2016 (33. týden) Upoutávka

středa, 17. 8. 2016

MĚSÍČNÍK

č. 8 / 2016 (33. týden)

Měsíčník internetového portálu www.ucetni-portal.cz

Milé kolegyně a vážení kolegové, posíláme Vám srpnové číslo Účetního měsíčníku, k nám do Bohuňovic, máte opravdu poslední možkteré věřím, že Vás zaujme a že přichází v pravý čas. nost se přihlásit. A navíc můžete získat „certifikát“. Papír je papír, říkávala moje babička. V pondělí začíná v Praze můj 5-ti denní kurz o účetnictví v návaznosti na daně pro budoucí Krásný zbytek léta a prozradím, že máme natočené daňové poradce, který tradičně pořádá KDP ČR. videosemináře na zajímavá témata. Vždycky, když je tento kurz, vím, že končí prázdniny. Docela uběhly a tolik se toho událo… Na těch S díky za přízeň… 120 účastníků se fakt těším i na atmosféru, která tam vždycky je. A Vy, co byste rádi přijeli na vzdělávání P.

Upoutávka K 8. ÚČETNÍMU MĚSÍČNÍKU ROKU 2016 Videem provází Petra Slavkovská a Jiří Pokorný

Upoutávku naleznete zde: https://youtu.be/ktNLD7c4A5E

Články uvnitř čísla NOVELA ZDPH VE SBÍRCE ZÁKONŮ

BEZÚPLATNÉ PŘÍJMY FYZICKÝCH OSOB - DÍL 4.

Autor: Ing. Mgr. Olga Hochmannová

Autor: Ing. Otakar Machala, QUD

POKYN GFŘ D-29 K PROMÍJENÍ POKUT SOUVISEJÍCÍCH S KONTROLNÍM HLÁŠENÍM

JAK NA DOTAZY FINANČNÍCH ÚŘADŮ OHLEDNĚ KONTROLNÍCH HLÁŠENÍ?

Autor: Ing. Mgr. Olga Hochmannová

Autor: Ing. Tomáš Hajdušek

ZÁKLADNÍ POJMY A ZÁKLADNÍ PRINCIPY U DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY - 1. ČÁST

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY PRO ZAČÁTEČNÍKY: VZNIK ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ NA VÝSTUPU – 2. ČÁST

Autor: Ing. Ivana Pilařová

Autor: Ing. Ivana Pilařová


strana 2

NOVELA ZDPH VE SBÍRCE ZÁKONŮ Ing. Mgr. Olga Hochmannová

daňový poradce č. osv. 4111 - specialista na DHP

Dne 29. 7. 2016 byl ve Sbírce zákonů č. 95 zveřejněn zákon č. 243/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona. Součástí tohoto zákona je v části třicáté třetí i změna zákona o DPH (ZDPH), která obsahuje 42 bodů se změnami ZDPH. Změny ZDPH mají dělenou účinnost – téměř všechny body novely vstupují v účinnost k 1. 8. 2016, pouze 2 body, které souvisí s přesunem místní příslušnosti osob povinných k dani, které nemají sídlo ani provozovnu v tuzemsku a registrují se jako plátci v tuzemsku, z FÚ pro hl. město Prahu na FÚ pro Moravskoslezský kraj, vstupují v účinnost k 1. 9. 2016. 1 Změny týkající se KH Patrně nejočekávanějšími z novelizačních změn jsou již avizované změny související s kontrolním hlášením (KH). Novelou se jednak nepatrně prodlužuje lhůta pro reakci plátce na výzvy správce daně stanovená v § 101g ZDPH z 5 dnů na 5 pracovních dnů a dále se do ZDPH vkládají nové § 101j ZDPH a101k ZDPH s nástroji na prominutí pokut za porušení povinností souvisejících s KH. Podle nového § 101j ZDPH plátci nevzniká povinnost uhradit pokutu dle § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH (tj. 1.000 Kč za opožděné podání KH), pokud se jedná o první opomenutí za příslušný kalendářní rok.

Podle nového § 101k ZDPH může plátce za stanovených podmínek požádat o prominutí pokut uložených dle § 101h odst. 1 písm b) – d) ZDPH (tj. pokut 10.000, 30.000, 50.000 Kč). Žádost o prominutí pokuty lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru. Podání žádosti má odkladný účinek. Pro tyto pokuty uložené před vstupem novely v účinnost se stanoví pro podání žádosti o prominutí zvláštní lhůta v přechodných ustanoveních (čl. XXXIV odst. 6) – žádost lze podat do 3 měsíců od vstupu novely v účinnost. 2 Změna § 44 ZDPH – Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení Novelou byl dále upraven hojně kritizovaný § 44 odst. 1 ZDPH, který vymezuje stáří pohledávek, u nichž může plátce za stanovených podmínek provést opravu výše daně, pokud se dlužník dostal do konkurzního řízení. Jak vyplývá z důvodové zprávy k návrhu novely, účelem změny je, aby věřitelé mohli opravovat pohledávky starší více než 6 měsíců. 3 Změny v ustanoveních o dovozu a vývozu zboží Další změny ZDPH se týkají problematiky dovozu a vývozu – jedná se zčásti o zpřesnění termínů a formulací v návaznosti na změny celního zákona a zčásti o odstranění některých již zastaralých ustanovení, která neodpovídají postupům v současné praxi. Ze změn souvisejících s problematikou dovozu a vývozu je nutno zmínit především vypuštění ustanovení, která se týkala svobodných (celních) skladů,

neboť tyto sklady již nový Celní kodex EU neupravuje. V návaznosti na to se MFČR rozhodlo zcela zrušit v ZDPH i dosavadní výsadní postavení svobodných (celních) skladů a svobodných (celních) pásem (§ 20 odst. 2 ZDPH, § 23 odst. 2 ZDPH, § 38 odst. 3 ZDPH, § 66 odst. 3 ZDPH, § 68 odst. 15 ZDPH). Svobodná pásma tedy již nebudou územím, kde by dodání zboží a poskytnutí služeb na umístěném zboží nepodléhaly DPH a které by poskytovalo výhodu při mezinárodním obchodě, jako tomu bylo dosud. Dále byl změněn koncept daňového dokladu při vývozu zboží (§ 33a ZDPH), neboť dosavadní ustanovení § 33a ZDPH bylo zastaralé. Podle nového § 33a ZDPH je daňovým dokladem při vývozu zboží „běžný“ daňový doklad vystavený podle § 28 odst. 1 písm. a) ZDPH. Tzv. „rozhodnutí celního úřadu“ slouží již pouze k prokazování výstupu zboží z území EU podle nového § 66 odst. 3 ZDPH. 4 Nové pravidlo pro povinnost přiznat daň při dodání zboží osobou neusazenou v tuzemsku plátci Novelou je do ZDPH vloženo nové ustanovení § 108 odst. 1 písm. d), podle něhož má povinnost přiznat daň plátce, kterému v tuzemsku dodá zboží osoba neusazená v tuzemsku, která není registrována jako plátce. Uvedený zákon je možné nalézt na této adrese: Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv - Ministerstvo vnitra České republiky: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/


strana 3

POKYN GFŘ D-29 K PROMÍJENÍ POKUT SOUVISEJÍCÍCH S KONTROLNÍM HLÁŠENÍM

Ing. Mgr. Olga Hochmannová

daňový poradce č. osv. 4111 - specialista na DHP

Přinášíme Vám článek s názvem Pokyn GFŘ D-29 k promíjení pokut souvisejících s kontrolním hlášením, kde se např. můžete dozvědět jakou výši pokuty dostanete za nepodání kontrolního hlášení. Na internetových stránkách Finanční správy byl dne 8. 8. 2016 zveřejněn metodický pokyn GFŘ D-29, který se týká prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení (dále MP). Pokyn tedy navazuje na § 101k novely ZDPH (zákona č. 243/2016 Sb.). Pokud jsme se na základě uvedené novely domnívali, že předkladatel zákona uznal nepřiměřenost sankcí souvisejících s KH, a proto připravil nástroj na promíjení těchto nepřiměřených sankcí, pak tento Metodický pokyn (dále “MP”) naše pozitivní očekávání může docela zchladit, neboť jsou v něm formulovány dosti

Sudoku

omezující podmínky pro prominutí pokuty. Pokyn D- 29 se týká výhradně prominutí pokut dle § 101h odst. 1 písm. b) – d) ZDPH, tj. pokut ve výši 10.000, 30.000 a 50.000 Kč za nepodání KH. Žádost o prominutí pokuty lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci platebního výměru. U pokut uložených před vstupem novely ZDPH v účinnost je lhůta pro podání žádosti prodloužena do 3 měsíců od vstupu novely v účinnost. Při rozhodování musí správce daně nejdříve rozhodnout, zda pokutu lze vůbec prominout. K tomu jsou uvedeny omezující podmínky na str. 3 MP. Jedná se o 9 podmínek, pokutu např. nelze prominout nespolehlivému plátci, plátci, který nevede evidenci stanovenou právním předpisem nebo správcem daně a další. Pro vyloučení možnosti prominutí stačí naplnění jedné z uvedených podmínek. Pokud plátce přes tento test „možnosti prominutí“ projde, zvažuje správce

(řešení na straně 22)

7 1 9 8 1 4 6 2

8 4 9 2 6 5 1

3 7 3

5 4 9 8

5 8 2 9 3 1

3 6 7 8 2 4

daně, jakou výši pokuty je možné prominout. Rozsah, který je možné za stanovených podmínek prominout, je vymezen na str. 5 – 7 MP. Jedná se o možnost prominout pokutu do výše od 50 % (např. pokud k nesplnění povinností souvisejících s KH došlo z důvodu nepříznivého zdravotního stavu) až po 100 % pokuty (např. pokud v poslední den lhůty byl nefunkční daňový portál Finanční správy a přitom se nejednalo o plánovanou a oznámenou odstávku). K tomu jsou však uvedeny ještě další omezující okolnosti, týkající se četnosti porušení po-vinností daňového subjektu na str. 8 MP, kterými se možnost prominutí pokuty snižuje (ve všech uvedených případech o 50 %). Žádost o prominutí pokuty za nepodání KH podléhá dle MP správnímu poplatku ve výši 1.000 Kč. Uvedený metodický pokyn je možné nalézt na těchto adresách: Finanční správa - http://goo.gl/ErUdpd Účetní portál - http://goo.gl/FKGlRB


strana 4

ZÁKLADNÍ POJMY A ZÁKLADNÍ PRINCIPY U DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY - 1. ČÁST Ing. Ivana Pilařová auditor, daňový poradce č. osv. 138

Za seriál, který „opakuje problematiku DPH od začátku“, jsem opravdu upřímně ráda. Bez DPH se podle mne neobejde žádná účetní, tak jak píše kolegyně Ivana. Účetní, která si myslí, že účtuje jen neplátce a nepotřebuje zákon o DPH, může udělat velký problém. Problém samozřejmě finanční, nejednou jsem to ve své praxi viděla. V článku nechybí praktické příklady, což je prima, a já se moc se těším na další díl. P. 1 Úvod Z daňové soustavy bývá právě daň z přidané hodnoty označována za nepochopitelnou, nelogickou a všeobecně neoblíbenou a to zejména mezi účetními a daňovými začátečníky. Po pravdě, není divu, jedná se o zákon velmi rozsáhlý, který v sobě obsahuje řadu specielních pojmů, pravidel a režimů, které se překotně i několikrát ročně novelizují, jejichž použití je závislé na řadě faktorů (a pokaždé na jiném z nich) jako je typ odběratele, místo plnění, typ plnění, typ dokladu, data uvedená na dokladu, ale také způsob použití plnění. O to hůře, že i u nejmenšího plátce není možné spolehnout na heslo „co je malé, to je také jednoduché“. Stačí málo a i malý začínající plátce zabředne do režimu přenesení daňové povinnosti, osvobozených plnění, zmatku v uplatňování sazeb daně na výstupu, či dokonce do tajemného MOOS. Všem jsou také společné problémy nároku na odpočet daně na vstupu a v neposlední řadě také hit letošního roku – kontrolní hlášení. Obavy z DPH také oprávněně stupňuje opakovatelnost chyb. Pokud něco v DPH děláme špatně, je poměrně velká pravděpodobnost, že se jedná o opakované chyby z našeho rutinního opakovaně chybného postupu. Pokud si neuvědomím, co způsobí realizace osvobozených plnění bez nároku na odpočet daně na výstupu (nebo takové plnění vůbec neidentifikuji), v klidu uplatňuji nároky na odpočet z „běžných“ přijatých faktur za materiál a služby.

