Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu „Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název klíčové aktivity (šablony)
III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název DUMu
Totalitní režimy v Evropě
Číslo DUMu
Chv_III/2_06_05
Autor:
Mgr. Martin Chovanec
Předmět / ročník
Dějepis / 2. ročník
Tematický celek
Moderní dějiny
Téma
Totalitní režimy v Evropě
Druh učebního materiálu
prezentace
Klíčová slova
totalitní režim, fašismus, komunismus, nacismus, občanská válka ve Španělsku, appeasement, Osa Berlín – Řím – Tokio, pochod na Řím, industrializace SSSR, kolektivizace, Gulag, pětiletky, KSSS, NKVD, NSDAP,SA, SS, Gestapo, Noc dlouhých nožů, Křišťálová noc, arizace, interbrigády, falanga, B. Mussolini, J. V. Stalin, A. Hitler
Způsob použití výukového materiálu
Prezentace pro výklad tématu Totalitní režimy v Evropě.
Datum vytvoření DUMu
22. 9. 2012
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
TOTALITNÍ REŽIMY V EVROPĚ
totalitní režimy
•
po 1. světové válce v některých státech zklamání z výsledků války a versailleského míru (Itálie, Japonsko)
•
navíc hospodářský úpadek
(hyperinflace, reparace apod.)
a revoluční bouře pod vlivem
říjnové revoluce v Rusku
⇒ vznik vojenských diktatur a totalitních režimů
ve většině evropských zemí (ale např. i v Japonsku)
totalitní režim •
politický
režim
založený
na
úplném
ovládnutí
všech
sfér
společenského
i individuálního života
základní znaky – vláda pouze jedné strany (KSSS, NSDAP apod.) – neexistence tržního hospodářství – podřízenost justice ideologii – popírání demokracie a lidských a občanských práv a svobod – vůdčími osobnostmi autoritativní diktátoři – vůdci
(tituly duce, führer, generalissimus apod.),
v jejichž rukou byla veškerá moc
•
nejvýznamnější totalitní režimy v Evropě v Itálii, SSSR a Německu
Itálie •
po 1. světové válce oslabené hospodářství, ale hlavně zklamání z versailleského míru (na straně Dohody → vítěz, ale žádné zisky) → nárůst nespokojenosti, bouře dělníků a rolníků, požadavky italských komunistů na moc
•
z obavy před anarchií a revolucí italská inteligence, průmyslníci a majitelé půdy podporují radikální nacionalisty vedené Benitem Mussolinim
•
1919 Mussolini zakládá ozbrojené bojové svazy (fasci di combattimento) na potírání bouří → postupně vznik fašistické strany
•
1921 fašisté získávají zastoupení v parlamentu Obr. 1 – duce Benito Mussolini
Itálie
•
stále obavy většiny Italů z komunistického převratu → nárůst podpory fašistů
•
díky tomu nárůst sebevědomí Mussoliniho a snaha o větší moc → v říjnu 1922 pochod na Řím ⇒ Mussolini premiérem
•
následuje likvidace opozice, zrušení všech nefašistických politických stran a organizací, poté i zrušení parlamentu
•
1929 Lateránské dohody – poté, co fašisté získali podporu katolické církve, uznali Vatikán jako samostatný stát
Obr. 2 – pochod na Řím
Sovětský svaz •
během občanské války rozšíření moci bolševiků po celé zemi → v čele KS
•
do ledna 1924 v čele strany i státu Lenin, poté
„nástupnický boj“ –
Trockij X Josif Vissarionovič Džugašvili (Stalin) (vítěz) •
Obr. 4 – Stalin a Lenin v roce 1918
poté zahájeno budování komunismu
Obr. 3 – Stalin
industrializace SSSR •
snaha Stalina vytvořit ze SSSR velmoc → místo NEPu industrializace a znárodňování
•
od 1928 proto pětiletky
Pětiletky
měly
nerealistické
cíle
a
jejich
nedosažení bylo vhodnou záminkou k represím. Plán byl často plněn pouze na papíru, obchody zůstávaly
prázdné
a
bytů
byl
katastrofální
nedostatek.
