČÚBP Konference k přístupu EU - technická harmonizace a normy školení VÚBP prevence závažných havárií
10.1.,24.1.,7.2., Instruktáž k HÚ ochrana zaměstn. před pády SÚIP
2 pracovníci 15. 12. 2005
5.3 Školení – lektoři2005 Školení Tlak 2004
14. 2.
Hoflana Machnín Dům techniky kurz reviz. techniků
22. 2.
72
elektro - Ústí n. L.
23. 2.
Asociace ZZ Chomutov
23. 2
Tlak 2005 CDMS – Krystal
1.-3. 3.
Praha LK BEPR Tanvald
3. 3.
Agentura ENS kurz revizních techniků
7. 3.
Ústí n. L. Chemoprojekt Praha seminář k zákonům
14. 4.
Dům techniky Ústí n. L. školení zdvih. zařízení Agentura ENS přednáška, zák. 251/05 RT elektro Bouřňák Asociace prac. tlak. zařízení seminář
8. 9. 13.10. 19.10.
8. 11.
Dům techniky ÚL
5.4 Publikační činnost Plnění úkolu č. 05.7.02 probíhalo se zpracovaným projektem propagace a osvěty a dále se schváleným plánem Osvěty a propagace na r. 2005. Publicita a popularizace v masmediích Byla navázána trvalá spolupráce s deníkem Mladá fronta Dnes, kde v příloze Severní Čechy jsou zveřejňovány statistické údaje úrazovosti, zevšeobecňována závažná a častá porušení bezpečnostních předpisů. Takovýmto článkům zpravidla předchází komentář k vybraným úrazům, jejichž vznik byl v deníku zveřejněn. Deník Právo – dva články na téma současného systému provádění kampaní v oblasti dopravy, zemědělství a stavebnictví. Deníky Bohemia – Ústecký deník, Liberecký deník – rozbory úrazovosti.
73
Týdeník Teplický kurýr – pokračování soutěže s tématikou znalost bezpečnostních předpisů. V odborném tisku BHP – zveřejněn článek zabývající se rozborem konkrétní nehodové události. Zpravodaj ČÚBP – články připravovány v souladu s redakčním plánem. Elektro – článek zaměřený na bezpečnost el. zařízení ve zdravotnictví. Televize Nova – Občanské judo – 2x vystoupení vedoucího inspektora v souvislosti se vznikem OIP a řešení situace zaměstnanců sklárny. Televize Prima – vystoupení vedoucího odboru dozoru na téma bezpečnosti plynových lahví. Vztah k veřejnosti V měsíci únoru proběhly „Poradenské dny IBP“ ve spolupráci s RoVS. Akce byla účastníky kladně hodnocena. Účast na této akci byla 126 posluchačů. Ve spolupráci s Domem techniky Kladno, pobočka Ústí n. L., proběhly semináře v oblasti tlakových a plynových zařízení. Prostřednictvím Technické univerzity Liberec byla uskutečněna přednáška pro studenty. O poradenství, které je na inspektorátu prováděno, je zpracována samostatná zpráva, která se zabývá jak číselným vyjádřením, tak účinností poradenství. V oblasti bezpečnosti dopravy byla navázána spolupráce s krajskými dopravními úřady Liberec a Ústí n. L. Spolupráce je zaměřena do oblasti vzájemné informovanosti a přípravy společných akcí. Oblast veletrhů a výstavnictví V rámci stavební výstavy „Můj dům, můj hrad“ pořádané na výstavišti v Litoměřicích proběhla učňovská soutěž, kde jedním z kritérií byla i oblast bezpečnosti práce. V hodnotitelské komisi byl inspektorát zastoupen. Oblast spolupráce s ostatními orgány Ve spolupráci s krajským ředitelstvím Policie ČR byl na 4 oblastních ředitelstvích uspořádán seminář o vzájemných možnostech, zejména při šetření nehodových událostí. S Krajským hasičským záchranným sborem Liberec a Ústí n. L. se uskutečnilo jednání v oblasti vzájemné spolupráce zejména ve vazbě na prověřování organizací, které plní program Bezpečný podnik. Spolupráce s OBÚ Most a Liberec v návaznosti se svazem pracovníků v hornictví. Přednášky pro agrární komoru Most.