Následky kontroly budou dramatické. Velmi častou chybou začátečníků (překvapitě ale i pokročilých) je „suplovat“ neznalosti v DPH „logikou daně z příjmů“. Chraňme se vyslovit, natož aplikovat, nepravdy typu „je to daňově uznatelné, tak z toho bude i nárok na odpočet (a naopak)“. Tato vazba neplatila nikdy, ani v samotných začátcích DPH v roce 1993. Našim úkolem bude naučit se pochopit podstatu této daně a vystoupit z pasivní role, kdy opisujeme to, co kdysi někdo začal, aniž víme proč. Jen na této základní vědomostní úrovni jsme schopni reagovat na řadu změn, které již probíhají a velmi pravděpodobně budou hekticky probíhat i v blízké budoucnosti. Každý se to jednou učil, každý jednou začínal, musí přece přijít čas, kdy porozumíme odborným (ne vědeckým) článkům na téma DPH. Nemíříme přehnaně vysoko – naším cílem je základní uživatelská úroveň znalostí této daně – a to není příliš vysoký kopec. Začínáme ale stoupat od „úrovně moře“ – tedy prakticky od nuly. Cesta je odsud jen jedna – vzhůru. Postupovat budeme pomalu, postupně postavíme řadu „výškových táborů“, ze kterých budeme budovat další. Návraty do nižších pater jsou, samozřejmě, povoleny. 2 Základní pojmy Ano, tak se začíná v každém oboru. Nejsme ale ekonomicky negramotní, řada pojmů je prostě „jasná“ a nebudeme se jimi zabývat (a ani by nás to v praxi nenapadlo). Zvláště u DPH však přidám varování, většina daňových zákonů (a vůbec všech zákonů) používá vlastní definice, ale tento zákon je vlastními definicemi přímo posedlý. Jednak obsahuje velké množství vlastních definic, ale definuje i obecně známe pojmy (například zboží, služby, nový dopravní prostředek, obchodní majetek a mnoho dalších) pro své účely jinak (zpravidla mnohem šířeji), než jsme obecně zvyklí. Nebudeme zde základní definice opakovat, doporučuji exkursi do § 4 ZDPH. Zvlášť bych chtěla upozornit na pojem „pronájem“, který je zastřešujícím pojmem pro nájem i podnájem. Záludné je na tom to, že v právu a na dani z příjmů je mezi pojmy nájem a podnájem rozdíl. V DPH nikoliv a vše, co platí pro vztahy nájemní, platí i pro vztahy podnájemní.

Další malou záludností je pojem zboží – samozřejmě víme, že má proti účetnictví širší definici, od rekodifikace práva ale pod pojem zboží spadají i nemovité věci. Výjimku uděláme u pojmů plátce a neplátce. Jedná se o nejužívanější pojmy, „každý přece ví“, co znamenají. Přesto pro jistotu upřesníme, dotyčných osob je totiž více, než si možná myslíme: • Osoba povinná k dani (§ 5 ZDPH) – jedná se o osobu realizující ekonomickou činnost. Ekonomická činnost je pro účely ZDPH definována a to v § 5 odst. 2 ZDPH šířeji, než bychom možná čekali. Ekonomickou činností je kromě činnosti podnikatelů i činnost pronajímatelů (z hlediska ZDP příjem podle § 9). Osobou povinnou k dani je tedy stručně řečeno „podnikatel“ a pronajímatel a to bez ohledu na to, zda je či není plátcem DPH. • Osoba nepovinná k dani – v protikladu proti výše uvedenému je zřejmé, že se jedná o ostatní osoby, které nejsou podnikateli. Jedná se zejména o občany, zaměstnance, ale také o státní orgány, které vykonávají jen veřejnou správu. Je důležité si uvědomit, že osoba nepovinná k dani se nemůže stát plátcem DPH. • Plátce (§ 6 ZDPH) – zákon tímto pojmem označuje osobu registrovanou k dani z přidané hodnoty v České republice. Tuzemští plátci se mohou za určitých podmínek stát „skupinovými“ plátci s jedním DIČ (§ 5a ZDPH). Pokud by se jednalo o „plátce“, který by byl registrován k dani například v Rakousku, Itálii či jinde v EU, zákon ho nenazývá pojmem plátce, ale osobou registrovanou k dani v jiném členském státě. V obou případech se ale vždy jedná o osobu povinnou k dani. • Osobou neusazenou v tuzemsku [§ 4 odst. 1 písm. m) ZDPH)] - zákon nazývá osobu povinnou k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a uskutečňuje zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku a to bez své stálé provozovny, nebo bez její účasti. • Zahraniční osobou [§ 4 odst. 1 písm. g) ZDPH] - zákon nazývá osobu, která nemá sídlo ani bydliště či místo podnikání na území EU (je tedy ze třetí země). Zahraniční osoba může být „plátce“ DPH ve své zemi, či nemusí a je ve své zemi neplátcem, dokonce může být i osobou nepovinnou k dani.


• Nepláce – zákon tento pojem vůbec nepoužívá, v praxi se bez něj ale neobejdeme. Nebudeme si tento pojem zakazovat, jen budeme rozlišovat mezi: 1. Neplátcem – osobou, která uskutečňuje ekonomické činnosti (podnikatelskou činnost či pronájem) a dosud jí nenastala povinnost zaregistrovat se jako plátce a dobrovolně se jako plátce též nezaregistrovala. Zákon takovou osobu označuje jako osobu povinnou k dani, která je od uplatňování daně osvobozena. Jen osoba povinná k dani se může stát plátcem daně (nemusí však k tomu nikdy dojít). Osoba povinná k dani musí sledovat výši svého obratu, aby se případně včas zaregistrovala jako plátce DPH. Pojem obrat je zákonem složitě definován v § 6 odst. 2 ZDPH a je třeba mu věnovat pozornost a zabezpečit jeho sledování zvláště u klientů, kteří přinášejí své doklady v delším časovém intervalu. Neplátce tohoto druhu se také může (a pak povinně musí) stát snadno identifikovanou osobou (viz dále). 2. Neplátcem – osobou, která nevyvíjí ekonomickou činnost, nepodniká, ani není pronajímatelem. Tato osoba plátcem není a nikdy se jím stát ani nemůže a to ani na vlastní žádost. Zákon tuto osobu označuje jako osobu nepovinnou k dani. Tyto dva druhy „neplátců“ budeme v některých případech od sebe důsledně odlišovat. • Identifikovaná osoba (§ 6g a násl. ZDPH) - není plátcem, ani neplátcem, jedná se o osobu povinnou k dani, která přijímá služby od osoby povinné k dani v jiném členském státě s místem plnění v tuzemsku, nebo služby této osobě poskytuje. Registrace identifikované osoby je nutná bez ohledu na hodnotu poskytovaných či přijímaných služeb a to k datu přijetí či poskytnutí první takové služby. V případě pořízení zboží od osoby registrované k dani v jiném členském státu platí roční limit 326 tis. Kč. Identifikovaná osoba má omezená práva a povinnosti ve vztahu k zákonu o DPH. Stručně a zjednodušeně řečeno, pro účely tuzemských plnění se identifikovaná osoba chová jako neplátce, ve vztahu k EU pak jako plátce. Z toho vyplývají poněkud modifikovaná následující podání: - Daňové přiznání (nezahrnuje tuzemská plnění, neuvádí se neuplatňují se žádné nároky na odpočet, nepodává se nulové daňové přiznání). - Souhrnné hlášení (totožné podání jako v případě plátců).

strana 5

- Kontrolní hlášení indentifikované osoby nepodávají. V zákonu je třeba si důledně všímat, co platí pro plátce a co pro identifikovanou osobu, některé povinnosti jsou shodné, jiné nikoliv. 3 Místo plnění Ačkoliv to ze zákona není přímo patrné, místo plnění je jedním ze základních pilířů zákona. Důvod je jednoduchý – jen v případě, kdy se míto plnění nachází v tuzemsku, budeme daný případ řešit podle tuzemského zákona a plnění je předmětem daně v tuzemsku. Pokud se místo plnění nachází mimo tuzemsko, není možné toto plnění podle českého zákona zdanit, ani od daně osvobodit. Stanovení místa plnění je nutné nastudovat v § 9 a 10 ZDPH. Opravdu není možné vyřešit případ z hlediska DPH, pokud neznáme místo plnění. Zvlášť nastudujeme místo plnění při dodání zboží (§ 7 a 8 ZDPH) a zvlášť místo plnění při poskytování služeb. Stanovení místa plnění při poskytování služeb je složitější. Je nutné si uvědomit, že existují dvě základní pravidla (§ 9 odst. 1 a odst. 2 ZDPH), které se uplatní pro ty druhy služeb, které nejsou specielně řešeny v následujících paragrafech 10 až 10i ZDPH. Při postupu podle základních pravidel je podstatné, kdo je protistranou plátce (zda osoba povinná k dani či osoba nepovinná k dani). V případě postupu podle specielních pravidel je nutné se řídit přímo ustanoveními zákona, neboť místo plnění se určuje v závislosti na řadě různých faktorů, které zde jsou uvedeny. Neumíme u konkrétního plnění, které řešíme, stanovit místo plnění? Není možné postupovat dál. Úspěch řešení je na pravděpodobnostní úrovni úspěchu v ruletě. 4 Předmět daně aneb co budeme vlastně zdaňovat? V nejjednodušší pojetí DPH je předmětem zdanění to, co daný plátce produkuje – tedy předmět jeho činnosti, tedy příjmy v hotovosti a vydané faktury. V úvodu jsme si však slíbili, že postoupíme výš, než jen na tu nejnižší možnou úroveň. Z čeho se tedy skládá daň na výstupu, co považujeme za zdanitelná plnění? Ještě než bude následovat výčet, všimněme si důležitých společných znaků (§ 2 ZDPH): - plnění musí být úplatné (zdaňujeme i některá bezúplatná plnění, jedná se však o výjimky), - místo plnění musí být s místem plnění v tuzemsku (o důležitosti určení místa plnění jsem psala výše), - plnění je realizováno osobou povin-

nou k dani (plátce je samozřejmě osobou povinnou k dani), - plnění je uskutečněno v rámci ekonomické činnosti (viz výše). A nyní již slíbený výčet toho, co je předmětem daně: a) dodání zboží (pozor na širokou definici zboží – viz výše), b) poskytnutí služby (tržby za poskytnuté služby), c) pořízení zboží z jiného členského státu EU, d) pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani (jedná se o výjimku, kdy DPH osloví i osoby nepovinné k dani), e) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. Jen pro jistotu zdůrazníme, že body a) a b) se týkají výstupu (vydaných faktur), zatímco body c) až e) se týkají přijatých dokladů. 5 Základní princip fungování DPH Tak, takovými základy není nutné se zabývat – opravdu každý ví, že dodavatel realizující plnění daň odvádí a odběratel si uplatňuje nárok na odpočet daně na vstupu. Každý to ví proto, že se jedná o „základní režim“ DPH. Tak to funguje vždy, když dotyčné plnění neuvízne v spleti zákonných výjimek. Kromě tohoto základního režimu (i tady ale řešíme datum zdanitelného plnění, výši sazby, typ dokladu, atd.), existují tak zvané zvlášní režimy, kde „něco“ funguje jinak, než je obvyklé. Například daň nepřiznává dodavatel, ale odběratel (režim přenesení daňové povinnosti, či intrakomunitární reverse charge, režim jednoho správního místa neboli MOOS), případně se daň přiznává jen z přirážky (režím cestovní služby nebo obchodování s použitým zbožím). Zvláštnosti samozřejmě probereme později. Zatím se soustředíme na „základní režim“. Je čas na příklad, řešme ho s určitým časovým odstupem, abychom si ověřili, zda načerpané teoretické znalosti umíme aplikovat. Není třeba se bát, příklad obsahuje nejen zadání, ale i řešení a hlavně vysvětlení jak jsme k výsledkům došli. Daň z předané hodnoty nelze zúžit jen na dvě hromádky plnění, z nichž jednu zdaníme a druhou ne. Je to mnohem složitější a to i v samotném začátku, než se plátci daně staneme. Příklad - k 1. dílu DPH pro začátečníky Co je a není předmětem daně z přidané hodnoty a jak vypočítat obrat pro účely ZDPH? Paní Marta Šťastná je ženou oplývající různými aktivitami. Přestože je


zaměstnána jako prodavačka v obchodu se sportovními potřebami, provozuje ještě řadu dalších činností. Vzhledem k tomu, že z těchto činností jí plynou poměrně vysoké příjmy, které vzorně zdaňuje daní z příjmů, obává se, zda se nestane plátcem DPH. To by přicházelo v úvahu, pokud by její obrat za 12 bezprostředně předcházejících měsíců převýšil částku 1 000 tis. Kč. Pojďme se podívat na výše uvedené činnosti paní Šťastné za kalendářní rok 2016 a rozřaďme je z hlediska DPH do pěti skupin, abychom si pak mohli vypočítat správně obrat pro účely ZDPH: a) není předmětem DPH, b) je předmětem DPH, ale nezahrnuje se do obratu pro účely daně z přidané hodnoty, c) je předmětem DPH i součástí obratu, nicméně jedná se o příjmy od daně osvobozené, d) je předmětem DPH i součástí obratu a v případě, pokud by se paní Marta stala plátcem DPH, jednalo by se o plnění zdanitelné se vznikem povinnosti odvést daň na výstupu, e) je předmětem DPH, není však součástí obratu, nicméně v případě, pokud by se paní Marta stala plátcem DPH, jednalo by se o plnění zdanitelné se vznikem povinnosti odvést daň na výstupu. 1. Dosahuje pravidelných měsíčních příjmů ze závislé činnosti z titulu jejího zaměstnání v prodejně sportovních potřeb a to ve výši 20 000 Kč. Řešení: Příjmy ze závislé činnosti nejsou považovány za ekonomickou činnost. Správným řešením je tedy a). 2. Průběžně přispívá články do časopisů na téma mykologie a zpracování hub, neboť je vášnivou houbařkou. Přehled měsíčních honorářů od jednotlivých vydavatelů novin a časopisů v hrubé výši: - Vlasta - Květy - Gurmet - Agnes

