DPH
VERLAG DASHÖFER
ON-LINE ON-LINE Novinky z legislativy a praxe pro plátce DPH
Praha 2. října 2015
Odborné nakladatelství daňové a účetní literatury
O L G A H O L U B O VÁ A KO L E K T I V A U T O R Ů
Nemovité věci a zákon o DPH – změny v nároku na odpočet daně u nemovitých věcí Ing. Dana Langerová Při přijetí jakéhokoli zdanitelného plnění plátce vyhodnocuje zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen ZDPH) dané podmínky pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně, a to ve vazbě na zamýšlené použití tohoto přijatého plnění, tedy zboží či služby, v okamžiku jeho přijetí. Plátce pak v předmětném zdaňovacím období uplatní nárok na odpočet daně v plné či částečné výši, případně jej neuplatní vůbec. Uplatnění nároku na odpočet daně v dané výši však není ve všech případech konečné. ZDPH upravuje rovněž následné změny výše původně uplatněného odpočtu daně. Ve vazbě na nemovité věci si přiblížíme především ustanovení § 78 a násl. ZDPH řešící úpravu odpočtu daně a ustanovení § 77 ZDPH řešící vyrovnání odpočtu daně.
ÚPRAVA ODPOČTU DANĚ U NEMOVITÝCH VĚCÍ Podstatou úpravy odpočtu daně je postihnout a daňově zohlednit změnu účelu použití majetku, neboť tento nemusí být následně využíván stále ke stejnému účelu jako v době pořízení, kdy plátce vyhodnocoval podmínky pro možnost či nemožnost uplatnění nároku na odpočet daně. Úpravě odpočtu daně dle § 78 až 78d ZDPH podléhá výhradně dlouhodobý majetek v případě změn rozsahu použití pro účely, které zakládají
nárok na odpočet daně. Úprava odpočtu daně se tedy provádí u hmotného a odpisovaného nehmotného majetku, u pozemků a u technického zhodnocení. Pro účely úpravy odpočtu daně se technické zhodnocení považuje za samostatný dlouhodobý majetek. Období, ve kterém jsou sledovány změny použití dlouhodobého majetku, je přesně časově vymezeno. Lhůta pro úpravu odpočtu daně činí 5 let a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. V případě staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení a v případě pozemků činí lhůta pro úpravu odpočtu daně 10 let. V případě změn účelu použití v následujících letech (tedy po zmíněné pětileté či desetileté lhůtě) již úprava odpočtu daně prováděna být nemůže, ačkoli samozřejmě u vymezeného majetku ke změnám účelu jeho využití může nadále docházet. Na tomto místě je však nezbytné uvést, že ve vazbě na jednotlivé novelizace ZDPH se desetiletá lhůta pro úpravu odpočtu daně aplikuje u staveb, jednotek a pozemků až v případě jejich pořízení plátcem od 1. 4. 2011 a v případě technického zhodnocení staveb a jednotek až v případě jeho pořízení od 1. 1. 2012. U dlouhodobého majetku pořízeného před uvedenými daty je lhůta pro úpravu odpočtu daně jednotně pětiletá a při provedení úpravy odpočtu daně u tohoto majetku se postupuje dle
20/2015 Vážení a milí čtenáři, toto vydání Vám přináší další článek seriálu Nemovité věci a zákon o DPH – změny v nároku na odpočet daně u nemovitých věcí. Napsala ho pro Vás Ing. Dana Langerová. Konec vydání zodpovídá Vaše dotazy. V příštích dvou vydáních se můžete těšit na poslední díl seriálu k nemovitým věcem a také se již začneme věnovat kontrolnímu hlášení. Existuje nějaká oblast DPH, která Vám dělá problémy? Napište nám na
[email protected] a naši odborníci zpracují seriál o problematice, která Vás zajímá.
Obsah Nemovité věci a zákon o DPH – změny v nároku na odpočet daně u nemovitých věcí ............ 1 Dotazy Příprava stánku na veletrh .......... 5 Instalatérské práce a sazba DPH ................................ 6 Skladné a DPH .............................. 6 Nájem movité věci ...................... 7 Nákup stroje .................................. 7 Provize za sjednání pojištění ........ 7 Zapůjčení sky boxu ...................... 7 Prodej zboží z Holandska do České republiky ...................... 8 Registrace k DPH a nárok na odpočet .................................. 8 Oprava základu a výše daně ...... 8
způsobu výpočtu částky uvedeného v ZDPH ve znění do 31. 3. 2011, a to v ustanovení § 78, případně ve vazbě na změnu vypořádacích koeficientů se provádí vyrovnání odpočtu daně dle tehdy platného ustanovení § 79. Dále se již budeme věnovat výpočtu úpravy odpočtu daně dle současného znění ZDPH, tedy u dlouhodobého majetku pořízeného od 1. 4. 2011, v případě technického zhodnocení půjde o pořízení od 1. 1. 2012. Podstatné je, jak ZDPH vymezuje změnu rozsahu použití dlouhodobého majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Jedná se o případy, kdy plátce: – uplatnil původní odpočet daně v plné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v částečné výši nebo nárok na odpočet daně nemá, – uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá, nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši, – neměl nárok na odpočet daně a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši nebo v částečné výši, nebo – uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a vznikne rozdíl mezi poměrnými koeficienty nebo vypořádacími koeficienty. Výpočet částky úpravy odpočtu daně je v ZDPH rovněž přesně vymezen, a to následujícím způsobem: Částka úpravy odpočtu daně za příslušný kalendářní rok se vypočte ve výši jedné pětiny, popřípadě jedné desetiny v případě staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení a v případě pozemků, ze součinu: – částky daně na vstupu u příslušného majetku a – rozdílu mezi ukazatelem nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž se provádí úprava odpočtu daně, a ukazatelem nároku na odpočet daně: 1) ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet daně uplatněn, nebo
2) ke kalendářnímu roku, v němž byl majetek pořízen, pokud plátce nárok na odpočet daně neměl. Ukazatelem nároku na odpočet daně je: – 0%, nemá-li plátce nárok na odpočet daně, – 100%, má-li plátce nárok na odpočet daně v plné výši, nebo – poměrný koeficient nebo vypořádací koeficient, má-li plátce nárok na odpočet daně pouze v částečné výši, popřípadě součin obou koeficientů, dojde-li k souběhu nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75 a nároku na odpočet daně v krácené výši podle § 76. I v případě, kdy dojde ke změně účelu použití dlouhodobého majetku ve lhůtě pro jeho provedení, mohou nastat situace, kdy úprava provedena nebude, neboť úprava odpočtu daně se provede pouze v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně je větší než 10 procentních bodů. Používá-li plátce majetek pro změněné účely pouze po část příslušného kalendářního roku, zohlední se tato skutečnost v částce úpravy odpočtu daně. Výsledkem provedené úpravy odpočtu daně může být jak zvýšení původně uplatněné částky odpočtu daně, tak její snížení. Přitom v případě snížení této částky má plátce povinnost úpravu odpočtu daně provést, v případě zvýšení částky odpočtu daně má možnost úpravu odpočtu daně provést. Úpravu odpočtu daně provádí plátce za kalendářní rok v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost provést tuto úpravu. Vypočtenou částku (případně součet vypočtených částek) uvede do řádku 60 přiznání k dani z přidané hodnoty. Vznikl-li plátci nárok na zvýšení odpočtu daně, uvede částku s kladným znaménkem, vznikla-li plátci povinnost snížit odpočet daně, uvede částku se záporným znaménkem.
