2017? PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D

Co přinese aktuální novela školského zákona v oblasti inkluzivního vzdělávání pro školní rok 2016/2017? PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D. Brno, 2. 6. 2016

Seminaria s.r.o., Radlická 2000/3, Praha 5, tel: 257 095 220, fax: 257 095 221, [email protected], www.seminaria.cz

Motivace účastníků a cíl semináře V září 2016 vstoupí v platnost legislativní změny v oblasti vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, které se dotknou téměř všech mateřských, základních i středních škol. 70 % dětí se zdravotním postižením se v současné době vzdělává v běžných MŠ a ZŠ Cíl semináře - účastníci se orientují v legislativních změnách a jejich dopadu do praxe jejich školy - účastníci vědí, kde naleznou metodické materiály a další důležité informace, které jim pomohou zajistit poskytování podpůrných opatření v jejich školách a školských zařízeních 2

Osnova přednášky

• Výklad novely školského zákona v oblasti vzdělávání dětí a žáků se SVP • Výklad vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných • Představení metodických materiálů připravených k podpoře implementace nové právní úpravy

3

Novela školského zákona - východiska • Stávající kategorizace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) uvedená ve školském zákoně (ŠZ) vychází z horizontálního členění na žáky se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním. Toto dělení má však výrazné limity. • V celé řadě případů nelze jednoznačně určit, do které kategorie žáka zařadit nebo zařazení neodpovídá potřebám dítěte. • Nová definice žáků se SVP vychází z vertikálního členění podle míry podpory a stanovení konkrétních podpůrných opatření, která žák potřebuje ve vzdělávání.

Novela školského zákona - východiska • Financování podpory vzdělávání žáků se SVP je v současné době nesystémové a nepředvídatelné. • Všechny školy mají dle aktuálního znění školského zákona povinnost vytvářet „nezbytné podmínky“ pro vzdělávání všech žáků se SVP. • Příplatek k normativu na žáky se zdravotním postižením je stanovován podle druhu postižení nikoliv reálné míry podpory, kterou žák potřebuje při vzdělávání (velké mezikrajové rozdíly). • Na žáky se sociální a zdravotním znevýhodněním školy nedostávají žádný příplatek k normativu. Existují pouze dotační a rozvojové programy, které se zaměřují na vybrané oblasti podpory, prostředky v nich nejsou nárokové. • Nově jsou zavedena nároková podpůrná opatření pro všechny žáky se SVP. • Podpůrná opatření budou mít stanovenou jednotnou normovanou finanční náročnost.

Novela školského zákona - § 16 • Nová definice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami • Dítětem, žákem a studentem se SVP je osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření.

Novela školského zákona - § 16 • Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta (žáci). • Žáci se SVP mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením.

Podpůrná opatření spočívají v a) poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení, b) úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče a včetně prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání až o dva roky, c) úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání, d) použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, Braillova písma a podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů, e) úpravě očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovými vzdělávacími programy a akreditovanými vzdělávacími programy, f) vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, g) využití asistenta pedagoga, h) poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených, nebo i) zařazení dítěte, žáka nebo studenta do školy nebo třídy, oddělení nebo studijní skupiny podle odstavce 7. využití dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo možnosti působení osob poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpisů

Novela školského zákona - § 16 • Podpůrná opatření se člení do pěti stupňů podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti. Podpůrná opatření různých druhů nebo stupňů je možné kombinovat. • Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení. Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení.

Novela školského zákona - § 16

• Škola nebo školské zařízení může místo doporučeného podpůrného opatření přijmout po projednání s příslušným školským poradenským zařízením a s předchozím písemným informovaným souhlasem zletilého žáka nebo zákonného zástupce jiné podpůrné opatření stejného stupně, pokud to neodporuje zájmu žáka.

Novela školského zákona - § 16 • Podmínkou poskytování podpůrného opatření druhého až pátého stupně školou nebo školským zařízením je písemný informovaný souhlas zákonného zástupce (zletilého žáka). • Podpůrné opatření druhého až pátého stupně přestane škola nebo školské zařízení po projednání se zákonným zástupcem (zletilým žákem), pokud z doporučení školského poradenského zařízení vyplývá, že podpůrné opatření již není nezbytné.

Novela školského zákona - § 16 • Podpůrná opatření při vzdělávání žáka, který nemůže vnímat řeč sluchem, se volí tak, aby bylo zajištěno vzdělávání v komunikačním systému neslyšících a hluchoslepých osob, který odpovídá potřebám žáka. • Žákům ZŠ, SŠ a VOŠ vzdělávaným v českém znakovém jazyce se souběžně poskytuje vzdělávání také v psaném českém jazyce, přičemž znalost českého jazyka si tito žáci osvojují metodami používanými při výuce českého jazyka jako cizího jazyka.

Novela školského zákona - § 16 • Využívá-li škola nebo školské zařízení tlumočníka českého znakového jazyka, zajistí, aby jeho činnost vykonávala osoba, která prokáže znalost českého znakového jazyka na úrovni rodilého mluvčího a tlumočnické dovednosti na úrovni umožňující plnohodnotné vzdělávání neslyšícího žáka. • Podpůrná opatření při vzdělávání žáka, který při komunikaci využívá prostředků alternativní nebo augmentativní komunikace, se volí tak, aby bylo zajištěno vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá jeho potřebám.

Novela školského zákona - § 16 • Pro žáky s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem lze zřizovat školy, třídy, oddělení a studijní skupiny („školy, třídy, skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 zákona“). • Zařadit do takové třídy, studijní skupiny nebo oddělení nebo přijmout do takové školy lze pouze žáka s daným druhem postižení, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb žáka nebo k průběhu dosavadního poskytování podpůrných opatření by poskytování podpůrných opatření v „běžném“ vzdělávacím prostředí nepostačovalo. • Podmínkou pro zařazení je písemná žádost zákonného zástupce (zletilého žáka) a doporučení školského poradenského zařízení.

Novela školského zákona - § 16a • Školské poradenské zařízení poskytne poradenskou pomoc zákonnému zástupci (zletilému žákovi) na základě jeho žádosti nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci (OSPOD, soud). • Pokud to vyžaduje zájem žáka, doporučí škola nebo školské zařízení jeho zákonnému zástupci, aby vyhledal pomoc školského poradenského zařízení. Škola nebo školské zařízení spolupracuje před přiznáním podpůrného opatření žákovi se školským poradenským zařízením, se zřizovatelem, lékařem a orgánem sociálně-právní ochrany dětí.

Novela školského zákona - § 16a • Školské poradenské zařízení poskytuje zprávu a doporučení z poskytování poradenské pomoci žadateli (zákonný zástupce, zletilý žák, OSPOD); škole nebo školskému zařízení, ve kterém se žák vzdělává, ŠPZ poskytuje doporučení. • V doporučení budou uvedeny závěry vyšetření a podpůrná opatření prvního až pátého stupně, která odpovídají zjištěným speciálním vzdělávacím potřebám a možnostem žáka (včetně možných kombinací a variant podpůrných opatření a způsobu a pravidel jejich použití při vzdělávání).

16

Novela školského zákona - § 16a

• Pokud má zákonný zástupce (zletilý žák) pochybnosti o tom, že škola nebo školské zařízení postupuje v souladu s doporučením školského poradenského zařízení, může řediteli školy nebo školského zařízení navrhnout, aby s ním případ projednal za účasti pověřeného zaměstnance příslušného školského poradenského zařízení, a ředitel je povinen jednání bez zbytečného odkladu svolat.

Novela školského zákona - § 16b • Dítě, žák, student nebo zákonný zástupce může do 30 dnů ode dne, kdy obdržel zprávu nebo doporučení školského poradenského zařízení, požádat revizní pracoviště zřízené a pověřené MŠMT o jejich revizi. • O revizi doporučení může požádat také škola a školské zařízení do 30 dnů ode dne, kdy doporučení obdržely, a Česká školní inspekce.

Novela školského zákona - § 28 • V matrice školy a školského zařízení je třeba uvádět údaje o znevýhodnění žáka uvedeném v § 16 odst. 9, údaje o podpůrných opatřeních poskytovaných žákovi školou v souladu s § 16, a o závěrech vyšetření uvedených v doporučení školského poradenského zařízení.

Vyhláška 27/2016 Sb.

• Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami od 1. 9. 2016 nahrazuje vyhlášku č. 73/2005 Sb., ve znění vyhlášek 116/2011 Sb. a 103/2014 Sb. • V současné době je novelizována vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§ 2)

• Podpůrná opatření prvního stupně představují minimální úpravu metod, organizace a hodnocení vzdělávání a jsou poskytována žákovi, u kterého se projevuje potřeba úprav ve vzdělávání nebo školských službách a zapojení v kolektivu. • Podpůrná opatření prvního stupně nemají normovanou finanční náročnost.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§2)

Pokud by k naplnění vzdělávacích potřeb žáka nepostačovalo poskytování podpůrných opatření prvního stupně, doporučí škola nebo školské zařízení (škola) žákovi využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení za účelem posouzení jeho speciálních vzdělávacích potřeb.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§2) • Podpůrná opatření druhého až pátého stupně se poskytují na základě doporučení školského poradenského zařízení a s informovaným souhlasem zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka. • Podpůrná opatření se poskytují samostatně nebo v kombinacích různých druhů a stupňů v souladu se zjištěnými speciálními vzdělávacími potřebami žáka. Konkrétní druh podpůrného opatření lze poskytovat pouze v jednom stupni.

Vyhláška 27/2016 Sb. IVP (§3) • Individuální vzdělávací plán žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Individuální vzdělávací plán zpracovává škola, vyžadují-li to speciální vzdělávací potřeby žáka. Individuální vzdělávací plán se zpracovává na základě doporučení školského poradenského zařízení a žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka.

Vyhláška 27/2016 Sb. IVP (§3) • Individuální vzdělávací plán je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka, přičemž vychází ze školního vzdělávacího programu a je součástí dokumentace žáka ve školní matrice. • Individuální vzdělávací plán obsahuje údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření poskytovaných v kombinaci s tímto plánem, identifikační údaje žáka a údaje o pedagogických pracovnících podílejících se na vzdělávání žáka.

Vyhláška 27/2016 IVP (§3) • V individuálním vzdělávacím plánu jsou dále uvedeny zejména informace o a) úpravách obsahu vzdělávání žáka, b) časovém a obsahovém rozvržení vzdělávání, c) úpravách metod a forem výuky a hodnocení žáka, d) případné úpravě výstupů ze vzdělávání žáka.

Vyhláška 27/2016 Sb. IVP (§3) • Individuální vzdělávací plán dále obsahuje jméno pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým škola spolupracuje při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáka. • Vzor individuálního vzdělávacího plánu je uveden v příloze vyhlášky č. 2.

Vyhláška 27/2016 Sb. IVP (§3) • Individuální vzdělávací plán je zpracován bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy škola obdržela doporučení a žádost zákonného zástupce nebo zletilého žáka. • Individuální vzdělávací plán může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeb žáka.

Vyhláška 27/2016 Sb. IVP (§3) • Zpracování a provádění individuálního vzdělávacího plánu zajišťuje ředitel školy. • Individuální vzdělávací plán se zpracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka.

Vyhláška 27/2016 Sb. IVP (§4) •

•

Škola seznámí s individuálním vzdělávacím plánem všechny vyučující žáka a současně žáka a zákonného zástupce žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem. Poskytování vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu lze pouze na základě písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce (zletilého žáka).

Vyhláška 27/2016 Sb. IVP (§4) • Školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou sleduje a nejméně jednou ročně vyhodnocuje naplňování individuálního vzdělávacího plánu a poskytuje žákovi, zákonnému zástupci žáka a škole poradenskou podporu. • V případě nedodržování opatření uvedených v individuálním vzdělávacím plánu informuje o této skutečnosti ředitele školy.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§5) Asistent pedagoga Asistent pedagoga poskytuje podporu jinému pedagogickému pracovníkovi při vzdělávání žáka či žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v rozsahu podpůrného opatření nebo podle § 18 odst. 1 (asistent ve třídě s vyšším počtem žáků se SVP). • Asistent pedagoga pomáhá jinému pedagogickému pracovníkovi při organizaci a realizaci vzdělávání, podporuje samostatnost a aktivní zapojení žáka do všech činností uskutečňovaných ve škole v rámci vzdělávání, včetně poskytování školských služeb.