za září za září za říjen za listopad

6 000 Kč 3 000 Kč 2 000 Kč 5 000 Kč

Řešení: Příjmy z autorských práv jako takové jsou ekonomickou činností, nicméně jde o příjmy zdaňované srážkovou daní. Tyto příjmy jsou považovány za ekonomickou činnost (přestože nejsou uvedeny v daňovém přiznání k dani z příjmů). Správným řešením je tedy d). 3. V průběhu roku vydala knihu Veganská kuchařka (již 4. vydání),

strana 6

připravuje další díl knihy Konzervace hub. Autorské honoráře za vydávání knih činily za období leden až září 2016 částku 55 000 Kč. V měsíci červnu obdržela navíc od redakce časopisu Free Live jednorázový honorář ve výši 18 000 Kč. Řešení: Příjmy z autorských práv z titulu vydávání knih jsou považovány za příjmy z ekonomické činnosti. Správným řešením je tedy d). Stejně tak bude posouzen honorář od redakce časopisu nezdaněný srážkovou daní. Autorská práva jsou ekonomickou činností zahrnovanou do obratu. Správným řešením je tedy d). 4. Pronajímá rodinný dům, který zdědila po své matce. Pravidelné příjmy z tohoto pronájmu rodině Brejchových činí 30 000 Kč měsíčně. Dalších 5 000 Kč dostává jako zálohu na energie a služby, které poté podle skutečné spotřeby energií a dalších služeb spojených s bytem zúčtuje rodině Brejchových. Řešení: Pravidelné příjmy z pronájmu jsou považovány za ekonomickou činnost zahrnovanou do obratu. Nicméně se jedná o činnost od daně osvobozenou. Správným řešením je tedy c). Příjmy z přeúčtování energií a služeb se nezahrnují do základu daně podle § 36 odst. 11 ZDPH. I když přímo tuto situaci zákon neřeší, pro praktické použití je správným řešením a). 5. V průběhu jarních prázdnin jednorázově a výjimečně pronajala svoji chalupu přes malou cestovní kancelář, skupině německých důchodců. Nájemné činilo 13 000 Kč. Řešení: Nahodilé a jednorázové nájmy provozované pouze doplňkově jsou sice ekonomickou činností, nicméně se nezahrnují do obratu. Pokud by se jednalo o pronajímatele právnickou osobu, správným řešením jednorázového pronájmu by bylo b), v případě fyzické osoby je správným řešením a). 6. Jako svoji vedlejší činnost provozuje zprostředkování pojištění, není zaměstnancem pojišťovny, jedná se o jinou samostatnou výdělečnou činnost. Na tuto činnost uplatňuje 40% paušální výdaje, suma vzniklých nároků na odměnu činí 160 000 Kč, suma skutečně obdržených odměn činila 140 000 Kč.

Řešení: Provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele je ekonomickou činností, pokud je provozována nikoliv doplňkově a příležitostně, zahrnuje se také do obratu. Jedná se však o činnost od daně osvobozenou. Správným řešením je tedy c). Do obratu pak bude zahrnuta částka vzniklých nároků v hrubé výši nesnížené o paušální výdaje a to bez ohledu na to, že dosud nebyly uhrazeny – tedy částka 160 000 Kč. 7. Další vedlejší činností paní Marty je masérská činnost, na což má odpovídající oprávnění a certifikace. I na tuto činnost uplatňuje paušální výdaje. Tržby za rok 2016 činily 210 000 Kč. Tato činnost je spojena i s doplňkovým prodejem doplňků stravy (také na základě živnostenského listu), ze kterého obdržela příjmy ve výši 120 000 Kč. Z obou těchto činností nevznikly žádné neuhrazené pohledávky, zákazníci platí ihned v hotovosti. Řešení: Jak v případě poskytování masáží, tak i v případě prodeje zboží (přestože je to pouze činnost doplňková) se jedná o ekonomickou činnost zahrnovanou do obratu. Správným řešením je tedy d). 8. V listopadu 2016 prodala dva roky starý automobil, který využívala jak k osobním, tak i k podnikatelským aktivitám. Tržba z prodeje automobilu činila 450 000 Kč. Řešení: Automobil je součástí obchodního majetku pro účely DPH (nikoliv však pro účely daně z příjmů, neboť osoba uplatňující paušální výdaje obchodní majetek z pohledu DPH mít nemůže). Tržba z prodeje automobilu se do obratu nezahrnuje, neboť tak výslovně stanoví § 6 odst. 2 ZDPH. Pokud by se však osoba stala plátcem DPH, tržba z prodeje takového automobilu by byla považována za uskutečnění zdanitelného plnění se vznikem daňové povinnosti na výstupu. Správným řešením je tedy e). 9. Jako členka Klubu přátel přírody obdržela jednorázově částku 4 000 Kč za práci ve výboru tohoto spolku. Řešení: Nejedná se o ekonomickou činnost. Správným řešením je tedy a).


10. V říjnu prodala část své sbírky porcelánu, který zdědila po své matce. Příjmy z prodeje činily 18 000 Kč. Řešení: Nejedná se o ekonomickou činnost, ale o prodej soukromého majetku, který nemá nic společného s podnikáním ani pronájmem. Správným řešením je tedy a). 11. V lednu 2016 paní Marta získala jednorázovou zakázku na lektorování a poradenství na víkendovém kursu zdravého životního stylu v malém penzionu nedaleko Bratislavy. Její odměna za provedení přednášky a souvisejícího poradenství činil 300 EUR, což vybrala přímo od účastníků, kteří byli osobami nepovinnými k dani. Řešení: Jedná se o ekonomickou činnost na základě živnostenského listu, přestože je nahodilá a jednorázová. Vzhledem k tomu, že však místo plnění není na území tuzemska, nezahrnuje se do obratu. Správným řešením je tedy b). Je třeba se zajímat, zda nevznikly daňové povinnosti na DPH na Slovensku, neboť místo plnění je Slovensko. Odpověď na tuto otázku nenajdeme v českém zákonu o DPH 12. V průběhu roku se paní Martě podařilo navázat spolupráci také se slovenskými dodavateli zdravé výživy, slovenskými plátci DPH, pro které zprostředkovává na území ČR dodávky tohoto zboží pro české obchody. Provize vyplacené slovenskými dodavateli činí 5 000 EUR. Výdaje uplatňuje paušální. Řešení: Jedná se o ekonomickou činnost na základě živnostenského listu, vzhledem k tomu, že místo plnění není na území tuzem-

strana 7

ska, nezahrnuje se do obratu. Správným řešením je tedy b). Z tohoto důvodu by se ale paní Marta musela stát identifikovanou osobou. Závěr k posouzení jednotlivých činností Z tohoto příkladu je zřejmé, že i neplátce, pokud je osobou povinnou k dani, musí mít poměrně podrobné znalosti zákona o DPH (například o místu plnění v případě zprostředkování). Pokud by například osoba povinná k dani – podnikatel provozoval služby výhradně s místem plnění mimo tuzemsko, jeho obrat bude nulový. Plátcem se ovšem může stát, realizuje totiž ekonomickou činnost, která není na výstupu od daně osvobozená. Pokud se plátcem daně nestane (dobrovolně), stane se povinně identifikovanou osobou (důvod v bodu 12). Výpočet obratu paní Marty Je na čase zjistit skutečný obrat paní Marty. Budeme ho posuzovat pro účely tohoto příkladu za kalendářní rok, v praxi se však jedná o opakující se výpočty „z měsíce na měsíc“ a posuzování „klouzavého“ součtu obratu za posledních 12 měsíců. Mějme na paměti, že nesčítáme skutečně přijaté příjmy, přestože paní Marta není účetní jednotkou, ale sčítáme realizovaná plnění bez ohledu na skutečnost zda a kdy byly patřičné částky přijaty. Uplatňujeme pro účely výpočtu obratu na DPH jakýsi prvek „předpisů“ jednotlivých plnění (obdoba účtování do výnosů v účetnictví). Řešení: Sečteme částky, kterým jsme přisoudili řešení v podobě skupin c), d): Bod 2 - autorské honoráře do časopisů 16 000 Kč Bod 3 - autorské honoráře za vydávání knih 55 000 Kč - jednorázový honorář 18 000 Kč Bod 4 – pravidelný pronájem 360 000 Kč

Bod 6 – provize za zprostředkování pojištění 160 000 Kč Bod 7 – příjem za masáže 210 000 Kč - doplňky stravy – dodání zboží 120 000 Kč Celkem obrat 939 000 Kč Obrat dosud nepřevýšil zákonný limit, je však třeba bedlivého sledování. Pokud by paní Šťastná již plátcem DPH byla, zdaňovala by daní na výstupu tato plnění: Bod 2 - autorské honoráře do časopisů 16 000 Kč Bod 3 - autorské honoráře za vydávání knih 55 000 Kč - jednorázový honorář 18 000 Kč Bod 7 – příjem za masáže 210 000 Kč - doplňky stravy – dodání zboží 120 000 Kč Bod 8 – prodej automobilu užívaného k podnikání 450 000 Kč Naopak činností osvobozenou by bylo: Bod 4 – pravidelný pronájem neplátci 360 000 Kč Bod 6 – provize za zprostředkování pojištění 160 000 Kč Plnění s místem plnění mimo tuzemsko by zahrnovalo: Bod 11 – víkendový seminář 300 EUR Bod 12 – zprostředkování dodávky zboží 5 000 EUR Pro přepočet EUR na Kč pro účely daňového přiznání k DPH a souhrnného hlášení by bylo použito aktuálního kursu ČNB k datu uskutečnění plnění nebo pevného kursu. Jak již bylo řečeno, z důvodu v bodu 12 se paní Marta musí stát identifikovanou osobou a do daňového přiznání i souhrnného hlášení uvést toto plnění na výstupu. V dalším dílu probereme vznik daňové povinnosti na výstupu.


strana 8

BEZÚPLATNÉ PŘÍJMY FYZICKÝCH OSOB - DÍL 4.

Ing. Otakar Machala, QUD

daňový poradce č. osv. 2252, člen sekce DPPO při KDP ČR

Seriál k bezúplatným příjmům je jednoznačně super, napsal nám jej pan Ota Machala. Jak už to bývá, článek jsem celý „četla“ a tentokrát Vám do něj dělala poznámky, a to nejen já, ale i kolegyně Ivana Pilařová. Abychom nenarušily autorské dílo, naše poznámky jsou žluté a jen doplňují napsané. Články tedy máte prověřené „zleva, zprava“ a určitě si je nenechejte ujít. Moc pěkný je graf autora k analýze bezúplatných příjmů. P. 1. Bezúplatný příjem jako předmět daně V případě fyzických osob je předmět daně vymezen v § 3 odst. 1 a 2 ZDP tak, že předmětem daně z příjmů jsou: a) příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP), b) příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), d) příjmy z nájmu (§ 9 ZDP), e) ostatní příjmy (§ 10 ZDP). Za ostatní příjmy se přitom podle § 10 odst. 1 písm. n) ZDP považuje i bezúplatný příjem. Příjmem se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. 2. Osvobození od daně Bezúplatné příjmy se u fyzických osob obecně zahrnují do dílčího základu daně podle § 10 ZDP jako ostatní příjmy. To platí pouze v případě, že tyto příjmy nejsou od daně osvobozeny nebo nesouvisejí s příjmy zdaňovanými v jiném dílčím základu daně. Poměrně rozsáhlá oblast bezúplatných příjmů je u fyzických osob osvobozena podle § 4a ZDP. Jedná se o tyto bezúplatné příjmy: • z nabytí dědictví nebo odkazu [§ 4a odst. a) ZDP], • obmyšleného z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti [§ 4a odst. b) ZDP],