Uvedená ustanovení § 78 a § 78a zákona o DPH postačí k tomu, abychom si pro názornost na vybraných základních případech z praxe vysvětlili konkrétně postup výpočtu u nemovitých věcí. Bude se vždy jednat o nemovitosti pořízené od 1. 4. 2011 a technické zhodnocení pořízené od 1. 1. 2012, aby mohl být proveden výpočet dle aktuálního znění předmětných ustanovení v ZDPH. Příklad 1
Plátce pořídí koupí nemovitost – halu, která má sloužit pro výrobu a skladování jeho zboží, k 15. 9. 2012. Částka daně na vstupu na přijatém daňovém dokladu činí 100 000 Kč. Hala je v rámci ekonomické činnosti plátce pro účely uskutečňování zdanitelných plnění dodání zboží výhradně využívána první tři kalendářní roky. Od 1. 7. 2015 plátce pronajme část skladovacích prostor jiné osobě, která není plátcem, a hala tak začne být využívána rovněž pro účely uskutečňování plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně dle § 56a ZDPH. Vypořádací koeficient roku 2015 je 80 %. Plátce uplatní při pořízení nemovitosti ve zdaňovacím období září 2012 nárok na odpočet daně v plné výši (ukazatel nároku na odpočet daně je 100 %). V roce 2013 a 2014 k žádné úpravě odpočtu daně nedochází, neboť hala je využívána výhradně stále pro účely uskutečňování zdanitelných plnění. Ke změně účelu použití dochází až v roce 2015. Jelikož rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně je větší než 10 procentních bodů (80 % - 100 % = - 20 %), je plátce povinen provést úpravu odpočtu daně. Výpočet: 1/10 x 100 000 x (80 % - 100 %) = - 2 000 / 12 x 6 = - 1000 Jelikož k použití majetku pro změněné účely došlo až od 1. 7. 2015, je tato skutečnost zohledněna u vypočtené částky úpravy odpočtu daně tím způsobem, že se podělí počtem měsíců v kalendářním roce a vynásobí počtem
Zvládněte DPH levou zadní! Ptáte se, jak vstřebat všechny nové úpravy v zákoně o DPH? Objednejte si náš on-line kurz DPH 2015. • 14 lekcí – max. 26 hodin • v každé lekci příklady z praxe • kontrolní otázky k procvičení na konci každé lekce • certifikát o absolvování kurzu Více informací naleznete na adrese http://www.du.cz/oncdph15/.
2
DPH on-line
20/2015 – vyšlo 2. října 2015
měsíců, po které byl dlouhodobý majetek pro změněné účely skutečně používán. Částka úpravy odpočtu daně za kalendářní rok 2015 tak bude činit – 1 000 Kč a plátce ji uvede v řádku 60 přiznání k dani z přidané hodnoty za poslední zdaňovací období roku 2015. V podstatě to znamená, že plátce původně uplatněnou daň na vstupu ve výši 100 000 Kč z titulu použití haly od poloviny roku 2015 také pro účely uskutečňování plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně o 1 000 Kč v roce 2015 sníží. Jelikož lhůta pro úpravu odpočtu daně u staveb je 10 let a změny v rozsahu použití se v rámci této lhůty posuzují samostatně za každý kalendářní rok, bude plátce v každém následujícím roce až do roku 2021 v posledním zdaňovacím období posuzovat, zda se vypořádací koeficient daného roku liší o více než 10% od ukazatele nároku na odpočet daně v roce 2012 (100 %), a pokud ano, bude provádět shodným způsobem výpočet částky úpravy odpočtu daně pro daný rok. Výpočet už však nebude upravovat ve vazbě na použití pro změněné účely po část roku, neboť v těchto letech už majetek k oběma účelům bude využíván vždy po celý kalendářní rok.
Příklad 2
Plátce pořídí koupí nemovitost, která má sloužit k uskutečňování jeho ekonomických činností, a to poskytování služeb vedení účetnictví a pojišťovnictví, k 15. 8. 2013. Nemovitost je tak v rámci ekonomické činnosti plátce využívána jak pro účely uskutečňování zdanitelných plnění (vedení účetnictví), tak plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně dle § 55 ZDPH (pojišťovnictví), plátce má tudíž nárok na odpočet daně pouze v krácené výši dle § 76 ZDPH. Vypořádací koeficient roku 2013 je 75%. Částka daně na vstupu na přijatém daňovém dokladu činí 100 000 Kč. Plátce uplatní při pořízení nemovitosti ve zdaňovacím období srpen 2013 nárok na odpočet daně v krácené výši, tedy 75 000 Kč.