•

Vyhláška 27/2016 Sb. (§5) Asistent pedagoga

Asistent pedagoga pracuje podle potřeby se žákem nebo s ostatními žáky třídy, oddělení nebo studijní skupiny podle pokynů jiného pedagogického pracovníka a ve spolupráci s ním.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§5) Asistent pedagoga Hlavními činnostmi asistenta pedagoga jsou a) pomoc při výchovné a vzdělávací činnosti a pomoc při komunikaci se žáky, zákonnými zástupci žáků a s komunitou, ze které žák pochází, b) pomoc žákům v adaptaci na školní prostředí, c) pomoc žákům při výuce a při přípravě na výuku; žák je přitom veden k nejvyšší možné míře samostatnosti, d) nezbytná pomoc žákům při sebeobsluze a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných školou mimo místo, kde škola v souladu se zápisem do školského rejstříku uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby, e) další činnosti uvedené v Katalogu prací.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§5) Asistent pedagoga Asistent pedagoga může poskytovat podporu při vzdělávání žákovi nebo více žákům současně, nejvýše však 4 žákům ve třídě, oddělení nebo studijní skupině, a to s ohledem na povahu speciálních vzdělávacích potřeb těchto žáků; v případě škol, tříd, oddělení nebo studijních skupin zřízených podle § 16 odst. 9 zákona nebo asistenta pedagoga podle § 18 odst. 1, může být počet žáků připadajících na asistenta pedagoga vyšší.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§6) • Pro žáka, u něhož je potřebné při vzdělávání užívat jiný komunikační systém než mluvenou řeč, zajišťuje škola vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá jeho potřebám, přednostně v tom, jehož užívání žák preferuje. • Žákům, kteří jsou vzděláváni v českém znakovém jazyce, poskytuje škola souběžně vzdělávání v psaném českém jazyce; při jeho výuce se používají metody používané při výuce českého jazyka jako jazyka cizího. • Výstupy z naukových předmětů jsou u žáků, kteří jsou vzděláváni v českém znakovém jazyce, stanovovány v českém znakovém jazyce a v psané češtině.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§7) • Tlumočník českého znakového jazyka • Upřednostňuje-li žák při komunikaci český znakový jazyk a je-li vzděláván ve škole, třídě či studijní skupině, kde český znakový jazyk není komunikačním systémem všech účastníků vzdělávacího procesu, poskytuje mu škola vzdělávání s využitím tlumočníka českého znakového jazyka.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§7) • Tlumočník provádí přesný překlad obsahu sdělení mezi účastníky komunikace formou, která je jasná a srozumitelná všem zúčastněným, a v komunikačním systému, který si žák zvolil. • Tlumočník je využíván po celou dobu poskytování vzdělávání, je-li to v zájmu naplnění vzdělávacích potřeb žáka. • Využívá-li žák více způsobů komunikace, stanoví školské poradenské zařízení rozsah působení tlumočníka při poskytování vzdělávání s ohledem na naplnění vzdělávacích potřeb žáka a komunikační systém, který žák upřednostňuje.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§7) • Činnosti tlumočníka může souběžně využívat více žáků, je-li to možné a vhodné. • Činnost tlumočníka je využívána při vzdělávání a při akcích pořádaných školou mimo místo, kde škola v souladu se zápisem do školského rejstříku uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§8) • Přepisovatel pro neslyšící Upřednostňuje-li žák při komunikaci mluvený český jazyk s oporou v psaném textu a je-li vzděláván ve škole, třídě či studijní skupině, kde mluvený český jazyk s oporou v psaném textu není komunikačním systémem všech účastníků vzdělávacího procesu, poskytuje mu škola vzdělávání s využitím přepisovatele pro neslyšící. • Přepisovatel v rámci vzdělávání převádí mluvenou řeč do písemné podoby v reálném čase. • Činnosti přepisovatele může souběžně využívat více žáků, je-li to možné a vhodné.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§9) • Působení dalších osob poskytujících podporu Působení dalších osob, které žákovi se SVP po dobu jeho pobytu ve škole poskytují podporu podle jiných právních předpisů, zejména osobního asistenta, se umožní na základě vyjádření školského poradenského zařízení.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§10) • Postup školy při poskytování podpůrných opatření prvního stupně • Před zahájením poskytování podpůrných opatření prvního stupně zpracuje škola plán pedagogické podpory žáka. • Plán pedagogické podpory zahrnuje zejména popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb žáka, podpůrná opatření prvního stupně, stanovení cílů podpory a způsobu vyhodnocování naplňování plánu.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§10) • Plán pedagogické podpory škola průběžně aktualizuje v souladu s vývojem speciálních vzdělávacích potřeb žáka. • Vzor plánu pedagogické podpory je uveden v příloze č. 3 vyhlášky.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§10) • Poskytování podpůrných opatření prvního stupně škola průběžně vyhodnocuje. Nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření poskytovaných na základě plánu pedagogické podpory škola vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů. • Pokud jsou PO neúčinná, doporučí škola zákonnému zástupci (zletilému žákovi) využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení. Do doby zahájení poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně na základě doporučení školského poradenského zařízení poskytuje škola podpůrná opatření prvního stupně na základě plánu pedagogické podpory.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§10) • S plánem pedagogické podpory seznámí škola žáka, zákonného zástupce žáka, všechny vyučující žáka a další pedagogické pracovníky podílející se na provádění tohoto plánu. Plán obsahuje podpis osob, které s ním byly seznámeny. • Zákonný zástupce v případě PlPP neuděluje informovaný souhlas.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§11) • Postup před přiznáním podpůrných opatření druhého až pátého stupně Ředitel školy určí ve škole pedagogického pracovníka, který bude odpovídat za spolupráci se školským poradenským zařízením v souvislosti s doporučením podpůrných opatření žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§11) • Pro účely poskytování poradenské pomoci školským poradenským zařízením zajistí škola bezodkladné předání plánu pedagogické podpory školskému poradenskému zařízení, pokud se žák podle něho vzdělával. • Poradenskou pomoc školského poradenského zařízení může využít žák nebo jeho zákonný zástupce také na základě svého uvážení nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci podle jiného právního předpisu.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§11) • Školské poradenské zařízení při posuzování speciálních vzdělávacích potřeb žáka vychází z: a) charakteru obtíží žáka, které mají dopad na jeho vzdělávání, b) speciálně-pedagogické, případně psychologické, diagnostiky za účelem posouzení speciálních vzdělávacích potřeb žáka, c) informací o dosavadním průběhu vzdělávání žáka ve škole, zejména údajů uvedených ve školní matrice, d) plánu pedagogické podpory, e) údajů o dosavadní spolupráci žáka se školským poradenským zařízením, f) informací poskytnutých žákem nebo zákonným zástupcem žáka, g) podmínek školy, ve které se žák vzdělává nebo se bude vzdělávat, h) posouzení zdravotního stavu poskytovatelem zdravotních služeb nebo posouzení podstatných skutečností ke stanovení podpůrných opatření jiným odborníkem, je-li to třeba.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§11) • Školské poradenské zařízení při posuzování speciálních vzdělávacích potřeb žáka přihlíží k jeho aktuálnímu zdravotnímu stavu. • V případě podpůrného opatření spočívajícího v používání kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek školské poradenské zařízení doporučí přednostně ty pomůcky, kterými již škola disponuje, pokud tím bude naplněn účel podpůrného opatření.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§12) Pro doporučení konkrétních podpůrných opatření školské poradenské zařízení zjišťuje také možnost využití personálních a materiálních podmínek školy vytvořených v souvislosti s poskytováním podpůrných opatření jiným žákům školy. • Při tomto zjišťování škola poskytuje školskému poradenskému zařízení součinnost. • K doložení stanovených podkladů může školské poradenské zařízení vyzvat školu, zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka.

•

Vyhláška 27/2016 Sb. (§12) • Školské poradenské zařízení projedná před vydáním doporučení návrh doporučených podpůrných opatření se školou, zákonným zástupcem nebo zletilým žákem, a povedeli to k naplňování vzdělávacích potřeb žáka, přihlédne k jejich vyjádření. • Se školským zařízením projedná školské poradenské zařízení návrh podpůrných opatření v oblasti školských služeb. • Neposkytuje-li zákonný zástupce žáka součinnost směřující k přiznání podpůrných opatření, které jsou v nejlepším zájmu žáka, postupuje škola a školské poradenské zařízení podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§13) • Zpráva a doporučení za účelem stanovení podpůrných opatření Při vydání zprávy a doporučení je zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka informován o jejich obsahu a poučen o možnosti podat žádost o revizi podle § 16b zákona. Zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka potvrzuje svým podpisem, že zpráva včetně doporučení s ním byla projednána, že porozuměl jejímu obsahu a zvoleným podpůrným opatřením; o těchto skutečnostech musí být poučen.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§13) • Zpráva a doporučení se vydávají do 30 dnů ode dne ukončení posuzování speciálních vzdělávacích potřeb žáka, nejpozději však do 3 měsíců ode dne přijetí žádosti o poskytnutí poradenské pomoci školským poradenským zařízením • Tato lhůta se prodlužuje o dobu nezbytnou k obstarání dalších posudků (např. lékařských) nezbytných ke stanovení podpůrných opatření.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§14) Zpráva vydaná pro účely doporučení podpůrných opatření pro vzdělávání žáka se SVP obsahuje: a) identifikační údaje žáka a školského poradenského zařízení, b) datum přijetí žádosti o poskytnutí poradenské pomoci, c) důvod poskytování poradenské pomoci, d) anamnestické údaje žáka, e) popis obtíží, f) průběh dosavadní poradenské péče, g) informace o podkladech, z nichž školské poradenské zařízení ve svých závěrech vychází,

Vyhláška 27/2016 Sb. (§14) h) shrnutí průběhu a výsledků vyšetření, i) popis speciálních vzdělávacích potřeb žáka, j) skutečnosti podstatné pro doporučení podpůrných opatření, k) poučení o možnosti podat žádost o revizi zprávy podle § 16b zákona, l) identifikační údaje pracovníka školského poradenského zařízení, který je odpovědný za provedení vyšetření a zpracování zprávy, a m) datum vyhotovení zprávy. • Vzor zprávy je stanoven v příloze č. 4 vyhlášky.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§15) • Doporučení ke stanovení PO podpůrných opatření pro vzdělávání žáka se SVP. Školské poradenské zařízení vychází při vydání doporučení zejména ze závěrů vyšetření uvedených ve zprávě a případného posouzení podstatných skutečností ke stanovení podpůrných opatření jiným odborníkem. • Výsledky vyšetření a posouzení jiným odborníkem zpravidla nesmí být v den podání žádosti o poskytnutí poradenské pomoci starší než 3 měsíce.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§15) Doporučení vydané za účelem stanovení podpůrných opatření pro vzdělávání žáka se SVP obsahuje: a) identifikační údaje žáka, školy a školského poradenského zařízení, b) datum přijetí žádosti o poskytnutí poradenské pomoci, c) shrnutí závěrů vyšetření, d) popis speciálních vzdělávacích potřeb žáka, e) údaje o případném znevýhodnění žáka uvedeném v § 16 odst. 9 zákona, f) doporučené podpůrné opatření a jeho stupeň, včetně případných kombinací a variant podpůrných opatření,

Vyhláška 27/2016 Sb. (§15) g) návrh postupu při poskytování podpůrných opatření, h) poučení o možnosti podat žádost o revizi doporučení podle § 16b zákona, i) identifikační údaje pracovníka školského poradenského zařízení, který poradenskou službu poskytl, a j) datum vyhotovení doporučení. • Vzor doporučení je uveden v příloze č. 5 vyhlášky.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§15) • Školské poradenské zařízení v doporučení stanoví dobu, po kterou je poskytování podpůrného opatření nezbytné; tato doba zpravidla nepřesáhne 2 roky. • Před skončením doby poskytování podpůrného opatření školské poradenské zařízení vyrozumí zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka o potřebě nového posouzení speciálních vzdělávacích potřeb.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§16) • Postup při poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně Podpůrná opatření škola poskytuje bezodkladně po obdržení doporučení školského poradenského zařízení a udělení písemného informovaného souhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§16) Informovaný souhlas s poskytováním PO obsahuje: a) výslovné vyjádření souhlasu s poskytováním podpůrných opatření, b) informace o důsledcích, které vyplývají z poskytování podpůrného opatření, zejména o změnách ve vzdělávání v souvislosti s poskytováním podpůrného opatření, c) informace o organizačních změnách, které v souvislosti s poskytováním podpůrných opatření mohou nastat, a d) Podpis zákonného zástupce (zletilého žáka) stvrzující, že informacím uvedeným v písmenech b) a c) porozuměl.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§16) Není-li možné ze závažných důvodů zabezpečit bezodkladné poskytování doporučeného podpůrného opatření, poskytuje škola po projednání se školským poradenským zařízením a na základě informovaného souhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka po dobu nezbytně nutnou jiné obdobné podpůrné opatření stejného stupně. Není-li doporučené podpůrné opatření poskytnuto do 4 měsíců ode dne vydání doporučení, škola projedná tuto skutečnost se školským poradenským zařízením.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§16) • Škola ve spolupráci se školským poradenským zařízením, žákem a zákonným zástupcem žáka průběžně vyhodnocuje poskytování podpůrného opatření. • Školské poradenské zařízení vyhodnotí poskytování podpůrných opatření ve lhůtě jím stanovené, nejdéle však do 1 roku od vydání doporučení. • V případě vyhodnocení individuálního vzdělávacího plánu se uplatní § 4 odst. 2 (vyhodnocení jednou ročně).

Vyhláška 27/2016 Sb. (§16) • Shledá-li škola, že podpůrná opatření nejsou dostačující nebo nevedou k naplňování vzdělávacích možností a potřeb žáka, bezodkladně doporučí zákonnému zástupci (zletilému žákovi) využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení. • Obdobně škola postupuje i v případě, shledá-li, že poskytovaná podpůrná opatření již nejsou potřebná.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§16) • Shledá-li školské poradenské zařízení, že podpůrná opatření nejsou dostačující nebo nevedou k naplňování vzdělávacích možností a potřeb žáka, vydá doporučení stanovující jiná podpůrná opatření případně stejná podpůrná opatření vyššího stupně. • I zde platí povinnost zajištění informovaného souhlasu zákonného zástupce s poskytováním PO.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§17) • Organizace vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními Ve třídě, oddělení nebo studijní skupině se může vzdělávat zpravidla nejvýše 5 žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními druhého až pátého stupně, a to s přihlédnutím ke skladbě těchto podpůrných opatření a povaze speciálních vzdělávacích potřeb žáků.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§17) • Počet žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními druhého až pátého stupně však nesmí přesáhnout jednu třetinu žáků ve třídě, oddělení nebo studijní skupině. • Ve třídách, odděleních a studijních skupinách mohou vykonávat pedagogickou činnost souběžně nejvýše 4 pedagogičtí pracovníci.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§17) Omezení počtu žáků s PO 2. až 5. stupně se neuplatní u školy, které v jeho plnění brání plnění povinnosti přednostního přijetí žáka podle § 34 odst. 4 nebo § 36 odst. 7 zákona, a dále u střední školy, konzervatoře nebo vyšší odborné školy. Ve třídě, oddělení nebo ve studijní skupině, která není zřízena podle § 16 odst. 9 zákona, se mohou s přihlédnutím k rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáků vzdělávat nejvýše 4 žáci uvedení v § 16 odst. 9 zákona. Omezení se neuplatní u školy, které v jeho plnění brání plnění povinnosti přednostního přijetí žáka podle § 34 odst. 4 nebo § 36 odst. 7 zákona, a dále u střední školy, konzervatoře nebo vyšší odborné školy.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§18) • Podpora organizace vzdělávání Pokud je ve třídě, oddělení nebo studijní skupině počet žáků s přiznaným podpůrným opatřením druhého až pátého stupně vyšší než 5, lze pro jejich vzdělávání využít asistenta pedagoga nad rámec poskytovaných podpůrných opatření; omezení počtu žáků připadajících na asistenta pedagoga se neuplatní. Do počtu žáků podle předchozího bodu se nezapočítávají ti žáci se SVP, kterým je poskytováno podpůrné opatření spočívající ve využití asistenta pedagoga.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§19) • Pravidla vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 zákona Vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 zákona se přednostně uskutečňuje ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině, která není zřízena podle § 16 odst. 9 zákona.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§19) Shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb žáka nebo k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by podpůrná opatření ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině, která není zřízena podle § 16 odst. 9 zákona, nepostačovala k naplňování vzdělávacích možností žáka a k uplatnění jeho práva na vzdělávání, doporučí školské poradenské zařízení zařazení žáka do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 zákona.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§19) • Školy, třídy, oddělení a studijní skupiny jsou zřizovány podle druhu znevýhodnění uvedeného v § 16 odst. 9 zákona; v odůvodněných případech se v nich mohou vzdělávat i žáci s jiným znevýhodněním uvedeným v § 16 odst. 9 zákona, přičemž jejich počet nesmí přesáhnout jednu čtvrtinu nejvyššího počtu žáků vzdělávajících se ve třídě, oddělení nebo studijní skupině.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§19) • Ve třídě mateřské nebo střední školy, oddělení konzervatoře nebo studijní skupině vyšší odborné školy se mohou žáci s různými znevýhodněními uvedenými v § 16 odst. 9 zákona vzdělávat bez omezení. • Ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona pro žáky s mentálním postižením se nevzdělávají žáci bez mentálního postižení.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§20) • Zařazování žáků do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 zákona Žáka lze vzdělávat ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona pouze na základě žádosti zákonného zástupce (zletilého žáka) a doporučení školského poradenského zařízení, je-li to v souladu se zájmem žáka.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§20)