Plánu podléhal dokonce i počet objevených "nepřátel státu". Tak např. Moskva měla v roce 1937 v plánu 35 000 zatčených a z toho 5 000 popravených. Tento plán byl splněn.
Obr. 5 – srp a kladivo – symbol komunismu
NKVD – viz. slovníček
industrializace SSSR
•
už během 1. pětiletky dvojnásobný nárůst výroby → do poloviny 30. let vznik mnoha nových závodů těžkého průmyslu a zbrojení, nových průmyslových oblastí těžebních dolů
(Sibiř),
výstavba elektráren a elektrifikace
(GOELRO),
železnic a
Obr. 6 – Bělomoř lomořskosko-baltský prů průplav
Bělomořsko-baltského průplavu Obr. 7 – stavba socialismu, Dně DněproGES
(Ural, Sibiř),
industrializace SSSR
•
úspěchy v průmyslu ale na úkor životního prostředí a nižší životní úrovně obyvatel (orientace
•
na těžký průmysl X zboží denní spotřeby nedostatkové a nekvalitní)
industrializace navíc umožněna díky otrocké práci vězňů v táborech gulagu
GULAG – sovětské pracovní (koncentrační) tábory (Glavnoje Upravlenije LAGerej – hlavní správa táborů)
Obr. 8 – prá práce v Gulagu
Obr. 9 – rozmí rozmístě stění táborů borů Gulag v SSSR
kolektivizace sovětského zemědělství •
koncem 20. let zahájena kolektivizace → vznik kolchozů (zeměd. družstva)
a sovchozů (státní statky)
•
rolníci nuceni odevzdávat svá pole, dobytek a stroje → nespokojenost a snížení
produkce
•
současně likvidace kulaků – záměrně stanoveny vysoké dodávky, při jejich nesplnění
vyhnanství na Sibiř (8 mil.) a propadnutí majetku kolchozům
kolektivizace sovětského zemědělství •
během tří let zoufalý nedostatek potravin X nutnost zásobovat města výkup a rekvírování potravin ⇒ opět hladomor
(+ export ze země)
(díky kolektivizaci cca. 10 mil. obětí)
→ nucený
a až do 1934
přídělový systém
⇒ díky industrializaci vybudován silný průmysl, SSSR nezávislý na importu → úspěch X kolektivizací produkce potravin nezvýšena, zcela zlikvidováno soukromé vlastnictví → neúspěch
Obr. 10
důsledky hladomoru
Obr. 11
politické procesy •
v prosinci 1934 (Stalinem zadaná) vražda Sergeje Kirova
•
zahájeny nejkrutější represe – politické procesy
•
během čtyř let na základě smyšlených obvinění odsouzeni
Obr. 12 – Sergej Kirov
všichni Stalinovi oponenti i spolupracovníci, ⅔ členů ÚV, ½ důstojníků Rudé armády, ředitelé závodů, diplomaté, inteligence – většinou popraveni •
další statisíce lidí skončily v gulagu (cca. 30 mil. obětí všech čistek)
⇒ díky politickým procesům snížení výkonnosti sovětského hospodářství a oslabení vojenského postavení
Obr. 13 – Nikolaj Jež Ježov – šéf šéf NKVD, v letech 1936 – 1938 organizá organizátor Velké Velké čistky
propaganda režimu Obr. 15
•
v oblasti kultury, umění, vědy a každodenního života naprostá podřízenost komunistické ideologii
(propaganda, Stalinův
kult osobnosti atd.)