V roce 2014 a 2015 je nemovitost využívána stále shodným způsobem. Vypořádací koeficient roku 2014 je 70 %, vypořádací koeficient roku 2015 je 62 %. K výpočtu úpravy odpočtu daně v roce 2014 nedojde, rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně není větší než 10 procentních bodů (70 % - 75 % = - 5 %). K výpočtu úpravy odpočtu daně však dojde v roce 2015, kdy rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně je větší než 10 procentních bodů (62 % - 75 % = - 13 %). Výpočet: 1/10 x 100 000 x (62 % - 75 %) = - 1 300 Částka úpravy odpočtu daně za kalendářní rok 2015 tak bude činit – 1 300 Kč a plátce ji uvede v řádku 60 přiznání k dani z přidané hodnoty za poslední zdaňovací období roku 2015. V podstatě to znamená, že plátce původně uplatněnou daň na vstupu ve výši 75 000 Kč z titulu změny vypořádacího koeficientu v roce 2015 oproti roku 2013 o více než 10 procentních bodů o 1 300 Kč v roce 2015 sníží. Jelikož lhůta pro úpravu odpočtu daně u staveb je 10 let a změny v rozsahu použití se v rámci této lhůty posuzují samostatně za každý kalendářní rok, bude plátce i při stále shodném využívání nemovitosti v každém následujícím roce až do roku 2022 v posledním zdaňovacím období posuzovat, zda se vypořádací koeficient daného roku liší o více než 10% od ukazatele nároku na odpočet daně v roce 2013 (75 %), a pokud ano, bude provádět shodným způsobem výpočet částky úpravy odpočtu daně pro daný rok. Důležité je zmínit rovněž ustanovení § 78d odst. 1 až 3 ZDPH, kterým je řešena úprava odpočtu daně v případě dodání zboží či poskytnutí služby ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně. Úprava odpočtu daně se v daném případě provede jednorázově. Částka jednorázové úpravy odpočtu daně za kalendářní rok, ve kterém došlo k uskutečnění plnění dodání zboží či poskytnutí služby, se vypočte dle výše uvedeného vzorce s tím, že se výsledná částka dále vynásobí počtem roků zbývajících do konce lhůty pro
úpravu odpočtu daně. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Ukazatelem nároku je 0 %, je-li dané plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, nebo 100 %, je-li zdanitelné. Jinak platí výše uvedené podmínky pro možnost či povinnost provedení úpravy odpočtu daně. Příklad 3
Plátce pořídil koupí 8. 6. 2011 nemovitost, jejíž převod byl plněním osvobozeným od daně (první kolaudační souhlas vydán v roce 2002), daň na vstupu tedy v částce za toto přijaté plnění obsažena nebyla. V roce 2012 provedl technické zhodnocení této nemovitosti, které dokončil a uvedl v tomtéž roce do stavu způsobilého užívání. Jelikož nemovitost byla využívána v rámci vlastní ekonomické činnosti plátce, přičemž uskutečňoval pouze zdanitelná plnění, u kterých vzniká povinnost přiznat daň na výstupu, uplatnil oprávněně z technického zhodnocení plný nárok na odpočet daně ve výši 150 000 Kč. V lednu 2015 plátce nemovitost prodal, přičemž se v souladu s ustanovením § 56 odst. 3 ZDPH jednalo o převod osvobozený od daně bez nároku na odpočet daně (plátce nevyužil možnosti uplatnění daně dle § 56 odst. 4 ZDPH). Jelikož při pořízení nemovitosti nebyl uplatněn nárok na odpočet daně, úprava odpočtu daně se na nemovitost jako takovou nevztahuje. Avšak u technického zhodnocení převedeného do užívání v roce 2012 byl nárok na odpočet daně uplatněn v plné výši (ukazatel nároku na odpočet daně 100 %). Jelikož v desetileté lhůtě od pořízení tohoto dlouhodobého majetku – technického zhodnocení dochází ke změně účelu jeho použití, tedy k převodu zhodnocené nemovitosti osvobozenému od daně bez nároku na odpočet daně (ukazatel nároku na odpočet daně 0 %), dochází tak ke změně účelu použití technického zhodnocení a plátci vznikne povinnost provést v roce 2015 úpravu odpočtu daně u tohoto technického zhodnocení, které se pro účely úpravy od-
NAPIŠTE SI O SVŮJ ČLÁNEK Máte téma na zajímavý článek? Chtěli byste v časopisu seriál článků na Vaše téma? Napište nám na
[email protected] a my zpracujeme článek přesně podle Vašich představ.