• Doporučení k zařazení do školy, třídy, oddělení nebo skupiny uvedené v § 16 odst. 9 zákona je platné po dobu v něm stanovenou, zpravidla nejvýše po dobu 2 let; v případě doporučení zařazení žáka do školy pro žáky s mentálním postižením nejdéle po dobu 1 roku, nejedná-li se o žáka se středně těžkým nebo těžkým mentálním postižením.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§20) • Doporučení k zařazení obsahuje také odůvodnění, ze kterého jsou zřejmé důvody pro doporučení vzdělávání ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona a naplnění podmínek stanovených v § 16 odst. 9 zákona.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§21) • Při podání žádosti ke vzdělávání ve škole, třídě, oddělení, skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona, nejpozději však do 7 dnů ode dne, kdy zákonný zástupce (zletilý žák) projeví zájem o tento způsob vzdělávání, je škola povinna informovat zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka o: a) organizaci vzdělávání, rozdílech ve srovnání se stávajícím vzděláváním a souvisejících organizačních změnách, b) struktuře školního vzdělávacího programu a skladbě předmětů včetně předmětů speciálně pedagogické péče, c) možnostech školy zabezpečit poskytování podpůrných opatření doporučených pro vzdělávání žáka, d) dopadech vzdělávání ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona na možnosti rozvoje vzdělávacího potenciálu žáka a e) možnostech dalšího vzdělávání a profesního uplatnění.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§22) • Převedení žáka do vzdělávacího programu základní školy speciální Na doporučení školského poradenského zařízení k převedení žáka do vzdělávacího programu základní školy speciální se použije stejný postup jako v případě doporučení stanovující podpůrná opatření. Toto doporučení je platné po dobu v něm stanovenou, nejdéle však po dobu 2 let.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§22) • Je-li žákovi doporučeno vzdělávání podle vzdělávacího programu základní školy speciální, informuje školské poradenské zařízení zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka o rozdílech ve vzdělávacích programech a očekávaných výstupech vzdělávání a jejich dopadech na možnosti dalšího vzdělávání a profesního uplatnění.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§22) • Před získáním písemného souhlasu podle § 49 odst. 2 školského zákona k převedení do vzdělávání podle upraveného vzdělávacího programu je škola povinna informovat zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka o: a) rozdílech ve vzdělávacích programech a očekávaných výsledcích vzdělávání a b) dopadech převedení na možnosti dalšího vzdělávání a profesní uplatnění žáka.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§22) • Informovaný souhlas zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka s převedením žáka do vzdělávacího programu základní školy speciální obsahuje písemné vyhotovení poučení s informacemi uvedenými v odstavci 3 (o rozdílech ve vzdělávacích programech a očekávaných dopadech) a podpis zákonného zástupce žáka stvrzující, že uvedeným informacím porozuměl. • Informovaný souhlas je udělován škole.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§23) • Přezkoumání podmínek Školské poradenské zařízení vyhodnocuje, zda vzdělávání ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona nebo vzdělávání podle vzdělávacího programu základní školy speciální odpovídá speciálním vzdělávacím potřebám žáka. Vyhodnocení se provádí nejpozději do 1 roku po zařazení nebo převedení žáka; další vyhodnocení se provádí zpravidla nejpozději do 2 let od předešlého vyhodnocení.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§23) • Dojde-li k významné změně speciálních vzdělávacích potřeb žáka, přezkoumá školské poradenské zařízení jeho vzdělávání ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona nebo vzdělávání podle vzdělávacího programu základní školy speciální a případně doporučí úpravu vzdělávání žáka, zejména zařazení žáka do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny, která není zřízena podle § 16 odst. 9 zákona, nebo převedení žáka do jiného vzdělávacího programu.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§23) Při zařazení žáka do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny, která není zřízena podle § 16 odst. 9 zákona, zařadí ředitel školy žáka do ročníku, který odpovídá dosaženým znalostem a dovednostem žáka, s přihlédnutím k jeho věku.

Vyhláška 27/2016 Sb. (§25) • Počty žáků ve třídách zřízených podle § 16 odst. 9 zákona Třída, oddělení a studijní skupina zřízená podle § 16 odst. 9 zákona má nejméně 6 a nejvíce 14 žáků s přihlédnutím k věku a speciálním vzdělávacím potřebám žáků. Pokud z doporučení školského poradenského zařízení vyplývá, že by počet žáků podle věty první nepostačoval k naplňování jejich vzdělávacích možností a k uplatnění jejich práva na vzdělávání, má třída, oddělení a studijní skupina nejméně 4 a nejvíce 6 žáků. Škola zřízená podle § 16 odst. 9 má nejméně 10 žáků

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochrana dětí Oznamovací povinnost

• Školám a školským poradenským zařízením a dalším jmenovitě uvedeným subjektům je uložena povinnost oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podezření z poškozování zájmu dítěte bezprostředně po zjištění skutečností, které nasvědčují tomu, že se jedná o dítě, jemuž je třeba poskytnout sociálně právní ochranu (zákon č. 359/1999 Sb., § 10, odst. 4). • Odpovědnost: ředitel školy/školského zařízení.

Oznamovací povinnost a zákon o ochraně osobních údajů

• V případě úkonů, které spadají do oblasti sociálně-právní ochrany dítěte, se informace o dítěti předávají bez souhlasu subjektu údajů (zákonných zástupců, zletilého žáka) na základě ustanovení § 5, odst. 2 písm. a) a na základě § 9 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů. Pracovník školy či školského zařízení tedy není v tomto případě vázán k ochraně osobních údajů.

Popis podpůrných opatření v příloze vyhlášky • Vyhláška omezuje výčet podpůrných opatření, které je možné doporučit pro vzdělávání ve školách zřízených podle § 16 odst. 9 zákona: - poradenská pomoc školy a školského poradenského zařízení, - úprava podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání, - použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, Braillova písma a podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů, - vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, - využití asistenta pedagoga - úprava očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovými vzdělávacími programy a akreditovanými vzdělávacími programy, - využití dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo možnosti působení osob poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení

Popis podpůrných opatření v příloze vyhlášky • Popis stupňů PO je uveden v příloze č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných • Část A - výčet a účel PO ve stupních 1 až 5 (s výjimkou PO „poskytování vzdělávání a školských služeb v prostorách stavebně a technicky upravených“) • Část B – výčet kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a učebních pomůcek, softwarového vybavení a IT vybavení pro jednotlivé skupiny žáků se SVP ve stupních 2 až 5 • Část C – popisy kódů stanovujících rozsah hodin poskytování podpůrného opatření spočívajícího v podpoře pedagogickým pracovníkem (pedagogická intervence, speciálněpedagogická intervence, podpora asistenta pedagoga aj.)

Členění podpůrných opatření v rámci stupňů 1 až 5 • Metody výuky • Organizace výuky - ve škole - ve školském zařízení • Úprava obsahu a výstupů vzdělávání • Individuální vzdělávací plán • Personální podpora - ve škole - ve školském zařízení • Hodnocení • Intervence - ve škole - ve školském zařízení • Úprava podmínek přijímání ke vzdělávání • Úprava podmínek ukončování vzdělávání (maturitní zkouškou, závěrečnou zkouškou, absolutoriem) • Prodloužení délky vzdělávání • Pomůcky pro jednotlivé stupně a skupiny žáků se SVP jsou uvedeny samostatně v části B

Podpůrná opatření 1. stupně • Podpůrná opatření prvního stupně slouží ke kompenzaci mírných obtíží ve vzdělávání žáka (např. pomalejší tempo práce, drobné obtíže v koncentraci pozornosti atd.), u nichž je možné prostřednictvím mírných úprav v režimu školní výuky a domácí přípravy dosáhnout zlepšení; zahrnují také podporu žáků s akcelerovaným vývojem školních dovedností. • Mohou být dočasná nebo dlouhodobá • PO 1. stupně navrhují pedagogičtí pracovníci školy (např. učitel ve spolupráci s výchovným poradcem) • Podmínkou jejich poskytování je zpracování plánu pedagogické podpory • Jsou bez normované finanční náročnosti

Podpůrná opatření 1. stupně - příklady Metody výuky - Respektování osobního tempa, častější zpětná vazba - Stanovování odlišných časových limitů pro činnosti - Metody podporující preferované styly učení žáků - Multisenzorický přístup - Podpora motivace - Metody aktivního učení apod. Úprava obsahu a výstupů vzdělávání - Obohacování učiva - Výstupy vzdělávání se neupravují

Organizace výuky - Pravidelné střídání činností v průběhu výuky - Změna zasedacího pořádku nebo uspořádání třídy - Skupinová a kooperativní výuka - Nabídka volnočasových aktivit a mimoškolních aktivit (stáže, exkurze) Hodnocení - Využívání různých forem hodnocení - Aplikace metod formativního hodnocení - Podpora sebehodnocení

Podpůrná opatření 1. stupně - příklady • Intervence školy - Přímá podpora – poskytování individualizované podpory učitelem - Plán pedagogické podpory – pokud není přímá podpora účinná – formalizace poskytování PO 1. stupně plánem pedagogické podpory (spolupráce na tvorbě: učitel + rodič + poradenský pracovník školy), formulář viz příloha vyhlášky č. 3. - Metodická podpora učitelů ze strany poradenských pracovníků školy

Podpůrná opatření 2. stupně • SVP žáka (dítěte) jsou spojeny s aktuálním zdravotním stavem žáka, opožděným vývojem, odlišným kulturním prostředím nebo jinými životními podmínkami žáka, problémy v adaptaci na školu a přípravou na školní práci, nadáním, specifickými poruchami učení a chování, mírným oslabením sluchových nebo zrakových funkcí, oslabením dorozumívacích schopností, mírnější řečovou vadou, poruchami autistického spektra s mírnými obtížemi, nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka a dalšími specifiky. • SVP jsou mírnější a lze obvykle kompenzovat využitím pomůcek, zařazením předmětu speciálněpedagogické péče a úpravami v pedagogické práci.

Podpůrná opatření 2. stupně - příklady Metody výuky - Zaměřují se na překonávání obtíží žáka, posilování oslabených schopností a dovedností - Zaměřují se na rozvoj vnímání, paměti, myšlení, pozornosti apod. Úprava obsahu a výstupů vzdělávání - Obohacování učiva - Úprava obsahu vzdělávání v dílčích oblastech - U žáků s OMJ výuka jazyka jako jazyka cizího: MŠ – 4 x 15 min/týden (max. 80 h) ZŠ, SŠ – 3 hodiny/týden (max. 120 h) - Bez úpravy očekávaných výstupů Prodloužení délky vzdělávání - Rozložení 1. ročníku do dvou let - Prodloužení vzdělávání na SS a VOŠ o 1 rok

Organizace výuky - Dle doporučení v posudku Hodnocení - Nastavení kritérií umožňující dosahování osobního pokroku (dílčí dosažitelné cíle a kritéria jejich splnění apod.) - Jasná a srozumitelná formulace kritérií hodnocení - Sumativní hodnocení respektuje SVP žáka Intervence - Pedagogická intervence ( 1 h/týden) se žákem nebo se třídou (š, šz) - Předmět speciálněpedagogické péče (1 h/týden) - Metodická podpora ŠPZ (2 h/měsíc) 6 měsíců u žáků s odlišnými kulturními podmínkami, PAS, psychickým onemocněním, poruchami chování

Podpůrná opatření 3. stupně • SVP žáka (dítěte) jsou spojeny nejčastěji spojeny se závažnými specifickými poruchami učení, odlišným kulturním prostředím a jinými životními podmínkami žáka, poruchami chování, těžkou poruchou dorozumívacích schopností, řečovými vadami těžšího stupně, poruchami autistického spektra, lehkým mentálním postižením, zrakovým a sluchovým postižením (slabozrakost, nedoslýchavost), tělesným postižením, neznalostí vyučovacího jazyka a dalšími obtížemi, které mají významný dopad na kvalitu a průběh vzdělávání žáka, případně je ovlivněn mimořádným intelektovým nadáním.