• z nabytí vlastnického práva k movité věci, pokud je zaručena vzájemnost a osoba, od níž se věc nabývá, je zástupcem cizího státu pověřeným v České republice, příslušníkem jeho rodiny žijícím s ním ve společně hospodařící domácnosti nebo jinou osobou, jíž příslušely diplomatické výsady a imunity a která nebyla občanem České republiky [§ 4a odst. c) ZDP]. Dále je osvobozena skupina bezúplatných příjmů souvisejících s nabytím majetku ve vymezených specifických situacích. Jedná se o bezúplatné příjmy: • z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo ze zřízení věcného břemene, pokud k těmto příjmům došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách [§ 4a odst. d) ZDP]. • z nabytí vlastnického práva k pozemku nebo podílu na pozemku podle zákona upravujícího majetek České republiky a její vystupování v právních vztazích, je-li organizační složka státu povinna je bezúplatně převést fyzické osobě [§ 4a odst. e) ZDP], • ze vzniku služebnosti bytu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev [§ 4a odst. f) ZDP] • z nabytí vlastnického práva k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, je-li ve vlastnictví právnické osoby vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem domu s jednotkami, a fyzická osoba, která vlastnické právo k jednotce nabývá je nájemcem této jednotky, členem této právnické osoby a podílela se, nebo její právní předchůdce se podílel, svým peněžním nebo nepeněžním plněním na pořízení domu s jednotkami [§ 4a odst. h) ZDP]. Další skupina osvobozených bezúplatných příjmů představuje u fyzických osob jakousi analogii k osvobozeným bezúplatným příjmům veřejně prospěšných poplatníků. Jde o příjmy: • poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský

prostor1 provozujícího zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení [§ 4a odst. i) ZDP], • v podobě plnění poskytnutého pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence podle zákona upravujícího zoologické zahrady [§ 4a odst. n) ZDP] a • v podobě plnění poskytnutého fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb [§ 4a odst. o) ZDP]. ZDP osvobozuje rovněž bezúplatné příjmy fyzických osob použité na vymezené, státem podporované, účely. Jedná se o příjmy: • poplatníka, který jej nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po roce jeho přijetí prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky [§ 4a odst. j) ZDP], • použité na humanitární nebo charitativní účel [§ 4a odst. k) ZDP] • z veřejné sbírky [§ 4a odst. c) ZDP] a • z nabytí majetku prokazatelně použitého na financování volební kampaně kandidáta na funkci prezidenta republiky podle zákona upravujícího volbu prezidenta republiky, který se zúčastní prvního kola volby [§ 4a odst. l) ZDP]. Mezi poslední z osvobození podle § 4a ZDP můžeme zařadit příjmy: • vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě, nebo osobou, která se stane vlastníkem nově vzniklé jednotky v tomtéž domě [§ 4a odst. p) ZDP]. Pokud budeme aplikovat jednotlivá ustanovení ZDP komplexně, lze v praxi využít i zákonodárcem podporované daňově výhodné postupy. 1 Ze znění textu někteří poplatníci odvozovali absenci osvobození těchto příjmů u osob s bydlištěm na území ČR. Je ale třeba si uvědomit, že Česko je jeden ze států Evropské unie.


Kromě vyjmenovaných případů obsahuje § 4a ZDP ještě osvobození fyzických osob od daně z příjmů v případě bezúplatného plnění v podobě majetkového prospěchu: - vydlužitele při bezúročné zápůjčce, - vypůjčitele při výpůjčce nebo - výprosníka při výprose Podmínkou pro přiznání osvobození těmto příjmům je, že se 1. jedná o příjmy od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, 2. jedná o příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou 3. jedná o příjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, nebo 4. v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč [§ 4a odst. m) ZDP]. Dále je podmínkou, že se nejedná o příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6, tedy o příjmy ze závislé činnosti. V případě, že se o příjmy ze závislé činnosti jedná, lze uplatnit osvobození podle § 6 odst.9 písm. v) ZDP pouze v případě, že se jde o příjem plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce od téhož zaměstnavatele až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček. V daném případě se jedná o přednost speciálního ustanovení (§ 6 ods.t 9 písm. v) ZDP) před ustanovením obecným (§ 4a), není tedy možné využít obecné ustanovení a aplikovat limit osvobození do 100 tis. Kč. 1. Příklad Manažerka vykonávající svoji funkci v pracovně právním vztahu paní Novotná poskytla svému otci, který byl ke dni přiznání starobního důchodu poživatelem invalidního důchodu a není schopen samostatné chůze, speciálně upravený elektrický invalidní vozík nehrazený zdravotní pojišťovnou, v hodnotě 120 000 Kč. Na straně příjemce, tedy jejího otce, je tento bezúplatný příjem osvobozen od daně podle § 4a písm. j) ZDP. Na straně zaměstnance - manažerky lze za podmínek stanovených v § 15 odst. 1 ZDP uplatnit z tohoto titulu nezdanitelnou část základu daně až do výše 120 000 Kč, pokud je respektován finanční limit daru do 15% ze základu daně. Pokud základ daně paní Novotné činí například 1 700 tis. Kč, je možné uplatnit dar v plné výši. 2. Příklad Paní Krátká obdržela v daném zdaňovacím od svého zaměstnavatele tyto bezúplatné příjmy: - peněžní dar k životnímu jubileu ve výši 5 000 Kč a - bezúročnou zápůjčku ve výši 250 000 Kč na rekonstrukci bytu Peněžní dary od zaměstnavatele nesplňují podmínky pro osvobození podle § 4a ZDP a nejde ani o příjem podle § 10 ZDP. Bezúplatný příjem v podobě jiného majetkového prospěchu z poskytnutí bezúročné zápůjčky je od daně z příjmů osvobozen podle§ 6 odst. 9 písm. v) ZDP, ale peněžní dar k životnímu jubileu podmínky pro osvobození nesplňuje, a bude tak zdaněn jako příjem ze závislé činnosti.

strana 9

Pokud by šlo o příjmy při bezúročné zápůjčce, při výpůjčce nebo při výprose ze závislé činnosti, lze jak je výše uvedeno, je od daně osvobodit v případě, že v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč. Fyzické osoby mohou obdržet i bezúplatné příjmy z jiných titulů, než je bezúročná zápůjčka, výpůjčka nebo výprosa. Typickým příkladem je např. darování majetku v peněžní nebo nepeněžní formě. Osvobození těchto ostatních typů bezúplatných příjmů upravuje § 10 odst. 3 písm. c) ZDP. Příjmy od vybraného okruhu blízkých osob jsou osvobozeny ve stejném rozsahu, jako je tomu u bezúročné zápůjčky, výpůjčky a výprosy, tedy bez omezení. Bezúplatné příjmy od ostatních osob jsou potom osvobozeny od daně z příjmů do výše 15 000 Kč od téhož poplatníka ve zdaňovacím období za podmínky, že se jedná o příjmy nabyté příležitostně. 3. Příklad Učitelka paní Pečlivá obdržela v daném zdaňovacím období tyto bezúplatné příjmy: - porcelánovou soupravu v hodnotě 4 000 Kč od svých bývalých žáků na třídním srazu a - nemovitou věc – pozemek s domkem v hodnotě 1 500 000 Kč od svého bratra. Bezúplatný příjem – nepeněžní dar v hodnotě 4 000 Kč, je osvobozen od daně podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 4., neboť jeho hodnota nepřesáhla 15 000 Kč. Bezúplatně nabytý pozemek s domkem je osvobozen od daně z příjmů podle §10odst. 3 písm. c) bod 1. ZDP. V případě bezúplatného příjmu fyzických osob lze pro stanovení způsobu jeho zdanění použít následující rozhodovací schéma: Schéma – analýza osvobození bezúplatných příjmů fyzických osob


3. Hodnota bezúplatného příjmu pro fyzické osoby - 2016 Zatímco hodnota bezúplatného příjmu v podobě peněžního daru je zřejmá, u nepeněžních plnění – tj. např. věcných darů a jiného majetkového prospěchu, se jejich peněžní hodnota stanovuje v souladu s ustanovením § 23 odst. 6 ZDP podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku2. U daně z příjmů fyzických osob je to ovšem v některých případech složitější. Ustanovení § 3 odst. 3 ZDP, který upravuje ocenění nepeněžního příjmu pro fyzické osoby, sice rovněž uvádí, že se takový příjem pro účely daně z příjmů fyzických osob oceňuje podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku, avšak odchylnou úpravu stanoví pro případy jiného majetkového prospěchu, jehož obsahem je opakující se plnění na dobu: • • •

neurčitou, života člověka nebo delší než 5 let.

V těchto situacích se za hodnotu nepeněžního příjmu ve zdaňovacím období poskytnutí tohoto prospěchu považuje pětinásobek hodnoty ročního plnění. To může mít výrazný daňový dopad na konečné daňové posouzení 2 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

strana 10

přijatého majetkového prospěchu3. 4. Příklad Pan Novák a pan Horák uzavřeli s paní Šťastnou dne 1. 1. 2016 každý smlouvu o bezúročné zápůjčce, na základě které paní Šťastná poskytla oběma pánům částky 600 000 Kč. Předpokládejme, že obvyklý úrok u zápůjček v takové výši na příslušný účel v daném místě a čase, představuje 5 % p.a., tedy 30 000 Kč ročně. Jediný rozdíl u obou smluv je ten, že smlouva o zápůjčce s panem Novákem byla uzavřena na dobu určitou v trvání 4 let a smlouva s panem Horákem byla uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce. Zatímco v případě pana Nováka bude příjem vydlužitele osvobozen, neboť za jeho příjem se v každém z let 2016 až 2019 považuje částka 30 000 Kč a splňuje tedy limit pro osvobození 100 000 Kč stanovený v § 4a písm. m) bod 4 ZDP, pan Horák bude muset v daňovém přiznání za rok 2016 v rámci dílčího základu daně podle § 10 zdanit bezúplatný příjem (majetkový prospěch) ve výši 150 000 Kč, neboť hodnota jeho příjmu stanovená podle § 3 odst. 3 3 V rámci výkladů některých pracovníků finanční správy se lze setkat i s názorem, že se v případě fyzických osob mimo zaměstnanců zdaňuje celá výše majetkového prospěchu v roce vzniku smluvního vztahu, tj. např. v prvním zdaňovacím období trvání zápůjčky i v případech plnění na dobu určitou kratší pěti let. Dle názoru autora nemá tento odchylný postup mezi zaměstnanci a ostatními fyzickými osobami ve znění ZDP žádnou oporu. Uvedená otázka může být předmětem dalších jednání.

písm. b) ZDP limit 100 000 Kč překročila. Hodnota 150 tis. Kč je pětinásobkem ročního plnění. Majetkový prospěch se tak zdaní v první roce přijetí zápůjčky. 4. Postup v daňovém přiznání při přijetí bezúplatného příjmu v souvislosti s § 7 a § 9 ZDP Fyzické osoby s bezúplatnými příjmy spadajícími do dílčích základů daně z příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) a z nájmu (§ 9 ZDP) mohou uplatnit při splnění stanovených podmínek snížení základu daně podle § 23 odst. 3 písm. c) bod 8. ZDP, a to bez ohledu na to, zda vedou účetnictví, daňovou evidenci, nebo v případě příjmů z nájmu, evidují příjmy a související výdaje. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob se zvýšení základu daně v případě příjmů dle § 7 ZDP uvede na řádku 105 a případné snížení základu daně na ř. 106 přílohy č. 1 s podrobnějším rozpisem v tabulce E. „Úpravy podle § 5, § 23 zákona“, a v případě příjmů dle § 9 ZDP na řádku 204 a případné snížení základu daně na ř. 205 přílohy č. 2 k daňovému přiznání. Jedná se o analogický postup s právnickými osobami, kdy se za splnění podmínek použití bezúplatného příjmu základ daně zvýší (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP a sníží o stejnou částku (§ 23 odst. 3 písm. a) bod c) ZDP). Závěr se opět opírá o stanovisko KOOV 452 Některé případy daňových dopadů bezúplatných příjmů.