DPH on-line
20/2015 – vyšlo 2. října 2015
3
počtu daně dle ustanovení § 78 odst. 5 ZDPH považuje za samostatný dlouhodobý majetek. Výpočet: 1/10 x 150 000 x (0 % - 100 %) x 7 = - 105 000 Částka vypočtená dle vzorce pro úpravu odpočtu daně je vynásobena počtem roků zbývajících do konce desetileté lhůty pro úpravu odpočtu daně, tedy 7. Úprava odpočtu daně je tak provedena jednorázově. Při převodu nemovitosti tedy plátce daň na výstupu neodvádí, je však povinen snížit odpočet daně z technického zhodnocení uvedením částky – 105 000 Kč v řádku 60 přiznání za poslední zdaňovací období roku 2015. Zde je namístě uvést, že v případě zrušení registrace, kdy je plátce povinen v souladu s ustanovením § 79a až § 79c ZDPH snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část, se v případě snižování nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku postupuje obdobně, tedy použije se vzorec pro výpočet jednorázové úpravy odpočtu daně stejně jako např. při prodeji nemovitosti v předchozím příkladu. Uvedená skutečnost vyplývá z ustanovení § 79a odst. 2 ZDPH, dle kterého se pro výpočet částky snížení nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku přiměřeně použije § 78d odst. 2 ZDPH. Ve vazbě na desetiletou lhůtu pro úpravu odpočtu daně u staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení bude nárok na odpočet daně v případě rušení registrace snižován o 10/10 až 1/10 (u staveb a jednotek pořízených od 1. 4. 2011 a jejich technického zhodnocení pořízeného od 1. 1. 2012). Vzhledem ke skutečnosti, že při výpočtu částky snížení nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku se dle § 78d odst. 2 zákona o DPH přiměřeně použije vzorec pro výpočet úpravy odpočtu daně, který počítá s úpravou odpočtu daně pouze ve lhůtě 5 let a u staveb, jed-
notek a jejich technického zhodnocení a pozemků ve lhůtě 10 let, která počíná běžet kalendářním rokem, ve kterém byl dlouhodobý majetek pořízen, znamená to, že pokud má plátce v majetku ke dni zrušení registrace dlouhodobý majetek, u kterého už pětiletá či desetiletá lhůta pro úpravu odpočtu daně uplynula, nebude se při rušení registrace nárok na odpočet daně z tohoto majetku snižovat. Příklad 4
Plátce ruší k datu 15. 8. 2015 registraci. V majetku má k datu zrušení registrace nemovitost pořízenou 3. 2. 2013, u které při jejím pořízení uplatnil nárok na odpočet daně v plné výši v částce 300 000 Kč. Při výpočtu částky snížení nároku na odpočet daně bude plátce postupovat následovně: 1/10 x 300 000 x (0 % - 100 %) x 8 = - 240 000 Částka vypočtená dle vzorce pro úpravu odpočtu daně je vynásobena počtem roků zbývajících do konce desetileté lhůty pro úpravu odpočtu daně, tedy 8. Úprava odpočtu daně je tak provedena jednorázově. Plátce je povinen snížit původně uplatněný odpočet daně z nemovitosti uvedením částky – 240 000 Kč v řádku 60 přiznání za poslední zdaňovací období registrace, tedy za srpen 2015.
VYROVNÁNÍ ODPOČTU DANĚ U NEMOVITÝCH VĚCÍ Podstatou vyrovnání odpočtu daně je rovněž postihnout a daňově zohlednit změnu účelu použití majetku, neboť jak již bylo uvedeno výše, tento nemusí být následně použit ke stejnému účelu jako v době pořízení, kdy plátce vyhodnocoval podmínky pro možnost či nemožnost uplatnění nároku na odpočet daně. Vyrovnání odpočtu daně se však provádí u jiného než dlouhodobého majetku. Ustanovení § 77 ZDPH řeší narovnávání odpočtu daně u obchodního ma-
jetku s výjimkou dlouhodobého majetku, u kterého jeho první použití není v souladu s předpokládaným použitím, ze kterého plátce při uplatnění původního odpočtu daně vycházel. Netýká se tedy změn z hlediska možnosti uplatnění nároku na odpočet daně, které nastanou až v průběhu užívání tohoto majetku. Vyhodnocováno je, zda první použití majetku je či není v souladu s režimem uplatnění nároku na odpočet daně. K vyrovnání odpočtu daně tak může dojít za situace, kdy plátce uplatní původní odpočet daně v plné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v krácené výši nebo nárok na odpočet daně nemá, nebo za situace, kdy plátce uplatní původní nárok na odpočet daně v krácené výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá, nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši. Vyrovnání odpočtu pak může znamenat možnost douplatnění části daně na vstupu či povinnost vrácení celé nebo části původně uplatněné daně na vstupu. Toto vyrovnání odpočtu daně se uvádí v přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období, ve kterém byl obchodní majetek použit a nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost toto vyrovnání provést. Ustanovení § 77 ZDPH umožňuje provést vyrovnání odpočtu daně pouze tehdy, když k použití majetku pro jiné účely, než které byly při uplatnění původního odpočtu daně zohledněny, dojde ve lhůtě pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 73 odst. 3 ZDPH. Tato lhůta je tříletá a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Dle ustanovení § 77 odst. 3 ZDPH však původní odpočet daně uplatněný u staveb a jednotek, které nejsou dlouhodobým majetkem, podléhá vyrovnání rovněž po uplynutí lhůty podle § 73 odst. 3 ZDPH. Dané ustanovení se tedy týká pouze staveb a jednotek, které nejsou dlouhodobým majetkem (v podstatě jsou pořizovány jako
Na Zákaznickém portálu 24 naleznete: • • • • • • •
4
úplné znění zákona o DPH k 1. 1. 2015 nový tiskopis přiznání k DPH informace o skupinové registraci formuláře a tiskopisy ke stažení aktuality z oblasti DPH odpovědi na dotazy celý ročník DPH aktuálně 2014 ke stažení
http://zakaznik.dashofer.cz
DPH on-line
20/2015 – vyšlo 2. října 2015