74
6. Ochrana veřejnosti (Poznatky z inspekční činnosti zaměřené na bezpečnost veřejnosti z vyšetřování mimopracovních úrazů) Dozor, kde by bylo provedeno souběžně vyšetřování mimopracovních úrazů, nebyl v r.2005 prováděn. Probíhá neustálý kontakt s firmami, které provozují výtahy v obytných a veřejných budovách v návaznosti na vydání nových ČSN 27 4002, ČSN 27 4007 a ČSN EN 81-80. Na zdejší inspektorát byl podán telefonicky podnět na to, že v rámci prováděných výměn oken v panelovém domě nejsou dodržovány bezpečnostní předpisy. Inspektorátem byla provedena kontrola včetně sepsání protokolu.Bylo zjištěno, že dodavatelská organizace provedla v průběhu kontroly opatření k zajištění montážního prostoru pod místem práce. Státní správu na úseku prevence závažných havárií, tudíž mimo jiné inspekční činnosti zaměřené na bezpečnost veřejnosti, v objektech nebo zařízeních, v nichž je umístěna nebezpečná látka, vykonávají MŽP-ČR, MV-ČR, ČIŽP, okresní úřad, ČBÚ, orgány SOD nad bezpečností práce a technických zařízení, orgány vykonávající státní správu na úseku PO a orgány hygienické služby. Společnou (integrovanou nebo-li koordinovanou) inspekci podle zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, provedly tyto orgány státní správy v termínech projednaných a koordinovaných ČIŽP dle § 21 odst. 1 písm. a) zák. č. 353/1999 Sb. Inspektorát provedl kontrolu ve své působnosti podle zák. č. 174/1968 Sb. v platném znění společně s ČIŽP (který stanovil roční plán kontrol u konkrétních subjektů) a ostatními orgány státní správy ve smyslu § 22 zák.č. 353/1999 Sb. O výsledku provedené kontroly zpracoval inspektorát z protokolu o výkonu dozoru, písemnou informaci, kterou doručil v požadovaném termínu ČIŽP. Obsahové náležitosti písemné informace o výsledku kontroly jsou uvedeny v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 6/2000 Sb. Další poznatky z integrovaného dozoru jsou v části 3.1. Při dozoru ve stavebnictví bylo zjištěno porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce, zejména vyhl. č.324/1990 Sb., kdy bourací práce byly prováděny bez statického posouzení a bez vypracovaného technologického postupu, který by stanovil i opatření k zajištění bezpečnosti pracovníků, objektu a rovněž i pracoviště. Zajištění ochrany veřejného zájmu, např. zajištění výkopů, není vždy organizacemi prováděno. Při výkonu dozoru jsou stále zjišťovány nedostatky, kdy nejsou staveniště oplocována a nejsou označena bezpečnostními značkami. Tato inspekce je prováděna buď na podkladě podnětu nebo při vlastní dozorčí činnosti. Ve stavebnictví jde dále především o kontrolu ohrožených míst pod místem práce ve výšce. Nejčastější závadou jsou nechráněné vstupu obytných domů při práci na přilehlých lešeních.
75
Dalším kritickým místem jsou přechody přes výkopy provedené na veřejných prostranstvích. Přechody často nejsou nebo jsou labilní, chybí jim zábradlí apod. Tato oblast byla také zohledněna při prováděné kontrole v obchodech a v provozovnách služeb. Byly zejména řešeny nedostatky spočívající v nerovnosti a kluzkosti povrchu podlah, komunikací, schodišť přístupných veřejnosti a ve stavu el. zařízení – zjištěné závady mohou být zdrojem mimopracovních úrazů..