SEMINÁŘE účetního portálu www.ucetni-portal.cz/seminare-vlastni/

KONTROLNÍ HLÁŠENÍ A “TAKTICKÉ POSTUPY SPRÁVCE DANĚ“ NA JEHO KONTROLU - TZV. KOMBAJN 23.09.2016 | Bohuňovice | Čas konání: 9:00 - 13:00 | Školitel: Ing. Marek Piech

980 Kč bez DPH

ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB 27.09.2016 | Bohuňovice | Čas konání: 09:00 - 13:00 | Školitel: Ing. Tomáš Hajdušek

980 Kč bez DPH

MIMOŘÁDNÝ SEMINÁŘ - DANĚ ELEKTRONICKY 19.10.2016 | Bohuňovice | Čas konání: 9:00-15:00 | Školitel: Ing. Marek Piech

1300 Kč bez DPH


strana 11

JAK NA DOTAZY FINANČNÍCH ÚŘADŮ OHLEDNĚ KONTROLNÍCH HLÁŠENÍ? Ing. Tomáš Hajdušek

daňový poradce č. osv. 1381

Článek kolegy Tomáše Hajduška zvedá pokličku současné nálady a také současných problémů většiny plátců DPH. Už jste se setkali s tím, že když jste se šli podívat na svůj finanční úřad do svého spisu, co jste tam viděli za „podivné poznámky“? Podivné poznámky k záznamu z telefonického hovoru, který musí být zaprotokolován do Vašeho spisu – jednostranně, zaměstnancem finančního úřadu. Těžko chápe ten, kdo to nezažil. Ten, kdo to zažil, není v pohodě s telefony s finančního úřadu ani s emailovou komunikací. Máme přece v daňovém řádu nástroje na tyto situace. Nechám na Vás, jak budete u svých klientů postupovat. Asi záleží na tom, jaké máte zkušenosti z minula. Jednoznačně přibyla pracnost a dokazovací povinnost „slušným“ klientům. Ale končí to? Nebo přijdou nové mechanismy, které zatím nejsou známy, a budete znovu odpovídat na výzvy na měsíce, které se domníváte, že už jsou v pořádku? Kdo ví… Proto ta nálada mezi „podnikatelským lidem“, za mne mohu říci těmi poctivými, které kolem sebe mám. Kolegyně na posledním semináři vyprávěla o tom, že si vyměňovaly informace se správkyní daně 5 hodin. Ptala jsem se jí, zda jí tento čas někdo zaplatí. Chyba nebyla u ní. Nevím, zda jí to někdo zaplatí, neví to ani ona sama. Zkusíme zůstat pozitivní, přece nám kontrolní hlášení nebo nějaká evidence tržeb nezkazí naše vnitřní nastavení… Hezké léto Vám všem a kolegovi Tomášovi díky za pěkný článek. P. Kontrolní hlášení spatřilo světlo světa a již více než jedno čtvrtletí zvýšilo administrativní zátěž všech plátců daně z přidané hodnoty. Nastal čas na první ohlédnutí

a vyhodnocení tohoto nástroje z hlediska samotných plátců. 1 Důvody pro zavedení kontrolního hlášení Při hodnocení způsobu aplikace kontrolního hlášení je třeba si nejprve zopakovat, jaké byly důvody pro jeho zavedení. Podle důvodové zprávy bylo kontrolní hlášení zavedeno „jako opatření proti daňovým únikům a pro zlepšení výběru daní“. Plánované fungování systému kontrolního hlášení bylo v důvodové zprávě popsáno tak, že „mechanismus systému kontrolních hlášení vychází z toho, že plátci vykazují v dané struktuře údaje o (z hlediska správy daně) zásadních plněních, tyto správce daně navzájem porovnává a spojuje formou „párování“ jednotlivých kontrolních hlášení. V okamžiku vyměřování daňových přiznání tak správce daně disponuje údaji, které by jinak získával převážně posteriorní kontrolní činností u jednotlivých plátců, přičemž v době realizace kontrolní činnosti jsou již některé články spojení nesoučinné („mizející obchodník“) a finanční prostředky jsou odčerpány mimo dispozici správce daně.“ Je zřejmé, že kontrolní hlášení bylo zaměřeno primárně proti daňovým podvodníkům. Ze strany představitelů státní správy byli plátci ubezpečováni, že celý systém je navržen tak, aby jednak byl administrativně co nejméně náročný a dále aby opadly tzv. plošné POP1y, kdy často docházelo k prověřování nadměrných odpočtů v částce vyšší než 50 tis. Kč bez konkrétních pochybností, spíše jen z preventivních důvodů. Plátci byli ubezpečováni, že pokud dojde ke „spárování“ jejich faktur, nebude stát bez dalších důvodů otálet s vyplacením nadměrného odpočtu. Jako příklad těchto tvrzení lze uvést článek Lukáše Taragela2, referenta Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj v oddělení řízení rizik, který pro server www.podnikatel.cz uvedl, že „po určité době by také mělo kontrolní hlášení zamezit zbytečným daňovým kontrolám. 1

POP - postup k odstranění pochybností dle § 88 d.ř. 2 http://www.podnikatel.cz/clanky/ poctivi-podnikatele-se-vyhnou-kontrolam-z-bernaku-diky-kontrolnimuhlaseni/?utm_content=buffer82043&utm_ medium=social&utm_source=facebook. com&utm_campaign=buffer#utm_source=rss

V případě, kdy zákazník nárokuje DPH zpět od státu a dodavatel konkrétní plnění přizná v kontrolním hlášení, vše je v pořádku a správce daně nemá potřebu kontrolovat danou transakci. Poctivý podnikatel by se tak teoreticky měl vyhnout daňovým kontrolám a díky tomu mít možnost plně se věnovat svoji ekonomické činnosti.“ Obdobně se vyjádřil rovněž generální ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, podle kterého je jedním z přínosů kontrolního hlášení pro plátce narovnání konkurenčního prostředí, cílenější kontroly u problematických subjektů a naopak „neotravování těch podnikatelů, kteří tam žádný problém nemají.“ Finanční správa tak „nebude mít důvod tolik zadržovat nadměrné odpočty, protože bude velmi rychle vědět z těch systémů, kde je nebo kde není problém.“ 2 Aplikační postupy správce daně Aplikační postupy správce daně upravuje interní metodický materiál, vydaný Generálním finančním ředitelstvím pod názvem Taktické postupy k prověření rozdílů zjištěných při zpracování kontrolních hlášení na úrovni „lehké“ analytiky, tzv. „KOMBAJN“. 2.1 zvolená forma komunikace, mlčenlivost Podle materiálu správce daně neformálně (telefonicky, e-mailem apod.) kontaktuje plátce. K tomuto autor uvádí, že jedna ze základních zásad daňového řízení je zásada přiměřenosti. Pokud se jedná o formální nesrovnalost při párování, např. v čísle daňového dokladu, může být pro plátce pohodlnější a příjemnější odpovědět neformální telefonní nebo mailový dotaz, než obdržet formální výzvu, jejíž nesplnění je sankcionováno. V mnoha případech skutečně může poskytnutí informací na základě takové neformální výzvy postup při vyměření daně urychlit a v případě vykázaného nadměrného odpočtu může vést k dřívější výplatě peněžních prostředků. Vždy ale záleží na konkrétní situaci a rozsahu požadavku. Nelze např. pod rouškou vyjasňování nesrovnalostí v kontrolním hlášení vyžadovat předložení veškerých dokladů nebo se dokonce dotazovat na jiné skutečnosti než na ty, které se uvádějí do kontrolního hlášení.


Stejně tak nelze považovat případné nevyhovění neformální výzvě správce daně ze strany daňového subjektu za důvod k zahájení jiného řízení s plátcem, např. řízení o nespolehlivém plátci. Za zcela zásadní je nutno považovat při volbě způsobu komunikace ze strany daňového subjektu, resp. jeho zástupce (daňového poradce, účetní) postupovat tak, aby z jejich strany nedošlo k porušení mlčenlivosti. Ostatně otázka možného porušení mlčenlivosti je ve vztahu k metodice KOMBAJN klíčová. Neformální komunikace byla až dosud používaná ze strany správce daně převážně tehdy, pokud neobsahovala žádné informace podléhající daňové mlčenlivosti. V zásadě tedy mohly SMS, telefonát či e-mail obsahovat jenom pozvání na úřad apod. Metodika KOMBAJN ovšem z neformální komunikace dělá standardní a v některých případech dokonce preferovaný prostředek komunikace zcela bez ohledu na povinnost zachování mlčenlivosti. Neformální kontakty se správcem daně by měly být využívány především pro komunikaci organizačního charakteru, jako například upřesnění již sjednaného termínu řízení nebo vyjasnění drobné nejasnosti v podání, a to vždy při zajištění takové formy komunikace, která zajistí dodržení ostatních zákonných povinností, zejména povinnosti mlčenlivosti. Veškeré ostatní úkony by měl správce daně v souladu s d.ř. důsledně provádět za použití zákonných prostředků (protokol, výzva, rozhodnutí ap.), kterými jedině je zajištěno řádné vymezení obsahu jednotlivého úkonu a je tak vytvořen předpoklad pro řádné plnění povinností poplatníka i správce daně. Je zde riziko vzniku správní praxe, podle které by pak neformální kontakty byly považovány za oprávněné a přiměřené. Teoreticky by si zachování mlčenlivosti měl – pod sankcí teoretické pokuty – hlídat správce daně. Ale je v zájmu daňových subjektů, aby se nemuseli bát nechat otevřený e-mail nebo odložený telefon, ze kterých by se někdo nepovolaný mohl seznámit s informacemi z jeho daňového řízení. E- mail ani mobil nejsou zabezpečené prostředky komunikace s omezeným přístupem, naopak řada vedoucích pracovníků do nich běžně nechává přistupovat vybraný okruh svých spolupracovníků. Mimo jiné i kvůli utajené komunikaci se striktně omezeným okruhem osob se zřizovaly datové schránky. Velmi diskutabilní je uvádění údajů o jiných plátcích do mailových „výzev“ či protokolů o ústním jednání, čímž může dojít ze strany správce daně k porušení mlčenlivosti. Jako příklad lze uvést tento text z jednoho protokolu: „Správce daně na základě porovnání údajů o přijatých zdanitelných plněních v oddílu B2 kontrolního hlášení podaného daňovým subjektem dne 23.3.2016 pod č. j. xxxx za období únor 2016 a údajů o uskutečněných zdanitelných plněních vykázaných v oddílu A4 kontrolního hlášení podaného dodavatelem xxxxxx (označení + DIČ dodavatele), kterého daňový subjekt identifikoval v kolonce „DIČ dodavatele“, zjistil, že na straně dodavatele nedošlo k zaplacení vykázané daně.“ 2.2 absence využití výzev dle ust. § 101g odst. 2 ZDPH Autor se domnívá, že ust. § 101g odst. 2 ZDPH je lex specialis vůči ust. § 89 d.ř. Ostatně ve stejném smyslu se vyjadřovali i zástupci FS ČR v rámci přípravy na kontrolní hlášení. Z uvedeného plyne, že postup dle ust. § 101g odst. 2 a 3 ZDPH je základním postupem pro odstraňování pochybností o správnosti nebo úplnosti údajů v kontrolním hlášení. Jde o postup, v rámci kterého plátce netíží jakékoliv důkazní břemeno. Za pomoci elektronické komunikace v odpovědi na výzvu údaje v kontrolním hlášení změní nebo doplní, popřípadě původní údaje jako správné jednoduchým způsobem potvrdí - tzv. rychlá odpověď na výzvu.

strana 12

Vzhledem k tomu, že se jedná o základní způsob odstraňování pochybností o správnosti a úplnosti údajů v kontrolním hlášení, je s podivem, že o tomto postupu se materiál GFŘ vůbec nezmiňuje a nijak blíže neupravuje metodiku vydávání výzev dle § 101g odst. 2 ZDPH. Na místo toho materiál instruuje k zahájení postupu k odstranění pochybností či k užití jiných instrumentů daňového řízení – vydání exekučního příkazu, řízení o nespolehlivém plátci, vydání zajišťovacího příkazu a uplatnění ručení za nezaplacenou daň: Podle názorů odborné veřejnosti, pokud pochybnosti o úplnosti a správnosti údajů v kontrolním hlášení plynou výhradně z důvodu, že nedošlo k úspěšnému „spárování“, nelze bez dalšího namísto vydání výzvy dle § 101g odst.2 ZDPH ihned zahájit postup k odstranění pochybností.

Základní vzájemný vztah mezi výzvou dle § 101g odst. 2 ZDPH a výzvou dle § 89 d.ř. je uveden zde:

Vysvětlivky: POP – postup k odstranění pochybností DK – daňová kontrola 2.3 plošná obecná závaznost bez zohlednění konkrétních okolností daného případu Materiál uvádí tyto základní případy detekce rozdílů v kontrolních hlášení: 1. rozdíly v tuzemských plněních v aktuálním období 2. nezaplacená daň dodavatelem 3. nepodané kontrolní hlášení dodavatelem 4. uplatnění odpočtu ve zvláštním režimu 5. nepřiznání plnění v RPDP (režim přenesené daňové povinnosti) 6. vyšší odpočet v pozdějším období 7. disproporce v důsledku následných KH 8. odpočet daně u faktur od neplátců 9. použití RPDP v případě odběratele – neplátce


strana 13

Pro každý případ stanoví materiál závazný postup bez toho aniž by bylo možno přihlédnuto ke konkrétním skutkovým okolnostem jednotlivého případu. Tak např. v čl. II. odst. 2 jsou uvedeny hranice pro zahajování postupů k odstranění pochybností. Při vykázání nadměrného odpočtu ve výši více než 250 tis. Kč má vždy dojít ihned k zahájení postupu k odstranění pochybností bez ohledu na historii plátce, charakter jeho činnosti, výši jeho obratu nebo nespárovanou položku v kontrolním hlášení. Přílohou č. 6 materiálu je vzorový protokol o ústním jednání ve věci vyjasňování převzatých důkazních prostředků. Vzorový protokol obsahuje předem určené otázky, a to opět bez ohledu na historii plátce, charakter jeho činnosti, výši jeho obratu nebo nespárovanou položku v kontrolním hlášení. Je otázkou, zda se stále jedná o metodické řízení ze strany GFŘ, nebo již o zasahování do výkonu působnosti věcně a místně příslušného správce daně v individuálních případech. 3 Příklady z praxe Autorovy dosavadní poznatky z praxe nasvědčují tomu, že zavedení kontrolního hlášení znamená zvýšenou administrativní zátěž i pro poctivé daňové subjekty z formálních důvodů, které s karuselovými obchody a daňovými podvody obecně nemají žádnou souvislost. Především nedošlo k naplnění informací o tzv. kanonizaci3 párovaných údajů. Zejména v případě splátkových a platebních kalendářů dojde často k nespárování jen díky rozdílnému číslu daňového dokladu, ačkoliv všechny ostatní párovací údaje (obchodní partner, datum plnění, základ daně, sazba daně a daň) souhlasí. Je zadokumentován případ, kdy dodavatel uvedl číslo platebního kalendáře 16/2016, odběratel se spletl, uvedl číslo 20160216, což byl variabilní symbol platby, ostatní údaje byly shodné, a přesto zaslal finanční úřad výzvu. Zbytečně působí rovněž výzva v případě, kdy si odběratel nižší částku odpočtu daně, než jakou dodavatel přiznal a odvedl: základ daně

daň

originální doklad, který obdržel odběratel

63 423,19

13 318,87

účetní doklad, který byl zaúčtován

63 415,30

13 327,70

Za to, že dodavatel odvedl na DPH o 8,83 Kč více, než si odběratel uplatnil odpočet, byly obě strany „potrestány“ výzvou: „Daňový subjekt v oddílu A.4. kontrolního hlášení podaného za výše uvedené období vykázal uskutečněná zdanitelná plnění, avšak suma základu daně u ev. č. daňového dokladu se liší od sumy základu daně u přijatých zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku vykázaných v oddílu B.2. kontrolního hlášení plátcem, kterého daňový subjekt identifikoval v kolonce DIČ odběratele, což bylo zapříčiněno nesouladem v jednotlivých základech daně u ev. č. daňového dokladu.“ Dokonce je zadokumentován případ, kdy jen z důvodu nespárování údajů v kontrolním hlášení bez dalšího došlo k zahájení POP a tím pádem k zadržení nadměrného odpočtu, aniž dostaly obě strany možnost zjištěné nesrovnalosti napravit formou následného kontrolního hlášení na základě výzvy dle § 101g odst. 2 ZDPH. 3