Podpůrná opatření 3. stupně - příklady Úprava obsahu a výstupů vzdělávání - Obohacování učiva - Modifikace obsahu vzdělávání v dílčích oblastech - Úpravy očekávaných výstupů vzdělávání pouze u žáků s LMP - Pro žáky s OMJ výuka češtiny jako cizího jazyka v rozsahu : a) v MŠ: 4 x 15 min./týden, nejvýše však 110 h) b) v ZŠ, SŠ: 3h/týden, (max. 200 h). Personální podpora - Asistent pedagoga (sdílený) – 0,25 až 1 úvazek na žáka (norm. fin. jen na max. 0,75) - AP v družině (0,25 úvazku na žáka) - Další pedagogický pracovník – AP (0,5) ve třídě s vyšším počtem dětí s potřebou PO - Škol. speciální pedagog nebo psycholog (od 0,5)

Organizace výuky - Dle doporučení v posudku Intervence - Předmět speciálněpedagogické péče (až 3 h/týden) - Pedagogická intervence (až 3 h/týden) z toho 1 h na práci se třídou (š) - Pedagogická intervence 1 h/týden (šz) - Metodická podpora ŠPZ (3 h/měsíc) 6 měsíců u žáků s odlišnými kulturními podmínkami, PAS, psychickým onemocněním, poruchami chování

Podpůrná opatření 4. stupně • Podpůrná opatření 4. stupně jsou určena zejména pro žáky se závažnými poruchami chování, se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, s těžkým zrakovým nebo sluchovým postižením, se závažnými vadami řeči, s poruchami autistického spektra a se závažným tělesným postižením. Také mimořádně nadané žáky, kteří vyžadují výraznou individualizaci vzdělávání nad rámec příslušného stupně vzdělání, dosahují mimořádných výsledků a vyžadují i úpravy ve formách vzdělávání.

Podpůrná opatření 4. stupně - příklady Metody výuky - Výuka v jazycích, způsobech a prostředcích komunikace, které jsou pro žáka nejvhodnější a žákem preferované (znak. jaz., AAK apod.). Úpravy obsahu a výstupů vzdělávání - Vzdělávání podle upraveného vzdělávacího programu Personální podpora - Asistent pedagoga –1 úvazek na žáka (včetně šz) - Tlumočník českého znak. Jazyka (až 40 h/týden – včetně šz) - Přepisovatel pro neslyšící (až 40 h/týden . Včetně šz) - Další pedagogický pracovník – (0,5 úvazku) - Škol. speciální pedagog nebo psycholog (od 0,5) - Nepedagogický pracovník (umožnění pobytu ve škole

Prodloužení délky vzdělávání - SŠ, VOŠ až o 2 roky - Prodloužení docházky do základní školy s upraveným vzdělávacím programem na 10 let Intervence - Předmět speciálněpedagogické péče (až 3 h/týden) - Pedagogická intervence (až 2 h/týden) (š) - Pedagogická intervence 1 h/týden (šz) - Metodická podpora ŠPZ (3 h/měsíc) 6 měsíců u žáků s odlišnými kulturními podmínkami, PAS, psychickým onemocněním, poruchami chování

Podpůrná opatření 5. stupně • PO jsou určena žákům s nejtěžšími stupni zdravotních postižení, zpravidla souběžným postižením více vadami, vyžadujících nejvyšší úroveň podpory. • Další pedagogický pracovník po celou dobu výuky • Předmět sppg péče – 3 až 4 hodiny týdně

Příklad pomůcek včetně normovaní finanční náročnosti – 2. st. ZP I. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zrakového postižení

Normovaná finanční náročnost

I.II.1.1

Sklopná deska s protiskluzovou fólií

2 000 Kč

I.II.1.2

Programy a aplikace pro pleoptiku (v mateřské škole)

2 000 Kč

I.II.1.3

Vhodné osvětlení pracovního místa

2 000 Kč

Mechanické zvětšovací zařízení - lupa

2 000 Kč

1.II.1 I.II.1.4 Kompenz ační I.II.1.5 pomůcky I.II.1.6

1.II.2.1

Lokální zastínění místnosti Relaxační koberec Vhodně upravené výukové materiály (širší nebo výraznější kontury, syté kontrastní barvy, méně detailů; vhodný font)

I.II.2.2

Pracovní sešity s výraznou konturou

I.II.2 Speciální I.II.2.3 učebnice a pomůcky I.II.2.4

Pomůcky pro rozvoj smyslů a vizuomotorické koordinace Pomůcky pro výuku tělesné výchovy (ozvučené míče)

3 000 Kč 2 000 Kč

3 000 Kč

2 000 Kč

3 000 Kč

1 000 Kč

Příklad pomůcek včetně normovaní finanční náročnosti – 3. st. MP

B.III.2 Speciální učebnice a pomůcky B.III.3 Softwaro vé vybavení B.III.4 IT vybavení

B.III.2.1

Názorné didaktické pomůcky pro výuku čtení a psaní

1 000 Kč

B.III.2.2

Názorné didaktické pomůcky pro výuku matematiky

1 000 Kč

B.III.2.3

Názorné didaktické manipulační pomůcky pro výuku naukových předmětů

2 000 Kč

B.III.2.4

Demonstrační obrázky

2 000 Kč

B.III.2.5

Didaktické pomůcky pro činnostní učení

1 000 Kč

B.III.2.6

Speciální didaktické pomůcky pro rozvoj jemné motoriky a vizuomotorické koordinace

2 000 Kč

B.III.2.7

Speciální didaktické pomůcky pro rozvoj hrubé motoriky

2 000 Kč

B.III.2.8

Speciální učebnice pro výuku žáků s mentálním postižením

3 000 Kč

B.III.2.9

Názorné didaktické manipulační pomůcky pro rozvoj dílčích funkcí

2 000 Kč

Pomůcky pro nácvik B.III.2.10 sebeobsluhy Bubny, Orffovy nástroje, B.III.2.11 perkuse

B.III.3.1

Výukový software

B.III.4.1

Multidotykový počítač

3 000 Kč 5 000 Kč

5 000 Kč 16 000 Kč

Další forma podpory vzdělávání žáků se SVP

• Snížení maximálního počtu žáků ve třídě v případě, že se ve třídě vzdělává žák s potřebou podpůrných opatření 4. nebo 5. stupně, v případě mentálního postižení i 3. stupně (platí pro MŠ a ZŠ). Opatření se neuplatní, pokud škole v jeho realizaci brání povinnost přednostního přijetí dítěte/žáka. Bude možné uplatnit výjimku u „nespádových“ dětí plnících PŠD (novely vyhl. 48/2005 Sb. a 14/2005 Sb. v přípravě).

Podpůrná opatření v metodických materiálech • Katalog podpůrných opatření vytvořený v rámci projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR (Univerzita Palackého v Olomouci, Člověk v tísni) – www.inkluze.upol.cz • Obecná část • Dílčí katalogy: • Katalog pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu: - mentálního postižení nebo oslabení kognitivního výkonu - zrakového postižení nebo oslabení zrakového vnímání - sluchového postižení nebo oslabení sluchového vnímání - tělesného postižení nebo závažného onemocnění - poruchy autistického spektra nebo vybraného psychického onemocněním - narušené komunikační schopnosti - sociálního znevýhodnění

Struktura Katalogu PO – dílčí části I až VII • Popis projevů daného postižení (znevýhodněnými) • Dopady daného postižení (znevýhodnění) do vzdělávání • Postupy pedagogické (speciálněpedagogické) diagnostiky u daného postižení (znevýhodnění) • Kapitola 4: - oblasti podpůrných opatření -karty (podkarty) podpůrných opatření – popis jednotlivých PO a jejich aplikace • Slovníček odborných pojmů • Kontakty na organizace zabývající se danou problematikou • Seznam použité literatury ( seznamy doporučené literatury jsou i u jednotlivých karet PO)

Struktura Katalogu PO – Kapitola 4 – Karty PO

Organizace výuky – příklady PO v Katalogu • Úprava organizace časová a místní (úprava časového uspořádání výuky, úprava zasedacího pořádku apod.) • Zařazování relaxačních přestávek • Vytvoření dalšího pracovního místa ve třídě i mimo třídu • Vzdělávání v jiném než školním prostředí (např. z důvodu změny zdravotního stavu) • Organizace volného času ve škole (přestávky, mimoškolní činnosti • Mimoškolní akce a pobyty • Snížení počtu žáků ve třídě

Modifikace výukových metod a forem práce – příklady PO v Katalogu • Využívání různých způsobů výuky - včetně výuky individualizované • Výuka vyžadující kooperaci žáků • Výuka respektující učební styly žáků • Využívání vizualizace informací • Strukturalizace činností, střídání aktivit s relaxací • Modifikace písemných prací a úkolů • Možnosti využívání názorných výukových materiálů apod. střídání aktivit s uvolněním apod.

Intervence – příklady PO v Katalogu

• Reedukace a další aktivity s žákem mimo vyučování (terapie, doučování, výuka češtiny jako cizího jazyka, rehabilitace, nácvik práce s kompenzační pomůckou apod.) • Intervence (pedagogická, speciálněpedagogická) v rámci výuky (rozvoj jazykových kompetencí, rozvoj sociálního chování, ovlivňování náročného chování, nácvik sebeobsluhy, práce s třídním klimatem apod.) • Spolupráce s rodinou žáka (dítěte)

Závěrečné shrnutí • Nová legislativní úprava zavádí systém garantované podpory pro všechny žáky se SVP ve školách i ve školských zařízeních. • Nová právní úprava si vyžádá užší spolupráci škol a školských poradenských zařízení. • Existují metodické materiály, které školám mohou pomoci při zavádění změn. • Nezbývá než doufat, že další metodické materiály budou ještě dopracovány a také bude zjištěn dostatek prostředků na realizaci podpory.

Děkuji za pozornost! © 2016 Lenka Felcmanová Tento seminář pořádá Seminaria s.r.o. Radlická 2000/3 150 00 Praha 5 tel: 257 095 220 fax: 257 095 221 [email protected] www.seminaria.cz

4 POSUZOVACÍ SCHÉMA KOLEKTIV AUTORŮ

předkládané posuzovací schéma je podpůrným nástrojem pro práci s Katalogem podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sociálního znevýhodnění. Schéma je určeno pedagogickým pracovníkům škol a školských poradenských zařízení k identifikaci vhodné podpory pro tyto žáky. V posuzovacím schématu jsou popsány projevy žáků, které mohou mít příčiny v různých aspektech sociálního znevýhodnění. Pro větší přehlednost jsou jednotlivé projevy rozděleny do pěti oblastí – Materiální podmínky vzdělávání žáka, Indikátory spojené s rodinou žáka a jejím sociokulturním statusem, Indikátory popisující interpersonální charakteristiky žáka, Indikátory popisující intrapersonální a osobnostní charakteristiky žáka a Školní připravenost v období prvních let docházky do školy. Záměrně byly zvoleny projevy, které učitelé mohou pozorovat ve škole, nikoliv projevy vztahující se k situaci v rodině žáka. Projevy v jednotlivých oblastech jsou diferencovány dle míry závažnosti – od projevů vyžadujících aplikaci podpůrných opatření ve stupni až po závažné projevy, jejichž řešení vyžaduje spolupráci s dalšími subjekty školským poradenským zařízením, orgánem sociálně-právní ochrany dětí a aplikaci podpůrných opatření ve stupni . U každého projevu je zároveň popsán optimální stav. Primárním účelem posuzovacího schématu je pomoci učiteli, resp. řediteli školy rozhodnout, zda je řešení situace žáka v kompetenci školy aplikace podpůrných opatření ve stupni reagující na pozorované projevy žáka ve stupni , nebo je již nezbytné zapojení školského poradenského zařízení opatření ve stupni až reagující na pozorované projevy žáka v těchto stupních . V případě některých projevů je též nezbytná spolupráce s orgány sociálně-právní ochrany dětí. K jednotlivým projevům jsou uvedena podpůrná opatření, které mohou napomoci žákovu situaci řešit. Uživatel schématu tak má okamžitý přehled o tom, jaké opatření lze k podpoře žáka využít. Je důležité zdůraznit, že některé uváděné projevy se občas týkají většiny žáků, podpůrná opatření jsou využívána tehdy, pokud tyto projevy mají dopad do vzdělávání žáka ať již dlouhodobý – např. snížená schopnost koncentrace pozornosti, či časově omezený – např. změna v chování žáka v důsledku rozvodu rodičů . Některé projevy mohou mít různé příčiny, proto je při rozhodování o vhodné podpoře žáka třeba vycházet z komplexního posouzení projevů a vztahů mezi nimi. K podpoře žáka lze zvolit i další opatření než ta, která jsou doporučená pro jednotlivé projevy uvedené níže. Posuzovací schéma bylo ověřeno na vzorku žáků základních škol. Věříme, že se vám toto posuzovací schéma stane užitečným pomocníkem při zjišťování potřeb žáků, kteří vyžadují podporu v důsledku nezdravotních překážek v učení, a také vám usnadní práci s katalogem podpůrných opatření určeným těmto žákům. Včasná identifikace potřeby podpory může těmto žákům velmi pomoci při překonávání obtíží ve vzdělávání a zapojení v kolektivu.

96

METODIKA KE KATALOGU PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ K DÍLČÍ ČÁSTI PRO ŽÁKY S POTŘEBOU PODPORY VE VZDĚLÁVÁNÍ Z DŮVODU SOCIÁLNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ

PROJEVY ŽÁKA A DOPORUČENÁ PODPŮRNÁ OPATŘENÍ Níže jsou uvedeny jednotlivé oblasti projevů žáka a doporučená podpůrná opatření, která na tyto projevy reagují.

1. INDIKÁTORY SPOJENÉ S RODINOU ŽÁKA A JEJÍM SOCIOKULTURNÍM STATUSEM

V této kategorii indikátorů jsou uvedeny projevy, které mají taktéž dopad do vzdělávání žáka a jeho zapojení v kolektivu. Spolupráce s rodinou je důležitou součástí komplexní podpory vzdělávání žáka, zejména pak žáka z odlišného sociokulturního prostředí. Projevy v této oblasti nesledujeme přímo u žáka samotného, ale v situacích, kdy dochází nebo by mělo docházet ke kontaktu s jeho rodiči zákonnými zástupci . Nízká míra spolupráce či nespolupráce rodičů žáka se školou může mít různé příčiny jazyková bariéra, nedostatečné kompetence rodičů při podpoře žáka, konflikt s některým z pedagogů, nezájem o vzdělávání žáka apod. . Odhalení příčiny tohoto stavu je zásadní pro volbu postupu při aplikaci podpůrných opatření. Další dva uvedené projevy již pozorujeme u žáka samotného, přesto i v jejich případě je komunikace a užší spolupráce s rodiči žáka pro efektivní řešení situace a potřeb žáka nezbytná. • . Spolupráce s rodinou – podpůrné opatření . , . , . • . Absence ve výuce – podpůrné opatření . , . , . • . Omezení ve výuce z důvodu kulturní odlišnosti – podpůrné opatření . , . , . . , . .