Obr. 14
⇒ výsledkem byl Stalin jako geniální státník a hospodář vojevůdce)
(později i
zahraniční politika •
snaha prolomit hospodářskou blokádu
(neuznávána od říjnové revoluce)
(z doby občanské války)
a úsilí o uznání sovětské vlády
→ mírové smlouvy se sousedy v Evropě, obchodní styky s
V. Británií, Francií, Itálií a Německem, vojenská spolupráce s nacisty, vstup do SN
⇒ sovětská vláda uznána
X
díky politickým procesům sovětský režim v zahraničí zdiskreditován
Německo •
do poloviny 20. let tíživá hospodářská situace v důsledku versailleské smlouvy X do 1929 konsolidace
•
již počátkem 20. let NSDAP (nacisté), v čele s Adolfem Hitlerem (v listopadu 1923 pokus o puč), po volbách 1928 zisk 12 křesel v parlamentu (celkem 621)
•
1929 počátek světové hospodářské krize → 1930 v Německu 40 % míra nezaměstnanosti a snížení průmyslové výroby o 50 % ⇒ nespokojenost
vzestup NSDAP
Obr. 18 – znak NSDAP Obr. 17
Obr. 16 – Adolf Hitler
příčiny vzestupu obliby NSDAP •
slib anulovat podmínky z Versailles
•
slib odstranění nezaměstnanosti a krize
•
prosazování rasového boje
(Židé viníci porážky Německa ve válce a hospodářské krize → nutnost eliminace německého, ale i světového, Židovstva)
•
slib znárodnění velkých podniků (většina vlastněna Židy)
•
požadavek sjednocení všech Němců do jednoho státu (Rakousko, ČSL, Polsko atd.)
⇒ vzbuzení dojmu, že nacisté nastolí pořádek
Obr. 19 – nacistič nacističtí pohlavá pohlaváři (Hitler, Göring, ring, Goebbels, Goebbels, Hess) Hess)
vznik nacistické diktatury Obr. 20 – stranická stranická akce v Norimberku
•
1930 volby – NSDAP: 18 % → 107 křesel (balanční pozice)
•
poté výrazné posílení preferencí nacistů → 1932
nové volby – NSDAP: 37 % → 230 křesel
•
30.
1.
1933
Hitler jmenován říšským
kancléřem → nacisté parlamentní cestou získávají moc v Německu Třetí říše)
(leden 1933 – květen 1945 –
vznik nacistické diktatury
•
zanedlouho rozpuštěn parlament a zakázány komunistická a soc-dem strana ostatní kromě NSDAP)
•
→ likvidace opozice
zároveň nastolení diktatury a poté likvidace konkurentů → 30. 6. 1934 Obr. 22 – velitel SA, E. Röhm
Noc dlouhých nožů
Öbr. br. 21 – znak jednotek SA
(později všechny
vznik nacistické diktatury
•
oporou nacistů zejména Gestapo a SS
•
v srpnu 1934 umírá prezident Hindenburg → Hitler hlavou německého státu jako vůdce a říšský kancléř (führer)
⇒ veškerá moc v Německu
v rukou nacistů
Obr. 23 Obr. 24 – Hitler a Hindenburg, 23. 3. 1933
porušování Versailleského mírového systému •
po převzetí moci nacisty vytvořen systém řízeného hospodářství → odstraněna
nezaměstnanost a krize (stavby dálnic a jiné státní zakázky)
•
současně snaha vybudovat novou armádu → masivní zbrojení ⇒ první porušování VMS
•
1935 obnovena všeobecná branná povinnost
•
1936 obsazení demilitarizovaného pásma v Porýní
Obr. 25 – zlatý stranický odznak
porušování Versailleského mírového systému Obr. 27 – německé mecké anexe v letech 1938 – 1939
•
12. 3. 1938 anšlus Rakouska
•
29. 9. 1938 mnichovský diktát
•
15. 3. 1939 obsazení zbytku ČSL
Obr. 26 – vítání nacistů nacistů v Rakousku
porušování Versailleského mírového systému •
23. 8. 1939 sovětsko-německý (!) pakt o neútočení Pobaltí a Polsku (pakt Molotov – Ribbentrop)
•
(na 10 let) + tajný dodatek o rozdělení sfér vlivu v
→ spojenectví dosavadních úhlavních nepřátel
1. 9. 1939 napadení Polska X
•
pouze formální a nedůrazné protesty západních mocností → politika appeasementu Obr. 28 – polská polská karikatura paktu MolotovMolotov-Ribbentrop
Obr. 29 – Daladier a Chamberlain v Mnichově Mnichově – symbol appeasementu
protižidovská opatření •
typickým rysem nacismu vyvyšování německého národa a rasismus, resp. antisemitismus
•
v září 1935 vyhlášeny norimberské zákony
Obr.30
protižidovská opatření •
díky těmto zákonům Židé - vyloučeni z veřejného a kulturního života - zbaveni lidských a občanských práv - zbaveni možnosti studovat - nemohli uzavírat smíšená manželství