Zjednodušeně řečeno, tato metoda umožňuje odhalit, zda dvě určité informace jsou od sebe opravdu vzájemně odlišné, anebo se jedná o identickou informaci, pouze zapsanou dvěma různými způsoby.

4 QR faktura Aby Komora daňových poradců ČR svým členům ulehčila práci a zamezila nejasnostem jenom z důvodu chybného pořízení párovacích údajů, zejména čísla dokladů a dat plnění, zahájila práce na tzv. projektu QR faktura. Jeho výsledkem by mělo být automatizované pořízení faktur do účetnictví pomocí čteček QR kódu. Práce účetní by se při účtování přijatých faktur podobala práci pokladní v supermarketu. Základní data z faktury by byly automatizovaně načteny pomocí čtečky QR kódu, čímž by se zamezilo chybě při jejich pořízení nebo záměně čísla dokladu a variabilního symbolu. Více informací můžete získat na http://qr-faktura.cz/ Pokud se projekt povede, dojde k odstranění zbytečných nesrovnalostí, které jsou pouhého administrativního charakteru, což ulehčí práci jak našim členům, tak pracovníkům finanční správy. Oficiální představení vzniklého standardu QR faktura proběhlo na tiskové konferenci Komory daňových poradců ČR 14. června 2016 za účasti zástupců Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství.

5 Závěr Výše uvedené by mělo sloužit daňovým poradcům a účetním jako zdroj informací pro jejich každodenní rozhodování v praxi. Volba procesního postupu je na odpovědnosti každého z nich, přičemž je třeba vycházet z konkrétních skutkových okolností a zejména ze zájmu plátců daně. Tím nejčastěji bývá obdržet výplatu nadměrného odpočtu co nejdříve. Lze proto předpokládat, že ze strany daňových poradců a zejména účetních bude docházet k akceptaci komunikace se správcem daně neformálními způsoby. Pokud tento postup povede k úspěšnému konci a dojde k naplnění zájmu plátce, nelze takovému postupu nic vyčítat. Vždy je ale zapotřebí zvažovat výše uvedená rizika takové komunikace. Je poctivé přiznat státní správě kladné body za to, že se systém kontrolních hlášení po jeho spuštění pod náporem zasílaných dat nezhroutil a neopakovaly se problémy s registrem motorových vozidel. Zároveň lze očekávat, že výše uvedené příklady jsou jen dětskými bolestmi systému, budou co nejdříve vyléčeny a celý systém bude nastaven tak, aby byl jednak co nejméně administrativně náročný a jednak aby poctivým plátcům přinesl slibované efekty.


strana 14

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY PRO ZAČÁTEČNÍKY: VZNIK ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ NA VÝSTUPU – 2. ČÁST

Ing. Ivana Pilařová

auditor, daňový poradce č. osv. 138

K dalšímu pokračování ze seriálu „opakovacích článků k DPH“ bych ráda doplnila něco z moji praxe, co považuji za důležité: 1) Co není dodáním zboží podle ZDPH je službou (§ 14 odst. 1 ZDPH) 2) Převod nemovitých věcí je osvobozen po pěti letech (§ 56 odst. 3 ZDPH), ale toto platí až od 1. 1. 2013. U převodu staveb, bytů a nebytových prostor nabytých před účinností novely ZDPH č. 502/2012 Sb. platí nadále lhůta tříletá. Pokud jste tedy zkolaudovali např. v roce 2012, máte již od roku 2015 osvobozeno. Můžete samozřejmě využít § 56 odst. 5 ZDPH. 3) Jako poslední bych ráda připomněla moji oblíbenou kontrolu DPH na tržby, bez které neprojde žádný náš klient, ať už ten, kterého účtujeme nebo ten, kde připravujeme daňové přiznání, nebo tam, kde provádíme audit. Najdete v pomůckách na portále. Po třetím dílu se můžete těšit na test, a že není vůbec jednoduchý. Krásné léto. P. 1 Úvod V předchozím díle jsme se zorientovali v základních pojmech zákona a seznámili jsme se s předmětem daně. I začátečníkovi je zřejmé, že v dani z přidané hodnoty řešíme „dva konce“ a to vstupy (nároky na odpočet) a výstupy (vznik daňové povinnosti). Dnes se budeme věnovat dani na výstupu – tedy vzniku zdanitelného plnění a z toho vyplývající daňové povinnosti na výstupu.

2 Vztah zdanitelného plnění k vydaným daňovým dokladům Ano, vznik zdanitelného plnění má k tržbám, potažmo k vydaným fakturám blízko. V účetnictví je vazba zřejmá, neboť se o vydaných fakturách a tržbách účtuje předpisem, v daňové evidenci, kde se o předpisech přímo neúčtuje, však zdanitelné plnění vzniká stejným způsobem a není nijak ovlivněno realizací peněžního toku. Postupem času zjistíme, že zdanitelná plnění vznikají nejen z vydaných, ale i z přijatých plnění. 3 Z čeho vzniká zdanitelné plnění na DPH ? Jasným favoritem je dodání zboží (§ 13 ZDPH). Zboží je pro účely DPH definováno v širokém slova smyslu, zahrnuje i výrobky, prodej dlouhodobého majetku včetně jeho prodeje formou finančního leasingu a také převod nemovitých věcí a to za úplatu a s přechodem vlastnického práva (to však nemusí nutně přecházet právě ke dni uskutečnění zdanitelného plnění). Samozřejmostí je místo plnění v tuzemsku, což je podmínkou vzniku každého zdanitelného plnění. Kromě úplatného dodání zboží, je předmětem daně ve vybraných případech také bezúplatné dodání zboží, jako například v případě darů, vkladů, použití majetku pro osobní potřebu plátce či jeho zaměstnanců, či vypořádání při rozpuštění společnosti (§ 13 odst. 4 ZDPH). Zákon také vyjmenovává případy, kdy ke vzniku zdanitelného plnění nedochází (§ 13 odst. 8 ZDPH) jako v případě prodeje obchodního závodu či poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti. Druhým „pilířem“ zdanitelných plnění je pak poskytování služeb (§ 14 ZDPH). Ty mají širší definici, než na kterou jsme z účetnictví zvyklí. Kromě klasických služeb se pod tento pojem vejde i nájem všeho druhu, převod práv, nakládání

s věcnými břemeny a poskytování nehmotných aktiv (například software). I v případě služeb bychom našli výjimky, kdy se zdaňují bezúplatné služby a kdy se poskytnutí služeb naopak za předmět daně nepovažuje (§ 15 odst. 3 až 5 ZDPH). Z výše uvedeného vyplývá, co předmětem daně je. Už méně lze vyčíst, co předmětem daně není (kromě vyjmenovaných výjimek v dodání zboží a poskytování služeb). Do této kategorie „mimo předmět daně“ patří takzvaná finanční plnění (rozhodně neplést s pojmem finanční služby). Finanční plnění jsou tajemná jako manželka poručíka Colomba – všichni o ní mluví a nikdo ji nikdy neviděl. Do této zákonem nedefinované skupiny zcela jistě patří smluvní pokuty, úroky z prodlení a náhrady škody. S těmito kategoriemi se jistě v praxi setkáte, s DPH však nemají nic společného – leží mimo předmět daně a jejich realizace se neuvádí v daňovém přiznání k DPH. 4 Kdy vzniká zdanitelné plnění? Pokud jsme zjistili s pomocí § 14 a 15 ZDPH, že jsme realizovali zdanitelné plnění, položíme si další otázku, která se týká času. Kdy vzniklo zdanitelné plnění? Logicky, obecně ke dni realizace (dodání zboží, poskytnutí služby), existují však specifické situace, kdy se bez pomoci zákona neobejdeme (§ 21 ZDPH). Pomoc při stanovení konkrétního data budeme potřebovat v případě převodu nemovitých věcí, finančního leasingu, dodání energií, v případě poskytování služeb formou smlouvy o dílo, u prodeje zboží prostřednictvím komisionářské smlouvy. Stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění je důležité a nasměruje nás do správného zdaňovacího období, kdy budeme plnění uvádět v daňovém přiznání a pokud vznikne daňová povinnost, kdy ze zdanitelného plnění odvedeme daň na výstupu.


5 Jsou zdanitelná plnění skutečně zdanitelná? Bohužel, není to tak jednoduché, z každého dokladu, který dokládá realizované plnění na výstupu se daň neodvádí. Plnění jsou zdanitelná jen tehdy, pokud nejsou od daně osvobozená. Pominu plnění, která nejsou předmětem daně (například bezúplatná, nebo s místem plnění mimo tuzemsko), těmi se nyní nebudeme zabývat. Zkusme se orientovat ve vztahu ke vzniku daňové povinnosti na výstupu v plněních, která předmětem daně jsou. Nutně musíme od sebe rozlišit

strana 15

6 Vznik daňové povinnosti

uvedená v přílohách:

Prozatím se podržme realizace zdanitelného plnění. Správně jsme stanovili předmět daně a den uskutečnění zdanitelného plnění. K tomuto dni vzniká daňová povinnost na výstupu (§ 21 ZDPH). K tomu je třeba znát základ daně, sazbu daně a umět vystavit pro našeho odběratele daňový doklad. Základ daně a výši daně pak vykážeme v naší záznamní povinnosti a z té sestavíme daňové přiznání.

Příloha č. 1 – služby v první snížení sazbě daně,

a) Plnění zdanitelná

Stanovení základu daně samo o sobě není složité (§ 36 ZDPH a § 36a ZDPH), vezměme však na vědomí některá specifika:

b) Plnění od daně osvobozená, která dále rozdělujeme na: - plnění osvobozená s nárokem na odpočet daně na vstupu, - plnění bez nároku na odpočet daně na vstupu.

- přijetí zálohy není samo o sobě zdanitelným plněním, nicméně ke dni přijetí zálohy vzniká daňová povinnost, pokud plnění, na které je záloha poskytnuta, je (bude v budoucnu) zdanitelné (§ 21 odst. 1 ZDPH),

Toto dělení musíme respektovat. Důvody jsou dva:

- při vyúčtování zálohy je třeba základ daně stanovit jako rozdíl hodnoty realizovaného plnění po odečtení zálohy, pokud byla zdaněna, přičemž se tento rozdíl počítá z částky bez DPH,

- jen ze zdanitelných plnění se na výstupu skutečně odvádí daň, plnění od daně osvobozená se však do daňového přiznání také uvádí (samozřejmě bez uvedení výše daně) a to ke dni vzniku daňové povinnosti (i když z nich žádná skutečná daňová povinnost na výstupu nevzniká). Toto vykazování osvobozených plnění ve správném zdaňovacím období v daňovém přiznání má svůj význam a není možné toto opomenout jen proto, že z dotyčného plnění daňová povinnost nevzniká. - druhým důvodem je vazba uskutečněných plnění na nárok na odpočet daně na vstupu. Abychom mohli říci, zda se vstup váže k plnění zdanitelnému či od daně osvobozenému, musíme se ve svých realizovaných plněních na výstupu vyznat. Rozdělení realizovaných plnění na zdanitelná a od daně osvobozená bude předmětem některého z našich příštích pokračování.