2. INDIKÁTORY POPISUJÍCÍ INTERPERSONÁLNÍ CHARAKTERISTIKY ŽÁKA

)ndikátory uvedené v této oblasti se projevují v interakci s dalšími osobami – spolužáky ve třídě či dalšími žáky školy a učiteli. Projevy v této oblasti mohou v různé míře narušovat chod výuky i vztahy v kolektivu žáků. Velkou pozornost věnujeme zjištění příčin problémů v chování žáka a interakci s vrstevníky a učiteli. Ty totiž zásadním způsobem ovlivňují volbu podpůrných opatření jinak budeme postupovat, pokud zjistíme, že nápadné chování žáka je způsobeno šikanou ze strany spolužáků, týráním či zneužíváním v domácím prostředí žáka, syndromem AD(D či dlouhodobým neřešeným konfliktem mezi žákem a některým z učitelů . Pro efektivní řešení situace žáka je nezřídka nezbytné přizvat externí odborníky. • . Jednání a chování žáka ve škole – podpůrné opatření . , . , . , . , . , . , . • . Vztah k autoritě – podpůrné opatření . , . , . , . , . , . , . • . Začlenění do kolektivu – podpůrné opatření . , . . , . , . , . , . , . , . , . , .

POSUZOVACÍ SCHÉMA

97

3 INDIKÁTORY POPISUJÍCÍ INTRAPERSONÁLNÍ A OSOBNOSTNÍ CHARAKTERISTIKY ŽÁKA Tato kategorie zahrnuje projevy, které mají velmi významný dopad na vzdělávací pokrok žáka, jeho aktivitu ve výuce a úspěšnost při dosahování vzdělávacích cílů. Včasným odhalením příčin obtíží žáka a započetím poskytování podpůrných opatření můžeme předejít závažným dopadům do vzdělávání, jejichž krajní variantou je nenaplnění vzdělávacího potenciálu žáka a jeho předčasné ukončení vzdělávání. • . Sebepojetí – podpůrné opatření . . , . , . , . . , . . , . . , . . • . Motivace ke vzdělávání – podpůrné opatření . . , . , . , . , . , . , . , . . , . , . . , . . , . , . • . Únava – podpůrné opatření . . , . , . , . , . • . Pracovní tempo – podpůrné opatření . . , . , . , . . , . , . , . . • . Znalost vyučovacího jazyka – podpůrné opatření . , . , . , . , . . , . , . . , . , . , . . , . , . . , . . , . , . , . , . . , . , . • . Pracovní návyky a samostatnost ve výuce – podpůrné opatření . . , . , . . • . Pozornost – podpůrné opatření . . , . , . , . , . , . , . , . . , . , . , . , . . , . , . . • . Kognitivní výkon – podpůrné opatření . . , . , . , . , . , . , . . , . , . , . . , . , . , . , . , . . , . , . , . , . . , . , . . , .

4 MATERIÁLNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKA

)ndikátory uvedené v této kategorii jsou úzce spojeny s ekonomickou situací rodiny. Škola má k jejich řešení jen omezené prostředky, které spočívají v komunikaci s rodinou žáka, a v závažnějších případech i s poskytovali externích služeb včetně orgánu sociálně-právní ochrany dětí OSPOD . Přesto jsou tyto indikátory uvedeny, protože mají přímý dopad na vzdělávání žáka i jeho zapojení v kolektivu žák, který při pobytu ve škole hladoví, se nedokáže dostatečně soustředit na učební látku a dění ve výuce; žák, který chodí v oblečení, které zapáchá, může být odmítán spolužáky apod. . Úlohou školy je zmírňování dopadů nepříznivé situace v domácím prostředí žáka do jeho vzdělávání a vztahů se spolužáky. Zároveň je to mnohdy právě škola, kdo iniciuje podporu žáka ze strany OSPOD v případě podezření na závažné zanedbávání ze strany rodiny, neboť má v těchto záležitostech uloženu oznamovací povinnost. • . Výživa – podpůrné opatření . , . , . . • . Ošacení – podpůrné opatření . , . . • . Hygiena – podpůrné opatření . , . . • . Pomůcky – podpůrné opatření . , . , . , . .

98

METODIKA KE KATALOGU PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ K DÍLČÍ ČÁSTI PRO ŽÁKY S POTŘEBOU PODPORY VE VZDĚLÁVÁNÍ Z DŮVODU SOCIÁLNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ

5 ŠKOLNÍ PŘIPRAVENOST V OBDOBÍ PRVNÍCH LET DOCHÁZKY DO ŠKOLY )ndikátory zařazené v této oblasti jsou úzce spojeny s prvními roky povinné školní docházky. Často jsou to právě níže uvedené projevy, které registrujeme od prvních dnů docházky dítěte do školy a které, pokud zůstanou neřešené, vedou k pozdějším závažným obtížím ve vzdělávání. Zde je klíčové včasné zahájení podpory bezprostředně po registraci prvních projevů obtíží v níže uvedených oblastech. • . Připravenost na školní docházku - sebeobsluha a samostatnost ve výuce – podpůrné opatření . , . , . . , . , . . • . Připravenost na školní docházku – dílčí funkce – podpůrné opatření . . , . , . • . Připravenost na školní docházku – zvládání myšlenkových operací – podpůrné opatření . , . , . . , . . , . , .

4.1 INDIKÁTORY SPOJENÉ S RODINOU ŽÁKA A JEJÍM SOCIOKULTURNÍM STATUSEM 4.1.1 SPOLUPRÁCE S RODINOU OPTIMÁLNÍ STAV Rodiče se školou spolupracují podle nastavených pravidel a motivují k takové spolupráci i své dítě. Docházejí na třídní schůzky, reagují na výzvy pedagoga, pravidelně kontrolují žákovskou knížku, řádně omlouvají absence svého dítěte ve škole a v rámci svých možností pravidelně zajišťují adekvátní domácí přípravu žáka. Svoji případnou neúčast na třídních schůzkách a jiných setkáních se zástupci školy omlouvají a o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka se informují jinou formou. Žák má obvykle splněné domácí úkoly v souladu s požadavky učitele, má potřebné pomůcky, učebnice a sešity podle svého rozvrhu. Rodiče chápou domácí přípravu jako důležitou podporu úspěchu dítěte ve škole.

STUPEŇ 1

Nižší kvalita spolupráce rodičů se školou vede u žáka k méně závažným rozporům s požadavky učitele nebo školního řádu např. častěji nenosí vypracované úkoly, rodiče nezajišťují kvalitní domácí přípravu, neinformují se o prospěchu žáka, nezajímají se o drobné kázeňské potíže svého dítěte apod. . Důvody nižší spolupráce rodiny mohou mít objektivně POSUZOVACÍ SCHÉMA

99

pochopitelnou příčinu časové vytížení, nízké výchovně-vzdělávací kompetence jinak pečujících rodičů, vztahové problémy mezi rodiči, dlouhodobá nemoc rodiče apod. , ale také nemusejí. Při motivaci školou jsou rodiče ochotni ke spolupráci, ale většinou s krátkodobým dopadem nebo s potřebou průběžného metodického vedení učitelem, protože si se situací sami poradit neumějí. Na řešení závažnějších potíží dítěte rodiče mají zájem a vždy se na nich v rámci svých možností podílejí.

STUPEŇ 2

Nízká kvalita spolupráce rodičů se školou vede u žáka k závažnějším rozporům s požadavky učitele nebo školního řádu žák např. nemá několikrát do týdne vypracovaný úkol, je zanedbáváno doplnění zameškaného učiva provázející dlouhodobé zdravotní potíže žáka, dochází ke krytí občasných absencí ze strany rodiny apod. . Bez kompenzace podpory rodiny jinou osobou nebo institucí hrozí u žáka významný propad ve školních výsledcích nebo v chování, a to prokazatelně právě z důvodu nedostatečné podpory žáka rodinou. Rodina je však ochotná přijmout školou nabízená alternativní řešení situace, nebo alespoň nepodniká kroky proti nim. Na řešení závažnějších kázeňských problémů svého dítěte rodina alespoň formálně spolupracuje.

STUPEŇ 3

Žákovi se doma nedostává pravidelné nebo účelné pomoci od rodičů v oblasti přípravy na výuku. Nespolupráce rodiny se školou vede u žáka k dlouhodobým nebo velmi závažným potížím v oblasti vzdělávací nebo kázeňské. Rodiče přitom neprojevují zájem o řešení situace či negují nabízená opatření ze strany školy.

4.1.2 ABSENCE VE VÝUCE OPTIMÁLNÍ STAV Žákova docházka do školy je bezproblémová, případná absence žáka ve výuce má relevantní nejčastěji zdravotní příčiny a je rodiči řádně omluvena.

STUPEŇ 1

Žák vykazuje vysoký počet hodin omluvené absence a/nebo se objevuje ojedinělá neomluvená absence v nižším rozsahu do deseti hodin za pololetí u žáků plnících povinnou školní docházku . Absence žáka ve škole zjevně negativně ovlivňují žákovy školní výsledky, ale žák je při intenzivnější spolupráci se školou případně rodinou schopen postupně pracovat přibližně v souladu se svými předpoklady. Do tohoto stupně zařazujeme i žáky, kteří ve škole chybí minimálně třikrát do měsíce z důvodu účasti na různých akcích či soutěžích 100

METODIKA KE KATALOGU PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ K DÍLČÍ ČÁSTI PRO ŽÁKY S POTŘEBOU PODPORY VE VZDĚLÁVÁNÍ Z DŮVODU SOCIÁLNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ

např. sportovních, hudebních aj. . Rodina na řešení důsledků absence v převažující míře spolupracuje.

STUPEŇ 2

Žák vykazuje vysoký počet hodin omluvené absence, případně se objevuje neomluvená absence v rozsahu od do hodin za pololetí u žáků plnících povinnou školní docházku. Vysoká míra absence je prokazatelně jednou z příčin závažnějších výukových obtíží alespoň v jednom vyučovacím předmětu, případně je zdrojem adaptačních nebo kázeňských problémů žáka. Rodina samotná nezajišťuje nebo není schopná zajistit přiměřené řešení situace, je však ochotná přijmout řešení nabízená školou vč. např. zajištění bezplatného doučování apod. , případně se jich účastní alespoň formálně.

STUPEŇ 3

Žák vykazuje vysoké počty omluvených a/nebo neomluvených hodin nad hodin za pololetí u žáků plnících povinnou školní docházku . Rodina se školou na řešení absence: a nespolupracuje, b nebo spolupracuje pouze pod vnějším tlakem, c nebo její snaha o spolupráci není přijímaná žákem samotným u žáků se známkami závažnějších adaptačních nebo kázeňských potíží, které se rodičům dlouhodobě nedaří řešit . Absence na výuce přitom zásadně negativně ovlivňuje žákovy studijní výsledky ve více než dvou předmětech a/nebo jeho začlenění do skupiny vrstevníků ve třídě.

4.1.3 OMEZENÍ VE VÝUCE Z DŮVODU KULTURNÍ ODLIŠNOSTI VYMEZENÍ NORMY Žák se účastní veškerých vzdělávacích aktivit. Nejeví známky výrazně zvýšené nepohody v souvislosti s kulturně citlivými tématy v rámci probíraného učiva ve škole.

STUPEŇ 1 Žák v souvislosti s některými tématy výuky vyžaduje z důvodu kulturních a náboženských specifik omezení účasti na některých aktivitách v rámci výuky např. při probírání tématu zodpovědného sexuálního chování v rámci výchovy ke zdraví apod. nebo odlišnou činnost např. v rámci výtvarné výchovy vyloučení námětu lidské postavy apod. . POSUZOVACÍ SCHÉMA

101

STUPEŇ 2 Žák se nezúčastňuje výuky jednoho předmětu například sexuální výchovy z náboženských důvodů . Je nutné zajistit náhradní činnost a dohled během výuky tohoto předmětu např. umístěním žáka do jiné třídy či povolení samostudia v knihovně apod. .

STUPEŇ 3

Žák se z důvodu kulturních či náboženských specifik neúčastní výuky více než jednoho předmětu.

4.2 INDIKÁTORY POPISUJÍCÍ INTERPERSONÁLNÍ CHARAKTERISTIKY ŽÁKA 4.2.1 JEDNÁNÍ A CHOVÁNÍ ŽÁKA VE ŠKOLE OPTIMÁLNÍ STAV Žák jedná v souladu se stanovenými pravidly instituce školy, třídy, místa mimoškolního pobytu… , v jednání je stabilní, vystupuje slušně a přátelsky, s respektem k ostatním a volí věku přiměřené sociální a komunikační strategie. Pokud se v jeho chování objeví výkyvy, jsou v souladu s realitou, ve které se žák aktuálně nachází, jsou krátkodobé a žák si je uvědomuje.

STUPEŇ 1

V chování žáka se častěji objevují nestandardní projevy, které působí rušivě nebo vyžadují zvýšenou pozornost pedagoga. Žák např. opakovaně porušuje nastavená pravidla, objevují se u něj drobné prvky agresivního chování, úzkostnosti, negativismu, situaci neodpovídajících reakcí např. stavy afektu apod. Nestandardní projevy se v jednání žáka vyskytují zejm. v situacích zvýšené zátěže nebo průběžně v souvislosti s odlišným hodnotovým prostředím, ve kterém se žák pohybuje mimo školu. S podporou pedagoga je však žák schopný neadekvátní reakce utlumit a zmírnit jejich dopad jak do oblasti vztahů se spolužáky, tak do svých studijních výsledků.

102

METODIKA KE KATALOGU PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ K DÍLČÍ ČÁSTI PRO ŽÁKY S POTŘEBOU PODPORY VE VZDĚLÁVÁNÍ Z DŮVODU SOCIÁLNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ

STUPEŇ 2 V jednání žáka pravidelně sledujeme rušivé zvýšení nebo snížení aktivity, dráždivost, přecitlivělost, denní snění nebo jiné nestandardní projevy nepřiměřené situaci a věku žáka. Žák se např. nezapojuje do činností bez opakované pobídky učitele, není ochoten spolupracovat se spolužáky, jedná v rozporu s pravidly chování ve škole školním řádem , v krizových situacích se uchyluje k agresi. Jednání žáka je usměrnitelné spíše dočasně pod přímým dohledem dospělého a má zjevný dopad do oblasti vztahů s okolím nebo do jeho výsledků vzdělávání. Cílenou spoluprací pedagogických pracovníků školy se převážně daří žáka zapojovat do kolektivu vrstevníků a částečně i kompenzovat výkyvy ve studijních výsledcích.