zboží). U těchto staveb a jednotek se vyrovnání odpočtu daně aplikuje bez časového omezení. Záměr tohoto opatření, tedy odebrání časového omezení u staveb a jednotek, je zřejmý. V praxi v současné době často dochází k situacím, kdy k prvnímu použití majetku, u kterého byl uplatněn plný, případně krácený nárok na odpočet daně, dojde v období, kdy již uplynula lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 73 odst. 3 ZDPH, a pak by nebylo možno za situace, kdy toto použití neodpovídá předpokladu, dle kterého byl odpočet daně na vstupu uplatňován, vyrovnání odpočtu daně provést. Typická je tato situace právě v případech výstavby nemovitostí, kdy záměrem plátce je po provedení výstavby tyto nemovitosti prodat. Dojde-li k převodu stavby či jednotky ve lhůtě pro povinné zdanění prodeje dle ustanovení § 56 ZDPH (dle současného znění ZDPH ve lhůtě 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve, u staveb či jednotek nabytých do 31. 12. 2012 dle přechodných ustanovení zákona č. 502/2012 Sb. ve lhůtě 3 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu, nebo ode dne, kdy bylo započato
první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve), bude se tedy jednat o plnění zdanitelné a uplatněný nárok na odpočet daně při výstavbě je oprávněný. Ve lhůtě pěti (tří) let od kolaudace se však ne vždy podaří stavby či jednotky prodat, a dojde-li k převodu po této lhůtě, může se dle současného znění ZDPH jednat o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně (pokud se plátce nerozhodne v souladu s ustanovením § 56 odst. 4 ZDPH pro dobrovolné uplatnění daně). Dochází tak k situacím, kdy odpočet daně na vstupu je původně uplatněn v souladu s ustanovením § 72 a násl. ZDPH, následně jsou však přijatá zdanitelná plnění použita pro účely uskutečnění plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně. Právě v tomto případě pak dojde k aplikaci vyrovnání odpočtu daně dle § 77 ZDPH. Příklad 4
Plátce provádí výstavbu rodinného domu se záměrem jeho prodeje (nejedná se tedy o dlouhodobý majetek) ve lhůtě pro povinné zdanění, při výstavbě tedy uplatňuje z přijatých zdanitelných plnění plné nároky na odpočet daně. Ke kolaudaci rodinného domu
dojde v dubnu 2010. K převodu rodinného domu dojde z důvodu nasycení trhu až v únoru 2015. Jedná se o převod stavby po uplynutí tří let od vydání prvního kolaudačního souhlasu a plátce si dle výše uvedených přechodných ustanovení k § 56 ZDPH a dle § 56 odst. 4 ZDPH může vybrat, zda plnění osvobodí od daně či uplatní daň na výstupu. Pokud zvolí osvobození od daně u tohoto převodu stavby, je povinen dle § 77 ZDPH provést vyrovnání odpočtu daně, což znamená, že v přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období únor 2015 vrátí veškerou daň na vstupu nárokovanou při výstavbě rodinného domu. Z uvedeného příkladu je zřejmé, že v případech převodu staveb, které nejsou dlouhodobým majetkem, bude plátce stejně jako v případech převodu staveb, které dlouhodobým majetkem jsou, při rozhodování, zda při převodu uplatní daň na výstupu či osvobození od daně (bude-li převod uskutečněn v období, kdy již bude osvobození od daně možné), kalkulovat a hledat daňově optimální variantu, a to především ve vazbě na hodnotu plnění a hodnotu původně uplatněného nároku na odpočet daně.
?
dotazy Příprava stánku na veletrh Česká firma (plátce DPH) fakturuje truhlářské a elektroinstalační práce související s přípravou a realizací výstavního stánku na veletrhu ve Francii v režimu přenesené daňové povinnosti. Práce fakturuje české firmě (plátci DPH). Stánek je po ukončení akce rozebrán. Je tento postup správný? Neměly by být tyto práce zatíženy 21 % DPH? Ing. Zdeňka Hušáková K uvedenému dotazu je třeba uvést, že nejprve pro určení daňového režimu je třeba vyřešit otázku stanovení místa plnění. Předně je nutno vyřešit, zda nepůjde o službu vztahující se k nemovitosti ve smyslu § 10 zákona
DPH on-line
o dani z přidané hodnoty. Pro posouzení, zda tyto služby nepatří pod uvedené pravidlo, by mohlo poskytnout nařízení Rady č. 1042/2013, kterým se mění nařízení Rady č. 282/2011. Ačkoliv články týkající se vymezení služeb vztahujících se k nemovitosti nabudou účinnosti až 1. 1. 2017, tak se nicméně domnívám, že je možno je použít. Podle zmíněného nařízení se za služby vztahující k nemovitosti nepovažují činnosti spočívající v poskytnutí místa pro stánek na veletrhu nebo výstavě spolu s jinými souvisejícími službami, které umožňují vystavovateli vystavit předměty, například projekt stánku, přeprava a skladování předmětů, poskytnutí přístrojů, pokládka kabelů, pojištění a reklama. Z tohoto pohledu by se pak dané služby nezahrnovaly při stanovení
20/2015 – vyšlo 2. října 2015
místa plnění pod ustanovení § 10 zákona o dani z přidané hodnoty, ale vyšlo by se ze základního pravidla zakotveného v § 9 odst. 1 téhož zákona. Pro použití základního pravidla hovoří i ustanovení § 10b zákona o dani z přidané hodnoty, kde služby související s pořádanou akcí poskytnuté osobě povinné k dani také spadají pod základní pravidlo stanovení místa plnění. Pokud je tedy příjemcem služby osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, pak se místo plnění bude nacházet v tuzemsku. Co se týká režimu přenesení daňové povinnosti, tak ze základních pravidel pro jeho uplatnění vyplývá, že se musí jednat o plnění s místem plnění v tuzemsku a poskytovatel i příjemce musí být plátci.
5
V případě, kdy se ptáte na režim přenesení daňové povinnosti, pak vás zřejmě zajímá, zda nepůjde o plnění vymezené § 92e zákona o dani z přidané hodnoty. Je pravda, že zákon v případě aplikace § 92e zákona o dani z přidané hodnoty neklade povinnost, že místo plnění se musí stanovit podle § 10 tohoto zákona. Z tohoto pohledu by pak obecné podmínky pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti byly ve vašem případě splněny, tj. místo plnění by bylo v tuzemsku, jednalo by se o vztah mezi dvěma plátci. Klíčovým tak zde bude, zda lze takovéto služby zahrnout pod kódy 41-43 klasifikace produkce CZ-CPA. K tomuto je třeba uvést, že v informaci vydané GFŘ je uvedeno, že stavba prodejních stánků je zařazena do kódu CZ-CPA 82. Z toho je pak jednoznačné, že pokud jde o stavbu a demontáž výstavního stánku, pak nepůjde o plnění spadající pod ustanovení § 92e zákona o dani z přidané hodnoty. Z vašeho dotazu usuzuji, že kromě přípravných prací je realizována celá stavba stánku a poté i jeho rozebrání. Pokud tomu tak je, pak tato služba bude podléhat dani na výstupu, a to v základní sazbě daně.