- pokud realizujeme zdanitelné plnění vůči spojeným osobám, je nutné (v některých případech) stanovit základ daně jako cenu obvyklou. Používám běžně rozšířený pojem „záloha“. V zákonu však tento pojem nenajdete, ZDPH používá pojem „úplata“, ve smyslu platba předem nebo záloha. 7 Stanovení sazby daně Ani tady není třeba čekat velké komplikace, základní pravidla jsou tato (§ 47 ZDPH až § 49 ZDPH): - sazby daně máme dvě – základní (21%) a sníženou, přičemž snížené jsou pak dvě – první snížená (15%) a druhá snížená (10%). V daňovém přiznání jsou pak obě snížené sazby daně vykazovány kumulativně v jednom řádku. - zdanitelná plnění podléhají základní sazbě daně, pokud se nejedná o plnění

Příloha č. 3 – zboží v první snížené sazbě daně, Příloha č. 3a – zboží podléhající druhé snížené sazbě daně. - do poměrné komplikované situace se však můžeme dostat v případě stanovení sazby daně u bytové výstavby. V tomto případě bych jako začátečník spoléhala na konzultaci s odborníky, neboť nakládání s pojmy stavby pro bydlení, případně pro sociální bydlení, stejně tak rozhodování o tom, co je a není přislušenstvím, se nezasvěcenému může zdát náročné. Zásadní pomoc nabízí Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016 Č. j. 6717/15/700020116-101206 ve znění dodatku č. 1 Č. j. 162134/15/7100-20116-050485. - v případě zásadní nejasnosti je možné podat žádost o závazné posouzení (§ 47a ZDPH a § 47b ZDPH). Stanovisko správce daně je pak závazné. Je třeba počítat s tím, že tato žádost je zpoplatněna částkou 10 000 Kč za položku, proto budeme tuto možnost využívat v případě, kdy se jedná o hlavní předmět naší činnosti a sazba daně je nejasná. - sazby daně byly historicky mnohokrát měněny, v případě dalších změn je třeba se seznámit s přechodnými ustanoveními a speciálními částmi zákona, které pak řeší zálohy a jejich vyúčtování, opravné daňové doklady, splátkové a platební kalendáře. 8 Vystavení daňového dokladu Do 15 dní od uskutečnění zdanitelného plnění nebo od data přijetí úplaty, je třeba vystavit daňový doklad. Snad žádné téma nebylo historicky tak frekventované jako právě vystavení daňového dokladu, jeho druhy a náležitosti jednotlivých dokladů. Detailů Vás ušetřím, s důvěrou se obraťte na § 26 ZDPH až § 35a ZDPH, případně na svůj účetní software.


strana 16

AKTUALITY

KDO SPADÁ DO EET? SEZNAM VZNIKÁ NA POSLEDNÍ CHVÍLI, ELEKTRONICKÉ EVIDENCI SE ALE NEVYHNOU TŘEBA JÍDELNY SOUKROMÝCH ŠKOL

- Elektronická evidence tržeb se vztahuje také na školní jídelny a menzy některých škol, jejich ředitelé to ale často nevědí. - Nová povinnost se týká například těch, které poskytují stravování důchodcům nebo ženám na mateřské dovolené. - Osmdesát procent podnikatelů, kteří jsou si nových pravidel vědomi, stejně přípravu na EET odkládá na poslední chvíli.

Radiožurnálu. Budou elektronické evidenci služeb podléhat i dýška v restauracích? Čím je způsobem rekordní přebytek státního rozpočtu a kolik z něj zbyde na konci roku? Více se dozvíte na internetových stránkách Radiožurnálu.

Podnikatelé mohou žádat o prominutí pokuty, kterou dostali u kontrolního hlášení. Aby ale měli šanci uspět, musí zaplatit 1000 Kč a mít ospravedlnitelný důvod. http://goo.gl/wKI3ok

NĚKTERÉ ČÁSTI KONTROLNÍHO HLÁŠENÍ NEMAJÍ SMYSL, KE KONTROLE TOTIŽ NEJDOU VYUŽÍT

Některé aspekty kontrolního hlášení působí podivuhodně. Marně u nich lze hledat jejich účel. Je hlášení k DPH opravdu nástrojem proti daňovým podvodům? http://goo.gl/uMQdTS

ŠIROKÁ PODPORA QR FAKTURY V ÚČETNÍCH PROGRAMECH

Komora daňových poradců České republiky v červnu představila standard QR Faktura, jehož cílem je zjednodušení přenosu základních účetních dat z papírové faktury přímo do účetních systémů.

CHCETE PROMINOUT POKUTU U KONTROLNÍCH HLÁŠENÍ? PODEJTE ŽÁDOST A ZAPLAŤTE 1000 KČ

http://goo.gl/XA82Cv

JAKÉ SANKCE HROZÍ U EET? V KRAJÍM PŘÍPADĚ VÁM MOHOU ZAVŘÍT PROVOZOVNU

Pokuty u EET jsou u vážných prohřešků zastropeny částkou půl milionu korun. V krajním případě vám úřady mohou i uzavřít provozovnu nebo pozastavit činnost.

http://goo.gl/NOzuqv

ZKAZÍ VÁM EET VÁNOCE? ZAVEDENÍ NIKDO NEPOCÍTÍ, NENÍ ANI DŮVOD KE KRACHŮM, ŘÍKÁ ŠÉF FINANČNÍ SPRÁVY

Kdybychom start EET posunuli, tak znehodnotíme práci těch, kteří se na ni poctivě připravují. Výjimky by způsobily erozi systému, navíc ten, kdo má malý obrat, možná krátí tržby, říká šéf finanční správy Martin Janeček. Stát podle něj díky EET zjistí, jestli podnikatelé mají tržby, které odpovídají odhadům. Pak prý bude jednodušší chytit je při podvodu za ruku. Janeček říká, že díky kontrolním akcím finanční správa minimálně přijde na to, že podnikatel v tržbách nemá to, co by měl mít, a tak pozná problém. Komplikace během Vánoc prý nehrozí, zavedení EET podle Janečka nikdo nepocítí.

http://goo.gl/As2bjh

ALENA SCHILLEROVÁ VE DVACETI MINUTÁCH RADIOŽURNÁLU

Přinášíme Vám rozhovor s náměstkyní ministra financí pro daně a cla Alenou Schillerovou, která byla hostem

http://goo.gl/WvDWf5

http://goo.gl/1y8VL6


VĚTŠINA HOSPOD ZATÍM SPECIÁLNÍ POKLADNY NA EET NEMÁ, UKÁZAL PRŮZKUM

Necelé čtyři měsíce před spuštěním elektronické evidence tržeb (EET) ještě nemá 84 procent oslovených stravovacích a ubytovacích podniků pokladní systém, který by uměl posílat informace o tržbách na internet do daňové správy. Zbytek oslovených pokladny sice má, ale jen 7 procent z nich je už teď na zavedení EET připraveno.

strana 17

Z REGIONŮ VÍTĚZÍ ZLÍN

Speciální jednotka daňová Kobra zabránila za letošní první pololetí daňovým únikům ve výši více než dvě miliardy korun. Téměř polovinu částky zajistily regionální týmy. Na webu o tom informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Podle dříve zveřejněných policejních statistik centrální a regionální Kobra společně za celý loňský rok zachránily státnímu rozpočtu 2,7 miliardy.

KOMISE AKTUALIZOVALA SEZNAM PŘESHRANIČNÍCH ROZHODNUTÍ V OBLASTI DPH

Evropská komise zveřejnila aktualizovaný seznam přeshraničních rozhodnutí ohledně DPH vyplývajících z projektu, který Komise zahájila v roce 2013. K dnešnímu dni souhlasilo s účastí na tomto projektu 18 členských států EU (Belgie, Dánsko, Irsko, Estonsko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Malta, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko, Finsko, Švédsko a Velká Británie). Poslední rozhodnutí je z června 2016 a dotčenými státy jsou Nizozemsko a Belgie.

Z EU DOSTALI NEJVÍC PENĚZ NA OBYVATELE SLOVÁCI, ČEŠI JSOU HNED ZA NIMI

Slovensko loni získalo v přepočtu na jednoho obyvatele nejvíc peněz z rozpočtu Evropské unie. Česká republika byla na druhém místě, z Bruselu do Prahy přišlo na jednoho občana ČR 541 eur (14 600 Kč). Ukazují to údaje zveřejněné ve středu Evropskou komisí, bilanci jednotlivých členských států spočítala agentura DPA.

http://goo.gl/VGmkbT

http://goo.gl/PP5RRb

KOBRA LETOS ZABRÁNILA DAŇOVÝM ÚNIKŮM ZA VÍCE NEŽ DVĚ MILIARDY KORUN,

http://goo.gl/0Vdm70

INFORMACE K NOVELE ZÁKONNÉHO OPATŘENÍ SENÁTU O DANI Z NABYTÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ

http://goo.gl/8Kn9s5 http://goo.gl/OWBhWW

jim do toho bude chtít. Zakázek máme dost, mluví za nás práce, říkají někteří.

JAK NAJÍT DOBRÉHO ŘEMESLNÍKA? CHYSTÁ SE PRO NĚ “DOKTORÁT”, KTERÝ ODDĚLÍ KVALITU

Ministerstvo školství připravilo mistrovskou zkoušku pro řemeslníky, díky níž si zákazníci budou moci lépe vybrat kvalitního řemeslníka. Vykonat ji bude moci vyučený řemeslník minimálně s pěti lety praxe. Kromě dobré práce “rukama” ale musí prokázat také schopnost vypracovat zakázku a vést firmu. Není jisté, že se

Dne 5. srpna 2016 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 254/2016, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Tato novela nabývá účinnosti dnem 1. 11. 2016.

http://goo.gl/XU8B0T

POKYN GFŘ-D-29

Generální finanční ředitelství zveřejnilo pokyn D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení. S účinností od 29. července 2016 byla přijata právní úprava týkající se individuálního prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení dle § 101k zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.Tento pokyn upravuje postup orgánů Finanční správy České republiky při rozhodování o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení dle § 101k ZDPH v návaznosti na příslušná ustanovení daňového řádu.

http://goo.gl/Dl2vOe


strana 18

NESPOLEHLIVÝCH PLÁTCŮ DPH JE V ČESKU STÁLE VÍCE, UKAZUJÍ STATISTIKY

V Česku bylo ke konci července evidováno 5756 nespolehlivých plátců daně z přidané hodnoty (DPH). V prvním prázdninovém měsíci jich přibylo 226, o 42 více než v červnu. Statistiky dnes zveřejnila poradenská společnost Bisnode.

http://goo.gl/sVco8F

NOVÁ VYHLÁŠKA K ZÁKONU Č.134/2016 SB., O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Dne 8. 8. 2016 byla ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody. Tato vyhláška nabyde (společně s novým zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek) účinnosti dne 1. října 2016.

http://goo.gl/lGsdIR

EET NEODLOŽÍ A CHYSTÁ DOTACE PRO MALÉ FIRMY

http://goo.gl/RSWcmQ

PODNIKATEL, ZAMĚSTNANEC, NEBO NA VOLNÉ NOZE? SPORTOVCI SE SOUDÍ O DANĚ

Šikovně sepsaná smlouva, správně vystavené faktury a živnostenský list jsou pro některé sportovce cestou k nižšímu zdanění příjmů. Finančním úřadům jsou však trnem v oku a tak loni udělaly zátah na profesionální hráče kolektivních sportů a daně jim doměřily. Tahanice o peníze nyní řeší soudy. http://goo.gl/7pvUKq

http://goo.gl/v1Fz3o

NOVELA ZÁKONNÉHO OPATŘENÍ SENÁTU Č. 340/2013 SB., O DANI Z NABYTÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ Č. 254/2016 SB.

Ve Sbírce zákonů vyšel dne 5.8.2016 zákon pod číslem 254/2016 Sb., kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, který bude účinný od 1.11.2016.

SBÍRKA ZÁKONŮ Č. 257/2016 SB., Č. 258/2016 SB.

Ve sbírce zákonů vyšel dne 5. 8. 2016 zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který je schválený a nabude účinnosti dne 1. 12. 2016 a zákon č. 258/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru.

Ministr financí Andrej Babiš na původním termínu trvá i přes žádosti firem, které se obávají zmatků v důležitém období roku z pohledu tržeb. “Je to náš klíčový projekt, který má narovnat podnikatelské prostředí. Vím, že prosinec není ideální, na druhé straně jsme se domluvili na přechodném období, ve kterém bude finanční správa shovívavá,” řekl Babiš. Elektronická evidence tržeb má být v první fázi spuštěna od letošního 1. prosince pro hotely a restaurace. Další firmy se budou do EET zapojovat v následujících měsících.

ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB ZAČNE V PROSINCI. ÚŘEDNÍCI RADÍ PO TELEFONU JIŽ NYNÍ

Dvě stě pracovníků finanční správy se od tohoto týdne změnilo na telefonní operátory. Až na stovce linek najednou jsou schopni zodpovídat dotazy na jediné téma: elektronická evidence tržeb (EET) a povinnosti z ní plynoucí. V první fázi začnou elektronické pokladny fungovat v restauracích a hotelech, a to od prosince. Ministerstvo financí si od tohoto kroku letos slibuje – tedy za jediný měsíc – půl miliardy.

http://goo.gl/5EE7tb

http://goo.gl/z94KWD

VÁNOČNÍ TRŽBY PŮJDOU PŘES BABIŠE.