STUPEŇ 3

Jednání a chování žáka: a má dlouhodobě asociální až antisociální charakter, závažným způsobem porušuje domluvená pravidla a narušuje výchovně-vzdělávací proces, b nebo jakkoli jinak vybočuje svým charakterem, a to do takové míry, že žákovi brání v samostatném vzdělávání nebo v samostatném pobytu ve vrstevnické skupině např. děti se sociálními fobiemi, s traumatickými zážitky, s těžkými poruchami chování apod. .

4.2.2 VZTAH K AUTORITĚ VYMEZENÍ NORMY Žák respektuje autoritu učitele, v rámci svých možností plní jím zadané úkoly. Nevymezuje se vůči pedagogovi negativně, případné drobné konflikty jsou sporadické a souvisejí zpravidla s přirozenými projevy dospívání, osobnostního zrání apod. Případný nesouhlas s postupem autority je žák většinou schopen formulovat adekvátně svému věku a situaci.

STUPEŇ 1

Žák vykazuje častější problémy s respektováním autority pedagoga. Objevuje se u něj vzdor, nekázeň či odmítání plnění zadaných úkolů. Nevhodné projevy žáka ve vztahu k autoritě působí ve třídě rušivě, ale nepřerůstají v závažnější konflikty s pedagogem, po opakovaném upozornění žák svůj přístup zpravidla koriguje. Mohou souviset se specifickým sociokulturním zázemím žáka např. omezené respektování autority ženy u výrazně patriarchálních kultur , s nedůvěrou k danému pedagogovi, s nezvládnutím míry zátěže v konkrétní situaci a podobnými faktory.

POSUZOVACÍ SCHÉMA

103

STUPEŇ 2 U žáka se opakovaně objevují závažné projevy nerespektování autority pedagoga a konflikty s pedagogy až po odmítání komunikace s určitým pedagogem nebo odmítání účasti na určitých předmětech . Jsou zpravidla výraznější u některých pedagogů či v určitých situacích. Žák je přitom v nezátěžových situacích schopen autoritu některých dospělých ve škole akceptovat bez větších problémů. Odmítání plnění úkolů či konflikty s pedagogy nejsou ze strany žáka provázeny zjevnými prvky agrese vůči pedagogům. Chování žáka ale narušuje atmosféru ve třídě nebo opakovaně výrazněji zdržuje výuku a má zjevné dopady do jeho školních výsledků nebo do kvality jeho přijetí kolektivem vrstevníků ve škole.

STUPEŇ 3

Žák se aktivně vymezuje proti autoritě pedagogických pracovníků školy, a to v delším časovém horizontu. Odmítá plnit zadané úkoly, má s pedagogy časté a závažné konflikty. Opakovaně přitom volí věku nepřiměřené způsoby komunikace s dospělým, vč. možného používání vulgarismů a prvků slovní i fyzické agrese. Chování žáka zásadním způsobem narušuje průběh výuky a ohrožuje autoritu pedagogů v rámci výuky, případně přímo ohrožuje bezpečnost učitele ve třídě.

4.2.3 ZAČLENĚNÍ DO KOLEKTIVU OPTIMÁLNÍ STAV Žák je ve skupině vrstevníků dobře začleněný, se spolužáky má přátelské vztahy, s výjimkou běžných krátkodobých rozepří. Běžné konflikty se spolužáky je schopný řešit sám, příp. se obrátí na dospělého. Úměrně svému věku navazuje nové kontakty. Může se jednat i o žáka se samotářskou povahou, který se do kolektivu méně zapojuje záměrně, ale v situaci potřeby dokáže navázat a udržovat uspokojivé vztahy s vrstevníky i bez dopomoci učitele.

STUPEŇ 1

Žák se ve skupině odlišuje mateřským jazykem, chováním, názory, oblečením , ale s podporou pedagoga je vrstevnickou skupinou celkově spíše přijímaný. S dopomocí učitele se úspěšně zapojuje do skupinových činností a navazuje a udržuje kontakty s většinou spolužáků, ač mu to bez této dopomoci může činit mírné obtíže např. z důvodů povahových zvláštností, pro jinou hodnotovou orientaci, snížené sociální dovednosti, odlišnou normu chování, kterou si přináší z domova, nebo z důvodu „nepřitažlivosti“ pro vrstevnickou skupinu – např. při snížené hygieně . 104

METODIKA KE KATALOGU PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ K DÍLČÍ ČÁSTI PRO ŽÁKY S POTŘEBOU PODPORY VE VZDĚLÁVÁNÍ Z DŮVODU SOCIÁLNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ

STUPEŇ 2 Žák je v některých situacích pravidelně vyloučený nebo se sám vyčleňuje z kolektivu nebo je dlouhodobě přijímán jen několika spolužáky. Některé sociální – především pak konfliktní – situace opakovaně nedokáže řešit adekvátními prostředky např. domluvou . Kontakt s některými spolužáky udržuje jen formálně v přítomnosti dospělého, případně s jeho pomocí. Obtíže v začlenění do kolektivu žáka omezují a mají zjevný negativní dopad na jeho sebepojetí nebo na jeho chování, případně na jeho studijní výsledky.

STUPEŇ 3

Žák se v průběhu většiny času stráveného ve škole nezapojuje věku a situaci přiměřeným způsobem do kolektivu. Se spolužáky komunikuje minimálně zejména při aktivitách řízených učitelem , výrazně neobratně nebo z nadřazené či podřízené pozice. Při skupinové práci je žák odmítaný nebo skupinu sám aktivně odmítá . Může se cítit izolovaný, ale také na situaci nemusí mít náhled. Obtíže v začlenění do kolektivu se závažným způsobem promítají do chování např. únikovými nebo agresivními projevy, nevhodně volenými pokusy získat si pozornost za každou cenu apod. nebo do studijních výsledků žáka a snižují jeho motivaci účastnit se procesu vzdělávání.

4.3 INDIKÁTORY POPISUJÍCÍ INTRAPERSONÁLNÍ A OSOBNOSTNÍ CHARAKTERISTIKY ŽÁKA 4.3.1 SEBEPOJETÍ OPTIMÁLNÍ STAV Žák vykazuje přiměřené sebevědomí, přiměřeně věku přijímá sebe sama s vědomím svých předností i nedostatků. Má věku přiměřený náhled na své schopnosti, znalosti, dovednosti a místo ve skupině vrstevníci, rodina aj. . Přiměřeně reaguje na svůj úspěch i neúspěch a na běžné sociální situace.

STUPEŇ 1

U žáka je dlouhodobě zvýrazněn některý z následujících projevů: • nadhodnocuje či podceňuje svoje možnosti, znalosti, schopnosti, • snaží se získat pozornost okolí za každou cenu, nebo se naopak pozornosti ostatních nápadně vyhýbá, POSUZOVACÍ SCHÉMA

105

• zejména v zátěži reaguje nepřiměřeně situaci: pláče, lituje se, má zvýšené obavy, reaguje vztahovačně, vehementně se brání zodpovědnosti za podíl na situaci – útokem, lhaním, negativismem, nebo se stahuje do sebe apod. Tyto projevy pozorujeme spíše v opakujících se, jasně rozpoznatelných situacích a žák s pomocí zvýšené podpory učitele dokáže do značné míry jejich negativní dopady v konkrétních situacích překonat.

STUPEŇ 2

Projevy u stupně se objevují u žáka opakovaně i několikrát týdně či denně a žák je v některých situacích nedokáže ani s podporou učitele úspěšně korigovat. Proto tyto projevy žáka limitují při dosahování jeho vzdělávacího maxima a komplikují mu navazování a udržování kvalitních vztahů ve skupině. Jedná se např. o výraznou trému, dlouhé úzkostné váhání před zahájením činnosti vedoucí k selhávání v časově limitovaných úkolech , nezvládání konfliktů a zátěže s následným prudkým emočním doprovodem nebo také např. o velmi sníženou schopnost odhadnout rizikovost vlastního jednání a potíže s přijetím zodpovědnosti za něj.

STUPEŇ 3

Žák dlouhodobě natolik výrazně přeceňuje nebo podceňuje své možnosti, schopnosti a dovednosti, že není schopen zúčastnit se některých případně většiny školních činností bez přímého dozoru či dopomoci dospělého, případně není schopen se některých aktivit zúčastnit vůbec. Ve většině případů máme důvodné podezření na závažné psychické potíže, jejichž řešení přesahuje rámec možností školy a vyžaduje proto mezioborovou spolupráci. Může se jednat i o dočasnou silnou reakci na vysoce zátěžovou životní situaci – např. na těžký rozvod rodičů, úmrtí v rodině nebo znásilnění. Pro zařazení do stupně v takových situacích předpokládáme vyrovnávání se s následky delší než měsíce, jinak zařazujeme do stupně .

4.3.2 MOTIVACE KE VZDĚLÁVÁNÍ OPTIMÁLNÍ STAV Žák je bez výraznějších výkyvů přiměřeně věku motivován ke vzdělávání a k aktivní účasti ve výuce.

STUPEŇ 1

Žák opakovaně dává najevo nezájem o svůj prospěch či nechuť k učení a ke škole, případně se opakovaně brání účasti na některých většinou subjektivně náročnějších nebo neatraktivních dílčích činnostech nebo se jich účastní jen formálně zabývá se např. něčím jiným, než je výklad či psaní poznámek . Nezájem žáka o učení nebo výkyvy v něm jsou přitom zjevné 106

METODIKA KE KATALOGU PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ K DÍLČÍ ČÁSTI PRO ŽÁKY S POTŘEBOU PODPORY VE VZDĚLÁVÁNÍ Z DŮVODU SOCIÁLNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ

v porovnání s většinou spolužáků ze třídy a vede k dosahování mírně nižších studijních výsledků, nikoli však k závažnému výukovému selhávání. Školu žák navštěvuje a ve většině případů jej lze k zapojení do výuky povzbudit, byť s dočasným efektem.

STUPEŇ 2

Opakovaně demonstrovaný nezájem či nechuť žáka k zapojení do některých školních aktivit: a výrazněji limituje jeho studijní výsledky alespoň ve dvou vyučovacích předmětech, b nebo vede k riziku záškoláctví vč. záškoláctví krytého rodinou .

Může být patrný vliv tlaku rodiny na upřednostnění naplnění očekávané sociální role před vzděláváním mateřství či péče o mladší sourozence u dívek, brzký nástup k manuální práci u chlapců, motivace rodiny k využívání sociálních transferů apod. . Může se také jednat o opakované epizody obav z pobytu ve škole např. kvůli šikaně či adaptačním obtížím apod. Žák ale zároveň ve výuce vykazuje zaujetí pro ty činnosti, které jej zajímají nebo ve kterých je dobrý. Systémovější opatření školy vedou ke zlepšení situace, byť s kolísavým efektem.

STUPEŇ 3

Žák dlouhodobě odmítá účast na činnostech v několika předmětech či na výuce jako takové nebo se výuky ve více předmětech účastní pouze formálně. Zároveň se opakovaně objevuje: a záškoláctví vč. záškoláctví krytého rodinou , b nebo významný prospěchový propad ve více předmětech.

Žák je při setrvání stavu potenciálně do budoucna v riziku předčasného odchodu ze vzdělávání. Spolupráci se daří udržet jen pod přímým dohledem dospělého nebo se ji udržet nedaří. Může se jednat např. o děti z rodin, kde není vzdělávání vnímáno jako užitečné, nebo kde je dokonce rodinou zakazováno zejména u sekundárního vzdělávání , o žáky pod vlivem party, žáky zneužívající návykové látky nebo o žáky v náročných životních situacích apod.

4.3.3 ÚNAVA OPTIMÁLNÍ STAV Žák přichází do školy odpočatý a v celkové fyzické i psychické pohodě. Nejsou u něj viditelné známky nadměrné únavy ráno ani v průběhu vyučování. U žáka se projevují běžné známky únavy spojené s jeho biorytmem. Zvýšenou únavu u žáka lze pozorovat jen výjimečně a měla by být logicky zdůvodnitelná např. žák je po nemoci, účastnil se rodinné oslavy, návštěvy kina apod. . POSUZOVACÍ SCHÉMA

107

STUPEŇ 1 Únava není u žáka výjimečná a svojí intenzitou nebo frekvencí výskytu je nápadná ve skupině vrstevníků. Objevuje se: a intenzivněji několikrát do měsíce jako důsledek srozumitelné příčiny – např. méně závažné zdravotní potíže, změny domácího prostředí žáka ve střídavé péči rodičů, apod., b pravidelně, ale v mírnější podobě – např. jako trvalejší charakteristika žáka, který musí vynakládat zvýšené úsilí na činnosti vyžadující koncentraci pozornosti. Změna stavu je na žákovi jasně patrná a dočasně způsobuje snížení žákova výkonu, nicméně z dlouhodobého hlediska vzdělávání žáka neohrožuje.

STUPEŇ 2

Žák je unavený nadpoloviční počet dnů v měsíci. Vzhledem k tomu, že se v některých obdobích únava může stát standardním stavem žáka, nemusí být na první pohled snadno rozpoznatelná. Významně však ovlivňuje možnosti smysluplné práce žáka a z dlouhodobého hlediska snižuje kvalitu jeho vzdělávání. Může být důsledkem např. nevhodného denního režimu pravidelné ponocování či nestandardních domácích podmínek žák nemá podmínky pro klidný spánek .

STUPEŇ 3

Žák je každý nebo téměř každý den prokazatelně unavený, a to po celou dobu výuky. Míra únavy během výuky nedovoluje žákovi soustředit se na výuku ve většině předmětů. Žák může také v důsledku dlouhodobé únavy neadekvátně reagovat na některé situace – od apatie a zpomalených reakcí až po podrážděné a ukvapené jednání. Únava významně limituje efektivní vzdělávání žáka.

4.3.4 PRACOVNÍ TEMPO OPTIMÁLNÍ STAV Žák potřebuje na sledování výkladu a vykonání zadaných činností přibližně stejné množství času jako ostatní žáci ve třídě. Přitom nemusí v souvislosti s přizpůsobením osobního tempa požadavkům školy pravidelně vynakládat zvýšené úsilí, které by významněji zasahovalo do kvantity nebo kvality odvedené práce. Samostatnou práci nedokončuje ani významně pomaleji, ani významně v předstihu před zbytkem třídy.