Obr. 32 – cestovní cestovní pas německých Židů idů
- nesměli se sexuálně stýkat s árijci
Obr. 31 – označ označení ení židovské idovského obchodu v Berlí Berlíně
( → hanobení rasy)
Obr. 30
protižidovská opatření
•
postupně arizace → ztráta živobytí ⇒ strádání
•
vrcholem prvního protižidovského tažení Křišťálová noc (v noci z 9. na 10. 11. 1938)
•
systematické řešení židovské otázky následně realizováno během 2. světové války → holocaust Obr. 34 – synagoga v Berlí Berlíně 10. 11. 1938
Obr. 33 – židovský obchod 10. 11. 1938
Španělsko •
1931 pád monarchie → vznik republiky
•
díky hospodářské krizi vzestup fašistického hnutí falanga (fašisté, nacionalisté, roajalisté)
•
1936 volby – u moci protifašistická lidová fronta (socialisté, republikáni, komunisté)
•
vláda provedla sociální reformy X falanga spolu s vedením armády požaduje moc → 18. 7. 1936 protivládní povstání (v čele Francisco Franco) ⇒ počátek občanské války
Obr. 35 – Francisco Franco s Adolfem Hitlerem v roce 1940
Španělsko
•
puč nepodařen, ale fašisté získávají podporu z Německa a Itálie X pomoc republikánům pouze z řad dobrovolníků – interbrigády
•
pomoc západních velmocí neposkytnuta → „podpora mezinárodního fašismu“
•
od 1937 trvalá ofenzíva povstalců
(poprvé použity bombardéry pro útoky na civilní objekty, zkoušena nová taktika války → německý „nácvik“ války)
•
v březnu 1939 pád Madridu a republikánské vlády → v čele fašisté, vůdcem generál Franco (až do 1975 !!!)
Obr. 36 – vlajka interbrigá interbrigád
Obr. 37 – německé mecké bombardé bombardéry
•
díky
podpoře
španělských
fašistů
sblížení
Německa
a
Itálie
→
vznik
mocenského bloku Osa Berlín – Řím
•
koncem 1936 Německo uzavřelo spojenectví s Japonskem
Osa Berlín – Řím – Tokio
(později připojení Itálie)
→
další evropské státy •
díky světové hospodářské krizi italský fašismus, německý nacismus a prvky sovětského komunismu vzorem pro mnoho evropských vlád a hnutí → odklon od demokracie a nástup diktatur a autoritativních režimů ve většině zemí (Polsko, Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko, Rumunsko, Portugalsko, Rakousko, pobaltské státy)
X
ČSL jedinou demokracií ve střední, východní a JV Evropě
•
totalitní režimy vážně narušovaly mezinárodní situaci
•
nacisté a fašisté porušovali VMS
•
státy Osy vystoupily ze Společnosti národů
•
neexistovaly sankce za porušování VMS
rozpínavost Osy (hlavně Německa) X appeasement
2. světová válka
shrnutí •
totalitní režim – politický režim založený na úplném ovládnutí všech sfér společenského i individuálního života
•
základní znaky - vláda pouze jedné strany, neexistence tržního hospodářství, podřízenost justice ideologii, popírání demokracie a práv a svobod, vůdčí osobnosti mají veškerou moc
•
vzestup díky zklamání z výsledků 1. světové války a VMS
Itálie - fasci di combattimento (Benito Mussolini), 1922 pochod na Řím SSSR - během občanské války rozšíření moci bolševiků po celé zemi - J. V. Stalin – industrializace a znárodňování (pětiletky), kolektivizace zemědělství - gulag, kolchoz, sovchoz, kulaci, politické procesy Německo - NSDAP (Adolf Hitler), 1932 vítězství ve volbách - likvidace opozice a konkurence (Noc dlouhých nožů), opora o Gestapo a SS - porušování VMS (všeobecná branná povinnost, obsazení Porýní, anšlus Rakouska...) - díky antisemitismu protižidovská opatření (norimberské zákony, křišťálová noc, arizace) další státy - Španělsko – falanga (Francisco Franco), 1936 – 1939 občanská válka, vítězem fašisté - totalitní režimy ve většině evropských zemí X ČSL •
vznik mocenského bloku Osa Berlín – Řím – Tokio
•
appeasement - politika ústupků a usmiřování X rozpínavost Osy → 2. světová válka
Zdroje: obr. 1 obr. 2 obr. 3 obr. 4 obr. 5 obr. 6 obr. 7 obr. 8 obr. 9 obr. 10 obr. 11 obr. 12 obr. 13 obr. 14
[cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Benito_mussolini28.jpg [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:March_on_rome_1.png [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Stalin_lg_zlx1.jpg [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Vladimir_Lenin_and_Joseph_Stalin,_1919.jpg [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hammer_and_sickle.svg [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:White_Sea_Canal_map.png [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:DneproGES.jpg [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Canal_Mer_Blanche.jpg [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Gulag_Location_Map.png [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:GolodomorKharkiv.jpg [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Famine_Saratov_1922.jpg [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sergei_Kirov.jpg [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nikolai_Jezhov.jpg [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Poster15.jpg
Zdroje: obr. 15 obr. 16 obr. 17 obr. 18
[cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Poster14.jpg [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_183-S33882,_Adolf_Hitler_retouched.jpg [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Standarte_Adolf_Hitlers.svg [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Parteiadler_der_Nationalsozialistische_Deutsche_Arbeiterpartei_(1933%E2%80%931945).png
obr. 19
[cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=File:WWII,_Europe,_Germany,_%22Nazi_Hierarchy,_Hit ler,_Goering,_Goebbels,_Hess%22,_The_Desperate_Years_p143_-_NARA_-_196509.tif&page=1
obr. 20 obr. 21 obr. 22 obr. 23 obr. 24
[cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Hitler_1928.jpg [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:SA-Logo.svg [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bundesarchiv_Bild_102-15282A,_Ernst_R%C3%B6hm.jpg [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_Schutzstaffel.svg [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bundesarchiv_Bild_183-S38324,_Tag_von_Potsdam,_Adolf_Hitler,_Paul_v._Hindenburg.jpg
obr. 25 obr. 26
[cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:ParteiabzeichenGold.jpeg [cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bundesarchiv_Bild_146-1985-083-10,_Anschluss_%C3%96sterreich,_Wien.jpg
Zdroje: obr. 27
[cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Deutschesreich1939.png
obr. 28
[cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Mucha_8_Wrzesien_1939_Warszawa.jpg
obr. 29
[cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bundesarchiv_Bild_183-2005-0502500,_M%C3%BCnchener_Abkommen,_Chamberlain_und_Daladier_nach_Unterzeichnung.jpg
obr. 30
[cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Judenstern_JMW.jpg
obr. 31
[cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Jewish_shops_in_Nazi_Germany.jpg
obr. 32
[cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:German_Jewish_Passport.jpg
obr. 33
[cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:The_day_after_Kristallnacht.jpg
obr. 34
[cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:1938_Interior_of_Berlin_synagogue_after_Kristallnacht.jpg
obr. 35
[cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_183-R98690,_Hitler_und_Franco.jpg?uselang=ru
obr. 36
[cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_the_International_Brigades.svg
Zdroje: obr. 37
[cit. 2012-09-22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Savoia-Marchetti_SM.81.jpg
ČORNEJ, P. a kol. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha : SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, 2002. ISBN 80-7235-194-X HÁJEK, M., RYŠÁNKOVÁ, J. a kol. Svět a Československo ve 20. století. 1. vyd. Praha : Horizont, 1990