ANDREJ BABIŠ: NENÍ DŮVOD, ABYCHOM EET ZDRŽOVALI

Přinášíme Vám rozhovor s ministrem financí Andrejem Babišem pro Hospodářské noviny ze dne 2. 8. 2016 o elektronické evidenci tržeb.


strana 19

http://goo.gl/Mzu8hF

http://goo.gl/uRgS3r

KONTROLNÍ HLÁŠENÍ DPH PŘINESLO OD ZAČÁTKU ROKU JIŽ ŠEST MILIARD

SBÍRKA ZÁKONŮ Č. 243/2016 A Č. 242/2016

Kontrolní hlášení DPH přineslo do rozpočtu od začátku roku šest miliard korun. České televizi to řekl šéf finanční správy Martin Janeček. Celkový výběr daně vzrostl od ledna do července o víc než osm miliard. Na DPH chce letos stát vybrat o 20 miliard víc než loni. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) právě kontrolní hlášení přispělo k tomu, že se výběr DPH zlepšuje. Ne všichni s tím však souhlasí.

Ve Sbírce zákonů vyšly dne 29. 7. 2016 pod číslem 242/2016 Celní zákon a pod číslem 243/2016 Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona, například zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, zákon o spotřebních daních, zákon o dani z přidané hodnoty, zákon o omezení plateb v hotovosti nebo zákon o správních poplatcích.

http://goo.gl/LFRrgc

CENOVÝ VĚSTNÍK Č. 7/2016

Dne 28. 7. 2016 vydalo Ministerstvo financí ČR Cenový věstník č. 7/2016.

http://goo.gl/2bRndG

ZPRAVODAJ MF - 07/2016

http://goo.gl/M1BVjv

http://goo.gl/HWbbS7

ÚČINNOST NOVÉHO CELNÍHO ZÁKONA A NAŘÍZENÍ VLÁDY K PROVEDENÍ NĚKTERÝCH USTANOVENÍ CELNÍHO ZÁKONA V OBLASTI STATISTIKY

Jak jsme Vás již informovali, od 29. 7. 2016 je účinná nová právní úpravu pro oblast Intrastatu, a to nový celní zákon a nařízení vlády k provedení některých ustanovení celního zákona v oblasti statistiky. Změny ve vykazování údajů se promítnou od data účinnosti nového celního zákona a nařízení vlády, kromě změny týkající se přepočtu cizí měny.

Přinášíme Vám sedmé číslo zpravodaje z portálu Ministerstva financí ČR, které přináší shrnutí nově uvedených informací za měsíc červenec 2016.

KONTROLNÍ HLÁŠENÍ: NOVĚ EXISTUJE MOŽNOST PROMINOUT POKUTU

Možnost promíjení některých pokut za nesplnění povinností souvisejících s podáváním kontrolního hlášení se dnes stala součástí zákona o DPH. Jedná se konkrétně o pokuty ve výši 10, 30 a 50 tisíc korun, které bude nově možné v ospravedlnitelných případech prominout. Pokuta ve výši jeden tisíc korun za pozdní podání kontrolního hlášení bude plátci jedenkrát ročně prominuta automaticky bez nutnosti podávat žádost na finanční úřad.

http://goo.gl/svEBw4


strana 20

VYHÝBÁNÍ SE DAŇOVÝM POVINNOSTEM: NOVÁ PRAVIDLA PŘIJATA

Rada pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) dne 12. července 2016 přijala směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD) jejímž cílem je zamezit praktikám, které velké společnosti běžně používají ke snížení své daňové povinnosti. Členské státy mají na provedení směrnice do svých vnitrostátních právních předpisů čas do 31. prosince 2018, s výjimkou pravidel zdanění při odchodu, které mají provést do 31. prosince 2019.

http://goo.gl/p4IxPa

PODVODY S DPH V ČESKU METASTÁZOVALY, JSOU SOUČÁSTÍ PRAKTICKY VŠECH OBCHODŮ, ŘÍKÁ EXPERT

Podvody s DPH se v Česku masivně rozšířily, díky kontrolnímu hlášení teď budou častěji vyplývat na povrch, říká předseda Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský. Současná praxe je podle něj taková, že podnikatel dnes může ručit i za daňové povinnosti svých obchodních partnerů. Firma Levné elektro o podvodech nemusela vědět, finanční správa musí dokázat, že tomu bylo naopak. Chybí tady podle něj větší informovanost o možných podvodech, aby společnosti jasně věděly, za co všechno nesou odpovědnost. AKTUALIZACE: Podle posledních zpráv policie zahájila v kauze kvůli daňovým únikům vyšetřování, mezi podezřelými je i společnost Elektra PV, která e-shop Levné elektro provozovala.

mentuje v rozhovoru soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) Karel Šimka reálný dopad schválených daňových zákonů. „Soukromí a informační autonomie jednotlivce dostanou, a už dostávají, na frak způsobem, který se zcela vymyká ústavním principům přiměřenosti, jak byly dosud ústavními soudy chápány.“ http://goo.gl/0VyHAV

PROJEKT JIM STÁL TÉMĚŘ 3,5 MILIARDY KORUN A JEHO DOKONČENÍ JE V NEDOHLEDNU

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil projekt jednoho inkasního místa (JIM), který měl zjednodušit a zefektivnit výběr daní, cel a sociálního a zdravotního pojistného. Jejich plátce je měl nově odvádět na jediné místo a prostřednictvím jediného formuláře a fakticky tak komunikovat s jedinou institucí namísto pěti. Projekt JIM vláda schválila v roce 2008 a do ostrého provozu mělo JIM naběhnout původně od začátku roku 2014, pak vláda termín spuštění ještě o rok posunula...

http://goo.gl/ErwzC6

SOUDCE NSS KAREL ŠIMKA: SPOLEČNOST A EKONOMIKA NEMOHOU BÝT POSTAVENY NA KASÁRENSKÉ LOGICE STRACHU

Správce daně má či brzy bude mít nástroje, které mu umožňují v podstatě v přímém přenosu sledovat tok zboží a peněz v ekonomice. Ví kdo, kdy a s kým obchoduje, a dokáže si v reálném čase udělat hrubou představu o tom, za kolik a v jakých objemech se co prodává či kupuje, ko-

http://goo.gl/NHBqfc

SELEKTIVNÍ TUZEMSKÁ INTERPRETACE EVROPSKÉHO PRÁVA V OBLASTI DPH FINANČNÍ SPRÁVOU ČR

Přinášíme Vám článek publikovaný na internetových stránkách ePravo. Evropské právo daně z přidané hodnoty je, ať se tomu právní teoretici přitakávají či nikoliv, uznáváno za subsystém veřejného práva, vykazující znaky relativní autonomie, s vlastní systematikou, založenou na specifických obecných zásadách (viz např. stanovisko generální advokátky Verici Trstenjak přednesené dne 9. prosince 2008 ve věci C‑572/07, RLRE Tellmer Property s. r. o. proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem; srov. stanovisko generální advokátky C. Stix-Hackl přednesené dne 16. prosince 2004 ve věci C-536/03; nebo viz rozsudek Soudního dvora ze dne 15. listopadu 2012 ve věci C‑174/11, Finanzamt Steglitz proti Ines Zimmermann). Výklad autonomních pojmů a pravidel, ze kterých tento subsystém sestává, by měl být pro všechny členské státy Evropské unie závazně určen judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

http://goo.gl/gUlZ6R


strana 21

AKREDITOVANÝ PROGRAM DAŇOVÝ SPECIALISTA

Vzdělávací program je akreditován MŠMT č.j. - 545/2014-1/97 • • • • •

Rozsah 121 hodin + 2 hodiny teoretický písemný závěrečný test - (1 vyučovací hodina = 45 minut) Celkem 13 bloků = 15 dnů Možnost získání dotace od Úřadu práce Oběd z domácí kuchyně v ceně Osvědčení o rekvalifkaci (v případě absolování 13-ti bloků a složení závěrečného testu)

Cena: 23 100,- Kč bez DPH

NA POSLEDNÍ CHVÍLI - MOŽNOST OBJEDNAT JEDNOTLIVÉ BLOKY SAMOSTATNĚ

I. BLOK - DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

22. - 23. 8. 2016 | Čas konání: 9:00 - 17:00 | Ing. Mgr. Olga Hochmannová

II. BLOK - ÚČETNICTVÍ V NÁVAZNOSTI NA DANĚ A ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH 30. - 31. 8. 2016 | Čas konání: 9:00 - 17:00 | Ing. Pěva Čouková

III. BLOK - PRAKTICKÉ PŘÍKLADY Z PRAXE PRÁVNICKÝCH OSOB, DPH A ÚČETNICTVÍ 1. 9. 2016 a 7. 9. 2016 | Čas konání: 9:00 - 17:00 | Ing. Pěva Čouková

IV. BLOK - DAŇ Z NEMOVITÝCH VĚCÍ

6. 9. 2016 | Čas konání: 9:00 - 12:30 | Ing. Jana Procházková

V. BLOK - DAŇ Z NABYTÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ

6. 9. 2016 | Čas konání: 13:30 - 17:00 | Ing. Věra Engelmannová

VI. BLOK - OPERACE S OBCHODNÍM ZÁVODEM, PŘEMĚNY

19. 9. 2016 - ZMĚNA TERMÍNU | Čas konání: 9:00 - 16:15 | Ing. Pěva Čouková

VII. BLOK - PŘEDMĚT DANĚ, OSVOBOZENÁ PLNĚNÍ BEZ NÁROKU NA ODPOČET, KOEFICIENTY – V ČEM SE ČASTO CHYBUJE 12. 9. 2016 | Čas konání: 9:00 - 17:00 | Ing. Bc. Lenka Zábojová

VIII. BLOK - PRAKTICKÉ PŘÍKLADY Z PRAXE DPH 13. 9. 2016 | Čas konání: 9:00 - 17:00 | Ing. Pěva Čouková

IX. BLOK - DAŇOVÝ ŘÁD

14. 9. 2016 | Čas konání: 9:00 - 17:00 | Ing. Bohumil Holuša

X. BLOK - SILNIČNÍ DAŇ

15. 9. 2016 | Čas konání: 9:00 - 12:30 | Bc. Martin Mikuš

XI. BLOK - SPOTŘEBNÍ A ENERGETICKÁ (EKOLOGICKÁ) DAŇ 15. 9. 2016 | Čas konání: 13:30 - 17:00 | Ing. Ivo Šulc

XII. BLOK - DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB 20. 9. 2016 | Čas konání: 9:00 - 17:45 | Ing. Ivana Pilařová

XIII. BLOK - DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

21. - 22. 9. 2016 | Čas konání: 9:00 - 17:00 | Ing. Zuzana Rylová Ph.D.


strana 22

5 6 3 7 8 4 9 2 1

1 4 2 6 5 9 3 8 7

4 5 8 2 9 3 1 7 6

7 9 1 5 6 8 2 4 3

2 3 6 4 7 1 8 9 5

Objedenejte zde: http://goo.gl/DaJGsx

Ing. Pěva Čouková Ing. Mgr. Olga Hochmannová

9 8 7 1 3 2 6 5 4

- 14. 08. 2016

3 7 4 9 2 6 5 1 8

EET - ZÁKLADNÍ INFORMACE - 1.DÍL

6 1 9 8 4 5 7 3 2

www.ucetni-portal.cz/videa/eshop

Sudoku - řešení 8 2 5 3 1 7 4 6 9

VIDEOSEMINÁŘE účetního portálu

Citát AKTUÁLNÍ INFORMACE Z OBLASTI DPH

- 29. 06. 2016

Objedenejte zde: http://goo.gl/BERilw

MĚSÍČNÍK

- 31. 05. 2016

Ing. Pěva Čouková Marek Reinoha

ZMĚNY CELNÍCH PŘEDPISŮ A NAVAZUJÍCÍ ZMĚNY V UPLATŇOVÁNÍ DPH - 1. DÍL

- 17. 05. 2016 Objedenejte zde: http://goo.gl/xVNTva

EDWARD MARSHALL

Ing. Pěva Čouková Ing. Mgr. Olga Hochmannová

ZMĚNY CELNÍCH PŘEDPISŮ A NAVAZUJÍCÍ ZMĚNY V UPLATŇOVÁNÍ DPH - 2. DÍL

Objedenejte zde: http://goo.gl/CNwcXT

„Věci jdou rychle kupředu, když lidé…jeden druhému skutečně důvěřují. “

Ing. Pěva Čouková Marek Reinoha


Číslo 8/2016 Vychází každý měsíc. Vydáno: 17. 8. 2016 v Bohuňovicích Ev. číslo periodického tisku: MK ČR E 20909 Vydavatel: Oswald a.s., V Drahách 39, Bohuňovice, PSČ 783 14 IČ 258 69 868, tel.: 585 389 003 ISSN 1805-6407

2016 (33. týden) Upoutávka

Recommend Documents