108

METODIKA KE KATALOGU PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ K DÍLČÍ ČÁSTI PRO ŽÁKY S POTŘEBOU PODPORY VE VZDĚLÁVÁNÍ Z DŮVODU SOCIÁLNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ

STUPEŇ 1 Žák musí při sledování výkladu či při plnění některých učitelem zadaných činností opakovaně vynakládat zvýšené úsilí, aby sladil své pracovní tempo s ostatními žáky ve třídě. Častěji proto chybuje v činnostech citlivých na pracovní tempo a na míru soustředění u práce jako jsou písemné testy . Zpravidla u takového žáka pozorujeme opakované výkyvy v kvalitě odváděné školní práce. Jsou snadno řešitelné dopomocí učitele, jako je zopakování pokynu, ústní přezkoušení s ponecháním více času na odpověď apod.

STUPEŇ 2

Žák má dlouhodobě výraznější problémy ve sladění pracovního tempa s požadavky školy v jedné nebo více činnostech a to se již významněji promítá do některých jeho školních výsledků. Nesoulad tempa práce žáka se zbytkem třídy je však zpravidla dobře řešitelný úpravou požadavků na výkon v konkrétních školních činnostech rozsahu požadované samostatné práce, množství úkonů apod. . Do tohoto stupně zařazujeme i žáky s rychlejším pracovním tempem s potřebou zadávání individuálních činností a obohacování učiva.

STUPEŇ 3

Žák pro své osobní tempo není samostatně schopen plnohodnotně sledovat výuku a věku přiměřeně plnit školní práci ve více předmětech (činnostech). Zpravidla je přítomno výrazné celkové zpomalení zpracování informací, nebo naopak silný myšlenkový trysk, které žákovi neumožňují kvalitně vnímat obsah výuky (pokynů, instrukcí, výkladu) v reálném čase. Tyto obtíže nelze jednoduše řešit pouhým upravením požadavků na žáka v konkrétních činnostech a mívají dopad na jeho celkové fungování i mimo výuku. U žáka je předpoklad, že odchylky v pracovním tempu souvisejí s jinými závažnějšími obtížemi (jako je porucha pozornosti a aktivity apod.).

4.3.5 ZNALOST VYUČOVACÍHO JAZYKA OPTIMÁLNÍ STAV Žák přiměřeně věku ovládá vyučovací jazyk v mluvené i písemné podobě, jeho pasivní i aktivní slovník odpovídá věku.

STUPEŇ 1

Slovní zásoba v češtině nebo celková úroveň porozumění či vyjadřování žáka je nižší, než bychom očekávali vzhledem k věku žáka, přestože v běžné komunikaci to nemusí ale může být vždy zcela patrné. Snížená úroveň jazykových kompetencí se však zjevně projevuje v jasně ohraničených školních činnostech např. v pravopise, porozumění pokynu nebo POSUZOVACÍ SCHÉMA

109

zadání, v řešení slovních úloh z matematiky, ve slohu, v překladu do cizího jazyka, v samostatném plynulém vyjadřování při zkoušení před tabulí apod. . Je však poměrně dobře kompenzovatelná např. zopakováním a dovysvětlením významu slova, názorným příkladem, gramatickými pomůckami, uzpůsobením podoby prověřování znalostí a podobnými jednoduchými intervencemi učitele. Do stupně zařazujeme např. i žáky, kteří v domácím prostředí hovoří etnolektem tj. hovoří češtinou s gramatickými i lexikálními prvky jiného jazyka, např. slovenštiny, ruštiny či romštiny .

STUPEŇ 2

Omezení v oblasti slovní zásoby, porozumění nebo vyjadřování žáka je zcela zjevné a značně limituje proces vzdělávání žáka ve více předmětech. Na druhé straně však nedosahuje úrovně, kdy by žák nezvládal v češtině základní komunikaci, nerozuměl běžným pokynům a zjednodušenému výkladu.

STUPEŇ 3

Žák: a vůbec nehovoří česky, b nebo v češtině příliš nerozumí ani běžným pokynům a dělá mu potíže chápat obsah výkladu, c případně pokynům i výkladu rozumí, ale je natolik omezen v některé z forem exprese češtiny aktivní slovní vyjadřování, neznalost latinky apod. , že se nemůže plnohodnotně účastnit podstatných aktivit ve vyučování.

4.3.6 PRACOVNÍ NÁVYKY A SAMOSTATNOST VE VÝUCE OPTIMÁLNÍ STAV Žák je schopen následovat běžné pokyny učitele i bez jeho přímé dopomoci, a to věku přiměřeně organizovaným, promyšleným způsobem. Dokáže postupovat podle instrukcí, nečiní mu potíže dodržet stanovený postup. Přiměřeně věku si umí naplánovat a zorganizovat vlastní práci. Adekvátně věku je také schopen svou práci vyhodnotit zda dosáhl očekávaného výsledku, zda zvolený postup byl správný apod. . Dokáže používat známé pomůcky a materiály na přibližně stejné úrovni jako jeho spolužáci např. se sám oblékne na tělocvik, najde požadované cvičení v učebnici, připraví si sám pomůcky na lavici . Orientuje se v režimu výuky a po budově školy. Ve známých problémových situacích je schopen v souladu 110

METODIKA KE KATALOGU PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ K DÍLČÍ ČÁSTI PRO ŽÁKY S POTŘEBOU PODPORY VE VZDĚLÁVÁNÍ Z DŮVODU SOCIÁLNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ

s věkem a osobními zkušenostmi činit samostatná rozhodnutí a iniciovat řešení. Zahájené činnosti při dostatku času dokončuje bez potřeby opakovaného povzbuzování.

STUPEŇ 1

Žák potřebuje větší dohled a dopomoc učitele pro nedosahování plné samostatnosti v dílčích činnostech, které již většina spolužáků zvládá poměrně snadno. Žák má obtíže s dodržením složitějších instrukcí a postupů zahrnujících více po sobě jdoucích kroků. Mívá obtíže s plánováním činnosti např. postupu při výpočtu slovní úlohy . Nejedná se přitom o důsledek sníženého nadání na konkrétní činnost např. o potíže u šplhu . Příčinou je spíše: a výrazně omezená osobní zkušenost s některými typy činností z domova oproti vrstevnické skupině; b nebo potíže v samostatném rozhodování a v zahajování činnosti při nejistotě; c nebo snížené pracovní návyky, které nedovolují žákovi pracovat přiměřeně organizovaně, systematicky a promyšleně, aby dokázal činnost sám správně v daném časovém limitu dokončit. Žákovi může také dělat potíže samostatná orientace v čase nebo v prostorách školy. Po opakovaném nácviku a pod dohledem učitele je však žák schopen podávat věku přiměřené výsledky.

STUPEŇ 2

Žák má obtíže s dodržením i jednodušších instrukcí a postupů. Většinou si nedovede správně naplánovat činnost. Ve více předmětech dokáže samostatně pracovat pouze s modifikovanou instrukcí potřebuje např. činnost předvést na konkrétním příkladu a „nakrokovat“ a při časté průběžné zpětné vazbě. V činnostech, kde výsledek výrazněji závisí na jeho samostatnosti a kvalitě pracovních návyků, je schopen podávat věku přiměřené výsledky jen po úpravě podmínek např. jen při ústním zkoušení s dopomocí návodnými otázkami, pracuje-li podle znázornění postupu práce .

STUPEŇ 3

Žák není schopen ve více předmětech pracovat bez dohledu a dopomoci dospělého ani v průběhu krátkých aktivit nebo jen výjimečně . Ani opakovaný nácvik činnosti přitom nevede k viditelným pokrokům ve schopnosti jejího samostatného zvládnutí a potíže mají významný negativní dopad na celkové školní výsledky žáka.

POSUZOVACÍ SCHÉMA

111

4.3.7 POZORNOST OPTIMÁLNÍ STAV Žák se soustředí přiměřeně věku na výklad učitele i na všechny ostatní činnosti ve výuce. V jeho schopnosti soustředění nepozorujeme výraznější nápadnosti co do trvání, intenzity a kapacity pozornosti. Žák tedy přiměřeně svému věku zvládne nereagovat na běžné rušení v okolí a neodbíhá nadměrně často k podnětům, které nesouvisejí se zadanou činností. Vyslechne všechny informace podstatné pro řešení úkolu, než začne jednat. Pracuje přesně, všímá si i detailů. Zvládá kombinovat více souvisejících úkonů v komplexnějších činnostech rozdělí pozornost mezi více činností a přecházet z jedné činnosti na druhou přibližně stejně rychle jako ostatní žáci ve třídě. Soustředění neprovází nápadný úbytek energie, únava.

STUPEŇ 1

Žák má potíže v některé dílčí složce pozornosti intenzita, rozsah, stabilita v čase, citlivost k detailům apod. , pro které musí na některé úkony vynakládat více úsilí, aby dosáhl srovnatelného výsledku jako spolužáci. Potíže vedou k občasnému selhání v jasně ohraničených činnostech zpravidla přímo závislých na dobrém soustředění a dají se poměrně dobře kompenzovat drobnými zásahy učitele a malými úpravami ve výuce, způsobu zadávání a ověřování práce. Potíže se významněji neodrážejí na celkových studijních výsledcích žáka, který při vhodné úpravě podmínek pracuje v souladu se svými schopnostmi.

STUPEŇ 2

Žák má takové potíže v jedné nebo několika dílčích složkách pozornosti, že významněji dopadají na jeho studijní výsledky v několika předmětech. Ještě však závažněji nenarušují jeho soběstačnost ve výuce. Žák např. méně kvalitně vnímá některé úseky výkladu např. v posledních dvou vyučovacích hodinách, v některé dny, výklad podávaný čistě vyprávěcím způsobem apod. , pravidelně pracuje s chybami kvůli nezohlednění všech informací ze zadání úkolu, nezvládá rozdělování pozornosti při úkonech, jako je opis z tabule, apod.

STUPEŇ 3

Žák u více důležitých činností udrží samostatně pozornost jen po velmi krátkou dobu, a to i přes podporu učitele. Pro kvalitní účast na výuce potřebuje neustálý dozor a průběžnou zpětnou vazbu, jinak pracuje výrazně pod svými možnostmi. Některých typů činností se účastní prakticky bez jakéhokoli efektu učení právě pro neschopnost se kvalitně soustředit na jednotlivé slyšené nebo viděné informace. Předpokládáme závažnější poruchu pozornosti.

112

METODIKA KE KATALOGU PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ K DÍLČÍ ČÁSTI PRO ŽÁKY S POTŘEBOU PODPORY VE VZDĚLÁVÁNÍ Z DŮVODU SOCIÁLNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ

4.3.8 KOGNITIVNÍ VÝKON OPTIMÁLNÍ STAV Žák přiměřeně věku vnímá a chápe nové i již známé informace. Zapamatuje si přibližně stejně věcí jako jeho spolužáci, tvořivě o svých poznatcích uvažuje a dokáže je s postupujícím učením prakticky uplatnit i v jiných situacích, než ve kterých se je naučil původně. Rozumí informacím bez ohledu na jejich vstupní modalitu zda je slyšel, viděl, cítil, četl, … . Dokáže své myšlenky slovně zprostředkovat druhým úměrně svému věku.

STUPEŇ 1

Žák má po delší dobu dílčí obtíže v některé složce kognice vnímání, představivost, paměť, řeč, rozumové schopnosti apod. , pro které musí na některé činnosti vynakládat více úsilí, aby dosáhl srovnatelného výsledku jako jeho spolužáci. Častěji selhává v několika málo dílčích činnostech nebo funkcích např. v práci, která závisí na schopnosti představit si zapamatované před očima, v orientaci ve vizuálně-prostorových schématech, v porozumění teoretičtějšímu učivu, při samostatné volbě řešení úkolu, ve schopnosti verbalizovat své vědomosti apod. . Ty se dají poměrně dobře kompenzovat drobnými zásahy učitele a úpravami ve výuce, způsobu zadávání a ověřování práce. Případně je žák dokáže vyrovnat výbornými výsledky ve stejném předmětu při jiných typech činností. Neodráží se tedy významněji na dlouhodobých studijních výsledcích žáka. Do stupně zařazujeme i žáky, kteří přicházejí zanedbáni v myšlenkovém a řečovém vývoji z rodiny, u kterých vede reedukace k rychlým pokrokům a u nichž je pravděpodobnost srovnání výkonů se spolužáky během jednoho školního roku.

STUPEŇ 2

Žák má takové potíže v jedné nebo několika dílčích složkách kognice, které významněji dopadají na jeho studijní výsledky v několika předmětech. Není závažněji narušena jeho soběstačnost po dobu výuky. Některé typy činností ale žák zvládá dlouhodobě významně hůře, než by odpovídalo jeho věku, zpravidla potřebuje při učení více času než ostatní pro dosažení stejného výsledku. Potřebuje např. nové učivo slyšet vícekrát, s demonstrací na konkrétním příkladu a s delší fází automatizace. Do stupně zařazujeme i žáky se zanedbanou předškolní přípravou z rodiny, u nichž je předpoklad srovnání výkonů se spolužáky do konce . stupně ZŠ.

STUPEŇ 3

Žák má dlouhodobě výrazněji sníženou schopnost vnímat, pamatovat si, chápat nebo používat nové informace, a to do takové míry, že předpokládáme trvaleji snížené školní výsledky i při velké snaze a motivaci ve výuce. Žák je schopen naučit se některé úseky POSUZOVACÍ SCHÉMA

113

učiva ve více předmětech pouze ve zjednodušené podobě, s podporou pomůcek a učitele, s omezenou schopností poznatky aplikovat do nových situací. Obvykle je potřebná úprava cílů a obsahu vzdělávání v několika předmětech. Nejedná se o důsledek snížené spolupráce žáka nebo rodiny se školou byť mohou být paralelně přítomny . Příčiny lze hledat v nedostatečné stimulaci kognitivního vývoje v domácím prostředí od útlého věku dítěte.