Pozn. Olgy Holubové: Tomuto závěru odpovídají i závěry rozhodnutí SDEU C-530/09 Inter Mark Group
Instalatérské práce a sazba DPH Jsme plátci DPH, máme subdodavatele na instalatérské práce, který je také plátce DPH. Práci však udělá u zákazníka – soukromé osoby (do-
mácnost v bytovém domě či rodinném domě). Poté nám práci přefakturuje s 21% DPH. Myslím si, že by zde měla být 15% sazba DPH. Je to tak?
Co se týká sazby daně, tak zde je klíčové, v jaké stavbě jsou práce prováděny, zde není rozhodující pro koho či zda je uplatněn režim přenesení daňové povinnosti či nikoliv.
Ing. Zdeňka Hušáková K vašemu dotazu je třeba nejprve uvést, že v případě, kdy jde o práce, které ve vašem dotaze uvádíte, tak je nutno i vzít v úvahu aplikaci ustanovení § 92a ve spojení s § 92e zákona o dani z přidané hodnoty. Pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví je rozhodující, že se jedná o plnění s místem plnění v tuzemsku, kdy objednatel i zhotovitel jsou plátci a jde o práce zařazené do kódu CZ-CPA 41-43. Podotýkám, že pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti je irelevantní, zda jde o subdodávku či generální dodávku. Pro daný případ je také lhostejné, že práce bude provedena u zákazníka a nikoliv u vás. Jelikož vy jste v pozici příjemce plnění, musí se pro posouzení aplikace režimu přenesení daňové povinnosti posoudit váš status, a nikoliv status vašeho zákazníka. Jelikož vy coby objednatel jste plátci a zhotovitel prací je také plátce, je podmínka vztahu dvou plátců pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti naplněna. A jelikož je místo plnění v tuzemsku a instalatérské práce jsou práce zařazené do kódu CZ-CPA 43, pak se v daném případě režim přenesení daňové povinnosti uplatní. Tudíž v případě, kdy vám váš dodavatel fakturuje instalatérské práce, měl by to udělat v režimu přenesení daňové povinnosti, a nikoliv s uplatněním daně na výstupu.
Pokud tedy půjde o instalatérské práce prováděné v již stojícím bytovém domě, bytě či rodinném domě, tak jak jsou tyto stavby vymezeny § 48 zákona o dani z přidané hodnoty, uplatní se první snížená sazba daně ve výši 15%. Pro vás to tedy znamená, že z daného plnění podléhajícího režimu přenesení daňové povinnosti přiznáte za splnění podmínek § 48 zákona o dani z přidané hodnoty daň ve výši první snížené sazby daně, a pokud splníte podmínky pro uplatnění odpočtu daně, tak jej uplatníte.
Skladné a DPH Může být skladné z hlediska DPH považováno za službu související s nemovitostí? Provozujeme sklad na letišti v Praze, základní skladné máme zahrnuto jako součást manipulace se zbožím v ceně manipulací, to zdaňujeme jako službu související s přepravou zboží. Dotaz se týká následného skladného, které již pro přepravu zásilky nelze považovat za nezbytně nutné. Jakou daň u tohoto skladného uplatňovat pro příjemce z tuzemska a jakou daň uplatňovat pro společnosti z EU (mají VAT EU). Pokud by služba byla považována za službu související s nemovitostí, oběma bychom danili 21 %, místo plnění je v tom případě v tuzemsku. Lze takto postupovat? Ing. Ladislav Pitner
Kontrolní hlášení – největší změna pro rok 2016 Od roku 2016 je zavedena povinnost podávat kontrolní hlášení. Cílem kontrolního hlášení je umožnit správci daně, aby mohl analyzovat podrobnější údaje o prováděných transakcích a identifikovat tak daňové úniky, zejména ty organizované. Povinnost podat kontrolní hlášení má plátce: ? který uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v ČR nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění, ? pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění s místem plnění v ČR nebo který poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění, ? který uskutečňuje plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu zákonná povinnost uhradit pokutu až ve výši 50 000 Kč.
Připravujeme pro Vás seriál článků ke kontrolnímu hlášení s autorkou Ing. Miroslavou Novákovou již v říjnu 2015.