7. Spolupráce s orgány a organizacemi OIP spolupracuje i s orgány policie a úřadu vyšetřování, především při šetření pracovních úrazů, smrtelných a závažných. Zde je bohužel na různé úrovni začátek vyšetřování, především u obvodních oddělení, kde probíhá první ohledání a první kontakt s případem. Zde se mnohdy neprovedou základní kroky ve vyšetřování, které již nelze dodatečně provést. Několikrát byla vydána vyjádření pro Policii České republiky v případech, které jsme nešetřili. Tato naše vyjádření obsahovala stanoviska k materiálům, které nám byly z policie předloženy. Poměrně časté jsou i kontakty se zdravotními pojišťovnami. V řadě případů jsme reagovali na požadavky BOZP od Kooperativy a. s., ZP MVČR, České pojišťovny, Vojenské pojišťovna a dalších. Předmětem podání byly většinou výsledky našich šetření pracovních úrazů a popř. i zaslání informací z protokolů a pravomocných rozhodnutí, vydaných v rámci správního řízení. Všeobecně lze konstatovat, že spolupráce se stavebními úřady je dobrá a především ze strany pracovníků stavebních úřadů velmi vítaná a oceňovaná. V řadě případů je dodatečně vyžádán OIP, především tam, kde nebyla jeho účast na kolaudaci. Velmi rozsáhlá je spolupráce a kontakt s pracovníky stavebních úřadů, ale i investorů, především při povolování staveb a při kolaudacích ke zkušebnímu provozu nebo trvalému užívání. Praktikuje se plánování dalších kolaudací s tím, aby se OIP účastnil především v technické oblasti uvádění do provozu strojů, provozních prostor a zavádění technologických postupů či uplatňování posledních požadavků technických norem, vědy a techniky. Spolupráce s orgány odborů – svazovými inspektory – je velmi rozdílná. Poměrně často je z oboru kovo, energetiky, obchodu a stavby. Přínos je ovšem podle našeho názoru příliš jednostranný, a to pouze pro pracovníky odborů, např. výsledky šetření úrazů, stížnosti na jednání firem vůči odborářům, např. při výkonu dozoru BOZ podle zákoníku práce. Spolupráce s Úřady práce je prováděna formou účasti na poradním sboru, kde při jednáních je brán zřetel na stanovisko IBP. Vcelku tradiční je spolupráce s orgány Báňské správy OBÚ Most, Státní energetickou inspekcí SEI a ČOI.
76
Zpráva o činnosti OIP 7 za rok 2005
Prověrky organizací Prověrky organizací - úkoly ČÚBP Prověrky organizací - úkoly IBP
2001 2002 2003 2004 2005 275 584 468 471 729 480 319 830 655 80
Prověrky organizací
900
800
700
600
počet
500
400
300
200
100
0 2001
2002
2003
Prověrky organizací - úkoly ČÚBP
2004
2005
Prověrky organizací - úkoly IBP
Zpráva o činnosti OIP 7 za rok 2005
Šetřené úrazy - smrtelné Šetřené úrazy - těžké Šetřené úrazy - hromadné Šetřené úrazy - ostatní Šetřené provozní nehody (havárie) Šetřené poruchy TZ
2001 2002 2003 2004 2005 11 10 8 16 19 38 50 38 47 36 1 0 0 0 0 7 0 0 0 0 3 2 0 2 0 0 0 0 0 0
Šetřené úrazy, havárie a poruchy 50
45
40
35
počet
30
25
20
15
10
5
0 2001
2002
2003
Šetřené úrazy - smrtelné Šetřené úrazy - hromadné Šetřené provozní nehody (havárie)
2004
Šetřené úrazy - těžké Šetřené úrazy - ostatní Šetřené poruchy TZ
2005
Zpráva o činnosti OIP 7 za rok 2005
Stanoviska k dokumentaci staveb Kolaudace staveb
2001 2002 2003 2004 2005 690 633 614 668 707 469 399 397 426 381