4.4 MATERIÁLNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKA 4.4.1 VÝŽIVA OPTIMÁLNÍ STAV Žák pravidelně nosí svačiny, v době oběda se pravidelně stravuje. Pokud nemá z domova připravenou svačinu či zajištěný oběd, rodiče zajistí jiné řešení poskytnou peníze na svačinu, balíček na oběd apod. .

STUPEŇ 1

Žák nemá v některých dnech zajištěny svačiny a obědy. Např. některé dny má žák vydatné svačiny, jiné dny nenosí žádné. Některé měsíce nechodí z finančních důvodů na obědy do školní jídelny, v době oběda má však stravování zajištěné jiným způsobem. Rodina je samostatně schopná situaci řešit jen někdy např. při pobytu dítěte u jednoho z rozvedených rodičů ano, u druhého ne .

STUPEŇ 2

Svačiny žáka jsou často výrazně nedostačující nebo zcela chybí. Žák nemá zaplacené školní obědy a ve dnech s odpolední výukou je jeho oběd skromný nebo žádný.

STUPEŇ 3

Rodina prokazatelně v rozmezí několika měsíců opakovaně nezajišťuje žákovi dostatek jídla. Žák nenosí svačiny, z finančních důvodů nechodí na obědy do školní jídelny, stravu v době oběda nemá jiným způsobem zajištěnou. Může se uchylovat k žebrání svačiny na spolužácích, vykonávání protislužeb za poskytnutí svačiny či ke krádežím jídla.

114

METODIKA KE KATALOGU PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ K DÍLČÍ ČÁSTI PRO ŽÁKY S POTŘEBOU PODPORY VE VZDĚLÁVÁNÍ Z DŮVODU SOCIÁLNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ

4.4.2 OŠACENÍ OPTIMÁLNÍ STAV Žák chodí do školy čistý a upravený, jeho oblečení i obuv odpovídají aktuálnímu počasí. Pokud má žák nedostatečné oblečení, není důvodem finanční nouze či nepéče ze strany rodiny, ale např. žákovo zapomínání nebo snaha o módní extravaganci „vytahaný“ svetr, „roztržené“ kalhoty apod. .

STUPEŇ 1

Žák někdy přichází do školy v oblečení, které je znečištěné nebo nevhodné vzhledem k počasí. Nedostatky v ošacení a obutí jsou známkou nižší pozornosti žáka či rodičů, nikoli finanční nouze. Žák rodič je po upozornění učitelem schopen situaci reflektovat a vyřešit.

STUPEŇ 2

Žákovo oblečení bývá opakovaně znečištěné, zapáchající nebo nevhodné vzhledem k počasí. Žák může nosit oblečení a obuv, jejichž velikost neodpovídá jeho věku. Žák rodič nereaguje na upozornění učitele nebo jej bere v potaz jen občas.

STUPEŇ 3

Žákovo oblečení je téměř soustavně znečištěné, zapáchající či nevhodné vzhledem k věku a počasí. Žák nemá některé potřebné kusy oblečení např. zimní bundu, rukavice, letní boty .

4.4.3 HYGIENA OPTIMÁLNÍ STAV Žák dodržuje základní hygienické návyky úměrně svému věku např. používá kapesník, dodržuje pravidla při užívání toalety, pečuje o své tělo, vlasy a chrup . Do školy přichází čistý a upravený.

STUPEŇ 1

Žák zanedbává některé hygienické návyky. Po upozornění učitele žák rodič nedostatky reflektuje a je schopný je odstranit žák následně přijde do školy čistý, učesaný, s upravenými nehty apod. . POSUZOVACÍ SCHÉMA

115

STUPEŇ 2 Žák do školy často přichází zanedbaný neumytý, neučesaný , někdy i zapáchá. Základní hygienické návyky zanedbává často i ve škole. Situace se nelepší ani po výzvě učitele.

STUPEŇ 3

Žák chodí do školy celkově zanedbaný je zjevný nedostatek hygienické péče v domácím prostředí . Nemá osvojeny základní hygienické návyky zejm. návyky spojené s péčí o vlastní tělo či užíváním toalety . Péče o zuby je viditelně nedostatečná.

4.4.4 POMŮCKY OPTIMÁLNÍ STAV Žák má na výuku všech předmětů z domova zajištěny požadované funkční pomůcky sešity, učebnice, psací, výtvarné a rýsovací náčiní, převlečení a přezutí na tělocvik apod. . Žák nezapomíná pomůcky významně častěji než jeho spolužáci ve třídě.

STUPEŇ 1

a Žák nemá na výuku z domova zajištěny některé pomůcky. Jedná se však o pomůcky, které nejsou pro samostatnou činnost ve vyučování zcela nezbytné nebo které lze snadno zapůjčit pastelky, nůžky apod. . b Žák tyto pomůcky z domova zajištěné má, ale opakovaně je do školy nenosí pro zapomínání nebo pro nedostatečnou kontrolu ze strany rodičů. c Žák sice pomůcky má a do školy nosí, ale potřebuje opakovanou podporu okolí, aby si je dokázal připravit na výuku např. je sám nenajde v aktovce .

STUPEŇ 2

Žák: a nemá na výuku z domova zajištěny některé pomůcky nezbytné pro samostatnou činnost ve vyučování rýsovací náčiní v hodinách geometrie, převlečení a přezutí na tělocvik, sešity a/nebo učebnice na některé předměty , b nebo je zapomíná několikrát do týdne.

STUPEŇ 3

Žák nemá z domova zajištěny nezbytné pomůcky na většinu předmětů. Běžná opatření ze strany školy vč. případné výchovné komise u žáků nenosících pomůcky pro zjevné 116

METODIKA KE KATALOGU PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ K DÍLČÍ ČÁSTI PRO ŽÁKY S POTŘEBOU PODPORY VE VZDĚLÁVÁNÍ Z DŮVODU SOCIÁLNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ

zanedbávání svých povinností nevedou k trvalejší nápravě. Příčinou může být i tísnivá finanční situace rodiny.

4.5 ŠKOLNÍ PŘIPRAVENOST V OBDOBÍ PRVNÍCH LET DOCHÁZKY DO ŠKOLY Tato část se týká dětí na počátku povinné školní docházky žáků v . a . ročníku základní školy .

4.5.1 PŘIPRAVENOST NA ŠKOLNÍ DOCHÁZKU – SEBEOBSLUHA A SAMOSTATNOST VE VÝUCE OPTIMÁLNÍ STAV Žák se dokáže sám obléknout i obout, je soběstačný při užívání toalety, umí jíst příborem. Žák se přiměřeně věku orientuje v režimu výuky a po budově školy zná rozvrh, ví, kde jsou jeho učebny , dokáže si na hodinu připravit potřebné učební materiály a pomůcky.

STUPEŇ 1

Žák má dílčí obtíže v sebeobsluze např. má obtíže se zapínáním knoflíků, případně umí jíst pouze lžící apod. a/nebo žák nedosahuje plné samostatnosti v přípravě na výuku neorientuje se v rozvrhu nebo si nedokáže včas připravit potřebné učební materiály a pomůcky , nedostatky se přitom projevují občas, ale opakovaně. Na pokyn učitele či spolužáků žák adekvátně reaguje připraví si, co potřebuje, přesune se do jiné učebny apod. .

STUPEŇ 2

Žák má závažnější obtíže ve více oblastech základní sebeobsluhy např. v oblékání, obouvání a stravování a/nebo žák často není schopný se samostatně připravit na výuku, neorientuje se v rozvrhu výuky. Žák při přípravě na jednotlivé vyučovací hodiny potřebuje větší podporu učitele nebo spolužáků.

STUPEŇ 3

Žák má závažné obtíže ve všech oblastech základní sebeobsluhy oblékání, obouvání, užívání toalety, stravování a/nebo žák bez podpory učitele není schopen se samostatně POSUZOVACÍ SCHÉMA

117

připravit na vyučovací hodiny, celkově se neorientuje v režimu výuky, má obtíže s orientací po budově školy. Je třeba trvalý dohled učitele.

4.5.2 PŘIPRAVENOST NA ŠKOLNÍ DOCHÁZKU – DÍLČÍ FUNKCE OPTIMÁLNÍ STAV Žák má přiměřeně rozvinuté sluchové vnímání např. rozlišuje zvukově podobné hlásky, určí hlásky ve slově, pamatuje si právě vyslechnutou krátkou informaci , zrakové vnímání např. rozliší symboly lišící se tvarem nebo otočením v prostoru, dokáže analyzovat komplexní obrázek, dokáže si zapamatovat sekvenci obrázků , prostorovou orientaci dokáže rozlišit nahoře/dole, nad/pod, vedle, mezi, před/za, vpravo/vlevo , jemnou motoriku kresba odpovídá věku, dokáže obkreslit přiměřený vzor, dokáže manipulovat s ručním náčiním a drobným materiálem , vnímání posloupností a časového sledu např. dokáže vyjmenovat dny v týdnu ve správném pořadí, dokáže vytvořit řadu obrázků podle vzoru, orientuje se v pojmech před/po, dříve/později, první/poslední .

STUPEŇ 1

Žák má dílčí deficity v jedné nebo více výše uvedených oblastech. Proto musí v souvisejících typech školních činností vynakládat oproti svým vrstevníkům zvýšené úsilí a častěji v nich chybuje přes správné teoretické osvojení daného učiva. Rozdíl v kvalitě práce žáka v činnostech, které mu dělají problémy, je v porovnání s jeho vrstevníky sice patrný, ale pomocí jednoduchých opatření ze strany učitele jej lze zcela vyrovnat např. volbou jiné formy ověřování dovedností, využitím pomůcek, přehledů, zkrácením rozsahu cvičení apod. . Žák např. při zápisu komolí slova se shlukem souhlásek, protože chybuje v jejich rozhláskování; píše s nižší úpravou a pomaleji, ale čitelně; přehlíží v časovém stresu detaily na obrázcích, ale na pokyn učitele chyby dohledá, apod.

STUPEŇ 2

Žák má závažnější deficity v jedné nebo více výše uvedených oblastech. Obtíže se mohou projevovat i ve vyšším než prvním ročníku. V některých typech činností již žák nezvládá pracovat přiměřeně svému věku – např. píše s velkým množstvím chyb, obtížně spojuje písmena při čtení do slabik, ztrácí se v číselné řadě apod. Obtíže mu však nebrání ve zvládnutí učiva daného předmětu jiným způsobem např. dokáže dílčí úkony zrealizovat popořadě, přestože je nedokáže v činnosti vzájemně propojit a lze je do velké míry kompenzovat dopomocí učitele, intenzivnější reedukací a volbou vhodných metod zprostředkování a ověřování učiva. 118

METODIKA KE KATALOGU PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ K DÍLČÍ ČÁSTI PRO ŽÁKY S POTŘEBOU PODPORY VE VZDĚLÁVÁNÍ Z DŮVODU SOCIÁLNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ

STUPEŇ 3 Žák má závažné deficity ve více z výše uvedených oblastí, je zjevné podcenění či absence stimulace dílčích funkcí v předškolním věku. Obtíže se mohou projevovat i ve vyšším než prvním ročníku. (rozí citelné zaostávání nejen v souvisejících školních dovednostech vč. osvojování trivia , ale také postupný vznik obtíží sekundárních např. omezení samostatnosti ve výuce pro problémy se čtením zadání úkolů v učebnici .

4.5.3 PŘIPRAVENOST NA ŠKOLNÍ DOCHÁZKU – ZVLÁDÁNÍ MYŠLENKOVÝCH OPERACÍ OPTIMÁLNÍ STAV Po vstupu do školy žák chápe pokyny a výklad učitele na věku přiměřené úrovni, dokáže na ně adekvátně reagovat a řešit přibližně stejně náročné úkoly jako jeho spolužáci. Učení u něj vede k patrnému rozvoji. V myšlení již začíná uplatňovat logiku zatím ve vazbě na známé a dobře představitelné situace , zvažování více hledisek při rozmýšlení o příčině a následku, třídění na základě podstatných vlastností předmětů a jevů. Poznatky si dokáže s dopomocí učitele uspořádávat a smysluplně o nich hovořit.

STUPEŇ 1

Žák musí na pochopení výkladu učitele dlouhodobě vynakládat zvýšené úsilí. a Může z domova přicházet vybaven menší znalostní základnou a nižší slovní zásobou, které vedou ke zvýšené potřebě konkretizace a názornosti ve výuce; b nebo pro pochopení některých souvislostí potřebuje o něco více času a déle mu trvá zautomatizování nových poznatků; c nebo pouze není zvyklý při činnosti přemýšlet, a uchyluje se proto k málo efektivním strategiím práce s informacemi.

Dobře však reaguje na názornější formy zprostředkování učiva, důkladnější vysvětlení se zohledněním aktuální úrovně znalostí a vědomostí nebo na stimulaci učitelem k postupnému nacvičení pokročilejších strategií řešení problémů.

STUPEŇ 2

Žák si novou látku osvojuje zřetelně pomaleji než zbytek třídy nebo má výraznější problémy pochopit náročnější učivo v některém předmětu typicky v matematice . Přitom se zjevně jedná:

POSUZOVACÍ SCHÉMA

119

a o důsledek způsobu, jakým žák zpracovává nové informace např. nepropojuje si nové údaje se staršími, učí se chaoticky, bez rozpoznání podstatných bodů učiva, nechápe příčinné souvislosti apod. ; b nebo o důsledek nižší úrovně vědomostí, znalostí a zvládnutí pojmů při vstupu do školy.

Dokáže však dobře profitovat z individualizované práce s dospělým – pod intenzivnějším vedením dospělého zejm. při samostatné práci s učitelem dosahuje pokroků.

STUPEŇ 3

Žák má trvalejší těžkosti s chápáním učiva a s učením se novým poznatkům obecně. Často rychleji zapomíná i starší látku a nedokáže si již naučené optimálně logicky vyvodit. Potíže přitom nejsou vázány pouze na několik konkrétních typů úkolů, ale projevují se ve většině předmětů. Žák je proto ve zvýšeném riziku školního neúspěchu. Předpokládáme přidružená oslabení dalších oblastí jako je řeč, pozornost apod. nebo celkové snížení kognitivního výkonu.

120

METODIKA KE KATALOGU PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ K DÍLČÍ ČÁSTI PRO ŽÁKY S POTŘEBOU PODPORY VE VZDĚLÁVÁNÍ Z DŮVODU SOCIÁLNÍHO ZNEVÝHODNĚNÍ