6
DPH on-line
20/2015 – vyšlo 2. října 2015
1) Z hlediska uplatnění DPH pro určení místa plnění při poskytování služeb skladování přichází v úvahu dvě možnosti, buď podle obecného pravidla uvedeného v § 9 odst. 1 zákona o DPH (místem plnění je místo, kde má osoba povinná, které je služba poskytnuta, sídlo nebo provozovnu), nebo při poskytování služeb vztahujících se k nemovité věci podle § 10 zákona o DPH (místem plnění je místo, kde se nemovitá věc nachází). Kritérium, podle kterého se skladovací služba z hlediska místa plnění jako služba vztahující se k nemovité věci posuzuje, je obsaženo v prováděcím nařízení Rady (EU) č. 1042/2013 ze dne 7. října 2013, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011, pokud jde o místo poskytnutí služby. V čl. 31a odst. 1 prováděcího nařízení č. 1042/2013 je uvedeno, že služby související s nemovitostí zahrnují pouze služby, které mají dostatečně přímou souvislost s danou nemovitostí. V níže uvedených případech se má za to, že služby mají dostatečnou přímou souvislost s nemovitostí: a) v případě, že vyplývají z nemovitosti a že daná nemovitost tvoří konstitutivní prvek služby a je pro poskytnutou službu hlavní a zásadní; b) v případě, že jsou poskytovány na nemovitosti nebo na ni jsou zaměřeny a jejich cílem je právní nebo fyzická změna uvedené nemovitosti. Dále je v čl. 3 odst. 3 prováděcího nařízení č. 1042/2013 uvedeno, že odst. 1 se nevztahuje na skladování zboží v nemovitosti, pokud žádná určitá část nemovitosti není určena k výhradnímu užívání příjemcem (služby). 2) V případě, který uvádíte, je třeba konkrétně posoudit podmínky, za jakých jsou služby skladování poskytovány s tím, že pokud by nebyly splněny podmínky pro služby vztahující se k nemovité věci, o tuto službu se ne-
jedná. Pak by se místo plnění určilo podle obecného pravidla (viz § 9 odst. 1 zákona o DPH), v případě poskytnutí skladovací služby osobám se sídlem a registrovaným v jiném členském státě EU by se daň v ČR neuplatnila (povinnost přiznat daň by podle příslušné národní legislativy měl mít příjemce služby), u osob se sídlem v ČR by skladovací služby podléhaly základní sazbě daně (21 %).
Nájem movité věci Budeme pronajímat od polského podnikatele, neplátce DPH nějaké movité věci na čtyři měsíce v roce. Je to předmětem daně v ČR? Pokud ano, tak do jakých řádků přiznání se toto uvádí? Ing. Ivana Langerová Nájem movité věci od osoby povinné k dani z jiného členského státu je u příjemce plněním s povinností přiznat daň, i když daná osoba není osobou registrovanou v jiném členském státě. Pokud není daný podnikatel ani osobou identifikovanou, pak se zdanění přijatého plnění uvede do ř. 12 s následným odpočtem v ř. 43.
Nákup stroje Dodavatel, plátce DPH ve Velké Británii, nám fakturuje za stroj (jsme plátci DPH v ČR). Tento stroj byl poslán z Anglie do Indie, kde bude zůstávat – do ČR vůbec nepůjde. Do jakého řádku máme fakturu za nákup stroje vykázat? Ing. Ladislav Pitner Jde o určení, o jaké plnění se vlastně jedná, zda o dodání zboží s místem plnění ve Velké Británii (o dodání zboží z V. Británie do ČR v rámci EU se nejedná, zboží fyzicky není přepraveno nebo odesláno do ČR, ani jiného členského státu) nebo o vývoz zboží z území EU do Indie. K jednoznačnému
posouzení chybí potřebné informace, zejména, kdy dochází k dodání zboží firmou z Velké Británie české firmě, plátci, a kde je tedy místo plnění při dodání zboží. Dotaz je třeba doplnit.
Provize za sjednání pojištění Fyzická osoba, plátce DPH, činnost opravy motorových vozidel. Tato osoba uzavřela smlouvu s firmou ABC na sjednávání pojištění asistenčních služeb. Z této smlouvy jí plyne provize zástupce, která by neměla podléhat DPH dle § 55 ZDPH – osvobozené plnění. Jestliže však vystavujeme fakturu na opravu automobilu a zároveň s tím sjednáme toto pojištění, nebude se jednat pouze o vedlejší plnění jiné služby a podléhat toto zprostředkování pojištění sazbě 21 % DPH? Nebo bychom měli vystavovat 2 faktury – jednu za opravu automobilu s DPH a druhou na pojištění bez DPH? Peníze za pojištění od klienta vybereme (např. 500 Kč) a pojišťovně zašleme 450 Kč (naše provize 50 Kč). Jak máme správně postupovat? Ing. Dana Langerová Dle Informace GFŘ k uplatnění DPH u pojišťovacích činností ze dne 14. 5. 2013 pro vedlejší plnění platí, že pro zákazníka nepředstavuje účel samo o sobě, ale je prostředkem pro využití hlavního plnění za co nejoptimálnějších podmínek. V podstatě se jedná o obecně ustálený závěr judikatury ESD. Na základě uvedeného bych nedovodila, že předmětné sjednání pojištění je vedlejším výdajem poskytnuté služby opravy auta. Dle mého názoru se jedná o dvě samostatná plnění.
Zapůjčení sky boxu Naše firma je nájemcem Sky boxu a tento zapůjčila pro akci jiné společnosti. Pronajímatel nám fakturoval občerstvení, jehož cena se skládala
Přinášíme Vám seriál
NEMOVITÉ VĚCI A DPH od autorek Ing. Dany Langerové a Ing. Miroslavy Novákové. Můžete se těšit na články na tato témata: 1. Výstavba a změny staveb z hlediska sazby daně (11–13/2015) 2. Zdanění a možnosti uplatnění osvobození u dodání nemovitých věcí (14/2015) 3. Nárok na odpočet daně při pořizování nemovitých věcí (18/2015) 4. Změny použití nemovitých věcí a vyřazení nemovité věci z obchodního majetku (20/2015) 5. Nájmy nemovitých věcí (21/2015)
DPH on-line
20/2015 – vyšlo 2. října 2015
7
ze základu daně a DPH v základní sazbě. Dotaz zní, zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH z občerstvení a dále přefakturovat náklady na občerstvení v ceně, která vychází z původního základu daně, povýšeného o DPH v základní sazbě (jde o ekonomickou činnost). Ing. Ivana Langerová Jakmile u přijatého plnění uplatníte odpočet s tím, že jej dále fakturujete a odvedete daň na výstupu, pak jde o standardní daňový postup. Nejedná se o občerstvení vaší firmy, u kterého není nárok na odpočet.