Stanoviska k dokumentacím a kolaudace staveb
800
700
600
počet
500
400
300
200
100
0 2001
2002
2003
Stanoviska k dokumentaci staveb
2004
Kolaudace staveb
2005
Zpráva o činnosti OIP 7 za rok 2005
Vydaná rozhodnutí Závady bez vydaného rozhodnutí Odstranění závad Vyřazení strojů a zařízení z provozu Zákazů užívání výrobních a provozních prostorů Zákazů technologií Zákazů činností Zákazů práce přesčas (mimo mladistvých) Zákazů práce přesčas mladistvých Zákazů noční práce žen Zákazů noční práce mladistvých Zákazů práce žen při ruční manipulaci Zákazů práce mladistvých při ruční manipulaci Zákazů ostatních prací ženám a mladistvým
2001 2002 2003 2004 2005 2154 3889 5881 3725 634 3348 3133 779 5730 4056 5 6 3 1 3 3 1 3 0 1 0 0 3 0 1 4 0 18 4 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Vydaná rozhodnutí 10000
počet
1000
100
10
1 2001
2002
2003
2004
Závady bez vydaného rozhodnutí Odstranění závad Vyřazení strojů a zařízení z provozu Zákazů užívání výrobních a provozních prostorů Zákazů technologií Zákazů činností Zákazů práce přesčas (mimo mladistvých) Zákazů práce přesčas mladistvých Zákazů noční práce žen Zákazů noční práce mladistvých Zákazů práce žen při ruční manipulaci Zákazů práce mladistvých při ruční manipulaci Zákazů ostatních prací ženám a mladistvým
2005
Zpráva o činnosti OIP 7 za rok 2005
Počet pokut organizacím
2001
2002
2003
2004
Pokuty organizacím - celkem Pokuty organizacím - za úrazy, havárie, poruchy
33
23
27
25
2005 18
27
16
13
17
11
Počet pokut organizacím 35 30
počet
25 20 15 10 5 0 2001
2002
Pokuty organizacím - celkem
Počet ostatních pokut Pokuty jednotlivcům celkem Blokové pokuty celkem
2003
2004
2005
Pokuty organizacím - za úrazy, havárie, poruchy
2001
2002
2003
2004
1
1
1
2
1
26
35
48
52
22
Počet ostatních pokut 60 50
počet
40 30 20 10 0 2001
2002
2003
Pokuty jednotlivcům celkem
2004
Blokové pokuty celkem
2005
2005
Zpráva o činnosti OIP 7 za rok 2005
Výše pokut organizacím Pokuty organizacím - celkem Pokuty organizacím - za úrazy, havárie, poruchy
2001
2002
2003
2004
2005
1 523 000 Kč
1 125 000 Kč
740 000 Kč
1 060 000 Kč
585 000 Kč
1 353 000 Kč
720 000 Kč
415 000 Kč
220 000 Kč
215 000 Kč
Výše pokut organizacím 1 600 000 Kč 1 400 000 Kč 1 200 000 Kč 1 000 000 Kč 800 000 Kč 600 000 Kč 400 000 Kč 200 000 Kč 0 Kč 2001
2002
Pokuty organizacím - celkem
Výše ostatních pokut Pokuty jednotlivcům celkem Blokové pokuty celkem
2003
2004
2005
Pokuty organizacím - za úrazy, havárie, poruchy
2001
2004
2005
5 000 Kč
2002 1 000 Kč
2003 3 000 Kč
19 000 Kč
12 000 Kč
18 100 Kč
27 700 Kč
28 000 Kč
38 000 Kč
11 550 Kč
Výše ostatních pokut 40 000 Kč 35 000 Kč 30 000 Kč 25 000 Kč 20 000 Kč 15 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč 0 Kč 2001
2002
2003
Pokuty jednotlivcům celkem
2004
Blokové pokuty celkem
2005
Zpráva o činnosti OIP 7 za rok 2005
Činnost oddělení dozoru
7%
16%
3%
1%
6%
36% 5% 1%
8% 8%
5%
Příprava na dozorčí činnost Prověrky organizací - úkoly IBP Stanoviska k dokumentaci staveb Účast na jednání orgánů a organizací Uskutečněné konzultace Vyřizování stížností a podnětů
4%
Prověrky organizací - úkoly ČÚBP Šetřené úrazy, poruchy a havárie Kolaudace staveb Účast na školení Pracovní porady Ostatní činnosti