Prodej zboží z Holandska do České republiky Společnost se sídlem v Holandsku je v Holandsku registrována k DPH. Je registrována k DPH i v České republice (není zde provozovna). Tato společnost dodává zboží do ČR. Ve vztahu k fakturaci odběratelům v ČR uplatňuje dva způsoby přístupu k DPH. 1. Zboží je přepraveno z NL do ČR. NL společnost vystaví daňový doklad pod holandským DIČ (dodání zboží do JČS) na českého zákazníka. Z pohledu českého zákazníka se jedná o pořízení zboží z JČS. 2. Zboží je přepraveno z NL do ČR. NL společnost vystaví daňový doklad pod holandským DIČ na NL společnost pod českým DIČ (pořízení zboží z JČS). Následně NL společnost pod českým DIČ vystaví daňový doklad pro zákazníka v ČR. Z pohledu českého zákazníka se jedná o klasické tuzemské plnění. Je tento „dvojí přístup k DPH“ možný? Nebo platí, že pokud je NL dodavatel plátcem DPH a je registrován k DPH i ve státě odběratele (ČR), tak nemůže postup uvedený v bodu 1 uplatnit a musí daň přiznat a odvést v ČR pod českým DIČ? Ing. Ladislav Pitner Nejedná se o dvojí přístup, který by byl v rozporu s právem EU. Obě možnosti lze využít. Vámi uvedený postup
v bodě 2) je přemístěním zboží do jiného členského státu (viz např. § 13 odst. 6 zákona o DPH), kde je např. holandská firma k DPH registrována (např. v ČR). Tento postup se uplatňuje např. v situaci, kdy holandská firma má v ČR provozovnu, takže nejprve zboží přemístí z Holandska do ČR, přizná daň obdobně jako v případě, že český plátce zboží pořizuje od holandské firmy přímo, pak uplatní odpočet daně a při dodání zboží v tuzemsku uplatní tuzemskou daň a vystaví daňový doklad.
Registrace k DPH a nárok na odpočet Registrace k DPH proběhla 1. 8. 15. Lze uplatnit DPH z nájmu a jiných služeb za období 12 měsíců předem? V jakém případě lze říci, že je služba součástí obchodního majetku? Máme dva typy dokladů: DUZP je 5. 8. 15 za nájem 1 – 8/15 a druhý DUZP je každý měsíc (31. 1. 15, 28. 2. 15, 31. 3. 15, 30. 4. 15, 31. 5. 15, 30. 6. 15, 31. 7. 15) za měsíční nájmy kanceláří. Z čeho můžeme při registraci DPH zpětně uplatnit? Ing. Ivana Langerová Obecně u služeb s DUZP před datem registrace nelze uplatnit odpočet při změně režimu. Služba, která se stala součástí majetku, je např. stavební práce, která se stala TZH majetku nebo přeprava zboží, která je součástí pořizovací ceny majetku. U nájmu nelze dle mého názoru hovořit o službě, která je součástí majetku. Je-li u nájmu DUZP dle smluvních podmínek 5. 8. 2015, pak jde o službu přijatouaž po registraci a je nedůležité, že jde o plnění, které je dílčí a je za dobu 1-8/2015. U tohoto dokladu lze nárokovat celý odpočet – služba byla poskytnuta 5. 8. 2015. U těch měsíčních nájmů odpočet nelze uplatnit.
Oprava základu a výše daně Chtěl bych se zeptat na situaci, kdy měsíčnímu plátci daně v ČR bylo vra-
ceno zboží z Turecka, kam bylo prodáno. Při vracení zboží bylo zboží propuštěno do celního režimu volného oběhu a celním úřadem bylo vyměřeno clo 7 000 Kč. Zboží bylo propuštěno v 04/2015, v tomto období také plátce daně přiznal DPH z dovozu a uplatnil odpočet daně. V 07/2015 celní úřad na základě odvolání plátce rozhodl, že na základě dohody o celní unii mezi EU a Tureckem bylo clo vyměřeno chybně a vydal rozhodnutí, kterým uvedenému zboží přiznal 0 % sazbu cla a neoprávněně vybrané clo vrátil plátci na bankovní účet. Lze opravu základu daně při dovozu provést v souladu s ustanovením § 42 ZDPH ve zdaňovacím období 07/2015? Nebo je nutné podat dodatečné daňové přiznání a opravit údaje uvedené v daňovém přiznání za období 04/2015? Ing. Ladislav Pitner V tomto případě se jedná o opravu základu a výše daně podle § 42 zákona o DPH a podle § 42 odst. 7 zákona o DPH se oprava základu daně mimo jiné i u dovozu zboží provede obdobně podle odstavců 1 až 6 (§ 42). Z tohoto ustanovení vyplývá, že se oprava provede takto: a) podle § 42 odst. 2 plátce do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení opravy provede opravu v evidenci pro účely DPH (a to proto, že neměl povinnost vystavit daňový doklad), b) podle § 42 odst. 3 je oprava základu daně a výše daně samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce provedl opravu základu daně a výše daně v evidenci pro účely DPH (pravděpodobně, jak uvádíte, jde o zdaňovací období 07/15). Připomínám ještě, že oprava základu a výše daně podle § 42 zákona o DPH se provádí v daňovém přiznání za běžné zdaňovací období, dodatečné daňové přiznání se nevystavuje.
DPH ON-LINE Copyright © 2004–2015 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681 / tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, www.du.cz, www.zakaznik.dashofer.cz, e-mail:
[email protected] / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborný redaktor: Miroslav Růžička, hlavní autorka: Olga Holubová / Sazba: SV, spol. s r. o., Praha / Tisk: Poly+, s. r. o., Praha / Vychází 2⫻ měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1 880 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd., a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off-line nebo on-line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na www.du.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, evidenční č. MK ČR E 15179, dne 30. 3. 2004. / Redakční uzávěrka: 22. 9. 2015 / ISSN 1214-7540.
8
DPH on-line
20/2015 – vyšlo 2. října 2015
